Příloha 7: Posudek oponenta habilitační práce
Masarykova univerzita Fakulta
Habilitační obor
Přírodovědecká fakulta MU Biomolekulární chemie
Uchazeč Pracoviště Habilitační práce
Mgr. Miloslava Fojtova, CSc.
Národní centrum pro výzkum biomolekul, PřF MU, Brno Epigenetic regulation of plant telomeres and telomerases
Oponent Pracoviště
Doc. RNDr. Eduard Kejnovský, CSc. Biofyzikálni ústav Akadémie véd ČR, Brno
Text posudku:
Uchazečka, RNDr. Miloslava Fojtova, PhD., je etablovanou vědkyní v oblasti biologie rostlinných telomer a telomeráz. Věnuje se velice aktuálnímu tématu epigenetických mechanizmů řídících funkci telomer. Využívá různé modelové objekty, například Arabidopsis thaliana či Nicotiana tabacum, aplikuje široký repertoár metod současné genomiky, transkriptomiky a proteomiky. Výsledky, na jejichž dosažení se podílela, mají všeobecný dosah do genetiky, molekulární i vývojové biologie rostlin.
Habilitační práce je hutným a informativním textem, je velmi příjemným čtením i sama o sobě, čtením, které čtenáře uchopí a nutí ho žasnout nad jemnými mechanizmy fungování přírody. Ani zkratek není nad míru, což občas činí jiné texty těžko čitelnými, také množství citací v textu je adekvátní. Je pouze škoda, že text není doprovázen obrázky, které by jeho atraktivitu i vysvětlovači schopnost zajisté zvýšily. Zde však text plní funkci přehledného úvodu k přiloženým publikacím. Habilitantka je prvním nebo korespondujícím autorem u 9 z 21 publikací, což svědčí o jejím zásadním přínosu při realizaci experimentů či analýz a přípravě publikací. Práce jsou publikované ve výborných časopisech (Planí Journal, Nucleic Acids Research, Journal of Experimental Botany, Plant Molecular Biology), navíc kvalita časopisů, kde habilitantka publikuje, se v průběhu let zvyšovala, což svědčí o jejím růstu i rozpoznávání vědeckou komunitou. Je zřejmé, že uchazečka je schopna dlouhodobě produkovat kvalitní originální výsledky a současně předávat svoje odborné zkušenosti dál.
Uchazečku jsem měl možnost několikrát vidět přednášet a její přednáška byla pozitivním zážitkem po obsahové i formální stránce, což dokládá její nadprůměrné schopnosti prezentovat výsledky a přesvědčit a vtáhnout do děje posluchače, schopnost tak důležitá pro úspěšnou pedagogickou činnost.
Dotazy oponenta k obhajobě habilitační práce
Vzhledem k tomu, že všechny přiložené práce prošly přísným recenzním řízením, není mým úkolem jejich kritika, ale spíše bych si dovolil uchazečce položit pár otázek, jako základ pro diskusi, která k důstojné obhajobě habilitační práce zajisté patří.
1. Zaujala mě otázka intersticiláních telomerových sekvenci (ITS). Souvisí jejich délka s délkou telomer či počtem chromosomů? Mohou být ITS pozůstatky původních telomer v důsledku chromosomových fúzí (u námi studovaného druhu Silene latifolia se nacházejí v centromerách)? Jaká by mohla být jejich funkce? Je známo, proč se nenacházejí
v genomech čeledi Solanaceae?
2. Zmiňujete, že hypometylace DNA vede k prodlužování telomer u živočichů, zatímco u rostlin hypometylace způsobuje jejich zkracování. Čím se to vysvětluje?
3. Telomeráza je příbuzná s reverzní transkriptázou používanou retrotranspozony. Vzpomínám si na článek, v jehož nadpisu byla otázka „co bylo dříve - zda reverzní transkriptáza či telomeráza". Primerem pro reverzní transkripci retroelementů je tRNA. Je něco podobného i u telomerázy, resp. TERT? Třeba nějaká homologie s tRNA?
4. Rada prací ukazuje, s čím vším délka telomer nekoreluje. Zajímalo by mě, zda je vůbec znám nějaký biologicky významný fenomén, s nímž by délka telomer korelovala, například tak často zmiňovaná délka života? Nebo pouze nerozumíme faktorům, které ji určují? Či snad jde o evoluční stochastický proces?
5. Produkují transkripty telomer malé RNA? Pokud ano, jsou známy jejich funkce? Mohou případně také regulovat délku telomer?
Závěr
Habilitační práce Mgr. Miloslavy Fojtové přesvědčivě dokládá, že uchazečka je vyzrálou vědeckou osobností s nezpochybnitelnými pedagogickými schopnostmi. Habilitační práce „Epigenetic regulation of plant telomeres and telomerases" splňuje požadavky standardně kladené na habilitační práce v oboru Biomolekulární chemie.
Brno, dne 14.6.2016
Eduard Kejnovský
ANOTACE pro vědeckou radu:
Uchazečka je etablovanou vědkyní v oblasti biologie rostlinných telomer a telomeráz, kde se zaměřuje na epigenetické procesy. Habilitační práce je hutným textem, příjemným čtením, které čtenáře uchopí a nutí ho žasnout nad jemnými mechanizmy fungování přírody. Zkratek je přiměřeně, citace jsou relevantní. Je pouze škoda, že text není doprovázen obrázky. Habilitantka je prvním nebo korespondujícím autorem u 9 z 21 publikací, vesměs ve výborných časopisech {Plant J, NAR, J Exp Bot), což svědčí o jejím zásadním přínosu k dlouhodobé produkci kvalitních výsledků. Uchazečku jsem měl možnost několikrát vidět přednášet a byl to pozitivní zážitek po obsahové i formální stránce. Protože práce prošly přísným recenzním řízením, dovolil by si položit pár otázek, jako základ pro diskusi. 1. Zaujala mě otázka intersticiláních telomerových sekvenci (ITS). Souvisí jejich délka s délkou telomer či počtem chromosomů? Mohou být ITS pozůstatky původních telomer v důsledku chromosomových fúzí? 2. Zmiňujete, že hypometylace DNA vede k prodlužování telomer u živočichů, zatímco u rostlin hypometylace způsobuje jejich zkracování. Čím se to vysvětluje? Závěrem musím konstatovat, že habilitační práce splňuje požadavky standardně kladené na habilitační práce v oboru Biomolekulární chemie.