Postřelmůvek


hlavní stránka používání průvodce mapa lokalit abecední seznam lokalit o autorech

Magmatické horniny zábřežského krystalinika


Souřadnice S42:
49°55,583´
16° 52,152´
357 m n.m.
mapa KČT č. 52 (A3)


Klíčová slova: zábřežské krystalinikum, křemenný diorit


Asi 5 km s. od Zábřehu na Moravě, 1 km sz. od kapličky v Postřelmůvku se nachází stěna starého lomu, možná jde pouze o výchoz (mapa 1). Přístup je po asfaltové komunikaci, která odbočuje za kapličkou v obci Postřelmůvek ze silnice č. 369 Rovensko – Vyšehoří. Cesta vede až na lokalitu (foto 1, 2 a 3).


Horniny zábřežského krystalinika lemují j. uzávěr orlicko-kladského krystalinika (mapa 2). Leží v podloží novoměstského krystalinika a mezi oběma jednotkami je pozvolný faciálné přechod (horniny zábřežského krystalinika jsou původně drobové horniny). Blízký vztah má zábřežské krystalinikum ke staroměstskému krystaliniku, zvláště v okolí bušínského zlomu mají podobné zastoupení hornin – dvojslídné svory, ruly, amfibolity a dioritoidy. V j. části je zábřežské krystalinikum omezeno zlomově vzhledem k letovickému krystaliniku. Podél vacetínského nasunutí je nasunuto na svinovsko-vranovské krystalinikum moravsko-slezské oblasti.

Zábřežské krystalinikum je tvořeno regionálně metamorfovaným komplexem drob a břidlic do podoby rul a fylitů s vložkami kvarcitů a grafitických hornin. Častou součásti komplexu jsou i amfibolity. Krystalinikum se dělí na severní část metamorfovanou ve facii amfibolitové a jižní část metamorfovanou ve facii zelených břidlic. Hranice je definována horizontem staurolitických svorů a metakonglomeráty.

Podstatnou součástí zábřežského krystalinika jsou polohy biotit-amfibolových až amfibolových křemenných dioritů. Jsou uloženy konformně s břidličnatostí, sami mají často vnitřní usměrnění. Kolem těles je vyvinut plášť z perlových rul a páskovaných migmatitů.


Křemenný diorit až diorit tvoří na lokalitě středně až hrubě zrnitou horninu (foto 4 a 5) s proměnlivou tmavostí. Hlavním minerálem je plagioklas, který tvoří místy až vyrostlice (foto 6), zpravidla je ale velmi silně sericitizovaný (foto 7). Křemen tvoří jen drobná, undulózně zhášející zrna. Biotit tvoří lištovité agregáty (foto 8) s nápadným pleochroismem (světle okrová – červenohnědá). Chloritizace je slabá, běžné jsou inkluze apatitu a zirkonu (foto 9). Pyroxen je bezbarvý (foto 10 a 11), na okrajích je postižen přeměnou na amfibol. Amfiboly tvoří nepravidelná, světle zelená, slabě pleochroická zrna (foto 12 a 13). Běžnými akcesoriemi je apatit, zirkon (foto 14) a allanit (foto 15).


V širším okolí je možno navštívit další lokality, např. Růžové údolí, Vitošov, Bludov nebo Bohutín.


Mísař Z. et al. (1983): Geologie ČSSR I, Český masiv. – SPN Praha.



Zpět na hlavní stránku