Dlouhodobý záměr FF MU 2011–2015



Dlouhodobý záměr FF MU se od minulých dokumentů zpracovávajících výhledy fakulty liší minimálně ve
třech podstatných bodech.


 1. Je zpracováván v době, kdy MŠMT připravuje v rámci různých projektů zásadní změny ve
financování vysokého školství, kdy se za pochodu a pod vlivem široké odborné diskuse proměňuje
metodika hodnocení vědy a výzkumu a dlouhodobá koncepce ministerstva je téměř nečitelná.
 2. Jako vždy vychází z dlouhodobého záměru MU, ten však byl tentokráte připravován za široké
účasti pracovních komisí, které byly tvořeny odbornými pracovníky z fakult; výsledný text tak již
v mnohém sleduje fakultní zájmy, potřeby a možnosti. Dlouhodobé záměry MU a FF se v důsledku toho
v mnohém překrývají, následující text je pak pouze rozpracováním vybraných oblastí, které
považujeme pro další období za prioritní.
 3. Dlouhodobý záměr je připravován na období, které je i dobou plánované rekonstrukce fakulty.
Znamená to, že téměř po celou dobu (do r. 2014 podle předpokládaného harmonogramu rekonstrukce)
bude provoz fakulty, zejména pokud jde o studium, v provizorních podmínkách a bude nutné řešit řadu
problémů, které lze jen těžko odhadovat.


Vzdělávací poslání univerzity a přístup orientovaný na studenta

Profilace a diverzifikace studijních programů a rozvoj celoživotního vzdělávání


Současný stav

             Strategie a nástroje

                                 Indikátory



Převážně extenzivní rozvoj jak v počtu studentů, tak i v nabídce studijních programů.

·         Zaměřit se  vzhledem ke své současné velmi široké nabídce oborů nikoliv na jejich další
extenzivní rozvoj, ale na jejich kvalitní realizaci, a to i za ztížených podmínek během plánované
rekonstrukce areálu fakulty. Nástrojem k tomu bude mj. snaha rozvíjet obory fakulty s ohledem na
připravované národní kvalifikační rámce;

·         Hledat cesty pro realizaci společných forem studia napříč univerzitou;

·         V rámci celoživotního vzdělávání pružně reagovat na společenskou poptávku nabídkou
specifických a na míru šitých programů tak, aby jejich absolventi měli větší schopnost čelit
proměnlivým potřebám trhu práce;

·         Umožňovat průchodnost mezi dvouoborovým a jednooborovým studiem tak, aby si student mohl
zvolit během studia program odpovídající lépe jeho potřebám a schopnostem při plném uznání již
absolvovaných částí studia.

·         Výsledky ankety hodnocení výuky studenty.

·         Realizované aktivity mezifakultního studia.

·         Počet programů a studentů v rámci CŽV.

·         Realizované přestupy studentů mezi dvou- a jednooborovým studiem.




Filozofická fakulta je podle počtů studentů největší fakultou MU a dlouhodobě také, podle počtu
přihlášek ke studiu, její nejžádanější fakultou. Po nárůstu počtu studentů po roce 2000 se
v posledních letech počet studentů stabilizoval na zhruba 10 tisících ve všech formách a cyklech
studia.

Cílem fakulty bude tento počet, který je výsledkem především širokého spektra nabízených studijních
oborů, udržet i v následujících letech a zachovat přitom kvalitu výstupu ze studia, a to i za
ztížených podmínek během plánované rekonstrukce areálu fakulty.

I za této situace trvá záměr vytvořit z vybraných oborů (japanistika, kulturní studia Číny)
orientalistický ústav.

·         I nadále udržet značnou otevřenost při vstupu do bakalářského stupně studia a koncipovat
první ročník studia jako „prodloužené přijímací řízení“.

·         Používat Test studijních předpokladů v kombinaci (u mnohých oborů) s oborovým testem. Za
stávajících podmínek o státní maturitě, která by nahradila přijímací zkoušku na FF zatím
neuvažovat.

·         Snažit se, vzhledem k postavení FF MU mezi ostatním podobně zaměřenými fakultami v ČR,
získávat do magisterského a doktorského studia absolventy nižších stupňů studia z jiných fakult.

·         Přijímací řízení koncipovat tak, aby se do něj mohli za jasně stanovených podmínek
přihlásit i uchazeči z jiných fakult v ČR i ze zahraničí; metody výběru by měly v maximální míře
zajistit, že budou přijímáni studenti s předpoklady studium dokončit.

·         Podporovat moderní vyučovací metody formy spolu s prohlubováním pedagogických kompetencí
učitelů.

·         Počty přihlášených/přijatých/zapsaných.

·         Počty neúspěšných studentů ve vyšších cyklech studia.

·         Podíl studentů z jiných fakult (absolventů bakalářského stupně)

·         Počet aktivit/programů společného studia napříč MU



Na Filozofické fakultě studuje 1100 zahraničních studentů, z toho je ovšem 1000 studentů ze SR.
Vyučující FF se ve stále větší míře zapojují do zahraniční spolupráce ve výuce (double degrees) i
ve výzkumu a na fakultě působí zvyšující se počet vyučujících ze zahraničí.

Na druhé straně je ovšem pravda, že (kromě filologií) na jednotlivých ústavech FF působí zahraniční
vyučující pouze krátkodobě v rámci rozvojových programů MŠMT a že (opět kromě filologií) prakticky
neexistují přednášky v cizích jazycích (nebo v užším slova smyslu v angličtině).

Je však nutno si uvědomit, že:

·   obory na FF jsou ve značné míře spjaty s národním (či středoevropským) prostředím a s touto
skutečností je pak spjat například i jazyk pramenů nutných ke studiu;

·   při zhruba 80 oborech, kterým se na FF vyučuje, je prakticky nemožné (mimo jiné i ekonomicky)
vytvořit studijní obor v cizím jazyce;

·   v neposlední řadě pak orientace výlučně na angličtinu značně zužuje možnosti studia v
zahraničí, např. na univerzitách v románských zemích apod.

Za těchto okolností je jednou z hlavních priorit internacionalizace na FF snaha o zvýšení počtu
zahraničních studentů (především v magisterských a doktorských studijních programech, třeba i v
rámci krátkodobých stáží), kteří se budou zajímat o lokální problematiku a budou mít pro takové
studium dostatečné znalosti českého jazyka.

·         Usilovat o zvýšení podílu zahraničních studentů. Přizpůsobit přijímacího řízení potřebám
uchazečů ze zahraničí (kromě SR).

·         Usilovat o zvýšení počtu společných studijních programů (double degrees).

·         Používat stipendijní nástroje na podporu všech typů mobility ve všech cyklech studia.

·         Zapojit do výuky větší počet vyučujících ze zahraničí, především na dlouhodobější
pracovní kontrakty a také s využitím rozvojových programů MŠMT.

·         Podpora přijímacího procesu v angličtině.

·         Usilovat o to, aby se zvyšoval počet studentů vyjíždějících na studium do zahraničí.

·         Posílit roli koordinátorů při sestavování tzv. „learning agreement“ před odjezdem
studentů do zahraničí.

·         Počet studentů ze zahraničí.

·         Počet vyjíždějících studentů.

·         Uznávání předmětů absolvovaných v zahraničí (kredity A, B, C).


Doktorské studium



Podíl studentů v DSP na celkovém počtu je nyní okolo sedmi procent.

·         Dosáhnout do roku 2015 desetiprocentní podíl doktorských studentů na celkovém počtu
studentů FF.

·         Zvyšovat aktivní účast doktorských studentů na vědeckovýzkumné činnosti ústavů a kateder.

·         Rozšířit aktivní účast doktorských studentů na zahraničních vědeckých konferencích, na
doktorském studiu pod dvojím vedením a dalších formách internacionalizace studia včetně semestrální
mobility.


·         Počet studentů v DSP.

·         Podíl doktorských studentů na zahraničních mobilitách.

·         Publikační a další odborná činnost doktorských studentů.







Společenská odpovědnost a otevřenost ve vzdělávání


Současný stav

             Strategie a nástroje

                                 Indikátory



Filozofická fakulta si v přijímacím řízení stále udržuje nástroje (TSP, oborové testy, talentové
zkoušky, jejich kombinace), které jí umožňují optimalizovat počty přijímaných studentů podle zájmu
uchazečů a předpokládaných finančních prostředků.

·         V rámci možností daných plánovanou rekonstrukcí areálu fakulty dále podporovat
začleňování studentů se specifickými nároky do studia a dalších činností na fakultě;

·         Hledat vhodné způsoby přijímacího řízení s ohledem na vývoj ve společnosti a s tím
související, především demografické, ukazatele tak, aby počet studentů na fakultě odpovídal
možnostem fakulty a potřebám společnosti při současném zachování vysokých standardů výuky;

·         V přijímacím řízení do navazujících magisterských a doktorských programů jasně
zdůrazňovat princip otevřenosti ve spojení s ohledem na předpoklady uchazečů úspěšně příslušné
studium absolvovat.

·         Celkové počty přijatých studentů se specifickými nároky.




Věda a výzkum


Významnými rysy VaV jsou:

·         propojení výuky v celém spektru oborů s původní vědeckou činností v magisterském a
doktorském studiu;

·         příprava a realizace velkých projektů, především OP VpK (řešeno 18 projektů) a OP VaVpI
(řešen 1 projekt);

·         úspěšné řešení tří výzkumných záměrů (Interdisciplinární centrum výzkumů sociálních
struktur pravěku až vrcholného středověku, Výzkumné středisko pro dějiny střední Evropy: prameny,
země, kultura; Středisko pro interdisciplinární výzkum starých jazyků a starších fází jazyků
moderních) a výzkumných center (Výzkumné centrum vývoje staré a střední češtiny; Výzkum funkcí
techniky při vstupu a provozování múzického díla);

·         potřeba institucionálních změn daná rozvojem výzkumné infrastruktury, především ukončením
výzkumných záměrů a přechodem na nový model institucionální podpory výzkumu.

·         Vytvářet svobodný prostor pro vědecké bádání.

·         Podporovat výzkum v nových tematických oblastech včetně výzkumu na pomezí tradičních
vědních oborů a specializací.

·         Integrovat výzkumné programy kolem profilujících mezioborových témat.

·         Posilovat mezinárodní výzkumnou profilaci fakulty.

·         Formulovat koncepce rozvoje výzkumu založeného jak na dlouhodobě udržitelných týmech
výzkumných záměrů, center a projektů OP VaVpI a OP VpK, tak na kvalitním výzkumu individuálním nebo
soustředěném do menších vědeckých týmů.


·         Počet publikací evidovaných v příslušných databázích.

·         Podíl publikací s mezinárodním dopadem na celkové produkci fakulty.

·         Systém vnitřního diversifikovaného rozdělování finančních prostředků na výzkum
prostřednictvím grantového fondu děkana.

·         Systém hodnocení vědy a výzkumu založený na širším srovnávání a hodnocení kvality a
respektování specifických rysů jednotlivých oborů (pravidelné hodnocení jednotlivých oborů,
pravidelné a nezávislé evaluace pracovišť až na úroveň výzkumných skupin, včetně sledování
kariérního růstu).



Ediční činnost


FF podporuje finančně a organizačně publikační činnost akademických pracovníků v rámci odborných
časopisů a Spisů FF, vydávaných Nakladatelstvím MU.  Další publikace jsou vydávány za podpory
jednotlivých ústavů FF a grantových projektů v mimofakultních časopisech a vydavatelstvích.
Publikace v rámci ČR početně značně převyšují publikace zahraniční. Nakladatelství MU ani Obchodní
centrum MU zatím nezaručují dostatečnou distribuci publikací ani v rámci ČR.


Většina odborných časopisů FF vznikla transformací původních řad Sborníku prací FF MU. Tyto
časopisy jsou platformou pro prezentaci výzkumu na jednotlivých ústavech, ale snaží se získávat i
zahraniční přispěvatele. Většina časopisů je registrována v Seznamu recenzovaných neimpaktovaných
periodik. Edice Spisů FF, která si zachovala kontinuitu od roku 1923, slouží k prezentaci výzkumu
na FF napříč obory. Většinu publikací této edice tvoří monografie akademických pracovníků vybrané
ediční radou FF.


Zvýšit prestiž FF v oblasti publikační činnosti, zejména prostřednictvím následujících kroků:


·         zvýšit počet, kvalitu a mezinárodní ohlas publikací akademických pracovníků FF;

·         podporovat vydávání publikací, které spadají do bodovaných kategorií RIVu;

·         dosáhnout toho, aby všechny časopisy FF byly zařazeny do Seznamu recenzovaných
neimpaktovaných periodik;

·         usilovat o zařazení časopisů a sborníků do mezinárodních databází uznávaných RVVI (ERIH,
Scopus, Thomson Reuters)

·         zajistit pružnou reakci autorů a redaktorů na změny v metodice hodnocení výsledků VaV;

·         za předpokladu souhlasu majitelů autorských práv zpřístupnit po uplynutí dohodnuté doby
od vydání většinu časopisů a spisů v elektronické podobě;

·         rozšířit vydávání časopisů formou Open Journal Systems, která usnadňuje práci redaktorům
a zajišťuje mezinárodní ohlas publikací;

·         usilovat o zlepšení domácí a zahraniční distribuce publikací pracovníků FF.

·         Počet publikací akademických pracovníků, které byly úspěšně předány do RIVu a získaly
bodové ohodnocení.

·         Počet publikací vydaných v zahraničí.

·         Počet domácích a zahraničních citací.

·         Počet přístupů do elektronické databáze publikací FF.

·         Počet prodaných výtisků publikací FF.



Personální rozvoj


Z 320 pedagogických pracovníků je 44 profesorů a 48 docentů, tj. 28 %, ovšem při jejich
nerovnoměrném rozložení s ohledem na jejich specializaci a věkové složení to znamená, že
v některých oborech habilitovaní pracovníci a profesoři stále chybějí.

·         Zvyšovat podíl habilitovaných učitelů na celkovém počtu akademických pracovníků fakulty
zejména však s ohledem na zajištění dalšího rozvoje jednotlivých oborů.

·         Relativní počty docentů a profesorů na fakultě a podle jednotlivých oborů.

·         Schopnost oborů garantovat studium, habilitační a jmenovací řízení.

Komunikace s okolím univerzity


Současný stav

             Strategie a nástroje

                                 Indikátory



·         Spolupráce s vybranými středními školami v rámci univerzitního programu Partnerství,
nadstandardní nabídky k seznámení se se studijními obory.

·         Filozofická fakulta poskytuje informace o studiu a vědeckovýzkumném zaměření fakultních
ústavů prostřednictvím Informačního systému (omezený přístup pro veřejnost) a webových stránek.
Webové stránky zatím nejsou koncepčně jednotné, což poněkud ztěžuje orientaci.

·         Motivovat studenty středních škol i potenciální uchazeče o kombinované studium a průběžně
je informovat o studiu, vědeckovýzkumné, rozvojové a dalších činnostech fakulty. Nástroji k tomuto
cíli budou zejména akce zaměřené na propagaci fakulty (Týden vědy, Speciální den otevřených dveří),
podpora středoškolské odborné činnosti ze strany pedagogů fakulty a mnohostranná komunikace se
středoškolskými učiteli a absolventy FF v jednotlivých oborech.

·         K větší „čitelnosti“ studijních oborů pro potencionální uchazeče přispět i uplatňováním
národního kvalifikačního rámce na obory fakulty (viz výše).

·         Dokončit přechod na nový design webových sídel pro ústavy FF budovaných jednotným
systémem (aktuálně převedeno 10 sídel) a pokračovat v přechodu webových stránek ústavů FF na tento
systém.

·         Realizované aktivity směrem k veřejnosti.

·         Konsolidace webových stránek, tj. počet webových sídel v systému Plone a v novém designu.





Efektivita, instituce, prostředí


Současný stav

             Strategie a nástroje

                                 Indikátory



Infrastruktura


·         Dlouholetý stav „před rekonstrukcí“ některých budov, náhradní prostory, celkem 13 budov
v různém technickém stavu.

·         Rekonstrukcí a dostavbou areálu FF na ul. Arna  Nováka vytvořit příznivější podmínky pro
výzkumnou a pedagogickou práci a pro studium.

·         Rozsah výukových a výzkumných kapacit fakulty přizpůsobit podmínkám provozní
udržitelnosti.

·         Výsledky projektu CARLA.

·         Hospodaření s energií a dohledu nad komplexním provozem fakulty: každá budova ve správě
FF MU má specifický systém sledování, ovládání a řízení.

·         Využít jednotného systému řízení a ovládání dle odsouhlaseného standardu ÚVT MU BMS.


·         Rozvoj spravovaných budov v rámci MU:
stávající technologické vybavení budov je na hranici udržitelnosti a roste počet poruch.

·         Rekonstruovat technologické vybavení dle aktuálně platných norem.

·         Revizní zprávy k rekonstruovaným stavebním celkům.


Multimediální učebny

a datová infrastruktura:

·         na fakultě není zaveden systém průběžných servisních kontrol zařízení v MMU odborným
externím dodavatelem – vysoký počet nepředvídatelných výpadků techniky s přímými negativními dopady
na výuku;

·         z celkového počtu 50 MMU je centrálním řídicím systémem vybaveno 15 MMU – vyučující jsou
nevhodně a zbytečně vystavováni stresu z ovládání velkého množství techniky;

·         stávající technická řešení neumožňují vždy plně dostát požadavkům na zřízení rychlého a
bezpečného připojení do univerzitní sítě

·         provoz fakultních serverů není optimalizován na efektivní využití výkonu a pohotovou
reakci při nenadálých událostech


·         Zvýšit spolehlivost přístrojového vybavení MMU: pravidelné profylaktické prohlídky,
plánovaná obnova přístrojového vybavení, servisní smlouva s externím poskytovatelem služeb.

·         Zjednodušit ovládání techniky ve stávajících učebnách doplňováním centrálního řídicího
systému.

·         Zajistit možnost operativní výměny klíčových přístrojů v MMU (především datových
projektorů).

·       Pokračovat v budování datové sítě, aby síťový provoz byl maximálně bezpečný a odpovídal
univerzitním standardům.

·       Pokračovat v budování moderního datového centra fakulty.



·         Zavedení systému profylaktických servisních prohlídek techniky v MMU.

·         Uzavření servisní smlouvy s externím dodavatelem či dodavateli pro expresní odstranění
závad datových projektorů v MMU.

·         Počet učeben s instalovaným centrálním řídicím systémem.

·         Snížení počtu místností s nedostatečnou kapacitou datových zásuvek, ve kterých je pro
zajištění provozu nutno použít lokální přepínače/switche.

·         Dokončení náhrady přístupových bodů bezdrátové sítě za takové, které umožní plný přechod
na síť Eduroam.

·         Pilotní provoz ověřování uživatelů metalické datové sítě pomocí protokolu 802.1x,
zhodnocení a rozhodnutí o použití této technologie na FF.

·         Zavedení vhodných metod virtualizace; počet serverů zařazených do virtualizovaného
clusteru; kapacita datového pole.

Podpora studia

a podpora vědy a výzkumu:

·         studentská pomocná vědecká síla jako podpora fakultního systému pro elektronickou podporu
studia – nedostatečná kapacita pro rozvoj systému;

·         první kolo fakultního programu stipendijní podpory studentů podílejících se na tvorbě
elektronických  výukových opor – příznivá odezva, nízký počet nových autorských materiálů;

·         roční práce na digitalizaci publikačních výstupů fakulty: digitalizován byl kompletní
archiv Sborníku prací (22 řad, 570 svazků, 12307 článků), všechny publikace z řady Spisy FF (390) a
dalších 100  publikací vydaných na FF mimo tyto řady. Ve spolupráci s ÚVT se připravuje online
zpřístupnění publikací;

·         odborné složení týmu CIT neumožňuje pružně reagovat na poptávku ústavů FF po nových –
především online – službách a na dlouhodobý rozvoj již zavedených služeb (Moodle, wiki, Open
Journal Systém, ELGG, webové portály projektů řešených na fakultě).

·         Zajistit (materiálně a personálně) provoz a rozvoj fakultního sytému pro elektronickou
podporu studia.

·         Pokračovat v rozvoji elektronických výukových opor použitelných pro všechny stávající i
plánované formy studia (prezenční, kombinované i distanční), např. prostřednictvím stipendijní
podpory pro studenty podílející se na výstavbě těchto opor.

·         Pokračovat v digitalizaci publikačních výstupů fakulty a jejich online zpřístupňování
prostřednictvím univerzitně podporovaného technického řešení v této oblasti (aktuálně systém
D-Space).

·         Rozšiřovat podporu počítačových služeb a aplikací, které pro svou odbornou práci
používají ústavy FF a projekty realizované na fakultě.


·         Zajištění kompletní správy fakultního systému pro elektronickou podporu studia a podporu
uživatelů.

·         Pokračování fakultního programu stipendijní podpory pro studenty podílející se na tvorbě
elektronických výukových opor – s prioritní podporou nových autorských materiálů.

·         Počet digitalizovaných a online zpřístupněných publikačních výstupů fakulty.

·         Servis pro zavádění nových počítačových služeb, především online aplikací; počet nově
zavedených služeb; počet nových služeb s garantovanou podporou CIT.


Rozvoj Centra informačních technologií:


·         současný tým CIT je schopen zajistit běžný provoz, nemá však kapacitu dostatečně rychle
rozvíjet současné služby a zavádět nové;

·         současné možnosti absolvování odborných školení pro pracovníky CIT jsou výrazně
limitovány provozním rozpočtem pracoviště, odborná školení jsou nákladná (řádově desetitisíce korun
za školení); v r. 2010 absolvována celkem tři školení dvěma pracovníky CIT (školení zdarma nabízená
na MU).

·         Zajistit vhodnou personální strukturu CIT, při které pracovní tým bude schopen poskytovat
kvalitní servis akademickým a neakademickým pracovníkům fakulty a studentům podle výše stanovených
priorit.

·         Rozšířit profesní znalosti a dovednosti jednotlivých členů týmu CIT, např.
prostřednictvím interního projektu zaměřeného na odborné školení, osvojování „soft skills“ a
jazykové vzdělávání.


·         Počet nově garantovaných služeb zajišťovaných CIT.

·         Celkový počet úspěšně ukončených školení a seminářů za všechny pracovníky CIT.

Knihovna

·         FF MU má na podporu výzkumu a výuky k dispozici moderní Ústřední knihovnu a několik
dílčích oborových knihoven. Nejdůležitější knižní fondy ÚK jsou ve volném výběru. Rozsah provozní
doby ÚK odpovídá standardům předních evropských univerzit. Omezenější rozsah služeb poskytují v
důsledku horšího technického vybavení a personálního zajištění oborové knihovny umístěné na
některých ústavech FF.


·         Ústřední knihovna čtenářům poskytuje přístup k poměrně rozsáhlým elektronickým
informačním zdrojům a ve spolupráci s Kabinetem informačních studií a knihovnictví pořádá velmi
kvalitní kurzy informačního vzdělávání. Knihovna se také podílí na digitalizaci publikací FF.

·         Během realizace projektu CARLA vytvořit dostatečné prostorové zázemí pro bezpečné a
efektivní ukládání knižních fondů FF MU a usilovat o zachování kvality služeb zpřístupňování
informací. Podle možností rozšiřovat elektronické prezenční výpůjčky. Usilovat o další centralizaci
knižních fondů.

·         Prohloubit spolupráci mezi autory/redaktory a zaměstnanci knihovny zejména v oblasti
digitalizace a zpřístupňování publikací pracovníků FF veřejnosti. Využít odborných znalostí
knihovníků, např. v oboru elektronických informačních zdrojů (vyhledávání citací apod.), autorských
práv a hodnocení výsledků vědy a výzkumu.

·         Využívání elektronických zdrojů.

·         Digitalizace publikací.

·         Centrálně spravované fondy.



Administrativa


·         Nesourodé množství dokumentů z různých zdrojů a pro různé cíle využití.


·         Unifikace dokumentů dle analýzy napříč Masarykovou univerzitou dle závěrů provedeného
auditu.

·         Maximalizace využití centrálně uložených šablon a činností elektronické komunikace na
webu.





Projednala Vědecká rada FF MU 9. 12. 2010, schválil Akademický senát FF MU 18. 1. 2011, s vedením
univerzity projednáno 1. 2. 2011.