Kapitola IV
SOUKROMOPRÁVNÍ ASPEKTY NADAČNÍHO PRÁVA V ČESKU, VE ŠVÝCARSKU A V NIZOZEMÍ
Úvodem
V kapitole IV. je věnována pozornost výhradně právní formě nadací soukromého práva. České platné právo upravuje i další zvláštní typ právnických osob - obecně prospěšnou společnost, jejíž právní základ je dán samostatným zákonem č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech. Ačkoli to není z označení její právní formy patrné, jedná se o právnickou osobu nadačního typu, zřizovanou za účelem poskytování obecně prospěšných služeb. Se srovnatelným zvláštním typem právnické osoby se nelze setkat v ani v nizozemské ani ve švýcarské právní úpravě. Proto bude obecně prospěšným společnostem věnována pozornost jen okrajově.
1. Historie a současnost nadací
Koncept nadace je vyjádřením lidské přirozenosti, akt solidárnosti lidí navzájem, a to i mezi generacemi. Historicky se nejdříve vyvinul ve společnostech, kde morální aspekt darování pro veřejné účely je tradiční součástí náboženství - hinduismus, islám, křesťanství, což mělo vliv na formulaci účelů - udržování náboženských stánků (venerabiles locus) nebo péče o nemocné a chudé (piae causae). Správa takových fondů i zařízení tradičně příslušela církevním institucím. Mimo to církev a charitativní instituce požívaly imunity vůči vlivu státní moci, kumulovaly majetek, což během uplynulých staletí nezřídka vedlo ke konfliktům církve a státu.
Historie vývoje nadací je historií politickou. V zemích, kde měla silou církev, byl všechen veřejný život i péče o lid více méně církevní zá-
Soukromoprávní aspekty nadačního a spolkového práva
ležitostí. Proti tomu se postavilo v Evropě reformační linutí a později též buržoázni revoluce, čímž skončil monopol církve v této oblasti. Renesance a vývoj obchodu umožnil v pozdním středověku především v obchodních centrech vznik nové občanské společnosti.
Jednotlivci si organizovali svůj majetek nezávisle na státu i církvi. Bohatí obchodníci začali zřizovat sirotčince, špitály, univerzity a další obecně prospěšná zařízení, která většinou nesla jejich jména52. Tak se objevil nový trend, jehož základními myšlenkami byla občanská hrdost a sociální odpovědnost. Vývoj směřoval k rozšíření rozsahu působnosti nadací.
Původní nadace byly spíše místní nebo farní. Později se začaly objevovat nadace k podpoře celonárodních záležitostí a vlivem velkých amerických nadací (Carnegie, Ford, Rockefeller) a anglických charitativních trastů (Welcome Trust) došlo k jejich k celosvětovému rozšíření. Některé nadace se začaly organizovat na mezinárodní úrovni vytvořením sítě, k překonání rozdílností národních právních úprav53. Nadace vzkvétly ve společnostech, kde existuje víra v myšlenku vzájemnosti mezi lidmi a institucemi.
2. Nadace v České republice
Ač je v současné době v Česku nadace jako právní forma v podstatě stabilizována, historicky prošla, co se týče jejího právního zakotvení v českém právním řádu, složitým vývojem a ne vždy jí bylo vyhrazeno místo, které jí náleží.
Po vzniku samostatné Československé republiky v roce 1918 byla recepční normou převzata právní úprava nadací, zakotvená v ABGB z roku 1811. Tato nebyla nijak zvlášť rozvinutá, nicméně považovala nadaci za samostatnou právnickou osobu soukromoprávní povahy.
Rok 1948 přinesl zásadní změnu poměrů nejen politických a hospodářských, ale zasáhl podstatným způsobem i do právního řádu. Rekodifikace práva, která proběhla v letech 1963 až 1965, znamenala pro právní formu nadace na dlouhá léta konec existence. Úprava právního postavení nadací se již v novém socialistickém občanském zákoníku ani jiném právním předpise neobjevila. Tehdejší zákonodárce tento fakt odůvodnil existencí sociálního
Dodnes lze nalézt příklady, napr. Teyler stichting v Haarlemu, Nizozemí. Např. Soros Network, International Centre for Not-for-Profit Law atd.