MASARYKOVA UNIVERZITA
Směrnice Masarykovy univerzity č. 11/2017
Pravidla pro tvorbu studijních programů
(ve znění účinném od 3. října 2017)
Podle §10 odst. 1 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon"), vydávám tuto směrnici:
(1) Tato směrnice stanoví pravidla, na jejichž základě jsou vytvářeny studijní programy na Masarykově univerzitě (dále jen „MU").
(2) Ustanovení této směrnice se použijí na studijní programy, jež vzniknou postupem podle čl. 15 vnitřního předpisu MU Schvalování, řízení a hodnocení kvality studijních programů Masarykovy univerzity (dále jen „předpis o studijních programech"), nebo budou přeměněny ze studijního oboru nebo studijních oborů na studijní program postupem podle čl. 23 předpisu o studijních programech.
Tato směrnice je součástí souboru vnitřních předpisů a ostatních předpisů MU k zajišťování kvality studijních programů MU, přičemž navazuje na předpis o studijních programech a vnitřní předpis MU Pravidla systému zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností a vnitřního hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností na Masarykově univerzitě.
Článek 3 Cíle úpravy
Studijní programy jsou vytvářeny tak, aby studijní plány k nim náležící
a) byly přehledné, srozumitelné a vytvářely logický celek;
b) umožňovaly dosáhnout výstupů z učení a naplnit profil absolventa stanovené charakteristikou studijního programu;
c) byly v souladu se současnou úrovní vědeckého poznání;
d) umožňovaly interdisciplinární studium a prohlubování odbornosti studia, je-li to ve vztahu k typu a profilu studijního programu možné a vhodné;
e) byly v souladu s požadavky právních předpisů, metodických dokumentů Národního akreditačního úřadu pro vysoké školství (dále jen „NAÚ") a vnitřních předpisů MU.
Článek 4
Východiska pravidel pro tvorbu studijních programů Pravidla pro tvorbu studijních programů vycházejí zejména
a) z mezinárodně uznávaných postupů, zejména z evropského rámce kvalifikací a evropských standardů a směrnic;
Část první Základní ustanovení
Čiánek 1
Předmět úpravy a působnost směrnice
Článek 2
Postavení směrnice v systému zajišťování kvaiity
1/9
b) ze zákona;
c) z podzákonných predpisu, zejména z nařízení vlády č. 274/2016 Sb., o standardech pro akreditace ve vysokém školství a nařízení vlády č. 275/2016 Sb., o oblastech vzdělávání ve vysokém školství (dále jen „nařízení o oblastech vzdělávání");
d) z doporučených postupů pro přípravu studijních programů NAÚ;
e) z vnitřních předpisů MU (čl. 2).
Článek 5 Základní pojmy
Pro účely této směrnice se rozumí
a) charakteristikou studijního programu soubor základních náležitostí studijního programu (čl. 4 předpisu o studijních programech);
b) cíli studia základní informace o studijním programu a zaměření studia, vymezení jeho hlavních charakteristik, hodnot a poslání;
c) výstupy z učení konkrétní znalosti, dovednosti a obecné způsobilosti, které by si absolvent měl v rámci studia osvojit;
d) profilem absolventa udělovaný akademický titul, předpokládané výstupy z učení a charakteristika profesí, pro jejichž výkon má být absolvent připraven, a charakteristika odvětví či zaměstnavatelů, u nichž bude moci uplatnit své vzdělání;
e) povinným předmětem předmět, jehož absolvování, včetně předepsaného způsobu ukončení, je pro studium závazné;
f) povinně volitelným předmětem předmět, který je součástí povinného bloku;
g) povinným blokem soubor předmětů, z něhož je závazně předepsáno absolvování minimálního počtu předmětů, včetně předepsaného způsobu ukončení, případně minimálního počtu kreditů;
h) volitelným předmětem předmět, který nenaplňuje znaky povinného ani povinně volitelného předmětu;
i) předmětem profilujícího základu povinný nebo povinně volitelný předmět, jehož absolvováním student získává znalosti nebo dovednosti, které jsou podstatné pro dosažení výstupů z učení uvedených v charakteristice studijního programu;
j) základním teoretickým předmětem profilujícího základu předmět profilujícího základu, který navíc souvisí s teoretickým a metodologickým základem příslušné oblasti vzdělávání;
k) univerzitním základem povinné nebo povinně volitelné předměty mající zpravidla návaznost na profil absolventa, zejména předměty společenskovědního a přírodovědného základu, předměty cizího jazyka a předměty tělesné výchovy.
Část druhá Studijní program a studijní plán
Článek 6 Studijní program
(1) Studijní program je ucelená a jasně vymezená vzdělávací jednotka splňující základní náležitosti definované zákonem a předpisem o studijních programech.
(2) Typ studijního programu může být bakalářský (§ 45 zákona), magisterský (§ 46 ,   zákona) nebo doktorský (§ 47 zákona).
(3) Profil bakalářského nebo magisterského studijního programu může být profesně zaměřený (§ 44 odst. 5 písm. a) zákona), nebo akademicky zaměřený (§ 44 odst. 5 písm. b) zákona).
2/9
(4) Forma studia ve studijním programu může být prezenční nebo kombinovaná (§ 44 odst. 4 zákona).
Článek 7 Studijní plán
(1) Studijní plán je souhrnem povinných předmětů, povinně volitelných předmětů a volitelných předmětů, který je z hlediska časové a obsahové posloupnosti uspořádán tak, aby umožnil naplnění cílů studia a dosažení profilu absolventa studijního programu ve standardní době studia.
(2) Typ studijního plánu studijního programu může být
a) jednooborový (čl. 9 a 14);
b) se specializací (čl. 10 a 15);
c) pro sdružené studium, sestávající z hlavního studijního plánu (maior) a vedlejšího studijního plánu (minor) (čl. 11 a 16);
d) pro studium podle dvou hlavních studijních plánů (maior duplex) (čl. 12);
e) na dostudování (odst. 3).
(3) Studijní program může obsahovat studijní plán, resp. studijní plány na dostudování, pokud
a) je určen pro dostudování studentů studujících ve studijním oboru, který zanikne v důsledku přeměny na studijní program postupem podle čl. 23 předpisu o studijních prog rámech;
b) ve studijním oboru podle písm. a) studuje před předložením záměru vzniku studijního programu Radě pro vnitřní hodnocení alespoň jeden student, u něhož lze vzhledem ke standardní době studia důvodně předpokládat, že studium řádně neukončí před skončením akreditace daného studijního programu členěného na obory;
c) je z hlediska časové a obsahové posloupnosti obdobný ve vztahu ke studijnímu plánu studijního oboru uskutečňovaného v rámci studijního programu, jehož akreditace skončí v důsledku přeměny a
d) umožňuje naplnění profilu absolventa studijního oboru, který zanikne v důsledku přeměny na studijní program postupem podle čl. 23 předpisu o studijních prog rámech.
(4) V průběhu uskutečňování studijního programu lze požádat o rozšíření oprávnění uskutečňovat studijní program o další studijní plán postupem podle předpisu o studijních programech.
Část třetí
Studijní plán v bakalářském studijním programu
Článek 8 Obecné vymezení
(1) Bakalářský studijní program je zaměřen na přípravu k výkonu povolání a ke studiu v magisterském studijním programu, který navazuje na bakalářský studijní program (§ 45 odst. 1 zákona).
(2) Typ studijního plánu bakalářského studijního programu může být
a) jednooborový, vedoucí k získání znalostí a dovedností oboru a jejich prohlubování podle výběru předmětů z nabídky studijního plánu;
3/9
b) se specializací, vedoucí k získání znalostí a dovedností oboru a jejich prohlubování podle výběru vymezeného specializačního bloku předmětů;
c) pro sdružené studium, vedoucí k získání znalostí a dovedností dvou oborů na základě hlavního studijního plánu a vedlejšího studijního plánu zařazených do dvou různých studijních programů;
d) pro studium podle dvou hlavních studijních plánů, vedoucí k získání znalostí a dovedností dvou oborů na základě dvou hlavních studijních plánů zařazených do dvou různých studijních programů.
(3) Předmětům univerzitního základu ve struktuře podle čl. 5 písm. k) je ve všech typech studijních plánů podle odst. 2 vyhrazeno 15 kreditů, přičemž platí, že v typu podle písm. b) jsou zařazeny v části společné všem specializacím studijního programu a v typu podle písm. c) v hlavním studijním plánu. V případě studijního plánu pro studijní programy uskutečňované v kombinované formě studia nebo v cizím jazyce platí věta první přiměřeně.
Článek 9 Jednooborový studijní pián
(1) Jednooborový studijní plán samostatně umožňuje naplnění cílů studia a dosažení profilu absolventa studijního programu.
(2) Celkový rozsah studijní zátěže předmětů jednooborového studijního plánu činí 180 kreditů, z nichž nejméně 10 je vyhrazeno předmětům zaměřeným na přípravu bakalářské práce.
(3) Povinné a povinně volitelné předměty v jednooborovém studijním plánu převažují; součet jejich kreditové zátěže významně převyšuje 135 kreditů.
Článek 10 Studijní pián se specializací
(1) Studijní plán se specializací obsahuje část odpovídající specializaci a část, která je společná všem studijním plánům se specializací uskutečňovaným v rámci daného studijního programu (dále jen „společná část").
(2) Studijní plán ve společné části umožňuje naplnění cílů studia a dosažení převládající části profilu absolventa studijního programu.
(3) Studijní program může obsahovat více než jeden studijní plán se specializací, odlišují-li se tyto specializace zřetelně navzájem.
(4) Studijní program může obsahovat vedle studijního plánu se specializací též hlavní studijní plán, odpovídá-li rozsah studijní zátěže předmětů společné části rozsahu studijní zátěže předmětů hlavního studijního plánu.
(5) Celkový rozsah studijní zátěže předmětů studijního plánu se specializací činí 180 kreditů; zahrnuje předměty společné části a předměty části specializace.
(6) Předmětům společné části je vyhrazeno 90 až 120 kreditů, z nichž nejméně 90 je vyhrazeno povinným předmětům a dalším předmětům profilujícího základu včetně nejméně 10 kreditů vyhrazených předmětům zaměřeným na přípravu bakalářské práce.
(7) Absolvováním předmětů části specializace student dosahuje specifických výstupů z učení nad rámec společné části; těmto předmětům je vyhrazen zbývající počet kreditů studijního plánu.
(8) Státní závěrečnou zkouškou se ověřují profilující znalosti nebo dovednosti ze základních tematických okruhů získané absolvováním
a)  povinných a povinně volitelných předmětů společné části a
4/9
b) předmětu části specializace. (9)  Absolvování studijního programu se studijním plánem se specializací se vyznačí
a) jako další údaj ve vysokoškolském diplomu, nikoliv však jako součást názvu studijního programu, a
b) v dodatku k diplomu spolu s výčtem všech absolvovaných předmětů.
Článek 11 Studijní pián pro sdružené studium
(1) Sdružené studium se uskutečňuje na základě hlavního studijního plánu (maior) v kombinaci s přidruženým vedlejším studijním plánem (minor), který je součástí jiného studijního programu. Konkrétní kombinace hlavního studijního plánu a vedlejšího studijního plánu tvoří studijní plán pro sdružené studium.
(2) Hlavní studijní plán umožňuje naplnění cílů studia a dosažení převládající části profilu absolventa studijního programu. Vedlejší studijní plán umožňuje dosažení ucelených výstupů z učení studijního programu.
(3) Hlavní studijní plán je vytvářen tak,
a) aby umožnil v průběhu studia volbu vedlejšího studijního plánu zařazeného do jiného studijního programu, nejpozději však při zápisu do třetího semestru, nebo
b) že je k němu vedlejší studijní plán zařazený do jiného studijního programu přidružen bez volby v průběhu studia.
(4) Studijní program může obsahovat vedlejší studijní plán, obsahuje-li současně hlavní studijní plán.
(5) Rozsah studijní zátěže předmětů hlavního studijního plánu činí 120 kreditů, z nichž nejméně 10 je vyhrazeno předmětům zaměřeným na přípravu bakalářské práce. Volitelným předmětům je v hlavním studijním plánu vyhrazeno nejvýše 25 kreditů.
(6) Pro dosažení úplné studijní zátěže předmětů bakalářského studijního programu je hlavní studijní plán v konkrétním studiu doplněn o 60 kreditů odpovídajících předmětům v přidruženém vedlejším studijním plánu zařazeném do jiného studijního programu. Vedlejší studijní plán zahrnuje povinné a povinně volitelné předměty zpravidla zařazené do hlavního studijního plánu téhož studijního programu, a to v rozsahu přiměřeném studijní zátěži předmětů vedlejšího studijního plánu. Vedlejší studijní plán nezahrnuje volitelné předměty.
(7) Profilující znalosti a dovednosti z povinných a povinně volitelných předmětů se ověřují státní závěrečnou zkouškou.
(8) Absolvování studia podle vedlejšího studijního plánu se vyznačí
a) jako další údaj ve vysokoškolském diplomu, nikoliv však jako součást názvu studijního programu, a
b) v dodatku k diplomu spolu s výčtem všech absolvovaných předmětů.
Článek 12
Studijní plán pro studium podle dvou hlavních studijních plánu
(1) Studijní plán pro studium podle dvou hlavních studijních plánů (maior duplex) umožňuje naplnění cílů studia a dosažení profilu absolventa v rozsahu dvou hlavních studijních plánů zařazených do dvou studijních programů.
(2) Bakalářský studijní program může obsahovat studijní plán pro studium podle dvou hlavních studijních plánů, neobsahuje-li současně jakýkoliv další studijní plán.
(3) Celkový rozsah studijní zátěže předmětů studijního programu se studijním plánem pro studium podle dvou hlavních studijních plánů činí 240 kreditů, z nichž
5/9
a) 120 kreditů je vyhrazeno povinným a povinně volitelným předmětům hlavního studijního plánu z prvního studijního programu, z nichž nejméně 10 je vyhrazeno předmětům zaměřeným na přípravu bakalářské práce;
b) 105 kreditů je vyhrazeno povinným a povinně volitelným předmětům hlavního studijního plánu z druhého studijního programu, z nichž nejméně 10 je vyhrazeno předmětům zaměřeným na přípravu druhé kvalifikační práce.
(4) Povinné a povinně volitelné předměty vedou k profilujícím znalostem a dovednostem a ověřují se státní závěrečnou zkouškou.
Část čtvrtá
Studijní plán v magisterském studijním programu, který navazuje
na bakalářský studijní program
Článek 13 Obecné vymezení
(1) Magisterský studijní program, který navazuje na bakalářský studijní program (dále jen „navazující magisterský studijní program") je zaměřen na získání teoretických i praktických poznatků založených na soudobém stavu vědeckého poznání, výzkumu a vývoje, na zvládnutí jejich aplikace a na rozvinutí schopností k tvůrčí činnosti (§ 46 odst. 1 zákona). Navazující magisterský studijní program navazuje na znalosti a dovednosti získané studiem v bakalářském studijním programu.
(2) Typ studijního plánu navazujícího magisterského studijního programu může být
a) jednooborový, vedoucí k získání znalostí a dovedností příslušného oboru a jejich prohlubování dle výběru předmětů z nabídky studijního plánu;
b) se specializací, vedoucí k získání znalostí a dovedností příslušného oboru a jejich prohlubování dle výběru vymezeného specializačního bloku předmětů;
c) pro sdružené studium, vedoucí k získání znalostí a dovedností dvou oborů na základě hlavního studijního plánu a vedlejšího studijního plánu zařazených do dvou různých studijních programů.
Článek 14 Jednooborový studijní pián
(1) Jednooborový studijní plán samostatně umožňuje naplnění cílů studia a dosažení profilu absolventa studijního programu.
(2) Celkový rozsah studijní zátěže předmětů jednooborového studijního plánu činí 120 kreditů, z nichž nejméně 20 je vyhrazeno předmětům zaměřeným na přípravu diplomové práce.
(3) Povinné a povinně volitelné předměty v jednooborovém studijním plánu převažují; součet jejich kreditové zátěže významně převyšuje 90 kreditů.
(4) Zahrnuje-li studijní program jednooborový studijní plán pro jednoleté studium, celkový rozsah studijní zátěže předmětů činí 90 kreditů, které jsou vyhrazeny povinným a povinně volitelným předmětům a z nichž nejméně 20 kreditů je vyhrazeno předmětům zaměřeným na přípravu diplomové práce.
Článek 15
Studijní plán se specializací
(1) Studijní plán ve společné části umožňuje naplnění cílů studia a dosažení převládající části profilu absolventa studijního programu.
6/9
(2) Celkový rozsah studijní zátěže předmětu studijního plánu se specializací činí 120 kreditů; zahrnuje předměty společné části a předměty části specializace.
(3) Předmětům společné části je vyhrazeno 60 až 80 kreditů, z nichž nejméně 60 je vyhrazeno povinným předmětům a dalším předmětům profilujícího základu včetně nejméně 20 kreditů vyhrazených předmětům zaměřeným na přípravu diplomové práce.
(4) Absolvováním předmětů části specializace student dosahuje specifických výstupů z učení nad rámec společné části; těmto předmětům je vyhrazen zbývající počet kreditů studijního plánu.
(5) Státní závěrečnou zkouškou se ověřují profilující znalosti nebo dovednosti ze základních tematických okruhů získané absolvováním
a) povinných a povinně volitelných předmětů společné části a
b) předmětů části specializace.
(6) Absolvování studijního programu se studijním plánem se specializací se vyznačí
a) jako další údaj ve vysokoškolském diplomu, nikoliv však jako součást názvu studijního programu, a
b) v dodatku k diplomu spolu s výčtem všech absolvovaných předmětů.
Čiánek 16 Studijní plán pro sdružené studium
(1) Sdružené studium se uskutečňuje na základě hlavního studijního plánu (maior) v kombinaci s přidruženým vedlejším studijním plánem (minor), který je součástí jiného studijního programu. Konkrétní kombinace hlavního studijního plánu a vedlejšího studijního plánu tvoří studijní plán pro sdružené studium.
(2) Hlavní studijní plán umožňuje naplnění cílů studia a dosažení převládající části profilu absolventa studijního programu. Vedlejší studijní plán umožňuje dosažení ucelených výstupů z učení studijního programu.
(3) Hlavní studijní plán je vytvářen tak, že je k němu vedlejší studijní plán zařazený do jiného studijního programu přidružen bez volby v průběhu studia.
(4) Studijní program může obsahovat vedlejší studijní plán, obsahuje-li současně hlavní studijní plán.
(5) Rozsah studijní zátěže předmětů hlavního studijního plánu činí 80 kreditů, z nichž nejméně 20 je vyhrazeno předmětům zaměřeným na přípravu diplomové práce. Volitelným předmětům je v hlavním studijním plánu vyhrazeno nejvýše 20 kreditů.
(6) Pro dosažení úplné studijní zátěže předmětů navazujícího magisterského studijního programu je hlavní studijní plán v konkrétním studiu doplněn o 40 kreditů odpovídajících předmětům v přidruženém vedlejším studijním plánu zařazeném do jiného studijního programu. Vedlejší studijní plán zahrnuje povinné a povinně volitelné předměty zpravidla zařazené do hlavního studijního plánu téhož studijního programu, a to v rozsahu přiměřeném studijní zátěži předmětů vedlejšího studijního plánu. Vedlejší studijní plán nezahrnuje volitelné předměty.
(7) Profilující znalosti a dovednosti z povinných a povinně volitelných předmětů se ověřují státní závěrečnou zkouškou.
(8) Absolvování studia podle vedlejšího studijního plánu se vyznačí
a) jako další údaj ve vysokoškolském diplomu, nikoliv však jako součást názvu studijního programu, a
b) v dodatku k diplomu spolu s výčtem všech absolvovaných předmětů.
7/9
Část pátá
Studijní plán v magisterském studijním programu, který nenavazuje na bakalářský studijní program
Článek 17 Obecné vymezení
(1) Magisterský studijní program je zaměřen na získání teoretických i praktických poznatků založených na soudobém stavu vědeckého poznání, výzkumu a vývoje, na zvládnutí jejich aplikace a na rozvinutí schopností k tvůrčí činnosti (§ 46 odst. 1 zákona).
(2) Magisterský studijní program, který nenavazuje na bakalářský studijní program (dále jen „nenavazující magisterský studijní program") lze uskutečňovat jen v případech, kdy to vyžaduje charakter studijního programu (§ 46 odst. 2 zákona).
Čiánek 18
Studijní plán v nenavazujícím magisterském studijním programu
(1) Předmětům univerzitního základu ve struktuře podle čl. 5 písm. k) je ve studijním plánu v nenavazujícím magisterském studijním programu vyhrazeno 15 kreditů. V případě studijního plánu pro studijní programy uskutečňované v kombinované formě studia nebo v cizím jazyce platí věta první přiměřeně.
(2) Ve studijním plánu v nenavazujícím magisterském studijním programu je nejméně 20 kreditů vyhrazeno povinným a povinně volitelným předmětům zaměřeným na přípravu diplomové práce.
Část šestá
Společná, přechodná a závěrečná ustanovení
Člán k 1
Studijní plán v doktorském studijním programu
Studium v doktorském studijním programu se uskutečňuje podle individuálního studijního plánu. Pravidla pro tvorbu individuálního studijního plánu stanoví Studijní a zkušební řád MU. Možnost postupu podle této směrnice v přiměřeném rozsahu tím není dotčena, umožňují-li to pravidla pro tvorbu individuálního studijního plánu a podmínky studia v příslušném studijním programu.
Článek 20
Studijní programy zaměřené na výkon regulovaného povolání
Při tvorbě studijního programu, jehož absolvováním se bezprostředně naplňují odborné předpoklady pro výkon regulovaného povolání (§ 78 odst. 6 zákona), se lze od ustanovení této směrnice odchýlit, zejména bylo-li by jejich naplnění v rozporu s požadavky zvláštního zákona nebo příslušného uznávacího orgánu.
Článek 21
Studijní programy s profesně zaměřeným profilem
Při tvorbě studijního programu s profesně zaměřeným profilem (§ 44 odst. 5 písm. a) zákona) se lze od ustanovení této směrnice odchýlit, zejména nelze-li požadavky směrnice naplnit s ohledem na specifika spojená s potřebou spolupráce s praxí.
8/9
Článek 22
Studijní programy v oblasti vzdělávání Učitelství
Při tvorbě studijního programu, jenž má být uskutečňován v rámci oblasti vzdělávání Učitelství (část třicátá přílohy k nařízení o oblastech vzdělávání) se lze od ustanovení této směrnice odchýlit, zejména bylo-li by jejich naplnění v rozporu s požadavky zvláštního zákona nebo příslušného uznávacího orgánu.
Uskutečňuje-li nositel oprávnění uskutečňovat studijní program (dále jen „nositel oprávnění") studijní program s hlavním studijním plánem, zajistí vhodné podmínky pro dosahování ucelených výstupů z učení studijního programu s vedlejším studijním plánem, který je součástí studijního plánu pro sdružené studium.
Do doby stanovení předmětů univerzitního základu podle čl. 5 písm. k) stanoví předměty jím odpovídající podle vlastního uvážení, jakož i zajistí jejich uskutečňování, nositel oprávnění.
(1)  Výkladem jednotlivých ustanovení této směrnice pověřuji Radu pro vnitřní hodnocení
(2) Tato směrnice náleží do oblasti metodického řízení „Řízení a hodnocení kvality v oblasti vzdělávání".
(3) Kontrolu dodržování této směrnice vykonává Rada pro vnitřní hodnocení MU.
(4) Tato směrnice nabývá platnosti dnem zveřejnění.
(5) Tato směrnice nabývá účinnosti dnem 3. října 2017.
Článek 23
Siučitelnosí studijního piánu pro sdružené studium
Článek 24
Přechodné ustanovení pro předměty univerzitního základu
Článek 25 Závěrečná ustanovení
MU.
V Brně dne 2. října 2017
Mikuláš Bek rektor
9/9