Přechod na menu, Přechod na obsah, Přechod na patičku
     

Digitální re/produkce

Davis si všímá také technické stránky digitálních médií, včetně potenciálu a rizik z ní vyplývajících. Digitální média staví do protikladu k analogovým médiím a upozorňuje na jejich schopnost dokonalé a potenciálně nekonečné reprodukce. Avšak typičtější funkcí a vlastností digitálních médií je podle něj jejich schopnost potenciálně nekonečné variace související s možností manipulovat s dílem uloženým v digitální formě.

Řada teoretiků uvažuje o nových, digitálních médiích jako o ztělesnění principů kontroly a moci, jež jsou integrovány přímo do jejich funkcí. Davis v této souvislosti cituje Petera Lymana, který se zaměřil na technologickou stránku digitálních médií: „Počítač je předmětem, strojem, stejně jako sérií ´zhuštěných´ sociálních vztahů, které byly vtěleny do tohoto předmětu: je to nástroj, který zefektivňuje psaní; jeho software obsahuje kybernetický model vědění odvozený z technické kultury, jenž nesleduje etické a sociální otázky, které byly součástí projektu kvalitativního sociálního výzkumu; je vtělen do každodenní mužské kultury agresivních obrazů kontroly, utvářejících pro některé uživatele kulturní bariéru“31 (Lyman 1984).

Lymanova slova doplňuje varováním Jacquese Derridy před nebezpečím skrytého působení nástrojů kontroly a moci: „Je policie, která je brutálně a značně ´fyzicky´ represivní (avšak policie není nikdy čistě fyzická) a jsou zde více sofistikované policie, které jsou více ´kulturní´ nebo ´duchovní´, více noblesní. Avšak každá instituce určená k vymáhání zákona je policií“32 (Derrida 1988).

Davis uvádí Derridova slova jako motto své studie, avšak jeho argumentace se vůči těmto varováním vymezuje. Autor poukazuje na mocný kreativní potenciál nových médií a jejich uživatelů, který působí v protikladu k modernistickým konceptům kontroly, moci a racionality. Argumentuje při tom příklady programů (jako HyperCard, QuickTime), video-konferenčních softwarů a prohlížečů, které slouží jedincům vědomě užívajícím nová média způsobem, který se vzpírá kontrolním mechanismům. „Každý z těchto programů nějakým způsobem otevírá jednotlivým uživatelům pluralitní svět vizuální imaginace, přenášený na vyžádání a podle osobní volby.“33 (Davis 1985, s. 382) Nová, digitální média jsou proto podle Davise především nástrojem posilujícím imaginaci spíše než racionalitu a prostředím, které poskytuje svobodný přístup k informacím vymaňujícím se z vlivu státní kontroly a autorského práva (Davis 1985, s. 383).

Poznámky ke kapitole

31 „A computer is both an object, a machine, and a series of ´congealed´ social relations which have been embedded within the object: it is a tool which makes the work of writing more efficient; its software contains a cybernetic model of knowledge derived from technical culture which does not address the ethical and social issues which have been part of the project of qualitative social research; it is embedded within an everyday male culture of aggressive images of control which constitute a cultural barrier for some users“ (Lyman 1984)

32„There is a police that is brutally and rather ´physically´ repressive (but the police are never purely physical) and there are more sophisticated police that are more ´cultural´ or ´spiritual´, more noble. But every institution destined to enforce the law is a police“ (Derrida, 1988)

33„Each of these programs in one way or another unlocks for the individual user a pluralist world of visual imagery, transmitted on demand and by personal choice“ (Davis 1985, p. 382)

Mgr. Jana Horáková, Ph.D. |
ÚHV, Filozofická fakulta, Masarykova univerzita |
Návrat na úvodní stránku webu, přístupnost |
Stránky Filozofické fakulty MU
| Technická spolupráce:
| Servisní středisko pro e-learning na MU
| Fakulta informatiky Masarykovy univerzity, 2010

Technické řešení této výukové pomůcky je spolufinancováno Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.