č. j.: MU-IS/115476/2021/1429029/LF-1 Směrnice děkana Lékařské fakulty Masarykovy univerzity č. 5/2019 O právech a povinnostech zaměstnancťi a organizaci práce na LF MU (ve znění účinném od 5. května 2021) Podle§ 28 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonu (zákon o vysokých školách) vydávám tuto směrnici: Díl I. Obecné ustanovení Clánek 1 Duvod a předmět úpravy 1. Tato směrnice konkretizuje práva a povinnosti zaměstnance a zaměstnavatele pro účely Lékařské fakulty Masarykovy univerzity (dále jen „LF MU") a zároveň slouží jako nástroj personálního řízení zaměstnancu LF MU. 2. Tato směrnice stanoví: 2.1. Kategorie zaměstnancu LF MU, činnost akademických pracovníku, přijímání, zařazování akademických pracovníku 2.2. Odměňování a hodnocení akademických pracovníku a dalších zaměstnancu LF MU 2.3. Rozvržení pracovní doby na LF MU podle ustanovení zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisu (dále jen „zákoník práce") 2.4. Pravidla plánování a čerpání dovolené 2.5. Zabezpečení stravování zaměstnancu 2.6. Základy organizace BOZP na LF MU Článek 2 Úvodní a obecná ustanovení 1. Ustanovení této směrnice navazují zejména na směrnici MU č. 3/2018 „Katalog pracovních pozic", na směrnici rektora č. 11/2013 „Organizace pracovní doby na Masarykově univerzitě" a na směrnici rektora č. 10/2009 „Stanovení organizace zabezpečení bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci na MU". 2. Při aplikaci této směrnice nesmí docházet k diskriminaci nebo vyloučení, zejména z hlediska pohlaví, věku, rasy, jazyka, puvodu, národnosti, náboženství nebo smýšlení. 3. Při aplikaci této směrnice musí být respektovány základní zásady pracovněprávních vztahu vyjmenované v§ la zákoníku práce. 4. Ustanovení formulovaná v této směrnici musí být uplatňována v souladu s Etickým kodexem akademických a odborných pracovníku Masarykovy univerzity (dále jen ,,etický kodex"). Stránka 1 z 14 č. j.: MU-IS/115476/2021/1429029/LF-1 Díl II. Zaměstnanci Článek 3 Kategorie zaměstnancB 1. Zaměstnancem se z hlediska této směrnice rozumí fyzická osoba, která se zavázala k výkonu závislé práce v pracovním poměru. 2. Pro účely této směrnice se zaměstnanci člení na akademické pracovníky1 a další za­ městnance. 2.1. Akademickými pracovníky jsou profesoři, docenti, odborní asistenti, asistenti, lektoři a vědečtí, výzkumní a vývojoví pracovníci podílející se na pedagogické čin­ nosti2 . Akademičtí pracovníci bez rozdílu pracovní funkce vykonávají v rámci svého pracovního poměru k LF MU jak pedagogickou, tak vědeckou, výzkumnou, vývojovou a inovační, uměleckou nebo další tvBrčí činnost a účast na samosprávě LF MU. Na výuce se mohou podílet i další odborníci na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. 2.2. Dalšími zaměstnanci z hlediska této směrnice se rozumí zaměstnanci, kteří nejsou akademickými pracovníky a podílí se na vzdělávací, výzkumné a vývojové činnosti, popřípadě jejich managementu, administrativě nebo dalších specializovaných podpBrných činnostech. 3. Ustanovení této směrnice se nevztahují na emeritní profesory a osoby konající práci na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, nestanoví-li tato směrnice výslovně jinak. Článek 4 Kvalifikační předpoklady a požadavky 1. Kvalifikační předpoklady a požadavky, které zaměstnanec musí splňovat, aby mohl vykonávat sjednaný druh práce, jsou stanoveny ve směrnici MU3 (dále jen Katalog pracovních pozic). Katalog pracovních pozic vymezuje rámcovou charakteristiku pracovních pozic zaměstnanců a stanovuje minimální kvalifikační požadavky vč. dalších předpokladu pro zařazení do jednotlivých mzdových tříd. Katalog pracovních pozic rovněž určuje způsob zařazování zaměstnanců do mzdových tříd, způsob dokladování přiznané mzdové třídy a způsob realizace změny mzdové třídy. 2. Rozsah a strukturu konkrétních povinností v rámci rámcové charakteristiky pracovní pozice určuje pro každého zaměstnance jemu nadřízený vedoucí zaměstnanec v závislosti na celkových úkolech pracoviště ve vzdělávací činnosti a s přihlédnutím k jeho individuálním odborným schopnostem. Článek S Vznik pracovněprávního vztahu 1. Místa akademických pracovníku se obsazují na základě výběrového řízení. Od výběrového řízení lze upustit při opakovaném sjednávání pracovního poměru s akademickým pracovníkem.4 Výběrové řízení je možné konat i při přijímání dalších zaměstnancB LF MU. 2. Výběrová řízení se realizují v souladu s vnitřním předpisem MU (dále jen „Řád výběrového řízení"). 1 Zákon č. 111/1998 Sb. O vysokých školách a o doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách) 2 Příloha č. 1 Vnitřního mzdového předpisu MU 3 V době vydání předpisu je touto směrnicí Směrnice Masarykovy univerzity č. 3/2018 „Katalog pracovních pozic" 4 § 77 zákon o vysokých školách, Čl. 6 Řád výběrového řízení Masarykovy univerzity Stránka 2 z 14 č. j.: MU-IS/115476/2021/1429029/LF-1 3. Nabídky volných pracovních míst jsou zveřejňovány na veřejných internetových stránkách Masarykovy univerzity. Při výběrových řízeních je zohledňován jak strategický cíl LF MU spočívající v požadavku obnovy, obměny a rozvoje lidských zdroju ve výzkumu a vzdělávání směřující k internacionalizaci výzkumné a vzdělávací činnosti, tak podpora integrace akademických pracovníku. 4. Výběrové řízení je možné realizovat distančně, s využitím nástroje na vzdálenou komunikaci. O pruběhu výběrového řízení rozhoduje předseda komise pro výběrové ří­ zení. 5. Na pozice přednostu kateder, ústavu a klinik se vyhlašuje výběrové řízení zpravidla v období od tří do pěti let od obsazení konkrétní vedoucí pozice. 6. Na fakultě mohou pusobit i hostující profesoři dle č. 42 Statutu MU. Díl III. Odměňování a hodnocení zaměstnanců Článek 6 Odměňování 1. Odměňování zaměstnancu se řídí Vnitřním mzdovým předpisem Masarykovy univerzity v souladu s Katalogem pracovních pozic. 2. Odměny spojené s vydáváním učebních textu LF MU se řídí zvláštní vnitřní normou fakulty5 . Článek 7 Zařazování zaměstnancu do pracovních pozic a mzdových tříd Zařazení pracovních pozic akademických pracovníku do mzdových tříd včetně stanovení oblastí převažujících činností a požadavku na minimální dosažené vzdělání, akademickou kvalifikaci či vědeckou hodnost a zařazení pracovních pozic dalších zaměstnancu do mzdových tříd včetně indikativního výčtu typických pracovních míst a stanovení minimálního vzdělání pro tyto pracovní pozice stanovuje a blíže specifikuje Katalog pracovních pozic. Článek 8 Mzda 1. Mzdou se rozumí peněžité plnění poskytované zaměstnanci za práci v souladu se zákoníkem práce. 2. Mzda nebo odměna z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (dále jen dohody) nesmí být nižší než minimální mzda. Nedosáhne-li mzda nebo odměna minimální mzdy, poskytne se zaměstnanci doplatek, a to u mzdy ve výši rozdílu mezi mzdou dosaženou v kalendářním měsíci a příslušnou minimální měsíční mzdou, u odměny z dohody ve výši rozdílu mezi mzdou připadající na 1 odpracovanou hodinu a příslušnou minimální hodinovou mzdou. 3. Do mzdy se pro účely stanovení minimální mzdy nezahrnuje mzda, kterou zaměstnanec obdržel za práci přesčas a další zákonné příplatky stanovené zákoníkem práce6 . 4. Mzda je sjednána s ohledem na míru složitosti a náročnosti práce, kvalifikační požadavky a pracovní výkonnost zaměstnance. 5 V době vydání - směrnice děkana lékařské fakulty č. 4/2011 6 § 111 odst. 2 zákoníku práce, nařízení vlády upravující minimální mzdu Stránka 3 z 14 č. j.: MU-IS/115476/2021/1429029/LF-1 S. Výše jednotlivých složek mzdy, zejména mzdového tarifu, osobního ohodnoceni a funkčního příplatku, je určena mzdovým výměrem. V souladu s pravidly vnitřního mzdového předpisu muže být mzda sjednána smluvně. 6. Mzdový tarif je zaměstnancům stanoven na základě sjednaného druhu práce v souladu s čl. S Vnitřního mzdového předpisu. Článek 9 Osobní ohodnocení 1. Osobní ohodnocení je individuálně stanovenou pohyblivou složkou mzdy. 2. Pro stanovení výše osobního ohodnocení je rozhodující kvalita práce vykonávané zaměstnancem,vč. ocenění přínosu k pedagogické a vědecké činnosti a stabilního dlouhodobého výkonu zaměstnance. Současně se přihlíží k manažerským a organizačním schopnostem, znalostem, dovednostem, zkušenostem, aktivitě, profesnímu a osobnostnímu rozvoji,schopnosti týmové spolupráce a osobnostnímu přínosu zaměstnance pro zaměstnavatele. Výše osobního ohodnocení je určována s ohledem na rozpočet pracoviště v daném časovém období. 3. Při vzniku pracovního poměru lze zaměstnanci přiznat osobní ohodnocení; při určení jeho výše se přihlíží k potenciálu splňovat kritéria stanovená v odst. 2. 4. Zaměstnanci muže být přiznáno osobní ohodnocení až do stanovené procentní výše mzdového tarifu třídy,do které je zaměstnanec zařazen,a to 4.1. u dalších zaměstnanců do výše 150%; 4.2. u akademických pracovníku do výše 200%; 4.3. u vedoucích zaměstnanců (viz Organizační řád) do výše 250%. S. Osobní ohodnocení je zaměstnancům přiznáváno na dobu určitou,,zpravidla na období od 1. S. příslušného kalendářního roku. 6. Osobní ohodnocení muže být přiznáno nad rámec rozsahu stanoveného v čl. 4,pokud zaměstnanec plní úkoly v rámci dotačního projektu nebo má aktivní podíl na hospodářské činnosti LF MU. 7. Zaměstnanci,který dosahuje výjimečných pracovních výsledku a mimořádně kvalitně plní daný rozsah pracovních úkolu, muže děkan/tajemník přiznat osobní ohodnocení bez ohledu na odst. 4. 8. Návrh na přiznání,změnu nebo odejmutí osobního ohodnocení podává vedoucí pracoviště,kde je zaměstnanec zařazen. Návrhy muže podávat též jiný vedoucí zaměstnanec nebo řešitel projektu. 9. Osobní ohodnocení lze změnit (zvýšit,snížit či odebrat) v návaznosti na změny v plnění některého z kritérií,na jejichž základě bylo osobní ohodnocení přiznáno. 10. U zaměstnancu,kteří se podílejí na plnění pracovních úkolu v rámci dotačního projektu, lze osobní ohodnocení změnit také v případě změny podmínek financování projektu, nebo v případě změny mzdového tarifu. 11. O zvýšení,snížení nebo odejmutí osobního ohodnocení rozhoduje děkan/tajemník též v případě neplnění základních povinností zaměstnance dle zákoníku práce7 , neplnění požadavku pro řádný výkon práce podle zákoníku práce8 , příp. porušování vnitřních předpisu Lékařské fakulty či Masarykovy univerzity. 7 § 301 a 302 zákoníku práce 8 § 52 písm. f) a g) zákoníku práce Stránka 4 z 14 č. j.: MU-IS/115476/2021/1429029/LF-1 12. Dojde-li ke snížení nebo odebrání osobního ohodnocení v pruběhu období, po které je osobní ohodnocení přiznáno, musí být zaměstnanci tato skutečnost písemně oznámena vč. uvedení duvodu, a to nejpozději v den, kdy změna nabývá účinnosti. Oduvodnění se nevyžaduje v případě uvedeném v odstavci 10. Článek 10 Příplatek za vedení a výkon funkce 1. Funkční příplatek je přiznáván v souladu s Vnitřním mzdovým předpisem v návaznosti na Organizační řád Lékařské fakulty MU (dále jen Organizační řád). Výše funkčního příplatku odráží míru odpovědnosti, náročnosti a kvality řídicí práce. Muže být přiznán funkční příplatek za: 1.1. vedení; 1.2. výkon funkce; 1.3. zastupování; 1.4. výkon činnosti garanta studijních programu. ad 1.1. Zaměstnanci přísluší příplatek za vedení podle stupně řízení, míry odpovědnosti, náročnosti a kvality řídicí práce, počtu přímo řízených zaměstnancu a jejich struktury. Podmínkou pro přiznání je přímé vedení nejméně dvou zaměstnancu. Při plnění podmínek pro přiznání více příplatku za vedení náleží zaměstnanci příplatek jen jeden, a to ten, který je pro zaměstnance výhodnější. Stupně řízení a rozpětí výše příplatku za vedení: 1. stupeň řízení: zaměstnanec, který není vedoucím zaměstnancem, avšak je na základě popisu svého pracovního místa povinen řídit práci jiných zaměstnancu v rámci svého pracoviště, 3 000 až S 000 Kč měsíčně 2. stupeň řízení: vedoucí zaměstnanec, který v souladu s Organizačním řádem řídí práci podřízených zaměstnancu 5 000 až 20 000 Kč měsíčně 3. stupeň řízení: vedoucí zaměstnanec, který řídí další vedoucí zaměstnance anebo řídí práci více organizačních útvaru dle Organizačního řádu ad 1.2. Rozpětí výše příplatku za výkon funkce: proděkan 12 000 - 30 000 Kč měsíčně 12 000 - 30 000 Kč měsíčně ad 1.3. Zaměstnanci, který nepřetržitě zastupuje dočasně nepřítomného vedoucího zaměstnance v plném rozsahu jeho pracovních povinností po dobu nejméně 4 týdnu a pokud zastupování není součástí jeho běžných pracovních povinností, náleží příplatek za vedení v plné výši, která je přiznána dočasně nepřítomnému vedoucímu zaměstnanci. ad 1.4. Za výkon činnosti garanta studijního programu náleží zaměstnanci funkční příplatek ve výši 5 000 Kč měsíčně. Funkční příplatek za výkon činnosti garanta studijního programu nelze kumulovat. Vykonává-li jeden zaměstnanec činnosti garanta několika studijních programu, přiznává se mu funkční příplatek pouze za činnost garanta jednoho studijního programu. Stránka 5 z 14 č. j.: MU-IS/115476/2021/1429029/LF-1 2. Funkční příplatek za vedení a výkon funkce se upravuje na základě změny podmínek na řízeném pracovišti, změny v kvalitě řízení a také v souladu se změnami Organizačního řádu či struktury Lékařské fakulty. 3. O konkrétní výši příplatku za vedení, za výkon funkce a za zastupování dočasně nepřítomného zaměstnance rozhoduje dle Organizačního řádu děkan/tajemník. O přiznání příplatku za výkon funkce garanta studijních programu rozhoduje děkan Lékařské fa­ kulty. Článek 11 Příplatek za práci v riziku 1. Na LF je poskytován dle platných právních předpisu rizikový příplatek zaměstnancum, kteří vykonávají práci v pracovních podmínkách spojených s mimořádnou neuropsychickou zátěží, rizikem ohrožení života a zdraví nebo obtížnými pracovními režimy. 2. O konkrétní výši příplatku rozhoduje děkan/tajemník. Článek 12 Smluvní mzda 1. Smluvní mzda je individuálně sjednaná mzda, která zahrnuje všechny mzdové složky s výjimkou odměn a s výjimkou ostatních zákonných mzdových práv9 • 2. Smluvní mzda se sjednává vždy s děkanem a tajemníkem fakulty. 3. Smluvní mzdu lze sjednat i s jinými zaměstnanci Lékařské fakulty na základě žádosti vedoucího pracoviště. O sjednání smluvní mzdy s dalšími zaměstnancem rozhoduje dle Organizačního řádu děkan/tajemník. Článek 13 Odchodné 1. Odchodné je peněžitým plněním, které je individuální a sjednává se vždy 1.1. s děkanem a proděkanem. Výši a podmínky pro přiznání a vyplácení odchodného stanovuje čl. 12 Vnitřního mzdového předpisu Masarykovy univerzity; 1.2. s tajemníkem fakulty. Výše odchodného činí minimálně trojnásobek a maximálně šestinásobek jeho pruměrného měsíčního výdělku za poslední tři celé měsíce přede dnem ukončení funkce tajemníka. Odchodné je vyplaceno v nejbližším výplatním termínu po skončení výkonu funkce tajemníka. Na odchodné nevzniká nárok, pokud tajemník přechází do jiné jmenované funkce v rámci Masarykovy univerzity. Článek 14 Hodnocení zaměstnancu 1. Hodnocení zaměstnancu je jedním z nástroju personální práce, který poskytuje informace o výkonu jednotlivých zaměstnancu. Je východiskem při stanovování pracovních úkolu, cílu a plánu osobního a odborného rozvoje zaměstnance a podporuje tak jeho výkonnost a motivaci. Povinnost hodnocení pracovní výkonnosti a pracovních výsledku zaměstnancu je stanovena v § 302 písm. a) zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisu. 2. Pracovní výsledky zaměstnancu jsou pravidelně hodnoceny jedenkrát ročně, nejpozději do konce března následujícího roku. Hodnotitelem je standardně přímý nadřízený, tj. vedoucí pracoviště. 9 Čl. 10 Vnitřní mzdový předpis Masarykovy univerzity Stránka 6 z 14 č.j.: MU-IS/115476/2021/1429029/LF-1 3. Ustanovení odst. 2 se netýká zaměstnancu se sjednanou kratší pracovní dobou v rozsahu nižším než polovina stanovené týdenní pracovní doby, hostujících profesoru, zaměstnancu s pracovní smlouvou uzavřenou na dobu kratší než jeden rok nebo zaměstnancu zaměstnaných výhradně za účelem řešení výzkumného projektu. V případech zaměstnancu se sjednanou kratší pracovní dobou v rozsahu nižším než polovina stanovené týdenní pracovní doby muže hodnotitel stanovit odlišný interval hodnocení. 4. Každý zaměstnanec je hodnotitelem hodnocen individuálně s ohledem na relevantní povinnosti v rámci zastávané pracovní pozice, stanovené pracovní úkoly pro dané hodnoticí období a dlouhodobé pracovní cíle, případně i na další okolnosti. Hodnotitel dodržuje při hodnocení zásady uvedené ve směrnici MU č. 5/2017 (Hodnocení zaměst­ nanců). 5. Hlavním předmětem pravidelného hodnocení zaměstnanců je posouzení jejich pracovního výkonu, a to ve všech jeho hlavních oblastech. 5.1.U akademických pracovníku se jedná o oblast pedagogických, vědeckovýzkumných a organizačních aktivit. Zohledňují se také manažerské činnosti a zastávání akademických funkcí. 5.2. U dalších zaměstnancu se hodnocení pracovního výkonu provádí s ohledem na konkrétní pracovní povinnosti. 6. Předmětem hodnocení je dále posouzení dosahování plánovaného osobního a odborného rozvoje a dodržování Etického kodexu. Hodnoceno je také pracovní jednání a chování zaměstnance, např. ochota převzít odpovědnost, otevřená komunikace, spolupráce na pracovišti apod. 7. Při hodnocení akademických pracovníku se zpravidla využívá podpurná aplikace IS MU, která však nenahrazuje osobní jednání hodnotitele s hodnoceným zaměstnancem. 8. Závěry hodnocení jsou následně zaznamenány v písemném záznamu o hodnocení zaměstnance (v listinné či elektronické podobě). Závěrečný záznam odsouhlasí zaměstnanec i hodnotitel (vlastnoručním podpisem nebo elektronicky) a poté je zaslán v listinné podobě nebo elektronicky na personální oddělení, kde je uložen do osobního spisu zaměstnance. 9. Případný nesouhlas s výsledky hodnocení vyjádří zaměstnanec přímo do záznamu o hodnocení a uvede také duvod svého nesouhlasu. V takovém případě je věc postoupena k řešení děkanovi/tajemníkovi, případně jím pověřené osobě. O výsledku dalších jednání je veden písemný zápis, který je následně uložen do osobního spisu zaměstnance. Díl IV. Organizace pracovní doby Článek 15 Rozvržení pracovní doby, přestávky v práci, doby odpočinku 1. Organizace pracovní doby se řídí samostatnou směrnicí MU10 • 2. Stanovená týdenní pracovní doba činí 40 hodin týdně. 3. Na LF MU je zavedeno pružné rozvržení pracovní doby s výjimkou pracovišť uvedených v bodě 5, není-li vůči některým zaměstnancum stanoveno jinak. 4. Pracovní doba je rozvržená do pěti pracovních dnu v jednosměnném pracovním režimu s délkou pracovního týdne 40 hodin v pracovních dnech a muže začít v 6.00 hodin a končit ve 20.00 hodin. Z provozních duvodů muže pracovní doba začít před 6.00 nebo 10 v době přijetí předpisu se jedná o směrnici MU č. 11/2013 Organizace pracovní doby Stránka 7 z 14 č. j.: MU-IS/115476/2021/1429029/LF-1 končit po 20.00, vždy se souhlasem nadřízeného zaměstnance. Směna muže být nařízena i o víkendu, vyžádá-li si to vážný provozní zájem fakulty. 5. Pružné rozvržení pracovní doby není uplatněno na těchto pracovištích: 5.1. Správa budov: zaměstnanci podatelny - pevná pracovní doba od 7.30 hodin do 16.00 hodin. 5.2. Centrum léčivých rostlin - pevná pracovní doba od 6.30 hodin do 15.00 hodin. 6. Pracovní týden začíná vždy v pondělí v 6.00 hodin. 7. Doba nepřetržitého odpočinku mezi dvěma směnami (§ 90 zákoníku práce) při pracovní cestě se počítá od doby návratu zaměstnance z pracovní cesty do místa bydliště. 8. LF MU vytvoří podmínky pro vhodnou úpravu pracovní doby zaměstnancu pečujících o děti do 15 let. LF MU zajistí, aby žádosti o úpravu pracovní doby byly projednány nejpozději do 14 dnu od podání žádosti. Článek 16 Práce přesčas 1. Práci přesčas zaměstnanci nařizuje nebo k ní dává souhlas jen ve výjimečných případech nadřízený vedoucí zaměstnanec, který rovněž odpovídá za její evidenci a dodržení limitu práce přesčas daných zákoníkem práce. 2. Za práci přesčas je přednostně poskytováno náhradní volno, a to do konce třetího kalendářního měsíce po vykonané práci přesčas nebo v jinak dohodnuté době. 3. V případě čerpání náhradního volna za odpracovanou práci přesčas nebude dosažená mzda za práci přesčas splatná v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci na mzdu právo; tato mzda bude vyplacena v měsíci, ve kterém je náhradní volno čerpáno.11 4. O práci přesčas jde jen za předpokladu, že jsou splněny tyto podmínky: 4.1. Zaměstnanec pracoval nad rámec stanovené týdenní pracovní doby.12 4.2. Zaměstnanec pracoval nad rámec základní pracovní doby.13 Článek 17 Pravidla pro uplatňování pružné pracovní doby 1. Pružná pracovní doba je rozvržená do pěti dnu v jednosměnném pracovním režimu s délkou pracovního týdne 40 hodin. Vyrovnávací období ve smyslu ustanovení § 85 odst. 4 zákoníku práce, ve kterém musí být naplněna týdenní pracovní doba, se stanovuje na čtyři kalendářní měsíce po sobě jdoucí. Začátek prvního čtyřměsíčního vyrovnávacího období je stanoven na 1. září 2019. 2. Zaměstnanec, který neodpracuje pro omluvené překážky v práci příslušnou část volitelné pracovní doby za stanovené vyrovnávací období, je povinen tuto část nadpracovat nejpozději do konce dalšího vyrovnávacího období. Pokud mu v tom brání další překážky na jeho straně, je povinen tak učinit bez zbytečného odkladu po jejich odpadnutí. Doba nadpracování není prací přesčas. 3. Kladný rozdíl mezi vykázanou dobou za stanovené vyrovnávací období a násobku týdenní pracovní doby zaměstnance a počtu týdnu připadajících na příslušné vyrovnávací období se posuzuje jako doba dobrovolného setrvání na pracovišti jinak než výkonem práce, nikoli jako doba odpracovaná, pokud se nejedná o práci přesčas. 11 Vnitřní mzdový předpis MU, článek3, odst. 2 12 Článek 17, odst. 1 13 Článek 21, odst. 5 Stránka 8 z 14 č. j.: MU-IS/115476/2021/1429029/LF-1 4. V souladu s tímto rozvržením pracovní doby je povinností přednostu klinik, ústavu, kateder a vedoucích ostatních pracovišť zajistit u jednotlivých zaměstnancu evidenci: 4.1. odpracované doby 4.2. práce přesčas 4.3. noční práce 4.4. doby pracovní pohotovosti, kterou zaměstnanec držel (§ 78 odst. 1. písm. h) a § 95 zákoníku práce) 4.5. výkonu práce v době pracovní pohotovosti (§ 95 odst. 2 zákoníku práce) 4.6. dobu opuštění pracoviště s vyznačením duvodu v základní pracovní době. 5. Při pružném rozvržení pracovní doby si zaměstnanec volí začátek i konec pracovní doby v jednotlivých dnech v rámci časových úseku volitelné pracovní doby tak, že celková délka směny nesmí přesáhnout 12 hodin. Začátek volitelné pracovní doby je od 6.00 - 9.00 hodin a konec volitelné pracovní doby od 15.00 - 20.00 hodin. Mezi dva volitelné úseky pracovní doby je vložena základní pracovní doba od 9.00 - 15.00 hodin, kdy je zaměstnanec povinen být na pracovišti. V letních měsících, tj. červenec a srpen, je stanovena základní pracovní doba od 9.00 hodin - 14.00 hodin. Zaměstnanec se muže vzdálit z pracoviště pouze na příkaz nebo se souhlasem svého přímého nadřízeného. Toto ustanovení neplatí pro akademické pracovníky - viz článek 19. 6. Pro zaměstnance, s nimiž je sjednána kratší pracovní doba a kteří pracují v režimu pružné pracovní doby, platí pravidla uplatnění pružné pracovní doby obdobně jako pro zaměstnance pracující po stanovenou týdenní pracovní dobu s tím, že se předpokládá rozvržení pracovní doby do pěti směn v každý pracovní den, pokud není individuálně vedoucím pracoviště stanoveno jinak. 7. Otázky pružného rozvržení pracovní doby v případě, že nastanou překážky v práci na straně zaměstnance či zaměstnavatele, upravuje příslušná směrnice MU14 • 8. Zaměstnanci jsou povinni pro prokázání zpusobilosti náhrady mzdy za překážku v práci předložit písemné potvrzení s uvedením časového údaje, ve kterém doba překážky v práci trvala. Toto potvrzení schválené vedoucím pracoviště předá zaměstnanec na mzdovou účtárnu. Zaměstnanci s pružným rozvržením pracovní doby dokládají pouze časový úsek, který spadá do základní pracovní doby. Vzor potvrzení je přílohou této směrnice. 9. Pokud došlo k výkonu práce přesčas, v noci, o víkendu, ve svátek, nebo k držení pracovní pohotovosti, je vedoucí pracoviště povinen podat na mzdovou účtárnu samostatný formulář, a to do konce kalendářního měsíce, za který mají být zúčtovány mzdové nároky zaměstnancu. Vzor formuláře je přílohou této směrnice. Článek 18 Práce z domova 1. Pokud to umožňují okolnosti výkonu práce a pracovní náplň zaměstnance, muže s ním být dohodnuto, že si bude určitou část své pracovní doby rozvrhovat sám na místě, které si sám určí (práce z domova). Práci z domova nelze uplatnit zejména při plnění přímé výukové činnosti, konzultační činnosti, plánovaných pracovních poradách a setkáních a dalších činnostech vyžadujících osobní přítomnost zaměstnance na pracovišti. 2. Podmínky pro výkon práce z domova upravuje příslušná směrnice MU15. 14 V době vydání předpisu je touto směrnicí Směrnice MU č.11/2013 Organizace pracovní doby 15 V době vydání předpisu je touto směrnicí Směrnice MU č.11/2013 Organizace pracovní doby Stránka 9 z 14 č. j.: MU-IS/115476/2021/1429029/LF-1 3. Dohoda o výkonu práce z domova musí být uzavřena písemně. 4. Přímý nadřízený zaměstnance, se kterým byla dohodnuta možnost výkonu práce z domova, je povinen: 4.1. zadávat zaměstnanci příslušné pokyny k práci z domova a tuto práci řídit, 4.2. provádět kontrolu a odsouhlasení údaju z podkladu pro evidenci pracovní doby, kterou zaměstnanec odpracoval z domova. Článek 19 Zvláštní pravidla organizace pracovní doby akademických pracovníku, případně dalších zaměstnancu, kteří vykonávají výuku, výzkum a další tvurčí činnosti 1. Pracovní doba akademických pracovníku se řídí zvláštními pravidly s ohledem na specifické souvislosti výkonu jejich práce. 2. Akademičtí pracovníci jsou povinni vykonávat práci na pracovišti LF MU nebo na jiném dohodnutém místě tehdy, kdy to vyplývá z plnění jejich přímé pedagogické činnosti, (především výuková, zkušební a konzultační činnost), v případech, kdy je jejich přítomnost vyžádána vedoucím zaměstnancem za účelem výkonu práce související s přímou pedagogickou činností nebo s plněním vědeckých, výzkumných, vývojových, inovačních a tvurčích úkolu (např. laboratorní práce). 3. LF MU rozvrhuje akademickým pracovníkum do směn pouze tu část stanovené týdenní pracovní doby, ve které jsou vykonávány činnosti podle odstavce 2. Rozvrh pracovní doby je představován rozvrhem pedagogických povinností, případně určením dalších dob, kdy je přítomnost zaměstnance na pracovišti nezbytná. 4. Ohledně zbývající části pracovní doby akademických pracovníku se má za to, že si ji akademický pracovník rozvrhuje sám a byla dohodnuta možnost práce z domova podle článku 18, přičemž písemná forma dohody o výkonu práce z domova není v tomto případě podmínkou 5. V rámci pracovní doby akademických pracovníku se má za to, že v jednotlivých týdnech odpracovali i pracovní dobu v rozsahu, která je rovna rozdílu mezi stanovenou, případně sjednanou kratší pracovní dobou a dobou, kterou MU rozvrhla v souladu s§ 70a odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb. Zákon o vysokých školách. 6. Projektová činnost je obecně činností, kterou MU nerozvrhuje. V případě zvláštních podmínek pro evidenci, resp. vykazování odpracované doby vyžadovaných poskytovateli konkrétních projektu, se sjednává s jednotlivými zaměstnanci povinnost vykazovat odpracovanou dobu na konkrétním projektu dle pokynu řešitele projektu popřípadě děkana fakulty (např. pomocí tzv. timesheetu). Článek 20 Přestávka v práci 1. Přestávka v práci na jídlo a oddech je stanovena nejméně po 3 hodinách a nejdéle po 6 hodinách nepřetržité práce, a to v délce 30 minut. Mladistvému zaměstnanci musí být tato přestávka poskytnuta nejdéle po 4 hodinách nepřetržité práce. Tato přestávka se nezapočítává do pracovní doby. 2. Zaměstnanec se sjednanou kratší pracovní dobou 20 hodin týdně a méně, jehož pracovní doba v daný konkrétní den nepřesahuje 6 hodin, není povinen přestávku v práci na jídlo a oddech čerpat. Stránka 10 z 14 č. j.: MU-IS/115476/2021/1429029/LF-1 3. Jedná-li se o práce, které nemohou být přerušeny, popř. jedná-li se o zaměstnance dle odst. 2, je zaměstnanci poskytnuta přiměřená doba pro oddech a jídlo. Tato doba se započítává do pracovní doby a zaměstnanci náleží mzda. 4. Přestávka v práci na jídlo a oddech se neposkytuje na začátku a na konci pracovní doby. Článek 21 Evidence pracovní doby a docházky do zaměstnání 1. Evidence pracovní doby zaměstnanců LF MU se vykazuje na jednotlivých pracovištích pomocí elektronické aplikace v informačním systému INET MU, pokud není vedoucím pracoviště určeno jinak z provozních Či technických duvodu. 2. U akademických pracovníku LF MU eviduje pracovní dobu v rozsahu dle čl. 19 3. U zaměstnancu, kteří nejsou akademickými pracovníky, eviduje LF MU celou pracovní dobu. 4. Do evidence zaměstnanec zaznamenává začátek a konec výkonu práce (odpracované směny), přestávku na jídlo a oddech a další záznamy: přerušení pracovní směny v základní části pracovní doby, pracovní pochuzky, výkon práce z domova (jen neakademičtí pracovníci), začátek a konec noční práce, nepřítomnost z duvodu dovolené a pracovní cesty, pokud tato data nejsou generována z evidence v INETu. S. Zaměstnanec je povinen vést evidenci pracovní doby dle skutečnosti a do 1. pracovního dne následujícího měsíce potvrdit její správnost. 6. Vedoucí pracoviště je povinen kontrolovat vedení evidence pracovní doby a její soulad se skutečností a schválit ji bez zbytečného odkladu po ukončení měsíce. Článek 22 Čerpání dovolené 1. Celý rozsah dovolené musí být zaměstnancem vyčerpán v roce, ve kterém mu právo na dovolenou vzniklo. Povinností LF MU je v souladu s § 218 zákoníku práce určit čerpání dovolené v roce, ve kterém mu na ni vzniklo právo. 2. Pokud v čerpání dovolené brání 2.1. překážky v práci na straně zaměstnance (například dlouhodobá pracovní neschopnost, mateřská a rodičovská dovolená) nebo 2.2. naléhavé provozní duvody (například nutnost splnění termínovaných projektových závazku, výzkumných a dalších tvurčích úkolu), je vedoucí pracoviště povinen určit tuto dovolenou tak, aby byla vyčerpána do 30. června následujícího roku. Pokud LF MU do tohoto data nerozhodne, muže o čerpání rozhodnout sám zaměstnanec. Čerpání dovolené v tomto případě je zaměstnanec povinen písemně oznámit zaměstnavateli zpravidla 14 dnu předem. 3. Nemuže-li být dovolená vyčerpána ani do konce následujícího kalendářního roku, protože byl zaměstnanec uznán dočasně práce neschopným nebo z duvodu čerpání mateřské nebo rodičovské dovolené nebo pro jiné závažné překážky v práci na straně zaměstnance, vedoucí pracoviště určí dobu čerpání této dovolené po skončení těchto překážek v práci. 4. Zaměstnanec čerpá dovolenou dle schváleného plánu dovolené a žádost zasílá přímému nadřízenému elektronickou formou prostřednictvím příslušné aplikace v INET MU. Takto odsouhlasená dovolená se automaticky zaznamenává do elektronické docházky. Stránka 11 z 14 č. j.: MU-IS/115476/2021/1429029/LF-1 S. Výjimky čerpání oproti plánu schvaluje vedoucí pracoviště. Tištěná podoba elektronické docházky podepsaná vedoucím pracoviště je měsíčně odesílána na personální oddělení LF, kde je archivována. V případě elektronického schvalování docházky vedoucím pracoviště se tištěná forma nevyžaduje. Článek 23 Plánování čerpání dovolené 1. Zaměstnanci LF MU jsou povinni plánovat čerpání své dovolené pro příslušný rok v elektronické aplikaci INET MU. 2. Zaměstnanci, kteří nemají přístup k této aplikaci, plánují čerpání dovolené prostřednictvím zaměstnance pracoviště pověřeného vykonávat úkony v elektronické docházce. 3. Zaměstnanci jsou povinni plánovat čerpání dovolené tak, aby dovolená, na kterou jim vzniklo právo, byla vyčerpána do konce příslušného kalendářního roku. 4. Čerpání podstatné části dovolené je zaměstnanec povinen plánovat na období hlavních prázdnin a vánočních svátku tak, aby nebyl narušen plynulý chod akademického roku. Akademičtí pracovníci jsou povinni čerpat v době hlavních prázdnin nejméně 6 týdnu dovolené, neakademičtí zaměstnanci nejméně 4 týdny dovolené. Zbývající část dovolené jsou akademičtí pracovníci povinni čerpat v době, kdy se neuskutečňuje výuka. S. Zaměstnanci s pracovním poměrem na dobu určitou plánují čerpání dovolené do doby skončení pracovního poměru. 6. Zaměstnanec potvrdí správnost vyplněných údaju v elektronické aplikaci nejpozději do 15. 4. příslušného kalendářního roku a vedoucí pracoviště elektronicky potvrdí správnost naplánované dovolené za pracoviště do 30.4 příslušného kalendářního roku. 7. Vedoucí zaměstnanci současně s plánem své dovolené určí zástupce, který je v době dovolené bude zastupovat (uvedeno v aplikaci). 8. Rozvrh čerpání dovolené zaměstnanců LF MU bude předán příslušné odborové organizaci k vyjádření. 9. Kontrolu dodržování ustanovení o plánování a čerpání dovolené provádí personální od­ dělení. Díl V. Zabezpečení stravování zaměstnanců Článek 24 Formy stravování a výše příspěvku 1. Zaměstnanci LF MU mohou využívat tuto formu stravování: 1.1. ve stravovacích zařízeních zaměstnavatele (menzy) nebo v provozovnách veřejného stravování na základě peněžitého příspěvku na stravování (dále jen „stravenkový paušál"). 2. Okruh zaměstnanců a podmínky vzniku práva na stravenkový paušál je stanoven v návaznosti na Kolektivní smlouvu16 • 3. Nárok na stravenkový paušál vzniká zaměstnancům, pokud splňují podmínku výkonu práce v délce alespoň 4hodinové směny a pokud mají na MU sjednaný pracovní poměr s rozsahem nejméně poloviny stanovené týdenní pracovní doby (20 hodin týdně). 4. Podmínka sjednaného minimálního rozsahu pracovní doby neplatí v případech zaměstnanců, kteří jsou současně poživateli starobního duchodu. V těchto případech má zaměstnanec nárok na stravovací paušál v případě, že je individuálně sjednáno rozvržení 16 článek 12 Kolektivní smlouvy MU Stránka 12 z 14 č. j.: MU-IS/115476/2021/1429029/LF-1 pracovní doby jen do některých dnu tak, aby byla splněna podmínka výkonu práce v délce alespoň 4hodinové směny v jeden den. Stravenkový paušál náleží i zaměstnancům LF MU, kteří mají postavení studenta v prezenční formě studia a zaměstnancům LF MU, kteří jsou současně i v pracovním poměru k FN. S. Evidenci nároku zaměstnancu na poskytování příspěvku na stravování zajišťuje personální oddělení LF MU (dále jen „personální oddělení"). 6. Stravenkový paušál bude zaměstnancum vyplacen přímo na účet společně s výplatou mzdy za běžný kalendářní měsíc. Za jednu odpracovanou směnu náleží zaměstnanci paušál ve výši stanovené Kolektivní smlouvou. Díl VI. Zabezpečení bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci Článek 25 Bezpečnost práce a ochrana zdraví při práci, požární ochrana 1. Zajištění bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci (dále jen „BOZP") a požární ochrany (dále jen „PO") je podrobně upraveno směrnicemi MU17 a provozními řády objektu/areálu, ve kterých se pracoviště LF MU nacházejí. 2. Za organizaci BOZP a PO 2.1. na pracovištích součástí MU odpovídají vedoucí pracovišť, 2.2. při výuce a ostatních akcích souvisejících s výukou, praxí, výcvikem, sportovními akcemi a jinou činností, kterou MU provozuje nebo organizuje, odpovídají příslušní vedoucí pracovišť. 3. Za plnění úkolu BOZP a PO dle § 101 násl. zákoníku práce odpovídají osobně vedoucí zaměstnanci na všech stupních řízení v rozsahu svých funkcí a to 3.1. fakulty - odpovídá děkan, tajemník, 3.2. všichni vedoucí pracovišť na všech stupních řízení v rozsahu svých funkcí na jimi řízených pracovištích. 4. Vedoucí zaměstnanci (§ 11 zákoníku práce) jsou odpovědní za stav a vytváření podmínek bezpečné a zdravotně nezávadné práce na pracovištích, která řídí. Podrobný rozpis povinností stanoví směrnice rektora č. 10/2009 a zákoník práce. S. Povinnosti zaměstnance jsou zakotveny v zákoníku práce, právních a ostatních předpisech k zajištění BOZP (§ 349 zákoníku práce) a ve výše uvedených vnitřních normách MU. 6. Každý zaměstnanec je povinen dbát podle svých možností o svou vlastní bezpečnost, o své zdraví i o bezpečnost a zdraví fyzických osob, kterých se bezprostředně dotýká jeho jednání, případně opomenutí při práci. Znalost základních povinností vyplývajících z právních a ostatních předpisu a požadavku zaměstnavatele k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je nedílnou a trvalou součástí kvalifikačních předpokladu za­ městnance. 7. Akademičtí pracovníci v souvislosti s jejich pedagogickou činností plní povinnosti dle zákoníku práce k zajištění BOZP studentu. Akademičtí pracovníci jsou povinni zejména 17 V době přijetí směrnice se jedná o směrnicí č. 10/2009 „Stanovení organizace zabezpečení bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci na MU" a směrnicí č. 4/2005 „Organizace zabezpečení požární ochrany na Masarykové univerzitě", Stránka 13 z 14 č. j.: MU-IS/115476/2021/1429029/LF-1 seznámit studenty s bezpečnostními předpisy a pokyny (srov. § 349 zákoníku práce), které se vztahují k činnosti jimi vykonávané a jsou povinni kontrolovat dodržování bezpečnostních předpisu a pokynu studenty. 8. Každý zaměstnanec má povinnost absolvovat školení o BOZP a PO v potřebném rozsahu. Za jejich proškolení odpovídá příslušný vedoucí zaměstnanec nebo jím pověřený zaměstnanec. Organizací školení BOZP je pověřen tajemník. Školení o BOZP a PO je možné absolvovat i distančně, s využitím nástroje na vzdálenou komunikaci. 9. Každý nový zaměstnanec musí před nástupem na pracoviště absolvovat vstupní lékařskou prohlídku za účelem ověření zdravotní zpusobilosti k práci, kterou má vykonávat. 10. Každý zaměstnanec je povinen absolvovat pracovnělékařskou prohlídku, a to v periodách stanovených platným právním předpisem18 • 11. Poskytování první pomoci, odškodňování pracovních úrazu, nemocí z povolání a školních úrazu studentu podrobně stanoví směrnice MU č. 10/2009. 12. Osobní ochranné pracovní prostředky, mycí, čisticí a dezinfekční prostředky a ochranné nápoje poskytne MU zaměstnanci bezplatně na základě vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek práce. Podrobnosti stanoví směrnice č. 10/2009. Díl VII. Závěrečná ustanovení Článek 26 Závěrečná ustanovení 1. Tato směrnice dnem své účinnosti ruší směrnici děkana LF MU č. 1/2018. 2. Výkonnostní příplatky a osobní ohodnocení vyměřené před nabytím účinnosti této směrnice zustávají u jednotlivých zaměstnancu v účinnosti do vyměření nového osobního ohodnocení, nebo do 30.4.2019, podle toho, co nastane dříve. 3. Tato směrnice byla aktualizována s platností a účinností od S. S. 2021. V Brně dne 5. S. 2021 prof. MUDr. artin Repko, Ph.O. děkan LF MU 18 např. Opatření rektora č. 1/2013 Práva a povinnosti zaměstnanců Masarykovy univerzity vyplývající ze zákona o specifických zdravotních službách Stránka 14 z 14