Přechod na menu, Přechod na obsah, Přechod na patičku

Rozmnožovací soustava

Rozmnožovací soustava je soubor orgánů, jehož cílem je pohlavní rozmnožování. Její základní funkcí je tvorba pohlavních buněk a přenos genetické informace na potomstvo. Na rozdíl od jiných orgánových soustav jsou orgány rozmnožovací soustavy pohlavně odlišné. Základním pohlavním orgánem jsou pohlavní žlázy produkující vajíčka, vaječníky u žen a varlata u mužů. Tyto žlázy produkují také pohlavní hormony, ve varlatech se tvoří testosteron, ve vaječnících estrogen a progesteron. Rozmnožovací soustava je u obou pohlaví tvořena ještě dalšími žlázami a orgány, jež se spolupodílí na reprodukci. Přestože hormonální jógu mohou cvičit i muži, jsou v seminářích zastoupeni velmi sporadicky. Také proto je hormonální jóga propagována a praktikována především mezi ženami. Tato kapitola se tedy bude zabývat problematikou ženské rozmnožovací soustavy.

Menstruační cyklus

Menstruační cyklus je z hlediska reprodukce základním a velmi důležitým procesem. Je to naprogramovaný, cyklicky se opakující proces, který je řízen hormony hypotalamo-hypofyzárního systému a vaječníků. Vliv na jeho průběh a pravidelnost může mít i prostředí, výživa a stav organismu. První menstruační krvácení se u dívek objevuje mezi 12. – 16. rokem. Po 40. roce života ženy se cykly stávají nepravidelnými, přičemž přechodová fáze může trvat dalších 10 let. Ve věku 48–52 let se zpravidla dostavuje poslední krvácení a menopauza.

Menstruační cyklus trvá obvykle 28 (21–35) dní. Pokud je cyklus nepravidelný s odchylkami většími než 2–3 dny, k ovulaci nedochází, což je u zdravé ženy cca u 20 % všech cyklů. Cyklus je rozdělen na několik fází:

  1. fáze – v menstruační (deskvamační) fázi, která trvá 2–7 dní, dochází k menstruačnímu krvácení. Průměrná ztráta krve je 35–45 (20–80) ml. V děloze se na několik hodin stáhnou cévy a dojde k odumření nepotřebných slizničních buněk. Po uvolnění stahu do sliznice přitéká nová krev, která tyto buňky odplaví. Tělo se tak zbavuje všech nepotřebných součástí, neoplodněného vajíčka, starých buněk a odumřelé děložní sliznice spolu s krví a hlenem.
  2. fáze – ve folikulární (proliferační) fázi, která trvá asi 6 dní, postupně v jednom z vaječníků dozrává vajíčko v tzv. folikul (uzavřený váček), dorůstá nová měkká sliznice, děložní čípek začíná produkovat více hlenu a děložní hrdlo se otevírá a zkracuje.
  3. fáze – v ovulační fázi dochází během prvních 2–3 dnů k uvolnění dozrálého vajíčka z folikulu do vejcovodu. Vodnatý a elastický hlen děložního čípku udržuje zásadité prostředí v pochvě a napomáhá spermiím dosáhnout vajíčka. Pokud nedojde k oplodnění vajíčka cca do 12 hodin po jeho uvolnění, vajíčko odumírá. Nízká bazální teplota se po uvolnění vajíčka zvyšuje.
  4. fáze – v sekreční (luteální) fázi se prázdný folikul přeměňuje ve žluté tělísko, roste děložní sliznice, snižuje se množství hlenu děložního čípku, který je hutnější a kyselejší. Pokud vajíčko nebylo oplodněno, žluté tělísko zaniká a mění se na bílé tělísko. Zužují se cévy děložní sliznice a začíná její postupné odumírání.

Hormony menstruačního cyklu

Mezi hormony podílející se na řízení menstruačního cyklu patří gonadorelin (gonadoliberin, luliberin (GnRH)), dva gonadotropiny: folikulostimulační hormon (folitropin (FSH)) a luteinizační hormon (lutropin (LH)), dále estrogeny (E) a progesteron (P) – viz obr. 1

Hormony menstruačního cyklu
Obr. 1 Hormony menstruačního cyklu (Institut Galenus, 2017)

Gonadorelin (luliberin) je hormon řídící produkci luteinizačního hormonu a folikuly stimulujícího hormonu v hypofýze. Je syntetizován a uvolňován uvnitř hypotalamu.

Gonadotropiny (folitropin a lutropin) jsou dva hormony předního laloku hypofýzy. Řídí činnost pohlavních žláz, regulují tvorbu pohlavních hormonů estrogenů a progestinu a zrání pohlavních buněk.

Estrogeny jsou tvořeny ve vaječnících, ve žlutém tělísku a v placentě. Malé množství estrogenů však vzniká i v játrech, nadledvinách a v prsech, což je významné u žen po menopauze. Hladina estrogenů je nejvyšší na konci folikulární fáze, vrchol přímo předchází ovulaci. Nejdůležitější a nejúčinnější ze skupiny estrogenů je estradiol (E2), který vzniká ve žlutém tělísku vaječníků. Dále mezi estrogeny patří estron (E1) produkovaný vaječníky, nadledvinkami a tukovým vazivem a estriol (E3) produkovaný placentou. Estron a estriol mají oproti estradiolu výrazně slabší účinnost. Estrogeny navozují proliferační fázi menstruačního cyklu a stimulují sekreci řídkého hlenu žlázek krčku dělohy. Jsou zodpovědné za vývoj ženských pohlavních znaků a optimalizaci účinků progesteronu. Podporují zrání folikulů a při fyziologických hladinách mají negativní zpětnou vazbu na sekreci luteinizačního hormonu a folikulostimulačního hormonu. Při velmi vysokých hladinách mají naopak na oba tyto hormony zpětnou vazbu pozitivní.

Progesteron je tvořen z cholesterolu ve žlutém tělísku vaječníků a v nadledvinách. Progesteron je nejznámějším ze skupiny progestinů, jejichž hladiny se zvyšují těsně před ovulací a vrcholu dosahují 5–7 dní před ovulací. Úkolem progesteronu je příprava děložní sliznice na otěhotnění a udržení těhotenství. Navozuje sekreční fázi menstruačního cyklu, podporuje růst děložní sliznice po ovulaci. Je zodpovědný za přestavbu svalů, cévního zásobení a zachování sekreční fáze dělohy pro zahnízdění vajíčka. Progesteron tlumí uvolňování luteinizačního hormonu v luteální fázi. Jeho podání ve folikulární fázi potlačí ovulaci, což je společně s dalšími efekty základem antikoncepčních pilulek.

Hormonální řízení menstruačního cyklu

Protože cílem hormonální jógy je harmonizace hormonálních hladin lidského těla, je vhodné těmto procesům dobře porozumět. Tato podkapitola proto podrobněji nastiňuje hormonální procesy v průběhu menstruačního cyklu.

Hormonální řízení menstruačního cyklu – schematické znázornění
Hormonální řízení menstruačního cyklu – schematické znázornění

Na konci luteální a začátkem folikulární fáze je hladina luteinizačního hormonu (LH) relativně nízká a dochází k pozvolnému zvyšování hladiny folikulostimulačního hormonu (FSH). Vlivem folikulostimulačního hormonu dochází ve vaječnících ke zrání folikulů, z nichž jeden dominantní začíná produkovat estrogeny (E). Jeho sekrece je nejvyšší a nejdůležitější během prvního týdnu folikulární fáze menstruačního cyklu. Ke konci folikulární fáze stoupá hladina folikulostimulačního hormonu i luteinizačního hormonu. Vrcholící hladina folikulostimulačního hormonu indikuje první zrací dělení vaječné buňky a sekreci estrogenů a progesteronu ve vaječnících aktivací enzymu aromatázy a p450 enzymů a působí negativní zpětnou vazbou na sekreci gonadoliberinu (GnRH).

Prudký vzrůst estrogenů ve folikulu má za následek zvýšení sekrece luteinizačního hormonu z předního laloku hypofýzy, tvoří se více androgenů a tím více estrogenů. Luteinizační hormon je potřebný pro růst předovulačních folikulů i pro ovulaci dominantního folikulu a následnou luteinizaci, tedy pro přeměnu zralého folikulu ve vaječníku ve žluté tělísko po ovulaci. Asi 10 hodin poté, co hladina luteinizačního hormonu dosáhne svého vrcholu, dominantní folikul praská a dochází k uvolnění vajíčka a ovulaci. Pokud nedojde k tomuto náhlému vzestupu luteinizačního hormonu, k ovulaci nedojde a tím nemůže dojít k otěhotnění.

Na začátku luteální fáze dochází vlivem luteinizačního hormonu, folikulostimulačního hormonu a estrogenů k proměně folikulu ve žluté tělísko, které produkuje progesteron a menší množství estrogenů. Estrogeny a progesteron tlumí sekreci folikulostimulačního a luteinizačního hormonu (částečně nepřímo inhibicí gonadoliberinu), jejichž koncentrace v plazmě klesá. Skrze tuto negativní zpětnou vazbu, kdy dochází i k poklesu hladin estrogenů a progesteronu se dostavuje menstruační krvácení. Současně s tím dochází opět k pozvolnému zvyšování folikulostimulačního hormonu. Menstruační cyklus začíná menstruací na začátku folikulární fáze. Folikulární fáze končí ovulací, která přechází do luteální fáze.

Zvýšení hladiny folikulostimulačního hormonu stimuluje folikulární sekreci estradiolu. Na buňkách granulózy (podpůrné buňky tvořící obal nezralého vajíčka) se zvyšuje exprese receptorů pro aromatázu, která konvertuje androgeny na estrogeny. Folikulostimulační hormon současně vyvolává expresi receptorů folikulostimulačního hormonu na folikulech. Tím se účinek folikulostimulačního hormonu posiluje a folikuly produkují více extradiolu. Vrchol hladiny estradiolu nastává v 10.–13. den menstruačního cyklu před ovulací.

Zvýšení hladiny estradiolu nejprve způsobuje negativní zpětnou vazbu na přední lalok hypofýzy, tudíž dochází k útlumu sekrece folikulostimulačního a luteinizačního hormonu. Jejich hladina klesá v 11.–13. dni menstruačního cyklu. Hladina estradiolu vrcholí a zpětná vazba se mění na pozitivní, v důsledku čehož dochází k předovulačnímu vyplavení luteinizačního a v menší míře i folikulostimulačního hormonu.

Vyplavení luteinizačního hormonu odstartuje proces ovulace oocytu (uvolnění vajíčka) a luteinizace, přeměnu folikulu (zbylých buněk granulózy, téky neboli obalu a zbylé pojivové tkáně) na žluté tělísko. Po luteinizaci začínají buňky granulózy produkovat progesteron místo androgenů, zvyšuje se v nich exprese receptorů luteinizačního hormonu a klesá afinita k estrogenům a folikulostimulačnímu hormonu. Sekrece progesteronu vrcholí mezi 5.–7. dnem po ovulaci.

Progesteron a estrogeny jsou produkovány žlutým tělískem a jejich sekrece se zvyšuje až do doby, kdy žluté tělísko začíná degenerovat během luteální fáze. Progesteron produkcí výrazně převyšuje estrogeny a dosahuje svého vrcholu. Hladina estrogenů klesá, žluté tělísko se mění na bílé tělísko. Produkce progestronu a estrogenů se ztrácí a hormonální hladiny opět klesají.

Pokles hormonální hladiny progesteronu a estrogenů již nezpůsobují negativní zpětnou vazbu na úrovni hypofýzy. Sekrece folikulostimulačního hormonu přestane být inhibována a opět se začíná zvyšovat, což vyústí opět v menstruaci.

Pokud nedojde k oplození vajíčka a jeho zahnízdění, 22. den dochází vlivem progesteronu a estrogenů k útlumu sekrece gonadoliberinu, žluté tělísko se přeměňuje a přestává produkovat hormony. Tento prudký pokles má pak za následek stažení cév v děloze, dochází ke kontrakcím spirálních artérií, děložní sliznice se začne odlučovat a nastává menstruační krvácení. Není-li vajíčko oplodněno, zaniká a zbytky Graafova folikulu se mění ze žlutého na bílé tělísko.

Dny menstruačního cyklu
Obr. 2 Hormonální činnost v průběhu menstruačního cyklu (Wikipedie, 2017)

Pohlavní zralost

Pohlavní zralost je stav, kdy je žena schopna rozmnožování. V okamžiku pohlavní zralosti dochází v hypotalamu k sekreci gonadorelinu, který stimuluje produkci folikulostimulačního a luteinizačního hormonu v hypofýze. Sekrece gonadorelinu probíhá v pulsech, což je jednou z podmínek pro normální menstruační cyklus. Průměrná frekvence sekrece gonadorelinu je jednou za 90 minut během časné folikulární fáze, tato se zvyšuje až na 60–70 minut v pozdní folikulární fázi. Během luteální fáze se frekvence snižuje na 4–5 hodin, ale zvyšuje se hladina, množství produkovaného hormonu. Prostřednictvím jeho působení dochází k pulznímu uvolňování folikulostimulačního a luteinizačního hormonu z adenohypofýzy. Porucha tohoto rytmu ve formě zrychlení nebo kontinuálního výdeje má za následek snížení sekrece folikulostimulačního a luteinizačního hormonu a následnou neplodnost. Folikulostimulačního a luteinizační hormon následně regulují sekreci estrogenů a progesteronu. Sekrece folikulostimulačního a luteinizačního hormonu je ovlivňována také psychickými vlivy a stresem. Tyto faktory snižují jak jejich produkci, tak produkci pohlavních hormonů ve vaječnících. Hormony vaječníků pak nepřímo ovlivňují produkci gonadorelinu.

Klimakterium neboli menopauza

Menopauza je období, kdy ženy přestávají menstruovat. Jde o přirozený stav, kdy dochází k útlumu funkce vaječníků, snižuje se produkce hormonů, estrogenu a progesteronu. Zastavuje se menstruační cyklus a nastává období neplodnosti. Tento stav začíná u žen ve věku 45 až 55 let, oběma směry se však mohou objevovat výrazné odchylky. Z lékařského hlediska jde o stav absence menstruace po dobu delší než jeden rok. Menopauze bezprostředně předchází perimenopauza, která je charakterizována nepravidelným menstruačním krvácením. Perimenopauza postihuje ženy v průměru o 4 roky dříve, než se krvácení zcela vytratí. Menopauzu může doprovázet řada potíží. U fyzicky aktivních žen s pozitivním přístupem k životu a pozitivním myšlením, které pečují o své tělesné i duševní zdraví, se tyto projevy nemusí rozvinout, nebo se mohou vyskytovat jen s mírnější intenzitou.