3. Per què estudies? A què et dediques?
Témata
- Rod podstatných jmen
- Tvoření množného čísla podstatných jmen
- Slovesa: TENIR, PODER, VOLER, FER
- Vazba PER + infinitiv
Per què estudies? A què et dediques?
Em dic Oriol Schwartz Roure i soc veterinari. Treballo en una clínica veterinària a Verges, un poblet de l'Empordà. M'agrada molt la meva feina, sobretot poder ajudar els animals. Als matins tinc molta feina, perquè passo consulta. Normalment, a la clínica arriben persones preocupades pels seus gossos i gats, però a vegades també tenim altres animals, com ara canaris o conills. A les tardes, si tenim alguna operació, som a la sala d'operacions. Si no tenim cap operació programada, aprofito per seguir estudiant o fer recerca. És molt important estar al dia, a la nostra feina! La clínica és oberta de dilluns a divendres, així que els caps de setmana passo el temps amb la meva família: la meva xicota, la Lykke, que és danesa i viu a Catalunya des de fa cinc anys, i el meu pare, en Moritz, que és austríac i viu a Verges des de fa trenta anys. Sí, per això el meu primer cognom és Schwartz. Tots dos, la Lykke i el meu pare, parlen català molt bé. La meva mare, de l'altra banda, és de Verges de tota la vida, per tant, és catalana!
I tu, d’on ets i a què et dediques?
dedicar-se | věnovat se |
estar al dia | být v obraze |
clínica, f. | klinika |
programat,-da | naplánovaný |
veterinari, m. | veterinář |
de dilluns a divendres | od pondělí do pátku |
m'agrada | líbí se mi, mám rád (něco) |
seguir (-eixo) estudiant | pokračuji ve studiu |
sobretot | především |
així que | takže |
ajudar | pomáhat |
cap de setmana, m. | víkend |
matí, m. | ráno (al matí – ráno (kdy)) |
passar el temps | trávit čas |
perquè | protože |
amb | s (předložka) |
passar consulta | mít ordinační hodiny |
la meva xicota | moje dívka |
arribar | přijít, přijet, dorazit |
danès,-a | dánský,-á, dánština, Dán/Dánka |
persona, f. | osoba |
des de fa cinc anys | už pět let |
preocupat,-da (per) | ustaraný, znepokojený |
el meu pare | můj otec |
gos, m. | pes |
austríac,-a | rakouský; Rakušan |
gat, m. | kocour |
per això | proto |
a vegades | někdy |
primer cognom | první příjmení |
altre,-a | jiný |
tots dos | oba |
animal, m. | zvíře |
de tota la vida | celý život |
canari, m. | kanárek |
per tant | proto |
conill, m. | králík |
la meva mare | moje matka |
operació, f. | operace |
de l'altra banda | naopak, na druhou stranu |
sala d'operacions, f. | operační sál |
recerca, f. | výzkum |
Gramatika
1. Rod podstatných jmen:
Katalánská podstatná jména jsou buď rodu mužského, nebo ženského. Pokud přechylují, tvoří ženský rod nejčastěji připojením koncovky -a ke tvaru mužského rodu.
a)
- el noi (chlapec) – la noia (dívka)
- el senyor (pán) – la senyora (paní)
- el gat (kocour) – la gata (kočka)
- l'alumne (žák) – l'alumna (žákyně)
- el sogre (tchán) – la sogra (tchyně)
b) U některých podstatných jmen dochází k pravopisným změnám: změna koncové souhlásky v párovou znělou, ke zdvojení souhlásky, anebo ke změně koncového -u na -va:
- el nebot (synovec) – la neboda (neteř)
- el llop (vlk) – la lloba (vlčice)
- el gos (pes) – la gossa (fenka)
- l'amic (kamarád) – l'amiga (kamarádka)
- el rus (Rus) – la russa (Ruska)
- l'esclau (otrok) – l'esclava (otrokyně)
c) Jména rodu mužského zakončená na přízvučnou samohlásku připojují koncovku -na.
- el cosí (bratranec) – la cosina (sestřenice)
- el germà (bratr) – la germana (sestra)
- Výjimkou jsou slova cizího původu – cafè – cafès, menú – menús, sofà – sofàs...
d) Podstatná jména zakončená na -nt, -ble, -ta, -aire, -ista, -cida, -arca mají stejný tvar jak pro rod mužský, tak ženský. Rozlišují se pomocí členu.
- un estudiant (student) – una estudiant
- el cantaire (zpěvák) – la cantaire
- el pianista – la pianista
Ale!
- el president – la presidenta
- el sant (svatý) – la santa (svatá) apod.
e) V některých případech se protiklad rodu vyjadřuje slovem jiného základu:
- el pare (otec) – la mare (matka)
- l'oncle (strýc) – la tia (teta)
Výjimky:
U některých podstatných jmen se ženský rod tvoří nepravidelně pomocí knižních přípon:
- l'actor (herec) – l'actriu (herečka)
- el metge (lékař) – la metgessa (lékařka)
2. Tvoření množného čísla podstatných jmen:
Ve většině případů se připojuje plurálové -s ke tvaru singuláru:
- home (muž) – homes (muži)
- llibre (kniha) – llibres (knihy)
Avšak podstatná jména zakončená na nepřízvučné -a tvoří plurál změnou této samohlásky na -e a přidáním -s.
- el dia (den) – els dies (dny)
- la taula (stůl) – les taules (stoly)
Tato změna může u některých zakončení způsobovat změny pravopisné, jedná se o tato zakončení:
- la taca (skvrna)– les taques
- la platja (pláž) – les platges
- la llengua (jazyk) – les llengües
- la pastanaga (mrkev) – les pastanagues
- la pasqua (Velikonoce) – les pasqües
U podstatných jmen končících na přízvučnou samohlásku se plurál tvoří připojením -ns.
- el coixí (polštář) – els coixins
- el germà (bratr) – els germans (bratři, sourozenci)
Substantiva zakončená na -s, -x, -ix, -tx, -ç tvoří plurál přidáním -os.
- el cas (případ) – els casos
- el peix (ryba) – els peixos
- el despatx (pracovna) – els despatxos
- el braç (paže) – els braços
Pozor ale na substantiva rodu ženského zakončená na ç: falç (srp) - falçs!
Poznámka:
Substantiva zakončená na -sc, -st, -xt tvoří plurál přidáním -s, nebo -os bez rozdílu.
- disc – discs/discos
- test – tests/testos
Substantiva zakončená na -s s přízvukem na 2. nebo 3. slabice od konce jsou neměnná:
- el llapis (tužka) – els llapis;
- el divendres (pátek) – els divendres.
Je tomu tak i u některých substantiv s přízvukem na poslední slabice:
- el dimarts (úterý) – els dimarts;
- el temps (čas, počasí) – els temps;
- el dilluns (pondělí) – els dilluns apod.
3. Nepravidelná slovesa II. a III. konjugace:
FER (dělat) | PODER (moci) | TENIR (mít) | VOLER (chtít) |
FAIG | PUC | TINC | VULL |
FAS | POTS | TENS | VOLS |
FA | POT | TÉ | VOL |
FEM | PODEM | TENIM | VOLEM |
FEU | PODEU | TENIU | VOLEU |
FAN | PODEN | TENEN | VOLEN |
- Què fas? Co děláš?
- Pots parlar? Můžeš mluvit?
- No té amics. Nemá přátele.
- Per què no voleu? Proč nechcete?
Vazba per + infinitiv:
Pokud je podmět věty hlavní a podmět vedlejší věty účelové stejný, lze souvětí krátit infinitivem.
- Estudio el català per poder anar a Catalunya. – Studuji katalánštinu, abych mohla jet do Katalánska.