Proměna volného času: technologická akcelerace
Markéta Košatková
Obsah kapitoly
Rozcestník lekce
Časová náročnost
Čas potřebný pro prostudování kapitoly je 120 minut.
Výstupy učení
Cílem této kapitoly je reflexe podob trávení volného času v kontextu technologií. Toto zamyšlení vám může přinést zaměření na dynamiku změn, které jsou nezastavitelné a přináší zcela nové sociální výzvy, ale především také možnosti. Po prostudování této kapitoly budete rozumět klíčovým pojmům a budete se orientovat v možnostech a limitech, které nám technologie ve volném čase přinesly.
Úvod k zamyšlení
Přemýšleli jste někdy, jak vnímáme čas? Jak je možné, že někdy nám den, týden či měsíc uteče jako rychlý proud řeky a jindy máme pocit, že se čas vleče jako nekonečné klubko vlny? V zážitkové pedagogice hovoříme o konceptu flow (plynutí), který představil Csikszentmihalyi. Jedná se o stav ponoření se do určité činnosti, který pro naše vědomí rozmělňuje vnímání času. Čas je vždycky stejný, ale naše vnímání se proměňuje. Proměňuje se na základě individuálních zájmů, sociálních a kulturních interakcí, životní situace či technologií a médií. Právě technologickou akceleraci budeme v této kapitole reflektovat a hledat spojitostí s trávením volného času a proměnou individuálního i kolektivního jednání.
Struktura a organizace textu
Text je dělen do 5 pasáží, které na sebe navazují. První část představuje proměnu vnímání času a digitální r-evoluci s jejími sociálními důsledky v každodennosti. Navážeme částí o rozmanitosti volnočasových aktivit, které jsou organizovány za pomoci technologií. Následně budeme diskutovat proměnu prostoru a principy virtuálních světů. Dále představujeme vliv technologií na osobnost a identitu člověka. Kapitola je uzavřena možnostmi virtuální reality (nejen) v edukaci.
V textu budeme volně pracovat s pojmy jako je virtuální, digitální a online. Budeme jimi referovat na prostor vytvořený technologiemi, který je v kontradikci k prostoru fyzickému / reálnému. Zároveň si ukážeme, že dichotomie virtuálního a fyzického světa představuje v současnosti značně nedokonalý myšlenkový model. Tento model totiž nedokáže vystihnout aktuální hyperpropojenost těchto dvou světů.
Hovoříme-li v textu o technologiích, máme na mysli především chytré telefony, sociální sítě, online média, ale také celé virtuální světy, jako je metaverz. Technologie podnítily vznik nových forem trávení volného času a také proměnu sociálních interakcí a vztahů, což akcentuje technologický determinismus. Ten částečně přeceňuje roli technologií ve společnosti a opomíjí roli dalších faktorů (např. kultury). V rámci našeho výkladu si však vypůjčíme právě tuto limitovanou optiku, abychom mohli lépe demonstrovat proměny v sociální oblasti, především ve způsobu trávení volného času. Jazykem metafory si baterkou přisvítíme na oblast technologií, čímž pro nás nutně jiná oblast zůstane v částečné tmě.
Metaverz můžeme označit jako virtuální vesmír nebo také kolektivní virtuální prostor, který obsahuje propojené digitálně vytvořené světy. Tento prostor je přístupný skrze náhlavní soustavu virtuální reality, je imerzivní, interaktivní a je možné do něj vstupovat odkukoliv, kde je připojení k internetu a headset pro virtuální realitu. Metaverz není pouze jeden, ale existuje jich několik. Koncept se v současnosti stále vyvíjí.