IV. 1 Finanční model půjček 1.1 Východiska modelu Vstupní parametry finančního modelu zahrnují: - vývoj počtu obyvatel (věková skupina 19 -24 let) podle projekce ČSÚ; - počet vysokoškolských studentů (www.uiv.cz); - podíl počtu vysokoškolských studentů v prezenční formě studia (70 % z celku); - počet studentů (bez doktorského studia) splňující téměř definici příjemce Varianty 1, tj. - trvalým pobytem v ČR; v okamžiku zápisu nepřesáhli 30 let; doba studia nepřesáhla standardní dobu studia; každý student započten pouze 1x bez ohledu na počet studovaných VŠ, jsou zde však uvedeni všechny formy studií jak prezenční, tak distanční a kombinované (zdroj SIMS, rok 2010); - procentuální podíly počtů studentů doktorandských oborů, zahraničních studentů v prezenčním studiu, podíl věku studentů 31+ let (www.uiv.cz); - celkový počet studentů s nárokem na půjčky na vzdělání (vlastní výpočet); - podíly jednotlivých studijních stupňů – bakalářský, magisterský, navazující magisterský (vlastní výpočet); - nově zapsaní studenti v jednotlivých studijních stupních – bakalářský, magisterský, navazující magisterský (vlastní výpočet); - podíl nově zapsaných studentů, kteří využijí půjčku na vzdělání (50 % - volitelný parametr); - pro výpočet odhadu dopadů do státního rozpočtu: o průměrná výše školného 15 000 Kč ročně (1x 7500 Kč na semestr – volitelný parametr), je uvažováno průměrně ¾ maximální stanovené výše dle návrhu vysokoškolského zákona; o průměrná výše půjčky na životní náklady 15 000 Kč ročně (1x 7500 Kč na semestr – volitelný parametr), je opět uvažováno průměrně ¾ maximální výše půjčky na životní náklady; - pro výpočet dluhového zatížení příjemce byla zvolena maximální možná výše půjčky na vzdělání, kterou může příjemce využít, tj. v případě maximální výše školného a maximální výše půjčky na životní náklady počítá model u zatížení příjemce s 40 000 Kč ročně, tj. 20 000 Kč z půjčky na školné a 20 000 tis. z půjčky na životní náklady ročně; - kapitálová potřeba na poskytnuté půjčky v jednotlivých studijních stupních (bakalářský, magisterský, navazující magisterský) v jednotlivých letech s odhadovanou studijní „úmrtností“ v konstantní procentuální hodnotě; - náklady (úrokové) na zajištěný kapitál; - zadlužení příjemce (vývoj dluhu v čase), výše splátek (variantní). Výše uvedený výčet parametrů modelu není konečný. Detailnější popis těchto parametrů je uveden u vložených tabulek s výpočty a předpokládanými hodnotami budoucího vývoje v dalších kapitolách. Některé parametry pro modelování finančních toků a zohlednění rozdílů u jednotlivých variant jsou volitelné. Tyto volitelné parametry jsou zobrazeny v následujících tabulkách. Tabulka č.1 – Volitelné parametry využívané ve finančním modelu Tabulka č. 2 – Odhady složení úrokové sazby podle varianty fungování systému poskytování půjček na vzdělání Tabulka modeluje výši a předpokládané složení úrokových sazeb v návaznosti na zvolenou variantu fungování půjček na vzdělání. Hlavním rozdílem mezi Variantou 1 a Variantou 2 je placení rizikové přirážky v úrokové sazbě a také vyšší provozní náklady systému, které zahrnuje úroková sazba pouze ve variantě 1. Varianta 2 - záruční je rozdílná v nákladech na pořízení kapitálu, kde je využíván komerční kapitál. Dále jsou ve složení úrokových sazeb uvedeny provozní náklady komerčních subjektů, kam převážně spadají tzv. fixní náklady (např. odpisy, nájmy), které komerční subjekt rozpočítává na všechny realizované produkty (obchody). Do této položky také mohou spadat některé variabilní náklady navázané na produkt (např. zaměstnanci telefonního bankovnictví, podpora systémů), u těchto variabilních nákladů je možné zavést sazebník a platby pouze v případě jejich využití či potřeby, tj. nezahrnovat je do provozní části úrokové sazby. Tabulka č. 3 – Další parametry vstupující do finančního modelu, sloužící k úpravě počtu příjemců s nárokem na půjčku a pro výpočet výše splátky u modelů splácení půjčky navázaných na příjem příjemce Tabulka č. 3 doplňuje další parametry finančního modelu v návaznosti na provedené úpravy počtů příjemců s nárokem na poskytované půjčky na vzdělání, kdy bylo nutné upravit celkové počty studentů na ty, kteří splňují definici příjemce s nárokem na poskytnutí půjčky na vzdělání. V posledním řádku je pro úplnost vstupních parametrů uvedena výše průměrná mzdy v ČR, která je podkladem pro výpočet výše splátky u modelu vycházejícího z podmínky, že příjemce začíná splácet poskytnutou půjčku v době, kdy jeho příjem přesáhne výši průměrné mzdy v ČR. Ve finančním modelu byl dále zvolen jednotný procedurální model půjček na vzdělání, kdy základem je poskytování půjček na školné a půjček na životní náklady na stejném principu. 1.1.1 Předpoklady finančního modelu podle zúčastněné strany a podle zvolené varianty V této kapitole definujeme možné finanční dopady systému půjček pro studenty vysokých škol. Tyto dopady lze rozdělit na dvě hlavní skupiny: - Finanční dopady modelu z pohledu státních zdrojů (státního rozpočtu): § kapitálová potřeba na poskytované půjčky (dluhová strana rozpočtu); § náklad na zajištění kapitálové potřeby (náklad na zdroje, výdajová strana rozpočtu) – dle délky financovaného nákladu; § provozní náklady systému (výdajová strana rozpočtu); § náklady na financování nesplacených půjček (výdajová strana rozpočtu). - Dopady modelu z pohledu příjemce: § výše dluhu po ukončení studia; § doba splácení; § úroková sazba. Jako základní vstupní parametr pro modelování finančních toků, bylo nutné odhadnout počet příjemců v návaznosti na definici, podle které budou mít na půjčku na vzdělání nárok. 1.1.2 Předpokládaný příjemců s nárokem na půjčku Pro výpočet předpokládaného počtu studentů s nárokem na půjčku na školné vycházíme z definice příjemce uvedené v kap 2.1 RIA jako Varianta 1 – Definice příjemce. Status příjemce bude mít každá fyzická osoba, která splňuje následující: - studuje akreditovaný (resp. registrovaný) studijní program (bakalářský, magisterský vč. navazujícího, doktorský), - studuje v prezenční formě studia, - v celkovém součtu dosud absolvovaných let studia příslušného stupně její studium nepřesáhlo délku standardní doby studia tohoto stupně, - při zahájení studia v příslušném akreditovaném (resp. registrovaném) studijním programu nepřekročila hranici věku 30 let. Jako výchozí byla použita data z roku 2010 (a předchozích), která jsou dostupná v databázích www.uiv.cz a SIMS (popř. dalších – ČSÚ, MŠMT). Predikce převážně vychází z projekce vývoje populace ve věku 19 – 24 let, z předpokladu zachování poměru počtu studentů vysokých škol a z předpokladu zachování dalších výše uvedených parametrů na stávající úrovni. Tabulka č. 4– Vývoj populace ve věku 19 – 24 let a předpokládaný vývoj počtu vysokoškolských studentů (celkový počet, počet studentů prezenčního studia – pouze občané ČR a bez studentů doktorandského studia) V rámci dalších úprav bylo nutné očistit celkové počty studentů o ty, kteří splňují definici studenta s nárokem na půjčku, a to je stanovení počtů studentů prezenčního studia na předpokládané úrovni 70 % (předpoklad vychází z podkladů www.uiv.cz a zachycuje trend posledních několika let – viz tabulka níže) Tabulka č. 5 – Vývoj počtu studentů v prezenčním a distančním studiu Dále pak je nutné očistit poměr studentů v prezenční a distanční formě studia a podíl počtu studentů doktorandského studia (viz tabulka výše). Tabulka č. 6 – Tabulka s uvedeným poměrem zahraničních studentů a studentů občanů ČR Následně byl počet studentů očištěn o studenty zahraniční (pomocí procentuální poměru zahraničních studentů). Po zohlednění výše uvedených úpravy počtu studentů je v tabulce č. 7 (viz níže) uveden předpokládaný počet studentů (dle studijního stupně), kteří studují v prezenční formě studia a jsou občané ČR. Tento počet je základním podkladem pro další úpravy při stanovení počtu studentů s nárokem na půjčku na školné. Tabulka č. 7 – Předpokládaný vývoj počtu studentů prezenčního studia (občané ČR, bez studentů doktorandského studia) podle stupně studia a celkem v letech 2010 - 2030 Počty studentů v jednotlivých stupních studia vycházejí z předpokládaného vývoje nově přijatých studentů do prvního ročníku a následně byly korigovány o předpokládané procento studijní úmrtnosti při postupu do dalšího ročníku. U absolventů bakalářského stupně bylo dále uvažováno s tím, že v dalším studiu navazujících magisterských programů bude pokračovat 75 % absolventů. Tabulka č. 8 – Odhad vývoje počtu studentů prezenčního bakalářského studia (pouze občané ČR) v letech 2010 – 2030, včetně uvažované studijní úmrtnosti a předpokladu, že dále v navazujících magisterských programech pokračuje 75 % absolventů Tabulka č. 9 – Odhad vývoje počtu studentů prezenčního navazujícího magisterského studia (pouze občané ČR), včetně uvažované studijní úmrtnosti, v letech 2010- 2030 Tabulka č. 10 – Odhad vývoje počtu studentů prezenčního magisterského studia (pouze občané ČR) včetně uvažované studijní úmrtnosti, v letech 2010 - 2030 Celkové počty studentů v jednotlivých stupních studia dále vstupují do odhadu předpokládaného počtu studentů, kteří využijí možnost čerpat půjčku na školné a dále pak do odhadů výše kapitálové potřeby pro zajištění poskytování půjček na vzdělání. 1.1.2.1 Předpokládaný počet studentů s nárokem na půjčku a počet studentů skutečně využívajících půjčku na školné Výpočet nově přijatých studentů v jednotlivých letech byl vstupním podkladem pro zjištění předpokládané výše kapitálové potřeby v daném roce. Tento údaj byl také nutný pro prvotní odhady kapitálové potřeby při zavádění systému půjček na vzdělání v prvních letech až do doby tzv. plného fungování systému, kdy již školné platí všechny ročníky a půjčku tedy mohou čerpat studenti všech ročníků. Tabulka č. 11 – Odhad vývoje počtu studentů zapsaných (nově přijatých) do prvního ročníku prezenční formy studia dle jednotlivých stupňů V této tabulce odhady počtů všech studentů prezenčního studia (pouze občanů ČR bez studentů doktorandského studia), kteří v daném roce nastoupí ke studiu. Předpokladem finančního modelu bylo, že 50 % ze studentů s nárokem na půjčku bude mít zájem čerpat půjčku na školné. Pro výpočet celkového počtu studentů s nárokem a těch, kteří budou skutečně půjčku čerpat, byly zohledněny další faktory, a to počty studentů, kteří nesplňují další podmínky vycházející z definice studenta (věk a standardní délku studia). Tabulka č. 12 – Parametry upravující počet studentů s nárokem na půjčku a počet studentů, kteří budou skutečně půjčku čerpat Faktory, které byly z uvedeného počtu studentů očištěny, jsou studenti vysokých škol ve věkové hranici 31+. Těchto studentů je dle dat z www.uiv.cz přibližně 4,5 tis. (občanů ČR, v prezenčním studiu a v bakalářském, navazujícím magisterském a magisterském stupni), což činí přibližně 3 % ze všech studentů odpovídajících definici. Z výše uvedených dat bylo navíc nutné odhadnou počet (procentuální poměr) těch studentů, kteří studují více než jednu VŠ, popř. přesahují standardní dobu studia, a tedy v tomto případě nebudou definici příjemce splňovat. Podle modelových výpočtů se jedná o přibližně 20,6 %. Tabulka č. 13 – Odhad počtu nově zapsaných studentů v jednotlivých stupních studia, kteří splňují definici příjemce a kteří půjčku skutečně poptávají Z tabulky vyplývá, že za výše uvedených předpokladů se každý rok bude jednat o přibližně 30 - 35 tis. žádostí o půjčky (při zachování odhadované hranice 50 % žádajících studentů z celkového počtu těch, kteří budou mít na půjčku na školné nárok). 1.1.3 Další předpoklady pro finanční modelování vstupující do výpočtů Pro výpočty finančních toků bylo také nutné odhadnout počty studentů, kteří v daném roce ukončí vysokou školu (z těch kteří využili půjčky) a začínají pracovat. Tato čísla vycházejí z výše uvedených uvedených hodnot a je v nich zohledněn i očekávaný počet studentů, kteří školu nedokončí úspěšně. U bakalářského stupně studia byl také počet úspěšných absolventů očištěn o příslušný počet studentů, kteří pokračují na navazujícím magisterském studiu. Od počtu studentů, kteří ukončili školu, se následně odvíjí odhady objemu prostředků, které uhradí při splácení půjček na vzdělání. Ty byly využity v dalších kapitolách pro jednotlivé varianty splácení. Tabulka č. 14 – Odhady počtu absolventů vysokých škol, kteří využili půjčku na vzdělání (příjemců), úspěšně ukončili studium, a kteří vstupují do pracovního procesu Schopnost absolventů splácet poskytnutou půjčku se odvíjí od výše jejich příjmů. Ve finančních modelech, kde je splácení poskytnutých půjček navázáno na příjem absolventa, vycházíme při výpočtu výše jejich splátek z přehledu o průměrných mzdách zaměstnanců dle úrovně dosaženého vzdělání a dle věku, která vychází z podkladů ČSÚ a je následně upravena a převedena do časové řady - viz tabulka č. 15. Tabulka č. 15 – Průměrné mzdy absolventů (střední škola s maturitou, bakalářský, magisterský stupeň) podle úrovně jejich vzdělání a podle jejich věku v Kč 1.2 Varianta 0 – Maximalistická varianta fungování půjček na vzdělání bez návratnosti vloženého kapitálu Jedná se o teoretickou variantu, kdy stát pouze vkládá prostředky do poskytování půjček, za vynaložené prostředky platí náklad (úrok) a studenti poskytnuté půjčky nesplácí. Výpočet této varianty je základním vstupem pro porovnání náročnosti fungování systému a maximální teoretické nákladnosti pro státní rozpočet. 1.2.1 Kapitálová potřeba bez ohledu na návratnost kapitálu (splácení půjček) Pokud předpokládaný počet studentů využije půjčky a tyto budou v průměrné předpokládané výši ¾ limitu školného, tj. 7,5 tis. Kč na semestr a ve stejné průměrné výši u půjčky na životní náklady, tj. celkem 30 tis. Kč ročně získáme odhadované hodnoty předpokládané kapitálové potřeby (finanční zdroje, které bude potřeba zajistit na poskytované půjčky) v hodnotě přibližně 2,4 mld. Kč ročně (v případě, že neuvažujeme návratnost poskytovaného kapitálu – jedná se o tzv. maximalistický model kapitálové potřeby). Tabulka č. 16 – Odhad kapitálové potřeby v návaznosti na předpokládanou průměrnou výši půjčky a počet poptávajících příjemců (bez zohlednění návratnosti poskytnutého kapitálu) V tabulce je v prvním sloupci uvedena předpokládaná průměrná výše půjčky (uvažujeme o ¾ limitu školného a stejnou průměrnou půjčky na životní náklady). V dalších sloupcích je uveden odhad objem kapitálových prostředků (ročních) v návaznosti na počet poptávajících příjemců v jednotlivých letech (pro potřeby modelu byly spojeny programy magisterského studia a navazujícího magisterského studia, které po prvních třech letech náběhu systému již dosahuje stejných parametrů jako studium magisterské, tj. student navazujícího magisterského studia čerpá půjčku při započetí bakalářského studia). Tabulka navíc zobrazuje postupný náběh systému – požadavků na kapitál, kdy v prvních letech je uvažováno pouze o studentech prvních ročníků. Následně celková roční náročnost roste s tím, jak se roste počet studentů s půjčkou na vzdělání. V posledním sloupečku je uvedena kapitálová potřeba kumulativně, tj. pokud by se do systému nevracely žádné finanční prostředky, byl by v roce 2030 celkový objem poskytnutých půjček na vzdělání (bez úroků) zhruba 38 mld. Kč. 1.2.2 Náklady na kapitál (výdaje státního rozpočtu) bez ohledu na návratnost kapitálu V další tabulce níže je odhadnut vývoj nákladů na poskytnutý kapitál v jednotlivých stupních studia v jednotlivých letech (jedná se o odhad úroků v jednotlivých letech za kumulovaný kapitál, tj. bez jeho návratnosti a za podmínky, že úrok je každoročně splacen). Vycházíme přitom z očekávané kapitálové potřeby znázorněné v tabulce č. 16 a také z předpokladů, že vypůjčený a studentům poskytnutý kapitál je úročen úrokovou sazbou ve výši 3,4 % (střední hodnota úrokové sazby 3,4 % tzv. desetiletých a patnáctiletých peněz) na finančních trzích. V případě maximalistické varianty zatížení státního rozpočtu (výdajová část) by stát každý rok musel hradit zvyšující se úrok (viz tabulka č. 17) v návaznosti na to, jak by rostla kapitálová potřeba (viz tabulka č. 16). Tabulka č. 17 – Odhad vývoje nákladů na kapitál dle jednotlivých stupňů studia a celkem (souhrn úrokových nákladů na kapitál bez započítání návratnosti kapitálu, předpokládaná výše úrokové sazby 3,4 %, úrok je placen ročně) Tabulka č. 17 zobrazuje předpokládaný vývoj nákladů (úroků) na kapitál potřebný pro poskytované půjčky na vzdělání. Celkový náklad ročně hrazený ze státního rozpočtu by v případě, že se zpět nevrátí žádná splátka půjčky, v roce 2030 činil více než 1,2 mld. Kč. Za období let 2013 – 2030 by to celkově představovalo pro státní rozpočet přes 12 mld. Kč. 1.3 Varianty 1 – Systém půjček na vzdělání zabezpečovaný Centrem V této kapitole je uveden finanční model navázaný na Variantu 1 – Systém půjček na vzdělání zabezpečovaný Centrem, tak jak je popsána v kap.2.3.RIA. Předpoklady Varianty 1: - předpokládaný počet příjemců s nárokem a těch, kteří skutečně využijí půjčku, je uveden v Tabulce č. 13; - úroková sazba (náklady na kapitál) je stanovena na úroveň 3,4 %; - půjčka se úročí ode dne jejího poskytnutí (úrok nabíhá jako dluh studenta); - splácení je zahájeno po dosažení průměrné mzdy (jejího přesáhnutí), a to ve výši 10 % z příjmů nad úroveň průměrné mzdy; - výše úroku pro studenta, který půjčku čerpá, je stanovena na úroveň 7,3 % (viz. tabulka č. 2 v kap.1.1), kde je obsažena provozní a riziková přirážka); - výše půjčky pro část modelující dluhové a výdajové zatížení státu 30 tis. Kč ročně; - výše půjčky modelující maximální zatížení studenta je 40 tis. Kč ročně. 1.3.1 Kapitálová potřeba na poskytované půjčky V této části je uvedena roční kapitálová potřeba sytému ve variantě 1 spojená s poskytnutými půjčkami na vzdělání (tj. pouze kapitál potřebný ke krytí poskytnutých půjček na vzdělání). Vývoj potřeby byl modelován v čase a byla zde již započítána postupná návratnost půjčených prostředků (tzv. splácení jistiny poskytnuté půjčky). Splácení probíhá po dosažení průměrné mzdy absolventem, a proto v prvních letech po zavedení systému roční kapitálová potřeba roste a až následně klesá v závislosti na zvyšujícím se objemu splácené jistiny, která se vrací do systému a je dále půjčována. Tabulka č. 18 – Odhad vývoje kapitálové potřeby (výše finančních prostředků nutných zajistit pro poskytování půjček na vzdělání) při zahrnutí návratnosti kapitálu od studentů v případě splácení po dosažení průměrné mzdy Kapitálová potřeba v prvních letech kopíruje tzv. maximalistickou potřebu, tj. potřebu kapitálu, které nezohledňuje návratnost kapitálu. V tomto případě jej to dáno tím, že většina absolventů nedosahuje v prvních letech svého zaměstnání vyšších příjmů než je průměrná mzda v ČR a pokud jsou nějaké prostředky na splátkách vybrány, pokrývají pouze úroky z půjčky. Až v delším časovém období se kapitálová potřeba snižuje, ale velmi pomalu (v tomto případě až od roku 2025). V tomto případě převážně díky absolventům bakalářského studia je návratnost půjček velmi dlouhá, a proto následná kapitálová potřeba je vysoká (cca 2 mld. Kč ročně) a kumulativně je v letech 2013 – 2030 potřeba zajistit přibližně 35 mld. Kč na poskytované půjčky na vzdělání. 1.3.2 Náklady na kapitál (úrok placený ze státního rozpočtu) V předchozí kapitole byl modelován potřebný tok kapitálu. Varianta 1 předpokládá, že kapitál na půjčky bude zajišťován na finančních trzích a na jeho získání bude poskytována garance státu. Díky této garanci lze minimalizovat náklad spojený se zajištěním kapitálu. V tabulce (viz níže) je modelován vývoj nákladů (placených úroků) na zajištění potřebného kapitálu. Úrok předpokládáme ve výši 3,4 %, placení úroků je roční. Vývoj již v sobě zahrnuje vybrané splátky od absolventů za předpokladu, že absolvent splácí až v době, kdy jeho příjem přesáhne průměrnou mzdu. Tabulka č. 19 – Odhad vývoje nákladů na kapitál (placených úroků ze státního rozpočtu) při započítání splátek absolventů při dosažení vyšší než průměrné mzdy (úrok 3,4 %, platba roční) Z tabulky vyplývá, že převážně díky absolventům bakalářských programů je nutné ročně dotovat náklad na kapitál potřebný pro půjčky na vzdělání ze státního rozpočtu. I v roce 2030, kdy je již systém v provozu 17 let, stále stát vynakládá přibližně 500 mil. Kč na platbu úroků ze zajišťovaného kapitálu. Celkové výdaje státního rozpočtu na platbu úroků v letech 2013 – 2030 činí předpokládaných 7,5 mld. Kč. 1.3.3 Náklady na provoz systému a na financování nesplácených půjček Provozní přirážka Pro fungování celého systému poskytování půjček na vzdělání je nutné zajistit dostatečné finanční zdroje, ze kterých je provoz systému hrazen (v tomto případě nejsou uvažovány prostředky nutné pro vybudování systému). V této variantě je předpokládáno, že financování provozu bude hrazeno z vybraných úroků, které již obsahují tzv. provozní přirážku, a to ve výši 1,5 %. Tabulka č. 20 – Odhad vývoje nákladů na provoz systému (placená provozní přirážka), které jsou generovány z vybraných plateb úroků od splácejících absolventů V plném provozu předpokládá model roční náklady ve výši 230 mil. Kč ročně. Tato výše vybraných prostředků bude pokrývat provoz Centra, provoz informačních systému, administraci cca 35 tis. nových žádostí ročně a administraci a výběr splátek od absolventů a na další zajišťované činnosti. Riziková přirážka Pro financování nesplacených půjček, které se nepodařilo vymoci po dlužníkovi, slouží tzv. „záruční fond“, do kterého je převáděna část ze splacených úroků. Výše rizikové přirážky je stanovena na úroveň 1,9 %, a v tomto finančním modelu je odhadnuta z předpokládané výše 8 - 10 % nesplacených půjček. Tabulka č. 21 – Odhad vývoje tvorby záručního fondu (placené rizikové přirážky, která je součástí úrokové sazby), ze kterého jsou hrazeny nesplácené půjčky, které se nepodařilo po dlužníkovi vymoci, popř. které absolventi neměli za povinnost začít splácet Při stanovené výši rizikové přirážky 1,9 % bude ve sledovaném období průměrně vybráno na této přirážce 230 mil. Kč ročně. Z odhadovaných příjmů a v porovnání s předpokládanou potřebou kapitálu a potřebou hradit náklady na kapitál pokryje tato vybraná riziková přirážka přibližně 8 - 10 % nesplacených půjček, které se nepodařilo vymoci. V případě, že procentuální poměr nesplácených půjček bude vyšší (např. 25 % absolventů nezačne splácet) nebude tato výše rizikové přirážky stačit a musela by být adekvátně zvýšena v neprospěch ostatních příjemců, kteří poskytnuté půjčky splácí. 1.3.4 Vývoj zadlužení a splácení z pohledu příjemce V tabulce je uveden dluh příjemce, který využije maximální možnou půjčku (tj. 20 tis. Kč na školné a 20 tis. Kč na živobytí), a za předpokladu, že dluh mu byl úročen od chvíle jeho poskytnutí. Tabulka zobrazuje případ, že není poskytnutá půjčka splácena. V tom případě např. dluh příjemce, absolventa bakalářského stupně, který začal studovat v roce 2013, po dokončení studií v roce 2015 činí 139 tis. Kč, a pokud do roku 2031 nezačne splácet, tak mu dluh naroste do výše 427 tis. Kč. Tabulka č. 22 – Odhad vývoje zadlužení příjemce v jednotlivých stupních studia, pokud nedosáhne průměrného platu a půjčku nebude splácet (úročení od začátku poskytnutí půjčky, úrok 7,3 %, dluh v Kč) V případě, že budeme vycházet z průměrných mezd studentů uvedených v tabulce č. 15 a za podmínky, že příjemce začne splácet až v momentě, kdy přesáhne hodnotu průměrné mzdy a následně mu bude předepsána splátka ve výši 10 % z příjmu nad úroveň průměrné mzdy, tak se bude se zadlužení studenta vyvíjet způsobem uvedeným v následující tabulce. Tabulka č. 23 – Odhad vývoje zadlužení příjemce v případě, že splácí až po dosažení průměrné mzdy a splátka je stanovena ve výši 10 % z příjmů nad jeho průměrnou mzdu (úrok 7,3 %, v Kč) Za předpokladu, že příjemce bude dosahovat průměrné mzdy uvedené v tabulce č. 15, dluh mu bude úročen 7,3 % úrokové sazby, splátky nastaveny ve výši 10 % z příjmu nad průměrnou mzdu, tak příjemce-absolvent bakalářského studia nebude mít dluh (půjčku na vzdělání ve výši 40 tis. Kč ročně) splacený ani po 33 letech (a zadlužení stále roste, protože příjemci nedosahují nebo pouze mírně přesahují průměrný výdělek). U magisterského studia je situace jiná, zde příjemci-absolventi magisterského studia také ve sledovaném období půjčku nesplatí, ale dluh jim v průběhu stagnuje kolem hranice 400 tis. Kč ročně. Pokud absolvent čerpal půjčku pouze na navazující magisterské studium, pak lze odhadnout, že tuto půjčku splatí za 12 let. Vývoj výše splátek stanovených na základě dosažených příjmů je uveden v následující tabulce (tabulka je využitelná pro všechny varianty splácení v návaznosti na stanovení splátky na základě průměrných příjmů). Tabulka č. 24 – Odhad výše předpokládaných splátek, které příjemce v jednotlivých stupních studia splácí za podmínky, že dosahuje průměrné mzdy stanovené dle tabulky č. 15, a v případě, že přesáhne průměrnou mzdu, je mu splátka vypočítána jako 10 % z příjmu nad průměrnou mzdou Z tabulky je zřejmé, že průměrný příjemce-absolvent bakalářského studia začne půjčku na vzdělání splácet až po 6 letech od absolvování studií, na rozdíl od příjemce-absolventa magisterského studia, který již po dvou letech v průměru dosahuje vyšší než průměrné mzdy. 1.4 Varianta 2 – Systém půjček se zapojením komerčních subjektů V této kapitole je uveden finanční model navázaný na Variantu 2 – Systém půjček se zapojením komerčních subjektů, tak jak je popsána v kap. 2.3 RIA s tím, že jsou modelovány 4 podvarianty v závislosti na způsobu výpočtu splátky a způsobu zapojení komerčních subjektů. Předpoklady Varianty 2: - předpokládaný počet příjemců s nárokem a těch, kteří skutečně využijí půjčku, je uveden v tabulce č. 13; - úroková sazba (náklady na kapitál) je stanovena na úroveň 3,4 % u variant 2a, b, c a ve výši 3,75 u záruční varianty 2d; - půjčka se úročí ode dne absolvování studia (úrok nabíhá jako dluh příjemce); - splácení je variantní: § zahájeno po dosažení průměrné mzdy (jejího přesáhnutí), § zahájeno ihned po ukončení studia, splátka stanovena jako % z příjmů příjemce, § zahájeno ihned po ukončení studia, splácení probíhá po předem stanovenou dobu; - výše úroku pro příjemce je ve variantách 2a, b, c stanovena na úroveň 4,4 % (viz. tabulka č. 2 v kap.1.1) a ve variantě 2d pak ve výši 4,95 %; - výše půjčky na životní náklady pro část modelující zatížení státního rozpočtu na 30 tis. Kč ročně; - výše půjčky modelující maximální zatížení příjemce na 40 tis. Kč ročně. Kapitola je dále členěna podle podvarianty splácení. 1.4.1 Varianta 2a – Systém splácení v případě dosažení průměrné mzdy V této části je modelována situace, kdy příjemci začínají splácet poskytnuté půjčky až v případě, že jejich mzda přesáhne průměrnou mzdu. Splátka je následně počítána jako 10 % z příjmů nad průměrnou mzdu. 1.4.1.1 Kapitálová potřeba na poskytované půjčky na vzdělání V tabulce (viz níže) je zobrazena kapitálová potřeba na poskytnuté půjčky na vzdělání s již zahrnutou návratností kapitálu ze splátek příjemců (splátek jistiny), při zvolené variantě splácení po dosažení průměrného příjmu. Tabulka č. 25 – Odhad vývoje kapitálové potřeby při zahrnutí návratnosti od příjemců, kteří začínají splácet až po dosažení vyšší mzdy než je průměrná mzda v ČR Tabulka zobrazuje kapitálovou potřebu (finanční zdroje na poskytované půjčky), kterou bude nutné zajistit ročně (a kumulativně) pro pokrytí požadavků příjemců. Uvedené hodnoty již zohledňují návratnost finančních prostředků v podobě vybraných splátek. I přes započítanou návratnost bude v roce 2030 stále nutné zajistit 1,4 mld. Kč pro uspokojení poptávky po půjčkách na vzdělání. Celkově v té době bude již v systému rozpůjčováno téměř 32,8 mld. Kč. 1.4.1.2 Náklady na kapitál (úrok placený ze státního rozpočtu) Tato varianta předpokládá, že kapitál na poskytované půjčky bude zajišťován na finančních trzích a na jeho získání bude poskytována garance státu. Díky této garanci lze minimalizovat náklad spojený se zajištěním kapitálu. V tabulce (viz níže) je modelován vývoj nákladů (placených úroků ze státního rozpočtu) na zajištění potřebného kapitálu. Úrok na zajištění kapitálu předpokládáme ve výši 3,4 %, placení úroků je roční. Vývoj již v sobě zahrnuje vybrané splátky od příjemců za předpokladu, že absolvent splácí až v době, kdy jeho příjem přesáhne průměrnou mzdu. Tabulka č. 26 – Odhad vývoje nákladů na kapitál (placených úroků) při započítání splátek absolventů při dosažení vyšší než průměrné mzdy (úrok 3,4 %, platba roční) Převážně díky absolventům bakalářských programů je nutné ročně dotovat ze státního rozpočtu náklad na kapitál potřebný pro půjčky. I v roce 2030, kdy je již systém v provozu 17 let, stále ročně stát platí přibližně 450 mil. Kč úrokových nákladů ze zajišťovaného kapitálu. Odhad celkových výdajů státního rozpočtu na platbu úroků v letech 2013 – 2030 činí 7,3 mld. Kč. 1.4.1.3 Vývoj zadlužení a splácení z pohledu příjemce V tabulce je uvedeno zadlužení příjemce za předpokladu, že využil maximální výši půjčky na vzdělání (ve výši 40 tis. ročně) a dluh je mu úročen až od chvíle, kdy student absolvoval studia. Tabulka zobrazuje situaci, při které není poskytnutá půjčka splácena (tento případ je relevantní zejména u varianty, kdy splácení začíná až po dosažení průměrné mzdy studentem). V tom případě např. dluh příjemce-bakaláře, který začal studovat v roce 2013, po dokončení studií v roce 2015 činí 120 000 Kč (tedy pouze částku, kterou si půjčil), avšak pokud do roku 2031 nezačne splácet, tak mu dluh naroste do výše 238 tis. Kč (což je o téměř 200 tis. Kč méně než ve variantě 1). Nižší zadlužení ve srovnání s variantou 1 je způsobeno nejen pozdějším začátkem úročení, ale převážně stanovenou nižší úrokovou sazbou, která obsahuje nižší provozní přirážku a neobsahuje rizikovou přirážku (viz východiska modelu). Tabulka č. 27 – Odhad vývoje zadlužení příjemce ve variantě 2a, pokud nedosáhne průměrné mzdy a půjčku nikdy nezačne splácet (úročení začíná po ukončení studia, úrok 4,4 %) V případě, že budeme vycházet z průměrné mzdy příjemců uvedených v tabulce č. 15 a podmínky, že splácení začíná až v době, kdy příjemce dosahuje vyšší mzdu než je průměrná mzda v ČR (a stanovíme splátku ve výši 10 % z příjmu přesahujícího průměrnou mzdu) a úrokovou míru ve výši 4,4 %, bude se zadlužení (růst dluhu) studenta vyvíjet způsobem, jak ukazuje následující tabulka. Tabulka č. 28 – Odhad vývoje zadlužení příjemce při započítání jím zaplacených splátek v návaznosti na dosahovanou průměrnou mzdu (roční splátka stanovena ve výši 10 % ze mzdy, o která přesahuje průměrnou mzdu, úrok 4,4 %, v Kč) Za předpokladu, že příjemce bude dosahovat průměrných mezd uvedených v tabulce č. 15, bude mít fixní úrokovou sazbu ve výši 4,4 %, splátky budou stanoveny ve výši 10 % z jeho mzdy, která jsou nad úrovní průměrné mzdy, tak příjemci-absolventi bakalářského stupně v této variantě nesplatí půjčku na vzdělání ani po 23 letech (na rozdíl od varianty 1 se ale od roku 2028 jejich dluhové zatížení snižuje). V případě magisterského studia budou příjemci splácet půjčku přibližně 19 let, a pokud příjemce čerpal půjčku pouze na navazující magisterské studium (tj. měl by na začátku dluh 80 tis. Kč), tak má splaceno za 10 let od ukončení studia. Výrazné snížení doby splácení v porovnání s variantou 1 bylo dosaženo převážně díky bezúročnému období během studia (náklady hradí stát) a zvýhodněné úrokové sazby, která nezahrnuje rizikovou přirážku (náklady na úpadky studentů nese státní rozpočet). 1.4.2 Varianta 2b – Systém splácení po ihned po absolvování a dosažení příjmů V této části je modelována situace, kdy příjemci začínají splácet poskytnuté půjčky ihned po ukončení vysoké školy. Splátka je vypočítána jako procentní podíl z dosažené mzdy. Pro účely finančního modelu byla výše splátky stanovena jako 2 % ze mzdy příjemců. V praxi je možné tuto výši upravovat v závislosti na vývoji celého systému (např. na 5 %). 1.4.2.1 Kapitálová potřeba na poskytované půjčky V tabulce (viz níže) je zobrazena kapitálová potřeba na poskytnuté půjčky na vzdělání s již zahrnutou návratností kapitálu ze splátek příjemců (splátek jistiny), při zvolené variantě splácení, kdy příjemce splácí 2 % ze své mzdy a začíná splácet ihned po ukončení vysoké školy. Tabulka č. 29 – Odhad vývoje kapitálové potřeby (výše finančních prostředků nutných na poskytované půjčky) při zahrnutí návratnosti kapitálu od příjemců, kteří začínají splácet 2 % ze své mzdy ihned po ukončení vysoké školy Tabulka zobrazuje kapitálovou potřebu (finanční zdroje na poskytované půjčky), kterou bude nutné zajistit ročně (a kumulativně) pro pokrytí požadavků příjemců na půjčky. Uvedené hodnoty již zohledňují návratnost finančních prostředků v podobě vybraných splátek. I přes započítanou návratnost bude v roce 2030 stále nutné zajistit 1,7 mld. Kč pro uspokojení poptávky po půjčkách na vzdělání. Celkově v té době bude již v systému rozpůjčováno téměř 32 mld. Kč. 1.4.2.2 Náklady na kapitál (úrok placený ze státního rozpočtu) V tabulce (viz níže) je modelován vývoj nákladů (placených úroků) na zajištění potřebného kapitálu. Úrok na zajištění kapitálu předpokládáme ve výši 3,4 %, placení úroků je roční. V odhadech již jsou zahrnuté splátky od příjemců za předpokladu, že příjemce splácí ihned po ukončení školy, a to splátku ve výši 2 % ze své mzdy. Tabulka č. 30 – Odhad vývoje nákladů na kapitál (placených úroků ze státního rozpočtu) při započítání splátek ve výši 2 % z dosažených mezd a započetí splácení ihned po ukončení školy (úrokový náklad 3,4 %, platba roční) Také v této variantě je nutné dotovat ze státního rozpočtu úrokové náklady na zajištěný kapitál. Při plném fungování systému bude stát ročně platit přibližně 170 mil. Kč na kapitál. Podle vývoje nákladů na kapitál lze odvodit, že většina splátek pokrývá přibližně výši úroku, a proto výsledný náklad na kapitál není tak vysoký jako v případě variant 1 a 2a. 1.4.2.3 Vývoj zadlužení a splácení z pohledu příjemce Druhou variantou splácení je stanovit absolventům povinnost začít splácet ihned po ukončení vysoké školy (v případě, že dosahují příjmů) a splátku stanovit ve výši 2 % z dosažených mezd. Podkladem pro stanovení výše mezd příjemce je přehled průměrných mezd podle vzdělání a věku z tabulky č. 15. Tabulka č. 31 – Odhad vývoje zadlužení příjemce při započítání jím zaplacených splátek v návaznosti na dosahovanou mzdu (roční splátka stanovena ve výši 2 % z dosažené mzdy, úrok 4,4 %, v Kč) Za předpokladu, že příjemce bude dosahovat průměrné mzdy uvedené v tabulce č. 15, bude mít fixní úrokovou sazbu ve výši 4,4 %, a splátky budou stanoveny ve výši 2 % z jeho příjmu, tak příjemci-absolventi bakalářského studia ani v této variantě nesplatí půjčku na vzdělání ve sledovaném období (na rozdíl od Varianty 2a, ale mají v roce 2038 dluh výrazně nižší). U magisterského studia budou příjemci splácet půjčku naopak ve srovnání s variantou 2a déle a ve sledovaném období ke splacení nedojde. Pokud příjemce čerpal půjčku pouze na navazující magisterské studium (tj. měl na začátku splácení dluh 80 tis. Kč), tak splatí celou půjčku za 13 let od ukončení studia. V této variantě dochází ke snížení doby splácení v porovnání s Variantou 1, a to díky bezúročnému období během studia (náklady hradí stát) a zvýhodněné úrokové sazbě, která nezahrnuje rizikovou přirážku (náklady na úpadky studentů nese státní rozpočet). 1.4.3 Varianta 2c – Systém splácení půjček s pevnou dobou splácení Varianta splácení půjček na vzdělání s pevnou dobou splácení je v principu nejjednodušší. K modelování není třeba používat údaje o příjmech absolventů (do značné míry tak odpadá problém záměrného upravování výše příjmů příjemci). Také pro odhad budoucích finančních toků je pevně stanovená doba splácení výrazně jednodušší. V použitém finančním modelu bylo pro tuto variantu bylo zvoleno období splácení 10 let, v praxi je možné nabízet studentům různé délky období splácení (např. 5, 10 či 15 let). I v této variantě platí, že během studia není poskytnutá půjčka úročena, a proto tyto náklady nese stát. 1.4.3.1 Kapitálová potřeba v případě zavedení pevné doby splácení – 10 let. V tabulce (viz níže) je zobrazena kapitálová potřeba na poskytnuté půjčky na vzdělání s již zahrnutou návratností kapitálu ze splátek příjemců (splátek jistiny) a při zvolené variantě splácení s pevnou dobou splácení (10 let), včetně zahrnutí splátek těch příjemců, kteří nedokončí školu. V této variantě je dále uvažováno o úrokové sazbě 4,4 %, které neobsahuje rizikovou přirážku, ze které jsou hrazeny náklady spojené s nesplácenými půjčkami. Tomuto tématu je věnována samostatná subkapitola na konci této varianty. Tabulka č. 32 – Odhad vývoje kapitálové potřeby při zahrnutí návratnosti kapitálu od příjemců, kteří začínají splácet po ukončení vysoké školy po předem stanovenou dobu splácení (doba splácení 10 let) V tomto případě bude muset stát zajišťovat (půjčovat si) finanční prostředky do roku 2025. Po tomto roce by již systém měl generovat na splátkách dostatečné množství prostředků pro pokrytí nových půjček, ale pouze do roku 2028, kdy z důvodu nárůstu počtu studentů (populačního vývoj), a tím zvyšujícího se předpokládaného počtu poskytovaných půjček, je kapitálová potřeba na pokrytí poskytovaných půjček opět vyšší než kapitál generovaný z výběru splátek (splátek jistiny). Celkově je v roce (kumulativní součet) 2030 v systému rozpůjčováno příjemcům 15,1 mld. Kč. Tato výše kapitálu zároveň vstupuje do dluhového zatížení státu (v případě, že kapitál poskytuje stát) a z modelovaných variant je to částka nejnižší. V případě potřeby úplného splacení kapitálových prostředků, by systém půjček musel být ukončen (dále již by se nepůjčovalo) a následně by v čase (do 10 let) došlo k postupnému splacení všech prostředků příjemci (s výjimkou nesplácených půjček). 1.4.3.2 Náklady na kapitál v případě pevné doby splácení Tabulka zobrazuje roční výši úrokových nákladů na potřebný kapitál, neboli jaký náklad bude ročně státní rozpočet muset zaplatit na zajištění potřebného kapitálu na poskytované půjčky na vzdělání. V tabulce jsou již zahrnuty úrokové platby příjemců v rámci splácení (poměrná část spadající na krytí úrokových nákladů na potřebný kapitál). Tabulka č. 33 – Odhad vývoje nákladů na kapitál (placených úroků ze státního rozpočtu) při započítání splátek stanovených v případě půjček s pevnou dobou splácení (úrokový náklad 3,4 %, platba ročně) Náklad (výdaj) státního rozpočtu na úhradu úroků z kapitálu potřebného na poskytované půjčky na vzdělání v této variantě ročně nepřesáhne 180 mil. Kč (rok 2017). Výše bude kolísat v návaznosti na počty příjemců, kteří budou využívat půjčku na vzdělání, ale v dlouhodobém časovém období se náklad na kapitál ustálí přibližně na hodnotě 90 mil. Kč, a to je předpokládaná výše nákladů na platbu úroků za studenty, kteří studují, a poskytnutá půjčka se jim neúročí. Kumulované prostředky (výdaje státního rozpočtu) poskytnuté na financování nákladů na kapitál v letech 2013 – 2030 budou činit cca 1,9 mld. Kč. 1.4.3.3 Náklady na nesplácené půjčky Předpokladem při stanovení úrokové sazby ve variantě 2 bylo, že nesplacené půjčky budou hrazeny ze státního rozpočtu, a díky tomuto předpokladu bylo dosaženo výše úrokové sazby pro úročení dluhu příjemce na úrovni 4,4 %. V této kapitole je modelována situace, kdy při různé úrovni nesplácených půjček (5, 10, 20 %) budou náklady spojené s těmito nesplácenými pohledávkami hrazeny z rizikové přirážky, kterou budou příjemci splácet v rámci placených úroků z půjček. Tabulka č. 34 – Odhad výše rizikové přirážky a výše úrokové sazby v návaznosti na stanovenou výši předpokládaných nesplácených pohledávek za příjemci (výše nesplácených půjček, vybrané finanční prostředky plynoucí z rizikové přirážky). Při předpokládané výši 5 % nesplácených pohledávek plynoucí z celkového počtu poskytnutých půjček na vzdělání bude riziková přirážka 1,1 % výpadek z nesplácených pohledávek plně pokrývat (předpokládaná výše nesplácených pohledávek se bude pohybovat na úrovni 130 mil. Kč). V případě stanovení výše nesplácených půjček na úrovni 10 %, je nutné k úrokové sazbě připočítat rizikovou přirážku na úrovni 2,2 %. Roční výpadek v příjmech systému, který je nutné ze stanovené rizikové přirážky uhradit, je modelován na úrovni 270 mil. Kč ročně. V případě, že tato riziková přirážka nebude součástí úrokové sazby, kterou hradí student z poskytnuté půjčky, bude tento výpadek z příjmů systému muset být hrazen ze státního rozpočtu. Výše rizikové přirážky hrazená studentem v případě, že nesplácené půjčky jsou financované s úroků placených ostatními studenty Z pohledu příjemce by úhrada nesplácených půjček mohla probíhat také zahrnutím rizikové přirážky do úrokové sazby, kterou splácí (společně s jistinou). Tabulka (viz níže) shrnuje všechny varianty stanovených výší úrokových sazeb a změn ve výši placených splátek. Tabulka č. 35 – Odhad výše úrokové sazby zahrnující rizikovou přirážku, roční a měsíční výše splátek příjemců, celková výše zaplaceného dluhu a výše zaplacené rizikové přirážky za celou dobu splácení (10 let) Z výše uvedené tabulky vyplývá, že při předpokládané 5% výši nesplácených pohledávek za příjemce, by bylo nutné, aby každý ze splácejících příjemců platil rizikovou přirážku v průměrné výši 500 – 900 Kč ročně (dle stupně studia). S vyšším procentem nesplácených půjček by hodnota této rizikové přirážky rostla. 1.4.3.4 Vývoj zadlužení a splácení z pohledu příjemce V této variantě je dána příjemcům povinnost začít splácet ihned po ukončení vysoké školy, a to po předem stanovenou dobu splácení (s možností volby 5, 10 nebo 15 let). Výše příjmů absolventa v této variantě již není pro potřeby modelování relevantní. V případě definovaných situací bude možné splácení jistiny půjčky přerušit či změnit variantu délky splácení či kdykoli splatit bez dalších poplatků. Pro výpočty ve finančním modelu byla zvolena střední varianta splácení, a to v délce 10 let. Tabulka č. 36 – Odhad výše splátek a doba splácení půjčky na vzdělání s pevnou dobou splácení (dluh se úročí od absolvování studia, úrok 4,4 %, doba splácení 10 let, pevná anuitní splátka) Výše uvedena tabulka zobrazuje výši roční (a průměrné měsíční) splátky z půjčky na vzdělání (40 tis. Kč ročně) pro příjemce, pokud si zvolí dobu splácení 10 let (při úrokové sazbě 4,4 %). Příjemce-absolvent bakalářského studia v tomto případě po dobu 10 let splácí 1258 Kč měsíčně, příjemce-absolvent magisterského studia 2096 Kč měsíčně. 1.4.4 Varianta 2d – Záruční varianta s pevnou dobou splácení Varianta 2d, tj. splácení půjček s pevnou dobou splácení je v principu obdobná jako varianta 2c, s tím rozdílem, že zde kapitálovou potřebu nezajišťuje stát (či státem pověřená instituce), ale kapitál je poskytován komerčními subjekty. Stále platí, že zde není potřeba získávat data o příjmech příjemců, ani kontrolovat zda absolvent záměrně neupravuje výši svých příjmů. Také pro odhad budoucích finančních toků je pevně stanovená době splácení výrazně jednodušší (odhad nákladů státu na úroky hrazené za studenta během studia a úhrada nesplácených půjček na vzdělání – plnění ze záruky). Pro potřeby finančního modelu pro tuto variantu bylo zvoleno období splácení 10 let, v praxi bude možné nabízet různé délky období splácení (např. 5, 10 či 15 let). 1.4.4.1 Náklady na kapitál v případě záruční varianty s pevnou dobou splácení půjček Tabulka zobrazuje roční výši úrokových nákladů, které bude hradit státní rozpočet za příjemce, kteří studují a využívají půjčku na vzdělání (v tomto případě je uvažováno, že příjemce čerpá 7500 Kč na školné na semestr a 7500 Kč na životní náklady, tj. celkem 30 tis. Kč ročně). V tabulce jsou již započteny úrokové platby příjemců v rámci splácení (poměrná část spadající na krytí úrokových nákladů na potřebný kapitál) a výsledné hodnoty jsou tedy ty, které hradí za studenty stát. Tabulka č. 37 – Odhad vývoje nákladů (placených úroků za příjemce během studia ze státního rozpočtu) při započítání splátek stanovených v případě půjček s pevnou dobou splácení (úrokový náklad 3,8 %, platba ročně) Náklad (výdaj) státního rozpočtu na úhradu úroků z kapitálu potřebného na poskytované půjčky na vzdělání v této variantě ročně nepřesáhne 200 mil. Kč (rok 2017). Výše bude kolísat v návaznosti na počty příjemců, kteří budou využívat půjčku na vzdělání, ale v dlouhodobém časovém období se náklad na kapitál ustálí v hodnotě 90 – 100 mil. Kč, a to je předpokládaná výše nákladů na platbu úroků za studenty, kteří studují, a v době řádného studia se jim poskytnutá půjčka neúročí. Kumulované prostředky (výdaje státního rozpočtu) poskytnuté na financování nákladů na kapitál v letech 2013 – 2030 budou činit cca 2,1 mld. Kč. 1.4.4.2 Náklady na nesplácené půjčky Předpokladem pro stanovení úrokové sazby ve variantě 2 bylo, že nesplacené půjčky budou hrazené ze státního rozpočtu, a díky tomuto předpokladu bylo dosaženo výše úrokové sazby pro úročení dluhu studenta na úrovni 4,4 %. V této kapitole je modelována situace, kdy při úrovni nesplácených půjček 5 % budou náklady spojené s těmito nesplácenými pohledávkami hrazeny ze státního rozpočtu a budou se pohybovat ve výši, která je uvedena v následující tabulce. Tabulka č. 38 – Odhad oččekávané výše nesplacených pohledávek (předpoklad 5 %), která bude hrazena ze státního rozpočtu (v mil. Kč) Při předpokládané výši 5 % nesplácených pohledávek by byla výše předpokládaných plateb komerčním subjektům za tyto nesplacené pohledávky ve výši 140 mil. Kč (při plném fungování systému). Tyto náklady budou hrazeny ze státního rozpočtu. 1.4.4.3 Vývoj zadlužení a splácení z pohledu příjemce V této variantě je dána příjemcům povinnost začít splácet ihned po ukončení vysoké školy, a to po předem stanovenou dobu splácení (s možností volby 5, 10 nebo 15 let). Výše příjmů příjemce v této variantě již není relevantní. V případě předem definovaných situací bude možné splácení půjčky přerušit či změnit délku splácení (např. na delší variantu splácení) či kdykoli splatit bez dalších poplatků. Pro výpočty ve finančním modelu byla zvolena střední varianta splácení, a to v délce 10 let. Tabulka č. 39 – Odhad výše splátek a doba splácení půjčky na vzdělání s pevnou dobou splácení (dluh se úročí od absolvování studia, úrok 4,95 %, doba splácení 10 let, pevná anuitní splátka) Výše uvedena tabulka zobrazuje výši roční (a průměrné měsíční) splátky pro příjemce, pokud si zvolí dobu splácení 10 let (při úrokové sazbě 4,95 %). Příjemce-absolvent bakalářského studia v tomto případě po dobu 10 let splácí 1292 Kč měsíčně, popř. příjemce-absolvent magisterského studia 2153 Kč měsíčně. 1.4.5 Náklady na provoz systému ve variantě 2 Pro fungování celého systému poskytování půjček na vzdělání je nutné zajistit dostatečné finanční zdroje, ze kterých je provoz systému hrazen (v tomto případě nejsou uvažovány prostředky nutné pro vybudování systému). V této variantě je předpokládáno, že financování provozu bude hrazeno z vybraných úroků, které již obsahují tzv. provozní přirážku, a to ve výši 1,0 % (resp. 1,15 % u varianty 2d – záruční). Z této částky je předpokládáno hrazení 0,5 % pro FI (resp. 0,4 % varianta 2d) a 0,5 % komerčním subjektům (resp. 0,75 % varianta 2d). Tabulka č. 40 – Odhad vývoje nákladů na provoz systému, které jsou generovány z vybraných plateb úroků od splácejících absolventů Celkem je předpokládáno, že na provoz systému bude při jeho plném nasazení potřeba cca 120 mil. Kč ročně (resp. 140 mil. Kč u varianty 2d). Tato výše vybraných prostředků bude pokrývat náklady FI a komerčních subjektů, které budou mít na starosti administraci cca 35 tis. nových žádostí o poskytnutí půjčky na vzdělání ročně a administraci a výběr splátek od příjemců a další zabezpečované činnosti. 1.5 Srovnání dopadu variant systému půjček na vzdělání na státní rozpočet Srovnání dopadu jednotlivých variant na státní rozpočet je zaměřeno na porovnání varianty 1 a variant 2a, 2b, 2c, 2d. Srovnání probíhá ve dvou úrovních, a to z hlediska výše potřebné kapitálové potřeby a jejího vývoje v čase a nákladů (úrokových nákladů) spojených s kapitálovou potřebou. Kapitálová potřeba znamená, kolik si stát musí půjčit, aby pokryl poptávku po půjčkách na vzdělání. Náklad na kapitál určuje, kolik to bude stát. Hodnoty v sobě již zahrnují vybrané splátky od absolventů, včetně úroků a proto jsou uvedeny jen skutečné potřeby, výdaje státního rozpočtu. Tabulka č. 41 – Odhad kapitálové potřeby v letech 2013 -2030 podle variant (kapitál zajišťovaný na finančních trzích s garancí státu) Z pohledu kapitálové potřeby a dluhového zatížení státního rozpočtu vychází nejlépe varianta 2c, která díky stanovené délce splácení vrací většinu půjčeného kapitálu zpět do systému již po 10 letech a není tedy nutné kapitálovou potřebu dále výrazně navyšovat. Ostatní varianty jsou závislé na příjmech příjemců, a to převážně ve skupině příjemců-bakalářů, což znamená delší dobu splatnosti, a tím i delší dobu návratnosti kapitálu zpět do systému. V této tabulce není uvedena kapitálová potřeba ve variantě 2d, která počítá s tím, že kapitál budou dodávat přímo komerční subjekty a stát jim bude pouze hradit náklad na tento kapitál za studující studenty a garantovat nesplácené půjčky. Tabulka č. 42 – Odhad nákladů na kapitál v letech 2013 -2030 podle variant (úrokové náklady na potřebný kapitál, úrok placený ročně) Z pohledu nákladů na kapitál, které je nutné hradit ze státního rozpočtu (výdajová stránka státního rozpočtu) vychází také nejlépe varianta 2c a 2d, které díky stanovené délce splácení vrací většinu půjčeného kapitálu zpět do systému již po 10 letech a není tedy nutné tedy výši kapitálové potřeby dále výrazně navyšovat, s tím tedy i platit úrokové náklady na tento kapitál (rozdíl v celkových nákladech u variant 2c a 2d je zanedbatelný, v rámci varianty 2c je možné k celkové ceně za kapitál dále připočíst cenu za poskytnutou státní garanci, na základě které byl kapitál získán a tím se nám nákladovost obou variant v případě nákladů na kapitál dostane na srovnatelnou výši). 1.6 Shrnutí výdajů státního rozpočtu V případě nákladů na kapitál bude vždy v případě varianty 2 hrazen náklad za příjemce, kteří využívají půjčku a studují, protože v této době je jim půjčka poskytována jako bezúročná a náklady na tento úrok nese státní rozpočet, proto můžeme předpokládat, že při takto nastavených parametrech systému (viz úvod této kapitoly) se bude platba těchto úroků ze státního rozpočtu pohybovat ve výši 90 – 100 mil. Kč ročně. Ve variantě 2 jsou dále ze státního rozpočtu hrazeny nesplácené půjčky za studenty. Při předpokládané výši 5 % nesplácených půjček z celku a zachování ostatních parametrů jak vstupují do modelu, je tento výdaj odhadován na úrovni 140 mil. Kč, které bude třeba vložit zpět do systému (resp. budou uplatňovány komerčními subjekty v rámci plnění z poskytované státní záruky za příjemce). Celkem můžeme konstatovat, že výdaje státního rozpočtu ve variantě 2c, 2d, kdy je nastavena pevná doba splácení (v modelu 10 let), jsou odhadovány na 230 - 250 mil. Kč ročně (za podmínky zachování ostatních parametrů systému tak, jak jsou uvedeny úvodu této kapitoly). Pro variantu 2d naopak příznivě vychází celková složitost zajištění fungování systému a nulové dluhové zatížení státního rozpočtu (ve srovnání s variantou 2c).