Biogeografie

2. Evoluční faktory

2.1. Makroevoluce

Existují dva rozdílné přístupy zkoumání evolučních vzorů a procesů – makroevoluce nad a mikroevoluce pod úrovní druhu. Do 70. let většina biologů předpokládala, že evoluce obyčejně probíhá postupně úspěšným začleněním relativně malých genetických změn, jak populace reagují na environmentální změnu v prostoru a čase. Avšak mnoho uznávaných evolučních biologů (např. Simpson 1944, Mayr 1963) zdůrazňovalo, že rychlost evoluce se může velmi lišit, dokonce v rámci té samé vývojové větve.

Převládající pohled na evoluci byl produktem moderní syntézy (neodarwinismu), která dominovala po většinu 20. století. Nová syntéza se primárně zajímala o to, jak se charakteristiky populací mění v důsledku působení genetických mechanismů přírodního výběru, mutace, genetického driftu a toku genů.

<< Předchozí | Nahoru | Následující >>

Zdroje:

COX, B.C. & MOORE, P. D. eds. (1999): Biogeography: an ecological and evolutionary approach. 6th edition. Oxford: Blackwell Science. ix, 298 s. ISBN 086542778X

LOMOLINO, M. V., RIEDLE, B. R., & BROWN, J. H. eds. (2006): Biogeography. 3rd edition. Sunderland, Mass.: Sinauer Associates. xiii, 845. ISBN 0-87893-062-0

MACDONALD, G.M. (2003): Biogeography – Space, Time and Life. John Wiley & Sons, Inc. New York. ISBN 0-471-24193-8

MAYR, E. (1963): Animal Species and Evolution. Cambridge, MA: Harvard University Press.

SIMPSON, G.G. (1945): The Principles of Classification and Classification of Animals. Bulletin of American Museum of Natural History 85: i-xvi, 1-350.