Manažerské shrnutí Reformy přípravy učitelů a učitelek v ČR Příloha Memoranda o podpoře Reformy přípravy učitelů a učitelek v ČR Hlavním cílem Reformy je proměnit přípravu učitelů a učitelek1 v ČR (dále jen “reforma”) tak, abychom každý rok připravovali dostatek nových učitelů připravených pomáhat všem svým žákům naplno se rozvíjet, tedy učitele schopné přispívat k naplňování dvou hlavních cílů Strategie 2030+: 1. Zaměřit vzdělávání více na získávání kompetencí potřebných pro aktivní občanský, profesní a osobní život. 2. Snížit nerovnosti v přístupu ke kvalitnímu vzdělávání a umožnit maximální rozvoj potenciálu dětí, žáků a studentů. To znamená připravovat učitele, kteří mají prokazatelně rozvinuté kompetence dle tohoto rámcového profilu: 1. Učitel systematicky plánuje výuku, tj. co, jak a proč se mají žáci učit, vzhledem ke vzdělávacím cílům stanoveným v kurikulárních dokumentech a s ohledem na individuální možnosti a potřeby žáků. 2. Učitel ve třídě vytváří prostředí, v němž se žáci cítí dobře a mohou pracovat s vysokým nasazením. Ke každému žákovi přistupuje jako k jedinečné lidské bytosti a bez předsudků. 3. Učitel používá takové výukové strategie, které umožňují každému žákovi porozumět probírané látce, osvojit si žádoucí kompetence a získat vnitřní motivaci i dovednosti k celoživotnímu učení a poznávání. • K tomuto účelu disponuje učitel nutnou úrovní pedagogických znalostí, znalostí didaktiky vyučovaného obsahu a znalostí samotného vyučovaného oboru 4. Učitel hodnotí tak, aby žák získal dostatek informací pro své další učení a aby se učil sebehodnocení. 5. Učitel reflektuje procesy i výsledky plánování a realizace výuky s cílem zkvalitnit svoji práci a zvýšit tak efektivitu žákova učení. 6. Učitel je aktivním členem školního společenství, který se spolupodílí na rozvoji školy a zkvalitňování vzdělávání. Přispívá k vytváření pozitivního klimatu školy, je si vědom, že je nositelem kultury školy. 7. Učitel vyhledává a využívá příležitosti pro spolupráci s rodiči, odborníky a dalšími partnery školy s cílem společně podporovat kvalitu učení žáků. 8. Učitel řeší profesní výzvy a úkoly a přijímá zodpovědnost za možná rizika jejich řešení. 1 Pod pojmy učitel, žák, student a absolvent se v celém textu rozumí učitel i učitelka (případně učitelé a učitelky), žák i žákyně (případně žáci i žákyně), student i studentka (případně studenti a studentky), absolvent i absolventka (případně absolventi a absolventky). To by se mělo kvantifikovatelně projevit rovněž v posunu v sebehodnocení čerstvých absolventů podle metodiky mezinárodního šetření TALIS (2018). Podle této metodiky usilujeme o zlepšení kompetencí absolventů v oblasti motivace žáků k učení a v oblasti rozvoje kritického myšlení žáků. Tyto kompetence jsou jednak klíčové pro dosažení výše popsaných cílů Strategie 2030+, jednak právě v nich čeští začínající učitelé výrazně zaostávali za svými evropskými kolegy v posledním šetření TALIS, konaném v r. 2018. Cílem je proto do r. 2024 dohnat v těchto kompetencích průměr vyspělých evropských zemí. To by se specificky mělo projevit ve zlepšení sebehodnocení začínajících učitelů v rámci metodiky šetření TALIS na úroveň průměru vybraných vyspělých evropských zemí1 následujícím způsobem: • Pomáhat žákům kriticky myslet: z 66 % učitelů zvládajících činnost v r. 2018 na 80 %. • Motivovat žáky, kteří nemají zájem o školní práci: ze 40 % na 67 %. • Pomoci žákům uvědomit si, jakou má učení hodnotu: z 57 % na 84 %. • Přesvědčit žáky, že mohou mít dobré výsledky: ze 69 % na 88 %. • Vyjasnit svá očekávání ohledně chování žáků: ze 78 % na 92 %. Druhým cílem reformy přípravy učitelů je nastavit politiku MŠMT, konkrétní kroky resortu a rámec spolupráce a odpovědnosti MŠMT a fakult připravujících učitele (dále FPU) na období dalších 3 let právě za účelem vytvoření optimálního prostředí pro učitelskou přípravu. V roce 2024 dojde k aktualizaci tohoto dokumentu na období dalších 3 let. Dlouhodobou ambicí je, aby systém učitelské přípravy v ČR patřil v horizontu 10 let k nejlepším v Evropě. Chceme, aby se do roku 2030 do České republiky jezdili učit experti ze zahraničí, jak připravovat nejlepší učitele a učitelky v Evropě. Na základě úvodních analýz a šestiměsíčního participativního procesu bylo identifikováno 6 hlavních cílů rozvoje pregraduální přípravy pro následující 3 roky. Konkrétně jde o: 1. Vybudování kultury kontinuálního zvyšování kvality postavené na společné vizi. Společná vize bude vyjádřena společným kompetenčním profilem absolventa pro všechny cesty ke kvalifikaci, jehož naplňování bude každoročně vyhodnocováno. Vyhodnocení bude sloužit primárně jako formativní zpětná vazba fakultám: nebudou na něj navázány žádné další výhody ani postihy a jeho výsledky budou zveřejňované jen na agregované úrovni. MŠMT se bude v rámci implementace této koncepce pravidelně stýkat s klíčovými aktéry přípravy učitelů kolektivně a v případě největších poskytovatelů i na individuální bázi tak, aby byla budována vzájemná důvěra a zároveň vzniklo pochopení individuální situace jednotlivých fakult. 2. Úzké propojení fakult s praxí. MŠMT připraví adekvátní finanční a organizační podmínky pro realizaci kvalitních praxí prostřednictvím podpory fakultních/provázejících učitelů, kteří praxe vedou. Fakultní/provázející učitelé získají kvalitní přípravu a podporu ze strany fakulty a odpovídající finanční ohodnocení. Fakulty budou koncentrovat praxe v síti fakultních škol, se kterou se mnohem úžeji propojí ve svém běžném fungování i v rozhodování o podobě studia a směřování fakulty. Fakulty budou metodicky podpořeny v budování vlastních klinických škol, zřizovaných univerzitou. 3. Rozvoj inovací přípravy učitelů a jejich podpora v regulaci. Regulace ze strany MŠMT bude nastavena tak, aby neomezovala inovace přípravy učitelů a jejich oborové zakotvení. MŠMT bude fakulty v inovacích podporovat a bude spolupracovat s NAÚ na vytvoření transparentního prostředí pro učitelské programy akreditované jako profesní studijní programy. 4. Zvýšení otevřenosti systému. Fakulty získají podporu pro realizaci krátkodobých hromadných stáží studentů a akademických pracovníků podílejících se na výchově budoucích učitelů v zahraničních školách a pro zaměstnávání zahraničních akademických pracovníků. V rámci implementace koncepce fakulty jmenují člena vedení zodpovědného za naplnění vybraných cílů koncepce: MŠMT bude koordinovat jejich společná setkání napříč fakultami tak, aby bylo podpořeno sdílení dobré praxe. 5. Zvýšení atraktivity studia pro kvalitní uchazeče. MŠMT se v rámci implementace strategie zapojí do koordinace PR fakult a podpoří snahy o zlepšení obrazu přípravy učitelů a učitelského studia. 6. Rozvoj oborových didaktik. Budou zmapovány kapacity systému a platové podmínky akademických pracovníků zaměřených na profesní stránku přípravy. Fakulty se budou intenzivněji podílet na tvorbě veřejné politiky, mj. formou resortního výzkumu. Oboroví didaktici budou zapojeni do revizí RVP a do implementace revidovaného kurikula. Cíl 1: Vybudování kultury kontinuálního zvyšování kvality postavené na společné vizi, vyjádřené kompetenčním profilem absolventa Cílový stav do r. 2024: Učitelská příprava směřuje ke společné vizi přípravy učitelů, navázané na kompetenční profil absolventa, společný pro všechny cesty ke kvalifikaci. Fakulty na dosahování této vize úzce spolupracují s MŠMT: každoročně sledují, nakolik se jim daří připravovat čerstvé absolventy podle kompetenčního profilu a sbírají zpětnou vazbu od absolventů i po 1-2 letech praxe. Fakulty na zpětnou vazbu reflektují ve změnách podoby studia, včetně podoby závěrečných zkoušek MŠMT jim k tomu poskytuje maximální podporu. Na základě profilu jsou kontinuálně vytvářeny podmínky pro jeho realizaci, jak ze strany regulace, tak financování přípravy učitelů. Kroky ze strany MŠMT: • Vytvoření kompetenčního profilu absolventa a základních evaluačních nástrojů pro získávání formativní zpětné vazby od absolventů, a to ve spolupráci s fakultami a širší odbornou veřejností. • Sběr existujících profilů a evaluačních nástrojů a jejich navázání na kompetenční profil: tak aby fakulty mohly i nadále pracovat s vlastními evaluačními nástroji a profily a zároveň byla zajištěna možnost překladu na jeden společný kompetenční profil. • Realizace a zpracování každoročního Národního šetření budoucích a začínajících učitelů mezi studenty v posledním ročníku a absolventy po 1-2 letech praxe. • Pokračující specifická podpora fakult připravujících učitele v rámci financování VŠ (ukazatel P). Nastavení podmínek pro dosažení profilu absolventa. • Každoroční zpracovávání zprávy o stavu přípravy učitelů, prezentující agregovaná data za všechny VŠ (nikdy izolovaně; první zpráva v r. 2022). • Pravidelná komunikace s fakultami, společná reflexe a diskuze jejich rozvojových kroků, ad hoc pomoc v případě potřeby. Kroky ze strany fakult: • Spolupráce při vytváření společného kompetenčního profilu. • Nastavení podmínek pro dosažení profilu absolventa, včetně pojetí závěrečných zkoušek. • Budování kultury kontinuálního zlepšování přípravy učitelů: využívání a práce s průběžnou evaluací, reflexe jejích výsledků v rozvojových plánech a v konkrétní podobě studia učitelství na fakultě. • Spolupráce s MŠMT na realizaci každoročního Národního šetření budoucích a začínajících učitelů a obecně na identifikaci potřebných kroků ke zlepšování kvality učitelské přípravy. Cíl 2: Úzké propojení fakult a praxe Cílový stav do r. 2024: Příprava učitelů probíhá v úzkém propojení s praxí. Fakulty spolupracují se sítí fakultních a klinických škol, která je koncentrována na školy s větším množstvím fakultních/provázejících učitelů a velkým množstvím studentů, kteří na nich realizují praxe. Fakulty s těmito školami úzce spolupracují: na několika z nich běžně realizují výzkum a pilotují nové didaktické metody a materiály. Ředitelé a učitelé z těchto škol se podílejí na rozhodování o kurikulu. Síť fakultních a klinických škol je rozmanitá, obsahuje školy různých typů a profilů (nejde např. jen o výběrové školy s nejnadanějšími studenty). V síti fakultních a klinických škol se odehrává drtivá většina praxí studentů, praxe se odehrávají na různých typech škol. Především průběžné a souvislé praxe se odehrávají pod supervizí fakultních nebo provázejících učitelů, kteří absolvovali vstupní vzdělání ze strany fakulty a získávají od ní průběžně další podporu podle potřeby. Praxe probíhají ideálně pro dva studenty společně. Tito učitelé se studenty reflektují každou odučenou hodinu: hodinu společným plánovaním a hodinu reflexí průběhu hodiny. Získávají za to odpovídající odměnu. Významná část z nich je zapojena do výuky na fakultě. Drtivá většina vyučujících na fakultách, věnujících se primárně přípravě učitelů, je zároveň aktivními učiteli nebo má dlouholetou zkušenost s učením. Oboroví didaktici a vedoucí praxí na fakultách jsou v pravidelném kontaktu s fakultními / provázejícími učiteli, pořádají pravidelná setkávání a společné vzdělávací kurzy a alespoň jednou za semestr navštíví hodinu těchto učitelů. Kvalita praxí, práce fakultních / provázejících učitelů i propojení s fakultními a klinickými školami je pravidelně evaluována a reflektována. Kroky ze strany MŠMT: • Příprava financování kvalitních praxí fakultními / provázejícími učiteli a zakotvení této pozice buď v legislativě nebo v oficiálním standardu, který MŠMT připraví společně s fakultami a dalšími stakeholdery učitelské přípravy. • Metodická podpora fakult v efektivním propojení s fakultními a klinickými školami: úzká spolupráce s členy vedení zodpovědnými za podobu praxí, vytvoření standardu fakultní a klinické školy. • Podpora ve formě organizace pravidelných setkávání členů vedení fakult, zodpovědných za propojení s praxí a kvalitní praxe: facilitace sdílení dobré praxe a přenosu zahraničních zkušeností (návštěvy expertů, společné návštěvy zahraničí). • Nastavení formálních mechanismů, motivující fakulty k zapojení akademických pracovníků jako aktivních učitelů. • Podpora, případně koordinace tvorby evaluačních nástrojů praxí, fakultních / provázejících učitelů a spolupráce s fakultními / klinickými školami. Kroky ze strany fakult: • Nastavení užší spolupráce se sítí fakultních a klinických škol. • Vytvoření vstupního a průběžného vzdělávání pro fakultní / provázející učitele a modelu užší práce s nimi. • Nastavení evaluačních procesů a nástrojů pro reflexi kvality praxí, fakultních / provázejících učitelů a spolupráce s fakultními / klinickými školami. • Úzká spolupráce s MŠMT při postupu k cílové vizi a pravidelné, min. roční společné vyhodnocování postupu. Spolupráce s ostatními fakultami a sdílení příkladů dobré praxe. Cíl 3: Rozvoj inovací přípravy učitelů a jejich podpora v regulaci Cílový stav do r. 2024: Nastavení regulace ze strany MŠMT nebrání inovacím studia učitelství ze strany jeho poskytovatelů. MŠMT s poskytovateli spolupracuje ve fází přípravy nových studií a poskytuje jim dostatečnou podporu. Mezi inovace patří například vytváření programů s aprobacemi podle oblastí RVP. Alternativní cesty ke kvalifikaci směřují k absolventům, kteří naplňují stejný kompetenční profil jako tradiční studenti učitelství. Poskytovatelé alternativních cest ke kvalifikaci spolu s MŠMT sledují a reflektují, nakolik se jim daří profilu dosahovat. Nové učitelské programy mají vytvořené podmínky pro naplnění svého profesního zaměření a v souladu s ním jsou akreditovány jako profesní. MŠMT se v roli regulátora zaměřuje především na studia přímo vedoucí ke kvalifikaci učitele, tedy na magisterská a navazující magisterská studia. V navazujících magisterských studijních programech učitelství běžně studují absolventi jiných bakalářských programů. Kroky ze strany MŠMT: • Úpravy Rámcových požadavků MŠMT tak, aby nebránili inovacím (spojení oborové složky, případně úprava minimálních hranic ; alternativně nastavení možnosti překročení požadavků prostřednictvím expertního posouzení). • Realizace a zpracování každoročního Národního šetření budoucích a začínajících učitelů mezi absolventy alternativních cest ke kvalifikaci a společná reflexe výsledků s největšími poskytovateli. • Úprava regulace alternativních cest ke kvalifikaci tak, aby se přiblížila nárokům na NMgr. studium učitelství. • Vytvoření podmínek pro profesní profil učitelských studijních programů, především s ohledem na standardy pro akreditaci, personální nároky a tvůrčí činnost. • Podpora fakult a dalších poskytovatelů vzdělání v inovacích: facilitace sdílení příkladů dobré praxe a zahraniční zkušenosti. Kroky ze strany fakult: • Budování kultury kontinuální inovace studia na základě jeho evaluace, reflexe a inspirací ze zahraničí. Cíl 4: Zvýšení otevřenosti systému Cílový stav do r. 2024: Vedení fakult, akademičtí pracovníci i studenti se ve své činnosti běžně inspirují v zahraničí, jsou otevření podnětům zvenku a aktivně o ně usilují. Fakulty běžně sdílejí dobrou praxi a spolupracují mezi sebou ale i uvnitř fakult mezi jednotlivými základními součástmi. Na fakultách působí zahraniční akademici, všechna výběrová řízení jsou inzerována v zahraničí a otevřena zahraničním zájemcům. Alespoň 80 % akademických pracovníků disponuje znalostmi angličtiny na úrovni C1. Studenti i akademici běžně vyjíždějí do zahraničí, nejen v rámci programů meziuniverzitní výměny nebo Erasmus+, ale i v rámci krátkodobých exkurzí. Kroky ze strany MŠMT: • Zajištění finanční podpory pro stáže hostujících profesorů a pro krátkodobé exkurze studentů a akademiků. • Nastavení formálních mechanismů, včetně finančních, motivujících fakulty k zaměstnávání zahraničních akademických pracovníků. Kroky ze strany fakult: • Aktivní personální politika směrem k zahraničním akademikům a vytvoření dostatečných podmínek pro jejich integraci. • Začlenění zahraničních perspektiv a krátkodobých exkurzí do stávajícího studia. • Aktivní využívání možností zahraniční spolupráce v programech Erasmus+ a dalších. • Zapojení do spolupráce s ostatními fakultami a MŠMT v implementačním rámci. Cíl 5: Zvýšení atraktivity studia pro kvalitní uchazeče Cílový stav do r. 2024: Studium učitelství patří k prestižním studijním oborům. Ke studiu nastupují nejtalentovanější studenti, kteří mají zájem o studium učitelství: podíl talentovaných studentů, kteří mají zájem o studium učitelství ale nejdou jej studovat kvůli jeho podobě je nižší než v r. 2020. K prestiži studia přispívá jeho selektivita: do studiu je náročné se dostat a nastupují k němu jen uchazeči, kteří mají zájem a motivaci učit. Odpovědnost MŠMT: • Zajištění finanční podpory propagace povolání učitele a studia učitelství. • Podpora a koordinace fakult ve veřejné propagaci studia a povolání učitele a v nastavení přijímacího řízení. Odpovědnost fakult: • Vzájemná koordinace veřejné propagace studia učitelství a povolání učitele za účelem realizace vzájemných synergií a sdílení dobré praxe. • Reflexe stávající podoby přijímacího řízení a případné úpravy tak, aby směřovalo k výběru jen těch uchazečů, kteří mají vážný zájem a motivaci učit. • Nastavení evaluačních procesů a nástrojů pro reflexi kvality uchazečů, přijímacího řízení a existující propagace. Cíl 6: Rozvoj oborových didaktik Cílový stav do r. 2024: Oborové didaktiky jsou na fakultách integrované v rámci velké většiny výuky oboru, která je navázaná na RVP a práci s ním. Oboroví didaktici jsou v úzkém kontaktu s praxí: oboroví didaktici jsou často aktivními učiteli nebo mají dlouholetou učitelskou zkušenost. Oboroví didaktici a další akademičtí pracovníci podílející se na přípravě učitelů úzce spolupracují s fakultními / provázejícími učiteli, kteří vedou praxe studentů. Fakulty se zapojují do tvorby a implementace vzdělávací politiky a přijímají spoluzodpovědnost za stav vzdělávacího systému v ČR. Fakulty jsou zapojeny do procesu revize RVP a jejich implementace. Oborová didaktika je na fakultách rozvíjena rovněž na vysoké teoretické úrovni, oboroví didaktici jsou v kontaktu se současným stavem poznání své disciplíny a někteří z nich produkují výstupy, které toto poznání rozšiřuje. Jsou jasně identifikované potřebné kapacity oborových didaktiků v ČR a činěny první kroky k jejich naplnění. Obdobně jsou identifikovány potřebné finanční podmínky pro kvalitní práci oborových didaktiků a jsou činěny kroky k jejich naplnění. Odpovědnost MŠMT: • Zvýšení objemu rezortního výzkumu. • Zapojení fakult do procesu revize RVP a jejich implementace, včetně zajištění finančních podmínek učebních a metodických materiálů a další podpory. • Podpora a koordinace fakult v rozvoji oborových didaktik. • Identifikace potřebných kapacit a podmínek finančního ohodnocení oborových didaktiků a dalších akademických pracovníků zapojených do přípravy učitelů. Odpovědnost fakult: • Rozvoj oborových didaktik, jejich integrace ve studiu a propojení s praxí. Rozvoj oborových didaktik jako vědních oborů. • Aktivní a konstruktivní zapojování do tvorby a implementace vzdělávací politiky.