Desatero o projevech nadaných

Eva Trnová

Žádné dvě děti nejsou zcela stejné a o nadaných dětech platí totéž. Clark (2008) dokonce uvádí, že
nadaní se od sebe odlišují více než jedinci intaktní populace. Proto nelze nadané žáky vnímat jako
homogenní skupinu (Fořtík a Fořtíková, 2007). Přesto lze vymezit projevy, se kterými se u nadaných
můžeme setkat a na které je nutné brát zřetel při jejich vzdělávání. Nadaní však nemusí disponovat
všemi projevy a ani jejich výskyt není zárukou, že se jedná o nadaného. Dále je velmi důležité vzít
v úvahu, že uváděné projevy mohou být ovlivněny věkem nadaného a že jsou obvykle vázány na oblast
nadání. Zejména je potřeba si uvědomit, že nadání je součástí celé osobnosti nadaného jedince,
nikoliv její samostatná a izolovaná část, proto je nutné brát v úvahu osobnost nadaného jako celek
(Laznibatová, 2003).



1.


Motivace

·         vnitřní motivace pro oblast jejich zájmu, často velmi silná;

·         obtíže s motivováním v jiných oblastech, které nadaný vnímá jako „nedůležité“ z hlediska
svého zájmu.

2.


Přístup k učení

·         perfekcionismus, který požadují i od druhých;

·         jsou sebekritičtí a někdy mají chybné sebepojetí;

·         zaujetí pro činnost související s jejich zájmem;

·         neumí se učit, proto mohou mít problémy;

·         schopni delší pozornosti pro oblast jejich zájmu;

·         vysoká koncentrovanost pro oblast jejich zájmu.

3.


Paměť

·         obvykle vynikající, a to zejména v oblasti jejich zájmu;

·         může být encyklopedická;

·         vytvářejí struktury;

·         rychlé zapamatování – nepotřebují tolik opakování jako intaktní populace.

4.


Zpracovávání informací

·         rychlé zabudovávání nových poznatků do existujících znalostních struktur a v případě
potřeby jsou schopni je přebudovat;

·         používají vyspělejší myšlenkové procesy;

·         dovedou rychle a správně zobecňovat;

·         chtějí získávat nové informace a dokáží si je vyhledat;

·         lépe rozumí abstraktním pojmům než jejich vrstevníci;

·         vidí neobvyklé vztahy a souvislosti.

5.


Osvojování poznatků

·         velmi rychlé, nepotřebuji tolik procvičování jako intaktní populace;

·         opakování již známého je zdrojem nudy a nepozornosti;

·         kladou si otázky;

·         umí kriticky uvažovat;

·         prezentují své názory a dokáží je obhajovat.

6.


Pozorování

·         mají výborné pozorovací schopnosti, dokáží rozlišit i detaily, které jejich vrstevníci
nevnímají;

·         na základě pozorování vyvozují závěry;

·         jsou schopni odlišit podstatné znaky od nepodstatných;

·         plánují postup.

7.



Řešení problému

·         chápou problémy v širších souvislostech;

·         jsou schopni uplatňovat osvojené poznatky a zkušenosti v nových situacích;

·         mají živou představivost;

·         jsou často originální ve svém uvažování i ve způsobu řešení úkolů;

·         někdy nejsou schopni přijmout argumenty, které se neshodují s jejich názory.

8.


Smysluplnost

·         chtějí znát důvody,

·         chtějí se podílet na plánování,

·         chtějí mít možnost volby,

·         odmítají plnit úkoly, které považují za nesmyslné;

·         neradi se podřizují pravidlům, zejména těm, které nepovažují za odůvodněné.

9.



Vztahy s vrstevníky, dospělými

·         vzhledem k odlišnosti si nemusí rozumět s vrstevníky, kteří nesdílejí jejich zájmy a jsou
na jiné intelektuální úrovni;

·         mohou odmítat skupinovou práci se spolužáky a být jimi také odmítáni;

·         pokud nemají možnost komunikovat s vrstevníky „na stejné kognitivní úrovni“, vyhledávají
dospělé;

·         májí sklon k odmítání autorit (např. učitelé, další pedagogičtí pracovníci), pokud je
nepovažují za autoritu sami.

10.



Emocionální nevyváženost

·         velké odlišnosti – je nutné vnímat osobnost nadaného jako celek – někteří odborníci
(např. Freeman) s touto charakteristikou nadaných nesouhlasí

·         bývá spojena s úrovní pohledu na existencionální otázky – zabývají se úvahami, které
jejich vrstevníci nevnímají;

·         mají rozvinutý cit pro morálku a spravedlnost;

·         nadání umocňuje jejich osobnostní charakteristiky, a proto mohou být více vznětliví,
netrpěliví, což může vyvolávat problémy ve vztazích.


Clark, B. (2008). Growing up gifted (7th ed.)   Upper Saddle River, NJ:  Pearson Prentice Hall.

Fořtík,V., Fořtíková, J. (2007). Nadané dítě a rozvoj jeho schopností. 1. vyd. Praha: Portál. ISBN
978-807-3672-973.

Laznibatová, J. (2003). Nadané dieťa. Bratislava: Iris.