14. Què feies quan eres petita?
Témata
- Imperfet (souminulý čas), pravidelné a nepravidelné tvary (I).
- Spojky příčinné PERQUÈ x COM QUE.
- Spojky odporovací PERÒ x SINÓ (QUE); sloveso OBRIR.
Què feies quan eres petita?
Quan era petita vivia a casa amb els meus pares i les meves germanes. Recordo que ens llevàvem d’hora per anar a l’escola. Jo dormia a l’habitació amb la meva germana mitjana, però això no m’agradava gaire, perquè volia una habitació per a mi sola... Sempre esmorzàvem un got de llet amb galetes i un plàtan. A l’escola tenia diferents classes: de ciències naturals, de plàstica, de català, de religió... Al pati jugava amb una pilota o xerrava amb les companyes de classe. Normalment, dinava a casa, no em quedava a l’escola com altres companys. Per a mi era millor, perquè la meva mare cuinava (i encara cuina!) molt bé i els companys de classe deien que el menjar de l’escola no era gaire bo. Vaja... A les tardes, després de les classes, tornava a casa. Sempre berenava davant de la tele i després feia els deures o vigilava les meves germanes petites. De vegades la meva àvia venia de visita i ens portava xocolata. Em sembla que totes les àvies feien i fan el mateix. Això no canvia! En general, tenia una bona vida quan era petita: llegia molt, dibuixava, sempre estava acompanyada a casa i m’imaginava què faria de gran.
I tu, què feies quan eres petit o petita?
petit,-a | malý |
recordar | pamatovat si |
per a | pro |
sol,-a | sám |
got, m. | sklenice |
llet, f. | mléko |
plàtan, m. | banán |
galeta, f. | sušenka |
diferent | různý |
classe, f. | třída; vyučování; vyučovací hodina |
ciència, f. | věda |
natural | přírodní; přirozený |
classe de plàstica, f. | výtvarná výchova |
religió, f. | náboženství |
pati, m. | dvůr |
company de classe | spolužák |
company,-a | druh, společník, kolega |
cuinar | vařit |
tornar | vrátit se |
berenar | svačit |
deures, m. pl. | úkoly |
vigilar | hlídat |
visita, f. | návštěva |
portar | přinést, nosit |
xocolata, f. | čokoláda |
canviar | měnit |
dibuixar | kreslit |
acompanyat,-da | (do)provázený |
imaginar-se | představovat si |
de gran | jako velký/jako velká |
company,-a | druh, společník, kolega |
jugar | hrát (si) |
pilota, f. | míč |
Gramatika
1. Imperfet – Souminulý čas:
Pravidelné tvary:
Minulý čas nedokonavý se tvoří ze slovesného kmene koncovkami:
PARLAR | PERDRE | SABER | DORMIR |
PARLAVA | PERDIA | SABIA | DORMIA |
PARLAVES | PERDIES | SABIES | DORMIES |
PARLAVA | PERDIA | SABIA | DORMIA |
PARLÀVEM | PERDÍEM | SABÍEM | DORMÍEM |
PARLÀVEU | PERDÍEU | SABÍEU | DORMÍEU |
PARLAVEN | PERDIEN | SABIEN | DORMIEN |
Existenciální vazba HAVER-HI má v imperfektu tvar HI HAVIA.
- Abans hi havia menys cotxes. Dříve bývalo/jezdívalo méně aut.
Použití:
Minulým časem nedokonavým se vyjadřují minulé děje opakované, neukončené, dále popis okolností nebo stav. Užívá se zpravidla tam, kde je v češtině nedokonavé sloveso v minulosti.
- A l’estiu, a les nits sempre solia dormir amb la finestra oberta. V létě jsem vždy měla ve zvyku spávat v noci při otevřeném okně.
- Quan tenia 10 anys vivíem a Cervera. Když mi bylo 10 let, bydleli jsme v Cerveře.
- Quan era petita anava a la música. Když jsem byla malá, chodila jsem do hudebky.
Obvykle se používá s příslovečnými určeními času jako: abans (dříve, předtím), sempre (vždy), tots els dies/ cada dia (každý den), cada any (každý rok) apod.
Typické je i použití v případech, když srovnáváme děje, které probíhaly dříve (ABANS), s těmi, které probíhají nyní (ARA):
- ABANS vivíem a Brno, ARA ens estem a Olomouc. Předtím/dříve jsme žili v Brně, nyní žijeme v Olomouci.
Nepravidelné tvary (I):
SER | FER | DIR | VIURE | DUR |
ERA | FEIA | DEIA | VIVIA | DUIA |
ERES | FEIES | DEIES | VIVIES | DUIES |
ERA | FEIA | DEIA | VIVIA | DUIA |
ÉREM | FÈIEM | DÈIEM | VIVÍEM | DÚIEM |
ÉREU | FÈIEU | DÈIEM | VIVÍEU | DÚIEU |
EREN | FEIEN | DEIEN | VIVIEN | DUIEN |
2. Spojky příčinné PERQUÈ x COM QUE:
Spojku PERQUÈ jsme již viděli, ale doposud jen v postavení uvnitř souvětí. České protože, pokud však souvětí uvozuje (a to i tehdy jedná-li se o větu vloženou), překládáme do katalánštiny jako COM QUE:
- No puc sortir perquè he d’estudiar. Nemohu si vyjít, protože musím studovat.
X
- Com que he d’estudiar, no puc sortir. Protože musím studovat, nemohu jít ven.
- La meva germana, com que ha d’estudiar, no pot sortir. Moje sestra, jelikož musí studovat, nemůže ven.
3. Spojky odporovací PERÒ x SINÓ (QUE):
V kladných větách odporovacích se v katalánštině používá ve většině případů spojky PERÒ, avšak po záporné větě užijeme SINÓ (QUE), které v češtině odpovídá spojka NÝBRŽ:
- Vull anar a Catalunya, però no tinc diners. Chci jet do Katalánska, ale nemám peníze.
- No parlo txec, sinó que parlo eslovac. Nemluvím česky, nýbrž mluvím slovensky.
- No parlo txec sinó eslovac. Nemluvím česky nýbrž slovensky.
Srovnej:
- No m’agrada l’alemany, però m’agrada Alemanya. Němčina se mi nelíbí, ale líbí se mi Německo.
- No m’agrada l’alemany sinó el txec. Nelíbí se mi němčina nýbrž čeština.
Pokud spojka nýbrž uvozuje vedlejší větu, píšeme sinó que.
Spojkou nýbrž potvrzujeme platnost nějakého tvrzení místo jiného, které bylo popřeno v předcházející větě.
Nepravidelné sloveso III. konjugace v přítomném čase:
OBRIR (otevřít): | |
OBRO | OBRIM |
OBRES | OBRIU |
OBRE | OBREN |
Stejně se bude časovat např. i sloveso omplir (naplnit, vyplnit).