Kapitola 2.
Způsoby účasti veřejnosti na ochraně životního prostředí
Je nade vší pochybnost, že kvalita životního prostředí je závislá na chování jednotlivých subjektů. Toto chování je s ohledem na zájmy životního prostředí regulováno a omezováno prostřednictvím práva a činnosti orgánů veřejné správy. Jedná se především o to, jak samotní znečišťovatelé, ať už se jedná o osoby fyzické nebo osoby právnické, plni povinnosti vyplývající z platné právní úpravy nebo povinnosti jim uložené v souladu s ní.
Hovoříme-li však o účasti veřejnosti v procesu ochrany životního prostředí, máme zpravidla na mysli zapojení jiného rázu. Jedná se zde o způsob, jakým je občanům a jiným subjektům umožněno podílet se na řešení ekologických otázek, na formulování environmentálni politiky, na rozhodovací činnosti správních úřadů, na formulování a realizování ekologických opatření či o možnost prostě projevit svůj názor a postoj k danému problému, resp. získat potřebné informace apod. V tomto směru byly v naší zemi již vybudovány solidní právní základy pro výše zmíněnou participaci veřejnosti, které je třeba dále rozvíjet a zdokonalovat. Snahy veřejnosti o účast na ochraně životního prostředí musí být považovány za důležitý prvek demokracie a společnost by měla usilovat o stále větší usnadnění účasti a rozšíření již existujících možností.
Z tohoto pohledu lze tedy rozlišit následující způsoby účasti veřejnosti při ochraně a tvorbě životního prostředí:
1) Realizace svobody sdružovací
2) Realizace svobody shromažďovací
3) Realizace práva podílet se na správě věcí veřejných 4} Výkon práva petičního
5) Získávání informací
6) Podávání podnětů a stížností
7) Účast v řízeních vedených správními úřady nemajících podobu správního řízení ve smyslu správního řádu
8) Účast ve správním řízení
26