21. Que es facin un petó!

Témata

  1. Věty zvolací
  2. Subjuntiv ve větách hlavních
  3. Subjuntiv po slovesech a vazbách vyjadřujících pocity a hodnocení (agradar, encantar, suportar, odiar, és horrible, està bé...)
  4. Příslovce způsobu (-ment)

Que es facin un petó!

Avui l’Ona i en Robert es casen. El banquet és al castell de Peralada, a l’Alt Empordà. És un lloc preciós, molt elegant i envoltat de natura. La Martina i la Natàlia són dues de les convidades i comenten el casament.

  • M: Natàlia, què et sembla aquest lloc per celebrar un casament? No és massa gran?
  • N: Què dius, Martina! Té la mida justa per a tanta gent. Pensa que som 250 convidats… A més, m’encanta aquest castell. És impressionant!
  • M: Això sí, a mi també m’agrada el castell. I han organitzat molt bé tot el tema del càtering, no trobes?
  • N: Sí, sí. El banquet està bé, però potser hi ha massa begudes alcohòliques. No suporto que només hi hagi gintònics i vi. Jo vull aigua sense gas!
  • M: Dona, tranquil·la. També tenen aigua i refrescos.
  • N: Ai, sí. Que bé!
  • M: Mira els nuvis! Ara surten a saludar. Semblen molt feliços. I no paren de fer-se fotos.
  • N: És clar, per penjar-les a les xarxes socials i que tothom vegi el gran casament que han muntat. M’agrada més que la gent sigui més discreta…
  • M: Bé, però el dia que et casis, també voldràs compartir-ho amb el món, oi?
  • N: No crec que em casi… Últimament, no tinc gaire sort amb les parelles.
  • M: Home, doncs ja saps què diuen… D’un casament, en surt un altre…
  • N: Ja veurem. De moment, segueixo gaudint del paisatge i de l’ambient.
  • M: És clar que sí. A més, tampoc és obligatori casar-se. Odio que la gent ens pregunti si seguim solteres o no. Què passa, que no podem venir soles al casament d’uns amics?
  • N: Sí, sí. La gent és molt tafanera. Bah, no t’amoïnis. Anem a saludar els amics d’en Robert, que han vingut expressament des de Tarragona.
  • M: D’acord. Som-hi!
casar-sevdávat se, ženit se, brát se                       
castell, m.hrad                                                                                          
envoltat (de)obklopen                                           
natura, f.příroda                                                   
convidat, -dapozvaný, host                                   
casament, f.svatba
mida, f.velikost
just,-apřesný; spravedlivý
sense gasbez bublinek
refresc, m.nealko
banquet, m.hostina
nuvi, núviaženich, nevěsta
muntarzařídit
ambient, m.prostředí, atmosféra
tafaner,-azvědavý, slídil
expressamentschválně, úmyslně, výslovně

Gramatika

1. Věty zvolací:

Pro zdůraznění ve větách zvolacích se užívá zájmena QUIN před substantivy:

  • Quin dia! To je ale den!
  • Quina pregunta! To je ale otázka!
  • Quines cases! To jsou ale domy!

Před adjektivy a adverbii se používá QUE:

  • Que bé! To ale fajn!
  • Que divertit! Jak zábavné!

Před slovesy pak můžeme užít COM a QUANT:

  • Quant treballes! Ty ale pracuješ!

2. Subjuntiv ve větách hlavních:

Subjuntiv se ve větách hlavních používá pro vyjádření rozkazu (viz kapitola 20) a přání. V češtině jsou věty přací uvozeny spojkami ať, nechť apod., kterým v katalánštině odpovídá spojka QUE, po které následuje přítomný subjuntiv:

  • Que vinguin! Ať přijdou!
  • Que us vagi bé! Ať se vám daří!

Přání lze vyjádřit i použitím výrazu „tant de bo“:

  • Tant de bo vingui! Kéž by přišla!

3. Subjuntiv po slovesech a vazbách vyjadřujících pocity a hodnocení (agradar, encantar, suportar, odiar, és horrible, està bé...):

Vyjadřuje-li vazba nebo sloveso ve větě hlavní pocity či duševní hnutí (radost, překvapení, údiv, smutek, lítost…), anebo hodnocení, následuje ve větě vedlejší po spojce QUE subjuntiv. V češtině ji odpovídá zpravidla spojka že:

  • Radost, spokojenost, vděk (alegrar-se mít radost, AGRADAR líbit se, ENCANTAR nadchnout,
  • estar content být spokojený, que bé to je dobře, quina alegria to je radost…)
  • Nadšení (entusiasmar uchvátit, fascinar fascinovat, agrair být vděčen…)
  • Nespokojenost (molestar obtěžovat…)
  • Lítost (SABER GREU/SENTIR litovat, quina llàstima/quina pena to je ale škoda, estar trist být smutný...)
  • Překvapení (quina sorpresa to je ale překvapení…)
  • Nenávist (ODIAR/DETESTAR nesnášet/nenávidět, NO SUPORTAR nesnášet…)
  • Hodnocení (ÉS/SEMBLA horrible, genial, raro, normal, difícil, fàcil, dolent, bo, absurd, fantàstic, trist, complicat...)

(…)

  • M’agrada que no hi hagi tanta gent. Líbí se mi, že tu nebývá/není tolik lidí.
  • Quina sorpresa que vinguis. To je ale překvapení, že přijdeš!
  • Em sap greu que tinguis tants problemes. Lituji, že máš tolik problémů.
  • Sembla raro que no hi siguin tots encara. Zdá se divné, že tam ještě všichni nejsou.
  • Odio que la gent fumi. Nesnáším, když lidé kouří.

4. Příslovce způsobu

Některá původní příslovce způsobu jsme již viděli: bé, malament (lekce 17.), quasi (téměř) a molt. Jiná se tvoří z přídavných jmen rodu ženského přidáním přípony -ment.

ràpid – ràpida – ràpidamentrychlý – rychlá – rychle
efectiu – efectiva – efectivamentefektivní – efektivně
nou – nova – novamentnový – nová – znovu, opět

Nevariabilní adjektiva:

feliç – feliçmentšťastný/á – šťastně
amable – amablementpříjemný/á – příjemně

Několik málo přídavných jmen lze použít i ve funkci příslovce. Zůstávají tak v rodě mužském bez použití přípony -ment:

segur = seguramentJistě!
clar = claramentJasně!

Cvičení

21. Que es facin un petó!Odpovědník v IS MU
Předcházející kapitola
Následující kapitola