Posudek oponenta habilitační práce Masarykova univerzita Fakulta Habilitační obor Přírodovědecká fakulta MU Zoologie Uchazeč Pracoviště Habilitační práce RNDr. Jan Ševčík, Ph.D. PřF Ostravská univerzita v Ostravě Biosystematické studie dvoukřídlého hmyzu (Diptera) vázaného na houby (Fungi), se zaměřením na skupinu Sciaroidea (Diptera). Oponent Prof. RNDr. Miroslav Barták, CSc. Pracoviště Katedra zoologie a rybářství Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů Česká zemědělská univerzita, Praha Text posudku Habilitační práce Jana Ševčíka se skládá z úvodu (Souhrnný komentář), souboru 25 článků publikovaných v impakíováných časopisech a jedné monografie, v celkovém rozsahu 440 stran. U většiny těchto publikací je J. Ševčík prvním autorem (u 15 z 25) a u monografie autorem jediným. Celkový publikační výkon autora hodnotím jako nadprůměrný. Na základě aktuálního výpisu (ke dni 16.9.2013) má J. Ševčík v databázi Web of Science 31 záznamů (publikací) a celkem 79 citací, z toho 44 bez autocitací. H index 5 je vzhledem k převážně taxonomickému zaměření a věku autora rovněž relativně vysoký. V příloze 4 jsou pak uvedeny další citace, které nejsou zahrnuty do databáze WoS. Vysoce hodnotím nejen samotný počet, ale také kvalitu publikací, kde na první pohled zaujmou pečlivě propracované obrázky a kvalitní fotografie. Dr. Ševčík si osvojil a aktivně využívá veškeré moderní techniky dostupné k taxonomické práci a přitom nezanedbává ani terénní výzkum. Skupina Sciaroidea, na kterou je autor jedním z předních světových specialistů, je velmi vhodným objektem studia, a to jak z hlediska míry nepopsané biodiverzity, tak i z hlediska rozmanité bionomie a vazby na houby. Samotná čeleď Mycetophilidae představuje jednu z druhově nejpočetnějších a zároveň dosud i jednu z nejméně prozkoumaných skupin hmyzu. Kromě toho měl autor jedinečnou možnost navázat na dobrou tradici studia mycetophiloidních čeledí v bývalém Československu, počínaje K. Landrockem, přes P. Laštovku a J. Martinovského. S podporou dvou grantů GAČR zaznamenal nově z území ČR a SR stovky druhů, včetně řady druhů nových pro vědu. Kladně hodnotím skutečnost, že se autor v rámci svých výzkumů nespoléhal jen na muzejní materiál odchycený jinými specialisty, ale vždy aktivně sám pracoval v terénu a dokázal získat i materiál pro ostatní specialisty v oboru (např. v projektech Poľana a Muránska planina). Kromě toho se snažil využívat rozmanité metody, včetně odchovů z hub. Výsledky: a) Taxonomické a fylogenetické studie: Celkově se J. Ševčíkovi dosud podařilo popsat okolo 100 nových druhů pro vědu z různých zoogeografických oblastí, 8 nových rodů a jednu novou podčeleď, z nichž všechny jsou dosud považované za platné. V rámci fylogenetických studií se autor zaměřil jak na studium morfologických znaků (u čeledí Keroplatidae a Lygistorrhinidae), tak nově i molekulárních znaků (čeleď Mycetophilidae). Molekulárně-fylogenetickou studii se podařilo opublikovat v renomovaném časopise Systematic Entomology se čtvrtým nejvyšším impakt faktorem v oboru Entomologie. Hodnoty podpory jednotlivých větví předloženého fylogenetického stromu jsou převážně vysoké a získané výsledky tak mají vysokou validitu. b) Studium regionální biodiverzity: Autor se autorsky a v jednom případě i editorsky podílel na většině rozsáhlých monografií věnovaných komplexnímu biomonitoringu dipterofauny našeho a slovenského území. Zpracoval části věnované 9 čeledím do kompendií o dipterofauně Pálavý, Podyjí, Poľany a do sborníků věnovaných fauně Krkonoš a Muránske planiny. c) Bionomie mykofágních druhů Studiu bionomie mykofágních dvoukřídlých se autor věnuje již více než 15 let. Za tu dobu nashromáždil řadu cenných údajů, které jsou z velké části shrnuty v přiložené monografii. Jedná se celkově o 242 druhů dvoukřídlého hmyzu patřících do 27 čeledí, které byly odchovány autorem a jeho spolupracovníky z 248 druhů vyšších hub a hlenek. Determinačně spolupracoval s více než 20 specialisty na vybrané skupiny dvoukřídlých a blanokřídlých. Dotazy oponenta k obhajobě habilitační práce (počet dotazů dle zvážení oponenta) 1. Z úvodních kapitol vyplývá, že míra specializace na hostitele je u mykofágních dvoukřídlých známá převážně z Palearktické oblasti. Čím si autor vysvětluje absenci dat z tropických oblastí? Je to jen nedostatkem specialistů nebo jsou taxocenózy mykofágních dvoukřídlých v tropech druhově chudší? 2. Jaké má autor osobní zkušenosti s efektivitou jednotlivých typů lapáků pro odchyt sledované skupiny Sciaroidea, a to jak v temperátních, tak i tropických oblastech? 3. Mohl by autor ve stručnosti konfrontovat výsledky morfologických a molekulárních fylogenetických studií u čeledi Mycetophilidae? Čím si vysvětluje případné rozdíly? 4. Jak by autor zhodnotil význam fylogenetických studií, když podle odhadů 950 - 999 promile světové biodiverzity vymřelo a drtivá většina biodiverzity tedy nebude nikdy dostatečně poznána? 5. V molekulární studii čeledi Mycetophilidae bylo použito 7 genových markerů. Je tolik genů skutečně nutných pro stanovení fylogenetických vztahů u této skupiny? Lze o některém z těchto genů říci, že měl větší váhu než ostatní? 6. Jakým směrem plánuje autor do budoucna rozvíjet své molekulárně-fylogenetické studie a které konkrétní publikace má v současné době rozpracované? Habilitační práce RNDr. Jana Ševčíka, PhD „Biosystematické studie dvoukřídlého hmyzu (Diptera) vázaného na houby (Fungi), se zaměřením na skupinu Sciaroidea (Diptera)" jednoznačně splňuje požadavky standardně kladené na habilitační práce v oboru Zoologie. Závěr datum 16.9.2013 (podpis)