Badminton
Bernaciková, Kapounková, Bernacik, Novotný
Charakteristika sportu
Badminton je individuální raketový
sport. Při hře dva protihráči
(dva
páry) odehrávají přes síť raketou péřový míček a snaží se donutit
protivníka k chybě. Chybou je zahrání míčku mimo kurt nebo neodehrání
míče soupeřem správně zahraného míčku.
Badminton je jedním z nejrychlejších raketových sportů. Hráč musí mít postřeh a výbornou kondici. Pro badminton je specifický pohyb nohou po kurtu, rychlá změna směru, výskoky, ale i hluboké výpady. Důležitá je švihová práce předloktí (supinace-pronace).
Intenzita zatížení je během hry kolísavá. Během jediného zápasu hráč často naběhá až několik kilometrů (špičkový hráči až 6km). Rychlost smeče přesahuje i 300km/hod; neoficiální světový rekord drží malajský deblový specialista Tan Boon Heong, který v roce 2000 při testování nových raket zasmečoval rychlostí 421km/hod.
Badminton je jedním z nejrychlejších raketových sportů. Hráč musí mít postřeh a výbornou kondici. Pro badminton je specifický pohyb nohou po kurtu, rychlá změna směru, výskoky, ale i hluboké výpady. Důležitá je švihová práce předloktí (supinace-pronace).
Intenzita zatížení je během hry kolísavá. Během jediného zápasu hráč často naběhá až několik kilometrů (špičkový hráči až 6km). Rychlost smeče přesahuje i 300km/hod; neoficiální světový rekord drží malajský deblový specialista Tan Boon Heong, který v roce 2000 při testování nových raket zasmečoval rychlostí 421km/hod.
Olympijský sport: od roku 1992
První MS: 1977
Soutěžní disciplíny
- dvouhra mužů
- dvouhra žen
- smíšená čtyřhra
- čtyřhra mužů
- čtyřhra žen
Základní pravidla
- rozměry hřiště: 13,4 x 6,1m pro čtyřhru a 13,4 x 5,2m pro dvouhru
- výška sítě: 1, 52m
- počítání: hraje se na dva vítězné sety do 21 bodů beze ztrát (při shodě za stavu 20-20, se hraje o 2 body, avšak maximálně do 30 bodů)
Obr. Faktory sportovního výkonu – badminton.
Metabolická charakteristika výkonu
Typ zátěže: intervalová se střídáním intenzity zatížení
Trvání výkonu: v průměru 30 min (délka jedné výměny trvá do 10 s, interval odpočinku 15s)
Intenzita zatížení: střední až maximální
Metabolické krytí: ATP-CP systém, anaerobní glykolýza, aerobní fosforylace
Obr. Podíl aerobního a anaerobního krytí během výkonu (míč ve hře).
Zdroje energie: ATP a CP, glykogen
Energetický výdej: okolo 3000 kJ/zápas
Funkční charakteristika výkonu
Tab. Fyziologické parametry během sportovního výkonu (upraveno dle Bartůňková 1993*, Hughes-Cosgrove 2007***).
Specifické adaptace organismu na zátěž
Adaptace energetických zásob: ↑ ATP a CP, ↑ glykogen
Funkční adaptace:
zvýšení kapacity: ↑↑ anaerobní, ↑ aerobní (především pro rychlou regeneraci zdrojů energie)
zlepšení funkcí smyslových analyzátorů: zrakový (periferní vidění), prostorová orientace
Morfologické změny:
svaly: hypertrofie rychlých svalových vláken dolních končetin (m. triceps surae, m. quadriceps femoris, m. glutaeus maximus) a svalů předloktí - jednostranně
Rozvoj pohybových schopností:
rychlost (reakční, akční), síla (explozivní), vytrvalost (aerobní, anaerobní), koordinace (orientační, diferenciační, synaptická, adaptační)
Charakteristika sportovce
Funkční charakteristika:
Tab. Maximální hodnoty fyziologických parametrů při testu do maxima (upraveno dle Bartůňková 1993, Jansa 2007***).
Podíl rychlých a pomalých vláken ve svalech:
Podíl rychlých a pomalých vláken se liší v dolních a horních
končetinách. Zatímco u horních končetin je výhodou mít více rychlých
vláken, především pro rychlý švih a razanci při zahrávání úderů. U
dolních končetin se podíl vláken blíží průměru populace (55% pomalých,
45 rychlých), hráč musí mít nejen rychlé nohy, ale také musí zápas
vydržet až dokonce.
Obr. Podíl rychlých a pomalých vláken ve svalech.
Tab. Somatická charakteristika (Průměrné hodnoty - Top 20 světový žebříček červen 2010).
Asijští hráči obvykle nižší než evropští hráči.
Obr. Somatograf badmintonistů (modře-muži, červeně-ženy).
Trénink
Kromě nácviku techniky a taktiky je třeba věnovat se rozvoji trénink
zaměřit na rozvoj pohybových schopností (rychlosti, výbušné síly a
vytrvalosti). Jedná se především o rozvoj neoxidativního alaktátového
způsobu krytí (ATP-CP systém), resp. zvýšení zásob ATP a CP ve svalu.
Posilovací trénink je zaměřen na rozvoj výbušné síly dolních končetin
(cvičení se švihadly, foot-work) a svalů předloktí (švihání raketou,
posilování pomocí powerballu). Stabilizační trénink se zaměřuje na
rozvoj a udržení svalstva trupu. Tréninkem lze zlepšit také reaktivitu
i rozsah periferního vidění. Koordinaci rozvíjíme především v mladším
věku. Pohyblivost je třeba rozvíjet během všech věkových kategorií.
Příklad celoročního tréninkového cyklu – nejvyšší úroveň
Počet tréninkových jednotek za rok: 452
Počet hodin zatížení za rok: 904
(příklad reprezentace ČR)
Všeobecné přípravné období: červen – polovina července
Specifické přípravné období 1: polovina července - srpen
Soutěžní období 1: září - polovina prosince
Specifické přípravné období 2: polovina prosince – začátek ledna
Soutěžní období 2: leden - duben
Přechodné období: květen
(příklad extraligových hráčů ČR)
Zdravotní rizika
Badminton patří mezi jednostranné sporty, kde je přetěžována jedna
polovina těla. Je to především hrající paže a zádové svalstvo téže
strany a dále také výpadová dolní končetina – výrazná lateralita (u
praváka pravá, u leváka levá).
Nejčastější
poranění a poškození:
- akutní: distorze hlezenního kloubu, distorze kolenního kloubu, natržení či utržení Achillovy šlachy, natažení či natržení svalů stehna, poranění oka od zásahu míčkem
- chronická: tenisový loket, oštěpařský loket, zánět patního úponu plantární aponeurosy, zánět Achilllovy šlachy, skokanské koleno, zánět ramena, bolesti bederní části páteře
- akutní: distorze hlezenního kloubu, distorze kolenního kloubu, natržení či utržení Achillovy šlachy, natažení či natržení svalů stehna, poranění oka od zásahu míčkem
- chronická: tenisový loket, oštěpařský loket, zánět patního úponu plantární aponeurosy, zánět Achilllovy šlachy, skokanské koleno, zánět ramena, bolesti bederní části páteře
Kineziologická analýza
Lokomoce: bipedální
Pohyb segmentů: acyklický
Analýza badmintonového smeče
V badmintonu máme velkou škálu zahrávaných úderů. V badmintonové hře je kromě zvládnutí správné techniky úderů, důležitá práce dolních končetin. Pohyby po kurtu se skládá z aktivních kroků, výpadů, výskoků – důležitá je především fáze zrychlení.
Pro kineziologickou analýzu jsme vybrali jeden ze základních úderů – klír. Jedná se o úder, který zahráváme ze zadní části kurtu a který letí k zadní čáře hřiště soupeřovy strany. Dobře zahraný klír je velmi účinným úderem hlavně ve dvouhře, neboť přinutíme soupeře k pohybu ze středu kurtu do zadní části kurtu a tím se nám odkryje přední a střední část soupeřovy strany kurtu.
Úder charakterizuje zapojení velkého množství svalových skupin a správné držení rakety. Klír můžeme rozdělit do tří fází: přípravná, nápřahová, úderová. V přípravné fázi se hráč musí dostat za míček a vytočit levý bok směrem k síti. Úderová horní končetina se dostává do postavení jako při napnutí tětivy u střelby z luku. V ramenním kloubu je horizontální abdukce (m. deltoideus-pars akromion, teres major, m. latissimus dorsi) a v loketním kloubu flexe. Předloktí je v pronaci a raketa je držena zlomocí flexorů prstů. V nápřahové fázi se dostává loket dopředu a nahoru a zároveň s tím ruka s raketou dozadu. Horizontální abdukce v ramenním kloubu se mění v horizontální addukci (m. pectoralis major, m. serratus anterior). Předloktí se vytáčí do supinace, což umožňuje m. biceps brachii a m. supinator. V úderové fázi se poloha lokte nemění, jen z flexe přechází do extenze (m. triceps brachii, m. anconeus) a v předloktí dochází k pronaci (m. pronator teres, m. pronator quadratus). Při zásahu míčku je důležité zapojení svalů předloktí, které umožní zpevnění hrající ruky a míček udeřit velkou razancí. Při zahrávání je důležité zpevnění trupu, hráč by proto měl pravidelně posilovat svaly zádové a břišní.
Obr. Nejvíce zatěžované svaly v badmintonu.
Použitá literatura:
BARTŮŇKOVÁ, Staša. Raketové
hry. In Fyziologie tělesné zátěže
II. Speciální část – 1. díl. Praha: FTVS UK, Karolinum, 1993. s.
193-204. ISBN: 80-7066-816-6.
HUGHES, M. G. - COSGROVE, M. Badminton. In Sport end Exercise Physiology Tesing, Guide, Volume one. Ed. Winter a kol. London: Routledge, 2007. s. 214-219. ISBN: 978-0-415-36141-5.
JANSA, Petr – DOVALIL, Josef a kol. Sportovní příprava. Vybrané teoretické obory. Příbram: Kleník Bořivoj PhDr – Q-art, 2007. 272 s. ISBN: 80-903280-8-3.
OMOSEGAARD, Bo. Physical training for badminton. Denmak: IBF, 1996. 179 s. ISBN: 1-872850-01-4.
HUGHES, M. G. - COSGROVE, M. Badminton. In Sport end Exercise Physiology Tesing, Guide, Volume one. Ed. Winter a kol. London: Routledge, 2007. s. 214-219. ISBN: 978-0-415-36141-5.
JANSA, Petr – DOVALIL, Josef a kol. Sportovní příprava. Vybrané teoretické obory. Příbram: Kleník Bořivoj PhDr – Q-art, 2007. 272 s. ISBN: 80-903280-8-3.
OMOSEGAARD, Bo. Physical training for badminton. Denmak: IBF, 1996. 179 s. ISBN: 1-872850-01-4.