1/16
Koncepce podpory
začínajících výzkumníků
a výzkumnic
PEDAGOGICKÁ FAKULTA
Masarykovy univerzity
(PdF MU)
2022
PROJEKT ROZVOJ LIDSKÝCH ZDROJŮ A DALŠÍCH STRATEGICKÝCH OBLASTÍ PRO PODPORU
VÝZKUMU NA MU (HR4MUII) CZ.02.2.69/0.0/0.0/18_054/0014703 je spolufinancován Evropskou unií.
2/16
Obsah
1 Preambule .......................................................................................................................................... 3
1.1 Struktura koncepce.................................................................................................................... 3
2 Vymezení definic a pojmů................................................................................................................ 3
2.1 Začínající výzkumníci ................................................................................................................ 4
2.2 Vymezení pojmů školitel, konzultant a vedoucí (výzkumný) pracovník............................. 4
3 (Post)doktorandská škola: její koncepce a činnosti ..................................................................... 5
4 Profesní rozvoj a kariérní vzestup .................................................................................................. 5
4.1 Kariérní rozvoj začínajících výzkumníků ................................................................................ 6
4.1.1 Milníky kariérního rozvoje začínajících výzkumníků s nástroji a formy podpory
na PdF MU..................................................................................................................................... 7
4.2 Koncept mentoringové podpory............................................................................................. 13
4.2.1 Vymezení pojmů mentoring, mentor, mentee .............................................................. 14
4.2.2 Nástroje podpory mentoringu ......................................................................................... 14
5 Podpora začínajících výzkumníků ze zahraničí.......................................................................... 15
5.1 Podpora na MU ........................................................................................................................ 15
5.2 Podpora na PdF MU................................................................................................................ 16
3/16
1 Preambule
Cílem předkládaného dokumentu je představení ucelené koncepce podpory začínajících výzkumníků1
na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity (dále PdF MU) zohledňující jejich profesní a kariérní
situaci. Tato koncepce zahrnuje období přípravy na budoucí samostatnou vědecko-výzkumnou činnost
i samotný přechod z doktorského studia do etapy zahájení vlastní výzkumné kariéry (typicky na pozici
postdoc / odborný asistent) mající potenciál k dosažení habilitace. Dokument také reflektuje roli
a postavení nově vzniklé platformy (Post)doktorandské školy na PdF MU, již systematicky nastavuje
podporu pro rozvoj začínajících výzkumníků. Koncepce dále definuje a vymezuje pojmy
zainteresovaných osob (jako jsou např. školitel, mentor, supervizor), a to v univerzitním i fakultním
prostředí. Materiál je určen všem doktorandům a postdoktorandům a také osobám, které jim poskytují
metodickou podporu.
Koncepce vychází především z požadavků Evropské charty pro výzkumné pracovníky a Salcburských
principů (2005), které popisují potřebu adekvátní podpory výzkumníkům nacházejícím se na začátku
jejich kariérní dráhy. Dokument rovněž reflektuje Strategický záměr ministerstva pro oblast VŠ
na období od roku 2021; cíle Strategického záměru Masarykovy univerzity na léta 2021–2028
a Strategický záměr Pedagogické fakulty na léta 2021–2028; Záměr rozvoje doktorského studia
na Pedagogické fakultě MU 2021+ a Směrnici děkana č. 5/2019: Standardní požadavky na studium
a výsledky studentů v doktorských studijních programech na PdF MU.
1.1 Struktura koncepce
V první části dokumentu bude přesněji vymezena situace začínajících výzkumníků na PdF MU a budou
popsány role jednotlivých aktérů. Dále bude představena instituce (Post)doktorandské školy, která je
na PdF MU kontaktním místem pro zajišťování a komunikování forem podpory.
Následující část definuje milníky kariérního rozvoje začínajících výzkumníků a popisuje dovednosti
a výstupy klíčové pro další profesní rozvoj a kariérní vzestup. Poté budou pojmenovány jednotlivé
oblasti a formy podpory jakožto i související nástroje, které jsou začínajícím výzkumníkům ze strany
univerzity, fakulty a (Post)doktorandské školy poskytovány.
V předposlední části se dokument věnuje oblasti mentoringu. Vymezuje pojmy mentoring, mentor
a mentee a pojmenovává nástroje podpory mentoringu. Závěrem pak dokument uvádí specifika
začínajících výzkumníků ze zahraničí a uvádí formy podpory poskytované této skupině na úrovni
univerzity, fakulty a (Post)doktorandské školy.
2 Vymezení definic a pojmů
Klíčovými aktéry jsou začínající výzkumníci, dále osoby, které jim poskytují podporu v rámci profesního
rozvoje a kariérního růstu. Těmito osobami jsou školitelé, konzultanti a vedoucí (výzkumní) pracovníci.
1
Je-li v dokumentu užito generické maskulinum, vztahuje se k jakémukoli rodu.
4/16
2.1 Začínající výzkumníci
Při vymezování skupiny začínajících výzkumníků na PdF MU se opíráme o mezinárodně uznávanou
klasifikaci výzkumníků – tzv. Evropský rámec pro výzkumné kariéry (European Framework for Research
Careers, European comission, 2011). Rámec rozlišuje mezi čtyřmi kategoriemi výzkumné kariéry, které
označuje R1 – R4. Pojmu začínající výzkumník odpovídají kategorie R1 a R2. Dle této klasifikace jsou
jako First Stage Researchers (R1) označováni výzkumníci (vč. studentů doktorského studia), kteří
realizují výzkum pod supervizí. Označení Recognised Researchers (R2) se vztahuje na výzkumníky
se získaným doktorským titulem, kteří však ještě nedosáhli možnosti samostatně realizovat výzkumné
činnosti a vyžadují dohled odborné supervize.
V rámci terminologického ukotvení označení začínající výzkumníci vychází předložená koncepce
z pojmu Early Stage Researchers používaného Salcburskými principy. Český ekvivalent pojmu
navazuje na Evropskou chartu pro výzkumné pracovníky, která operuje s termínem začínající výzkumní
pracovníci. Oproti ní ovšem tímto termínem neoznačujeme pouze výzkumníky po dobu prvních čtyř let
jejich výzkumných činností či odborné přípravy ve formě doktorského studia (s. 29), ale i výzkumníky
po ukončení doktorského studia.
Z časového hlediska trvá stádium začínajícího výzkumníka po dobu, než výzkumníci získají možnost
výzkumnické nezávislosti bez nutnosti supervize (srov. Evropský rámec pro výzkumné kariéry, popis
výzkumné pozice R1 a R2).
V kontextu PdF MU řadíme mezi začínající výzkumníky všechny studující a absolventy doktorských
studijních programů. Dále se jedná i o výzkumníky na pozicích asistentů, odborných asistentů
a postdoktorandů působících na jednotlivých katedrách a institutech (popis těchto pozic viz Směrnice
MU č. 3/2018: Katalog pracovních pozic, popis pozice postdoc na MU viz metodický list RMU: Zásady
a doporučení pro personální řízení pozice postdoc na Masarykově univerzitě). S podporou začínajícím
výzkumníkům se na PdF MU počítá dle možností v rozmezí 2 až 4 let od úspěšného ukončení
doktorského studia.
2.2 Vymezení pojmů školitel, konzultant a vedoucí (výzkumný) pracovník
Školitelem je označována hlavní osoba institucionalizované supervize doktoranda po dobu trvání jeho
studia. Úlohy školitele na Masarykově univerzitě stanovuje Studijní a zkušebním řád MU (článkem 28)
a metodický list Zásady a doporučení pro efektivní a kvalitní doktorské studium na Masarykově
univerzitě. V obecné rovině by měl školitel systematicky vést a podporovat doktoranda v jeho profesním
i kariérním rozvoji (tj. přechod z R1 na R2), dohlížet na průchod studiem, plnění požadovaných výstupů
a kvalitu disertačního výzkumu. Školitel by měl doktorandovi rovněž průběžně poskytovat zpětnou vazbu
ke všem uvedeným oblastem a měl by mu být nápomocen při plánování potřebných kroků k úspěšnému
dokončení doktorského studia.
Další roli v rámci supervize doktoranda může zastávat konzultant, který díky své specializaci
a odbornosti v určitém oborovém či metodologickém aspektu disertačního výzkumu typicky doplňuje roli
5/16
školitele. Na Masarykově univerzitě je v metodickém listě pro oblast doktorského studia role konzultanta
vymezena pouze jako odborníka pro danou vědní oblast (viz Zásady a doporučení pro efektivní a kvalitní
doktorské studium na Masarykově univerzitě), konkrétněji tato role vymezena není. Na PdF MU není
role konzultanta nutně institucionálně vázaná, její začlenění není povinné, je ovšem doporučené.
Kromě školitele a konzultanta, je třeba zmínit i vedoucí (výzkumné) pracovníky, kteří po odborné stránce
vedou doktorské studující, a asistenty (tj. výzkumníky ve fázi R1), odborné asistenty a výzkumníky na
pozici postdoc (R2) působící na dané katedře, výzkumném institutu či daném výzkumném týmu.
3 (Post)doktorandská škola: její koncepce a činnosti
Záměrem (Post)doktorandské školy na PdF MU je vytvoření nadoborové platformy podporující
mezioborovou spolupráci, čímž se usiluje o propojení inter- a transdisciplinárního přístupu. Cílovou
skupinou (Post)doktorandské školy na PdF MU jsou výzkumníci v počátečních fázích profesního
a kariérního rozvoje, které chce škola podpořit při jejich studijních i výzkumných aktivitách a jejich sdílení
a při síťování a akademické integraci. Kromě studujících doktorského studia (R1) je cíleno
na výzkumníky s doktorským titulem ve fázi R2. Cílem aktivit (Post)doktorandské školy je poskytnout
této skupině výzkumníků vhodnou oporu při přechodu k samostatné vědecké činnosti a pro rozvíjení
jejich odbornosti. Konkrétně jsou nabízeny aktivity zaměřené na podporu metodologických kompetencí
(metodologické workshopy, víkendová metodologická škola), odborného rozvoje (vyžádané přednášky),
publikačních dovedností (kurz publikování v angličtině, webová platforma k podpoře publikování),
vzájemného sdílení a networkingu (celofakultní doktorandská konference, neformální akce
Doktorandění aj.). Důležitou součástí je rovněž informační servis o dění a akcích ve vědecké komunitě.
Koncipování podpory začínajícím výzkumníkům pod hlavičkou doktorandských škol je v souladu se
Strategickým záměrem ministerstva pro oblast vysokých škol na období od roku 2021 (2020, s. 41),
Strategickým záměrem Masarykovy univerzity pro roky 2021–2028 (2020, s. 16), Strategickým
záměrem PdF MU na období 2021–2028 (2021, s. 15) i Záměrem rozvoje doktorského studia na PdF
MU 2021+. Na PdF MU je podpora uvedené cílové skupiny rozvíjena v návaznosti na implementaci
aktivit směřujících k získání a udržení ocenění HR Excellence in Research Award (HR Award).
4 Profesní rozvoj a kariérní vzestup
Profesním rozvojem výzkumníka se rozumí kontinuální proces jeho zlepšování ve všech osobnostních
dimenzích a vědecko-výzkumně-pedagogických a dalších kompetencích, které se v návaznosti
na profesní standardy jeví pro kvalitní vykonávání profese výzkumníka, vědce či akademika jako
významné.
Profesní rozvoj je propojen s úrovněmi kariérního vzestupu, jenž se může odvíjet třemi drahami: (a)
s akcentem na vzdělávání, (b) s akcentem na výzkum a vývoj nebo (c) integrující vzdělávání, výzkum
a vývoj. Kariérní vzestup je vždy spojen s funkčním zařazením výzkumníka na určitou kariérní pozici.
V případě začínajících výzkumníků, kteří zvolili integrovanou kariérní dráhu s akcentem na vzdělávání
spolu s výzkumem a vývojem, se jedná o pozici asistenta, odborného asistenta. Výzkumně akcentovaná
kariérní dráha se týká pozice postdoc. Kariérní pozice na Masarykově univerzitě popisuje Směrnice MU
6/16
č. 3/2018 Katalog pracovních pozic a upravuje i Řád výběrového řízení MU. Kariérní dráhy (včetně
pravidel) popisuje Koncepce hodnocení. Specificky výzkumným kariérám se věnuje Evropský rámec
pro výzkumné kariéry (2011) – viz výše. Úvodní fáze R1 a R2, tj. studující v doktorském stupni
vzdělávání či držitelé doktorského titulu, jsou spojeny s nižší mírou výzkumnické samostatnosti,
odbornosti a tím i vyšší potřebou supervize. S nabývajícími zkušenostmi dochází k rozvoji kvalifikace,
specializace a posiluje se schopnost samostatné výzkumné činnosti – až po samostatné vykonávání
role supervizora začínajících výzkumníků. Zařazení akademických a neakademických zaměstnanců
ve výzkumu a vývoji na MU do kategorií R1–R4 upravuje metodický list Odboru pro personální řízení
RMU.
Jednotlivé fáze kariérního rozvoje od sebe dělí konkrétní evaluační milníky, které představují kontrolní
instanci úrovně rozvoje potřebných kompetencí. Fáze kariérního rozvoje u začínajících výzkumníků je
zahájena státní závěrečnou zkouškou, obhajobou diplomové práce a přijetím do doktorského studia,
pokračuje milníkem úspěšného absolvování státní doktorské zkoušky vč. obhajoby disertační práce
a referenční perspektivou jeho dalšího směřování je habilitační řízení. Pokročilejší fáze směřuje k řízení
ke jmenování profesorem a celá kariérní dráha výzkumníka pak může být završena čestným titulem
emeritního profesora. Evaluační milníky zároveň představují přechody do fází následujících (vizualizace
kariérního vzestupu vč. milníků viz obrázek č. 1).
Obrázek č.1 Vizualizace kariérního vzestupu
4.1 Kariérní rozvoj začínajících výzkumníků
Podkapitola se opírá o tři milníky kariérního rozvoje začínajících výzkumníků: zahájení doktorského
studia, přechod mezi doktorským studiem a vlastní výzkumnou činností a zahájení habilitačního řízení.
Dále definuje a popisuje dovednosti a výstupy, jejichž osvojení, resp. dosažení v čase jednotlivých
milníků by mělo významně podpořit především profesní rozvoj začínajících výzkumníků a v návaznosti
na to přispět k jejich kariérnímu vzestupu a uplatnění ve výzkumu, akademické sféře či mimo tyto oblasti,
a to v českém i evropském kontextu.
Obecný rámec pro formulaci požadavků na profil výzkumníka v celém cyklu profesního a kariérního
rozvoje tvoří kromě výše zmíněného Evropského rámce pro výzkumné kariéry (European comission,
2011) tzv. Rámec rozvoje výzkumníka (Researcher Development Framework; Vitae, 2009). Jde
7/16
o kompetenční model definující čtyři klíčové domény kariéry úspěšného výzkumníka – (1) znalosti
a intelektuální schopnosti (knowledge and intelektual abilities); (2) osobní efektivita (personal
effectivenes); (3) řízení výzkumu a jeho organizace (research governance and organisation);
(4) zapojení, vliv a dopad (engagement, influence and impact). Domény jsou specifikovány
subdoménami s přiřazenými deskriptory indikujícími zvládnutí dané kompetence. Indikátory poté tvoří
základ aplikace Researcher Development Framework Planner.
Třetím východiskem pro popis požadavků na začínající výzkumníky je Model přenositelných dovedností
(The European Council of Doctoral Candidates and Junior Researchers, 2018). Model zahrnuje 66
přenositelných dovedností sdružených do oblastí: (1) výzkum (research); (2) mobilita (mobility);
(3) podnikavost (enterprise); (4) vyučování a supervize (teaching and supervision); (5) interpersonální,
resp. měkké dovednosti (interpersonal); (6) kognitivní dovednosti (cognitive); (7) komunikační
dovednosti (communication); (8) digitální dovednosti (digital) a (9) kariérní rozvoj (career development).
4.1.1 Milníky kariérního rozvoje začínajících výzkumníků s nástroji a formy podpory
na PdF MU
Milník 1: Zahájení doktorského studia → Milník 2: Absolvování doktorského studia a získání
titulu Ph.D.
Mezi rámcové dokumenty pro tento milník patří Studijní a zkušební řád MU, metodický list RMU
č. 1/2021: Zásady a Doporučení pro doktorské studium a Doporučení pro studenty doktorských
studijních programů a Směrnice děkana č. 5/2019 Standardní požadavky na studium a výsledky
studentů v doktorských studijních programech na PdF MU, která formuluje povinnosti studujících
v doktorských programech v oblasti (1) publikování, (2) pedagogické činnosti, (3) prezentačních
dovedností a internacionalizace a (4) výzkumné činnosti a přípravy disertační práce. Předložená
koncepce sumarizuje formy podpory, která je začínajícím výzkumníkům v těchto oblastech na PdF MU
poskytována z úrovně univerzity, fakulty i (Post)doktorandské školy.
Výzkumná činnost a příprava disertační práce
Začínající výzkumníci by si v rámci doktorského
studia měli v návaznosti na svůj disertační
výzkum osvojit dovednost plánování, řízení
a vyhodnocení výzkumného projektu. Konkrétně
by měli být schopni na základě studia domácí
i zahraniční literatury vymezit výzkumný problém,
zpracovat jeho teoretická východiska, zhodnotit
stav poznání ve vymezené oblasti, diferencovat
různé druhy výzkumu a výzkumných designů
a v návaznosti na to charakterizovat, zdůvodnit
a vhodně aplikovat vybranou výzkumnou
strategii/metodologii, ze svých výzkumných
zjištění vyvodit závěry pro praxi a výsledná
zjištění diseminovat. Ve své výzkumné práci by
doktorští studující měli reflektovat stav poznání
i metodologické standardy ve svém oboru.
Univerzitní podpora:
- MUNI PhD Academia (např. kurz
FRESHERS)
- MUNI Portál pro zaměstnance – sekce
Výzkum či Profesní rozvoj.
- Ústřední knihovny jednotlivých fakult
(např. Ústřední knihovna Filozofické
fakulty a její webová stránka
Publikování vědeckých výsledků)
- Centrum jazykové vzdělávání
(např. kurz Project Skills in English)
- Centrum pro transfer technologií – web
Duševní vlastnictví
8/16
Důležitou součástí je rovněž osvojení si principů
duševního vlastnictví, etiky výzkumu a
tzv. „otevřeného přístupu ve vědě“ (Open
Science).
Pro začínající výzkumníky ve fázi doktorského
studia na PdF MU platí v návaznosti na Směrnici
děkana č. 5/2019 následující požadavky
pro úspěšný přechod milníku absolvování
doktorského studia a získání titulu Ph.D.:
- vlastní výzkumná činnost v rámci disertačního
výzkumu, jehož výstupem má být originální
vědecká, tj. teoretická, metodologická či
empiricko-výzkumná práce, případně práce,
která vhodným způsobem tato pojetí
kombinuje.
- Doporučeno je zapojení doktorského
studujícího do realizovaných výzkumných
projektů na pracovišti.
- GDPR rozcestník MU
- Etická komise pro výzkum
- Směrnice MU č. 6/2015: Etický kodex
akademických a odborných pracovníků
Masarykovy univerzity
- Open Science na MU
- Softwarové licence
Fakultní podpora:
- Metodologická součást studia (např.
metodologie vědecké práce, metody
a techniky kvantitativního
a kvalitativního výzkumu…), kterou
zajišťují výzkumné instituty a jednotlivé
katedry.
- Semináře a workshopy na různých
pracovištích (inzerováno přes web
fakulty, doktorského studia či
komunikační kanály jednotlivých
pracovišť) či organizované, resp.
zprostředkovávané Ústřední knihovnou
Pedagogické fakulty
- Strategie podpory publikování
a výzkumu na Pedagogické fakultě MU
- Oddělení výzkumu, kvality
a akademických záležitostí
- Oddělení projektové podpory
- Fakultní Open Science
metodik/metodička
Podpora v rámci (Post)doktorandské školy:
- Metodologické workshopy
- Víkendová metodologická škola
- Celofakultní doktorandská konference
Publikování
V oblasti publikování by doktorští studující měli
být schopni napsat odborný text (časopiseckou
studii, příp. odbornou knihu či její kapitolu,
příspěvek ve sbornících) a vydat ho u kvalitního,
ideálně indexovaného vydavatele.
Konkrétně by tedy měli získat znalosti
o publikačním procesu a rozvinout dovednosti
k jeho úspěšnému zvládnutí. Měli by být schopni
stanovit si publikační strategie, vybrat publikační
platformu, zajistit financování přípravy, napsat
a vydat výstup, vyřešit otázky duševního
vlastnictví a publikační etiky, náležitosti jazykové
a formální korektury, komunikovat s redakcí,
vypořádat se s recenzním řízením a prezentovat
Univerzitní podpora:
- MUNI PhD Academia (např. kurz
FRESHERS)
- MUNI Portál pro zaměstnance – sekce
Výzkum a Profesní rozvoj
- Portál elektronických a informačních
zdrojů MU
- Centrum pro scientometrickou podporu
- Centrum pro transfer technologií MU
- Ústřední knihovny jednotlivých fakult –
např. Ústřední knihovna Filozofické
9/16
výstup se zajištěním afiliace autorovi pomocí
identifikátorů. Důležitá je i orientace v Open
Access strategii zveřejňování výstupů.
V kontextu akademického psaní by si měli
začínající výzkumníci umět formulovat své úvahy,
osvojit si řečové prostředky, rétorická schémata
a základní stylistické principy dané, např.
angloamerické, jazykové kultury psaní odborných
textů.
Pro začínající výzkumníky ve fázi doktorského
studia na PdF MU platí v návaznosti na Směrnici
děkana č. 5/2019 následující požadavky
pro úspěšný přechod milníku absolvování
doktorského studia a získání titulu Ph.D.:
- min. 4 publikace (odborné knihy, kapitoly
v knize, články v časopisech či příspěvky
ve sbornících), z toho min. 1 studie uveřejněná
v časopise nebo sborníku evidovaném
v databázi WoS nebo SCOPUS a 1 studie
v recenzovaném časopise.
fakulty a její webová stránka
Publikování vědeckých výsledků)
- Centrum jazykového vzdělávání MU
(např. Writing Lab, překlady a korektury
textů, workshopy aj.)
- Softwarové licence
- Osobní identifikátory
- Open Access na MU
Fakultní podpora:
- Strategie podpory publikování
a výzkumu na Pedagogické fakultě MU
- Stipendijní program PdF MU č. 2:
Podpora talentovaných studujících
v DSP
- Ústřední knihovna Pedagogické fakulty
- Oddělení výzkumu, kvality
a akademických záležitostí
- Fakultní Open Science
metodik/metodička
- Ediční centrum Pedagogické fakulty
Podpora v rámci (Post)doktorandské školy:
- Web Podpora publikování
systematizující nástroje a formy
podpory autorům z PdF MU (nejen z řad
začínajících výzkumníků)
- Kurz publikačních dovedností v
angličtině
- Workshopy k podpoře publikování
a akademického psaní v angličtině
Prezentování na (zahraničních) konferencích, zahraniční pobyty (stáže)
Začínající výzkumník by měl být schopen
prezentovat odborné příspěvky na konferencích
u nás i v zahraničí a disponovat takovou
jazykovou vybaveností, aby byl schopen kromě
prezentování také navazovat zahraniční
spolupráci pro konzultační, projektové, publikační
či jiné účely a budovat si tak mezinárodní rozměr
svého odborného působení.
Pro začínající výzkumníky ve fázi doktorského
studia na PdF MU platí v návaznosti na Směrnici
děkana č. 5/2019 následující požadavky
pro úspěšný přechod milníku absolvování
doktorského studia a získání titulu Ph.D.:
- stáž v minimálním rozsahu 7 týdnů typicky
na akademickém/výzkumném pracovišti,
Univerzitní podpora:
- Centrum zahraniční spolupráce MU
- Portál MU sekce Profesní rozvoj
- Kurzy Centra jazykového vzdělávání
MU
- Kurzy Kariérního centra
(např. Presentation Skills)
Fakultní podpora:
- Angličtina pro akademické účely v rámci
DS (Centrum jazykového vzdělávání
PdF, kód dle oboru)
10/16
- minimálně 4 přednášky/prezentace na
konferencích (2 v ČR a 2 v zahraničí).
- Stipendijní podpora zahraničních
výjezdů a stáží
Podpora v rámci (Post)doktorandské školy:
- Celofakultní konference studentů
Pedagogické fakulty MU
Pedagogické dovednosti, společenská angažovanost a komunikace
Součástí akademické práce je rovněž
zprostředkování obsahů výzkumných aktivit
různým cílovým skupinám. Začínající výzkumníci
by tedy měli disponovat pedagogickými
dovednosti pro vedení různých forem přímé
i nepřímé výuky na vysoké škole (přednáška,
seminář, …). Po dohodě se školitelem je rovněž
možné vést a oponovat bakalářské práce.
Zároveň je ale důležité rozvíjet schopnost
komunikovat, popř. popularizovat vědu
a přizpůsobit formu sdělení danému adresátovi
a účelu.
Pro začínající výzkumníky ve fázi doktorského
studia na PdF MU platí v návaznosti na Směrnici
děkana č. 5/2019 následující požadavky
pro úspěšný přechod milníku absolvování
doktorského studia a získání titulu Ph.D.:
- vedení výuky nebo jiná pedagogická práce
v rozsahu 150 hodin za celou dobu studia.
Univerzitní podpora:
- Portál MU sekce Profesní rozvoj
- CERPEK Centrum rozvoje kompetencí
- Web k bezkontaktní výuce na MU
- MUNI PhD Academia (letní škola)
Fakultní podpora
- Kolegiální a expertní (garant předmětu,
garant studijního programu) mentoring
v rámci pedagogických činností
na jednotlivých katedrách
- Web k online výuce na PdF MU
- Web DigCompEdu na podporu rozvoje
digitálních pedagogických kompetencí
- Audiovizuální studio PdF MU
Podpora v rámci (Post)doktorandské školy:
- Akce na podporu komunikace
a popularizace vědy
Milník 2: Úspěšné ukončení doktorského studia → Milník 3: Habilitační řízení
Pro kariérní fázi začínajících výzkumníků v postdoktorské fázi je směrodatná Směrnice MU č.7/2017:
Habilitační řízení a řízení ke jmenování profesorem a Směrnice PdF č. 2/2021: Zásady habilitačního
řízení a řízení ke jmenování profesorem na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity, neboť
habilitační řízení představuje referenční milník, ke kterému by začínající výzkumníci na své cestě
k získání výzkumnické nezávislosti/samostatnosti měli směřovat. Směřování k habilitačnímu řízení není
jediná možná kariérní dráha po absolvování doktorského studia, usiluje-li ovšem výzkumník o další
kariérní vzestup, představuje pro něj tento milník směrodatný orientační bod. Pro popis oblastí podpory
dosažení milníku habilitačního řízení navazujeme na oblasti podpory popsané výše pro milník
absolvování doktorského studia a získání titulu Ph.D. a specifikujeme je v souladu s tendencí
k postupnému nabývání výzkumnické samostatnosti a odbornosti.
11/16
Výzkumná a projektová činnost, příprava habilitační práce
Výzkumníci aspirující na habilitační řízení by měli
získat již větší výzkumnickou samostatnost
a hlubší vhled nejen v rámci zkoumané oblasti,
nýbrž i celého oboru. Dále by měli být schopní se
aktivněji a samostatněji podílet na vlastní
i skupinové výzkumné (vč. projektové) činnosti,
orientovat se na poli projektového managementu
a financování vědy, připravovat projektové
žádosti vč. úspěšného řízení a následného
vyhodnocení projektů.
Zároveň by měl být větší měrou podpořen
i mezinárodní aspekt, např. aktivnějším
působením v mezinárodních oborových
komunitách.
Pro výzkumníky na pozici R2 směřující k habilitaci
na PdF MU platí v návaznosti na Směrnici PdF
MU č. 2/2021 následující požadavky pro úspěšný
přechod milníku habilitační řízení:
- vlastní výzkumná činnost v rámci habilitačního
tématu, jejímž výstupem má být originální
vědecká práce obsahující nové vědecké
poznatky. Může se jednat i o soubor již
uveřejněných vědeckých prací, tiskem
vydanou monografii přinášející nové vědecké
poznatky či umělecké dílo, umělecký výkon,
příp. jejich soubor.
- Účast na řešení vědecko-výzkumných a jiných
projektů
- Členství ve vědeckých a odborných
(uměleckých) společnostech, orgánech
a komisích národních nebo mezinárodních,
jako jsou oborové komise DSP, redakční rady
vědeckých, odborných (uměleckých) časopisů,
vědecké (umělecké) rady, grantové komise,
výbory odborných společností, výbory
významných kongresů, konferencí, festivalů
a výstav, ediční rady apod.
Univerzitní podpora:
- MUNI Portál pro zaměstnance – sekce
Výzkum a Profesní rozvoj
- Odbor pro rozvoj RMU
- Ústřední knihovny jednotlivých fakult –
např. Ústřední knihovna Filozofické
fakulty a její webová stránka
Publikování vědeckých výsledků)
- Centrum jazykové vzdělávání
- Centrum pro transfer technologií – web
Duševní vlastnictví
- GDPR rozcestník MU
- Etická komise pro výzkum
- Směrnice MU č. 6/2015 Etický kodex
akademických a odborných pracovníků
Masarykovy univerzity
- Open Science na MU
Fakultní podpora:
- Web PdF MU k habilitačnímu řízení
- Semináře a workshopy na různých
pracovištích (inzerováno přes web
fakulty, (Post)doktorandské školy
či komunikační kanály jednotlivých
pracovišť) nebo organizované, resp.
zprostředkovávané Ústřední knihovnou
Pedagogické fakulty
- Strategie podpory publikování a
výzkumu na Pedagogické fakultě MU
- Oddělení výzkumu, kvality
a akademických záležitostí
- Oddělení projektové podpory
- Fakultní Open Science
metodik/metodička
Podpora v rámci (Post)doktorandské školy:
- Metodologické workshopy
- Víkendová metodologická škola
Publikování
Aspiranti na habilitaci by měli dále rozvíjet své
dovednosti psát různé typy odborných textů
(časopiseckou studii, příp. odbornou knihu či její
kapitolu aj.), přičemž důraz se klade na vydávání
těchto textů u kvalitních, ideálně indexovaných
vydavatelů. S tím souvisí i potřeba zdokonalovat
Univerzitní podpora:
- MUNI Portál pro zaměstnance – sekce
Výzkum a Profesní rozvoj
- Portál elektronických a informačních
zdrojů MU
12/16
se v psaní v akademické angličtině, které umožní
větší dopad a dosah publikovaných výsledků.
V návaznosti na zvyšující se odbornost v určité
oblasti se očekává aktivnější zapojení
do peer-review, recenzních a oponentských
řízení. Samozřejmostí je používání osobních
identifikátorů (ORCID, ResearcherID).
Pro výzkumníky na pozici R2 směřující k habilitaci
na PdF MU platí v návaznosti na Směrnici PdF
MU č. 2/2021 následující požadavky pro úspěšný
přechod milníku habilitační řízení:
- publikování vědeckých, odborných nebo
uměleckých prací (min. 1 výzkumná
monografie, min. 15 přínosných vědeckých
studií publikovaných v tuzemsku i zahraničí,
min. 3 učebnice či další učební texty)
- dosažení 20 pozitivních citací a ohlasů
(bez autocitací) publikovaných v tuzemsku i
zahraničí
- Centrum pro scientometrickou podporu
- Centrum pro transfer technologií MU
- Ústřední knihovny jednotlivých fakult –
např. Ústřední knihovna Filozofické
fakulty a její webová stránka
Publikování vědeckých výsledků)
- Centrum jazykového vzdělávání MU
(např. Writing Lab, překlady a korektury
textů)
- Osobní identifikátory
Fakultní podpora:
- Web PdF MU k habilitačnímu řízení
- Strategie podpory publikování a
výzkumu na Pedagogické fakultě MU
- Ústřední knihovna Pedagogické fakulty
- Oddělení výzkumu, kvality
a akademických záležitostí
- Fakultní Open Science
metodik/metodička
- Ediční centrum Pedagogické fakulty
Podpora v rámci (Post)doktorandské školy:
- Web Podpora publikování
systematizující nástroje a formy
podpory autorům z PdF MU (nejen z řad
začínajících výzkumníků)
- Kurz publikačních dovedností v
angličtině
- Workshopy k podpoře publikování a
akademického psaní v angličtině
Prezentování na (zahraničních) konferencích, zahraniční pobyty (stáže)
Výzkumníci aspirující na habilitaci by měli usilovat
o intenzivnější rozvíjení domácí i zahraniční
spolupráce, a to jak v rámci jednoho sektoru, tak
mezisektorově, a budovat tak mezinárodní
rozměr svého odborného působení.
Pro výzkumníky na pozici R2 směřující k habilitaci
na PdF MU platí v návaznosti na Směrnici PdF
MU č. 2/2021 následující požadavky pro úspěšný
přechod milníku habilitační řízení:
- prezentace výsledků na mezinárodním poli,
- min. 10 aktivních vystoupení na vědeckých
konferencích, sympoziích či seminářích, z toho
alespoň 1 zvané, včetně vystoupení ve
světových jazycích v tuzemsku i v zahraničí,
Univerzitní podpora:
- Portál MU sekce Profesní rozvoj
- Centrum zahraniční spolupráce MU
- Kurzy Centra jazykového vzdělávání
MU
- Kurzy Kariérního centra (např.
Presentation Skills)
- Směrnice MU č. 4/2017: Tvůrčí volno
Fakultní podpora:
- Web PdF MU k habilitačnímu řízení
13/16
- absolvování zahraniční vědecké, odborné,
pedagogické a/nebo umělecké stáže, z nich
minimálně 1 delší než jeden měsíc,
v souhrnné délce min. 3 měsíce,
- proslovení habilitační přednášky a úspěšná
obhajoba habilitační práce.
- Podpora zahraničních pobytů a tvůrčího
volna (sabbatical leave) pro habilitační
a jmenovací řízení na PdF
Podpora v rámci (Post)doktorandské školy:
- Odborné akce jako příležitost
k prezentování oblasti vlastní expertízy
nebo navázání kontaktů pro zahraniční
spolupráci
Pedagogické dovednosti, společenská angažovanost a komunikace
Aspiranti na habilitaci by měli v návaznosti
na svoji zvyšující se expertízu a zkušenosti
disponovat již rozvinutějšími dovednostmi
k různým formám přímé i nepřímé pedagogické
činnosti (nejen) na vysoké škole (přednáška,
seminář, …) vč. vedení a oponování závěrečných
(bakalářských, diplomových, v ojedinělých
případech rovněž disertačních) prací a zkoušení
v rámci bakalářských a magisterských státních
závěrečných zkoušek.
Kromě zprostředkování obsahů ve výuce je
žádoucí, aby výzkumníci rozvíjeli svoji schopnost
rozmanitým a zároveň adekvátním způsobem
komunikovat, popř. popularizovat vědu
a adaptovat formu sdělení dle daného adresáta
a účelu sdělení.
Pro výzkumníky na pozici R2 směřující k habilitaci
na PdF MU platí v návaznosti na Směrnici PdF
MU č. 2/2021 následující požadavky pro úspěšný
přechod milníku habilitační řízení:
- min. 3 roky pravidelné pedagogická praxe
na vysoké škole zahrnující různé formy
pedagogické činnosti (přednášky, cvičení,
semináře, vedení a oponování závěrečných
prací, příp. supervize doktorandů aj.), která je
vykonávaná v daném či příbuzném oboru,
- tvorba pedagogických (učebnice) a populárněnaučných
textů,
- doporučené je členství ve zkušebních
komisích státních závěrečných zkoušek.
Univerzitní podpora:
- Portál MU sekce Profesní rozvoj
- CERPEK Centrum rozvoje kompetencí
- Web k bezkontaktní online výuce na MU
Fakultní podpora
- Web DigCompEdu na podporu rozvoje
digitálních pedagogických kompetencí
- Web k online výuce na PdF
- Web PdF MU k habilitačnímu řízení
- Kolegiální mentoring v rámci
pedagogických činností na jednotlivých
katedrách/institucích
- Audiovizuální studio PdF MU
Podpora v rámci (Post)doktorandské školy:
- Akce na podporu komunikace
a popularizace vědy
4.2 Koncept mentoringové podpory
Začínající výzkumníci by měli být po odborné stránce vedeni v případě doktorských studujících svými
školiteli, v případě asistentů, odborných asistentů a výzkumníků na pozici postdoc vedoucím
pracovníkem projektu či pracoviště. Přesto se jeví jako vhodné posílit tuto podporu ještě dalšími
osobami (mentory), kteří by jim byli nápomocni zejména při rozvíjení měkkých, transverzálních
a přenositelných dovedností či kompetencí, stejně jako dovednosti v oblasti akademického publikování,
získávání grantů, studijních pobytů apod.
14/16
Dokument dále vymezuje roli mentora a menteeho na PdF MU a popisuje stávající nástroje podpory
mentoringu tamtéž.
4.2.1 Vymezení pojmů mentoring, mentor, mentee
Mentoringem můžeme označit spolupráci mentora a menteeho. Na PdF MU zatím není mentoring
systémově ukotven, v rámci metodického listu RMU Zásady a doporučení pro efektivní a kvalitní
doktorské studium na Masarykově univerzitě je pozice mentora uváděna v souvislosti s konzultacemi,
spoluprací (s. 16) a sdílením zkušeností s kolegy (s. 13). Jedná se o funkci neformalizovanou, kterou
mohou zastávat pro jednotlivé oblasti profesního rozvoje a kariérní dráhy různé osoby. Začínající
výzkumník (tj. doktorand, postdoc či výzkumník na pozici odborného asistenta) vystupuje v rámci
mentoringové spolupráce v roli menteeho, čímž souhrnně označujeme příjemce podpory. Mentoři jsou
v předložené koncepci vnímaní jako důležité osoby doprovázející začínající výzkumníky v různých
oblastech jejich profesního i kariérového rozvoje, kteří jim mají na začátku kariéry pomoci vhodně
nastavit strategii či plán rozvoje směřující k úspěšnému dosažení milníku absolvování doktorského
studia či absolvování habilitačního řízení. Často je tato spolupráce založena na určité „dohodě“
obsahující cíle, průběh a formy mentoringové spolupráce vč. kroků k dosažení daných cílů. Cílem
mentoringu není (na rozdíl od školitelství) vedení menteeho, nýbrž předávání zkušeností a poznatků.
Konkrétně může mentor plnit „funkci profesního a/nebo lidského vzoru (jakým být vědcem, jak
přistupovat k výzkumu, jak si uspořádat pracovní režim atp.), psychologickou podporu či praktickou
pomoc ([…] např. poskytnutím své sítě kontaktů či expertízy“ (Sociologický ústav AV ČR, 2018, s. 3).
I přes absenci systémově ukotveného mentoringu na PdF MU zde existuje kolegiální či vrstevnický
mentoring, který vzniká spontánně na pracovišti, mezi studujícími jednoho studijního programu, v rámci
studijních skupin při jednotlivých kurzech v doktorském studiu či při celofakultních akcích pořádaných
např. (Post)doktorandskou školou. Kolegiálním či vrstevnickým mentoringem označujeme individuální
či skupinovou podporu uvnitř komunity začínajících výzkumníků na fakultě. Individuální mentoring se
objevuje např. v rámci období adaptace, kdy je nově nastupující osobě přiřazen zkušenější kolega.
Skupinový mentoring je podpořen formováním diskusních či studijních skupin (meet-ups) napříč
jednotlivými obory, na kterých se tematizují různé aspekty vědecko-výzkumných či pedagogických
činností. Vzájemný mentoring rovněž přispívá k mezioborovému sdílení a networkingu.
4.2.2 Nástroje podpory mentoringu
Důležitou institucionální platformou pro podporu mentoringu na PdF MU je (Post)doktorandská škola,
jejíž úlohou je podporovat začínající výzkumníky, aby si aktivně vyhledávali témata, která mají potenciál
stát se předmětem mentoringové spolupráce, a navazovali spolupráci s domácími
či zahraničními mentory, kteří jsou na dané téma experty. Posilování více či méně formálního
navazování mentoringových spoluprací a tematizování různých aspektů profesního i kariérního rozvoje
se uskutečňuje v rámci workshopů, přednášek, doktorandské konference a komunitní akce
Doktorandění pod hlavičkou (Post)doktorandské školy.
15/16
Důležité je rovněž informování o fakultních i mimofakultních (nejen) mentoringových aktivitách na webu
a Facebooku.
PdF MU dále využívá intenzivní spolupráce s ostatními součástmi univerzity, především pak s Odborem
výzkumu RMU, který pořádá akce podporující povědomí o mentoringových procesech, vzdělává
mentory i mentees ohledně principů mentoringu a zároveň vytváří příležitosti k navázání kontaktů mezi
mentory a mentees (např. PhD Career Days, PhD Day, Letní škola pro doktorandy, Cotutelle
poradenství, FRESHERS: Skills for Researcher Career, semináře se zaměřením na mentoring,
semináře pro školitele a další).
Pro různá specifická témata mentoringu se nabízí jako vhodná možnost propojit se s fungujícími
mentoringovými koncepcemi v ČR, jako je např. mentoringový program Národního kontaktního centra
– gender a věda, který představuje ucelenou koncepci mentoringu a umožňuje i propojení mentees
s mentory mimo domácí instituci.
V kontextu struktury mentoringové spolupráce je možné se opřít o Manuál pro mentory vydaný
Národním pedagogickým institutem. Vzhledem ke specifickému obsahu mentoringu cílové skupiny
začínajících výzkumníků se jako vhodný nástroj nabízí také Skill set map for mentors of early career
researchers (nazývaný STEMskiller). Tematicky se tento nástroj věnuje následujícím čtyřem oblastem:
(1) výzkum (research and scholarship), (2) učení, vyučování a supervize (learning, teaching,
and supervising), (3) kariérové řízení (career management) a (4) angažovanost, zapojení, spolupráce,
transdisciplinarita a zvídavost (engagement, involvement, collaboration, transdisciplinarity,
and inquisitiveness).
5 Podpora začínajících výzkumníků ze zahraničí
Výzkumníci ze zahraničí tvoří specifickou část začínajících výzkumníků, neboť kromě oblastí podpory
popsaných výše potřebují rovněž podporu vycházející z jejich specifické situace, kdy většinou přicházejí
nevybaveni znalostmi českého jazyka, vstupují do odlišného sociokulturního prostředí a musí se
zorientovat i v naší akademické kultuře. Rovněž na školitele doktorských studujících a vedoucí
(výzkumné) pracovníky to klade větší nároky na jazykovou vybavenost i reflexi potřebných oblastí
a vhodných forem podpory pro specifické problémy a výzvy, kterým výzkumníci přicházející ze zahraničí
čelí.
5.1 Podpora na MU
Z hlediska administrativní a organizační stránky zastává na univerzitní úrovni klíčovou úlohu Centrum
zahraniční spolupráce a Welcome office, které poskytují příchozím studentům i zaměstnancům
ze zahraničí podporu ve všech potřebných úkonech spojených s příjezdem, pobytem i odjezdem
a podávají jim i informace ke specifikům české i akademické kultury. Zahraničním zaměstnancům slouží
webová stránka a průvodce, které je provedou jejich pracovním či studijním pobytem v ČR.
16/16
V angličtině jsou k dispozici také vnitřní předpisy, směrnice a další důležité dokumenty MU. Stejně tak
existují anglické mutace webových stránek jednotlivých součástí MU (např. Centra pro transfer
technologií).
Příležitosti k profesnímu i osobnostnímu rozvoji mají zahraniční studenti a zaměstnanci na MU v kurzech
češtiny pro cizince nabízené Centrem jazykového vzdělávání MU či v kurzech při Centru rozvoje
kompetencí MU.
Pro doktorské studující na MU je vytvořen Ph.D. Guide a webová stránka uvádějící Doporučení pro
studenty doktorských studijních programů na MU. Kromě administrativní a informační podpory je
zahraničním doktorským studujícím na MU k dispozici i podpora v oblasti rozvojových aktivit pořádaných
MUNI PhD Academií (kurzy FRESHERS rozvíjející potřebné dovednosti pro výzkumnou kariéru, Letní
škola, MUNI PhD Career Days a další doplňkové akce v angličtině).
5.2 Podpora na PdF MU
Na PdF MU je kontaktním místem pro administrativní a organizační podporu zahraničním studujícím
a zaměstnancům Úsek internacionalizace a zahraničních vztahů. Pro nově nastupující na PdF MU
(nejen) ze zahraniční a jejich vedoucí pracovníky je k dispozici soubor materiálů (v ČJ i AJ), který má
pomoci zorientovat se v neznámém prostředí a zprostředkovat základní relevantní informace pro výkon
práce. Jedná se např. o pokyny k nástupu pro nově nastupující do pracovního poměru, metodiku
nástupu a adaptace, orientační balíček pro nově nastupující, adaptační plán pro nově nastupující. Pro
další fáze řízení pracovního výkonu zaměstnance (nejen) ze zahraničí je vedoucím pracovníkům
k dispozici Koncepce hodnocení v angličtině, která nabízí i souhrn zdrojů pro vzdělávání a představuje
možnosti kariérního rozvoje.
Relevantní informace jsou zprostředkovány i skrze důležité vnitřní normy, směrnice a předpisy i fakultní
webové stránky a Portál PdF, které jsou již z větší části k dispozici v angličtině.
Pro zájemce o doktorské studium na PdF MU je k dispozici webový průvodce pro uchazeče v angličtině,
který podává základní informace o studiu, studijních programech, a to vč. požadavků na přijímací řízení.
Uchazeči mají možnost zvolit si vybrané studijní programy v angličtině či němčině. Pro seznámení se
základními informacemi k životu v Brně, v ČR a studiem na PdF, resp. MU byl vytvořen webový
průvodce. Pro více informací se mohou uchazeči o doktorské studium i stávající doktorští studující
obrátit na referenta pro výzkum a vývoj. Pro stávající studující je to pak rovněž školitel, vedoucí
pracovník a přirozeně na fakultě funguje také podpora ze strany kolegů.
(Post)doktorandská škola reflektuje situaci začínajících výzkumníků a zapojuje je do fakultní i širší
odborné komunity tím, že část svých aktivit pořádá v angličtině (např. některé odborné přednášky
či metodologické workshopy, na celofakultní doktorandské konferenci je vyhrazený blok pro příspěvky
v angličtině) a spravuje anglickou verzi webu (Post)doktorandské školy, na které informuje o vybraných
aktivitách (např. pozvánky na konference, výzvy k publikování aj.) vhodných i pro výzkumníky
ze zahraničí.