| hlavní stránka | používání průvodce | mapa lokalit | abecední seznam lokalit | o autorech |
Hydrotermální fluorit – barytová mineralizace v horninách svratecké klenby moravika
Souřadnice S42:
49° 21,646´
16° 24,452´
262 m n.m.
mapa KČT č. 85 (C1)
Klíčová slova: svratecká klenba moravika, rula, vápence, hydrotermální mineralizace, fluorit, baryt, aragonit
Lokalita (činný lom) se nachází 1 km ssv. od kostela v Předklášteří u Tišnova (mapa 1). Přístupová cesta je po silnici č. 377 z Tišnova směr Lomnice. Hned za obcí Lomnička je odbočka po asfaltové komunikaci (foto 1), kterou pokračujeme asi 1 km až do lomu. Lom je činný (foto 2, 3 a 4) a pro vstup je nezbytné povolení majitele objektu.
Lokalita se nachází v jádře svratecké klenby moravika (mapa 2). Silně mylonitizovaná svratecká rula tvoří spodní dvě patra lomu a je doprovázena aplitovými žilami. V nadloží jsou devonské vápence květnického vývoje – kontakt je tvořen tektonickou poruchou. Vápence jsou postiženy slabou metamorfózou (foto 5) – projevuje se drcením a rekrystalizací. Celý komplex hornin je označován jako paraautochtonní jednotka tišnovských brunid, na kterou je od Z k V nasunut příkrov morávní jednotky, a to podél tzv. tišnovského nasunutí. Tato tektonická linie je zastižena mezi 3. a 4. patrem lomu (foto 6). V horní části lomu jsou zastoupeny fylity (foto 7 a 8), místy silně grafitické.
Všechny zmiňované horniny jsou pronikány hydrotermálními žilami s fluorit-barytovou mineralizací (foto 9 a 10). Převažující směr žil je SV-JZ a obecně mají strmý sklon. Nejlépe je mineralizace vyvinuta ve vápencích, kde mají žíly mocnost až 1 m. Naopak ve fylitech nepřesahují mocnosti žil 0,1 m (foto 9). Okolí žil je postiženo slabou hydrotermální alterací, vápence jsou na kontaktu prokřemenělé.
Vyčleněny byly dvě mineralizační etapy:
starší, kalcit-baryt-fluoritová a
mladší, aragonitová.
Starší fáze kalcit-baryt-fluoritová je tvořena hrubě zrnitým, žilným kalcitem (zrno až 5 cm, foto 11), který má bílou barvu nebo ho barví oxidy Fe do červena. V dutinách bývají skalenoedry kalcitu o velikosti až 10 cm, zdvojčatělé podle (0001). Mladší, „dělový“ kalcit narůstá na skalenoedry a je čirý nebo zbarvený do žluta. Baryt je zpravidla růžový až sytě červený, ve fylitech bílý. Agregáty jsou lupenité nebo vějířovité, v dutinách tvoří tabulkovité krystaly pinakoidálního typu. Stáří krystalizace barytu je shodné s kalcitem. Fluorit je soustředěn do centrálních částí žil a tvoří zrnité agregáty světle žluté, vzácněji fialové nebo zelené barvy. V dutinách se objevují krystaly do 2 cm velikosti.
Žilná výplň je doprovázena akcesorickými sulfidy, a to zejména pyritem, chalkopyritem a galenitem.
Na některých žilách ve fylitech je nejstarším karbonátem Mg-ankerit, který uzavírá galenit a sfalerit. Do Mg-ankeritu pak pronikají mladší žilky kalcitu.
Po krystalizaci první fáze došlo na mnohých žilách k drcení výplně a tlakovému rozpouštění kalcitu. Podrcený materiál byl následně zpevněn mladší mineralizační etapou (aragonitová fáze). Fluorit byl často vyloužen a kalcit korodován a vznikla brekcie limonitu (goethitu) tmelená křemenem. V dalších fázích krystalizují jen karbonáty ve formě zonálních klenců kalcitu a ledvinitého kalcitu s vláknitou stavbou a na nich jehlicovité krystaly aragonitu seskupené do růžic o velikosti do 1 cm. V další etapě vznikly radiálně paprsčité agregáty aragonitu, v dutinách drúzovitého typu. Posledním jevem aragonitové fáze je zatlačování části aragonitu kalcitem. Paramorfózy zachovávají paprsčitou stavbu, jsou ale složeny ze zploštělých klenců.
Vznik supergenních minerálů je svázán se sulfidickou mineralizací – chalkopyrit se mění na limonit s malachitem nebo covelín, pyrit se mění na goethit a galenit na cerusit.
Izotopické složení uhlíku vápence je díky metamorfním pochodům posunuto na hodnotu d13C = -0,7 ‰ a odpovídá mořskému původu. Žilné kalcity je možno rozdělit na starší s hodnotou d13C = -5,1 ‰, což je spjato s hlubinným zdrojem hydroterm. Mladší kalcit a aragonit mají hodnoty vyšší, což může souviset s poklesem teploty a míšením hydroterm s atmosférickou vodou.
V širším okolí je možné navštívit další lokality, např. Štěpánovice, Nedvědice - mramor a rula, nebo Věžná - pegmatit a hadec. Protější vrch Květnice je známý výskyty hydrotermální fluorit-barytové mineralizace. V Tišnově je dvakrát ročně pořádána mezinárodní výstava minerálů a fosilií.
Dolníček Z., Buriánek D. (1997): Hydrotermální mineralizace v lomu Dřínová u Tišnova. – Acta Mus. Moraviae, Sci. Geol., 82, 33-43.