Ema Wiesnerová, Tiskový odbor Masarykovy univerzity
Rektorát, Žerotínovo nám. 9, 601 77 Brno, Česká republika
T: +420 549 495 158, M: +420 725 316 753, E: wiesnerova@rect.muni.cz, www.muni.cz
Tisková zpráva, Brno, 12. května 2016
Objev: V době ledové v Evropě převládal genofond lidí z Dolních Věstonic
Nová genetická studie zveřejněná v prestižním časopise Nature ukázala, že předci
většiny dnešních obyvatel Evropy přišli na kontinent zhruba před 38 tisíci lety. Vývoj
populací v Evropě v době ledové zmapoval mezinárodní vědecký tým ve spolupráci
s odborníky z Ústavu antropologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity (MU).
Vyplynulo z něj mimo jiné, že několik tisíc let v Evropě převládal genofond označovaný
výzkumníky jako Věstonický, k němuž patřili lovci mamutů ze sídlišť v okolí Pálavy.
„První anatomicky moderní lidé, kteří se dostali do Evropy před zhruba 45 tisíci lety,
zřejmě nepřišli jako jedna skupina, ale bylo to více skupin v několika vlnách, které se
usadily na různých místech. Před 38-30 tisíci lety se pak vyvinuly stabilní populace,
mezi nimiž posléze dominovala gravettienská kultura, kam patří i lidé z naleziště
v Dolních Věstonicích,“ uvedl ředitel Ústavu antropologie Přírodovědecké fakulty MU
Jiří Svoboda, který je zároveň vedoucím výzkumné základny Archeologického ústavu
Akademie věd ČR v Dolních Věstonicích.
Právě z Dolních Věstonic pocházejí kosterní pozůstatky využité pro analýzu DNA. Do
stejné genetické skupiny pak patří i nálezy z Itálie, Rakouska a Belgie. Celkem vědci
analyzovali DNA z 51 jedinců z celé Evropy. „Přestože genofond lovců mamutů
z Dolních Věstonic svého času ovládl Evropu a k němu patřící lidé rozvinuli silnou
takzvanou gravettienskou kulturu, postupně vymizel a v současné evropské populaci
už příslušné genetické skupiny tvoří jen 10 až 15 procent,“ uvedl profesor Svoboda.
Doplnil, že výraznější stopy genů lidí žijící v době ledové v Dolních Věstonicích jsou
v současnosti patrné například u Laponců.
Genom lovců mamutů z Dolních Věstonic převládal až do doby, kdy vyvrcholilo
zalednění poslední doby ledové, tedy zhruba před 25 až 20 tisíc lety. Pak se po
kontinentu rozšířili představitelé dalších genetických skupin a před zhruba 14,5 tisíci
lety se v genomu začaly objevovat vlivy od zcela nových populací z jihovýchodu.
Podobně vymizely i stopy neandrtálců v DNA současných evropských populací. U
prvních anatomicky moderních lidí, kteří do Evropy přišli před 45 tisíci lety, činil podíl
neandrtálské DNA 3 až 6 procent, postupně klesl na zhruba dvě procenta.