var chapters = [ { "cid" : 1, "cs" : "Ultrastruktura buňky", "en" : "Cell ultrastructure", "introCS" : "<p><strong>Buňka</strong> je základní biologická (strukturní, metabolická, funkční...) jednotka všech žijících organismů, schopná nezávislé replikace. Přes ohromující variabilitu v biologických vlastnostech mají eukaryotické buňky celou řadu společných strukturních znaků: <br></p><p>- jsou obklopeny fosfolipidovou plazmatickou membránou<br></p><p>- mají složité jádro s lineární DNA uspořádanou do chromozomů <br></p><p>- obsahují intracelulární membrány a složitý systém váčků, cisteren a dalších membránových kompartmentů<br></p><p>- obsahují mitochondrie a další organely<br></p><p>- obsahují cytoskelet<br></p><p>- jsou vybaveny strukturami, které jim umožňují interakci v tkáních<br></p><p><br></p><p>Lidské tělo obsahuje kolem 4x10<sup>13</sup> buněk, které lze na základě morfologických kritérií rozdělit do přibližně 200 různých typů. Největší buňkou  lidského těla z hlediska objemu je oocyt, naopak objemově nejmenší buňkou je zralá spermie. Průměrná velikost savčí buňky je mezi 10-20um, ale některé buňky mohou v jednom rozměru dosahovat mnohem větších hodnot, např. buňky kosterní svaloviny nebo neurony míšních ganglií (centimetry-decimetry). Mezi nejmenší buňky lidského těla se také řadí buňky<em> stratum granulosum</em> mozečku (2-3 um).</p>", "introEN" : "<p><strong>Cell </strong>is a basic biological (e.g. structural, metabolic, functional) unit of all living organisms, that is capable of independent replication. Despite the amazing variability of biological properties, eukaryotic cells share many common features:<br></p><p>they</p><p>- are embedded by phospholipid plasma membrane<br></p><p>- posses a complex nucleus with linear DNA organized to chromosomes<br></p><p>- contain intracellular membranes and complex system of vesicles, cisterns and other membrane compartments<br></p><p>- contain mitochondria and other membrane organelles<br></p><p>- keep their shape or are able to move due to complex cytoskeleton<br></p><p>- are equiped with structures allowing interactions within tissues<br></p><p><br></p><p>Human body contains around 4x10<sup>13 </sup>of cells of approx. 200 cell types. Regarding the volume, the largest cell of human body is the mature oocyte, while the smallest ones are the sperms. Average size of a mammalian cell is between 10-20 um. Some cells reach much higher value in one dimension - e.g. skeletal muscle cells or neurons of spinal ganglia (centimeters-decimeters). Neurons of cerebellar <em>stratum granulosum</em> are among the smallest cells of human body (2-3 µm).</p>", "items" : [ { "chap" : [ "1" ], "desc" : { "cs" : "aaaa", "en" : "bbbb" }, "file" : "/OH/kompaktni_jaderko_morula2.jpg", "id" : "-LD1uvoxvxLz5Ie24clC", "origH" : 1306, "origW" : 1641, "title" : { "cs" : "AAAAxxx", "en" : "yyy", "lat" : "" } } ], "label" : "1", "order" : [ "3507785", "3507833", "3508050", "3507945", "3507944", "3508051", "-LD1uvoxvxLz5Ie24clC", "3508052", "3508053", "3596673", "3507940", "3507932", "3508054", "3507941", "3508056", "3508057", "3508047", "3507943", "3700620", "3508055", "3507930", "3507931", "3508058", "3508059", "3508060", "3596671", "3508061", "3507942", "3507946", "3508049", "3507939", "3508064", "3596672", "3507872", "3507927", "3508065", "3508063", "3507929", "3508062", "3508066", "3507928", "3507949", "3508048" ] }, { "cid" : 2, "cs" : "Epitelová tkáň", "en" : "Epithelial tissue", "introCS" : "<p>Buňky <strong>epitelových tkání</strong> jsou těsně uspořádány, nejčastěji do plošných listů. Apikální část buňky je orientována do volného prostoru nebo dutiny a je vybavena řadou různých funkčních struktur (mikroklky, řasinky, stereocilie, atd.), protější bazální část nasedá na bazální membránu. Laterálně jsou buňky spojeny pomocí adhezivních, okluzních nebo komunikačních spojů. Epitelová tkáň obsahuje minimum mezibuněčné hmoty a je bezcévná.<br></p><p>Podle uspořádání buněk se epitely dělí na <em>plošné</em> (vytvářejí listy), <em>trámčité</em> neboli trabekulární (buňky tvoří anastomózující trámce - např. v játrech nebo endokrinních žlázách) a <em>retikulární</em> (hvězdicovité buňky tvoří prostorovou síť - např. v thymu). Podle funkce se rozlišuje epitel <em>krycí</em>, <em>žlázový</em>, <em>resorpční</em>, <em>respirační</em>, <em>smyslový</em>. Nejběžnějším typem epitelové tkáně je epitel krycí, který se dále klasifikuje na základě počtu vrstev, které jej tvoří a tvaru buněk.<br></p>", "introEN" : "<p>Cells of <strong>epithelial tissue</strong> are tightly arranged, most frequently into sheets. Apical part of the epithelial cell is oriented towards a free space or cavity and is equipped by various functional structures (microvilli, stereocilia, kinocilia, etc.). The basal part interacts with basement membrane. Epithelial cells are laterally connected by intercellular junctions (adhering, occluding, communicating). Epithelial tissue contains scarce extracellular matrix and is avascular.<br></p><p>Based on the structure, epithelia are classified as <em>sheet </em>or <em>covering </em>(continuous planar structures), <em>trabecular</em> (cells form anastomosing cords – in liver or endocrine glands) and <em>reticular </em>epithelium (star-shaped cells form three dimensional network – in thymus). Based on the function, epithelia are classified as <em>covering </em>(epithelial membranes or sheets), <em>glandular</em>, <em>absorptive</em>, <em>respiratory</em>, <em>sensory</em>. The most common type of epithelial tissue is the covering epithelium, that is further classified according to the number of layers and cell morphology.<br></p>", "items" : [ { "chap" : [ "2" ], "desc" : { "cs" : "aaaa", "en" : "bbbb" }, "id" : "-LD1fjG8z6C0PQt-R6e9", "title" : { "cs" : "AAAAAxxx", "en" : "yyy", "lat" : "" } }, { "chap" : [ "2" ], "desc" : { "cs" : "aaaa", "en" : "bbbb" }, "id" : "-LD1iEITICWXi27xP-mG", "title" : { "cs" : "AAAAxxx", "en" : "yyy", "lat" : "" } }, { "chap" : [ "2" ], "desc" : { "cs" : "aaaa", "en" : "bbbb" }, "id" : "-LD1jDxpu4S6LqCzwCwD", "title" : { "cs" : "AAAAAxxx", "en" : "yyy", "lat" : "" } }, { "chap" : [ "2" ], "desc" : { "cs" : "aaaa", "en" : "bbbb" }, "id" : "-LD1nXaxq-Ilwncs73T3", "origH" : 1306, "origW" : 1641, "title" : { "cs" : "BBBBBxxx", "en" : "yyy", "lat" : "" } }, { "chap" : [ "2" ], "desc" : { "cs" : "aaaa", "en" : "bbbb" }, "file" : "/OH/kompaktni_jaderko_morula2.jpg", "id" : "-LD1oUhtBVyeJFQoSSGC", "origH" : 1306, "origW" : 1641, "title" : { "cs" : "CCCxxx", "en" : "yyy", "lat" : "" } } ], "label" : "2", "order" : [ "3507956", "3508046", "3507957", "3507958", "3507938", "3507959", "3507960", "3507961", "3507962", "3507950", "3507953", "3507951", "3507952", "3507954", "3507955" ] }, { "cid" : 3, "cs" : "Pojivová tkáň", "en" : "Connective tissue", "introCS" : "<p>Pro <strong>pojivovou tkáň</strong> je charakteristická přítomnost velkého množství extracelulární hmoty (ECM), jejíž složení určuje i výsledné biomechanické vlastnosti tkáně. Základními složkami pojiv jsou 1)<strong> </strong><em>buňky, </em>které produkují vlastní ECM (fibroblasty, chondroblasty/chondrocyty, osteoblasty/osteocyty), buňky imunitního systému a další, které pojivovou tkáň dočasně kolonizují, 2) <em>vláknitá složka ECM</em> (kolagen, elastin) a 3) <em>základní amorfní hmota</em> (glykosaminoglykany, proteoglykany, glykoproteiny).<br></p><p>Na základě konkrétního chemického a buněčného složení lze pojivové tkáně klasifikovat do následujících typů:<br></p><p>- <em>vazivo</em> (rosolovité, řídké kolagenní, husté kolagenní neuspořádané, husté kolagenní uspořádané, retikulární, tuková tkáň)<br></p><p>- <em>chrupavka </em>(hyaliní, elastická, vazivová)<br></p><p>- <em>kost </em>​(vláknitá, lamelární)<br></p>", "introEN" : "<p><strong>Connective tissue</strong> is composed mostly of extracellular matrix (ECM), that determines its biomechanical properties. Among the basic components that constitute the connective tissues belong: 1) <em>cells </em>that produce ECM (fibroblasts, chondroblasts/chondrocytes, osteoblasts/osteocytes, immune cells and other cells that temporarily colonize the connective tissue, 2) <em>fibrillar component of ECM</em> (collagen, elastin) and 3) <em>amorphous ground substance</em> (glycosaminoglycans, proteoglycans and glycoproteins).<br></p><p>Based on specific chemical and cellular composition, the connective tissue is classified into the following types:<br></p><p>- <em>connective tissue proper</em> (mucous connective tissue - Wharton's jelly, loose connective tissue, dense irregular connective tissue, dense regular connective tissue, reticular connective tissue, adipose tissue)<br></p><p>- <em>cartilage </em>(hyaline, elastic, fibrocatilage)<br></p><p>- <em>bone </em>(woven, lamellar)<br></p>", "label" : "3", "order" : [ "3507963", "3507974", "3507981", "3512774", "3507982", "3507983", "3507964", "3507966", "3507967", "3507968", "3507969", "3507970", "3507971", "3507972", "3507975", "3507976", "3507977", "3507973", "3507978", "3507979", "3507965", "3507980" ] }, { "cid" : 4, "cs" : "Svalová tkáň", "en" : "Muscle tissue", "introCS" : "<p><strong>Svalová tkáň</strong> je tvořena buňkami s unikátní architekturou cytoskeletu, která umožňuje jejich kontrakci a změnu tvaru. Klasické rozdělení svalové tkáně na <em>příčně pruhovanou </em>a<em> hladkou</em> odráží právě vnitřní uspořádání cytoskeletu. <br></p><p>Kosterní a srdeční příčně pruhovaná svalovina, obsahuje myofilamenta aktinu a myozinu uspořádaná do sarkomer. Sériově uspořádané sarkomery potom vytvářejí myofibrily, které probíhají paralelně s dlouhou osou buňky. Hladká svalovina sarkomery ani myofibrily neobsahuje. Aktin a myozin jsou uspořádány tak, že vytvářejí trojrozměrnou síť kontraktilních filament napříč buňkou. <br></p>", "introEN" : "<p><strong>Muscle tissue</strong> is composed of cells with unique architecture of cytoskeleton that allows their contraction and change of shape. Classical classification of muscle tissue to <em>striated</em> and <em>smooth </em>reflects this arrangement of cytoskeleton. <br></p><p>Skeletal and cardiac striated muscle tissue contains myofilaments of actin and myosin arranged to sarcomeres. Serially arranged sarcomeres form myofibrils that run in parallel with long axis of the muscle cell. Smoothe muscle tissue does not contain sarcomeres and myofibrils. Actin and myosin are arranged into the three-dimensional network of contractile filaments that spans the whole cell.<br></p>", "label" : "4", "order" : [ "3507986", "3507988", "3507989", "3507991", "3508045", "3507990", "3507992", "3507993", "3507994", "3507995", "3507987", "3596674", "3596676" ] }, { "cid" : 5, "cs" : "Nervová tkáň", "en" : "Nerve tissue", "introCS" : "<p><strong>Nervová tkáň</strong> je tvořena buňkami které dovedou přijímat, generovat a předávat akční potenciál (neurony) a podpůrnými buňkami, které vytvářejí složité mikroprostředí nervové tkáně (neuroglie). Klasicky je nervová tkáň rozdělena na centrálni (CNS), zahrnující mozek a míchu, a periferní (PNS) - nervy a ganglia mimo CNS.</p><p><br></p><p><em>Neurony</em> mají typickou morfologii; jsou tvořeny somatem a výběžky - jediným axonem, který vybíhá z odstupového konusu, a dendrity. Výběžky mohou být pokryty myelinovou a/nebo Schwannovou pochvou. Axonová terminála vytváří synapsi, což je specifické mezibuněčné spojení mezi neurony nebo mezi neuronem a příslušnou efektorovou buňkou. </p><p>Neurony lze klasifikovat na základě morfologických nebo funkčních kriterií:</p><p>- podle počtu výběžků (unipolární, bipolární, pseudounipolární, multipolární)</p><p>- podle délky axonu (Golgi typ I, Golgi typ II)</p><p>- podle typu neurotransmiteru (dopamin, GABA, serotonin, glutamát, atd.)</p><p>- podle funkce v neuronové síti (senzorické, motorické, asociační)</p><p><br></p><p></p><p><em>Neurogliové (gliové) buňky</em> mají především ochrannou a nutritivní funkci a podílejí se na tvorbě architektury nervové tkáně včetně regulace nervového vzruchu mezi neurony. </p><p>Neurogliové buňky CNS:</p><p>- astrocyty (vytvářejí hematoencefalickou baréru)</p><p>- oligodendrocyty (myelinizace)</p><p>- mikroglie (mají fagocytární aktivitu)</p><p>- ependymové buňky (výstelka mozkových komor)</p><p>Neurogliové buňky PNS:</p><p>- Schwannovy buňky (tvorba myelinové a Schwannovy pochvy)</p><p>- satelitní (obklopují těla neuronů v gangliích)</p><p></p><p></p>", "introEN" : "<p><strong>Nerve tissue</strong> is composed of cells that are capable of receiving, generating or conducting action potentials (neurons) and cells that constitute the microenvironment of nerve tissue and provide support and protection to neurons (neuroglia). Classically, the nerve tissue is classified to the central nerve system, CNS (brain, spinal cord) and peripheral nerve system, PNS (nerves and ganglia out of CNS).</p><p><br></p><p><em>Neurons </em>posses typical morphology; they consist of cell body (soma), a single axon emanating from axonal hillock, and one or several dendrites. The neuronal processes can be covered by myelin and/or Schwann sheath. Axon terminus forms a synapse, a specific type of intercellular junction between neurons or a neuron and the effector cell. </p><p>Neurons can be classified according to their morphological and functional properties: </p><p>- according to the number of processes (unipolar, bipolar, pseudounipolar, multipolar)</p><p>- according to the length of axon (Golgi type I, Golgi type II)</p><p>- according to the neurotransmitter (dopamin, serotonin, GABA, glutamate...)</p><p>- according to the function in neuronal network (afferent/sensoric, efferent/motor, interneurons)</p><p><br></p><p></p><p><em>Neuroglial (glial) cells</em> provide protection, nutrition or oxygenation to neurons and constitute the architecture of nerve tissue, including regulation of spreading of action potentials between neurons. </p><p>CNS neuroglia: </p><p>- astrocytes (constitute blood-brain barrier)</p><p>- oligodendrocytes (myelination in CNS)</p><p>- microglia (phagocytic activity)</p><p>- ependyma cells (lining of brain ventricles)</p><p>PNS neuroglia:</p><p>- Schwann cells (myelin and Schwann sheath in PNS)</p><p>- satellite cells (cell sheath around perikarya of neurons in ganglia)</p>", "label" : "5", "order" : [ "3507996", "3508010", "3508011", "3508004", "3508006", "3508008", "3508009", "3507998", "3507997", "3508002", "3508000", "3507999", "3508001", "3596679", "3508003", "3508005" ] }, { "cid" : 6, "cs" : "Morfologie a vývoj krve", "en" : "Blood morphology and hematopoiesis", "introCS" : "<p><strong>Krev</strong> představuje zvláštní typ tkáně, tvořený tekutou složkou - plazmou, a krevními tělísky - erytrocyty, leukocyty a trombocyty.</p><p>Plazma tvoří cca 55% objemu krve a obsahuje zejména vodu (92%), proteiny, ionty, glukózu a obrovské množství různých biologicky aktivních látek. </p><p>Krevní tělíska jsou terminálně diferencované, postmitotické buňky s ukončeným vývojem a omezenou životností. Tvorba a zrání nových krevních tělísek probíhá v krvetvorných (hematopoetických) orgánech, k nimž se počítají kostní dřeň (erytrocyty, granulocyty, monocyty, krevní destičky a částečně i lymfocyty), brzlík (T-lymfocyty), lymfatické uzliny, tonsily a bílá pulpa sleziny (B-lymfocyty).</p><p>Všechny krevní buňky vznikají z multipotentních hematopoetických kmenových buněk v kostní dřeni. Kmenová buňka se záhy diferencuje ve dvě buněčné linie: myeloidní (erytrocyty, granulocyty, monocyty, trombocyty) a lymfoidní (lymfocyty). Buňky myeloidní a lymfoidní řady se poté přes vývojový mezistupeň, zvaný progenitorní buňky, diferencují v morfologicky odlišitelné prekurzorové buňky neboli \"blasty\" (erytroblast, myeloblast, lymfoblast, monoblast, megakaryoblast).</p><p></p>", "introEN" : "<p><strong>Blood</strong> is a specific type of tissue consisting of the liquid component - plasma, and blood corpuscles - erythrocytes, leukocytes and thrombocytes. </p><p>Plasma constitutes approx. 55% of full blood volume and contains mostly water (92%), proteins, ions, glucose and amazing amount of various biologically active substances. </p><p>Blood<em> corpuscles</em> are terminally differentiated, postmitotic cells with limited lifespan. Development and maturation of new blood corpusles is restricted to the bone marrow (erythrocytes, granulocytes, thrombocytes, partially lymphocytes), thymus (T-lymphocytes), lymph nodes, tonsils and splenic white pulp (B-lymphocytes). </p><p>All blood cells develop from multipotent hematopoietic stem cells (HSC) residing in bone marrow. HSC progeny then differentiates into two major lineages - myeloid, leading to erythrocytes, granulocytes, monocytes and thrombocytes, and lymphoid leading to lymphocytes. Cells of both myeloid and lymphoid lineages differentiate into progenitor cells and then to morphologically distinct precursor cells - \"blasts\" (erythroblast, myeloblast, lymphoblast, monoblast, megakaryoblast). </p><p></p>", "label" : "6", "order" : [ "3508021", "3508022", "3508023", "3508012", "3508025", "3508027", "3508032", "3508031", "3508033", "3508029", "3508030", "3508028", "3508015", "3508034", "3508035", "3508037", "3508017", "3508018", "3508038", "3508016", "3508036", "3508039", "3508019", "3508020", "3508040", "3508024", "3508026", "3508041", "3508043", "3507985" ] } ] var items = { "3507783" : { "desc" : { "cs" : "aaaa", "en" : "bbbb" }, "file" : "/OH/OH_img2-1.jpg", "index" : 0, "markers" : [ { "cons" : [ [ 467, 81 ], [ 305, 95 ], [ 507, 209 ] ], "cs" : "granula glykogenu", "en" : "glycogen granules", "lat" : "granula glykogenu", "x" : 285, "y" : 12 }, { "cons" : [ [ 484, 265 ] ], "cs" : "jednojaderný hepatocyt", "en" : "mononuclear hepatocyte", "lat" : "jednojaderný hepatocyt", "x" : 178, "y" : 278 }, { "cons" : [ [ 640, 401 ] ], "cs" : "hepatocyt se dvěma jádry", "en" : "hepatocyte with two nuclei", "lat" : "hepatocyt se dvěma jádry", "x" : 494, "y" : 477 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Hepatocyty – glykogen (PAS reakce)", "en" : "Hepatocytes - glycogen (PAS reaction)" } }, "3507784" : { "desc" : { "cs" : "aaaa", "en" : "bbbb" }, "file" : "/OH/OH_img2-2.jpg", "index" : 1, "markers" : [ { "cons" : [ [ 498, 281 ] ], "cs" : "axon (neurit)", "en" : "axon (neurit)", "lat" : "axon (neurit)", "x" : 622, "y" : 258 }, { "cons" : [ [ 469, 368 ] ], "cs" : "apikální dendrit", "en" : "apical dendrite", "lat" : "apikální dendrit", "x" : 592, "y" : 336 }, { "cons" : [ [ 457, 511 ], [ 239, 523 ] ], "cs" : "bazální dentrity", "en" : "basal dentrite", "lat" : "bazální dentrity", "x" : 260, "y" : 544 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Pyramidové buňky izokortex (impregnace)", "en" : "Pyramidal cells of isocortex (impregnation)" } }, "3507785" : { "chap" : [ "1" ], "desc" : { "cs" : "

Rozmanitost buněk na příkladu lidského ovariálního folikulu. Oocyt je jednou z největších buněk lidského těla (120um). Folikulárni buňky, odvozené z povrchového ovariálního epitelu, vytváří (podle stupně zralosti folikulu) jednu nebo několik vrstev kubických až cylindrických buněk kolem oocytu. Vazivo (folikulární théka a ovariální stroma) obsahuje zejména fibroblasty a hladké svalové buňky. Krevní céva vpravo je vystlána plochým endotelem.

", "en" : "

The example of human ovarian follicle show the diversity of cells in human body. Mature oocyte is one of the biggest cells in human body, reaching 120 um. Follicular cells are derived from ovarian surface epithelium during development of ovaries and form one or several layers of cuboidal to columnar cells around the oocyte. Connective tissue (follicular theca and ovarian stroma) contains fibroblasts and smooth muscle cells. Blood vessel in ovarian stroma is lined by squamous endothelium.

" }, "file" : "/OH/OH_img2-3.jpg", "index" : 2, "markers" : [ { "cs" : "Ooplazma (cytoplazma)", "en" : "Ooplasm (cytoplasm)", "lat" : "ooplazma (cytoplazma)", "x" : 76, "y" : 22 }, { "cons" : [ [ 259, 224 ] ], "cs" : "Jádro", "en" : "Nucleus", "lat" : "jádro oocytu", "x" : 368, "y" : 101 }, { "cons" : [ [ 383, 252 ] ], "cs" : "Zona pellucida", "en" : "Zona pellucida", "lat" : "zona pellucida", "x" : 411, "y" : 261 }, { "cons" : [ [ 382, 424 ], [ 552, 418 ] ], "cs" : "Folikulární buňky", "en" : "Follicular cells", "lat" : "folikulární buňky", "x" : 361, "y" : 326 }, { "cons" : [ [ 749, 334 ] ], "cs" : "Krevní céva", "en" : "Blood vessel", "lat" : "krevní céva", "x" : 673, "y" : 153 }, { "cons" : [ [ 206, 176 ] ], "cs" : "Jadérko", "en" : "Nucleolus", "lat" : "Jadérko", "x" : 71, "y" : 346 }, { "cons" : [ [ 659, 391 ], [ 590, 492 ] ], "cs" : "Thékální buňky", "en" : "Thecal cells", "lat" : "Thékální buňky", "x" : 550, "y" : 555 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Primární oocyt – unilaminární primární folikul vaječníku (TEM)", "en" : "Primary oocyte in unilamellar primary follicle - ovary (TEM)", "lat" : "" } }, "3507833" : { "chap" : [ "1" ], "desc" : { "cs" : "

Detail buněčného jádra hepatocytu se zřetelnými oblastmi heterochromatinu. Méně kondenzovaný euchromatin je světlejší. Na snímku jsou zachycena dvě jadérka retikulárního typu.

", "en" : "

Detail of cell nucleus in a hepatocyte. Darker regions correspond to heterochromatin; lighter regions to less condensed euchromatin. Two reticular nucleoli are present.

" }, "file" : "/OH/OH_img2-17.jpg", "index" : 4, "markers" : [ { "cons" : [ [ 400, 316 ], [ 554, 402 ] ], "cs" : "Euchromatin", "en" : "Euchromatin", "lat" : "Euchromatin", "x" : 323, "y" : 392 }, { "cons" : [ [ 272, 372 ] ], "cs" : "Jaderný obal", "en" : "Nuclear envelope", "lat" : "Jaderný obal", "x" : 135, "y" : 446 }, { "cons" : [ [ 299, 241 ], [ 589, 116 ] ], "cs" : "Jadérko", "en" : "Nucleolus", "lat" : "Jadérko", "x" : 436, "y" : 194 }, { "cons" : [ [ 334, 168 ], [ 531, 78 ] ], "cs" : "Heterochromatin (marginální)", "en" : "Heterochromatin (marginal)", "lat" : "Heterochromatin", "x" : 66, "y" : 43 }, { "cons" : [ [ 496, 290 ], [ 633, 333 ], [ 705, 248 ] ], "cs" : "Heterochromatin", "en" : "Heterochromatin", "lat" : "Heterochromatin", "x" : 560, "y" : 440 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Buněčné jádro - hepatocyt (TEM)", "en" : "Nucleus - hepatocyte (TEM)", "lat" : "" } }, "3507872" : { "chap" : [ "1" ], "desc" : { "cs" : "

Detail mikroklků žíhané kutikuly enterocytů střevní sliznice.

", "en" : "

Detail of microvilli forming striated border on surface of enteroytes in intestinal mucosa.

" }, "file" : "/OH/OH_img2-5.jpg", "index" : 5, "markers" : [ { "cons" : [ [ 345, 672 ] ], "cs" : "Zonula occludens", "en" : "Zonula occludens", "lat" : "Zonula occludens", "x" : 98, "y" : 646 }, { "cons" : [ [ 333, 767 ] ], "cs" : "Zonula adherens", "en" : "Zonula adherens", "lat" : "Zonula adherens", "x" : 390, "y" : 817 }, { "cs" : "Mikroklky", "en" : "Microvilli", "lat" : "Mikroklky", "x" : 173, "y" : 254 } ], "origH" : 2560, "origW" : 1920, "title" : { "cs" : "Enterocyty s mikroklky - žíhaná kutikula (TEM)", "en" : "Enterocytes with microvilli - striated border (TEM)", "lat" : "" } }, "3507927" : { "chap" : [ "1" ], "desc" : { "cs" : "

Jednotlivé řasinky (cilie) nebo jejich skupiny jsou poměrně častou modifikací apikálního buněčného povrchu. Řasinky vyrůstají z bazálního tělíska, na které navazuje žíhaná nožka. Bazální tělísko svojí strukturou odpovídá centriolu. Samotná řasinka je pak tvořena 9 dublety mikrotubulů s jedním centrálním párem. Řasinky jsou pohyblivé.

", "en" : "

Individual cilia or their groups are relatively common modifiations of apical cell surface. Cilia grow out of the basal body and the following striated rootlet. Basal body corresponds to a centriol. Cilium is composed of 9 dublets of microtubules with a single pair of microtubules. Cilia can move.

" }, "file" : "/OH/OH_img2-7.jpg", "index" : 6, "markers" : [ { "cons" : [ [ 359, 590 ] ], "cs" : "Lipidová kapénka", "en" : "Lipid droplet", "lat" : "Lipidová kapénka", "x" : 295, "y" : 743 }, { "cons" : [ [ 216, 611 ], [ 267, 657 ] ], "cs" : "Mitochondrie", "en" : "Mitochondria", "lat" : "Mitochondrie", "x" : 46, "y" : 776 }, { "cons" : [ [ 51, 523 ], [ 77, 455 ] ], "cs" : "Bazální tělísko (kinetosom)", "en" : "Basal body (kinetosome)", "lat" : "Bazální tělísko (kinetosom)", "x" : 86, "y" : 528 }, { "cons" : [ [ 420, 644 ] ], "cs" : "Golgiho aparát", "en" : "Golgi apparatus", "lat" : "Golgiho aparát", "x" : 553, "y" : 612 }, { "cons" : [ [ 292, 298 ], [ 447, 264 ], [ 513, 268 ] ], "cs" : "Žíhaná nožka", "en" : "Striated rootlet", "lat" : "Žíhaná nožka", "x" : 309, "y" : 376 }, { "cons" : [ [ 67, 88 ], [ 305, 56 ] ], "cs" : "Příčný řez řasinkou", "en" : "Cross-sections of cilia", "lat" : "Příčný řez řasinkou", "x" : 90, "y" : 195 }, { "cs" : "Jádro", "en" : "Nucleus", "lat" : "Jádro", "x" : 602, "y" : 942 } ], "origH" : 2560, "origW" : 1920, "title" : { "cs" : "Apex řasinkové buňky vejcovodu (TEM)", "en" : "Apex of cilliated cell in oviduct (TEM)", "lat" : "" } }, "3507928" : { "chap" : [ "1" ], "desc" : { "cs" : "

Pinocytóza představuje funkční typ endocytózy - zejména mezibuněčné tekutiny, kdy se na cytoplazmatické straně buněčné membrány odškrcují váčky, které posléze splývají s lyzosomy. Pinocytóza, na rozdíl od receptory řízené endocytózy nebo fagocytózy, je nespecifická co se týče endocytovaného obsahu.

", "en" : "

Pinocytosis is a type of endocytosis, when small vesicles containing extracellular fluid bud from plasma membrane and fuse with lysosomes. Pinocytosis is non-specific (while phagocytosis and receptor-mediated endocytosis are specific) regarding the content engulfed.

" }, "file" : "/OH/OH_img2-8.jpg", "index" : 7, "markers" : [ { "cs" : "Erytrocyt", "en" : "Erythrocyte", "lat" : "Erytrocyt", "x" : 294, "y" : 236 }, { "cons" : [ [ 184, 388 ], [ 191, 447 ], [ 225, 481 ] ], "cs" : "Pinocytární váčky", "en" : "Pinocytic vesicles", "lat" : "Pinocytární váčky", "x" : 280, "y" : 397 }, { "cs" : "Endotelová buňka", "en" : "Endothelial cell", "lat" : "Endotelová buňky", "x" : 492, "y" : 535 }, { "cs" : "Jádro endotelové buňky", "en" : "Nucleus of endothelial cell", "lat" : "Jádro endotelové buňky", "x" : 560, "y" : 109 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Pinocytární váčky endotelové buňky v kapiláře fenestrovaného typu (TEM)", "en" : "Pinocytic vesicles of endothelial cell in fenestrated capillary (TEM)", "lat" : "" } }, "3507929" : { "chap" : [ "1" ], "desc" : { "cs" : "

Desmosomy představují mechanicky velmi odolný mezibuěčný spoj. Prostřednictvím intermediárních filament (tonofilament) jsou připojeny k cytoskeletu.

", "en" : "

Desmosomes represent mechanically very strong intercellular junction. by intermediate filaments (tonofilaments) they are connected to cytoskeleton.

" }, "file" : "/OH/OH_img2-9.jpg", "index" : 8, "markers" : [ { "cs" : "Mezibuněčný prostor", "en" : "Intercellular space", "lat" : "Mezibuněčný prostor", "x" : 318, "y" : 257 }, { "cons" : [ [ 528, 435 ], [ 502, 574 ] ], "cs" : "Desmosomy", "en" : "Desmosomes", "lat" : "Desmosomy", "x" : 287, "y" : 435 }, { "cons" : [ [ 211, 713 ], [ 318, 650 ], [ 430, 883 ] ], "cs" : "Svazky tonofilament", "en" : "Tonofilament bundles", "lat" : "Svazky tonofilament", "x" : 79, "y" : 515 } ], "origH" : 2560, "origW" : 1920, "title" : { "cs" : "Desmosomy ve stratum spinosum epidermis (TEM)", "en" : "Desmosomes in stratum spinosum of epidermis (TEM)", "lat" : "" } }, "3507930" : { "chap" : [ "1" ], "desc" : { "cs" : "

Zvláštní buněčnou komponentou, která umožuje degradaci celých organel, je autofagická vakuola. Na elektronogramu je možné zachytit struktury původní organely rozkládané v autofagické vakuole.

", "en" : "

Autophagic vacuole is a specific cell component degrading whole organelles. In electronograms it is often possible to recognize structures of the degraded organelle within the autophagic vacuole.

" }, "file" : "/OH/OH_img2-13.jpg", "index" : 9, "markers" : [ { "cons" : [ [ 428, 400 ] ], "cs" : "Autofagická vakuola", "en" : "Autophagic vacuole", "lat" : "Autofagická vakuola", "x" : 495, "y" : 281 }, { "cons" : [ [ 289, 291 ], [ 221, 312 ], [ 127, 422 ], [ 235, 471 ] ], "cs" : "Mitochondrie", "en" : "Mitochondria", "lat" : "Mitochondrie", "x" : 194, "y" : 384 }, { "cons" : [ [ 333, 192 ], [ 522, 81 ], [ 27, 212 ] ], "cs" : "Rozety glykogenu (alfa granula)", "en" : "Rosettes of glycogen (alpha granules)", "lat" : "Rozety (alfa granula) glykogenu", "x" : 202, "y" : 52 }, { "cons" : [ [ 750, 92 ] ], "cs" : "Mezibuněčný spoj (desmosom)", "en" : "Intercellular junction (desmosome)", "lat" : "Mezibuněčný spoj (desmosom)", "x" : 401, "y" : 120 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Autofagická vakuola hepatocytu (TEM)", "en" : "Autophagic vacuole of hepatocyte (TEM)", "lat" : "" } }, "3507931" : { "chap" : [ "1" ], "desc" : { "cs" : "

Peroxisomy jsou membránové organely zapojené do odbourávání reaktivních kyslíkových radikálů a metabolismu mastných kyselin. Mají rozmanitou velikost (0,2-1 um). U některých živočišných druhů obsahují krystalickou matrix (nukleoid). U člověka se nukleoid v peroxisomech nevyskytuje.

", "en" : "

Peroxisomes are membrane-bound organelles involved in metabolism of reactive oxygen species and fatty acids. They are of various size (0.2 - 1 um). In some animal species, but not in humans, peroxisomes contain a crystalline matrix (nucleoid).

" }, "file" : "/OH/OH_img2-14.jpg", "index" : 10, "markers" : [ { "cons" : [ [ 456, 164 ] ], "cs" : "Peroxisom", "en" : "Peroxisome", "lat" : "Peroxisom", "x" : 369, "y" : 98 }, { "cons" : [ [ 483, 217 ] ], "cs" : "Nukleoid", "en" : "Nucleoid", "lat" : "Nukleoid", "x" : 562, "y" : 186 }, { "cons" : [ [ 149, 332 ], [ 292, 117 ], [ 392, 424 ] ], "cs" : "Mitochondrie", "en" : "Mitochondrion", "lat" : "Mitochondrie", "x" : 182, "y" : 302 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Peroxisom v hepatocytu (TEM)", "en" : "Peroxisome in hepatocyte (TEM)", "lat" : "" } }, "3507932" : { "chap" : [ "1" ], "desc" : { "cs" : "

Golgiho aparát představuje systém váčků, tubulů a cisteren, který je součástí sekrečního aparátu buňky. V jeho membránových kompartmentech dochází k enzymatickým úpravám proteinu přicházejících z endoplazmatického retikula a jejich odeslání buď k sekreci z buňky (sekreční granula) nebo do jiných organel (např. lyzosomy).

", "en" : "

Golgi apparatus is composed of vesicles, tubules or cisterns constituting a fundamental part of cell secretory system. In membrane compartments of Golgi apparatus, proteins coming from endoplasmic reticulum are enzymatically modified and shipped further for secretion (secretory granules) or to other organelles (e.g. lysosomes).

" }, "file" : "/OH/OH_img2-12.jpg", "index" : 11, "markers" : [ { "cons" : [ [ 329, 452 ], [ 689, 285 ] ], "cs" : "Mezibuněčný prostor", "en" : "Intercellular space", "lat" : "Mezibuněčný prostor", "x" : 309, "y" : 465 }, { "cons" : [ [ 611, 443 ], [ 667, 369 ] ], "cs" : "Granulární (drsné) endoplazmatické retikulum", "en" : "Granular (rough) endoplasmic reticulum", "lat" : "Granulární (drsné) endoplazmatické retikulum", "x" : 290, "y" : 559 }, { "cons" : [ [ 73, 126 ], [ 550, 142 ] ], "cs" : "Cisterny Golgiho aparátu", "en" : "Cisterns of Golgi apparatus", "lat" : "Cisterny Golgiho aparátu", "x" : 114, "y" : 101 }, { "cs" : "Nezralá sekreční granula", "en" : "Immature secretory granules", "lat" : "Nezralá sekreční granula", "x" : 127, "y" : 16 }, { "cons" : [ [ 412, 190 ], [ 449, 378 ], [ 276, 337 ] ], "cs" : "Mitochondrie", "en" : "Mitochondria", "lat" : "Mitochondrie", "x" : 324, "y" : 309 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Golgiho aparát (TEM)", "en" : "Golgi apparatus (TEM)", "lat" : "" } }, "3507938" : { "chap" : [ "2" ], "desc" : { "cs" : "

V jednovrstevném cylindrickém epitelu, který vystýlá vejcovod, se střídají buňky s řasinkami a buňky sekreční.

", "en" : "

Simple columnar epithelium of oviduct (Fallopian tube, tuba uterina) contains ciliated and non-ciliated (secretory) cells.

" }, "file" : "/OH/OH_img2-6.jpg", "index" : 12, "markers" : [ { "cons" : [ [ 507, 145 ], [ 588, 42 ], [ 748, 210 ] ], "cs" : "Sekreční buňky", "en" : "Secretory (peg) cells", "lat" : "Sekreční buňky", "x" : 637, "y" : 254 }, { "cons" : [ [ 386, 161 ], [ 277, 257 ], [ 357, 236 ], [ 376, 408 ] ], "cs" : "Řasinkové buňky", "en" : "Cilliated cells", "lat" : "Řasinkové buňky", "x" : 192, "y" : 101 }, { "cons" : [ [ 477, 445 ], [ 169, 353 ] ], "cs" : "Vazivo (lamina propria mucosae)", "en" : "Connective tissue (lamina propria mucosae)", "lat" : "Vazivo (lamina propria mucosae)", "x" : 132, "y" : 477 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Jednovrstevný cylindrický epitel - vejcovod (HE)", "en" : "Simple columnar epithelium - oviduct (HE)", "lat" : "" } }, "3507939" : { "chap" : [ "1" ], "desc" : { "cs" : "

Glykokalyx na povrchu sliznice vejcovodu je tvořen zejména glykoproteiny a glykolipidy. Hraje roli zejména v interakcích buněk sliznice a oocytu nebo spermií.

", "en" : "

Glycocalyx on surface of oviduct mucosa is composed of glycoproteins and glycolipids. It is importnant for interactions between epithelial cells, sperms and oocyte.

" }, "file" : "/OH/OH_img2-4.jpg", "index" : 13, "markers" : [ { "cons" : [ [ 74, 341 ], [ 203, 175 ] ], "cs" : "Glykokalyx", "en" : "Glycocalyx", "lat" : "Glykokalyx", "x" : 133, "y" : 394 }, { "cons" : [ [ 387, 486 ] ], "cs" : "Laterální buněčný povrch", "en" : "Lateral cell surface", "lat" : "Laterální buněčný povrch", "x" : 425, "y" : 436 }, { "cons" : [ [ 463, 180 ], [ 562, 140 ] ], "cs" : "Řasinky - příčný řez", "en" : "Cilia - cross-section", "lat" : "Řasinky - příčný řez", "x" : 519, "y" : 299 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Glykokalyx na povrchu jednovrstevného cylindrického epitelu vejcovodu (rutheniová červeň, TEM)", "en" : "Glycocalyx on surface of simple columnar epithelium in oviduct (ruthenium red, TEM)", "lat" : "" } }, "3507940" : { "chap" : [ "1" ], "desc" : { "cs" : "

Přehled cytoplazmy dvou sousedících hepatocytů.

", "en" : "Overview of cytoplasm of two adjacent hepatocytes." }, "file" : "/OH/OH_img2-10.jpg", "index" : 14, "markers" : [ { "cons" : [ [ 473, 372 ], [ 611, 416 ], [ 319, 72 ] ], "cs" : "Lyzosom", "en" : "Lysosome", "lat" : "Lysozom", "x" : 329, "y" : 236 }, { "cons" : [ [ 616, 553 ], [ 510, 499 ], [ 679, 197 ] ], "cs" : "Mitochondrie", "en" : "Mitochondria", "lat" : "Mitochondrie", "x" : 611, "y" : 481 }, { "cons" : [ [ 434, 54 ], [ 521, 306 ] ], "cs" : "Rozety glykogenu (alfa granula)", "en" : "Rosettes of glycogen (alpha granules)", "lat" : "Rozety glykogenu (alfa granula)", "x" : 378, "y" : 11 }, { "cons" : [ [ 421, 211 ] ], "cs" : "Golgiho aparát", "en" : "Golgi apparatus", "lat" : "Golgiho aparát", "x" : 377, "y" : 107 }, { "cons" : [ [ 87, 324 ] ], "cs" : "Lyzosom", "en" : "Lysosome", "lat" : "Lysozom", "x" : 62, "y" : 269 }, { "cons" : [ [ 131, 172 ] ], "cs" : "Žlučový kanálek", "en" : "Bile canaliculus", "lat" : "Žlučový kanálek", "x" : 82, "y" : 62 }, { "cons" : [ [ 290, 512 ], [ 318, 499 ] ], "cs" : "Plazmatické membrány dvou sousedních hepatocytů", "en" : "Plasma membranes of two adjacent hepatocytes", "lat" : "Plazmatické membrány dvou sousedních hepatocytů", "x" : 24, "y" : 570 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Mitochondrie, lyzosomy a Golgiho aparát hepatocytu (TEM)", "en" : "Mitochondria, lysosomes and Golgi apparatus of hepatocyte (TEM)", "lat" : "" } }, "3507941" : { "chap" : [ "1" ], "desc" : { "cs" : "

Drsné endoplazmatické retikulum je hlavním místem syntézy proteinů, které jsou určeny k sekreci z buňky nebo k integraci do plazmatické membrány.

", "en" : "

Rough endoplasmic reticulum is a major site of synthesis of secreted or integral membrane proteins.

" }, "file" : "/OH/OH_img2-11.jpg", "index" : 15, "markers" : [ { "cons" : [ [ 353, 556 ] ], "cs" : "Hladké endoplazmatické retikulum", "en" : "Smooth endoplasmic reticulum", "lat" : "Hladké endoplazmatické retikulum", "x" : 457, "y" : 532 }, { "cons" : [ [ 260, 441 ], [ 245, 393 ], [ 316, 330 ], [ 536, 349 ] ], "cs" : "Cisterny granulárního endoplazmatického retikula", "en" : "Cisterns of granular endoplasmic reticulum", "lat" : "Cisterny granulárního endoplazmatického retikula", "x" : 79, "y" : 251 }, { "cons" : [ [ 51, 74 ], [ 119, 152 ], [ 140, 14 ] ], "cs" : "Rozety glykogenu (alfa granula)", "en" : "Glycogen rosettes (alpha granules)", "lat" : "Rozety glykogenu (alfa granula)", "x" : 7, "y" : 90 }, { "cons" : [ [ 257, 12 ], [ 395, 168 ], [ 772, 390 ] ], "cs" : "Mitochondrie", "en" : "Mitochondria", "lat" : "Mitochondrie", "x" : 423, "y" : 22 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Granulární endoplazmatické retikulum v hepatocytu (TEM)", "en" : "Granular endoplasmic reticulum of hepatocyte (TEM)", "lat" : "" } }, "3507942" : { "chap" : [ "1" ], "desc" : { "cs" : "

Svalové buňky mají unikátně organizovaný cytoskelet, který umožňuje změny tvaru buňky a přenos mechanických sil. U příčně pruhované svalové tkáně (srdeční i kosterní) tvoří aktinová mikrofilamenta a myosin vysoce uspořádané sarkomery a myofibrily.

", "en" : "

Muscle cells contain uniquely organized cytoskeleton that allows changes of cell shape and transmission of mechanical forces. In striated muscle tissue, cardiac and skeletal, actin microfilaments and myosin organize into sarcomeres and myofibrils.

" }, "file" : "/OH/OH_img2-15.jpg", "graphics" : [ { "coord" : [ 390, 199, 601, 176 ], "type" : "bracket" }, { "coord" : [ 352, 300, 414, 292 ], "type" : "bracket" } ], "index" : 16, "markers" : [ { "cons" : [ [ 698, 376 ], [ 495, 401 ] ], "cs" : "Mitochondrie", "en" : "Mitochondria", "lat" : "Mitochondrie", "x" : 543, "y" : 299 }, { "cons" : [ [ 229, 519 ], [ 700, 464 ] ], "cs" : "Sarkoplazma s beta granuly glykogenu", "en" : "Sarcoplasm with glycogen beta granules", "lat" : "Sarkoplazma s beta granuly glykogenu", "x" : 215, "y" : 547 }, { "cons" : [ [ 181, 440 ], [ 301, 277 ] ], "cs" : "Sarkoplazmatické retikulum", "en" : "Sarcoplasmic reticulum", "lat" : "Sarkopalzmatické retikulum", "x" : 22, "y" : 199 }, { "cs" : "Sarkomera", "en" : "Sarcomere", "lat" : "Sarkomera", "x" : 432, "y" : 127 }, { "cs" : "Myofibrila", "en" : "Myofibril", "lat" : "Myofibrila", "x" : 338, "y" : 27 }, { "cs" : "I-proužek", "en" : "I-band", "lat" : "I-proužek", "x" : 345, "y" : 244 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Aktinová a myosinová filamenta - kardiomyocyt (TEM)", "en" : "Actin and myosin filaments - cardiomyocyte (TEM)", "lat" : "" } }, "3507943" : { "chap" : [ "1" ], "desc" : { "cs" : "

Lipidové kapénky, které se akumulují v buňkách pro jejich vlastní metabolickou potřebu nebo pro dlouhodobé uchovávání, nejsou odděleny membránou, ale pouze fázovým rozhraním. Ve steroidogenních buňkách asociují s hladkým endoplazmatickým retikulem.

", "en" : "

Lipid droplets that are accumulated by cells for their own metabolical use or for long term storage, are not separated from cytoplasm by membrane but a phase interface. Lipid droplets are associated with smooth endoplasmic reticulum in steroidogenic cells.

" }, "file" : "/OH/OH_img2-16.jpg", "index" : 17, "markers" : [ { "cons" : [ [ 39, 339 ], [ 181, 420 ], [ 374, 201 ] ], "cs" : "Lipidové kapénky", "en" : "Lipid droplets", "lat" : "Lipidové kapénky", "x" : 60, "y" : 194 }, { "cons" : [ [ 296, 511 ], [ 352, 509 ] ], "cs" : "Hladké endoplazmatické retikulum", "en" : "Smooth endoplasmic reticulum", "lat" : "Hladké endoplazmatické retikulum", "x" : 333, "y" : 554 }, { "cons" : [ [ 260, 122 ], [ 369, 86 ] ], "cs" : "Hladké endoplazmatické retikulum", "en" : "Smooth endoplasmic reticulum", "lat" : "Hladké endoplazmatické retikulum", "x" : 10, "y" : 22 }, { "cons" : [ [ 484, 112 ], [ 631, 125 ], [ 544, 217 ] ], "cs" : "Mitochondrie s tubulárními kristami", "en" : "Mitochondrion with tubular crists", "lat" : "Mitochondrie s tubulárními kristami", "x" : 445, "y" : 28 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Lipidové kapénky a hladké endoplazmatické retikulum steroidogenní buňky (TEM)", "en" : "Lipid droplets and smooth endoplasmic reticulum in steroidogenic cell (TEM)", "lat" : "" } }, "3507944" : { "chap" : [ "1" ], "desc" : { "cs" : "

Stavba jadérka je v mnoha buněčných typech pozoruhodně podobná. Na úrovni světelné mikroskopie byla vlastní struktura jadérka popisována jako \"nukleolonema\", tvořená bazofilní anastomozující vláknitou sítí. S nástupem elektronové mikroskopie byla existence nukleolonemy potvrzena a její struktura blíže popsána. Pars fibrosa je tvořena vlákny o průměru cca 5 nm odpovídající transkribované rRNA. Pars granulosa je potom tvořena denzními granuly o průměru 15-20 nm odpovídající vznikajícím ribosomovým podjednotkám. U retikulárních jadérek je dominantní vláknitá složka.

", "en" : "

Structure of a nucleolus is amazingly consistent within different types of cells. Using light microscope, the intrinsic structure of nucleolus was termed \"nucleolonema\", composed of anastomosing network of fibers. After discovery of electron microscopy, existence od nucleolonema was confirmed and further described. Pars fibrosa is composed of fibers cca 5 nm in diameter that correspond to trancribed rRNA. Pars granulosa is equivalent to the site of ribosomal assembly, composed of dense granules 15-20 nm in diameter. Fibrilar component is dominant in reticular nucleoli.

" }, "file" : "/OH/OH_img2-18.jpg", "index" : 18, "markers" : [ { "cons" : [ [ 205, 474 ], [ 496, 531 ] ], "cs" : "Heterochromatin", "en" : "Heterochromatin", "lat" : "Heterochromatin", "x" : 152, "y" : 541 }, { "cons" : [ [ 396, 249 ], [ 334, 183 ] ], "cs" : "Pars granulosa", "en" : "Pars granulosa", "lat" : "Pars granulosa", "x" : 290, "y" : 347 }, { "cons" : [ [ 463, 152 ], [ 546, 202 ] ], "cs" : "Pars fibrosa", "en" : "Pars fibrosa", "lat" : "Pars fibrosa", "x" : 558, "y" : 35 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Ultrastruktura retikulárního jadérka (TEM)", "en" : "Ultrastructure of reticular nucleolus (TEM)", "lat" : "" } }, "3507945" : { "chap" : [ "1" ], "desc" : { "cs" : "

Jaderné póry jsou tvořeny velkým a složitým proteinovým komplexem. Každá jaderný pór je tvořený několika sty jednotlivými proteiny, zejména nucleoporiny. Většina buněk obsahuje několik tisíc jaderných pórů, které umožňují selektivní transport přes jaderný obal.

", "en" : "

Nuclear pores are coposed of large protein complexes with hudnreds of individual proteins (nucleoporins) each. Most cells contains several thounsands of nuclear pores allowing selective trasnport through nuclear envelope.

" }, "file" : "/OH/OH_img2-19.jpg", "index" : 19, "markers" : [ { "cs" : "Vnější membrána", "en" : "Outer membrane", "lat" : "Vnější membrána", "x" : 269, "y" : 277 }, { "cons" : [ [ 229, 811 ] ], "cs" : "Vnitřní membrána", "en" : "Inner membrane", "lat" : "Vnitřní membrána", "x" : 206, "y" : 842 }, { "cons" : [ [ 143, 408 ], [ 472, 555 ], [ 290, 551 ] ], "cs" : "Jaderné póry", "en" : "Nuclear pores", "lat" : "Jaderné póry", "x" : 290, "y" : 418 } ], "origH" : 2560, "origW" : 1920, "title" : { "cs" : "Jaderný obal s jadernými póry (mrazový lom)", "en" : "Nuclear envelope with nuclear pores (freeze etching)", "lat" : "" } }, "3507946" : { "chap" : [ "1" ], "desc" : { "cs" : "

Mikrotubuly jsou velmi dynamickou částí cytoskeletu umožňují např. pohyb řasinek nebo rozestup chromozomů v telofázi mitotického dělení.

", "en" : "

Microtubules are highly dynamic part of cytoskeleton that allow e.g. movement of cilia or segregation of chromosomes in telophase of mitotic division.

" }, "file" : "/OH/OH_img2-20.jpg", "index" : 20, "markers" : [ { "cons" : [ [ 181, 419 ], [ 582, 485 ] ], "cs" : "Chromosomy", "en" : "Chromosomes", "lat" : "Chromosomy", "x" : 276, "y" : 260 }, { "cons" : [ [ 274, 686 ], [ 629, 672 ], [ 408, 724 ] ], "cs" : "Mikrotubuly dělicího vřeténka", "en" : "Microtubules of meiotic spindle", "lat" : "Mikrotubuly dělicího vřeténka", "x" : 295, "y" : 542 }, { "cs" : "Pól dělicího vřeténka", "en" : "A pole of meiotic spindle", "lat" : "Pól dělicího vřeténka", "x" : 425, "y" : 923 } ], "origH" : 2560, "origW" : 1920, "title" : { "cs" : "Chromosomy oocytu v meióze (TEM)", "en" : "Chromosomes of meiotic oocyte (TEM)", "lat" : "" } }, "3507949" : { "chap" : [ "1" ], "desc" : { "cs" : "

Bazální membrána představuje důležité biologické a fyzikálně-chemické rozhraní mezi epitelovou tkání a vazivem se složitou stavbou a molekulární architekturou. V případě kontaktu dvou epiteliálních tkání (např. krycího epitelu a endotelu), mohou být bazální membrány různě modifikované nebo zdvojené.

Nejblíže k bazální cytoplazmatické membráně se nachází bazální lamina (lamina basalis), složená z elektrondenzní (lamina densa) a elektronlucidních vrstev (lamina rara interna et externa), bohatých na specifické proteiny (např. laminin, nidogen, perlecan, kolagen IV a další, zejména glykoproteiny) nebo jiné molekuly extracelulární matrix (např. glykosaminoglykany).

Lamina fibroreticularis je asociována zejména s kolageními vlákny vaziva. Lamina basalis a lamina fibroreticularis vytvářejí společně bazální membránu.

", "en" : "

Basement membrane is an important type of biological and physico-chemical interface between epithelial and connective tissues, having complex structure and molecular architecture. Basement membrane can be variously modified, such as in contact site of two epithelial tissues (e.g. covering epithelium and endothelium).

Basal lamina (lamina basalis) is localized closely to the cytoplasmic membrane. It is composed of electron dense (lamina densa) and lucid (lamina rara interna et externa) layers. basal lamina is rich in specific proteins (e.g. laminin, nidogen, perlecan, collagen IV, etc.) or other molecules (e.g. glycosaminoglycans). Lamina fibroreticularis is associated mostly with collagen fibers of connective tissue.

Lamina fibroreticularis and lamina basalis constitute together the basement membrane.

" }, "file" : "/OH/OH_img4-1.jpg", "index" : 21, "markers" : [ { "cs" : "Pigmentová buňka sítnice", "en" : "Pigment cell of retina", "lat" : "Pigmentová buňka neuroepitelu", "x" : -1, "y" : -2 }, { "cs" : "Kapilára", "en" : "Capillary", "lat" : "Kapilára", "x" : 645, "y" : 533 }, { "cons" : [ [ 293, 324 ], [ 437, 256 ] ], "cs" : "Lamina fibroreticularis", "en" : "Lamina fibroreticularis", "lat" : "Lamina fibroreticularis", "x" : 128, "y" : 173 }, { "cons" : [ [ 463, 311 ] ], "cs" : "Lamina rara interna", "en" : "Lamina rara interna", "lat" : "Lamina rara interna", "x" : 415, "y" : 439 }, { "cons" : [ [ 436, 323 ] ], "cs" : "Lamina densa", "en" : "Lamina densa", "lat" : "Lamina densa", "x" : 245, "y" : 345 }, { "cons" : [ [ 483, 296 ] ], "cs" : "Lamina rara externa", "en" : "Lamina rara externa", "lat" : "Lamina rara externa", "x" : 513, "y" : 317 }, { "cs" : "Erytrocyt", "en" : "Erythrocyte", "lat" : "erytrocyt", "x" : 388, "y" : 560 }, { "cons" : [ [ 487, 209 ] ], "cs" : "Lamina densa", "en" : "Lamina densa", "lat" : "Lamina densa", "x" : 525, "y" : 132 }, { "cons" : [ [ 505, 220 ] ], "cs" : "Lamina rara externa", "en" : "Lamina rara externa", "lat" : "Lamina rara externa", "x" : 569, "y" : 201 }, { "cons" : [ [ 494, 228 ] ], "cs" : "Lamina rara interna", "en" : "Lamina rara interna", "lat" : "Lamina rara interna", "x" : 556, "y" : 241 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Bazální membrána (TEM)", "en" : "Basement membrane (TEM)", "lat" : "" } }, "3507950" : { "chap" : [ "2" ], "desc" : { "cs" : "

Pohárkové buňky představují endoepitelové jednobuněčné žlázy. Pohárkové buňky mají zvláštní morfologii, s úzkou bazální částí obsahující jádro a buněčné organely a rozšířenou apikální částí vyplněnou sekrečními granuly. Mucin v sekrečních granulech se obtížně barví rutinními barvivy (HE), proto se apikální část buňky jeví jako nápadně světlá. Pohárkové buňky se vyskytují v epitelu dýchacích cest (obrázek), střevním epitelu nebo výstelce spojivky.

", "en" : "

Goblet cells are a type of endoepithelial, single-cell glands. Goblets cells have a typical morphology: narrow stalk with nucleus and cell organelles and dilated apical part with secretory granules. Mucin in secretory granules stains poorly with routine dyes, thus the apical part is apparently pale. Goblet cells are typical for epithelium of respiratory passages (below), intestinal epithelium or conjunctival lining.

" }, "file" : "/OH/OH_img4-10.jpg", "index" : 22, "markers" : [ { "cons" : [ [ 516, 63 ], [ 291, 285 ] ], "cs" : "Pohárkové buňky", "en" : "Goblet cells", "lat" : "Pohárkové buňky", "x" : 282, "y" : 22 }, { "cons" : [ [ 168, 396 ], [ 64, 475 ] ], "cs" : "Cylindrické buňky s řasinkami", "en" : "Columnar ciliated cells", "lat" : "Cylindrické buňky s řasinkami", "x" : 6, "y" : 117 }, { "cs" : "Vazivo", "en" : "Connective tissue", "lat" : "Vazivo", "x" : 591, "y" : 299 }, { "cons" : [ [ 401, 510 ] ], "cs" : "Bazální membrána", "en" : "Basement membrane", "lat" : "Membrana basalis", "x" : 397, "y" : 543 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Víceřadý cylindrický epitel s řasinkami - trachea (HE)", "en" : "Pseudostratified columnar ciliated epithelium - trachea (HE)", "lat" : "" } }, "3507951" : { "chap" : [ "2" ], "desc" : { "cs" : "

Sekreční oddíly mucinózních žláz jsou světlé s nápadným luminem. Polyedrické buňky mají bazálně umístěné oploštělé jádro a obsahují velký počet mucinózních sekrečních zrn.

", "en" : "

Secretory parts of mucous glands are pale with apparent lumen. Polyhedral cells have basally located nucleus and contain a large amount of mucous secretory granules.

" }, "file" : "/OH/OH_img4-11.jpg", "index" : 23, "markers" : [ { "cons" : [ [ 436, 196 ], [ 678, 278 ] ], "cs" : "Lumen", "en" : "Lumen", "lat" : "Lumen", "x" : 507, "y" : 57 }, { "cons" : [ [ 496, 270 ], [ 355, 257 ] ], "cs" : "Jádra mucinózních buněk", "en" : "Nuclei of mucous cells", "lat" : "Jádra mucinózních buněk", "x" : 380, "y" : 357 }, { "cons" : [ [ 65, 266 ], [ 164, 299 ] ], "cs" : "Bazální membrána", "en" : "Basement membrane", "lat" : "Bazální membrána", "x" : 17, "y" : 30 }, { "cons" : [ [ 226, 272 ], [ 240, 458 ], [ 513, 504 ] ], "cs" : "Vazivové stroma", "en" : "Connective tissue stroma", "lat" : "Vazivové stroma", "x" : 266, "y" : 526 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Mucinózní tubulus - podjazyková slinná žláza (příčný řez, HE)", "en" : "Mucous tubule - sublingual salivary gland (cross section, HE)", "lat" : "Tubulus mucosus" } }, "3507952" : { "chap" : [ "2" ], "desc" : { "cs" : "

Sekreční oddíly mucinózních žláz jsou světlé s nápadným luminem. Polyedrické buňky mají bazálně umístěné oploštělé jádro a obsahují velký počet mucinózních sekrečních zrn.

", "en" : "

Secretory parts of mucous glands are pale with apparent lumen. Polyhedral cells have basally located nucleus and contain a large amount of mucous secretory granules.

" }, "file" : "/OH/OH_img4-12.jpg", "index" : 24, "markers" : [ { "cons" : [ [ 477, 275 ], [ 385, 110 ] ], "cs" : "Lumen", "en" : "Lumen", "lat" : "Lumen", "x" : 490, "y" : 111 }, { "cons" : [ [ 222, 316 ], [ 311, 175 ] ], "cs" : "Jádra mucinózních buněk", "en" : "Nuclei of mucous cells", "lat" : "Jádra mucinózních buněk", "x" : 133, "y" : 224 }, { "cons" : [ [ 273, 511 ], [ 595, 547 ] ], "cs" : "Vazivové stroma", "en" : "Connective tissue stroma", "lat" : "Vazivové stroma", "x" : 574, "y" : 416 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Mucinózní tubulus - podjazyková slinná žláza (podélný řez, HE)", "en" : "Mucous tubule - sublingual salivary gland (longitudinal section, HE)", "lat" : "Tubulus mucosus" } }, "3507953" : { "chap" : [ "2" ], "desc" : { "cs" : "

Sekreční oddíly serózních žláz jsou tvořeny váčky (alveoly, aciny). Sekreční buňky acinů mají přibližně pyramidový, zaoblený tvar, apikální část buňky je orientovaná do lumina acinu (alveolu). Buňky mají bazofilní cytoplazmu a kulovité jádro uložené v bazální třetině buňky. V apikální části buňky jsou uložena sekreční granula. Množství zrn v buňce je závislé na fázi sekrečního cyklu.

", "en" : "

Secretory parts of serous glands form sacs (alveoli, acini). Secretory cells acquire pyramidal, rounded shape and are oriented apically to the lumen of the acinus (alveolus). Cells are basophilic, with spherical nucleus located in the basal third of the cells. In the apical part of cell, secretory granules are located. Amount of secretory granules depends on phase of secretory cycle.

" }, "file" : "/OH/OH_img4-13.jpg", "index" : 25, "markers" : [ { "cons" : [ [ 100, 269 ], [ 359, 202 ] ], "cs" : "Úzké až kolabované lumen", "en" : "Narrow or collapsed lumen", "lat" : "Úzké až kolabované lumen", "x" : 25, "y" : 89 }, { "cons" : [ [ 498, 215 ], [ 240, 342 ], [ 361, 401 ] ], "cs" : "Sekreční aciny (alveoly)", "en" : "Secretory acini (alveoli)", "lat" : "Sekreční buňky", "x" : 308, "y" : 231 }, { "cons" : [ [ 619, 478 ], [ 343, 511 ], [ 664, 161 ] ], "cs" : "Vazivové stroma", "en" : "Connective tissue stroma", "lat" : "Vazivové stroma", "x" : 518, "y" : 380 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Serózní acinus (alveolus) - slzná žláza (HE)", "en" : "Serous acinus (alveolus) - lacrimal gland (HE)", "lat" : "" } }, "3507954" : { "chap" : [ "2" ], "desc" : { "cs" : "

Gianuzziho lunula je útvar vyskytující se ve smíšených slinných žlázách, kde na konec mucinózního tubulu nasedají serózní buňky uspořádané do neúplného alveolu. Mucinózní i serózní složka sdílejí stejné lumen.

", "en" : "

Demilune of Gianuzzi (serous demilune) is a structure present in mixed salivary tubuloalveolar glands, where a cluster of serous cells constitutes a cap on a mucous unit. Both mucous and serous unit secrete into the same lumen.

" }, "file" : "/OH/OH_img4-14.jpg", "index" : 26, "markers" : [ { "cons" : [ [ 406, 247 ] ], "cs" : "Mucinózní buňky", "en" : "Mucous cells", "lat" : "Mucinózní buňky", "x" : 344, "y" : 68 }, { "cons" : [ [ 234, 277 ], [ 368, 455 ] ], "cs" : "Serózní buňky (Gianuzziho lunula)", "en" : "Serous cells (demilune of Gianuzzi)", "lat" : "Serózní buňky (Gianuzziho lunula)", "x" : 399, "y" : 346 }, { "cs" : "Vazivové septum", "en" : "Connective tissue septum", "lat" : "Vazivové septum", "x" : 194, "y" : 492 }, { "cons" : [ [ 116, 542 ] ], "cs" : "Krevní céva", "en" : "Blood vessel", "lat" : "Vas", "x" : 46, "y" : 367 }, { "cons" : [ [ 693, 175 ], [ 586, 258 ], [ 654, 266 ] ], "cs" : "Serózní acinus", "en" : "Serous acinus", "lat" : "Serózní acinus", "x" : 559, "y" : 28 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Gianuzziho lunula - podčelistní slinná žláza (HE)", "en" : "Demilune of Gianuzzi - submandibular salivary gland (HE)", "lat" : "" } }, "3507955" : { "chap" : [ "2" ], "desc" : { "cs" : "

Trámčitý (trabekulární) epitel je tvořen anastomozujícími trámci buněk. Mezi jednotlivými trámci je vytvořena podobně anastomozující síť krevních sinusoid, umožňující těsný kontakt epitelových buněk s krevní plazmou. Příkladem výskytu tohoto epitelu jsou např. játra (na obrázku) nebo žlázy s vnitřní sekrecí.

", "en" : "

Trabecular epithelium is composed of anastomosing cords of epithelial cells with blood sinusoids between the cords. This arrangement allows direct access of epithelial cells to the blood plasma. This epithelium is typical for liver (below) or various endocrine glands.

" }, "file" : "/OH/OH_img4-2.jpg", "index" : 27, "markers" : [ { "cons" : [ [ 380, 100 ], [ 463, 371 ], [ 370, 397 ] ], "cs" : "Trámce jaterních buněk", "en" : "Trabeculae of hepatocytes", "lat" : "Trabeculae hepaticae", "x" : 338, "y" : 208 }, { "cons" : [ [ 757, 185 ] ], "cs" : "Centrální véna", "en" : "Central vein", "lat" : "Vena centralis", "x" : 610, "y" : 117 }, { "cons" : [ [ 379, 502 ], [ 87, 210 ], [ 639, 415 ] ], "cs" : "Sinusoidy", "en" : "Sinusoid capillaries", "lat" : "Sinusoides", "x" : 207, "y" : 490 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Trámčitý epitel - jaterní parenchym", "en" : "Trabecular epithelium - liver parenchyma", "lat" : "" } }, "3507956" : { "chap" : [ "2" ], "desc" : { "cs" : "

Buňky tohoto typu epitelu jsou ploché, polygonální, s centrálně uloženým jádrem. Jednovrstevný plochý epitel je typický pro výstelku cév (endotel), vsunutých vývodů žláz, mezotel nebo povrch pupečníku (obrázek).

", "en" : "

Cells of this type of epithelium are flattened, polygonal, with centrally located nucleus. Simple squamous epithelium is typical for endothelial lining of vessels, intercalated ducts of glands, mesothelium or outer lining of the umbilical cord (image).

" }, "file" : "/OH/OH_img4-3.jpg", "index" : 28, "markers" : [ { "cons" : [ [ 272, 194 ] ], "cs" : "Buňky epitelu", "en" : "Epithelial cells", "lat" : "Buňky peitelu", "x" : 248, "y" : 22 }, { "cons" : [ [ 624, 232 ], [ 473, 196 ] ], "cs" : "Centrálně uložená, plochá jádra", "en" : "Centrally located, flattened nuclei", "lat" : "Centrálně uložená, plochá jádra", "x" : 466, "y" : 27 }, { "cs" : "Rosolovité vazivo", "en" : "Wharton's jelly", "lat" : "Rosolovité vazivo", "x" : 141, "y" : 462 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Epitel jednovrstevný plochý - amniový ektoderm pupečníku (HEŠ)", "en" : "Simple squamous epithelium - amniotic ectoderm of umbilical cord (HES)", "lat" : "" } }, "3507957" : { "chap" : [ "2" ], "desc" : { "cs" : "

Jednovrstevný kubický epitel tvoří jediná vrstva polyedrických buněk, které mají na příčném řezu čtvercový vzhled (proto kubický epitel). Pro tento epitel jsou typická kulatá jádra uložená v pravidelných rozestupech. Příkladem výskytu jednovrstevného kubického epitelu je např. povrch ovarií, žlázové vývody nebo ledvinné tubuly (obrázek).

", "en" : "

Cells of simple cuboidal epithelium are roughly square on transverse section, however, they are rather polyhedral (hexagonal) than cuboidal. Cell nuclei are round. This epithelium is typical for ovarian surface, glandular ducts or renal tubules (below).

" }, "file" : "/OH/OH_img4-4.jpg", "index" : 29, "markers" : [ { "cons" : [ [ 195, 316 ], [ 417, 186 ] ], "cs" : "Bazální membrána", "en" : "Basement membrane", "lat" : "Membrana basalis", "x" : 86, "y" : 345 }, { "cons" : [ [ 234, 80 ], [ 411, 115 ], [ 585, 85 ] ], "cs" : "Kubický epitel", "en" : "Cuboidal epithelium", "lat" : "Kubický epitel", "x" : 413, "y" : 33 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Epitel jednovrstevný kubický - ledvina (AZAN)", "en" : "Simple cuboidal epithelium - kidney (AZAN)", "lat" : "" } }, "3507958" : { "chap" : [ "2" ], "desc" : { "cs" : "

Jednovrstevný cylindrický epitel je tvořen vysokými válcovitými buňkami, tvarem připomínajícími pěti- až sedmiboké hranoly, s oválným jádrem umístěným v bazální třetině buňky. Podobný typ epitelu vystýlá trávicí trubici od kardie po anus, žlučník (obrázek), děložní sliznici nebo velké žlázové vývody.

", "en" : "

Simple columnar epithelium is composed of tall columnar cells, which shape resembles penta-to-heptahedral prisms. Ovoid nuclei are located basally. It is the typical epithelium of gastrointestinal tract from cardia to anus, lining of gall bladder (below), uterus or large glandular ducts.

" }, "file" : "/OH/OH_img4-5.jpg", "index" : 30, "markers" : [ { "cons" : [ [ 374, 291 ] ], "cs" : "Bazální membrána", "en" : "Basement membrane", "lat" : "Membrana basalis", "x" : 76, "y" : 319 }, { "cons" : [ [ 498, 445 ], [ 570, 548 ] ], "cs" : "Jádra", "en" : "Nuclei", "lat" : "Jádra", "x" : 378, "y" : 487 }, { "cons" : [ [ 463, 366 ] ], "cs" : "Cylindrická buňka epitelu", "en" : "Columnar epithelial cell", "lat" : "Cylindrické buňky epitelu", "x" : 519, "y" : 414 }, { "cs" : "Vazivo", "en" : "Connective tissue", "lat" : "Vazivo", "x" : 157, "y" : 143 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Jednovrstevný cylindrický epitel - žlučník (AZAN)", "en" : "Simple columnar epithelium - gallbladder (AZAN)", "lat" : "" } }, "3507959" : { "chap" : [ "2" ], "desc" : { "cs" : "

Víceřadý cylindrický epitel připomíná svým vzhledem epitely vrstevnaté. Jeho buňky se vzájemně liší svou výškou, morfologií i uložením jader, ale všechny jsou v kontaktu s bazální membránou. Jeho vrstevnatost je tak jen zdánlivá. Tento typ epitelu je typický pro dýchací cesty (na obrázku trachea).

", "en" : "

Pseudostratified columnar epithelium resembles stratified epithelia. Its cells differ in size, morphology or localization of nuclei, but all are in contact with basement membrane. The stratification is therefore only illusory. This type of epithelium is typical for respiratory passages (below trachea).

" }, "file" : "/OH/OH_img4-6.jpg", "index" : 31, "markers" : [ { "cons" : [ [ 434, 273 ] ], "cs" : "Bazální membrána", "en" : "Basement membrane", "lat" : "Membrana basalis", "x" : 488, "y" : 320 }, { "cons" : [ [ 252, 251 ] ], "cs" : "Řasinky", "en" : "Cilia", "lat" : "Cilia", "x" : 86, "y" : 226 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Víceřadý cylindrický epitel s řasinkami - trachea (železitý hematoxylin)", "en" : "Pseudostratified columnar ciliated epithelium - trachea (Iron-hematoxylin)", "lat" : "" } }, "3507960" : { "chap" : [ "2" ], "desc" : { "cs" : "

Vrstevnatý dlaždicový epitel pokrývá v organismu všechny orgány, které jsou vystaveny nadměrné mechanické, tepelné, světelné nebo chemické zátěži. Vyskytuje se ve dvou morfologických typech, jako nerohovějící a rohovějící. Nerohovějící dlaždicový epitel se skládá z 5 až 20 vrstev buněk, které se směrem k povrchu oplošťují a nabývají podoby dlaždic. Podkladové vazivo vybíhá proti epitelu v podobě papil, takže hranice epitel-vazivo bývá nerovná. Výskyt: dutina ústní, farynx, jícen, pochva, přední epitel rohovky aj.

", "en" : "

Stratified squamous epithelium is a common type of lining epithelium in human body. It covers organs exposed to mechanical, chemical, heat or even light stress. Nonkeratinized stratified squamous epithelium is composed of 5-20 layers of cells that flatten towards surface acquiring polyhedral, cobblestone morphology. Nuclei are present in all layers. Connective tissue under epithelium forms interdigitating extensions (papillae) that anchor the epithelium to the tissues below. Examples of nonkeratinized stratified squamous epithelium: oral cavity, pharynx, esophagus, vagina, anterior epithelium of cornea, etc.

" }, "file" : "/OH/OH_img4-7.jpg", "index" : 32, "markers" : [ { "cs" : "Slizniční vazivo", "en" : "Mucosal connective tissue", "lat" : "Lamina propria mucosae", "x" : 172, "y" : 363 }, { "cs" : "Epitel", "en" : "Epithelium", "lat" : "Lamina epithelialis mucosae", "x" : 145, "y" : 28 }, { "cons" : [ [ 535, 406 ] ], "cs" : "Bazální membrána", "en" : "Basement membrane", "lat" : "Membrana basalis", "x" : 431, "y" : 462 }, { "cons" : [ [ 128, 185 ], [ 228, 199 ], [ 409, 262 ] ], "cs" : "Proliferující polyedrické buňky", "en" : "Proliferating polyedric cells", "lat" : "Proliferující polyedrické buňky", "x" : 63, "y" : 92 }, { "cons" : [ [ 483, 92 ], [ 686, 187 ] ], "cs" : "Dlaždicové buňky s jádry", "en" : "Squamous cells with nuclei", "lat" : "Dlaždicové buňky s jádry", "x" : 466, "y" : 17 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Vrstevnatý nerohovějící dlaždicový epitel - jícen (HEŠ)", "en" : "Nonkeratinized stratified squamous epithelium - esophagus (HES)", "lat" : "" } }, "3507961" : { "chap" : [ "2" ], "desc" : { "cs" : "

Rohovějící dlaždicový epitel, který jako epidermis kryje povrch těla, má složitou stavbu, ve které lze rozlišit různé morfologicky odlišné vrstvy buněk. Buňky bazálních vrstev proliferují, posouvají se směrem k povrchu, a současně se změnou tvaru (z polyedrického na plochý) se postupně mění na zrohovatělé šupinky, které se odlupují. Během procesu keratinizace buňky ztrácejí jádra a organely a vyplňují se proteinem keratinem, který dodává rohovějícímu epitelu vysokou odolnost.

", "en" : "

Keratinized stratified squamous epithelium covers the body surface as the epidermis. It has more complex structure, with distinct morphological layers of epithelial cells. Cells in basal layers proliferate, move towards surface and become flat and keratinized. In this process they lose nucleus as well organelles and are gradually filled with protein keratin. Keratin provides epidermis high structural and mechanical durability. Keratinized cells are sloughed off and replaced by cells from basal layers.

" }, "file" : "/OH/OH_img4-8.jpg", "index" : 33, "markers" : [ { "cs" : "Dermis", "en" : "Dermis", "lat" : "Dermis", "x" : 312, "y" : 548 }, { "cs" : "Epidermis", "en" : "Epidermis", "lat" : "Epidermis", "x" : 33, "y" : 194 }, { "cons" : [ [ 458, 146 ] ], "cs" : "Odlupující se zrohovatělé buňky", "en" : "Desquamating keratinized cells", "lat" : "Stratum disjunctum", "x" : 436, "y" : 28 }, { "cons" : [ [ 203, 139 ] ], "cs" : "Dlaždicové buňky", "en" : "Squamous cells", "lat" : "Dlaždicové buňky", "x" : 95, "y" : 22 }, { "cons" : [ [ 559, 417 ] ], "cs" : "Bazální membrána", "en" : "Basement membrane", "lat" : "Membrana basalis", "x" : 585, "y" : 486 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Vrstevnatý rohovějící dlaždicový epitel - epidermis (HE)", "en" : "Keratinized stratified squamous epithelium - epidermis (HE)", "lat" : "" } }, "3507962" : { "chap" : [ "2" ], "desc" : { "cs" : "

Architektura přechodného epitelu (urotelu) je přizpůsobena častým objemovým změnám, které jsou typické pro orgány vylučovací soustavy, a mění se v závislosti na jejich funkčním stavu a náplni. Přechodný epitel tvoří 5-6 řad buněk (relaxovaný), resp. 3-4 (roztažený). Bazální vrstva přechodného epitelu je tvořena kubickými-mnohostěnnými buňkami, povrchová vrstva je tvořena velkými, krycími buňkami s 1-2 jádry. Přechodný epitel vystýlá ledvinné kalichy, ledvinnou pánvičku, močovod (obrázek), močový měchýř a intramurální úsek močové trubice.

", "en" : "

Architecture of transitional epithelium (urothelium) is adapted to volume changes occuring in excretory organs and depends on their functional state or infilling. Transitional epithelium is composed of 5-6 rows (relaxed) or 3-4 rows of cells (stretched), respectively. Basal layer is formed by cuboidal-to-polyhedral cells. Surface layer is composed of large, covering, \"umbrella\" cells with 1-2 nuclei. Transitional epithelium lines renal calyces and pelvis, ureters (below), urinary bladder and intramural region of urinary tube.

" }, "file" : "/OH/OH_img4-9.jpg", "index" : 34, "markers" : [ { "cons" : [ [ 178, 255 ], [ 309, 511 ] ], "cs" : "Kubické bazální buňky", "en" : "Cuboidal basal cells", "lat" : "Stratum basale", "x" : 56, "y" : 375 }, { "cons" : [ [ 577, 497 ], [ 474, 549 ] ], "cs" : "Bazální membrána", "en" : "Basement membrane", "lat" : "Membrana basalis", "x" : 493, "y" : 566 }, { "cons" : [ [ 346, 317 ], [ 563, 326 ], [ 721, 268 ] ], "cs" : "Povrchové buňky", "en" : "Umbrella cells", "lat" : "Stratum superficialis", "x" : 476, "y" : 225 }, { "cs" : "Vazivo", "en" : "Connective tissue", "lat" : "Lamina propria mucosae", "x" : 26, "y" : 551 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Přechodný epitel - močovod (HE)", "en" : "Transitional epithelium - ureter (HE)", "lat" : "" } }, "3507963" : { "chap" : [ "3" ], "desc" : { "cs" : "

Fibroblasty patří mezi základní buňky vaziva, které produkují velké množství extracelulární matrix a zásadně tak ovlivňují jeho vlastnosti. Na elektronovém snímku je zachycena část fibroblastu obklopená kolagenními vlákny na příčném i podélném řezu. Cytoplazma fibroblastů obsahuje dobře vyvinuté drsné endoplazmatické retikulum. Na rozdíl od epitelů, fibroblasty postrádají typické mezibuněčné spoje, ve vazivu se nacházejí samostatně.

", "en" : "

Fibroblasts are principal cells of connective tissue. They are solitaire cells, without typical intercellular junctions. Fibroblasts produce vast amount of extracellular matrix, including collagen fibrils, and therefore determine the biomechanical properties of connective tissue. Cytoplasm of fibroblasts contains well developed rough endoplasmic reticulum.

" }, "file" : "/OH/OH_img5-1.jpg", "index" : 35, "markers" : [ { "cons" : [ [ 95, 98 ], [ 178, 403 ] ], "cs" : "Kolagenní mikrofibrily (příčný řez)", "en" : "Collagen microfibrils (transverse section)", "lat" : "Kolagenní mikrofibrily (příčný řez)", "x" : 153, "y" : 562 }, { "cons" : [ [ 487, 254 ], [ 778, 128 ], [ 260, 192 ] ], "cs" : "Kolagenní mikrofibrily (podélný řez)", "en" : "Collagen microfibrils (longitudinal sections)", "lat" : "Kolagenní mikrofibrily (podélný řez)", "x" : 431, "y" : 25 }, { "cons" : [ [ 412, 380 ], [ 563, 518 ] ], "cs" : "Cisterny granulárního ER", "en" : "Cisterns of rough ER", "lat" : "Cisterny granulárního ER", "x" : 480, "y" : 372 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Fibroblast ve stromatu rohovky křečka (TEM)", "en" : "Fibroblast in stroma of hamster cornea (TEM)", "lat" : "" } }, "3507964" : { "chap" : [ "3" ], "desc" : { "cs" : "

Retikulární vazivo tvoří nosný substrát pro volné buňky v hematopoetické kostní dřeni, slezině a lymfatické uzlině. Retikulární vlákna, produkovaná retikulárními buňkami, jsou tvořena kolagenem typu III. Retikulární buňky mají oválné, světlé jádro. Retikulární vlákna se nebarví běžnými barvicími metodami, k jejich znázornění se používá impregnace (nejčastěji solemi stříbra).

", "en" : "

Reticular connective tissue constitutes scaffolds for free cells in hepatopoietic bone marrow, spleen and lymph nodes. Reticular fibers produced by reticular cells are composed of collagen type III. Reticular cells posses ovoid, pale nucleus. Reticular fibers are not stained by routine staining dyes, they are visualised by impregnation (silver salts).

" }, "file" : "/OH/OH_img5-10.jpg", "index" : 36, "markers" : [ { "cons" : [ [ 336, 238 ], [ 604, 145 ], [ 611, 319 ] ], "cs" : "Retikulární vlákna", "en" : "Reticular fibers", "lat" : "Retikulární vlákna", "x" : 380, "y" : 261 }, { "cons" : [ [ 104, 98 ], [ 266, 199 ] ], "cs" : "Jádro retikulární buňky", "en" : "Nucleus of reticular cell", "lat" : "Jádro retikulární buňky", "x" : 36, "y" : 286 }, { "cons" : [ [ 529, 461 ], [ 224, 441 ], [ 391, 444 ], [ 456, 454 ] ], "cs" : "Lymfocyty", "en" : "Lymphocytes", "lat" : "Lymfocyty", "x" : 358, "y" : 511 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Retikulární vazivo sleziny (impregnace)", "en" : "Reticular connective tissue of a spleen (impregnation)", "lat" : "" } }, "3507965" : { "chap" : [ "3" ], "desc" : { "cs" : "

Buňky bílé tukové tkáně, adipocyty, jsou velké, kulovité, vyplněné jedinou obrovskou lipidovou kapénkou. Jádro a ostatní organely jsou odsunuté na periferii. Adipocyty jsou obklopeny sítí retikulárních vláken a krevních kapilár a na mechanicky namáhaných místech se seskupují do lalůčků, oddělených tenkými pruhy hustého kolagenního vaziva. Tukové lalůčky fungují jako tlumič nárazů. Dlouhodobé hladovění vede k mizení tukových kapének z buněk a tuková tkáň se stává vazivovou tkání. Téměř nemobilizovatelný tuk je ve vazivu očnice, velkých kloubů, v podkoží dlaní rukou a plosek chodidel, okolo srdce a ledviny.

", "en" : "

Cells of white adipose tissue, adipocytes, are large, spherical cells, with a single lipid droplet in the cytoplasm. Nucleus and the rest of organelles are removed to the cell periphery. Adipocytes are surrouned by a rich reticular network and blood capillaries, and, especially at mechanically exposed parts of body, form lobules separated by dense connective tissue. Starving leads to disappearing of adipocytes and conversion of adipose tissue to connective tissue. Fat that cannot be mobilized is found in orbicular connective tissue, large joints, hypodermis of palms and feet, around heart and kidneys.

" }, "file" : "/OH/OH_img5-11.jpg", "index" : 37, "markers" : [ { "cons" : [ [ 163, 378 ], [ 260, 375 ] ], "cs" : "Adipocyty", "en" : "Adipocytes", "lat" : "Adipocyty", "x" : 168, "y" : 478 }, { "cons" : [ [ 105, 267 ], [ 267, 276 ], [ 215, 288 ] ], "cs" : "Jádra adipocytů", "en" : "Nuclei of adipocytes", "lat" : "Jádra adipocytů", "x" : 99, "y" : 171 }, { "cs" : "Husté kolagenní neuspořádané vazivo", "en" : "Dense collagen irregular connective tissue", "lat" : "Husté kolagenní neuspořádané vazivo", "x" : 384, "y" : 453 }, { "cons" : [ [ 631, 205 ], [ 462, 94 ], [ 509, 351 ] ], "cs" : "Cévy", "en" : "Vessels", "lat" : "Cévy", "x" : 600, "y" : 250 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Bílá tuková tkáň - mamma non-lactans (HE)", "en" : "White adipose tissue - mamma non-lactans (HE)", "lat" : "" } }, "3507966" : { "chap" : [ "3" ], "desc" : { "cs" : "

Chondrocyty jsou středně velké jednojaderné buňky s jedním či více nukleoly. Mají bazofilní cytoplazmu, která kromě organel obsahuje poměrně hojné lipidové kapky a granula glykogenu. Tvar chondrocytů závisí na jejich umístění v chrupavce. Pod perichondriem mají vřetenovitý tvar, který se mění na polokulovitý až kulovitý při přechodu do hlubších vrstev chrupavky.

", "en" : "

Chondrocytes contain a single nucleus with several nucleoli. The cytoplasm is basophilic with abundant lipid droplets and glycogen. The shape of chondrocytes depends on their position within a cartilage. Under the perichondrium the chondrocytes are spindle-shaped, while being rather spherical in deeper layers.

" }, "file" : "/OH/OH_img5-12.jpg", "index" : 38, "markers" : [ { "cs" : "Jádro", "en" : "Nucleus", "lat" : "Jádro", "x" : 245, "y" : 147 }, { "cons" : [ [ 456, 322 ], [ 406, 492 ] ], "cs" : "Cisterny granulárního ER", "en" : "Cisterns of granular ER", "lat" : "Cisterny granulárního ER", "x" : 465, "y" : 389 }, { "cons" : [ [ 88, 525 ] ], "cs" : "Lipidová kapénka", "en" : "Lipid droplet", "lat" : "Lipidová kapénka", "x" : 127, "y" : 449 }, { "cons" : [ [ 725, 193 ], [ 578, 159 ] ], "cs" : "Extracelulární matrix s kolagenními fibrilami", "en" : "Extracellular matrix with collagen fibrils", "lat" : "Extracelulární matrix s kolagenními fibrilami", "x" : 337, "y" : 5 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Chondrocyt (TEM)", "en" : "Chondrocyte (TEM)", "lat" : "" } }, "3507967" : { "chap" : [ "3" ], "desc" : { "cs" : "

Hyalinní chrupavka tvoří za vývoje skelet plodu; v dospělosti chrupavky žeberní, některé chrupavky laryngu, chrupavčité prstence v průdušnici a kryje kloubní plošky většiny kloubů. S výjimkou kloubních chrupavek je kryta na svém povrchu perichondriem. Hyalinní chrupavka vzniká z mezenchymu. U mladé chrupavky jsou v matrix roztroušeny samostatné chondrocyty. Matrix se kolem buněk zahušťuje v pouzdro, v němž je buňka uzavřena jako v komůrce, která se označuje jako lakuna. V průběhu dalšího vývoje se mladé chondrocyty množí, zůstávají však seskupeny v malých shlucích a vytvářejí okolo skupin nová pouzdra a novou mezibuněčnou hmotu. Tyto skupiny chondrocytů vzniklé opakovaným dělením se označují jako izogenetické skupiny. Dvorce mezibuněčné hmoty vytvořené chondrocyty několika izogenetických skupin navzájem splývají ve větší okrsky, které se liší barvitelností od původní, starší matrix. Tyto celky tvořené chondrocyty izogenetických skupin spolu s dvorcem mezibuněčné hmoty v jejich blízkém okolí se označují jako teritoria nebo chondrony.

", "en" : "

Hyaline cartilage forms a temporary cartilagineous fetal skeleton; in adulthood it forms costal cartilages, some cartilages of larynx, cartilagineous rings of trachea and articular cartilages. Expect for joints, the cartilage is covered by perichondrium.

Hyaline cartilage develops from mesenchyme. In young cartilage, the chondrocytes are rather solitaire. Later, as they divide, they form isogenous groups because the daughter cells cannot leave the original lacuna. The newly synthetised matrix is rich in glycosaminoglycans and shows basophilia. Isogenous groups can merge and form territories or chondrons.

" }, "file" : "/OH/OH_img5-13.jpg", "index" : 39, "markers" : [ { "cons" : [ [ 384, 63 ] ], "cs" : "Adipocyty", "en" : "Adipocytes", "lat" : "Adipocyty", "x" : 431, "y" : 18 }, { "cons" : [ [ 335, 139 ] ], "cs" : "Perichondrium", "en" : "Perichondrium", "lat" : "Perichondrium", "x" : 419, "y" : 168 }, { "cons" : [ [ 187, 418 ], [ 430, 488 ] ], "cs" : "Chondrony", "en" : "Chondrons", "lat" : "Chondrony", "x" : 284, "y" : 408 }, { "cons" : [ [ 109, 330 ], [ 213, 381 ] ], "cs" : "Teritoriální matrix", "en" : "Territorial matrix", "lat" : "Teritoriální matrix", "x" : 199, "y" : 226 }, { "cons" : [ [ 524, 401 ], [ 608, 537 ] ], "cs" : "Interteritoriální matrix", "en" : "Interterritorial matrix", "lat" : "Interteritoriální matrix", "x" : 521, "y" : 316 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Hyalinní chrupavka - trachea (HE)", "en" : "Hyaline cartilage - trachea (HE)", "lat" : "" } }, "3507968" : { "chap" : [ "3" ], "desc" : { "cs" : "

Úprava a rozmístění chondronů závisí zejména na tlakových poměrech. V povrchových vrstvách chrupavky, pod perichondriem, kde tlak působí přímo na povrch tkáně, jsou chondrony rozloženy do plochy, takže na řezu vytvářejí izogenetické řady. Hlouběji, kde se tlak v pružné matrix šíří všemi směry, jsou chondrony spíše difúzně rozptýleny. Chrupavka postrádá cévní zásobení a její výživa se děje pouze na základě difúze od cév v perichondriu. Chondrocyty jsou adaptovány na anaerobní metabolismus.

", "en" : "

Formation and localization of chondrons depend on biomechanical context. Superficial chondrons form rather sheets, that display in sections as isogenous rows. In deeper layers, the chondros are diffusely distributed.

Nutrition of cartilage depends on diffusion from perichondrium, because cartilage is avascular. Therefore, chondrocytes are adapted to anaerobic metabolism.

" }, "file" : "/OH/OH_img5-14.jpg", "index" : 40, "markers" : [ { "cons" : [ [ 184, 160 ], [ 287, 154 ], [ 437, 151 ] ], "cs" : "Izogenetické skupiny", "en" : "Isogenous groups", "lat" : "Izogenetické skupiny", "x" : 178, "y" : 69 }, { "cs" : "Perichondrium", "en" : "Perichondrium", "lat" : "Perichondrium", "x" : 31, "y" : 457 }, { "cs" : "Perichondrium", "en" : "Perichondrium", "lat" : "Perichondrium", "x" : 596, "y" : 22 }, { "cons" : [ [ 340, 333 ], [ 543, 453 ] ], "cs" : "Chondrocyty", "en" : "Chondrocytes", "lat" : "Chondrocyty", "x" : 398, "y" : 250 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Hyalinní chrupavka - trachea (HE)", "en" : "Hyaline cartilage - trachea (HE)", "lat" : "" } }, "3507969" : { "chap" : [ "3" ], "desc" : { "cs" : "

Elastická chrupavka má za čerstva žluté zbarvení a vyznačuje se značnou ohebností a elasticitou. Tvoří např. podklad ušního boltce, epiglottis a Eustachovy trubice. V elastické chrupavce jsou chondrocyty rovnoměrně rozptýleny a netvoří izogenetické skupiny. Matrix obsahuje kromě kolagenních vláken početná elastická vlákna, která v ní vytvářejí tak hustou síť, že ji amorfní základní hmota nestačí maskovat. V důsledku toho jeví mezibuněčná hmota elastické chrupavky na běžně barvených řezech jemné vláknění.

", "en" : "

Elastic cartilage is yellow in fresh isolations and mechanically shows high flexibility. Typically, elastic cartilage is found in auricula, epiglottis or Eustachian tube. In elastic cartilage, the chondrocytes are regularly dispersed and do not form the isogenous groups. Matrix contains both the collagen and elastic fibers in the form of a dense network. Fibers are visible even using routine staining.

" }, "file" : "/OH/OH_img5-15.jpg", "index" : 41, "markers" : [ { "cons" : [ [ 189, 280 ], [ 412, 313 ], [ 698, 164 ] ], "cs" : "Chondrocyty", "en" : "Chondrocytes", "lat" : "Chondrocyty", "x" : 260, "y" : 151 }, { "cons" : [ [ 162, 425 ], [ 531, 418 ], [ 355, 366 ] ], "cs" : "Mezibuněčná hmota", "en" : "Extracellular matrix", "lat" : "Mezibuněčná hmota", "x" : 139, "y" : 475 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Elastická chrupavka - ušní boltec (HE)", "en" : "Elastic cartilage - auricula (HE)", "lat" : "" } }, "3507970" : { "chap" : [ "3" ], "desc" : { "cs" : "

Elastická chrupavka má za čerstva žluté zbarvení a vyznačuje se značnou ohebností a elasticitou. Tvoří např. podklad ušního boltce, epiglottis a Eustachovy trubice.

V elastické chrupavce jsou chondrocyty rovnoměrně rozptýleny a netvoří izogenetické skupiny. Matrix obsahuje kromě kolagenních vláken početná elastická vlákna, která v ní vytvářejí tak hustou síť, že ji amorfní základní hmota nestačí maskovat. V důsledku toho jeví mezibuněčná hmota elastické chrupavky na běžně barvených řezech jemné vláknění.

", "en" : "

Elastic cartilage is yellow in fresh isolations and mechanically shows high flexibility. Typically, elastic cartilage is found in auricula, epiglottis or Eustachian tube. In elastic cartilage, the chondrocytes are regularly dispersed and do not form the isogenous groups. Matrix contains both the collagen and elastic fibers in the form of a dense network. Fibers are visible even using routine staining.

" }, "file" : "/OH/OH_img5-16.jpg", "index" : 42, "markers" : [ { "cons" : [ [ 155, 222 ], [ 289, 203 ], [ 462, 191 ] ], "cs" : "Elastická vlákna", "en" : "Elastic fibers", "lat" : "Elastická vlákna", "x" : 216, "y" : 44 }, { "cons" : [ [ 399, 388 ], [ 196, 391 ], [ 348, 307 ] ], "cs" : "Chondrocyty", "en" : "Chondrocytes", "lat" : "Chondrocyty", "x" : 265, "y" : 428 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Elastická chrupavka - ušní boltec (orcein)", "en" : "Elastic cartilage - auricula (orcein)", "lat" : "" } }, "3507971" : { "chap" : [ "3" ], "desc" : { "cs" : "

V mezibuněčné hmotě vazivové chrupavky převažuje vláknitá složka, tvořená silnými kolagenními vlákny. Amorfní hmoty základní je tak málo, že nestačí vlákna zamaskovat, jako je tomu u hyalinní chrupavky. Nepočetné jsou i chondrocyty, které jsou uloženy izolovaně či v malých skupinách mezi svazky kolagenních vláken.

", "en" : "

Fibrilar component of the fibrocartilage is composed of thick collagen fibers. Amorphous ground substance is reduced. Chondrocytes are intercalated between bundles of collagen fibers. Fibrocartilage is found in intervertebral discs, meniscus or symphisis pubis.

" }, "file" : "/OH/OH_img5-17.jpg", "index" : 43, "markers" : [ { "cons" : [ [ 217, 230 ], [ 543, 184 ] ], "cs" : "Chondrocyty", "en" : "Chondrocytes", "lat" : "Chondrocyty", "x" : 266, "y" : 50 }, { "cons" : [ [ 211, 349 ], [ 626, 306 ], [ 626, 305 ] ], "cs" : "Mezibuněčná hmota", "en" : "Extracellular matrix", "lat" : "Mezibuněčná hmota", "x" : 368, "y" : 246 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Vazivová chrupavka - meziobratlová ploténka (HE)", "en" : "Fibrocartilage - discus intervertebralis (HE)", "lat" : "" } }, "3507972" : { "chap" : [ "3" ], "desc" : { "cs" : "

Osteoblasty syntetizují osteoid - organickou komponentu mezibuněčné hmoty kosti (kolagen typu I, proteoglykany a glykoproteiny) a ukládají anorganické látky do kostní matrix. Osteoblasty jsou uloženy výlučně na povrchu kostní tkáně v jedné vrstvě, takže svým uspořádáním připomínají jednovrstevný epitel. Cytoplazma osteoblastů vybíhá ve výběžky, kterými jsou sousední buňky v kontaktu. Jakmile se buňky začínají obklopovat mezibuněčnou hmotou, kterou samy produkují a do které jsou postupně uzavírány, mění se v osteocyty. Nově syntetizovaná, dosud nekalcifikovaná mezibuněčná hmota uložená v blízkosti osteoblastů se nazývá osteoid.

", "en" : "

Osteoblasts synthetise the organic component (osteoid) of extracellular bone matrix (collagen type I, proteoglycans, glycoproteins) and deposit the anorganic substances into the matrix. Osteoblasts are localized in a single layer solely on the surface of the bone. Osteoblasts are interconnected by cytoplasmic protrusions.

Once the osteoblasts are embedded into the mineralized matrix they become osteocytes.

" }, "file" : "/OH/OH_img5-18.jpg", "index" : 44, "markers" : [ { "cs" : "Jádro", "en" : "Nucleus", "lat" : "Jádro", "x" : 330, "y" : 463 }, { "cons" : [ [ 405, 100 ], [ 600, 143 ], [ 505, 199 ] ], "cs" : "Cisterny granulárního ER", "en" : "Cisterns of granular ER", "lat" : "Cisterny granulárního ER", "x" : 489, "y" : 59 }, { "cs" : "Osteoid", "en" : "Osteoid", "lat" : "Osteoid", "x" : 38, "y" : 63 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Osteoblast (TEM)", "en" : "Osteoblast (TEM)", "lat" : "" } }, "3507973" : { "chap" : [ "3" ], "desc" : { "cs" : "

Osteocyty v lamelózní kosti.

", "en" : "

Osteocytes in lamellous bone.

" }, "file" : "/OH/OH_img5-19.jpg", "index" : 45, "markers" : [ { "cons" : [ [ 378, 248 ], [ 229, 274 ], [ 517, 293 ] ], "cs" : "Osteocyty", "en" : "Osteocytes", "lat" : "Osteocyty", "x" : 298, "y" : 129 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Osteocyty v lamelózní kosti (odvápněná kost, barvení podle Schmorla)", "en" : "Osteocytes in lamellar bone (decalcified bone, staining according to Schmorl)", "lat" : "" } }, "3507974" : { "chap" : [ "3" ], "desc" : { "cs" : "

Fibroblasty patří mezi základní buňky vaziva, které produkují velké množství extracelulární matrix a zásadně tak ovlivňují jeho vlastnosti. Cytoplazma fibroblastů obsahuje dobře vyvinuté drsné endoplazmatické retikulum (ER) a Golgiho aparát, obě organely se uplatňují při syntéze ECM. Fibroblasty postrádají typické mezibuněčné spoje, ve vazivu se nacházejí samostatně.

", "en" : "

Fibroblasts are principal cells of connective tissue. They are solitaire cells, without typical intercellular junctions. Fibroblasts produce vast amount of extracellular matrix, including collagen fibrils, and therefore determine the biomechanical properties of connective tissue. Cytoplasm of fibroblasts contains well developed rough endoplasmic reticulum, Golgi apparatus and secretory vesicles.

" }, "file" : "/OH/OH_img5-2.jpg", "index" : 46, "markers" : [ { "cons" : [ [ 341, 359 ], [ 511, 460 ] ], "cs" : "Cisterny granulárního ER", "en" : "Cisterns of granular ER", "lat" : "Cisterny granulárního ER", "x" : 173, "y" : 491 }, { "cons" : [ [ 405, 89 ], [ 471, 196 ] ], "cs" : "Golgiho aparát", "en" : "Golgi apparatus", "lat" : "Golgiho aparát", "x" : 159, "y" : 168 }, { "cs" : "Kolagenní mikrofibrily", "en" : "Collagen microfibrils", "lat" : "Kolagenní mikrofibrily", "x" : 626, "y" : 445 }, { "cs" : "Jádro", "en" : "Nucleus", "lat" : "Jádro", "x" : 699, "y" : 33 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Fibroblast (TEM)", "en" : "Fibroblast (TEM)", "lat" : "" } }, "3507975" : { "chap" : [ "3" ], "desc" : { "cs" : "

Osteocyty jsou zralé formy osteoblastů obkopené matrix. Buňky jsou uloženy po jedné v komůrkách mezi lamelami, které se nazývají lakuny. Osteocyty vysílají četné výběžky, které probíhají v tenkých kanálcích (canaliculi ossium), navazujících na lakuny. Výběžky sousedních buněk se často setkávají a skrze intercelulární spoje si buňky vyměňují ionty nebo molekuly (např. hormonů kontrolujících růst a vývoj kosti). Prostřednictvím výběžků je rovněž zajišťována látková výměna mezi krevními cévami a osteocyty, jež leží ve větší vzdálenosti od cév. Kromě toho se osteocyty aktivně podílejí na kontinuální obměně základní amorfní hmoty.

", "en" : "

Osteocytes are mature, matrix-embedded forms of osteoblasts. They are arranged between lamellae in lacunas. Osteocytes are interconnected by thin canals (canaliculi ossium) that allow communication and metabolite exchange. Osteocytes are locally remodeling the bone matrix.

" }, "file" : "/OH/OH_img5-20.jpg", "index" : 47, "markers" : [ { "cs" : "Jádro", "en" : "Nucleus", "lat" : "Jádro", "x" : 368, "y" : 232 }, { "cons" : [ [ 249, 341 ] ], "cs" : "Lakuna", "en" : "Lacuna", "lat" : "Lakuna", "x" : 82, "y" : 388 }, { "cs" : "Kostní matrix", "en" : "Bone matrix", "lat" : "Kostní matrix", "x" : 449, "y" : 489 }, { "cons" : [ [ 330, 570 ], [ 110, 512 ] ], "cs" : "Canaliculi ossium", "en" : "Canaliculi ossium", "lat" : "Canaliculi ossium", "x" : 125, "y" : 549 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Osteocyt v kostní lakuně (TEM)", "en" : "Osteocyte in bone lacuna (TEM)", "lat" : "" } }, "3507976" : { "chap" : [ "3" ], "desc" : { "cs" : "

Kompaktní kost je silná vrstva sekundární kostní tkáně, která ve své nejtypičtější podobě vytváří těla rourovitých kostí, dále tenké vrstvy na povrchu epifýz, vrstvy na endo- a exokraniální straně plochých kostí lebky a na povrchu krátkých kostí.

Kompaktní kost je na povrchu kryta periostem, tj. vrstvou hustého kolagenního vaziva, z něhož šikmo do hloubky pronikají do základní hmoty kosti silná kolagenní vlákna, tzv. Sharpeyova vlákna, poutající periost pevně k podkladu. V periostu probíhají cévy krevní, nervové větévky a nachází se zde velké množství senzitivních nervových zakončení. Od periostu kostní tkáň regeneruje.

Těsně pod periostem je uložena různě silná vrstva paralelně řazených kostních lamel, které probíhají rovnoběžně s povrchem kosti. Označují se zevní plášťové lamely. Podobně stavěná vrstva lemuje jako vnitřní plášťové lamely také dutinovou stranu kosti. Mezi vnějším a vnitřním pláštěm lamel se rozkládají Haversovy systémy neboli osteony, složené z 5-20 kostních lamel, jež se koncentricky vrství na sebe jako trubice o zvětšujícím se kalibru.V ose každého probíhá Haversův kanálek s krevními a mízními cévami a nervovými vlákny. Haversovy kanálky sousedních osteonů jsou propojeny příčnými spojkami - Volkmannovými kanálky, jimiž do nich vstupují cévy a nervy. Tzv. intersticiální lamely, které nemají žádný vztah k cévám a jsou porůznu rozloženy mezi osteony, představují nefunkční Haversovy systémy ve fázi odbourávání. Jsou výsledkem a zároveň i dokladem přestavby kostní tkáně.

", "en" : "

Compact bone is a relatively thick layer of secondary bone tissue that typically forms long bones or layers on epiphyses and on endo- and exocranial sides of flat bones of skull.

Compact bone is covered by periosteum, a membrane composed of dense collagen connective tissue attached by Sharpey's fibers to the bone. Periosteum harbours blood vessels, nerves and sensitive nerve endings. Periosteum is involved in regeneration of bone tissue.

Under the periosteum, bone tissue forms cicrumferential lamellae that run in parallel to the long axis of the bone. Similar circumferential layer is found under the endosteal surface lining the cavity within the bone.

Between inner and outer circumferential lamellae, the Haversian systems (osteons) are formed. They are composed of 5-20 circular bone lamellae formed around a central canal with blood and lymph vessels and nerve fibers. Volkmann's canals connect neighboring Haversian systems.

Interstitial lamellae without any relationship to vessels, that are found between osteons, are non-functional Haversian systems that are currently being remodelled.

" }, "file" : "/OH/OH_img5-21.jpg", "graphics" : [ { "coord" : [ 451, 326, 600, 327 ], "type" : "bracket" } ], "index" : 48, "markers" : [ { "cons" : [ [ 237, 235 ], [ 110, 277 ], [ 369, 305 ] ], "cs" : "Haversovy kanálky", "en" : "Haversian canals", "lat" : "Haversovy kanálky", "x" : 163, "y" : 90 }, { "cons" : [ [ 680, 355 ], [ 619, 587 ] ], "cs" : "Volkmannův kanálek", "en" : "Volkmann's canal", "lat" : "Volkmannův kanálek", "x" : 441, "y" : 445 }, { "cs" : "Osteon (Haversův systém)", "en" : "Osteon (haversian system)", "lat" : "Osteon", "x" : 393, "y" : 259 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Kompaktní kost (odvápněná kost, barvení podle Schmorla)", "en" : "Compact bone (decalcified bone, staining according to Schmorl)", "lat" : "" } }, "3507977" : { "chap" : [ "3" ], "desc" : { "cs" : "

Pro kompaktní kost jsou typické osteony, vytvořené z mineralizovaných cirkulárně uspořádaných, kolagenních lamel. V centru každého osteonu se nachází Haversův kanálek s cévním zásobením a inervací.

", "en" : "

Osteons are typical features of compact bone. They are formed by circullary arranged, mineralized collagen lamellae. Within each osteon, there is a Haversian canal, with capillaries and nerves.

" }, "file" : "/OH/OH_img5-22.jpg", "index" : 49, "markers" : [ { "cons" : [ [ 363, 195 ] ], "cs" : "Haversův kanálek", "en" : "Haversian canal", "lat" : "Haversův kanálek", "x" : 424, "y" : 33 }, { "cons" : [ [ 433, 262 ], [ 476, 297 ], [ 541, 337 ] ], "cs" : "Lamely", "en" : "Lamellas", "lat" : "Lamely", "x" : 514, "y" : 232 }, { "cons" : [ [ 289, 438 ], [ 389, 379 ] ], "cs" : "Osteocyty", "en" : "Osteocytes", "lat" : "Osteocyty", "x" : 321, "y" : 444 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Kompaktní kost (odvápněná kost, barvení podle Schmorla)", "en" : "Compact bone (decalcified bone, staining according to Schmorl)", "lat" : "" } }, "3507978" : { "chap" : [ "3" ], "desc" : { "cs" : "

Kompaktní kost. Na snímku osteony a lamelárně uspořádané osteocyty

", "en" : "

Compact bone. Note the osteons and osteocytes within bone lamellae.

" }, "file" : "/OH/OH_img5-23.jpg", "index" : 50, "markers" : [ { "cons" : [ [ 274, 126 ], [ 616, 149 ] ], "cs" : "Osteony", "en" : "Osteons", "lat" : "Osteony", "x" : 397, "y" : 17 }, { "cons" : [ [ 405, 371 ] ], "cs" : "Intersticiální lamely", "en" : "Interstitial lamellas", "lat" : "Intersticiální lamely", "x" : 563, "y" : 507 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Kompaktní kost (odvápněná kost, barvení podle Schmorla)", "en" : "Compact bone (decalcified bone, staining according to Schmorl)", "lat" : "" } }, "3507979" : { "chap" : [ "3" ], "desc" : { "cs" : "

Osifikační zóna ve směru od epifýzy k diafýze zahrnuje následující vrstvy:

Klidová, reservní zóna normální chrupavky je na počátku procesu mohutná, ale postupně se zužuje. Je tvořena primitivní hyalinní chrupavkou a růst je realizován nepravidelnými, nepříliš četnými mitózami chondrocytů.

Zóna rostoucí chrupavky - aktivní zóna, kde mitózy buněk jsou početné. Typické pro tuto vrstvu chrupavky je uspořádání chondrocytů do sloupců izogenetických buněk probíhajících paralelně s dlouhou osou chrupavkového modelu kosti. V této zóně dochází k podélnému růstu chrupavky.

Zóna hypertrofické chrupavky - obsahuje zvětšené buňky, které se již mitoticky nedělí.

Zóna kalcifikace (zóna hypertrofické zvápenatělé chrupavky) je oblast s kalcifikovanou základní hmotou mezi longitudinálně probíhajícími sloupci chondrocytů.

Linie eroze je místo, kde chondroklasty v průvodu a „na čele“ kapilárních kliček právě rozrušují hypertrofickou chrupavku s mineralizovanou základní hmotou. Zbytky kalcifikované základní hmoty zůstávají jako směrové trámce.

", "en" : "

Ossification zone is composed of the following zones:

Reserve zone - zone of normal cartilage

Zone of proliferation - active zone of proliferating chondroblasts. The cartilage cells are assembled into regular columns

Zone of hypertrophy - enlarged, postmitotic cells

Zone of calcification - zone of calcified extracellular matrix between the columns

Line of erosion - zone of cartilage degradation by chondroclasts. Residues of calcified matrix form trabecular scaffold for genuine ossification.

" }, "file" : "/OH/OH_img5-24.jpg", "index" : 51, "markers" : [ { "cons" : [ [ 771, 534 ] ], "cs" : "Zóna proliferace", "en" : "Zone of proliferation", "lat" : "Zóna proliferace", "x" : 553, "y" : 565 }, { "cons" : [ [ 557, 513 ] ], "cs" : "Zóna hypertrofie", "en" : "Zone of hypertrophy", "lat" : "Zóna hypertrofie", "x" : 359, "y" : 523 }, { "cons" : [ [ 418, 445 ] ], "cs" : "Zóna kalcifikace", "en" : "Zone of calcification", "lat" : "Zóna kalcifikace", "x" : 173, "y" : 565 }, { "cons" : [ [ 397, 271 ] ], "cs" : "Linie eroze", "en" : "Line of erosion", "lat" : "Linie eroze", "x" : 150, "y" : 518 }, { "cs" : "Zóna osifikace", "en" : "Zone of ossification", "lat" : "Zóna osifikace", "x" : 18, "y" : 462 }, { "cons" : [ [ 403, 154 ], [ 131, 315 ] ], "cs" : "Kapiláry", "en" : "Capillaries", "lat" : "Kapiláry", "x" : 188, "y" : 94 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Chondrogenní osifikace (hematoxylin a kongo červeň podle Schaffera)", "en" : "Endochondral ossification (hematoxylin and congo red according to Schaffer)", "lat" : "" } }, "3507980" : { "chap" : [ "3" ], "desc" : { "cs" : "

Tukové buňky jsou rozloženy ve vazivové tkáni jednotlivě nebo ve skupinách, časté jsou podél krevních cév. Adipocyty se rozdělují na uni- a multivakuolární. Univakuolární adipocyt je tuková buňka bílé tukové tkáně obsahuje jednu velkou kapku neutrálního tuku, která vzniká při její diferenciaci postupným splýváním drobných tukových kapének. Tuková kapka vytlačuje k plazmatické membráně cytoplazmu a jádro. Cytoplazma pak tvoří pouze tenkou okrajovou vrstvu se silně oploštělým jádrem.

", "en" : "

Adipocytes are dispersed in connective tissue or form clusters. They often flollow blood vessels. Adipocytes are of two types - univacuolar and multivacuolar. The univacuolar adipocytes (image) have a single giant lipid droplet, and peripherally located organelles, including nucleus.

" }, "file" : "/OH/OH_img5-3.jpg", "index" : 52, "markers" : [ { "cons" : [ [ 411, 266 ], [ 605, 329 ] ], "cs" : "Adipocyty", "en" : "Adipocytes", "lat" : "Adipocyty", "x" : 381, "y" : 345 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Adipocyty (toluidinová modř)", "en" : "Adipocytes (toluidine blue)", "lat" : "" } }, "3507981" : { "chap" : [ "3" ], "desc" : { "cs" : "

Rosolovité vazivo (Whartonova chrupavka) derivuje z mezenchymu a nalézá se ve fetálním období v pupečníku (obrázek). Skládá se z hvězdicovitých fibroblastů a hojné mezibuněčné hmoty, která má díky vysokému podílu kyseliny hyaluronové rosolovitou konzistenci. Obsahuje jemná kolagenní vlákna. Postnatálně se tkáň podobná rosolovitému vazivu nachází v pulpě zubů a duhovce.

", "en" : "

Wharton jelly is a connective tissue derived from mesenchyma and is found during fetal period in the umbilical cord. It is composed of stellate fibroblasts and abundant extracellular matrix rich in hyaluronic acid and fine collagen fibers. A tissue similar to Wharton jelly is found also in adults in dental pulp or stroma of the iris.

" }, "file" : "/OH/OH_img5-6.jpg", "index" : 53, "markers" : [ { "cs" : "Kolagenní fibrily", "en" : "Collagen fibers", "lat" : "Kolagenní fibrily", "x" : 272, "y" : 238 }, { "cons" : [ [ 465, 481 ], [ 494, 396 ], [ 177, 318 ] ], "cs" : "Jádra fibroblastů", "en" : "Nuclei of fibroblasts", "lat" : "Jádra fibrocytů", "x" : 258, "y" : 487 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Rosolovité vazivo (AZAN)", "en" : "Wharton jelly (AZAN)", "lat" : "" } }, "3507982" : { "chap" : [ "3" ], "desc" : { "cs" : "

Husté kolagenní vazivo se vyskytuje všude tam, kde na vazivo působí tahové a tlakové síly. V místech, kde se uplatňuje tah nebo tlak v různých směrech, se diferencuje husté kolagenní vazivo neuspořádaného typu. V tomto případě se kolagenní vlákna mezi sebou navzájem proplétají, takže vzniká dojem plsťovitého uspořádání. Buňky (téměř výlučně fibroblasty) jsou stlačeny silnými svazky kolagenních vláken. Základní amorfní hmota je přítomna jen v malém množství. Neuspořádané vazivo tvoří hluboké vrstvy škáry, bělimu a vazivové obaly četných orgánů.

", "en" : "

Dense collagen connective tissue provides mechanical support. Irregular collagen connective tissue contains interlaced collagen fibers that are highly resistant to mechanical forces. Most of the cells found in this connective tissue are the fibroblasts. It is found in sclera, deep layers of dermis or in capsules of organs.

" }, "file" : "/OH/OH_img5-8.jpg", "index" : 54, "markers" : [ { "cons" : [ [ 303, 316 ], [ 417, 312 ], [ 620, 373 ] ], "cs" : "Jádra fibrocytů", "en" : "Nuclei of fibrocytes", "lat" : "Jádra fibrocytů", "x" : 393, "y" : 195 }, { "cons" : [ [ 97, 121 ], [ 184, 232 ], [ 487, 78 ] ], "cs" : "Svazky kolagenních fibril", "en" : "Bundles of collagen fibrils", "lat" : "Svazky kolagenních fibril", "x" : 149, "y" : 54 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Husté neuspořádané kolagenní vazivo - skléra (HEŠ)", "en" : "Dense irregular collagen connective tissue - sclera (HES)", "lat" : "" } }, "3507983" : { "chap" : [ "3" ], "desc" : { "cs" : "

Husté kolagenní vazivo uspořádaného typu je vytvořeno tam, kde na kolagenní vlákna působí tah v jednom směru. Skládá se z paralelně seřazených kolagenních vláken, která vytvářejí hrubé snopce. Mezi vlákna jsou vtěsnány fibroblasty (fibrocyty) seřazené sloupcovitě za sebou. Uspořádané vazivo se vyskytuje ve šlachách a vazech.

", "en" : "

Regular dense collagen tissue is adapted to mechanical forces that are effective in one direction. The collagen fibers run in parallel and form thick bundles. Fibroblasts from columns between the fibers. Typically, this connective tissue is found in ligaments and tendons.

" }, "file" : "/OH/OH_img5-9.jpg", "index" : 55, "markers" : [ { "cons" : [ [ 297, 114 ], [ 585, 243 ], [ 397, 251 ] ], "cs" : "Svazky kolagenních vláken", "en" : "Bundles of collagen fibers", "lat" : "Svazky kolagenních vláken", "x" : 350, "y" : 79 }, { "cons" : [ [ 257, 417 ], [ 445, 407 ], [ 495, 434 ] ], "cs" : "Jádra fibrocytů", "en" : "Nuclei of fibrocytes", "lat" : "Jádra fibrocytů", "x" : 214, "y" : 454 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Husté uspořádané kolagenní vazivo - podélný řez šlachou (HE)", "en" : "Dense collagen regular connective tissue - longitudinal section of tendon (HE)", "lat" : "" } }, "3507984" : { "desc" : { "cs" : "aaaa", "en" : "bbbb" }, "file" : "/OH/OH_img5-4.jpg", "index" : 56, "markers" : [ { "cons" : [ [ 240, 270 ], [ 335, 382 ] ], "cs" : "Denzní granula", "en" : "Dense granules", "lat" : "Denzní granula", "x" : 60, "y" : 335 }, { "cons" : [ [ 577, 122 ], [ 229, 164 ] ], "cs" : "Kolagenní fibrily", "en" : "Collagen fibrils", "lat" : "Kolagenní fibrily", "x" : 445, "y" : 36 }, { "cons" : [ [ 439, 303 ] ], "cs" : "Jádro", "en" : "Nucleus", "lat" : "Jádro", "x" : 396, "y" : 255 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Žírná buňka - heparinocyt (TEM)", "en" : "Mast cell - heparinocyte (TEM)", "lat" : "" } }, "3507985" : { "chap" : [ "6" ], "desc" : { "cs" : "

Plazmatické buňky jsou diferencované, zralé B-lymfocyty produkující protilátky. Mají bazofilní cytoplazmu (výrazné množství GER) a excentricky umístěné jádro s typickou strukturou chromatinu popisovanou jako clock-face (nebo loukoťovité).

Plazmatické buňky se nacházejí v pojivové tkáni téměř všech orgánů a také v kostní dřeni (1.3 %).

", "en" : "

Plasma cells are fully differentiated, mature lymphocytes in the B cell lineage, that produce antibodies. They have basophilic cytoplasm (abundant RER) and an eccentric nucleus with heterochromatin in a characteristic clock face arrangement.

Plasma cells are found both in connective tissue of practically all body organs and in bone marrow (1.3 %).

" }, "file" : "/OH/OH_img5-5.jpg", "index" : 57, "markers" : [ { "cons" : [ [ 197, 342 ], [ 576, 475 ] ], "cs" : "Granulární endoplazmatické retikulum", "en" : "Granular endoplasmic reticulum", "lat" : "Granulární endoplazmatické retikulum", "x" : 107, "y" : 530 }, { "cs" : "Jádro", "en" : "Nucleus", "lat" : "Jádro", "x" : 491, "y" : 260 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Plazmatická buňka (TEM)", "en" : "Plasma cell (TEM)", "lat" : "" } }, "3507986" : { "chap" : [ "4" ], "desc" : { "cs" : "

Morfologickou a funkční jednotkou kosterní svalové tkáně je obrovská mnohojaderná buňka, označovaná jako svalové vlákno neboli rhabdomyocyt (ř. rhabdos = tyčinka). Je to útvar dlouhý 1-15 cm a tlustý 10 až 100 µm, který vykazuje na podélných řezech zřetelné příčné pruhování.

", "en" : "

Skeletal muscle fiber (rhabdomyocyte, gr. rhabdos = rod) constitutes a morphological as well as functional unit of striated muscles. Rhabdomyocyte is a giant, multinuclear cell 10-100 µm in diameter and 1-15 cm in length. Striation is caused by specific arrangement of cytokeleton in the rhabdomyocyte.

" }, "file" : "/OH/OH_img6-1.jpg", "index" : 58, "markers" : [ { "cs" : "Podélný řez", "en" : "Longitudinal section", "lat" : "Podílný řez", "x" : 289, "y" : 323 }, { "cons" : [ [ 114, 75 ], [ 24, 155 ], [ 100, 359 ] ], "cs" : "Příčný řez", "en" : "Transverse section", "lat" : "Příčný řez", "x" : 97, "y" : 179 }, { "cons" : [ [ 278, 336 ], [ 303, 188 ], [ 450, 286 ] ], "cs" : "Jádra rhabdomyocytů", "en" : "Nuclei of rhabdomyocytes", "lat" : "Jádra rhabdomyocytů", "x" : 255, "y" : 105 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Svalová vlákna - rhabdomyocyty (HE)", "en" : "Muscle fibers - rhabdomyocytes (HE)", "lat" : "" } }, "3507987" : { "chap" : [ "4" ], "desc" : { "cs" : "

Leiomyocyty mají tyčinkovité jádro s několika jadérky, které se rozkládá uprostřed nejširšího úseku buňky. Buněčné organely a inkluze se nacházejí v okolí jádra a okrscích sarkoplazmy při pólech jádra. Jde o mitochondrie, volné monosomy a polysomy, cisterny drsného endoplazmatického retikula, Golgiho aparát, zrnka glykogenu, a vzácněji i lipidové kapky. Sarkoplazmatické retikulum obsahují leiomyocyty pouze ve stopách a nemají T-tubuly, za jejichž obdobu jsou pokládány vezikulární invaginace sarkolemy, označované jako kaveoly.

", "en" : "

Leiomyocytes contains a single, centrally-located nucleus with several nucleoli. They are rich in mitochondria as well as glycogen, ribosomes and cisterns of rough endoplasmic reticulum, Golgi apparatus and occasional lipid droplets. Sarcoplasmic reticulum is rare. T-tubuli are absent, instead vesicular membrane invaginations are developed (caveoli).

" }, "file" : "/OH/OH_img6-10.jpg", "index" : 59, "markers" : [ { "cons" : [ [ 335, 86 ], [ 643, 85 ] ], "cs" : "Leiomyocyty - příčný řez", "en" : "Leiomycytes - transverse section", "lat" : "Leiomyocyty - příčný řez", "x" : 342, "y" : 13 }, { "cons" : [ [ 390, 486 ], [ 525, 547 ] ], "cs" : "Leiomyocyty - podélný řez", "en" : "Leiomycytes - longitudinal section", "lat" : "Leiomyocyty - podélný řez", "x" : 225, "y" : 559 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Leiomyocyt (TEM)", "en" : "Leiomyocyte (TEM)", "lat" : "" } }, "3507988" : { "chap" : [ "4" ], "desc" : { "cs" : "

Jednotlivá svalová vlákna jsou obklopena vazivovým obalem (endomysium). Svalová vlákna se sdružují do svazků, oddělených perimysiem. Celý sval je potom obalen epimysiem a svalovou fascií. Vazivová složka kosterních svalů hraje důležitou roli v přenosu biomechanických sil.

", "en" : "

Individual muscle fibers are surrounded by connective tissue sheath (endomysium). Muscle fibers are arranged into bundles separated by perimysium. The whole muscle is the surrounded by epimysium and muscle fascia. Connective tissue in muscles is important for transmission of biomechanical forces.

" }, "file" : "/OH/OH_img6-2.jpg", "index" : 60, "markers" : [ { "cons" : [ [ 211, 230 ], [ 522, 112 ], [ 536, 332 ] ], "cs" : "Svalový snopec", "en" : "Muscle bundles", "lat" : "Svalový snopec", "x" : 286, "y" : 42 }, { "cs" : "Perimysium", "en" : "Perimysium", "lat" : "Perimysium", "x" : 392, "y" : 483 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Svalové snopce (HE)", "en" : "Muscle bundles (HE)", "lat" : "" } }, "3507989" : { "chap" : [ "4" ], "desc" : { "cs" : "

Na povrchu svalového vlákna je sarkolema, obalená tenkou lamina basalis. Sarkolema se kolmo vychlipuje v podobě úzkých trubiček do svalového vlákna, a to vždy mezi dvě terminální cisterny sarkoplazmatického retikula (viz dále). Tyto tubulární invaginace sarkolemy se označují T-tubuly (T-systém) a slouží k propagaci akčních potenciálů ze sarkolemy do nitra svalového vlákna.

Každý rhabdomyocyt obsahuje několik desítek až stovek buněčných jader, tyčinkovitého tvaru, která leží hned pod sarkolemou. Uvádí se, že v 1 mm dlouhém úseku svalového vlákna jich je 25-40.

Centrální část svalového vlákna zaujímá sarkoplazma, obsahující svalové barvivo myoglobin a příčně pruhovaná, 1-2 µm tlustá vlákenka, zvaná myofibrily. Rozložení myofibril v sarkoplazmě může být difúzní (bílá vlákna) anebo se myofibrily sdružují do svazečků (červená vlákna), kterým na příčných řezech odpovídají tzv. Cohnheimova políčka. Organely jsou zastoupeny mitochondriemi a sarkoplazmatickým retikulem, které se nacházejí v sarkoplazmě mezi myofibrilami a násobnými Golgiho aparáty, situovanými při povrchu vlákna v blízkosti buněčných jader. Z inkluzí jsou přítomna zrna glykogenu a lipidové kapky.

", "en" : "

Surface of rhabdomyocytes is lined by sarcolemma (=plasma membrane) with thin lamina basalis. Sarcolemma forms invaginations (T-Tubules) thas associate with two terminal cisterns of sarcoplasmic reticulum (= smooth endoplasmic reticulum) forming diads.

Rhabdomyocyte is a multinucleated cells, with sveral hundreds of nuclei located superficially under sarcolemma. There are 20-40 nuclei per 1 mm.

Sarcoplasm contains myofibrils, 1-2 µm in diameter. Dependent on their organization, white fibers (diffuselly distributed myofibrils) and red fibers (myofibrils in bundles - Conheim fields) are found.

Organelles (mitochondria, Golgi fields) and inclusions (lipid droplets, glycogen) are localized between the myofibrils.

" }, "file" : "/OH/OH_img6-3.jpg", "index" : 61, "markers" : [ { "cs" : "Jádro", "en" : "Nucleus", "lat" : "Jádro", "x" : 419, "y" : 332 }, { "cons" : [ [ 105, 274 ], [ 382, 281 ] ], "cs" : "Sarkolema", "en" : "Sarcolemma", "lat" : "Sarkolema", "x" : 207, "y" : 185 }, { "cons" : [ [ 150, 307 ], [ 265, 396 ], [ 166, 546 ] ], "cs" : "Mitochondrie", "en" : "Mitochondria", "lat" : "Mitochondrie", "x" : 23, "y" : 420 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Rhabdomyocyt (TEM)", "en" : "Rhabdomyocyte (TEM)", "lat" : "" } }, "3507990" : { "chap" : [ "4" ], "desc" : { "cs" : "

Myofibrily jsou v sarkoplazmě rhabdomyocytu uspořádány paralelně a probíhají po celé jeho délce od jednoho konce ke druhému. Intermediání filamenta cytoskeletu udržují myofibrily v takové poloze, že jejich izotropní a anizotropní úseky jsou v každém jednotlivém rhabdomyocytu na stejné úrovni. Proto při pozorování ve světelném mikroskopu je možno pozorovat příčné pruhování celého rhabdomyocytu.

", "en" : "

Myofibrils are oriented longitudinally. Intermediate filaments of cytoskeleton are necessary for proper alignment of myofibril in the cells. Typical cross-striation is caused by this regular alignment.

" }, "file" : "/OH/OH_img6-4.jpg", "index" : 62, "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Příčně pruhovaná svalová vlákna (Heidenhainův hematoxylin)", "en" : "Striated muscle fibers (Heidenhain´s iron hematoxylin)", "lat" : "" } }, "3507991" : { "chap" : [ "4" ], "desc" : { "cs" : "

Termín sarkomera označuje pravidelně se opakující úsek myofibrily, ohraničený dvěma sousedními Z-liniemi. Délka sarkomery se pohybuje v rozmezí 2,5 až 4,0 µm. Sarkomera je složena ze dvou sad pravidelně se střídajících tenkých a tlustých myofilament.

Tlustá myofilamenta jsou přítomná výlučně v rozsahu anizotropních A-proužků. Jsou tvořena proteinem myozinem. Mají tloušťku asi 15 nm, dlouhá jsou 1,6-1,8 µm a všechna jsou uprostřed mírně ztluštělá. Prostřední zesílená část koresponduje s M-linií, která protíná každý anizotropní proužek a dělí H-zónu. Jedna sarkomera obsahuje asi 1000 tlustých filament.

Tenká myofilamenta se vyskytují v rozsahu izotropních I-proužků. Vlákenka se skládají z F-aktinu a regulačních proteinů. Průměr tenkých myofilament činí 6 nm a jejich délka je asi 1,5 µm. V porovnání s myozinovými filamenty jsou v sarkomerách přítomny ve dvojnásobném počtu. Každé tenké filamentum je zakotveno v Z-linii uprostřed I-proužku.

", "en" : "

Sarcomere (2,5 až 4,0 µm) is a regular unit of a myofibril between to adjacent Z-lines. It is composed of thin (F-actin) and thick (myosin) myofilaments.

Thick myosin myofilaments (15 nm in diameter, 1,6-1,8 µm in length) constitute the A-band. Each sarcomere contains ca. 1000 thick myosin myofilaments. M-line dividing the H-zone is located in the middle of the A-band.

Thin myofilaments (6 nm in diameter, 1,5 µm in length) contains F-actin and other structural and regulatory proteins. There are ca. 2000 thin myofilaments per sarcomere. Thin myofilaments are anchored to Z-line in the middle of the I-band.

" }, "file" : "/OH/OH_img6-5.jpg", "graphics" : [ { "coord" : [ 531, 188, 509, 388 ], "type" : "bracket" }, { "coord" : [ 399, 462, 383, 497 ], "type" : "bracket" }, { "coord" : [ 472, 414, 487, 369 ], "type" : "bracket" }, { "coord" : [ 293, 529, 343, 400 ], "type" : "bracket" } ], "index" : 63, "markers" : [ { "cons" : [ [ 632, 95 ], [ 651, 199 ] ], "cs" : "Mitochondrie", "en" : "Mitochondria", "lat" : "Mitochondrie", "x" : 662, "y" : 10 }, { "cons" : [ [ 148, 299 ] ], "cs" : "Mitochondrie", "en" : "Mitochondrion", "lat" : "Mitochondrie", "x" : -1, "y" : 205 }, { "cons" : [ [ 313, 140 ], [ 50, 102 ] ], "cs" : "Cisterny sarkoplazmatického retikula", "en" : "Cisterns of sarcoplasmic reticulum", "lat" : "Cisterny sarkoplazmatického retikula", "x" : 39, "y" : 8 }, { "cons" : [ [ 292, 356 ] ], "cs" : "Glykogen", "en" : "Glycogen", "lat" : "Glykogen", "x" : 208, "y" : 274 }, { "cons" : [ [ 488, 396 ] ], "cs" : "Z-linie", "en" : "Z-line", "lat" : "Z-linie", "x" : 532, "y" : 427 }, { "cs" : "I-proužek", "en" : "I-band", "lat" : "I-proužek", "x" : 386, "y" : 364 }, { "cs" : "A-proužek", "en" : "A-band", "lat" : "A-proužek", "x" : 224, "y" : 429 }, { "cs" : "H-zóna", "en" : "H-zone", "lat" : "H-zóna", "x" : 409, "y" : 473 }, { "cs" : "Sarkomera", "en" : "Sarcomere", "lat" : "Sarkomera", "x" : 550, "y" : 288 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Myofibrily (TEM)", "en" : "Myofibrils (TEM)", "lat" : "" } }, "3507992" : { "chap" : [ "4" ], "desc" : { "cs" : "

Pracovní (kontraktilní) kardiomyocyty tvoří střední vrstvu stěny srdce (myokard). Kontraktilní kardiomyocyty jsou buňky válcovitého tvaru, tloušťky 10-15 µm a délky 85-100 µm, obvykle s jedním centrálně uloženým jádrem. Prostor mezi jádrem a sarkolemou, kterou podobně jako u rhabdomyocytů kryje lamina basalis, vyplňují žíhané myofibrily, probíhající od jednoho konce buňky ke druhému. Intersticium mezi kardiomyocyty obsahuje četné krevní vlásečnice, tenká nemyelinizovaná nervová vlákna a zakončení nervů autonomního nervstva.

Buňky nemají schopnost regenerace a jsou-li zničeny nebo poškozeny, jsou nahrazeny vazivem (jizvy na myokardu).

", "en" : "

Working cardiomyocytes form myocardium, the middle layer of heart wall. Contractile cardiomyocytes are cylindrical cells, 10-15 µm in diameter and 85-100 µm in length, with centrally located nucleus. Sarcoplasm contains myofibrils similar to skeletal muscles. Sarcolemma is covered by lamina basalis.

Interstitium is rich capillaries and thin nonmyelinated nerve fibers and nerve endings of autonomic nerve system. Regeneration capacity of cardiomyocytes is poor and the cardiac tissue is replaced by connective tissue scar.

" }, "file" : "/OH/OH_img6-6.jpg", "index" : 64, "markers" : [ { "cons" : [ [ 312, 143 ], [ 515, 198 ] ], "cs" : "Kardiomyocyty", "en" : "Cardiomyocytes", "lat" : "Kardiomyocyty", "x" : 331, "y" : 86 }, { "cons" : [ [ 247, 330 ], [ 280, 433 ] ], "cs" : "Jádra kardiomyocytů", "en" : "Nuclei of cardiomyocytes", "lat" : "Jádra kardiomyocytů", "x" : 142, "y" : 369 }, { "cons" : [ [ 611, 309 ], [ 411, 353 ] ], "cs" : "Vazivo", "en" : "Connective tissue", "lat" : "Vazivo", "x" : 639, "y" : 299 }, { "cons" : [ [ 457, 456 ] ], "cs" : "Kapilára", "en" : "Capillary", "lat" : "Kapilára", "x" : 478, "y" : 536 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Srdeční svalová tkáň (HE)", "en" : "Cardiac muscle tissue (HE)", "lat" : "" } }, "3507993" : { "chap" : [ "4" ], "desc" : { "cs" : "

Jádro pracovních kardiomyocytů je oválné, obsahuje jedno až dvě jadérka a leží uprostřed buňky. V sarkoplazmě okolo jádra, zejména na pólech, lze zastihnout profily Golgiho aparátu, zrna lipofuscinu a částice glykogenu. Kardiomyocyty srdečních síní navíc v sarkoplazmě obsahují denzní granula o velikosti 200-300 nm s prekurzorem atriového natriuretického faktoru, zvaného aurikulin. Faktor stimuluje v ledvinách vylučování vody a sodíku.

", "en" : "

Nucleus of working cardiomyocytes is oval, with one or two nucleoli, located centrally. In sarcoplasm, Golgi apparatus, lipofuscin and glycogen is often found around nucleus. Atrial cardiomyocytes contain dense granules (200-300 nm) containing precursor of atrial natriuretic factor (auriculin) that stimulates excretion of water and sodium in kidneys.

" }, "file" : "/OH/OH_img6-7.jpg", "index" : 65, "markers" : [ { "cons" : [ [ 497, 172 ] ], "cs" : "Sarkolema", "en" : "Sarcolemma", "lat" : "Sarkolema", "x" : 580, "y" : 122 }, { "cons" : [ [ 437, 279 ], [ 558, 538 ] ], "cs" : "Myofibrily", "en" : "Myofibrils", "lat" : "Myofibrily", "x" : 541, "y" : 242 }, { "cs" : "Jádro", "en" : "Nucleus", "lat" : "Jádro", "x" : 62, "y" : 541 }, { "cons" : [ [ 201, 140 ], [ 97, 220 ] ], "cs" : "Mitochondrie", "en" : "Mitochondria", "lat" : "Mitochondrie", "x" : 25, "y" : 38 }, { "cons" : [ [ 291, 420 ], [ 303, 344 ] ], "cs" : "Glykogen", "en" : "Glycogen", "lat" : "Glykogen", "x" : 336, "y" : 425 }, { "cons" : [ [ 638, 458 ], [ 738, 473 ] ], "cs" : "Z-linie", "en" : "Z-line", "lat" : "Z-linie", "x" : 635, "y" : 475 }, { "cons" : [ [ 483, 521 ], [ 657, 574 ] ], "cs" : "M-linie", "en" : "M-line", "lat" : "M-linie", "x" : 492, "y" : 555 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Pracovní kardiomyocyt (TEM)", "en" : "Working cardiomyocyte (TEM)", "lat" : "" } }, "3507994" : { "chap" : [ "4" ], "desc" : { "cs" : "

Interkalární disky se jeví jako příčné nebo stupňovité tmavší linie na srdečních vláknech, které jsou rozmístěny v nepravidelných vzdálenostech. Disky ve skutečnosti odpovídají místům kontaktu mezi kardiomyocyty; vždy jsou tvořeny dvojicí membrán sousedících buněk a spoji typu dezmosomů, zajišťujících soudržnost kardiomyocytů, fascia adhaerens, jež slouží k úponu aktinových filament koncových sarkomer a nexusů, skrze které přestupují ionty mezi kardiomyocyty.

", "en" : "

Intercalated discs appear as dark trasverse lines on cardiac fibers. They represent intercellular junctions between cardiomyocytes rich in desmosomes, fascia adhaerens and gap junctions.

" }, "file" : "/OH/OH_img6-8.jpg", "index" : 66, "markers" : [ { "cons" : [ [ 207, 64 ], [ 398, 315 ], [ 116, 348 ], [ 359, 312 ] ], "cs" : "Interkalární disky", "en" : "Intercalated discs", "lat" : "Interkalární disky", "x" : 225, "y" : 107 }, { "cons" : [ [ 290, 419 ], [ 370, 423 ] ], "cs" : "Kardiomyocyty", "en" : "Cardiomyocytes", "lat" : "Kardiomyocyty", "x" : 181, "y" : 452 }, { "cons" : [ [ 548, 429 ], [ 575, 338 ], [ 681, 272 ] ], "cs" : "Kapiláry s erytrocyty", "en" : "Capillaries with erythrocytes", "lat" : "Kapiláry s erytrocyty", "x" : 443, "y" : 497 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Myofibrily a inerkalární disky kardiomyocytů (Heidenhainův hematoxylin)", "en" : "Myofibrils and intercalated discs of cardiomyocytes (Heidenhain´s iron hematoxylin)", "lat" : "" } }, "3507995" : { "chap" : [ "4" ], "desc" : { "cs" : "

Hladká svalová tkáň se skládá z jednojaderných buněk vřetenovitého tvaru o průměru 3-10 µm a délce 20 µm (v tepénkách) až 500 µm (v děloze těhotné ženy), zvaných leiomyocyty (ř. leios = hladký).

", "en" : "

Smooth muscle tissue is composed of spindle-shaped cells with a single nucleus. They are 3-10 µm in diameter and 20 µm (in arteriols) up to 500 µm (pregnant uterus). These cells are called leiomyocytes (gr. leios = smooth).

" }, "file" : "/OH/OH_img6-9.jpg", "index" : 67, "markers" : [ { "cs" : "Příčné průřezy", "en" : "Transverse sections", "lat" : "Příčné průřezy", "x" : 65, "y" : 445 }, { "cs" : "Podélné průřezy", "en" : "Longitudinal sections", "lat" : "Podélné průřezy", "x" : 31, "y" : 58 }, { "cons" : [ [ 201, 134 ], [ 629, 161 ] ], "cs" : "Leiomyocyty", "en" : "Leiomyocytes", "lat" : "Leiomyocyty", "x" : 351, "y" : 90 }, { "cons" : [ [ 271, 228 ], [ 472, 366 ] ], "cs" : "Jádra leiomyocytů", "en" : "Nuclei of leiomyocytes", "lat" : "Jádra leiomyocytů", "x" : 310, "y" : 394 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Hladká svalová tkáň (HEŠ)", "en" : "Smooth muscle tissue (HES)", "lat" : "" } }, "3507996" : { "chap" : [ "5" ], "desc" : { "cs" : "

Nervová tkáň na snímku obsahuje neurony, gliové buňky a četné kapiláry.

Ve struktuře neuronu lze rozlišit:

Buněčné tělo neboli perikaryon je zřetelně ohraničené, obsahuje světlé jádro a tmavé jadérko. V lehce bazofilní cytoplazmě jsou pozorovatelné výraznější bazofilní hrudky, odpovídající četným cisternám drsného endoplazmatického retikula, nazývané Nisslova tělíska (Nisslova substance). Nisslova tělíska konstantně chybí v odstupovém konusu.

Dendrity jsou výběžky sloužící k příjmu podráždění.

Axon či neurit je výběžek odvádějící vzruchy z buněčného těla do periferie. Terminální arborizace (telodendrie či presynaptická zakončení) jsou konečné větvičky axonu, jsou součástí synapsí.

Gliové buňky jsou menší než neurony, mají menší a tmavší jádra a hranice jejich těl jsou málo zřetelné.

Neuropil je označení pro oblasti šedé hmoty mezi těly neuronů, glií a stěnami cév, ve kterých se nachází propletená síť výběžků neuronů (axony, dendrity), výběžků gliových buněk a také četné synapse.

Neurony předních rohů míšních patří mezi multipolární neurony, jelikož mají několik dendritů a jeden axon.

Na snímku jsou také četné kapiláry.

", "en" : "

Nerve tissue on the picture contains neurons, glial cells ad numerous capillaries.

Neuron contains:

Cell body or perikaryon, which has distinct borders and contains pale nucleus and dark nucleolus. Prominent basophilic bodies, called Nissl bodies (Nissl substance), present in the slightly basophilic cytoplasm of a neuron correspond to abundant cisternae of rough endoplasmic reticulum. Axon hillock always lacks Nissl bodies.

Dendrites receive stimuli.

Axon transmits stimuli to axon terminals (presynaptic knobs), which are parts of synapses.

Glial cells are smaller than neurons, they have smaller and darker nuclei and borders of cell bodies are less distinct.

Neuropil is a term for areas of gray matter among cell bodies of neurons, glial cells and walls of vessels, where a meshwork of neuronal processes (axons and dendrites), glial cell processes and also numerous synapses is present.

Neurons of ventral horn of spinal cord are multipolar neurons, since they have several dendrites and one axon.

There are also numerous capillaries on the picture.

" }, "file" : "/OH/OH_img7-1.jpg", "index" : 68, "markers" : [ { "cons" : [ [ 555, 249 ] ], "cs" : "Cytoplazma s Nisslovými tělísky", "en" : "Cytoplasm with Nissl bodies", "lat" : "Cytoplazma s Nissovými tělísky", "x" : 488, "y" : 61 }, { "cons" : [ [ 454, 227 ] ], "cs" : "Odstupový konus axonu", "en" : "Axonal hillock", "lat" : "Odstupový konus", "x" : 188, "y" : 250 }, { "cons" : [ [ 504, 235 ] ], "cs" : "Světlé jádro s tmavým jadérkem", "en" : "Pale nucleus with dark nucleolus", "lat" : "Nucleus et nucleolus", "x" : 252, "y" : 119 }, { "cons" : [ [ 470, 346 ], [ 589, 262 ] ], "cs" : "Odstupy dendritů", "en" : "Initial parts of dendrites", "lat" : "Odstup dendritu", "x" : 518, "y" : 356 }, { "cons" : [ [ 264, 418 ], [ 404, 474 ] ], "cs" : "Kapilára", "en" : "Capillary", "lat" : "Kapilára", "x" : 305, "y" : 499 }, { "cs" : "Neuropil", "en" : "Neuropil", "lat" : "Neuropil", "x" : 526, "y" : 471 }, { "cs" : "Neuropil", "en" : "Neuropil", "lat" : "Neuropil", "x" : 142, "y" : 178 }, { "cons" : [ [ 174, 89 ], [ 27, 335 ] ], "cs" : "Jádra gliových buněk", "en" : "Nuclei of glial cells", "lat" : "Jádra gliových buněk", "x" : 2, "y" : 18 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Neurony předního míšního rohu (HE)", "en" : "Neurons of anterior spinal horn (HE)", "lat" : "" } }, "3507997" : { "chap" : [ "5" ], "desc" : { "cs" : "

Metodou impregnace podle Cajala je možné znázornit astrocyty a jejich bohatě větvené výběžky.

Astrocyty patří mezi centrální gliové buňky. Dělíme je na plazmatické a vláknité. Hrají důležitou roli ve výměně živin a metabolitů směrem k a od neuronů, regulují složení mikroprostředí kolem neuronů, obklopují perikarya neuronů, izolují synapse, jejich výběžky mohou v bílé hmotě probíhat paralelně podél nervových vláken, mají značnou regenerační kapacitu (hojení poškozeného místa astrocytární gliovou jizvou). Podílí se na tvorbě membrana limitans gliae superficialis a membrana limitans gliae perivascularis.

", "en" : "

Astrocytes and their branched processes can be visualized nicely by impregnation according to Cajal.

Astrocytes belong to central glia. Astrocytes can be divided into two groups - protoplasmic and fibrous astrocytes. They play an important role in the exchange of nutrients and waste to and from the neurons, they maintain the microenvironment around neurons, surround perikarya of neurons, isolate synapses, their processes may go parallel to the nerve fibers in white matter, they have high regeneration capacity (damage is healed by astrocytal glial scar). They take part in constitution of membrana limitans gliae superficialis and membrana limitans gliae perivascularis.

" }, "file" : "/OH/OH_img7-10.jpg", "index" : 69, "markers" : [ { "cons" : [ [ 311, 343 ], [ 611, 333 ], [ 716, 410 ] ], "cs" : "Astrocyty", "en" : "Astrocytes", "lat" : "Astrocyty", "x" : 430, "y" : 460 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Astrocyty v izokortexu (impregnace podle Cajala)", "en" : "Astrocytes in isocortex (impregnation according to Cajal)", "lat" : "" } }, "3507998" : { "chap" : [ "5" ], "desc" : { "cs" : "

Plášťové (satelitní) buňky jsou periferní glie obklopující na způsob jednovrstevného pláště perikarya pseudounipolárních gangliových buněk (neuronů) uložených ve spinálních gangliích. Na preparátu mají menší intenzivně bazofilně zbarvená jádra. Perikarya gangliových buněk jsou velká, kulatá a dobře ohraničená, obsahují světlé jádro a výrazné jadérko.

Metodou AZAN jsou modře znázorněny kolagenní vlákna, která jsou součástí vazivových sept a endoneuria.

", "en" : "

Satellite cells (amphicytes) are peripheral glial cells surrounding and isolating perikarya of pseudounipolar ganglionic cells (neurons) situated within the spinal ganglia. Satellite cells have smaller and intensely basophilic nuclei. Perikarya of ganglionic cells are large, round, with a distinct border and contain pale nucleus and dark nucleolus.

AZAN staining visualizes collagen fibers by blue colour. Collagen fibers are part of connective tissue septa and of endoneurium.

" }, "file" : "/OH/OH_img7-11.jpg", "index" : 70, "markers" : [ { "cons" : [ [ 182, 465 ], [ 370, 493 ] ], "cs" : "Perikarya gangliových buněk", "en" : "Perikarya of ganglionic cells", "lat" : "Perikarya gangliových buněk", "x" : 127, "y" : 561 }, { "cons" : [ [ 258, 160 ], [ 278, 300 ], [ 515, 172 ] ], "cs" : "Satelitní buňky", "en" : "Satellite cells", "lat" : "Satelitní buňky", "x" : 300, "y" : 201 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Satelitní buňky spinálního ganglia (AZAN)", "en" : "Satellite cells of spinal ganglion (AZAN)", "lat" : "" } }, "3507999" : { "chap" : [ "5" ], "desc" : { "cs" : "

Osmium se váže na lipidy, takže znázorní tmavě lipidové vrstvy v rámci myelinové pochvy. Současně tím vyniknou světlé oblasti Ranvierových zářezů.

", "en" : "

Osmium binds lipids, therefore it visualizes lipid layers of myelin sheath as dark regions. It simultaneously reveals pale regions of Ranvier nodes.

" }, "file" : "/OH/OH_img7-12.jpg", "graphics" : [ { "coord" : [ 355, 177, 355, 212 ], "type" : "bracket" } ], "index" : 71, "markers" : [ { "cons" : [ [ 246, 212 ], [ 337, 470 ], [ 525, 348 ], [ 554, 533 ] ], "cs" : "Ranvierovy zářezy", "en" : "Nodes of Ranvier", "lat" : "Ranvierovy zářezy", "x" : 273, "y" : 283 }, { "cons" : [ [ 231, 201 ], [ 328, 487 ] ], "cs" : "Axony", "en" : "Axons", "lat" : "Axony", "x" : 77, "y" : 346 }, { "cons" : [ [ 378, 195 ] ], "cs" : "Myelinová pochva", "en" : "Myelin sheath", "lat" : "Myelinová pochva", "x" : 483, "y" : 207 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Myelinová pochva s Ranvierovými zářezy (osmium tetraoxid)", "en" : "Myelin sheath with nodes of Ranvier (osmium tetroxide)", "lat" : "" } }, "3508000" : { "chap" : [ "5" ], "desc" : { "cs" : "

Na tomto řezu periferním nervem jsou zachycena nervová vlákna v příčném i v podélném průběhu. Myelinizovaná vlákna v rámci PNS jsou kryta jak myelinovou, tak Schwanovou pochvou. Na příčném řezu lze pozorovat kulaté světle růžově zbarvené útvary s tmavěrůžovou tečkou uprostřed reprezentující axony obalené myelinovou pochvou. Na podélném řezu je axon vidět jako tmavěrůžová linie procházející středem světle růžového pásu, tedy myelinové pochvy. Fialová jádra mezi nervovými vlákny patří Schwannovým buňkám. Jednotlivá nervová vlákna jsou následně kryta endoneuriem.

", "en" : "

Nerve fibers of peripheral nerve in transverse and longitudinal sections of nerve fibers. Myelinated fibers in PNS are covered by both myelin sheath and Schwann sheath. Transverse section shows pale pink round structures with dark pink dot in the middle representing axons surrounded by myelin sheath. Longitudinal section shows axons as dark pink lines going through the center of pale pink stripe, i.e. the myelin sheath. Violet nuclei among nerve fibers belong to Schwann cells. Individual nerve fibers are also covered by endoneurium.

" }, "file" : "/OH/OH_img7-13.jpg", "graphics" : [ { "coord" : [ 81, 455, 57, 469 ], "type" : "bracket" }, { "coord" : [ 104, 212, 98, 242 ], "type" : "bracket" } ], "index" : 72, "markers" : [ { "cs" : "Příčný řez", "en" : "Transverse section", "lat" : "Příčný řez", "x" : 597, "y" : 512 }, { "cons" : [ [ 30, 401 ], [ 100, 385 ], [ 69, 459 ], [ 64, 220 ] ], "cs" : "Axon", "en" : "Axon", "lat" : "Axon", "x" : 32, "y" : 265 }, { "cs" : "Podélný řez", "en" : "Longitudinal section", "lat" : "Podélný řez", "x" : 193, "y" : 123 }, { "cons" : [ [ 355, 204 ], [ 297, 502 ], [ 500, 107 ], [ 448, 57 ], [ 663, 411 ] ], "cs" : "Jádra Schwannových buněk", "en" : "Nuclei of Schwann cells", "lat" : "Jádra Schwannových buněk", "x" : 235, "y" : 329 }, { "cons" : [ [ 81, 481 ], [ 121, 233 ] ], "cs" : "Myelinová pochva", "en" : "Myelin sheath", "lat" : "Myelinová pochva", "x" : 43, "y" : 503 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Nervová vlákna s myelinovou a Schwannovou pochvou (HE)", "en" : "Nerve fibers with myelin and Schwann sheath (HE)", "lat" : "" } }, "3508001" : { "chap" : [ "5" ], "desc" : { "cs" : "

Transmisní elektronová mikroskopie umožňuje pozorovat detailní stavbu periferního nervu.

Axony jsou na obrázku světlé, jejich cytoplazma obsahuje komponenty cytoskeletu, mitochondrie a četné váčky. Jádro Schwannovy buňky zde obsahuje hodně heterochromatinu. Myelinová pochva se skládá z mnoha tenkých, spirálně probíhajících lipoproteinových lamel (odvozených od buněčné membrány Schwannovy buňky). Schwannova pochva je vlastně obal ze zbývající cytoplazmy Schwannovy buňky, do které se axon (případně axony) zanořil. Myelinizovaná vlákna v rámci PNS jsou kryta jak myelinovou, tak Schwannovou pochvou. Vlákna autonomního nervového systému jsou kryta pouze Schwanovou pochvou, přičemž jedna Schwannova buňka může vytvářet Schwannovu pochvu pro několik axonů současně. Kolagenní vlákna jsou součástí endo- a perineuria.

", "en" : "

Peripheral nerve as visualized by transmission electron microscopy.

Axons are pale on the picture, their cytoplasm contains cytoskeletal components, mitochondria and numerous vesicles. Schwann cell nucleus contains a lot of heterochromatin in the picture. Myelin sheath is composed of numerous thin and circularly arranged lipoprotein lamellae (derived from plasma membrane of Schwann cell). Schwann sheath is the outer collar of Schwann cell cytoplasm, into which the axon (or axons) invaginated. Myelinated nerve fibers within the PNS are covered by both myelin sheath and Schwann sheath. Autonomic nerve fibers are covered only by Schwann sheath; one Schwann cell may create Schwann sheath around several axons at a time. Collagen fibers are components of endo- and perineurium.

" }, "file" : "/OH/OH_img7-14.jpg", "index" : 73, "markers" : [ { "cs" : "Axon", "en" : "Axon", "lat" : "Axon", "x" : 215, "y" : 512 }, { "cons" : [ [ 550, 273 ], [ 728, 326 ], [ 468, 362 ] ], "cs" : "Axony", "en" : "Axons", "lat" : "Axon", "x" : 500, "y" : 176 }, { "cons" : [ [ 360, 481 ], [ 589, 546 ] ], "cs" : "Myelinová pochva", "en" : "Myelin sheath", "lat" : "Myelinová pochva", "x" : 405, "y" : 402 }, { "cons" : [ [ 343, 155 ] ], "cs" : "Jádro Schwannovy buňky", "en" : "Nucleus of Schwann cell", "lat" : "Jádro Schwannovy buňky", "x" : 118, "y" : 25 }, { "cons" : [ [ 616, 478 ], [ 619, 477 ] ], "cs" : "Kolagenní vlákna", "en" : "Collagen fibers", "lat" : "Kolagenní vlákna", "x" : 617, "y" : 389 }, { "cons" : [ [ 76, 283 ], [ 361, 338 ], [ 442, 230 ], [ 143, 90 ] ], "cs" : "Schwannova pochva", "en" : "Schwann sheath", "lat" : "Schwannova pochva", "x" : -37, "y" : 155 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Schwannova buňka s axony (TEM)", "en" : "Schwann cell with axons (TEM)", "lat" : "" } }, "3508002" : { "chap" : [ "5" ], "desc" : { "cs" : "

Na příčném řezu periferním nervem jsou touto metodou axony znázorněny jako černé tečky, světlý obal kolem nich odpovídá myelinové pochvě. Fialovo-černé linie představují endoneurium.

", "en" : "

Peripheral nerve in cross section. This staining method enables visualization of axons as black dots, pale stained covering is the myelin sheath. Violet to dark lines represent the endoneurium.

" }, "file" : "/OH/OH_img7-15.jpg", "index" : 74, "markers" : [ { "cons" : [ [ 253, 426 ], [ 372, 443 ], [ 424, 477 ] ], "cs" : "Axony", "en" : "Axons", "lat" : "Axon", "x" : 304, "y" : 485 }, { "cons" : [ [ 199, 232 ], [ 324, 317 ], [ 390, 198 ] ], "cs" : "Myelinové pochvy", "en" : "Myelin sheaths", "lat" : "Myelinová pochva", "x" : 174, "y" : 115 }, { "cons" : [ [ 565, 463 ], [ 541, 219 ], [ 715, 301 ] ], "cs" : "Endoneurium", "en" : "Endoneurium", "lat" : "Endoneurium", "x" : 591, "y" : 375 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Příčný řez myelinizovanými nervovými vlákny - n. ischiadicus (kyselina pikrová, čerň naftolová modrá)", "en" : "Transverse section of myelinated nerve fibers - n. ischiadicus (picric acid, naphthol blue black)", "lat" : "" } }, "3508003" : { "chap" : [ "5" ], "desc" : { "cs" : "

Vývoj myelinové pochvy probíhá za účasti oligodendrocytů v CNS a Schwanových buněk v PNS.

Na počátku se axon vtlačí do cytoplazmy Schwannovy buňky či oligodendrocytu a zůstane zachycen v duplikatuře buněčné membrány zvané mesaxon. Této struktuře (jednoduše zanořenému axonu/axonům do cytoplazmy Schwannovy buňky) se v PNS říká Schwanova pochva.

Následně se gliová buňka začne spirálně otáčet kolem axonu, čímž se na sebe začnou těsně přikládat duplikatury buněčné membrány gliové buňky (mesaxon se spirálně navíjí kolem) a cytoplazma gliové buňky je vytlačována k povrchu. Tímto vzniká myelinová pochva, tedy mnoho tenkých, spirálně probíhajících lipoproteinových lamel těsně přiložených k sobě (odvozených od buněčné membrány Schwannovy buňky v PNS či oligodendrocytu v CNS). V rámci PNS se zbylá cytoplazma Schwannovy buňky, do které se axon zanořil, a nyní vytlačená do nejpovrchnější vrstvy, označuje stále jako Schwannova pochva. V rámci CNS nemá zbylá cytoplazma oligodendrocytu žádné zvláštní označení.

Na snímku je myelinizované nervové vlákno v PNS, které je tedy kryto jak myelinovou, tak Schwannovou pochvou.

", "en" : "

Myelin sheath is formed by oligodendrocytes in CNS and Schwann cells in PNS.

At the beginning, the axon invaginates into the cytoplasm of Schwann cell or oligodendrocyte and remains captured in the duplicature of plasma membrane called mesaxon. This structure (simply invaginated axon/axons into the cytoplasm of Schwann cell) is in PNS called the Schwann sheath.

A glial cell then starts wrapping spirally around the axon, getting several duplicatures of plasma mebrane of glial cell very close to each other (mesaxon spirally wraps around the axon) and cytoplasm of glial cell is squeezed out to the surface layers. The myelin sheath is therefore composed of numerous thin and circularly arranged lipoprotein lamellae derived from plasma membrane. Remaining cytoplasm of Schwann cell, into which the axon invaginated, and was squeezed into the most superficial layer, is called the Schwann sheath. However, there is no special term for the remaining cytoplasm of an oligodendrocyte in CNS.

Below,a myelinated nerve fiber in PNS with myelin and Schwann sheath is visualized. 

" }, "file" : "/OH/OH_img7-16.jpg", "index" : 75, "markers" : [ { "cs" : "Jádro Schwannovy buňky", "en" : "Nucleus of Schwann cell", "lat" : "Jádro Schwannovy buňky", "x" : 170, "y" : 156 }, { "cons" : [ [ 595, 272 ] ], "cs" : "Myelinová pochva", "en" : "Myelin sheath", "lat" : "Myelinová pochva", "x" : 517, "y" : 186 }, { "cs" : "Axon", "en" : "Axon", "lat" : "Axon", "x" : 466, "y" : 335 }, { "cons" : [ [ 376, 432 ] ], "cs" : "Mesaxon", "en" : "Mesaxon", "lat" : "Mesaxon", "x" : 250, "y" : 491 }, { "cons" : [ [ 274, 77 ] ], "cs" : "Bazální lamina", "en" : "Basal lamina", "lat" : "Bazální lamina", "x" : 17, "y" : 64 }, { "cons" : [ [ 330, 402 ], [ 66, 228 ], [ 66, 228 ] ], "cs" : "Schwannova pochva", "en" : "Schwann sheath", "lat" : "Schwannova pochva", "x" : -15, "y" : 507 }, { "cons" : [ [ 168, 12 ], [ 787, 274 ] ], "cs" : "Kolagenní vlákna", "en" : "Collagen fibers", "lat" : "Kolagenní vlákna", "x" : 573, "y" : 26 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Vývoj myelinové pochvy (TEM)", "en" : "Development of myelin sheath (TEM)", "lat" : "" } }, "3508004" : { "chap" : [ "5" ], "desc" : { "cs" : "

Perikarya neuronů mohou v cytoplazmě obsahovat lipofuscin, pigment z opotřebování, což odpovídá nahromadění tzv. reziduálních tělísek (nebo terciárních lyzosomů), tedy vakuol s nestravitelnými zbytky materiálu zbylého po natrávení v sekundárních lyzosomech.

", "en" : "

Perikarya of neurons may contain lipofuscin, pigment of ageing, in the cytoplasm, which corresponds to accumulations of residual bodies (or tertiary lysosomes), i.e. vacuoles with indigestible material remaining after digestion in secondary lysosomes.

" }, "file" : "/OH/OH_img7-2.jpg", "index" : 76, "markers" : [ { "cons" : [ [ 153, 170 ], [ 290, 389 ], [ 193, 483 ] ], "cs" : "Gangliové buňky s lipofuscinem", "en" : "Ganglionic cells with lipofuscin", "lat" : "Gangliové buňky s lipofuscinem", "x" : 127, "y" : 533 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Lipofuscin v cytoplazmě neuronů sympatického ganglia (HE)", "en" : "Lipofuscin in cytoplasm of neurons of sympathetic ganglion (HE)", "lat" : "" } }, "3508005" : { "chap" : [ "5" ], "desc" : { "cs" : "

Synapse dělíme na chemické a elektrické.

Chemická synapse se skládá z těchto částí:

Presynaptické zakončení (obrázek) je zakončení axonu, které obsahuje četné synaptické váčky s neurotransmitery a mitochondrie.

Synaptická štěrbina

Postsynaptická membrána obsahuje receptory pro daný neurotransmiter.

", "en" : "

Synapses are specialized intercellular junctions transmitting the signals in either chemical or electrical way. Chemical synapse is composed of following parts:

Presynaptic element (knob) (below) is axon terminal containing synaptic vesicles with neurotransmitters and mitochondria.

Synaptic cleft

Postsynaptic membrane contains receptors for that particular neurotransmitter.

" }, "file" : "/OH/OH_img7-3.jpg", "index" : 77, "markers" : [ { "cons" : [ [ 302, 342 ] ], "cs" : "Axonální zakončení", "en" : "Axon terminal", "lat" : "Axonterminála", "x" : 339, "y" : 270 }, { "cons" : [ [ 105, 343 ], [ 245, 296 ] ], "cs" : "Mitochondrie", "en" : "Mitochondria", "lat" : "Mitochondrie", "x" : 136, "y" : 213 }, { "cons" : [ [ 110, 511 ], [ 236, 357 ] ], "cs" : "Synaptické váčky", "en" : "Synaptic vesicles", "lat" : "Synaptické váčky", "x" : 193, "y" : 509 }, { "cs" : "Axon", "en" : "Axon", "lat" : "Axon", "x" : 590, "y" : 97 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Synapse (TEM)", "en" : "Synapse (TEM)", "lat" : "" } }, "3508006" : { "chap" : [ "5" ], "desc" : { "cs" : "

Bipolární neurony mají jeden dendrit a jeden axon, které z těla obvykle odstupují na protilehlých pólech. Nalézají se zejména v sítnici, kde představují druhý neuron periferního úseku zrakové dráhy a v gangliích VIII. hlavového nervu (n. statoacusticus - ggl. spirale cochleae a ggl. vestibuli).

Charakter bipolárních neuronů mají i Purkyňovy buňky v stratum gangliosum kůry mozečku. Dendrit odstupuje z apikální části perikarya a směřuje do stratum moleculare, kde se mnohonásobně větví. Axon odstupuje z bazální části perikarya do stratum granulosum a směřuje skrze bílou hmotu k mozečkovým jádrům.

", "en" : "

Bipolar neurons have a single dendrite and axon, usually extending from the perikaryon at opposite ends. Typically, they are found in retina, ganglia of the VIII. cranial nerve (spiral ganglion and vestibular ganglion) or in cerebellar corex.

Purkinje cells of the stratum gangliosum of cerebellum are bipolar neurons, with dendrite extending from the apical part of perikaryon and heads into stratum moleculare, where it ramifies. Axon extending from the basal part of perikaryon into stratum granulosum heads towards white matter and cerebellar nuclei.

" }, "file" : "/OH/OH_img7-4.jpg", "index" : 78, "markers" : [ { "cons" : [ [ 255, 364 ] ], "cs" : "Purkyňova buňka", "en" : "Purkinje cell", "lat" : "Purkyňova buňka", "x" : 31, "y" : 243 }, { "cs" : "Molekulární vrstva", "en" : "Molecular layer", "lat" : "Stratum moleculare", "x" : 547, "y" : 26 }, { "cs" : "Granulární vrstva", "en" : "Granular layer", "lat" : "Stratum granulosum", "x" : 15, "y" : 504 }, { "cons" : [ [ 293, 351 ] ], "cs" : "Dendrit", "en" : "Dendrite", "lat" : "Dendrit", "x" : 361, "y" : 377 }, { "cons" : [ [ 252, 258 ], [ 317, 262 ], [ 378, 335 ], [ 445, 321 ], [ 209, 109 ], [ 545, 133 ] ], "cs" : "Větve dendritu", "en" : "Branches of the dendrite", "lat" : "Větve dendritu", "x" : 337, "y" : 131 }, { "cons" : [ [ 240, 417 ] ], "cs" : "Místo odstupu axonu", "en" : "Origin for axon extension", "lat" : "Místo odstupu axonu", "x" : 281, "y" : 502 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Purkyňovy buňky mozečku (impregnace)", "en" : "Purkinje cells of cerebellum (impregnation)", "lat" : "" } }, "3508007" : { "desc" : { "cs" : "

Bipolární neurony mají jeden dendrit a jeden axon, které z těla obvykle odstupují na protilehlých pólech. Nalézají se zejména v sítnici, kde představují druhý neuron periferního úseku zrakové dráhy a v gangliích VIII. mozkového nervu (n. statoacusticus - ggl. spirale cochleae a ggl. vestibuli).

Charakter bipolárních neuronů mají i Purkyňovy buňky v kůře mozečku.

", "en" : "bbbb" }, "file" : "/OH/OH_img7-5.jpg", "index" : 79, "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Purkyňovy buňky mozečku", "en" : "Purkinje cells of cerebellum" } }, "3508008" : { "chap" : [ "5" ], "desc" : { "cs" : "

Ve spinálních gangliích leží perikarya pseudounipolárních gangliových buněk (neuronů), která jsou obalena a izolována od okolí plášťovými (satelitními) buňkami, což jsou periferní glie.

Perikarya gangliových buněk obsahují světlé jádro a výrazné jadérko. Z perikarya odstupuje jeden výběžek, který se na způsob písmene T větví na centrální a periferní raménko.

Nervová vlákna (centrální a periferní raménka pseudounipolárních neuronů) procházejí skrze ganglion a jsou pozorovatelné jako růžové linie. Fialová jádra mezi nervovými vlákny patří Schwannovým buňkám.

", "en" : "

Perikarya of pseudounipolar ganglionic cells (neurons) are situated within the spinal ganglia. Perikarya are surrounded and isolated from the surrounding tissue by satellite cells (or amphicytes), belonging to peripheral glia.

Perikarya of ganglionic cells contain pale nucleus and dark nucleolus. One process extends from the perikaryon and branches in a T-shape manner onto central and peripheral process.

Nerve fibers (central and peripheral processes of pseudounipolar neurons) are passing through the ganglion and are visible as pink lines. Violet nuclei among nerve fibers belong to Schwann cells.

" }, "file" : "/OH/OH_img7-6.jpg", "index" : 80, "markers" : [ { "cons" : [ [ 414, 173 ], [ 278, 191 ] ], "cs" : "Gangliová buňka (neuron)", "en" : "Ganglionic cell (neuron)", "lat" : "Gangliová buňka (neuron)", "x" : 267, "y" : 82 }, { "cons" : [ [ 478, 168 ], [ 235, 303 ] ], "cs" : "Světlé jádro s jadérkem", "en" : "Pale nucleus with nucleolus", "lat" : "Světlé jádro s jadérkem", "x" : 454, "y" : 257 }, { "cons" : [ [ 166, 476 ], [ 203, 409 ], [ 187, 286 ] ], "cs" : "Satelitní buňky", "en" : "Satellite cells", "lat" : "Satelitní buňky", "x" : 17, "y" : 360 }, { "cs" : "Nervová vlákna", "en" : "Nerve fibers", "lat" : "Nervová vlákna", "x" : 12, "y" : 186 }, { "cons" : [ [ 215, 31 ], [ 115, 142 ] ], "cs" : "Jádra Schwannových buněk", "en" : "Nuclei of Schwann cells", "lat" : "Jádra Schwannových buněk", "x" : 240, "y" : 3 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Pseudounipolární neurony spinálního ganglia (HE)", "en" : "Pseudounipolar neurons of spinal ganglion (HE)", "lat" : "" } }, "3508009" : { "chap" : [ "5" ], "desc" : { "cs" : "

Ve spinálních gangliích leží perikarya pseudounipolárních gangliových buněk (neuronů), která jsou obalena a izolována od okolí plášťovými (satelitními) buňkami.

Perikarya gangliových buněk obsahují světlé jádro a výrazné jadérko. Z perikarya odstupuje jeden výběžek, který se na způsob písmene T větví na centrální a periferní raménko.

Nervová vlákna (centrální a periferní raménka pseudounipolárních neuronů) procházejí skrze ganglion a jsou na impregnovaných preparátech pozorovatelná jako tmavé linie. Tmavě hnědá jádra mezi nervovými vlákny patří Schwannovým buňkám.

", "en" : "

Perikarya of pseudounipolar ganglionic cells (neurons) are situated within the spinal ganglia. Perikarya are surrounded and isolated from the surrounding tissue by satellite cells (or amphicytes).

Perikarya of ganglionic cells contain pale nucleus and dark nucleolus. One process extends from the perikaryon and branches in a T-shape manner onto central and peripheral process.

Nerve fibers (central and peripheral processes of pseudounipolar neurons) are passing through the ganglion and are visible as dark lines on impregnated slides. Dark brown nuclei among nerve fibers belong to Schwann cells.

" }, "file" : "/OH/OH_img7-7.jpg", "index" : 81, "markers" : [ { "cons" : [ [ 312, 348 ], [ 402, 222 ] ], "cs" : "Perikaryon", "en" : "Perikaryon", "lat" : "Perikaryon", "x" : 221, "y" : 209 }, { "cons" : [ [ 573, 461 ] ], "cs" : "Axon", "en" : "Axon", "lat" : "Axon", "x" : 616, "y" : 498 }, { "cons" : [ [ 196, 43 ] ], "cs" : "Světlé jádro s tmavým jadérkem", "en" : "Pale nucleus with dark nucleolus", "lat" : "Světlé jádro s tmavým jadérkem", "x" : 315, "y" : 43 }, { "cons" : [ [ 148, 341 ], [ 148, 527 ] ], "cs" : "Kapilára", "en" : "Capillary", "lat" : "Kapilára", "x" : 24, "y" : 456 }, { "cons" : [ [ 331, 497 ], [ 368, 475 ], [ 425, 524 ] ], "cs" : "Jádra satelitních buněk", "en" : "Nuclei of satellite cells", "lat" : "Jádra satelitních buněk", "x" : 245, "y" : 553 }, { "cons" : [ [ 701, 259 ], [ 748, 286 ] ], "cs" : "Nervová vlákna", "en" : "Nerve fibers", "lat" : "Nervová vlákna", "x" : 634, "y" : 204 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Pseudounipolární neurony spinálního ganglia (impregnace)", "en" : "Pseudounipolar cells of spinal ganglion (impregnation)", "lat" : "" } }, "3508010" : { "chap" : [ "5" ], "desc" : { "cs" : "

Neurony předních rohů míšních patří mezi multipolární neurony, jelikož mají několik dendritů a jeden axon. Perikaryon je dobře ohraničené, nachází se zde světlé jádro.

Jádra gliových buněk jsou naproti tomu tmavší a menší, hranice jejich buněčných těl jsou nezřetelné.

Metoda impregnace velice dobře zobrazí nervová vlákna, takže se dají také lehce odlišit oblasti, kde se nachází neuropil (tedy propletená síť výběžků neuronů, gliových buněk a synapsí).

", "en" : "

Neurons of ventral horns of spinal cord are multipolar neurons, since they have several dendrites and one axon. Perikaryon has distinct borders and contains pale nucleus.

On the contrary, nuclei of glial cells are darker, borders of cell bodies are not easy to distinguish.

Impregnation method visualizes nerve fibers and therefore allows to distinguish regions of neuropil (a meshwork of neuronal and glial cell processes and synapses).

" }, "file" : "/OH/OH_img7-8.jpg", "index" : 82, "markers" : [ { "cons" : [ [ 658, 529 ], [ 248, 383 ] ], "cs" : "Perikarya s jádry", "en" : "Perikarya with nuclei", "lat" : "Perikarya s jádry", "x" : 239, "y" : 517 }, { "cons" : [ [ 126, 474 ] ], "cs" : "Krevní céva", "en" : "Blood vessel", "lat" : "Krevní céva", "x" : 45, "y" : 534 }, { "cons" : [ [ 180, 396 ], [ 252, 341 ], [ 349, 329 ], [ 387, 232 ] ], "cs" : "Výbežky neuronů", "en" : "Neuronal processes", "lat" : "Výbežky neuronů", "x" : 16, "y" : 227 }, { "cons" : [ [ 177, 44 ], [ 226, 99 ], [ 250, 180 ] ], "cs" : "Jádra gliových buněk", "en" : "Nuclei of glial cells", "lat" : "Jádra gliových buněk", "x" : 241, "y" : 32 }, { "cons" : [ [ 566, 117 ], [ 679, 109 ], [ 719, 103 ], [ 751, 90 ] ], "cs" : "Nervová vlákna", "en" : "Nerve fibers", "lat" : "Nervová vlákna", "x" : 603, "y" : 33 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Multipolární neurony předního míšního rohu (impregnace)", "en" : "Multipolar neurons of anterior spinal horn (impregnation)", "lat" : "" } }, "3508011" : { "chap" : [ "5" ], "desc" : { "cs" : "

Pyramidové neurony mozkové kůry patří mezi multipolární neurony.

Jejich tělo je na řezu trojúhelníkovité, obsahuje světlé jádro s výrazným jadérkem. Z apikálního vrcholu odstupuje mohutný dendrit směrem k povrchu mozkové kůry, další dendrity odstupují do stran z vrcholů pyramidovitého těla při bázi neuronu. Ze středu baze odstupuje jeden axon směřující do bílé hmoty.

Jádra gliových buněk jsou tmavší a menší, hranice jejich buněčných těl jsou nezřetelné.

Metoda impregnace velice dobře zobrazí průběh nervových vláken.

", "en" : "

Pyramidal neurons of cortex of telencephalon are multipolar neurons.

Their body is triangular at the section, it contains pale nucleus with prominent nucleolus. Robust dendrite extends from the apical part towards the cortical surface, other dendrites extend to the sides from the apices of the pyramidal cell body near the cell basis. One axon is extending from the basis of the neuron.

Nuclei of glial cells are darker and smaller, borders of their cell bodies are not easy to distinguish.

Impregnation method nicely visualizes orientation of nerve fibers.

" }, "file" : "/OH/OH_img7-9-rotated.jpg", "index" : 83, "markers" : [ { "cons" : [ [ 294, 641 ], [ 479, 684 ] ], "cs" : "Pyramidové buňky", "en" : "Pyramidal cells", "lat" : "Pyramidové buňky", "x" : 298, "y" : 577 }, { "cons" : [ [ 486, 553 ], [ 541, 735 ], [ 537, 774 ] ], "cs" : "Dendrity", "en" : "Dendrites", "lat" : "Dendrity", "x" : 598, "y" : 630 }, { "cons" : [ [ 300, 737 ] ], "cs" : "Axon", "en" : "Axon", "lat" : "Axon", "x" : 188, "y" : 764 }, { "cons" : [ [ 476, 736 ], [ 698, 977 ] ], "cs" : "Světlé jádro s výrazným jadérkem", "en" : "Pale nucleus with dark nucleolus", "lat" : "Světlé jádro s výrazným jadérkem", "x" : 356, "y" : 895 }, { "cons" : [ [ 149, 224 ], [ 320, 149 ], [ 204, 126 ] ], "cs" : "Jádra gliových buněk", "en" : "Nuclei of glial cells", "lat" : "Jádra gliových buněk", "x" : 195, "y" : 177 }, { "cs" : "Neuropil", "en" : "Neuropil", "lat" : "Neuropil", "x" : 372, "y" : 376 } ], "origH" : 2560, "origW" : 1920, "title" : { "cs" : "Multipolární neurony - pyramidové buňky izokortexu (impregnace)", "en" : "Multipolar neurons - pyramidal cells of isocortex (impregnation)", "lat" : "" } }, "3508012" : { "chap" : [ "6" ], "desc" : { "cs" : "

Velikost eozinofilních granulocytů je 9-10 µm (v krevních nátěrech: 12-14 µm). Cytoplazma je lehce eosinofilní, obsahuje lysosomy (azurofilní granula v nátěru) s lysosomálními enzymy a specifická (eozinofilní) granula se specifickými enzymy. Specifická granula jsou v nátěru výrazně sytě červená, uniformní. Jádro je složeno ze dvou částí - laloků, má podobu brýlí nebo činky.

", "en" : "

The size of eosinophilic granulocytes is 9-10 µm (in smears: 12-14 µm). The cytoplasm shows slightly acidophilia, contains lysosomes (azurophilic granules in smears) with lysosomal enzymes and specific (eosinophilic) granules with specific enzymes. These specific granules are uniform, and show markedly red staining in smears. The nucleus consists of 2 parts - lobes, resembling the glasses or dumb-bell.

" }, "file" : "/OH/OH_img8-1.jpg", "index" : 84, "markers" : [ { "cons" : [ [ 346, 291 ] ], "cs" : "Eozinofilní granulocyt", "en" : "Eosinophilic granulocyte", "lat" : "Eozinofilní granulocyt", "x" : 253, "y" : 193 }, { "cons" : [ [ 133, 397 ], [ 259, 494 ] ], "cs" : "Erytrocyty", "en" : "Erythrocytes", "lat" : "Erytrocyty", "x" : 114, "y" : 500 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Eozinofilní granulocyt (krevní nátěr dle Pappenheima)", "en" : "Eosinophilic granulocyte (blood smear according to Pappenheim)", "lat" : "" } }, "3508015" : { "chap" : [ "6" ], "desc" : { "cs" : "

Ve vývojové řadě erytrocytů (erytropoéza) můžeme histologicky rozlišit tyto buněčné typy:

Proerytroblast (0,6 % z buněk kostní dřeně) - největší buňka, 15-20 µm, velké kulaté světlé jádro s jadérky, cytoplazma bazofilní (modrá, díky četným ribosomům), patrné projasnění kolem jádra, cytoplazma často vybíhá v „ouška“

Bazofilní erytroblast (1.4 %) – 15-16 µm, jádro je menší, tmavší, kulaté, bez jadérek, cytoplazma stále bazofilní (modrá)

Polychromatofilní erytroblast (21.6 %) – 12-13 µm, jádro malé, kulaté, tmavé, zvýšená syntéza hemoglobinu v cytoplazmě (Hb se barví eosinem → dvojitá barevná reakce cytoplazmy, ve výsledku šedá barva)

Ortochromatofilní (ortochromní) erytroblast (2 %) – 9-10 µm, buňka se dále nedělí, jádro malé až pyknotické, cytoplazma eozinofilní (růžovočervená), dochází k enukleaci jádra

Retikulocyt

Erytrocyt (normocyt)

", "en" : "

In developmental lineage of erythrocytes (erythropoiesis) following cell types can be identified according to their morphology:

Proerythroblast (0,6 % from bone marrow cells) - the largest cell, 15-20 µm, large, round, pale nucleus with nucleoli, basophilic cytoplasm (blue, because of numerous ribosomes), cytoplasm often forms \"earlets\"

Basophilic erythroblast or normoblast (1.4 %) - 15-16 µm, nucleus round, smaller, denser, without nucleoli, cytoplasm is still basophilic (blue)

Polychromatophilic erythroblast or normoblast (21.6 %) - 12-13 µm, nucleus small, round, dark, higher synthesis of hemoglobin in cytoplasm (Hb is stained with eosin → double staining of cytoplasm, gray in final color)

Orthochromatophilic (orthochromic) erythroblast or normoblast (2 %) - 9-10 µm, nucleus small to pycnotic, cytoplasm eosinophilic (pink), cell ejects its nucleus

Reticulocyte

Erythrocyte (normocyte)

" }, "file" : "/OH/OH_img8-12.jpg", "index" : 87, "markers" : [ { "cons" : [ [ 579, 524 ] ], "cs" : "Bazofilní erytroblast", "en" : "Basophilic erythroblast", "lat" : "Bazofilní erytroblast", "x" : 290, "y" : 512 }, { "cons" : [ [ 103, 312 ] ], "cs" : "Proerytroblast", "en" : "Proerythroblast", "lat" : "Proerytroblast", "x" : 71, "y" : 413 }, { "cons" : [ [ 596, 223 ], [ 711, 167 ] ], "cs" : "Polychromatofilní megaloblast", "en" : "Polychromatophilic megaloblasts", "lat" : "Polychromatofilní megaloblast", "x" : 456, "y" : 34 }, { "cons" : [ [ 574, 345 ], [ 557, 404 ] ], "cs" : "Ortochromní megaloblast", "en" : "Orthochromatophilic megaloblast", "lat" : "Ortochromní megaloblast", "x" : 237, "y" : 240 }, { "cons" : [ [ 628, 291 ], [ 731, 268 ] ], "cs" : "Neutrofilní tyčky", "en" : "Neutrophilic bands", "lat" : "Neutrofilní tyčky", "x" : 612, "y" : 395 }, { "cons" : [ [ 165, 140 ] ], "cs" : "Polychromatofilní erytroblast", "en" : "Polychromatophilic erythroblast", "lat" : "Polychromatofilní erytroblast", "x" : 70, "y" : 52 }, { "cons" : [ [ 220, 159 ] ], "cs" : "Ortochromní erytroblast", "en" : "Orthochromatophilic erythroblast", "lat" : "Ortochromní erytroblast", "x" : 66, "y" : 179 }, { "cons" : [ [ 317, 364 ] ], "cs" : "Neutrofilní metamyelocyt", "en" : "Neutrophilic metamyelocyte", "lat" : "Neutrofilní metamyelocyt", "x" : 248, "y" : 422 }, { "cons" : [ [ 559, 130 ] ], "cs" : "Trombocyty", "en" : "Thrombocytes", "lat" : "Trombocyty", "x" : 389, "y" : 92 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Kostní dřeň I - erytropoéza (barvení podle Pappenheima)", "en" : "Bone marrow I - erythropoiesis (according to Pappenheim)", "lat" : "" } }, "3508016" : { "chap" : [ "6" ], "desc" : { "cs" : "

Ve vývojové řadě granulocytů (granulopoéza) můžeme histologicky rozlišit tyto buněčné typy:

myeloblast

promyelocyt

myelocyt

metamyelocyt

granulocyt - tyčka

granulocyt - segment

Granulocyty (tyčky i segmenty) můžeme najít nejen v periferní krvi, ale ve velkém množství i v kostní dřeni - neutrofilní tyčky (12.4 %), eozinofilní tyčky (0.9 %), neutrofilní segmenty (7.4 %), eozinofil se dvěma laloky - segmenty (0.5 %).

Velmi často jsou v nátěrech z červené kostní dřeně vidět mitotické figury jako monaster nebo diaster.

", "en" : "

In developmental lineage of granulocytes (granulopoiesis) following cell types can be identified according to their morphology:

myeloblast

promyelocyte

myelocyte

metamyelocyte

granulocyte - band

granulocyte - segment

Granulocytes (bands and segments), we can find both in peripheral blood and in bone marrow in high quantity - neutrophilic bands (12.4 %), eosinophilic bands (0.9 %), neutrophilic segments (7.4 %), eosinophil with two lobes - segments (0.5 %).

Mitotic figures like monaster or diaster are often observed in smears from red bone marrow.

" }, "file" : "/OH/OH_img8-13.jpg", "index" : 88, "markers" : [ { "cons" : [ [ 324, 232 ] ], "cs" : "Mitóza v bílé řadě", "en" : "Mitosis in white lineage", "lat" : "Mitóza v bílé řadě", "x" : 40, "y" : 236 }, { "cons" : [ [ 708, 514 ] ], "cs" : "Neutrofilní tyčka", "en" : "Neutrophilic band", "lat" : "Neutrofilní tyčka", "x" : 464, "y" : 547 }, { "cons" : [ [ 325, 341 ] ], "cs" : "Mitóza v červené řadě", "en" : "Mitosis in red lineage", "lat" : "Mitóza v červené řadě", "x" : 49, "y" : 354 }, { "cons" : [ [ 410, 462 ] ], "cs" : "Neutrofilní tyčka", "en" : "Neutrophilic band", "lat" : "Neutrofilní tyčka", "x" : 164, "y" : 448 }, { "cons" : [ [ 394, 571 ] ], "cs" : "Neutrofilní segment", "en" : "Neutrophilic segment", "lat" : "Neutrofilní segment", "x" : 147, "y" : 531 }, { "cons" : [ [ 197, 22 ] ], "cs" : "Neutrofilní segment", "en" : "Neutrophilic segment", "lat" : "Neutrofilní segment", "x" : 11, "y" : 116 }, { "cons" : [ [ 650, 495 ] ], "cs" : "Neutrofilní metamyelocyt", "en" : "Neutrophilic metamyelocyte", "lat" : "Neutrofilní metamyelocyt", "x" : 309, "y" : 383 }, { "cons" : [ [ 655, 410 ] ], "cs" : "Eozinofilní metamyelocyt", "en" : "Eosinophilic metamyelocyte", "lat" : "Eozinofilní metamyelocyt", "x" : 474, "y" : 318 }, { "cons" : [ [ 558, 286 ] ], "cs" : "Ortochromní megaloblast", "en" : "Orthochromatophilic megaloblast", "lat" : "Ortochromní megaloblast", "x" : 492, "y" : 126 }, { "cons" : [ [ 563, 21 ] ], "cs" : "Neutrofilní myelocyt", "en" : "Neutrophilic myelocyte", "lat" : "Neutrofilní myelocyt", "x" : 588, "y" : 41 }, { "cons" : [ [ 440, 32 ] ], "cs" : "Neutrofilní tyčka", "en" : "Neutrophilic band", "lat" : "Neutrofilní tyčka", "x" : 267, "y" : 68 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Kostní dřeň VIII - tyčky a segmenty, mitóza (barvení podle Pappenheima)", "en" : "Bone marrow VIII - bands and segments, mitosis (according to Pappenheim)", "lat" : "" } }, "3508017" : { "chap" : [ "6" ], "desc" : { "cs" : "

Ve vývojové řadě granulocytů (granulopoéza) můžeme histologicky rozlišit tyto buněčné typy:

myeloblast

promyelocyt (3.3 %) - největší buňka celé vývojové řady, 25-30 µm, oválné jádro, jadérka přítomna, vyvinutý Golgiho aparát, četná azurofilní nespecifická granula v cytoplazmě, středně bazofilní cytoplazma (světle modrá)

myelocyt - 15-20 µm, jádro tvaru D, leží excentricky, bez jadérek, jádro zabírá prakticky polovinu celé buňky, granula azurofilní i specifická – neutrofilní, eozinofilní, bazofilní - neutrofilní (12,7 %), eozinofilní (0.8 %) nebo bazofilní myelocyt

metamyelocyt - neutrofilní, eozinofilní, bazofilní

granulocyt - tyčka

granulocyt - segment

", "en" : "

In developmental lineage of granulocytes (granulopoiesis) following cell types can be identified according to their morphology:

myeloblast

promyelocyte (3.3 %) - the largest cell of lineage, 25-30 µm, oval nucleus, nucleoli are still present, developed Golgi apparatus, numerous azurophilic nonspecific granules in cytoplasm, middle basophilic cytoplasm (pale blue)

myelocyte - 15-20 µm, nucleus D-shaped, eccentrically located, without nucleoli, nucleus occupies practically one half of the whole cell, granules are azurophilic and specific - neutrophilic, eosinophilic, basophilic - neutrophilic (12,7 %), eosinophilic (0.8 %) or basophilic myelocyte

metamyelocyte - neutrophilic, eosinophilic, basophilic

granulocyte - band

granulocyte - segment

" }, "file" : "/OH/OH_img8-14.jpg", "index" : 89, "markers" : [ { "cons" : [ [ 209, 301 ], [ 377, 371 ] ], "cs" : "Neutrofilní myelocyt", "en" : "Neutrophilic myelocyte", "lat" : "Neutrofilní myelocyt", "x" : 64, "y" : 471 }, { "cons" : [ [ 318, 314 ], [ 520, 362 ] ], "cs" : "Promyelocyt", "en" : "Promyelocyte", "lat" : "Promyelocyt", "x" : 419, "y" : 261 }, { "cons" : [ [ 463, 439 ], [ 661, 475 ] ], "cs" : "Neutrofilní tyčka", "en" : "Neutrophilic band", "lat" : "Neutrofilní tyčka", "x" : 457, "y" : 557 }, { "cons" : [ [ 599, 475 ] ], "cs" : "Neutrofilní segment", "en" : "Neutrophilic segment", "lat" : "Neutrofilní segment", "x" : 591, "y" : 364 }, { "cons" : [ [ 473, 189 ], [ 580, 161 ] ], "cs" : "Ortochromní erytroblast", "en" : "Ortochromatophilic erythroblast", "lat" : "Ortochromní erytroblast", "x" : 328, "y" : 88 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Kostní dřeň V - promyelocyt, myelocyt (barvení podle Pappenheima)", "en" : "Bone marrow V - promyelocyte, myelocyte (according to Pappenheim)", "lat" : "" } }, "3508018" : { "chap" : [ "6" ], "desc" : { "cs" : "

Ve vývojové řadě granulocytů (granulopoéza) můžeme histologicky rozlišit tyto buněčné typy:

myeloblast

promyelocyt (3.3 %) - největší buňka celé vývojové řady, 25-30 µm, oválné jádro, jadérka přítomna, vyvinutý Golgiho aparát, četná azurofilní nespecifická granula v cytoplazmě, středně bazofilní cytoplazma (světle modrá)

myelocyt - 15-20 µm, jádro tvaru D, leží excentricky, bez jadérek, jádro zabírá prakticky polovinu celé buňky, granula azurofilní i specifická – neutrofilní, eozinofilní, bazofilní - neutrofilní (12.7 %), eozinofilní (0.8 %) nebo bazofilní myelocyt

metamyelocyt - neutrofilní, eozinofilní, bazofilní

granulocyt - tyčka

granulocyt - segment

", "en" : "

In developmental lineage of granulocytes (granulopoiesis) following cell types can be identified according to their morphology:

myeloblast

promyelocyte (3.3 %) - the largest cell of lineage, 25-30 µm, oval nucleus, nucleoli are still present, developed Golgi apparatus, numerous azurophilic nonspecific granules in cytoplasm, middle basophilic cytoplasm (pale blue)

myelocyte - 15-20 µm, nucleus D-shaped, eccentrically located, without nucleoli, nucleus occupies practically one half of the whole cell, granules are azurophilic and specific - neutrophilic, eosinophilic, basophilic - neutrophilic (12.7 %), eosinophilic (0.8 %) or basophilic myelocyte

metamyelocyte - neutrophilic, eosinophilic, basophilic

granulocyte - band

granulocyte - segment

" }, "file" : "/OH/OH_img8-15.jpg", "index" : 90, "markers" : [ { "cons" : [ [ 239, 187 ] ], "cs" : "Promyelocyt", "en" : "Promyelocyte", "lat" : "Promyelocyt", "x" : 63, "y" : 227 }, { "cons" : [ [ 401, 491 ] ], "cs" : "Eozinofilní myelocyt", "en" : "Eosinophilic myelocyte", "lat" : "Eozinofilní myelocyt", "x" : 171, "y" : 511 }, { "cons" : [ [ 462, 345 ] ], "cs" : "Neutrofilní myelocyt", "en" : "Neutrophilic myelocyte", "lat" : "Neutrofilní myelocyt", "x" : 176, "y" : 376 }, { "cons" : [ [ 495, 209 ], [ 734, 144 ] ], "cs" : "Neutrofilní metamyelocyt", "en" : "Neutrophilic metamyelocyte", "lat" : "Neutrofilní metamyelocyt", "x" : 501, "y" : 124 }, { "cons" : [ [ 613, 425 ] ], "cs" : "Promyelocyt", "en" : "Promyelocyte", "lat" : "Promyelocyt", "x" : 629, "y" : 334 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Kostní dřeň VI - promyelocyt, myelocyt (barvení podle Pappenheima)", "en" : "Bone marrow VI - promyelocyte, myelocyte (according to Pappenheim)", "lat" : "" } }, "3508019" : { "chap" : [ "6" ], "desc" : { "cs" : "

Megakaryocyt je největší progenitorní buňka kostní dřeně (až do 100 μm) a současně nejvzácnější (nejméně početná) buňka.

Megakaryocyty se stávají polyploidními, aby mohly vytvářet a uvolňovat destičky. Proces se označuje jako endomitóza (DNA replikace bez rozdělení buněk). Megakaryocyty dozrávají, migrují do blízkosti sinusoid (vaskulární niche) a do lumina sinusoid vysílají mnohočetné tenké, dlouhé výběžky (prekurzory destiček). Každý megakaryocyt může vysílat 10-20 výběžků, které začínají jako slepé výchlipky, postupně se prodlužují, ztenčují a opakovaně větví. Z jejich vrcholků se pak odštěpují jednotlivé destičky.

", "en" : "

Megakaryocyte is the largest progenitor cell in bone marrow (up to 100 μm) and also one of the rarest cell in the bone marrow.

To assemble and release platelets, megakaryocytes become polyploid by endomitosis (DNA replication without cell division) and then undergo a maturation process in which the bulk of their cytoplasm is packaged into multiple long processes called proplatelets. An megakaryocyte may extend 10–20 proplatelets, each of which starts as a blunt protrusion that over time elongates, thins, and branches repeatedly. Megakaryocytes migrate to the vascular niche, where they extend proplatelets (platelets precursors) and release them into vascular sinusoids. Platelets form selectively at the tips of these proplatelets.

" }, "file" : "/OH/OH_img8-16.jpg", "index" : 91, "markers" : [ { "cs" : "Megakaryocyt", "en" : "Megakaryocyte", "lat" : "Megakaryocyt", "x" : 113, "y" : 297 }, { "cons" : [ [ 710, 454 ] ], "cs" : "Neutrofilní myelocyt", "en" : "Neutrophilic myelocyte", "lat" : "Neutrofilní myelocyt", "x" : 460, "y" : 371 }, { "cons" : [ [ 217, 450 ] ], "cs" : "Ortochromní erytroblast", "en" : "Orthochromatophilic erythroblast", "lat" : "Ortochromní erytroblast", "x" : 116, "y" : 497 }, { "cons" : [ [ 698, 120 ], [ 422, 122 ] ], "cs" : "Erytrocyty", "en" : "Erythrocytes", "lat" : "Erytrocyty", "x" : 513, "y" : 43 }, { "cons" : [ [ 26, 29 ] ], "cs" : "Bazofilní erytroblast", "en" : "Basophilic erythroblast", "lat" : "Bazofilní erytroblast", "x" : 84, "y" : 0 }, { "cons" : [ [ 50, 79 ] ], "cs" : "Ortochromatofilní erytroblast", "en" : "Orthochromatophilic erythroblast", "lat" : "Ortochromatofilní erytroblast", "x" : 130, "y" : 41 }, { "cons" : [ [ 740, 381 ] ], "cs" : "Neutrofilní metamyelocyt", "en" : "Neutrophilic metamyelocyte", "lat" : "Neutrofilní metamyelocyt", "x" : 482, "y" : 233 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Kostní dřeň XI - megakaryocyt (barvení podle Pappenheima)", "en" : "Bone marrow XI - megakaryocyte (according to Pappenheim)", "lat" : "" } }, "3508020" : { "chap" : [ "6" ], "desc" : { "cs" : "

Průměrná velikost lidských červených krvinek je 7.4–7.5 µm, zralé červené krvinky mají tvar bikonkávního disku, jak je dokumentováno na obrázku ze SEMu.

Přítomnost erytrocytů různého tvaru v periferní krvi se označuje poikilocytóza, variabilita ve velikosti erytrocytů je anizocytóza.

", "en" : "

The average diameter of a human erythrocyte is 7.4–7.5 µm, mature red blood cells are flexible biconcave disks as is documented in the picture from SEM.

The presence of abnormally shaped erythrocytes in peripheral blood is called poikilocytosis, and abnormal variability in size is termed anisocytosis.

" }, "file" : "/OH/OH_img8-2.jpg", "index" : 92, "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Erytrocyty (SEM)", "en" : "Erythrocytes (SEM)", "lat" : "" } }, "3508021" : { "chap" : [ "6" ], "desc" : { "cs" : "

Erytrocyty jsou nejpočetnější krevní tělíska. Množství erytrocytů v periferní krvi u mužů je 4,2–6,0×106/µl, u žen 4,0–5,5×106/µl. Průměrná velikost lidského erytrocytu je 7.4–7.5 µm.

Leukocytů v krevní plazmě je přibližně 4500 – 11000/µl. Všechny typy leukocytů jsou větší než erytrocyty. Velikost neutrofilních granulocytů - tyček je 8-9 µm (v krevních nátěrech: 10-12 µm). Cytoplazma je lehce eosinofilní, obsahuje lysosomy (azurofilní granula v nátěru) s lysosomálními enzymy a specifická (neutrofilní) granula se specifickými enzymy. Jádro má tvar tyčky.

", "en" : "

Erythrocytes are the most frequent blood corpuscles. The amount of RBC in peripheral blood in male is 4,2–6,0×106/µl, in female 4,0–5,5×106/µl. The average diameter of human erythrocyte is 7.4–7.5 µm.

The amount of leukocytes in blood plasma is about 4500 – 11000/µl. All types of leukocytes are larger than erythrocytes. The size of neutrophilic granulocytes - bands is 8-9 µm (in smears: 10-12 µm). The cytoplasm shows slightly acidophilia, contains lysosomes (azurophilic granules in smears) with lysosomal enzymes and specific (neutrophilic) granules with specific enzymes. The nucleus is band-shaped.

" }, "file" : "/OH/OH_img8-3.jpg", "index" : 93, "markers" : [ { "cons" : [ [ 411, 310 ] ], "cs" : "Neutrofilní granulocyt (tyčka)", "en" : "Neutrophilic granulocyte (band)", "lat" : "Neutrofilní granulocyt (tyčka)", "x" : 358, "y" : 198 }, { "cons" : [ [ 198, 298 ], [ 289, 474 ] ], "cs" : "Erytrocyty", "en" : "Erythrocytes", "lat" : "Erytrocyty", "x" : 146, "y" : 378 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Erytrocyty a neutrofilní granulocyt s tyčkovitým jádrem - tyčka (krevní nátěr dle Pappenheima)", "en" : "Erythrocytes and neutrophil granulocyte with non-lobed nucleus - band (blood smear according to Pappenheim)", "lat" : "" } }, "3508022" : { "chap" : [ "6" ], "desc" : { "cs" : "

Velikost neutrofilních granulocytů - segmentů je 8-9 µm (v krevních nátěrech: 10-12 µm). Cytoplazma je lehce eosinofilní, obsahuje lysosomy (azurofilní granula v nátěru) s lysosomálními enzymy a specifická (neutrofilní) granula se specifickými enzymy. Jádro je rozčleněno na segmenty (2-5 segmentů, na obr. jádro se čtyřmi segmenty).

", "en" : "

The size of neutrophilic granulocytes - segments is 8-9 µm (in smears: 10-12 µm). The cytoplasm shows slightly acidophilia, contains lysosomes (azurophilic granules in smears) with lysosomal enzymes and specific (neutrophilic) granules with specific enzymes. The nucleus is segmented (2-5 segments, in image nucleus with four segments).

" }, "file" : "/OH/OH_img8-4.jpg", "index" : 94, "markers" : [ { "cons" : [ [ 300, 275 ] ], "cs" : "Neutrofilní granulocyt (segment)", "en" : "Neutrophilic granulocyte (segment)", "lat" : "Neutrofilní segment", "x" : 223, "y" : 118 }, { "cons" : [ [ 354, 398 ], [ 361, 527 ] ], "cs" : "Erytrocyty", "en" : "Erythrocytes", "lat" : "Erytrocyty", "x" : 231, "y" : 482 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Neutrofilní granulocyt se segmentovaným jádrem - \"segment\" (krevní nátěr dle Pappenheima)", "en" : "Neutrophilic granulocyte with segmented nucleus - \"segment\" (blood smear according to Pappenheim)", "lat" : "" } }, "3508023" : { "chap" : [ "6" ], "desc" : { "cs" : "

Neutrofilní granulocyty jsou nejpočetnější leukocyty (asi 60-70% z celkového množství). Pouze u krevních nátěrů u žen můžeme najít na periferii jader leukocytů malý tmavý přívěsek - Barrovo tělísko. Je to inaktivovaný X chromosom.

Eozinofilní granulocyty jsou v krevním nátěru zastoupeny vzácněji (1-4% z celkového množství leukocytů). Jádro se skládá ze dvou částí - dvou laloků, má podobu brýlí nebo činky. Specifická granula jsou v nátěru výrazně sytě červená, uniformní.

", "en" : "

Neutrophils are the commonest type of leukocytes (about 60-70% of the total amount of WBC). Only in female smears, we can find small dense appendix located on the periphery of nucleus - Barr body. It is the inactived X-chromosome.

Eosinophils are rarely found in blood smears (about 1-4% of the total amount of WBC). The nucleus consists of 2 parts - lobes, resembling the glasses or dumb-bell. Specific granules are uniform, and show markedly red staining in smears.

" }, "file" : "/OH/OH_img8-5.jpg", "index" : 95, "markers" : [ { "cons" : [ [ 263, 256 ] ], "cs" : "Eozinofilní granulocyt", "en" : "Eosinophilic granulocyte", "lat" : "Eozinofilní granulocyt", "x" : 63, "y" : 370 }, { "cons" : [ [ 381, 306 ], [ 512, 190 ] ], "cs" : "Neutrofilní granulocyty (segmenty)", "en" : "Neutrophilic granulocytes (segments)", "lat" : "Neutrofilní granulocyty", "x" : 264, "y" : 60 }, { "cons" : [ [ 501, 207 ], [ 412, 346 ] ], "cs" : "Barrovo tělísko", "en" : "Barr body", "lat" : "Barrovo tělísko", "x" : 596, "y" : 264 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Neutrofilní a eozinofilní granulocyt (krevní nátěr dle Pappenheima)", "en" : "Neutrophilic and eosinophilic granulocyte (blood smear according to Pappenheim)", "lat" : "" } }, "3508024" : { "chap" : [ "6" ], "desc" : { "cs" : "

Eozinofilní granulocyty jsou o něco větší než neutrofilní granulocyty (12–15 μm), tvoří 2–4 % z celkového počtu leukocytů, jejich jádro je typicky tvořené dvěma laloky, v cytoplazmě obsahují velká specifická granula.

Tato specifická granula mají nepravidelný tvar, podobají se \"kávovým zrnům\", mají elektrondenzní krystaloidní jádro. Granula obsahují hydrolytické enzymy – např. histaminázu, peroxidázu, a proteiny - např. MBP (major basic protein).

", "en" : "

Eosinophilic granulocytes are slightly larger than neutrophils (12–15 μm), constitute 2–4% of the leukocyte count, their nucleus is typically bilobed, large specific granules occupy the cytoplasm.

These specific granules of eosinophils have an irregular shape, look like „coffee beans“ with electron-dense crystalloid core. Granules contain hydrolytic enzymes – e.g. histaminase, peroxidase, and proteins - e.g. MPB (major basic protein).

" }, "file" : "/OH/OH_img8-6.jpg", "index" : 96, "markers" : [ { "cons" : [ [ 203, 542 ], [ 225, 253 ] ], "cs" : "Jaderné segmenty", "en" : "Lobes of nucleus", "lat" : "Jaderné segmenty", "x" : 34, "y" : 443 }, { "cons" : [ [ 411, 399 ], [ 571, 411 ], [ 620, 456 ] ], "cs" : "Specifická granula s krystaloidem", "en" : "Specific granules containing crystalloid", "lat" : "Specifická granula s krystaloidem", "x" : 301, "y" : 460 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Eozinofilní granulocyt (TEM)", "en" : "Eosinophilic granulocyte (TEM)", "lat" : "" } }, "3508025" : { "chap" : [ "6" ], "desc" : { "cs" : "

Lymfocyty jsou druhé nejpočetnější leukocyty (20-50%), mohou být malé 6-8 µm (většina lymfocytů), střední velikosti (10- 12 µm) nebo velké (až 16 µm). Lymfocyty mají malé kulaté jádro s tmavým kondenzovaným chromatinem. Z cytoplazmy je vidět jen malý tenký proužek kolem jádra, je basofilní (na nátěru modrá). Obsahuje lysosomy (azurofilní granula) s lysosomálními enzymy, je však bez specifických granul, proto se lymfocyty označují jako agranulocyty. 

", "en" : "

Lymphocytes are the second most common white blood cells (20-50%), they are small 6-8 µm (most lymphocytes), middle-sized (10- 12 µm) or large-sized (up to 16 µm). Lymphocytes have a small spherical nucleus with dark staining condensed chromatin. Not much cytoplasm can be seen, and it is basophilic (blue in smears). The cytoplasm contains lysosomes (azurophilic granules in smears) with lysosomal enzymes, no specific granules, therefore lymphocytes are called agranulocytes.

" }, "file" : "/OH/OH_img8-7.jpg", "index" : 97, "markers" : [ { "cons" : [ [ 273, 276 ] ], "cs" : "Lymfocyt", "en" : "Lymphocyte", "lat" : "Lymfocyt", "x" : 397, "y" : 272 }, { "cons" : [ [ 277, 433 ], [ 547, 415 ] ], "cs" : "Erytrocyty", "en" : "Erythrocytes", "lat" : "Erytrocyty", "x" : 328, "y" : 474 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Lymfocyt - malý (krevní nátěr dle Pappenheima)", "en" : "Lymphocyte - small (blood smear according to Pappenheim)", "lat" : "" } }, "3508026" : { "chap" : [ "6" ], "desc" : { "cs" : "

Lymfocyty jsou druhou nejpočetnější skupinou leukocytů (20–40 %), jsou agranulární (bez specifických granul). Cytoplazma tvoří úzký proužek kolem jádra, obsahuje v malém počtu jednotlivě roztroušené mitochondrie, lysosomy, drobné GER a granula glykogenu.

Lymfocyt na obrázku je součástí lidského ejakulátu.

", "en" : "

Lymphocytes are the second numerous leukocytes (20–40%), are agranular (without specific granules). The cytoplasm forms a thin rim around the nucleus, contains only scattered mitochondria, lysosomes, some profiles of RER and glycogen granules.

Lymphocyte in the picture is component of human ejaculate.

" }, "file" : "/OH/OH_img8-8.jpg", "index" : 98, "markers" : [ { "cs" : "Jádro", "en" : "Nucleus", "lat" : "Jádro", "x" : 342, "y" : 235 }, { "cons" : [ [ 420, 365 ] ], "cs" : "Invaginace jaderného obalu", "en" : "Invagination of nuclear envelope", "lat" : "Invaginace jaderného obalu", "x" : 188, "y" : 485 }, { "cons" : [ [ 548, 468 ], [ 493, 117 ] ], "cs" : "Mitochondrie", "en" : "Mitochondria", "lat" : "Mitochondrie", "x" : 605, "y" : 185 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Lymfocyt střední velikosti (TEM)", "en" : "Medium-sized lymphocyte (TEM)", "lat" : "" } }, "3508027" : { "chap" : [ "6" ], "desc" : { "cs" : "

Monocyty jsou největší leukocyty (až 20 µm na nátěru). Mají ledvinovité nebo dvoulaločnaté jádro uložené excentricky, cytoplazma je jemně basofilní (namodralá), obsahuje lysosomy (azurofilní granula), specifická granula tu nejsou (proto se monocyty řadí k agranulocytům). Tvoří 3-8% z celkového množství leukocytů.

Lymfocyt na obrázku patří k malým lymfocytů, jeho cytoplazma na preparátu prakticky není vidět.

", "en" : "

Monocytes are the largest leukocytes (up to 20 µm in smears). They have kidney-shaped or bilobed nucleus located eccentrically, cytoplasm is slightly basophilic (bluish in smears) containing lysosomes (azurophilic granules), no specific granules (therefore monocytes belong to agranulocytes). About 3-8% of WBC are monocytes.

Lymphocyte in image belongs to small-sized lymphocytes, its cytoplasm practically is not seen in smear.

" }, "file" : "/OH/OH_img8-9.jpg", "index" : 99, "markers" : [ { "cons" : [ [ 300, 243 ] ], "cs" : "Monocyt", "en" : "Monocyte", "lat" : "Monocyt", "x" : 258, "y" : 117 }, { "cons" : [ [ 626, 472 ] ], "cs" : "Lymfocyt", "en" : "Lymphocyte", "lat" : "Lymfocyt", "x" : 431, "y" : 558 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Monocyt a lymfocyt (krevní nátěr dle Pappenheima)", "en" : "Monocyte and lymphocyte (blood smear according to Pappenheim)", "lat" : "" } }, "3508028" : { "chap" : [ "6" ], "desc" : { "cs" : "

Nezralé červené krvinky - retikulocyty (asi 1.5% ze všech erytrocytů v krvi) mohou být prokázány pomocí specifického barvení - brilant-kresylovou modří). Tmavé tečky v cytoplazmě jsou buněčné organely ještě přítomné v cytoplazmě - především mitochondrie a ribosomy (substantia reticulofilamentosa).

", "en" : "

Immature red blood cells - reticulocytes (about 1.5% of all red blood cells in the bloodstream) can be visualized with specific staining - brilliant-cresyl blue. Dark dots in cytoplasm are cell organelles still present in its cytoplasm – all above mitochondria and ribosomes (substantia reticulofilamentosa).

" }, "file" : "/OH/HP_img6-4-1.jpg", "index" : 100, "markers" : [ { "cons" : [ [ 504, 187 ], [ 471, 354 ] ], "cs" : "Retikulocyty", "en" : "Reticulocytes", "lat" : "Retikulocyty", "x" : 345, "y" : 243 }, { "cons" : [ [ 172, 406 ], [ 98, 189 ], [ 240, 206 ] ], "cs" : "Erytrocyty", "en" : "Erythrocytes", "lat" : "Erytrocyty", "x" : 0, "y" : 308 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Retikulocyty (brilant-kresylová modř)", "en" : "Reticulocytes (brilliant-cresyl blue)", "lat" : "" } }, "3508029" : { "chap" : [ "6" ], "desc" : { "cs" : "

Fyziologický poměr mezi neutrofilními tyčkami a neutrofilními segmenty v periferní krvi je 4:68 (1:17). Posun doleva znamená přítomnost zvýšeného množství mladších neutrofilů - tyček, bývá asociován s akutním zánětem (typicky s bakteriální infekcí). Posun doprava znamená přítomnost zvýšeného množství zralých neutrofilů - segmentů.

", "en" : "

The physiological ratio between neutrophilic bands and neutrophilic segments is 4:68 (1:17) in peripheral blood. A \"left shift\" refers to the presence of increased proportions of younger - band neutrophils, it is associated with acute inflammation (typically bacterial infection). A \"right shift\" refers to the presence of increased proportions of mature neutrophils - segments.

" }, "file" : "/OH/HP_img6-4-2.jpg", "index" : 101, "markers" : [ { "cons" : [ [ 718, 530 ] ], "cs" : "Neutrofilní segment", "en" : "Neutrophilic segment", "lat" : "Neutrofilní segment", "x" : 552, "y" : 422 }, { "cons" : [ [ 321, 414 ], [ 169, 385 ], [ 451, 584 ] ], "cs" : "Trombocyty", "en" : "Thrombocytes", "lat" : "Trombocyty", "x" : 181, "y" : 502 }, { "cons" : [ [ 515, 217 ], [ 656, 331 ], [ 446, 123 ] ], "cs" : "Erytrocyty", "en" : "Erythrocytes", "lat" : "Erytrocyty", "x" : 581, "y" : 208 }, { "cons" : [ [ 245, 304 ] ], "cs" : "Neutrofilní tyčka", "en" : "Neutrophilic band", "lat" : "Neutrofilní tyčka", "x" : 137, "y" : 190 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Neutrofilní granulocyty a trombocyty (krevní nátěr dle Pappenheima)", "en" : "Neutrophilic granulocytes and thrombocytes (blood smear according to Pappenheim)", "lat" : "" } }, "3508030" : { "chap" : [ "6" ], "desc" : { "cs" : "

Množství krevních destiček (trombocytů) v periferní krvi je asi 150 000 – 400 000/µl. Destičky nejsou buňky, ale fragmenty cytoplazmy megakaryocytů, obsahují spoustu různých typů granul. Jejich velikost se pohybuje mezi 2-4 µm (mohou být ale i větší), v krevním nátěru bývají často ve shlucích.

Jsou nepostradatelné nejenom při hojení ran a zastavení krvácení (hemostáze), ale také v dalších procesech jako angiogeneze, zánětlivé reakce organismu a nespecifická imunita.

", "en" : "

The amount of platelets or thrombocytes in peripheral blood is about 150 000 – 400 000/µl. The platelets are not cells but fragments of megakaryocyte cytoplasm with numerous different types of granules inside. The size is about 2-4 µm (sometimes larger), thrombocytes in blood smears are often present in clusters.

They are indispensable for processes such as hemostasis, wound healing, angiogenesis, inflammation, and innate immunity.

" }, "file" : "/OH/HP_img6-4-3.jpg", "index" : 102, "markers" : [ { "cons" : [ [ 204, 296 ] ], "cs" : "Lymfocyt", "en" : "Lymphocyte", "lat" : "Lymfocyt", "x" : 212, "y" : 391 }, { "cons" : [ [ 687, 480 ] ], "cs" : "Neutrofilní segment", "en" : "Neutrophilic segment", "lat" : "Neutrofilní segment", "x" : 510, "y" : 312 }, { "cons" : [ [ 334, 145 ], [ 284, 77 ], [ 488, 105 ], [ 464, 430 ] ], "cs" : "Trombocyty", "en" : "Thrombocytes", "lat" : "Trombocyty", "x" : 217, "y" : 189 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Krevní destičky, lymfocyt a neutrofilní segment (krevní nátěr dle Pappenheima)", "en" : "Blood platelets, lymphocyte and neutrophilic segment (blood smear according to Pappenheim)", "lat" : "" } }, "3508031" : { "chap" : [ "6" ], "desc" : { "cs" : "

Eozinofilní granulocyt s dvoulaločnatým jádrem a výraznými červenými eozinofilními granuly v cytoplazmě patří k leukocytům, které mají schopnost fagocytovat komplexy antigen-protilátka. Eozinofilní granulocytóza (eozinofilie neboli zvýšené množství eozinofilů v periferní krvi) znamená buď alergickou reakci nebo parazitární onemocnění.

", "en" : "

Eosinophilic granulocyte with bilobed nucleus and markedly red eosinophilic granules in its cytoplasm belongs to leukocytes with the ability to phagocytose complex antigen-antibody. Eosinophilic granulocytosis (eosinophilia or higher amount of eosinophils in peripheral blood) indicates an allergic reaction or parasitic disease.

" }, "file" : "/OH/HP_img6-4-4.jpg", "index" : 103, "markers" : [ { "cons" : [ [ 410, 285 ] ], "cs" : "Eosinofilní granulocyt", "en" : "Eosinophilic granulocyte", "lat" : "Eosinofilní granulocyt", "x" : 357, "y" : 184 }, { "cons" : [ [ 24, 200 ], [ 277, 189 ] ], "cs" : "Trombocyty", "en" : "Thrombocytes", "lat" : "Trombocyty", "x" : 167, "y" : 71 }, { "cons" : [ [ 138, 491 ], [ 346, 446 ] ], "cs" : "Erytrocyty", "en" : "Erythrocytes", "lat" : "Erytrocyty", "x" : 156, "y" : 416 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Eozinofilní granulocyt (krevní nátěr dle Pappenheima)", "en" : "Eosinophilic granulocyte (blood smear according to Pappenheim)", "lat" : "" } }, "3508032" : { "chap" : [ "6" ], "desc" : { "cs" : "

Velikost bazofilních granulocytů je 8-9 µm (v krevních nátěrech: 8-10 µm, někdy však větší). Cytoplazma je lehce basofilní, obsahuje lyzosomy (azurofilní granula v nátěru) s lyzosomálními enzymy a specifická (bazofilní) granula se specifickými enzymy. Jádro má nepravidelný tvar, nejčastěji tvaru písmene S. Bazofilní granulocyty jsou ze všech leukocytů nejméně početné (kolem 1%).

", "en" : "

The size of basophilic granulocytes is 8-9 µm (in smears: 8-10 µm, sometimes larger). The cytoplasm shows slightly basophilia, contains lysosomes (azurophilic granules in smears) with lysosomal enzymes and specific (basophilic) granules with specific enzymes. The nucleus is irregular-shaped, often resembling the letter S. Basophilic granulocytes are the rarest type of all leukocytes (about 1%).

" }, "file" : "/OH/HP_img6-4-5.jpg", "index" : 104, "markers" : [ { "cons" : [ [ 410, 260 ] ], "cs" : "Bazofilní granulocyt", "en" : "Basophilic granulocyte", "lat" : "Bazofilní granulocyt", "x" : 355, "y" : 126 }, { "cons" : [ [ 549, 418 ], [ 551, 532 ] ], "cs" : "Trombocyty", "en" : "Thrombocytes", "lat" : "Trombocyty", "x" : 604, "y" : 460 }, { "cons" : [ [ 609, 337 ], [ 735, 199 ] ], "cs" : "Erytrocyty", "en" : "Erythrocytes", "lat" : "Erytrocyty", "x" : 639, "y" : 261 }, { "cons" : [ [ 65, 538 ], [ 155, 526 ] ], "cs" : "Trombocyty", "en" : "Thrombocytes", "lat" : "Trombocyty", "x" : 44, "y" : 429 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Bazofilní granulocyt (krevní nátěr dle Pappenheima)", "en" : "Basophilic granulocyte (blood smear according to Pappenheim)", "lat" : "" } }, "3508033" : { "chap" : [ "6" ], "desc" : { "cs" : "

Neutrofilní granulocyty a monocyty jsou hlavní leukocyty schopné fagocytovat mikroorganismy, buněčný detritus, apoptotické nebo rakovinné buňky. Cirkulují v krvi (několik hodin, popř. dnů), poté vstupují do tkání, kde se transformují v buňky schopné plnit své funkce. Neutrofily se diferencují v mikrofágy a monocyty v makrofágy.

", "en" : "

Neutrophilic granulocytes and monocytes are the main leukocytes with ability to phagocytose microorganisms, cellular debris, apoptotic and cancer cells. They circulate in the blood (some hours or days) and then enter into the tissues and transform to perform its obligations. Neutrophils differentiate into microphages, monocytes into macrophages.

" }, "file" : "/OH/HP_img6-4-6.jpg", "index" : 105, "markers" : [ { "cons" : [ [ 292, 248 ] ], "cs" : "Monocyt", "en" : "Monocyte", "lat" : "Monocyt", "x" : 204, "y" : 123 }, { "cons" : [ [ 532, 280 ] ], "cs" : "Neutrofilní segment", "en" : "Neutrophilic segment", "lat" : "Neutrofilní segment", "x" : 485, "y" : 161 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Monocyt a neutrofilní segment (krevní nátěr dle Pappenheima)", "en" : "Monocyte and neutrophil segment (blood smear according to Pappenheim)", "lat" : "" } }, "3508034" : { "chap" : [ "6" ], "desc" : { "cs" : "

Ve vývojové řadě erytrocytů (erytropoéza) můžeme histologicky rozlišit tyto buněčné typy:

Proerytroblast (0,6 % z buněk kostní dřeně) - největší buňka, 15-20 µm, velké kulaté světlé jádro s jadérky, cytoplazma bazofilní (modrá, díky četným ribosomům), patrné projasnění kolem jádra, cytoplazma často vybíhá v „ouška“

Bazofilní erytroblast (1.4 %) – 15-16 µm, jádro je menší, tmavší, kulaté, bez jadérek, cytoplazma stále bazofilní (modrá)

Polychromatofilní erytroblast (21.6 %) – 12-13 µm, jádro malé, kulaté, tmavé, zvýšená syntéza hemoglobinu v cytoplazmě (Hb se barví eosinem → dvojitá barevná reakce cytoplazmy, ve výsledku šedá barva)

Ortochromatofilní (ortochromní) erytroblast (2 %) – 9-10 µm, buňka se dále nedělí, jádro malé až pyknotické, cytoplazma eozinofilní (růžovočervená), dochází k enukleaci jádra

Retikulocyt

Erytrocyt (normocyt)

", "en" : "

In developmental lineage of erythrocytes (erythropoiesis) following cell types can be identified according to their morphology:

Proerythroblast (0,6 % from bone marrow cells) - the largest cell, 15-20 µm, large, round, pale nucleus with nucleoli, basophilic cytoplasm (blue, because of numerous ribosomes), cytoplasm often forms \"earlets\"

Basophilic erythroblast or normoblast (1.4 %) - 15-16 µm, nucleus round, smaller, denser, without nucleoli, cytoplasm is still basophilic (blue)

Polychromatophilic erythroblast or normoblast (21.6 %) - 12-13 µm, nucleus small, round, dark, higher synthesis of hemoglobin in cytoplasm (Hb is stained with eosin → double staining of cytoplasm, gray in final color)

Orthochromatophilic (orthochromic) erythroblast or normoblast (2 %) - 9-10 µm, nucleus small to pycnotic, cytoplasm eosinophilic (pink), cell ejects its nucleus

Reticulocyte

Erythrocyte (normocyte)

" }, "file" : "/OH/HP_img6-4-7.jpg", "index" : 106, "markers" : [ { "cons" : [ [ 161, 82 ], [ 197, 132 ] ], "cs" : "Bazofilní erytroblast", "en" : "Basophilic ertyhroblast", "lat" : "Bazofilní erytroblast", "x" : 279, "y" : 13 }, { "cons" : [ [ 233, 355 ], [ 264, 319 ] ], "cs" : "Polychromatofilní megaloblast", "en" : "Polychromatophilic megaloblast", "lat" : "Polychromatofilní megaloblast", "x" : 15, "y" : 202 }, { "cons" : [ [ 321, 327 ] ], "cs" : "Ortochromní erytroblast", "en" : "Orthochromatophilic erythroblast", "lat" : "Ortochromní erytroblast", "x" : 31, "y" : 431 }, { "cons" : [ [ 518, 356 ] ], "cs" : "Proerytroblast", "en" : "Proerythroblast", "lat" : "Proerytroblast", "x" : 510, "y" : 431 }, { "cons" : [ [ 554, 301 ] ], "cs" : "Erytrocyt", "en" : "Erythrocyte", "lat" : "Erytrocyt", "x" : 582, "y" : 205 }, { "cons" : [ [ 444, 168 ] ], "cs" : "Eozinofilní myelocyt", "en" : "Eosinophilic myelocyte", "lat" : "Eozinofilní myelocyt", "x" : 471, "y" : 50 }, { "cons" : [ [ 254, 566 ], [ 336, 556 ] ], "cs" : "Neutrofilní tyčka", "en" : "Neutrophilic band", "lat" : "Neutrofilní tyčka", "x" : 47, "y" : 491 }, { "cs" : "", "en" : "", "lat" : "", "x" : 3, "y" : 149 }, { "cons" : [ [ 368, 303 ] ], "cs" : "Polychromatofilní erytroblast", "en" : "Polychromatophilic erythroblast", "lat" : "Polychroamtofilní erytroblast", "x" : 211, "y" : 237 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Kostní dřeň II - erytropoéza (barvení podle Pappenheima)", "en" : "Bone marrow II - erythropoiesis (according to Pappenheim)", "lat" : "" } }, "3508035" : { "chap" : [ "6" ], "desc" : { "cs" : "

Ve vývojové řadě granulocytů (granulopoéza) můžeme histologicky rozlišit tyto buněčné typy:

myeloblast (0.9 % z buněk kostní dřeně) - 15-20 µm, oválné jádro s jemně rozptýleným chromatinem, více jadérek (na obr. dvě), středně bazofilní cytoplazma (světlemodrá)

promyelocyt

myelocyt - neutrofilní, eozinofilní, bazofilní

metamyelocyt - neutrofilní, eozinofilní, bazofilní

granulocyt - tyčka

granulocyt - segment

", "en" : "

In developmental lineage of granulocytes (granulopoiesis) following cell types can be identified according to their morphology:

myeloblast (0.9 % from bone marrow cells) - 15-20 µm, oval nucleus with fine chromatin, more nucleoli (two in img), middle basophilic cytoplasm (pale blue)

promyelocyte

myelocyte - neutrophilic, eosinophilic, basophilic

metamyelocyte - neutrophilic, eosinophilic, basophilic

granulocyte - band

granulocyte - segment

" }, "file" : "/OH/HP_img6-4-8.jpg", "index" : 107, "markers" : [ { "cons" : [ [ 442, 317 ] ], "cs" : "Myeloblast", "en" : "Myeloblast", "lat" : "Myeloblast", "x" : 387, "y" : 166 }, { "cons" : [ [ 553, 511 ] ], "cs" : "Neutrofilní myelocyt", "en" : "Neutrophilic myelocyte", "lat" : "Neutrofilní myelocyt", "x" : 509, "y" : 296 }, { "cons" : [ [ 167, 585 ], [ 213, 579 ] ], "cs" : "Polychromatofilní erytroblasty", "en" : "Polychromatophilic erythroblasts", "lat" : "Polychromatofilní erytroblasty", "x" : 5, "y" : 438 }, { "cons" : [ [ 362, 346 ] ], "cs" : "Ortochromní erytroblast", "en" : "Orthochromatophilic erythroblast", "lat" : "Ortochromní erytroblast", "x" : 14, "y" : 260 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Kostní dřeň III - myeloblast (barvení podle Pappenheima)", "en" : "Bone marrow III - myeloblast (according to Pappenheim)", "lat" : "" } }, "3508036" : { "chap" : [ "6" ], "desc" : { "cs" : "

Poměr mezi buňkami myeloidní linie a erytroidní linie v červené kostní dřeni je přibližně 3:1.

Velmi často jsou v nátěrech z kostní dřeně vidět mitotické figury jako monaster nebo diaster.

", "en" : "

The ratio between cells of myeloid lineage to erythroid lineage in red bone marrow is about 3:1.

Mitotic figures like monaster or diaster are often observed in smears from bone marrow.

" }, "file" : "/OH/HP_img6-4-9.jpg", "index" : 108, "markers" : [ { "cons" : [ [ 240, 278 ] ], "cs" : "Mitóza v bílé řadě", "en" : "Mitosis in white lineage", "lat" : "Mitóza", "x" : 35, "y" : 349 }, { "cons" : [ [ 513, 173 ] ], "cs" : "Promyelocyt", "en" : "Promyelocyte", "lat" : "Promyelocyt", "x" : 585, "y" : 48 }, { "cons" : [ [ 424, 263 ] ], "cs" : "Bazofilní erytroblast", "en" : "Basophilic erythroblast", "lat" : "Bazofilní erytroblast", "x" : 224, "y" : 143 }, { "cons" : [ [ 616, 449 ], [ 747, 505 ], [ 308, 313 ] ], "cs" : "Ortochromní erytroblast", "en" : "Orthochromatophilic erythroblast", "lat" : "Ortochromatofilní erytroblast", "x" : 403, "y" : 326 }, { "cons" : [ [ 542, 252 ] ], "cs" : "Mitóza v červené řadě", "en" : "Mitosis in red lineage", "lat" : "Mitóza v červené řadě", "x" : 563, "y" : 209 }, { "cons" : [ [ 564, 551 ], [ 647, 543 ] ], "cs" : "Neutrofilní tyčka", "en" : "Neutrophilic band", "lat" : "Neutrofilní tyčka", "x" : 415, "y" : 477 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Kostní dřeň IX - mitóza (barvení podle Pappenheima)", "en" : "Bone marrow IX - mitosis (according to Pappenheim)", "lat" : "" } }, "3508037" : { "chap" : [ "6" ], "desc" : { "cs" : "

Ve vývojové řadě granulocytů (granulopoéza) můžeme histologicky rozlišit tyto buněčné typy:

myeloblast

promyelocyt (3.3 %) - největší buňka celé vývojové řady, 25-30 µm, oválné jádro, jadérka přítomna, vyvinutý Golgiho aparát, četná azurofilní nespecifická granula v cytoplazmě, středně bazofilní cytoplazma (světle modrá)

myelocyt - 15-20 µm, jádro tvaru D, leží excentricky, bez jadérek, jádro zabírá prakticky polovinu celé buňky, granula azurofilní i specifická – neutrofilní, eozinofilní, bazofilní - neutrofilní (12.7 %), eozinofilní (0.8 %) nebo bazofilní myelocyt

metamyelocyt - neutrofilní, eozinofilní, bazofilní

granulocyt - tyčka

granulocyt - segment

", "en" : "

In developmental lineage of granulocytes (granulopoiesis) following cell types can be identified according to their morphology:

myeloblast

promyelocyte (3.3 %) - the largest cell of lineage, 25-30 µm, oval nucleus, nucleoli are still present, developed Golgi apparatus, numerous azurophilic nonspecific granules in cytoplasm, middle basophilic cytoplasm (pale blue)

myelocyte - 15-20 µm, nucleus D-shaped, eccentrically located, without nucleoli, nucleus occupies practically one half of the whole cell, granules are azurophilic and the first specific - neutrophilic, eosinophilic, basophilic - neutrophilic (12.7 %), eosinophilic (0.8 %) or basophilic myelocyte

metamyelocyte - neutrophilic, eosinophilic, basophilic

granulocyte - band

granulocyte - segment

" }, "file" : "/OH/HP_img6-4-10.jpg", "index" : 109, "markers" : [ { "cons" : [ [ 436, 253 ] ], "cs" : "Promyelocyt", "en" : "Promyelocyte", "lat" : "Promyelocyt", "x" : 580, "y" : 240 }, { "cons" : [ [ 748, 523 ], [ 116, 358 ] ], "cs" : "Neutrofilní myelocyt", "en" : "Neutrophilic myelocyte", "lat" : "Myelocyt", "x" : 257, "y" : 534 }, { "cons" : [ [ 551, 59 ] ], "cs" : "Ortochromní erytroblast", "en" : "Orthochromatophilic erythroblast", "lat" : "Ortochromní erytroblast", "x" : 427, "y" : 99 }, { "cons" : [ [ 289, 96 ] ], "cs" : "Neutrofilní tyčka", "en" : "Neutrophilic band", "lat" : "Neutrofilní tyčka", "x" : 137, "y" : 16 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Kostní dřeň IV - promyelocyt, myelocyt (barvení podle Pappenheima)", "en" : "Bone marrow IV - promyelocyte, myelocyte (according to Pappenheim)", "lat" : "" } }, "3508038" : { "chap" : [ "6" ], "desc" : { "cs" : "

Ve vývojové řadě granulocytů (granulopoéza) můžeme histologicky rozlišit tyto buněčné typy:

myeloblast

promyelocyt

myelocyt - 15-20 µm, jádro tvaru D, leží excentricky, bez jadérek, jádro zabírá prakticky polovinu celé buňky, granula azurofilní i specifická – neutrofilní, eozinofilní, bazofilní - neutrofilní (12.7 %), eozinofilní (0.8 %) nebo bazofilní myelocyt

metamyelocyt - 12-14 µm, jádro ledvinovité, cytoplazma jako u zralých granulocytů (eozinofilní), specifická granula - neutrofilní, eozinofilní, bazofilní - neutrofilní (15.9 %), eozinofilní (1.2 %) nebo bazofilní metamyelocyt

granulocyt - tyčka

granulocyt - segment

", "en" : "

In developmental lineage of granulocytes (granulopoiesis) following cell types can be identified according to their morphology:

myeloblast

promyelocyte

myelocyte - 15-20 µm, nucleus D-shaped, eccentrically located, without nucleoli, nucleus occupies practically one half of the whole cell, granules are azurophilic and specific - neutrophilic, eosinophilic, basophilic - neutrophilic (12.7 %), eosinophilic (0.8 %) or basophilic myelocyte

metamyelocyte - 12-14 µm, kidney-shaped nucleus, cytoplasm as in mature granulocytes (eosinophilic), specific granules - neutrophilic, eosinophilic, basophilic - neutrophilic (15.9 %), eosinophilic (1.2 %) or basophilic metamyelocyte

granulocyte - band

granulocyte - segment

" }, "file" : "/OH/HP_img6-4-11.jpg", "index" : 110, "markers" : [ { "cons" : [ [ 154, 139 ], [ 262, 193 ], [ 343, 301 ] ], "cs" : "Neutrofilní metamyelocyt", "en" : "Neutrophilic metamyelocyte", "lat" : "Neutrofilní metamyelocyt", "x" : 7, "y" : 297 }, { "cons" : [ [ 476, 322 ] ], "cs" : "Eozinofilní myelocyt", "en" : "Eosinophilic myelocyte", "lat" : "Eozinofilní myelocyt", "x" : 533, "y" : 249 }, { "cons" : [ [ 362, 366 ] ], "cs" : "Polychromatofilní erytroblast", "en" : "Polychromatophilic erythroblast", "lat" : "Polychromatofilní erytroblast", "x" : 32, "y" : 420 }, { "cons" : [ [ 432, 73 ], [ 521, 229 ] ], "cs" : "Ortochromní erytroblast", "en" : "Orthochromatophilic erythroblast", "lat" : "Ortochromní erytroblast", "x" : 490, "y" : 68 }, { "cons" : [ [ 405, 239 ] ], "cs" : "Polychromatofilní erytroblast", "en" : "Polychromatophilic erythroblast", "lat" : "Polychromatofilní erytroblast", "x" : 41, "y" : 21 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Kostní dřeň VII - myelocyt, metamyelocyt (barvení podle Pappenheima)", "en" : "Bone marrow VII - myelocyte, metamyelocyte (according to Pappenheim)", "lat" : "" } }, "3508039" : { "chap" : [ "6" ], "desc" : { "cs" : "

Megakaryocyt je největší progenitorová buňka kostní dřeně zodpovědná za tvorbu destiček. Jádro megakaryocytu je velké, laločnaté a polyploidní (příčinou jsou mnohočetné replikace jaderné DNA bez cytokineze (endomitóza), obsahuje tedy více sad chromozomů: 4n - 128n).

", "en" : "

Megakaryocyte is the largest progenitor cell in bone marrow responsible for the production of platelets. The single nucleus is lobulated and highly polyploid (is due to multiple replication of DNA without division of cytoplasm (endomitosis), nuclei ranging in DNA content from 4n to 128n).

" }, "file" : "/OH/HP_img6-4-12.jpg", "index" : 111, "markers" : [ { "cs" : "Megakaryocyt", "en" : "Megakaryocyte", "lat" : "Megakaryocyt", "x" : 313, "y" : 117 }, { "cons" : [ [ 470, 380 ], [ 419, 480 ] ], "cs" : "Laloky jádra", "en" : "Lobes of nucleus", "lat" : "Laloky jádra", "x" : 251, "y" : 336 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Kostní dřeň X - megakaryocyt (barvení podle Pappenheima)", "en" : "Bone marrow X - megakaryocyte (according to Pappenheim)", "lat" : "" } }, "3508040" : { "chap" : [ "6" ], "desc" : { "cs" : "

Neutrofilní granulocyty jsou nejpočetnější z leukocytů, tvoří 60–70 % z celkového počtu leukocytů. Po jejich vzniku v kostní dřeni jsou uvolňovány do krve, kde zůstávají 8–12 hodin, poté migrují stěnou venul nebo kapilár do vaziva. Jejich funkcí je fagocytóza – jsou to mikrofágy. V jejich cytoplazmě jsou velmi početná specifická granula a lysosomy.

Neutrofilní granulocyt na obrázku je součástí lidského ejakulátu.

", "en" : "

Neutrophilic granulocytes are the most common leukocytes and constitute 60–70 % of the leukocyte count. After release from the bone marrow, they stay in the bloodstream for 8–12 hours, then they migrate across venules or capillary walls into the connective tissue. Their function is phagocytosis – they are microphages. In its cytoplasm are abundant specific granules and lysosomes.

Neutrophilic granulocyte in the picture is component of human ejaculate.

" }, "file" : "/OH/HP_img6-2-34.jpg", "index" : 112, "markers" : [ { "cons" : [ [ 330, 341 ], [ 342, 131 ] ], "cs" : "Jaderné segmenty", "en" : "Lobes of nucleus", "lat" : "Jaderné segmenty", "x" : 41, "y" : 192 }, { "cons" : [ [ 438, 223 ], [ 476, 272 ] ], "cs" : "Granula", "en" : "Granules", "lat" : "Granula", "x" : 312, "y" : 261 }, { "cons" : [ [ 504, 420 ], [ 562, 276 ] ], "cs" : "Fagosomy", "en" : "Phagosomes", "lat" : "Fagosomy", "x" : 599, "y" : 410 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Neutrofilní granulocyt (TEM)", "en" : "Neutrophilic granulocyte (TEM)", "lat" : "" } }, "3508041" : { "chap" : [ "6" ], "desc" : { "cs" : "

Monocyty jsou největší leukocyty (až 20 μm), tvoří 3–10 % z celkového počtu leukocytů. Jsou agranulární (bez specifických granul), v krvi cirkulují 1–3 dny, poté přestupují do vaziva a diferencují se v makrofágy.

Makrofág na obrázku je součástí lidského ejakulátu.

", "en" : "

Monocytes are the largest leukocytes (up to 20 μm), constitute 3–10% of the leukocyte count. They are agranular (without specific granules), in the blood circulate about 1–3 days, then migrate to connective tissue and differentiate into macrophages.

Macrophage in the picture is component of human ejaculate.

" }, "file" : "/OH/HP_img6-2-39.jpg", "index" : 113, "markers" : [ { "cons" : [ [ 506, 479 ], [ 615, 348 ], [ 414, 382 ] ], "cs" : "Lipidové kapky", "en" : "Lipid droplets", "lat" : "Lipidové kapky", "x" : 561, "y" : 449 }, { "cons" : [ [ 245, 319 ], [ 277, 482 ], [ 371, 479 ], [ 328, 325 ] ], "cs" : "Fagosomy", "en" : "Phagosomes", "lat" : "Fagosomy", "x" : 115, "y" : 363 }, { "cons" : [ [ 542, 256 ] ], "cs" : "Jádro", "en" : "Nucleus", "lat" : "Jádro", "x" : 664, "y" : 195 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Aktivovaný monocyt - makrofág (TEM)", "en" : "Activated monocyte - macrophage (TEM)", "lat" : "" } }, "3508043" : { "chap" : [ "6" ], "desc" : { "cs" : "

Krevní destička (trombocyt) ve svém centru obsahuje granula (granulomera) – α-granula – jsou nejpočetnější, denzní granula a lysosomy, na periferii (hyalomera) jsou uloženy mikrotubuly.

Agranulární endoplazmatické retikulum je označováno u destiček jako denzní tubulární systém (DTS) a slouží jako rezervoár kalcia.

", "en" : "

Thrombocyte contains in its centre (granulomere) secretory granules – α-granules – the most abundant, dense granules, and lysosomes. At the periphery (hyalomere) are microtubules.

Agranular endoplasmic reticulum in thrombocytes is called DTS (dense tubular system) and serves as the calcium store.

" }, "file" : "/OH/HP_img6-2-41.jpg", "index" : 115, "markers" : [ { "cons" : [ [ 576, 275 ] ], "cs" : "Trombocyt", "en" : "Thrombocyte", "lat" : "Trombocyt", "x" : 526, "y" : 125 }, { "cons" : [ [ 294, 340 ], [ 433, 343 ] ], "cs" : "Alfa-granula", "en" : "Alpha-granules", "lat" : "Alfa-granula", "x" : 277, "y" : 204 }, { "cons" : [ [ 285, 139 ], [ 527, 89 ] ], "cs" : "Cytoplazma endotelové buňky s fenestracemi", "en" : "Cytoplasm of fenestrated endothelial cell", "lat" : "Cytoplazma endotelové buňky s fenestracemi", "x" : 358, "y" : 30 }, { "cons" : [ [ 157, 213 ] ], "cs" : "Fúzované bazální laminy", "en" : "Fused basal laminae", "lat" : "Fúzované bazální laminy", "x" : 23, "y" : 264 }, { "cons" : [ [ 337, 405 ] ], "cs" : "Denzní tubulární systém", "en" : "Dense tubular system", "lat" : "Denzní tubulární systém", "x" : 86, "y" : 462 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Trombocyt (TEM)", "en" : "Thrombocyte (TEM)", "lat" : "" } }, "3508045" : { "chap" : [ "4" ], "desc" : { "cs" : "

Myofibrily jsou tenká vlákna v sarkoplazmě rhabdomyocytu, která paralelně probíhají od jednoho jeho konce ke druhému. Jsou tlustá asi 1-2 µm.

Každá myofibrila se skládá z pravidelně se střídajících světlejších (izotropních - I) a tmavších (anizotropních - A) úseků. Každý I-proužek je uprostřed rozdělen příčnou ploténkou, která se nazývá Z-linie (telofragma); analogická tenčí ploténka přepažující A-proužek je M-linie (mesofragma).

Termín sarkomera označuje pravidelně se opakující úsek myofibrily, ohraničený dvěma sousedními Z-liniemi.

", "en" : "

Myofibrils are thin longitudinal fibers in sarcoplasm of the rhabdomyocyte. They are 1-2 µm in diameter. Each myofibril is composed of alternating dark (anisotropic, A) and light (isotropic, I) bands. Each I-band is divided in the middle by the Z-line (telophragma). Each A-band is divided in the middle by the H-zone and the M-line (mesophragma).

Sarcomera is defined as the region of myofibril between two adjacent Z-lines.

" }, "file" : "/OH/HP_img6-2-52.jpg", "graphics" : [ { "coord" : [ 169, 68, 798, 24 ], "type" : "bracket" }, { "coord" : [ 521, 233, 521, 199 ], "type" : "bracket" }, { "coord" : [ 553, 350, 549, 244 ], "type" : "bracket" }, { "coord" : [ 544, 452, 544, 433 ], "type" : "bracket" } ], "index" : 117, "markers" : [ { "cs" : "Jádro", "en" : "Nucleus", "lat" : "Jádro", "x" : 173, "y" : 272 }, { "cons" : [ [ 682, 68 ], [ 731, 213 ] ], "cs" : "Z-linie", "en" : "Z-line", "lat" : "Z-linie", "x" : 712, "y" : 113 }, { "cons" : [ [ 685, 291 ], [ 696, 452 ] ], "cs" : "M-linie", "en" : "M-line", "lat" : "M-linie", "x" : 608, "y" : 383 }, { "cs" : "H-zóna", "en" : "H-zone", "lat" : "H-zóna", "x" : 442, "y" : 428 }, { "cs" : "A-proužek", "en" : "A-band", "lat" : "A-proužek", "x" : 444, "y" : 280 }, { "cs" : "I-proužek", "en" : "I-band", "lat" : "I-proužek", "x" : 421, "y" : 202 }, { "cs" : "Myofibrily", "en" : "Myofibrils", "lat" : "Myofibrily", "x" : 384, "y" : -3 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Myofibrily a sarkomery (TEM)", "en" : "Myofibrils and sarcomeres (TEM)", "lat" : "" } }, "3508046" : { "chap" : [ "2" ], "desc" : { "cs" : "

Plicní sklípky (alveoly) jsou vystlány epitelem, který je jednovrstevný a je tvořen dvěma typy buněk označovanými jako pneumocyty - membranózní (typ I) a granulární (typ II). Membranózní pneumocyty jsou velmi ploché a vystýlají většinu (95-97%) plochy sklípků. Granulární pneumocyty jsou ve světelném mikroskopu obtížněji identifikovatelné, neboť vystýlají jen nepatrnou část plochy sklípků, i když jsou přibližně stejně početné.

", "en" : "

Lung alveoli are lined by a simple epithelium consisting of two cell types - type I (membranous pneumocytes) and type II (granular pneumocytes). Type I cells are very flat and line the most alveolar surface (95-97%). They are visible in light microscope as extremely thin layer. Type II cells are more difficult to identify, they line only minimal part of alveolar surface, even though they are similarly numerous as type I cells.

" }, "file" : "/OH/HP_img6-13-11.jpg", "index" : 118, "markers" : [ { "cs" : "Alveolus", "en" : "Alveolus", "lat" : "Alveolus", "x" : 400, "y" : 37 }, { "cs" : "Alveolus", "en" : "Alveolus", "lat" : "Alveolus", "x" : 436, "y" : 428 }, { "cons" : [ [ 360, 220 ], [ 425, 234 ], [ 493, 256 ] ], "cs" : "Kapiláry", "en" : "Capillaries", "lat" : "Kapiláry", "x" : 260, "y" : 285 }, { "cons" : [ [ 482, 240 ], [ 391, 219 ] ], "cs" : "Membranózní pneumocyty (typ I)", "en" : "Membranous pneumocytes (type I)", "lat" : "Membranózní pneumocyty (typ I)", "x" : 431, "y" : 115 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Epitel jednovrstevný plochý - pneumocyty v plicním alveolu (HE)", "en" : "Simple squamous epithelium - pneumocytes in lung alveolus (HE)", "lat" : "" } }, "3508047" : { "chap" : [ "1" ], "desc" : { "cs" : "

Drsné endoplazmatické retikulum, Golgiho aparát i sekreční granula jsou součástí sekreční dráhy. U žlázových buněk je sekreční aparát dominantní intracelulární strukturou.

", "en" : "

Rough endoplasmic reticulum, Golgi apparatus and secretory granules are parts of secretory pathway. In secretory cells of exocrine glands, the secretory apparatus is dominant.

" }, "file" : "/OH/HP_img6-2-50.jpg", "index" : 119, "markers" : [ { "cs" : "Jádro", "en" : "Nucleus", "lat" : "Jádro", "x" : 527, "y" : 316 }, { "cons" : [ [ 772, 71 ], [ 773, 336 ] ], "cs" : "Drsné endoplazmatické retikulum", "en" : "Rough endoplasmic reticulum", "lat" : "Drsné endoplazmatické retikulum", "x" : 469, "y" : 129 }, { "cs" : "Golgiho aparát", "en" : "Golgi apparatus", "lat" : "Golgiho aparát", "x" : 134, "y" : 444 }, { "cs" : "Sekreční granula", "en" : "Secretory granules", "lat" : "Sekreční granula", "x" : 54, "y" : 260 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Žlázová buňka pankreatu (TEM)", "en" : "Glandular cell of pancreas (TEM)", "lat" : "" } }, "3508048" : { "chap" : [ "1" ], "desc" : { "cs" : "

Epitelové buňky, které se aktivně podílejí na transmembránovém transportu iontů, (např. výstelka ledvinných tubulů nebo žíhaných vývodů slinných žláz), mají kromě apikálních modifikací i významné strukturní adaptace na bazálním povrchu. Bazální labyrint představuje systém hlubokých invaginací bazální cytoplazmatické membrány a sousedících interdigitací bazolaterálního povrchu. Mezi těmito invaginacemi se nacházejí vertikálně uspořádané sloupce mitochondrií. Toto uspořádání zvyšuje aktivní povrch cytoplazmatické membrány, umožňuje zvýšit počet iontových transportérů na jednotku plochy a zároveň zabezpečuje dostatek energie ve formě ATP pro aktivní transmembránový transport.

", "en" : "

Epithelial cells that are involved in active transmembrane transport of ions (e.g. renal tubules, striated ducts of salivary glands), contain not only modifications of their apical surface, but as well harbor important structural adaptations of their basal surface. Basal labyrinth is a deep system of convoluted invaginations and interdigitiations of basolateral plasma membrane. Between these invaginations, mitochodria are arranged into vertical columns. This arragment increases the active surface of plasma membrane with ion transporters, and provides the energy stored in ATP to fuel the active transmembrane transport.

" }, "file" : "/OH/HP_img6-2-49.jpg", "index" : 120, "markers" : [ { "cons" : [ [ 690, 129 ] ], "cs" : "Bazální lamina", "en" : "Basal lamina", "lat" : "Bazální lamina", "x" : 716, "y" : 216 }, { "cons" : [ [ 630, 121 ], [ 603, 177 ], [ 584, 245 ] ], "cs" : "Invaginace cytoplazmatické membrány", "en" : "Invaginations of plasma membrane", "lat" : "Invaginace cytoplazmatické membrány", "x" : 273, "y" : 41 }, { "cons" : [ [ 426, 195 ], [ 493, 331 ], [ 382, 413 ] ], "cs" : "Sloupce mitochondrií", "en" : "Mitochondrial columns", "lat" : "Sloupce mitochondrií", "x" : 83, "y" : 252 }, { "cs" : "Jádro", "en" : "Nucleus", "lat" : "Jádro", "x" : 265, "y" : 533 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Bazální labyrint (TEM)", "en" : "Basal labyrinth (TEM)", "lat" : "" } }, "3508049" : { "chap" : [ "1" ], "desc" : { "cs" : "

Na buňkách, které jsou uspořádané v plošné struktury, jako např. v krycím epitelu, lze rozlišit různé strukturní a funkční modifikace buněčného povrchu​.

Apikální povrch je orientován do volného prostoru, např. lumen vývodu. Nese různé funkční struktury, např. mikroklky, řasinky, stereocilie.

Laterální povrch je místem kontaktu sousedních buněk zajišťujícím soudržnost epitelové tkáně. Cytoplazmatické membrány mohou vytvářet interdigitace nebo specializované adhezní, okluzní nebo komunikační spoje.

Pro bazální povrch je typická přítomnost spojů zajišťujících adhezi k bazální membráně a struktur podílejících se na membránovém transportu (bazální labyrint).

", "en" : "

Cells that are arrranged in a single plane, such as in covering epithelia, have distinct structural and functional modifications of cell surface.

Apical surface is oriented to free space, e.g. ductal lumen. It carries various functional structures, e.g. microvilli, kinocillia or stereocilia.

Lateral surface is a contact site of neighboring cells, providing the cohesion of epithelial tissue. Cytoplasmic membranes form interdigitations or specialized adhesion, occlusion or communicating junctions.

Basal surface is a site of for adhesion of epithelial cells to basement membrane carrying adhesion junctions. It also contributes to transmembrane transport (basal labyrinth).

" }, "file" : "/OH/HP_img6-2-48.jpg", "index" : 121, "markers" : [ { "cons" : [ [ 346, 181 ] ], "cs" : "Apikální povrch", "en" : "Apical surface", "lat" : "Apikální povrch", "x" : 368, "y" : 251 }, { "cons" : [ [ 229, 165 ], [ 303, 52 ] ], "cs" : "Laterální povrch", "en" : "Lateral surfaces", "lat" : "Laterální povrch", "x" : 217, "y" : 95 }, { "cons" : [ [ 199, 96 ] ], "cs" : "Bazální povrch", "en" : "Basal surface", "lat" : "Bazální povrch", "x" : 12, "y" : 166 }, { "cons" : [ [ 121, 418 ] ], "cs" : "Bazální membrána", "en" : "Basement membrane", "lat" : "Bazální membrána", "x" : 16, "y" : 501 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Specializace buněčného povrchu (TEM)", "en" : "Specialization of cell surfaces (TEM)", "lat" : "" } }, "3508050" : { "chap" : [ "1" ], "desc" : { "cs" : "

Euchromatin představuje dekondenzovanou, transkripčně aktivní DNA. Molekuly transkribované mRNA přecházejí jadernými póry do cytoplazmy kde dochází k jejich translaci. Opačným směrem přechází např. transkripční faktory a další jaderné proteiny.

", "en" : "

Euchromatin represents the decondensed, transcriptionally active DNA. Transcribed mRNA molecules are then transported through nuclear pores to cytoplasm for translation. Transcription factors and other nuclear proteins are translocated to nucleus in opposite direction.

" }, "file" : "/OH/HP_img6-2-3.jpg", "index" : 122, "markers" : [ { "cons" : [ [ 652, 421 ], [ 543, 61 ], [ 200, 354 ] ], "cs" : "Jaderné póry", "en" : "Nuclear pores", "lat" : "Jaderné póry", "x" : 420, "y" : 257 }, { "cs" : "Euchromatin", "en" : "Euchromatin", "lat" : "Euchromatin", "x" : 345, "y" : 431 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Euchromatin a jaderné póry jádra nervové buňky (TEM)", "en" : "Euchromatin and nuclear pores of nerve cell nucleus (TEM)", "lat" : "" } }, "3508051" : { "chap" : [ "1" ], "desc" : { "cs" : "

Fibrilární centrum jadérka odpovídá chromozomální DNA kódující rRNA. Pars fibrosa transkribované rRNA. Pars granulosa syntetizovaným ribosomálním podjednotkám. Tato stavba je typická pro jadérka proteosynteticky aktivních buněk.

", "en" : "

Fibrilar center of nucleolus correspond to chromosomal DNA coding for rRNA. Pars fibrosa is equvalent to transcribed rRNA and pars granulosa to the site of assembly of ribosomal subunits. This structure is typical for nucleoli of cells with high rate of proteosynthesis.

" }, "file" : "/OH/HP_img6-2-5.jpg", "index" : 123, "markers" : [ { "cons" : [ [ 494, 200 ], [ 226, 309 ] ], "cs" : "Fibrilární centrum", "en" : "Fibrilar centre", "lat" : "Fibrilární centrum", "x" : 264, "y" : 74 }, { "cons" : [ [ 534, 205 ], [ 516, 314 ] ], "cs" : "Pars fibrosa", "en" : "Pars fibrosa", "lat" : "Pars fibrosa", "x" : 622, "y" : 156 }, { "cons" : [ [ 477, 399 ], [ 612, 383 ] ], "cs" : "Pars granulosa", "en" : "Pars granulosa", "lat" : "Pars granulosa", "x" : 420, "y" : 472 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Ultrastruktura aktivního jadérka embryonální buňky (TEM)", "en" : "Ultrastructure of active nucleolus of an embryonic cell (TEM)", "lat" : "" } }, "3508052" : { "chap" : [ "1" ], "desc" : { "cs" : "

Prstenčité jadérko je typické pro buňky s nízkou úrovní proteosyntézy a tedy i potřebou ribosomů. Prstenčité jadérko obsahuje obvykle jediné fibrilární centrum a malé množství pars fibrosa a pars granulosa.

", "en" : "

Ring-shaped nucleolus is usually found in cells with low level of proteosynthesis and a little need of new ribosomes. Ring-shaped nucleolus usually contains a single fibrilar center and small amount of pars fibrosa and pars granulosa.

" }, "file" : "/OH/HP_img6-2-7.jpg", "index" : 124, "markers" : [ { "cons" : [ [ 374, 214 ] ], "cs" : "Prstenčité jadérko", "en" : "Ring nucleolus", "lat" : "Prstenčité jadérko", "x" : 134, "y" : 135 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Prstenčité jadérko (TEM)", "en" : "Ring-shaped nucleolus (TEM)", "lat" : "" } }, "3508053" : { "chap" : [ "1" ], "desc" : { "cs" : "

Mitochondrie se vyskytují téměř ve všech typech eukaryotických buněk. kde jsou součástí energetického metabolismu buňky. Mitochondrie jsou obklopeny vnější (cca 7 nm) a vnitřní membránou, která vybíhá v krisy - membránové invaginace do mitochondriální matrix. Prostor mezi vnější a vnitřní membránou má zhruba 8-10 nm. Kristy nesou transmembránové enzymatické komplexy zapojené mj. do syntézy ATP. Mitochondrie mají svoji vlastní DNA, která připomíná prokaryotický nukleoid.

", "en" : "

Mitochondria are ubiquitous organelles necessary for energetic metabolism of the cell. Mitochondria are bound by outer membrane ca 7 nm thick. Within this membrane, the inner membrane forms numerous invaginations to mitochondrial matrix - cristae. Width of the space between outer and inner membrane is about 8-10 nm. Cristae carry transmembrane enzymatic complexes invovled e.g. in ATP synthesis. Mitochondria contain their own DNA resembling prokaryotic nucleoid.

" }, "file" : "/OH/HP_img6-2-8.jpg", "index" : 125, "markers" : [ { "cons" : [ [ 169, 138 ] ], "cs" : "Mitochondriální membrána", "en" : "Mitochondrial membrane", "lat" : "Mitochondriální membrána", "x" : 24, "y" : 10 }, { "cons" : [ [ 210, 282 ], [ 393, 257 ], [ 506, 526 ] ], "cs" : "Mitochondriální kristy", "en" : "Mitochondrial crists", "lat" : "Mitochondriální kristy", "x" : 164, "y" : 190 }, { "cons" : [ [ 383, 303 ], [ 612, 395 ], [ 667, 545 ] ], "cs" : "Mitochondriální tělíska", "en" : "Mitochondrial dense bodies", "lat" : "Mitochondriální tělíska", "x" : 513, "y" : 293 }, { "cons" : [ [ 540, 175 ], [ 630, 89 ] ], "cs" : "Rozety glykogenu (alfa granula)", "en" : "Rosettes of glycogen (alpha granules)", "lat" : "Rozety glykogenu (alfa granula)", "x" : 384, "y" : 21 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Mitochondrie v hepatocytu (TEM)", "en" : "Mitochondria in hepatocyte (TEM)", "lat" : "" } }, "3508054" : { "chap" : [ "1" ], "desc" : { "cs" : "

Jedním z enzymů, které lze v Golgiho aparátu jednoduše cytochemicky dokázat, je kyselá fosfatáza, která se později stává součástí lyzosomů jako jeden z mnoha hydrolytických enzymů.

", "en" : "

Acid phosphatase is one the enzymes that can be easily detected in Golgi apparatus cytochemically. Acid phosphatase is finally shipped to lysosomes as many other hydrolases.

" }, "file" : "/OH/HP_img6-2-11.jpg", "index" : 126, "markers" : [ { "cons" : [ [ 58, 113 ], [ 668, 281 ] ], "cs" : "Golgiho aparát - diktyosom pozitivní na kyselou fosfatázu", "en" : "Golgi apparatus - dictyosome positive for acid phosphatase", "lat" : "Golgiho aparát - diktyosom pozitivní na kyselou fosfatázu", "x" : 140, "y" : 16 }, { "cs" : "Jádro", "en" : "Nucleus", "lat" : "Jádro", "x" : 262, "y" : 397 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Golgiho aparát - kyselá fosfatáza (TEM)", "en" : "Golgi apparatus - acid phosphatase (TEM)", "lat" : "" } }, "3508055" : { "chap" : [ "1" ], "desc" : { "cs" : "

Sekundární lyzosomy vznikají fúzí primárního lyzosomu s fagosomem nebo endocytovaným váčkem. Obsahují zejména hydrolázy, degradující materiál uvnitř lyzosomu.

", "en" : "

Secondary lysosomes arise by fusion of the primary lysosome with phagosome or endocytic vesicle. They contain mostly hydrolases degrading material within a lysosome.

" }, "file" : "/OH/HP_img6-2-12.jpg", "index" : 127, "markers" : [ { "cons" : [ [ 122, 410 ], [ 379, 202 ], [ 461, 291 ] ], "cs" : "Sekundární lyzosomy pozitivní na kyselou fosfatázu", "en" : "Secondary lysosomes positive for acid phosphatase", "lat" : "Sekundární lysozomy pozitivní na kyselou fosfatázu", "x" : 87, "y" : 332 }, { "cons" : [ [ 537, 458 ] ], "cs" : "Sekundární lyzosom", "en" : "Secondary lysosome", "lat" : "Sekundární lysosom", "x" : 460, "y" : 499 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Sekundární lyzosomy (TEM)", "en" : "Secondary lysosomes (TEM)", "lat" : "" } }, "3508056" : { "chap" : [ "1" ], "desc" : { "cs" : "

Glukozo-6-fosfatasa je jedním z enzymů účastnících se procesu glukoneogeneze (tvorba glukózy). Je přítomná na membránách hladkého endoplazmatického retikula a katalyzuje přeměnu glukóza-6-fosfátu na glukózu.

", "en" : "

Glucose-6 phosphatase is one of the enzymes involved in the process of gluconeogenesis (glucose synthesis). It is localized to membranes of smooth endoplasmic reticulum and catalyzes conversion of glucose-6 phosphate to glucose.

" }, "file" : "/OH/HP_img6-2-15.jpg", "index" : 128, "markers" : [ { "cons" : [ [ 102, 467 ], [ 373, 533 ], [ 564, 163 ] ], "cs" : "Cisterny ER pozitivní na glukózo-6-fosfatázu", "en" : "Cisterns of ER positive for glucose-6-phosphatase", "lat" : "Cisterny ER pozitivní na glukózo-6-fosfatázu", "x" : 90, "y" : 409 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Hladké endoplazmatické retikulum - glukózo-6-fosfatáza (TEM)", "en" : "Smooth endoplasmic reticulum - glucose-6-phosphatase (TEM)", "lat" : "" } }, "3508057" : { "chap" : [ "1" ], "desc" : { "cs" : "Drsné endoplazmatické retikulum, Golgiho aparát i sekreční granula jsou součástí sekreční dráhy. U žlázových buněk je celý sekreční aparát dominantní funkční strukturou.", "en" : "Rough endoplasmic reticulum, Golgi apparatus and secretory granules are parts of secretory pathway. In secretory cells of exocrine glands, the secretory apparatus is dominant." }, "file" : "/OH/HP_img6-2-16.jpg", "index" : 129, "markers" : [ { "cons" : [ [ 141, 474 ], [ 132, 256 ], [ 176, 60 ] ], "cs" : "Sekreční granula", "en" : "Secretory granules", "lat" : "Sekreční granula", "x" : 149, "y" : 386 }, { "cons" : [ [ 493, 227 ], [ 584, 241 ] ], "cs" : "Golgiho aparát", "en" : "Golgi apparatus", "lat" : "Golgiho aparát", "x" : 450, "y" : 324 }, { "cons" : [ [ 549, 131 ], [ 717, 206 ] ], "cs" : "Drsné endoplazmatické retikulum", "en" : "Rough endoplasmic reticulum", "lat" : "Drsné endoplazmatické retikulum", "x" : 451, "y" : 8 }, { "cs" : "Jádro", "en" : "Nucleus", "lat" : "Jádro", "x" : 630, "y" : 457 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Žlázové buňky pankreatu (TEM)", "en" : "Secretory cells of pancreas (TEM)", "lat" : "" } }, "3508058" : { "chap" : [ "1" ], "desc" : { "cs" : "

Peroxisomy jsou membránové organely zapojené do odbourávání reaktivních kyslíkových radikálů a metabolismu mastných kyselin. Mají rozmanitou velikost (0,2-1 um). U některých živočišných druhů obsahují krystalickou matrix (nukleoid). U člověka se nukleoid v peroxisomech nevyskytuje.

", "en" : "

Peroxisomes are membrane-bound organelles involved in metabolism of reactive oxygen species and fatty acids. They are of various size (0.2 - 1 um). In some animal species, but not in humans, peroxisomes contain a crystalline matrix (nucleoid).

" }, "file" : "/OH/HP_img6-2-17.jpg", "index" : 130, "markers" : [ { "cs" : "Mitochondrie", "en" : "Mitochondrion", "lat" : "Mitochondrie", "x" : 63, "y" : 114 }, { "cons" : [ [ 504, 206 ], [ 367, 496 ] ], "cs" : "Peroxisomy", "en" : "Peroxisomes", "lat" : "Peroxisomy", "x" : 630, "y" : 277 }, { "cons" : [ [ 440, 153 ], [ 314, 474 ] ], "cs" : "Nukleoid", "en" : "Nucleoid", "lat" : "Nukleoid", "x" : 220, "y" : 292 }, { "cons" : [ [ 587, 88 ] ], "cs" : "Membrána peroxisomu", "en" : "Peroxisomal membrane", "lat" : "Membrána peroxisomu", "x" : 637, "y" : 127 }, { "cons" : [ [ 477, 554 ], [ 554, 537 ], [ 621, 553 ] ], "cs" : "Alfa granula glykogenu (rozety)", "en" : "Rosettes of glycogen (alpha granules)", "lat" : "Alfa granula glykogenu (rozety)", "x" : 463, "y" : 443 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Peroxisomy v hepatocytu (TEM)", "en" : "Peroxisomes in hepatocyte (TEM)", "lat" : "" } }, "3508059" : { "chap" : [ "1" ], "desc" : { "cs" : "

Cytochemická vizualizace katalázy v peroxisomech. Katálaza katalyzuje přeměnu peroxidu vodíku na vodu a molekulární kyslík (O2).

", "en" : "

Cytochemical visualization of catalase in peroxisomes. Catalase catalyzes conversion of hydrogen peroxide to water and molecular oxygen (O2).

" }, "file" : "/OH/HP_img6-2-19.jpg", "index" : 131, "markers" : [ { "cons" : [ [ 532, 133 ], [ 421, 177 ], [ 294, 553 ] ], "cs" : "Peroxisomy", "en" : "Peroxisomes", "lat" : "Peroxisomy", "x" : 107, "y" : 162 }, { "cons" : [ [ 493, 300 ], [ 462, 214 ], [ 560, 437 ] ], "cs" : "Mikroperoxisomy", "en" : "Microperoxisomes", "lat" : "Mikroperoxisomy", "x" : 573, "y" : 291 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Kataláza v peroxisomech a mikroperoxisomech (TEM)", "en" : "Catalase in peroxisomes and microperoxisomes (TEM)", "lat" : "" } }, "3508060" : { "chap" : [ "1" ], "desc" : { "cs" : "

Centriol představuje mikrotubulární organizační centrum buňky. Je tvořen 9 triplety mikrotubulů (gama tubulin). Pár vzájemně kolmých centriolů spolu s pericentriolární matrix a satelitními proteinovými strukturami vytváří centrosom.

", "en" : "

Centriol represents the microtubular-organizing center of a cell. It is composed of nine triplets of microtubules (gamma tubulin). A pair of perpendicularly-arranged centriols together with pericentriolar matrix and satellite protein structures constitute the centrosome.

" }, "file" : "/OH/HP_img6-2-20.jpg", "index" : 132, "markers" : [ { "cons" : [ [ 493, 536 ], [ 435, 377 ] ], "cs" : "Pericentriolární matrix", "en" : "Pericentriolar matrix", "lat" : "Pericentriolární matrix", "x" : 204, "y" : 433 }, { "cons" : [ [ 567, 407 ] ], "cs" : "Triplety mikrotubulů", "en" : "Triplets of microtubules", "lat" : "Triplety mikrotubulů", "x" : 525, "y" : 296 }, { "cons" : [ [ 597, 474 ], [ 604, 426 ], [ 500, 494 ] ], "cs" : "Satelitní struktury", "en" : "Satellite structures", "lat" : "Satelitní struktury", "x" : 585, "y" : 514 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Centriol v hepatocytu (TEM)", "en" : "Centriole in hepatocyte (TEM)", "lat" : "" } }, "3508061" : { "chap" : [ "1" ], "desc" : { "cs" : "

Centriol představuje mikrotubulární organizační centrum buňky. Je tvořen 9 triplety mikrotubulů (gama tubulin). Pár vzájemně kolmých centriolů spolu s pericentriolární matrix a satelitními proteinovými strukturami vytváří centrosom.

", "en" : "

Centriol represents the microtubular-organizing center of the cell. It is composed of nine triplets of microtubules (gamma tubulin). A pair of perpendicularly-arranged centriols together with pericentriolar matrix and satellite protein structures form the centrosome.

" }, "file" : "/OH/HP_img6-2-21.jpg", "index" : 133, "markers" : [ { "cons" : [ [ 349, 219 ] ], "cs" : "Mikrotubuly", "en" : "Microtubules", "lat" : "Mirkotubuly", "x" : 336, "y" : 126 }, { "cons" : [ [ 394, 252 ], [ 325, 291 ] ], "cs" : "Satelitní struktury", "en" : "Satellite structures", "lat" : "Satelitní struktury", "x" : 426, "y" : 335 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Centriol ve fibroblastu - podélný řez (TEM)", "en" : "Centriole in a fibroblast - longitudinal section (TEM)", "lat" : "" } }, "3508062" : { "chap" : [ "1" ], "desc" : { "cs" : "

Nexus (komunikační spoj) umožňuje spojení dvou sousedících buněk prostřednictvím malých molekul (např. CaII+, cAMP). Nexus tvoří transmembránové kanály, přičemž každý kanál je složený ze dvou proteinových komplexů - konexonů (každý z jedné strany), složených ze šesti podjednotek - konexinů.

", "en" : "

Nexus (gap junction) allows communication of two adjacent cells by small molecules (e.g. CaII+, cAMP). Nexus is composed of an array of transmembrane channels, each composed of two protein complexes - connexons (one from each side) composed of six protein subunits - connexins.

" }, "file" : "/OH/HP_img6-2-25.jpg", "index" : 134, "markers" : [ { "cons" : [ [ 417, 222 ] ], "cs" : "Nexus", "en" : "Nexus (gap junction)", "lat" : "Nexus", "x" : 276, "y" : 264 }, { "cons" : [ [ 355, 33 ], [ 508, 516 ] ], "cs" : "Mezibuněčný prostor", "en" : "Intercellular space", "lat" : "Mezibuněčný prostor", "x" : 543, "y" : 181 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Nexus v ovariálním folikulu (TEM)", "en" : "Nexus in ovarian follicle (TEM)", "lat" : "" } }, "3508063" : { "chap" : [ "1" ], "desc" : { "cs" : "

Detail mezibuněčných spojů uspořádaných do terminální lišty ve sliznici vejcovodu. Zonula occludens představuje těsný spoj, zonula a macula adherens potom spoj adhezní.

", "en" : "

Detail of intercellular junctions forming a terminal bar in oviduct mucosa. Zonula occludens represents a tight junction, zonula a macula adherens the adhesion junctions.

" }, "file" : "/OH/HP_img6-2-26.jpg", "index" : 135, "markers" : [ { "cons" : [ [ 308, 307 ] ], "cs" : "Zonula occludens", "en" : "Zonula occludens", "lat" : "Zonula occludens", "x" : 121, "y" : 343 }, { "cons" : [ [ 327, 393 ], [ 383, 341 ] ], "cs" : "Zonula adherens", "en" : "Zonula adherens", "lat" : "Zonula adherens", "x" : 229, "y" : 471 }, { "cons" : [ [ 566, 302 ], [ 476, 456 ] ], "cs" : "Macula adherens (desmosom)", "en" : "Macula adherens (desmosome)", "lat" : "Macula adherens (desmosom)", "x" : 421, "y" : 179 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Terminální lišta na laterálním povrchu epitelových buněk vejcovodu (TEM)", "en" : "Terminal bar on lateral surface of epithelial cells of oviduct (TEM)", "lat" : "" } }, "3508064" : { "chap" : [ "1" ], "desc" : { "cs" : "

Mikroklky buněk sliznic nesou řadu imobilizovaných enzymů, mj. alkalickou fosfatázu, která zde byla zviditelněna cytochemicky.

", "en" : "

Microvilli of mucosal cells carry immobilized enzymes, e.g. alkaline phosphatase that was visualized here cytochemically.

" }, "file" : "/OH/HP_img6-2-27.jpg", "index" : 136, "markers" : [ { "cons" : [ [ 55, 412 ], [ 165, 225 ] ], "cs" : "Mikroklky pozitivní na alkalickou fosfatázu", "en" : "Microvilli positive for alkaline phosphatase", "lat" : "Mikroklky pozitivní na alkalickou fosfatázu", "x" : 128, "y" : 250 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Alkalická fosfatáza na mikroklcích epitelových buněk (TEM)", "en" : "Alkaline phosphatase on microvilli of epithelial cells (TEM)", "lat" : "" } }, "3508065" : { "chap" : [ "1" ], "desc" : { "cs" : "

Sliznice vejcovodu obsahuje dva základní typy buněk - buňky s řasinkami, umožňující pohyb tekutiny s oocytem ve vejcovodu, a sekreční buňky s mikroklky.

", "en" : "

Mucosa of oviduct is composed of two principal types of cells - ciliated cells, involved in constant flow of fluid with the oocyte, and secretory peg cells with microvilli.

" }, "file" : "/OH/HP_img6-2-30.jpg", "index" : 137, "markers" : [ { "cons" : [ [ 357, 272 ], [ 395, 399 ], [ 148, 381 ] ], "cs" : "Buňky s řasinkami", "en" : "Ciliated cells", "lat" : "Buňky s řasinkami", "x" : 115, "y" : 219 }, { "cons" : [ [ 495, 291 ], [ 602, 352 ] ], "cs" : "Buňky s mikroklky", "en" : "Secretory cells with microvilli", "lat" : "Buňky s mikroklky", "x" : 459, "y" : 175 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Povrch epitelu vejcovodu (SEM)", "en" : "Surface of epithelial lining of oviduct (SEM)", "lat" : "" } }, "3508066" : { "chap" : [ "1" ], "desc" : { "cs" : "

Spermatozoon (spermie) představuje vysoce diferencovanou buňku s hyperkondenzovaným jádrem, uloženým v hlavičce spermie. Na povrchu hlavičky se nachází akrosom, odvozený od Golgiho aparátu, obsahující enzymy nezbytné pro prostup folikulárními buňkami cumulus oophorus a penetraci zona pellucida oocytu. Další základní části spermie jsou krček s distálním a proximálním centriolem, a bičík, jehož osu tvoří axonema vyrůstající z distálního centriolu. Mitochondrie jsou specificky spirálovitě uloženy a vytváří mitochondriální pochvu..

", "en" : "

Spermatozoon (sperm) is a highly differentiated cell with hypercondensed nucleus in sperm head. Acrosom is derived from Golgi apparatus and contains enzymes necessary for penetration of follicular cells of cumulus oophorus and zona pellucida of oocyte. Neck with proximal centriol and flagellum with axoneme growing out of the distal centriol are the other principal parts of a spermatozoon. Mitochondria are specifically organized into a spiral sheath.

" }, "file" : "/OH/HP_img6-2-31.jpg", "index" : 138, "markers" : [ { "cs" : "Hlavička", "en" : "Head piece", "lat" : "Hlavička", "x" : 228, "y" : 149 }, { "cons" : [ [ 202, 190 ] ], "cs" : "Akrosom", "en" : "Acrosome", "lat" : "Akrosom", "x" : 51, "y" : 221 }, { "cons" : [ [ 490, 352 ], [ 535, 394 ] ], "cs" : "Mitochondriální pochva", "en" : "Mitochondrial sheath", "lat" : "Mitochondriální pochva", "x" : 109, "y" : 404 }, { "cons" : [ [ 523, 336 ], [ 571, 345 ] ], "cs" : "Hladké chordy", "en" : "Outer dense fibers", "lat" : "Hladké chordy", "x" : 641, "y" : 175 }, { "cons" : [ [ 472, 289 ] ], "cs" : "Centriol", "en" : "Centriole", "lat" : "Centriol", "x" : 467, "y" : 84 }, { "cons" : [ [ 686, 453 ] ], "cs" : "Axonema", "en" : "Axoneme", "lat" : "Axonema", "x" : 690, "y" : 336 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Lidská spermie s bičíkem (TEM)", "en" : "Human spermatozoon with flagellum (TEM)", "lat" : "" } }, "3512774" : { "chap" : [ "3" ], "desc" : { "cs" : "

Řídké kolagenní vazivo je nejrozšířenějším typem vaziva, spojuje jednotlivé části orgánů, vytváří vazivovou vrstvu většiny sliznic a podslizniční vazivo nebo výplň mezi orgány a tím umožňuje jejich posun. Kromě čistě mechanických funkcí umožnuje přístup krevních a lymfatických cév, inervaci, atd. Buněčná složka je zastoupena kromě fibroblastů celou řadou buněk, které se účastní imunitních reakcí. Mezibuněčná hmota je složena především z kolagenních vláken, sítí vláken elastických a ojedinělých retikulárních vláken. Základní amorfní hmota je přítomna v relativně velkém množství.

", "en" : "

Loose collagen connective tissue is the most common type of connective tissue found interstitially between organs providing mechanical support or constituting parts of mucous linings. It allows nutrition of epithelium by bringing in the blood and lymph vessels as well as nerves.

Cells of loose collagen connective tissue are mostly fibroblasts and immune cells. Extracellular matrix is composed of collagen fibers and reticular and elastic networks. Amorphous ground substance is abundant.

" }, "file" : "/OH/OH_img5-7.jpg", "index" : 139, "markers" : [ { "cons" : [ [ 131, 509 ] ], "cs" : "Svalová vlákna", "en" : "Muscle fibers", "lat" : "Svalová vlákna", "x" : 161, "y" : 538 }, { "cons" : [ [ 83, 235 ], [ 231, 233 ] ], "cs" : "Kolagenní vlákna", "en" : "Collagen fibers", "lat" : "Kolagenní vlákna", "x" : 80, "y" : 95 }, { "cons" : [ [ 561, 475 ], [ 680, 199 ] ], "cs" : "Krevní cévy", "en" : "Blood vessels", "lat" : "Vasa", "x" : 642, "y" : 419 }, { "cons" : [ [ 407, 382 ], [ 451, 310 ], [ 501, 279 ], [ 644, 403 ] ], "cs" : "Jádra buněk vaziva", "en" : "Nuclei of cells of connective tissue", "lat" : "Jádra buněk vaziva", "x" : 408, "y" : 318 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Řídké kolagenní vazivo - jícen (HEŠ)", "en" : "Loose collagen connective tissue - esophagus (HES)", "lat" : "" } }, "3596671" : { "chap" : [ "1" ], "desc" : { "cs" : "

Centriol představuje mikrotubulární organizační centrum buňky. Je tvořen 9 triplety mikrotubulů (gama tubulin). Pár vzájemně kolmých centriolů spolu s pericentriolární matrix a satelitními proteinovými strukturami vytváří centrosom.

", "en" : "

Centriol represents the microtubular-organizing center of the cell. It is composed of nine triplets of microtubules (gamma tubulin). A pair of perpendicularly-arranged centriols together with pericentriolar matrix and satellite protein structures form the centrosome.

" }, "file" : "/OH/centriol.JPG", "index" : 140, "markers" : [ { "cons" : [ [ 229, 327 ], [ 350, 367 ] ], "cs" : "Centriol podélně", "en" : "Centriole - longitudinally", "lat" : "Centriol podélně", "x" : 214, "y" : 443 }, { "cons" : [ [ 203, 705 ], [ 397, 86 ] ], "cs" : "Golgiho aparát", "en" : "Golgi apparatus", "lat" : "Golgiho aparát", "x" : 36, "y" : 222 }, { "cs" : "Jádro", "en" : "Nucleus", "lat" : "Jádro", "x" : 604, "y" : 502 } ], "origH" : 2048, "origW" : 2048, "title" : { "cs" : "Centriol (TEM)", "en" : "Centriole (TEM)", "lat" : "" } }, "3596672" : { "chap" : [ "1" ], "desc" : { "cs" : "

Žíhaná kutikula představuje soubor vysoce organizovaných mikroklků buněk střevní sliznice v glykoproteinové vrstvě glykokalyx.

", "en" : "

Striated border is composed of rows of highly organized microvilli on apical surfaces of cells of intestinal mucosa, embedded into glycoprotein glycocalyx.

" }, "file" : "/OH/zihana_kutikula.jpg", "index" : 141, "markers" : [ { "cons" : [ [ 91, 287 ], [ 173, 61 ] ], "cs" : "Žíhaná kutikula", "en" : "Striated border", "lat" : "Žíhaná kutikula", "x" : 7, "y" : 104 }, { "cons" : [ [ 517, 235 ] ], "cs" : "Laterální spojení buněk", "en" : "Lateral junction of adjacent cells", "lat" : "Laterální spojení buněk", "x" : 522, "y" : 400 } ], "origH" : 909, "origW" : 1230, "title" : { "cs" : "Žíhaná kutikula (TEM)", "en" : "Striated border (TEM)", "lat" : "" } }, "3596673" : { "chap" : [ "1" ], "desc" : { "cs" : "

Detail mitochondrií se zřetelně zachycenými oběma membránami a kristami.

", "en" : "

Detail of mitochondria with both membranes and cristae clearly visible.

" }, "file" : "/OH/mitochondire.JPG", "index" : 142, "origH" : 2048, "origW" : 2048, "title" : { "cs" : "Mitochondrie (TEM)", "en" : "Mitochondria (TEM)", "lat" : "" } }, "3596674" : { "chap" : [ "4" ], "desc" : { "cs" : "

Srovnání hladké a příčně pruhované svalové tkáně.

", "en" : "

Comparison of smooth and striated muscle tissues.

" }, "file" : "/OH/srovnani_hladke_a_kosterni_sval._podel..jpg", "index" : 143, "markers" : [ { "cons" : [ [ 210, 135 ], [ 143, 356 ] ], "cs" : "Rhabdomyocyty", "en" : "Rhabdomyocytes", "lat" : "Rhabdomyocyty", "x" : 28, "y" : 202 }, { "cons" : [ [ 488, 370 ], [ 513, 198 ] ], "cs" : "Leiomyocyty", "en" : "Leiomyocytes", "lat" : "Leiomyocyty", "x" : 607, "y" : 358 }, { "cs" : "Vazivo", "en" : "Connective tissue", "lat" : "Vazivo", "x" : 513, "y" : 46 } ], "origH" : 1072, "origW" : 1712, "title" : { "cs" : "Srovnání hladké a příčně pruhované svalové tkáně - podélně (HEŠ)", "en" : "Smooth and striated muscle tissue - longitudinal section (HES)", "lat" : "" } }, "3596676" : { "chap" : [ "4" ], "desc" : { "cs" : "

Srovnání hladké a příčně pruhované svalové tkáně.

", "en" : "

Comparison of smooth and striated muscle tissues.

" }, "file" : "/OH/srovnani_hladke_a_kosterni_sval._pricne.jpg", "index" : 144, "markers" : [ { "cons" : [ [ 263, 73 ], [ 462, 186 ] ], "cs" : "Rhabdomyocyty", "en" : "Rhabdomyocytes", "lat" : "Rhabdomyocyty", "x" : 397, "y" : 50 }, { "cons" : [ [ 139, 219 ], [ 349, 334 ] ], "cs" : "Leiomyocyty", "en" : "Leiomyocytes", "lat" : "Leiomyocyty", "x" : 111, "y" : 416 } ], "origH" : 1072, "origW" : 1712, "title" : { "cs" : "Srovnání hladké a příčně pruhované svalové tkáně - příčný řez (HES)", "en" : "Smooth and striated muscle tissue - cross section (HES)", "lat" : "" } }, "3596677" : { "desc" : { "cs" : "aaaa", "en" : "bbbb" }, "file" : "/OH/nerv__myelinizovana_a_nemyelinizovana_vlakna_2.JPG", "index" : 145, "origH" : 2048, "origW" : 2048, "title" : { "cs" : "Myelinová pochva", "en" : "Myelin sheath", "lat" : "" } }, "3596679" : { "chap" : [ "5" ], "desc" : { "cs" : "

Periferní nerv může obsahovat nervová vlákna různého typu (somatosenzorická, viscerosenzorická, somatomotorická a visceromotorická), proto lze většinu makroskopicky viditelných nervů označit za nervy smíšené.

Myelinizovaná vlákna v rámci PNS jsou kryta jak myelinovou, tak Schwannovou pochvou, a jedná se o vlákna senzorická, somatomotorická a pregangliová visceromotorická. Nemyelinizovaná vlákna v rámci PNS jsou kryta pouze Schwanovou pochvou, přičemž jedna Schwannova buňka může vytvářet Schwannovu pochvu pro několik axonů současně. Jedná se o postgangliová visceromotorická vlákna autonomního nervového systému (sympatikus, parasympatikus). Kolagenní vlákna jsou součástí endo-, peri- a epineuria.

", "en" : "

Peripheral nerve may contain nerve fibers of different types (somatosensoric, viscerosensoric, somatomotoric and visceromotoric), majority of macroscopically visible nerves can be therefore called mixed.

Myelinated nerve fibers within the PNS are covered by both myelin sheath and Schwann sheath, and they belong to sensoric, somatomotoric and preganglionic visceromotoric nerve fibers. Non-myelinated nerve fibers within the PNS are covered only by Schwann sheath; one Schwann cell may create Schwann sheath around several axons at a time. These fibers belong to postganglionic visceromotoric nerve fibers of the autonomic nervous system (sympathetic, parasympathetic). Collagen fibers are components of endo-, peri- and epineurium.

" }, "file" : "/OH/nerv__myelinizovana_a_nemyelinizovana_vlakna.JPG", "graphics" : [ { "coord" : [ 384, 668, 375, 648 ], "type" : "bracket" }, { "coord" : [ 232, 317, 357, 149 ], "type" : "bracket" } ], "index" : 146, "markers" : [ { "cons" : [ [ 383, 397 ], [ 386, 399 ] ], "cs" : "Mesaxon", "en" : "Mesaxon", "lat" : "Mesaxon", "x" : 231, "y" : 375 }, { "cons" : [ [ 469, 528 ], [ 369, 350 ], [ 505, 604 ], [ 544, 221 ] ], "cs" : "Schwannova pochva", "en" : "Schwann sheath", "lat" : "Schwannova pochva", "x" : 571, "y" : 280 }, { "cons" : [ [ 359, 669 ] ], "cs" : "Myelinová pochva", "en" : "Myelin sheath", "lat" : "Myelinová pochva", "x" : 135, "y" : 692 }, { "cons" : [ [ 485, 646 ], [ 384, 524 ], [ 302, 280 ] ], "cs" : "Axon", "en" : "Axon", "lat" : "Axon", "x" : 25, "y" : 457 }, { "cons" : [ [ 77, 86 ], [ 278, 99 ], [ 369, 111 ], [ 591, 40 ], [ 594, 39 ] ], "cs" : "Kolagenní vlákna", "en" : "Collagen fibers", "lat" : "Kolagenní vlákna", "x" : 184, "y" : 6 }, { "cons" : [ [ 277, 217 ] ], "cs" : "Autonomní vlákna", "en" : "Atutonomic nerve fibers", "lat" : "Autonomní vlákna", "x" : 1, "y" : 163 }, { "cons" : [ [ 472, 229 ] ], "cs" : "Myelinizované vlákno", "en" : "Myelinated fiber", "lat" : "Myelinizované vlákno", "x" : 521, "y" : 109 } ], "origH" : 2048, "origW" : 2048, "title" : { "cs" : "Myelinová pochva (TEM)", "en" : "Myelin sheath (TEM)", "lat" : "" } }, "3700620" : { "chap" : [ "1" ], "desc" : { "cs" : "

Melanocyt v cévnatce oka s typickými pigmentovými cytoplazmatickými inkluzemi melaninu. V okolí buňky se nachází kolagenní vlákna.

", "en" : "

Melanocyte in choroid of the eye with apparent pigment cytoplasmic inclusions of melanin. Around the melanocyte, numerous collagen fibrils are present.

" }, "file" : "/OH/999_284-I._-22_melanocyt___kol._vlakna.JPG", "index" : 147, "markers" : [ { "cons" : [ [ 389, 153 ], [ 501, 353 ], [ 400, 344 ] ], "cs" : "Inkluze melaninu", "en" : "Melanin inclusions", "lat" : "Inkluze melaninu", "x" : 366, "y" : 62 }, { "cons" : [ [ 647, 406 ] ], "cs" : "Kolagenní mikrofibrily", "en" : "Collagen fibrils", "lat" : "Kolagenní mikrofibrily", "x" : 594, "y" : 502 }, { "cons" : [ [ 216, 177 ] ], "cs" : "Kolagenní mikrofibrily", "en" : "Collagen fibrils", "lat" : "Kolagenní mikrofibrily", "x" : 54, "y" : 61 }, { "cs" : "Jádro", "en" : "Nucleus", "lat" : "Jádro", "x" : 291, "y" : 696 } ], "origH" : 2048, "origW" : 2048, "title" : { "cs" : "Pigmentové inkluze a kolagenní vlákna", "en" : "Pigment inclusions and collagen fibers", "lat" : "" } }, "-LD1uvoxvxLz5Ie24clC" : { "chap" : [ "1" ], "desc" : { "cs" : "

Kompaktní jadérko je typické pro proteosynteticky aktivní buňky, které vytvářejí mnoho ribosomálních podjednotek. Je složeno z mnoha fibrilárních center a rozsáhlé pars granulosa. Bývá uloženo typicky na periferii jádra. Elektronogram jádra blastomery krysí moruly. 

", "en" : "

Compact nucleolus is a typical structure in proteosynthetically active cells, where many new ribosomal subunits are formed. It is composed of many fibrillar centers and extensive pars granulosa. Typically, it is located in the periphery of nucleus. Electronogram of a blastomere nucleus in the rat morula.

" }, "file" : "/OH/kompaktni_jaderko_morula2.jpg", "id" : "-LD1uvoxvxLz5Ie24clC", "origH" : 1306, "origW" : 1641, "title" : { "cs" : "Kompaktní jadérko (TEM)", "en" : "Compact nucleolus (TEM)", "lat" : "" } } }