1 Náklady a výnosy studia slovenských studentů Masarykovy univerzity a vysokých škol v České republice Ján Britaňák, Michal Chribik, Daniel Němec, Jitka Šályová, Roman Vrbovský Executive summary Cílem předkládané zprávy bylo kvantifikovat ekonomické výnosy a náklady spojené se studiem slovenských studentů na českých vysokých školách a zejména Masarykově univerzitě. Zpracoval ji tým studentů ESF MU pod vedením Ing. Daniela Němce, PhD. S ohledem na zkušenosti ze zahraničních studií a dostupná data se studie zaměřila zejména na přímé krátkodobé výnosy a náklady a z části pak na přímé výnosy a náklady dlouhodobého charakteru. Vyhodnocuje ekonomické přínosy na základě výdajové metody, tedy na základě veškerých indukovaných výdajů spojených s ekonomickou aktivitou zahraničních studentů. Zdrojem dat byly jednak veřejné databáze Českého statistického úřadu a Ministerstva práce a sociálních věcí, dále pak závěry starších domácích studií na toto téma a v neposlední řadě pak výsledky vlastního dotazníkového šetření mezi slovenskými studenty v ČR. Ekonomické přínosy studia zahraničních studentů v USA a UK Přímé ekonomické přínosy studia zahraničních studentů jsou dle metodologie NFSA (2014b) představovány jako rozdíl jejich nákladů na studium složený z poplatků na školné a z veškerých výdajů na financování jejich životních nákladů, od kterých jsou odečteny náklady spojené s vynaložením peněžních zdrojů Spojených států, jejichž příjemci jsou zahraniční studenti. Přímé ekonomické přínosy jsou tedy odhadovány z následujících dílčích položek: Náklady na školné, životní náklady spojené se studiem (ubytování, jídlo, zábava, ošacení, cestování do USA), dodatečné výdaje na zajištění dalších členů rodiny studujícího, náklady podpory zdrojů z USA (které jsou pro získání celkového ekonomického přínosu odečítány) zahrnují náklady pro studenty, kteří nejsou samoplátci, a zdrojem jsou fondy univerzit, vlády nebo soukromých sponzorů z USA (či zaměstnavatele daného studenta). Přímé a nepřímé výnosy z nově vytvořených míst jsou odhadovány na základě podílu celkových ekonomických dopadů zahraničních studentů (celkových výdajů) vzhledem k objemu exportů potřebných na podporu (vytvoření) jednoho pracovního místa. Výsledky NFSA (2014a) ukazují, že během akademického roku 2012-2013 činil příspěvek (čistý ekonomický přínos) zahraničních studentů do americké ekonomiky 24 miliard dolarů a bylo podpořeno či vytvořeno 313 000 pracovních míst. Studie Oxford Economics (2013) kvantifikuje ekonomické přínosy studia zahraničních studentů University of Shefield na regionální úrovni (oblast Yorkshire) a dále pak na místní úrovni samotné oblasti Shefield a okolí. Na základě dat z akademického roku 2012-2013 byl odhadovaný čistý přínos pro HDP oblasti Shefield 120 milionů liber (147 milionů liber představovaly výnosy a 27 milionů liber pak náklady) a pro celý region Yorkshire pak 136,8 milionů liber. Přímé čisté dopady v oblasti Shefield skrze školné a výdaje na živobytí činily 97 milionů liber (a tedy výrazně převyšují náklady spojené s jejich studiem), nepřímé dopady (zahrnující celé nabídkové řetězce lokální ekonomiky) a indukované dopady (zahrnující výdaje zaměstnanců v sektorech danými přímými a nepřímými efekty výdajů zahraničních studentů) činily 23 milionů liber. Další dlouhodobé dopady studie Oxford 2 Economics (2013) spatřuje v možností sžití se těchto studentů s regionem, v možnosti zvýšení jejich poptávky po lokálních produktech v budoucnu (součást exportu do domovských zemí při jejich návratu) a v možnosti zvýšení příjmů z turismu (pokud se studenti v budoucnu budou vracet). Výsledky odhadů ekonomických přínosů a nákladů studia slovenských studentů v ČR Celkový ekonomický přínos studia slovenských studentů se pohybuje v rozmezí 649,1 mil. Kč až 1 937,7 mil. Kč ročně (kdy navíc uvažujeme jeden akademický rok v délce trvání 10 měsíců). Při tomto výpočtu vycházíme z agregace dílčích kategorií studentů, které mnohem lépe zohledňují specifika jednotlivých skupin studujících. Odhadované ekonomické přínosy slovenských studentů Masarykovy univerzity činí ročně 118,1 milionů korun. Tyto přínosy jsou realizovány zejména v Brně a Jihomoravském kraji. Navíc je nutné poznamenat, že nejsou nijak zohledňovány multiplikační efekty výdajů těchto slovenských studentů a odhad ekonomických přínosů lze tak chápat jako spodní mez skutečných přínosů. Ekonomický přínos jednoho absolventa činí 188 970 Kč ročně. S ohledem na počet slovenských absolventů a odhadovanou pravděpodobnost setrvání v ČR (na základě dotazníkového šetření odhadovanou na 48,8 procent) můžeme říci, že roční ekonomický přínos slovenských absolventů všech vysokých škol v ČR z roku 2014 činí 525,5 milionů korun, z čehož 108,5 milionů připadá na absolventy Masarykovy univerzity. Rovněž i v tomto případě neuvažujeme další multiplikační efekty. Regionální dopady jsou v tomto případě již méně patrné s ohledem na pravděpodobně větší rozptyl v geografickém rozdělení pracovních aktivity. Úvod Cílem předkládané zprávy je kvantifikovat ekonomické výnosy a náklady spojené se studiem slovenských studentů na českých vysokých školách. Vzhledem k šíři tématu se tato práce zaměří na vyhodnocení těchto výnosů a nákladů spojených se studiem slovenských studentů na Masarykově Univerzitě a dále pak výnosů a nákladů spojených se studiem všech slovenských studentů na vysokých školách v České republice. Předkládaná zpráva má následující strukturu. V úvodu bude v krátkosti představena metodologie a závěry vybraných zahraničních a domácích prací na toto téma. Následně pak bude vysvětlena metodologie používaná v této práci, její omezení a možnosti dalšího rozšíření. Jádrem práce pak budou části, v rámci kterých budou kvantifikovány ekonomické dopady studia slovenských studentů na vysokých školách v České republice z hlediska výnosů a nákladů. V této práci se i s ohledem na zkušenosti ze zahraničních studií a dostupná data zaměříme zejména na přímé krátkodobé výnosy a náklady a z části pak na přímé výnosy a náklady dlouhodobého charakteru. Zdrojem dat budou jednak veřejné databáze Českého statistického úřadu a Ministerstva práce a sociálních věcí, dále pak závěry starších domácích studií na toto téma a v neposlední řadě pak výsledky vlastního dotazníkového šetření mezi slovenskými studenty v ČR (zejména tedy studenty Masarykovy Univerzity). Teoretická východiska Problémem ekonomických přínosů zahraničních studentů se v hojné míře a mnohdy i pravidelně každým rokem zaobírají zahraniční studie. Přestože nelze všechny postupy v nich uplatněné automaticky převzít pro účely analýzy ekonomických přínosů studia zahraničních (slovenských) studentů v České republice, tak i přesto se v těchto studiích vyskytují některé principy a východiska mající obecnější uplatnění. Krátce si zde tedy představíme metody a závěry čtyř prací. Dvě z nich jsou práce zahraniční, které se zaměřují přímo na vyčíslení ekonomických přínosů studia zahraničních studentů ve Spojených státech (NFSA, 2014a a 2014b) a v jednom z regionů Velké Británie (Oxford Economics, 2013). Třetí práce je práce domácí (Klimentová, 2014), která se zaměřila na vyčíslení výnosů 3 a nákladů slovenských studentů v České republice a přes některé metodologické nedostatky lze do jisté míry výstupy naší předkládané analýzy s výsledky této diplomové práce porovnávat. Poslední zmiňovanou prací je výzkumná zpráva Fišer et al. (2013) shrnující výsledky pravidelného šetření postojů a životních podmínek studentů vysokých škol v České republice, která je cenná tím, že obsahuje údaje o objemu zdrojů studentů pro financování jejich studia, které lze opět srovnat s částí výsledků předkládané analýzy. Ekonomické přínosy studia zahraničních studentů v USA Ekonomickými přínosy zahraničních studentů na ekonomiku Spojených států se zabývá studie NFSA (2014a) podpořená metodologickým komentářem obsaženým v NFSA (2014b). Jedná se o pravidelně publikované roční zprávy vyčíslující ekonomické dopady studia zahraničních studentů na ekonomiku USA, které vycházejí z analýz dat výběrových šetření životních nákladů zahraničních studentů, dat o školném a poplatcích spojených se studiem na jednotlivých univerzitách, makroekonomických dat vládních institucí o nově vytvořených a podpořených pracovních místech a z dat odhadů multiplikačních efektů v sektoru inovací. Odhad ekonomických přínosů v této studii je složen ze dvou složek: první složka představuje přímé ekonomické dopady měřené jako objem importovaných dolarů indukovaných zahraničními studenty (tedy fakticky přímé výdaje těchto studentů ve Spojených státech) a druhá složka pak odhaduje přímé a nepřímé (multiplikované) výnosy z nově vytvořených (či podpořených) pracovních míst spojených s těmito „importovanými“ dolary. Přímé ekonomické přínosy studia zahraničních studentů jsou dle metodologie NFSA (2014b) představovány jako rozdíl jejich nákladů na studium složený z poplatků na školné a z veškerých výdajů na financování jejich životních nákladů, od kterých jsou odečteny náklady spojené s vynaložením peněžních zdrojů Spojených států, jejichž příjemci jsou zahraniční studenti. Přímé ekonomické přínosy jsou tedy odhadovány z následujících dílčích položek (všechny položky jsou anualizovány): 1. Náklady na školné, kdy studie zohledňuje různou úroveň poplatků mezi univerzitami. 2. Životní náklady spojené se studiem, rozdělené na náklady na ubytování (na základě odhadů tvoří 40 procent celkových životních nákladů), náklady na jídlo (25 procent celkových životních nákladů), ostatní náklady (zábava, ošacení, cestování do USA, další nákupy) tvoří 20 procent celkových životních nákladů (jsou odhadovány jako 50 procent nákladů na ubytování), cestování v rámci USA (benzín, pojištění, veřejná doprava) tvoří 5 procent celkových životních nákladů a zbylých 5 procent pak tvoří náklady na zdravotní pojištění. 3. Dodatečné výdaje na zajištění dalších členů rodiny studujícího (vychází se z odhadu, že 85 % studentů v manželském vztahu mají svého partnera s sebou v USA), což je odhadováno jako dodatečně 25 procentní zvýšení životních nákladů. 4. Náklady podpory zdrojů z USA (které jsou pro získání celkového ekonomického přínosu odečítány) zahrnují náklady pro studenty, kteří nejsou samoplátci, a zdrojem jsou fondy univerzit, vlády nebo soukromých sponzorů z USA (či zaměstnavatele daného studenta). Přímé a nepřímé výnosy z nově vytvořených míst jsou odhadovány na základě podílu celkových ekonomických dopadů zahraničních studentů (celkových výdajů) vzhledem k objemu exportů potřebných na podporu (vytvoření) jednoho pracovního místa. Výsledný odhadovaný počet pracovních míst je dále násoben odvozeným multiplikátorem pro různé sektory průmyslu v ekonomice (to znázorňuje nepřímý, multiplikovaný, dopad nově vytvořených pracovních míst). Ve výsledku je získán celkový počet vytvořených (podpořených) pracovních míst. Přímo podpořená pracovní místa jsou odvozena na základě podílu výdajů na životní potřeby zahraničních studentů (například pro sektor 4 ubytování se pracuje se 40 procenty celkových výdajů životní potřeby) a v případě školného je celá výše výdajů přiřazena přímé podpoře míst v oblasti vyššího vzdělávání. Výsledky NFSA (2014a) ukazují, že během akademického roku 2012-2013 činil příspěvek (čistý ekonomický přínos) zahraničních studentů do americké ekonomiky 24 miliard dolarů a bylo podpořeno či vytvořeno 313 000 pracovních míst (115 000 přímých a 198 000 nepřímých). Celkový počet zahraničních studentů činil 819 644, což dle této studie znamená, že 7 zahraničních studentů vytváří či podporuje 3 pracovní místa, a to díky výdajům v sektorech vyššího vzdělávání, potravin (a služeb pohostinství), ubytování, maloobchodu, dopravy, telekomunikací a zdravotního pojištění. Menší podíl příspěvků v objemu 400 milionů dolarů příspěvků pak byl v důsledku výdajů spojených se zajištěním osob žijících společně s těmito zahraničními studenty (manželka, děti apod.). NFSA (2014a) uvádí rovněž podrobné rozdělení jednotlivých přínosů mezi jednotlivé federální státy. Pro účely naší studie budeme vycházet z měření ekonomických přínosů založených zejména na výdajích spjatých se zajištěním životních potřeb slovenských studentů v podobném členění jako NFSA (2014b). Protože jen menší část slovenských studentů patří mezi samoplátce, je objem prostředků spojených s poplatky za studium relativně zanedbatelný. Poplatky za překročení doby studia jsou pak účelově vázané do stipendijních fondů vysokých škol a jejich další efekt je pak těžko odhadnutelný (nehledě na to, že část těchto prostředků opět získávají slovenští studenti, což ale může být dále zahrnuto v jejich odhadovaných výdajích). Rovněž tak budou zanedbány výdaje osob žijících na území České republiky v důsledku studia slovenských studentů. Jejich počet je zanedbatelný. Dopady na pracovní místa nebudou v této fázi zahrnuty, v důsledku omezené dostupnosti dat. Větší pozornost bude naopak věnována nákladovosti slovenských studentů ze strany veřejných zdrojů pro financování vysokých škol, které jsou v České republice velmi významné. Ekonomické přínosy studia zahraničních studentů ve Spojeném království Studie Oxford Economics (2013) kvantifikuje ekonomické přínosy studia zahraničních studentů University of Shefield na regionální úrovni (oblast Yorkshire) a dále pak na místní úrovni samotné oblasti Shefield a okolí. Náklady a přínosy ze studia těchto studentů jsou hodnoceny jak v krátkodobém, tak i dlouhodobém horizontu. V krátkodobém pohledu jsou přínosy hodnoceny z hlediska dopadů na regionální hrubý domácí produkt (HDP). Tyto krátkodobé dopady zahrnují přímé, nepřímé a indukované dopady výdajů zahraničních studentů po očištění nákladů spojených s jejich studiem. Dlouhodobé dopady jsou v důsledku nedostupnosti panelových dat (zahrnujících průřezovou i časovou dimenzi pozorovaných veličin) vyhodnoceny kvalitativně s dílčím doplněním o statistické ukazatele. Z hlediska metodologického tedy studie rozlišuje dva druhy přínosů: 1. krátkodobé, omezující se na přínosy čistě v rámci období jejich studia, 2. dlouhodobé, zahrnující přínosy z jejich zapojení do lokálního trhu práce po úspěšném absolvování studia. Přínosy jsou pak děleny do tří kategorií: 1. přímé, které se týkají ekonomické aktivity zahraničních studentů (výdaje na školné, výdaje na životní potřeby, výdaje nastavivších přátel a příbuzných), 2. nepřímé, zahrnující ekonomickou aktivitu nabídkového řetězce spojenou s nákupy zahraničních studentů (logistika, obchodní služby, velkoobchod apod., 3. Indukované, zahrnující výdaje zaměstnanců v sektorech závislých na ekonomické aktivitě spojené s výdaji zahraničních studentů (výdaje na potraviny ošacení, rekreaci a spotřební zboží). 5 Podobně jsou děleny i náklady spojené se studiem zahraničních studentů: 1. přímé, které zahrnují spotřebu veřejných statků ze strany zahraničních studentů a náklady zvýšené dopravy v dané oblasti, 2. nepřímé, zahrnují náklady spojené s aktivitami danými nepřímými přínosy, 3. indukované, zahrnují náklady spojené s aktivitami danými indukovanými přínosy. Data o poplatcích spojených se studiem jsou ve studii Oxford Economics (2013) čerpána z databází jednotlivých univerzit. Pro účely kvantifikace čistého ekonomického přínosu jsou dále očištěna o stipendia, která z univerzitních zdrojů plynou zahraničním studentům. Výdaje na zabezpečení životních potřeb jsou čerpány z výsledků výběrového šetření příjmů a výdajů studentů (Student Income and Expenditure Survey). Studie předpokládala, že 80 procent výdajů u prezenčních studentů bylo realizováno v oblasti Shefieldu a 100 procent pak v regionu Yorkshire. U kombinovaných studentů byl předpoklad 50 procent celkových výdajů realizovaných v oblasti Shefield a 75 procent v celém regionu Yorkshire. Z hlediska struktury výdajů připadalo u prezenčních studentů 45,5 procent výdajů na výdaje v maloobchodu, 15,6 procent na dopravu, 1,1 procenta na zdravotní a veterinární výdaje, ubytování se podílelo na celkových výdajích 24,4 procenty, výdaje v hotelích a pohostinství činily 5,8 %, výdaje na rekreaci 3,2 procent, další služby zahrnuly 1,6 procent výdajů a telekomunikační služby se podílely 2,7 procenty na celkových výdajích. U kombinovaných studentů byl vyšší podíl výdajů u dopravy (21,5 procent) a ostatních služeb (5 procent), nižší podíl měly výdaje na ubytování (20,4 procent) a pohostinství (2,8 procent). Ostatní položky se svými podíly výrazně nelišily. Výdaje rodinných návštěv studentů byly počítány z výdajů turistů navštěvujících daný region, přičemž tyto výdaje byly rozděleny podle státní příslušnosti turistů a z nich byly brány jen určité podíly, u kterých se předpokládalo, že jsou spojeny s návštěvou zahraničních studentů. Příslušný podíl byl stanoven tak, že se vzal počet studentů dané národnosti v tomto regionu a celkový počet příslušníků dané národnosti žijících v regionu a následně pak jejich vzájemný poměr pak tvořil podíl (regionálních) výdajů z turismu příslušníků této národnosti spojený s návštěvou zahraničních studentů. Krátkodobé náklady spojené se studiem zahraničních studentů, o které se očisťují výše uvedené ekonomické výnosy, tvoří převážně náklady na spotřebu veřejných statku (zdravotnictví, vzdělání, policie, doprava, zpracování odpadu apod.). Studie Oxford Economics (2013) předpokládá, že zahraniční studenti spotřebovávají v průměru stejný objem veřejných statků jako domácí subjekty. Data byla čerpána z vládních statistik o průměrných veřejných výdajích v regionu Yorkshire a byla tak založena na vládních výdajích na obyvatele. Tyto výdaje však byly v několika variantách očištěny o položky, ze kterých zahraniční studenti nemají žádný ekonomický přínos, nebo je podíl na tomto typu nákladů jen obtížně vyčíslitelný. Příkladem nákladů obsluhy veřejného dluhu, kdy lze jen malou část přiřadit nákladům spojeným s budováním infrastruktury, kterou mohou zahraniční studenti využívat. Z tohoto pohledu jsou tedy náklady na zahraničního studenta podhodnocovány. Řada ostatních položek však naopak náklady nadhodnocuje. Příkladem může být skutečnost, že zahraniční studenti nesetrvávají ve Spojeném království celý rok (a nespotřebovávají tak veřejné statky po celý rok), ale na prázdniny obvykle odjíždějí do domovské krajiny. Další úpravy zahrnovaly např. fakt, že zahraniční studenti patří do věkové kohorty mladších osob, která představuje nižší náklady při čerpání služeb z národního zdravotního systému (na základě statistik se počítalo s částkou odpovídající 64 procentům z průměrných nákladů v této oblasti). Významnou úpravu představovala rovněž úprava nákladů o složku sociálních transferů, které nejsou pro zahraniční studenty dostupné. Rovněž tak byly zohledněny veřejné výdaje na vyšší vzdělávání, které jsou z části spjaty s financováním vědy a výzkumu, a nejdou tak na přímou výukovou činnost, ze které zahraniční studenti mají největší užitek. Tyto změny s pro akademický rok 2012 až 2013 promítly ve snížení nákladů na hlavu z 8 512 liber na 6 905 liber (což je téměř 20 procent). 6 Dalším nákladem zohledněným ve studii byly náklady spojené s vyšší dopravou (odhadovány v objemu 2 129 liber na zahraničního studenta a rok). Nepřímé a indukované ekonomické výnosy pak byly počítány z regionálních input-output tabulek, které statisticky zachycují toky mezi jednotlivými sektory ekonomiky. Na základě dat z akademického roku 2012-2013 byl odhadovaný čistý přínos pro HDP oblasti Shefield 120 milionů liber (147 milionů liber představovaly výnosy a 27 milionů liber pak náklady) a pro celý region Yorkshire pak 136,8 milionů liber. Přímé čisté dopady v oblasti Shefield skrze školné a výdaje na živobytí činily 97 milionů liber (a tedy výrazně převyšují náklady spojené s jejich studiem), nepřímé dopady (zahrnující celé nabídkové řetězce lokální ekonomiky) a indukované dopady (zahrnující výdaje zaměstnanců v sektorech danými přímými a nepřímými efekty výdajů zahraničních studentů) činily 23 milionů liber. Roční výdaje na životní potřeby studentů činily odhadem 11 300 liber ročně u prezenčních studentů a 18 600 liber u studentů kombinované formy (což je dáno tím, že tito studenti při studiu pracují). Dalším kvantifikovaným důsledkem studia zahraničních studentů bylo to, že 9 % z nich (konkrétně 493 pro zkoumaný akademický rok) zůstává každým rokem zaměstnaných v regionu Yorkshire a dalších 11 % v ostatních geografických oblastech Spojeného království. Přestože vstup na lokální trhy práce může mít teoreticky kontraverzní dopady v důsledku vytlačení domácí pracovní síly, není tomu tak dle Oxford Economics (2013) v případě, kdy zahraniční absolventi Shefieldských studovali obory, které se potýkají s nedostatkem domácích absolventů. Dopady na snižování mezd v důsledku zvýšení nabídky práce nebyly rovněž empiricky prokázány. Naopak se může ukazovat pozitivní vliv růstu nabídky práce v podobě lepšího párování volných pracovních míst a uchazečů o zaměstnání a z toho plynoucí zvýšení produktivity (zvláště v kategorii vysokoškolsky vzdělaných uchazečů). Výsledky dále ukázaly, že většina zahraničních studentů (94 procent) nemá žádnou závislou osobu (manžel či manželka apod.), je ve věku pod 30 let (88 procent) a jsou svobodní (85 procent). Z toho vyplývají i pravděpodobně pozitivní dlouhodobé fiskální dopady z jejich studia, kdy mohou svou aktivitou zvýšit příjmovou stránku rozpočtu a minimálně zatížit stránku výdajovou. Další dlouhodobé dopady studie Oxford Economics (2013) spatřuje v možností sžití se těchto studentů s regionem, v možnosti zvýšení jejich poptávky po lokálních produktech v budoucnu (součást exportu do domovských zemí při jejich návratu) a v možnosti zvýšení příjmů z turismu (pokud se studenti v budoucnu budou vracet). Studie Oxford Economics (2013) představuje významný metodologický zdroj i pro naši předkládanou studii nákladovosti slovenských studentů. Podobně jako americká studie NFSA (2014a) vyhodnocuje ekonomické přínosy na základě výdajové metody, tedy na základě veškerých indukovaných výdajů spojených s ekonomickou aktivitou zahraničních studentů. Inspirativní je rovněž výpočet nákladů ze spotřeby veřejných statků založených na vládních výdajích (v tomto případě vycházející z regionální statistiky) a zohledňujících relevantnost jednotlivých částí těchto výdajů z hlediska spotřeby veřejných statků ze strany zahraničních studentů. Výsledky dále ukazují, že dopady studia zahraničních student mají výrazný regionální charakter, který však v menší míře (v případě výzkumu v oblasti Shefieldu cca. 12 procent) ovlivňuje i další oblasti regionu. V rámci naší analýzy tak lze dopady studia slovenských studentů na Masarykově Univerzitě vztáhnout přímo na dopady brněnské aglomerace, v menší míře pak na oblast Jihomoravského kraje jako takového. Ekonomické přínosy studia zahraničních studentů v České republice Ekonomickými přínosy a náklady studia zahraničních studentů (zejména pak studentů slovenských) se zabývá diplomová práce Klimentová (2014). Při výpočtech se zaměřuje pouze na studenty Masarykovy univerzity, kdy jako nákladovou položku sleduje rozpočet Masarykovy univerzity za rok 2012, z něhož vyvozuje náklady na jeden rok studia zahraničního studenta. Jediný zdroj výnosů však spatřuje pouze v daňových výnosech z příjmu budoucích absolventů. Při hodnocení výsledného ekonomického přínosu 7 pak navíc sleduje jen část daňových příjmů jdoucí do kapitoly Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Vlastním dotazníkovým šetřením získává údaje o ochotě studentů (v tomto případě slovenských) zůstat v České republice i po úspěšném ukončení studia. Tento údaj je pak využíván pro korekci očekávaných ekonomických výnosů z příjmu budoucích absolventů zohledňující jen ty studenty, kteří plánují setrvat po svém studiu v České republice. Výsledkem analýz práce Klimentová (2014) je konstatování, že náklady na jednoho zahraničního studenta za celé studium činí 293 700 Kč, přičemž výnosy generované z jeho příjmů po absolvování studia (založené na mediánové mzdě) činí 96 000 Kč. Tyto výnosy jsou počítány jako očekávané příjmy státního rozpočtu, kapitoly MŚMT při očekávané době zaměstnání trvající 40 let. Po zohlednění skutečnosti, že jen 60 procent slovenských studentů plánuje pracovat v České republice je celkový ekonomická ztráta z jednoho studenta vyčíslena na 236 100 Kč. Z hlediska metodologického je práce inspirativní provedením dotazníkového šetření, přestože se omezuje jen na získání informací k motivaci zahraničních studentů studovat v České republice. V porovnání s předchozími zahraničními studiemi je patrné, že se autorka zaměřila spíše na dlouhodobé přínosy, přičemž však bohužel uvažuje pouze daňové výnosy vztažené k příjmu absolventů, které navíc nekorektně vztahuje jen ke kapitole MŠMT státního rozpočtu ČR. Zcela jsou nicméně ignorovány ostatní daňové výnosy z nepřímých daní a naprosto zjevným nedostatkem je absence vyčíslení krátkodobých ekonomických výnosů spojených s celkovými výdaji zahraničních studentů v průběhu studia v ČR. Z našeho pohledu však lze pro účely srovnání a ověření relevantnosti našich odhadů využít údaje týkající se odhadu podílu slovenských absolventů, kteří chtějí po svém studiu nadále pracovat v České republice. Údaje o výdajích spojených se studiem na českých vysokých školách lze nalézt v průzkumu „EUROSTUDENT V: Základní výsledky šetření postojů a životních podmínek studentů vysokých škol v České republice“, jehož výsledky jsou publikovány v práci Fišer et al. (2013). Klíčová je část věnovaná životním podmínkám studentů, které zahrnují jednak jejich volbu typu ubytování při studiu, jednak se pak týkají i finanční situace studentů z hlediska zdrojů financování a objemu nákladů na živobytí a studium včetně ekonomické aktivity během studia (v dělení např. podle typu studia, tedy jestli se jedná o studium prezenční nebo kombinované). Přestože je průzkum zaměřen na všechny studenty bez ohledu na národnost, představuje dobrý zdroj pro možnost srovnání s výsledky našeho vlastního dotazníkového šetření zaměřeného výlučně na slovenské studenty. Metodologie a použitá data V této části budou představeny metody hodnocení ekonomických přínosů studia slovenských studentů na vysokých školách v České republice. Budou vycházet ze závěrů a metodologie zejména zahraničních studií představených v předchozí části této analýzy při zohlednění specifik českého prostředí a specifik slovenských studentů. Postupně budou popsány ukazatele hodnocení ekonomických výnosů a nákladů a zdroje dat, což bude zahrnovat i představení našeho vlastního dotazníkového šetření mezi slovenskými studenty zejména Masarykovy univerzity. V souladu s přístupem NFSA (2014b) a Oxford Economics (2013) bude základním přístupem kvantifikace ekonomických přínosů studia slovenských studentů výdajová metoda. Zaměříme se tedy na krátkodobé ekonomické výnosy vznikající v období jejich studia v České republice, od nichž budou odečteny ekonomické náklady jejich studia, jejichž zdrojem financování jsou peněžní zdroje z České republiky. Z analýzy existujících studií vyplývá, že klíčovým ukazatelem pro hodnocení přínosů studia zahraničních studentů jsou jejich vynaložené náklady spojené s jejich studiem, které v případě České republiky a slovenských studentů zahrnují zejména životní náklady. Dlouhodobé přínosy pak budou hodnoceny z hlediska životních nákladů a daňových výnosů vysokoškolsky vzdělaného jednotlivce. 8 Ekonomické výnosy tedy budou kvantifikovány v následujících kategoriích: 1. Výdaje na zajištění životních potřeb studujících Za účelem aproximace těchto výdajů byly použity dva typy dat – veřejně dostupná a získaná z dotazníkového šetření. Veřejná data pocházejí ze statistiky Českého statistického úřadu (ČSÚ), konkrétně z tabulek „Vydání a spotřeba domácností statistiky rodinných účtů – domácnosti podle postavení osoby v čele, podle velikosti obce, příjmová pásma, regiony soudržnosti – 2014.“1 Pro potřeby naší práce by byly nejvhodnější data o výdajích domácností složené z jedné osoby (studenta), která však k dispozici nebyla. Proto byla dostupná data vhodně upravena. Z tabulky 2a zdrojových dat (část „Domácnosti podle postavení osoby v čele, roční průměry na domácnost“, tabulka 2a „Složení domácností, přehled příjmů a vydání“) byly vybrány výdaje domácností zaměstnanců s vyšším vzděláním. Tyto údaje představují průměry na domácnost. Důležitým ukazatelem je v tomto případě počet spotřebních jednotek podle definice OECD. V popisu metodiky této publikace se uvádí, že spotřební jednotky mají podle OECD váhy definované následovně: první dospělý v domácnosti 1,0, každý další dospělý (osoba starší 13 let) 0,7 a každé dítě (osoba mladší 13 let) váhu 0,5. Nás zajímá spotřeba domácnosti s jednou dospělou osobou (studentem). Průměrný počet spotřebních jednotek na domácnost zaměstnanců s vyšším vzděláním je 1,95. Jednoduchou aritmetickou úpravou získáme domácnost s jednou dospělou osobou (vydělením hodnotou 1,95) a tímto způsobem se upraví i příslušné výdaje. Vzhledem na fakt, že není možné předpokládat, že by všichni studenti byli zaměstnáni resp. byli ekonomicky aktivní a mzda by tudíž plně reflektovala jejich vyšší vzdělání a z toho se odvíjející spotřebu, byly využity korekce zahrnující 80 procent a 60 procent takto získaných výdajů. Pro lepší možnost srovnání byla dostupná roční data převedena na měsíční údaje. Měsíční výdaje slovenských vysokoškolských studentů byly získány i vlastním dotazníkovým šetřením (které bude vysvětleno v další části práce). V tomto případě byly získány měsíční údaje o výdajích studentů (rozdělených do kategorií ubytování, potraviny, zábava apod.) spolu s dalšími sociodemografickými charakteristikami studentů. Relevantnost výsledků byla ověřena srovnáním se závěry studie Fišer et al. (2013), která se však zaměřovala na všechny studenty. Pro účely ročních agregací v případě krátkodobých ekonomických výnosů předpokládáme, že slovenští studenti nevydávají své peněžní prostředky v ČR po celý rok (např. v období prázdnin odjíždějí do své domovské krajiny). Z tohoto důvodu bude převod na roční údaje proveden při započítání jen 10 měsíců. 2. Školné na soukromých vysokých školách Školné na soukromých vysokých školách odpovídá poplatkům za studium uváděným v zahraničních studiích. Tyto poplatky je potřeba brát jako výdaj slovenských studentů, který zvyšuje ekonomický přínos. Protože je výše školného u soukromých vysokých škol různorodá, můžeme využít částku uváděnou ve výroční zprávě o hospodaření Masarykovy univerzity za rok 2014 (Masarykova univerzita, 2015b) pro akademický rok 2014/2015, tedy 15 000 Kč za semestr (30 000 Kč za akademický rok). Nicméně, tento údaj reálnou výši výdajů na školné spíše podhodnocuje. Z tohoto důvodu je vhodnější pracovat s průměrnou hodnotou školného jak za všechny soukromé vysoké školy jako celek, tak i z pohledu typu studia (bakalářské nebo magisterské) na těchto typech škol. 3. Daňové výnosy z ekonomické činnost studujících Kromě přímých výdajů lze mezi ekonomické výnosy ze studia zařadit i daňové příjmy státu pocházející z ekonomické aktivity slovenských studentů v ČR. Tyto daňové příjmy budou 1 Dostupné na https://www.czso.cz/csu/czso/vydani-a-spotreba-domacnosti-statistiky-rodinnych-uctu-za-rok- 2014-domacnosti-podle-postaveni-osoby-v-cele-podle-velikosti-obce-prijmova-pasma-regiony-soudrznosti 9 odhadnuty na základě odhadovaného podílu slovenských studentů pracujících v ČR podle typu pracovního poměru. 4. Výdaje na zajištění životních potřeb a daňové výnosy u pracujících vysokoškolsky vzdělaných osob Tento typ ekonomických výnosů studia patří do kategorie dlouhodobých přínosů. Bude vycházet z odhadovaného podílu studentů, kteří chtějí po studiu pracovat v České republice. Tento podíl pak bude kombinován s údaji o životních nákladech domácnosti zaměstnanců s vyšším vzděláním, tak jak je uvedeno v bodu 1. V tomto případě nebudou získané údaje ČSÚ korigovány. Od ekonomických výnosů (krátkodobých a dlouhodobých) budou následně odečteny ekonomické náklady, ať již přímé, krátkodobé (spojené s obdobím studia) nebo dlouhodobé (zahrnující podíl na spotřebě veřejných statků). Ekonomické náklady tak budou sledovány v následujících kategoriích: 1. Přímé náklady státního rozpočtu z kapitoly MŠMT Mezi přímé náklady spojené se studiem slovenských studentů patří bezesporu náklady státního rozpočtu kapitoly MŠMT.2 Budeme vycházet z rozpočtu na rok 2014. Zdrojová data jsou obsahem souboru „DM_T_B3I1.xls“. Náklady, které lze přímo spojit s náklady na studium slovenských studentů v českých studijních programech jsou součástí rozpočtového okruhu 1 (institucionální část rozpočtu). V tomto případě budeme pracovat s ukazateli A+B1 tvořící přímý příspěvek na studium v akreditovaných studijních programech. Diskutabilní je z našeho pohledu ukazatel K spojený s kvalitou a výkonem, který nelze přímo ztotožnit s náklady na zajištění výuky studentů, nicméně pro ověření robustnosti našich výsledků budeme pracovat s variantou počítající i s tímto ukazatelem. Ostatní ukazatele nejsou spojeny přímo s počtem studentů studující na vysokých školách, tudíž tyto části rozpočtu budou v této kategorii nákladů ignorovány. Zvláštní kategorií jsou studenti doktorských studijních programů, kde bude navíc využíván ukazatel C - stipendia pro studenty doktorských studijních programů. 2. Náklady spojené s ubytovacím stipendiem Mezi náklady, které jsou spojeny se studiem prezenčních slovenských studentů, jsou i náklady v podobě dotací na ubytování a stravování studentů. Tyto náklady jsou v kapitole MŠMT státního rozpočtu ČR vedeny pro veřejné vysoké školy pod ukazatelem U1 (v případě soukromých vysokých škol se jedná o ukazatel U2). Ne všichni studenti prezenční formy studia mají na tento typ stipendia nárok, proto bude pro výpočet nákladů na jednoho student uvažováno, že nárok na tento typ stipendia má 70 % studentů prezenční formy studia. 3. Náklady spojené s příspěvkem na stravování Dalšími náklady, které jsou spojeny se studiem prezenčních slovenských studentů, jsou náklady v podobě dotace na stravování studentů. V rozpočtu MŠMT se jedná se o ukazatel J. V tomto případě lze náklady na jednoho prezenčního studenta vyjádřit přímo dělením počtem všech prezenčních studentů. 4. Náklady spojené se spotřebou veřejných statků Jako problematické se jeví vyjádření nákladů na spotřebu veřejných statků. Pro vyčíslení krátkodobých nákladů totiž nelze předpokládat, že by např. výdaje státního rozpočtu v kapitole Ministerstva práce a sociálních věcí jakkoliv plynuli směrem k těmto studentům. U kvantifikace dlouhodobých nákladů to samozřejmě již možné je. Jako zdroj údajů o výdajích na veřejné statky budou sloužit výdaje státního rozpočtu pro rok 2014 dané Zákonem č. 475/2013 Sb.3 2 Dostupné na http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/ekonomika-skolstvi/rozpocet-kapitoly-msmt-na- rok-2014 3 Dostupné na http://www.mfcr.cz/cs/legislativa/legislativni-dokumenty/2013/zakon-c-4752013-sb-16365 10 Z tohoto důvodu budou pro vyčíslení krátkodobých nákladů z celkových výdajů státního rozpočtu pro rok 2014 odečteny výdaje kapitoly Ministerstva práce a sociálních věcí a Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy (které jsou vyjádřeny v předchozích třech položkách). Celkový objem takto korigovaných ročních výdajů bude vyjádřen na jednoho obyvatele a z této částky se vezme část odpovídající 50 procentům pro zohlednění skutečnosti, že veřejné statky čerpají ve velké míře i právnické osoby. Volba 50 procent vychází z faktu, že podle statistik vývoje inkasa vybraných daní v ČR publikovaných Ministerstvem financí4 činil v roce 2014 objem vybraných Daní z příjmu právnických osob 123 milionů a objem daní z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti 130 milionů. Pokud v této souvislosti budeme aplikovat jeden z principů daňové spravedlnosti, kterým je princip prospěchu, předpokládáme, že spotřeba veřejných statků právnickými a fyzickými osobami je přibližně obdobná (v tomto případě abstrahujeme v důsledku výrazných specifik českého daňového systému posledních několika let od aplikace principu prospěchu na daň z příjmu fyzických osob – podnikatelů). Výsledná roční suma výdajů na obyvatele pak bude pro slovenské studenty přepočtena na deset měsíců (podobně jako tomu bylo u ekonomických výnosů). Soustava veřejných rozpočtů v ČR zahrnuje i rozpočty obecní a krajské, popř. mimorozpočtové fondy. V tomto případě budeme předpokládat, že nemalá část dotací krajským rozpočtům je zahrnuta v kapitole všeobecná pokladní správa státního rozpočtu ČR a tudíž případné veřejné statky poskytované kraji (městy) jsou zahrnuty v našem výpočtu spotřeby veřejných statků jako takových. Podobnou úvahu uplatňujeme i u mimorozpočtových fondů, jejichž financování rovněž z části probíhá prostřednictvím státního rozpočtu ČR. Na závěr je potřeba zmínit několik poznámek a důvodů týkající se dalších typů ekonomických výnosů a nákladů, které nejsou v naší analýze zmiňovány.  Ekonomické výnosy osob v příbuzenském stavu zahraničních studentů – vzhledem k blízkosti Slovenska nejsou tyto možné přínosy uvažovány. Výzkum Oxford Economics (2013) navíc ukazuje, že 94 procent zahraničních studentů je svobodných.  Ekonomické výnosy z hlediska geografického rozložení dopadů – v práci uvažujeme zejména přímé dopady výdajů spojených se studiem, které přímo vstupují (podobně jako exporty) do HDP České republiky. Z hlediska regionálních dopadů by bylo možné rozdělení dopadů výdajů na regionální a krajskou úroveň v podobném poměru jako je zmiňováno ve studii Oxford Economics (2013).  Výnosy a náklady spojené s financováním a čerpáním rozpočtů zdravotního systému – tyto výnosy a náklady jsou v případě slovenských studentů ignorovány. Výdaje na zdravotní pojištění je možno brát jako součást celkových výdajů (zejména při práci s daty s výdaji na spotřebu domácností pro zaměstnané absolventy). Ze statistik ČSÚ o zdravotní péči o cizince, tabulky „Čerpání zdravotní péče cizinci – Cizinci podle země původu, věkových skupin a způsobu úhrady zdravotní péče v roce 2012“5 vyplývá, že celkové náklady na zdravotní péči cizinců ze Slovenska činily 173 milionů korun. Z toho bylo uhrazeno ze smluvního pojištění v ČR 33,6 milionů, ze zahraničního pojištění 108,6 milionů korun a hotově pak 18,6 milionů korun. Objem neuhrazených nákladů po splatnosti činil jen 5 procent celkových nákladů. Jedná se navíc o náklady všech slovenských státních příslušníků. V případě slovenských studentů by 4 Dostupné na http://www.financnisprava.cz/cs/dane-a-pojistne/analyzy-a-statistiky/udaje-z-vyberu-dani 5 Dostupné na https://www.czso.cz/documents/10180/25385875/16850854+141413_t6-3a.xls/edfa5c5e-5e62- 46ee-b8bd-b6255f1d5a3a?version=1.0 11 objem těchto nákladů byl téměř zanedbatelný (navíc uhrazený z většiny ze slovenského zdravotního pojištění).  Výnosy z poplatků za překročení standardní doby studia a náklady stipendií – vzhledem k tomu, že výnosy z poplatků jdou přímo do stipendijních fondů, budeme uvažovat, že se jejich efekt v případě slovenských studentů vzájemně vyruší. Veškeré náklady a výnosy jsou v další části této analýzy kvantifikovány na základě nejnovějších dostupných dat, obvykle z roku 2014 popř. 2013 (vlastní dotazníkové šetření je pak z roku 2015). Ekonomické přínosy budou vyjádřeny jednak pro slovenské studenty Masarykovy univerzity, jednak pak pro slovenské studenty v České republice jako takové. Výsledky budou vyjádřeny na měsíční, roční (s odpovídající časovou korekcí) a v souhrnu pak za celé tříleté nebo pětileté studium jako takové. Dotazníkové šetření mezi slovenskými studenty vysokých škol Než se dostaneme k samotnému vyčíslení ekonomických přínosů studia slovenských studentů v České republice, představíme si postup a základní charakteristiky výběrového souboru z provedeného dotazníkového šetření mezi slovenskými studenty v ČR. Výběrové šetření bylo prováděno mezi slovenskými studenty českých vysokých škol. Pro tyto účely byl sestaven dotazník, kdy znění otázek (a možnosti odpovědí) jsou součástí Přílohy A. Respondenti byli dotazování na měsíční výdaje spojené se studiem v ČR, které byly realizovány v ČR. Dotazník byl vytvoření s využitím aplikace Google Forms a šířen elektronicky prostřednictvím sociálních sítí a metodami „sněhové koule“, což bylo z hlediska cílové skupiny velmi účelná forma distribuce. Během několika dní bylo získáno 584 odpovědí, z nichž 4 odpovědi byly vyřazeny jako nekompletně vyplněné nebo nesmyslné. Dostupný datový soubor se tedy skládá z 580 respondentů. Jeden respondent uvedl jako své studium 3 leté studium vyšší odborné školy, což bylo pro naše účely bráno jako ekvivalent bakalářského studia. Několik respondentů uvedlo více studií. V takovém případě bylo u kombinace prezenčního a kombinovaného studia bráno studium jako prezenční. V případě kombinace více forem studia bylo bráno vždy to nejvyšší (tedy u kombinace bakalářského a magisterského studia to bylo studium magisterské). V případě nejvyššího roku studia byl první ročník navazujícího magisterského studia brán jako čtvrtý rok studia. U doktorského studia byla data upravena automaticky na hodnotu „6 a více“. Tabulka 1 a Tabulka 2 ukazují základní charakteristiky získaného souboru respondentů. Tabulka 1 ukazuje rozdělení výběrového souboru z hlediska pohlaví a věku. Podíl mužů a žen je vyrovnaný a převažují respondenti ve věkové kategorii 21 až 23 let. Tabulka 1: Základní charakteristiky vzorku studentů z dotazníkového šetření (věk a pohlaví) Celkem Věk 18 19 20 21 22 23 24 25 26 a více Muži 278 3 12 35 53 62 49 36 17 11 Ženy 302 1 17 42 51 59 66 49 11 6 Zdroj: vlastní dotazníkové šetření Jak ukazuje Tabulka 2, většina respondentů jsou studenti prezenční formy studia s převahou bakalářských studijních programů (resp. odpovídajících prvních tří ročníků magisterských studií). V tomto ohledu tak bude potřeba brát výsledky pro skupiny doktorandů a kombinovaných studentů s rezervou. Nicméně, z hlediska počtu slovenských studentů v ČR (viz Tabulka 3) převažují právě studenti prezenční formy studia. V našem vzorku je o něco vyšší podíl slovenských magisterských studentů než by odpovídalo stavu v ČR. Nicméně, v dalších částech textu budeme pracovat zejména s průměrnými veličinami dle jednotlivých kategorií, tudíž by tato odchylka neměla představovat pro naše účely žádný problém. Bez dodatečné tabulkové ilustrace je snad ještě dobré zmínit, že z 580 12 studentů je 474 studentů z brněnských vysokých škol a 106 z mimobrněnských. Další vybrané charakteristiky jsou součástí Přílohy B a Přílohy C. Tabulka 2: Základní charakteristiky vzorku studentů z dotazníkového šetření (studijní charakteristiky) Studium Celkem Ročník 1. 2. 3. 4. 5. 6. a vyšší Bakalářské 271 72 81 88 8 1 1 Magisterské 193 29 33 30 40 55 6 Navazující magisterské 124 0 0 0 56 52 16 Doktorské 12 0 0 0 0 0 12 Prezenční Bakalářské 247 70 79 88 8 1 1 Magisterské 193 29 33 30 40 55 6 Navazující magisterské 118 0 0 0 52 50 16 Doktorské 11 0 0 0 0 0 11 Celkem 569 99 112 118 100 106 34 Kombinované Bakalářské 4 2 2 0 0 0 0 Magisterské 0 0 0 0 0 0 0 Navazující magisterské 6 0 0 0 4 2 0 Doktorské 1 0 0 0 0 0 1 Celkem 11 2 2 0 4 2 1 Zdroj: vlastní dotazníkové šetření Výsledky odhadů ekonomických přínosů Před samotným výpočtem ekonomických přínosů a nákladů studia slovenských studentů v ČR je potřeba stanovit počty slovenských studentů na vysokých školách v ČR, ze kterých budou následující kalkulace vycházet. Počty budou vycházet z výkonových ukazatelů analyticko-statistického odboru MŠMT6 . Data jsou čerpána z údajů k 31. 12. 2014. Počty studentů ukazuje Tabulka 1Tabulka 3.7 Tabulka 3: Počty studentů vysokých škol v ČR k 31. 12. 2014 Celkem Prezenční forma Kombinovaná forma Celkem Bc. Mgr. NMgr. Ph.D. Celkem Bc. Mgr. NMgr. Ph.D. VŠ celkem 347 339 264 077 159 603 30 666 62 756 12 916 86 179 49 196 1 923 23 866 11 393 Veřejné VŠ 308 428 245 371 144 661 30 666 58 967 12 882 65 682 36 184 1 923 16 407 11 327 z toho MU 34 822 28 038 13 650 6 560 6 476 1 904 7 344 3 762 274 2 008 1 325 Soukromé VŠ 39 461 18 946 15 101 0 3 823 34 20 578 13 047 0 7 473 66 z toho cizinci VŠ celkem 41 179 36 122 19 602 6 914 7 585 2 187 5 196 2 393 13 1 372 1 423 Veřejné VŠ 34 283 31 311 15 673 6 914 6 700 2 182 3 084 1 125 13 532 1 416 z toho MU 6 678 6 213 2 639 1 770 1 437 435 509 227 6 87 189 Soukromé VŠ 6 964 4 861 3 965 0 891 5 2 113 1 269 0 840 7 z toho čeští studenti VŠ celkem 306 188 227 966 140 008 23 752 55 172 10 730 80 985 46 804 1 910 22 494 9 970 Veřejné VŠ 274 162 214 067 128 991 23 752 52 268 10 701 62 598 35 059 1 910 15 875 9 911 z toho MU 28 144 21 825 11 011 4 790 5 039 1 469 6 835 3 535 268 1 921 1 136 Soukromé VŠ 32 498 14 085 11 136 0 2 932 29 18 466 11 779 0 6 633 59 z toho slovenští studenti VŠ celkem 22 680 19 142 10 233 3 428 4 613 992 3 624 1 730 11 1 114 774 Veřejné VŠ 19 790 17 883 9 284 3 428 4 301 991 1 984 772 11 432 771 z toho MU 5 454 5 079 2 445 1 185 1 204 310 417 193 5 81 138 Soukromé VŠ 2 907 1 268 953 0 314 1 1 641 959 0 682 3 Zdroj: MŠMT 6 Dostupné na http://dsia.uiv.cz/vystupy/vu_vs_f2.html a detailněji skrze databázi Statistiky výkonových ukazatelů veřejných a soukromých vysokých škol ČR na http://krakatau.uiv.cz/statistikyvs/vykonyVS.aspx 7 Data pocházejí ze statistik MŠMT, kdy rozdíl mezi celkovými počty a součty dílčích kategorií je dán tím, že jeden student může být veden vícekrát v každé kategorii při souběžném studiu ve více rozdílných studií. Celkové počty však tuto duplicitu odstraňují. Při dalších výpočtech se tak bude vycházet zejména z oněch celkových údajů. 13 Tabulka 3 ukazuje, že podíl slovenských studentů na celkovém počtu studentů je 6,5 procent. Slovenští studenti však představují největší skupinu zahraničních studujících (55 procent ze všech zahraničních studentů. V případě Masarykovy univerzity je podíl slovenských studentů výrazně vyšší, a to 15,7 procent (a přitom představují 81,7 procent všech zahraničních studentů Masarykovy univerzity). Na veřejných vysokých školách zcela převyšuje podíl slovenských studentů studujících v prezenční formě studia a ne jinak tomu je i v případě Masarykovy univerzity. Jednotlivé ekonomické výnosy studia slovenských studentů budeme vyčíslovat podle kategorií uváděných v metodologické části naší analýzy. Zaměříme se na vyjádření měsíčních resp. ročních výnosů, které budou sloužit jako podklad pro závěrečný souhrn ekonomických přínosů při zohlednění ekonomických nákladů. Výdaje na zajištění životních potřeb a nákladů slovenských studentů Na základě statistik rodinných účtů ČSÚ diskutované v části „Metodologie a použitá data“ získáváme měsíční odhady výdajů studentů, které spolu s 80% a 60% korekcemi obsahuje Tabulka 4. V případě maximalistické varianty činí hrubá peněžní vydání (zahrnující i daň z příjmu a odvody na zdravotní a sociální pojištění) 20 543 Kč za měsíc. Minimalistická varianta poskytuje odhady čistých peněžních vydání necelých 10 000 Kč měsíčně (9 948 Kč). V tomto případě neuvažujeme daňové odvody a předpokládáme, že se bude jednat o nepracující studenty. Tabulka 4: Odhady měsíčních výdajů a daňových odvodů studentů (v Kč) Maximalistická varianta 80% varianta 60% varianta (minimalistická) Hrubá peněžní vydání celkem 20 543 16 434 12 326 Daň z příjmů 1 856 1 485 1 114 Zdravotní a sociální pojištění 2 107 1 685 1 264 Čistá peněžní vydání celkem 16 580 13 264 9 948 A. Spotřební vydání 14 444 11 555 8 666 B. Vydání neklasifikovaná jako spotřební 2 136 1 709 1 282 Zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty Porovnání těchto výsledků se závěry studie Fišer et al. (2013) naznačuje, že tento odhad je relevantní, pokud navíc vezmeme v úvahu jejich odhady životních nákladů dle formy studia (minimalistická varianta čistých peněžních vydání odpovídá přibližně průměrným výdajům studentů prezenční formy studia, maximalistická varianta pak se započtením daňových odvodů nákladům kombinované formy studia). Maximalistickou variantu můžeme brát i jako referenční výdaje absolventa vysoké školy, který by po studia zůstával v České republice, což bude odpovídat dlouhodobým výnosům ze studia. Než se dostaneme k vyčíslení výdajů slovenských studentů na základě dotazníkového šetření, shrneme si v následující tabulce odhad měsíčních výdajů slovenských studentů dle formy a typu studia, dle jejich ekonomické aktivity a dle toho, jestli se jedná o studenty soukromých vysokých škol (SVŠ) nebo veřejných vysokých škol (VVŠ). V případě studentů soukromých vysokých škol budeme uvažovat náklady na školné vycházející z průměrného školného na soukromých vysokých školách. Podrobné údaje o výši školného na soukromých školách v České republice jsou obsahem Přílohy D. Průměrná výše školného (nevážená dle počtu studentů jednotlivých škol) činí 51 942 Kč. V případě studentů bakalářského studia je průměrná výše školného za jeden akademický rok 49 683 Kč a v případě studentů navazujících magisterských oborů výše školného činí v průměru 56 095 Kč. Rozdíly ve výši školného pro studenty prezenční a kombinované formy studia jsou ve většině případů velmi malé (často nulové). Průměrné měsíční výdaje na školné tedy činí 5 194 Kč (uvažujeme opět akademický rok v trvání 10 měsíců). 14 V případě studentů kombinované formy studia předpokládáme, že se jedná o studenty ekonomicky aktivní (s dohodou o provedení práce – DPP, s dohodou o pracovní činnosti – DPČ, nebo s plným či částečným úvazkem v rámci pracovního poměru – PP popř. jako osoby samostatně výdělečně činné – OSVČ) s působištěm v ČR (v rámci souhrnu výnosů a nákladů bude možné působení mimo ČR zohledněno). Tabulka 5: Odhady měsíčních výdajů a daňových odvodů studentů dle formy a typu studia a dle ekonomické aktivity (v Kč) Typ studia Vysoká škola Ekonomická Aktivita Daňové odvody Čistá vydání Školné Celkem Prezenční – Bc., Mgr. VVŠ Nepracující 0 9 948 0 9 948 Prezenční – Bc., Mgr. VVŠ DPČ, DPP 1 114 9 948 0 11 062 Prezenční – Bc., Mgr. VVŠ PP, OSVČ 2 378 9 948 0 12 326 Prezenční – Ph.D. VVŠ nerozhoduje 0 13 264 0 13 264 Kombinované – všechny typy VVŠ PP, OSVČ 3 170 13 264 0 16 434 Prezenční – všechny typy SVŠ nepracující 0 9 948 5 194 15 142 Prezenční – všechny typy SVŠ DPČ, DPP 1 114 9 948 5 194 16 256 Prezenční – všechny typy SVŠ PP, OSVČ 2 378 9 948 5 194 17 520 Kombinované – všechny typy SVŠ PP, OSVČ 3 170 13 264 5 194 21 628 Zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty Jednotlivé varianty nákladů stanovujeme dle typu ekonomické aktivity, kdy studenti kombinované formy studia plně odpovídají 80% variantě peněžních výdajů, u prezenční formy studia pak čisté peněžní výdaje odpovídají 60% variantě vydání s tím, že u osob s DPP nebo DPČ uvažujeme jen daňové odvody u daně z příjmu a u pracovního poměru a OSVČ i výdaje na zdravotní a sociální pojištění. Doktorské studenty prezenční formy studia zařazujeme díky poskytovaným doktorským stipendiím do 80% varianty peněžních vydání s tím, že nepředpokládáme daňové odvody. Plná 80% varianta je uplatňována u všech studentů kombinované formy studia. Na základě dotazníkového šetření byly získány údaje o průměrných měsíčních výdajích slovenských studentů v ČR. Tabulka 6 obsahuje odhadované měsíční výdaje slovenských studentů dle jednotlivých kategorií. V případě výdajů za jídlo, zábavu a alkohol byly údaje z dotazníku násobeny hodnotou 4 (otázka směřovala na týdenní výdaje). Podrobnější statistiky průměrných měsíčních výdajů dle dalších charakteristik studentů jsou obsahem Přílohy B. Tabulka 6: Odhady měsíčních výdajů studentů dle různých kategorií (v Kč) Celkem ubytování jídlo zábava alkohol další všechny kategorie 9 203 3 194 3 351 1 140 736 782 Pohlaví muži 10 124 3 244 3 749 1 357 959 816 ženy 8 354 3 148 2 984 941 530 752 Ekonomická aktivita nepracuje 7 904 2 995 2 936 902 471 601 DPP, DPČ 9 772 3 371 3 544 1 190 770 897 PP, OSVČ 11 403 3 407 4 037 1 620 1 298 1 041 Typ studia bakalářské 8 884 3 131 3 130 1 093 745 784 magisterské 8 863 3 110 3 350 1 041 632 730 navazující magisterské 9 875 3 373 3 580 1 273 853 797 doktorské 14 392 4 008 5 600 2 350 1 000 1 433 Prezenční 9 223 3 204 3 359 1 143 735 783 kombinované 8 131 2 664 2 916 1 018 764 769 Zdroj: vlastní dotazníkové šetření Průměrné měsíční výdaje slovenských studentů jsou (při abstrahování od případných daňových výnosů z ekonomické aktivity studentů) nižší než úroveň čistých peněžních vydání tak, jak je ukazuje v minimalistické variantě Tabulka 4, a to zejména v případě výdajů studentů nepracujících. Vyšší čisté peněžní výdaje jsou v rámci dotazníkového šetření patrné u pracujících v rámci pracovního poměru a OSVČ. V tomto ohledu má tedy smysl pokusit se odhadnout podíly pracujících a nepracujících 15 slovenských studentů, a to nejen z důvodu vhodnějšího zohlednění odpovídajících výdajů na zajištění životních potřeb při studiu, ale zejména z důvodu odhadu potenciálních daňových výnosů. Daňové výnosy z ekonomické činnost studujících Očekávané daňové výnosy z ekonomické činnosti slovenských studentů obsahuje Tabulka 4 resp. Tabulka 5. Na základě dat z dotazníkového šetření se tedy pokusíme odhadnout podíly slovenských studentů dle jejich ekonomické aktivity a formy a typu studia. Tyto výsledky obsahuje Tabulka 7. Tabulka 7: Ekonomická aktivita dle formy a typu studia Studium Ekonomická aktivita nepracuje DPP, DPČ PP, OSVČ Bakalářské 140 63 48 Magisterské 101 59 33 navazující magisterské 44 46 34 doktorské 0 3 9 Prezenční bakalářské 137 63 47 magisterské 101 59 33 navazující magisterské 42 46 30 doktorské 0 3 8 Celkem 280 171 118 Kombinované bakalářské 3 0 1 magisterské 0 0 0 navazující magisterské 2 0 4 doktorské 0 0 1 Celkem 5 0 6 Zdroj: vlastní dotazníkové šetření Z dotazníkového šetření vyplynulo, že z 580 respondentů jich 282 uvedlo, že při studiu nepracuje. Pokud mezi tyto nepracující studenty zařadíme i 3 odpovědi, kde tato možnost byla zahrnuta jako jedna z možných (další varianty tak bereme jako ryze nárazovou záležitost), potom můžeme konstatovat, že 285 respondentů (49 procent ze všech respondentů) při studiu nepracuje a 295 (téměř 51 procent) naopak je ekonomicky aktivních buď skrze DPP a DPČ nebo je zaměstnáno na pracovní poměr na dobu určitou či neurčitou, případně jsou tito jednotlivci osobami samostatně výdělečně činnými. Ze všech ekonomicky aktivních osob je téměř 58 procent (171 z 295) studentů pracujících na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti. V celém vzorku respondentů je podíl těchto osob 29,5 procent. Pracovní poměr v podobě smluv na dobu určitou nebo neurčitou mělo 124 respondentů (do tohoto počtu zahrnujeme i osoby samostatně výdělečně činné). To představuje 42 procent ekonomicky aktivních studentů, tedy 21,4 procent z celkového počtu studentů. S ohledem na menší počet zastoupených studentů kombinované formy studia a doktorské formy studia nejsme schopni odhadnout počet ekonomicky aktivních osob v těchto kategoriích. Z tohoto důvodu tak budeme u doktorských studentů prezenční formy studia předpokládat, že nepracují a u studentů kombinované formy (bez ohledu na typ studia) budeme pracovat s předpokladem práce jako živnostníci nebo osoby zaměstnané v pracovním poměru na dobu určitou nebo neurčitou. V případě studentů bakalářské formy studia je celkem 140 z 251 studentů nepracujících (56 procent bakalářských studentů), 63 z 251 pracuje (25 procent) na DPP nebo DPČ a 48 (něco málo přes 19 procent) má pak pracovní poměr na dobu určitou nebo neurčitou nebo živnost. U magisterských studentů je 101 ze 193 studentů nepracujících (52 procent), 59 jich pracuje na DPP nebo DPČ (31 procent) a 33 ze 191 (17 procent) má živnost nebo pracovní poměr na dobu určitou popř. neurčitou. U navazujících magisterských studentů jich je jen 44 ze 124 (35,5 procent) nepracujících, 46 ze 124 má některou z forem dohod (37 procent) a 34 ze 124 (27,5 procenta) je zaměstnáno na dobu určitou nebo neurčitou v rámci pracovního poměru nebo to jsou OSVČ. 16 U jednotlivých kategorií tak budeme pracovat s daňovými výnosy, které obsahuje Tabulka 5, tedy 0 Kč pro nepracující nebo studenty prezenčních doktorských programů, 1 114 Kč měsíčně pro studenty prezenční formy pracující na DPP nebo DPČ, 2 378 Kč měsíčně pro studenty pracující v rámci pracovního poměru na dobu určitou nebo neurčitou nebo jako OSVČ a 3 170 Kč měsíčně pro všechny kombinované studenty. V jejich případě však budeme konzervativně předpokládat, že jen polovina z nich má zaměstnání v ČR. Výdaje na zajištění životních potřeb a daňové výnosy u pracujících vysokoškolsky vzdělaných osob Pro vyhodnocení dlouhodobých dopadů studia slovenských studentů, kteří v České republice zůstávají a pracují, můžeme vycházet z údajů o hrubém a čistém peněžním vydání osob s vyšším vzděláním tak, jak je prezentovala Tabulka 4 v maximalistické variantě. Čisté peněžní vydání tedy odpovídá částce 16 580 Kč za měsíc, přičemž daňové odvody odpovídají částce 3 963 Kč. Tabulka 8: Rozdělení mezd a platů v ČR vysokoškolsky vzdělaných osob a dle občanství Kategorie Počet zaměstnanců přepočtený podle placených měsíců Hrubá měsíční mzda/plat (Kč za měsíc) (tis. osob) Medián Průměr 1. decil 1. kvartil 3. kvartil 9. decil mzdová sféra Vysokoškolské vzdělání 391,5 37 508 48 540 18 526 26 018 55 358 86 320 Celkem ČR 2 862,0 22 399 27 046 11 872 16 221 30 679 43 304 České občanství 2 740,7 22 391 26 843 11 976 16 292 30 546 42 895 Slovenské občanství 56,5 24 116 30 263 10 957 15 338 34 956 52 904 platová sféra Vysokoškolské vzdělání 176,1 29 943 34 615 23 470 26 281 38 459 50 875 Celkem ČR 610 25 393 26 793 14 633 20 008 30 771 38 754 České občanství 605,3 25 381 26 757 14 623 19 995 30 738 38 669 Slovenské občanství 3,4 29 349 33 614 18 344 23 629 39 227 54 151 Zdroj: MPSV (2014a), MPSV (2014b) V případě slovenských absolventů vysokých škol je navíc pravděpodobné, že výše uvedený údaj je velmi konzervativním odhadem. Důvodem je to, že průměrné mzdy a platy slovenských občanů v ČR jsou vyšší než odpovídající průměry občanů českých. Skutečností je rovněž i to, že mzdy a platy vysokoškoláků jsou v průměru vyšší, tudíž je pro nás zajímavý pohled na rozdíly ve mzdách a platech vyšších decilů příjmového rozdělení mezd a platů českých občanů a slovenských občanů v ČR. Tyto skutečnosti ilustruje Tabulka 8. Tabulka 8 ukazuje jednak to, že průměrné i mediánové mzdy (soukromý sektor) a platy (rozpočtová sféra) vysokoškoláků jsou vyšší, než je průměr či medián v ČR. Z pohledu na horní decily rozdělení mezd je patrné, že slovenští občané mají v průměru i mediánu vyšší mzdy a platy než občané čeští. Pohled na horní decily, kde se nejpravděpodobněji nacházejí právě osoby s vysokoškolským vzděláním, naznačuje, že tento rozdíl je i více než 30 procentní. To potvrzuje naší původní domněnku, že peněžní výdaje slovenských absolventů budou vyšší, než odpovídá publikovaným statistikám ČSÚ. Pro vyhodnocení dlouhodobých přínosů je nicméně potřebné odhadnout ochotu slovenských studentů pracovat po absolvování svého studia v České republice. K tomuto účelu využijeme data z našeho dotazníkového šetření. Tabulka 9: Zájem o práci v ČR v současnosti a při nástupu studia V současnosti Celkem jinde v zahraničí nevím v SR v ČR Po nástupu jinde v zahraničí 73 18 3 30 124 nevím 22 110 15 67 214 v SR 9 21 39 33 102 v ČR 26 9 5 100 140 Celkem 130 158 62 230 580 Zdroj: vlastní dotazníkové šetření 17 Jak ukazuje Tabulka 9, při nástupu na vysokou školu mělo 140 z 580 dotazovaných slovenských studentů zájem po studiu pracovat v České republice. Tento počet v průběhu času výrazně narostl, kdy v současnosti by stejnou odpověď dalo 230 studentů, což představuje téměř 40 procent všech studujících (po nástupu na studia to bylo jen něco málo přes 24 procent dotazovaných). Pro potřeby odhadu podílu těch, kteří chtějí setrvat po studiu v ČR, jsou relevantní čísla vycházející z aktuálního zájmu o setrvání v ČR. K nim můžeme navíc přidat ještě asi třetinu odpovědí „nevím“. Třetinový podíl bereme za nejvhodnější z toho důvodu, že uvažujeme tři možnosti – ČR, SR a jinde v zahraničí. To dává celkem 283 odpovědí, tedy 48,8 procent respondentů. Můžeme tedy říci, že téměř polovina studentů se rozhodně po studiu vysoké školy v ČR zůstat v České republice. Rozdělení odpovědí dle ekonomické aktivity prezentuje Tabulka 23 v Příloze B. Klimentová (2014) odhaduje podíl slovenských student, kteří zůstávají pracovat v České republice po absolvování svého studiu na české vysoké škole na 60 procent. V jejím případě nemohli respondenti v dotazníkovém šetření zvolit odpověď „nevím“. Z tohoto pohledu tak lze pokládat náš odhad pravděpodobnosti setrvání jako mírně podhodnocený. Výdaje absolventů vysokých škol byly odhadovány v předchozí části této práce (viz Tabulka 4 a sloupec maximalistické varianty). Odhadovaná částka peněžních vydání je 198 960 Kč za rok (tedy 16 580 Kč měsíčně násobeno dvanácti měsíci) a téměř 48 000 Kč v podobě daňových odvodů a příspěvků na sociální a zdravotní pojištění. Pokud budeme vycházet z faktu, že na českých školách studovalo ke konci roku 2014 22 680 slovenských studentů (viz Tabulka 3), z čehož 5 454 studentů připadá na Masarykovu univerzitu, potom můžeme odhadovat celkový počet studentů, kteří po ukončení svých studií zůstanou v České republice na celkově 11 066 (z toho 2 661 jich může být z Masarykovy univerzity). Jejich roční peněžní vydání budou přesahovat sumu přesahující 2,2 mld. Kč a daňové odvody pak dalších 530 mil. Kč. V případě studentů (absolventů) Masarykovy univerzity by tyto hodnoty odpovídaly 529 mil. Kč čistým peněžním výdajům a přibližně 128 mil. Kč odvodům. V dlouhodobém horizontu 30 let by hrubá vydání (včetně odvodů) dosahovala 81,9 mld. Kč, kdy nezohledňujeme inflaci a předpokládáme nulový reálný růst těchto výdajů. Výsledky odhadů ekonomických nákladů Jak je uvedeno v metodologii výpočtu nákladů, zaměříme se na náklady, spojené se zdrojem financování ze státního rozpočtu České republiky. Tyto náklady si vyjádříme na měsíční i roční bázi, přičemž je nutno v některých případech rozlišovat mezi tím, zda se jedná o soukromou nebo veřejnou vysokou školu, studenta prezenční nebo kombinované formy studia a popřípadě studenta prezenční formy doktorského studia. Náklady na vzdělávací činnost Klíčovou položkou nákladů studia jsou příspěvky na vzdělávací činnost. V tomto případě MŠMT stanovuje normativy na studenta (a počty financovatelných studentů), kdy se následně koeficienty zohledňuje náročnost studovaného oboru dle fakult. Tyto aspekty nebudeme v naší analýze zahrnovat a místo toho budeme pracovat (v případě veřejných vysokých škol, kterých se tento příspěvek týká) s podílovým vyjádřením součtu příspěvků „ukazatele A+B1“ a „ukazatele K“ na jednoho studenta prezenční formy studia. V případě doktorandů můžeme dále pracovat s dodatečnými náklady danými „ukazatelem C“, nicméně je potřeba si uvědomit, že stipendium pro prezenční doktorandy může být bráno jako jistý druh mzdy za jejich vědecko-výzkumné a pedagogické působení na mateřské instituci. Alternativně (viz Tabulka 10) dále vyjádříme náklady vycházející jen z „ukazatele A+B1“ a rovněž tak i z celkového objemu rozpočtu. 18 Tabulka 10: Náklady na vzdělávací činnost za rok 2014 (v Kč) Veřejné vysoké školy Masarykova univerzita Celkový rozpočet 19 907 272 000 2 259 073 000 Náklady na 1 studenta (roční) 64 544 64 874 Náklady na 1 studenta (měsíční) 5 379 5 406 Ukazatel A+B1 12 394 580 000 1 386 066 000 Náklady na 1 studenta (roční) 40 187 39 804 Náklady na 1 studenta (měsíční) 3 349 3 317 Ukazatel A+B1 a ukazatel K 15 993 006 000 1 820 104 000 Náklady na 1 studenta (roční) 51 853 52 268 Náklady na 1 studenta (měsíční) 4 321 4 356 Ukazatel C (doktorská stipendia) 1 092 690 000 166 500 000 Dodatečné náklady na Ph.D. studenta (roční) 84 823 87 447 Dodatečné náklady na Ph.D. studenta (měsíční) 7 069 7 287 Zdroj: MŠMT, Masarykova univerzita (2015b) S ohledem na specifičnost konstrukce ukazatele K, který hovoří spíše o kvalitě dané školy a není navázán přímo na počty studentů, se jeví jako nejlepší ukazatel nákladovosti studia ten, který vychází z „ukazatele A+B1“. V takovém případě činí náklady na jednoho studenta studijních programů 40 187 Kč za rok (tedy 3 349 Kč za měsíc), kdy rozdíl oproti nákladům pro studium na Masarykově univerzitě je zanedbatelný. Doktorští studenti prezenční formy studia s sebou dále teoreticky přinášejí náklady státního rozpočtu ČR ve výši 128 359 Kč za rok (10 418 Kč za měsíc). Náklady ubytovacího stipendia Náklady ubytovacího stipendia jsou počítány z ukazatele U rozpočtu MŠMT pro vysoké školy. V případě veřejných vysokých škol se jedná o příspěvek, u soukromých škol pak o dotaci. Předpokládáme, že tento příspěvek se týká jen části prezenčních studentů (jak bylo uvedeno v metodologii, uvažujeme podíl 70 procent, a to jak pro veřejné, tak i soukromé školy). Na tomto základě vypočítáme náklady na jednoho studenta, kterému přísluší ubytovací stipendium. V případě slovenských studentů budeme dále předpokládat, že nárok na ubytovací stipendium mají všichni slovenští studenti prezenčního studia (abstrahujeme od faktu, že malá část slovenských studentů nemusí mít na toto stipendium nárok v důsledku neúspěšně ukončeného předchozího studia). Výsledky odhadu nákladů pramenících z ubytovacího stipendia ukazuje Tabulka 11. Tabulka 11: Náklady ubytovacího stipendia za rok 2014 (v Kč) Veřejné vysoké školy Masarykova univerzita Soukromé vysoké školy Příspěvek (dotace) na ubytovací stipendia 816 497 000 96 234 000 56 474 000 Počet studentů prezenční formy studia 245 371 28 038 39 461 Podíl 70 % studentů prezenční formy studia 171 760 19 627 27 623 Roční náklady na jednoho studenta 4 754 4 903 2 044 Měsíční náklady (z 10 měsíců akademického roku) 475 490 204 Zdroj: MŠMT Měsíční náklady jsou vztaženy k akademickému roku (10 měsíců). Výrazný nepoměr nákladů u studentů soukromých a veřejných vysokých škol může být dán tím, že předpokládáme až příliš vysoký podíl studentů s nárokem na toto stipendium (v případě neúspěšně ukončeného předchozího studia nárok na toto stipendium zaniká). Nicméně, s ohledem na celkovou výši měsíčních nákladů této položky nebudeme vzniklý rozdíl dále korigovat. Náklady dotace na stravování Náklady na stravování jsou počítány z ukazatele J rozpočtu MŠMT pro vysoké školy. V tomto případě uvažujeme, že se dotace týká jen studentů veřejných vysokých škol v prezenční formě studia (a jedná se víceméně o podporu vysokoškolských menz). Náklady na jednoho studenta získáme z odpovídajícího podílu, jak ilustruje následující Tabulka 12. 19 Tabulka 12: Náklady dotace na stravování za rok 2014 (v Kč) Veřejné vysoké školy Masarykova univerzita Dotace na ubytování a stravování studentů 155 303 000 29 189 000 Počet studentů prezenční formy studia 245 371 28 038 Roční náklady na jednoho studenta 633 1 041 Měsíční náklady (kalendářní rok) 53 87 Zdroj: MŠMT Nepoměr nákladů je dán způsobem přiznávání této dotace. S ohledem na celkovou výši měsíčních nákladů této položky i v tomto případě nebudeme vzniklý rozdíl dále analyzovat a korigovat. Náklady spotřeby veřejných statků Pro účely stanovení nákladů na spotřebu veřejných statků hrazených ze státního rozpočtu ČR budeme vycházet z celkového přehledu výdajů státního rozpočtu pro rok 2014 podle jednotlivých kapitol, a to s úpravami odpovídající metodice stanovené v metodologické části tohoto textu. Při výpočtu spotřeby na obyvatele budeme vycházet ze středního stavu obyvatelstva v roce 2014, jak jej publikoval Český statistický úřad8 , tedy s hodnotou 10 524 783. Vypočítané náklady jsou obsahem následující tabulky: Tabulka 13: Odhad spotřeby veřejných statků na obyvatele v ČR v roce 2014 (v Kč) Celkem Na obyvatele 50% podíl Měsíčně Akademický rok (10 měsíců) Výdaje státního rozpočtu 1 211 307 508 965 115 091 57 546 4 796 47 955 kapitola MPSV 525 164 134 147 49 897 24 949 2 079 20 790 kapitola MŠMT 137 301 155 903 13 046 6 523 544 5 436 Upravené výdaje 548 842 218 915 52 148 26 074 2 173 21 728 Zdroj: MFČR, ČSÚ Jak ukazuje Tabulka 13, roční náklady na spotřebu veřejných statků jednotlivce činí 57 546 Kč za rok, tedy 4 796 Kč měsíčně. V případě slovenských studujících studentů to odpovídá měsíčním nákladům 2 173 Kč, tedy za akademický rok 21 728 Kč. Shrnutí ekonomických přínosů a nákladů V předchozích částech práce byly kvantifikovány dílčí výnosy a náklady ze studia slovenských studentů. Na tomto místě se tak pokusíme výše uvedené výsledky přehledně agregovat do celkových odhadů ekonomických přínosů slovenských studentů v ČR a slovenských absolventů českých vysokých škol, kteří by se rozhodli setrvat i po svém studiu v ČR. Tabulka 14 obsahuje souhrn odhadovaných maximálních a minimálních výnosů, nákladů a celkových přínosů připadajícího na jednoho slovenského studenta, a to v průměru za všechny studenty (sloupec „Celkem“) a následně i dle typů studia a vysoké školy (veřejné vysoké školy a soukromé vysoké školy). Pokud jde o stránku výnosů, potom jsou maximální a minimální čistá peněžní vydání brána jak ze statistik ČSÚ, tak i z vlastního dotazníkového šetření. Minimální ekonomický přínos je počítán jako rozdíl mezi minimálními výnosy a maximálními náklady. Maximální ekonomický přínos je pak analogicky vyjádřen jako rozdíl mezi maximálními výnosy a minimálními náklady. V případě studentů doktorských studijních programů nejsou v tabulce zahrnuty náklady spojené s poskytovanými stipendii z důvodů problematičnosti věcného zdůvodnění jejich oprávněnosti pojetí této složky jako skutečných nákladů spojených se studiem slovenských studentů prezenční doktorské formy studia. 8 Tabulka 1 – Pohyb obyvatelstva v Českých zemích 1785 – 2014, absolutní údaje (publikováno 2. 6. 2015) dostupná na https://www.czso.cz/csu/czso/obyvatelstvo_hu 20 Tabulka 14: Ekonomické přínosy studia slovenských studentů v ČR dle typů studia (v Kč ročně) Celkově Prezenční (VVŠ) Bc., Mgr., NMgr. Prezenční (VVŠ) Ph.D. Prezenční (SVŠ) Kombinované Min max min max min max min max min max Výnosy na 1 studenta 81 310 220 435 88 840 123 260 132 640 143 920 141 913 179 355 81 310 220 435 Daňové odvody 0 31 700 0 23 780 0 0 0 23 780 0 31 700 Čistá vydání 81 310 132 640 88 840 99 480 132 640 143 920 92 230 99 480 81 310 132 640 Školné 0 56 095 0 0 0 0 49 683 56 095 0 56 095 Náklady na 1 studenta 67 302 78 968 67 302 78 968 67 302 78 968 24 405 24 405 21 728 73 581 Náklady na vzdělávací činnost 40 187 51 853 40 187 51 853 40 187 51 853 0 0 0 51 853 Ubytovací stipendia 4 754 4 754 4 754 4 754 4 754 4 754 2 044 2 044 0 0 Stravování 633 633 633 633 633 633 633 633 0 0 Náklady spotřeby veřejných statků 21 728 21 728 21 728 21 728 21 728 21 728 21 728 21 728 21 728 21 728 Celkový přínos na 1 studenta 2 342 153 133 9 872 55 958 53 672 76 618 117 508 154 950 7 729 198 707 Počet slovenských studentů v roce 2014 22 680 16 892 991 1 268 3 624 Celkové výnosy (mil. Kč) 1 844,1 4 999,5 1 500,7 2 082,1 131,4 142,6 179,9 227,4 294,7 798,9 Celkové náklady (mil. Kč) 1 526,4 1 791,0 1 136,9 1 333,9 66,7 78,3 30,9 30,9 78,7 266,7 Celkový přínos (mil. Kč) 53,1 3 473,1 166,8 945,2 53,2 75,9 149,0 196,5 280,1 720,1 Zdroj: vlastní zpracování na základě dat z předchozích částí textu Tabulka 14 ukazuje, že celkový ekonomický roční přínos ze studia jednoho slovenského studenta je pozitivní a pohybuje se v rozmezí 2 342 Kč až po 153 133, pokud tedy neuvažujeme jednotlivé formy a typy studia. Pokud bychom vzali do úvahy i náklady na stipendia pro studenty prezenčního doktorského studia (cca 85 000 Kč ročně), potom by se v jejich případě čistá ekonomická ztráta nacházela v intervalu přibližně 31 000 Kč až 8 500 Kč ročně. S ohledem na počet těchto studentů však celkový ekonomický přínos ze studia slovenských studentů zůstane i tak pozitivní. Navíc je logické uvažovat doktorské stipendium jako formu odměny za odváděnou práci na svém pracovišti v průběhu studia. Celkový ekonomický přínos studia slovenských studentů se tak pohybuje v rozmezí 649,1 mil. Kč až 1 937,7 mil. Kč ročně (kdy navíc uvažujeme jeden akademický rok v délce trvání 10 měsíců). Při tomto výpočtu již vycházíme z agregace dílčích kategorií studentů, které mnohem lépe zohledňují specifika jednotlivých skupin studujících a je tedy přesnější. Tabulka 15 pak v souladu s členěním skupin studentů podle ekonomické aktivity (viz Tabulka 5) dále rozděluje slovenské studii do skupin dle odhadované ekonomické aktivity. V tomto případě vycházíme při stanovení ekonomických výnosů z modifikovaných odhadů peněžních vydání domácností (viz 21 Tabulka 5) s výjimkou nepracujících studentů bakalářského a navazujícího magisterského prezenčního studia, kde je rozdíl odhadu peněžních výdajů oproti našemu dotazníkovému šetření nejvyšší. V tomto případě budeme uvažovat konzervativnější variantu odpovídající odhadům pro studenty bakalářského studia ve výši 8 884 Kč měsíčně (viz Tabulka 6). Výdaje pracujících studentů v kategorii pracovního poměru resp. OSVČ jsou z hlediska dat ČSÚ spíše podhodnoceny, v případě pracujících na DPP nebo DPČ jsou tyto výdaje mírně nadhodnoceny (viz Tabulka 6). Podíly slovenských studentů dle jednotlivých ekonomických kategorií byly stanoveny na základě odhadovaných podílu nepracujících (49 procent) a pracujících na DPČ, DPP (celkově 29,5 procent), pracovní smlouvu na dobu určitou či neurčitou nebo v rámci živnosti (celkem 21,4 procent), které byly získány z vlastního dotazníkového šetření. U kombinovaných studentů předpokládáme jen jeden typ ekonomické aktivity (pracovní poměr na dobu určitou nebo neurčitou nebo živnost). V jejich případně navíc započítáváme jen 50 % odhadovaných peněžních výdajů (výnosů) z toho důvodu, že ne všichni tito studenti jsou zaměstnáni v ČR a rovněž v ČR pobývají. Předpoklad poloviny výdajů a plných ekonomických nákladů těchto studentů se tak jeví jako konzervativní východisko pro vyjádření celkových ekonomických přínosů. Srovnáme-li však tyto výdaje s odhady z vlastního dotazníkového šetření, můžeme vidět, že odhady ekonomických výnosů u nepracujících, které jsou dány ryze výdaji na zajištění životních potřeb, jsou po 50% redukci podobné výdajům pro kombinované studenty, tak jak je uvádí Tabulka 6. Ani v tomto případě pro jednoduchost nezahrnujeme náklady na stipendia pro doktorské studenty, které by vedla k celkové ekonomické ztrátě v objemu 32 000 Kč. Tabulka 15: Ekonomické přínosy studia slovenských studentů v ČR dle forem studia a ekonomické aktivity (v Kč ročně) Typ studia Vysoká škola Ekonomická aktivita Ekonomické výnosy na 1 studenta Ekonomické náklady na 1 studenta Ekonomický přínos na 1 studenta Počet studentů v roce 2014 Celkový přínos (mil. Kč) Prezenční – Bc., Mgr. VVŠ nepracující 88 840 78 968 9 872 8 277 81,7 Prezenční – Bc., Mgr. VVŠ DPČ, DPP 110 620 78 968 31 652 4 983 157,7 Prezenční – Bc., Mgr. VVŠ PP, OSVČ 123 260 78 968 44 292 3 615 160,1 Prezenční – Ph.D. VVŠ nerozhoduje 132 640 78 968 53 672 991 53,2 Kombinované – všechny typy VVŠ PP, OSVČ 82 215 73 581 8 634 1 984 17,1 Prezenční – všechny typy SVŠ nepracující 151 420 24 405 127 015 467 59,3 Prezenční – všechny typy SVŠ DPČ, DPP 162 560 24 405 138 155 281 38,8 Prezenční – všechny typy SVŠ PP, OSVČ 175 520 24 405 151 115 204 30,8 Kombinované – všechny typy SVŠ PP, OSVČ 108 140 21 728 86 412 1 641 141,8 Zdroj: vlastní zpracování na základě dat z předchozích částí textu Tabulka 15 tak opět potvrzuje, že celkové ekonomické přínosy studia slovenských studentů jsou pozitivní. V přepočtu na jednoho studenta jsou nejvyšší u studentů soukromých vysokých škol, a to díky absenci nákladů v podobě příspěvků na vzdělávací činnost a existenci dodatečných výnosů ze školného. Celkově činí odhad ekonomických přínosů 740,5 mil. Kč za rok. Je samozřejmě nutné podotknout, že dopady těchto přínosů budou mít zejména regionální charakter. Pokud bychom se 22 zaměřili na slovenské studenty Masarykovy univerzity, potom lze ekonomické přínosy těchto studentů vyjádřit s ohledem na jejich počet k 31. 12. 2014 tak, jak ukazuje Tabulka 16. Odhadované ekonomické přínosy slovenských studentů Masarykovy univerzity činí ročně 118,1 milionů korun. Tyto přínosy jsou realizovány zejména v Brně a Jihomoravském kraji. Navíc je nutné poznamenat, že nejsou nijak zohledňovány multiplikační efekty výdajů těchto slovenských studentů a odhad ekonomických přínosů lze tak chápat jako spodní mez skutečných přínosů. Tabulka 16: Ekonomické přínosy studia slovenských studentů Masarykovy univerzity (v Kč za rok) Typ studia Vysoká škola Ekonomická aktivita Ekonomické výnosy na 1 studenta Ekonomické náklady na 1 studenta Ekonomický přínos na 1 studenta Počet studentů v roce 2014 Celkový přínos (mil. Kč) Prezenční – Bc., Mgr. MU nepracující 88 840 78 968 9 872 2 337 23,1 Prezenční – Bc., Mgr. MU DPČ, DPP 110 620 78 968 31 652 1 407 44,5 Prezenční – Bc., Mgr. MU PP, OSVČ 123 260 78 968 44 292 1 021 45,2 Prezenční – Ph.D. MU nerozhoduje 132 640 78 968 53 672 310 1,7 Kombinované – všechny typy MU PP, OSVČ 82 215 73 581 8 634 417 3,6 Zdroj: vlastní zpracování na základě dat z předchozích částí textu Tabulka 15 a Tabulka 16 ukazují odhad ekonomických výnosů, náklad a přínosů pro devět kategorií studentů lišících se formou studia a ekonomickou aktivitou. Pro přehlednost si můžeme tyto náklady vyjádřit pro čtyři základní kategorie odpovídající formě studia (prezenční nebo kombinovaná) a typem vysoké školy (veřejná nebo soukromá vysoká škola včetně specifického vyjádření pro studenty Masarykovy univerzity). Výsledky výše uvedené agregace nabízí Tabulka 17. Tabulka 17: Ekonomická bilance studia slovenského studenta v ČR a na Masarykově univerzitě (v mil. Kč za rok) Typ studia Vysoká škola Ekonomické výnosy Ekonomické náklady Ekonomické přínosy Počet studentů v roce 2014 Ekonomický přínos na 1 studenta (v Kč) Prezenční VVŠ 1 863,6 1 410,8 452,7 17 866 25 341 Kombinované VVŠ 163,1 146,0 17,1 1 984 8 634 Prezenční SVŠ 152,2 23,2 129,0 952 135 468 Kombinované SVŠ 177,5 35,7 141,8 1 641 86 412 Prezenční MU 530,2 400,8 129,5 5 075 25 510 Kombinované MU 34,3 30,7 3,6 417 8 634 Zdroj: vlastní zpracování na základě dat z předchozích částí textu Tabulka 18 kvantifikuje očekávané ekonomické přínosy u slovenských absolventů, kteří se rozhodnou setrvat v ČR. V tomto případě nebudeme pracovat se všemi slovenskými studenty vysokých škol, ale jen se skutečnými absolventy (v našem případě pracujeme s údaji za rok 2014). 23 Tabulka 18: Ekonomické přínosy slovenských absolventů v ČR (v Kč za rok) Výnosy Daňové odvody Čistá vydání Náklady Ekonomický přínos Bilance 1 absolventa 246 516 47 556 198 960 57 546 188 970 Absolventi 2014 Pracující v ČR Výnosy Náklady Celkové ekonomické přínosy VŠ celkem 5 698 2 781 685 560 996 160 035 426 525 525 570 MU celkem 1 176 574 141 500 184 33 031 404 108 468 780 Zdroj: vlastní zpracování na základě dat z předchozích částí textu, MŠMT9 Ekonomický přínos jednoho absolventa činí 188 970 Kč ročně. S ohledem na počet slovenských absolventů a odhadovanou pravděpodobnost setrvání v ČR (na základě dotazníkového šetření odhadovanou na 48,8 procent) můžeme říci, že roční ekonomický přínos slovenských absolventů všech vysokých škol v ČR z roku 2014 činí 525,5 milionů korun, z čehož 108,5 milionů připadá na absolventy Masarykovy univerzity. Rovněž i v tomto případě neuvažujeme další multiplikační efekty. Regionální dopady jsou v tomto případě již méně patrné s ohledem na pravděpodobně větší rozptyl v geografickém rozdělení pracovních aktivity. Reference Fišer, J., Vltavská, K., a kol. (2013): EUROSTUDENT V: Základní výsledky šetření postojů a životních podmínek studentů vysokých škol v České republice. Výstup řešení individuálního projektu národního pro oblast terciárního vzdělávání, výzkumu, vývoje a inovací KREDO. Dostupné na http://kredo.reformy-msmt.cz/vybrane-vysledky-eurostudent-soubor Klimentová, L. (2014):Zahraniční studenti na českých veřejných vysokých školách. Diplomová práce. Masarykova Univerzita, Ekonomicko-Správní fakulta. Dostupné na http://is.muni.cz/th/123930/esf_m/diplomova_prace.pdf Masarykova univerzita (2015a): Výroční zpráva o činnosti 2014. Masarykova univerzita. Dostupné na https://www.muni.cz/media/docs/1099/MU_VZ_o_cinnosti_2014.pdf Masarykova univerzita (2015b): Výroční zpráva o hospodaření 2014. Masarykova univerzita. Dostupné na https://www.muni.cz/media/docs/1100/MU_VZoH_2014.pdf MPSV (2014a): Informační systém o průměrném výdělku (rok 2014, mzdová sféra). MPSV ČR. Dostupné na DATA z MPSV : http://www.mpsv.cz/files/clanky/20695/ISPV_144_MZS.pdf MPSV (2014b): Informační systém o průměrném výdělku (rok 2014, mzdová sféra). MPSV ČR. Dostupné na http://www.mpsv.cz/files/clanky/20693/ISPV_144_PLS.pdf NAFSA (2014a): The Economic Benefits of Internationa Students to the U.S. Economy. NAFSA Association of International Educators. Dostupné na http://www.nafsa.org/_/File/_/eis2013/USA.pdf NAFSA (2014b): The Economic Benefits of International Student Enrollment to the U.S. Economy (Methodology by Jason L. Baumgartner). NAFSA Association of International Educators. Dostupné na https://istart.iu.edu/nafsa/files/docs/Methodology_Economic_Impact_Final_Nov2014.pdf 9 Databáze Statistiky výkonových ukazatelů veřejných a soukromých vysokých škol ČR dostupná na http://krakatau.uiv.cz/statistikyvs/vykonyVS.aspx 24 Oxford Economics (2013): The Economic Costs and Benefits of International Students. A Report for the University of Shefield. Dostupné na https://www.sheffield.ac.uk/polopoly_fs/1.259052!/file/sheffield-international-students-report.pdf 25 Přílohy Příloha A: Dotazník pro slovenské studenty vysokých škol 1. V ktorom meste v ČR študujete? (Praha, Brno, iné) 2. Aký je váš typ štúdia? Vyberte aspoň jednu z možností. Ak máte viac štúdií, do položky „Iné“ uveďte ich kombináciu, napr. bakalárske + magisterské. (bakalárske, magisterské, nadväzujúce magisterské, doktorské, iné) 3. V ktorom najvyššom ročníku štúdia VŠ v ČR ste, alebo ste ho práve ukončili? (1, 2, 3, 4, 5, 6 a viac ) 4. Akého zamerania je vami práve študovaný odbor? Vyberte jednu, popr. viac možností, ak súbežne študujete viac odborov.  ekonómia a manažment  humanitné a spoločenské vedy  jazyky a medzinárodné štúdiá  kultúra a umenie  medicína a farmácia  právo a verejná správa  prírodné vedy  technika a informatika  učiteľstvo a šport  poľnohospodárstvo a veterina  iné 5. Uveďte formu štúdia na VŠ: Vyberte jednu, popr. viac možností. Ak máte viac súbežných štúdií, uveďte ich počet do položky „Iné“. (prezenčné štúdium, kombinované štúdium, iné) 6. Aký je váš typ ubytovania v meste, v ktorom študujete? (internát, podnájom, vlastný byt/dom, iné) 7. Uveďte, prosím, vaše mesačné náklady na ubytovanie v ČR: (Uveďte sumu v Kč). 8. Pokúste sa odhadnúť vaše priemerné týždenné výdaje na stravovanie v ČR, okrem výdajov za alkohol: (Uveďte sumu v Kč). 9. Pokúste sa odhadnúť vaše priemerné týždenné výdaje na zábavu, kultúru a šport v ČR: (Uveďte sumu v Kč). 10. Pokúste sa odhadnúť vaše priemerné týždenné výdaje na alkohol v ČR: (Uveďte sumu v Kč.) 11. Pokúste sa odhadnúť vaše zvyšné mesačné náklady popri štúdiu v ČR: (Uveďte sumu v Kč. Ak nemáte žiadne iné výdaje, uveďte 0). 12. Kde ste študoval(a) strednú školu? (na Slovensku, v Českej republike, iné) 13. Z ktorého kraja v SR dochádzate za štúdiom do ČR?  Bratislavský kraj  Trnavský kraj  Žilinský kraj  Banskobystrický kraj  Nitriansky kraj  Trenčiansky kraj  Prešovský kraj  Košický kraj  mám trvalé bydlisko v ČR 26 14. Uveďte približný počet obyvateľov obce, z ktorej pochádzate:  do 499  500 - 999  1 000 - 4 999  5 000 - 9 999  10 000 - 19 999  20 000 - 49 999  50 000 - 99 999  100 000 a viac 15. Keď ste nastupoval(a) na VŠ, kde ste si prial(a) po vyštudovaní pracovať? (v ČR, v SR, inde v zahraničí, nevedel(a) som) 16. Zmenila by sa vaša odpoveď na predchádzajúcu otázku po určitom čase strávenom na štúdiách v ČR? Ak áno, vyberte, kde by ste v súčasnosti chceli pracovať: (v ČR, v SR, inde v zahraničí, neviem, môj názor sa nezmenil) 17. Ak pracujete, alebo ste pracovali v ČR počas štúdia, uveďte typ pracovného pomeru: Vyberte jednu, poprípade viac možností.  pracovná zmluva na dobu určitú  pracovná zmluva na dobu neurčitú  DPP  DPČ  živnosť  nepracujem / nepracoval(a) som 18. Platíte si v ČR zdravotné poistenie? (áno, nie ) 19. Myslíte si, že kvalita škôl v ČR je:  porovnateľná ako v SR  vyššia ako v SR  nižšia ako v SR  neviem posúdiť 20. Myslíte si, že vás štúdium v ČR, ak započítate všetky náklady spojené so štúdiom, tj. spolu s cestovným, ubytovaním atď., vyšlo:  lacnejšie, ako keby ste študoval(a) v SR  drahšie, ako keby ste študoval(a) v SR  približne rovnako  neviem posúdiť 21. Ovplyvnili nasledujúce faktory vaše rozhodnutie študovať v ČR? 1 (určitě ano) až 5 (určitě ne)  Vyššia kvalita VŠ:  Slovenské školy neponúkali odbor, ktorý som chcel(a) študovať:  Dobré meno vami študovanej VŠ v ČR:  Túžba osamostatniť sa:  Túžba študovať v zahraničí:  Nechcel(a) som študovať v Bratislave:  V ČR už študovali moji známi:  Lepšia šanca zohnať brigádu/prácu v ČR ako na Slovensku:  Vyššia životná úroveň v ČR: 27 22. Pokúste sa, prosím, uviesť spoločenské postavenie vašej rodiny: a) vyššia trieda b) vyššia stredná trieda c) stredná trieda d) nižšia stredná trieda e) nižšia trieda f) nedokážem posúdiť 23. Ste: muž/žena 24. Uveďte váš vek: 28 Příloha B: Další vybrané charakteristiky respondentů z dotazníkového šetření Tabulka 19: Motivace studia v ČR a významnost jednotlivých faktorů Faktor 1 (určitě ano) 2 3 4 5 (určitě ne) Vyšší kvalita VŠ v ČR 369 77 17 4 8 Slovenské školy nenabízely obor, který chtěl respondent studovat 59 44 51 83 238 Dobré jméno studované školy v ČR 342 100 21 2 10 Touha osamostatnit se 191 133 73 41 37 Touha studovat v zahraničí 128 117 112 54 64 Nechtěl jsem studovat v Bratislavě 206 81 80 46 62 V ČR studovali mí známí 101 100 86 76 112 Lepší šance sehnat brigádu/práci v ČR než na Slovensku 55 82 125 86 127 Vyšší životní úroveň v ČR 67 137 125 64 82 Zdroj: vlastní dotazníkové šetření Tabulka 20: Výdaje při studiu podle kraje původu slovenského studenta (Kč za měsíc) Počet respondentů Celkem ubytování jídlo zábava alkohol další Studující v Brně Banskobystrický 63 9 079 2 999 3 603 1 142 592 743 Bratislavský 27 7 874 3 063 2 400 1 052 800 559 Košický 39 10 953 3 552 3 974 1 513 963 951 Nitriansky 35 8 734 3 193 3 291 1 023 522 704 Prešovský 58 10 640 3 322 4 082 1 391 781 1 064 Trenčiansky 106 8 536 3 201 2 978 1 070 634 652 Trnavský 51 8 716 3 609 2 789 922 674 723 Žilinský 89 9 100 3 072 3 480 1 084 866 597 trvalé bydliště v ČR (Brno) 6 12 813 3 917 3 800 1 733 880 2 483 Všichni studující Banskobystrický 75 9 180 3 123 3 565 1 114 589 789 Bratislavský 33 8 936 3 297 2 533 1 267 1 170 670 Košický 48 10 124 3 358 3 796 1 276 838 855 Nitriansky 40 8 792 3 165 3 351 1 066 529 682 Prešovský 77 10 011 3 175 3 851 1 270 703 1 012 Trenčiansky 118 8 686 3 209 3 104 1 065 641 668 Trnavský 55 9 066 3 610 2 855 993 687 921 Žilinský 126 8 867 2 984 3 392 1 071 776 644 trvalé bydliště v ČR 8 13 516 3 369 3 600 2 400 2 160 1 988 Zdroj: vlastní dotazníkové šetření Tabulka 21: Výdaje při studiu podle postavení rodiny (Kč za měsíc) Postavení rodiny Počet Celkem ubytování jídlo zábava alkohol další Studující v Brně Nedokáží posoudit 13 9 432 3 390 3 723 985 785 550 Nižší třída 5 8 228 2 900 3 016 840 522 950 Nižší střední třída 74 9 162 3 080 3 306 1 183 884 710 Střední třída 270 9 023 3 190 3 364 1 066 703 699 Vyšší střední třída 104 9 344 3 481 3 075 1 176 685 928 Vyšší třída 8 15 120 3 125 6 650 3 550 595 1 200 Všichni studující Nedokáží posoudit 18 8 773 3 127 3 456 938 700 553 Nižší třída 7 7 748 2 800 2 669 829 544 907 Nižší střední třída 86 8 888 3 003 3 225 1 151 837 672 Střední třída 332 8 971 3 127 3 386 1 054 657 747 Vyšší střední třída 122 9 656 3 568 3 172 1 222 770 925 Vyšší třída 15 13 938 3 213 4 933 2 720 1 757 1 314 Zdroj: vlastní dotazníkové šetření 29 Tabulka 22: Výdaje při studiu podle postavení rodiny (Kč za měsíc) Počet Celkem ubytování jídlo zábava alkohol další Brno 474 9 221 3 238 3 353 1 146 726 758 Praha 18 15 360 3 956 4 827 2 956 2 533 1 089 Hradec Králové 65 7 967 2 873 3 180 707 347 859 Olomouc 2 7 750 2 350 3 400 600 800 600 Ostrava 20 7 368 2 734 2 484 794 548 808 Plzeň 1 13 000 3 000 4 000 2 000 2 000 2 000 Zdroj: vlastní dotazníkové šetření Tabulka 23: Zájem o setrvání v ČR v současnosti dle ekonomické aktivity Ekonomická aktivita nepracuje DPP, DPČ PP, OSVČ Zájem o práci jinde v zahraničí 67 40 23 nevím 96 31 31 v SR 34 17 11 v ČR 88 83 59 Celkem 285 171 124 Zdroj: vlastní dotazníkové šetření 30 Příloha C: Doplňkové grafy k výsledkům dotazníkového šetření Obrázek 1: Zastoupení brněnských slovenských studentů dle typu studijního programu Zdroj: vlastní dotazníkové šetření Obrázek 2: Zastoupení brněnských slovenských studentů dle zaměření studijního oboru Zdroj: vlastní dotazníkové šetření 47% 25% 26% bakalářské navazující magisterské magisterské doktorské jiné 11% 27% 12%1%8% 3% 5% 31% jiné zemědělství a veterina učitelství a sport technika a informatika přírodní vědy právo a veřejná správa lékařství a farmacie kultura a umění jazyky a medzinárodní studia humanitní a společenské vědy ekonomie a management 31 Obrázek 3: Zastoupení brněnských slovenských studentů dle formy bydlení Zdroj: vlastní dotazníkové šetření Pozn.: do kategorie „jiné“ jsou zahrnuti především dojíždějící slovenští studenti Obrázek 4: Zastoupení brněnských slovenských studentů dle nákladů na ubytování Zdroj: vlastní dotazníkové šetření 48% 50% 1% 1% koleje podnájem vlastní byt (dům) jiné 4% 11% 30% 27% 12% 4% 10% do 1499 1500 - 1999 2000 - 2499 2500 - 2999 3000 - 3499 3500 - 3999 4000 - 4499 4500 - 4999 5000 a viac 32 Obrázek 5: Počty brněnských slovenských studentů dle celkových měsíčních životních nákladů Zdroj: vlastní dotazníkové šetření 49 9 9 18 25 28 38 55 67 90 86 15000 a viac 14000 - 14999 13000 - 13999 12000 - 12999 11000 - 11999 10000 - 10999 9000 - 9999 8000 - 8999 7000 - 7999 6000 - 6999 do 5999 33 Obrázek 6: Faktory ovlivňující rozhodnutí studia v ČR (otázky bodu č. 21 v Příloze A) Zdroj: vlastní dotazníkové šetření 0 50 100 150 200 250 300 350 400 Vyššia kvalita VŠ: Slovenské školy neponúkali odbor, ktorý som chcel(a) študovať: Dobré meno vami študovanej VŠ v ČR: Túžba osamostatniť sa: Túžba študovať v zahraničí: Nechcel(a) som študovať v Bratislave: V ČR už študovali moji známi: Lepšia šanca zohnať brigádu/prácu v ČR ako na Slovensku: Vyššia životná úroveň v ČR: 1 2 3 4 5 34 Příloha D: Školné na soukromých vysokých školách Tabulka 24: Přehled školného na soukromých vysokých školách v ČR (v Kč) Název školy Bc. (semestr) Mgr. (semestr) Bc. (rok) Mgr. (rok) Archip s.r.o 90 000 180 000 Anglo-americká vysoká škola, o.p.s. 60 000 69 000 120 000 138 000 Prague College s.r.o. 59 500 59 500 119 000 119 000 Filmová akademie Miroslava Ondříčka v Písku 30 000 30 000 60 000 60 000 ART & DESIGN INSTITUT, s.r.o. 37 000 74 000 Vysoká škola mezinárodních a veřejných vztahů Praha, o. p. s. 30 000 26 500 60 000 53 000 Literární akademie (International ART CAMPUS Prague, s. r. o.) 30 000 25 000 60 000 50 000 Vysoká škola cestovního ruchu, hotelnictví a lázeňství, s.r.o. 30 000 60 000 Czech Management Institute Praha - manažerská fakulta Escuela Superior de Marketing y Administración - ESMA / ESMATUR Barcelona s.r.o. 29 500 39 000 59 000 78 000 PANEVROPSKÁ VYSOKÁ ŠKOLA 29 000 30 500 58 000 61 000 Metropolitní univerzita Praha, o.p.s. 26 500 26 500 53 000 53 000 AKCENT College s.r.o. 29 000 58 000 ŠKODA AUTO VYSOKÁ ŠKOLA o.p.s. 28 000 32 000 56 000 64 000 Soukromá vysoká škola ekonomických studií, s.r.o. 27 500 28 500 55 000 57 000 Hochschule Fresenius University of Applied Sciences 27 500 27 500 55 000 55 000 INTERNATIONAL PRAGUE UNIVERSITY o.p.s. 25 000 30 000 50 000 60 000 Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. 25 750 26 500 51 500 53 000 Bankovní institut vysoká škola, a.s. 25 000 26 000 50 000 52 000 Univerzita Jana Amose Komenského Praha s.r.o. 25 000 25 000 50 000 50 000 Vysoká škola aplikovaného práva, s.r.o. 25 000 50 000 Vysoká škola realitní Institut Franka Dysona 25 000 50 000 Pražská vysoká škola psychosociálních studií, s.r.o. 24 995 24 995 49 990 49 990 Vysoká škola aplikované psychologie, s.r.o. 24 900 49 800 Vysoká škola tělesné výchovy a sportu PALESTRA s.r.o. 24 750 26 500 49 500 53 000 Joštova akademie - konzultační středisko, družstvo 24 750 49 500 35 Název školy Bc. (semestr) Mgr. (semestr) Bc. (rok) Mgr. (rok) NEWTON College, a. s. 28 000 56 000 Vysoká škola obchodní v Praze, o.p.s. 22 500 25 000 45 000 50 000 BIBS - vysoká škola 21 250 27 225 42 500 54 450 Vysoká škola podnikání a práva (dříve Vysoká škola manažerské informatiky, ekonomiky a práva, a. s.) 20 250 40 500 Mezinárodní institut podnikatelství a práva, s. r. o. 22 000 28 000 44 000 56 000 AKADEMIE MANAGEMENTU A KOMUNIKACE, s.r.o. 22 000 22 000 44 000 44 000 SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o. 18 500 37 000 Vysoká škola evropských a regionálních studií, o. p. s. 21 300 42 600 CEVRO Institut, o.p.s. 21 000 25 000 42 000 50 000 Vysoká škola podnikání a práva (dříve Vysoká škola podnikání, a.s.) 18 200 36 400 Západomoravská vysoká škola Třebíč, o.p.s. 20 175 40 350 Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o. 20 000 32 500 40 000 65 000 Vysoká škola Karla Engliše, a.s. 19 500 26 000 39 000 52 000 AKADEMIE STING, o.p.s. 20 000 25 000 40 000 50 000 Unicorn College s.r.o. 20 000 40 000 ACADEMIA RERUM CIVILIUM VYSOKÁ ŠKOLA POLITICKÝCH A SPOLEČENSKÝCH VĚD, s. r. o. 19 900 39 800 Evropský polytechnický institut, s.r.o. 19 800 39 600 Vysoká škola obchodní a hotelová s.r.o. 19 300 38 600 Rašínova vysoká škola s.r.o. 19 000 38 000 Středočeský vysokoškolský institut, s.r.o. 19 000 38 000 Vysoká škola logistiky o.p.s. 18 250 20 000 36 500 40 000 Středočeský vysokoškolský institut, s.r.o. 18 000 36 000 Vysoká škola Karlovy Vary, o.p.s. 18 000 23 250 36 000 46 500 Vysoká škola regionálního rozvoje 18 000 36 000 Bankovní institut vysoká škola, a.s. 17 900 21 500 35 800 43 000 Vysoká škola zdravotnická, o.p.s. 17 000 34 000 Vysoká škola ekonomie a managementu (MBA) 15 000 15 000 30 000 30 000 36 Název školy Bc. (semestr) Mgr. (semestr) Bc. (rok) Mgr. (rok) Moravská vysoká škola Olomouc, o.p.s. 15 000 30 000 NEWPORT INTERNATIONAL UNIVERSITY, s.r.o. 15 000 30 000 Vysoká škola sociálně správní, Institut celoživotního vzdělávání Havířov o.p.s. 14 000 28 000 Vysoká škola ekonomie a managementu, o.p.s. 10 000 10 000 20 000 20 000 Vysoká škola Humanitas - Fakulta společenských studií Vsetín 14 500 16 000 29 000 32 000 Zdroj: http://www.vysokeskoly.com/prehled-skolneho/ (vlastní zpracování) Částky jsou uváděny jako průměr školného pro kombinovanou i prezenční formu studia v daném typu studia, který byl v řadě případů zcela bezvýznamný. Chybějící hodnoty znamenají, že škola nenabízí daný typ studia. Průměrné školné za rok činí u bakalářského Studia 49 683 Kč a u magisterského 56 095 Kč. Průměrné školné bez ohledu na typ studia pak činí 51 942 Kč. U některých škol byly údaje o školném uváděny v částce za jeden měsíc. V tomto případě předpokládáme školné za jeden semestr ve výši pěti měsíčních plateb v dané výši a za jeden rok pak ve výši deseti měsíčních plateb.