2.2 Moravský Manchester v průběhu času

Úvod do tematiky

Jižní Morava, a především její přirozené centrum, kterým je odedávna město Brno, měla v 18 století k rozvoji textilního průmyslu velmi příznivé podmínky. K těmto podmínkám patřil zejména dostatečný přísun uherské a moravské vlny, dostatek pracovních sil, dobré obchodní propojení především s vídeňskými trhy a značná podpora státu, který po ztrátě průmyslového Slezska v roce 1742 usiloval o zprůmyslnění Moravy. Velký význam měla rovněž přítomnost řeky Svitavy a dlouhodobá tradice ve využívání její vodní síly. V neposlední řadě je třeba zmínit také neexistenci soukenického cechu, který by rozvoj textilní výroby brzdil (Zřídkaveselý, 1993).

Samotná historie textilního průmyslu se na jižní Moravě začala psát v druhé polovině 18. století, kdy zde docházelo ke vzniku a rozvoji textilních manufaktur. Vůbec první z nich se zde objevila v roce 1963, kdy byla do Brna přestěhována málo prosperující kladrubská manufaktura na sukna. Té se po počátečních potížích začalo velice dobře dařit a nepřímo tak zapříčinila vznik celé řady dalších výroben textilu. V roce 1780 existovalo na území Jihomoravského kraje již 26 textilních manufaktur. Mohutná industrializační vlna, během níž se Brno stalo významným centrem vlnařské výroby s odbytišti v řadě zemí Evropy včetně Turecka, pokračovala až do počátku 19. století. (Škvařil, 1970)

K udržení nastoleného trendu a tím i k zachování stávajících odbytišť však byla vzhledem k právě probíhajícím počátkům průmyslové revoluce nutná urychlená mechanizace odvětví. K jejímu spuštění došlo v roce 1802, kdy byl v Brně sestrojen (na základě výkresů získaných tajně z Anglie) první spřádací stroj v celé habsburské monarchii. Hned v roce 1814 získalo Brno další primát, když zde byly do textilní výroby poprvé v monarchii uvedeny i první parní stroje (Zřídkaveselý, 1993). Rozvoj byl navíc v roce 1839 podpořen zprovozněním železniční tratě mezi Brnem a Vídní a brzy na to i výstavbou tratí směřujících z moravské metropole do všech ostatních směrů (Škvařil, 1970).

Celá 50. léta 19. století byla v Jihomoravském kraji ve znamení přechodu z výroby manufakturní na tovární velkovýrobu. Ten přinesl prudký nárůst celkového počtu závodů i jejich produktivity a Brno se díky tomu v 60. letech stalo největším centrem vlnařské výroby v celé Rakousko-Uherské monarchii. Produkty brněnských textilek bezkonkurenčně ovládaly domácí trh a úspěšně pronikaly na trhy Severní a Jižní Ameriky, do Podunají, do Německa, Švýcarska, Holandska, Anglie i Pruska (Zřídkaveselý, 1993). I přesto, že tehdy výroba textilu jasně vévodila průmyslu Jihomoravského kraje, začaly se však objevovat jisté známky zaostávání, a to především za nejdynamičtěji se rozvíjejícím odvětvím, kterým bylo strojírenství.

Během I. světové války byly vzhledem k akutnímu nedostatku surovin téměř všechny textilní podniky v Čechách i na Moravě nuceny výrazně omezit anebo dokonce zcela ukončit svoji činnost. (Zřídkaveselý, 1993). Po válce se pak v jihomoravské textilní výrobě několikrát vystřídalo období rychlé konjunktury s obdobím úpadku. Výrazný nárůst významu naopak zaznamenalo strojírenství, tedy právě odvětví, k jehož rozvoji v počátcích paradoxně nejvíce přispěla potřeba udržování moderního strojového parku v textilních továrnách (Škvařil, 1970).

II. světová válka, a především pak její poslední měsíce, během nichž probíhaly boje o město Brno, a hlavně jeho intenzivní bombardování se na zdejším textilním průmyslu podepsaly velmi negativně. Během tohoto období byla vážně poškozena nebo i úplně zničena většina průmyslových závodů, a právě textilní průmysl patřil k těm odvětvím, která byla postižena nejvíce.

Po porážce fašismu přešly všechny jihomoravské textilní závody pod národní správu a stejně jako v jiných částech českého území byly rozčleněny do několika národních podniků. V březnu 1946 byl zřízen národní podnik Moravskoslezské textilní závody, který sdružoval celkem 35 zkonfiskovaných a znárodněných provozoven textilního průmyslu. Z nich bylo hned 22 lokalizováno v Brně. Název Moravskoslezské textilní závody byl o dva roky později nahrazen názvem Mosilana, vlnařské závody, národní podnik. Téhož roku vznikl i podnik Moravan Brno vyrábějící bytové textilie. O rok později, v roce 1947, došlo v Brně ke zřízení dalšího textilního podniku. Byl jím národní podnik Bruna, módní pletařské závody.

Historicky významnou událostí českého textilního průmyslu bylo i vyčlenění několika výrobních závodů Mosilany v roce 1949 a vytvoření národních podniků Vlnap a Lanus. Ještě téhož roku firma Lanus změnila svůj název na Vlněna, přádelny a tkalcovny vlny, národní podnik. V roce 1958 byla zrušena brněnská firma Vlnap a její provozovny převzala Vlněna.

Dlouhodobou tradici textilní výroby v Jihomoravském kraji pak připomínala rovněž přítomnost Výzkumných ústavů vlnařského a také pletařského (Zřídkaveselý, 1993). Textilní průmysl ve městě i zachovával značný význam, a to až do konce 80. let. V současné době působí v textilním průmyslu Nová Mosilana, která zaměstnává kolem 1 000 osob a patří mezi významné brněnské podniky.

(Pramen: BOČEK, Miroslav. Textilní průmysl v Jihomoravském kraji: historie a současnost [online]. Brno, 2007 [cit. 2016-04-17]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce Václav Toušek Dostupné z: http://is.muni.cz/th/150821/prif_b/).

Pracovní list

Pracovní list

Brněnský Manchester v průběhu času

Pracovní list

Jména:

Zájmové objekty

1. Hybešova a Václavská ul.
2. Vlněna
3. Nová Mosilana
4. Cejl a okolí
5. Esslerova textilní továrna

Inspirace

TUČKOVÁ, Kateřina a kol. Fabrika. Příběh textilních baronů z moravského Manchesteru. Brno: Moravská galerie v Brně a Host – vydavatelství, s. r. o., 2014. ISBN 978-80-7027-278-7 / ISBN 978-80-7491-479-9.

Moravský Manchester, tak se říkávalo Brnu v dobách jeho největší slávy. Látky ze zdejších textilek zaplavovaly doslova celý svět a bouřlivý průmyslový rozmach v 19. století proměnil město v sebevědomé a moderní centrum. Slavné vily, nádraží, ulice a parky a koneckonců i brněnský hantec, to vše vznikalo v souvislosti s rozvojem textilnictví. Odvrácenou stranou tohoto vzmachu však byly stávky zbídačených dělníků, sociální problémy a sirotčince plné dětí pracujících od rozbřesku do noci v prachu a hukotu tkalcovských strojů.

Kniha Kateřiny Tučkové Fabrika vypráví příběh pěti generací rodu Johanna Heinricha Offermanna, který do Brna přišel v roce 1776 jako chudý vlnařský odborník. Zanedlouho však založil manufakturu a stal se jedním z nejvýznamnějších textilních baronů. Ve strhujícím vylíčení rodinné historie se odráží i celá 250 let trvající minulost moravského Manchesteru. Kniha je doplněna odbornými hesly a fotografickým materiálem z brněnských archivů, a je tak dokonalým průvodcem po dnes již zaniklém textilním Brně.

Průběžný úkol v průběhu celé trasy

• hledejte indicie, kterou naznačují historii textilního průmyslu v Brně (názvy ulic, domů, továren, míst, škol, významných osob apod.);
• pořizujte fotodokumentaci relevantních míst týkajících se textilního průmyslu;
• přemýšlejte o lokalizačních faktorech textilního průmyslu v minulosti a současnosti.

Indicie a lokalizační faktory popište na následujících řádcích, případně na další list papíru a lokalizaci zaznačte do úvodní mapy na str. 3. Fotodokumentaci odevzdáte do složky na Google Disk.

Zastávka č. 1: Hybešova a Václavská ulice

Vyhledejte na ulici Václavská a Hybešova budovy z fotografií a zaznačte je do mapy. Rozhodněte, která z nich mohla v minulosti sloužit pro textilní průmysl a váš názor zdůvodněte.

1.		Textilní průmysl: ANO/NE Zdůvodnění:
2.		Textilní průmysl: ANO/NE Zdůvodnění:
3.		Textilní průmysl: ANO/NE Zdůvodnění:

Zastávka č. 2: Vlněna

Úkol: Vymyslete 5 geografických otázek, které vás napadají v souvislosti s objektem bývalé továrny Vlněna. Přemýšlejte o původu, minulém, současném a budoucím využití areálu.

Pozn. Dnes již areál, který je na snímcích, neexistuje. V letech 2016–2017 byl zdemolován za účelem nové výstavby.

Zastávka č. 3: Okolí Cejlu

Úkol: Prozkoumejte během následujících 2 hodin detailně vymezené území. Rozlište a vyznačte do mapy budovy, které mohly ještě počátkem 20. století sloužit jako:

• domy pro dělníky textilního či jiného průmyslu,
• domy pro podnikatele (továrníky),
• textilní či jiné továrny,
• u domů, které nebudete moci zařadit do předchozích kategorií, určete, zda:
  • byly postaveny před 2. světovou válkou
  • nebo po druhé světové válce.

V ideálním případě tedy můžete mít v mapě 5 typů budov a barev v legendě mapy.

Do mapy rovněž zaznačte průchodnost území. Při tvorbě mapy dodržte zásady tvorby mapy a správnou mapovou kompozici.

Přemýšlejte, případně dohledejte v relevantních zdrojích, proč se tato lokalita stala sociálně vyloučenou a je nazývána tzv. brněnský Bronx. Zaměřte se zejména na historický kontext. Dále uveďte, jak by mohli zastupitelé města Brna napomoci zlepšení nechvalně známé image okolí ulic Cejl, Bratislavská a Francouzská.

Zastávka č. 4: Nová Mosilana

NOVÁ MOSILANA je největším výrobním závodem italského koncernu MARZOTTO GROUP a největším výrobcem vlněných tkanin v Evropě. Tradice textilní výroby v Brně tak nejen pokračuje, ale získala na světovém významu. Vlněné tkaniny nejvyšší světové kvality z NOVÉ MOSILANY mají výborný zvuk ve světě módy a odebírají je špičky módního odvětví, jako jsou VERSACE, ARMANI nebo HUGO BOSS. Pro brněnský region je NOVÁ MOSILANA jedním z nejvýznamnějších zaměstnavatelů. Pracovní příležitost zde má až 1 000 lidí.

Úkol

Porovnejte lokalizaci areálu Nové Mosilany a Vlněny z hlediska umístění v rámci Brna, dopravní dostupnosti pro nákladní, osobní a hromadnou dopravu. Text, který napište do následujících řádků, můžete doplnit mapou.

Sem přetáhněte obrázek s mapou.

Zastávka č. 5: Esslerova textilní továrna

Úkol 1

Doplňte na základě průzkumu objektu a jeho okolí následující text:

Na místě této továrny stával původně Slámův mlýn. Již před rokem 1885 zde vznikla ještě malá přádelna, kterou měla pronajata textilní firma podnikatele Berana. V roce 1900 koupila mlýn i přádelnu firma Eduarda Ernsta Esslera (1885–19). Továrna, která se zaměřila výhradně na textilní výrobu, roku 1913 vyhořela. Na jejím místě pak vyrostla nová budova. Tu převzal v roce 1915 od svého otce jeho syn Essler, který ji především v poválečných letech začal rozšiřovat. V roce 1917 byla v továrně vybudována elektrárna, která vyráběla proud nejen pro samotnou továrnu, ale také pro veřejné osvětlení obce. V roce 1922 vzniklo oddělení na apreturu a byla postavena nová čtyřpodlažní železobetonová budova. Roku 1933 pak byla instalována nová Kaplanova a v následujícím roce byla vystavěna nová budova tkalcovny, do níž byly přeneseny stroje z dependence továrny, která byla do té doby na Trnité ulici v centru Brna. V 30. letech dosahoval počet zaměstnanců továrny, kteří pocházeli z Obřan a Maloměřic, až .

Po obsazení Československa byla továrna zabavena jako majetek a majitel Adolf Essler byl odvlečen do koncentračního tábora. Po osvobození Československa byl Essler označen za kolaboranta a jeho majetek byl zabaven. Po roce 1948 byla továrna začleněna do závodů a po dosazení nového ředitele byla přejmenována na Národní podnik Moravskoslezské závody.

V průběhu druhé poloviny 20. století byl název továrny ještě několikrát změněn. Textilní výroba byla však po celou dobu zachována. V roce byla výroba v továrně zastavena. V současné době je továrna nevyužívána a uvažuje se o její další budoucnosti.

Úkol 2

Navrhněte nové využití objektu. Vaše rozhodnutí zdůvodněte ve vazbě na polohu, dopravní spojení, služby v okolí apod.

Slovníček pojmů

Panoramic sketc	Textile industry
Strojírenský průmysl	Engineering
Cech	Guild
Továrna	Factory
Tkalcovna	Weaving mill
Vlna	Wool
Dělník	Worker
Sociálně vyloučená komunita	Socially excluded community
Brněnský Bronx	Brno Bronx