22. És possible que passi…
Témata
- Subjuntiv a indikativ ve větách vztažných (I)
- Subjuntiv ve větách časových s QUAN (I)
- Subjuntiv po slovesech a vazbách vyjadřující nejistotu, možnost a pravděpodobnost (esperar, és possible, és probable …)
- Superlativ absolutní (-íssim)
Com serà el món en el futur?
El canvi climàtic és una realitat que no es pot negar. Tot i que s’estan fent esforços per aturar-lo, si no s’impliquen tots els països del món, serà molt difícil arreglar la situació. Malgrat aquesta realitat, encara hi ha un fet que em preocupa molt més i que podria ocórrer aquest mateix hivern: una possible apagada elèctrica. Són molts els països europeus que han mostrat el seu temor per una possible gran apagada elèctrica que ens deixaria a les fosques, literalment. Això em preocupa molt. Saps quantes coses del dia a dia depenen de l’electricitat? Necessites posar la rentadora? Doncs, electricitat. Has de cuinar, escalfar la pizza d’ahir a la nit al microones o rentar els plats al rentavaixelles? Doncs, electricitat. Vols llegir les últimes notícies des del teu mòbil amb la wifi de casa teva? Doncs, electricitat. És increïble com en depenem, de l’electricitat!
Què passaria si ens quedéssim sense llum, sense wifi o sense aigua calenta? És possible que passi… Per això tanta gent ha començat a comprar llaunes de menjar, espelmes, llanternes i altres productes bàsics, perquè tenen por d’aquesta possible gran apagada. Ara que ja començàvem a superar la pandèmia del coronavirus… Doncs bé, espero que al final tot s’arregli i no haguem de tornar a llegir a la llum d’una espelma, com al segle XIX. Seria massa fort, no trobes?
| esforç, m. | úsilí, snaha |
| aturar | zastavit |
| implicar | zapojit se, zaplést se |
| arreglar | dát do pořádku, spravit |
| realitat, f. | skutečnost, realita |
| fet, m. | fakt, skutečnost |
| ocórrer | stát se |
| apagada, f. | zhasnutí, vypnutí |
| temor, m. | obava |
| a les fosques | potmě |
| literalment | doslovně |
| escalfar | ohřát |
| increïble | neuvěřitelný |
| quedar-se | zůstat |
| llauna, f. | konzerva |
| espelma, f. | svíčka |
| llanterna, f. | svítilna |
| por, f. | strach |
Gramatika
1. Subjuntiv ve větách vztažných (I):
Vedlejší věty vztažné bývají v češtině uvozeny vztažnými zájmeny kdo, co, jaký, který, čí a jenž a vztažnými příslovci kde, jak, kdy a kolik. My jsme v katalánštině zatím viděli jen vztažné zájmeno QUE a příslovce ON. Rovněž jsme viděli, jaké mají tvary, stojí-li po předložkách (viz kapitola 19.)
Po vztažných zájmenech lze použít jak indikativ, tak subjuntiv. Indikativ (oznamovací způsob) vyjadřuje konkrétní známou skutečnost, zatímco, jak už víme, subjuntiv vyjadřuje přání a skutečnost neznámou, nejistou či opomíjenou, anebo předpoklad:
- Skutečnost: Busco la noia que m’estima. Hledám (tu) dívku, která mě má ráda.
- Předpoklad:Busco una noia que m’estimi. Hledám (nějakou) dívku, která by mě měla ráda (Nevím, zda taková dívka vůbec existuje).
- Skutečnost: Necessitem la joguina amb què juga el nostre fill. Potřebujeme (tu) hračku, se kterou si hrává náš syn. (Víme, že taková hračka existuje).
- Předpoklad: Necessitem algú amb qui puguis jugar. Potřebujeme někoho, s kým by sis mohl hrát.
2. Subjuntiv ve větách příslovečných časových s QUAN (I):
Existuje celá řada časových spojek, my si prozatím probereme spojku QUAN. Ve větách časových lze rovněž použít jak indikativ, tak subjuntiv. Indikativ vyjadřuje skutečnost, děj, který se stal či opakuje. Subjuntiv pak předpoklad, děj, který se stane, anebo má stát. V češtině odpovídá spojce QUAN, po které následuje subjuntiv, spojka AŽ.
Srov.:
- Quan arriba l’hivern, anem a la muntanya. Když přijde zima, jedeme/jezdíme na hory.
- Quan va arribar l’hivern, vam anar a la muntanya. Když přišla zima, jeli jsme na hory.
- Quan arribi l’hivern, anirem a la muntanya. Až přijde zima, pojedeme na hory.
- Quan vingui en Jaume, digues-li que s’esperi. Až přijde Jaume, řekni mu, aby počkal.
Poznámka:
- V otázce stojí indikativ: Quan arribaràs? Kdy dorazíš?
3. Subjuntiv po slovesech a vazbách vyjadřujících nejistotu (és possible, esperar), možnost (pot ser), a pravděpodobnost (és probable):
Po vazbách vyjadřujících nejistotu, možnost a pravděpodobnost stojí ve větě vedlejší sloveso v subjuntivu:
- És possible que vinguin. Je možné, že přijdou.
- És probable que ho facin. Je pravděpodobné, že to udělají.
- Espero que acabin els estudis. Doufám, že dokončí studia (následuje-li po slovese “esperar” subjuntiv, překládáme ho zpravidla jako “doufat”).
- Pot ser que tinguin problemes. Možná, že mají problémy.
Pozor:
Subjuntiv nemůže stát ve větě hlavní, i když ta vyjadřuje možnost či pravděpodobnost:
- Possiblement vindrà. Možná přijde.
- Probablement el congrés serà demà. Pravděpodobně se bude kongres konat zítra.
- Potser (psáno dohromady!) té gana. Možná má hlad.
Poznámka:
Subjuntiv ve větě hlavní (či ve větě jednoduché) stojí jen v případě, pokud vyjadřuje rozkaz (vine), anebo přání (que es facin un petó). Jinak se tento způsob objevuje ve vedlejších větách.
4. Superlativ absolutní (-íssim)
Vedle superlativu probraného v 9. lekci existuje u některých přídavných jmen a příslovcí tzv. superlativ absolutní, který vyjadřuje nejvyšší stupeň vlastnosti bez srovnání s jiným. Do češtiny se překládá pomocí výrazů jako ohromně, hrozně, absolutně, náramně apod., anebo pomocí předpony pře-. Superlativ absolutní se v katalánštině tvoří z kmene adjektiva nebo adverbia příponami:
-íssim, -íssima, -íssims, íssimes.
| fàcil – facilíssim | přesnadný, hrozně snadný |
| molt – moltíssim | náramně mnoho |
| guapes – guapíssimes | překrásné |
| contenta – contentíssima | hrozně spokojená |
| forts – fortíssims | náramně silní |
Připojením koncovky -íssim může dojít ke změně pravopisu pro zachování výslovnosti:
| llarg – llarguíssim | předlouhý |
| simpàtica – simpatiquíssima | strašně sympatická |
Přídavná jména zakončená na -ble přijímají příponu -bilíssim:
| amable – amabilíssim/-a | velice milý/á |
Další nepravidelnosti:
| nou – novíssim | velmi nový |
| feliç – felicíssim/-a | přešťastný/-á |
| ros – rossíssim | zcela blonďatý |
| avorrit – avorridíssim | hrozně nudný |