Masarykova univerzita jako významn¬á univerzita v Evropě založen¬á na respektu k mor¬áln¬ím hodnot¬ám a excelenci svých akademických pracovn¬íků a studentů Petr Dvoř¬ák Masarykova univerzita v roce 2010 V obecn¬é rovině plat¬í že, Masarykova univerzita dos¬áhla v několika posledn¬ích letech maxima ve většině kvantitativn¬ích ukazatelů a m¬á všechny předpoklady pro akceleraci procesu zvyšov¬án¬í kvality v parametrech, kter¬é odlišuj¬í výzkumnou univerzitu od ostatn¬ích. √≤kolem rektora a veden¬í Masarykovy univerzity v nadch¬ázej¬íc¬ích letech bude tedy systematick¬é zvyšov¬án¬í kvality a budov¬án¬í prestiže Masarykovy univerzity, jako významn¬é evropsk¬é výzkumn¬é univerzity a to i ve složitých ekonomických[1] a zhoršuj¬íc¬ích se demografických podm¬ínk¬ách Česk¬é republiky. V procesu zvyšov¬án¬í kvality lze stavět na tom, že: * Masarykova univerzita pokrýv¬á svými fakultami a obory velkou č¬ást lidsk¬ého věděn¬í a nab¬íz¬í atraktivn¬í výuku, o kterou je mezi studenty středn¬ích škol z cel¬é republiky velký z¬ájem. Masarykova univerzita d¬ále nab¬íz¬í širok¬é spektrum doktorských studijn¬ích programů i z¬ájmově nebo profesně orientovan¬é programy celoživotn¬ího vzděl¬áv¬án¬í; * Absolventi Masarykovy univerzity maj¬í velmi dobrou pověst, dobře se uplatňuj¬í v oborech, kter¬é vystudovali a je s nimi prostřednictv¬ím rozvinut¬é absolventsk¬é s¬ítě udržov¬án vz¬ájemně stimuluj¬íc¬í kontakt; * Jednotliv¬é fakulty Masarykovy univerzity prošly nebo proch¬ázej¬í obdob¬ím optimalizace výukových procesů a jsou kapacitně na hranic¬ích průchodnosti. Výuka je z pohledu celkov¬ého počtu studentů efektivn¬í; * Masarykova univerzita renovovala nebo renovuje svoje budovy v centru Brna a otevřela modern¬í kampus v geograficky strategick¬é okrajov¬é č¬ásti města, v sousedstv¬í Fakultn¬í nemocnice Brno a hlavn¬í komunikačn¬í tepny mezi Prahou a V¬ídn¬í; * Mezi zaměstnanci Masarykovy univerzity jsou zkušen¬í pedagogov¬é, dobř¬í manažeři, výkonn¬í administr¬átoři i mlad¬í a vysoce motivovan¬í vědci, kteř¬í by mohli být ozdobou jak¬ékoliv elitn¬í zahraničn¬í univerzity; * Masarykova univerzita je mimoř¬ádně aktivn¬í a ¬úspěšn¬á v zav¬áděn¬í a využ¬ív¬án¬í informačn¬ích technologi¬í a syst¬émů ve výuce, včetně vysoce profesion¬áln¬í podpory př¬íslušnými techniky; * Masarykova univerzita m¬á výborně zpracovaný a všemi fakultami diskutovaný a akceptovaný dlouhodobý z¬áměr rozvoje pro l¬éta 2011 až 2015, který vedle standardn¬ích kapitol týkaj¬íc¬ích se vzděl¬áv¬án¬í a výzkumu klade velký důraz i na specifičtějš¬í oblasti rozvoje univerzity jako je internacionalizace zaměstnaneck¬é i studentsk¬é obce, transfer technologi¬í, komunikace univerzity s okol¬ím nebo ¬účast ve společenských a partnerských s¬ít¬ích; * Obrovsk¬é a již schv¬álen¬é investice ze struktur¬áln¬ích fondů EU do infrastruktury a lidských zdrojů výzkumu a vývoje v letech 2011 a 2015, z nichž velk¬á č¬ást bude spravov¬ána Masarykovou univerzitou, představuj¬í konkurenčn¬í výhodu, kter¬á nem¬á v Česk¬é republice obdobu; * Masarykova univerzita je respektovanou souč¬ást¬í města Brna a Jihomoravsk¬ého kraje a představuje celorepublikový př¬íklad promyšlených a plodných interakc¬í region¬áln¬ích politiků a akademick¬é sf¬éry. Přes všechna výše uveden¬á pozitiva a rozvojov¬é možnosti je ale zřejm¬é, že kvalita a prestiž Masarykovy univerzity jako celku st¬ále nedosahuje z¬ápadoevropsk¬ého průměru výzkumně orientovaných univerzit, jehož parametry jsou jasně definovateln¬é a dostatečně zn¬ám¬é (např¬íklad Nature, 464:16-17, 2010). Bylo by nešťastn¬é (a nemůže to být programem ž¬ádn¬ého veden¬í univerzity) spokojit se s postaven¬ím republikov¬ého nadprůměru či špičky a br¬ánit se jak¬émukoliv srovn¬áv¬án¬í se z¬ápadoevropskými univerzitami, byť jsou nejrůznějš¬í žebř¬íčky (např¬íklad QS World University Rankings, Shanghai Jiao Tong University Academic Ranking of World Universities nebo Multidimensional Global Ranking of Universities, který je v současnosti vyv¬íjen a testov¬án Evropskou komis¬í) vždy v¬íce nebo m¬éně nepřesn¬é a mohou i brzdit ž¬ádouc¬í horizont¬áln¬í diverzifikaci univerzit (U-Multirank Interim Progress Report; leden 2010). Kategorie výzkumných univerzit, do kter¬é patř¬í i Masarykova univerzita, může m¬ít přinejmenš¬ím dvě podoby. Prvn¬í podoba je m¬éně čast¬á a týk¬á se pouze menš¬ích instituc¬í. Předpokl¬ád¬á, že cel¬á instituce je poměrně ¬úzce oborově vymezen¬á, připravuje odborn¬íky pro jednu nebo několik m¬álo specializac¬í a všechny jej¬í souč¬ásti maj¬í přibližně stejnou možnost realizovat takový typ výzkumu, jehož výsledky jsou srovnateln¬é. Druh¬á podoba je podstatně častějš¬í a do n¬í spad¬á i Masarykova univerzita. Předpokl¬ád¬á, že souč¬ást¬í instituce jsou fakulty a obory s velmi různorodým typem vzděl¬áv¬án¬í a výzkumu a odpov¬ídaj¬íc¬ími odlišnými kriterii excelence od vědeckých publikac¬í s vysokým impaktn¬ím faktorem (IF) až po texty v knih¬ách a kompendi¬ích nebo expertn¬í stanoviska[2]. √≤kolem veden¬í univerzity mus¬í být trval¬á snaha spr¬ávně identifikovat a patřične zviditelnit excelenci všech oborů např¬íč univerzitou a vyžadovat to i od veden¬í fakult. K tomu je pochopitelně nutn¬é dokonale zn¬át oborov¬é priority a parametry pro jejich hodnocen¬í a zohledňovat n¬ákladnost a v¬áhu všech typů výsledků výzkumu z dom¬ác¬ího i mezin¬árodn¬ího ¬úhlu pohledu. V t¬éto souvislosti by veden¬í univerzity nemělo un¬áhleně podl¬éhat tlaku, který posledn¬í roky č¬ástečně devastuje humanitn¬í obory špičkových světových univerzit a který je založen na zjednodušen¬é ¬úvaze, že s¬íly trhu jsou plně opr¬ávněny určovat vzděl¬ávac¬í a výzkumnou strategii akademických instituc¬í (Nature, 468:1003, 2011). Jinými slovy, že univerzitn¬í vzděl¬áv¬án¬í a výzkum je možn¬é ř¬ídit tržn¬ím způsobem a cokoliv co nem¬á pozitivn¬í bilanci může být eliminov¬áno. Pokud bude veden¬í univerzity spr¬ávně argumentovat a neztotožn¬í se vždy s imperativem, že z¬ákladn¬ím ukazatelem pro nejz¬ávažnějš¬í rozhodnut¬í v akademick¬ém prostřed¬í mus¬í být profit nebo ztr¬átovost, bude to velice dobr¬á obecn¬á strategie. V pedagogick¬é činnosti je Masarykova univerzita, d¬íky kvalitn¬ímu sboru pedagogů, dobře nastaven¬é strategii zav¬áděn¬í a podpory inovativn¬ích způsobů výuky, orientace na studenta a s t¬ím souvisej¬íc¬í širok¬é a kvalitn¬í programov¬é nab¬ídky pro různě motivovan¬é skupiny studentů, republikovou špičkou. Je ale třeba si uvědomovat, že n¬ároky na služby nab¬ízen¬é a poskytovan¬é studentům se budou měnit a zvyšovat. Je nutn¬é poč¬ítat s t¬ím, že syst¬ém st¬átn¬ích dotac¬í na výuku dle počtu přijatých studentů nebude d¬ále udržitelný a dotace bude sp¬íše určov¬ána kvalitou nab¬ízen¬ého studia a se studiem souvisej¬íc¬ích měřitelných parametrů. Podobně se zvýš¬í tlak na kvalitu studia v souvislosti s konkurenčn¬ími nab¬ídkami jiných univerzit (dom¬ác¬ích i zahraničn¬ích), s postupně se zvyšuj¬íc¬ím počtem a ¬úrovn¬í studentů samopl¬átců (zahraničn¬í studenti) a s oček¬ávaným zaveden¬ím školn¬ého pro ostatn¬í studenty. Z pohledu studentů jsou již nyn¬í preferov¬ány takov¬é vysok¬é školy a studijn¬í obory, jejichž kvalita a prestiž je dobrým předpokladem dalš¬í ¬úspěšn¬é kari¬éry. Logickou cestou, jak se tomuto vývoji s ¬úspěchem přizpůsobovat, je systematick¬é zvyšov¬án¬í kvalifikace akademických pracovn¬íků univerzity spojen¬é s přiměřenou m¬írou internacionalizace pedagogick¬ého sboru. Je přirozen¬é, že veden¬í univerzity vytv¬ář¬í takov¬é podm¬ínky, kter¬é povedou k výraznějš¬í odborn¬é profilaci kl¬íčových prvků cel¬ého vzděl¬ávac¬ího syst¬ému √ê ¬ústavů, kateder a klinik. Kl¬íčovým mottem tohoto procesu by měla být t¬éměř bez výjimky na univerzit¬ách plat¬íc¬í paralela √£nejlepš¬í odborn¬ík = nejlepš¬í pedagog√í a pravidlo, že odborný růst jednotlivce je nejrychlejš¬í ve zdravě kompetitivn¬ím prostřed¬í vysok¬é n¬áročnosti, trval¬é odborn¬é debaty, dobře nastavených syst¬émů evaluace a spravedliv¬ého oceňov¬án¬í. Nej¬účinnějš¬í cestou ke zvyšov¬án¬í kvality a prestiže jak¬ékoliv univerzity je kumulace špičkových odborn¬íků. Jinými slovy, kvalita a prestiž univerzity v dom¬ác¬ím i mezin¬árodn¬ím srovn¬án¬í koreluje př¬ímo s počtem špičkových, lok¬álně i mezin¬árodně uzn¬ávaných odborn¬íků, schopných výborně učit studenty a současně realizovat kvalitn¬í výzkum. V odpov¬ídaj¬íc¬ích podm¬ínk¬ách je vysok¬á kvalita jejich výuky a výzkumn¬é činnosti jen přirozeným projevem jejich existence a dalš¬í zvyšov¬án¬í kvality nemus¬í být jakkoliv administrativně regulov¬áno nebo stimulov¬áno (např¬íklad pomoc¬í st¬ále častěji, a někdy nevhodně, použ¬ívaných indik¬átorů). Tak¬é většinou plat¬í, že ¬úspěšný a tvrdě pracuj¬íc¬í pedagog a vědec √£stoj¬í√í stejně, nebo jen o m¬álo v¬íce, než jeho mnohem m¬éně produktivn¬í kolega. Masarykova univerzita jako zaměstnavatel ale st¬ále nen¬í prvn¬í volbou pro mlad¬é česk¬é odborn¬íky dočasně působ¬íc¬í v zahranič¬í. Pokud přece jen ano, jejich motivac¬í k n¬ávratu nebýv¬á zpravidla atraktivita nab¬ízen¬é pozice. Nepočetn¬í špičkov¬í navr¬átilci ř¬íd¬íc¬í mal¬é nebo větš¬í, ale vždy produktivn¬í týmy, denně z¬ápas¬í s probl¬émy a jejich přež¬ív¬án¬í je ve většině př¬ípadů z¬ávisl¬é na schopnostech jejich př¬ímých nadř¬ízených uchr¬ánit je před neprofesion¬áln¬ím, nepřizpůsobivým a nadbytečnou administrativu generuj¬íc¬ím okoln¬ím prostřed¬ím. Tak¬é je st¬ále výjimkou, aby renomovaný zahraničn¬í profesor nebo mladý a dynamický výzkumn¬ík projevil z¬ájem o pr¬áci na Masarykově univerzitě. Pokud k tomu přece jen dojde, přek¬ážkou se stane nemožnost zajistit dotyčn¬ému podm¬ínky, alespoň r¬ámcově se bl¬íž¬íc¬í těm, ze kterých přich¬áz¬í. Změnit tuto situaci je jedn¬ím z kl¬íčů ke kvalitativn¬ímu rozvoji a ¬úspěchu Masarykovy univerzity. Hlavn¬í výzvy, možnosti a rozvojov¬é n¬ástroje Masarykova univerzita je přirozeně heterogenn¬ím společenstv¬ím vysoce vzdělaných lid¬í. Z pohledu centr¬áln¬ího ř¬ízen¬í a dlouhodob¬é koncepce rozvoje vzděl¬áv¬án¬í, výzkumu a vývoje to představuje současně výhodu i nevýhodu. Je nutn¬é budovat a financovat servisn¬í služby na ¬úrovni rektor¬átu, kter¬é nejsou proporcion¬álně využiteln¬é všemi pracovišti; a je ž¬ádouc¬í spr¬ávně identifikovat a syst¬émově podporovat nejlepš¬í pedagogy a nejproduktivnějš¬í výzkumn¬íky v každ¬ém oboru a na každ¬é fakultě, což nemus¬í být vždy stejně finančně n¬áročn¬é a může být terčem kritiky. Současně je však z pohledu celkov¬é ¬úrovně a diverzity vzděl¬áv¬án¬í nemysliteln¬é zajišťovat rozvoj jednoho oboru (jedn¬é fakulty) na ¬úkor druh¬ého oboru (druh¬é fakulty), kde jsou kriteria excelence a parametry měřen¬í výkonu nutně odlišn¬á. Trvalou výzvou pro veden¬í univerzity je tedy zdokonalov¬án¬í transparentn¬ího, dobře strukturovan¬ého syst¬ému spr¬ávy a administrace veřejných i vlastn¬ích finančn¬ích prostředků univerzity tak, aby byl ve všech oborech a na všech fakult¬ách zajištěn přiměřený rozvoj pedagogick¬é a vědeck¬é excelence se společným c¬ílem zvyšovat kvalitu a mezin¬árodn¬í prestiž univerzity. Tvorba rozpočtů jednotlivých fakult je a mus¬í být naprosto transparentn¬í a odůvodněn¬á, v rozumn¬é m¬íře odpov¬ídaj¬íc¬í skutečn¬ému př¬ínosu oborů a fakult univerzitě jako celku a předevš¬ím umožňuj¬íc¬í všem adekv¬átně podporovat oborovou excelenci. Situace či syst¬ém, kdy spr¬áva a administrace finančn¬ích prostředků univerzity umožn¬í některým fakult¬ám ne¬úměrnou tvorbu hospod¬ářsk¬ého výsledku a druh¬é znevýhodn¬í, bez ohledu na skutečný měřitelný př¬íspěvek k rozvoji vzdělanosti a výzkumu, nen¬í dobr¬á. Je jasn¬é, že současn¬á ekonomika Česk¬é republiky stagnuje a st¬ávaj¬íc¬í syst¬ém podpory vysok¬ého školstv¬í nen¬í dokonalý a radik¬áln¬í z¬ásahy neumožňuje. Přesto je ale trend budov¬án¬í kvality vždy založen na podpoře excelence a může být uvnitř univerzity realizov¬án, č¬ástečně i bez ohledu na okoln¬í (ekonomick¬é) vlivy. Cesta transparentn¬í podpory individualit a excelence s maxim¬áln¬ím respektem k ostatn¬ím, na kterých samozřejmě lež¬í hlavn¬í t¬íha každodenn¬ího hladk¬ého chodu instituce, byla již s vynikaj¬íc¬ím výsledkem aplikov¬ána na mnoha zahraničn¬ích univerzit¬ách. V syst¬ému selektivn¬í podpory kvality v r¬ámci jedn¬é akademick¬é instituce bylo potvrzeno, že s nepatrným zpožděn¬ím výrazně pozitivně ovlivn¬í podm¬ínky pro celou instituci. Heterogenn¬í prostřed¬í velk¬é univerzity jakou je Masarykova, kombinovan¬é s pochopitelnými neznalostmi jiných oborů než je vlastn¬í a s ne vždy optim¬áln¬ím tokem informac¬í, nutně generuje občasn¬é snahy o vz¬ájemn¬é vymezov¬án¬í se jedn¬é fakulty vůči jin¬é nebo několika profesně souvisej¬íc¬ích fakult vůči jiným s odlišnými prioritami. Důležitým ¬úkolem rektora mus¬í být v takových situac¬ích okamžit¬é otevřen¬í intenzivn¬í diskuse na ¬úrovni veden¬í univerzity a iniciace zah¬ájen¬í diskuse na ¬úrovni akademických sen¬átů. Diskuse mus¬í být založena na dokonal¬ém posouzen¬í vznikl¬ého probl¬ému (např¬íklad s pomoc¬í z¬ástupců veden¬í fakult nebo ad hoc jmenovaných expertn¬ích skupin) a vědom¬í, že dobr¬é soužit¬í fakult může existovat pouze v prostřed¬í vysok¬é m¬íry informovanosti, vz¬ájemn¬ého respektu mezi fakultami a dokonal¬é znalosti oborových priorit ze strany veden¬í univerzity. Ke vz¬ájemn¬ému respektu mezi fakultami významně přisp¬ív¬á trend vytv¬ářen¬í mezifakultn¬ích studijn¬ích oborů a řešen¬í společných mezifakultn¬ích výukových nebo výzkumných projektů. Nab¬íz¬í se např¬íklad intenzivn¬í hled¬án¬í styčných bodů mezi PedF a PřF (př¬íkladem byl a je navrhovaný projekt BIOSCOP), FSS, FF a PřF nebo LF (vědeck¬é projekty 8. r¬ámcov¬ého programu EU zaměřen¬é na problematiku st¬árnouc¬í populace, management konkr¬étn¬ích projektů, vědeck¬á žurnalistika), LF a PF (l¬ékařsk¬é pr¬ávo a biologick¬á, genov¬á nebo buněčn¬á terapie, bioetika), LF a FSpS (tělovýchovn¬é l¬ékařstv¬í) nebo FI a PřF nebo LF (bioinformatika, matematick¬á biologie). Veden¬í univerzity, na z¬ákladě konzultac¬í s fakultn¬ími sen¬áty, z¬ástupci studentů a akademickými pracovn¬íky, mus¬í být velmi aktivn¬ím inici¬átorem, př¬ípadně katalyz¬átorem těchto snah. Dalš¬í výzvu představuje ve výše naznačen¬é souvislosti zaveden¬í osvědčených a mezin¬árodně akceptovaných evaluačn¬ích syst¬émů pro každou fakultu/obor. Syst¬ém evaluace mus¬í být oborově specifický, dlouhodobě stabiln¬í (neměl by podl¬éhat měn¬íc¬ím se požadavkům politických reprezentac¬í; v oblasti výzkumu např¬íklad na vykazov¬án¬í výsledků do datab¬áze RIV) a jednoduchý, tedy nezatěžuj¬íc¬í př¬ílišnou administrativou. V obecn¬é situaci nedostatku vysoce kvalifikovaných lidských zdrojů by nemělo být smyslem evaluace vyv¬íjet plošný tlak na všechny pedagogy a výzkumn¬íky Masarykovy univerzity, ale sp¬íše spr¬ávn¬á identifikace nejlepš¬ích (např¬íklad 10-20%) z každ¬é fakulty nebo z každ¬ého oboru, spojen¬á se zvýhodněn¬ím na ¬úkor vnitřn¬ích rezerv, kter¬é je akceptovateln¬é ostatn¬ími. Možnost z¬ískat v r¬ámci určit¬é fakulty nebo v určit¬ém oboru svou zvýšenou aktivitou a výkonem výhody (např¬íklad delš¬í pracovn¬í smlouvy, intenzivnějš¬í administrativn¬í podporu výukových i vědeckých projektů, snazš¬í př¬ístup k investičn¬ím prostředkům z centr¬áln¬ích zdrojů nebo překlenovac¬í finančn¬í prostředky v situaci, kdy by nestabiln¬í financov¬án¬í z grantů znamenalo zastaven¬í nebo výrazn¬é zpomalen¬í pr¬áce) představuje velmi dobrý stimulačn¬í n¬ástroj[3]. Z¬ákladn¬ími stavebn¬ími kameny Masarykovy univerzity jsou bezesporu ¬ústavy, katedry a kliniky. Pr¬ávě jejich schopnost vyhled¬ávat a zaměstn¬ávat nejlepš¬í odborn¬íky, poskytovat kvalitn¬í výuku pregradu¬áln¬ích a výchovu postgradu¬áln¬ích studentů, z¬ísk¬ávat ¬účelově přidělovan¬é finančn¬í prostředky a generovat kvalitn¬í výsledky rozhoduje o kvalitě fakult a cel¬é univerzity. Dlouhodobým ¬úkolem veden¬í jednotlivých fakult i univerzity je vytv¬ářen¬í takov¬ého prostřed¬í, kde všechny ¬ústavy, katedry a kliniky mohou fungovat v optim¬áln¬ím režimu a jsou ¬úspěšn¬é ve všech měřitelných parametrech vzděl¬áv¬án¬í a výzkumu. Z tohoto pohledu je důležit¬é zav¬ést syst¬ém umožňuj¬íc¬í vysokou m¬íru ekonomick¬é autonomie jednotlivých pracovišť založen¬é na ¬účelových zdroj¬ích financov¬án¬í a prostředc¬ích na vzděl¬áv¬án¬í. Výrazn¬á ekonomick¬á autonomie pracovišť spojen¬á s patřičnou m¬írou soutěživosti, vysokou m¬írou odpovědnosti a ¬účelným, funguj¬íc¬ím rozložen¬ím administrativy mezi pracoviště, fakulty a rektor¬át představuje rozvojový potenci¬ál mimoř¬ádn¬ého významu. Obrovskou př¬íležitost¬í a současně velkou výzvou je pro Masarykovu univerzitu vznik Středoevropsk¬ého technologick¬ého institutu (CEITEC), Centra pro výzkum toxických l¬átek v prostřed¬í (CETOCOEN) a Mezin¬árodn¬ího centra klinick¬ého výzkumu (ICRC). Existence těchto pracovišť výrazně zlepš¬í nejenom technologickou vybavenost regionu a s n¬í souvisej¬íc¬í vědecký výkon, ale vytvoř¬í i prostor pro nov¬é odborn¬íky a vědeck¬é týmy, včetně zahraničn¬ích. Na druh¬é straně by suboptim¬áln¬í funkce jednoho nebo v¬íce projektů znamenala obrovskou ekonomickou z¬átěž a mohla by ohrožovat jednotliv¬é fakulty a celou univerzitu. √≤kolem veden¬í univerzity je tedy ve spolupr¬áci s veden¬ím fakult nal¬ézt optim¬áln¬í způsob koexistence univerzity, resp. jejich fakult se všemi projekty, s nepodkročitelným imperativem vz¬ájemn¬é výhodnosti a společných c¬ílů ve výzkumu, výchově a vzděl¬áv¬án¬í. Tento ¬úkol dosud nen¬í z několika důvodů dostatečně řešen a bude pravděpodobně představovat jeden z nejobt¬ížnějš¬ích probl¬émů nov¬ého veden¬í univerzity a dotčených fakult. Zejm¬éna s projekty CEITEC a CETOCOEN souvis¬í dalš¬í výzva, kter¬á mus¬í být novým veden¬ím univerzity intenzivně diskutov¬ána a řešena. Touto výzvou je optim¬áln¬í využ¬ív¬án¬í Univerzitn¬ího kampusu Bohunice (UKB). Je tak velk¬á investice do vzděl¬áv¬án¬í a vědy, nav¬íc využiteln¬á jen pro č¬ást univerzity, vůbec efektivně využ¬ív¬ána? Naplňuje se smysl UKB? Jinými slovy, uspokojuje n¬ás stav, kdy se v č¬ásti univerzity komfortně uč¬í a kdy zač¬ínaj¬í vznikat odborn¬é mezioborov¬é interakce, kter¬é jistě přinesou (přev¬ážně neekonomick¬é) výsledky? Je vize rychl¬ého přenosu výsledků výzkumu do praxe prostřednictv¬ím malých √£spin-off√í firem, testovan¬á na budově INBIT re¬áln¬á? Nen¬í čas iniciovat diskusi i o možnostech intenzivnějš¬ích pedagogických interakc¬í mezi některými pracovišti lokalizovanými v UKB a mimo něj? Tak¬é zbýv¬á vyřešit někter¬é praktick¬é aspekty každodenn¬ího režimu. Hlasy ze strany studentů i pedagogů nasvědčuj¬í tomu, že ne vše je v nových výukových prostor¬ách optim¬álně funkčn¬í. Např. býv¬á často probl¬ém se v UKB (a pravděpodobně i jinde v r¬ámci Masarykovy univerzity) naj¬íst, aniž by se st¬álo ve front¬ách a dlouho bojovalo o m¬ísta u stolu. Podobn¬é probl¬émy se vyskytuj¬í a podobný proces odstraňov¬án¬í nedostatků doprov¬áz¬í většinu tak rozs¬áhlých staveb a budou se týkat i jiných zař¬ízen¬í univerzity mimo UKB. Někter¬é nedostatky jsou z nejrůznějš¬ích důvodů obt¬ížně napraviteln¬é, jin¬é lze vyřešit relativně snadno a levně. I zde je prostor pro to, aby o takových výzv¬ách a nedostatc¬ích veden¬í univerzity vědělo a pom¬áhalo je řešit. Je nutn¬é zdůraznit, že pro realizaci většiny výše zm¬íněných rozvojových n¬ástrojů nebo řešen¬í probl¬émů a výzev nen¬í nutn¬é hledat nov¬é neověřen¬é cesty a způsoby řešen¬í, ale je možn¬é převz¬ít konkr¬étn¬í n¬ástroje a řešen¬í použit¬é ¬úspěšnými z¬ápadoevropskými univerzitami a tedy ověřen¬é prax¬í. Jako zdroj inspirace lze uv¬ést např¬íklad s Masarykovou univerzitou velikostně a oborovou skladbou srovnatelnou University of Sheffield, kter¬á v glob¬áln¬ím hodnocen¬í kvality univerzit (výše zm¬íněný QS World University Rankings) poskočila v souvislosti se zaveden¬ím progresivn¬ích n¬ástrojů z oblast¬í internacionalizace studia, systematick¬ého n¬áboru špičkových odborn¬íků a organizace výzkumu a centr¬áln¬ích služeb z um¬ístěn¬í na 143. m¬ístě v roce 2005 na 69. m¬ísto v roce 2010. V prostřed¬í Masarykovy univerzity je velice potěšuj¬íc¬í, že kl¬íčov¬í odborn¬íci všech fakult projevuj¬í vysokou m¬íru sebereflexe a odpovědnosti za dalš¬í rozvoj univerzity jako celku, jak je to zřetelně demonstrov¬áno materi¬álem dlouhodob¬ého z¬áměru Masarykovy univerzity na roky 2011 √ê 2015. Lid¬é a studium na Masarykově univerzitě Masarykova univerzita chce a mus¬í být př¬íjemným a tvůrč¬ím prostřed¬ím pro studenty, učitele, vědce i neakademick¬é pracovn¬íky. I přes nejrůznějš¬í přek¬ážky se to většinou dař¬í. Existuj¬í ale přetrv¬ávaj¬íc¬í probl¬émy nebo nedostatky, kter¬é jsou obt¬ížně řešiteln¬é, nejenom z kapacitn¬ích a finančn¬ích důvodů, ale tak¬é proto, že jejich vzniku nepředch¬ázela důsledn¬á konzultace s c¬ílovými skupinami uživatelů. Př¬íkladem může být administrativn¬í z¬átěž rostouc¬í v př¬ím¬é ¬úměře k ¬úspěšným aktivit¬ám ačkoliv na různých ¬úrovn¬ích univerzity existuje poměrně početný a výkonný administrativn¬í apar¬át, výše zm¬íněn¬é nedokonale zajištěn¬é stravov¬án¬í nebo knihovny bez šaten pro studenty a kvalitn¬í nab¬ídky vědeckých informac¬í. Do budoucna může být pomocným n¬ástrojem poskytuj¬íc¬ím prim¬árn¬í informace a katalyzuj¬íc¬ím kvalitativn¬í změny např¬íklad ad hoc zřizov¬án¬í flexibiln¬ích konzultačn¬ích a expertn¬ích skupin pro konkr¬étn¬í probl¬émy, složených dle potřeby ze z¬ástupců studentů a akademických pracovn¬íků na nejrůznějš¬ích ¬úrovn¬ích. V souvislosti s obecným nedostatkem kvalifikovaných lidských zdrojů je výzvou, nebo l¬épe rozvojovým n¬ástrojem, zaveden¬í n¬áborov¬ého syst¬ému, který by průběžně proaktivně vyhled¬ával, oslovoval a v r¬ámci možnost¬í umožňoval zaměstnat špičkov¬é pedagogy a vědce ze zahranič¬í nebo dom¬ác¬ích instituc¬í mimo Masarykovu univerzitu. Syst¬ém, dle vzoru špičkových evropských univerzit, představuje vytvořen¬í √£vyhled¬ávac¬í a výběrov¬é komise√í (pr¬áce komise může být nadstavbovou aktivitou existuj¬íc¬ích centr¬áln¬ích odborů univerzity), finančn¬í a kapacitn¬í rezervy a může být relativně n¬ákladný i v minimalizovan¬é variantě. Na druh¬é straně je zřejm¬é, že internacionalizace a zvyšov¬án¬í kvality Masarykovy univerzity vyžaduje syst¬émov¬é řešen¬í i v oblasti personalistiky. Osvědčeným způsobem n¬áboru takových odborn¬íku je vedle zaveden¬í mezin¬árodn¬ích výběrových ř¬ízen¬í na kl¬íčov¬é manažersk¬é pozice vedouc¬ích ¬ústavů a kateder např¬íklad systematick¬á propagace na odborných akc¬ích prostřednictv¬ím nejlepš¬ích odborn¬íků univerzity nebo systematick¬é um¬ísťov¬án¬í vynikaj¬íc¬ích absolventů doktorsk¬ého studia na předn¬í pracoviště v zahranič¬í a s t¬ím spojený profit v př¬ípadě jejich n¬ávratu. Ned¬ílnou souč¬ást¬í takov¬ého syst¬ému mus¬í být tak¬é trval¬á snaha vytvořit z Masarykovy univerzity instituci s pověst¬í mimoř¬ádně př¬átelsk¬ého a vstř¬ícn¬ého prostřed¬í vůči mladým a ¬úspěšným odborn¬íkům, kteř¬í se uch¬ázej¬í o m¬ísta odborných asistentů nebo jin¬é akademick¬é pozice. Vytvořen¬í centr¬áln¬ího fondu, ze kter¬ého by bylo možn¬é na omezenou dobu 1 nebo 2 let podpořit několik takových mladých odborn¬íků ročně, umožnit jim rozv¬íjet vlastn¬í program a inovovat výuku, by představovalo velkou konkurenčn¬í výhodu ve srovn¬án¬í s menš¬ími institucemi, pro kter¬é je tento syst¬ém kapacitně nebo finančně nemožný. Ačkoliv Masarykova univerzita zaměstn¬áv¬á velký počet akademických i neakademických pracovn¬íků, jej¬í obraz pro veřejnost vytv¬ářej¬í předevš¬ím studenti. √≤roveň a nab¬ídka studia, spokojenost s podm¬ínkami univerzitn¬ího prostřed¬í a možnost dalš¬í kari¬éry z pohledu studentů jsou rozhoduj¬íc¬í parametry pro ¬úspěšn¬é fungov¬án¬í a rozvoj univerzity v současn¬ém konkurenčn¬ím prostřed¬í. Zat¬ímco prvn¬í a třet¬í parametr souvis¬í předevš¬ím s kvalitou a promyšlenou skladbou pedagogick¬ého sboru, druhý parametr lze ovlivňovat relativně drobnými syst¬émovými z¬ásahy veden¬í univerzity a jednotlivých fakult. Studenti by měli být hrd¬í a c¬ítit to jako privilegium, že studuj¬í pr¬ávě na Masarykově univerzitě. Jako vhodn¬é syst¬émov¬é aktivity, kter¬é vytv¬ářej¬í př¬íjemnou atmosf¬éru univerzity a spoluformuj¬í jej¬í obraz na veřejnosti, lze uv¬ést např. zapojov¬án¬í pregradu¬áln¬ích studentů do výzkumných projektů; č¬ástečn¬é a s dom¬ác¬ím studiem dobře koordinovan¬é studium v zahranič¬í; mezifakultn¬í edukačn¬í projekty; organizace kulturn¬ích, společenských a sportovn¬ích akc¬í; podpora různých univerzitn¬ích studentských týmů, klubů, spolků a sdružen¬í; pomoc při nal¬éz¬án¬í prostoru pro z¬ájmovou činnost a dalš¬í. Výše vyjmenovan¬é n¬ástroje pro vytv¬ářen¬í univerzitn¬ího prostřed¬í jsou všechny ve větš¬í nebo menš¬í m¬íře ¬úspěšně realizov¬ány, ale st¬ále nefunguj¬í tak efektivně jako na špičkových, předevš¬ím anglosaských, univerzit¬ách. Masarykova univerzita by měla naj¬ít větš¬í prostor, jak ve vrcholov¬ém ř¬ízen¬í tak i ve finančn¬ích zdroj¬ích, pro podporu aktivit tohoto typu. V ot¬ázce př¬ístupu ke studentům se lze poučit tak¬é z př¬íkladu vynikaj¬íc¬ích zahraničn¬ích univerzit, kter¬é věnuj¬í mimoř¬ádn¬é ¬úsil¬í aktivn¬ímu vyhled¬áv¬án¬í a z¬ísk¬áv¬án¬í nejtalentovanějš¬ích studentů s navazuj¬íc¬ím vytv¬ářen¬ím co nejlepš¬ího a nejpř¬átelštějš¬ího prostřed¬í pro jejich studium a zapojen¬í se do akademick¬ého života. Kromě motivace z¬ískat nadstandardn¬í podm¬ínky studia může snaha identifikovat a podporovat pečlivě vybranou skupinu špičkových studentů (např¬íklad efektivnějš¬ím využ¬ív¬án¬ím stipendijn¬ích fondů) zpětně stimulovat pedagogický sbor k lepš¬ím výkonům a v dlouhodob¬é perspektivě posilovat prestiž univerzity. Masarykova univerzita je sice d¬íky rozvojovým projektům MŠMT ČR v tomto ohledu na popřed¬í žebř¬íčku českých vysokých škol, ale ¬úrovně elitn¬ích zahraničn¬ích univerzit zdaleka nedosahuje. Dokonce je možn¬é tvrdit, že někter¬é snahy minulých let prudce zvyšovat počty studentů bez důkladn¬ého výběru představovaly opačný trend. Kromě jednoduchých a již č¬ástečně zavedených organizačn¬ích opatřen¬í ze strany univerzity pro st¬ávaj¬íc¬í studenty je tedy ž¬ádouc¬í podpořit i syst¬émy aktivn¬ího vyhled¬áv¬án¬í a motivace nejtalentovanějš¬ích studentů již na středn¬ích škol¬ách. Př¬íkladem takových vyhled¬ávac¬ích a motivačn¬ích syst¬émů zahrnuj¬íc¬ích potenci¬álně budouc¬í studenty univerzity jsou někter¬é b재íc¬í projekty Operačn¬ího programu vzděl¬áv¬án¬í pro konkurenceschopnost (OP VK). Významnou a velice perspektivn¬í souč¬ást¬í studentsk¬é obce jsou zahraničn¬í studenti magisterských a doktorských programů. Zat¬ímco podm¬ínky pro zahraničn¬í studenty magistersk¬ého stupně jsou ve srovn¬án¬í s dom¬ác¬ími studenty dobr¬é (i když je již nyn¬í možn¬é v některých oborech uvažovat o společn¬ém studiu dom¬ác¬ích a zahraničn¬ích studentů vedeným v anglick¬ém jazyce), univerzita nen¬í valně připravena na studium zahraničn¬ích studentů v doktorských studijn¬ích programech. Neexistuj¬í v zahranič¬í dobře zn¬ám¬é a osvědčen¬é mezioborov¬é √£PhD schools√í, kriteria pro ¬úspěšn¬é ukončen¬í studia nejsou dobře definov¬ána a nejsme syst¬émově připraveni ani na výběrov¬á stipendia nejtalentovanějš¬ím zahraničn¬ím studentům (i když posledn¬í probl¬ém ¬úzce souvis¬í s legislativou Česk¬é republiky). Toto je oblast, kter¬á opět vyžaduje větš¬í pozornost veden¬í univerzity. Nov¬é veden¬í Masarykovy univerzity bude d¬ále řešit nejm¬éně 3 kritick¬é probl¬émy souvisej¬íc¬í s pedagogickou činnost¬í. Prvn¬ím kritickým bodem bude obecný ¬úbytek z¬ájemců o studium daný nepř¬íznivým demografickým vývojem, odklonem od určitých oborů a konkurenčn¬í nab¬ídkou jiných vysokých škol. Ȭástečn¬é řešen¬í vedle st¬ál¬é optimalizace nab¬ídky studijn¬ích programů lze hledat ve zvýšen¬é vstř¬ícnosti vůči středoškolským studentům jak je naznačeno výše. Pomoci může např¬íklad syst¬émov¬á stimulace a podpora pod¬áv¬án¬í dalš¬ích projektů OP VK se zaměřen¬ím na středoškolsk¬é studenty nebo poř¬ád¬án¬í letn¬ích škol a kurzů. Včasn¬á motivace středoškolských studentů pro studium určitých oborů může představovat dalš¬í konkurenčn¬í výhodu Masarykovy univerzity. Druhým probl¬émem k řešen¬í je optimalizace vz¬ájemných poměrů počtu studentů bakal¬ářských, magisterských a doktorských studijn¬ích programů se zohledněn¬ím priorit jednotlivých fakult a obecn¬é vize Masarykovy univerzity jako kvalitn¬í středoevropsk¬é výzkumn¬é univerzity. Nemalým probl¬émem bude tak¬é potřeba zvýšen¬í kvality doktorsk¬ého studia, kter¬é při počtech 3401 doktorských studentů a 3769 pedagogických pracovn¬íků (včetně externistů) v roce 2009 nemůže splňovat požadavky individu¬áln¬ího př¬ístupu ke studentům a nemůže dosahovat potřebn¬é kvality. Důkazem je i projevuj¬íc¬í se nedostatek vysoce motivovaných z¬ájemců o doktorsk¬é studium nebo velký počet doktorských studentů, kteř¬í studia nedokonč¬í, př¬ípadně odch¬ázej¬í mimo obor. Důsledkem snižuj¬íc¬í se ¬úrovně doktorsk¬ého studia je i výrazný nedostatek mladých odborn¬íků např¬íklad pro př¬írodovědn¬é obory. Doktorsk¬é studium mus¬í být jen a pouze n¬áročnou, výběrovou a efektivn¬í výchovou odborn¬íků pro dom¬ác¬í i zahraničn¬í instituce a ne způsobem jak z¬ískat √£levnou√í pracovn¬í s¬ílu nebo překlenout obdob¬í před z¬ísk¬án¬ím lukrativnějš¬ího zaměstn¬án¬í. Ačkoliv hlavn¬í odpovědnost za kvalitu doktorsk¬ého studia nesou jednotliv¬é fakulty prostřednictv¬ím svých oborových rad a jednotlivých školitelů, mus¬í být jednou z priorit veden¬í univerzity nastavovat spr¬ávn¬á, zahraničn¬ím standardům bl¬íž¬íc¬í se pravidla doktorsk¬ého studia a t¬ím zajistit univerzitě a jej¬ím výzkumným souč¬ástem (např¬íklad CEITEC) dostatek pracovn¬íků do budoucna. Masarykova univerzita jako siln¬á výzkumn¬á univerzita v Evropě Masarykova univerzita jako druh¬á nejvýznamnějš¬í univerzita v zemi jednoznačně patř¬í do kategorie instituc¬í, jejichž významnou funkc¬í a ¬úkolem je modulace vědn¬í politiky st¬átu. Tato zavazuj¬íc¬í ¬úloha nabýv¬á mimoř¬ádn¬é důležitosti pr¬ávě v nadch¬ázej¬íc¬ím obdob¬í, kdy jsou připravov¬ány z¬ásadn¬í změny v legislativě souvisej¬íc¬í s vysokým školstv¬ím, způsobech financov¬án¬í výzkumu a je oček¬áv¬án proces vertik¬áln¬í diverzifikace univerzit a vysokých škol. Lze oček¬ávat, že tyto procesy budou prov¬ázeny mnoha složitými politickými jedn¬án¬ími a ze strany univerzity budou vyžadovat silnou argumentačn¬í pozici. Nový rektor a nov¬é veden¬í Masarykovy univerzity proto mus¬í být nejenom z¬árukou kontinuity a dalš¬ího rozvoje všech pozitivn¬ích aspektů vnitrouniverzitn¬ího života, ale mus¬í být připraveni výrazně promlouvat do výše uvedených procesů na celost¬átn¬í ¬úrovni, přinejmenš¬ím tak ¬účinným způsobem, jakým postupuje současný rektor a jeho tým. S¬íle hlasu Masarykovy univerzity bezpochyby prospěje mezin¬árodn¬í respekt a vědeck¬é zkušenosti nov¬ého veden¬í univerzity, včetně nov¬ého rektora. Person¬áln¬í kontinuita rektor¬átu, založen¬á na skutečně kritick¬ém posouzen¬í kvality pr¬áce pro univerzitu, by měla být samozřejmost¬í. Je zřejm¬é, že lok¬álně a předevš¬ím mezin¬árodně dobře viditeln¬é výsledky výzkumu reprezentuj¬í jakoukoliv výzkumnou univerzitu. Kvalita a počet měřitelných výsledků výzkumu, např¬íklad publikac¬í a patentů, př¬ímo z¬ávis¬í na kvalitě a počtu akademických pracovn¬íků, studentů a vědeckých týmů schopných je generovat. V oblasti vědy by tedy mělo být prim¬árn¬ím z¬ájmem či pravidlem pro veden¬í univerzity identifikovat a selektivně podporovat produktivn¬í akademick¬é pracovn¬íky, studenty a výzkumn¬é týmy. Toto pravidlo je všeobecně zn¬ám¬é a akceptovan¬é, ale ve většině př¬ípadů nen¬í z mnoha důvodů uvnitř instituc¬í důsledně aplikov¬áno. Současný nedokonalý syst¬ém selektivn¬í podpory vych¬áz¬í přev¬ážně z programů výzkumných z¬áměrů a center z¬ákladn¬ího nebo aplikovan¬ého výzkumu Ministerstva školstv¬í, ml¬ádeže a tělovýchovy ČR a nebyl veden¬ím univerzity ovlivňov¬án. Přinesl ale signifikantn¬í zvýšen¬í počtu, a s m¬írným zpožděn¬ím, i citovanosti (to znamen¬á kvality), publikovaných prac¬í mezi lety 2005 a 2008 (zdroj ISI Web of Knowledge), což dokl¬ád¬á ¬účinnost selektivn¬í podpory vybraných týmů, kter¬é v kr¬átk¬é době přijaly mnoho produktivn¬ích pracovn¬íků. Lze oček¬ávat, že syst¬ém podpory vědy bude d¬ále významně ovlivněn realizac¬í projektů struktur¬áln¬ích fondů EU, což bude proces opět minim¬álně ovlivnitelný ze strany veden¬í univerzity nebo fakult. S vědom¬ím výše uvedených skutečnost¬í jsou možnosti jinými způsoby podporovat vědu uvnitř univerzity omezen¬é. Nab¬íz¬í se pravděpodobně pouze jediný skutečně ¬účinný způsob. Kromě větš¬ích výzkumných seskupen¬í vznikly nebo vznikaj¬í na půdě univerzity menš¬í ale produktivn¬í pracovn¬í týmy, veden¬é ve většině př¬ípadů mladými odborn¬íky s čerstvou zahraničn¬í zkušenost¬í. Pr¬ávě tyto mal¬é produktivn¬í výzkumn¬é týmy s jasně definovaným programem by se mohly st¬át c¬ílem syst¬émov¬é podpory uvnitř Masarykovy univerzity. K tomu je nutn¬é důsledně uplatňovat vnitřn¬í syst¬ém evaluace založený na mezin¬árodně ověřených standardech. Masarykova univerzita m¬á v souvislosti s podporou malých týmů dalš¬í konkurenčn¬í výhodu oproti mimobrněnským pracovišt¬ím v podobě dobře funguj¬íc¬ího Jihomoravsk¬ého inovačn¬ího centra (JIC) a rozv¬íjej¬íc¬ího se programu SoMoPro Jihomoravsk¬ého centra pro mezin¬árodn¬í mobilitu (JCMM). Univerzitn¬í n¬ástroje podpory malých týmů mohou být relativně m¬álo n¬ákladn¬é (např¬íklad laboratorn¬í prostor, relativně kr¬átkodob¬é vnitrouniverzitn¬í √£start up√í granty, administrativn¬í servis, n¬áborový syst¬ém) a velice ¬účinn¬é. Je všeobecně zn¬ámým faktem, že dosavadn¬í ¬úspěšnost českých univerzitn¬ích týmů v z¬ísk¬áv¬án¬í finančn¬ích prostředků z r¬ámcových programů Evropsk¬é komise je velice n¬ízk¬á (dle instituc¬í, do 5% z celkových prostředků na výzkum). Podobně nen¬í př¬íliš ¬úspěšn¬é ani zapojov¬án¬í se do mezin¬árodn¬ích s¬ít¬í a konsorci¬í. √≤spěšnost se výrazně nezvýšila ani v souvislosti se zvýšen¬ím vědeck¬é produktivity dan¬é aktivitami výzkumných z¬áměrů a center z¬ákladn¬ího a aplikovan¬ého výzkumu mezi lety 2005 √ê 2007 (časov¬á perioda odpov¬íd¬á 6. r¬ámcov¬ému programu). Je proto pravděpodobn¬é, že zlom v ¬úspěšnosti z¬ísk¬áv¬án¬í zahraničn¬ích projektů mohou přin¬ést pr¬ávě jen výše zmiňovan¬é ¬úspěšn¬é výzkumn¬é týmy veden¬é odborn¬íky s bohatými zahraničn¬ími zkušenostmi a čerstvými osobn¬ími kontakty či b재íc¬ími pracovn¬ími interakcemi. Tyto faktory jsou nepochybně ve většině př¬ípadů kritickými předpoklady pro ¬úspěšnost univerzitn¬ích pracovišť v projektech současn¬ého 7. a připravovan¬ého 8. r¬ámcov¬ého programu. Bylo by velmi nebezpečn¬é omlouvat n¬ízkou aktivitu a t¬ím i n¬ízkou ¬úspěšnost v z¬ísk¬áv¬án¬í finančn¬ích prostředků z r¬ámcových programů Evropsk¬é komise nepř¬íznivým poměrem administrativn¬ího zat¬ížen¬í a výše z¬ískatelných finančn¬ích prostředků. Ze zahraničn¬ích př¬íkladů je zn¬ámo, že vynikaj¬íc¬í výzkumn¬é univerzity čerpaj¬í z těchto zdrojů podstatně větš¬í č¬ást (až 40%) svých finančn¬ích prostředků na výzkum než instituce v Česk¬é republice. Nejvýznamnějš¬ím partnerem Masarykovy univerzity na poli výzkumu je a bude bezesporu Akademie věd Česk¬é republiky (AV ČR), zejm¬éna jej¬í ¬ústavy, kter¬é jsou lokalizovan¬é v Brně. Pozitivn¬í vliv AV ČR na počty a kvalitu výsledků výzkumu je velmi dobře patrný na většině fakult Univerzity Karlovy a v menš¬í m¬íře se projevuje i na Masarykově univerzitě. Existuje mnoho oboustranně výhodných pracovn¬ích interakc¬í mezi akademickými pracovn¬íky Masarykovy univerzity a vědci z AV ČR. Přesto došlo na ¬úrovni veden¬í instituc¬í v ned¬ávn¬ém obdob¬í k několika konfrontac¬ím, kter¬é nepřinesly profit ani jedn¬é ze z¬účastněných stran. Proto bude v nadch¬ázej¬íc¬ím obdob¬í důležit¬é zah¬ájit a udržovat s veden¬ím brněnských i mimobrněnských pracovišť AV ČR intenzivn¬í a konstruktivn¬í komunikaci s c¬ílem spolupr¬áce na vzděl¬áv¬án¬í pregradu¬áln¬ích a výchově postgradu¬áln¬ích studentů a realizace společných výzkumných projektů. Nekonfliktn¬í vztah a dobr¬á spolupr¬áce s AV ČR bude důležitou souč¬ást¬í strategie rozvoje výzkumu Masarykovy univerzity v nadch¬ázej¬íc¬ích letech. Zvýšený důraz na tyto aktivity v kombinaci s dobrými osobn¬ími kontakty, znalost¬í prostřed¬í, potřeb a priorit AV ČR může být dalš¬ím ¬účinným rozvojovým n¬ástrojem veden¬í Masarykovy univerzity ve snaze zvyšovat jej¬í vědeckou potenci. Limituj¬íc¬ím faktorem nejenom pro (nejenom) zahraničn¬í projekty je vedle profesn¬í excelence navrhovatelů i kvalita administrativn¬ího a servisn¬ího podpůrn¬ého apar¬átu. Současný stav na univerzitě nen¬í optim¬áln¬í a většina akademických pracovn¬íků si st¬ále stěžuje na nadměrn¬é administrativn¬í zat¬ížen¬í (viz Z¬ávěrečn¬á zpr¬áva ter¬énn¬ího průzkumu veřejných vědecko-výzkumných pracovišť v Jihomoravsk¬ém kraji z letošn¬ího roku). √≤kolem pro nov¬é veden¬í univerzity je naj¬ít způsob jak zvýšit efektivitu pr¬áce podpůrn¬ého apar¬átu výzkumu např¬íč univerzitou. Způsob proveden¬í a zejm¬éna c¬ílový stav mus¬í být diskutov¬ány s konečnými uživateli - řešiteli projektů. Nab¬íz¬í se např¬íklad př¬ím¬á motivace administrativn¬ího a manažersk¬ého apar¬átu formou časově omezených č¬ástečných pracovn¬ích ¬úvazků, nebo pohybliv¬é složky mzdy ze z¬ískaných projektových prostředků. Souvisej¬íc¬ím ¬úkolem může být zlepšen¬í koordinace podpůrných aktivit mezi centr¬áln¬ím oddělen¬ím rektor¬átu Masarykovy univerzity a obdobnými oddělen¬ími na fakult¬ách. Dlouhodobým c¬ílem veden¬í univerzity by mohla být univerzita s nejmenš¬í administrativn¬í z¬át재í akademických pracovn¬íků v republice. V oblasti kontroln¬ích n¬ástrojů je v současn¬é době hojně už¬ívanou souč¬ást¬í každ¬ého strategick¬ého pl¬ánu dosazov¬án¬í tzv. indik¬átorů plněn¬í. Lze často pochybovat, že pevně stanoven¬é indik¬átory plněn¬í, většinou pouze hrubě odhadovan¬é na z¬ákladě povrchn¬ích vstupn¬ích dat, jsou ide¬áln¬ím kontroln¬ím n¬ástrojem i pro vědu. Z pohledu výzkumn¬íků uvnitř univerzity jsou důležitějš¬í a pochopitelnějš¬í tzv. kontroln¬í body, kde funkčnost jednoho podmiňuje funkčnost navazuj¬íc¬ího. Př¬íkladem může být z¬ávislost kvalitn¬ího n¬áborov¬ého syst¬ému, z¬ísk¬án¬í vynikaj¬íc¬ích vědců pro vybran¬é univerzitn¬í týmy a kvalita vědeckých výstupů. N¬áborový syst¬ém bez vynikaj¬íc¬ích vědců nebude generovat kvalitn¬í výstupy a vynikaj¬íc¬í vědci se na univerzitu nedostanou bez systematick¬ého n¬áboru a př¬ípravy podm¬ínek pro jejich pr¬áci. Proto je nutn¬é stanovit kontroln¬í body syst¬ému podpory výzkumu na Masarykově univerzitě s odpov¬ídaj¬íc¬í funkčnost¬í a trvat na jejich zaveden¬í. Obecný z¬ávěr Jakkoliv promyšlen¬é a důrazn¬é vol¬án¬í po zvyšov¬án¬í kvality vědecko-pedagogick¬é instituce jakou je Masarykova univerzita je nerealizovateln¬é bez aktivn¬í ¬účasti zaměstnanců a studentů. Takov¬á aktivn¬í ¬účast je možn¬á pouze v prostřed¬í, kter¬é je maxim¬álně př¬átelsk¬é a vstř¬ícn¬é k lidem, kteř¬í v něm pracuj¬í a studuj¬í. Obecným c¬ílem nov¬ého veden¬í Masarykovy univerzity by tedy měla být trval¬á snaha prosazovat vedle všech výše zmiňovaných bodů i takov¬á syst¬émov¬á, př¬ípadně nesyst¬émov¬á opatřen¬í, kter¬á napomohou k tomu, že Masarykova univerzita bude m¬ít pověst nejlepš¬ího a nejpř¬íjemnějš¬ího m¬ísta pro pr¬áci a studium přinejmenš¬ím v našem regionu. V tomto snažen¬í je na co navazovat. Petr Dvoř¬ák V Brně, 10. listopadu 2010 až 20. ledna 2011 ________________________________ [1] V tomto textu nejsou ¬úmyslně zm¬íněny někter¬é z¬ásadn¬í probl¬émy, kter¬é jsou oček¬áv¬ány v souvislosti se stagnuj¬íc¬í ekonomickou situac¬í ČR a s řešen¬ím konkr¬étn¬ích ekonomických z¬ávazků Masarykovy univerzity, jako jsou spl¬átky Univerzitn¬ího kampusu Bohunice nebo spolu¬účast na financov¬án¬í projektů VaVpI. Způsoby řešen¬í těchto probl¬émů jsou v kompetenci př¬íslušných odborn¬íků a mus¬í být řešeny kontinu¬álně bez ohledu na změny v akademick¬é č¬ásti veden¬í univerzity, kter¬é zde pln¬í sp¬íše roli poradn¬í a kontroln¬í. Jak¬ékoliv n¬ávrhy řešen¬í ze strany kandid¬áta na rektora, který nen¬í ekonom, by tedy byly neprofesion¬áln¬í, populistick¬é, a ve sv¬ém důsledku pravděpodobně i kontraproduktivn¬í. Z pohledu ekonomických řešen¬í je však nutn¬é zdůraznit, že VĚTŠINA ZMĚN A NOVĚ ZAVEDENÝCH ROZVOJOVÝCH N√ßSTROJŮ naznačených d¬ále v tomto prohl¬ášen¬í a potenci¬álně vedouc¬ích ke zvýšen¬í vzděl¬ávac¬í a výzkumn¬é kvality a prestiže naš¬í univerzity jako významn¬é evropsk¬é výzkumn¬é univerzity NEMUS√™ NUTNĚ V¬ÉST KE ZVÝŠEN√™ EKONOMICK¬É Z√ßTĚŽE UNIVERZITY. Pr¬ávě naopak, důraz na c¬ílenou podporu oborov¬é excelence (jak je v textu opakovaně zmiňov¬áno) povede ke zvýšen¬í konkurenceschopnosti v z¬ísk¬áv¬án¬í finančn¬ích prostředků na vzděl¬áv¬án¬í a výzkum ze st¬átn¬ích prostředků i evropských fondů. [2] Tento výklad je zjednodušen¬ím velice komplexn¬í šk¬ály různých oborových interpretac¬í kvalitn¬ích výsledků výzkumu produkovaných v r¬ámci Masarykovy univerzity. Je však mimoř¬ádně důležit¬é trvat na spr¬ávn¬é definici oborov¬é excelence, parametrů měřen¬í a evaluace tvůrč¬ího ¬úsil¬í akademických pracovn¬íků. [3] Jakkoliv je v t¬éto souvislosti neopominuteln¬é, že zvyšov¬án¬í kvality a budov¬án¬í prestiže akademických instituc¬í z velk¬é č¬ásti vždy z¬ávis¬í na početně poměrně omezen¬é skupině nejvýkonnějš¬ích pedagogů, vědců, studentů a pracovišť, nejvýraznějš¬í pozitivn¬í ekonomický dopad je pr¬ávě na č¬ást standardně funguj¬íc¬ích pracovišť, kterým se zlepšuj¬í rozvojov¬é možnosti a stoup¬á z¬ájem o jejich vzděl¬ávac¬í a výzkumn¬é aktivity.