str. 1/1
Tisková zpráva, 4. července 2014
Projekt MU dostane výsledky výzkumu rychleji k pacientům
Zvýšit naděje na reálné uplatnění vědeckých výsledků v praxi pomůže projekt, na který získala Masarykova
univerzita 21 465 764 korun z evropského Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace. Tři týmy
vědců díky němu mohou přizpůsobit svoji práci potřebám praxe a zdokonalit svoje výsledky, které se tak
rychleji dostanou ke koncovým uživatelům, pacientům. Masarykova univerzita (MU) patří dlouhá léta
k průkopníkům transferu technologií, jen v loňském roce získala pět patentů v Česku, tři v zahraničí, pět
užitných vzorů a dvě ochranné známky.
Vědci pracující na výsledcích, které mají potenciál být užitečné širší společnosti, budou díky evropským
financím přímo spolupracovat s odborníky z firem a konzultovat s nimi svoji práci. „Jde o to, zajistit, aby
výsledek konkrétního výzkumu prošel od přípravné fáze, přes ověření, zabezpečení duševní ochrany až po
marketingovou strategii nebo třeba průzkum trhu,“ vysvětluje ředitel projektu Alois Kozubík, v čem spočívá
inovativnost celého nápadu.
Do projektu s názvem Nové biotechnologie pro medicínu se zapojily tři vědecké týmy. Zatím největší naděje
vkládají odborníci do práce skupiny kolem Vítězslava Bryji z Ústavu experimentální biologie
Přírodovědecké fakulty MU, která je nyní ve fázi patentového řízení. Bryja a jeho kolegové se zabývají
ověřením účinku chemických látek blokujících funkci (tzv. inhibitorů) enzymu kaseinkinázy. Ukazuje se
totiž, že mohou být využity v léčbě chronické lymfocytární leukémie. „Předchozí práce ukázaly, že
kaseinkináza 1 je enzym zodpovědný za migraci leukemických buněk do lymfatických orgánů, kde se
leukemické buňky dělí, a způsobují tak rozvoj nemoci. Výsledky naznačují, že inhibitory kaseinkinázy 1 mají
potenciál sloužit jako nová skupina léků proti tomuto typu leukemie,“ popsal Bryja a dodal, že spolu s kolegy
nyní zjišťuje, zda jsou tyto látky schopné léčit nemoc u myší.
Druhý tým pod vedením Aleše Hampla z Ústavu histologie a embryologie na Lékařské fakultě MU se věnuje
možnostem tvorby umělých tkání na bázi nanovláknových nosičů osídlených buňkami. Ty by mohly sloužit
jako modely pro testování toxicity léčiv, a pomoct tak třeba omezení testů na zvířatech.
Třetí vědecká skupina kolem Pavla Krejčího z Ústavu experimentální biologie Přírodovědecké fakulty a z
Biologického ústavu Lékařské fakulty MU se zabývá vývojem takzvané receptor tyrozin kinázové (RTK)
knihovny. RTK je označení pro skupinu receptorů, které se nacházejí na vnějším povrchu membrán buněk a
mají důležitou úlohu v rozvoji a vývoji mnoha typů rakoviny a jiných nemocí. Připravovaná technologie
reprezentuje unikátní nástroj využitelný především při identifikaci nových léčiv zaměřených na potlačení
funkce RTK v nádorech.
Kontakt: Mgr. Tereza Fojtová, mluvčí Masarykovy univerzity, e-mail: fojtova@muni.cz, tel: 549 49 4949, mobil: 724
517 335