Všechny druhy organismů jsou ovlivňovány abiotickými a biotickými faktory, z nichž každý tvoří určitý gradient. Například faktor teploty má vůči organismu určité maximum a minimum, přičemž teplotám mezi nimi je druh schopen se lépe či hůře přizpůsobit. Gradienty existují v každém prostředí a ovlivňují každý druh. Druhy tak rozdělujeme na typy euryvalentní (ekologicky tolerantní) a stenovalentní (ekologicky netolerantní). Efektivně může ale každý druh existovat jen v určité omezené části gradientu. Tato limitovaná část se nazývá rozsah optima a druhy jsou zde schopny vytvářet progresivní populace. Mimo toto optimum se musí organismy vypořádat s rostoucím fyziologickým stresem. V bodě horních a spodních limitů už nejsou organismy schopny trvale existovat. Přežít zde mohou jen odolní jednotlivci, a často jen krátkodobě (rostliny např. pouze ve vegetativním stavu).

Obr. 1: Grafický model populační abundance druhu podél environmentálního gradientu (Kendeigh 1974, Cox & Moore 1999).

<< Předchozí | Nahoru | Následující >>

Zdroje:

BEGON, M., HARPER, J.L. & TOWNSEND, C.R. (1997): Ekologie: jedinci, populace a společenstva. 1. vyd. Vydavatelství Univerzity Palackého, Olomouc. 949 s. ISBN 8070676957

COX, B.C. & MOORE, P. D. eds. (1999): Biogeography: an ecological and evolutionary approach. 6th edition. Oxford: Blackwell Science. ix, 298 s. ISBN 086542778X

KENDEIGH, S.C. (1974): Ecology with Special Reference to Animals and Man. Prentice Hall, Englenwood Cliffs, New Jersey.

LOMOLINO, M. V., RIEDLE, B. R., & BROWN, J. H. eds. (2006): Biogeography. 3rd edition. Sunderland, Mass.: Sinauer Associates. xiii, 845. ISBN 0-87893-062-0

MACDONALD, G.M. (2003): Biogeography – Space, Time and Life. John Wiley & Sons, Inc. New York. ISBN 0-471-24193-8