Platné od jara 2019
Celkem bude student odpovídat na tři otázky, jednu z každého okruhu. Komise
vybere jedno libovolné téma (1-15) z každého ze tří okruhů a konkretizuje zadání
otázky.
Na písemnou přípravu má student cca 30 minut.
1. Česká filosofie od středověku po osvícenství (Hus, Chelčický, Komenský,
Bolzano).
2. Směry a představitelé české filosofie 19. století (hegeliánství, herbartismus,
pozitivismus).
3. Vnitřní diferenciace české filosofie od počátku 20. století po 2. světovou válku.
4. Peripetie české filosofie v době socialismu.
5. Česká filosofie v exilu a samizdatu, polistopadová proměna české filosofie.
6. Problém překonávání dědictví totalitních režimů, morální viny podle K.
Jasperse, problém moralizování; Zamlčovaná vina a ničivá moc dvojí morálky
u G. Schwanové. Zodpovězení české otázky viny podle M. Valacha.
7. Postmoderní etika a postmoderní doba. Kritika postmoderny.
8. Aplikovaná etika a její oblasti. Úlohy profesní etiky. Funkce etického kodexu.
Problémy a přístupy v učitelské etice.
9. Základní problémy a východiska bioetiky.
10.Evoluční ontologie a etika. Vztah příroda – kultura. Morální výzvy a rizika
konstituování biofilní kultury (otázka štěstí člověka v protipřírodní kultuře,
rozporuplnost techniky, nový význam společenských věd).
11.Humanistická morálka a výchova podle E. Fromma. Otázky svědomí,
svobody, vztahů, konzumu, seberealizace, samostatnosti, štěstí.
12.Etická výchova v ČR. Východiska, cíle, nástroje, různé možnosti formy
uplatnění EV. Kritika aktuálního konceptu EV. Další možnosti mravní výchovy
ve škole (formování prostředí a klimatu školy jako prevence zneuznání,
postoje ve výkonovém standardu v RVP, využití etiky cnosti.
13.Původ a vznik kulturní a sociální antropologie.
14.Základní pojmy kulturní a sociální antropologie, antropologický pojem kultury
(E. B. Tylor).
15.Přehled směrů a škol kulturní a sociální antropologie.
1. Druhá světová válka (příčiny, průběh, důsledky). Poválečné uspořádání
Evropy.
2. Evropa v letech 1945-1985 (První a druhá berlínská krize. Poválečný vývoj
Rakouska. Rok 1956 (Maďarsko, Polsko). Helsinky 1975).
3. Rozpad sovětského bloku po nástupu M. Gorbačova v roce 1985. Rok 1989.
Rozpad Československa, SSSR, Jugoslávie. Znovusjednocení Německa.
4. Válka na Balkáně. Daytonské dohody. Postavení zemí bývalé Jugoslávie v
současnosti.
5. Národnostní, etnické a náboženské konflikty v současné Evropě (Baskové a
Katalánci ve Španělsku, Valoni a Vlámové v Belgii, V. Británie a Severní Irsko,
rozdělení Kypru...).
6. Československo v letech 1918-1949 (vznik Československa; Mnichov;
Protektorát Čechy a Morava; odbojové hnutí; Košický vládní program;
Benešovy dekrety; únor 1948).
7. Československo v letech 1948-1989. Československo a mezinárodní
organizace (OSN, Rada Evropy, Varšavská smlouva, NATO, RVHP, EU,
Visegrádská skupina, CEFTA, Organizace pro bezpečnost a spolupráci v
Evropě, OECD).
8. Pojem práva, právo objektivní a subjektivní, prameny práva, velké právní
kultury. Vztah práva a morálky.
9. Právní normy, znaky právních norem, působnost právních norem. Právní
normy Evropské unie.
10.Právo soukromé a veřejné, charakteristika základních právních odvětví, právo
hmotné a procesní.
11.Právní řád ČR, hierarchie právních norem podle právní síly, platnost a
účinnost právních norem. Právní vztahy, právní skutečnosti. Použití
retroaktivity a analogie v právu.
12.Soudní soustava v ČR, role Ústavního soudu ČR.
13.Charakteristika právnických profesí – soudce, státní zástupce, advokát, notář,
exekutor.
14.Lidská populace, její početní růst a tendence dalšího vývoje. Udržitelnost
konzumní společnosti v populačním a spotřebním růstu.
15.Globální problémy lidstva, členění a vzájemná propojenost.
1. Problematika hodnocení ve výchově k občanství (VkO).
2. Průřezová témata a VkO.
3. Didaktická analýza učiva na konkrétním tématu VkO.
4. Projektová výuka ve VkO, teoretické vymezení, možnosti využití.
5. Transmisivní a konstruktivistický přístup (model E-U-R), teoretické vymezení,
možnosti využití ve VkO.
6. Diskusní metody, metoda řešení morálních dilemat, teoretické vymezení,
možnosti využití ve VkO.
7. Přístupy k výuce (induktivní, deduktivní, sociální), teoretické vymezení,
možnosti využití ve VkO.
8. Didaktické texty a možnosti jejich využití ve výuce VkO (funkce, strukturální
prvky, prezentace na konkrétním příkladu).
9. Prožitkové metody, teoretické vymezení a možnosti využití ve VkO.
10.Kulturně-standardní a transkulturní přístup, teoretické vymezení, využití ve
výuce VkO.
11.Principiální rozdíly v tzv. kvalitativních přístupech k výzkumu a kvantitativním
přístupu k výzkumu (výzkumné strategie, získaná data a výsledky, typy
výzkumných otázek).
12.Hloubkový rozhovor a dotazníkové šetření – hlavní rozdíly v kvalitativním a
kvantitativním výzkumném přístupu (zásady dobře vedeného hloubkového
rozhovoru, zásady tvorby otázek v dotazníkovém šetření, přestup ke členům
společnosti v logice kvalitativního výzkumu a v logice kvantitativního
výzkumu).
13.Obsahová stránka projektu výzkumu (základní informace, rozhodnutí
výzkumníka při psaní projektu, před započetím výzkumné fáze, odlišnost
plánu v rámci kvalitativního a kvantitativního šetření).
14.Význam a nutnost estetické výchovy.
15.Současná témata estetické výchovy.