Tisková zpráva, 18. října 2013
Vědci z MU učinili zásadní objev ve zkoumání vzniku nervových buněk
Malou bílkovinu, enzym, jenž rozhoduje o tom, ze kterých kmenových buněk se v raném stádiu
vývoje jedince stanou nervové buňky a které budou základem pro tvorbu vnitřních orgánů, objevili
vědci z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity (LF MU). Výsledky jejich práce po dlouhém
ověřování potvrdil jeden z nejprestižnějších vědeckých časopisů Cell Stem Cell. Jedná se o první
výsledky ryze českého výzkumu publikované v tomto časopise. Objev lze v budoucnu využít při
přípravě účinných léčebných buněk např. pro některá neurodegenerativní onemocnění. Už nyní se
pravděpodobně zapíše do učebnic biologie.
Při vývoji lidské embrya se už v jeho rané fázi rozhoduje o tom, které buňky se stanou základem
pro tzv. měkké orgány, jako jsou játra, slezina nebo plíce, a ze kterých vznikne celá nervová tkáň,
včetně mozku. Výzkumnici zjistili, že za vším stojí enzym označený jako PTP1B. „Když je hodně
aktivní, z kmenových buněk v embryu se vyvíjí specializované buňky, které vytvoří například játra.
Když je aktivita enzymu malá, vznikají buňky nervové a vytváří třeba mozek,“ vysvětlila vedoucí
výzkumného týmu Yuh-Man Wadeley. Právě ona přišla před dvěma lety na Masarykovu univerzitu
s cílem mechanismus odhalit a díky programu SoMoPro se mohla stát součástí týmu profesora Petra
Dvořáka z LF MU.
„Objevená funkce enzymu PTP1B se může dostat do učebnic. Dlouho se mělo za to, že za celým
mechanismem stojí pouhé dvě molekuly. Nyní k nim přibyla třetí, možná ta klíčová. Před
publikováním výsledků výzkumu jsme proto museli projít extrémně náročným oponentním řízením.
Na ověření objevu bylo potřeba využít snad všechny existující metody,“ uvedl Dvořák. Výzkum
trval více než tři roky, spolupracovali na něm i vědci ze zahraničí. Stál necelé dva milióny korun a
na jeho financování se podílelo ministerstvo školství, Jihomoravský kraj a Evropské komise.
Přestože se jedná o základní výzkum, objev může mít v budoucnu i praktický dopad. Znalost
mechanismu by mohla usnadnit léčbu závažných neurodegenerativních onemocnění, jako je
například Parkinsonova nemoc, pomocí tzv. buněčné terapie. Díky umělému ovlivňování činnosti
enzymu PTP1B by lékaři mohli být v budoucnu schopni vytvářet z kmenových buněk mnohem
účinněji nervové buňky a využívat je pro transplantace. Celá problematika souvisí také s rakovinou,
obezitou nebo cukrovkou. Právě enzym PTP1B funguje nesprávně v některých typech těchto
onemocnění.
Kontakt:
Mgr. Tereza Fojtová, tisková mluvčí MU, mobil: 724517335, fojtova@rect.muni.cz
str. 2/2
Yuh-Man Wadeley je Britka původem z Tchaj-wanu. Působila na King`s College v Londýně, odkud v roce 2011 přešla
díky programu SoMoPro na Masarykovu univerzitu. Zde působí dodnes na biologickém ústavu lékařské fakulty.
Vzdělání získala na Kaohsiung Medical University na Tchaj-wanu a na University of Cape Town v Jihoafrické
republice. Ve svém výzkumu se zajímá zejména o otázky spojené s formováním lidského mozku, se vznikem
nervových buněk a vývojem nervové soustavy u jedince. Výsledky takových výzkumů mají potenciál pomáhat s léčbou
nemocí spojených s mozkem.
Program SoMoPro je regionální grantový program zaměřený na podporu příchodu špičkových zahraničních vědců na
vědecká pracoviště Jihomoravského kraje a na reintegraci českých vědců po pracovní zkušenosti v zahraničí. Program
je financován z rozpočtu Jihomoravského kraje a Evropské komise v rámci 7. rámcového programu a je zaměřen na
přírodovědecké, lékařské a technické obory. Na Masarykově univerzitě bylo dosud ve třech výzvách podpořeno 29
výzkumných projektů v celkové výši 112 miliónů korun, z toho 9 projektů již bylo ukončeno, 10 projektů začalo v
letošním roce.