1 Cíle příručky1
Výzkum a inovace mají významný dopad na společnost a kvalitu lidského života. Ne vždy však
přinášejí stejný prospěch různým společenským skupinám. To platí také o mužích a ženách – je
známa řada případů, kdy opomenutí dílčích fyzických odlišností žen a mužů nebo odlišností jejich
zkušeností a potřeb, může vést k omezené platnosti výsledků výzkumu, nižší relevanci nebo
bezpečnosti produktů výzkumu pro ženy (jako častěji opomíjenou skupinu) či nevyužití všech
tržních příležitostí.
Technologická agentura České republiky (TA ČR), coby poskytovatel podpory z veřejných
prostředků, vnímá svou odpovědnost za kvalitu a dopady podpořených výzkumných a inovačních
aktivit. Cílem této příručky je poskytnout výzkumníkům a výzkumnicím vodítko, jak posoudit, zda
je v jejich projektu relevantní zohlednit genderovou perspektivu, a jak ji konzistentně začlenit
do výzkumného záměru, metodologie a zamýšlené aplikace. Text je určen současně i oponentům
a zpravodajům, jímž má sloužit jako jeden z podkladů pro hodnocení návrhů projektů.
2 Co je genderová dimenze v obsahu výzkumu a
proč je důležité se jí zabývat?
Množství důkazů z nejrůznějších oborů, které ukazují, že poznatky či inovace mnohdy neberou
dostatečně v potaz možné fyzické odlišnosti žen a mužů nebo jejich odlišné zkušenosti,
perspektivy či potřeby, neustále narůstá. Příkladem mohou být hlasově ovládané přístroje, které
nereagují ve stejné míře na nižší a vyšší hlasové frekvence, nebo jazykové korektory systematicky
označující ženské jazykové tvary jako chybné2
. Přehlížena přitom bývá jak role pohlaví, tak i
genderu3
. Zohlednit genderovou dimenzi ve výzkumu a inovacích tedy znamená brát ve všech
fázích (od promýšlení výzkumného záměru až po aplikaci výsledků) v potaz možný vliv dílčích
fyzických rozdílů spojených s pohlavím nebo rozdílů v určitých genderových vzorcích. Tam, kde je
to relevantní, by také v zájmu maximalizace užitku z výsledků měla být brána v potaz různost
uživatelů výsledků výzkumu spojená s věkem, etnicitou, zdravotním stavem apod.).
Sousloví „genderová dimenze výzkumu“ bývá obvykle používáno jako zastřešující pojem
pro genderovou i pohlavní dimenzi, v souladu s čímž je používáno také v této příručce.
3
Zatímco pojem “pohlaví” odkazuje k dílčím biologickým odlišnostem žen a mužů, “gender” se vztahuje
k sociálně utvářeným rozdílům mezi ženami a muži, které se mění v průběhu historie a liší také v různých
kulturách.
2
Řadu konkrétních příkladů představuje například webová stránka Gendered Innovations in Science, Health
& Medicine, Engineering and Environment, na níž spolupracuje Stanford University s Evropskou komisí
a National Science Foundation (Schiebinger et al. 2011-2022): https://genderedinnovations.stanford.edu/.
Příklady uplatnění genderové dimenze lze nalézt také na webové sekci stránek NKC – gender a věda Jedna
velikost nestačí: https://genderaveda.cz/jedna-velikost-nestaci/.
1
První verze této příručky vznikla v rámci projektu GEECCO podpořeného z programu Horizon 2020, na
jehož řešení se Technologická agentura České republiky v letech 2017-2021 podílela (GA No 741128).
1
Hlavní přínosy zohlednění genderové dimenze (včetně
konkrétních příkladů)4
:
Zvýšení kvality výzkumu a validity výsledků
Zohlednění genderové dimenze může napomoci prohloubit porozumění řešené problematiky a
zvýšit validitu výsledků. Pokud jsou genderové rozměry určité problematiky přehlíženy, výsledky
výzkumu mohou mít pouze dílčí platnost. Ve výzkumu se například nezřídka pracuje s mužským
tělem coby obecným modelem nebo s generalizovanou představou lidského objektu, která je
však implicitně definována mužsky. Závěry takového výzkumu nemusí být stejně platné i pro
ženy, ať už vzhledem k jejich odlišným tělesným parametrům, tak i jiným životním zkušenostem
(příkladem může být odlišné vnímání komfortní teploty uvnitř budov u žen a mužů, které může
ovlivňovat pohodu, soustředění a výkon).
Relevance výsledků výzkumu a inovací pro různé skupiny a jejich
bezpečnost
Nedostatečná reflexivita vůči možným pohlavním a genderovým rozdílům může mít pro
opomenutou skupinu přímo škodlivé dopady. Je například známo, že v USA došlo ke stažení
několika druhů léčiv
z trhu, jelikož vývoj těchto léčiv spoléhal primárně na výsledky získané na základě studia
mužského těla a samčích jedinců či tkání, v důsledku čehož nebyla daná léčiva pro ženy stejně
bezpečná. Podobně při vývoji bezpečnostních pásů pro auta bylo původně implicitním modelem
mužské tělo, což mělo za následek to, že pásy nebyly pro ženy stejně bezpečné a v případě
těhotných žen vedly i relativně malé nárazy k úmrtí plodu. Při aplikaci výsledků výzkumu či
zavádění inovací tedy přispívá zvažování možných odlišností spojených s pohlavím či genderem
ke zvýšení relevance utvářených produktů či služeb pro různé společenské skupiny (produkty
vyhovující všem, jejichž užívání je pro různé skupiny stejně bezpečné nebo příjemné).
Rozšíření spektra uživatelů i tržního potenciálu výsledků
výzkumu a inovací
Se zvýšenou relevancí výsledků výzkumu a utvářených produktů či služeb pro různé společenské
skupiny souvisí i rozšíření spektra jejich uživatelů. Pomocí genderové perspektivy mohou být
modifikovány produkty a služby, které původně implicitně počítaly s úzce vymezeným okruhem
uživatelů. Jejich užívání nebylo pro ostatní dostatečně komfortní nebo bezpečné, v důsledku
čehož je vylučovalo z užívání. Zohlednění poznatků o pohlaví či genderových vzorcích tedy může
zvýšit kvalitu života dříve opomíjené skupiny a být případně i zdrojem tržního potenciálu.
4
Všechny příklady vychází z již výše zmíněného webu Gendered Innovations in Science, Health & Medicine,
Engineering and Environment: https://genderedinnovations.stanford.edu/.
2
Cesta k novým poznatkům, službám a produktům
Reflexe možné role pohlaví a genderu může otevírat cestu k novým objevům. Například zahrnutí
zvířat obou pohlaví a důsledná reflexe role pohlaví coby proměnné napomohla vyvinout nový
způsob léčby pro traumatická poranění mozku nebo porozumět mechanismu rozvoje některých
autoimunitních onemocnění.
3 Kdy je relevantní ve výzkumu genderovou
dimenzi zohledňovat?
V návrhu projektu je třeba správně vyhodnotit, zda je v řešené problematice relevantní
zohledňovat možnou roli pohlaví nebo genderu (a v případě předpokládané relevance nastínit,
jak bude genderová dimenze zohledněna v jednotlivých fázích výzkumu). Zohlednění genderové
perspektivy nemusí být účelné v případě každého projektu. Někdy je také role genderové
dimenze spíše okrajová, což lze však mnohdy potvrdit právě až na základě výsledků výzkumu.
Zvažovat možné fyzické odlišnosti (pohlaví) nebo odlišnosti ve zkušenostech, perspektivách a
potřebách žen a mužů (gender) má však v principu smysl vždy, jsou-li lidé:
● objekty výzkumu: dotazování lidí, analýza dat vztahujících se k lidem, výzkum pracující
s lidskými tkáněmi apod.;
● uživatelé výsledků výzkumu nebo inovací: konzumenti, pacienti a další uživatelé;
● osoby potenciálně dotčené výsledky: například výzkum nebo inovace, v jejichž
důsledku je jakkoli ovlivněno životní prostředí.
Při vyhodnocování možné relevance role pohlaví je třeba soustředit se na skutečnost,
zda v řešené problematice či ve vývoji produktů mohou sehrávat nějakou roli anatomické nebo
fyziologické rozdíly mezi muži a ženami – například obvykle odlišná velikost postavy či některé
tělesné části, manipulační síla, rozsah pohybu, poloha hlasu, vnímání teploty apod.
Posoudit roli genderu znamená zvážit, zda mohou existovat odlišnosti v potřebách nebo
perspektivách mužů a žen (nebo jejich skupin) u cílové skupiny projektu. Je také vhodné zaměřit
se na to, zda muži a ženy mohou mít rozdílná očekávání od funkcí utvářeného produktu či služby
(aplikace, softwaru, metodiky aj.), rozdílné potřeby obsahového řešení nebo rozdílná očekávání
od designu technologie či dalších produktů výzkumu. Rovněž je vhodné zvážit, zda nehrozí riziko,
že specifické nastavení postupů či služeb povede k vyloučení některých skupin z užívání
nabízeného řešení.
Pokud dospějete k závěru, že pohlaví či gender jsou pro váš projekt relevantní, je třeba v návrhu
projektu nastínit, jak bude tato dimenze v projektu zohledněna (viz následující kapitola).
Pokud se domníváte, že pohlaví ani gender ve vašem projektu nemohou hrát žádnou roli,
případně roli pouze marginální, podložte toto stanovisko v návrhu projektu řádnými argumenty.
V případě, že bude vaše zdůvodnění vyhodnoceno jako věcně správné a dostatečně podložené,
samotná absence genderové dimenze nebude důvodem ke snížení bodového hodnocení.
3
4 Jak genderovou dimenzi systematicky začlenit
do projektu?
Pokud možnou roli pohlaví nebo genderu v problematice, kterou plánujete řešit, identifikujete, je
třeba tuto dimenzi zohlednit také ve výzkumném záměru, designu výzkumu a popisu zamýšlené
aplikace. Vodítkem mohou být následující otázky:
Výzkumné cíle, otázky a hypotézy
● Mohou do řešeného tématu vstupovat tělesné odlišnosti žen a mužů (například
hormonální produkce, ergonomie, manipulační síla, velikost postavy či její části, výška
hlasu) nebo jejich rozdílné zkušenosti, potřeby a preference? 
● Lze v kontextu řešeného zvažovat rozdílné výsledky u žen a mužů?
● Je možné očekávat odlišné dopady na ženy a muže (případně jejich skupiny)? 
Metodologie, výzkumný design, sbíraná data
● Umožní výzkumný design a nástroje (dotazníky, focus groups apod.) zachytit případné
pohlavní či genderové rozdíly, nebo naopak potvrdit neexistenci rozdílů?  
● Budou sbírána data o obou pohlavích nebo budou příslušníci obou pohlaví dotazováni
(a to v adekvátních poměrech)?
Analýza
● Budou data analyzována s ohledem na pohlaví nebo gender?
● Bude analyzována souvislost pohlaví nebo genderu s jinými relevantními proměnnými
(jako např. věk, sociální původ, etnicita)?
Aplikace a dopady
● Bude výsledný produkt či služba (necílí-li specificky na osoby jednoho pohlaví) naplňovat
potřeby mužů i žen?
● Bude z hlediska obsahu, funkcí nebo designu vyhovovat očekávání mužů i žen (případně
jejich různých skupin)?
● Budou výsledný produkt nebo služba pro muže a ženy obdobně bezpečné (např. vývoj
léků, bezpečnostních prvků, potravinářských složek aj.)?
● Dotknou se pozitivní efekty projektu obdobným způsobem kvality života mužů a žen
(např. plánování dopravy, urbanismus, veřejné služby aj.)?
● Budou plánovaný produkt nebo služba mužům a ženám (nebo také jiným skupinám)
v obdobné míře dostupné?
Komunikace a diseminace výsledků
● Budou jako součást analýzy prezentovány i relevantní závěry vztahující se k pohlavním
nebo genderovým rozměrům problematiky (včetně identifikované neexistence rozdílů)?
4
● Budou součástí prezentace i relevantní statistiky, tabulky nebo grafy rozlišující dle
pohlaví?
● Bude zvažováno vytvoření specifické publikace prezentující pohlavní nebo genderovou
dimenzi problematiky, konferenčního příspěvku apod.?
5 Na co si dát při vyhodnocování a zohledňování
genderové dimenze ve výzkumu pozor?
Na základě dosavadních zkušeností TA ČR s předkládanými návrhy projektů mají uchazeči
tendenci chybovat zejména v následujících oblastech:
● Zaměňování genderové dimenze v obsahu výzkumu a genderové vyváženosti
řešitelského týmu (složení řešitelského týmu s genderovou dimenzí v obsahu výzkumu
bezprostředně nesouvisí).
● Nedostatečné začlenění genderové perspektivy do metodologie a způsobu aplikace
(přes mnohdy správně identifikované genderové souvislosti problematiky).
● Formalismus nebo nepodložená argumentace – kritérium bylo často pojato vágně,
například konstatováním, že „výzkum je genderově neutrální“ nebo že „výzkum nezpůsobí
nerovnosti mezi muži a ženami“. Některé projekty možné genderové rozměry
problematiky dopředu automaticky vylučovaly (bez hlubšího promyšlení nebo rešerše).
Zahraniční zkušenosti5
s vyhodnocováním kritéria zaměřeného na genderovou dimenzi v
projektech i její následné zohlednění při jejich řešení poukazují na několik dalších úskalí, jimž je
vhodné se vyvarovat:
● Užívání stereotypů: například vytváření speciálních „ženských“ verzí určitých produktů
mnohdy nepřímo podporuje genderové stereotypy o ženských zájmech a esencialistické
způsoby vidění. Produkty vycházející ze stereotypů často nejsou ani v souladu s
preferencemi uživatelů/ek a mohou spíše vyvolávat odpor.
● S genderem ani charakteristikami spojenými s pohlavím by nemělo být automaticky
nakládáno jako s binárními kategoriemi (tedy existujícími v právě dvou verzích –
mužské
a ženské). Reflektována by měla být možná vnitroskupinová diverzita a množství
maskulinit
a feminit, jakož i případná neexistence rozdílů mezi muži a ženami.
● Při úsilí začlenit pohlavní a genderovou dimenzi je třeba vnímat vzájemnou souvislost
těchto proměnných s dalšími proměnnými či charakteristikami (věk, etnicita, sociální
původ, sexualita apod.).
● Problematické není pouze nereflektovat možnou genderovou dimenzi, ale také tuto
dimenzi vyzdvihovat, aniž by byla její role ve zkoumané problematice dostatečně
podložena
(nebo ji zdůrazňovat na úkor jiných proměnných (např. věk), jejichž role je ve skutečnosti
významnější).
5
Viz například také již výše zmíněný web Gendered Innovations in Science, Health & Medicine, Engineering and
Environment.
5
Smyslem reflexe a případného zohlednění genderové perspektivy v obsahu výzkumu není
většinou vytvořit dvě varianty produktů nebo řešení, ale spíše docílit inkluzivního výzkumného
řešení přínosného pro všechny. Cílem rovněž není uměle rozšiřovat výzkum, který se z
oprávněných důvodů věnuje pouze mužům nebo ženám (například výzkum zaměřený na vybrané
aspekty otcovství nebo na užívání menstruačních pomůcek) a do výzkumného záměru účelově
začlenit druhé pohlaví. Vždy je zejména třeba si klást otázku, zda v cestě za novými poznatky
nebo vyšší kvalitou života nestojí genderově slepé výzkumné otázky, metodologie a přemýšlení o
dopadech výzkumu.
6