vydaná na základě § 28 odst. 1 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách)

Den vydání:          31. 8. 2006

Zkrácené znění:     - S 5/2006

Směrnice děkana Právnické fakulty Masarykovy univerzity

O rigorózním řízení

Tato směrnice provádí ustanovení třetí části Studijního a zkušebního řádu Masarykovy univerzity ze dne 13. dubna 2006 a stanoví bližší podmínky organizace rigorózního řízení na Právnické fakultě MU (dále také „fakultě“). Směrnice se vztahuje na řízení zahájená po 31. 8. 2006.

Zaměření rigorózního řízení

(1) Státní rigorózní zkouškou se u absolventů magisterských studijních programů v oblasti práva, kteří získali akademický titul "magistr", ověřuje, zda prohloubili teoretické znalosti získané vysokoškolským studiem, získali schopnost samostatné práce s novými teoretickými a praktickými poznatky a s cizojazyčnými texty v některé z těchto specializací:

(2) Fakulta po úspěšném vykonání státní rigorózní zkoušky navrhuje Masarykově univerzitě (dále jen „MU“) aby těm, kteří splnili všechny požadavky rigorózního řízení, udělila akademický titul "doktor práv" (ve zkratce "JUDr." uváděné před jménem) a vydala jim příslušný diplom.

(1) Úhrada nákladů spojených s poskytnutím možnosti používat služeb na pracovištích fakulty a informačních technologií potřebných pro přípravu a průběh této státní rigorózní zkoušky, (dále jen "úhrada nákladů") je stanovena na základě kalkulace děkanem fakulty vždy na příslušný akademický rok.

(2) Konzultace přesahující délku tří hodin lze uchazeči poskytnout za další úhradu, a to i před zahájením rigorózního řízení.

(3) Neuspěl-li uchazeč u rigorózního řízení, úhrada nákladů se mu nevrací. Podání přihlášky v jiné specializaci rigorózního řízení se považuje za návrh na zahájení nového řízení podle čl. 4.

Podání přihlášky a zahájení rigorózního řízení

(1) Přihlášku k rigorózní zkoušce podává absolvent magisterského studijního programu v oblasti práva, který získal akademický titul "magistr".

(2) Písemná přihláška musí obsahovat určení zvolené specializace rigorózního řízení, která odpovídá tématu rigorózní práce.

(3) K přihlášce je třeba přiložit:

a) ověřené kopie dokladů o absolvovaném studiu;

b) čestné prohlášení, že předložená rigorózní práce nebyla použita jako podklad v jiném řízení o udělení hodnosti;.

c) u absolventa zahraniční vysoké školy se studijním programem v oblasti práva nostrifikační doložku;

d) přehled odborné činnosti uchazeče v oboru rigorózní zkoušky a seznam uveřejněných výsledků nebo výsledků přijatých k uveřejnění;

e) rigorózní práci odpovídající formálním požadavkům uvedeným v ustanovení čl. 5 a ve směrnici děkana pro úpravu rukopisů písemných prací a o citaci dokumentů užívaných v pracích podávaných na Právnické fakultě MU (dále jen „směrnice o úpravě rukopisů“);

(4) Doklady o absolvovaném studiu nemusí být ověřeny, pokud uchazeč studium absolvoval na Právnické fakultě MU po 1. lednu 1998.

(5) Neobsahuje-li přihláška stanovené náležitosti a přílohy, vyzve příslušný proděkan uchazeče k doplnění nebo opravě přihlášky nebo příloh ve lhůtě, která nemůže být kratší než 30 dnů ode dne odeslání výzvy. V případě marného uplynutí této lhůty je rigorózní řízení ukončeno a uchazeči je bez zbytečného odkladu vrácena částka uhrazená dle čl. 3 odst. 1 snížená o 200 Kč.

(6) Po doručení řádné písemné přihlášky s předepsanými přílohami si uchazeč na studijním oddělení vyzvedne přístupové heslo do informačního systému Masarykovy univerzity (dále jen „IS MU“), pokud je nemá z dřívějšího období, a bez zbytečného odkladu práci do IS MU uloží.

(1) V rigorózní práci musí uchazeč osvědčit požadavky uvedené v čl. 2 odst. 1, které dokumentuje především prací s literaturou, odbornými texty, právními předpisy, judikáty a s cizojazyčnými prameny. Rigorózní práce musí obsahovat původní výsledky nebo originální zpracování ucelené části problematiky daného oboru s rozsáhlejším využitím cizojazyčných pramenů.

(2) Rigorózní práce se odevzdává ve trojím vyhotovení v pevné vazbě. Součástí rigorózní práce je resumé ve světovém jazyce v rozsahu nejméně dvou stran. Je-li práce odevzdána v jiném než českém nebo slovenském jazyce, je resumé zpracováno v českém jazyce. Úprava rigorózní práce se dále řídí směrnicí o úpravě rukopisů.

(3) Rigorózní práce může mít formu souboru uveřejněných prací uchazeče nebo prací přijatých k uveřejnění, který uchazeč opatří uceleným úvodem do problematiky a komentářem.

(4) Uchazeč může požádat o možnost předložit jako rigorózní práci teze disertační práce splňující rozsahové a obsahové požadavky pro rigorózní práce. Děkan o žádosti rozhodne na základě stanoviska oborové rady programu, v jehož rámci jsou teze předkládány.

Další průběh rigorózního řízení

(1) Děkan na návrh komise pro rigorózní zkoušku jmenuje dva oponenty rigorózní práce, kteří posoudí její formální a obsahovou úroveň. Alespoň jeden z oponentů není zaměstnancem MU.

(2) Součástí písemného posudku oponentů je konstatování, zda rigorózní práce splňuje nebo nesplňuje formální a obsahové požadavky stanovené touto směrnicí. Každý z oponentů na závěr uvede, zda rigorózní práci doporučuje či nedoporučuje k obhajobě.

(3) Student má právo být seznámen s posudky nejméně 7 pracovních dnů před obhajobou.

(4) Nedoporučí-li alespoň jeden z oponentů práci k obhajobě, není student povinen předložit práci k obhajobě ve stanoveném termínu konání státní rigorózní zkoušky. Úmysl využít této možnosti je povinen oznámit nejpozději 5 pracovních dnů před termínem obhajoby. Odložení obhajoby práce může student využít pouze jednou.

(1) Státní rigorózní zkouška se skládá z obhajoby rigorózní práce a z ústní zkoušky ze zvolené specializace, která odpovídá tématu rigorózní práce.

(2) Obě součásti zkoušky se konají v jednom dni; nejprve probíhá obhajoba rigorózní práce. Úspěšná obhajoba je podmínkou přístupu uchazeče k ústní zkoušce ze zvolené specializace.

(3) Státní rigorózní zkouškou musí uchazeč ve zvolené specializaci prokázat hlubší teoretické znalosti, přehled o legislativní a aplikační praxi, odborných publikacích a dále také znalost funkce práva v mezinárodním a nadstátním prostředí.

(4) Rigorózní zkouška a vyhlášení jejího výsledku jsou veřejné.

Ustavení komise pro státní rigorózní zkoušky

(1) Státní rigorózní zkouška se koná před komisí, která má pět až sedm členů. Členy komise z řad profesorů a docentů jmenuje a odvolává na návrh oborové rady děkan.

(2) Členy komise mohou být dále děkanem jmenováni na návrh oborové rady a po schválení vědeckou radou fakulty i nositelé hodnosti doktora věd ("DrSc."), kandidáta věd ("CSc."), doktora ["Ph.D." ("Dr.")]. Za stejných podmínek mohou být členy komise jmenováni i významní odborníci z praxe bez vědecké hodnosti.

(3) Nejméně dva členové komise jmenovaní děkanem nejsou zaměstnanci MU.

(4) Ministerstvo může jmenovat další členy zkušební komise z významných odborníků v daném oboru (§ 53 odst. 3 zákona o vysokých školách).

(5) Alespoň jeden člen komise musí být profesorem nebo docentem. Členem komise musí být alespoň jeden z oponentů rigorózní práce, byť není nositelem vědecké hodnosti. Oponent, který není členem komise, se může účastnit jejího zasedání včetně neveřejné části s hlasem poradním.

(6) Předsedu komise z jejích členů jmenuje rektor na návrh oborové rady. Předseda řídí jednání komise a odpovídá za její činnost.

Příprava a průběh státní rigorózní zkoušky

(1) Termín konání státní rigorózní zkoušky stanoví děkan zpravidla na ten semestr, ve kterém bylo zahájeno rigorózní řízení, pokud byla práce uložena do IS MU nejpozději měsíc po zahájení příslušného semestru. U později zahájených řízení lze termín konání zkoušky stanovit i na následující semestr.

(2) Den konání zkoušky musí být uchazeči oznámen nejpozději 30 dnů před jejím konáním. S písemným souhlasem uchazeče založeným do spisu může být tato lhůta přiměřeně zkrácena.

(3) Komise pro státní rigorózní zkoušku je způsobilá se usnášet, pokud je přítomna nadpoloviční většina děkanem jmenovaných členů a současně alespoň jeden z přítomných členů není zaměstnancem MU.

Hodnocení státní rigorózní zkoušky

(1) O výsledku státní rigorózní zkoušky se komise usnáší tajným hlasováním většinou přítomných členů. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy.

(2) Celkový výsledek státní rigorózní zkoušky je hodnocen stupněm prospěl(a) nebo neprospěl(a).

(3) Pokud se uchazeč nedostavil v určeném termínu ke státní rigorózní zkoušce a svoji neúčast nejpozději do pěti pracovních dnů od stanoveného termínu státní rigorózní zkoušky písemně, faxem nebo elektronicky a s uvedením závažného důvodu neomluvil, hodnotí se stupněm neprospěl(a). O důvodnosti omluvy rozhoduje předseda komise.

(4) Státní rigorózní zkoušku lze opakovat pouze jednou, a to nejdříve tři měsíce po termínu, ve kterém byl uchazeč hodnocen stupněm neprospěl(a), a to bez opakované úhrady nákladů. Termín stanoví děkan na návrh komise tak, aby proběhl nejpozději do konce následujícího semestru.

Ukončení rigorózního řízení

a) rozhodnutím děkana, vyjde-li najevo nepravdivost některého z údajů uvedených v přihlášce a v jejích přílohách, porušení autorských práv, plagiátorství nebo nepůvodnost rigorózní práce. Úhrada nákladů podle čl. 3 se v těchto případech nevrací;

b) písemným prohlášením uchazeče o ukončení rigorózního řízení. Uchazeči je bezodkladně vrácena částka ve výši úhrady nákladů snížená o částku stanovenou děkanem na příslušný akademický rok. Děkan může ve zvlášť výjimečných případech rozhodnout o vrácení vyšší částky;

c) hodnocením stupněm neprospěl(a) u opakované státní rigorózní zkoušky;

Koná-li rigorózní řízení v některé ze specializací uvedených v čl. 2 odst. 1 cizinec v jiném než českém (za podmínky personálních předpokladů na straně fakulty), činí úhrada nákladů podle čl. 3 odst. (1) částku stanovenou děkanem vždy na akademický rok. Toto ustanovení se nevztahuje na cizince - absolventy Právnické fakulty MU, kteří rigorózní práci odevzdali ve stejném jazyce, ve kterém byla zpracována jejich diplomová práce.

Závěrečná a přechodná ustanovení

(1) Výkladem jednotlivých ustanovení této směrnice pověřuji proděkana pro celoživotní vzdělávání a ediční činnost.

(3) Kontrolou dodržování této směrnice pověřuji proděkana pro celoživotní vzdělávání a ediční činnost.

(4) Tato směrnice nabývá účinnosti dnem 1. září 2006.

doc. JUDr. Jan S v a t o ň , CSc.,