Dokumenty ke studiu moderních dějin státu a práv
22. PÄOSINCE 18
Prozatímní hlava státu pohlížejíc k usnesení ústavodáraého shromáždění, ve schůzi ze dne 22. 12. 1947 schválilo ústavu Italské republiky, přihlížejíc k XV závěrečnému ustanovení ústavy, vyhlašuje ústavu Italské republiky v tomto zněr
Článek 1. Itálie je demokratická republika založená na práci. Svrchovanost náleží lidu, který ji vykonává ve formách a mezích ústavy.
Článek 2. Bepublika uznává a zaručuje neporušitelná lidská práva, a to jednotlivci i společenským útvarům, v nichž se rozvíjí jeho osobnost, a vyžaduje plnění nepopiratelných povinností politické, hospodářské a sociální solidarity.
ČLÁNEK 3. Všichni občané mají stejnou sociální důstojnost a jsou si před zákonem rovni bez rozdílu pohlaví, rasy, jazyka, náboženství, politického přesvědčení a podmínek osobních a sociálních.
Úkolem republiky je odstraňovat. překážky rázu hospodářského a sociálního, jež omezujíce ve skutečnosti svobodu a rovnost občanů, brání plnému rozvoji lidské osobnosti a skutečné účasti všech pracujících na politické, hospodářské a sociální organizaci země.
ČLÁNEK 4.
Republika uznává právo všech občanů na práci a pečuje o podmínky, jez Činí toto právo skutečným.
Kazdy občan je povinen podle svých možností a vlastní volby vyvíjet činnost nebo vykonávat funkci, jež přispívá k hmotnému nebo duchovnímu pokroku společnosti.
jfrfrté rewti&y ze dne 22. prosince
1947                                          129
Clanek 5.
dnotná a nedílná republika uznává a podporuje místní samosprávu: v podni-ňslých na státu provádí Širokou správní decentralizaci; přizpůsobuje zásady ■fcodv svého zákonodárství požadavkům autonomie a decentralizace.
jí
Článek 6.
Republika chrání zvláštními předpisy jazykové menšiny.
Článek 7. Ve svých sférách jsou stát i katolická církev nezávislé a svrchované. Jejích pomer je upraven lateránskými smlouvami. Změny těchto smluv přijaté oběma stranami nevyžadují postupu předepsaného pro změnu ústavy.
Článek 8. Všechna náboženská vyznání jsou před zákonem stejně svobodná. Nekatolická náboženská vyznání mají právo organizovat se podle vlastních statutů pokud nejsou v rozporu s italským právním řádem.
Jejich poměr ke státu je upraven zákony na podkladě dohody s příslušnými zástupci.
Článek 9. Republika podporuje rozvoj kultury a vědecké i technické bádání. Chrání ráz krajiny a historické i umělecké vlastnictví národa.
Článek 10. Italský právní řád se přizpůsobuje pravidlům mezinárodního práva obecně
uznaným.
Právní postavení cizinců je upraveno zákonem ve shodě s mezinárodními předpisy a úmluvami.
Cizinec, jemuž je v jeho vlasti bráněno ve skutečném vykonávání demokratických svobod zaručených italskou ústavou, má právo azylu na území republiky, a to za podmínek stanovených zákonem.
Vydávat cizince pro politické zločiny nem dovoleno.
130                                 Dokumenty ke studiu, moderních dějin státu a p?
Článek 11.
Itálie se gřiká války jako nástroje ohroženi svobody druhých' národů prostředku řešení mezinárodních sporů; za předpokladu rovností s ostaínín souhlasí s omezením svrchovanosti potrebnými k vybudování řádu, jenž by mír a spravedlnost mezi národy; podporuje a dává podnět k mezinárodním orgagL žacím s takovými úkoly.
Článek 12.
Vlajka republiky italské je trikolóra zeíeno-bíio-červená ve třech pruzích o sta. ných rozměrech.
ČÁST I. Práva a povinnosti občanů
TITUL I Vztahy občanské.
Článek 13.
Osobní svoboda je neporušitelná.
Nem povolena zatíná forma zadržení, dozoru nebo osobní prohlídky ani jiné omezení osobní svobody, jen když by se to stalo odůvodněným aktem soudního úřadu a jen v případech a způsobem zákonem stanoveným.
Výjimečně v nutných a naléhavých, případech, vypočtených taxatívne v zákone, může orgán veřejné bezpečnosti učinit zatímní opatření, jež musí být ůo 48 hodin oznámena soudu; neschválí-li je soud do dalších 48 hodin, považují se tato opatření za zrušená a pozbývají «Činnosti.
Jakékoli fyzické nebo mravní násilí na osobách, jakkoli podrobených omezením svobody, je trestné.
Zákon stanoví nejdelší dobu trvání preventivního uvěznění.
ČlÁnek 14.
Obydlí je neporušitelné.
Nesmí se tam provádět dozor, prohlídky ani zabavení^ jen v případech a způsobem zákonem stanoveným a při zachování záruk, předepsaných pro ochranu osobní svobody.
Prohlídky a dozor z důvodů zdravotních a veřejného pořádku nebo z důvodů hospodářských a daňových jsou upraveny zvláštními zákony.
j^UkArepublikyze dne 22. proSinceJg47-----------------------------------1«
Článek 15. gvoboda a tajemství listovní a všech jiných forem sdělení jsou neporušitelné. Mohou být omezeny jen odůvodněným aktem soudu za záruk stanovených, zá-
ČlÁnek 16. Každý občan se může pohybovat a volne zdržovat, ve kterékoli časti státního 'izemí a to s výhradou omezení, jež stanoví zákon všeobecným způsobem z dů-áů Z(jravotních nebo bezpečnostních. Žádné omezení nemůže být určeno důvody
politickými.
Každý občan má volnost, s výhradou zákonných povinností, odejít z území
republiky a opět se tam vrátit.
ČLÁNEK 17.
Občané mají právo klidně a beze zbraní se shromažďovat.
Pro shromáždění, a to i na místech přístupných veřejnosti, se nevyžaduje ohlášení předem.
U shromáždění na veřejných místech musí být učiněno předem oznámení úřadům, jež je mohou zakázat .pouze z dokázaných důvodů bezpečnosti nebo veřejného
klidu.
Článek 18.
Občané mají právo volně se bez povolení sdružovat za účely, které nejsou zakázány jednotlivcům trestním zákonem.
Zakázána jsou tajná sdružení a sdružení, jež sledují i nepřímo politické cíle prostřednictvím organizací vojenského rázu.
ČLÁNEK 19. Všichni mají právo volně vyznávat svou náboženskou víru v jakékoli formě, individuálně nebo ve sdružení, hlásat ji a vykonávat její kult soukromě nebo veřejně, pokud nejde o obřady odporující dobrým mravům,
ČLÁNEK 20. Církevní ráz a náboženský nebo kultový účel sdružení nebo instituce nemohou být důvodem zvláštního zákonného omezení ani zvláštního daňového zatížení pro jejich zřízení, právní způsobilost a všechny formy činnosti.
Dokumenty ke studiu moderních dějin siáín a prá
Článek 21.
Všichni mají právo volně hlásat své myšlenky slovem, písmem i každým j způsobem rozšiřování.
Tisk nemůže být podroben povolování ani cenzuře.
Zabavení může být provedeno jen odůvodněným aktem soudu; jde-Ii o tri čin, kde to zákon o tisku výslovně dovoluje nebo jde-li o porušení předpisů 1 zákona o uvedení odpovědných osob.
V takových případech, kde jde o naprostou naléhavost a včasný zákrok s není možný, mohou zabavení periodického tisku provést úředníci soudní policie, to musí ihned, nejpozději pak do 24 hodin, oznámit soudu. Jestliže soud do d< 24 hodin neschválí toto zabavení, povazuje se za zrušené a pozbývá účinnosti. Zákon může předpisem obecného rázu stanovit, aby byly uvedeny ve zná prostředky financování periodického tisku.
Tiskové publikace, představení a všechny ostatní projevy, odporující do mravům, jsou zakázány. Zákon stanoví vhodná opatření, aby se předešle por tohoto zákona nebo aby taková opatrení byla potlačena.
Článek 22.
Z důvodů politických nesmí být nikdo zbaven svéprávnosti, občanství ani na.
Článek 23.
Osobní nebo majetkové povinnosti mohou být ukládány jen na základe záL..^.
Článek 24.
Všichni mohou vystupovat pred soudem na ochranu svých práv a zákonných zájmů.
Obhajoba je neporušitelným právem v každém stavu a stupni řízem.
Nemajetným jsou zvláštními zařízeními zajištěny prostředky k jednání a obhajobě před každým soudem.
Zákon stanoví podmínky i způsob nápravy soudních omylů.
Článek 25.
Nikdo nemůže být odňat svému zákonnému soudci.
Nikdo nemůže být trestán, leč na základe zákona, který nabyl účinnosti před spácháním činu.
Nikdo nemůže být podroben bezpečnostním opatřením, jen v případech zákonem stanovených.
ra Italské republiky ze dne 22. prosince 1947                                               133
Ä    '
Článek 26.
"ovne stanoveno
K vydání občana může být dán souhlas jen tehdy, je-li to výši
aárodnírai úmluvami.
V žádném případě nemůže být vydání dovoleno pro zločiny politické.
Článek 27.
Itestní odpovědnost je osobní.
Obviněný je považován za viníka teprve tehdy, byl-li právoplatně odsouzen. Trest nesmí předpisovat zacházení, jež by odporovalo lidskosti a musí směřovat k převýchově odsouzeného.
Trest smrti je dovolen jen v případech stanovených vojenskými zákony válec-
aými.
Článek 28.
Funkcionáři a zaměstnanci státu a veřejných zařízení jsou podle trestních, občanských a správních zákonů přímo odpovědni za činy porušující právo. V takových případech se civilní odpovědnost rozšiřuje na stát a veřejná zařízení.
TITUL II Vztahy eticko-sociÁlní.
Článek 29. i             Republika uznává práva rodiny, neboť přirozený společenský řád je založen na
I      manželství.
Manželství spočívá na mravní a právní rovnosti manželů, a to v rámci zákona o jednotě rodiny.
Článek 30,
Povinností a právem rodičů je vydržovat, učit a vychovávat děti, a to i ty, jež se narodily mimo manželství.
Json-H rodíce nezpůsobilí, stanoví zákon, komu tyto povinnosti příslušejí.
Zákon zajišťuje dětem narozeným mimo manželství veškerou právní a sociální I       ochranu, slučitelnou s právy Členů zákonné rodiny. I              Zákon stanoví předpisy a meze zjišťování otcovství.
4  fl   «
——-------------—,___Dokumenty ke studiu moderních dějm státu an-
ČLÁNEK 31.
Republika usnadňuje hospodářskými opatřeními i jinou péčí zakládání re
a splnění jejich úkolů, a to se zvláštním zřetelem na početné rodiny.
Republika chrání mateřství, děti a mládež tím, Že podporuje zařízení k t účelům.
Článek 32.
Republika chrání zdraví jakožto základní právo individua i zájem celku a; čuje chudým lečem zdarma.
Nikdo nemůže být nucen k určitým léčebným zákrokům, lec předpisem zá] Zákon nemůže v žádném případě porušovat meze dané úctou k lidské osobnost
Článek 33. Umení a věda jsou svobodné, svobodné je i jejich vyučování.
Republika vydává všeobecné predpisy o vyučování a zřizuje státní Školy ve stupňů a druhů.
Svazky a soukromníci mají právo zřizovat Školy a výchovné ústavy, a to závazku pro stát.
Zákon určuje práva a závazky nestátních Škol, jez Žádají za zrovnoprávn musí jim zajistit plnou svobodu a jejich Žákům stejné zacházení ve škole, jaké r žácí státních skol. Pro připuštění k různým stupňům a druhům škol, k jejich úkon nebo pro připuštění k výkonu povolání je předepsána státní zkouška.
Ústavy vyšší kultury, university a akademie mají právo dávat si v mezích stanovených státními zákony autonomní předpisy.
Článek 34. Škola je otevřena všem. NjžŠí vyučování, rozvržené na nejméně osm roků, je povinné a zdarma.
Schopní a zasloužilí, i když nemají prostředků, mají právo dosáhnout vyšších stupňů vyučování.
Republika provádí toto právo studijními podporami, podporami rodinám a jinými opatřeními na základě konkursu.
TITUL III Vztahy hospodářské.
Článek 35. »publika chrání práci ve všech jejich formách a způsobech, ípublika pečuje o vzdělání a odbornou výchovu pracujících, ává podnět a podporuje mezinárodní dohody a organizace, založené k upev-ápravě pracovních práv.
mublika uznává právo vystěhovat se do ciziny, s výhradou závazků stanove-konem v obecném zájmu; chrání italskou práci v cizině.
ČLÁNEK 36. Pracující má právo na odměnu, úměrnou množství a jakosti jeho práce a dosta-ijící v každém případě k tomu, aby jemu a jeho rodině zajistila svobodu a důstojný
vot.
Nejdelší trvání pracovního dne je stanoveno zákonem.
Pracující má právo na pracovní klid jeden den v týdnu a placenou dovolenou, 0 se nemůže zřeknout.
Článek 37. Pracující žena má táž práva a při stejné práci tutéž odměnu, jaká náleží muži. ■aeovní podmínky musí přihlížet k plnení hlavní funkce ženy v rodině a zajišťovat atce a dítěti zvláštní přiměřenou ochranu.
Zákon stanoví nejnižší věkovou hranici námezdní práce. Republika chrání práci nezletilých zvláštními předpisy a zajišťuje jim při stejné práci právo na stejnou odměnu.
Článek 38. Každý občan k práci nezpůsobilý, který nemá prostředky k Živobytí, má právo na vydržování a sociální pomoc.
Pracující mají právo, aby jim byly opatřeny a zajištěny prostředky k živobytí v případě úrazů, nemoci, invalidity, stáří a nedobrovolné nezaměstnanosti. Nezpůsobilí a mladiství mají právo na výchovu a výcvik k povolání. O úkoly dané tímto článkem pečují orgány a ústavy vydržované státem. Soukromá péče je svobodná.
_jyokumenty ke studiu moderních dějin státu
apr&
ČLÁNEK 39. Odborové sdružování je svobodné.
Odborovým organizacím nemůže být uložen jiný závazek, jen registrace u j nich nebo ústředních úřadů podle předpisů zákona.
Podmínkou registrace je, aby stanovy odporových organizací určovaly vn -řád na demokratické základně.
Registrované odborové organizace jsou právnické osoby. Odborové organy ■ zastoupené jednotně v poměru k počtu svých zapsaných Členů, mohou uzavírá '■ lektivní pracovní smlouvy se závazností pro všechny příslušníky kategorií, na ni   . smlouva vztahuje.
Článek 40. Právo na stávku se vykonává v rámci zákonů, jež je upravují.
Článek 41. Soukromá hospodářská iniciativa je svobodná.
Nesmí se rozvíjet v rozporu s obecným prospěchem ani tak, aby byla způsoi ■. škoda bezpečnosti, svobodě a lidské důstojností.
Zákon stanoví program a kontrolu způsobilou k tomu, aby veřejná i soukromá hospodářská činnost mohla být zaměřena a koordinována s účely sociálními.
Článek 42.
Vlastnictví je veřejné nebo soukromé. Hospodářské statky náleží státu, zařízením nebo soukromníkům.
Soukromé vlastnictví se uznává a zaručuje zákonem, který stanoyí způsoby jeho nabytí, výkonu a meze za tím účelem, aby byla zajištěna sociální funkce vlastnictví a aby bylo učiněno přístupným všem.
V případech stanovených zákonem může být soukromé vlastnictví z důvodů veřejného zájmu za náhradu vyvlastněno.
Zákon stanoví zásady a meze dědictví ze zákona a ze závěti a práva státu k dědictví.
Článek 43. K účelům všeobecně užitečným může zákon originálně vyhradit nebo vyvlastnením za náhradu přenést na stát, veřejná zařízení nebo na sdružení pracujících nebo užívajících určité podniky nebo kategorie podniků, které mají vztah k hlavním veřejným službám nebo ke zdrojům energie nebo mají monopolní povahu a mají charakter významného obecného zájmu.
Italské republiky ze dne 22. prosince 1947                                               \2,t
Článek 44. by bylo dosaženo racionálního využití půdy a byly zavedeny spravedlivé soci-měryj ukládá zákon soukromému pozemkovému vlastnictví závazky a omezení, podle oblastí a zemědělských krajů meze jeho rozsahu, podporuje a zlepšuje - nsnost půdy, přeměnu latifundií a obnovu produkčních jednotek; pomáhá male-a střednímu vlastnictví. Zákon Činí opatření ve prospěch horských oblastí.
Článek 45.
Republika uznává sociální funkci družstev s charakterem vzájemnosti a bez úče-soukromé spekulace. Zákon podporuje jejich vzrůst nejshodnějšími prostředky zajišťuje jim vhodnou kontrolou charakter a účelnost.
Zákon pečuje o ochranu a rozvoj řemesel.
Článek 46. Za účelem hospodářského a sociálního povznesení práce a v souladu s poža-avky výroby uznává republika právo pracujících spolupracovat při vedení podniků >ůsobem a v mezích stanovených zákonem.
ČLÁNEK 47.
Republika povzbuzuje a chrání spořivost ve všech jejich formách; usměrňuje, koordinuje a kontroluje poskytování úvěru.
Podporuje vkládání lidových úspor do majetku domovního, do přímého majetku zemědělského a do přímého i nepřímého akciového i nepřímého akciového investování ve velkých produktivních komplexech země.
TITUL IV Vztahy politické.
Článek 48.
Voliči jsou všichni občané, muži i ženy, kteří dosáhli zletilosti.
Hlasování je osobní a rovné, svobodné a tajné. Jeho výkon je občanskou povinností.
Hlasovací právo může být omezeno jen občanskou nezpůsobilostí nebo důsledky právoplatného trestního rozsudku nebo v případech morální nehodnosti stanovených zákonem.
jgg                                     Dokumenty ke studiu moderních dějin státu a pri
Článek 49.
VŠichní občané mají právo organizovat se svobodně ve stranách, aby dem tickou metodou soutěžili za účelem určení národní politiky.
Článek 50.
Všichni občané mohou předkládat sněmovnám petice se žádostí o legislativy opatření nebo aby vyložili obecné nezbytnosti.
ČiANEK 51.
Všichni občané obojího pohlaví mohou za podmínek rovnosti a za předpokladů stanovených zákonem nabývat veřejných úřadů a volených funkcí.
Pro nabytí veřejných úřadů a volených funkcí může zákon postavit občanem na roven Italy, kteří nejsou příslušníky republiky.
Kdo je povolán k veřejným voleným funkcím, má právo disponovat časem, potřebným k jejich plnění a podržet při tom své pracovní místo.
ČLÁNEK 52. Obrana vlastí je posvátnou povinností občanskou.
Vojenská služba je povinná v mezích a způsobem stanoveným zákonem. Výkon této služby nem na újmu pracovnímu postavení občana ani výkonu politických práv. Vojenské zřízení se přizpůsobuje demokratickému duchu republiky.
ČLÁNEK 53.
Všichni jsou povinni přispívat na veřejné vydání podle své daňové způsobilosti. Daňový systém je vybudován podle zásady progresívnosti.
Článek 54.
Všichni občané jsou povinni být věrni republice a zachovávat její ústavu a zákony.
Občané, jimž jsou svěřeny verejné funkce, jsou povinni plnit je ukázněně a Čestně a vykonat přísahu v případech stanovených zákonem.
ČÁST IL Statní zřízení republiky
Italské republiky ze dne 22. prosince 1947
139
TITUL I Parlament.
Oddíl I. Sněmovny
Článek 55.
Parlament se skládá z poslanecké sněmovny a senátu republiky. Parlament se schází ve společné schůzi členů obou sněmoven jen v případech stanovených ústavou.
Článek 56.
poslanecká sněmovna je volena všeobecným a přímým hlasováním.
PoČet poslanců je stanoven na 630.
Poslanci mohou být zvoleni všichni voliči, kteří ke dni voleb dosáhlí věku dva-cetipeti let.
K rozdělení míst mezi obvody se dělí počet obyvatel republiky podle posledního všeobecného sčítání obyvatel 630; místa jsou přidělována úměrně počtu obyvatel každého obvodu podle zásady úplných podílů a nejvyšších zbytků.
Článek 57.
Senát republiky je volen podle oblastí.
Počet volených senátorů je 315.
Žádná oblast nemá méně než sedm senátorů. Molise má dva, Údolí Aosty jed-aoho.
PĚi provádění ustanovení předchozího odstavce se řídí rozdělení míst mezí oblasti poměrem počtu obyvatel oblastí na základě posledního všeobecného sčítání a zásadou plných podílů a nejvyšších zbytků.
Článek 58.
Senátoři jsou voleni všeobecným a přímým hlasováním voličů, kteří dosáhli 25 let věku.
Za senátory jsou volitelní voliči, kteří dovršili 40 roku.
Dokumenty ke studiu moderních dějin státu a prá
ČLÁNEK 59.
Doživotně je ex lege senátorem s výhradou resígnace ten, kdo byl preside republiky.
President republiky může jmenovat doživotními senátory pět občanů, kter slavili vlast nejvyššími zásluhami na poli sociálním, vědeckém, uměleckém a lit
ním
mm.
Článek 60. Poslanecká sněmovna a senát republiky jsou voleny na pět roků.
Trvání každé z obou sněmoven muže být prodlouženo jen zákonem a poui války.
ČLÁNEK 61. Volby do nových sněmoven se konají do 70 dnů po ukončení období před sejících sněmoven. První schůze se koná nejpozději dvacátého dne po volbách.
Dokud se nesejdou nové sněmovny, prodlužuje se pravomoc předcházej loven.
sněmoven.
Článek 62. Sněmovny se scházejí bez svolání prvního všedního dne v únoru a říjnu. Každá sněmovna může být svolána mimořádně z podnětu svého předsedy nebo presidenta republiky nebo třetiny svých Členů.
Sejde-li se mimořádně jedna sněmovna, je tím ex lege svolána i druhá.
Článek 63. Každá sněmovna svolí ze svých Členů předsedu a předsednictvo. Sejde-li se parlament ve společné schůzí, jsou jeho předsedou a předsednictvem předseda a předsednictvo poslanecké sněmovny.
Článek 64.
Obe sněmovny se prostou většinou svých ěíenů usnášejí každá na svém jednacím řádě.
Schůze jsou veřejné; každá z obou sněmoven i parlament se mohou ve společné schůzi usnést, že se shromáždí v neveřejné schůzí.
Usnesení obou sněmoven parlamentu jsou platná jen tehdy, byla-li schválena za přítomnosti alespoň poloviny jejich Členů a přijata většinou přítomných, není-li ústavou předepsána jiná většina.
Členové vlády, i když nejsou členy sněmoven, mají právo, a jsou-li o to požádáni, povinnost účastnit se schůze. Musí být slyšeni kdykoli o to požádají.
vs Italské republiky ze dne 22. prosince 1947                                               14 j
ic    ;
ČLÁNEK 65. 'Zákon stanoví případy nevolitelnosti a neslučitelnosti s funkcí poslance nebo
■ora.
Nikdo nemůže být současně členem obou sněmoven.
Článek 66.
Každá ze sněmoven rozhoduje o ověření volby svých vlastních členů a o výše uvedených případech nevolitelnosti a neslučitelnosti.
Článek 67.
Každý člen parlamentu zastupuje národ a vykonává své funkce bez příkazu.
Článek 68.
Členové parlamentu nemohou být stíháni za projevy mínění a hlasování, vyjádřené při výkonu svých funkcí.
J3cz souhlasu sněmovny, k níž náleží, nemůže být člen parlamentu trestně stíhán, ani zatčen ani jinak zbaven osobní svobody, ani podroben osobní či domovní prohlídce, leda že by byl přistižen pn činu, na který je vzetí do vazby povinné.
Stejného souhlasu jé třeba k uvěznění nebo držení člena parlamentu ve vazbě, i když jde o provedení právoplatného rozsudku.
ČlÁnek 69.
Členové parlamentu obdrží náhradu stanovenou zákonem.
Oddíl IL
Tvorba zákonů
Článek 70.
Zákonodárnou činnost vykonávají kolektivně obě sněmovny.
Článek 71.
Zákonodárná iniciativa náleží vládě, každému členu sněmoven a orgánům a institucím, jimž je přiznána ústavním zákonem.
Lid vykonává zákonodárnou iniciativu ve formě návrhu sestaveného ve články, podporovaného alespoň 50 000 voliči.
Dokumenty ke studiu moderních dějin státu &

ČLÁNEK 72.
Každý návrh zákona, podaný jedné sněmovně, je projednán podle jjř»{ jejího jeánacího řádu ve výboru a pak v samé sněmovně, jež schválí článek po či. a konečným hlasováním.
Jednad řád stanoví zkrácené řízení pro návrhy zákonů, jimž byla přiz
naie.
Jednací řád siůže rovněž stanovit, ve kterých případech a formách je zkom-a schválení návrhů zákona přeneseno na výbory, a to i stálé, složené s přibírám k početnosti parlamentních skupin. Také v takových případech může být náv;h 3 okamžiku definitivního schválení odevzdán sněmovně, jestliže vláda nebo (}rsc Členů sněmovny nebo pětina výboru žádá, aby o návrhu bylo jednáno a hiaso' v samé sněmovně, nebo aby byl návrh předložen ke konečnému schválení mipj ně k prohlášení výsledku hlasování. Jednací řád stanoví způsob zveřejňování, výboru.
BeŽný postup projednání a přímého schválení sněmovnou se vždy zachová návrhů gákooů ústavních a volebních a u těch, které delegují zákonodárství, op míjí k ratifikaci mezinárodních smluv nebo schvalují rozpočet a závěrečný účet.
Článek 73, Zákony vyhlašuje president republiky do měsíce po jejích schválení. Přisnají-ii sněmovny - každá e nich prostou většinou všech čienů - na!éha' je zákon vyhlášen ve lhůtě jím stanovené.
Zákony se uveřejňují ihned po vyhlášení a nabývají účinnosti patnácíéj.o _..„ po uveřejnění, pokud zákony samy nestanoví jiný termín.
ČLÁNEK 74.
Dříve nez vyhlásí zákon, může president republiky odůvodněným poseli í vna požádat sněmovny o nové projednání.
Schváií-li sněmovny zákon opětně, musí být vyhlášen,
ČLÁNEK 75.
K rozhodnutí o úplném nebo částečném odvolání zákona nebo aktu s platností zákona, se provádí lidové referendum, žádá-li si toho 500 000 voličů nebo pot oblastních rad.
Referendum není přípustné u zákonů daňových a rozpočtových, u sákoi i ú o amnestii a prominutí trestu a u zákonů zmocňujících k ratifikaci mezinárodních s-ilu
Referenda se mohou účastnit všichni občané oprávnění volit do poslance !:é si> movny.

Italské republiky ze dne 22. prosince 1947                                               143
'vrh predložený referendu je schválen, jestliže se hlasování účastní většina iných a dosáhne většiny platně odevzdaných hlasů. Jcon stanoví způsob provádění referenda. ČLÁNEK 76. ikon zákonodárné funkce může být delegován vládě jen tehdy, jsou-li určeny ásady a smernice, a to jen na omezenou dobu a na určené předměty.
ČLÁNEK 77. Jjez delegace sněmoven nemůže vláda vydávat dekrety, jež by měly platnost
ikona.
Vvdává-li vláda v mimořádných nutných a pilných případech na svou odpovědět prozatímní opatření s mocí zákona, musí je téhož dne předložit sněmovnám, iv ie přijaly jako zákon; sněmovny, i když jsou rozpuštěny, budou za tím účelem oíány a sejdou se do pěti dnů.
Dekrety pozbudou účinnosti od samého počátku, nejsou-li přijaty jako zákon do desátí dnů po vyhlášení. Sněmovny však mohou zákonem upravit právní poměry cš!é z odmítnutých dekretů.
Článek 78.
Sněmovny rozhodují o válečném stavu a udělují vládě potřebné plné mocí.
Článek 79.
Amnestii a prominutí trestu udílí president republiky na základě zákonného umocněoí sněmoven.
Amnestie a prominutí trestu se nemohou vztahovat na trestné činy spáchané po podání návrhu na zmocnění.
ČLÁNEK 80.
Sněmovny zmocňují zákonem k ratifikaci mezinárodních úmluv, jež jsou politické povahy nebo se týkají rozsudků či soudního řízení, nebo změn území anebo přinášejí finanční zatížení čí zmeny zákonů.
144                                     Dokumenty ke studiu moderních dějin státu a pr
ČLÁfvEK 81.
Sněmovny každoročně schvalují rozpočet a úcty, jež v obou případech pře vláda.
Zatímní hospodaření podle rozpočtu může být povoleno jen zákonem a na období, které nepřesahuje čtyři měsíce.
Zákonem schvalujícím rozpočet nemohou být zaváděny nové daně a no daje.
Každý jiný zákon, jenž přináší nové nebo vyšší výdaje, musí mít ústa o prostředcích k jejich úhradě.
Článek 82. Každá ze sněmoven může provádět vyšetřování o věcech veřejného zájmu.
Za tím účelem ustanoví ze svých členů výbor složený s přihlédnutím k početnosti růzrsých skupin. Vyšetřovací výbory provádí pátrám a vyšetřování se stejnou pravomocí a stejným omezením jako orgány soudní.
TITUL II President kepubliky.
Článek 83.
Presidenta republiky volí parlament ve společné schůzi svých členů.
Volby se účastní tri delegáti z každé oblasti; delegáty volí oblastní rada tak, aby bylo zajištěno zastoupení menšin. Údobí Äosty má jediného kandidáta.
Volba presidenta republiky se kosá tajným hlasováním a vyžaduje se doutreti-nová většina shromáždění. Po tretím hlasování stačí prostá většina.
Článek 84.
Presidentem republiky může být zvolen každý občan, který dosáhl padesáti roků a požívá práv občanských a politických.
Úřad presidenta republiky je neslučitelný s kteroukoli jinou funkcí. Platové poměry presidenta jsou upraveny zákonem.
Italské republiky ze dne 22. prosince 1947
Článek 85.
President republiky je volen na sedm roků.
■jjícet dní před skončením presídentského období svolá předseda poslanecké rnovny na společnou schůzi parlament a krajské delegáty k volbě nového presi-ta republiky.
Jsou-li sněmovny rozpuštěny nebo do skončení zákonodárného období chybí ie než tři měsíce, koná se volba do patnácti dnů po sejití se nových sněmoven.
mezidobí se prodlužuje pravomoc dosavadního presidenta.
Článek 86. Kdykoli je president republiky zaneprázdněn, vykonává jeho funkce předseda
senátu.
Je-li president republiky trvale zaneprázdněn, zemře-li nebo odstoupí-Ii, ustanoví předseda poslanecké sněmovny volbu nového presidenta republiky do patnácti (jjiů s výhradou delší lhůty, jsou-li sněmovny rozpuštěny nebo chybí-li do ukončení jejich období méně nez tři měsíce.
Článek 87. President republiky je hlavou státu a zastupuje jednotu národa. Může zaslat sněmovnám poselství.
Vypisuje volby do nových sněmoven a stanoví, kdy se poprvé sejdou. Dává souhlas, predkládá-li vláda sněmovnám ze svého podnětu návrhy zákonů. Vyhlašuje zákony, vydává dekrety s mocí zákona, jakož i nařízení.
V případech stanovených ústavou vypisuje lidové referendum.
V případech stanovených zákonem jmenuje státní úředníky.
Pověřuje a přijímá diplomatické zástupce", ratifikuje mezinárodní úmluvy a to, je-li třeba, s předchozím zmocněním sněmoven.
Má vrchní velem branné moci, předsedá nejvyšší radě obrany ustanovené podle zákona, vyhlasuje válečný stav, o němž se usnesly sněmovny.
Předsedá nejvyšší soudcovské radě.
Může udílet milost a měnit tresty.
Uděluje vyznamenání republiky.
146                                 Dokumenty ke studiu moderních dějin státu 3
Článek 88.
Jen je^ÍSfÍdl **"* "* ^^ ***** *«t ■*** . Tohoto práva nemůže ušít v posledních šesti měsících svého období.
Akt presidenta republiky je platný jen tehdy, je-li spolupôdepsán navrliiy ministry, kteří za něj přejímají odpovědnost.
Akty, které mají platnost zákona a ostatní akty uvedené v zákoně pode-také předseda ministerské rady.
ČLÁNEK 90.
President republiky není odpověden, za cíny .spáchaná při výkonu své in s výjimkou velezrady nebo porušení ústavy.
V takových případech je na něho vznesena obžaloba společnou schůzí n; mentu, a to prostou většinou všech jeho členů.
Článek 91.
Než se ujme svého úřadu, vykoná president republiky ve společné schilzi iarnentu přísahu, ěe bude věren republice a zachovávat ústavu.
TITUL III
Oddíl I.
Článek 92.
Vláda republiky se skládá z předsedy rady a ministrů, kteří dohromady tx-oří ministerskou radu.
President republiky jmenuje předsedu ministerské rady a na jeho návrh ministry.
Článek 93.
Dříve než nastoupí úřad, vykonají předseda ministerské rady a ministři přísahu do rukou presidenta republiky.
ské republiky ze dne 22. prosince 1947_
147
Článek 94.
musí mít důvěru obou sněmoven.
í ze sněmoven vyslovuje nebo odmítá důvěra hlasováním podle jmen íném návrhu. setí dnů po svém vytvoření předstoupí vláda před obě komory a požádá
inutí vládního návrhu jednou nebo oběma sněmovnami nezavazuje k po-
na vyslovení nedůvěry musí být podepsán nejméně desetinou členů sně-ůže být o něm zahájena rozprava teprve tři dny po podání.
Článek 95,
da ministerské rady řídí obecnou politiku vlády a je za ni odpověden, ínotu politických a správních úkolů, podněcuje a koordinuje činnost mi-
listrů.
Ministři jsou kolektivně odpovědni za akty ministerské rady a osobně za akty
.výcb ministerstev.
Záki& upravuje uspořádání předsednictva rady a stanoví počet, pravomoc a
■rganizar.i ministerstev.
Článek 96.
Pro trestné Činy, jichž se dopustí při výkonu svého úřadu, vznáší na předsedu linisterské rady a ministry žalobu parlament ve společné schůzi.
Oddíl II. Veřejná správa
Článek 97.
Veřejné úřady jsou organizovány na základe zákonného ustanovení, aby byl zajištěn dobrý chod a nestrannosť správy.
V uspořádání úřadů jsou stanoveny meze příslušnosti, pravomoc a odpovědnost
úředníků.
Do zaměstnání u veřejných správ se s výjimkami stanovenými zákonem přijímá
prostřednictvím konkursu.
Dokumenty ke studiu moderních dějin státu
A-tift
Článek 98.
Veřejní zaměstnanci jsou ve výlučné službě státu.
Veřejní zaměstnanci, kteří jsou členy parlamentu, mohou být povyšována základe časového postupu.
Zákonem mohou být zavedena omezení pro soudce, vojáky z povolání v & službě, úředníky a zřízence policejní a diplomatické í konzulární zástupce v ( pokud jde o právo vstupovat do politických stran.
Oddíl III.
ČLÁNEK 99. Národní rada hospodářství a práce se skládá s odborníků a zástupců výrol kategorií způsobem stanoveným zákonem s ohledem na jejich význam početní i v
Je poradním orgánem sněmoven a vlády pro otázky a úkoly, které jí sv. zákon.
Má zákonodárnou iniciativu a podle zásad a v mezích daných zákonem se i účastnit přípravy hospodářského a sociálního zákonodárství.
Článek 100.
Státní rada je poradním orgánem správního soudnictví a orgánem so'ic dozoru nad správou.
Účetní dvůr vykonává preventivní kontrolu zákonnosti vládních aktů a následnou kontrolu hospodářem státním rozpočtem. V případech a způsobem noveným zákonem se účastní kontroly fmanemho hospodaření svazků, kterým stát pravidelně přispívá. Ö výsledku provedené kontroly podává zprávu přímo sněmovnám.
Zákon zajišťuje nezávislost obou institucí i jejich členů na vládě.
TITUL IV
Italské republiky ze dne 22. prosince
1947                                               149
Oddíl I. Pomocné zřízení
Článek 101.
^ravedinost se vykonává jménem lidu. >udci jsou podřízeni pouze zákonu.
Článek 102.
mdnictví vykonávají řádní soudci, jejichž jmenování a postavení je upraveno
, iy o soudním řádu.
anohou být ustanovováni soudci mimořádní ani soudci zvláštní. U rádných oudních orgánů mohou být pouze vytvořena zvláštní oddělení pro určité otázky, a 0 i 7a účastí občanů mimo okruh soudcovského sboru.
Zákon stanoví případy a formy přímé účasti lidu na výkonu soudnictví.
ČlÁnek 103.
Státní rada a ostatní orgány správního soudnictví vykonávají soudní pravomoc a ochranu zákonných zájmů ve sporech veřejné správy a ve zvláštních oborech -.anovených zákonem, též na ochranu subjektivních práv.
Včetní dvůr má soudní pravomoc v oborech veřejného účetnictví a v jiných borem stanovených zákonem.
Vojenské soudy za války mají soudní pravomoc stanovenou zákonem. V do-š míru vykonávají soudnictví jen pro trestné činy vojenské, spáchané příslušníky ranné moci.
Článek 104.
Soudcové tvoří autonomní stav, nezávislý na jiné moci.
Nejvyšší soudcovské radě předsedá president republiky.
Jejími Členy ex lege jsou první předseda a generální prokurátor kasačního soudu.
Další členové jsou voleni ze dvou třetin všemi žádnými soudci z příslušníků luzných soudcovských kategorií a z jedné třetiny parlamentem ve společné schůzi v rádných universitních profesorů oborů právních a z advokátů činných alespoň
palmár! roku.
Rada si zvolí místopředsedu ze členů určených parlamentem.
Volení Členové rady setrvávají ve své funkci čtyři roky a nejsou pak hned bezprostředně znovu volitelná.
Dokud vykonávají svou funkci, nemohou být zapsání do seznamu příslušníků povolání ani být Členy parlamentu nebo oblastní rady.
j gg                                     Dokumenty ke studiu modenách dějin státu a pj-^v
ČLÁNEK 105. Nejvyšší soudcovské radě přísluší podle předpisů soudního zřízení ustanou přidělování, přeMádánís povyšování a disciplinární opatření týkající se soudců.
ČLÁNEK 106.
Jmenování soudců se děje konkursem.
Zákon o soudním zřízení může připustit jmenování, případně volbu Čestn soudců na funkce přikázané samosoudcům.
Na návrh Nejvyšší soudcovské rady mohou být povoláni k úřadu kasační r za významné zásluhy řádní universitní profesoři z oborů právních a advokáti Č alespoň patnáct let a zapsaní ve zvláštmch seznamech pro vyšší soudy.
ČLÁNEK 107.
Soudcové jsou nesesaditemí. Nemohou být suspendováni ani zbaveni služby ustanoveni na jiné místo nebo funkci, jen v důsledku rozhodnutí Nejvyšší soudcoi rady učiněné buď z důvodů a s dodržením záruk obhajoby, stanovených soud řádem, nebo s jejich vlastním souhlasem.
Ministr spravedlnosti múze dát podnět k zavedení disciplinárního řízení.
Soudci se od sebe liší jen různými funkcemi.
Veřejná obžaloba má záruky stanovené předpisy o soudním řízení.
Článek 108. Předpisy o soudním zřízení a o všech soudech jsou stanoveny zákonem. Zákon zajišťuje nezávislost soudců na zvláštmch soudech, na veřejných žalobcích a na osobách, jez se podílejí na správě soudnictví.
ČLÁNEK 109. Soudní úřad přímo disponuje soudní policií.
-   Článek 110.
Bez omezení působnosti Nejvyšší soudcovské rady přísluší ministrovi spravedlnosti organizace a chod služeb vztahujících se k justici.
Italské republiky ze dne 22. prosince 1947                                               151
Oddíl II. Předpisy o soudnictví
Článek 111.
schna soudní rozhodnutí musí být odůvodněna.
■ozsudků a z rozhodnutí o osobní svobodě, vydaných rádnými nebo zvlášť m\ soudními orgány, je vždy přípustné odvolání ke kasačnímu soudu pro porušení líooa. Odchylka z tohoto předpisu je možná jen u rozsudků vojenských soudů za
Z rozhodnutí státní rady a účetního dvora je kasační soud přípustný jen z dů-áu vyplývaj^00 z daného rozhodnutí.
Článek 112. povinností veřejné žaloby je zavést trestní řízení.
Článek 113.
Proti aktům veřejné správy je vždy možná soudní ochrana práv a zákonných niů, a to před orgány rádného nebo správního soudnictví.
Taková soudní ochrana nemůže být vyloučena nebo omezena na zvláštní pro-ní prostředky nebo na určité kategorie aktů.
Zákon stanoví, které soudní orgány mohou rušit akty veřejné správy v případech a s účinky stanovenými týmž zákonem.
TITUL V Oblasti, peovincie, obce.
Článek 114. Republika se člení na oblasti, provincie a obce.
Článek 115. Oblasti jsou utvořeny jako samosprávní svazky s vlastní pravomocí a funkcemi podle zásad stanovených v ústave.
Článek 116. Sicílii, Sardinii, Tridentsku-Horní AdiŽi, Friulsku-Juiskému Benátsku a Údolí Aosty se dostává zvláštních forem a podmínek autonomie podle zvláštních statutů přijatých ústavními zákony.
152                                     Dokumenty ke studiu moderních dějin státu a pr;»^ -,
Článek 117. Oblast vydává v těchto oborech zákonné předpisy v mezích základních zása,? stanovených státními zákony, při čemž tyto předpisy nesmějí být v rozporu se r/.i\^i národa a druhých oblastí:
uspořádání úřadů a správních svazků závislých na oblasti; obecní obvody; mfji ní policie městská i venkovská; trhy; veřejná dobročinnost a zdravotní a nemornični péče; Živnostenské a odborné skolení a školská péče; muzea a knihovny místku svazků; urbanismus; turismus a ubytovací podniky; tramvaje a automobilové [j^ oblastního významu; sjízdnost cest; vodovody a veřejné práce oblastního vyznaný,, plavba a přístavy na jezerech; minerální a termální vřídla; lomy a rašeliniště; myst vost; rybolov na vnitrozemských vodách; zemědělství a lesy; řemesla; ostatní obory přikázané ústavními zákony.
Zákony republiky mohou oblasti svěřit moc- vydávat předpisy k svému provádění.
Článek 118. Oblasti přísluší výkon správy v oborech vypočtených v předešlém článku, s vý.
jímkou věcí význarau ryze místního, jež mohou být zákonem republiky svěřeny provinciím, obcím nebo jiným místním svazkům.
Stát může zákonem delegovat oblasti výkon jiných správních funkcí.
Oblast vykonává zpravidla své právní funkce tak, Že je deleguje provinciím, obcím nebo jiným místním svazkům anebo že použije jejich úřadů.
Článek 119.
Oblastí mají finanční autonomii ve formách a mezích stanovených zákony republiky, jez ji koordinují s financemi státu, provincií a obcí.
Oblastem přísluší vlastní daně a podíly z daní státních, a to podle potřeb, jež mají oblasti, aby mohly plnit své normální funkce.
Za tím účelem, zvláště pak k povznesení jihu a ostrovů, přikazuje stát zákonem jednotlivým oblastem zvláštní příspěvky.
Oblast má zvláštní majetek v mezích možností stanovených zákony republiky.
ČLÁNEK.120.
oblast nemůže zavádět dovozní, vývozní nebo přepravní cla mezi jednotlivými oblastmi.
Nemůže činit opatření, jež by jakkoli bránila volnému pohybu osob a věcí mezi oblastmi. Nemůže omezovat právo občanů vykonávat kdekoli na státním území povolání, zaměstnání nebo práci.
Italské republiky ze dne 22. prosince 1947
Článek 121.
Orgány oblasti jsou oblastní rada, výbor a jeho předseda. Oblastní ra^a vykonává moc zákonodárnou a narizovací, jež přísluší oblasti, fataí funkce svěřené jí ústavou a zákony. Může sněmovnám podávat návrhy
Oblastní výbor je výkonným orgánem oblasti.
Předseda výboru zastupuje oblast; vyhlasuje oblastní zákony a nařízení; vede - rávu svěřenou oblasti státem, řídě se směrnicemi ústřední vlády.
ČLÁNEK 122.
Volební soustavu, počet členů oblastní rady, případy nevolitelnosti a neslučitelnosti stanoví zákon republiky.
Nikdo nemůže být zároveň Členem obiastm rady a jedné ze sněmoven parlamentu nebo jiné oblastní rady.
Rada zvolí ze sebe předsedu a předsednictvo pro své práce.
Členové oblastní rady nemohou být vzati k odpovědnosti za projevy mínění a hlasování, vyjádřené při výkonu funkce.
Předsedu a Členy výboru volí oblastní rada ze svých Členů.
Článek 123.
Každá oblast má statut, který stanoví v souhlase s ústavou a zákony republiky předpisy o vnitřní organizaci oblasti. Statut upravuje výkon práva iniciativy a referenda o zákonech a správních opatřeních oblastí a dále vyhlašování oblastních aákonů a nařízení.
0 statutu se usnáší oblastní rada prostou většinou svých členů; statut se schvaluje zákonem republiky.
Článek 124.
Komisař vlády, sídlící v hlavním městě oblasti, má vrchní dozor nad správou vykonávanou státem a koordinuje ji se správou vykonávanou oblastí.
Článek 125.
Kontrolu zákonnosti správních aktů oblasti vykonává decentralizovane orgán státu způsobem a v mezích stanovených zákonem republiky. V určitých případech může zákon připustit věcnou kontrolu s tím, že oblastní rada na odůvodněnou žádost přezkoumá své rozhodnutí.
V oblastech jsou zřízeny orgány správního soudnictví prvého stupně, a to podle zřízení daného zákonem republiky. Mohou být zřizovány sekce se sídlem mimo hlavní město oblasti.
-i g£                                     Dokumenty ke studiu moderních dějin státu a práv
Článek 126.
Oblastní rada může být rozpuštěna) vydá-Ii akty odporující ústavě ] dopustí-íi se hrubého porušení zákona nebo nevyhoví-li vyzvání vlády, aby na díla výbor nebo předsedu, kteří vydali podobné akty nebo se dopustili podob, porušení.
Může být také rozpuštěna, není-K pro odstoupení Členů nebo pro nemo? vytvořit většinu schopna pracovat.
Rovněž může být rozpuštěna z důvodu státní bezpečnosti.
Rozpouštění se provede odůvodněným dekretem presidenta republiky, vydaným po slyšení komise poslanců a senátorů, jež je ustavena pro otázky oblastí pro případy stanovené zákonem republiky.
Rozpouštěcírn dekretem je jmenována komise, složená ze tří občanů volitelným -do oblastní rady, jež vypíše do tří měsíců volby a provádí běsnou správu příslušející výboru a Činí neodkladná opatření, aby je pak předložila ke schválení nové radě.
Článek 127.
Každý zákon schválený oblastní radou se sdělí komisaři, který - s výhradou námitek ze strany vlády - jej musí 00 30 dnů po tomto sdělení podepsat.
Zákon je vyhlášen do deseti dnů po podepsání a nabývá účinnosti nejméně patnáct dnů po uveřejnění. Prohlásí-K oblastní rada zákon za. pilný a vláda republiky" souhlasí, uvedené lhůty na vyhlášení a počátek účinnosti neplatí.
Má-li vláda republiky za to, že zákon schválený oblastní radou překračuje působnost oblasti nebo je v rozporu s národními zájmy nebo se zájmy druhých oblastí, vrátí jej oblastní radě ve lhůtě, určené pro podepsání.
Schválí-li oblastní rada zákon znovu, a to prostou většinou svých Členů, může vláda republiky do patnácti dnů po sdělení předložit otázku zákonnosti k rozhodnutí ústavnímu soudu nebo obsah zákona, je-íí sporný, oběma sněmovnám. Při pochybnostech o příslušností rozhodne soud.
Článek 128. Provincie a obce jsou rovněž obvody decentralizované správy státní a oblastní.
Článek 129.
Obvody provincií mohou být dále děleny v okrsky s působností výlučně správní, a to pro další decentralizaci.
Italské republiky ze dne 22. prosince 19é7                                               j55
ČLÁNEK 130. Orgán oblasti, utvořených způsobem stanoveným zákonem republiky, vykonáte také v decentralizované formě, kontrolu zákonnosti aktů provincií, obcí a tních místních svazků.
V případek stanovených zákonem může být prováděna věcná kontrola ve formě iřodněné žádosti adresované rozhodujícím svazkům, aby přezkoušely své rozhod-
ČláNEK 131. Jsou utvořeny tyto oblasti: Piemont. Údolí Aosty, Lombardie, Tridentsko-Horní ÁdiŽe Benátsko, Friuísko-Julské Benátsko, Ligurie, Emilie-Romagna, Toskánsko, Umbre) Marche, Lazio, Abruzzy, Molise, Campanie, Puglia, Basilkata, Calabria, Sicílie, Sardinie.
Článek 132. Ústavním zákonem mohou být po slyšení oblastních rad existující oblasti slučovány nebo tvořeny oblasti nové s nejméně mihónem obyvatelů, žádá-li za to tolik obecních rad, které zastupují nejméně třetinu interesovaného obyvatelstva a návrh }e schválen referendem většinou tohoto obyvatelstva.
Po slyšení oblastních rad může být referendem a zákonem republiky připuštěno, aby obce a provincie, jež za to žádají, byly odloučeny od oblasti jedné a připojeny k oblasti druhé.
Článek 133. Změny hranic provincií a utvoření nových provincií v rámci oblasti se provádí zákonem republiky, a to k podnětu obcí a po slyšení oblasti.
Oblast může po slyšení interesovaného obyvatelstva zřizovat ve svém obvodu nové obce a měnit jejich hranice a jména.
TITUL VI Ústavní zÁrtjky.
158                                     Dokumenty ke studiu moderních dějin státu a pí
Oddíl
ČLÁNEK 134.
Ústavní soud rozhoduje:
ve sporech o ústavnost zákonů a aktů s mocí zákona, vydaných státem lastmi; o sporech o příslušností mezi orgány státní moci, mezi státem a oblá mezi oblastmi; o obžalobě podané podle předpisů ústavy na presidenta řepu! ministry.
Článek 135.
Ústavní sond se skládá z 15 členů, jmenovaných z jedné třetiny pre&iťJRiji,eRJ republiky, s jedné třetiny parlamentem ve společné schůzi a z jedné třetiny ne i vyššími řádnými a správní soudy.
Soudcové ústavního soudu se vybírají ze soudců - a to i na odpočinku - vyšších řádných a správních soudů, z řádných universitních profesora a z advokátů, kúerí byli činní alespoň 20 roků.
Soud si zvolí ze svých členů předsedu.
Soudcové jsou jmenováni na dvanáct roků, složení soudu se obnovuje po rámech podle ustanovení zákona; soudci nemohou být opětně voleni v období bezprostředně následuiícím.
Funkce člena ústavního soudu je neslučitelná s funkcí Člena parlamentu ticho oblastní rady, s výjimkou povolání advokáta a se všemi funkcemi a úrady stanovenými zákonem,.
Při projednávání obžaloby presidenta republiky a ministrů působí kromě řádných soudců jeŠte 16 Členů, volených na počátku každého zákonodárného období parlamentem ve společné schůzi z občanů, kteří vyhovují podmínkám volitelní*!! za senátora.
Článek 136.
Prohlásí-li ústavní soud, že předpis zákona nebo aktu s mocí zákona ji stavní. pozbývá předpis účinnosti v den, který následuje po vyhlášení rozhod
Rozhodnutí ústavního soudu se sdělí sněmovnám a příslušným oblastní dám., aby se postaraly o ústavní formu, pokud to ještě považují za potřebné.
italské republiky ze dne 22. prosince
1947                                               167
ČLÁNEK 137.
"Ústavní zákon stanoví podmínky, formy i lhůty k podání návrhů ve sporech
avfiost, jakož i záruky nezávislosti soudců ústavního soudu.
Obyčejným zákonem jsou stanoveny další předpisy potřebné k ustanovení a
sti ústavního soudu.
protí rozhodnutí ústavního soudu není přípustný opravný prostředek.
Oddíl II. Změna ústavy - Ústavní zákony
ČLÁNEK 138.
Zákony o změně ústavy a ostatní ústavní zákony přijímají obe sněmovny dvěma Dostupnými usneseními v Časovém období nejméně tří měsíců; v druhém hlasování se schvalují prostou většinou všech členů každé sněmovny.
Tyto zákony se předkládají lidovému hlasování, požáda-li o to do tří měsíců po vyhlášení pětina členů některé sněmovny nebo 50 000 voličů nebo pět oblastních rad. Zákoi předložený lidovému hlasování je vyhlášen jen tehdy, byl-H schválen většinou platných hlasů.
Lidové hlasování se-nekoná, byl-H zákon ve druhém hlasování přijat v obou sněmovnách většinou dvou třetin všech jejích Členů.
ČLÁNEK 139.
Republikánská forma nemůže být předmětem ústavní změny.