FILOZOFICKÁ FAKULTA
Děkanát FF, Arne Nováka 1, 660 88 Brno
tel. 41 121 111
fax. 41 121 406
Prof. PhDr. Jana Nechutová, CSc.
děkanka
Proděkani:
Doc. PhDr. Ivo Plaňava
Prof. PhDr. Ivo Možný, CSc.
PhDr. Jan Pavlík, CSc.
Doc.PhDr. Jan Zouhar, CSc.
Předseda akademického senátu:
Prof. PhDr. Jiří Fukač, CSc.
Tajemník:
Ing. Otakar Vaňura
Vědecká a pedagogická činnost Filozofické fakulty přinesla v roce 1996 řadu pozitivních
výsledků. Vědecká aktivita pedagogických a vědeckých pracovníků fakulty se opírala o vyšší
počet grantových úkolů. Bylo řešeno celkem 74 grantů, z toho 43 rozpočtových a 31 mimorozpočtových,
z toho bylo 27 grantů Grantové agentury ČR (7 bylo zahájeno v roce 1996) a
8 grantů z Fondu rozvoje vysokých škol MŠMT.
Kromě tvůrčí vědecké činnosti je pozoruhodná i aktivita vědeckoorganizátorská. V oborových
radách grantových agentur působilo 18 pracovníků fakulty, ve výborech odborných společností
96 pracovníků, v zahraničních společnostech 12 pracovníků, v edičních radách 68
učitelů fakulty. Řada z nich jsou vedoucími nebo výkonnými redaktory vědeckých a odborných
časopisů. Z mnoha vědeckých konferencí, které v roce 1996 připravily ústavy a katedry
fakulty, připomínáme alespoň mezinárodní hudebněvědné kolokvium v Brně. Pozornost byla
věnována i vědecké a odborné činnosti posluchačů, Historický ústav a Ústav hudební vědy
uspořádaly v roce 1996 studentské vědecké konference.
V roce 1996 se opět výrazně zvýšil počet přihlášek do denního studia na 6649 (pro srovnání v
roce 1995 to bylo 4904, v roce 1994 4434), přijato bylo 620 a do prvního roku studia se
zapsalo 598 posluchačů. V akademickém roce je v denním studiu zapsáno celkem 3160
posluchačů, kteří studují 40 studijních oborů buď v jednooborovém studiu, nebo v kombinacích.
I když některé obory možnosti kombinace omezují, převážná většina umožňuje
volnou kombinaci. Výsledkem je 228 studijních kombinací. Tato skutečnost zvyšuje
mimořádně nároky na organizaci školního roku a na práci studijního oddělení děkanátu.
Pokračovalo zavádění kreditního systému. Zvláštní pozornost věnovaly jednotlivé obory
dalším obsahovým změnám studia. Zvláště dynamicky se v tomto směru rozvíjí Škola
sociálních studií (ředitel prof. I. Možný), která sdružuje obory sociologie, politologie,
žurnalistika, sociální politika a práce a která připravila projekt nové fakulty sociálních věd.
Postupné zavádění kreditního systému a probíhající změny ve vnitřní struktuře studia
některých oborů neumožnily dosud žádoucí stabilizaci studijních předpisů. K ní přispěje jistě
i nový senát fakulty, který byl zvolen v listopadu 1996 a v němž je 17 členů učitelské a 16
členů studentské komory. Předsedou senátu byl opět zvolen prof. PhDr. Jiří Fukač, CSc.
Důležitou součástí studijního programu Filozofické fakulty je doktorandské postgraduální
studium, ve kterém na fakultě studovalo ve 30 oborech k 31. 10. 1996 393 posluchačů, z toho
54 v interním PGS. Strukturu forem studia doplňuje dálkové studium některých oborů a
specializační kurzy, pořádané zejména Ústavem pedagogických věd i Ústavem archeologie a
muzeologie.
Široká mezinárodní spolupráce přinesla přes sto pozvání k zahraničním přednáškám. Mnozí
pracovníci fakulty absolvovali v zahraničí studijní pobyty nebo se tam podíleli na organizaci a
řízení mezinárodních kongresů a konferencí. Aktivně se například podíleli na sympoziu
,,T. G. Masaryk ­ univerzitní učitel a vizionářský politik" při příležitosti odhalení busty T. G.
Masaryka v atriu Vídeňské univerzity 21. 11. 1996. Pokračovaly nebo byly nově navázány
kontakty s řadou pracovišť na zahraničních univerzitách. Významný byl podíl některých
pracovníků fakulty (prof. Fukač, prof. Smékal, doc. Suchomel ad.) na 18. Světovém kongresu
Společnosti pro vědy a umění, který se konal v srpnu 1996 v Brně.
Rozsáhlá publikační aktivita pracovníků fakulty přinesla v roce 1996 20 monografií (z toho
6 vydaných v zahraničí), 234 prací v recenzovaných sbornících (z toho 46 v zahraničí), 127
časopiseckých studií ve vědeckých časopisech (z toho 24 v zahraničí), 18 skript, 9 učebnic
(z toho 2 v zahraničí) a řadu dalších původních prací. Mezi těmito publikacemi vyvolaly
zaslouženou pozornost knižní monografické práce vydané v ČR (například: J. Válka: Morava
reformace, renesance a baroka, J. Malíř: Od spolků k moderním politickým stranám, J. Hladký:
The Czech and the English Names of Mushrooms, J. Šmajs: Kultura proti přírodě,
J. Keller: Sociologie byrokracie a organizace, M. Suchomel: Co zbylo z recenzenta, J. Trávníček:
Poezie poslední možnosti, P. Fiala: Německá politologie, I. Pospíšil - M. Zelenka: René
Wellek a meziválečné Československo ad.) i v zahraničí (např. práce P. Kurfürsta ad.).
Filozofická fakulta je již tradičně a přirozeně jedním z našich významných kulturních center
v širokém slova smyslu. Přispívá k tomu rozsáhlá vědeckopopularizační a kulturně organizátorská
činnost řady pracovníků fakulty v tisku, televizi a rozhlasu, při organizování filmových,
divadelních, hudebních, etnografických, literárních a výtvarných projektů, výstav a
dalších akcí. V tomto směru přispěli k dobrému jménu celé univerzity například prof. Válka,
prof. Fukač, prof. Srba, prof. Podborský, prof. Smékal, prof. Kopecký, prof. Štědroň, prof.
Jelínek, prof. Pospíšil, doc. Librová, doc. Keller, doc. Šmajs a mnozí další. Zde je třeba
připomenout i rozsáhlou editorskou a překladatelskou činnost (jednu z cen v soutěži J. Jungmanna
o nejlepší překlad roku za ni získal PhDr. P. Kyloušek z Ústavu románských jazyků a
literatur), přípravu jazykových příruček a slovníků (prof. Bartoš, prof. Dorovský ad.), z nichž
některé vyšly v zahraničí (doc. Čejka, dr. Fišer).
Bolestnou ztrátou pro akademickou obec fakulty i celé univerzity je skutečnost, že v roce
1996 opustili navždy řady učitelů fakulty přední historik a filozof prof. PhDr. Jaroslav
Kudrna, DrSc., evropsky uznávaný odborník v oblasti dějin italské renesance, německé,
francouzské a italské historiografie a filozofie dějin, a významný filozof a sociolog prof.
PhDr. Lubomír Nový, CSc., vedoucí katedry filozofie FF, člen Mezinárodního filozofického
ústavu v Paříži, vynikající znalec masarykovské problematiky a soudobé české, francouzské a
německé filozofie, organizátor vědeckého života a zakladatel Kabinetu pro studium díla TGM
při katedře filozofie FF.