Přechod na menu, Přechod na obsah, Přechod na patičku

Žlázy s vnitřní sekrecí

Součinnost celého lidského organismu a řízení většiny životně důležitých funkcí je zajišťováno mnoha regulačními mechanismy, které úzce spolupracují a propojují se do systémů. Na této součinnosti se podílí systém nervový, endokrinní a imunitní. Signály přenášené těmito systémy jsou zprostředkovány buď elektricky, nebo chemicky.

K chemickému přenosu a řízení dochází prostřednictvím hormonů, „chemických poslů“, jež se tvoří ve žlázách s vnitřní sekrecí (hypotalamus, hypofýza, šišinka, štítná žláza, příštítná tělíska, nadledviny, slinivka břišní) nebo ve specializovaných tkáních a buňkách jiných orgánů (například ve vaječnících, varlatech, v srdečních síních, ledvinách, játrech, v trávicím ústrojí atd.). Jejich přenos je zprostředkován krví, mají pomalý nástup a dlouhotrvající působení. Cílové buňky jsou vybaveny receptory, na které se příslušné hormony navazují.

Produkce hormonů v endokrinních žlázách je řízena mechanismem zpětné vazby. Zpětné vazby se dělí na negativní a pozitivní, jednoduché a složité. Nejčastěji je produkce řízena negativní zpětnou vazbou. Při uplatňování jednoduché negativní zpětné vazby zvýšená koncentrace hormonu v krvi vyvolá snížení jeho další sekrece. V případě složité negativní zpětné vazby nadřazený hormon řídí a potažmo snižuje produkci periferního hormonu. Pozitivní zpětná vazba, která je uplatňována méně, funguje na podobných principech. Produkce daného hormonu vyvolává další zvýšení jeho produkce u pozitivní vazby jednoduché nebo proces zvýšení produkce řídí hormon nadřazený v případě složité pozitivní vazby.

Hypotalamus

Hypotalamus (podhrbolí) tvoří s hypofýzou jeden funkční celek, řídící a kontrolní jednotku nadřazenou ostatním endokrinním žlázám. Hypotalamus je v tomto celku funkčně nadřazen hypofýze. Ovlivňuje sekreci hormonů adenohypofýzy. Hypotalamus sám produkuje hormon vazopresin (antidiuretický hormon podílející se na zpětné resorpci čisté vody v ledvinách) a oxytocin (zesiluje a stupňuje frekvenci děložních stahů, rozvolňuje vazivo v oblasti pánve při porodu, zajišťuje výron mléka při kojení). Dále produkuje liberiny, látky hormonálního charakteru, tzv. faktory, aktivující činnost předního laloku hypofýzy a dalších žláz. Patří mezi ně thyreoliberin (spouští sekreci thyreotropinu), luliberin (uvolňuje folikulostimulační hormon) a somatoliberin (podporuje produkci růstového hormonu). Hypotalamus produkuje také statiny, faktory, které inhibují sekreci hormonů. Mezi ně patří například somatostatin (tlumí sekreci růstového hormonu a thyrotropinu v adenohypofýze, glukagonu a inzulinu v endokrinní části slinivky břišní). Dále produkuje dopamin (neuro-přenašeč impulsů a neurohormon inhibující hormon prolaktin). Hypotalamus je úzce propojen s dalšími oddíly centrálního nervového systému a sám je ovlivňován biorytmy, jako jsou spánek-bdění a psycho-emočními faktory.

Hypofýza

Hypofýza (podvěsek mozkový) je anatomicky členěna do dvou částí, adenohypofýzu a neurohypofýzu. Adenohypofýza produkuje růstový hormon somatotropin (podporuje proteosyntézu a výdej glykogenu z jater), prolaktin (stimuluje růst mléčné žlázy a tvorbu mateřského mléka) a tyreotropin (stimuluje sekreci hormonů štítné žlázy tyroxinu a trijodtyroninu). Dále produkuje gonadotropní hormony, mezi které patří folikulostimulační hormon (stimuluje růst ovariálních folikulů) a luteinizační hormon (stimuluje produkci gestagenů, způsobuje ovulaci a vznik žlutého tělíska). Adenohypofýza dále produkuje kortikotropin (řídí činnost kůry nadledvin) a melanotropin (stimuluje rozptyl melaninu v buňkách obsahujících pigment, podporuje ztmavnutí kůže). Neurohypofýza nemá strukturu žlázy a nesyntetizuje žádné hormony, skladuje již výše zmíněné hormony produkované v hypotalamu, oxytocin a antidiuretický hormon.

Epifýza

Epifýza (nadvěsek mozkový, šišinka) je malý nepárový orgán v mezimozku produkující melatonin, jenž koordinuje denní rytmy a spánek, ovlivňuje oběh krve, krevní tlak, tělesnou teplotu, metabolismus cukrů, tuků i bílkovin a produkci pohlavních hormonů. Ovlivňuje chování i psychologické reakce. Jeho produkce se zvyšuje po nástupu tmy a vrcholí uprostřed noci.

Glandula thyreoidea

Glandula thyreoidea (štítná žláza) je bohatě prokrvená, dvojlaločná žláza uložená po stranách štítné chrupavky hrtanu. Produkuje hormony tyroxin a trijodtyronin, které ovlivňují metabolismus cukrů, tuků i bílkovin, spotřebu kyslíku, růst a vývoj organismu, vývoj mozku během nitroděložního vývoje a krátce po narození. Pro jejich syntézu je nezbytný jód. Jeho nedostatek v prenatálním a ranně postnatálním období má negativní účinky na rozvoj psychicky a intelektu jedince, na růst i schopnost rozmnožování. Štítná žláza produkuje dále hormon kalcitonin (snižuje koncentraci vápníku v krvi a přesouvá ho do kostí).

Glandulae parathyreoidae

Tuto endokrinní žlázu (příštítná tělíska) tvoří čtyři útvary na zadní straně štítné žlázy. Produkují parathormon, který se podílí na uvolňování vápníku z kostí a tím zvyšuje jeho hladinu v krvi. Parathormon zabraňuje vylučování vápníku ledvinami a spolupodílí se na podpoře jeho vstřebávání v tenkém střevě. Jeho vysoká hladina vede k odvápnění kostí.

Pankreas

Pankreas (slinivka břišní) je laločnatá žláza probíhající napříč horní částí dutiny břišní. Většina tkáně slinivky břišní produkuje pankreatickou šťávu obsahující enzymy, které štěpí cukry, tuky, bílkoviny. Slinivka produkuje hormony inzulin (snižuje hladinu cukru v krvi) a glukagon (zvyšuje hladinu cukru v krvi). K sekreci inzulinu dochází, překročí-li hladina koncentrace glukózy v krvi (glykémie) hodnoty 5,5 mmol/l. Nedostatek inzulinu, jeho chybná struktura nebo nedostatek receptorů v cílových tkáních vedou ke vzniku cukrovky. Stimulátorem sekrece glukagonu je hypoglykémie, glykémie nižší než 3,5 mmol/l.

Glandulae suprarenales

Tato párová endokrinní žláza (nadledviny) se skládá z kůry a dřeně. Kůra nadledvin je životně důležitou žlázou. Produkuje hormon aldosteron (řídí hospodaření s minerály a vodou). Působí v ledvinách, v potních a slinných žlázách a ve střevě, kde podporuje vstřebávání Na+ a tím resorpci vody, v ledvinách pak vylučování K+. Kůra dále produkuje glukokortikoidy, z nichž je nejdůležitější kortizol (reguluje metabolismu živin, sacharidů, bílkovin i tuků). Kortizol je důležitý stresový hormon. Kůra nadledvin produkuje také androgenní hormony (řídí rozvoj druhotných pohlavních znaků).

V dřeni nadledvin, která tvoří asi 10 % jejich objemu, jsou produkovány katecholaminy: adrenalin (základní hormon stresové reakce „útok nebo útěk“, připravuje tělo na výkon), noradrenalin (umožňuje krátkodobě zvýšenou aktivitu).