HODNOTY A VOLNÝ ČAS Nové výzvy pro sociální pedagogiku a pedagogiku volného času Jiří Pospíšil Univerzita Palackého v Olomouci HODNOTY A VOLNÝ ČAS Nové výzvy pro sociální pedagogiku a pedagogiku volného času Jiří Pospíšil Olomouc 2023 Odborní recenzenti: doc. PhDr. Dana Knotová, Ph.D. doc. PhDr. Jitka Lorenzová, Ph.D. doc. Mgr. Andrej Rajský, PhD. Kniha byla podpořena v rámci projektů studentské grantové soutěže Univerzity Palackého v Olomouci CMTF_2010_003 Hodnoty a volný čas, IGA_CMTF_2022_005 Hodnotový kontext sociálního fungování II a IGA_CMTF_2023_008 Hodnotový kontext sociálního fungování III Neoprávněné užití tohoto díla je porušením autorských práv a může zakládat občanskoprávní, správněprávní, popř. trestněprávní odpovědnost. 1. vydání, 2023 Text © Jiří Pospíšil, 2023 © Univerzita Palackého v Olomouci, 2023 DOI: 10.5507/cmtf.22.24462363 ISBN 978-80-244-6236-3 (vázáno) ISBN 978-80-244-6237-0 (online: iPDF) Obsah Obsah 3 Předmluva 9 I Teoretická východiska a metody zkoumání 15 1 Hodnoty a jejich význam 17 1.1 Filosofie a etika hodnot ........................ 19 1.1.1 Počátky filosofie hodnot.................... 19 1.1.2 Materiální etika hodnot (M. Scheler)............. 19 1.1.3 Nej vyšší hodnota a teleologie dobra (N. Hartmann)..... 21 1.1.4 Fenomenologie hodnot (D. von Hildebrand)......... 23 1.1.5 Praktické hodnotové soudy (J. Dewey)............ 25 1.2 Hodnoty a osobnost .......................... 26 1.2.1 Typy osobností dle preferovaných hodnot (E. Spranger) . . 26 1.2.2 Studie hodnot: škála pro měření dominantních zájmů osobnosti (Allport, Vernon, Lindzey) ............... 27 1.2.3 Podstata hodnot (M. Rokeach)................ 27 1.2.4 Univerzální hodnoty (S. Schwartz).............. 30 1.3 Hodnoty a společnost.......................... 32 1.3.1 Hodnoty a teorie jednání (T. Parsons a E. A. Shils)..... 33 1.3.2 Posun k postmoderním hodnotám (R. Inglehart)...... 36 1.4 Současné výzkumy hodnot ve světě.................. 37 1.4.1 Světový výzkum hodnot.................... 38 3 OBSAH 1.4.2 Evropské studium hodnot................... 38 1.4.3 Evropský sociální výzkum................... 38 2 Volný čas - přístupy a teorie 39 2.1 Definice volného času.......................... 40 2.2 Teoretické koncepce volného času................... 42 2.2.1 Funkcionalistický přístup ................... 43 2.2.2 Neomarxistický přístup .................... 44 2.2.3 Interakcionistický přístup................... 46 2.2.4 Postmoderna a volný čas.................... 46 2.2.5 Serious leisure - angažovaný volný čas............ 48 2.2.6 Volný čas a globalizace..................... 48 2.2.7 Komercializace volného času - mcdonaldizace a IKEAizace 49 2.2.8 Volný čas jako krajina..................... 50 2.2.9 Volný čas jako blahobyt přinášející uspokojení........ 51 2.3 Výzkumy a klasifikace volného času.................. 51 2.3.1 Volný čas jako předmět výzkumu............... 51 2.3.2 Problémy s klasifikací volnočasových aktivit......... 53 2.4 Volný čas, kultura a hodnoty..................... 55 2.4.1 Volný čas a kultura....................... 55 2.4.2 Volný čas jako sféra hodnot.................. 57 3 Hodnoty a volný čas jako pedagogický problém 59 3.1 Hodnoty a pedagogické působení ve volném čase .......... 61 3.1.1 Hodnoty a sociální pedagogika ................ 62 3.1.2 Hodnoty a pedagogika volného času ............. 65 3.1.3 Hodnoty v kontextu socializace a výchovy ve volném čase . 68 3.2 Výzkum hodnot a volného času.................... 72 3.2.1 Model vztahu sociodemografických faktorů, hodnot a aktivit ve volném čase jako teoretické východisko prováděného výzkumu ............................ 73 3.2.2 Metody a reprezentativnost prováděných měření ...... 73 3.2.3 Sociodemografické faktory................... 76 3.2.4 Metodologie a výsledky měření hodnot............ 80 3.2.5 Metodologie a výsledky výzkumu volného času....... 92 3.2.6 Metody zjišťování závislostí.................. 100 3.2.7 Sociodemografické hypotézy.................. 101 3.2.8 Hypotézy o vztahu hodnot a volného času.......... 103 4 OBSAH II Hodnoty a volný čas podle kategorií 111 4 Informace, IT, komunikace a obecnosti 113 4.1 Obecná charakteristika a struktura kategorie............. 113 4.2 Preference aktivit podle sociodemografických skupin........ 116 4.2.1 Kategorie jako celek...................... 116 4.2.2 Proměny v podkategoriích................... 119 4.3 Hodnotové konsekvence ........................ 122 4.3.1 Vztahy s cílovými hodnotami................. 122 4.3.2 Vztahy s instrumentálními hodnotami............ 125 4.3.3 Význam hodnotových konsekvencí pro kategorii....... 128 4.4 Pedagogické výzvy........................... 129 5 Humanitní aktivity 133 5.1 Obecná charakteristika a struktura kategorie............. 133 5.2 Preference aktivit podle sociodemografických skupin........ 137 5.2.1 Kategorie jako celek...................... 137 5.2.2 Proměny v podkategoriích................... 139 5.3 Hodnotové konsekvence ........................ 141 5.3.1 Vztahy s cílovými hodnotami................. 142 5.3.2 Vztahy s instrumentálními hodnotami............ 146 5.3.3 Význam hodnotových konsekvencí pro kategorii....... 150 5.4 Pedagogické výzvy........................... 151 6 Literatura a jazyky 155 6.1 Obecná charakteristika a struktura kategorie............. 155 6.2 Preference aktivit podle sociodemografických skupin........ 158 6.2.1 Kategorie jako celek...................... 158 6.2.2 Proměny v podkategoriích................... 160 6.3 Hodnotové konsekvence ........................ 162 6.3.1 Vztahy s cílovými hodnotami................. 163 6.3.2 Vztahy s instrumentálními hodnotami............ 165 6.3.3 Význam hodnotových konsekvencí pro kategorii....... 168 6.4 Pedagogické výzvy........................... 168 7 Domácnost, technologie a hobby 171 7.1 Obecná charakteristika a struktura kategorie............. 171 7.2 Preference aktivit podle sociodemografických skupin........ 176 7.2.1 Kategorie jako celek...................... 176 7.2.2 Proměny v podkategoriích................... 177 7.3 Hodnotové konsekvence ........................ 183 5 OBSAH 7.3.1 Vztahy s cílovými hodnotami................. 183 7.3.2 Vztahy s instrumentálními hodnotami............ 186 7.3.3 Význam hodnotových konsekvencí pro kategorii....... 190 7.4 Pedagogické výzvy........................... 192 8 Umění 195 8.1 Obecná charakteristika a struktura kategorie............. 195 8.2 Preference aktivit podle sociodemografických skupin........ 200 8.2.1 Kategorie jako celek...................... 200 8.2.2 Proměny v podkategoriích................... 202 8.3 Hodnotové konsekvence ........................ 204 8.3.1 Vztahy s cílovými hodnotami................. 205 8.3.2 Vztahy s instrumentálními hodnotami............ 208 8.3.3 Význam hodnotových konsekvencí pro kategorii....... 212 8.4 Pedagogické výzvy........................... 212 9 Osobní aktivity, cestování, turismus a geografie 215 9.1 Obecná charakteristika a struktura kategorie............. 215 9.2 Preference aktivit podle sociodemografických skupin........ 219 9.2.1 Kategorie jako celek...................... 219 9.2.2 Proměny v podkategoriích................... 220 9.3 Hodnotové konsekvence ........................ 226 9.3.1 Vztahy s cílovými hodnotami................. 227 9.3.2 Vztahy s instrumentálními hodnotami............ 229 9.3.3 Význam hodnotových konsekvencí pro kategorii....... 232 9.4 Pedagogické výzvy........................... 233 10 Sport a hry 237 10.1 Obecná charakteristika a struktura kategorie............. 237 10.2 Preference aktivit podle sociodemografických skupin........ 242 10.2.1 Kategorie jako celek...................... 242 10.2.2 Proměny v podkategoriích................... 244 10.3 Hodnotové konsekvence ........................ 247 10.3.1 Vztahy s cílovými hodnotami................. 247 10.3.2 Vztahy s instrumentálními hodnotami............ 251 10.3.3 Význam hodnotových konsekvencí pro kategorii....... 255 10.4 Pedagogické výzvy........................... 256 11 Sociální aktivity 259 11.1 Obecná charakteristika a struktura kategorie............. 259 11.2 Preference aktivit podle sociodemografických skupin........ 263 6 OBSAH 11.2.1 Kategorie jako celek...................... 263 11.2.2 Proměny v podkategoriích................... 265 11.3 Hodnotové konsekvence ........................ 268 11.3.1 Vztahy s cílovými hodnotami................. 269 11.3.2 Vztahy s instrumentálními hodnotami............ 272 11.3.3 Význam hodnotových konsekvencí pro kategorii....... 275 11.4 Pedagogické výzvy........................... 276 12 Virtuální realita a sociální aktivity ve virtuálním světě 279 12.1 Obecná charakteristika a struktura kategorie............. 279 12.2 Preference aktivit podle sociodemografických skupin........ 284 12.2.1 Kategorie jako celek...................... 284 12.2.2 Proměny v podkategoriích................... 285 12.3 Hodnotové konsekvence ........................ 288 12.3.1 Vztahy s cílovými hodnotami................. 288 12.3.2 Vztahy s instrumentálními hodnotami............ 291 12.3.3 Význam hodnotových konsekvencí pro kategorii....... 295 12.4 Pedagogické výzvy........................... 297 Závěrečné úvahy (nejen) o budoucím výzkumu 301 Summary 309 Literatura 313 Seznam obrázků 337 Seznam tabulek 339 Jmenný rejstřík 349 Věcný rejstřík 351 Příloha A Deskriptívni statistiky 357 Příloha B Tabulky I — volný čas v dlouhodobém srovnání 365 Příloha C Tabulky II — volný čas specifických podskupin 369 Příloha D Přehled hodnot v letech 2009, 2019 a 2021 395 Příloha E Přehled vztahů hodnot a kategorií volnočasových aktivit 399 7 OBSAH Příloha F Tabulky III — volný čas a hodnoty 409 Příloha G Výsledky testů reliability u měření preferencí hodnot 531 Příloha H Výsledky testů reliability u měření volnočasových aktivit 535 8 Předmluva Život v současné společnosti se vyznačuje řadou konfliktů mezi světem vnitřních přesvědčení a světem prožitků majících své impulsy ve vnějším světě. Tyto konflikty, které do značné míry omezují naše svobodné rozhodování a jsou příčinou řady morálních dilemat a zdrojem frustrací, pramení do značné míry z vnějšího tlaku na výkon a produkci na straně jedné a z vlastní touhy po seberealizaci a svobodném životě na straně druhé. Hodnoty, které si lze představit jako trvalá vnitřní přesvědčení o způsobech jednání nebo cílových stavech věcí (Rokeach, 1973), v tomto konfliktu reprezentují náš vnitřní svět. Ani ony samy však nejsou konstantní, ale po celý náš život se s různou intenzitou v různých obdobích utvářejí a proměňují. Utváření, proměna nebo nové uspořádání hodnot je kontinuální a celoživotní proces, dílo (sebe)výchovy, které je ovlivňováno především kulturou společnosti (Inglehart, 1990, 1997, 1977; Kluckhohn, 1951; Parsons - Shils, 1951), filosofií a náboženstvím, rodinou, učiteli a také dalšími členy společnosti (Almond, 2010; Barni et al., 2011; Eggebeen - Dew, 2009; Parsons - Shils, 1951). Podněty k utváření a fixaci hodnot tak mohou přicházet z různých zdrojů. Význam těchto zdrojů se může u jednotlivých osob velmi výrazně lišit a závisí na konkrétní životní situaci i jejím prožívání. V knize, kterou právě začínáte číst, se pokoušíme poodhalit jeden z významných zdrojů pro přijímání a proměny hodnot, jímž jsou naše aktivity ve volném čase. Hodnoty i volný čas bývají v sociálních vědách relativně často předmětem výzkumů i publikací. Svědčí o tom mimo jiné i řada publikací citovaných v této knize. Hledání jejich komplexního propojení s jinými faktory již zdaleka tak časté není, přestože se již některé práce objevují (Chorvát, 2019). Velice silným impulsem k rozvoji výzkumu mapujícího proměny volného času s ohledem na vnější okolnosti se stala pandemie covid-19 (např. Abdel Hadi et al., 2021; Bond et al., 2021; Lashua et al., 2021). Rovněž v oblasti teorie volného času se jedná o vzácně zpra- 9 PŘEDMLUVA covávané téma, spíše z období samotné konstituce leisure science ve Spojených státech (Academy of Leisure Sciences, 1983; Edginton et al., 2006; Kaplan, 1975; Kaplan - Bosserman, 1971; Spousta, 1994). Hodnotovým kontextem volného času se v teoretické rovině okrajově zabývají některé české publikace (Kaplánek, 2017, 2022). Zkoumání vzájemného teoreticky předpokládaného stavu se nám tedy jevilo jako nanejvýš nosné a potřebné téma. O volném jeho významu byla již napsáno mnoho odborných studií, v praxi je nabízena celá řada komerčních i nekomerčních příležitostí, jak svůj volný čas prožít. Volný čas se tak již dávno stal tématem, které vnímáme jako vcelku samozřejmou součást našich životů. Oproti jiným zemím existuje ovšem ve středoevropském regionu poněkud jiný přístup k volnému času, zejména co do přiřazení této oblasti zkoumání konkrétním sociálním vědám. Zatímco ve státech jako jsou Velká Británie, Francie nebo USA je volný čas prakticky výhradně doménou aplikované sociologie a pod označením leisure studies1 leisure science či loisir je zpracováván jako významné sociologické téma, v německy mluvící oblasti je přístup postaven na rozhraní sociologie (Soziologie der Freizeit, zaměřená zejména na teorii volného času, sociologii sportu a návaznosti na cestovní ruch, srov. např. Prahl, 2010), pedagogiky (Opaschowski, 1990, 1996; Popp - Schwab, 2003) a relativně samostatně rozvíjené vědy o volném čase (Freizeitwissenschaft), v níž převládá praktičtější zaměření zejména na oblast zájmových volnočasových aktivit mládeže i dospělých pod hlavičkou andragogiky, pedagogiky volného času či sociální pedagogiky (Free-ricks et al., 2010; Opaschowski, 2008). V ostatních státech střední Evropy, zejména v Česku a na Slovensku, toto rozdělení existuje také a klade volný čas mezi zájmy sociologie a svébytné disciplíny, jíž je pedagogika volného času (Kaplánek, 2017).1 Sociologii volného času reprezentuje v našem prostředí např. již starší publikace B. Filipcové Člověk, práce, volný čas (1967) nebo v novější době vydaná Čítanka: Sociologie volného času a cestovního ruchu uspořádaná A. Fazikem (2011) a obsahující významné statě našich i zahraničních autorů k problematice sociologie volného času. V oblasti historické sociologické reflexe vnímáme jako stěžejní dílo autorské dvojice Martin Franc a Jiří Knapík Volný čas v českých zemích 1957-1967 (2013), která nabízí hluboký vhled do fenoménu volného času v kontextu socialistického Československa. Ze současné produkce nelze pominout česko-slovenskou studii autorského kolektivu vedeného Ivanem Chorvatem a Jiřím Safrem s názvem Volný čas, společnost, kultura (2019). V české a slovenské pedagogice volného času a sociální pedagogice vnímáme jako mimořádně vlivnou prakticky zaměřenou učebnici autorské skupiny J. Pávkové, B. Hofbauera, B. Hájka, V. Hrdličkové a A. Pavlíkové Pedagogika volného času: Z hlediska systému pedagogických věd a postavení sociální pedagogiky v tomto systému bychom se přikláněli k podřazení pedagogiky volného času jako subdisciplíny sociální pedagogiky; takto bývá často vnímána i v německy mluvících zemích. 10 PŘEDMLUVA Teorie, praxe a perspektivy výchovy mimo vyučování a zařízení volného času (2008), která má své upravené a aktualizované pokračování v knize Pedagogické ovlivňování volného času (2011). V oblasti teorie pedagogiky volného času velmi oceňujeme dílo M. Vážanského a V. Smékala Základy pedagogiky volného času (1995), stejně jako učební text autorského kolektivu vedeného J. Němcem Kapitoly ze sociální pedagogiky a pedagogiky volného času (2002), ale také práce současnějších autorů, mezi nimiž vyniká studie D. Knotové Pedagogické dimenze volného času (2011) či práce kolektivu vedeného M. Kaplánkem Čas volnosti - čas výchovy: pedagogické úvahy o volném čase (2012), Volný čas a jeho význam ve výchově (2017) nebo nejnověji Volný čas dětí staršího školního věku (2022). Rozdělení tématu volného času mezi sociologii a pedagogiku může být vnímáno jako určitá dvojkolejnost, nicméně nesporný výchovný a vzdělávací potenciál volného času (Dudová - Sindelířová, 2012; Kaplánek, 2017), který se zejména v kontextu učící se společnosti a potřeby celoživotního vzdělávání v postindustriální době ukazuje být jedním z nej cennějších, potřebuje odbornou reflexi poněkud jiného druhu, než je ta, jíž se věnují sociologové. Potřebu vnímat volný čas jako příležitost pro vzdělávání charakterizoval již v roce 1971 R. M. Hutchins, když rozlišil volný čas produktivní, který je prožívaný jako příležitost pro rozvoj a vzdělávání, od volného času neproduktivního, pouze volně tráveného, a apeloval na smysluplné využití narůstajícího množství volného času2 (Hutchins, 1971). V kontextu Hutchinsových úvah (1971) zvláště vynikají stati věnované rozvoji výpočetní techniky a jejího potenciálu při výuce ve volném čase, bude-li v každé domácnosti k dispozici počítač. Jakkoliv odvážné až šokující Hutchinsovy představy na svou dobu byly (jeho konferenční příspěvek vzbudil značné reakce z publika, na něž je ve sborníku rovněž reagováno), domníváme se, že ani tento vizionář si nedokázal představit informační revoluci, kterou díky internetu a mobilním zařízením připojeným doslova kdekoli a kdykoliv k nekonečné informační dálnici prožíváme v současnosti. Možnosti, které se díky obrovské dostupnosti zdrojů otevírají, však zároveň kladou na výchovnou a vzdělávací činnost rodičů i pedagogů ve volném čase nemalé nároky. Stále rostoucí význam výchovného a vzdělávacího rozměru aktivit ve volném čase a potřeba jeho pedagogického ovlivňování je již od 90. let 20. století vnímán i v anglicky mluvících zemích, a to i přesto, že v tomto jazykovém prostředí dříve existovalo poměrně striktní oddělení sféry vzdělávání (education) od sféry volného času (leisure). Toto rozdělení bylo podpořeno i faktickou nesrozumitelností slovního spojení leisure education či sociál pedagogy (Beatty - Torbert, 2013; Cameron - Moss, 2011). Do centra pozornosti se tak celosvětově dostávají V anglickém originále Hutchins rozlišuje mezi leisure, což překládáme jako produktivní volný čas, afree dme, což překládáme jako neproduktivní volný čas. V českém jazyce bohužel není tento rozdíl dobře postižitelný, nicméně smysl sdělení směřuje jednoznačně k podpoře aktivního a produktivního prožívání volného času. 11 PŘEDMLUVA kromě otázek o rozvoji možností jak volný čas prožívat i otázky související s etikou prožívání volného času a tím také otázky související s hodnotami. Zkoumání hodnot v České republice je jednak součástí mezinárodních srovnávacích výzkumů (ESS, 2021; EVS, 2021), ale nadále jsou prováděny i dílčí národní výzkumy, jejichž přehled lze nalézt v publikaci Inventura hodnot vydané Centrem pro sociální a ekonomické strategie Fakulty sociálních studií Karlovy Univerzity v Praze (Prudký, 2009). Kromě zájmu sociologů se tématu hodnot věnují soustavně rovněž psychologové, z nichž je třeba především vyzdvihnout P. Cakirpaloglu a jeho práci Psychologie hodnot (Cakirpaloglu, 2009), která jako jediná v českém jazyce poskytuje systematický přehled o hodnotách z psychologického hlediska. Hodnotám ve vztahu k mládeži v multikulturní a pluralitní společnosti se soustavně věnuje rovněž tým pracovníků katedry křesťanské výchovy Cyrilometodějské teologické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, který na toto téma pořádá pravidelné konference. Prvním systematičtějším pokusem uchopit problematiku hodnot v kontextu volného času v českém prostředí byla kolektivní monografie sestavená H. Pospíšilovou Mládež, hodnoty a volný čas (Pospíšilová, 2010a), v níž se autoři pokoušeli toto nové téma uchopit a nabídnout pestrou škálu pohledů na vztah hodnot vůči volnému času v různých kontextech a podobách. V naší knize, věnované vztahům mezi hodnotami a volným časem, se pokoušíme nalézt a potvrdit vzájemnou provázanost obou světů. Světa hodnot, který reprezentuje naši osobnost, její postoje, přesvědčení a její vnitřní prožívání, a světa volného času, který, jak věříme, je do značné míry vnější projekcí vnitřního světa hodnot a ve vzájemném působení tento vnitřní svět utváří a přetváří. V několika dílčích studiích (Pospíšil - Prokešová, 2010; Pospíšil et al., 2017, 2022; Šímová et al., 2010; Trochtová et al., 2021), které jsme na toto téma již publikovali, jsme prokázali existenci vztahu mezi hodnotami a volným časem u dětí a mládeže i u dalších populačních skupin. V této knize chceme naše úsilí završit a prokázat trvalou existenci tohoto vztahu napříč generacemi. Dříve, než se v jednotlivých kapitolách budeme věnovat klíčovým momentům zkoumaného vztahu, bych rád poděkoval všem, bez jejichž podpory, spolupráce a pomoci by tato kniha nevznikla. Jmenovitě děkuji Mgr. Evě Šímové a Mgr. Dagmar Prokešové, za spolupráci při zpracovávání výzkumných dat v měření z roku 2009 a také za spoluautorství v případě dílčích výzkumů zaměřených na děti a mládež. Za pečlivé provedení korektur první verze textu a řadu cenných stylistických námětů děkuji někdejší kolegyni z oddělení dalšího vzdělávání Rektorátu Univerzity Palackého Mgr. Evě Kroupové, Ph.D. Rovněž děkuji studentkám a studentům oboru sociální pedagogika a sociální práce na Cyrilometodějské teologické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci za významnou pomoc při zpracování obrovského množství dotazníkových dat v letech 2019 a 2021. 12 PŘEDMLUVA Druhá, značně rozšířená a výrazně dopracovaná verze textu, by nevznikla bez pomoci a podpory mé kolegyně PhDr. Ivany Olecké, Ph.D. Mé poděkování jí patří především za to, že mne přivedla na myšlenku přepracování a rozvinutí tématu k současné podobě longitudinální studie, ale také za to, že byla první čtenářkou knihy a její podněty přispěly k výraznému zkvalitnění a doplnění struktury i obsahu textu. V neposlední řadě děkuji recenzentkám, recenzentovi, redaktorům a korektorům z Vydavatelství Univerzity Palackého za pečlivé pročtení knihy a řadu cenných připomínek a podnětů ke zdokonalení kniny. Nakonec chci poděkovat své manželce a kolegyni Mgr. Heleně Pospíšilové, Ph.D., bez jejíž dlouhodobé spolupráce a pomoci při zkoumání tématu hodnot a volného času by kniha nemohla vzniknout. Poznámka autora Tato kniha vznikala s přestávkami téměř jednu a půl dekády. Práce na ní byly zahájeny již v roce 2008 a postupně byla doplňována a revidována až do současné podoby. První verze rukopisu byla připravena již v roce 2020, nicméně souhrou řady okolností k vydání nedošlo a vznikl tak prostor pro zásadní dopracování. V letech 2022 a 2023 tak kniha doznala značného rozpracování jak v teoretických úvodních kapitolách, tak v kapitolách popisujících jednotlivé kategorie volnočasových aktivit. Ve stejné době také probíhala pokračující výzkumná šetření. Za dlouhou dobu vzniku knihy může především skutečnost, že jsem se jako autor nemohl kvůli jiným pracovním povinnostem věnovat vědecké práci dostatečně intenzivně. Tato skutečnost se však nakonec ukázala být požehnáním a obohacením, neboť právě ona mě přiměla knihu radikálně přepracovat a rozšířit o nová měření dat, což proměnilo dílčí studii na studii longitudinální. V této knize díky tomu porovnáváme rozsáhlé datové soubory z let 2009, 2019 a 2021. Vznikla tak ojedinělá příležitost nejen analyzovat vývoj způsobů prožívání volného času, ale také vytvořit longitudinální srovnání a mapování vztahů hodnot a volného času. Poselství knihy o vzájemném vztahu hodnot a volného času je tak díky sledování dlouhodobého vývoje aktuálnější a věřím, že i přesvědčivější. J. Pospíšil Olomouc, březen 2023 13 Cast I Teoretická východiska a metody zkoumám KAPITOLA 1 Hodnoty a jejich význam „Hodnoty jsou klíčem ke světu forem. " Rudolf Hermann Lotze, Streitschriften, 1857 Pojem hodnota není jednoduchý ani jednoznačný. Jiného významu nabývá v etice a sociálních vědách, jiného pak v ekonomii (hodnota jako cena - Fishman et al., 2007), sémiotice (význam ve znakovém systému - De Saussure, 2002), právu (v souvislosti s úhradou či úplatou), v matematice (výstup z funkce) či v informatice (hodnota proměnné). V každé oblasti užití však tento pojem označuje skutečnost, která vstupuje do interakcí s určitou vyčíslitelnou vážností, definovanou v každé ze zmíněných oblastí jiným způsobem. Clyde Kluckhohn (1905-1960), významný americký kulturní antropolog a sociolog, vytvořil v roce 1951 definici pojmu hodnota, kterou později přímo nebo nepřímo převzala či respektovala řada renomovaných autorů (M. Brewster Smith, M. Rokeach, S. Schwartz a další): „Hodnota je pojem, explicitní či implicitní, charakteristický pro jednotlivce nebo pro skupinu, který označuje tužby (žádosti, žádoucí stavy), které ovlivňují volby způsobů, možností a cílů jednání."(Kluckhohn, 1951, 395) „Hodnotová orientace potom může být definována jako zobecněná, organizovaná a jednání ovlivňující koncepce přírody, místa člověka v ní, vztahů člověka k člověku a všech tužeb, které se mohou vztahovat k prostředí, v němž člověk žije, či k mezilidským vztahům."(Kluckhohn, 1951, 411) Hodnoty představují v lidském životě klíč k řešení morálních rozhodnutí i klíč k vytváření kultury a jejímu porozumění (Lotze, 1896). Každý jednotlivý člověk v každé kultuře je charakteristický svou hodnotovou orientací, tedy specifickým 17 souborem hodnot a jejich preferencí (Hansson, 2001), který je formován jak výchovou, tak i kulturou, v níž vyrůstá (Ball-Rokeach et al., 1984; Rokeach, 1968). V této části knihy nejprve ve stručnosti představíme různé přístupy k hodnotám od poloviny 19. století, kdy pojem hodnota zavedl do filosofie R. H. Lotze (1857). Zároveň připomeneme základní výzkumné přístupy k hodnotám v psychologii i sociologii. * * * Hodnotami a hodnotovou orientací osobnosti jako předmětem filosofického i vědeckého bádání se zabývala řada autorů. Je pochopitelné, že pojem nejprve procházel poměrně bouřlivou filosofickou diskusí, z níž vzešly základní filosofické koncepce hodnot. Filosofie hodnot sice v době postmoderních diskursů patří mezi spíše historické filosofické školy, nicméně nelze jí upřít základní přínos pro oblast psychologie a sociálních věd, v nichž získal pojem hodnota nový rozměr. Při našem zkoumání se zaměříme především na vztah pojmu hodnota k osobě, jejímu jednání a jejímu prožívání. Budeme se tedy věnovat tomu druhu hodnot, které jsou specifickou etickou kategorií a rovněž vyjádřením osobních přesvědčení. Filosofické zakotvení hodnot budeme hledat v dílech klasiků axiologie první poloviny 20. století, tedy především Maxe Schelera, Nikolaie Hartmanna, a do kontrastu k nim položíme pragmatické pojetí Johna Deweye. Budeme rovněž svědky pozoruhodné změny, v níž se hodnoty z filosofického tématu stávají zájmem sociologie (zejména teorie jednání) a sociální psychologie.1 V oblasti sociálních věd zejména v posledních padesáti letech totiž významně vzrůstá zájem badatelů o výzkum hodnot. Milton Rokeach ve své knize The Nature of Human Values (1973, 3) téměř prorocky uvádí, že „pojem hodnota se může více než jiné pojmy stát centrálním pojmem spojujícím všechny sociální vědy - sociologii, antropologii, psychologii, psychiatrii, politologii, pedagogiku, ekonomii i historii." Ve všech těchto sociálních a humanitních vědách také výzkum hodnot skutečně intenzivně probíhal a probíhá i v současnosti. Všechny tyto obory skutečně nacházejí v hodnotách svůj průsečík, který jim umožňuje hlouběji reflektovat člověka v moderní či postmoderní společnosti. Vybrané teoretické a výzkumné koncepce těch autorů, jejichž díla měla značný význam pro budoucí aplikaci ve výzkumu v sociálních vědách, uvádíme ve stručném přehledu v této kapitole. Jako každý výběr trpí i tento omezením a jistě pominul řadu inspirativních osobností. Snažili jsme se však sledovat linii vedoucí od rozpoznání relativity hodnot až k rozpoznání jejich role a centrálního postavení v lidském jednání a rozhodování. Tento zvrat lze podle našeho názoru hledat především v inspiraci, kterou byla díla T. Parsonse pro sociologii jednání či díla E. Sprangera pro psychologii hodnot. 18 KAPITOLA 1. HODNOTY A JEJICH VÝZNAM 1.1 Filosofie a etika hodnot 1.1.1 Počátky filosofie hodnot Německý filosof Rudolf Hermann Lotze (1817-1881) byl vůbec prvním, kdo začal užívat pojem hodnota k označení preferencí v lidském usuzování a jednání. Ve svém myšlení striktně odlišil teoretickou a praktickou filosofii, sféru reality a sféru hodnot, bytí a závazky. Lotze souhlasí s J. F. Herbartem (1776-1841) když tvrdí, že nelze vyvozovat závěry o hodnotách z reality faktů, ale spíše naopak (Milkov, 2010). Celek skutečnosti se podle něj člení na svět věcí, pravd a hodnot, přičemž hodnoty představují výkladovou rovinu věcí. Svět může být vyložen a pochopen pouze pomocí idealit, na realitě nezávislých ideálních konstrukcí, které dávají světu smysl a cíl (xeXoc;). Hodnoty, jež jsou idealitami par excellence, potom vskutku „představují klíč ke světu forem" (Lotze, 1857, 22). Myšlenka závislosti výkladu světa na hodnotách znamenala do značné míry převrat v dosavadním zejména německém myšlení, protože poukazovala na možnost změny preferencí hodnot. Hodnoty v dějinách lidstva nebyly vnímány stále stejně, existuje historická pluralita v hodnotových preferencích. Každá dějinná epocha si vybudovala vztah ke svým specifickým hodnotám, na nichž stavěla svůj výklad světa. V orientu se tak vyvinula zvláštní citlivost pro kolosálnost, u Židů pro vy-volenost, u Reků pro krásu, u Římanů pro důstojnost a eleganci, ve středověku pro úžas a symboličnost a konečně v novověku pro kritičnost a invenčnost (Lotze, 1896). Lotzeho žáci Wilhelm Windelband (1848-1915) a Heinrich Rickert (1863-1936), inspirováni Wilhelmem Diltheyem (1833-1911) a jeho rozlišením přírodověd (Naturwissenschaften) a duchověd (Geisteswissenschaften), vnímali hodnoty jako apriorní a transcendentálni kategorie, mezi něž patří pravda, krása či dobro a jež určují „co a jak má být". Zatímco předmětem přírodních věd (nomotetických) je to, co je, předmětem duchověd (idiografických) je to, „co má být". (Kučírek, 1998) Prostřednictvím hodnot potom dochází v duchovědách k interpretaci věcí a k utváření představy o světě (tedy i toho, co je pravdivé). 1.1.2 Materiální etika hodnot (M. Scheler) Patrně nejvýznamnější filosofickou a ve svém základním postoji metafyzickou koncepci hodnot ve 20. stol. v evropské filosofické tradici rozpracoval německý filosof a představitel filosofické antropologie Max Scheler (1874-1928). Tento žák zakladatele fenomenologie E. Husserla ve svém díle Der Formalismus in der Ethik und die materiále Wertethik (Scheler, 1921) odmítnul Kantův etický formalismus a pokusil se vybudovat etiku založenou na hodnotách. Výchozím bodem pro tuto etiku je názor, že intencionalita, schopnost mysli „vztáhnout se k něčemu", se neomezuje pouze na předměty, nýbrž také na cítění. Tato intencionalita cítění je klíčová 19 1.1. FILOSOFIE A ETIKA HODNOT a slouží především k rozpoznání hodnot. Kant, který podle Schelera zcela správně odmítá etiku statků a účelů, odmítá se stejným oprávněním rovněž jakoukoliv etiku založenou na induktivní zkušenosti ať již historické, psychologické či biologické (Scheler, 1921, 40). Kant se po tomto odmítnutí uchyluje k formální etice založené na kategorickém imperativu. Tento postoj je však podle Schelera nedostatečný. Zdrojem pro etické poznání nemusí být nutně jen poznání racionální, ale také poznám založené na emocích, jak Scheler prokazuje s fenomenologickou důsledností ve svém díle. Tento druh apriorního poznání označuje jako emotivní apriorismus. Emoce přijímání či odmítání, milování či nenávidění nejsou odvoditelné z jakékoliv zkušenosti, mají však svůj apriori daný obsah, který je nezávislý jak na zkušenosti, tak na čistě racionálních apriorních zákonitostech rozumu (Scheler, 1921, 61). Čisté cítění je vždy neformální2 a jeho projevem jsou hodnoty, které jsou jako jiné formy čistého náhledu objektivní, neměnné a stejné pro každého člověka. Tyto hodnoty potom v praktickém životě přistupují ke konkrétním zkušenostem a konstituují hodnotové preference člověka. Objekty naší osobní zkušenosti potom vyvstávají nejen jako předměty poznání, ale rovněž jako nositelé hodnot. To, co je na hodnotách proměnlivého, je jejich vazba na prožívání jednotlivce v dějinách. Jsou to vždy konkrétní lidé se svou konkrétní historií, kteří cítí, preferují ve svých postojích, milují či nenávidí. Tyto jejich pocity jsou však vždy výskytem téhož obecného cítění obecné hodnoty, jež je sama o sobě zcela nezávislá na konkrétní situaci (Scheler, 1921, 248nn). Uskutečňování hodnot v praktickém životě každého člověka jev Schelerově pojetí úzce vázáno na centrální pojem osoby. Osoba, již Scheler vnímá jako soběstačnou totalitu (Scheler, 1921, 405-406) či rovněž jednotu jednání, je totiž právě oním místem, v němž se konkretizují a projevují neměnné hodnoty a v němž se rozhoduje, zda je člověk dobrý či zlý. Osoba sama o sobě je však vždy autonomní a ve vztahu k volbě dobra a zla svobodná. Je zřejmé, že všechny hodnoty nejsou stejné a existuje jejich hierarchie (hodnoty nižší a vyšší), která je podobně jako ony samy součástí apriorního poznání (Scheler, 1921, 84nn). Osoby potom při svém jednání přirozeně tíhnou k preferenci vyšších hodnot, ovšem toto jejich tíhnutí je vždy vyjádřením jejich vůle. V hierarchii hodnot a hodnocení rozlišuje Scheler čtyři roviny (modality) hodnocení (Scheler, 1921, 103nn): 1. hodnoty (a hodnocení) smyslové podle příjemnosti a nepříjemnosti; 2. hodnoty (a hodnocení) vitální podle ušlechtilosti (vznešenosti) a vulgárnosti; 3. hodnoty (a hodnocení) spirituální (nezávislé na tělesnosti), které lze rozdělit podle typů na: 2 Neformální ve smyslu opozice vůči formálně konstituovanému racionálnímu usuzování, jaké je uvažováno Kantem v případě čistých apriorních soudů. 20 KAPITOLA 1. HODNOTY A JEJICH VÝZNAM (a) hodnoty (a hodnocení) krásného a ošklivého - toto hodnocení je základem estetiky, (b) hodnoty (a hodnocení) správného (oprávněného) a nesprávného (neoprávněného) - toto hodnocení je základem práva, (c) hodnoty (a hodnocení) pravdivého a nepravdivého - toto hodnocení je základem filosofie; 4. hodnoty (a hodnocení) ve vztahu k absolutnímu podle svatosti (posvätnosti) a nesvatosti - toto hodnocení se projevuje jednáním v podobě zvláštního druhu lásky, jež pozvedá člověka k posvátnému. Schelerova koncepce apriorních hodnot (způsobů hodnocení) a s nimi spojených hodnocení v praktickém životě představuje pozoruhodný pokus o překonání historické a individuální variability hodnot, již rozpoznal R. H. Lotze (1896). Zároveň Schelerův přístup k hodnotám překonává Kantovu deontickou etiku mravního zákona a nabízí etický systém nezávislý na formálním hodnocení, nicméně vycházející z prožívání a cítění, které k hodnotám a hodnocení bezesporu patří. Jistě by bylo zajímavé, kdyby se tento systém hodnot stal, podobně jako Sprangerova typologie osobnosti, základem pro empirické zkoumání a v rámci praktického výzkumu hodnot doplnil psychologizující model, který nepřekračuje rovinu osobnosti směrem k osobě. 1.1.3 Nejvyšší hodnota a teleologie dobra (N. Hartmann) Německý filosof Nicolai Hartmann (1882-1950) dále Schelerovy myšlenky rozvinul, a to zejména v oblasti vztahu mezi dobrem a hodnotami. Problematice hodnot se věnuje ve svém stěžejním spise Ethik, zejména v jeho druhém díle D as Reich der ethischen Werte (Hartmann, 1949). Hartmannova filosofie hodnot se s Schele-rovou značně překrývá, je s ní komplementární (Kelly, 2011) a také ji významně překračuje způsobem, který již není v rámci Schelerova myšlení akceptovatelný. Klíčovou otázkou Hartmannova uvažování je otázka vztahu mezi hodnotami a dobrem. Dobro je podle něj nejvyšší mravní hodnotou, ovšem jako pojem je po stránce obsahu nedefinovatelné a v posledním důsledku racionálně nedosažitelné, a to navzdory mnohým dějinným pokusům (Hartmann, 1949, 374-375). U dobra platí, že všichni lidé vědí, co to je, ale každý pokus o jeho exaktní definici uniká našim možnostem. Stejně tak vidí jako problematické i hodnoty samy. Samy hodnoty totiž mohou obsahovat řadu antinomií v pluralitě morálek současného světa a není vůbec jisté, zda se podaří i při veškeré snaze filosofů tyto antinomie překonat. Hodnoty pak mohou stát proti sobě, překrývat se při řešení konkrétních životních situací a hodnotový cit je nedokáže správně rozlišit (Hartmann, 1949, 292-293). 21 1.1. FILOSOFIE A ETIKA HODNOT Ani hierarchizace hodnot není jednoznačná, neboť při pokusech systematizo-vat je hierarchicky do tabulky hodnot se setkáváme nejméně se dvěma základními tendencemi: buď je za nejvyšší hodnotu - pokud vůbec existuje - považováno cosi zcela elementárního a nej jednoduššího (např. morálka slasti, blaženosti, sebezáchovy, Kantova etika mravního zákona apod.), nebo je naopak třeba vidět nejvyšší hodnotu v čemsi vysoce komplexním (např. morálka spravedlnosti, lásky k bližnímu). Opět i zde lze v dějinách etiky nalézt koncepce vycházejí z jednoho či druhého z těchto předpokladů. (Hartmann, 1949, 291-292) Klíčem k řešení celé otázky je podle Hartmanna vztah mezi dobrem a teleologií hodnot. Dobro je nejvyšší hodnotou, ovšem nikoliv ve stejném smyslu jako ostatní mravní hodnoty. Ty jsou totiž vždy spjaty s fenomény přičítání, odpovědnosti či zásluhy. Dobro samo o sobě nemá k těmto fenoménům vztah, je hodnotou samotného smýšlení či přesvědčení, a v tomto smyslu je první hodnotou. Hartmann (1949, 376) uvádí, že mravní dobro je často postaveno do protikladu dokonce i s hodnotou života. Do hry v těchto chvílích vstupuje celá řada aktů vědomí, síly, strpění, svobody... Ale i když všechny mravní hodnoty seřadíme a dojdeme k té nejvyšší, přece bude mezi ní a samotným dobrem principiální heterogennost. Všechny prožívané hodnoty jsou v té chvíli podle Hartmanna hodnotovým charakterem personální bytosti, ale samy o sobě ještě nejsou mravní. Všechny tyto hodnoty musí být realizovány na osobě, má-li být tato osoba schopná volby mezi dobrem a zlem. Nicméně etická podstata osoby spočívá právě v tom, že je schopna jak dobra, tak zla. Je nucena čelit morální krizi, v níž volí mezi dobrem a zlem, a teprve výsledek této volby ji činí mravně dobrou či zlou. V případě přiklonění se ke zlému mohou všechny mravní hodnoty vyznít pro osobu i mravně záporně. Podle Hartmanna (1949, 376) vrcholí řada hodnot v hodnotě účelné činnosti. Tato hodnota v sobě obsahuje nižší hodnoty jako své složky a je jejich souhrnem. Účelné činnosti však chybí samotný účel. Teleologie hodnot, vrcholící v účelné činnosti, ještě nemá určen směr svého pohybu: zda k dobru či zlu. V podstatě jednání, která jsou sama o sobě hodnotná, spočívá i možnost, že mohou být zaměřena ke zlu. Člověk sám o sobě netouží po zlu pro ně samé, není tedy v tomto smyslu opakem Boha - Satanem. Často se však ocitá ve sporu, kdy to, co je hodnotné, např. vlastnění nějaké věci, je v rozporu s dobrem, protože akt nabytí věci není v souladu s dobrem (např. krádež). Ten, kdo krádeží poškodil jiného, nechce škodit pro škodu samu, nýbrž pro získání věci, která je pro něho hodnotou. Měřítkem mravního jednání je proto právě záměr osoby ve vztahu k hodnotě. Dobro není tedy souhrnem hodnot, a to ani v jejich ideálním bytí, ani nespočívá v reálné existenci hodnotného, nýbrž je teleologií hodnot v reálném světě. Dobrý nebo zlý je pouze postoj účelně jednající bytosti k hodnotám. Podstata dobra spočívá ve vztahu intence k intendovaným hodnotám, což se děje v konkrétní osobě, na konkrétním místě a v konkrétním čase. Kdybychom chtěli obsáhnout, co je 22 KAPITOLA 1. HODNOTY A JEJICH VÝZNAM dobro, museli bychom obsáhnout všechny tyto intence, které kdy existovaly, což není možné, protože bychom museli obsáhnout jak celou rozmanitost hodnot, tak celou rozmanitost aktů, v nichž se vykytují. Samotná teleologie hodnot, byť bychom stáli na jejím vrcholu, ještě nevypovídá o tom, zda jsme či nejsme mravní, ale o potenci být mravný i nemravný. „To je druhá stránka svobody účelné činnosti. K dobru nás nic nenutí. Možnost dobra je nutně současně a ve stejné míře možností zla. Právě nejvyšší potence je současně nejvyšším nebezpečím. K podstatě člověka patří, že se v tomto nebezpečí nachází. Samo toto nebezpečí je základem jeho étosu. Jím je mravní bytostí. Člověku je dána - i když nikoli dokonalá, přesto však zásadní - tato potence, teleologie tendování, snažení, náklonnosti. Tento dar je dvojsečný. Může mu být prokletím i požehnáním. V tom je skryt smysl oněch hodnot aktů, které tvoří potenci mravní bytosti. Člověk nese své nebezpečí sám v sobě. Je obsaženo v moci, kterou člověk je."3 (Hartmann, 1949, 381) 1.1.4 Fenomenologie hodnot (D. von Hildebrand) Zakladatel filosofického uvažování o hodnotách často označovaného jako fenomenologie hodnot Dietrich von Hildebrand (1889-1977) se řadí mezi následovníky Maxe Schelera. Ve svém díle Christian Ethics (1953) rozvíjí s fenomenologickou důsledností pojem hodnota a vytváří tak specifickou podobu křesťansky orientované filosofie hodnot. Hildebrand poněkud odlišným způsobem než Hartmann rozpracovává pojem hodnota, nevztahuje jej vůči absolutní hodnotě a do značné míry se tak přibližuje vnímání hodnot v psychologii. Hodnoty totiž vnímá jako úzce spjaté s pojmem významu (důležitosti) a rovněž s motivací k jednání. Pojem význam přitom v Hil-debrandově pojetí odkazuje k přisuzování charakteristik dobra a zla a je v tomto smyslu opakem indiference či neutrality. První podmínkou pro přisouzení hodnoty čemukoliv v našem životě je totiž právě přisouzení významu. V tomto smyslu je významnost (ve smyslu důležitost) jsoucen podmínkou pro přiznání jejich hodnoty. Druhou podobností s psychologickým pojetím hodnot, ale také s Schellerovou materiální etikou hodnot, je přiznání stupňů významu, který čemukoliv přisuzujeme. Zatímco v psychologii hodnot vede přisouzení míry významu k vytváření žebříčků hodnotových preferencí, v případě Hildebrandova (a vlastně i Schelerova) pojetí se jedná o stupně kvalitativní. Přisuzování významu souvisí rovněž s dalším klíčovým pojmem Hildebrandovy etiky, totiž s motivací (tužbou), kterou vnímá především jako motivaci osobní (na osobu vázanou), akt, kterým se konstituuje naše zkušenost. Zde končí blízkost Hildebrandova pojetí hodnot k jejich psycho-logizaci a je významně překračována. Hildebrand totiž považuje akty přisuzování významu tomu, po čem toužíme, za objektivně existující. Vnitřní akty mysli jsou 3 Překlad Karla Hlavo ně publikovaný v časopise Pro-Fil (2002). 23 1.1. FILOSOFIE A ETIKA HODNOT tak významné nejen pro toužící mysl, ale mají rovněž význam v reálném světě. Jsou totiž „realizací, aktualizací a manifestací osoby" ve vnějším světě (Hilde-brand, 1953, 29). Porozumění vnějšímu přesahu aktů mysli osoby pokládáme za klíčové východisko k Hildebrandově etice hodnot, neboť díky ní se otevírá možnost objektivizace hodnot. Samotný pojem motivace spojuje Hildebrand s pojmem touhy a toužení (desi-derare) a ve vlastním smyslu ji vnímá jako touhu po dobru. Tento primární význam ale překračuje. Vnímá nejednoznačnost pojmu touha a kromě primární touhy po dobru rozvíjí rovněž úvahy o touze v odvozeném smyslu. Touha v odvozeném smyslu je touha po tom, co k dobru směřuje, je k dobru nakloněno či má dobro za cíl. Zde se otevírá prostor právě pro rozlišení různých stupňů (kategorií) významnosti, s tím souvisejících různých stupňů (kategorií) tužeb, jež k nim směřují, a pochopitelně také jim odpovídajících stupňů dobra, které se jimi naplňuje. Hildebrand takto rozlišuje tři kategorie významnosti (1953, 34nn) a s ní souvisejících tužeb. Do první kategorie spadají ty skutečnosti, které jsou pro nás významné subjektivně. Přinášejí nám potěšení nebo navozují pocit osobního uspokojení. Takto přisuzujeme význam například tomu, že nás někdo pochválí, složí nám kompliment. Tato kategorie nepřesahuje naši subjektivitu a jakkoliv intenzívně působí, je vždy spjata pouze s naší osobou. Naproti tomu druhá kategorie vymezuje ty skutečnosti, které nabývají významu nejen pro nás, ale vnímáme je jako významné i bez vazby na konkrétní osobu. Takto hodnotíme jednání, které můžeme označit za hrdinské či velkorysé, činy či věci, které můžeme označit jako krásné či noblesní apod. Skutečnosti, které spadají do této kategorie významnosti, označuje Hildebrand jako hodnoty. Odvázání hodnot od prožívání konkrétní osoby je, stejně jako objektivizace aktů mysli, rovněž klíčovým pilířem Hildebrandovy etiky a fenomenologie hodnot. Příznačnou vlastností hodnot, definovaných významem přesahujícím osobu, je určitý druh decentralizace či odosobnění významů a s nimi souvisejících tužeb. Zatímco prosté touhy, které jsou určovány významem pro konkrétní osobu vedou k sebestřednosti, hodnoty, významy ve druhé kategorii, nás od této sebestřednosti osvobozují a umožňují nám nacházet své místo v řádu, který nás přesahuje. Třetí kategorie významnosti, odpovídající třetímu základnímu stupni dobra, je motivována nej vyšším zájmem a touhou každé osoby. Tato kategorie je v principu odlišná od předchozích dvou a odpovídá na ty druhy tázání, která souvisejí s nej hlubším směřováním každé osoby. Příkladem takové otázky je „Proč bychom vlastně měli být moudří, dobří, odpouštějící?" Odpovědí na tento druh otázek je, že být moudrým (dobrým, odpouštějícím...) je v nejvlastnějším a pravém zájmu každé osoby, protože se jedná o objektivní dobro pro každou osobu. Jako takové přináší každé osobě blahodárný účinek a ušlechtilým postojem osoby vůči němu je vděčnost. 24 KAPITOLA 1. HODNOTY A JEJICH VÝZNAM Kromě kvalitativního rozlišení stupňů významů, s nimi souvisejících motivací (tužeb) a definice hodnot jako druhé kategorie významnosti touženého dále Hilde-brand rozlišuje jednotlivé druhy hodnot (morální, intelektuální, estetické a jiné). Specifickou a významnou roli v Hildebrandově díle zaujímají nadále hodnoty morální, které tvoří klíčovou komponentu jeho komplexní etiky (Hildebrand, 1953, 169nn). 1.1.5 Praktické hodnotové soudy (J. Dewey) Patrně nej významnější americký filosof a klíčová postava filosofického pragmatismu John Dewey (1859-1952) staví teorii hodnot a hodnocení rovněž do centra své morální teorie, ovšem jeho uvažování o roli hodnot a hodnocení je v zásadě protichůdné výše uvedeným přístupům. Výchozím bodem jeho etiky je kritika především evropské tradice etického myšlení majícího tendenci tíhnout k výchozím etickým principům či k pevně stanoveným cílům jednání a na nich zakládat systematické morální teorie. Tyto výchozí principy považuje Dewey za dogmatické a zjednodušující, reflektující beznadějnou touhu člověka po jistotě v nejistém světě (Dewey, 1929). Základní tezí Dewey ho morální teorie je tedy otevřenost morálních systémů a jeho závislost na kontextu. Morální jednání je vždy závislé na situaci, v níž se jednající nachází. Z této konkrétní situace vychází i posuzování hodnot a hodnocení. Hodnota je v Deweyho pojetí úzce svázána s hodnotovými soudy, které provádí každý člověk a jež jsou základem pro jeho vlastní systém hodnot. Všechny hodnotové soudy musí přitom splňovat podmínku empirické ověřitelnosti. Hodnotové soudy (value judgements) je třeba odlišit od hodnotícího posouzení (evaluation), stejně jako hodnotící posouzení od prostého hodnocení (valuing). Prosté hodnocení chápe Dewey jako afektivně motorický postoj. Tyto zkušenosti, ačkoliv mají pozitivní či negativní náboj ve vztahu k objektům, nemají reprezentativní obsah. Na této úrovni jsou vyjádřeny pouze tendence k vyvolání pohybu, k získání či dokonce spolknutí nějaké věci. V případě negativního prostého hodnocení pouze tendence k odmítnutí, opuštění či vyplivnutí. Toto prosté hodnocení je třeba odlišit od tužeb, které se vyznačují kognitivním obsahem a dávají v konečném důsledku obrysy cílovým názorům. Když např. dítě poskakuje kolem kornoutu se zmrzlinou a vykřikuje: „Mňam, dobrota," provádí prosté hodnocení stejně jako když řekne: „Mám rád/a zmrzlinu." Žádný z těchto aktů ještě sám o sobě nevede k formulaci hodnotového soudu, nýbrž pouze vyjadřuje aktuální afektivně motorický postoj. Hodnotový soud přichází až ve chvíli, kdy je postoj vůči zmrzlině podroben hodnotícímu posouzení, tedy mentálnímu aktu, který zcela a vědomě odpovídá na otázku: „Jaký je můj vztah ke zmrzlině?" V procesu odpovídání na vnitřně položené otázky vzniká jako produkt procesu hodnotícího posouzení hodnotový soud (Anderson, 2018; Dewey, 1939). 25 1.2. HODNOTY A OSOBNOST Hodnotové soudy samy o sobě nestačí k tomu, aby hodnoty jimi získané hrály určující úlohu při hodnocení světa kolem nás. K tomu je potřeba definovat konečný stav hodnoty či cílový názor (end-in-view), k němuž by se hodnocení vztahovalo a jenž by sehrával rozhodčí roli. Takováto definice stavu „jak to má být" ovšem předpokládá, že cílové názory existují dříve než samotné hodnocení, což by Deweyho teorii stavělo do stejné pozice jako řadu evropských filosofů, kteří tyto konečné stavy v podobě transcendentních hodnot, kategorických imperativů či apriorních forem postulovali a jejichž východiska Dewey odmítá. Odpověď na vztah mezi cílovým (konečným) hodnotovým názorem a probíhajícím hodnocením sahá k samotnému jádru Deweyho filosofického názoru. Stejně jako výchovný cíl v oblasti filosofie výchovy je součástí samotného procesu výchovy a je kontinuálně reformulován (Dewey, 1916), i zde je hodnotící soud v recipročním vztahu k cílovému názoru hodnoty a jeho naplňování. Nemůžeme mít totiž nalezen cílový (konečný) hodnotový názor, pokud existují otázky k jeho dosažení a naplnění, které znovu vyvstávají s každým hodnotícím soudem. Dokud nemáme konečnou sumu našich hodnocení, nemůžeme mít ani konečný hodnotový názor, který se vždy znovu redefinuje v průběhu hodnotících soudů. Náš úsudek o tom, co je konečnou podobou hodnoty je neodmyslitelně spjat s procesem svého utváření. Tento druh praktického hodnotového usuzování je kreativním aktem: jeho produktem je nově formulovaný cílový názor hodnoty. (Anderson, 2018) 1.2 Hodnoty a osobnost 1.2.1 Typy osobností dle preferovaných hodnot (E. Spranger) Německý psycholog Eduard Spranger (1882-1936) nepatří mezi typické tvůrce hodnotových koncepcí a filosofy zabývající se hodnotami, nicméně přesto jako málokterý jiný člověk ovlivnil způsob, jakým byl napříště prováděn hodnotový výzkum a jakým byla problematika hodnot dále promýšlena. Spranger ve svém díle Lebensformen: Geistenwissenschaftliche psychologie und Ethik der Persönlichkeit vytvořil typologii osobnosti (Die idealen Grundtypen der Individualität) z hlediska zájmů (hodnotových preferencí), v níž rozlišil (Spranger, 1927, 121-276): 1. člověka teoretického, pro nějž je nejvyšší hodnotou a zájmem pravda; 2. člověka ekonomického, pro nějž je nejvyšší hodnotou a zájmem užitečnost; 3. člověka estetického, který je ovlivněn dojmy, výrazy a formami; díky nim je jeho nejvyšší hodnotou a zájmem harmonie; 4. člověka sociálního, který především vyznává lásku mezi lidmi jako nejvyšší hodnotu; 26 KAPITOLA 1. HODNOTY A JEJICH VÝZNAM 5. člověka politického, jenž orientuje své zájmy na získání moci, která je pro něj hlavní hodnotou a cílem; 6. člověka náboženského, který svůj život a jednání podřizuje nejvyšší jednotě a svět nahlíží prizmatem nekonečna. Spranger se nedomníval, že podle uvedených typů lze exaktně klasifikovat jednotlivé osobnosti. Jedná se o ideální typy, na jejichž charakteristikách více či méně participují reálné osobnosti. Osobní i kolektivní morálka stojí nad jednostranným zaměřením hlavní formy a společně vytvářejí syntézu hodnot, která odpovídá opravdovosti života (Spranger, 1927). 1.2.2 Studie hodnot: škála pro měření dominantních zájmů osobnosti (All-port, Vernon, Lindzey) Sprangerova typologie hodnot je z hlediska výzkumu hodnot výjimečná tím, že právě na ní založili Gordon W. Allport (1897-1967), Philip E. Vernon (1905-1987) a později i G. Lindzey (1920-2008) svou Studii hodnot (1960), která se stala jedním z často používaných výzkumných nástrojů pro zjišťování osobní hodnotové orientace (Allport, 1965). První verze testu vznikla již v roce 1931 a vzešla ze spolupráce G. Allporta a P. Vernona. V roce 1951 byla poprvé revidována a v roce 1960 došlo k závěrečné revizi již ve spolupráci s G. Lindzeyem. Test spočívá v sadě výroků, ke kterým mají respondenti zaujmout postoj. Každý postoj s sebou nese určité množství bodů, které respondent distribuuje. Autoři tento test standardizovali na vysokoškolských studentech a na základě výsledků standardizace definujícího minimální a maximální počet bodů přidělených jednotlivým typům osobnosti dle Sprangera umožnili klasifikovat respondenty podle jednotlivých typů. 1.2.3 Podstata hodnot (M. Rokeach) Americký sociální psycholog polského původu Milton Rokeach (1918-1988) je uznávanou autoritou v oblasti teoretického zakotvení hodnot v psychologii a rovněž ve výzkumu hodnot, k němuž přispěl vývojem hodnotových itinerářů. Ve svých výzkumech i filosoficko-teoretických pracích z oblasti lidských hodnot se zabýval zejména vztahem mezi hodnotami, přesvědčeními a postoji (1968). Charakteristické vlastnosti hodnot Ve svém stěžejním díle The Nature oj Human Values (1973) Rokeach definoval charakteristické vlastnosti hodnot a jejich systematizace: 27 1.2. HODNOTY A OSOBNOST 1. Hodnoty jsou trvalé. Kdyby hodnoty byly zcela stabilní, nebyl by možný jejich vývoj a změna ani v oblasti individuální, ani sociální. Kdyby naopak hodnoty byly zcela nestabilní, kontinuita lidské společnosti by byla nemožná. Jakákoliv koncepce hodnot, má-li být užitečná, musí být schopna akceptovat trvalost i proměnlivost hodnot jako jejich charakteristický rys. Při výchově k hodnotám se však obvykle nezaměřujeme na rychle pomíjivé stavy (touhy), které se často proměňují a jsou určeny našimi aktuálními potřebami, ale spíše se při ní zaměřujeme na izolované, absolutní hodnoty, které mají do jisté míry garantovánu trvalou (či alespoň dlouhodobou) platnost. Pouze ty hodnoty, jejichž případná změna je dlouhodobým procesem, se mohou stát součástí hodnotové orientace osobnosti. 2. Hodnoty jsou přesvědčení. Ve své knize Beliefs, Attitudes and Values (1968) Rokeach rozlišuje tři typy přesvědčení: (a) deskriptívni či existenciami, která mohou být pravdivá nebo nepravdivá („Jsem přesvědčen, že dnes zvítězíme ve fotbale."), (b) hodnotící, která přisuzují něčemu hodnotu dobré či špatné („Jsem přesvědčen, že naše země je nejlepší na světě."), (c) preskriptivní či normativní, které poukazují na žádoucí možnosti nebo cílové stavy („Jsem přesvědčen, že děti mají poslouchat své rodiče."). Hodnoty jsou přesvědčení třetího druhu, tj. ta, která poukazují k žádoucím volbám, možnostem či cílovým stavům věcí. Jako každé přesvědčení mají i hodnoty svou složku kognitivní (poznání vytouženého stavu či možnosti), afektivní (k vytouženému stavu věcí má každý člověk emocionální vztah) i behaviorální (každá hodnota ovlivňuje naše jednání). 3. Hodnoty směřují ke způsobu jednání nebo ke konečnému stavu věcí. Každým výrokem, jímž se vyjadřujeme o něčí hodnotě, zároveň vyjadřujeme přesvědčení, že tato osoba pokládá za vytoužený buď určitý konečný cíl, nebo specifický druh jednání. Tyto dva druhy přesvědčení označují dva základní typy hodnot: hodnoty cílové (terminal values) a hodnoty instrumentální (instru-mental values). Cílové hodnoty Rokeach dále dělí na osobní (intrapersonalní) a sociální (interpersonální). Podobně i u instrumentálních hodnot rozlišuje hodnoty morální (zaměřené na způsob jednání) a kompetenční (sebeaktuali-zační, zaměřené na dovednosti a druhy jednání vedoucí k sebenaplnění). 4. Hodnoty jsou preference stejně jako koncepce preferovaného. V oblasti preferencí respektuje Rokeach rozlišení mezi žádoucím a pouze žádaným (Smith, 2006). Stejně jako Kluckhohn (1951) se domnívá, že hodnoty představují preference ve výběru našich způsobů, možností či cílů jednání. Pro rozhodování o způsobu jednání není pro osobu důležitá pouze preference mezi protiklady (dobrý x špatný), nýbrž také preference mezi jednotlivými hodnotami v rámci osobního hodnotového systému (hodnotové orientace). 28 KAPITOLA 1. HODNOTY A JEJICH VÝZNAM Funkce hodnot Hodnoty podle Rokeacha (1973) sehrávají v rámci lidského jednání významnou roli a ovlivňují řadu procesů. Hodnoty jako standardy několika způsoby řídí lidské jednání. (1) Vedou k vytvoření postojů v sociálním kontextu a (2) disponují k preferenci politických, ideologických a náboženských systémů. Jsou (3) významným činitelem při konstrukci sebeprezentace před druhými a (4) pomáhají posuzovat vhodnost jednání před druhými lidmi. Hodnoty jsou také klíčem k porovnávání (5) vlastní morálky a kompetencí s morálkou a kompetencemi ostatních. Rovněž umožňují prezentovat vlastní přesvědčení před druhými (6) a napomáhají racionálnímu vyrovnávání se s osobně i sociálně neakceptovatelnými pocity, postoji a jednáními (7). Hodnotový systém slouží rovněž jako nástroj k obecnému rozpoznávání konfliktů a k utváření rozhodnutí. Díky skutečnosti, že systém hodnot představuje nástroj k určení preferencí mezi jednotlivými způsoby, možnostmi a cíli jednání, umožňuje nám rovněž rozlišovat, ve kterých situacích volit tu kterou strategii jednání a vyhýbat se tak konfliktnímu jednání. Hodnoty působí jako silný motivační činitel v kognitivní, afektivní i behavio-rální oblasti. Instrumentální hodnoty jsou motivační, protože představují idealizované formy chování a vedou ke snaze o jejich naplnění. Cílové hodnoty jsou rovněž motivační, jelikož nabízejí transcendentní kvality umožňující přesáhnout konkrétní a aktuální podobu vlastního bytí. Zkoumání hodnot Rokeachova teoretická východiska a pojetí hodnot vyústily v sestavení dvou itinerářů hodnot, jež byly odvozeny na základě dlouhodobého předešlého výzkumu. Standardní itineráře měly původně 12 cílových a 12 instrumentálních hodnot. Jejich počet byl později navýšen na 18 hodnot cílových a 18 hodnot instrumentálních (Rokeach, 1973). Souhrnně se tyto itineráře nazývají Rokeachovo zkoumání hodnot (Rokeach's Value Survey, RVS) (Rokeach, 1967). Itinerář cílových hodnot vznikal postupnou redukcí mnohem širší sady několika set hodnot sebraných z různých zdrojů (odborné časopisy, průzkum mezi studenty, materiály různých společností apod). Na základě pozitivních vzájemných korelací nakonec vznikla známá sada 18 hodnot: pohodlný a zajištěný život, vzrušující život, pocit osobní jistoty, mír ve světě, krása a umění, rovnost příležitostí, zajištění a péče o rodinu, svoboda, šťastný život, vnitřní harmonie, zralá láska, blaho a bezpečnost národa, život plný potěšení, spása, sebeúcta, společenské uznání, přátelství a moudrost. Itinerář instrumentálních hodnot vznikal zcela odlišným způsobem. Základem itineráře byl Andersonův (1968) seznam 555 slov označujících vlastnosti. Po redukci 29 1.2. HODNOTY A OSOBNOST synonym a posouzení vzájemných korelací byla vybrána ta slova, jež vykazovala co nej menší korelaci s ostatními a byla maximálně odlišná od ostatních. Výsledkem tohoto procesu je seznam 18 instrumentálních hodnot: ambiciózní, otevřený, kompetentní, veselý, čistý, odvážný, promíjející (trpělivý), užitečný (nápomocný), čestný, tvořivý, nezávislý, intelektuální, racionální, citlivý (milující), poslušný, vychovaný, odpovědný a sebeovládající se.4 Základní použití itinerářů spočívá v seřazení jednotlivých hodnot podle osobních preferencí jednotlivých účastníků výzkumu. Vzhledem k jednoduché aplikaci i způsobu vyhodnocení pomocí jednoduchých korelací bylo a je Rokeachovo zkoumání hodnot stále často využíváno při výzkumech hodnot v nejrůznějších kontextech od sociální psychologie (Hogan, 1980; Hogan - Mookherjee, 1981), management (Chusmir et al., 1989) přes vzdělávání seniorů (André Lemieux, 1999), ošetřovatelství (Blazeviciene - Jakusovaite, 2007; Minton et al., 1997) až k pedagogice (Lau, 1988; Musil et al., 2009). Sám autor použil svůj itinerář při výzkumu hodnot americké společnosti (Rokeach, 1973). O revizi Rokeachovy škály a redukci hodnot směrem ke zjednodušení a vytvoření 4 dimenzí hodnot se pokusil v roce 1995 Ch. Johnston (1995). 1.2.4 Univerzální hodnoty (S. Schwartz) Koncept univerzálních hodnot Izraelský sociální psycholog Shalom H. Schwartz se pokusil v oblasti klasifikace a výzkumu hodnot o poněkud odlišný přístup. Zatímco předešlí badatelé se pokoušeli buď o klasifikaci hodnotových typů podle typu osobnosti (Allport et al.), nebo hledali vyčerpávající škálu hodnot (Rokeach), Schwarz se pokusil identifikovat v množství nabízených přesvědčení ty hodnoty, které sdílí lidstvo napříč všemi kulturami. V letech 1987-1992 ve spolupráci s Wolfgangem Bilskym proto vytvořil a empiricky ověřil škálu univerzálních hodnot. Jejich společné zkoumání započalo pokusem o definici univerzální psychické struktury lidské hodnoty (Schwartz - Bilsky, 1987, 1990). Při hledání těchto struktur, které nazvali motivačními doménami, vycházeli z pěti základních charakteristik: hodnoty (1) jsou přesvědčení, (2) souvisejí s žádoucími cíli jednání, (3) přesahují konkrétní situace, (4) jsou průvodci při výběru a vyhodnocování chování a událostí a (5) jsou setříděny podle relativní důležitosti.5 Vycházejíce z těchto 4 Překlady jednotlivých hodnot jsou na řadě míst, zejména u instrumentálních hodnot, problematické a poněkud posouvají význam. Při našem výzkumu jsme proto použili itinerář mírně upravený. Diskusi o přesnosti překladů a významovým posunům se budeme podrobně věnovat v kapitolách o metodologických otázkách a limitech měření hodnot. 5 Tyto základní charakteristiky můžeme nalézt rovněž u významných předešlých autorů G. W. Allporta (1965), R. M. Williamse (1972), M. Rokeache (1973) a dalších. 30 KAPITOLA 1. HODNOTY A JEJICH VÝZNAM charakteristik specifikovali osm hlavních motivačních domén hodnot: požitky, zajištění, úspěch, sebeorientace, sebekontrola a konformita, prosociálnost, sociální moc a vyzrálost. Tyto domény jsou odvozené z obecných zdrojů lidské existence, jimiž jsou biologické potřeby a sociální interakce, požadované pro koordinaci a spolupráci, a sociální a institucionální požadavky pro přežití a prosperitu sociálních skupin. Sám Schwartz tuto koncepci motivačních hodnotových domén (typů) později rozpracoval (1992) a na základě výzkumu provedeného ve dvaceti různorodých společnostech světa odvodil škálu deseti univerzálních hodnotových typů: Hodnotový typ Charakteristické hodnoty orientovaný na moc sociální moc, bohatství, autorita, veřejné mínění - sebeprezentace, společenské uznání orientovaný na úspěch ambicióznost, vliv, kompetentnost, úspěšnost, inteligence, sebedůvěra hedonistický potěšení, život plný radosti stimulační vzrušující život, rozmanitý život, smělost orientovaný na sebe svoboda, tvořivost, nezávislost, volba vlastních cílů, výjimečnost, sebedůvěra univerzalistický rovnost, jednota s přírodou, moud- rost, svět krásy, sociální spravedlnost, otevřenost, ochrana prostředí, svět v míru shovívavý a laskavý pomoc, odpovědnost, odpuštění, tolerance, čestnost, loajalita, zralá láska, pravé přátelství konformní poslušnost, sebeovládání, vychova- nost, úcta k rodičům a starším tradicionalistický úcta k tradici, zbožnost, akceptace místa v životě, pokora, mírnost orientovaný na jistotu národní bezpečnost (blaho národa), oplácení laskavostí, zajištění rodiny, smysl pro hmotné zajištění, sociální řád, zdraví, slušnost a férovost 31 1.3. HODNOTY A SPOLEČNOST Základní typy jsou vlastně výsledkem shluků vytvořených z itineráře 56 hodnot.6 Zkoumaná osoba je zařazena k určitému hodnotovému typu na základě nej-významnějších preferencí u předkládaných 56 hodnot. Preference jsou zjišťovány na škále od -1 (zcela nevýznamná hodnota) do 7 (klíčová hodnota). Výzkum vedl Schwartze rovněž k vytvoření teoretického modelu motivačních hodnotových orientací (1992), jehož schematické znázornění lze nalézt na obrázku 1.1. Obrázek 1.1: Teoretický model motivačních hodnotových orientací a typů podle S. Schwartze Výzkum univerzálních hodnot Schwartzův výzkumný nástroj pro zkoumání hodnotových typů patří v současnosti mezi nejčastěji používané výzkumné metody v oblasti hodnot. Sám Schwartz ve spolupráci s mnoha výzkumníky z celého světa provedl rozsáhlý celosvětový výzkum ve 44 zemích včetně České republiky a Slovenska (Schwartz, 1994). Na základě dalších výzkumů a v rámci teoretického rámce svého přístupu k hodnotám (Schwartz - Boehnke, 2004; Schwartz et al., 1999, 2001) navrhl Schwartz dotazník pro výzkum hodnotových typů Portrait Values Questionnaire (PVQ), jehož modifikace byla využita v rámci projektu European Sociál Survey (ESS, 2021; Schwartz, 2007). 1.3 Hodnoty a společnost Stejně významnou roli, jakou mají hodnoty pro jednotlivce, sehrávají rovněž v sociálním systému společnosti. Stejně jako u psychologie hodnot, nelze ani v případě 6 Viz druhý sloupec tabulky. Většinu z těchto hodnot přejal Schwartz od Rokeacha. 32 KAPITOLA 1. HODNOTY A JEJICH VÝZNAM analýzy významu hodnot pro společnost postihnout v rámci této studie všechny aspekty složitého vývoje, jímž procházelo porozumění hodnotám v kontextu společnosti a jednání jednotlivých skupin či jednotlivců ve společnosti. Pro cíl našeho zkoumání, věnovaného vztahu hodnot a volného času, vnímáme jako podstatný vliv dvou teoretických konceptů. První z nich zakotvuje hodnoty a hodnotové orientace v samotném středu teorie jednání (T. Parsons, E. A. Shils), druhý potom ukazuje na posun v hodnotách společnosti od moderních k postmoderním (R. Inglehart). Obojí, zakotvení i posun, přitom sehrává klíčovou roli pro teorii o vzájemnosti hodnot a volného času, kterou se pokoušíme obhájit. 1.3.1 Hodnoty a teorie jednání (T. Parsons a E. A. Shils) V průběhu první poloviny 20. století rozvíjeli sociologové, téměř paralelně s podobným úsilím o rozvoj teorie osobnosti v psychologii, teorii jednání ve snaze porozumět základním principům interakcí ve společnosti. Klíčovou roli v této snaze sehrávali američtí sociologové v čele s Talcottem Parsonsem (1902-1979), který již od 30. let 20. století rozpracovával teorii jednání a následně teorii sociálního systému (Balon, 2007; Parsons, 1949, 1991). Společně s Edwardem A. Shilsem (1910-1995) editovali stěžejní dílo, které komplexně ukázalo funkcionalisticky pojatou teorii jednání, Toward a General Theory of Action. Dvě klíčové kapitoly této knihy jsou věnovány právě vztahu mezi hodnotami, motivy a systémy jednání. První z nich, Values, Motives and Systems of Action (1951, 45-243), napsali Parsons a Shils a z ní vycházíme v textu této podkapitoly. Druhou, Values and Value Orientations in the Theory of Action, napsal ve spolupráci s dalšími autory již výše citovaný Clyde Kluckhohn a je pro nás definičním východiskem pro pojem hodnota a hodnotová orientace. Svět, jak jej Parsons a Shils představují, je systémem7 obsahujícím objekty, které mohou být sociální nebo nesociální. Sociální objekty se vyznačují interaktivi-tou a jsou označovány za jednající (actors), jejichž reakce a postoje jsou významné pro jiné jednající, kteří jsou v referenčním vztahu. To v praxi znamená, že jsou vůči jednajícímu v situacích, které umožňují interakce. Interakce přitom zahrnují jiné jednající buď jako osoby, nebo jako členy kolektivů. Pro porozumění významu systému uzavřených vzorcových proměnných je vhodné upozornit, jakým způsobem chápou Parsons a Shils systém. „Nejobecnější a nejzákladnější vlastností systému je vzájemná závislost jeho částí nebo proměnných. Vzájemná závislost spočívá v tom, že mezi jednotlivými částmi nebo proměnnými existují určité vztahy, které kontrastují s náhodnou proměnlivostí. Jinými slovy, vzájemná závislost je řád ve vztazích mezi součástmi, které vstupují do systému. Tento řád musí mít tendenci k samoudr-žování, což je velmi obecně vyjádřeno pojmem rovnováha. Nemusí se však jednat o statické samoudržování nebo stabilní rovnováhu. Může se jednat o uspořádaný proces změny - proces, který se řídí určitým vzorcem, a nikoliv náhodnou proměnlivostí vzhledem k výchozímu bodu. Tomuto procesu se říká pohyblivá rovnováha a je dobře ilustrován na příkladu růstu." (Parsons - Shils, 1951, 107) 33 1.3. HODNOTY A SPOLEČNOST Výchozím bodem teorie jednání je přirozeně pojem jednání, který může platit pro jednotlivce, ale také pro skupinu, a jehož popis je možný pouze tehdy, když vyjdeme z orientace jednám. Orientace jednání u jednotlivce úzce souvisí s motivací k jednání a naplňování potřeb, jak ukážeme v následujícím textu. Pro orientaci jednání je určující „soubor objektů, na které se zaměřuje. Ty jsou v dané situaci relevantní, protože nabízejí alternativní možnosti a ukládají omezení způsobům uspokojování potřeb a dosahování cílů aktéra či aktérů." (Parsons et al., 1951, 4-5) Objekty zaměření přitom mohou být jak nesociální, tak sociální. Základní volba orientací jednání je dána kathex% tedy tendencí reagovat pozitivně na ty objekty, které nám přinášejí uspokojení, a odmítat ty, které jsou škodlivé. Motivační i hodnotové orientace jsou v tomto smyslu výsledkem a způsobem rozlišování, testování, třídění a výběru. Orientace v situaci, v níž se jednající nachází, je posuzována z hlediska dvou základních aspektů: (1) aspektu volby a (2) aspektu očekávání. Tyto dva aspekty orientaci v situaci v podstatě definují. První z nich implikuje, že volba orientace s sebou přináší vždy alternativní možnosti a existují i jiné orientace, než ta zvolená. Aspekt volby rovněž nastavuje směr dalšího jednání. Druhý aspekt přináší zdůraznění, že zvolená orientace v sobě obsahuje očekávání budoucího vývoje jednání. Kromě výše uvedených hlavních aspektů s sebou každá volba orientace v situaci z pohledu jednajícího přináší rovněž rozlišování podle (1) odlišnosti a blízkosti, resp. provázanosti objektů, (2) podle cílů jednajícího, (3) míry uspokojení či depri-vace zvolených či alternativních orientací a konečně (4) podle norem, standardů, za nichž je orientace akceptovatelná. Tyto normy se navíc dělí do tří kategorií podle (a) podle pravdivosti a nepravdivosti, (b) podle míry vhodnosti a nevhodnosti a (c) podle míry etičnosti na morální a nemorální. U posledního zmiňovaného rozlišování jednotlivých orientací, podle norem a standardů, můžeme nalézt pozoruhodnou podobu s teorii a typy přesvědčení Miltona Rokeache v kapitole 1.2.3 (1973), který přesvědčení rozlišoval na (a) deskriptívni -mající pravdivostní rozlišení, (b) hodnotící - mající charakter dobrých a špatných a (c) normativní, která jsou hodnotami a u kterých je rozlišováno mezi žádoucím a nežádoucí. Teorie jednání se nám v tomto smyslu jeví jako komplementární k Rokeachovu pojetí přesvědčení. Rozšiřuje totiž pojetí jednání, popsané Parson-sem a Shilsem, do vnitřního světa osoby a jejích přesvědčení. Jednání se v tomto smyslu jeví jako exteriorizace vnitřních přesvědčení osoby a jejich vliv se uplatňuje právě v okamžiku volby jednání. Vrátíme-li se k samotnému procesu rozhodování o volbě jednání a orientaci jednání, pochopitelně při ní dochází k sérii dilemat, „sérii rozhodnutí, která musí aktér učinit, aby pro něj situace měla určitý význam." (Parsons - Shils, 1951, 76) Objekty, na něž je jednání zaměřeno, se nacházejí v různých v situacích. Přitom ne-interagují s poznávající a posuzující (kathektující) osobou tak, že by jejich význam 34 KAPITOLA 1. HODNOTY A JEJICH VÝZNAM byl určen automaticky. Spíše tento proces provází řada dilematických rozhodnutí, než se jednající rozhodne, jaký význam pro něj daný objekt či objekty mají. Konkrétně tento proces provází pět dichotomních voleb u pěti vzorcových proměnných (pattern variables). Těchto pět proměnných považují Parsons a Shils za úplný výčet odvoditelný z teorie jednání a tvoří uzavřený systém. Při procesu utváření významu objektů musí tedy jednající rozhodnout mezi (Parsons - Shils, 1951, 77nn): 1. afektivitou (impulsivitou) a afektivní neutralitou (disciplínou), 2. orientací na sebe a orientací na kolektiv, 3. univerzalismem (transcendencí) a partikularismem (imanencí), 4. pochopením (porozuměním jeho podstatě, čím objekt je) nebo využitím (co může znamenat jednání objektu nebo jednání s ním, využití jeho výkonů), 5. specifičností (zaměření na specifické vlastnosti objektu) nebo všeobecností (zaměření na univerzální roli objektu). Každé z uvedených dilemat je navíc rozhodováno s přihlédnutím ke třem aspektům: • kulturnímu - rozhodování o míře významu a roli objektu na úrovni kultury, v níž jednající žije, • osobnostnímu - rozhodování o míře významu a roli objektu pro osobnost jednajícího, • sociálnímu - rozhodování o míře významu a roli objektu pro sociální systém jednajícího. Vzorcové proměnné jsou nástroji, které napomáhají a utvářejí klasifikaci dispozičních potřeb (need-dispositions).8 Pro vztah k hodnotovému zkoumání je podstatné, že existují tři druhy dispozičních potřeb, které jsou významné pro jednání. První z nich je dispoziční potřeba spojená s postoji a vztahy vůči sociálním objektům. Tento druh dispozičních potřeb ovlivňuje mezilidské vztahy. Druhý druh dispoziční potřeby je spojený s rozpoznáváním kulturních standardů, které jsou internalizovány jako sociální hodnoty. Třetí druh dispozičních potřeb je spojen s rolovými očekáváními (role-expectations). V jistém smyslu inkorporují rolová 8 Dispoziční potřeba (need-disposition), nebo také potřeba, jíž je osoba disponována, je termín, jímž Parsons (1951, 114nn) označuje tendenci k jednání, která není vrozená (na rozdíl od pudu), ale je získána prostřednictvím jednání a interakcí. Tato tendence se utváří v procesu jednání a je jí vyjádřena orientova-nost a připravenost k jednání s ohledem na objekty, které mají pro jednajícího význam(y) a jimž jednající připisuje určitá očekávání. Na jednu stranu je dispoziční potřebou vyjádřena zmiňovaná tendence k dosažení nějakého požadovaného stavu. Na druhou stranu však rovněž odkazuje k využití objektů, které jsou k naplnění požadovaného stavu uzpůsobené a vhodné. 35 1.3. HODNOTY A SPOLEČNOST očekávání oba předchozí druhy dispozičních potřeb, ale na poněkud jiné a komplexnější úrovni. Každá role totiž zvláštním způsobem organizuje oba předchozí druhy dispozičních potřeb a vytváří tak kulturně definovanou a vlastními postoji potvrzovanou vlastní interpretaci role. Důležitým aspektem Parsonsonova a Shilsova přístupu k hodnotám v kontextu teorie jednání je vnímání hodnot jako dispozičních potřeb. Ty byly jako sociální hodnoty sice internalizovány, ale jejich původ spočívá ve funkčních prerekvizitách společnosti. Rolová očekávání, která integrují tyto hodnoty s vlastními preferovanými postoji a vztahy, jsou vlastně pouze potřebami vedoucími k rozpoznání adekvátních (systémově konformních) postojů a reakcí druhých jednajících podle těchto očekávání. Rovněž zahrnují disponovanost poskytovat odpovídající (systémově konformní) postoje a reakce najednání druhých. (Parsons - Shils, 1951, 116) Hodnoty, resp. hodnotové orientace, jestliže akceptujeme orientovanost každého jednání a dokonce i vzoru jednání, jsou tak důležitým vztažným bodem celého sociálního systému. Tvoří kulturní standardy, hodnotové vzorce, s nimiž se každý jedinec musí konfrontovat a jež musí integrovat. V kontextu našeho zkoumání hodnot ve vztahu k volnému času je podstatnou otázkou naplňování rolových očekávání. Snaha o toto naplňování s sebou přináší napětí mezi vlastními postoji, tedy vlastními orientacemi a preferencemi jednání, a hodnotovými standardy jako integrovanými společensky vyžadovanými vzorci chování.9 Napětí, které se manifestuje v rolových očekáváních, se podle našeho názoru neprojevuje v každém sociálním systému se stejnou intenzitou, protože se jednající musí v různých systémech v různé míře přizpůsobovat jejich hodnotové struktuře, zejména ve smyslu morálních a behaviorálních standardů jednání. Volný čas, který je relativně méně než ostatní sociální subsystémy zatížen nutností přizpůsobování, představuje prostor k manifestaci těch hodnotových preferencí, které vycházejí z osobních hodnotových preferencí nepodřízených rolovým očekáváním. Podstatným naplněním jeho relaxační funkce je totiž osvobození od výše zmíněných dilemat při určování orientace jednání. Míra osvobození přitom klesá tam, kde se zvyšuje počet rolových očekávání. Lze také předpokládat, že míra zatíže-nosti rolovými očekáváními roste s mírou organizovanosti volného času. 1.3.2 Posun k postmoderním hodnotám (R. Inglehart) Americký politolog a sociolog Ronald F. Inglehart (1934-2021) se ve svých knihách The Silent Revolution (1977) a Culture Shift in Advanced Industrial Society (1990) zaměřil na sledování posunu kultury a hodnot v závislosti na míře indu- 9 Pokud bychom hodnotové standardy nahlíželi prizmatem etiky, lze si povšimout zajímavého přesahu k po-stulaci společensky oceňovaných jednání a postojů u D. von Hildebranda (1953) nebo pro praktické hodnotové soudy rekonstituující osobní hodnoty u J. Deweye (Anderson, 2018). Etika hodnot tak získává nové opodstatnění jako forma hledání a utváření společensky vyžadovaných vzorců chování. 36 KAPITOLA 1. HODNOTY A JEJICH VÝZNAM strializace a ekonomickém rozvoji společnosti. Jeho teorie hodnot je založena na předpokladu, že hodnoty a jejich vývoj jsou do značné míry určovány ekonomickou prosperitou a rozvojem společnosti a jsou významným faktorem pro utváření kulturních a politických norem ve vyspělých průmyslových společnostech. V průběhu dějin jednotlivých společností se tedy měnily preferované hodnoty a rovněž kultura v závislosti na míře jejich rozvoje. Příkladem tohoto posunu jsou západní kapitalistické země, v nichž se preference hodnot postupně měnila z materialistických (orientovaných na zabezpečení a životní spokojenost) na postmaterialistické (Inglehart, 2008), které nově zakotvují náboženská přesvědčení, role mužů a žen, sexuální morálku a kulturní normy západního světa (Inglehart, 1990). Tuto svou teorii Inglehart založil na výzkumu hodnotových změn mezi poválečnou generací a novou generací vyrůstající v 60. až 80. letech 20. století, mezi nimiž zaznamenal značný posun od materialistických k postmaterialistickým hodnotám (Abramson - Inglehart, 1995). Vztah mezi materialistickými a postmaterialistickými hodnotami má podle In-gleharta širší kontext, jímž je přerod společnosti z modernistické na postmodernis-tickou (1997). V každé společnosti platí dvě základní tendence: (1) tendence ke koherentním vzorcům uspořádání, kultury a hodnot (např. silně religiózní společnosti tíhnou k rodinám s mnoha dětmi) a (2) tendence provazovat tyto koherentní vzorce s ekonomickým a technologickým rozvojem (např. provázanost sekularizace a industrializace v západní kultuře). Tyto dva předpoklady jsou východiskem pro Inglehart ovo tvrzení, že v souvislosti s ekonomickým rozvojem dochází rovněž k posunu typu společnosti od modernistické k postmodernistické, která vyznává postmaterialistické hodnoty. Z hlediska teorie hodnot tímto svým stanoviskem Inglehart v zásadě definoval hodnoty jako prostředníky mezi ekonomicko-technologickým rozvojem společnosti a její kulturou. V hodnotách se promítá rozvoj a hodnoty tento rozvoj promítají do kultury. Z pohledu dějin filosofie se Inglehartův přístup jeví jako zajímavá a plodná kombinace neomarxismu a postmodernismu, jež nabízí odpovědi na otázky související s trendy a rozvojem kultury, nicméně která rovněž v kontextu dějinného vývoje může působit poněkud deterministicky a fatalisticky. Faktem zůstává, že výsledky výzkumů hodnotových preferencí dávají této teorii v mnohém za pravdu. 1.4 Současné výzkumy hodnot ve světě Hodnoty a jejich význam v různých kontextech sociální reality ve fyzickém i virtuálním světě jsou v současné době častým předmětem výzkumů i teoretických publikací (např. Arieli et al., 2020; Branco, 2023; Chromková Manea - Rabušic, 2019; Kraatz et al., 2020; Sagiv - Schwartz, 2022). Není zdaleka možné zde jmenovat všechny tyto kontexty. V následujícím výčtu proto blíže připomínáme pouze 37 1.4. SOUČASNÉ VÝZKUMY HODNOT VE SVĚTĚ tři velmi významné výzkumné iniciativy, které problematiku hodnot mapují dlouhodobě a usilují o její komplexní porozumění. 1.4.1 Světový výzkum hodnot Světový výzkum hodnot - WVS (Inglehart, 2021) je zároveň označení pro organizaci i pro celosvětový, dlouhodobý a vysoce komplexní výzkum zaměřený na hodnotové orientace a preference v rámci komplexních sociálních podmínek. V rámci organizace vznikla rozsáhlá síť výzkumníků vedená americkým sociologem Ronaldem F. Inglehartem (1934-2021). První vlna výzkumů byla provedena již v roce 1981 a poté pravidelně opakována v intervalu pěti let až do současnosti, kdy výzkum pokrývá více než 50 států světa. WVS zveřejňuje všechna dostupná data, metodologii jejich sběru i výzkumné dotazníky na svých internetových stránkách10 a pro badatele z celého světa jsou tak k dispozici mimořádně cenné zdroje. 1.4.2 Evropské studium hodnot Evropskou alternativou k WVS je organizace European Values Study - EVS (EVS, 2021), která byla založena ve stejném roce a rovněž zkoumá ve vlnách hodnoty, postoje a ideje příslušníků evropských národů. Vznik organizace byl iniciován Evropskou skupinou pro studium hodnotových systémů (European Value Systems Study Group - EVSSG). Podobně jako WVS má i EVS své webové stránk,11 na nichž je možné získat podrobné informace o projektu i data z prováděných výzkumů. Poslední sběr dat proběhl v roce 2017, přičemž podrobný report a výzkumná data byla zveřejněna o tři roky později (EVS, 2020). 1.4.3 Evropský sociální výzkum Dalším z významných evropských výzkumných projektů je Evropský sociální výzkum - ESV (ESS, 2021) založený Rogerem Jowellem (1942-2011), který je orientován na celou škálu sociálních otázek, z nichž významnou kapitolu tvoří i zkoumání hodnotových preferencí. Díky širšímu sociálnímu kontextu a vysoce sofistikovaným výzkumným metodám (Jowell et al., 2007) se tento projekt řadí v současnosti mezi přední světové výzkumy v sociální oblasti (2005 - Descartes Prize for Research & Science Communication). Podobně jako u předchozích dvou projektů lze i u tohoto získat výzkumná data i jejich základní analýzy prostřednictvím internetových stránek projektu.12 Sběr dat v rámci projektu probíhá každé dva roky. http://www.worldvaluessurvey.org http://www.europeanvaluesstudy.eu http://www.europeansocialsurvey.org 38 KAPITOLA 2 Volný čas - přístupy a teorie „Zdá se, že blaženost předpokládá volný čas, protože pracujeme, abychom potom měli volno, a vedeme válku, abychom potom žili v míru. " Aristoteles, Etika Nikomachova, kniha X Volný čas1 je všeobecně známý fenomén bezpochyby blízký každému, kdo v životě plní tíživé povinnosti. Každý z nás si při vyslovení slovního spojení „volný čas" také Na tomto místě si neodpustím drobný povzdech nad obtíží rodného jazyka v oblasti volného času. Termín „volný čas" je totiž v českém jazyce poněkud zavádějícím a je v obecném povědomí spojen s častou redukcí pouze na organizované volnočasové aktivity, zájmové kroužky apod., u střední a starší generace navíc často prodchnuté ještě nahořklou příchutí státně řízených totalitních organizací typu Svazarm a Pionýr (Franc -Knapík, 2013). Ještě o něco horším, ale také dosti rozšířeným výkladem tohoto termínu je „doba pasivity či nicnedělání". V anglické, francouzské ani německé jazykové oblasti tento problém nevyvstává, neboť termíny leisure, loisir ani Müsse těmito zjednodušeními tolik netrpí. Jazykové vyjádření volný čas (free time) v těchto jazykových oblastech spíše implikuje to, co se zde jako leisure, loisir nebo Müsse označuje (Sager, 2013). Patrně vůbec největší potíž nastává, když se pokusíme o vědecký přístup k volnému času. Zde se střetávají zájmy sociologů, antropologů či psychologů, pro něž je volný čas jednou z klíčových zkoumaných oblastí, přičemž pro každý z těchto oborů poněkud jinak, a oblast praxe, jež je dlouhodobě v popředí zájmu pedagogiky volného času. Interdisciplinarita oboru vedla rovněž v zahraničí k problémům s jeho zakotvením. V anglofonní oblasti, v níž se problematika volného času zkoumala patrně s největší intenzitou, se ustálilo dvojí označení disciplíny zabývající se volným časem: leisure studies (dnes zejména Velká Británie, USA, Kanada, Austrálie - studuje volný čas více v kontextu sociálních věd) a leisure sciences (zejména USA - zaměřují se více na samotný fenomén volného času a jeho prožívání) (Coalter, 1997). Obě tyto školy prošly částečně společným vývojem. Zájemce o hlubší studium historie a významu fenoménu volného času odkazuji ke knihám Chrise Rojeka (2005) a T. Blackshawa (2018). 39 2.1. DEFINICE VOLNÉHO ČASU jistě vybaví, jak tuto dobu ve svém životě „tráví" . Poněkud komplikovanějším se tázání po volném čase stane v okamžiku, kdy se ptáme po obecné definici volného času. 2.1 Definice volného času Volný čas jako fenomén se objevuje poprvé v řecké kultuře, která pro něj měla označení oyoXr] (scholé) (De Grazia, 1994; Hunnicutt, 2006; Kalimtzis, 2017; Prahl, 2010) a jež poprvé identifikovala volný čas jako kulturní kategorii. Platón považoval volný čas za příležitost k úvahám o státu (1997, 763d, 828d, 832d), ke vzdělávání (2007, 175d-e), k úvahám o mýtech či historii (2003, 110a) a v nej vznešenějším smyslu za základ filosofického života (2007, 172; 2005, 500c, 619c; 1997, 813c, 820c, 961b). Aristoteles ve své Politice (1998, 1333a) soudí, že stejně jako je válka nezbytná pro udržení míru, je práce důležitá pro zachování možnosti prožívání volného času. Sféra volného času byla pro Reky mimo jiné příležitostí k zapojení se do veřejného dění a odbourání pasivity. Volný čas představoval do značné míry naplnění řeckého ideálu ve smyslu možnosti uskutečňování svobodné volby lepších věcí (Hemingway, 1988; Kalimtzis, 2017). Při hledání odpovědí na otázku, proč v historickém soupeření řeckých městských států Sparty a Athén nakonec zvítězili athénští „užvanění filosofové" nad trvale trénovanými spartánskými válečníky, ukazuje Sebastian de Grazia (1917-2000), jeden z klasiků studií o volném jednou z příčin tohoto vítězství, ne-li příčinou hlavní, byla schopnost umět prožívat volný čas, vytvářet společnost občanů státu a žít v plnohodnotné pospolitosti i v době míru. Sparta, zvyklá na trvalou válku, nebyla této pospolitosti, tohoto tmelu držícího společnost pohromadě, schopná. (De Grazia, 1994) Volnočasové aktivity působily ve starověkých společnostech jako pojítko, které vedle dělby práce drželo společnosti pohromadě, protože napomáhalo vytvářet komunitu provázanou vzájemnými osobními vztahy. Takováto komunita se potom netříštila ani v případě války (Hunnicutt, 2006). Pojetí volnočasových aktivit jako pojítka společnosti je do značné míry inspirativní 1 pro současnou společnost vyznačující se postmoderními rysy a působící podobně jako řada řeckých poliš rozdělených častými válkami. Diskuse, kam sahají hranice volného času, byly a jsou neustále vedeny, nicméně pokládáme za účelné vyjít z definic zakladatelských osobností vědy o volném čase, od nichž se odvíjely a odvíjejí i definice nedávné či současné. Joffre Dumazedier (1915-2002), jeden z předních představitelů francouzské sociologie volného času, při hledání definice volného času rozpoznal (1974) čtyři zá- 2 Slovní spojení „trávení volného času" považujeme z hlediska pedagogického za mimořádně nešťastné, i když hluboce zakořeněné. V dalším textu se přidržíme spíše spojení „prožívání volného času", které považujeme vzhledem k definici i širšímu kontextu volného času za mnohem přijatelnější. 40 KAPITOLA 2. VOLNÝ ČAS - PŘÍSTUPY A TEORIE kladní vlastnosti (dvě vymezované negativně a dvě pozitivně), které jsou spojeny s každou aktivitou, kterou bychom mohli považovat za volnočasovou: • osvobození - volnočasové aktivity závisejí na svobodné volbě a nejsou předmětem žádného pracovního ani sociálního tlaku, • nezištnost - aktivity ve volném čase se nevykonávají za účelem dosažení zisku či jiných výhod, • hédonismus - činnosti ve volném čase přinášení radost a uspokojení a • osobní charakter - volný čas je determinován potřebami a preferencemi toho, kdo jej prožívá. Nabízí mu možnost uniknout z rutiny a stereotypu. John Neulinger (1924-1991), jeden ze zakladatelů leisure science ve Spojených státech, rozlišil dva typy definic volného času - objektivní a subjektivní. V objektivní definici se jedná o uchopení časové periody 1 v níž se odehrávají volnočasové aktivity. Velmi významným je však i druhý typ definice, popisující volný čas jako stav mysli a vymezující volný čas na základě subjektivního prožívání jednotlivce. (Neulinger, 1983) V této knize se přikloníme k definici volného času, kterou navrhl americký sociolog Max Kaplan (1911-1998) a která zohledňuje jednak vlastnosti volného času identifikovaného Dumazedierem, ale zároveň také subjektivní i objektivní aspekt volného času: „Do sféry volného času patří relativně samostatně vybrané aktivity nebo prožitky, které rovněž spadají mezi aktivity ekonomicky volnočasové, jsou účastníky jako volnočasové vnímány, z psychologického hlediska přinášejí potěšení v očekáváních nebo ve vzpomínkách, potenciálně pokrývají úplný rozsah volby intenzity a odevzdání se prožívané aktivitě, jsou jim vlastní charakteristické normy a omezení a poskytují příležitosti k rekreaci, osobnímu růstu a službě druhým."(Kaplan, 1975, 26) Z uvedené definice vyplývá několik charakteristik, které považujeme za nutné alespoň v krátkosti přiblížit před tím, než budeme blíže analyzovat jednotlivé přístupy k problematice volného času: • charakteristika „relativně samostatně vybrané aktivity" poukazuje na skutečnost, že volba činností není nikdy závislá pouze na svobodné vůli jedince, ale je determinována sociálním i materiálním prostředím; svobodná volba je omezena jednak vnitřními (samotný rozhodovací proces), jednak vnějšími (rodina, povinnosti, přátelé) limity (Kim et al., 2011); • charakteristika „ekonomicky volnočasová aktivita" především determinuje nezávislost volnočasových aktivit vůči práci a pracovním povinnostem, které jsou primárním zdrojem pro zajištění životních potřeb, nicméně zcela nevylučuje ekonomický rozměr volnočasových činností (např. v rámci tzv. serious 41 2.2. TEORETICKÉ KONCEPCE VOLNÉHO ČASU leisure - angažovaného volného času, tedy aktivit, které jsou často navázány na určité profese vykonávané v zaměstnání - amatérský sport, technické či umělecké koníčky, dobrovolná sociální péče apod.) (Stebbins, 2006); • charakteristika „přinášející potěšení v očekáváních nebo ve vzpomínkách" je jednou z klíčových subjektivních podmínek pro určení volnočasového charakteru aktivity; volný čas člověku musí přinášet určitý druh potěšení, které je určující motivační složkou tohoto druhu aktivit; • charakteristika „potenciálně pokrývají úplný rozsah volby intenzity a odevzdání se prožívané aktivitě" upozorňuje na svobodu volby v oblasti míry zapojení se do aktivity. Zde je patrný významný rozdíl oproti zaměstnání, kde je míra intenzity zapojení do činnosti ukazatelem efektivity a hodnocenou součástí výkonu; • charakteristika „vlastní normy a omezení" upozorňuje, že volnočasové aktivity se nedějí zcela svévolně, ale zejména v případě sociálních aktivit se řídí řadou společenských norem; • charakteristika „poskytujípříležitosti k rekreaci, osobnímu růstu a službě druhým" vystihuje vlastní podstatu a poslání volnočasových aktivit a poodkrývá rovněž jejich účel. Zajímavou alternativou přístupu k volnému času, možná spíše uchopením z opačného úhlu pohledu, je současná definice J. R. Kellyho a V. J. Freysingerové, která jednoduše charakterizuje aktivity ve volném čase jako ty, které nemají jinou motivaci než samotné získání a prožití zkušenosti (Kelly - Freysinger, 2000). Volný čas obvykle vnímáme jako sféru svobody a jako takovou ji prezentují představitelé funkcionalistické sociologie. V následujících podkapitolách se pokusíme ve stručnosti nastínit, že tato svoboda se díky hluboké provázanosti s kulturou a sociálními strukturami společnosti může jevit také jako iluze a dokonce jako základ pro třídní nerovnost v pojetí neomarxistů (Blackshaw, 2010). Zároveň se však pokusíme ukázat, že ani uzavřenost v sociálních strukturách nemusí znamenat konec této svobody, budeme-li chápat volný čas jako sféru hodnot. 2.2 Teoretické koncepce volného času Klasifikovat a uvést všechny teorie volného času na omezeném prostoru této kapitoly není bohužel možné. Není ani záměrem této knihy být přehledovou studií o existujících teoriích volného času. Spíše usiluje o vytvoření určitého pohledu na volný čas, který je jednak nedílnou součástí kultury, jednak je rovněž fenoménem, který spoluutváří a významně ovlivňuje naši sociální realitu. Přirozeně tak neunikl 42 KAPITOLA 2. VOLNÝ ČAS - PŘÍSTUPY A TEORIE zájmu předních sociologů v průběhu 20. století i počátku 21. století, a stal se součástí jejich teoretických koncepcí. Ty, které pokládáme ve vztahu k tématu této knihy za nej významnější a konstitutivní, stručně připomínáme v této kapitole. 2.2.1 Funkcionalistický přístup Funkcionalistický přístup k volnému času je jedním z tradičních a zakládajících teoretických konceptů volného času. Vychází ze sociologické teorie strukturálního funkcionalismu a je založený na předpokladu, že volný čas - chápaný jako aktivní prožívání doby mimo zaměstnání - je součástí sociálního systému v rámci společnosti a plní zde určitou nezastupitelnou roli - funkci. Tyto role se vzájemně prolínají, interagují a pro naplňování jejich individuálních i sociálních funkcí existují v rámci systému specifické instituce (Best, 2010). Významným inspirátorem tohoto přístupu k volnému času byl americký sociolog Talcott Parsons (1902-1979), jehož teorie sociálních systémů vycházela z rozklíčování jejich čtyř základních problémů, jež musí každá společnost překonávat (1991): (1) adaptace, o níž pojednává ekonomie, (2) dosahování cílů, jež je předmětem politických systémů, (3) zachovávání vzorů a řešení napětí, jež spadá do sféry rodiny a konečně (4) integrace, jež je předmětem volnočasových a kulturních organizací. V rámci funkcionalistického pojetí volného času hrálo významnou roli rovněž rozlišení mezi pracovní a volno-časovou aktivitou. Stanley Parker rozlišil ve své knize Leisure and Work (1983) tři varianty tohoto vztahu, které lze charakterizovat jako identitu, kontrast nebo oddělení. Jejich vyjádření v individuální i sociální rovině je znázorněno v tabulce 2.1. Vztah individuální rovina sociální rovina identita rozšíření pracovní aktivity spojení pracovní a volnočasové čin- nosti kontrast protiklad k pracovní aktivitě polarita pracovní a volnočasové čin- nosti oddělení neutralita mezi volnočasovou a pra- kontrola a neustálé vyvažování covní aktivitou Tabulka 2.1: Druhy vztahu mezi prací a volným časem podle S. Parkera (1983, 88) Na Parsonsovo vymezení problémů, které musí každá společnost řešit, navázal Kenneth Roberts (2006), který rozlišil základní funkce3 volnočasové dimenze moderní společnosti, jimiž jsou: 3 Na tomto místě je nutno zmínit, že Robertsovo členění funkcí volného času je pouze jedním z mnoha, alternativně lze nalézt členění podle J. Dumazediera (1962) (odpočinek, rozptýlení, rozvoj), H. W. Opaschowského (1990) (rekreační, kompenzační, enkulturační a edukační, kontemplační, komunikační, participační a konzumní funkce) a mnoha dalších. Překlady jednotlivých funkcí jsme užili podle práce D. Knotové (2011, 33). 43 2.2. TEORETICKÉ KONCEPCE VOLNÉHO ČASU • relaxační a rekreační funkce, jež umožňuje nové načerpání sil pro plnění a zvládání jiných rolí v rodinách či v zaměstnání (Specht, 2005); • expresivní funkce, která otevírá nové možnosti pro vyjádření vlastních - často i skrytých - tužeb a emocí; • vzdělávací funkce, která vede k rozvoji dovedností a pokrývá schopnosti, které jsou v jiných oblastech života nevyužity nebo nedostatečně rozvíjeny; • komunitní funkce, díky níž působí společné volnočasové aktivity jako tmel sociálních skupin; • solidarizační funkce, jež umocňuje pocit sounáležitosti sociálních skupin a posiluje vzájemnost a solidaritu mezi členy skupiny; • satisfakční funkce, kdy volný čas působí jako náhrada a zadostiučinění za vykonanou práci, péči o rodinu či domácnost apod.; • aktivizační funkce, jež vyvolává potřebu sociálního kontaktu a zvyšuje tak sociální interakci a přispívá ke spokojenému životu; • politická funkce, propojující oblast politických a integračních systémů a vytváří z oblasti volnočasových aktivit politikum; • ekonomická funkce, tvořící nedílnou součást současné volnočasové problematiky, neboť s nárůstem nabídky a poptávky volnočasových aktivit se volný čas stal samostatným a významným ekonomickým odvětvím. Funkcionalistické pojetí volného času, oproti jiným, předpokládá, že v rámci této oblasti lidského života existuje relativně velký prostor pro svobodu volby, a volný čas tak představuje oblast svobodného vyjádření vlastních životních postojů a přesvědčení. 2.2.2 Neomarxistický přístup Původ neomarxistického přístupu k volnému času můžeme nalézt u italského marxistického filosofa Antonia Gramsciho (1891-1937), který ve svých Dopisech z vězení (Gramsci, 2014) rozlišil uvnitř státu společnost politickou (obsahující veškerý represivní státní aparát a instituce) a společnost občanskou, kterou reprezentují média a která manipuluje našimi idejemi. Stát usiluje o zachování řádu ve společnosti zejména tím, že uvnitř pracující třídy uvolňuje napětí (např. prostřednictvím institucí volného času) a získává podporu - získání podpory pracujících za využití kompromisu je pro něj vždy lepší cestou než užití represivního aparátu. Nejsilněj-ším způsobem, jakým je získáván všeobecný souhlas s hodnotami je vytvoření tzv. 44 KAPITOLA 2. VOLNÝ ČAS - PŘÍSTUPY A TEORIE kulturní hegemonie, v níž se hodnoty státu stávají hodnotami všech. Dělnická třída podle Gramsciho musí vytvořit svou vlastní kulturu, která překoná dosud uznávané a státem podporované buržoázni hodnoty. Jedině vytvořením vlastní kulturní hegemonie dojde k přeměně společnosti z kapitalistické na socialistickou. Gramsci proto odmítal udržování buržoazních hodnot prostřednictvím jejich vnášení mezi dělnickou třídu, jež se děje prostřednictvím racionálního řízení či reformismu a jež byla reprezentována např. v USA Henry Fordem. Gramsciho pozice je v tomto smyslu v zásadě opoziční vůči funkcionalistickému přístupu. V oblasti teorie volného času odmítli a ostře kritizovali funkcionalistický přístup John Čiarke a Chas Critcher (Clarke - Critcher, 1985; Critcher, 2019). Inspirováni Marxem, Gramscim a kulturním materialismem Raymondem Williamsem (1921-1988) (1971) založili svou kritiku na tezi o komercializaci volného času, která byla započata již v období průmyslové revoluce. Do té doby neexistovala přímá dělicí linie mezi prací a volným časem. S nástupem kapitalismu však došlo k ostrému rozdělení obou světů. Kromě tohoto rozdělení se kapitalistické podniky začaly angažovat ve sféře volného času, čímž vznikla úplně nová oblast trhu. Stát navíc podnikům poskytoval k této činnosti zázemí vytvářením licenčních politik pro oblast zábavních podniků, kasin, filmového průmyslu apod. Později, často pod rouškou zájmu 0 zdraví obyvatel, stát spustil regulaci konzumu v určitých segmentech zboží (alkohol, tabák apod.), což vedlo k další diverzifikaci oblasti volného času. Zatímco aktivity ve volném čase měly být součástí společností poskytované odměny za práci v kapitalistických podnicích, kvůli omezením a komercializaci z nich vzniká pouze další prostředek k vytváření nerovností a napětí ve společnosti. Díky obrovskému rozvoji získaly velké korporace značnou moc a vliv, jimiž ovládají prostřednictvím mediální manipulace myšlení lidí, kteří potom ztrácejí možnost svobodné volby a stávají se závislými na nabízených produktech určených pro trávení volného času. Koncept komercializovaného volného času vnímaný jako příčina sociálních nerovností se pochopitelně stal předmětem kritiky. P. Bourdieu proti němu uvádí výsledky své studie o sociálním rozlišování a kultuře zálib či chutí. Ukázal, že 1 uvnitř jednotlivých sociálních tříd existuje silná vnitřní diverzita a že komunity se utvářejí napříč třídami okolo druhů zboží. Tyto komunity jsou potom výrazně silnějším zdrojem identity a solidarity než třída. (Bourdieu, 1984) Naproti tomu sám Bourdieu vnímá, že pokud nastává nerovnoměrná distribuce sil ve společnosti, přestává se ekonomický i sociální svět prezentovat jako universum s možností rovného přístupu ke všem možným věcem, ale spíše jako universum poznamenané řadou příkazů a zákazů, přivlastňování a vylučování, povinně určených směrů či nepřekonatelných bariér. Zároveň upozorňuje na paradox volného času, který snad částečně ospravedlňuje neomarxistický pohled, kdy ti, kteří mají moc a možnosti prožívat svůj volný čas svobodně, se stávají zajatci práce trpícími ne- 45 2.2. TEORETICKÉ KONCEPCE VOLNÉHO ČASU dostatkem času. Naproti tomu ti, kteří by mohli volný čas prožívat, k tomu nemají dostatek prostředků. (Bourdieu, 2000) 2.2.3 Interakcionistický přístup Interakcionistický přístup k volnému času má své kořeny v sociologické teorii symbolického interakcionismu, kterou vytvořil a propagoval americký sociolog, zástupce chicagské školy, Herbert Blumer (1900-1987) v polovině 20. století. Tato teorie vychází z chápání sociálních interakcí jako ze symbolického jednání (Blumer, 1986). Každá mezilidská interakce má podle Blumera jedinečný charakter a je nositelem skrytého symbolického významu. Lidé při interakcích nereagují na vlastní jednání a neposuzují přímo je, ale právě jeho skrytý význam, který mu přisuzují. Mezilidská interakce probíhá jako neustálá interpretace těchto symbolů nesoucích význam. Z hlediska vztahu mezi společností a sociálním jednáním vytváří společnost pouze rámec, v němž se jednotlivé interakce odehrávají. Není determinujícím faktorem, ale pouze prostorem obklopujícím interakce. Důležitým aspektem interakcionistic-kého symbolismu je přesvědčení jeho představitelů, že sociální změny jsou vyvolávány nikoliv vnějšími faktory, ale změnou interpretace symbolů reprezentovaných interakcemi. V oblasti volnočasových aktivit aplikoval symbolický interakcionismus John R. Kelly, když ve své knize Leisure Identities and Interactions (1985) charakterizoval významná období životního cyklu z pohledu budování identity a hraní různých rolí v kontextu volného času. Pro Kelly ho je v tomto smyslu volnočasový prostor místem, kde může sociální interakce probíhat zcela odlišným a hlubším způsobem než v jiných oblastech lidského života a kde dochází k budování základních sociálních a hodnotových struktur osobnosti. Volný čas je sociálním i existenciálním prostorem, v němž dochází k propojení vývoje v oblasti intimity, rodinných vztahů i důvěrného přátelství. Z hlediska procesu vývoje sociálních interakcí a utváření identity rozlišuje Kelly (1985) jednotlivá období v průběhu života a identifikuje s nimi důležité role, jejichž prezentace zejména v oblasti volnočasových aktivit je stěžejní pro úspěšnou socializaci: (1) přípravné období (dětství a mládí), (2) ustavující období (mladší a střední dospělost) a (3) kulminační období (dospělost a stáří). V každém z těchto období hraje volný čas odlišnou, ale vždy konstitutivní úlohu. Role, jež ve volném čase lidé sehrávají a prožívají, jsou v tomto smyslu klíčové jak pro utváření, tak pro vnitřní provázanost naší identity (Best, 2010). 2.2.4 Postmoderna a volný čas Ve světě, jak jej prezentují postmoderní filosofové, již neexistuje jednotný koncept hodnot ani společenských pravidel. Jean Frangois Lyotard (1924-1998) (1979) 46 KAPITOLA 2. VOLNÝ ČAS - PŘÍSTUPY A TEORIE nazval epochu, v níž tyto jednotící prvky tvořily kontext společnosti, obdobím velkých vyprávění. Tato doba moderny však minula a lidé již nemohou své představy 0 životě a světě podřizovat univerzalizujícím výkladům, jakými byly např. teorie historického pokroku, socialismus, feminismus apod. Svět v postmoderní situaci, v období postindustriální společnosti, ztrácí jistotu, která mu byla poskytována díky poznání moderní vědy. Spíše je charakteristický epistemologickou nejistotou a ontologickou pluralitou, tedy přesvědčením, že způsob a zakotvení jsoucího ve světě se odvíjí od roviny výkladu, která je vlastní té či oné subkultuře. Kvůli této nejistotě a pluralitě ztrácí význam pojem ontologické pravdy a pojem realita se stává kulturně závislým. V postmoderní situaci se rovněž vytrácí význam volného času tak, jak byl vnímán a koncipován v období moderny - totiž jako ke společenskému řádu přispívající rekreační činnosti. Chris Rojek (1995) soudí, že výše uvedené znaky jsou spíše stadiem moderny (označovaným jako moderna 1), po němž následuje stadium druhé, uvolněné. Zatímco moderna 1 propaguje odpovědnost a budování charakteru prostřednictvím k tomu prospěšných volnočasových aktivit, moderna 21 která přichází jako průvodní jev přerodu k postmoderní situaci, je charakteristická nakupováním, vandrováním, promenádováním a otevíráním se okolnímu světu plnému rytmu, zábavy a ruchu velkoměst. Druhá moderna ve volném čase jakoby sledovala aspekty postmoderní společnosti, mezi něž patří nerozhodnost, individualizace, zahledění se do sebe apod. (Blackshaw, 2010). Rovněž se stala předzvěstí nástupu skutečně post-moderního přístupu k volnému času, který již původní pojem volného času a jeho vymezení vůči ostatním dimenzím sociálního fungování zcela rozostřuje (Rojek, 1995, 146-174). Klíčovým pojmem pro studium volného času v postmoderní situaci se stává decentralizace^ (Rojek, 1995), v rámci níž přestávají hrát významnou roli objektivizované a zažité kategorie typu prožitek či volnočasová aktivita, ale pracovníci 1 výzkumníci v oblasti volného času se musejí stát součástí subkultury, v níž chtějí působit či zkoumat. Studium volného času nemá v kontextu postmoderní situace pomáhat, nýbrž zkoumat perspektivy. Pojem decentralizace odvozuje Rojek z myšlení filosofa Jacquesa Derridy a literárního kritika a teoretika Paula de Mana. Vychází z jejich pojetí protikladnosti a významu, který je definován pouze vymezením vůči protikladům. Volný čas tak v tomto smyslu nemůže existovat samostatně, jak si představovali teoretici v zejména v první moderně. Musí být vymezen vůči času nevolnému či omezenému. Samotná identita volného času je tak narušena a definována pouze nedostatkem omezení. Rovněž v oblasti veřejných politik souvisejících s volným časem existuje zásadní rozpor, kdy ekonomika volného času je závislá na spotřebě, poptávce a jejich uspokojování. V decentralizovaném pojetí volného času však tyto ekonomické zákonitosti představují pouze jiné druhy řetězů, které svazují samotnou identitu volného času. (Rojek, 1995, 131) 47 2.2. TEORETICKÉ KONCEPCE VOLNÉHO ČASU 2.2.5 Serious leisure - angažovaný volný čas Již jsme ukázali, že volný čas představuje významnou součást osobnosti každého člověka. Nicméně ne každá volnočasová aktivita má pro toho, kdo ji prožívá, stejný význam a ne každá aktivita se stejnou měrou podílí na formování osobnosti jejího nositele. Robert A. Stebbins, vlivný kanadský sociolog volného času, rozlišil již v roce 1982 (Stebbins, 1982) volný čas podle způsobu angažovanosti v aktivitě. Zavedl pojem serious leisure, který lze do českého jazyka patrně nejvhodněji přeložit jako angažovaný volný dlouhodobě se rozvoji tohoto pojetí věnuje. (Elkington - Stebbins, 2014; Stebbins, 2006, 2014, 2012, 2007) Přídavné jméno serious zahrnuje podle Stebbinse řadu kvalit, které charakterizují tento druh volného času. Mezi ně patří např. serióznost, upřímnost, důležitost a pečlivost. Naproti tomu nelze říci, že by serious v tomto smyslu znamenalo vážnost, neradostnost, tíseň či úzkost. Vykonávání těchto aktivit, jakkoli je spojeno s prožíváním volného času, je vždy provázeno určitou mírou odpovědnosti vůči vykonávaným činnostem, které jsou ovšem součástí svobodné volby této aktivity a jsou akceptovány jako její součást. Vzniká tak specifický druh dobrovolně přijatého závazku ve volném čase. Stebbins v rámci angažovaného volného času rozlišuje typy zaangažovaných osob na amatéry (v protikladu k profesionálům, kteří mají činnosti v náplni práce), osoby mající „koníčky" - hobbyisty a dobrovolníky. Do protikladu proti angažovanému volnému času klade Stebbins tzv. casual leisure, neboli příležitostný volný čas, který výše uvedené přívlastky nemá a není svázán s žádnou formou závazku. Výčet doplňuje specifická kategorie volného času založená na projektech. 2.2.6 Volný čas a globalizace Volný čas a jeho prožívání není možné oprostit, navzdory silnému působení subkultur, od vlivu globalizace, díky níž se v mnoha oblastech život ve světě stává podobným a vyvolává dojem, že svět je jednotným místem bez rozdílů (Best, 2010). Je zřejmé, že sféru volného času stále více ovlivňují mezinárodní organizace a zejména nadnárodní korporace, které působí v oblasti volnočasového a zábavního průmyslu. I v oblasti volného času se totiž projevují rysy konzumní společnosti. Ke globali-zaci volného času přispívají významným dílem informační technologie a rozvoj informační společnosti, která v období posledních dvaceti let prošla bouřlivým vý- 5 Překlad termínu serious je poněkud problematický. Ze Stebbinsova pojetí jednoznačně vyplývá, že se jedná o takový druh aktivit, které vyžadují určitou míru vůle, úsilí a vlastního zapojení účastníka. Mírou vynaloženého úsilí tento druh volného času často připomíná spíše práci ve volném čase než relaxační aktivitu, nicméně svým charakterem a zejména vlastní volbou spadají tyto aktivity jednoznačně do volného času. Stebbins sám je připodobňuje k vytoužené práci (devotee work) (2014; 2012). Pro tyto charakteristiky jsme pro český překlad serious leisure zvolili termín angažovaný volný čas, který podle našeho názoru vystihuje nejlépe charakter nutného úsilí a vůle vynaložených při a pro realizaci tohoto druhu aktivit. 48 KAPITOLA 2. VOLNÝ ČAS - PŘÍSTUPY A TEORIE vojem (Rowe, 2006). V oblasti sociálních aktivit tento vývoj zaznamenal pronikavý nárůst s rozvojem sociálních sítí a vznikem síťových komunit (Castells, 2010), které představují zcela novou kapitolu v oblasti prožívání volného času. 2.2.7 Komercializace volného času - mcdonaldizace a IKEAizace Pro popis ideálního typu dosahování globálního vlivu v čím dál větším počtu oblastí života, včetně volného času, použil George Ritzer (2007; 2011) označení mcdonaldizace společnosti, jež se vyznačuje pěti základními charakteristikami: • účinností, s níž jsou zkoumány potřeby společnosti, které se v čase rychle proměňují, neustále se zrychlují a na něž je třeba rovněž rychle reagovat (v případě rychlého občerstvení zavedením např. drive-thru obsluhy); • kalkulovatelností, která je součástí měření účinnosti a má za následek efektivní přípravu zboží, byť na úkor kvality (např. Big Mac); • předvídatelností, díky níž mohou zákazníci očekávat stejné služby či zboží na celém světě (produkty globálního průmyslu pak často působí jako majáky jistoty v neznámých zemích); • kontrolou, díky níž je vše v rámci výroby a distribuce produktu řízeno (např. obslužný personál v restauraci je řízen časovými znameními signalizujícími dokončení přípravy jídel); • a konečně iracionalitou v dokonalé racionalitě, která poukazuje na dehuma-nizaci celého procesu - ačkoliv byly díky extrémní racionalizaci výroby odstraněny všechny překážky ke svobodnému užívání produktů, ani personál, ani zákazníci již vlastně neví, proč produkty konzumují, proč jim vlastně „tak chutnají"; stávají se závislými na produktech, které možná původně ani nežádali. Sám Ritzer aplikoval schéma mcdonaldizace v oblasti rekreologie a volného času na balíčky cestovních kanceláří, nicméně Chris Rojek (2005) poukázal na fakt, že tento princip je široce aplikovatelný na celou škálu volnočasových aktivit od nakupování přes prefabrikovaná jídla, tematické zábavní parky, televizní vysílání, sportovní utkání apod. Schéma mcdonaldizace bylo podrobeno rozsáhlé kritice, která jej napadala zejména za přílišné generalizace (Blackshaw, 2010), nicméně přesto se domníváme, že v mnoha ohledech vystihuje trendy v moderní konzumní společnosti. V oblasti tematicky laděných zábavních parků a mediální zábavy se projevují globalizační trendy jako disneyizace společnosti (Bryman, 2004), jež je charakteristická tematizací zábavních programů, hybridizací programů (propojení zábavních 49 2.2. TEORETICKÉ KONCEPCE VOLNÉHO ČASU center s nákupními apod.), promyšleným marketingem a obchodní politikou (maximalizací nabídky vedoucí k úplnému naplnění konzumních potřeb zákazníků) a předváděným úsilím (všichni zaměstnanci se povinně učí disneyho úsměvům, disneyho jazyku apod.) Pro spojení trendů disneyizace a mcdonaldizace použili George Ritzer a Allan Liská (Ritzer - Liská, 1997) v oblasti zábavní turistiky pojmy post-turismus či mcdisneyizace. Poněkud odlišný globalizační trend, označovaný Chrisem Rojekem (2010) jako útulný kapitalismus (neat capitalism), představuje hledání chytrých, invenčních a chytlavých nápadů, navíc často obohacených prosociálním a ekologickým laděním, jaké ve světě prezentuje např. společnost IKEA. Na rozdíl od společností typu McDonald's se IKEA nesnaží tolik ovlivňovat identitu lidí, kteří kupují její produkty. IKEAizace je trendem postaveným na myšlence domova, která se v globálním světě vytrácí (Blackshaw, 2010), a rovněž na myšlence demokracie a plurality, kdy je zákazníkům poskytován prostor pro volbu a není zde tendence k unifikaci, jakou představuje mcdonaldizace. Cílem je navodit u zákazníků pocit, že vše je vytvářeno s pochopením pro jejich individuální potřeby. Jako u každého produktu konzumní společnosti (Beames - Brown, 2017) není ani zde místo pro nadčasovost a trvalost. Vše se neustále proměňuje podle přání a tužeb zákazníků. 2.2.8 Volný čas jako krajina Všechny dosud uváděné přístupy k volnému času k němu přistupují esenciálním způsobem. Usilují o jeho uchopení, pochopení a snad i porozumění jeho podstatě. O zcela nový - neesenciální - pohled na volný čas se pokoušení autoři knihy Land-scapes of Leisure (Gammon - Elkington, 2015). Nahlížejí volný čas jako krajinu, v níž rozpoznáváme, vytváříme a zakoušíme různá místa a prostory, aniž bychom nutně usilovali o její uchopení jako celku. Ona nám pouze poskytuje zázemí pro prožívání volného času. Krajinu, ačkoliv k tomu její označení svádí, přitom nemusíme vnímat pouze jako fyzicky rozprostraněnou, ale také jako krajinu snů a prostor pro fantazii. Prostor pro prožívání každodenní zkušenosti, prostor nabízející místa, v nichž se utváří naše identita, a v nichž utváříme naše sociální konstrukty reality. Volný čas vnímaný jako krajina nabízí vše, co potřebujeme k prožívání našeho životního stylu. Můžeme zde aktivity sami vytvářet, nebo pouze zakoušet. Krajina volného času je jak komplexní, tak i rozmanitá, mající světla i stíny, bezpečná i nebezpečná, ohraničená i neohraničená a hluboce ovlivňující způsoby jakými volný čas naplňujeme a zakoušíme. Nabízí místo nejen jako fyzický prostor, ale rovněž jako prostor meditační, umožňující transcendenci. Právě v tomto smyslu jsou nám místa v krajině volného času blízká, protože právě taková je naše představa o volném čase jako sféře hodnot. 50 KAPITOLA 2. VOLNÝ ČAS - PŘÍSTUPY A TEORIE 2.2.9 Volný čas jako blahobyt přinášející uspokojení Uspokojení potřeb spojené s trávením volného času přináší spokojený život. Tak by se ve stručnosti dala charakterizovat teorie, již publikovali v roce 2018 M. Joseph Sirgy, Muzadder Uysal a Stefan Kruger (2018). Jedná se o teoretický satisfakční přístup odvozený z teorie potřeb A. Maslowa (1970), provázaný rovněž s taxonomií univerzálních hodnot S. Schwartze (1994) a dlouhodobě sledovaným posunem hodnotových preferencí, který ukazuje pravidelné světové zkoumání hodnot R. In-gleharta (1990; 2021; 2008). Základní myšlenkou teorie je přesvědčení, že aktivity ve volném čase jsou spojeny s konkrétními cíli, které lze vyjádřit jako určitý druh benefitů. Tyto cíle - benefity jsou spojeny se základními potřebami (ekonomickými, hédonickými, potřebou úniku z reality a hledání senzací) stejně jako s potřebami rozvoje (benefity v oblasti rozvoje symbolického myšlení, estetiky, morálky, vůdcovství, vztahů a vztahovosti a rozlišování). Aktivity ve volném čase významně přispívají k rozvoji spokojeného (blahobytného) života tehdy, jsou-li spojeny s naplňováním uvedených cílů - benefitů v oblasti základních i rozvojových potřeb. Je nesporné, že smysluplné a naplňující prožívání volného času přispívá k pocitu spokojenosti a obecně k naplněnému a spokojenému životu (Haworth - Lewis, 2005). Představa života vyplněného prací bez možnosti rekreace je skutečně poněkud bizarní a mimo realitu současného světa a konkrétních potřeb lidí. V teorii navržené Sirgym, Uysalem a Krugerem (2018) přesto spatřujeme zásadní omezení, které zabraňuje její široké aplikaci. Toto omezení spočívá právě v propojení s konkrétními a aktuálními potřebami a jejich naplňováním. Aktivity ve volném čase nemusejí být totiž vždy určeny konkrétní aktuální potřebou (Tsai, 2007). To by vedlo k poněkud primitivní formě hédonismu a konzumismu, která by spočívala v prostém „užívání si", konkrétně ve spotřebě zážitků, prožitků či věcí. Rovněž je třeba zohledňovat hierarchii potřeb (Maslow, 1970; Walker et al., 2016) a hierarchii motivací. Chybí zde jakákoliv práce s cílem, který překračuje aktuální potřebu a uschopňuje člověka i v oblasti volného času volit takové činnosti, které se pro něj mohou z krátkodobé perspektivy jevit jako neuspokojující, nicméně v dlouhodobějším horizontu jsou naplňující vzhledem k vyšším hodnotám, které jejich aktér vyznává. Je ovšem třeba kriticky připustit, že tato teorie dokáže vysvětlit chování poměrně značné části populace. 2.3 Výzkumy a klasifikace volného času 2.3.1 Volný čas jako předmět výzkumu Výzkumy volného času jako součást širšího sociologického zkoumání probíhaly a probíhají kontinuálně od doby, kdy se volný čas stal předmětem vědeckého zájmu (Long, 2013, 2007; Sirakaya-Turk et al., 2017). Rovněž v oblasti psychologie vol- 57 2.3. VÝZKUMY A KLASIFIKACE VOLNÉHO ČASU ného času probíhal výzkum velmi intenzivně (Mannell, 2014). V roce 1980 byla ve Spojených státech založena Akademie volnočasových věd (Academy of Leisure Science), která si předsevzala být organizací spojující odborníky v oblasti volného času a vytvořit pro ně prostor ke vzájemné výměně názorů.6 Výsledky výzkumů byly nejčastěji publikovány v časopisech Leisure Sciences, Journal o f Leisure Research, Leisure Studies, Leisure/Loisir, Loisir et Societě, World Leisure Journal, Annals oj Leisure Research, ale i v mnoha dalších zaměřených na sociální vědy, ekonomii, politiku, turismus, psychologii nebo obecně na výzkum v sociální oblasti. V 90. letech 20. století převládal ve světě v oblasti výzkumu volného času spíše izolovaný výzkum jeho jednotlivých aspektů (Shaw, 2000), jimž byla často věnována i samostatná čísla časopisů - např. volný čas a zdraví {Loisir et Societě, 18, 1, 1995), volný čas a rozvoj komunit (Journal of Applied Recreation Research, 21, 1-2, 1996), volný čas a rodina (Journal of Leisure Research, 29, 1, 1997) či volný čas a časový tlak (Loisir et Societě, 21, 2, 1998). Směřování výzkumu významně ovlivnilo vydání knihy Chrise Rojeka Decentring Leisure (1995), v níž vybízí k ústupu od chápání volného času jako stredobodu výzkumného zájmu a navrhuje spíše kontextové vnímání volného času. Zaměření výzkumných článků v časopisech Leisure Studies i Leisure Sciences se v první dekádě 21. století díky této změně podstatně více zaměřuje na výzkum volného času v souvislostech s ostatními sociálními kategoriemi. Ve výzkumech se objevují témata spojená s problematikou tzv. e-leisure (Nimrod - Adoni, 2012), sociálních nerovností souvisejících s volným časem (Be-enackers et al., 2012; Veal, 2016), zdraví (Chick et al., 2015), turismu (Zhang -Zhang, 2018) nebo sportu (Moon - Heo, 2011). V posledních letech napříč periodiky dominují výzkumná témata volného času spojená s pandemií covid-19 (např. Abdel Hadi et al, 2021; Bond et al, 2021; Ettekal - Agans, 2020; Lachance, 2021; Lashua et al., 2021). Rovněž vznikají systematické přehledy o výzkumech volného času napříč světem, zajímavým příkladem jsou studie Hodge et al. (2015) nebo Ulker-Demirela a Ciftciho (2020). Zdá se, že nutnost systematického výzkumu volného času a tedy i počet výzkumných studií narůstá v těch společnostech, kde volný čas sehrává stále významnější úlohu v osobním, rodinném i komunitním životě. To platí především pro společnosti s vysoce rozvinutou ekonomikou (Zhang, 2018). Ve Spojených státech amerických probíhají díky činnosti Národního úřadu pro ekonomické výzkumy (National Bureau of Economic Research) dlouhodobá zkoumání (Aguiar - Hurst, 2008; Attanasio et al., 2012), která mapují vývoj v oblasti příjmů, spotřeby a volného času, přičemž sledují zejména distribuci času u jednotlivých sociálních vrstev a skupin. Díky těmto výzkumům bylo např. zjištěno, že v průběhu let 1980-2010 poklesl u mužů s vyšším vzděláním průměrný počet hodin v týdnu, kdy se věnovali volnočasovým aktivitám, o 1,2 hodiny, u žen s vyšším vzděláním v temže období dokonce o 1,9 hodiny. Oproti tomu u mužů Webové stránky akademie lze nalézt na adrese . 52 KAPITOLA 2. VOLNÝ ČAS - PŘÍSTUPY A TEORIE s nižším vzděláním se zvýšil počet hodin věnovaný volnému času týdně o 2,5 hodiny a u žen o 0,2 hodiny. Vzhledem ke skutečnosti, že ve stejném období zároveň ostře stoupala nerovnost v oblasti příjmů mezi lidmi s nižším a vyšším vzděláním, se naplňuje Bourdieuho paradox zmíněný výše, totiž že ti, kdo by volný čas mohli prožívat díky svým prostředkům na něj „nemají čas", zatímco prudce klesají příjmy skupin, kterým se naopak volného času dostává stále více. Obě skupiny tak mohou vůči volnému času pociťovat určitý druh frustrace. Kategorie Kumulované aktivity sledování televize socializační činnosti cvičení/sport čtení zábava a koníčky jídlo spánek osobní péče relaxace s přáteli a rodinou, hraní her s rodinou či přáteli, telefonování, navštěvování nebo pořádání setkání apod. sportování, navštěvování sportovních utkání, cvičení, běhání apod. čtení knih a časopisů, čtení běžné i elektronické pošty apod. chození do kina či divadla, poslech hudby, počítačová zábava, tvorba umění a výrobků, hra na hudební nástroje apod. Tabulka 2.2: Kategorie volnočasových aktivit podle výzkumů Národního úřadu pro ekonomické výzkumy v USA (Aguiar - Hurst, 2008, 12) 2.3.2 Problémy s klasifikací volnočasových aktivit Zřejmým problémem, který výrazně znesnadňuje porovnání výsledků jednotlivých výzkumů, je dosavadní neexistence systematického třídění a klasifikace volnočasových činností, a tím i metodologická nejednotnost7 při zkoumání volného času (Dudová - Sindelířová, 2012). Dlouhodobé výzkumy realizované v USA (Aguiar - Hurst, 2008) rozčleňují vol-nočasové aktivity do několika málo kategorií (tab. 2.2), které sice přinášejí sumární pohled na způsob prožívání volného času, nicméně nedovolují zpětné rozkódování jednotlivých činností a detailnější porovnání a průběžné srovnání vývoje zájmu o jednotlivé činnosti. Podobně je např. v Jižní Korei je využíván National Leisure Activities Survey (Kim et al., 2021). Jinou klasifikaci, motivovanou rozlišením tzv. angažovaného volného času (se-rious leisure) (Stebbins, 2006), navrhl ve své knize The Idea of Leisure Robert A. Stebbins (2012) a je odvozena od charakteru vykovávané volnočasové činnosti. Jejím účelem není primárně poskytnout klasifikaci pro výzkum, ale zařadit a rozlišit 7 Metodologii zkoumání volnočasových aktivit znesnadňuje mimo jiné i různost filosofických a sociálněvěd-ních přístupů k této problematice (Bramham - Wagg, 2014). 53 2.3. VÝZKUMY A KLASIFIKACE VOLNÉHO ČASU serious leisure v kontextu volnočasových aktivit. Volný čas se podle Stebbinse dělí na: • činnosti příležitostné (casual) - hry - relaxace - pasivní zábava - aktivní zábava - společenská konverzace - činnosti stimulující smysly - příležitostné dobrovolnictví - pohybově uspokojující činnosti (aerobic apod.) • činnosti stálé a vykonávané s vážným zájmem (serious pursuite) - serious leisure (angažovaný volný čas) * amatérská činnost • umění • věda • sport • zábava (působení) * dobrovolnictví zaměřené na • lidi • ideje • věci • rostliny • živočichy • prostředí * koníčky (hobbyisté) • sbírání věcí • výroba a kutilství • zájmové aktivity (rybaření, turistika apod.) • sporty a hry • svobodná umění - obětavá bezplatná práce * svobodná povolání * poskytování poradenství * řemeslné práce * „malá" zaměstnání (příležitostná výpomoc) 54 KAPITOLA 2. VOLNÝ ČAS - PŘÍSTUPY A TEORIE • činnosti vázané na projekty (project based) - jednorázové - příležitostné. Nevýhody Stebbinsova členění pro užití ve výzkumu jsou zřejmé a spočívají především v přílišné preferenci serious leisure, což však principiálně nelze autorovi vzhledem k účelu jím vytvořené klasifikace vytýkat. Dalším nedostatkem, s nímž se toto členění potýká ve vztahu k výzkumu je obdobně jako v členění uvedeném výše vysoká míra kumulace činností a z toho vyplývající omezení. Pro úplnost je třeba dodat, že Stebbins (2014) na rozdělení volného času nadále pracuje a kategorie rozšiřuje. Uvedené dva příklady dobře demonstrují nedostatečnost uváděných členění, která se navíc liší výzkum od výzkumu. Z těchto důvodů jsme přistoupili k vytvoření klasifikace nové, která by zachovala jednoduchost členění, ale zároveň poskytovala komplexní informace pro analýzu volnočasových činností. 2.4 Volný čas, kultura a hodnoty 2.4.1 Volný čas a kultura Každá lidská společnost se vyznačuje instrumentálně-utilitárními a expresivními aspekty. První z nich zahrnují ekonomické a politické systémy, příbuzenské a rodinné vazby a další podobné společenské projevy. Druhé z nich ukazují na způsoby, jimiž lidé vyjadřují sami sebe - své emoce, přesvědčení a pocity. Volný čas je kategorie, která spadá spíše do druhé skupiny aspektů, do té, která bezesporu narůstá s rozvinutostí společenských struktur a s ekonomickou prosperitou (Chick, 1998). Není proto divu, že problematika prožívání volného času představuje stále důležitější téma 21. století (Rojek, 2010), jehož význam od doby vzniku moderní společnosti až do současnosti permanentně vzrůstá. Ani z hlediska vzdálenější historie nelze pominout existenci úzké vazby mezi společností a fenoménem volného času, která se od dob řecké kultury proměňovala podle charakteru jednotlivých historických epoch až do současnosti (Hunnicutt, 2006). Volný čas je tedy bezpochyby úzce svázán s kulturou společnosti, v níž je prožíván (Rojek, 2006). Jaká je však podoba tohoto vztahu? Odpověď na tuto otázku souvisí úzce se skutečností, jak vlastně kultura naplňuje životy konkrétních lidí. Ukazuje se, že uvažovat o prožívání volného času jako o prostém produktu kultury, podle něhož by bylo možno měřit vyspělost kultury, není správnou cestou. Zejména nebezpečným se toto pojetí stává, pokud se určitá kultura prezentuje jako 55 2.4. VOLNÝ ČAS, KULTURA A HODNOTY vzor k následování a hlásá nebo dokonce nutí své výdobytky jako hodné následování jiným kulturám8 (Rojek, 2006). Pohled na volný čas jako produkt kultury nabídla jako první tradice kulturního materialismu založená Raymondem Williamsem (1921-1988) (1971). Tato teorie kultury, kterou převzali také někteří teoretici volného času (Clarke - Critcher, 1985), vnímá kulturu jako všechno, co se týká materiálního, intelektuálního i duchovního života lidí, tedy zejména instituce, hodnoty, přesvědčení a vzorce kulturní inkluze a exkluze. Kultury a v jejich rámci i způsoby prožívání volného času se navzájem liší kontinuitou výše zmíněných prvků a především stálostí společenských kódů a představ (Rojek, 2006). Materialistický či spíše neomarxistický prvek této kulturní teorie spočívá v provazování zmíněných charakteristik s ekonomickou, kulturní a politickou nerovností a s ní souvisejícím napětím mezi třídami. Volný čas a zejména nemožnost jeho svobodného (tedy především ekonomicky nezávislého) prožívání se tak stává rukojmím třídních nerovností a místo relaxace produkuje spíše nestabilitu. Francouzský sociolog, antropolog a filosof Pierre Bourdieu (1930-2002) (2010) oproti kulturnímu materialismu definoval kulturu pomocí konceptu habitu, jenž představuje systém generativních schémat zakotvených v lokalitě. Generativnísché-ma1 mimo jiné, v sobě nese sociolingvistické formy, hodnoty, přesvědčení, mýty, kolektivní znaky (insignie) a tradice. Toto schéma generuje kulturní kapitál, který rozlišuje jednu kulturní formaci od druhé. Prožívání volného času je - jako každá individuální i sociální aktivita - ovlivněno tímto habitem, a tím de facto determinováno. I v Bourdieuho teorii tak stále zůstává volný čas jako fenomén závislý na habitu. Jako mnohem vhodnější by se mohlo jevit chápání volného času a jeho prožívání jako samotné základny kultury. Toto pojetí navrhn ve své knize Muse und Kult Josef Pieper (1904-1997) (2007; anglicky Leisure: The Basis oj Culture, 1998). Prožívání volného času a aktivity v něm nám podle Piepera napomáhají překročit hranice každodennosti a otevřít se nadlidským, životadárným existenciálním silám, které nás občerstvují a obnovují. Vrcholem takovéhoto prožívání volného času je slavení. I přes přesvědčivou a v mnoha ohledech brilantní Pieperovu tezi o kultuře, která je založena na prožívání volného času a je v tomto smyslu „produktem" sféry volného času, lze takový postoj všeobecně jen těžko přijmout, neboť především platí i obrácené tvrzení, že volnočasové aktivity jsou vždy realizovány a zakotveny v rámci určité kultury (Kelly, 1987). Oba směry, od kultury k volnému času (Williams, Bourdieu) nebo opačně (Pieper), se nám v určitém smyslu jeví jako nedostatečné či ne zcela vystihující identitu V dějinách teoretických přístupů k volnému času se tento přístup objevoval v období 70. a 80. let ve Spojených státech (Cheek- Burch, 1976; Kaplan, 1975) i v Evropě (Dumazedier, 1974; Roberts, 1978). 56 KAPITOLA 2. VOLNÝ ČAS - PŘÍSTUPY A TEORIE volného času. Naopak se domníváme, že k porozumění volného časuje potřeba obou přístupů v dynamické rovnováze. 2.4.2 Volný čas jako sféra hodnot Otázkou k hlubšímu zamyšlení zůstává, jakou roli ve vztahu ke kultuře sehrávají hodnoty. Zda jsou součástí kultury, budeme-li ji vnímat v souladu s Bourdieuem, nebo ji nějakým způsobem překračují. Domníváme se, že pravděpodobnější je spíše druhý předpoklad, totiž že hodnoty určitým špecifickým způsobem konkrétní kulturu překračují. Filosoficky zastával tento názor např. Max Scheler, přikláněl se k němu rovněž již dříve citovaný kulturní antropolog a sociolog Clyde Kluckhohn (1951) a empirický základ pro toto tvrzení poskytl výzkum univerzálních hodnot Shaloma Schwartze a Wolfganga Bilskyho (1992; 1987; 1990), který prokázal existenci univerzálních hodnotových typů. Je zřejmé, že ne všechny hodnoty přesahují kulturu, avšak univerzální hodnotové typy, byť jsou v různých kulturách různě akcentovány, bezesporu představují přesvědčivý důkaz, že hodnoty a jejich organizace v žebříčku hodnot (hodnotová orientace) souvisejí se samotnou podstatou člověka a lidství. Specifičnost transcendence těchto univerzálních hodnotových typů vůči kultuře se projevuje zejména v situacích, kdy kultura sehrává zprostředkující roli v procesu identifikace osoby s konkrétními hodnotami. Sehrává-li kultura zprostředkující roli při sdílení hodnot a stejně tak děje-li se prožívání volného času v rámci kultury, potom lze vskutku oprávněně předpokládat, že mezi hodnotami a volným časem budou existovat hlubší vazby a specifické formy prožívání volného času se mohou stát nástrojem pro sdílení a interiorizaci hodnot. Proto dále uvažujeme o volném čase jako o sféře hodnot, v níž se odráží volný čas jak kulturně či habituálně determinovaný, tak díky vazbě na hodnoty, které často rámec kultury překračují, jako kulturu utvářející. V případě přijetí výše uvedené hypotézy se pro nás stane otázka volby správného způsobu prožívání volného času kruciální. Stojí za pozornost, že v tomto smyslu klíčovou otázku ke zkoumání si položil již Aristoteles ve své Politice (Aristoteles, 1998, 1137b): „Jaká činnost ve volném čase je vlastně ta správná?" Jak jsme ukázali v předchozích podkapitolách, volný čas lze nahlížet z různých perspektiv. Výsledkem života a výchovy v postmoderní situaci, včetně prožívání volného času, je často agnostický či dokonce nihilistický pohled (Rajský, 2009) na skutečnost a ztráta budoucí perspektivy. Pokusme se tuto nepříliš lákavou představu svádějícího světa komerčních prefabrikátů a okamžitého uspokojování potřeb poněkud narušit, podobně jako se o to pokusili autoři konceptu volného času jako krajiny. V našem pojetí se bude jednat o volný čas pojímaný jako sféra, v níž se manifestují, ale i zpětně budují a utvářejí hodnoty. Je místem, v němž tlak rolových očekávání nepůsobí takovou silou, jako v oblastech jiných. Je tak zároveň ideálním místem otevřeným pro výchovné působení. 57 KAPITOLA 3 Hodnoty a volný čas jako pedagogický problém „ Člověk se stává člověkem pouze prostřednictvím lidského společenství. ... Lidská bytost, pokud jde o vše, co ji činí lidskou bytostí, neexistuje nejprve jako jednotlivec, aby pak vstoupila do společenství s ostatními, ale bez tohoto společenství není vůbec lidskou bytostí. " Paul Natorp, Sozíalpädagogík, 1904 V předchozích kapitolách textu jsme se snažili o uchopení teoretických konceptů hodnot a volného času s přihlédnutím k významným názorům a pojetím v oblastech filosofie, sociologie i psychologie. Při hledání propojení obou fenoménů se ukazuje, že jsou oba svou povahou jednak problémem bytostně sociálním, ale také problémem pedagogickým. Společně s Paulem Natorpem (1904), jehož citátem ze zakladatelského díla sociální pedagogiky uvádíme tuto kapitolu, jsme přesvědčeni o bytostně sociální povaze výchovy, která se nedá uskutečňovat jinak než v lidském společenství a pro niž je toto společenství zdrojem při utváření vlastní jedinečné osobnosti (srov. také Masaryk, 1945). Formování hodnot totiž probíhá v procesu socializace a (sebe)výchovy, které mají nemalý vliv na budoucí komplexní hodnotovou orientaci každého člověka. V této knize se pokusíme obhájit tezi, předjímanou již dříve některými autory (De Grazia, 1994; Edginton et al., 2006; Kaplan, 1975), že existuje intimní a intenzivní pouto mezi prožíváním volného času a mezi hodnotovými preferencemi. Max Kaplan soudí (1975, 39), že „volný čas je ovlivňován přímo představami a soudy o dobru a zlu, kráse či ošklivosti. Problém je kruhový: hodnoty ovlivňují výběr a prožívání volnočasových aktivit, ale, snad dokonce navzdory tomuto ovlivňování, zkušenost a prožitek ve volném čase mohou zpětně ovlivnit, modifikovat nebo do- 59 konce zcela obrátit hodnoty." Tento vztah lze předpokládat u hodnot univerzálních, jež přesahují rámec jednotlivých kultur, stejně jako u hodnot kulturně závislých, které jsou propojeny se společností v konkrétním (kyber)prostoru. Je to vztah, který se v průběhu lidského života proměňuje a lze jej využít při formování hodnot nových generací mladých lidí. Takto formulovaný vztah mezi hodnotami a volným časem je založen na několika východiscích: 1. Platónově (1997, 763d, 828d, 832d; 2007, 175d-e; 2003, 110a; 2007, 172; 2005, 500c, 619c; 1997, 813c, 820c, 961b) chápání volného času jako příležitosti; 2. Aristotelově (1998, 1333a) přesvědčení, že prožívání volného časuje vhodným místem pro rozvoj komunity a budování obce (která v období kyberprostoru již nemusí být svázána s místem); 3. Hartmannové (1949) kumulativní povaze dobra jako výsledku teleologie hodnot; 4. von Hildebrandově (1953) etice a fenomenologii hodnot spjaté s jejich vazbou na intersubjektivní význam; 5. Deweyho (Dewey, 1939) praktické etice založené na dynamičnosti hodnotových soudů; 6. Parsonsonově a Shilsově (1951) popisu teorie jednání, která rozlišuje napětí mezi vlastními dispozičními potřebami a rolovými očekáváními; 7. Kluckhohnově (1951) definici hodnot, které jsou konceptualizovány jako tužby, které ovlivňují volby způsobů, možností a cílů jednání; 8. Bourdieuho přesvědčení o kultuře a habitu jako pojivech, v nichž jsou zprostředkovávány hodnoty, a jež zároveň tvoří základní prostor pro prožívání volného času (1984); 9. Kellyho úvahách o problematičnosti určení volného času pouze jako negace času věnovaného práci; volnočasový prostor je místem, kde dochází k budování základních sociálních a hodnotových struktur osobnosti (1985); 10. přesvědčení o úzkém propojení hodnot a postojů s vyššími i nižšími potřebami, tak jak je rozlišil A. H. Maslow a jak je do oblasti hodnot promítli prostřednictvím motivačních domén S. Schwartz a W. Bilsky (1987; 1990); 11. Neulingerově rozlišení (1983), že volný čas není jen vymezením úseku času, ale je subjektivně prožívaným stavem; 60 KAPITOLA 3. HODNOTY A VOLNÝ ČAS JAKO PEDAGOGICKÝ PROBLÉM 12. přesvědčení o volném čase jako místě, které na kultuře závisí a vyjadřuje ji (Bourdieu, 1984; Williams, 1971), ale také jako o místě v němž se kultura zároveň utváří (Pieper, 2007); 13. klíčové úloze citlivého vedení v oblasti volného času, které může významně napomoci rozvoji hodnotového profilu jednotlivce. Poslední ze zmiňovaných východisek, klíčová úloha citlivého vedení, v sobě ukrývá aplikaci zásadního rozlišení Nikolaie Hartmanna (1949), který se, jak uvádíme výše (viz. kap. 1.1.3 na str. 21), snažil postihnout komplikovaný vztah mezi dobrem a hodnotou. Budeme-li jeho nauku aplikovat na sféru sociální pedagogiky, můžeme za klíčové pokládat rozpoznání intence k dobru, která musí být přítomna u vychovatele. Vychovávaný intenci k dobru musí rozpoznat a toto rozpoznání není intelektuálním aktem, nýbrž aktem citu. Na tomto rozpoznání závisí do značné míry úspěch pedagogického působení. Pokud tato intence není rozpoznána, ba co hůře, není-li vůbec přítomna, je nemožné vychovávat a pedagogické působení se stává de facto škodlivým. Tato škoda není zpravidla přítomna materiálně, tedy v obsahu výchovy, ale ve vztahu vychovávaného k tomuto obsahu, který se může obrátit i směrem k jeho zneužití, tedy ke zlu. V praxi je teze o souvztažnosti hodnot a volného času inspirací a výzvou současné doby pro sociální pedagogy i pedagogy volného času, přičemž tuto tezi, společně s metodologií výzkumu, který se ji snaží obhájit, budeme prezentovat v této kapitole. V dalších kapitolách se pokusíme blíže analyzovat vztah mezi konkrétními způsoby prožívání volného času a hodnotami. Jsme přesvědčeni, že vnímání volného času jako sféry hodnot je zejména v období globalizace a postmoderní situace jednou z klíčových možností, jak využít v rámci sociální pedagogiky, sociální práce a pedagogiky volného času konkrétní aktivity k výchově k hodnotám. 3.1 Hodnoty a pedagogické působení ve volném čase Výchova a vzdělávání ve volném čase tvoří již od poloviny 20. století nedílnou součást pedagogiky (Freericks et al., 2010). Významnou roli přitom sehrává ve dvou podoborech pedagogiky, a to sociální pedagogice (Kraus, 2008) a pedagogice volného času1 (Hofbauer, 2004; Opaschowski, 1996). V následujícím textu se pokusíme objasnit klíčovou roli hodnot v obou těchto podoborech pedagogiky a ukázat význam volného času při hodnotové formaci v rámci socializace (Grusec, 2015; Na-konečný, 2020; Výrost et al, 2019) i výchovy (Brezinka, 1996; Strouhal, 2013). Oba tyto dynamické procesy jsou celoživotní, přičemž se často socializace uskutečňuje 1 Významný německý teoretik výchovy ve volném čase Horst Opaschowski dokonce uvažuje o samostatné vědě o volném čase (2008). V českém prostředí tuto myšlenku diskutuje např. Michal Kaplánek (2007) nebo Dana Knotová (2011). 61 3.1. HODNOTY A PEDAGOGICKÉ PŮSOBENÍ VE VOLNÉM ČASE v souvislosti s akulturací (Berry, 2015) a výchova se přirozeně stává sebevýchovou, kterou je podle některých autorů již od samotného počátku (Gadamer, 2001). Při snaze o zkoumání zasazení hodnot do centra pedagogického působení narážíme jednak na potřebu vymezení působení sociální pedagogiky a pedagogiky volného času ve smyslu jejich vzájemné komplementarity, jednak na nezbytnou úvahu o vztahu socializace a výchovy, která stojí v jádru tohoto vymezení. Zakotvení a pojetí obou podoborů pedagogiky se věnujeme pouze okrajově z důvodů historického a soudobého kontextu, nicméně neaspirujeme v této knize na komplexní výklad. Při následujících úvahách o postavení hodnot v kontextu sociální pedagogiky a pedagogiky volného času vycházíme z přesvědčení, že při sociálně pedagogickém přístupu se jedná o problematiku širší co do rozsahu, kdy hodnoty sehrávají klíčovou úlohu při procesu socializace i při výchovném působení v rámci preventivních či intervenčních programů. Volný čas zde tvoří prostor pro uskutečňování preventivních i intervenčních pedagogických působení. V případě pedagogiky volného času se jedná o působení úžeji zaměřené na samotný fenomén volného času a postavení hodnot v něm, o to však hlubší co do obsahu a dosahu výchovy a vzdělávání. 3.1.1 Hodnoty a sociální pedagogika Jak uvádí jeden ze zakladatelů sociální pedagogiky Paul Natorp, „v pedagogice (by měla být) jako jedna z prvních nastolena otázka, jakým způsobem by se měla utvářet výchova člověka, zejména lidské vůle, za základního předpokladu života v lidském společenství" (1904, 84). Hledání odpovědi na tuto otázku je podle našeho přesvědčení předmětem zájmu sociální pedagogiky par excellence. Rovněž souhlasíme s tvrzením některých autorů o dynamické povaze předmětu sociální pedagogiky (Hajerová Múllerová, 2014; Procházka, 2012). Položená otázka totiž zahrnuje dva klíčové problémy, kterým sociální pedagogika čelí a které ji do značné míry definují.2 Na jedné straně se jedná o sociální interakce jednotlivce a společnosti a hledání vyváženého stavu mezi jeho zájmy a zájmy společnosti. Na druhé straně se jedná o rozvoj a dosažení optimálního způsobu života jednotlivce s využitím celého potenciálu jeho osobnosti (což opět nezbytně zahrnuje optimální způsob jeho interakcí se sociálním prostředím). První problém, zahrnující snahu o nalezení ekvilibria, je problémem sociálním. Druhý problém, zahrnující snahu o rozvoj Jak je z dalšího textu zřejmé, přikláníme se zde k širšímu chápání sociální pedagogiky, tak jak je prezentována B. Krausem (2001, 12), podle kterého se „tato disciplína zaměřuje nejen na problémy patologického charakteru, marginálních skupin, částí populace ohrožených ve svém rozvoji a potenciálně deviantně jednajících, ale především na celou populaci ve smyslu vytváření souladu mezi potřebami jedince a společnosti, na utváření optimálního způsobu života v dané společnosti." 62 KAPITOLA 3. HODNOTY A VOLNÝ ČAS JAKO PEDAGOGICKÝ PROBLÉM osobnosti, je problémem pedagogickým. Oba problémy stojí vedle sebe v určitém dynamickém napětí, které sociální pedagogiku do značné míry definuje.3 Jak vyplývá z předchozí úvahy, sociální pedagogika se při řešení sociálního problému zaměřuje jednak na dosažení optimálního poměru zájmů jednotlivce a společnosti (Poláčková, 2001) a rozvoje funkčního sociálního chování (Fryč et al., 2020), který bychom mohli označit jako wellbeing, jednak usiluje o zabránění vzniku sociálně deviantního chování. Činí tak například při realizaci sociálně preventivních programů. V případech, kdy socializace a výchova nebyla úspěšná a dochází k sociálně deviantnímu nebo dokonce kriminálnímu chování, vytváří rovněž programy sociálně intervenční. Role sociální pedagogiky v prevenci a intervenci při sociálně deviantním chování je přitom nezastupitelná, jelikož tvrdá nápravná opatření nebývají úspěšná a vedou k vysoké míře recidivy (Dollinger - Schmidt-Semisch, 2018). Ať již se jedná o všeobecné působení sociální pedagogiky při optimalizaci životních podmínek (wellbeingu), nebo její aplikace při vytváření preventivních či intervenčních programů, bude sociální pedagogika vždy čelit napětí, které vyplývá ze vztahu mezi jednotlivcem a společností. V případě výskytu deficitů nebo ve snaze jim zabránit bude stát před dilematem, zda je deficit záležitostí jednotlivce, nebo zda se jedná o deficit sociální struktury (okolností či obecných podmínek) (Richter, 2022). V každém jednotlivém případě, kdy se hledá řešení tohoto dilematu, vstupují do jeho řešení nezbytně hodnoty a jejich uspořádání (orientace), protože řešení tohoto dilematu bez nich není možné. Jsou to právě hodnoty, které ve společnosti stanovují její priority a přijatelné formy jejího uspořádání ve vztahu k osobě a její svobodě. Konečně, výše zmiňovaný Clyde Kluckhohn (1951, 411) ve své definici hodnotové orientace (kap. 1 na str. 17) vyzdvihuje právě její konstitutivní vliv na vztahy člověka k prostředí nebo k mezilidským vztahům. Jestliže jsme již výše ukázali (kap. 1.3.1), že hodnoty slouží ve společnosti jako standardy pro jednání, které každý jednotlivec v průběhu socializace integruje do své osobnosti, jsme přesvědčeni, že pro sociální pedagogiku je socializace hodnot a výchova k hodnotám jedním z klíčových východisek, na nichž může při svém působení stavět. Základní tezí této knihy, kterou obhajujeme v každé z následujících kapitol, je významný a vysoce strukturovaný vzájemný vztah mezi hodnotami a volným časem. Jestliže tedy sociální pedagogika usiluje o takovou formaci jednotlivce, aby jeho hodnoty a postoje byly v souladu se standardy jednání ve společnosti,4 lze systému těchto standardů dosahovat mimo jiné socializací a výchovou Otázce vymezení a problému dynamické definice sociální pedagogiky jsme se podrobněji věnovali v kapitole knihy Sociální pedagogika v teorii a praxi (Potměšilova, 2013, 27-37). Otázku, zda cílem výchovy je naplňování určitého hodnotového systému si kladl ve svém úvodním textu ke knize Jiřího Němce et al. (2002, 9-14) prof. Milan Přadka. Zdá se nám, že na rozdíl od výchovy se zde jedná spíše o proces socializace hodnot. Výchova totiž určitým způsobem hodnotový systém společnosti překračuje a minimálně v individuálně socializované hodnotové orientaci umožňuje transcendenci tohoto hodnotového systému. 63 3.1. HODNOTY A PEDAGOGICKÉ PŮSOBENÍ VE VOLNÉM ČASE ve volném čase (či volným časem) a volný čas proto představuje jedno z klíčových míst jejího působení (Kaplan, 1975; Kaplánek, 2017; Němec, 2002; Spousta, 1994). V případě hledání řešení druhého problému sociální pedagogiky, totiž rozvoje a dosažení optimálního způsobu života jednotlivce s využitím celého potenciálu jeho osobnosti, narážíme na limity socializace, které tato snaha vždy určitým způsobem překračuje. Jakkoliv totiž sehrává integrace hodnot, jejichž nositelem je společnost, klíčovou úlohu při socializaci, nejsou tím vyčerpány ani osobnostní ani sociální předpoklady jedince. Richard Rorty ve svém článku Education as Socialization and as Individualization (1999) přesvědčivě ukazuje, že individualita stojí vždy v kontrastu s výsledkem socializace a napětí mezi těmito dvěma póly je v zásadě zápasem mezi svobodou a pravdou, jíž je zpravidla myšlen soubor hodnot reprezentujících určitou společnost.5 Aniž bychom chtěli snižovat význam hodnotových orientací ve společnosti jako jednoho z určujících faktorů pro utváření osobnosti, nelze podcenit riziko přílišného důrazu na socializaci a formaci člověka do podoby výrazně konformního člena společnosti. Takovýto druh konformity může vést v důsledku až k vytváření totalitních nebo ideologických systémů (Kaplánek, 2017). I přes obavy z přílišného tlaku sociálního systému jsme přesvědčeni, že rozvoj významné části osobnosti zůstává vždy na jednotlivci samotném a je výsledkem jeho vlastního tvořivého přístupu k životu. Ostatně i Parsons a Shiels ve své stati (1951) o hodnotách v kontextu sociálního jednání zdůrazňují (srov. kap. 1.3.1), že při tvorbě vlastních orientací jednání je to vždy osoba jednajícího, která překonává dilemata a zohledňuje je nejen v kontextu kultury a společnosti, ale také v kontextu své vlastní osobnosti. Do konceptu utváření vlastní osobní identity, která překonává společnost i její hodnoty, výrazně zapadá rovněž postoj Johna Deweyho (Anderson, 2018; Dewey, 1916), který vnímá proces utváření hodnotových soudů podobně jako utváření samotných cílů výchovy a zdůrazňuje kontinuální dynamiku vztahu mezi (konečným) hodnotovým názorem, resp. (konečným) cílem výchovy, a probíhajícím hodnocením, resp. vzděláváním a výchovou. Volný čas, který můžeme vnímat i jako určité osvobození od rolí a rolových očekávání, poskytuje podle našeho názoru výrazný a relativně svobodný prostor pro utváření osobních hodnotových soudů, stejně jako pro reformulaci vlastních cílů výchovy a vzdělávání. V tomto smyslu je bezpochyby prostorem pro působení sociální pedagogiky, která, pokud tento prostor příliš nezatíží tlakem společenské hodnotové orientace,6 může podnítit vlastní Rorty upozorňuje, že vzdělávání ve Spojených státech (ale analogicky bude tento stav platit i v naší zemi) do přibližně osmnácti až devatenácti let je ponejvíce socializací s morálními normami a politicky konformním všeobecně přijímaným pojetím společnosti. Až v průběhu vysokoškolského vzdělávání profesoři nastolují vlastní témata a názory jako projev akademické svobody. 6 V Manifestu sociální pedagogiky (2013, 8) deklarují J. Němec a R. Šíp nezávislost a svobodu rozvoje jako ontogenetické podmínky vývoje jednotlivce a staví ji do kontrastu vůči konzervativnímu liberalismu, který zneužívá kulturu jako princip uctívání a zdroj konzervativních hodnot, a vůči komunitarismu. 64 KAPITOLA 3. HODNOTY A VOLNÝ ČAS JAKO PEDAGOGICKÝ PROBLÉM rozvoj a hodnotovou formaci člověka v každém věku. Konformita, ke které směřuje socializace, je vyvažována a překonávána kreativitiou a nonkonformitou, k níž vede rozvoj osobnosti výchovou a sebevýchovou. 3.1.2 Hodnoty a pedagogika volného času Jak uvádíme výše, pedagogika volného času se do značné míry se sociální pedagogikou překrývá, nicméně jejich vztah vnímáme jako komplementární. Jak uvádí Dana Knotová, mají oba podobory pedagogiky „společný předmět zájmu (...), kterým je zaměřenost na aktivní a společensky podporované prožívání života, blízký oběma oborům je i zájem o oblast prevence společensky negativních až patologických jevů." (2011, 46-47). Pedagogika volného času však v určitém smyslu sociální pedagogiku překračuje, neboť jejím cílem je výchova člověka k takovému prožívání a přístupu k volnému času, které povede jednak k rozpoznání hodnoty samotného volného času v životě (Kaplánek, 2017; Opaschowski, 1996), jednak k jeho využití při osobním růstu v podobě rozvoje svých schopností a zájmů (Mannel - Kleiber, 2013; Stebbins, 2012), k volbě volnočasových aktivit umožňujících optimální prožívání volného času (Csikszentmihalyi, 2009), k uspokojování a kultivování svých životních potřeb a životního stylu (Hájek et al., 2011; Stebbins, 2021) a k potřebnému potěšení, relaxaci a rekreaci. Vymezení pedagogiky volného času v českém prostředí předcházelo odlišení od školní výchovy a vzdělávání. Nejprve od výchovy mimotřídní, později mimoškolní a nakonec, od 60. let 20. století, od výchovy mimo vyučování (Hofbauer, 2004; Kaplánek, 2022). Až po roce 1989 se objevuje svébytná pedagogika volného času (Kaplánek, 2017, 2022; Spousta, 1994; Vážanský - Smékal, 1995). Již od počátku pedagogického působení ve volném čase bylo zřejmé, že výchova ve volném čase bude mít vždy svoje specifika a bude muset respektovat charakter volného času i jeho rekreační roli. Na druhou stranu nelze pominout socializační, výchovné i vzdělávací příležitosti, které volný čas pro pedagogické působení přináší. Jedním z významných pedagogických úkolů při působení ve volném čase je zcela jistě vyváženost mezi zachováním charakteru volného času s jeho podstatnými rysy a využitím zmíněných příležitostí k osobnímu rozvoji těch, kdo volný čas prožívají. Jiří Němec (2007) uvádí několik charakteristik výchovy ve volném čase, které ji výrazně odlišují od školního vzdělávání a výchovy. Patří mezi ně důraz na (1) svobodu oproti povinnosti, (2) vnitřní motivaci oproti motivaci vnější, (3) volbu vlastních cílů oproti cílům stanoveným jako standardy, (4) netradiční výchovné prostředky a formy oproti formám tradičním,7 (5) neformální roli pedagoga jako nositele mrav- 7 Vzhledem k výrazné proměně školy od roku 2007, kdy Jiří Němec tyto rozdíly formuloval, již uvedený rozdíl není tak výrazný, neboť i formální školní vzdělávání klade v současnosti stále větší důraz na inova-tivnost, pestrost a účinnost používaných didaktických a výchovných metod. K tomuto tématu i k jednotlivým oborovým didaktikám vzniklo v minulém desetiletí značné množství prakticky zaměřených publikací 65 3.1. HODNOTY A PEDAGOGICKÉ PŮSOBENÍ VE VOLNÉM ČASE nich norem oproti formální roli učitele a (6) věkově heterogenní skupiny dětí oproti školním třídám, které jsou věkově homogenní. Všechny uvedené faktory omezují sociální tlak vyvolávaný rolovým očekáváním ve vztazích mezi žáky a učiteli (pedagogy), případně vedoucími a podřízenými pracovníky v případě pracovního vztahu. Omezení rolových očekávání a výrazná míra svobody umožňují mnohem účinnější výchovné působení. Je třeba zdůraznit, že role volného času a ani příležitosti k pedagogickému působení se zcela jistě nevyčerpávají věkovou skupinou dětí a mládeže. Naopak, stále větší důraz je kladen na volný čas v průběhu celého životního cyklu (Roberts, 2013; Veal, 2013; Wiseman, 2021). Volný čas a způsoby jeho prožívání ve společnosti jsou však vzhledem k pedagogice volného času v určité diskrepanci. Ta spočívá v neustále se měnícím spektru volnočasových aktivit a jejich preferencí, na něž pedagogika volného času reaguje téměř vždy s určitým zpožděním. Jak upozornil již dříve Petr Sak (2007), má pedagogika v tomto smyslu vůči volnému času jistý dluh. Podle našeho názoru lze tento dluh sice snížit, nicméně nelze jej nikdy zcela zahladit. Je to dáno primární příčinou, díky níž tento dluh vzniká. Dynamika volného času je příliš velká, příliš rychlá a změny v souvislosti s novými možnostmi jeho prožívání jsou příliš atraktivní, než aby je dokázala pedagogika volného času v úplnosti reflektovat. Na druhou stranu je jedním z úkolů pedagogiky volného času tento dluh překonávat inovativním přístupem k návrhům nových aktivit a činností, které lze ve volném čase nabízet. Z textu dalších kapitol je zřejmé, že právě tento proaktivní přístup může být ve vztahu k hodnotám a hodnotové formaci konstitutivní. Mojmír Vážanský a Vladimír Smékal již v roce 1995 ve svých Základech pedagogiky volného času upozornili na významnou roli hodnot v oblasti volného času v souvislosti s přerodem k preferenci seberozvoje a uskutečňování vlastních osobních zájmů ve volném čase. Podobně jako Stanislava Kučerová (in Spousta, 1994, lOnn) považovali samotný volný čas za významnou hodnotu. Také předjímali situaci nastupující generace Y a budoucí generace Z (někdy také označované za generaci mileniálů), ve vztahu k práci a k volnému času. Generace Y, narozená nejčastěji mezi lety 1980-2000 a dnes představující výraznou část pracovního trhu, se soustředí na vlastní uspokojení z práce, vyžaduje rychlý kariérní postup, má relativně nízkou loajalitu vůči zaměstnavatelům a v důsledku toho mění často a s lehkostí svou práci. Především však vyžaduje vysokou míru flexibility pracovního času a často dokonce úlevy v podobě sabbatických období. (Bucuta, 2015; Lipkin -Perrymore, 2009; Saxena - Jain, 2012) To vše doplňují zvyšujícími se nároky v oblasti uspokojujícího prožívání volného času. Následná generace Z přitom trendy generace Y dále posiluje, a bude zvyklá i schopná pracovat v režimu více úloh najednou (Iorgulescu, 2016). Oproti generaci Y se liší upozaděním rychlého po- a inovativních projektů financovaných zejména z Evropského sociálního fondu. Navíc je tomuto tématu věnováno značné množství kvalifikačních prací. 66 KAPITOLA 3. HODNOTY A VOLNÝ ČAS JAKO PEDAGOGICKÝ PROBLÉM stupu v kariéře (Dolot, 2018). Navíc se jedná o první skutečně globální generaci (Bolser - Gosciej, 2015). Do popředí vstoupí tekutost volného i pracovního času, kdy se u této generace naplno projeví prolínání světa práce se světem volného času (Bauman, 2000; Blackshaw, 2010; Olecká et al., 2022). Klíčovým zájmem této generace bude dosažení wellbeingu. Radost ze života, význam volnočasových aktivit a sociální participace pro ně často představují větší hodnotu než budování kariéry a úspěchu (Snape et al., 2017). Narůstající nároky nastupujících generací na podíl volného času v jejich životě společně s jejich snahou vymanit se z přílišné zátěže z práce a s hledáním optimálního životního stylu vedou v současné společnosti do značné míry k naplnění vize Jofřre Dumazediera o civilizaci volného času (1962). V této civilizaci vnímá každý volný čas jako právo a nikoliv jako benefit či odměnu. Dumazedier v souvislosti s touto civilizací zároveň kladl závažné otázky, jak může takováto civilizace pomoci každému, bez rozdílu věku, sociálního a ekonomického postavení nebo vzdělání, aby dosáhl optimální vyváženosti mezi svobodou volby, potřebou klidu a harmonie, zábavou a účastí na společenském a kulturním životě? Dumazedier byl přesvědčen, že takovouto společnost lze vybudovat pouze na základě veřejných zdrojů a podpory. Na úvahy J. Dumazediera navázal Horst Opaschowski (1996), jenž vnímal volný čas jako příležitost k rozvoji kultury volného času, která bude poskytovat dostatek příležitostí k vyrovnání deficitů každodenního života. Tyto deficity přesně odpovídají Dumazedierovým požadavkům na civilizaci volného CctSU, Si zahrnují podle Opaschowského (1996, 29nn) samostatnost a možnost uskutečňování vlastních aktivit, spontánnost a seberozvoj, sociální kontakt a pospolitost, relaxaci a dobrý pocit a v neposlední řadě zábavu a radost ze života. Nástup generací Y a Z s jejich požadavky vůči životu a specifickým přístupem k práci si takto optimalizovanou společnost svým tlakem vynucuje „zdola", tedy na zaměstnavatelích. Ti, aby byli pro zaměstnance atraktivní a oproti jiným zaměstnavatelům konkurenceschopní na trhu práce, se musejí přizpůsobovat jejich požadavkům na životní styl.8 S masovým nástupem generace Y na pracovní trh tento trend začal a s nástupem generace Z bude podle našeho názoru akcelerovat. Pedagogika volného času při této proměně bude dozajista sehrávat významnou roli, protože je to právě ona, která se v praktické rovině věnuje metodám a formám vol-nočasového působení a zaměstnavatelé mohou jejího potenciálu využít k animaci, participačním či zážitkovým metodám (Kaplánek, 2017). Kromě výše uvedených charakteristik a sociálního kontextu má volnočasové výchovné působení ještě další specifika, která spočívají v různých rovinách vztahu mezi volným časem a výchovou. Jiřina Pávkova rozlišuje tři roviny tohoto vztahu: (1) výchovu pro volný čas, (2) výchovu ve volném čase a (3) výchovu volným časem Zajímavý přehled vývoje od začátku 21. století přináší v tomto směru A. J. Veal ve své knize Whatever Happened to The Leisure Society? (Veal, 2020, 237nn). 67 3.1. HODNOTY A PEDAGOGICKÉ PŮSOBENÍ VE VOLNÉM ČASE (Hájek et al., 2011), přičemž všechny tři roviny představují různé vztahy vůči hodnotám. V prvním rovině je hodnotou samotný volný čas, který je nedílnou součástí života a rozpoznání jeho hodnoty je klíčem k optimálnímu (hodnotnému) způsobu jeho prožívání (Hájek et al., 2011; Kaplánek, 2017). Další dvě roviny směřují k prožívání volného času v aktivitách (výchova volným časem) a institucích (výchova ve volném čase) a považujeme je za klíčovou aplikační doménu výchovy a prostorem k expozici, recepci a internalizaci hodnot. Zcela zvláštní oblast působení ve volném čase se silným hodnotovým kontextem představuje neformální a informální vzdělávání (Lubkowska - Paczyňska-Jejdrycka, 2016; Pospíšilová, 2010b; Radzeviciene et al., 2021; Serák, 2009; Thoidis - Pne-vmatikos, 2014). Neformální vzdělávání se přitom zdaleka neomezuje na skupinu dětí a mládeže, na něž původně cílilo v rámci mimoškolní výchovy. Vzdělávání ve školských zařízeních samozřejmě i nadále zůstává klíčovou součástí neformálního vzdělávání a svým působením střediska volného času (domy dětí a mládeže nebo jen stanice zájmových činností), školní družiny nebo školní kluby doplňují a rozvíjejí výstupy z učení ve formálním vzdělávání (Hájek et al., 2011; Hofbauer, 2004; Pávkova et al., 2008). Díky sníženému tlaku na výkon a využití vnitřní motivace dětí může toto vzdělávání dosahovat cílů často efektivněji než tradiční školní vyučování. Jak již bylo naznačeno výše, neformální a informální vzdělávání také sehrává stále větší úlohu v procesu celoživotního vzdělávání dospělých (Knotová, 2011; Krystoň, 2011), mezi nimiž zvláštní a stále významnější skupinu tvoří senioři9 (Janiš - Skopalová, 2016; Spatenková - Smékalová, 2015). Vzdělávání a osobní rozvoj se tak stávají skutečně celoživotními. 3.1.3 Hodnoty v kontextu socializace a výchovy ve volném čase Pro porozumění rozdílu, který vnímáme mezi přístupem sociální pedagogiky a pedagogiky volného času k socializaci i výchově, je klíčovým pojmem aktivita, nebo přesněji aktivita vykonávaná bez nátlaku. Podle Roberta Stebbinse (Stebbins, 2012, 6) je aktivita „druhem jednání, v jehož rámci účastníci nad něčím přemýšlí nebo něco dělají s nadějí na dosažení vytčených cílů." Aktivity se však zásadně liší od rolí, které v životě naplňujeme. Zatímco role jsou svázány se statusem nebo pozicí ve společnosti, u aktivit tato vazba neplatí vždy. Psychologové, antropologové a sociologové mají podle Stebbinse (2012) tendenci vnímat sociální vztahy v intencích rolí a přehlížet aktivity. Na rozdíl od rolí, které jsou statické a jsou spojovány s očekávanými způsoby chování (rolová očekávání), jsou aktivity dynamické a představují aktuální způsoby chování a jednání. Dynamičnost aktivit a statičnost rolí 9 Z vlastní pedagogické zkušenosti můžeme potvrdit, že se v případě seniorů a jejich zapojení např. do aktivit v rámci univerzit 3. věku jedná o velice přesvědčivý důkaz o hodnotě vzdělání pro něj samotné. Pro seniory představuje vzdělávání společně s budováním sociálních kontaktů v rámci skupin základní motivaci k účasti na této volnočasové aktivitě (Nováková - Lorenzová, 2020). 68 KAPITOLA 3. HODNOTY A VOLNÝ ČAS JAKO PEDAGOGICKÝ PROBLÉM představuje podle našeho názoru vymezený prostor působení sociální pedagogiky i pedagogiky volného času. Aktivity i role jsou přitom konstitutivními prvky při utváření osobnosti a integraci jejích hodnot. Model teoretických vztahů mezi socializací, výchovou a v nich působící sociální pedagogikou a pedagogikou volného času jsme se pokusili graficky znázornit na obrázku 3.1. Obrázek 3.1: Vztah sociální pedagogiky a pedagogiky volného času v kontextu socializace a výchovy ve volném čase Role a jejich očekávání jsou klíčové jak pro úspěšnou socializaci, která umožňuje jejich naplnění ve smyslu integrace ve společnosti, tak pro výchovu, která vede k jejich naplnění ve smyslu transcendence společenských (rolových) očekávání a rozvinutí role do nového rozměru a nové podoby kreativním přístupem každé osobnosti. Kreativní naplnění rolí integruje ve svém působení sociální pedagogika. Naplnění aktivit vedoucí k transcendenci osoby v sobě integruje pedagogika volného času. Tak jako společnost uplatňuje a prosazuje své hodnoty prostřednictvím rolových očekávání, tak jsou rovněž aktivity, především ty ve volném čase, nositelkami hodnot. Jsou-li hodnotové vazby u jednotlivých aktivit rozpoznány, mohou být aktivity využity k přijímání a hledání odezvy na tyto hodnoty. Výzkum, který prezentujeme v této knize, ukazuje, jak mnohovrstevnaté je propojení mezi hodnotami a aktivitami ve volném čase a naznačuje, že existuje více aktivit, jimiž lze přivádět k hodnotám. Naopak téměř každá hodnota je navázána na špecifický okruh aktivit, které ji naplňují. Hodnoty se tak mohou prostřednictvím aktivit stát cíli výchovy ve volném čase. 69 3.1. HODNOTY A PEDAGOGICKÉ PŮSOBENÍ VE VOLNÉM ČASE Jak ukazují Michal Kaplánek at al. (2017), výchovu ve volném čase nelze uskutečňovat bez stanovení cílů. Bez nich by postrádala smysl. Hodnoty, reprezentující cíle výchovy ve volném čase, ať již jsou kladeny samotnými účastníky aktivit, pedagogy volného času, rodiči nebo kýmkoliv jiným, se prostřednictvím aktivity mohou internalizovat v osobě účastníka aktivity. Jak jsme již ukázali výše, výchova jako proces formování osobnosti a hledání jejího maximálního potenciálu a optimálního způsobu života má vždy transcendentní charakter. Směřuje k něčemu, co aktuální stav člověka přesahuje (Kučerová, 1994). V historii pedagogiky stála otázka transcendence osoby výchovou v centru kladení výchovných cílů a cílů celého pedagogického působení. Na tuto transcendenci upozorňuje v jádru své pedagogiky již J. A. Komenský, který ve své Velké didaktice staví formativní roli výchovy jako zcela klíčovou pro vlastní bytí člověka, když uvádí, že „hominem, si homo fieri de-bet, formari oportere [člověk, má-li se stát člověkem, musí být formován]" (1657a, 34, Cap. VI ). V Pampaedii pak tuto myšlenku rozvíjí a upozorňuje i na důsledky zanedbání procesu výchovy a vzdělávání a rizika upadnutí člověka v nečlověka (Komenský, 1992, 18, kap. II, odst. 11). Transcendentní charakter výchovy v důsledku ukazuje, že v případě výchovy při pedagogickém působení ve volném čase je nutné rozlišovat dva druhy hodnot. Prvními jsou ty, které má každá osoba internalizovány a jsou vlastním vyjádřením jejích skutečných a aktuálních přesvědčení. To jsou hodnoty, nazvěme je aktuální, které má každý člověk jako své motivační činitele a které fakticky ovlivňují jeho chování. K těmto hodnotám se vztahují psychologické teorie hodnot (Rokeach, 1968, 1973; Schwartz - Bilsky, 1987) a sociologické teorie jednání (Parsons - Shils, 1951), kterým se věnujeme v kapitolách 1.2 a 1.3.1. Kromě prvního typu hodnot však existuje i druhá skupina vysoce preferovaných hodnot, které bychom mohli označit jako referenční. Ty, které si osoba klade sama, nebo je k nim přivedena vychovateli, jako vizi či projekci sebe sama, jako přesvědčení o optimální podobě svého jednání a cílů svého života. Referenční hodnoty se ne vždy musejí potkávat s hodnotami aktuálními, spíše se zdá, že jsou s nimi často v určitém druhu rozporu a napětí. Pokud není toto napětí překonáváno a uspokojováno rozvojem (změnou) osoby od aktuálních k referenčním hodnotám, je zdrojem frustrace a životní nespokojenosti. Referenční hodnoty podle našeho názoru do značné míry ukazují cestu ke stavu, který je v souladu s definicí hodnot Clyda Kluckhohna (1951) skutečně vytouženým stavem. Takovým stavem, který reprezentuje, kým by člověk chtěl být ve vztahu k přírodě, sobě samému i k ostatním. Výchova i sebevýchova je v tomto smyslu cestou od aktuálních k referenčním hodnotám, které představují motivační i obsahový rámec cílů výchovy. Zdrojem těchto hodnot/cílů jsou filosofická, náboženská, ideo- 70 KAPITOLA 3. HODNOTY A VOLNÝ ČAS JAKO PEDAGOGICKÝ PROBLÉM logická, pragmatická či axiomatická východiska (přesvědčení), formulovaná a stanovená vychovateli (v případě výchovy ve volném čase pedagogy volného času), samotnou osobou nebo pocházející od společnosti. Proces stanovování, přijímání a naplňování výchovných cílů/hodnot ve volném čase je stejný jako proces při stanovování, přijímání a naplňování afektivních cílů/hodnot při výchově a vzdělávání obecně. V pedagogice a pedagogické psychologii tento proces popsalo více autorů, nicméně v našem textu uvádíme taxonomii cílů v afektivní doméně podle D. R. Krathwohla (1921-2016) et al. (2002; 1964), která je jednou z nej vlivnějších a nejčastěji užívaných. Tento proces je založen na procesu internalizace hodnot a má pět stupňů: 1. Přijímám či vnímavost (receiving) vůči existenci idejí, jevů či věcí. Tato vnímavost upoutává pozornost osoby a taje ochotná ideu, jev či věc tolerovat. 2. Reagování (responding) je stupněm, na němž je osoba ochotná na ideje, jevy či věci reagovat a začít se jimi zabývat. 3. Ohodnocování/rozpoznávání hodnoty11 (valuing) následuje po reagování a poprvé je idea, jev či věc rozpoznávána jako žádoucí/nežádoucí, důležitá/nedůležitá, významná/bezvýznamná. 4. Integrování do vlastního žebříčku hodnot (organization) navazuje na ohodnocování a umisťuje ideu, jev či věc do vlastního systému hodnot, přiřazuje jí hodnotu v relaci k ostatním idejím, jevům a věcem. 5. Internalizace a vnitřní charakterizace hodnoty (characterization by value or value set) a její pevné zařazení do vlastního hodnotového systému (žebříčku) tak, že ovlivňuje jednání a chování. Ke skutečné proměně hodnotového systému, ve smyslu změny preference hodnot a přeuspořádání jejich žebříčku, dochází podle předchozího postupu až tehdy, když se naplní i poslední, pátý stupeň taxonomie. V případě pedagogického působení ve volném čase ovšem vidíme příležitost, jak tohoto naplnění dosahovat prostřednictvím formativního působení aktivit, které jsou na hodnoty navázány. Abychom zjistili, které hodnoty jsou svázány s kterými aktivitami a u kterých sociodemogra-fických skupin jsou tyto aktivity preferovány, bylo nezbytné provést výzkum, který právě tyto vazby rozklíčuje a ukáže existující propojení. Aktivity se tak stanou nositeli hodnot nejen v teorii, ale také v pedagogické praxi sociální a volnočasové I Problematice cílů výchovy jsme se podrobněji věnovali např. ve stati Cíle výchovy v postmoderní společnosti (Pospíšil, 2011). II V českém překladu ve Školní didaktice (Kalhous - Obst, 2002, 284) je použit termín oceňování. Tento překlad nepovažujeme za šťastný vzhledem ke specifickému charakteru činnosti. Hodnota není vždy vyjádřitelná jako cena, a to ani užijeme-li širokého významu tohoto slova. 71 3.2. VÝZKUM HODNOT A VOLNÉHO ČASU pedagogiky, za předpokladu jejich optimálního prožívání. I když totiž aktivity považujeme za nositele hodnot, nelze při jejich prožívání pominout kvalitu tohoto prožitku. Součástí teorie o vzájemném ovlivňování hodnot a volného času, která však doposud čeká na empirické ověření, je proto rovněž předpoklad optimálního prožitku aktivity (Csikszentmihalyi, 2009, 2014; Stebbins, 2012). 3.2 Výzkum hodnot a volného času Výzkum, jehož potřebnost jsme se snažili obhájit v předchozím textu, je založen na vzájemném vztahu tří klíčových domén, jejichž vzájemné ovlivňování a interakce tvoří základní východisko pro pedagogickou práci s hodnotami ve volném čase v pedagogice volného času a v sociální pedagogice. Těmito třemi doménami jsou: a) nezávislé sociodemografické proměnné (pohlaví, věk, vzdělání, velikost obce, socioekonomický status a rodinná situace), b) cílové a instrumentální hodnoty, c) volnočasové aktivity uspořádané a kategorizované do nominální statistické proměnné. Realizovaný výzkum byl koncipován jako longitudinální s cílem mapovat jednak vztahy hodnot a volného času v roce měření, jednak otevřít možnost ke sledování dlouhodobých posunů v hodnotových preferencích, ve způsobu prožívání volného času a konečně i ve vztahu těchto dvou domén. První měření a datový sběr byl uskutečněn v letech 2009 (březen) - 2010 (březen). Vzhledem k faktu, že nej významnější část dat byla naměřena v roce 2009, označujeme sběr souhrnně rokem 2009. Plánem výzkumné skupiny bylo uskutečnit následující sběr do deseti let od původního měření, což se podařilo a následující měření a datový sběr proběhl v letech 2018 (září) - 2019 (červen). Vzhledem k tomu, že významnější období měření spadalo do roku 2019, je tímto rokem nadále označováno celé měření. V souvislosti s nástupem pandemie covidu-19 se realizační tým výzkumu rozhodl pro opakované měření v letech 2020 (prosinec) - 2022 (leden), aby byl zachycen právě vliv pandemické situace a s ní souvisejících vládních opatření. Souhrnné označení sběru je 2021. Oproti původnímu měření z roku 2009 došlo v roce 2019 a následně i v roce 2021 k obohacení výzkumného nástroje a k rozšíření či revizi portfolia měřených proměnných. Pro zachování reliability však nebyla nikdy porovnávána měření hodnot, u nichž došlo k posunu významu v jejich pojmenování. 72 KAPITOLA 3. HODNOTY A VOLNÝ ČAS JAKO PEDAGOGICKÝ PROBLÉM 3.2.1 Model vztahu sociodemografických faktoru, hodnot a aktivit ve volném čase jako teoretické východisko prováděného výzkumu Všechny tři zmíněné domény vstupují do vzájemných interakcí, přičemž první doména sociodemografických faktorů je nezávislá a obě další domény (hodnoty a volný čas) jsou chápány jako závislé (ve smyslu faktického ovlivňování prokazovaného statistickou závislostí) a rovněž jsou ve vzájemně interferenčním vztahu (jsou vzájemně závislé). V následujících kapitolách této knihy analyzujeme z celého komplexu vztahů pouze ty, které jsou podstatné pro prokázání či vyvrácení základní teze o cirkulárním, resp. interferenčním vztahu hodnot a volného času. Nad rámec těchto vztahů jsou navíc analyzovány sociodemografické vlivy na volbu volnočaso-vých aktivit, což v důsledku usnadňuje zacílení pedagogického působení na cílovou skupinu. Celý model je zobrazen na obrázku 3.2, přičemž analyzované vztahy jsou zvýrazněny plnými čarami a ostatní vztahy naznačeny čarami přerušovanými. Doména sociodemografických faktorů pohlaví, věk, vzdělání, velikost obce, socioekonomický status a rodinná situace Doména volnočasových aktivit strukturovaných do kategorií Obrázek 3.2: Teoretický model vztahu sociodemografických faktorů, hodnot a aktivit ve volném čase 3.2.2 Metody a reprezentativnost prováděných měření Výzkum byl koncipován jako mezisektorový ex-post-facto (Black, 1999; Bryman, 2016) a již od počátečního měření aspiroval na dosažení reprezentativnosti podle věku a pohlaví respondentů dle Českého statistického úřadu (2020). Relativní četnosti reprezentativního zastoupení byly odvozeny z dat Českého statistického úřadu pro daná období (Český statistický úřad, 2020, 2019b) s tolerancí ± 5 %. Uvedený 73 3.2. VÝZKUM HODNOT A VOLNÉHO ČASU toleranční limit byl naplněn ve všech sběrech, jedinou výjimkou překračující toleranci o +5 % u skupiny nejmladších respondentů a -5 % u skupiny nejstarších respondentů bylo měření v roce 2009. Reprezentativní vzorek byl odvozován až po uplatnění validizačních pravidel, která popisujeme v podkapitole 3.2.4 na straně 84. Technicky existovaly mezi jednotlivými sběry dat určité rozdíly, z nichž nej významnější souvisel se změnou média použitého ke sběru dat. To vedlo k určitým špecifickým dopadům na měření a jeho citlivost, což diskutujeme v následujících podkapitolách. Všechna měření v rámci prováděného longitudinálního výzkumu nesla řadu společných znaků a jejich základním zájmem byla zpětná kompatibilita naměřených dat. V každé z měřených domén byl tento požadavek řešen různým způsobem, nicméně plné zpětné kompatibility bylo možno dosáhnout pouze v doméně sociodemografických faktorů. Při měřeních napříč populací byla ve všech třech sběrech (2009, 2018, 2021) získána data od výrazně vyššího počtu respondentů, než kolik bylo následně zařazeno do reprezentativního výběru. Protože nebylo možné dosáhnout úplné reprezentativnosti při sběru dat (stratifikovaného proporcionálního rozložení podle věku a pohlaví), bylo nutno přistoupit k redukci již naměřených dat tak, aby byla reprezentativnost zajištěna. Tato redukce byla prováděna strojově pomocí náhodného výběru (automatizované náhodné losování databázových záznamů) tak, aby výběr odpovídal rozložení populace podle věku v intervalech po deseti letech a podle pohlaví respondentů. Detailní popis souborů naměřených dat v jednotlivých letech lze nalézt v příloze A v tabulkách A.l (pohlaví), A.2 (věk), A.3 (vzdělání), A.4 (obec), A.5 (socioekonomický status) a A.6 (rodinná situace). Měření v roce 2009 Zahájení longitudinálního výzkumu v roce 2009 probíhalo v relativně skromných podmínkách a měření bylo prováděno formou tištěného dotazníku.12 Protože tento výzkum navazoval na dříve prováděná šetření, bylo jeho významným rysem zaměření na děti a mládež. Usilovali jsme totiž o komparaci dat s dřívějšími měřeními a o zachování kompatibility. Distribuce dotazníků byla prováděna plošně, přičemž do výzkumu byly zapojeny věkové skupiny od 11 let. Vzhledem k problematice validity měření u nej mladší věkové skupiny zejména v doméně hodnot jsme dospěli k závěru, že zaměření plošných výzkumů v budoucích měřeních budeme cílit až na věkovou skupinu od 15 let. Mladší respondenti měli často potíže s porozuměním jednotlivým hodnotám a docházelo k narušení obsahové validity, čímž měření ztrácelo vypovídací schopnost. Výsledky naměřené u nej mladší věkové skupiny byly z analýz uváděných v této knize automaticky vyřazeny. Celkem byla při měření 12 Ve výzkumu volného času jsou tato dotazníková šetření označována jako průzkumy v domácnostech. (Veal, 2018, 316nn) 74 KAPITOLA 3. HODNOTY A VOLNÝ ČAS JAKO PEDAGOGICKÝ PROBLÉM získána data od 8 368 respondentů ze všech krajů České republiky, majoritně však z krajů Olomouckého, Zlínského, Jihomoravského, Moravskoslezského, Vysočiny, Královéhradeckého a Pardubického. Reprezentativnosti vzorku bylo dosaženo výše popsanou automatizovanou náhodnou redukcí (losováním) a celkově byly do analýz zapojeny údaje od 1 729 respondentů. Měření v roce 2019 V roce 2019 došlo k výrazné změně v metodě sběru dat. Poprvé byl použit nástroj Sociál Survey (2018), na jehož vývoji jsme se aktivně podíleli, a jenž umožňuje provádění online sběru dat pomocí dotazníků.13 Problematika hodnot a volného času byla součástí širšího měření, které bylo souhrnně označeno jako Dotazník pro výzkum hodnot, základních světonázorových otázek, volného času, ekonomické situace a zběhlosti v užívání informačních technologií (2018b). Dotazník obsahoval celkem 75 otázek. Každá otázka mohla být dále členěna na podotázky. Sběr dat fakticky probíhal převážně elektronicky, nicméně nástroj Sociál Survey umožňuje rovněž sběr v tištěné podobě. V případě respondentů, kteří nebyli schopni vyplnit dotazník online, bylo využito zaznamenávání odpovědí při osobním rozhovoru nebo asistované vyplnění dotazníku. Respondenti byli vybíráni napříč celou Českou republikou, přičemž již při náhodném výběru respondentů bylo dbáno na přibližnou stratifikaci podle kritérií pohlaví, věku a velikosti obce. Uvnitř stratifikovaných skupin byl dotazník široce a náhodně rozprostřen napříč populací díky zapojení více než 200 dobrovolníků. Celkem byla při měření v roce 2019 získána data od 5 175 respondentů ze všech krajů České republiky. Reprezentativnosti vzorku bylo dosaženo výše popsanou automatizovanou náhodnou redukcí (losováním) a celkově byly do analýz zapojeny údaje od 1 863 respondentů. Měření v roce 2021 V roce 2021 pokračovalo měření a sběr dat podobně jako v roce 2019 s tím rozdílem, že dotazník byl rozpracován pro zjišťování ještě dalších proměnných, zejména sociálních ohrožení a postojů u dětí a mládeže. Nástroj Sociál Survey byl upraven pro adaptivní průchody dotazníkem. Bylo tak možno přizpůsobovat obsah dotazníku již dříve vybraným možnostem. Výběr specifické možnosti v obecné (filtrační) otázce tímto způsobem otevřel možnost odpovídat na detailnější otázky vztahující se k vybrané možnosti. Díky adaptivitě bylo možno upravit dotazník k mnohem podrobnějšímu a cílenějšímu sběru dat a přitom omezit počet otázek, které se týkají všech respondentů, na nezbytné minimum. Problematika hodnot a volného času byla opět součástí širšího měření, které bylo souhrnně označeno jako Dotazník pro výzkum hodnot, volného času, zběhlosti v informačních technologiích, světonázoru 13 V terminologii výzkumu volného času se jedná o e-sběr (e-survey). (Veal, 2018, 328nn) 75 3.2. VÝZKUM HODNOT A VOLNÉHO ČASU a sociálních ohrožení (2020) v němž bylo zjišťováno celkem 169 otázek, z nichž 48 zasahovalo celou skupinu respondentů. Každá otázka mohla být opět dále členěna na podotázky. Sběr dat byl prováděn mezinárodně v České republice a ve Slovenské republice. Celkem byla při měření získána data od 12 367 respondentů ze všech krajů České republiky. Reprezentativnosti vzorku bylo dosaženo výše popsanou automatizovanou náhodnou redukcí (losováním) a celkově byly do analýz zapojeny údaje od 3 451 respondentů. 3.2.3 Sociodemografické faktory První z domén, které byly v rámci výzkumu vztahu hodnot a volného času měřeny, zahrnuje sociodemografické faktory, které podle teoretického předpokladu ovlivňují jak volbu volnočasových aktivit, tak i hodnoty. Výčet těchto faktorů a způsob jejich operacionalizace při měření uvádíme v následujících podkapitolách. Všechny sociodemografické proměnné byly měřeny jako kategoriální (nominální) na uzavřených množinách výběrových možností. Pohlaví První z měřených sociodemografických faktorů bylo pohlaví respondentů. V roce 2009 byla užita prostá binární škála s možnostmi muž a žena. Vzhledem ke stále častějšímu výskytu transgender osob jsme rozhodli od roku 2019 rozšířit škálu o položku jiné pohlaví, nicméně v roce 2019 jsme získali pouze 16 a v roce 2021 pouze 15 odpovědí tohoto typu. Žádané doplnění specifikující pohlaví však přinášelo natolik nevalidní odpovědi, že takto získané údaje nemohly být zahrnuty do zpracování. Celkem takto bylo vyřazeno 31 záznamů za roky 2019 a 2021. Přehled popisných statistik za jednotlivé roky měření podle pohlaví lze nalézt v příloze A, v tabulce A.l. Věk Druhý ze sociodemografických faktorů, věk, byl měřen otevřenou otázkou a respondenti jej uváděli číslicí. Následně byly údaje strojově klasifikovány, ověřena jejich validita (rozmezí 15-99 let), a byly vytvořeny statistické kategoriální proměnné s rozdělením po 5 letech a po 10 letech. Respondenti ve věku nad 65 let tvořili samostatnou kategorii označenou jako 65+. Věk po 5 letech Věk po 10 letech 15-19 20-24 25-29 15-24 25-34 76 KAPITOLA 3. HODNOTY A VOLNÝ ČAS JAKO PEDAGOGICKÝ PROBLÉM Věk po 5 letech Věk po 10 letech 30-34 35-39 35-44 35-44 45-49 45-54 50-54 55-59 55-64 60-64 65+ 65+ Přehled popisných statistik za jednotlivé roky měření podle věkových skupin po 10 letech lze nalézt v příloze A, v tabulce A.2. Dosažené vzdělání Úrovně vzdělání jsme původně navrhovali měřit podle úrovní mezinárodní klasifikace ISCED (UNESCO Institute for Statistics, 2012). Vzhledem ke značně komplikovanému převodu ISCED úrovní na vzdělávací soustavu CR14 jsme však přistoupili ke členění obvyklému a úrovně dosaženého vzdělám byly stratifikovány do čtyř kategorií, přičemž první z nich bylo základní vzdělání (ZS), druhou vyučení v oboru na středním odborném učilišti (SOU) nebo na odborném učilišti (OU), třetí středoškolské vzdělání (SS) a čtvrtou vysokoškolské nebo vyšší odborné vzdělání. Problém při měření dosaženého vzdělání představovaly především generace, které se doposud vzdělávaly na sekundárním nebo terciárním stupni. Podle instrukcí respondenti vyplňovali již dosažené vzdělání, tedy v případě studentů středních škol základní vzdělání a v případě studentů vysokých a vyšších odborných škol vzdělání střední. Abychom mohli v detailnějších analýzách rozlišovat rovněž tato probíhající studia (přechodová stadia vzdělání), byly do měřících škál od roku 2019 zařazeny také kategorie základní, ale studuji v učebním oboru, základní, ale studuji střední školu, vyučení v učebním oboru, ale studuji střední školu, středoškolské, ale studuji vysokou / vyšší odbornou školu. Z důvodu kompatibility a porovnatelnosti výsledků byly škály roku 2019 a 2021 pro účely této knihy redukovány na základní úrovně podle následující tabulky: Problémy způsobují zejména ty stupně škol, které nepodporují prostupnost vzdělávacího systému. Vyučení v oboru tak odpovídá ISCED 3 bez podúrovní 344 a 354 a středoškolskému vzdělání naopak ISDED 3 na podúrovních 344 a 354. Naopak terciární úrovně vzdělání jsou pro naše účely příliš podrobné a úrovně 4-8 lze shrnout do jedné - vysokoškolské nebo vyšší odborné vzdělání. 77 3.2. VÝZKUM HODNOT A VOLNÉHO ČASU Měřené úrovně vzdělání Základní úrovně vzdělání (analyzované) základní základní, ale studuji v učebním oboru základní, ale studuji střední školu základní vyučení v učebním oboru vyučení v učebním oboru, ale studuji střední školu vyučení v učebním oboru středoškolské středoškolské, ale studuji vysokou / vyšší odbornou školu středoškolské vysokoškolské nebo vyšší odborné vysokoškolské nebo vyšší odborné Přehled popisných statistik za jednotlivé roky měření podle vzdělání lze nalézt v příloze A, v tabulce A.3. Velikost obce Při tvorbě kategorií sociodemografické proměnné velikost obce jsme vycházeli z číselníku Českého statistického úřadu CSU 7700 podle dokumentace datové sady k velikosti obcí (Český statistický úřad, 2019a), který ovšem užívá 10 kategorií velikostí obce, přičemž jeho citlivost při měření v populaci by s vysokou pravděpodobností vedla k uvádění zavádějících údajů. Rada respondentů zná totiž velikost své obce pouze přibližně. Z toho důvodu jsme přikročili ke stanovení částečně redukovaných (v dolních rozpětích) a částečně extenzivních (kategorie nad 150 tis. obyvatel) kategorií. Cílem redukce a extenze bylo jednak usnadnění a zpřesnění údajů získaných od respondentů, ale také lépe odpovídající charakter velikosti sídel ve vztahu ke zkoumané problematice. Z hlediska příležitostí k prožívání volného času totiž existují značné rozdíly v nabídce kulturních, sportovních a rekreačních příležitostí v závislosti na velikosti obce, v níž lidé žijí. Použité členění tak rozlišuje malé obce (do 2 tis. obyvatel), větší vesnice a městysy (od 2 do 5 tis. obyvatel), malá města (od 5 tis. do 15 tis. obyvatel), větší města (od 15 tis. do 60 tis. obyvatel - zpravidla okresní města nebo města svou vybaveností odpovídající okresním městům), velká města (od 60 tis. do 150 tis. obyvatel - zpravidla odpovídající krajským městům) a velkoměsta nad 150 tis. obyvatel, což v České republice zahrnuje Prahu, Brno, Ostravu a Plzeň. Přehled popisných statistik za jednotlivé roky měření podle velikosti obce lze nalézt v příloze A, v tabulce A.4. 78 KAPITOLA 3. HODNOTY A VOLNÝ ČAS JAKO PEDAGOGICKÝ PROBLÉM Socioekonomický status Socioekonomicky status představoval jednu z nejhůře definovatelných uzavřených škál, neboť různorodost socioekonomického statusu je velmi vysoká. Po analýze možných variant byla zvolena škála, která pro výslednou analýzu doznala redukce, zejména kvůli nízkým četnostem a značné nevyváženosti některých kategorií. Socioekonomický status je založen na pojetí role ve společnosti, kterou osoba aktuálně považuje pro sebe za dominantní. Tyto role členíme na: žáky a studenty, zaměstnance, osoby samostatně výdělečně činné („OSVČ"), starobní důchodce, invalidní důchodce, osoby na mateřské nebo rodičovské dovolené, nezaměstnané a osoby s jiným (odlišným) socioekonomickým statusem. Vzhledem k nízkým četnostem osob v invalidním důchodu a na mateřské či rodičovské dovolené jsme přistoupili k redukci škály a spojili obě tyto kategorie do jedné společně se starobními důchodci. Vznikla tak kategorie důchodce, invalidní důchodce nebo mateřská dovolená. Klíčem pro spojení těchto osob byla skutečnost, že všechny jsou podporovány státem v rámci důchodového či sociálního zabezpečení a jsou tak osobami závislými na sociálním systému státu. Stejně tak došlo ke sloučení kategorie OSVČ a kategorie osoby s jiným socioekonomickým statusem do jedné - OSVČ nebo jiný způsob obživy. Přehled popisných statistik za jednotlivé roky měření podle sociodemografického statusu lze nalézt v příloze A, v tabulce A.5. Rodinná situace Poslední ze sociodemografických faktorů, jejichž vliv jsme analyzovali ve vztahu k volnému času, byla rodinná situace. Vzhledem k pestrosti variant rodinných uspořádání jsme vycházeli ze dvou základní skupin kategorií. První skupina byla zaměřena na jedince žijící v orientační rodině (Woszidlo, 2016) a zahrnovala kategorie žije s oběma rodiči bez vlastní založené rodiny, žije s jedním rodičem bez vlastní založené rodiny, žije s prarodiči, žiji v pěstounské péči / s nevlastním rodičem a žije v dětském domově. Poslední tři jmenované kategorie byly jako specifické rodinné uspořádání orientační rodiny sloučeny do kategorie jedné s označením žije s prarodiči, pěstouny nebo v dětském domově. Druhá skupina kategorií byla zaměřena na jedince žijící v prokreační rodině (Gerhardt, 2016), přičemž k této skupině přiřazujeme i jedince, kteří žijí sami nebo v jiném specifickém rodinném uspořádání. Tato skupina obsahuje kategorie žije s partnerkou/em v manželství, žije s partnerkou/em bez uzavřeného manželství, žije s dětmi v úplné rodině, žije sám/sama s dítětem/dětmi, žije sám/sama, a žije v jiném rodinném uspořádání. Přehled popisných statistik za jednotlivé roky měření podle rodinné situace lze nalézt v příloze A, v tabulce A.6. 79 3.2. VÝZKUM HODNOT A VOLNÉHO ČASU 3.2.4 Metodologie a výsledky měření hodnot Druhou doménu výzkumu, jehož výsledky předkládáme v této knize, představují cílové a instrumentální hodnoty. Při jejich měření jsme vycházeli z upravených a rozšířených hodnotových itinerářů Miltona Rokeache (1973; 1967). Oproti původnímu Rokeachovu vyhodnocování jsme rovněž pozměnili metodu měření jejich preferencí i vyhodnocování hodnotových žebříčků. K užití itinerářů nás vedly především dva důvody. Prvním z nich je přesvědčení, že navzdory Schwartzovu výzkumu hodnotových domén a nalezení univerzálních hodnotových typů (Schwartz - Bilsky, 1987, 1990; Schwartz et al., 2001), které samy o sobě považujeme za skvělý příspěvek ke zkoumání hodnot, je stále cenné zachovat rozlišení cílových a instrumentálních hodnot, které byly identifikovány a diskutovány v sociologické teorii jednání (Kluckhohn, 1951; Parsons - Shils, 1951) i v psychologické teorii hodnot (Rokeach, 1968, 1973) jako toužené cílové stavy a způsoby jednání. Pro hledání vztahů mezi hodnotami a volným časem a vzhledem ke skutečnosti, že při výchově i socializaci je zájmem ovlivňovat jak cíle, tak způsoby jednání jsme pokládali za vhodné a užitečné zachovat Rokeachovo rozdělení hodnot a využít jej pro lepší objasnění vzájemných vztahů mezi oběma zkoumanými doménami. Po revizi měření hodnot v roce 2019 jsme Rokeachovy itineráře poněkud rozšířili a doplnili o hodnoty ze Schwartzova seznamu hodnot užitých pro identifikaci univerzálních hodnotových typů. V roce 2021 byly pro výzkum použity revidované překlady Rokeachových škál, což ovlivnilo zpětnou porovnatelnost výsledků, zejména v itineráři instrumentálních hodnot.15 Kompletní přehled hodnot měřených v jednotlivých letech lze nalézt v příloze D v tabulce D.l na straně 396. Při výzkumu byly hodnoty měřeny přímým způsobem pomocí preferenčních škál. Vůči tomuto způsobu měření lze vznášet tři druhy metodologických námitek16, přičemž všechny jsou relevantní a do jisté míry mohou snižovat validitu každého měření hodnot. První námitka je založena na rozdílu mezi skutečnou preferencí hodnoty respondenta a naměřenou preferencí, která je ovlivněna spíše respondentovou sebe-projekcí. Proti této námitce je třeba uvést, že v případě hodnotových preferencí je sporné, zda je pro celkovou hodnotovou orientaci důležitější rozpoznání těch hodnot, které vnímá respondent jako důležité, ale ve svém životě je nedokáže adekvátně naplnit (v teorii je označujeme jako hodnoty referenční; odtud i nahrazování naplnění hodnoty abúzem), nebo skutečně žité hodnoty, které přímo ovlivňují jednání (v teorii označované jako hodnoty aktuální). Jsme přesvědčeni, že se jedná vždy o určité prolnutí obou druhů hodnot vytoužených a respektovaných v přáních (re- 15 Problému překladu názvů hodnot se věnujeme ještě v následující podkapitole a je jedním z limitů prováděného výzkumu. 16 Tyto námitky jsme poprvé formulovali v knize Substance abuse in the Czech population: Reflections on threats, their value context andpossibilities of sociál prevention (Olecká - Pospíšil, 2022, 101-104) 80 KAPITOLA 3. HODNOTY A VOLNÝ ČAS JAKO PEDAGOGICKÝ PROBLÉM ferenčních) i těch reálně vyznávaných (aktuálních). Oba druhy ovlivňují a regulují lidské jednání a slouží minimálně pro morální korekci. Druhou námitkou je, že měření je ovlivňováno konkrétní sebeprojekcí a v důsledku toho jsou preference hodnot vlivem vnějšího sociálního tlaku snižovány nebo naopak zvyšovány podle předpokládaného společenského očekávání. Proti této námitce lze argumentovat kvantitativně. V případě měření celkových preferencí hodnot ve společnosti totiž není stěžejní konkrétní naměřená míra preference u jednotlivce, ale celkový vektor směřování hodnoty a poměr jejích preferencí vůči hodnotám jiným nebo v jednotlivých skupinách respondentů rozdělených podle sociodemogra-fického, případně jiného faktoru nebo faktorů. Třetí oprávněnou námitkou je vztažný charakter některých hodnot. Klasickým příkladem může být například hodnota odpuštění, kterou by mohly některé skupiny respondentů vnímat směrem k sobě samému (odpuštění je důležité, protože je důležité, že mi bylo odpuštěno) a jiné skupiny od sebe samého (odpuštění je důležité, protože je důležité, abych byl schopen odpuštění dát). Námitka přitom spočívá v nerovnosti nebo nevyrovnanosti obou směrů. Proti této námitce lze argumentovat, že oba směry (k sobě i od sebe) mohou přinášet stejně velké morální i psychické nároky. Stejně jako může být pro někoho obtížné odpustit druhému, může být rovněž obtížné odpuštění přijmout a s odpuštěním se naučit žít. Stejnou míru obtížnosti může představovat také odpuštění sobě samému (Enright, 1994). Tato ambivalence (obr. 3.3) se může vztahovat prakticky ke každé hodnotě (milovat a být milován, dostávat a dávat, mít přátele a být přítelem apod.). Navíc je vždy ovlivněna působením idealizovaného obsahu hodnoty, který pochází z náboženského, filosofického či světonázorového přesvědčení nebo ze společenského očekávání. Měření hodnotových preferencí V roce 2009 bylo měření preferencí hodnot prováděno číselným zápisem preference s detailní instrukcí pro použití škály od 1 do 10. Respondenti tedy uváděli v dotazníku číslo, jímž vyjádřili svou preferenci.17 Tento způsob měření měl poněkud hrubší charakter, proto bylo při dalších měřeních přistoupeno k jeho technické změně. Od roku 2019 bylo měření proměnných obsahujících preference hodnot prováděno na spojitých kontinuálních škálách, vnitřně omezených od 1 do 10. Technicky bylo měření uskutečněno na spojité stupnici s nastavenou citlivostí 0,1 stupně / jeden krok, aby bylo dosaženo efektu spojitosti při zachování možnosti volného vyjádření postoje respondentem.18 Všechny tyto škály byly konstruovány tak, aby mohly být 17 Instrukce k měření byla následující: Oznámkujte teď prosím hodnoty v následujících dvou tabulkách (v každé zvlášť) podle toho, jakou důležitost jim připisujete vy ve svém vlastním životě. Známkujte prosím čísly 1-10, kdy stupeň 1 je hodnota pro vás nejméně důležitá a stupeň 10 hodnota důležitá nejvíce. 18 V praxi bylo měření prováděno při online sběru pomocí html prvku INPUT a jeho typu range s nastavenou citlivostí 0,1 stupně a limity 1 a 10. Při asistovaném měření bylo užito zaznamenání na tištěný arch, 81 3.2. VÝZKUM HODNOT A VOLNÉHO ČASU Obrázek 3.3: Ambivalence horizontálního směřování hodnoty ve vztahu k vektoru hodnoty (Olecká - Pospíšil, 2022, 103) analyzovány samostatně ve vztahu k základním sociodemografickým faktorům nebo jiným faktorovým proměnným. Jednička znamenala „tato hodnota/vlastnost se mě netýká a je mi cizí " a desítka „tato hodnota/vlastnost je pro mě velmi důležitá a plně se s ní ztotožňuji". Změna metody měření, i když byla zachována použitá škála, je prvním výrazným limitem prováděného výzkumu.19 Díky způsobu operacionalizace měření hodnotových preferencí na numerické škále s limitními hodnotami 1 a 10 můžeme předpokládat spojitost této škály(Agresti, 2019) a intervalový charakter měření (Sheskin, 2011, 3-4). Z toho důvodu jsme při základní analýze proměnných obsahujících naměřené preference hodnot užili který obsahoval úsečky o délce 9 cm, přičemž preference hodnoty byla zaznamenána čárkou na této úsečce. Měření hodnoty preference bylo potom prováděno prostým přiložením pravítka. V obou případech - elektronickém i tištěném, nebyly respondentům sdělovány limity ani měřené hodnoty, stanovení preference bylo ponecháno na jejich volném vyjádření na otevřené nelimitované škále. 191 při zahrnutí uvedeného limitu jsme však optimističtí a věříme, že změna metody měření neměla fatální dopady na výsledky měření, jak ukazují posuny v hodnotových preferencích mezi jednotlivými lety měření v tabulkách 3.3 a 3.4. Žádná z křivek zobrazených v tabulkách se mezi měřeními nerozchází ve svém základním průběhu. 82 KAPITOLA 3. HODNOTY A VOLNÝ ČAS JAKO PEDAGOGICKÝ PROBLÉM stanovení středních hodnot pomocí aritmetického průměru ji a jako sekundární charakteristiku polohy jsme užili směrodatnou odchylku výběru o. Při posuzování normality naměřených proměnných jsme však zjistili značnou negativní šikmost a u mnohých hodnot i zvýšenou špičatost (Sheskin, 2011, 16-30). Tyto odchylky od normality distribuce nás vedly ke kategorizaci naměřených hodnot těchto proměnných podle střední hodnoty průměru takto: X < \ix '■ Xcat = 1 X ^ l^x ■ %cat — 2 Pro každou původní proměnnou obsahující hodnotové preference tak vznikla ještě proměnná odvozená, obsahující naměřené hodnoty kategorizované do dvou skupin podle průměru. Tyto kategorizované proměnné potom vstupovaly do statistických analýz a jejich charakteru bylo přizpůsobeno i použití statistických testů závislostí (Agresti, 2019). Reliabilita měření Vzhledem ke skutečnosti, že hodnoty byly posuzovány na základě osobních preferencí a i s ohledem na dříve prokázanou relativně vysokou nezávislost jednotlivých hodnot (Rokeach, 1973), jsme nepovažovali za vhodné prokazovat reliabilitu v oblasti hodnotových preferencí pomocí Cronbachova koeficientu Cf.20 V oblasti hodnotových preferencí je značně obtížné ověřit i reliabilitu externí, např. užitím klasického schématu test - retest, protože hodnotové preference se mohou podle aktuálního emočního stavu osoby při jejich opakovaném měření mírně měnit. Navíc opakované měření při anonymním populačním měření je prakticky nemožné zajistit. V případě anonymního populačního měření za použití vysoce komplexního nástroje je v důsledku výše uvedených omezení mimořádně obtížné reliabilitu testovat. Přes obtíže jsme se však o ověření reliability pokusili, a postupovali jsme poněkud netradičně. Inspirací nám byl model nezávislé testovací (pretest) a kontrolní (posttest) skupiny, kterou použili Teisl et al. (1995). Metodu test - retest jsme neaplikovali na jednotlivce, ale na dva nezávislé výběry z populace. Náhodným rozdělením populačních výběrů v každém roce měření vznikla kategoriální proměnná rg (reliability group), která rozdělila populační výběr v následujících poměrech: Tento koeficient byl vyvinut a je používán k ověřování integrity otázek v testech, a je založen na srovnávání měr variability u jednotlivých otázek vůči variabilitě celku. Výpovědní hodnota koeficientu se navíc poněkud komplikuje s nárůstem počtu otázek (Soukup, 2006). Koeficient a navíc předpokládá vnitřní konzistenci otázek tak, že porovnává míru stejných odpovědí. Tento způsob je vhodný pro případy, kdy je zřejmé, u kterých výpovědí lze očekávat vzájemnou interakci a asociativitu. V případě hodnot je takovýto předpoklad neoprávněný a míra interní reliabilita je obtížně detekovatelná stanovitelná. 83 3.2. VÝZKUM HODNOT A VOLNÉHO ČASU Rok měření Skupina 2009 2019 2021 rg 1 877 945 1736 rg 2 852 918 1715 Celkem 1729 1863 3451 Předpokladem ověření je, že reliabilní měření bude u dvou náhodně vybraných vzorků z náhodně měřené populace stejné a nebudou existovat rozdíly. Testování reliability bylo prováděno testem nezávislosti %2 pro C x R kontingenční tabulky (Azen - Walker, 2021; Chráska, 2016; Sheskin, 2011), kde první ze vstupních proměnných byla skupina (rg) a druhou kategorizovaná proměnná stanovující, zda je preference hodnoty u každé z měřených hodnot podprůměrná nebo nadprůměrná. Celkem bylo prověřeno 121 vztahů, přičemž v pouhých t5ech případech byl potvrzen významný statistický rozdíl (2,5 % případů). Tři zjištěné rozdíly v tomto případě přisuzujeme spíše náhodným než systematickým vlivům. Všechny tři pozitivní korelace se vyskytovaly v měření z roku 2009, kdy byla použita škála s nižší citlivostí. Výsledky tak mohla poněkud zkreslit i použitá metoda měření. Způsob ověření reliability specifickým užitím schématu test - retest podporoval rovněž výše zmiňovaný cíl měření v oblasti hodnotové domény, totiž odhalit vektory hodnot ve společnosti. Ty jsou dány výsledkem populačního měření, které jednotlivé výchylky ovlivňují relativně málo. Souhrnné výsledky testů reliability jsou uvedeny v tabulce Cl v příloze G. Validita měření Ověřování validity, v našem případě především validity obsahové, je v oblasti hodnot mimořádně obtížným úkolem a vyžaduje srovnání s výsledky jiných výzkumů, které však buď vycházejí z odlišné metodologie měření nebo byly prováděny v jiné lokalitě, jiném čase či dotazovaly odlišnou skupinu respondentů. Všechny tyto faktory oblasti hodnot a volného času silně ovlivňují, jak je patrné i z jiných longitu-dinálních výzkumů hodnot (ESS, 2021; EVS, 2021; Inglehart, 2021) i volného času (Attanasio et al., 2012). Srovnání proto může být vždy jen přibližné. Základním východiskem k potvrzení validity nám tak bylo srovnání vývoje preferencí hodnot v průběhu věku respondentů a za dobu měření (celkem 12 let). Jak ukazují přehledy v tabulkách 3.3 a 3.4, je průběh křivek zobrazujících vývoj preferencí hodnot napříč věkem velmi podobný u řady hodnot a výkyvy ve většině případů nejsou zjevným odchýlením od obsahu hodnoty. Pak by preference byly výrazně odlišné. Jelikož ověření obsahové validity přinášelo potíže popsané výše, zvolili jsme pro zachování validity metodu vyřazení zjevně (záměrně nebo nezáměrně) chybně vyplněných údajů. Při stanovení kritéria pro vyřazení měření jsme vycházeli z přesvědčení, že měřené hodnoty v cílovém i instrumentálním itineráři jsou relativně heterogenní a vzájemně se nepřekrývají. Tento předpoklad při jejich sestavení sledo- 84 KAPITOLA 3. HODNOTY A VOLNÝ ČAS JAKO PEDAGOGICKÝ PROBLÉM val i autor itinerářů, M. Rokeach (1973). Preference jednotlivých hodnot, naměřené u jednotlivce, by se v takovém případě měly výrazně lišit mezi sebou. Naopak ten respondent, který údaje vyplnil bez rozmyslu (nevalidně), uváděl zpravidla preference velice podobné (např. samé 1 nebo 10, případně jinou podobnou hodnotu). Takovýto způsob vyplnění se samozřejmě projeví především na směrodatné odchylce, kterou lze vypočítat ze všech hodnotových preferencí. Při ověřování vhodné hladiny směrodatné odchylky jsme provedli řadu kontrolních měření, která nás přivedla ke stanovení minimální směrodatné odchylky, která minimalizuje riziko záměrně nevalidních dat. Hodnota této směrodatné odchylky byla stanovena na 0,7 (na škále od 1 do 10) a byla testována zvlášť pro itinerář cílových a zvlášť pro itinerář instrumentálních hodnot. Dotazníky, které měly hodnotu odchylky nižší než 0,7 alespoň v jednom z itinerářů, byly vyřazeny z dalšího zpracování a označeny jako nevalidní. V souvislosti s validitou vyvstává rovněž problém jazykové interpretace jednotlivých pojmů reprezentujících hodnoty. Korelační matice kalkulované pro hodnoty v jednotlivých věkových skupinách poukazují na určité posuny ve významech některých hodnot. Problém porozumění hodnotám vedl k druhému výraznému limitu prováděného výzkumu, který byl od počátku vázán na poněkud významově posunuté překlady hodnot v Rokeachových itinerářích. Při použití itinerářů v prvním měření v roce 2009 jsme vycházeli z překladu, který publikoval tým vedený Vladimírem Smékalem (2009). Bohužel se při konfrontaci s originálními hodnotovými itineráři (Rokeach, 1973) ukázalo, že některé překlady byly příliš volné. Tento problém jsme řešili přechodovým způsobem měření v dalších sběrech. Metodologicky problematická situace nás ovšem přivedla k hlubšímu zamyšlení nad itineráři a v návaznosti na Schwartzův seznam hodnot vytvořený pro identifikaci univerzálních hodnotových typů (1992). V roce 2019 proto obsahovaly itineráře navíc řadu nově přeložených nebo doplněných hodnot, přičemž v roce 2021 došlo k redukci hodnot starších a vytvoření finalizovaných seznamů s korektními překlady a doplněné o hodnoty ze Schwartzova seznamu. Všechny tyto úpravy seznamů výzkum výrazně zatížily a vedly ke snížení efektivity při sledování dlouhodobých efektů. Jsme si tohoto limitu vědomi a vyrovnáváme se s ním v každé z následujících analytických kapitol. Přehled hodnot měřených v jednotlivých letech je uveden v příloze D.l. Přehled základních výsledků měření hodnot v jednotlivých letech Při vyhodnocování hodnotových preferencí v oblasti cílových i instrumentálních hodnot jsme zjistili jejich značné posuny v souvislosti s věkem. V tabulkách 3.3 a 3.4 proto uvádíme nejen průměry a směrodatné odchylky zjištěné z naměřených preferencí (celkově a zvlášť podle pohlaví respondentů), ale rovněž naznačené vývoje hodnotových preferencí v závislosti na věku respondentů (s vyznačením prů- 85 3.2. VÝZKUM HODNOT A VOLNÉHO ČASU měru). Věkové kategorie užité pro zobrazení vývoje preferencí byly členěny pro větší citlivost do intervalů po 5 letech. Z celkového hlediska vykazují zjištěné hodnotové preference dvě charakteristiky, které až na uvedené výjimky platí pro celé itineráře hodnot: 1. průměrné preference uváděné ženami jsou zpravidla vyšší (existují však výjimky); 2. se snižující se průměrnou preferencí hodnot se zpravidla zvyšuje směrodatná odchylka, což svědčí o snižující se homogenitě dotazované skupiny respondentů. V praktickém důsledku znamená tato tendence větší rozdílnost názorů cílové skupiny a častější výskyt nízkých preferencí. U cílových hodnot, jejichž přehled uvádíme v tabulce 3.3, je zřejmá a zcela očekávaná dominance hodnot zdraví (9,35 v roce 2019 a 9,19 v roce 2021) a bezpečnost rodiny (9,21 v roce 2019 a 9,22 v roce 2021), obě s velmi nízkou směrodatnou odchylkou. Následují sociální hodnoty zralá láska (9,01 v roce 2009, 8,12 v roce 2019 a 8,19 v roce 2021), kamarádství, přátelství (8,66 v roce 2009, 8,70 v roce 2019 a 8,53 v roce 2021). Hodnota kamarádství, přátelství má v letech 2019 a 2021 dokonce nad láskou mírnou převahu. Vysokých preferencí rovněž dosahují hodnoty péče o milované osoby (8,81 v roce 2009 a 8,77 v roce 2019). Tyto sociální cílové hodnoty vykazují značnou homogenitu napříč zkoumanou populací ve všech letech, neboť mají nej nižší směrodatné odchylky z celé skupiny cílových hodnot. Průběh preferencí u různých věkových skupin ukazuje na dlouhodobě se projevující snižování preferencí hodnoty kamarádství, přátelství s narůstajícím věkem. Podobně je tomu u hodnoty zralá lásky, kde ovšem pokles začíná později. Tuto skutečnost nepřímo potvrzují rovněž údaje Evropského studia hodnot (EVS, 2021) z roku 2008, kde byla zkoumaná skupina složena z dospělých osob a kde se ukázalo, že respondenti v otázce po důležitosti rodiny a přátelství častěji označovali za velmi důležité přátelství než rodinu. Přátelství je v tomto výzkumu nejčastěji označeno jako docela důležité. K obecným trendům hodnotových preferencí v průběhu věku patří snižování významu hodnot zaměřených na požitek (potěšení, život plný radosti, aktivní vzrušující život, zábava) a naopak s věkem se zvyšující preference hodnot zaměřených na bezpečnost (národní bezpečnost, mír ve světě). Z hlediska sociální pedagogiky je nej zajímavějším alarmujícím zjištěním dosti nízká preference hodnoty rovnost příležitostí (sociální rovnost) (6,82 v roce 2009, 6,71 v roce 2019 a 6,74 v roce 2021). Tato hodnota zároveň vykazuje značně vysokou směrodatnou odchylku, což indikuje vysokou míru heterogenity preferencí této hodnoty napříč populací. Podobně nízké preference má ovšem i související hodnota společenské uznání (6,73 v roce 2009, 6,24 v roce 2,19 a 6,30 v roce 2021), opět s vysokou směrodatnou odchylkou. 86 KAPITOLA 3. HODNOTY A VOLNÝ ČAS JAKO PEDAGOGICKÝ PROBLÉM Mezi hodnoty s nejnižší průměrnou preferencí patří věčny život (život po smrti), spása (5,4 v roce 2009, 4,88 v roce 2019 a 4,54 v roce 2021) a blaho národa (6,03 v roce 2009 a 6,25 v roce 2019). Obě hodnoty vykazují relativně velkou směrodatnou odchylku, věčný život dokonce vůbec největší ze všech naměřených. U obou hodnot se také projevuje spíše rostoucí preference v závislosti na věku. Starší respondenti pojem věčný život zjevně a podle očekávání vztahují k hodnotám reflektujícím ideály a smysl života, což napovídá o transcendentním charakteru této hodnoty směrem k očekávání života po životě. Tabulka 3.3: Průměrné preference a směrodatné odchylky cílových hodnot doplněné o jejich proměny v závislosti na věku Cílová hodnota Rok x muzi x ženy <7 muzi <7 ženy Vývoj podle věku Blaho národa 2009 2019 6,03 6,25 2,54 2,48 77 23 20 30 53 53 55 41 Kamarádství, přátelství 2009 2019 2021 8,66 8,70 8,53 1,69 1,72 1,76 45 82 54 85 34 71 76 63 77 66 83 67 Zralá láska 2009 2019 2021 9,01 8,12 8,19 1,60 2,24 2,16 80 18 89 35 92 44 70 51 32 14 26 03 Mír ve světě 2009 2019 7,82 7,99 2,39 2,31 28 23 61 35 55 17 50 05 Moudrost 2009 2019 2021 8,17 8,11 7,92 1,78 1,88 1,92 00 30 99 21 78 06 83 73 95 81 91 92 Péče o milované osoby 2009 2019 8,81 8,77 1,58 1,69 48 07 49 05 79 35 85 47 Pocit osobní jistoty 2009 2019 8,32 8,06 1,78 1,92 01 57 84 27 90 65 94 89 Potěšení, život plný radosti 2009 2019 2021 7,91 7,36 8,03 2,05 2,23 1,88 73 04 26 45 83 21 11 99 23 23 90 84 87 3.2. VÝZKUM HODNOT A VOLNÉHO ČASU Tabulka 3.3: Průměrné preference a směrodatné odchylky cílových hodnot doplněné o jejich proměny v závislosti na věku Cílová hodnota Rok x muzi x ženy <7 muzi <7 ženy Vývoj podle věku Prospěšný život 2009 2019 7,74 7,15 00 22 7,55 7,89 7,15 7,14 09 91 18 27 Rovnost příležitostí (sociální rovnost) 2009 2019 2021 6,82 6,71 6,74 26 25 27 6,58 7,01 6,56 6,85 6,39 7,07 31 20 26 23 32 17 Sebeúcta 2009 2019 2021 8,21 7,67 7,66 87 09 10 7,90 8,46 7,52 7,80 7,38 7,92 98 74 04 12 11 06 Společenské uznání 2009 2019 2021 6,73 6,24 6,30 21 31 32 6,63 6,80 6,33 6,16 6,21 6,38 25 17 32 29 35 28 Krása v přírodě nebo umění 2009 2019 2021 7,21 7,21 7,28 22 31 36 6,85 7,49 6,75 7,65 6,91 7,64 37 06 47 06 48 18 Svoboda 2009 2019 2021 8,45 8,45 8,56 89 78 89 8,34 8,54 8,33 8,57 8,49 8,62 96 82 85 71 94 83 Štěstí 2009 2019 2021 8,22 7,92 7,78 91 04 16 7.96 8,42 7,67 8,16 7,59 7.97 03 79 05 99 17 13 Věčný život (život po smrti), spása 2009 2019 2021 5,40 4,88 4,54 53 21 18 5,28 5,50 4,52 5,22 4,16 4,90 50 56 21 17 13 19 Vnitřní harmonie, soulad 2009 2019 2021 7,72 6,83 7,69 15 42 27 7,25 8,09 6,36 7,29 7,23 8,13 24 00 43 32 35 09 88 KAPITOLA 3. HODNOTY A VOLNÝ ČAS JAKO PEDAGOGICKÝ PROBLÉM Tabulka 3.3: Průměrné preference a směrodatné odchylky cílových hodnot doplněné o jejich proměny v závislosti na věku Cílová hodnota Rok X CT x muži <7 muži x ženy <7 ženy Vývoj podle věku Aktivní vzrušující život, zábava 2009 2019 2021 5,74 2,59 5,43 2,54 5,96 2,58 5,99 2,59 5,54 2,57 5,75 2,53 5.12 2,51 6.13 2,56 5,80 2,58 Život v dostatku (ekonomické zabezpečení) 2009 2019 2021 6,79 2,32 6,32 2,22 7,87 1,89 6,75 2,34 6,81 2,30 6,32 2,20 6,32 2,25 7,88 1,90 7,86 1,88 t::::l: Přijetí ostatními, pocit sounáležitosti 2019 2021 6,95 2,17 7,00 2,21 6,64 2,18 7,25 2,12 6,71 2,25 7,27 2,15 Zdraví 2019 2021 9,35 1,28 9,19 1,47 9,24 1,33 9,46 1,23 9,05 1,54 9,33 1,38 .........:..... Národní bezpečnost 2019 2021 7,59 2,36 7,64 2,35 7,41 2,44 7,77 2,28 7,44 2,42 7,84 2,26 ::::::: Bezpečnost rodiny 2019 2021 9.21 1,43 9.22 1,46 9,14 1,47 9,29 1,38 9,08 1,58 9,35 1,32 .............:.....: V instrumentálním itineráři, jehož přehled je uveden v tabulce 3.4, dominují z hlediska dosažených preferencí morální hodnoty čestnost a pravdivost (8,66 v roce 2009, 8,70 v roce 2019), dodržování závazků (8,57 v roce 2009, 8,59 v roce 2019) a zodpovědnost, svědomitost (8,46 v roce 2009, 8,57 v roce 2019 a 8,28 v roce 2021). Vysoké preference má také hodnota laskavost (8,23), která byla poprvé měřena v roce 2021. Mezi středně preferované kompetenční instrumentální hodnoty patří citlivost (7,12 v roce 2009, 7,13 v roce 2019), nezávislost, samostatnost (7,53 v roce 2009, 7,74 v roce 2019 a 7,63 v roce 2021) anebo disciplinovanost, sebeovládání (7,74 v roce 2009, 7,19 v roce 2019 a 7,07 v roce 2021). Generační preferenční průběhy těchto hodnot výrazněji nepřekvapují, stejně jako směrodatné odchylky, které se pohybují okolo hodnoty 2. Patrně nej zajímavější skupinu instrumentálních hodnot tvoří ty s nízkou nebo velmi nízkou úrovní preferencí. Z morálních instrumentálních hodnot zde nacházíme především víru, schopnost důvěřovat (6,20 v roce 2009, 5,18 v roce 2019 a 6,58 89 3.2. VÝZKUM HODNOT A VOLNÉHO ČASU v roce 2021) a k našemu překvapení zcela nejméně preferovanou hodnotu nesmiřitelnost s nedostatky (svými nebo/i druhých) (6,10 v roce 2009, 5,56 v roce 2019). Instrumentální hodnoty jsou z hlediska průběhu napříč generacemi poněkud dynamičtější než hodnoty cílové. Patrně zde sehrává roli různá míra akcentace různých způsobů chování v průběhu životního cyklu. Není výjimkou, že preference hodnoty do středního věku roste a v průběhu vyššího věku opět klesá. Tabulka 3.4: Průměrné preference a směrodatné odchylky instrumentálních hodnot doplněné o jejich proměny v závislosti na věku Instrumentální hodnota Rok x muzi x ženy CT muzi CT ženy Vývoj podle věku Citlivost 2009 20f9 7.12 7.13 2,15 2,26 6,72 7,43 6,52 7,72 17 09 33 02 Čestnost a pravdivost 2009 2019 8,66 8,70 1,65 1,73 8,47 8,81 8,52 8,87 73 57 85 60 Dodržování závazků 2009 2019 8,57 8,59 1,63 1,78 8,45 8,67 8,45 8,72 76 52 91 64 Nesmiřitelnost s nedostatky (svými nebo/i druhých) 2009 2019 6,10 5,56 2,38 2,43 6,15 6,05 5,57 5,55 38 38 46 40 Nezávislost, samostatnost 2009 2019 2021 7,53 7,74 7,63 2,12 2,03 2,00 7,55 7,51 7,68 7,80 7,63 7,62 14 10 06 99 01 00 Zodpovědnost, svědomitost 2009 2019 2021 8,46 8,57 8,28 1,72 1,69 1,77 8.34 8,56 8.35 8,78 8,01 8,54 80 65 77 59 86 63 Odvaha zastávat své názory, asertivita 2009 2019 2021 8,16 7,71 6,76 1,76 2,00 2,23 8,20 8,13 7.70 7.71 6,71 6,81 77 76 03 97 24 22 Optimismus 2009 2019 8,08 7,74 1,87 2,08 7.95 8,18 7,50 7.96 90 84 17 98 Pevná vůle 2009 2019 7,93 7,18 1,87 2,16 7,88 7,96 7,28 7,09 93 82 10 22 90 KAPITOLA 3. HODNOTY A VOLNÝ ČAS JAKO PEDAGOGICKÝ PROBLÉM Tabulka 3.4: Průměrné preference a směrodatné odchylky instrumentálních hodnot doplněné o jejich proměny v závislosti na věku Instrumentální hodnota Rok X CT x muži <7 muži x ženy <7 ženy Vývoj podle věku Otevřenost, vstřícnost, ochota pochopit odlišné stanovisko 2009 2019 2021 7,42 1,94 6,80 2,19 7,71 1,97 7,25 1,96 7,56 1,91 6,68 2,22 6,91 2,15 7,36 2,05 8,04 1,83 Přesnost, řád v činnosti 2009 2019 7,22 2,14 7,25 2,24 7,18 2,21 7.25 2,08 7.26 2,26 7,25 2,21 .„..::::...... Racionálnost, schopnost logicky myslet 2009 2019 7,62 1,91 7,59 2,07 7,74 1,90 7,52 1,91 7,82 2,00 7,37 2,11 ::::::: Disciplinovanost, sebeovládání 2009 2019 2021 7,74 1,82 7,19 2,08 7,07 2,07 7,61 1,88 7,84 1,76 7,21 2,12 7,17 2,05 7,04 2,08 7,10 2,07 Trpělivost 2009 2019 7,69 1,93 7,31 2,17 7,40 2,04 7,92 1,81 7,14 2,19 7,47 2,15 Schopnost (úspěšnost v jednání), kompetentnost 2009 2019 2021 7,31 1,95 7,09 2,07 7,52 1,89 7.30 1,98 7.31 1,93 7,21 2,02 6,97 2,12 7,50 1,90 7,54 1,88 Víra, schopnost důvěřovat 2009 2019 2021 6,20 3,31 5,18 3,20 6,58 2,42 5,81 3,33 6,51 3,26 4,70 3,19 5,64 3,14 6,23 2,47 6,91 2,33 A__............ Vychovanost (taktnost, zdvořilost) 2009 2019 2021 8,17 1,84 8,13 1,96 7,69 1,95 7,81 1,96 8,44 1,69 7,92 2,00 8,32 1,90 7,41 1,99 7,95 1,87 Vysoké nároky, požadavky vůči životu 2009 2019 6,31 2,34 5,20 2,40 6,32 2,35 6,30 2,33 5,49 2,35 4,93 2,41 ...........:; Vzdělanost 2009 2019 2021 7,69 1,99 7,66 2,04 7,14 2,09 7,48 2,03 7,85 1,94 7,41 2,07 7,89 1,98 7,05 2,12 7,23 2,06 91 3.2. VÝZKUM HODNOT A VOLNÉHO ČASU Tabulka 3.4: Průměrné preference a směrodatné odchylky instrumentálních hodnot doplněné o jejich proměny v závislosti na věku Instrumentální hodnota Rok X CT x muži <7 muži x ženy <7 ženy Vývoj podle věku Čistota (v morálním smyslu) 2019 2021 7,26 2,28 7,70 2,10 6,97 2,28 7,52 2,24 7,34 2,18 8,04 1,98 Odpuštění 2021 7,37 2,14 6,98 2,20 7,73 2,02 Empatie 2021 7,96 1,91 7,47 2,02 8,41 1,68 Laskavost 2021 8,23 1,80 7,81 1,91 8,62 1,60 Poslušnost, oddanost 2019 2021 6,09 2,39 6,23 2,40 6.10 2,32 6,09 2,44 6.11 2,38 6,34 2,41 Tvořivost 2019 2021 6,80 2,38 6,61 2,38 6,83 2,35 6.76 2,42 6,46 2,43 6.77 2,31 Cílevědomost, ambice, ctižádostivost 2019 2021 5,97 2,40 6,54 2,32 5,94 2,39 6,01 2,41 6,65 2,32 6,44 2,32 Odvaha, statečnost, vyhledávání dobrodružství 2019 2021 5,76 2,53 6,82 2,15 6,12 2,46 5,42 2,55 6,89 2,15 6,76 2,15 Spolupráce 2021 7,43 1,92 7,32 1,91 7,54 1,93 3.2.5 Metodologie a výsledky výzkumu volného času Měření v doméně volného času probíhalo s využitím Katalogu volnočasových aktivit (Pospíšil et al., 2018a, 2021, 2022), který přináší ojedinělou možnost strukturování a agregace volnočasových aktivit do podkategorií a kategorií. Díky shlukování zároveň umožňuje analyzovat strukturovaný volný čas jako jednu komplexní statistickou proměnnou, a tím zahrnout do statistických závislostí nejen dílčí volnočasové aktivity, ale rovněž jejich vzájemné strukturální vazby. Volný čas je tak nahlížen jako komplexní fenomén, nikoliv jako jednotlivé aktivity nebo specifické seskupení konkrétních aktivit. Měření volného času Nová klasifikace volnočasových aktivit, kterou jsme využili při výzkumu v doméně volného času, vznikala v prvních verzích roce 2008 a prochází kontinuálním vývojem až do současnosti. Na základě klasifikace a třídění vznikl výzkumný nástroj Katalog volnočasových aktivit, který je pod licencí Creative Commons (CC BY-NC-ND 92 KAPITOLA 3. HODNOTY A VOLNÝ ČAS JAKO PEDAGOGICKÝ PROBLÉM 4.0) k dispozici ke stažení na stránkách . Významně inovovaná verze 4 byla knižně publikována v roce 2018 (2018a). Poslední verze 4.2.0 byla zpřístupněna online v roce 2022 (Pospíšil et al., 2021) a je využita pro výzkum v této knize. Vytvořením klasifikace jsme chtěli dosáhnout dvou cílů: 1) vytvořit otevřené třídění, které by umožnilo popsat a klasifikovat libovolné množství aktivit, a 2) vytvořit systém, který umožní na libovolné úrovni aktivity kumulovat do takové úrovně obecnosti, aby mohly smysluplně vstupovat jako proměnná do výzkumných hypotéz. Základním teoretickým východiskem pro vytvoření nové klasifikace byly formální atributy volnočasových aktivit, které pro každý pokus o klasifikaci navrhnul Joffre Dumazedier (1974). Těmito atributy jsou: • orientovanost - klasifikace musí být vytvořena z určitého úhlu pohledu, aby bylo možné rozlišovat aktivity vhodné (relevantní) a nevhodné (irelevantní), • konečnost - klasifikace musí sestávat z konečného počtu neopakujících se prvků, přičemž ani nerelevantní prvky nesmějí být opomíjeny a • koherence - každá třída aktivit obsahuje menší podřazené třídy. Abychom zachovali formální požadavky stanovené Dumazedierem, inspirovali jsme se při tvorbě nového klasifikačního systému volnočasových aktivit Deweyho desetinnou klasifikací (Dewey et al., 2011), kterou vyvinul Melvil Dewey (1851 1931) a která dnes představuje jeden z mezinárodně užívaných standardů pro katalogizace knihoven.21 Díky dekadickému uspořádání je systém klasifikace vhodný zejména ke kumulaci aktivit na úrovni desítek a stovek (jež představují základní kategorie). Strukturace desetinným způsobem přináší také nemalou výhodu vzhledem ke zpětné analýze naměřených dat. Desetinné systémy v různých verzích jsou totiž převoditelné na novější třídění, protože měření je vždy prováděno na nejnižší úrovni aktivit nebo alespoň na úrovni podkategorie. Tím je zajištěna zpětná kompatibilita měření. To umožňuje přesuny podkategorií a aktivit v rámci kategorií tak, jak to vyžaduje nej novější poznání v oblasti strukturace dat z výzkumu volného času. V prvních návrzích a aplikacích třídění ve verzi z roku 2008 (Pospíšil - Prokešová, 2010; Šímová et al., 2010) jsme vycházeli přímo z desetinné klasifikace ve snaze udržet původní rozsah 10 základních kategorií. Ukázalo se však, že volnoča-sové aktivity jsou svou povahou do značné míry vzdálené klasifikovaným činnostem a kategoriím v Deweyho třídění. Příčinu této protichůdnosti spatřujeme především 2deweyho třídění jsme oproti Mezinárodnímu desetinnému třídění (dále „MDT") zvolili pro jeho jednoduchost a enumerativní povahu záznamů. MDT naproti tomu syntetizuje do záznamů další třídící informace, které již nebyly k zavedení klasifikace nezbytné (Slavic, 2013). 93 3.2. VÝZKUM HODNOT A VOLNÉHO ČASU ve skutečnosti, že knižní třídění a klasifikace odráží do značné míry svět práce a pracovních činností. Ačkoliv souhlasíme s tvrzením některých autorů (např. Dumaze-dier, 1974; Stebbins, 2014, 2012), že jakékoliv aktivity mohou být zároveň pracovní i volnočasové a záleží na jejich roli a vnímání v životě konkrétního člověka, jsou při prožívání volného času často zdůrazňovány jiné činnosti než ty, které bychom obvykle řadili mezi činnosti pracovní. Tyto preference mohou mít vliv zejména na budování hierarchického třídění aktivit, které je v důsledku nevyvážené. Proto se často stává, že kategorie, které patří v knihovním třídění k velmi silně využívaným, jsou v klasifikaci volnočasových činností nezřídka zcela nevyužity. Naopak kategorie, jimž je v knihovních systémech vyhrazen relativně malý rozsah základních kódů, se rozrůstají v řadu podrobných činností. Vytváření klasifikace (zejména v definici základních kategorií) a vznik jejích nových verzí ovlivnil nejvíce první velké měření v roce 2009-2010, kdy bylo naměřeno a rozčleněno 45 500 volnočasových aktivit od více než 8 000 osob. Primární snahou při tvorbě katalogu bylo pochopitelně seskupit aktivity podle tematické blízkosti. Nicméně právě získaná data poukázala na značně nerovnoměrnou distribuci preferencí. Ve snaze zachovat přiměřeně stejné, tj. vyvážené rozsahy jednotlivých základních oddílů jsme proto ve verzi 2 z roku 2012 přistoupili k reformulaci základního třídění a k definici 7 základních kategorií volnočasových aktivit, u nichž potom probíhalo dekadické a jednotkové rozlišení úrovní. V letech 2018-2021 byla díky průběžným měřením s využitím katalogu prováděna nová analýza vztahu (Pospíšil et al., 2022) jednotlivých aktivit a kategorií aktivit vůči hodnotám a tato analýza vyústila v publikaci 4. verze katalogu22 Poslední změna proběhla před započetím zpracovávání analytických kapitol této knihy. Tato změna byla co do rozsahu přesunů v rámci katalogu velmi malá, jednalo se o pouhý přesun dvou aktivit (nedlené sledování televize a poslouchání hudby nebo radia pro zábavu) z kategorie sport a hry, kde tyto aktivity zůstávaly z doby dřívějšího pojetí, do kategorie osobní aktivity, cestování, turismus a geografie (600). Vznikla tak verze katalogu 4.2.0 užitá v této knize. Tato malá strukturální změna ovšem znamenala přesun značného množství evidovaných aktivit a její dopad na výsledky analýz byl značný. Při konstrukci klasifikace jsme užili tři vzájemně se doplňující metody: 1. teoretické analytické rozlišení kategorií, podkategorií a jednotlivých aktivit v návaznosti na knihovní katalogizaci - tato metoda byla použita jako prvotní a vedla k vytvoření první verze klasifikace bez přímé vazby na realitu; 22Verze katalogu 3 byla pouze mezistupněm, v níž bylo užito původní číslování. To začínalo od 0 a ukázalo se jako méně vhodné pro databázové a algoritmické zpracování. Proto bylo přistoupeno k číslování od 100. Čtvrtá verze již operuje s 9 základními kategoriemi (Pospíšil et al., 2018a). Zásadní změnou bylo oddělení humanitních a sociálních aktivit a rozdělení sociálních aktivit na ty, které jsou prožívány ve fyzickém světě, a na ty, které jsou prožívány virtuálně. 94 KAPITOLA 3. HODNOTY A VOLNÝ ČAS JAKO PEDAGOGICKÝ PROBLÉM 2. analyticko-syntetické vytváření nebo změnu kategorií na základě získaných výčtů aktivit z reality - při tomto procesu docházelo k reformulaci teoreticky odhadnutých kategorií, syntéze některých příliš zevrubných kategorií, ale zejména k dalšímu analytickému rozlišení podkategorií a jednotlivých činností. 3. využití hodnotových konsekvencí, které doplňují teoretickou a obsahovou analýzu o prvek hodnotové vazby a blízkosti; díky těmto konsekvencím je katalog konzistentnější vzhledem k osobním preferencím. Navržená klasifikace zřejmě není vyčerpávající a lze ji v budoucnu rozšiřovat použitím výše uvedených metod v zásadě dvojím způsobem: 1. změnou a přesunem kategorií, ukáže-li to praktická potřeba, případně výsledky výzkumů, jež prokáží jiné korelace v rámci kategorií, nebo 2. prohloubením klasifikace o další rozšiřující znaky, případně zavedením pomocných klasifikačních tabulek. Oby typy rozšíření postihují i klasické knihovní třídění (Satija, 2007; Scott, 2005) a jsou součástí přirozeného vývoje reflektujícího lidskou činnost. Každý z těchto kroků je však algo-ritmizovatelný a vzniklé databáze aktivit mohou být automatizovaně upraveny. Při ověřování reliability při výzkumu volného času jsme postupovali analogicky jako při výzkumu hodnot. Využili jsme skutečnosti, že nově zavedená proměnná rg dělí respondenty do dvou nezávislých a náhodně vybraných skupin. Zároveň s nimi dělí i počty volnočasových aktivit. Náhodným rozdělením populačních výběrů v každém roce měření vzniklo náhodné rozdělení populačního zastoupení volnočasových aktivit v následujících poměrech: Rok měření Skupina 2009 2019 2021 rg 1 4392 5330 6667 rg 2 4296 5506 6708 Celkem 8688 10836 13375 Výsledkem ověřování reliability zvolenou metodou bylo zjištění, že ani v jednom z prováděných měření (2009, 2019, 2021) nebyly mezi náhodně zvolenými skupinami zjištěny statisticky významné rozdíly. Detailní výsledky těchto analýz lze nalézt v tabulkách H.l, H.2 a H.3 v příloze H. Ověřování validity u volnočasových aktivit jsme omezili pouze na validitu obsahovou, protože vzhledem k měřenému fenoménu a jeho proměnlivosti není smysluplné v případě individuálních měření uvažovat o predikční či jiné validitě. Oba způsoby měření, volným výčtem v roce 2009 a výběrem z katalogové nabídky v letech 2019 a 2021, přinášejí z hlediska validity odlišné problémy. V prvním případě hrozí zanedbání značného množství volnočasových aktivit, na něž si respondenti v daný okamžik měření nevzpomenou. V případě výběru z nabídky hrozí problém opačný, že totiž aktivity v seznamu nenaleznou. Skutečnost, že prvnímu problému 95 3.2. VÝZKUM HODNOT A VOLNÉHO ČASU nelze relevantně čelit, nás vedla k vývoji katalogové nabídky. Druhému problému, totiž chybějícím položkám katalogu, lze totiž čelit zařazením položky jiná aktivita a doplněním jejího popisu. Takto bylo do katalogu doplněno několik desítek záznamů a tento způsob v důsledku výrazně vylepšil validitu měření. Navržené aktivity byly totiž buď zařazeny do katalogu jako nové položky, nebo byly součástí upřesňujících údajů u položek stávajících. Díky interaktivnímu vyhledávání pak při zadání zvoleného klíčového slova katalog nabízí činnosti, které klíčovému slovu odpovídají, byť třeba aktivita se zadaným názvem neexistuje. Jakkoliv přinesla nová metoda měření prospěch z hlediska zastoupení aktivit, je v důsledku třetím významným limitem výzkumu, s nímž musíme při interpretaci dat počítat. Přehled základních výsledků měření volného času v jednotlivých letech Měření preferencí volnočasových aktivit napříč obdobím 2009-2021 přinesl dvě základní zjištění. První z nich je struktura způsobů, jakým lidé prožívají svůj volný čas. Tyto proměny zachycuje tabulka 3.5. Katalog volnočasových aktivit je v ní zachycen na úrovni podkategorií. Detailnější výsledky za jednotlivé kategorie jsou uvedeny v kapitolách, které jsou jim věnovány. Zde uvádíme pouze přehled, který umožní srovnání vývoje v jednotlivých letech. Pokud v tabulce některý údaj není uvedený, znamená to, že buď nebyly zaznamenány výskyty této aktivity, nebo byla podkategorie doplněna v novější verzi katalogu. Tabulka 3.5: Deskriptívni statistika naměřeného souboru v jednotlivých letech podle kategorií a podkategorií volnočasových aktivit Naměřený soubor v jednotlivých letech podle kategorií a podkategorií volnočasových aktivit Rok měření 2009 2019 2021 n % n % n % Aktivit celkem 8688 100 10848 100 13393 100 100 Informace, IT, komunikace 539 6,20 1557 14,37 1774 13,26 a obecnosti 110 Komunikace obecně — 96 0,89 113 0,84 120 Počítače obecně 177 2,04 746 6,88 814 6,09 130 Počítače — internet 271 3,12 372 3,43 339 2,53 160 Počítače — programování 5 0,06 26 0,24 39 0,29 170 Multimédia a nová média 53 0,61 30 0,28 25 0,19 180 Knihy a časopisy 30 0,35 245 2,26 416 3,11 190 Zpravodajství, novinářství vydavatelská činnost a 3 0,03 42 0,39 28 0,21 96 KAPITOLA 3. HODNOTY A VOLNÝ ČAS JAKO PEDAGOGICKÝ PROBLÉM Rok měření 2009 2019 2021 n % n % n % 200 Humanitní aktivity 145 1,67 495 4,57 641 4,79 201-209 Aktivity spadající do podka-tegorie 200 7 0,08 83 0,77 112 0,84 210 Západní filosofie 4 0,05 37 0,34 21 0,16 220 Psychologie a sociální vědy 2 0,02 69 0,64 82 0,61 230 Historie 12 0,14 86 0,79 99 0,74 240 Náboženství obecně a posvátné spisy 13 0,15 50 0,46 73 0,55 250 Křesťanství, křesťanská sociální a církevní praxe 105 1,21 163 1,50 249 1,86 260 Judaismus, návštěva synagog, modlitba a duchovní život — 2 0,02 2 0,01 270 Islám, návštěva mešit, modlitba a duchovní život — 1 0,01 1 0,01 290 Ostatní náboženství 2 0,02 4 0,04 2 0,01 300 Literatura a jazyky 696 8,01 985 9,09 1289 9,64 301-309 Aktivity spadající do podka-tegorie 300 - 9 0,08 3 0,02 310 Četba 650 7,48 721 6,65 968 7,24 320 Literární tvorba 15 0,17 36 0,33 53 0,40 350 Cizí jazyky — vlastní studium 26 0,30 161 1,49 208 1,56 360 Cizí jazyky — výuka 5 0,06 18 0,17 15 0,11 370 Četba v cizích jazycích — 39 0,36 40 0,30 380 Literární tvorba v cizích jazycích — 1 0,01 2 0,01 400 Domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství) 1723 19,83 1801 16,62 2444 18,27 401-409 Aktivity spadající do podka-tegorie 400 12 0,11 7 0,05 410 Fyzika, chemie, vědy o zemi a geologie 6 0,07 42 0,39 36 0,27 420 Technika a technologie 67 0,77 111 1,02 149 1,11 430 Vědy o životě, biologie 36 0,41 60 0,55 69 0,52 440 Lékařství a zdraví 3 0,03 42 0,39 21 0,16 450 Zemědělství a související technologie 532 6,12 328 3,03 543 4,06 460 Vedení domácnosti a péče o rodinu 748 8,61 783 7,23 1061 7,93 470 Péče o zvířata 112 1,29 164 1,51 262 1,96 480 Ruční práce a výroba pro specifické užití 219 2,52 259 2,39 296 2,21 490 Ekonomika a finance — — — 97 3.2. VÝZKUM HODNOT A VOLNÉHO ČASU Rok měření 2009 2019 2021 n % n % n % 500 Umění 634 7,30 979 9,03 1121 8,38 501-509 Aktivity spadající do podka- 228 2,62 465 4,29 447 3,34 tegorie 500 510 Kreslení, malování a dekora- 64 0,74 87 0,80 127 0,95 tivní umění 520 Grafika, fotografie, tisky a po- 43 0,49 74 0,68 93 0,70 čítačové umění 530 Architektura, prostorové 16 0,18 20 0,18 30 0,22 umění a sochařství 550 Hudební umění vokální 63 0,73 69 0,64 80 0,60 560 Hudební umění instrumen- 107 1,23 102 0,94 179 1,34 tální 570 Hudební umění — poslech, 75 0,86 121 1,12 138 1,03 tvorba a teorie 580 Dramatické a filmové umění 22 0,25 II 0,10 9 0,07 590 Taneční umění 16 0,18 30 0,28 18 0,13 600 Osobní aktivity, cestování, tu- 2084 23,99 2092 19,31 2439 18,24 rismus a geografie 601-609 Aktivity spadající do podka- 784 9,02 274 2,53 303 2,27 tegorie 600 610 Osobní život 406 4,67 699 6,45 745 5,57 620 Práce a vzdělávání ve volném 167 1,92 134 1,24 154 1,15 čase 630 Konzumace jídla a nápojů 51 0,59 130 1,20 83 0,62 640 Sběratelství — 7 0,06 8 0,06 650 Turistika 178 2,05 179 1,65 204 1,53 660 Cestování 146 1,68 132 1,22 101 0,76 680 Pobyt v přírodě — 176 1,62 308 2,30 690 Procházky ve volném čase 352 4,05 361 3,33 533 3,99 700 Sport a hry 1638 18,85 1547 14,28 1991 14,89 701-709 Aktivity spadající do podka- 349 4,02 299 2,76 359 2,68 tegorie 700 710 Kolektivní sporty 172 1,98 109 1,01 149 1,11 720 Individuální sporty 116 1,34 175 1,61 268 2,00 730 Míčové sporty 64 0,74 82 0,76 114 0,85 740 Vodní a vzdušné sporty 240 2,76 134 1,24 153 1,14 750 Zimní sporty 107 1,23 199 1,84 225 1,68 760 Bojová umění, silové a úpo- 22 0,25 84 0,78 124 0,93 lové sporty 770 Sporty zaměřené na přesnost 22 0,25 64 0,59 67 0,50 780 Ostatní sporty 546 6,28 253 2,33 379 2,83 790 Sledování sportů a dění okolo — 148 1,37 153 1,14 sportu 98 KAPITOLA 3. HODNOTY A VOLNÝ ČAS JAKO PEDAGOGICKÝ PROBLÉM Rok měření 2009 2019 2021 n % n % n % 800 Sociální aktivity 877 10,09 899 8,30 1127 8,43 810 Rodina, sociální péče, pedagogika a soc. práce 196 2,26 344 3,17 420 3,14 820 Sociálni aktivity a společné akce 499 5,74 275 2,54 401 3,00 840 Elektronické i klasické dopisování 9 0,10 32 0,30 21 0,16 850 Společenské akce 104 1,20 176 1,62 169 1,26 860 Zájmové organizace a dobro-volnictví 31 0,36 43 0,40 70 0,52 870 Politika, práce pro politické strany 7 0,08 13 0,12 21 0,16 880 Zájmové komunity a dob-rovolnictví (např. dobrovolní hasiči, dobrovolníci obecně apod.) 31 0,36 15 0,14 23 0,17 890 Školní a zájmové kroužky blíže neurčené 1 0,01 2 0,01 900 Virtuální realita a sociální aktivity ve virtuálním světě 352 4,05 481 4,44 549 4,10 910 Počítačové hry 111 1,28 91 0,84 134 1,00 920 Počítače — virtuální realita 1 0,01 4 0,04 5 0,04 930 Virtuální online světy (Se-cond life...) 2 0,02 — — 940 Blogy, osobní a institucionální webové stránky 1 0,01 15 0,14 15 0,11 950 Chatování, online komunikace (ICQ, Skype, Viber, Messen-ger aj.) 29 0,33 57 0,53 65 0,49 960 Sociální sítě 208 2,39 314 2,90 330 2,47 Druhé základní zjištění je založeno na statistické analýze měření v jednotlivých letech. Při realizaci výzkumu volného času jsme očekávali posuny v preferencích, a v kontextu zkoumání vztahu mezi doménou volného času a doménou hodnot je důležité na tyto posuny poukázat. Detailní výsledky analýzy lze nalézt v příloze B, kde v tabulkách uvádíme nejen rozdíly napříč celou populací (tab. B.l), ale také z hlediska genderu (tab. B.2 a B.3). Náš výzkum potvrzuje existenci rozdílů ve vnímání a volbě volnočasových aktivit u mužů a žen, která se v posledních letech stává významným tématem zkoumání v oblasti leisure studies (Caudwell - Browne, 2013). Z tabulky B.l vyplývá, že mezi lety 2009 až 2021 došlo k výraznému posílení aktivit v kategoriích informace, IT, komunikace a obecnosti, humanitní aktivity a literatura a jazyky. Mezi lety 2009 a 2019 došlo ještě k posílení aktivit v kategorii umění. Naopak k dlouhodobému oslabení došlo u kategorií osobní aktivity, cestování, turismus a geografie, sport a hry a také v kategorii sociální aktivity, která pro mnoho na sebe orientovaných aktivit přinášela určité vyvážení. Mezi lety 2009 a 2019 ještě oslabily preference kategorie domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství). Jediná kategorie, která z hlediska preferencí zůstala po 99 3.2. VÝZKUM HODNOT A VOLNÉHO ČASU celou dobu měření stejně preferovanou, je virtuální realita a sociální aktivity ve virtuálním světě. Pokud se zaměříme pouze na preference mužů (tab. B.2), je zde vývoj velmi podobný jako u celé populace. Výraznější rozdíl je v kategorii umění, kterou muži preferovali po celou dobu stejně. Zajímavostí je rovněž posílení preferencí kategorie sport a hry v roce 2021 na úroveň, která odpovídá statistickému očekávání, ačkoliv napříč celou populací tato kategorie v roce 2021 zaznamenala pokles zájmu. Pozoruhodnou proměnou zájmu prošla u mužů oproti celé populaci i kategorie sociální aktivity. Zatímco celopopulačně zájem o kategorii poklesl jak v roce 2019, tak v roce 2021, u mužů byla tato kategorie v roce 2019 v souladu se statistickým očekáváním a k jejímu oslabení, a to výraznému, došlo až v roce 2021. V populaci žen jsou změny oproti celé populaci markantnější než u mužů. Zájem o literaturu a jazyky u žen není v tak silném nárůstu a v letech 2019 a 2021 dosáhla pouze statisticky očekávaných preferencí. V případě umění byl u žen zaznamenán významný nárůst zájmu v roce 2019, který v roce 2021 poklesl na úroveň očekávaných četností. V kategorii osobní aktivity, cestování, turismus a geografie byl pokles pomalejší než u celé populace, kdy v roce 2009 byly tyto aktivity výrazně posíleny, v roce 2019 zůstaly neutrální a až v roce 2021 došlo k jejich výraznému oslabení. Oproti mužům i celopopulační analýze byly sociální aktivity u žen preferovány po celou dobu měření na úrovni statistického očekávání. 3.2.6 Metody zjišťování závislostí Všechny tři domény, které vstupují do výzkumu vztahu hodnot a volného času, tedy sociodemografické faktory, hodnoty a volný čas, obsahují výše popsané proměnné, z nichž pouze hodnoty byly měřeny na úrovni metrických dat. Jak jsme již uvedli v podkapitole 3.2.4, naměřené preference hodnot však nevykazovaly normální rozdělení, což bylo jedním z důvodů zamítnutí použití parametrických testů závislostí.23 Proto byla pro každou proměnnou obsahující preference hodnot vytvořena ještě kategorizovaná proměnná, jak uvádíme výše. Výsledkem měření faktorových proměnných a volného času a kategorizace proměnných obsahujících preference hodnot byly tři sady nominálních proměnných, odpovídající třem doménám výzkumu. Posledním problémem před stanovením metody testování závislostí bylo propojení těchto doménových proměnných mezi sebou, což bylo možné pouze s užitím databázové vazby 1 : N, neboť respondenti ve výzkumu uváděli libovolné množství volnočasových aktivit. Každý respondent tedy do analýzy vztahu mezi sociodemografickými faktory a volným časem nebo katego- 23 Zvažováno bylo užití analýzy rozptylu (ANOVA) (Sheskin, 2011, 885-952). Tento test je ovšem jednostranný, kdy nezávislá faktorová proměnná (volný čas) ovlivňuje proměnnou závislou (preference hodnoty). Výsledek, jakkoliv signifikantní, by nevedl k prokázání obousměrné (interferenční) závislosti proměnných, což bylo cílem výzkumu. 700 KAPITOLA 3. HODNOTY A VOLNÝ ČAS JAKO PEDAGOGICKÝ PROBLÉM rizovanou proměnnou hodnotové preference a volným časem vstupoval vícečetně, přičemž reprezentoval každou ze svých uvedených volnočasových aktivit. K analýze byla použita Pearsonova statistika X2 (Azen - Walker, 2021; Chráska, 2016; Sheskin, 2011), specificky test nezávislosti pro CxR kontingenční tabulky. Statistickou významnost základních i analytických hypotéz jsme testovali na hladinách významnosti a = 0,05 a a = 0,01, přičemž za statisticky významné jsme považovali vztahy významné na hladině a = 0,05. Vzorce výpočtu uvádíme vždy na titulní straně přílohy obsahující kontingenční tabulky. Podstatnou součástí výpočtů je kalkulace zarovnaných standardních reziduí (Azen - Walker, 2021; Chráska, 2016) a z nich odvozené statistické významy na základě aproximace pro normální rozdělení. Tyto aproximativní významy, někdy označované také jako z-skóre, umožňují detailní analýzu vnitřních vztahů v kontingenčních tabulkách a jsou základem pro určení směru závislostí a pro stanovení pozitivity či negativity zjištěného vztahu. Jejich testování jsme prováděli na hladinách významnosti a = 0,05(|z| > 1,96), a = 0,01(|z| > 2,58) i a = 0,001(|z| > 3,30). Pro označení změn užíváme jednoduché znaménkové schéma (Chráska, 2016), kdy velmi silná negativní závislost (z < —3,30) je označována---, silná negativní závislost (z < —2,58)--, negativní závislost (z < —1,96) —, nezávislost (z > —1,96 A z < 1,96) 0, pozitivní závislost (z > 1,96) +, silná pozitivní závislosti (z > 2,58) ++ a velmi silná pozitivní závislost (z > 3,30) +++. Způsobu interpretace výsledků se detailně věnujeme v následujících podkapitolách. Výhodou použití Pearsonova %2 testu je jednak jeho robustnost, jednak, a to především, jeho oboustrannost. Veškeré závislosti uváděné v této knize byly rovněž vyhodnocovány jako oboustranné, jakkoliv v případě sociodemografických faktorů byly hypotézy kladeny pouze jednostranně (jiná formulace by ani nedávala smysl). 3.2.7 Sociodemografické hypotézy Vztahy mezi doménou sociodemografických faktorů a preferencemi volnočasových aktivit je vyjádřen šesti hypotézami, které vyjadřují vztahy mezi každým z faktorů a kategoriemi volnočasových aktivit. Druhá hypotéza týkající se vlivu věku se přitom dělí na dvě nezávislá testování, přičemž v prvním je testován vliv věku členěného ve věkových intervalech po pěti letech a ve druhém vliv věku členěného ve věkových intervalech po deseti letech. Všechny sociodemografické hypotézy klademe jako jednostranné a předpokládají vliv specifického faktoru na výběr volnočasových aktivit. Jsou odvozeny z následujícího formálního vzoru: Sociodemografický faktor X statisticky významně ovlivňuje výběr volnočasových aktivit členěných do kategorií v roce Y. Celkově tak vzniká matice 7x3 hypotéz, které jsou detailně uvedeny v příloze C, v tabulkách Cl - C.21. 707 3.2. VÝZKUM HODNOT A VOLNÉHO ČASU Vliv sociodemografických faktorů na prožívání volného času v kategoriích Výsledky jednotlivých sociodemografických hypotéz uvádíme v tabulkovém přehledu, nicméně všechny tyto hypotézy byly potvrzeny, a to jednoznačně, na hladině významnosti 0,001. Hladiny významnosti v tabulce jsou označeny standardně pomocí hvězdičkového zápisu (p < 0,05, p < 0,01, p < 0,001). Sociodemografická proměnná Volný čas v roce 2009 p (tabulka) 2019 p (tabulka) 2021 p (tabulka) Pohlaví Věk (po 5 letech) Věk (po 10 letech) Dosažené vzděláni Velikost obce Socioekonomický status Rodinná situace < 0,001*** (Cl) < 0,001*** (C.4) < 0,001*** (C.7) < 0,001*** (CIO) < 0,001*** (C.13) < 0,001*** (C.16) < 0,001*** (C.19) < 0,001*** (C.2) < 0,001*** (C.5) < 0,001*** (C.8) < 0,001*** (Cil) < 0,001*** (C.14) < 0,001*** (C.17) < 0,001*** (C.20) < 0,001*** (C.3) < 0,001*** (C.6) < 0,001*** (C.9) < 0,001*** (C.12) < 0,001*** (C.15) < 0,001*** (C.18) < 0,001*** (C.21) Díky strukturaci kontingenčních tabulek a vypočteným reziduím lze sledovat nejen celkové výsledky testovaných hypotéz, ale také detailní strukturu jejich vnitřních vazeb. Lze tak vysledovat výběry volnočasových aktivit u podskupin, které jsou v sociodemografických proměnných rozlišeny. Analýzu těchto podskupin detailně provádíme v kapitolách věnovaných jednotlivým kategoriím volnočasových aktivit. Sociodemografická proměnná pohlaví zasahuje nadále i do zkoumání vztahu mezi hodnotami a volným časem tak, že u těchto vztahů jednak testujeme míru a strukturu závislosti mezi konkrétní hodnotou a kategoriemi volného času, jednak sledujeme míru a strukturu závislosti odděleně u mužů a u žen. Při analýzách bylo samozřejmě možné sledovat vlivy a vzájemné průniky dalších sociodemografických proměnných, nicméně množství a variabilita těchto vztahů dalece přesahuje rozsah této knihy a je záměrem výzkumného týmu se jim věnovat v dílčích studiích. Vliv sociodemografických faktorů na rozložení zájmu o podkategoriích V rámci analýzy prováděné v kapitolách věnovaných kategoriím volného času je zajímavý nejen pohled na kategorii jako celek, ale zajímavé rozdíly lze vysledovat také uvnitř dílčích podkategorií. Proto jsme provedli detailní sociodemografickou analýzu u každé z podkategorií v každém sledovaném roce. Při těchto analýzách jsme nicméně naráželi na dílčí omezení, a to zejména četnostní zastoupení podkategorií v rámci kategorie.24 Kvůli množství prováděných analýz jsme se u sociodemografic-kého faktoru věku omezili pouze na členění po deseti letech. Obecné schéma každé z hypotéz pro podkategorií mělo následující vzor: 24 Z důvodu velmi nízkého zastoupení byla proto zcela vyřazena podskupina nezaměstnaných v rámci socio-demografické proměnné Socioekonomický status. 102 KAPITOLA 3. HODNOTY A VOLNÝ ČAS JAKO PEDAGOGICKÝ PROBLÉM Sociodemografický faktor X statisticky významně ovlivňuje výběr volnočasových aktivit seskupených do podkategorií v rámci kategorie K v roce Y. Celkově tak vznikla matice 6x9x3 dílčích analytických hypotéz, k jejichž statistickému testování byl opět použit Pearsonův %2 test nezávislosti pro C x R kon-tingenční tabulky. Bohužel ne všechny takto navržené hypotézy byly testovatelné, neboť některé z faktorů členily volnočasové aktivity v podkategoriích natolik, že dílčí četnosti v tabulkách nedosahovaly limitu pěti výskytů v každé buňce (Chráska, 2016). Řádky a sloupce obsahující takto nízké četnosti proto byly z analýzy vyřazeny z důvodu nízkých četností, pro které by analýza byla zavádějící. U některých kategorií, v nichž většina podkategorií dosahovala relativně nízkých četností, se dokonce zredukovala analýza pouze na jednu dílčí podkategorií. V takovém případě byl místo testu nezávislosti pro C x R kontingenční tabulky použit test dobré shody (Azen- Walker, 2021; Chráska, 2016; Sheskin, 2011). Jako očekávané četnosti byly vypočteny takové počty volnočasových aktivit v subkategorii, jaké odpovídají relativnímu (parciálnímu) zastoupení dílčí podskupiny v rámci sociodemografické proměnné. Pro vyhodnocení tendencí a směrů závislosti bylo opět využito zarovnaných standardních reziduí a z nich vytvořeného znaménkového schématu. Výsledky dílčích analytických hypotéz jsou uváděny v kapitolách věnovaných jednotlivým kategoriím volnočasových aktivit v podkapitolách Proměny v podkategoriích. 3.2.8 Hypotézy o vztahu hodnot a volného času Jádrem výzkumu, jehož závěry diskutujeme v této knize, je komplexní vztah, nebo lépe řečeno komplex vztahů, mezi doménou hodnot a doménou volného času, tak jak jsme je popsali v podkapitole 3.2.1 a znázornili na obrázku 3.2. Tento vztah je vzájemný, proto také hypotézy, které se k němu váží, jsou formulovány jako oboustranné. První testování vztahu mezi oběma doménami bylo formulováno pro celou populaci, nicméně po tomto základním testování jsme vzhledem k významným rozdílům ve výběru volnočasových aktivit ještě doplnili samostatné testování pro populaci mužů a populaci žen. Všechny hypotézy byly navíc kladeny ve všech třech letech prováděného měření. Vznikla tak obsáhlá síť hypotéz, které byly odvozeny z následujících vzorů: Hodnotové preference hodnoty H a volnočasové aktivity seskupené do kategorií v roce Y se vzájemně statisticky významně ovlivňovaly. U populace mužů se hodnotové preference hodnoty H a volnočasové aktivity seskupené do kategorií v roce Y vzájemně statisticky významně ovlivňovaly. U populace žen se hodnotové preference hodnoty H a volnočasové aktivity seskupené do kategorií v roce Y vzájemně statisticky významně ovlivňovaly. 103 3.2. VÝZKUM HODNOT A VOLNÉHO ČASU Vzhledem k měřeným hodnotám tak vzniká interakční matice, jejíž četnosti a přehled prokázaných vztahů uvádíme v následující tabulce: Počty hypotéz Rok měření 2009 2019 2021 Cílové hodnoty Celá populace nepotvrzeno 3 2 1 potvrzeno (p < 0,05) 1 3 0 potvrzeno (p < 0,01) 15 18 17 Celkem 19 23 18 Muži nepotvrzeno 9 7 1 potvrzeno (p < 0,05) 3 3 5 potvrzeno (p < 0,01) 7 13 12 Celkem 19 23 18 Zeny nepotvrzeno 5 11 1 potvrzeno (p < 0,05) 2 1 4 potvrzeno (p < 0,01) 12 11 13 Celkem 19 23 18 Instrumentální hodnoty Celá populace nepotvrzeno 3 3 4 potvrzeno (p < 0,05) 2 6 1 potvrzeno (p < 0,01) 14 15 13 Celkem 19 24 18 Muži nepotvrzeno 8 8 5 potvrzeno (p < 0,05) 1 5 2 potvrzeno (p < 0,01) 10 11 11 Celkem 19 24 18 Zeny nepotvrzeno 10 10 5 potvrzeno (p < 0,05) 4 2 4 potvrzeno (p < 0,01) 5 12 9 Celkem 19 24 18 Podstatnou vlastností tohoto komplexu vztahů mezi oběma doménami je jeho neredukovatelnost na jednoznačné vyjádření o vzájemné závislosti. Spíše se jedná o sérii závislostí či nezávislostí, které poskytují plastický obraz vzájemných interakcí. Protože však počet hodnot, které interagují s kategoriemi volného času, tvoří 704 KAPITOLA 3. HODNOTY A VOLNÝ ČAS JAKO PEDAGOGICKÝ PROBLÉM významnou část z měřených itinerářů, lze obecně konstatovat, že hodnoty a volný čas skutečné vytvářejí komplexní interakční síť. Zevrubné analýze této sítě interakcí se věnujeme v následujících kapitolách. Zde se také pomocí vypočítaných z-skóre věnujeme detailní analýze vnitřních vztahů v rámci těchto interakcí. Přehledy jednotlivých interakcí i s vyznačením detailního vztahu k jednotlivým kategoriím uvádíme v tabulkách 3.7 (cílové hodnoty) a 3.8 (instrumentální hodnoty). Vzhledem k rozsahu tabulek uvádíme přehledy pro muže a ženy v příloze E. Vzhledem k tomu, že se jednotlivým prokázaným interakcím budeme zevrubně věnovat v dalších kapitolách, uzavřeme tuto kapitolu poukazem na ty hodnoty, které jsou vůči kategoriím volnočasových aktivit napříč populací zcela nezávislé. Jedná se o cílovou hodnotu rovnost příležitostí (sociální rovnost) a instrumentální hodnoty poslušnost, oddanost a spolupráce. Pouze v jednom ze sledovaných let také nacházíme interakce s hodnotami schopnost (úspěšnost v jednání), kompetentnost (2019), přesnost, řád v činnosti (2009) a odvaha zastávat své názory, asertivita (2019). Důvody, proč právě tyto hodnoty interagují s kategoriemi volného času tak málo nebo vůbec, spatřujeme v jejich značné orientaci na svět práce a plnění povinností, tedy ty životní systémy a závazky, od nichž právě volný čas osvobozuje (Dumazedier, 1974; Kaplan, 1975; Kaplánek, 2017; Kelly, 1985). Zcela jistě si však právě tyto hodnoty ve vztahu k volnému času zaslouží samostatnou a důkladnější analýzu. 705 Tabulka 3.7: Přehled vztahů cílových hodnot a kategorií volnočasových aktivit v letech 2009, 2019 a 2021 (celá populace) 100 - Informace, IT, komunikace a obecnosti, 200 - Humanitní aktivity, 300 - Literatura a jazyky, 400 - Domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství), 500 - Umění, 600 - Osobní aktivity, cestování, turismus a geografie, 700 - Sport a hry, 800 - Sociální aktivity, 900 - Virtuální realita a sociální aktivity ve virtuálním světě Hodnota Rok P 100 200 300 400 500 600 700 800 900 Blaho národa 2009 2019 < 0,001*** < 0,001*** 0 0 + + + + + + 0 0 0 0 ++ 0 0 0 0 0 0 2009 < 0,001*** - --- - --- ++ 0 ++ + + + + Kamarádství, přátelství 2019 < 0,001*** - — --- --- + 0 + + + + + + 0 2021 < 0,001*** 0 0 --- --- + + + 0 ++ ++ ++ 2009 < 0,001*** 0 0 0 --- + + + 0 0 0 0 Zralá láska 2019 < 0,001*** --- ++ 0 --- ++ 0 0 + + + 0 2021 < 0,001*** - + + + 0 - + + + 0 0 + 0 Mír ve světě 2009 < 0,001*** 0 ++ 0 + + + 0 0 0 0 — 2019 < 0,001*** - + + + 0 0 0 0 - 0 — 2009 0,046* 0 ++ 0 0 0 0 0 0 0 Moudrost 2019 < 0,001*** --- + + + 0 0 + + + 0 0 0 0 2021 < 0,001*** 0 + + + 0 --- + + + 0 0 0 0 Péče o milované osoby 2009 2019 < 0,001*** 0,001** -- + 0 0 ++ 0 0 0 0 0 0 0 0 ++ -- Pocit osobní jistoty 2009 2019 0,003** 0,005** 0 0 0 0 0 0 0 0 0 ++ 0 0 + 0 0 2009 < 0,001*** 0 --- — — 0 0 ++ 0 + + + Potěšení, život plný radosti 2019 < 0,001*** 0 --- --- — 0 0 + + + + ++ 2021 < 0,001*** - 0 — --- 0 ++ ++ 0 ++ Prospěšný život 2009 2019 0,704 < 0,001*** _ ++ 0 0 0 _ 0 + 0 2009 0,132 Rovnost příležitostí (sociální rovnost) 2019 2021 0,672 0,123 2009 0,085 Sebeúcta 2019 0,036* - 0 0 - 0 0 0 0 0 2021 < 0,001*** 0 0 0 --- + + + 0 0 0 0 2009 < 0,001*** 0 --- 0 — 0 0 ++ 0 0 Společenské uznání 2019 0,003** + + + 0 0 — 0 0 0 0 0 2021 < 0,001*** + - — --- 0 0 ++ 0 0 2009 < 0,001*** 0 0 ++ 0 + + + 0 0 0 — Krása v přírodě nebo umění 2019 < 0,001*** — 0 0 0 + + + 0 - 0 0 2021 < 0,001*** 0 + + + 0 --- + + + 0 --- 0 0 2009 0,002** 0 0 0 --- + 0 0 0 0 Svoboda Tabulka 3.7: Přehled vztahů cílových hodnot a kategorií volnočasových aktivit v letech 2009, 2019 a 2021 (celá populace) 100 - Informace, IT, komunikace a obecnosti, 200 - Humanitní aktivity, 300 - Literatura a jazyky, 400 - Domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství), 500 - Umění, 600 - Osobní aktivity, cestování, turismus a geografie, 700 - Sport a hry, 800 - Sociální aktivity, 900 - Virtuální realita a sociální aktivity ve virtuálním světě Hodnota Rok P 100 200 300 400 500 600 700 800 900 2019 < 0,001*** 0 0 0 --- + 0 0 + 0 2021 < 0,001*** 0 ++ - --- + + + 0 0 0 ++ 2009 < 0,001*** 0 --- 0 0 - 0 + 0 0 Štěstí 2019 0,016* 0 --- 0 0 0 0 0 0 0 2021 < 0,001*** — --- - - 0 + + + 0 ++ ++ 2009 < 0,001*** 0 + + + 0 ++ 0 0 0 0 0 Věčný život (život po smrti), spása 2019 < 0,001*** 0 + + + 0 0 + --- — + 0 2021 < 0,001*** 0 + + + 0 0 0 0 --- + - 2009 < 0,001*** 0 0 + 0 ++ 0 0 0 — Vnitřní harmonie, soulad 2019 < 0,001*** 0 + + + 0 - ++ 0 — 0 0 2021 < 0,001*** 0 + + + 0 --- + + + 0 0 0 0 2009 < 0,001*** 0 --- — --- 0 0 + + + + + + + + + Aktivní vzrušující život, zábava 2019 < 0,001*** ++ --- 0 --- 0 0 + + + 0 + + + 2021 < 0,001*** 0 --- --- --- + + + 0 + + + 0 ++ Život v dostatku (ekonomické zabezpečení) 2009 2019 < 0,001*** 0,012* 0 0 --- 0 0 — 0 0 0 ++ 0 0 0 ++ 0 2021 < 0,001*** + --- - 0 --- ++ + 0 0 Přijetí ostatními, pocit sounáležitosti 2019 2021 0,001** < 0,001*** 0 ++ 0 0 0 0 ++ + + + 0 0 0 0 + + + + 0 0 Zdraví 2019 < 0,001*** 0 --- 0 0 — ++ 0 0 0 2021 < 0,001*** --- --- 0 + + + --- + + + + 0 0 Národní bezpečnost 2019 2021 0,320 0,007** 0 0 0 0 0 0 ___ 0 0 Bezpečnost rodiny 2019 2021 0,002** < 0,001*** 0 ___ 0 0 + 0 0 0 ++ + 0 0 0 0 0 Tabulka 3.8: Přehled vztahů instrumentálních hodnot a kategorií volnočasových aktivit v letech 2009, 2019 a 2021 (celá populace) 100 - Informace, IT, komunikace a obecnosti, 200 - Humanitní aktivity, 300 - Literatura a jazyky, 400 - Domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství), 500 - Umění, 600 - Osobní aktivity, cestování, turismus a geografie, 700 - Sport a hry, 800 - Sociální aktivity, 900 - Virtuální realita a sociální aktivity ve virtuálním světě Hodnota Rok P 100 200 300 400 500 600 700 800 900 Citlivost 2009 < 0,001*** 0 0 0 0 0 0 0 0 --- 2019 < 0,001*** --- + + + 0 0 + 0 0 ++ 0 Čestnost a pravdivost 2009 2019 < 0,001*** < 0,001*** 0 ++ + + 0 + 0 0 0 0 0 + 0 ++ 0 Dodržování závazků 2009 2019 < 0,001*** 0,010* 0 0 ++ 0 + 0 ++ 0 0 0 0 0 0 0 ++ 0 Nesmiřitelnost s nedostatky (svými nebo/i 2009 < 0,001*** + 0 0 + + + — 0 0 0 - druhých) 2019 0,027* + - 0 - 0 0 0 0 0 2009 < 0,001*** 0 — — 0 0 0 ++ 0 + Nezávislost, samostatnost 2019 < 0,001*** 0 --- 0 0 - 0 + 0 + 2021 < 0,001*** 0 --- - 0 0 0 + + + 0 0 2009 < 0,001*** 0 ++ 0 ++ 0 0 0 0 --- Zodpovědnost, svědomitost 2019 < 0,001*** 0 ++ 0 0 — 0 0 ++ 0 2021 0,011* 0 0 - 0 0 0 0 ++ 0 2009 0,361 Odvaha zastávat své názory, asertivita 2019 2021 0,032* 0,448 0 ++ 0 — 0 0 0 0 0 Optimismus 2009 2019 0,472 < 0,001*** 0 0 0 ___ ++ 0 + 0 0 Pevná vůle 2009 0,025* — + 0 0 0 0 0 0 — 2019 0,021* 0 + 0 0 0 0 0 0 0 Otevřenost, vstřícnost, ochota pochopit odlišné stanovisko 2009 2019 2021 < 0,001*** 0,011* < 0,001*** 0 0 0 + + 0 0 0 0 0 + + + 0 + + + 0 0 0 0 0 0 ++ + 0 0 0 Přesnost, řád v činnosti 2009 2019 0,007** 0,481 0 + 0 0 0 0 0 0 --- Racionálnost, schopnost logicky myslet 2009 2019 0,006** 0,003** 0 0 0 0 0 0 0 0 + + + ++ 0 0 0 0 2009 0,002** 0 ++ 0 0 — 0 0 0 0 Disciplinovanost, sebeovládání 2019 0,001** 0 + + + 0 - 0 0 0 0 0 2021 0,003** 0 + + + 0 0 0 0 0 0 0 Trpělivost 2009 2019 < 0,001*** 0,004** 0 ++ + 0 0 + + + 0 0 0 0 0 0 0 + 0 Schopnost (úspěšnost v jednání), kompe- 2009 2019 0,206 0,019* 0 0 0 — 0 0 + 0 0 Tabulka 3.8: Přehled vztahů instrumentálních hodnot a kategorií volnočasových aktivit v letech 2009, 2019 a 2021 (celá populace) 100 - Informace, IT, komunikace a obecnosti, 200 - Humanitní aktivity, 300 - Literatura a jazyky, 400 - Domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství), 500 - Umění, 600 - Osobní aktivity, cestování, turismus a geografie, 700 - Sport a hry, 800 - Sociální aktivity, 900 - Virtuální realita a sociální aktivity ve virtuálním světě Hodnota Rok P 100 200 300 400 500 600 700 800 900 2021 0,252 2009 < 0,001*** 0 + + + ++ 0 + 0 - 0 --- Víra, schopnost důvěřovat 2019 < 0,001*** — + + + 0 0 ++ - — + --- 2021 < 0,001*** 0 + + + 0 0 0 0 --- 0 0 2009 0,001** 0 ++ 0 ++ 0 0 0 0 --- Vychovanost (taktnost, zdvořilost) 2019 0,199 2021 0,009** 0 + - 0 ++ 0 0 0 0 Vysoké nároky, požadavky vůči životu 2009 2019 0,005** 0,002** 0 ++ 0 0 0 0 0 0 0 + + + + 0 0 0 0 2009 0,027* 0 — 0 0 0 0 + 0 0 Vzdělanost 2019 < 0,001*** 0 0 0 --- + + + 0 0 0 0 2021 0,006** + 0 0 --- 0 0 0 0 0 Čistota (v morálním smyslu) 2019 2021 < 0,001*** < 0,001*** 0 + + + + + + 0 0 0 0 0 + 0 0 ___ ++ 0 0 Odpuštění 2021 < 0,001*** --- + + + 0 0 + + + 0 --- 0 0 Empatie 2021 < 0,001*** 0 ++ 0 0 + + + 0 --- + 0 Laskavost 2021 < 0,001*** — + 0 0 + + + 0 — ++ 0 Poslušnost, oddanost 2019 2021 0,063 0,142 Tvořivost 2019 < 0,001*** 0 0 0 + + + + --- — 0 0 2021 < 0,001*** 0 0 0 0 + + + --- 0 - 0 Cílevědomost, ambice, ctižádostivost 2019 2021 < 0,001*** < 0,001*** + + + ++ ___ 0 0 0 0 0 0 0 + + + + 0 0 0 Odvaha, statečnost, vyhledávání dobro- 2019 < 0,001*** 0 --- - --- 0 0 + + + 0 ++ družství 2021 < 0,001*** 0 0 --- 0 0 0 + + + 0 0 Spolupráce 2021 0,070 Část II Hodnoty a volný čas podle kategorií KAPITOLA 4 Informace, IT, komunikace a obecnosti 4.1 Obecná charakteristika a struktura kategorie Kategorie informace, IT, komunikace a obecnosti v sobě integruje veškeré aktivity, u nichž klíčovou úlohu sehrává manipulace s informacemi. Výjimku tvoří komunikační, sociální a herní aktivity ve virtuálním prostoru, jimž je věnována samostatná kategorie v katalogu (kap. 12). Role komunikace v této kategorii je omezena spíše na obecný zájem o komunikační technologie a s tím související publikační činnost či mediální komunikaci, než na aktivity, v nichž sehrává komunikace klíčovou socializační roli. Do třetí verze katalogu zahrnovala tato kategorie rovněž samostatné podkate-gorie počítačových her (nyní 910), virtuální reality (nyní 920, 930), blogy a osobní webové stránky (nyní 940) či online komunikaci (nyní 950), tedy aktivity, v nichž působí technické prostředky jako nástroj prožívání volného času (Bryce, 2014). Od čtvrté verze katalogu došlo k výrazné změně a vytvoření nové samostatné kategorie zahrnující virtuální realitu a sociální aktivity ve virtuálním světě (kap. 12). K přesunu došlo zejména díky analýze hodnotových konsekvencí, kdy se ukázalo, že tyto aktivity vykazují značně odlišný hodnotový kontext. Liší se přitom nejen od zbytku kategorie informace, IT, komunikace a obecnosti, ale také od aktivit sociálních, humanitních a od sportu se zahrnutím nepočítačových her (Pospíšil et al., 2022). Specifickému vlivu počítačů na změny volného času se proto budeme věnovat u popisu závěrečné kategorie virtuální realita a sociální aktivity ve virtuálním světě (900) v kapitole 12. 113 4.1. OBECNÁ CHARAKTERISTIKA A STRUKTURA KATEGORIE Při konstrukci kategorie nebyla samozřejmě zohledněna pouze oblast počítačů a zejména internetu, jakkoliv jejich význam v současné společnosti i ve sféře volného času radikálně narůstá (Leaning, 2009; Roblek et al., 2020; Tsatsou, 2014) a dokonce vede k vytváření alternativní subjektivity (Giraud, 2015; Turkle, 1997). Kategorii otevírá subkategorie zaměřená na komunikaci obecně1 a významnými součástmi jsou rovněž subkategorie věnované multimédiím a novým formám komunikace, knihám a časopisům jako prostředkům komunikace. Jednu ze dvou stěžejních skupin aktivit v kategorii tvoří podkategorie počítače obecné (120) a počítače - internet (130), které doplňuje také specifičtěji zaměřená podkategorie počítače - programování (160). Ty jsou, jak již z jejich názvů vyplývá, zaměřeny na aktivity související se světem počítačů od hardware a programování až po práci se specifickými aplikacemi na internetu (Spracklen, 2015). Druhou stěžejní skupinu aktivit tvoří ty, jež se zaměřují na vytváření a šíření informací a zpráv. Do této podskupiny spadají podkategorie multimedia a nová média (170), knihy a časopisy (180) a zpravodajství, novinářství a vydavatelská činnost (190). Práce s médii ve volném čase tak vytváří novou a v mnoha ohledech specifickou oblast volnočasových aktivit (Rowe, 2006). S ohledem na bouřlivý rozvoj informačních technologií v poslední dekádě se nelze divit, že v kategorii aktivit informace, IT, komunikace a obecnosti byl mezi lety 2009 a 2019 zaznamenán prudký nárůst zájmu. V roce 2009 tvořila tato kategorie aktivit pouze 6,2 % z celkového počtu zjištěných aktivit napříč populací, zatímco v roce 2019 se již jednalo o 14,37 %. Paradoxně období covidu-19 přineslo mírné snížení zájmu na 13,26 %, které je však vysvětlitelné jednak snížením počtu organizovaných činností v této oblasti a jednak posílením sociálních aktivit online. Tabulka 4.1: Deskriptívni statistika kategorie 100 - Informace, IT, komunikace a obecnosti Aktivity v kategorii 100 - Informace, IT, komunikace a obecnosti Kód aktivity Název aktivity n %v kat. "/ocelkem Rok měření 2009 100 Informace, IT, komunikace a obecnosti 539 100,00 6,20 110 Komunikace obecně — 120 Počítače obecně 177 32,84 2,04 120 Počítače obecně 11 2,04 0,13 121 Obecné užívání počítače 147 27,27 1,69 122 Práce s kancelářskými aplikacemi 4 0,74 0,05 125 Počítače — hardware 15 2,78 0,17 126 Mobilní telefony — 127 Tablety — 128 Počítačové sítě — 130 Počítače - internet 271 50,28 3,12 130 Počítače — internet 257 47,68 2,96 131 Vyhledávání informací 11 2,04 0,13 Subkategorie byla doplněna v rámci revize z roku 2012 a ačkoliv se u respondentů přímo nevyskytuje, z formálních a teoretických důvodů jsme ji předřadili před konkrétní formy komunikace i ve výpisu aktivit v roce 2009. V měření z roku 2019 a 2021 se již aktivity v této podkategorii vyskytují. 774 KAPITOLA 4. INFORMACE, IT, KOMUNIKACE A OBECNOSTI Kód aktivity Název aktivity n %v kat. "/ocelkem 136 Práce se specifickými online aplikacemi 2 0,37 0,02 (online bankovnictví, e-shopy, investování, diáře, aplikace pro podporu zdravého ži- votního stylu apod.) 139 Elektronické vzdělávání 1 0,19 0,01 160 Počítače - programování 5 0,93 0,06 160 Počítače — programování 4 0,74 0,05 161 Assambler a lineární programování — 162 Funkcionální programování — 163 Objektově orientované programování — 164 Webové aplikace 1 0,19 0,01 170 Multimédia a nová média 53 9,83 0,61 180 Knihy a časopisy 30 5,57 0,35 190 Zpravodajství, novinářství a vydavatelská 3 0,56 0,03 činnost 191 Vydávání knih a brožur — 192 Vydávání tištěných periodik — 193 Vydávání elektronických periodik — 194 Redakce webových stránek — 195 Podcast — 197 Získávání a zpracování zpravodajství — 199 Typografie a sazba — Rok měření 2019 100 Informace, IT, komunikace a obecnosti 1557 100,00 14,37 110 Komunikace obecně 96 6,17 0,89 120 Počítače obecně 746 47,91 6,88 120 Počítače obecně 98 6,29 0,90 121 Obecné užívání počítače 276 17,73 2,55 122 Práce s kancelářskými aplikacemi 65 4,17 0,60 125 Počítače — hardware 19 1,22 0,18 126 Mobilní telefony 233 14,96 2,15 127 Tablety 42 2,70 0,39 128 Počítačové sítě 13 0,83 0,12 130 Počítače - internet 372 23,89 3,43 130 Počítače — internet 49 3,15 0,45 131 Vyhledávání informací 212 13,62 1,96 136 Práce se specifickými online aplikacemi 89 5,72 0,82 (online bankovnictví, e-shopy, investování, diáře, aplikace pro podporu zdravého ži- votního stylu apod.) 139 Elektronické vzdělávání 22 1,41 0,20 160 Počítače - programování 26 1,67 0,24 160 Počítače — programování 6 0,39 0,06 161 Assambler a lineární programování 4 0,26 0,04 162 Funkcionální programování 3 0,19 0,03 163 Objektově orientované programování 4 0,26 0,04 164 Webové aplikace 9 0,58 0,08 170 Multimédia a nová média 30 1,93 0,28 180 Knihy a časopisy 245 15,74 2,26 190 Zpravodajství, novinářství a vydavatelská 42 2,70 0,39 činnost 190 Zpravodajství, novinářství a vydavatelská 25 1,61 0,23 činnost 191 Vydávání knih a brožur 5 0,32 0,05 192 Vydávání tištěných periodik 2 0,13 0,02 193 Vydávání elektronických periodik — 194 Redakce webových stránek 5 0,32 0,05 115 4.2. PREFERENCE AKTIVIT PODLE SOCIODEMOGRAFICKÝCH SKUPIN Kód aktivity Název aktivity n %v kat. "/ocelkem 195 Podcast — 197 Získávání a zpracování zpravodajství 3 0,19 0,03 199 Typografie a sazba 2 0,13 0,02 Rok měření 2021 100 Informace, IT, komunikace a obecnosti 1774 100,00 13,26 110 Komunikace obecně 113 6,37 0,84 120 Počítače obecně 814 45,89 6,09 120 Počítače obecně 110 6,20 0,82 121 Obecné užívání počítače 290 16,35 2,17 122 Práce s kancelářskými aplikacemi 60 3,38 0,45 125 Počítače — hardware 30 1,69 0,22 126 Mobilní telefony 277 15,61 2,07 127 Tablety 28 1,58 0,21 128 Počítačové sítě 19 1,07 0,14 130 Počítače - internet 339 19,11 2,53 130 Počítače — internet 61 3,44 0,46 131 Vyhledávání informací 178 10,03 1,33 136 Práce se specifickými online aplikacemi (online bankovnictví, e-shopy, investování, diáře, aplikace pro podporu zdravého životního stylu apod.) 62 3,49 0,46 139 Elektronické vzdělávání 38 2,14 0,28 160 Počítače - programování 39 2,20 0,29 160 Počítače — programování 17 0,96 0,13 161 Assambler a lineární programování 1 0,06 0,01 162 Funkcionální programování 5 0,28 0,04 163 Objektově orientované programování 10 0,56 0,07 164 Webové aplikace 6 0,34 0,04 170 Multimédia a nová média 25 1,41 0,19 180 Knihy a časopisy 416 23,45 3,11 190 Zpravodajství, novinářství a vydavatelská činnost 28 1,58 0,21 190 Zpravodajství, novinářství a vydavatelská činnost 10 0,56 0,07 191 Vydávání knih a brožur 5 0,28 0,04 192 Vydávání tištěných periodik 2 0,11 0,01 193 Vydávání elektronických periodik 2 0,11 0,01 194 Redakce webových stránek 8 0,45 0,06 195 Podcast — 197 Získávání a zpracování zpravodajství 1 0,06 0,01 199 Typografie a sazba — 4.2 Preference aktivit podle sociodemografických skupin 4.2.1 Kategorie jako celek Při globálním posuzování kategorie informace, IT, komunikace a obecnosti je třeba brát v úvahu, že kategorie je silně ovlivněna především dvěma výraznými podkate-goriemi: obecným užíváním počítače (120) a užíváním počítače k prohlížení obsahu internetu (130). Tyto podkategorie díky svým vyšším zastoupením silně ovlivňovaly statistické vyhodnocování ve všech třech letech a de facto určily celkové statisticky významné vazby. Abychom zabránili jejich přílišnému vlivu na konečný celkový 776 KAPITOLA 4. INFORMACE, IT, KOMUNIKACE A OBECNOSTI úsudek o kategorii, upozorníme rovněž na zajímavá zjištění u dalších podkategorií. Nejprve se však věnujme obecnějším zjištěním. Z hlediska genderového vlivu je kategorie informace, IT, komunikace a obecnosti doménou mužů (tab. Cl, C.2 a C.3). Tento trend se dlouhodobě nemění, a to ani přesto, že v některých podkategoriích dominují ženy (tab. 4.2). Podle věku respondentů lze vysledovat postupné přesouvání zájmu k vyšším věkovým skupinám (tab. C.7, C.8, C.9). Pozoruhodný je zejména dlouhodobě nevýrazný (2009, 2019) až snížený (2021) výskyt těchto aktivit u nejmladší věkové skupiny 15-24 let. V roce 2009 byla kategorie zajímavá pro věkovou skupinu od 25 do 44 let a naopak skupina seniorů ji prakticky pomíjela (tab. C.7). K výraznému posunu došlo již v roce 2019 (tab. C.8), kdy byla kategorie z hlediska věku rovnoměrně zastoupena v populaci. U seniorů nad 65 let byl sice zjištěn nižší zájem, nicméně ne tak výrazný jako v roce 2009. Posun zájmu o kategorii z hlediska věku byl završen v období restrikcí souvisejících s pandemií covidu-19 v roce 2021, kdy nejmladší věková skupina 15-24 let kategorii opouští a naopak nastupuje zájem věkové skupiny 55-64 let. Nej starší věková skupina nad 65 let je již zastoupena rovnoměrně se zbytkem populace (tab. C.9). Tyto proměny lze přičíst dvěma faktorům. Do preseniorského a seniorského věku se dostávají generace ovlivněné počítačovou revolucí poslední třetiny 20. století, které již netrpí tolik obavami z užívání techniky, jsou zvyklé užívat informační technologie jako součást své profese či běžného života a počítače nepřestávají používat ani při odchodu do penze. Silně proto v této skupině narůstá počet uživatelů internetu (Gibson - Singleton, 2012). Kromě jiného tím zvyšují pocit spokojenosti se svým životem (Lissitsa -Chachashvili-Bolotin, 2016; Simonová et al., 2017), prodlužují tak svůj aktivní život (Klimova et al., 2016) a rovněž roste míra využívání bouřlivě se rozvíjejících online dostupných služeb a obchodu (Kovalenko, 2020). Naopak odklon od volnoča-sových aktivit v kategorii informace, IT, komunikace a obecnosti v době pandemie u mladších ročníků lze chápat jako důsledek vysokého využívání těchto nástrojů při online výuce nebo v práci (Montag - Elhai, 2020). Při zkoumání vlivu vzdělání na prožívání této kategorie volnočasových aktivit jsme narazili na zajímavá zjištění, které posouvají některá další zažitá přesvědčení. Podle tradičních očekávání bývá používání technologií spojováno s vyšším dosahovaným nebo dosaženým vzděláním, což se v našem výzkumu nepotvrdilo. Je pravděpodobné, že v této oblasti došlo ke značnému posunu za posledních deset let. Ještě v roce 2009 (tab. C.10) lze vidět v této kategorii aktivit prokazatelně vyšší podíl vysokoškoláků, v roce 2019 i 2021 je již vliv úrovně vzdělání na volný čas spojený s informacemi, komunikací a technologiemi zanedbatelný (tab. C.ll a C.12). Vysvětlení tohoto jevu může spočívat v prosté skutečnosti, že informační a komunikační technologie díky své relativně vysoké dostupnosti pronikly do všech skupin a vrstev společnosti a zvládnutí jejich užívání je nezbytnou součástí socializace. 777 4.2. PREFERENCE AKTIVIT PODLE SOCIODEMOGRAFICKÝCH SKUPIN Jakkoliv by se mohlo zdát, že obyvatelé menších obcí mají k řadě moderních technologií (zejména sítí) omezenější přístup, není toto zdání podložené. Zejména v posledních letech dochází k rozsáhlé digitalizaci a zvyšování dostupnosti připojení i v těch nej menších obcích a prakticky kdokoliv, kdo chce být připojen k internetu, má některou z možností k dispozici. Volný čas věnovaný technologiím a práci s informacemi, které jsou ve 21. století neodmyslitelně spojeny s internetovou ko-nektivitou, již není ovlivněn velikostí obce ani dostupností připojení. Nezávislost těchto aktivit ve volném čase na velikosti obce tak byla zjištěna již v roce 2009 (tab. C.13) a potvrzena v roce 2021 (tab. C.15). Drobnou výchylku ve snížení zastoupení aktivit v oblasti informací, technologií a komunikace jsme zaznamenali v roce 2019 (tab. C.14), kdy se jejich výskyt snížil v obcích do dvou tisíc obyvatel a naopak zvýšil v obcích s 5-15 tisíci obyvatel. Při měření v roce 2021 byly tyto aktivity na velikosti obce opět nezávislé. Vliv socioekonomického statusu, tedy rozdělení skupiny respondentů mezi žáky a studenty, zaměstnance, osoby samostatně výdělečně činné (dále jen „OSVČ"), důchodce (se zahrnutím invalidních důchodců a osob na mateřské dovolené) a nezaměstnané, přináší další poněkud odlišný pohled na prožívání volnočasových aktivit v kategorii informace, IT, komunikace a obecnosti. U skupiny žáků a studentů, kteří do značné míry korespondují s nejmladší věkovou skupinou respondentů, byl v průběhu celé sledované dekády zájem o informační, informačně-technologické, komunikační a publikační aktivity vyvážený a nevykazoval žádné neočekávané výkyvy oproti očekávání. Naproti tomu u zaměstnanců se v roce 2019 objevil zájem zvýšený (tab. C.17). V roce 2009 byl přitom přiměřený očekávání (tab. C.16) a již v roce 2021 se tento výkyv opět ztrácí (tab. C.18), patrně ze stejné příčiny, kterou lze sledovat u nejmladší věkové skupiny - totiž vlivem přetíženosti informačními technologiemi a přetlaku informací v době pandemie. Vývoj u skupiny důchodců (a to i se zahrnutím důchodců invalidních a osob na mateřské dovolené) naproti tomu kopíruje situaci u seniorů. Od nižšího zájmu v roce 2009 až po statisticky očekávaný zájem v roce 2021. Pozoruhodné je naproti tomu snížení zájmu o kategorii v řadách OSVČ, u kterých se počet aktivit výrazně snížil oproti letům 2009 a 2019. Zajímavým fenoménem je naopak opačný trend u nezaměstnaných. Možným vysvětlením je vliv pandemie, nicméně zde se nelze opřít o data, jelikož počet OSVČ v době pandemie paradoxně narůstal (Česká správa sociálního zabezpečení, 2022). Další ze sledovaných sociodemografických faktorů, rodinná situace respondentů, má rovněž nezanedbatelný vliv na informační, informačně-technologické, komunikační a publikační aktivity ve volném čase. Respondenti se zde dělí na dvě významné podskupiny, totiž ty, kteří žijí v prostředí orientační rodiny (Woszidlo, 2016) (včetně soužití s prarodiči nebo pěstouny), a ostatní, kteří žijí buď sami, 778 KAPITOLA 4. INFORMACE, IT, KOMUNIKACE A OBECNOSTI v partnerství či manželství, a nebo ve vlastní prokreační rodině (Gerhardt, 2016) s dětmi. V první skupině podle rodinných situací došlo během let z pohledu aktivit ve sledované kategorii k poněkud překotnému vývoji. Zatímco v roce 2009 (tab. C.19) není rozdíl mezi těmi, kdo žijí s rodiči v úplné rodině, neúplné rodině nebo s prarodiči, v roce 2019 (tab. C.20) dochází k posunu a o aktivity z oblasti informací, informačních technologií nebo komunikace projevovali vyšší zájem ti, kdo žijí v neúplné rodině. Situace se však zcela otočila v pandemickém období roku 2021 (tab. C.21). V tomto roce statisticky významně poklesl zájem těch, kdo žijí v úplných rodinách a dřívější významný nárůst u těch, kdo žijí v neúplných rodinách poklesl rovněž a pouze naplňuje statistická očekávání. Navzdory relativně nízkému počtu vykázaných aktivit u těch, kdo žijí s prarodiči nebo pěstouny, je zde zajímavý významný nárůst v této skupině, a to i v porovnání s ostatními kategoriemi aktivit. Druhá skupina podle rodinných situací, ti, kteří se již odpoutali od svých orientačních rodin, mají k aktivitám v kategorii rovněž pestřejší vztah až od roku 2019. V roce 2009 (tab. C.19) byly totiž počty vykázaných aktivit u jednotlivých sledovaných skupin zastoupeny velice rovnoměrně. V roce 2019 významně poklesly počty informačních, informačně-technologických, komunikačních a publikačních aktivit (tab. C.20) u těch, kdo žijí ve vlastních úplných rodinách s dětmi a kteří se ve stejném roce více věnují aktivitám v domácnosti, neinformační technologiím a koníčkům nebo sportu a nepočítačovým hrám. V roce 2021 se situace obrací a ti, kdo žijí ve vlastních úplných rodinách s dětmi, se již věnují aktivitám přiměřeně svému počtu. U těch, kdo žijí ve vlastních neúplných rodinách, počet aktivit v této kategorii dokonce významně vzrostl. 4.2.2 Proměny v podkategoriích Je zřejmé, že obecné a komplexní korelace popsané v odstavcích výše nemohou vypovědět vše o detailním rozložení zájmu o jednotlivé podkategorie aktivit či dokonce samotné aktivity. Jelikož v mnoha případech se jedná o generalizaci přílišnou, jeví se jako nezbytné pokusit se nahlédnout hlouběji do struktury kategorie a poodhalit některé dosud skryté souvislosti. Tabulka 4.2: Statisticky významné rozdíly v podkategoriích kategorie 100 - Informace, IT, komunikace a obecnosti podle pohlaví respondentů (zahrnuty pouze podkategorie se stanovitelnou statistickou významností) Pohlaví Podkategorie 2009 2019 2021 (p = 0,0155) (p = 0,0000) (p = 0,0000) 110 — Komunikace obecně bez rozdílů Muž (—) Žena (++) bez rozdílů 119 4.2. PREFERENCE AKTIVIT PODLE SOCIODEMOGRAFICKÝCH SKUPIN 120 - Počítače obecně Muž (+) Muž (+ + +) Muž (+ + +) Zena (—) Žena (---) Zena ("--) 130 - Počítače - internet bez rozdílů bez rozdílů b ez rozdílů 160 - Počítače - progra- bez rozdílů bez rozdílů Muž (+ + +) mování Zena ("--) 170 - Multimédia a nová Muž (-) bez rozdílů Muž (+) média Žena (+) Zena (") 180 - Knihy a časopisy Muž (-) Muž (---) Muž ("--) Žena (+) Žena (+ + +) Zena (+ + +) 190 — Zpravodajství, novi- bez rozdílů bez rozdílů Muž (+) nářství a vydavatelská čin- Zena (") nost Tabulka 4.2 ukazuje na špecifickou roli žen u vybraných podkategorií v jinak výrazně mužsky profilované kategorii informací, IT a komunikace. Zeny silně a napříč všemi roky preferují podkategorii knihy a časopisy (180), což není až tak překvapivé. Zajímavější je posun preferencí u podkategorie nových médií (170), kdy v roce 2009 v ní převažovaly ženy, v roce 2019 byl zájem vyrovnaný a v roce 2021 zájem více projevovali muži. Tabulka 4.3: Statisticky významné rozdíly v podkategoriích kategorie 100 - Informace, IT, komunikace a obecnosti podle věku respondentů v intervalech po deseti letech (zahrnuty pouze podkategorie se stanovitelnou statistickou významností) Věk (po 10 letech) Podkategorie 2009 2019 2021 (p = 0,6495) (p = 0,0302) (p = 0,0000) 110 — Komunikace obecně — bez rozdílů bez rozdílů 120 - Počítače obecně — bez rozdílů 15-24 (+ + +) 65+ (-) 130-Počítače - internet — 65+ (-) 65+ (---) 180 - Knihy a časopisy — 65+ (+ + +) 15-24 (---) 65+ (+ + +) Pohledem na věkové skupiny (tab. 4.3) žádný překvapivý výsledek u podkategorií nenacházíme, neboť zvýšený zájem o knihy a časopisy lze u seniorů nad 65 let předpokládat. Tabulka 4.4: Statisticky významné rozdíly v podkategoriích kategorie 100 - Informace, IT, komunikace a obecnosti podle dosaženého vzdělání respondentů (zahrnuty pouze podkategorie se stanovitelnou statistickou významností) Dosažené vzdělání Podkategorie 2009 2019 2021 (p = 0,1102) (p = 0,0153) (p = 0,0823) 110 — Komunikace obecně — bez rozdílů — 720 KAPITOLA 4. INFORMACE, IT, KOMUNIKACE A OBECNOSTI 120 - Počítače obecně — Základní (++) — 130 — Počítače — internet — Základní (—) — Vyučení v oboru (") Vysokoškolské (++) 180 - Knihy a časopisy — bez rozdílů — Vliv vzdělání na jednotlivé podkategorie (tab. 4.4) se podařilo prokázat pouze v roce 2019, přičemž rozdíly panují zejména ve využívání internetu (s výjimkou sociálních sítí). V této podkategorii dominují svými aktivitami vysokoškoláci na úkor osob se základním vzděláním nebo vyučením v oboru. V případě vlivu velikosti obce, v níž respondent žije, se nepodařilo prokázat žádný specifický vliv na jednotlivé podkategorie. Pro aktivity v kategorii je to opět potvrzení, že ve věku informačních technologií již zdaleka tolik nezáleží na místě bydliště, protože dostupnost toho druhu služeb je u malých obcí srovnatelná s většími sídly, či alespoň dostatečná natolik, aby nezpůsobovala sociální rozdíly. Tabulka 4.5: Statisticky významné rozdíly v podkategoriích kategorie 100 - Informace, IT, komunikace a obecnosti podle socioekonomického statusu respondentů (zahrnuty pouze podkategorie se stanovitelnou statistickou významností) Socioekonomický status Podkategorie 2009 2019 2021 (p = 0,0004) — (p = 0,0001) 120 - Počítače obecně bez rozdílů — Žák/student (++) 130 - Počítače - internet Důchodce, invalidní důchodce nebo mateřská dovolená (---) Zaměstnanec (+) Důchodce, invalidní důchodce nebo mateřská dovolená (--) 180 - Knihy a časopisy bez rozdílů Žák/student (--) Důchodce, invalidní důchodce nebo mateřská dovolená (+ + +) Vztah aktivit vůči socioekonomickému statusu (tab. 4.5) nepřekvapivě kopíruje souvislosti s věkem a platí, že lidé v důchodu se věnují častěji knihám a časopisům než počítačům a internetu. Zajímavostí je významné posílení zájmu skupiny zaměstnanců o vyhledávání informací na internetu v roce 2021. Oproti tomu stojí zjevně oslabený zájem žáků a studentů o knihy a časopisy a jejich větší angažovanost v oblasti počítačových technologií. Stejně jako u velikosti obce se ani u rodinné situace nepodařilo prokázat konkrétní vliv na volbu aktivit v jednotlivých podkategoriích. 727 4.3. HODNOTOVÉ KONSEKVENCE 4.3 Hodnotové konsekvence Dříve než budeme pokračovat v analýze vztahů mezi volnočasovými aktivitami zaměřenými na informace, IT, komunikace a obecnosti, je třeba znovu připomenout, že dominantními subkategoriemi této kategorie, de facto určujícími váhy všech prováděných korelací, jsou podkategorie zaměřené obecně na užívání počítače (120) a na využívání internetu (130), částečnou korekci těchto dvou dominantních pod-kategorií lze spatřovat snad jen v podkategorii zaměřené na knihy a časopisy (180). Obecně však musíme konstatovat, že celá kategorie není hodnotově příliš vyhraněná a relevantních statisticky potvrzených vztahů vůči hodnotám není mnoho. 4.3.1 Vztahy s cílovými hodnotami Pozitivní vztahy s cílovými hodnotami Analýzu zahájíme vztahy, které jsou společné mužům i ženám dohromady. Bohužel, v roce 2009 nebyl žádný takový pozitivní vztah vůči cílovým hodnotám potvrzen. Až v následných měřeních roku 2019 a 2021 bylo možné některé pozitivní vztahy identifikovat. V roce 2019 se jedná o silně pozitivní vazbu s hodnotami společenské uznání (tab. F.30) a aktivní vzrušující život, zábava (tab. F.48). Slabě pozitivní vztah se ani v tomto roce nepotvrdil žádný. V období pandemie v roce 2021 již silně pozitivní vazby k cílovým hodnotám neexistují, zato slabě pozitivní je vztah k hodnotám společenské uznání (tab. F.31) a život v dostatku (ekonomické zabezpečení) (tab. F.52). Zachována tak zůstala vazba kategorie na hodnotu společenské uznání. Pokud se na cílové hodnoty ve vztahu ke kategorii podíváme pouze z pohledu mužů, byla situace v roce 2009 stejná jako u obou pohlaví společně, tedy nebylo možné identifikovat žádnou pozitivní vazbu. Oproti tomu v roce 2019 se u mužů velmi překvapivě vyskytovala silně pozitivní vazba k hodnotě vnitřní harmonie, soulad (tab. F.45). K posunu došlo v roce 2021, kdy se vazby proměnily a silně pozitivně se projevil vztah s hodnotou společenské uznání (tab. F.31). V případě preferencí samotných žen byly vztahy vůči hodnotám stejně nevyhraněné, jako u mužů a u obou pohlaví společně, a ani zde nebylo možné nalézt pozitivní vazby. V roce 2019 se však situace poněkud změnila a ženy silně spojovaly aktivity v kategorii s hodnotou aktivní vzrušující život, zábava (tab. F.48). Tento výkyv ovšem v roce 2021 opět mizí a vztahy vůči hodnotám jsou opět neutrální. Negativní vztahy s cílovými hodnotami Oproti vztahům pozitivním existovaly již v roce 2009 negativní i silně negativní vztahy kategorie informace, IT, komunikace a obecnosti vůči cílovým hodnotám. Je 722 KAPITOLA 4. INFORMACE, IT, KOMUNIKACE A OBECNOSTI příznačné pro celou kategorii, že zejména ve vztahu k cílovým hodnotám se vymezuje spíše negativně. Tyto negativní vazby se v roce 2009 ukázaly jako významné pouze u společného měření mužů a žen. Při rozdělení obou pohlaví se negativní vymezení oslabila. Negativní vymezení mužů a žen, kteří se věnují aktivitám v oblasti informací, IT, komunikace a obecností, bylo ve zmiňovaném roce možné potvrdit vůči hodnotě kamarádství, přátelství (tab. F.3) a silně negativní vůči hodnotě péče o milované osoby (tab. F.14). V roce 2019 bylo negativních vymezení vůči hodnotám více, přičemž negativní vztah k hodnotě kamarádství, přátelství (tab. F.4) zůstal zachován. Dále byla kategorie při společném pohledu mužů a žen negativní vůči míru ve světě (tab. F.10), péči o milované osoby (tab. F.15), prospěšnému životu (tab. F.22), sebeúctě (tab. F.27) a přijetí ostatními, pocitu sounáležitosti (tab. F.53). Ještě silnější negativní vymezení existovalo vůči hodnotám zralá láska (tab. F.7), moudrost (tab. F.12), krása v přírodě nebo umění (tab. F.33) a bezpečnost rodiny (tab. F.59). Rok 2021 přinesl díky pandemickým okolnostem proměnu hodnotového vymezení kategorie. Negativní byla vůči hodnotám zralá láska (tab. F.8) a potěšení, život plný radosti (tab. F.20). Silně negativní pak dokonce k hodnotám štěstí (tab. F.40) a zdraví (tab. F.56), kde se nám jeví vliv pandemie jako zvláště silný. Naopak se ztrácí negativní vymezení vůči hodnotě kamarádství, přátelství (tab. F.5). Jestliže se zaměříme pouze na skupinu mužů, byly v roce 2019 potvrzeny negativní vztahy vůči hodnotám zralá láska (tab. F.7) , moudrost (tab. F.12) a pocit osobní jistoty (tab. F.17). Silně negativní potom vůči hodnotám kamarádství, přátelství (tab. F.4) a bezpečnost rodiny (tab. F.59). Ukazuje se, že zejména u těchto hodnot skupina mužů výrazně ovlivnila pohled celkové populace. V roce 2021 dochází i u mužů k posunům hodnotových korelací, přičemž i zde platí, že některé významné hodnotové vazby u celé populace mají svůj původ u skupiny mužů. Máme na mysli zejména hodnotu zdraví (tab. F.56), vůči níž se právě u mužů vyskytoval negativní vztah. Rovněž u samostatné skupiny žen lze vysledovat některé vlivy na celkovou sumu celopopulačních vazeb kategorie vůči hodnotám. V roce 2019 se u skupiny žen negativně projevily vztahy mezi kategorií a cílovými hodnotami prospěšný život (tab. F.22) a svoboda (tab. F.36), silně negativní pak mezi kategorií a hodnotami zralá láska (tab. F.7), moudrost (tab. F.12) a vnitřní harmonie, soulad (tab. F.45). Právě u skupiny žen lze v roce 2021 pozorovat u kategorie zaměřené na informace a IT technologie významné hodnotové posuny, zjevně v souvislosti se změnou role těchto technologií v životě v důsledku pandemických opatření. Největší posun spatřujeme v radikálním odklonu od pozitivní vazby na hodnotu aktivní vzrušující život, zábava (tab. F.49), kde došlo k úplnému převrácení hodnotové vazby. Svět technologií již pro ženy nepředstavuje součást zábavného života, ale právě naopak. Silně negativní vztah lze dále nalézt vůči hodnotám potěšení, život plný 123 4.3. HODNOTOVÉ KONSEKVENCE radosti (tab. F.20) a štěstí (tab. F.40), kde je oproti mužům patrný vliv žen na celopopulační hodnotové konsekvence kategorie. Přehled vývoje vztahů cílových hodnot vůči kategorii Tabulka 4.6: Změny vztahů mezi kategorií volnočasových aktivit 100 - Informace, IT, komunikace a obecnosti a cílovými hodnotami v letech 2009, 2019 a 2021 Hodnota Pohlaví 2009 2019 (změna) 2021 (změna) Blaho národa společně neutrální neutrální neměřeno muži neutrální neutrální neměřeno ženy neutrální neutrální neměřeno Kamarádství, přátelství společně - - neutrální (t) muži neutrální neutrální (t) ženy neutrální neutrální neutrální Zralá láska společně neutrální "-(I) "(t) muži neutrální "(I) neutrální (t) ženy neutrální "-(I) neutrální (t) Mír ve světě společně neutrální -a) neměřeno muži neutrální neutrální neměřeno ženy neutrální neutrální neměřeno Moudrost společně neutrální --(i) neutrální (t) muži neutrální -a) neutrální (t) ženy neutrální --a) neutrální (t) Péče o milované osoby společně -(t) neměřeno muži neutrální neutrální neměřeno ženy neutrální neutrální neměřeno Pocit osobní jistoty společně neutrální neutrální neměřeno muži neutrální -a) neměřeno ženy neutrální neutrální neměřeno Potěšení, život plný radosti společně neutrální neutrální -(i) muži neutrální neutrální neutrální ženy neutrální neutrální --(i) Prospěšný život společně neutrální -a) neměřeno muži neutrální neutrální neměřeno ženy neutrální -a) neměřeno Rovnost příležitostí (sociální společně neutrální neutrální neutrální rovnost) muži neutrální neutrální neutrální ženy neutrální neutrální neutrální Sebeúcta společně neutrální -a) neutrální (t) muži neutrální neutrální neutrální ženy neutrální neutrální neutrální Společenské uznání společně neutrální ++ (t) muži neutrální neutrální ++ (t) ženy neutrální neutrální neutrální Krása v přírodě nebo umění společně neutrální --(i) neutrální (t) muži neutrální neutrální neutrální ženy neutrální neutrální neutrální Svoboda společně neutrální neutrální neutrální muži neutrální neutrální neutrální ženy neutrální -a) neutrální (t) Štěstí společně neutrální neutrální --(i) muži neutrální neutrální neutrální ženy neutrální neutrální --(i) 124 KAPITOLA 4. INFORMACE, IT, KOMUNIKACE A OBECNOSTI Věčný život (život po smrti), společně neutrální neutrální neutrální spása muži neutrální neutrální neutrální ženy neutrální neutrální neutrální Vnitřní harmonie, soulad společně neutrální neutrální neutrální muži neutrální + + (t) neutrální (J,) ženy neutrální --(i) neutrální (t) Aktivní vzrušující život, zábava společně neutrální + + (t) neutrální (J,) muži neutrální neutrální neutrální ženy neutrální + + (t) --(i) Život v dostatku (ekonomické společně neutrální neutrální + (t) zabezpečení) muži neutrální neutrální neutrální ženy neutrální neutrální neutrální Přijetí ostatními, pocit sounále- společně neměřeno - neutrální (t) žitosti muži neměřeno neutrální neutrální ženy neměřeno neutrální neutrální Zdraví společně neměřeno neutrální --(i) muži neměřeno neutrální -a) ženy neměřeno neutrální neutrální Národní bezpečnost společně neměřeno neutrální neutrální muži neměřeno neutrální neutrální ženy neměřeno neutrální neutrální Bezpečnost rodiny společně neměřeno neutrální (t) muži neměřeno -- neutrální (t) ženy neměřeno neutrální neutrální 4.3.2 Vztahy s instrumentálními hodnotami Pozitivní vztahy s instrumentálními hodnotami V itineráři instrumentálních hodnot nalézáme, na rozdíl od stejného roku u hodnot cílových, již v roce 2009 napříč pohlavími pozitivní vztah s hodnotou nesmiřitelnost s nedostatky (svými nebo/i druhých) (tab. F.67), přičemž tento pozitivní vztah přetrvává i v roce 2019 (tab. F.68), kdy jsme tuto hodnotu měřili naposled. V roce 2019 se dále vyskytují silné pozitivní vazby na hodnoty vysoké nároky, požadavky vůči životu (tab. F.104) a cílevědomost, ambice, ctižádostivost (tab. F.117). Právě cílevědomost, ambice, ctižádostivost (tab. F.118) se stává hodnotou, která v nových měřeních jakoby nahrazuje nesmiřitelnost s nedostatky (svými nebo/i druhých) a její silně pozitivní vliv lze sledovat i v roce 2021. Pozitivně se k ní v temže roce připojuje ještě vzdělanost (tab. F.107). Podíváme-li se na vztah kategorie a instrumentálních hodnot podle hodnotových preferencí mužů, nalezneme již v roce 2009 pozitivní vztah s hodnotou nesmiřitelnost s nedostatky (svými nebo/i druhých) (tab. F.67). Preference této hodnoty u mužů pravděpodobně ovlivnila i pozitivní vazbu mezi touto hodnotou a kategorií zaměřenou na informace, IT a komunikaci napříč populací. Pozoruhodné je, že v roce 2019 se pozitivní vliv u této hodnoty projevil i u žen, jak uvidíme v následujícím textu. Rok 2019 přinesl v kategorii informace, IT, komunikace a obecnosti u mužů proměnu v podobě silně pozitivních vztahů s tvořivostí (tab. F.115) a cílevědomostí, ambicemi a ctižádostivostí (tab. F.117). Poslední jmenovaná hodnota pozitivně dominuje rovněž vztahům v roce 2021 (tab. F.118). Poněkud překvapivě 725 4.3. HODNOTOVÉ KONSEKVENCE se k ní připojuje hodnota víra a schopnost důvěřovat (tab. F.99), zejména proto, že u žen je vztah vůči této hodnotě v rámci kategorie opačný. V roce 2009, nahlíženo preferencemi skupiny žen, byl vztah kategorie zaměřené na informace, informační technologie a komunikaci neutrální, nicméně v dalších letech se některé pozitivní hodnotové vazby projevily. V roce 2019 se u žen objevuje pozitivní vazba na hodnotu nesmiřitelnost s nedostatky (svými nebo/i druhých) (tab. F.68), která v temže roce u mužů mizí. Díky vlivu žen však byla zachována v celkových populačních hodnotových vazbách. Rovněž se, stejně jako u mužů, objevuje silně pozitivní vazba na hodnotu cílevědomost, ambice, ctižádostivost (tab. F.117), která se však u žen v roce 2021 již v pozitivním vztahu ke kategorii neobjevuje. V roce 2019 je dále s kategorií pozitivně propojena hodnota odvaha, statečnost, vyhledávání dobrodružství (tah. F.119). Zajímavostí je, že v roce 2021 je celá kategorie u žen opět zcela hodnotově neutrální a vazby mizí. Negativní vztahy s instrumentálními hodnotami Při měření hodnot a volného času v roce 2009 se u kategorie informace, IT, komunikace a obecnosti projevila jediná negativní vazba, platná u mužů i u žen dohromady, a to vůči hodnotě pevná vůle (tab. F.80). Ani u mužů, ani u žen separátně se tento vztah nepotvrdil. Naproti tomu rok 2019 již přináší řadu hodnotových konsekvencí a vzhledem k tomu, že podobný posun byl zřejmý i v případě pozitivních vztahů, je zjevné, že celá kategorie změnila v průběhu let svůj hodnotový kontext. Negativní vztah v roce 2019 se projevily vůči hodnotě čistota (v morálním smyslu) (tab. F.108) a silně negativní vůči hodnotám citlivost (tab. F.62), čestnost a pravdivost (tab. F.64), trpělivost (tab. F.93) a víra, schopnost důvěřovat (tab. F.98). V roce 2021 se negativní vztahy projevily vůči nově formulovaným a měřeným hodnotám odpuštění (tab. F.110) a laskavost (tab. F.112). U mužů se v roce 2019 objevily negativní vazby kategorie vůči hodnotám pevná vůle (tab. F.81) a vychovanost (taktnost, zdvořilost) (tab. F.101). V hodnotě pevná vůle tak muži pokračují v hodnotové vazbě z roku 2009, kdy tato hodnota ovlivňovala kategorii u obou pohlaví. V roce 2021 původní negativní konsekvence mizí, ale objevují se pozoruhodná nová negativní vymezení vůči hodnotám nezávislost, samostatnost (tab. F.71) a odpuštění (tab. F.110). Zvláště ohrožení nezávislosti je v kontextu masového užívání internetu a rozvoje informačních služeb v době pandemie covid-19 zajímavé. Rok 2019 v rámci kategorie přinesl u skupiny žen negativní korelace s hodnotami čestnost a pravdivost (tab. F.64) a disciplinováno st, sebeovládání (tab. F.90). Silně negativní pak s hodnotami citlivost (tab. F.62), trpělivost (tab. F.93) a víra, schopnost důvěřovat (tab. F.98). Posledně jmenovaná hodnota se objevuje v negativní vazbě i napříč celou populací, nicméně v roce 2021 je již negativní hodnotová konsekvence kategorie vnímána pouze u žen, a to jako jediná z instrumentálních 726 KAPITOLA 4. INFORMACE, IT, KOMUNIKACE A OBECNOSTI hodnot (tab. F.99). Jak jsme již zmínili výše, muži v rámci kategorie tuto hodnotu ve stejném roce vnímali pozitivně. Přehled vývoje vztahů instrumentálních hodnot vůči kategorii Tabulka 4.7: Změny vztahů mezi kategorií volnočasových aktivit 100 - Informace, IT, komunikace a obecnosti a instrumentálními hodnotami v letech 2009, 2019 a 2021 Hodnota Pohlaví 2009 2019 (změna) 2021 (změna) Citlivost společně neutrální --a) neměřeno muži neutrální neutrální neměřeno ženy neutrální --(i) neměřeno Čestnost a pravdivost společně neutrální --(i) neměřeno muži neutrální neutrální neměřeno ženy neutrální -a) neměřeno Dodržování závazků společně neutrální neutrální neměřeno muži neutrální neutrální neměřeno ženy neutrální neutrální neměřeno Nesmiřitelnost s nedostatky společně + + neměřeno (svými nebo/i druhých) muži + neutrální (l) neměřeno ženy neutrální ++ (t) neměřeno Nezávislost, samostatnost společně neutrální neutrální neutrální muži neutrální neutrální -a) ženy neutrální neutrální neutrální Zodpovědnost, svědomitost společně neutrální neutrální neutrální muži neutrální neutrální neutrální ženy neutrální neutrální neutrální Odvaha zastávat své názory, společně neutrální neutrální neutrální asertivita muži neutrální neutrální neutrální ženy neutrální neutrální neutrální Optimismus společně neutrální neutrální neměřeno muži neutrální neutrální neměřeno ženy neutrální neutrální neměřeno Pevná vůle společně - neutrální (t) neměřeno muži neutrální -a) neměřeno ženy neutrální neutrální neměřeno Otevřenost, vstřícnost, ochota společně neutrální neutrální neutrální pochopit odlišné stanovisko muži neutrální neutrální neutrální ženy neutrální neutrální neutrální Přesnost, řád v činnosti společně neutrální neutrální neměřeno muži neutrální neutrální neměřeno ženy neutrální neutrální neměřeno Racionálnost, schopnost logicky společně neutrální neutrální neměřeno myslet muži neutrální neutrální neměřeno ženy neutrální neutrální neměřeno Disciplinovanost, sebeovládání společně neutrální neutrální neutrální muži neutrální neutrální neutrální ženy neutrální -a) neutrální (t) Trpělivost společně neutrální --a) neměřeno muži neutrální neutrální neměřeno ženy neutrální --(i) neměřeno Schopnost (úspěšnost v jed- společně neutrální neutrální neutrální nání), kompetentnost muži neutrální neutrální neutrální ženy neutrální neutrální neutrální 727 4.3. HODNOTOVÉ KONSEKVENCE Víra, schopnost důvěřovat společně neutrální --a) neutrální (t) muži neutrální neutrální + (t) ženy neutrální "-(I) "(t) Vychovanost (taktnost, zdvoři- společně neutrální neutrální neutrální lost) muži neutrální -a) neutrální (t) ženy neutrální neutrální neutrální Vysoké nároky, požadavky vůči společně neutrální + + (t) neměřeno životu muži neutrální neutrální neměřeno ženy neutrální neutrální neměřeno Vzdělanost společně neutrální neutrální + (t) muži neutrální neutrální neutrální ženy neutrální neutrální neutrální Čistota (v morální smyslu) společně neměřeno - neutrální (t) muži neměřeno neutrální neutrální ženy neměřeno neutrální neutrální Poslušnost, oddanost společně neměřeno neutrální neutrální muži neměřeno neutrální neutrální ženy neměřeno neutrální neutrální Tvořivost společně neměřeno neutrální neutrální muži neměřeno + + neutrální (J,) ženy neměřeno neutrální neutrální Cílevědomost, ambice, ctižá- společně neměřeno ++ ++ dostivost muži neměřeno ++ ++ ženy neměřeno ++ neutrální (|) Odvaha, statečnost, vyhledá- společně neměřeno neutrální neutrální vání dobrodružství muži neměřeno neutrální neutrální ženy neměřeno + neutrální (J,) Odpuštění společně neměřeno neměřeno muži neměřeno neměřeno - ženy neměřeno neměřeno neutrální Empatie společně neměřeno neměřeno neutrální muži neměřeno neměřeno neutrální ženy neměřeno neměřeno neutrální Laskavost společně neměřeno neměřeno -- muži neměřeno neměřeno neutrální ženy neměřeno neměřeno neutrální Spolupráce společně neměřeno neměřeno neutrální muži neměřeno neměřeno neutrální ženy neměřeno neměřeno neutrální 4.3.3 Význam hodnotových konsekvencí pro kategorii Kdybychom měli přijmout uváděné výsledky korelací jako prostou danost, byl by výsledek poněkud smutný. Nalezené závěry je však třeba zmírnit především faktem, že aktivity zaměřené na informační technologie nejsou v životě zkoumaného vzorku populace aktivitami jedinými (respondenti uvedli průměrně 5,02 aktivity na osobu v roce 2009, 5,82 v roce 2019 a 3,88 v roce 2021) a že tedy osoby prožívající volný čas s počítačem jej prožívají ještě dalšími způsoby. Alarmující je spíše skutečnost, že podle mediánu (5 v roce 2009, 2 v roce 2019 a 1 v roce 2021) a směrodatné odchylky (2,58 v roce 2009, 9,56 v roce 2019 a 6,76 v roce 2021) v měřených souborech se populace rozděluje na ty, kteří uvádějí spíše více aktivit a jejichž volný čas je velmi aktivní dobou, a na ty, kteří uvádějí aktivitu jednu či dokonce žádnou. Samozřejmě je třeba počítat s určitou chybou měření, nicméně trend je zřejmý. 728 KAPITOLA 4. INFORMACE, IT, KOMUNIKACE A OBECNOSTI Jak však vysvětlit takovou míru negativismu či indiference vůči většině cílových sociálních i instrumentálních morálních hodnot u těch, kdo se věnují informacím, informačním technologiím a komunikaci či publikačním a mediálním aktivitám? Aktivity uváděné v kategorii jsou svou povahou spíše zaměřené na individualitu a rozvinuté prosociální chování při jejich prožívání není nezbytné. Často se k těmto aktivitám, zvláště těm zaměřeným na počítače a prohlížení internetu, obracejí lidé, kterým buď sociální kontakty chybějí (Stepanikova et al., 2010), nebo kteří nejsou schopni je vytvářet (Yayan et al., 2019) a nebo pro něž jsou počítače příležitostí k úniku od sociálních kontaktů, které prožívají v jiných oblastech svého života. Pokud bychom na hodnotové konsekvence kategorie informace, IT, komunikace a obecnosti nahlédli z opačné - hodnotové - perspektivy, potom lze říci, že tento způsob prožívání volného času si obvykle nevolí lidé, kteří vyznávají cílové (pro)sociální hodnoty a rovněž morální hodnoty instrumentální. Přesto nelze celou kategorii vnímat pouze negativně, jakkoliv bychom ji z pozice sociální pedagogiky takto vnímat mohli. Nabízí totiž příležitosti k osobnímu rozvoji a k rozvoji informační a informačně-technické gramotnosti, což zvyšuje a podporuje uplatnitelnost na trhu práce. Není proto náhodou, že si tyto aktivity volí lidé s pozitivním postojem k hodnotě cílevědomost, ambice a ctižádostivost. Dále pak lidé kladoucí vysoké nároky na svůj život, vyznávající jako hodnotu tvořivost a v posledním měření také lidé respektující hodnotu vzdělanosti. Jako ostatně všechny ostatní kategorie, zasáhla i tuto proměna způsobená pandemií. Zde bychom rádi upozornili na oslabení vlivu hodnoty tvořivosti. Zdá se, že jedním z negativních důsledků pandemie je právě oslabení vztahu těch, kdo pracují s informacemi a informačními technologiemi, k tvořivosti, protože zejména internetový svět začal nabízet celou řadu aktivit (nakupování, vyhledávání, brouzdání po stránkách), které již kreativitu nevyžadují tolik, jako např. programování. V tomto smyslu se volný čas prožívaný vyhledáváním informací často také může stávat tekutým (Olecká et al., 2022), což ve větší míře platí o užívání sociálních sítí, kterým se budeme věnovat v kapitole 12. 4.4 Pedagogické výzvy Svět informačních a komunikačních technologií skýtá bezpočet příležitostí jak k trávení, tak k prožívání volného času, a to i když odhlédneme od samostatné problematiky počítačových her, virtuální reality a zejména sociálních sítí. Zatímco informační technologie se rozvíjejí víceméně podle Mooreova zákona2, psychologické 2 Mooreův zákon je vizí rozvoje informačních technologií, která závisí na počtu tranzistorů v integrovaných obvodech. Tento počet se podle Mooreova zákona každé dva roky zdvojnásobuje. Zatím se tato vize ukazuje jako správná (a trvá již více než 50 let). Jejím autorem je Gordon E. Moore, spoluzakladatel společnosti Intel, který vizi formuloval v roce 1965 (Moore, 1965). 729 4.4. PEDAGOGICKÉ VÝZVY a morální důsledky tohoto bouřlivého rozvoje reflektujeme podstatně pomaleji. Důsledkem rozvoje informačních technologií je proměna celé řady aspektů praktického života a mezi nimi ve významné míře rovněž sféra volného času. Snad právě zmiňovaná nevyrovnanost morální reflexe světa informačních technologií se odráží v záporných korelacích s hodnotami, které v reálném světě usměrňují naše myšlení a jednání. Klíčové výzvy pro rodiče, vychovatele, sociální pedagogy a pedagogy volného času spatřujeme v několika oblastech. Pozitivně lze využít vazby kategorie na hodnotu cílevědomost, ambice a ctižádostivost, a to obousměrně: a) u cílevědomých, ambiciózních a ctižádostivých dětí a mladých lidí, kteří se doposud zpracování informací a informačním technologiím, zvláště v oblasti programování nebo nových médií, zájmově nevěnují, lze apelovat na tuto jejich hodnotovou preferenci a ve volném čase je k těmto aktivitám motivovat; zpočátku příležitostná volnočasová aktivita pak může díky ctižádosti přerůst v angažovaný volný čas a případně i v nové povolání3 (Stebbins, 2012), v němž se překrývá čas práce s volným časem. b) ti, kdo se informacím, informačním technologiím nebo médiím zejména v mládí věnují, mohou díky naučeným dovednostem, schopnosti algoritmizovat problémy a řešit rozhodovací procesy, podpořit svou aspirační úroveň a zvýšit svůj potenciál na trhu práce. Pokud dovednosti hledat algoritmizovatelná logická řešení vhodně využijí, mohou přispět i k hledání řešení morálních dilemat, sociálních problémů a etických otázek současnosti (Seoane Pardo, 2018). V případě aktivit zaměřených na užívání počítače a programování se jeví jako nej výraznější riziko odcizení, oslabení sociálních kontaktů a snížení prosociálnosti a citlivosti. Roli sehrává i skutečnost, že svět programátorů je dlouhodobě specifický a často vytváří individualizované subkultury (Ensmenger, 2015). Vnímáme proto jako nezbytné kompenzovat tento druh aktivit jinými, které naopak vedou k rozvoji prosociálního chování a postojů. Internetový prostor a zejména prostředí sociálních sítí je přesyceno obrovským množstvím nej různějších druhů informací se značně rozdílnou úrovní kvality, v němž se validní informace vyhledávají stále obtížněji. Přes pokrok ve vyhledávacích technologiích i v automatizaci klasifikace důvěryhodnosti existujících zdrojů (Vereshchaka et al., 2020) jsou na osobu vyhledávající informace kladeny značné a stále se zvyšující nároky na rozlišování (Dan et al., 2021). Při získávání informací z internetu a zejména při činnostech v oblasti médií, nových médií a při volnočaso-vých publikačních aktivitách existuje také riziko ohrožení jak jedinců samotných, 3 Pro překlad anglického devotee work volíme český termín povolání, neboť podle našeho přesvědčení zcela odpovídá smyslu termínu. V doslovném překladu by se jednalo o práci, jíž je člověk oddán. 730 KAPITOLA 4. INFORMACE, IT, KOMUNIKACE A OBECNOSTI tak celých demokratických společností dezinformacemi (McKay - Tenove, 2021). S tímto rizikem musí nutně rodiče, učitelé, sociální pedagogové a rovněž pedagogové volného času počítat. Snížení dopadů tohoto rizika lze dosáhnout především dostatečně rozvinutými kompetencemi v rámci kvalitních programů mediální gramotností (Hwang et al, 2021; Jang - Kim, 2018; Mason et al, 2018; McDougall, 2019), ale podle našeho přesvědčení rovněž výchovou zahrnující etické a emocionální aspekty práce s informacemi a hodnocení dopadů jejich šíření díky vybudované sociální odpovědnost (Pennycook - Rand, 2020; Preston et al., 2021). Při vytváření sociálně odpovědných a eticky akceptovatelných forem komunikace mohou být nápomocny hodnoty jako citlivost, schopnost odpouštět bez nejrůznějších mediálních forem pomsty, ale i čestnost a pravdivost či pevné vůle. Bohužel právě tyto hodnoty se s aktivitami v pojednávané kategorii nepojí. Online svět, pomineme-li specifickou podoblast sociálních sítí, jimž se budeme podrobněji věnovat v kapitole 12, je prostředím, které přináší řadu rizik souvisejících se vznikem závislosti a nadměrného užívání internetu. Jedná se jednak o online hazardní hry a sázení, gambling, hraní online her apod. (Blinka et al., 2015). Tyto aktivity mohou být zvláště ohrožující u dětí a dospívajících (Ševčíková et al., 2014). Vzniku závislostí lze přitom předcházet v době, kdy se dosud nejedná o duševní poruchu, vhodnou formou prevence, k níž řadíme také posilování charakterových vlastností a hodnot s protektivním faktorem. Jak ukazuje negativní korelace s hodnotou pevné vůle, mohou být aktivity pozitivně korelující s touto hodnotou jedním z nástrojů takovéto prevence. Internet je a patrně vždy zůstane rovněž otevřeným prostorem pro téměř neomezené šíření sexuálního obsahu. S tím je spojeno závažné riziko vzniku závislosti na pornografii nebo kybersexu (Blinka et al., 2015; Griffiths, 2012; Ševčíková et al., 2014). V oblasti sexuálních závislostí přitom existuje poměrně nejasná hranice, kdy se již jedná o závislostní chování.4 V českém prostředí se přitom jedná o fenomén, který není veřejnosti příliš znám a je často tabuizován, přestože zejména v oblasti parafilních sexuálních obsahů může docházet k negativnímu vlivu na vhodnou sexuální socializaci či resocializaci (Štulhofer et al., 2010). Zdá se, že i zde zasahuje vliv snížených úrovní preferencí prosociálních cílových hodnot a také morálních instrumentálních hodnot. Intervenci v případech závislostí již musí rodiče i sociální pedagogové přenechat psychologům a psychoterapeutům, nicméně v oblasti prevence vyvstávají některé dílčí úkoly, které úzce souvisejí s hodnotovou orientací dětí či klientů. Zásadním úkolem je, aby rodiče, vychovatelé či sociální pedagogové získali poučení a dovedli prakticky rozlišit základní příznaky patologického užívání internetu zejména v oblasti závislosti na pornografii (Duffy et al., 2016). 4 Kritéria pro diagnostiku při zařazení hypersexuální poruchy do DSM-V Diagnostického a statistického manuálu duševních poruch (2015) navrhl M. Kafka (2010). Česky je lze nalézt v překladu A. Ševčíkové (Blinka et al., 2015, 137). 131 4.4. PEDAGOGICKÉ VÝZVY Určitým vodítkem mohou být příznaky, které na svých stránkách uvádí americký Sexual Recovery Institute svých stránkách, a jež mohou signalizovat vznik závislosti (2020): neschopnost přestat se sledováním pornografie, agresivní nebo podrážděné chování při žádosti o ukončení této činnosti, úplné nebo i částečné skrývání této činnosti, vedení dvojího nebo skrytého života svázaného s pornografií, pokračování v činnosti i za cenu ohrožení vztahů či ztráty zaměstnání, ztracení v čase (strávení mnohem více času sledováním pornografie, než bylo v záměru závislého). Neméně důležitým úkolem je prevence spojená s obsahovým i morálním hodnocením obsahu internetových stránek spojených s výchovou k rozlišování hodnotného obsahu (McDougall, 2019). Bohužel v této oblasti stále existují jak ve školách, tak i v rodinách značné rezervy, vycházející buď ze zakořeněné mylné představy, že internet obsahuje kvalitní informace (tento druh omylu se již daří víceméně eliminovat, nicméně stále se jeví jako nedostatečná skutečně dosažená, nikoliv zdánlivá mediální gramotnost), nebo z rezignace se skrytě akceptovaným přesvědčením, že trávení času s nesprávnými, zkreslenými, bulvárními či dokonce s životem v demokratické a pluralitní společnosti neslučitelnými informacemi nemůže způsobit trvalou škodu. Rodiče v důsledku toho často odsouvají nebo bagatelizují nutnost mediální výchovy do neurčité budoucnosti a trpí sebeklamným přesvědčením, že jednou v budoucnu svým dětem hodnotu informací vysvětlí nebo že „na to děti přijdou samy". Přitom právě v dnešním světě informací platí, že správné rozlišování je klíčem ke správnému hodnocení a rovněž klíčem k propojení světa internetu se světem hodnot. 132 KAPITOLA 5 Humanitní aktivity 5.1 Obecná charakteristika a struktura kategorie Vzniku samostatné kategorie humanitní aktivity (200) předcházel pomerné dramatický vývoj, který započal již s první verzí katalogu z roku 2008. V té dobé byly aktivity dnes obsažené v kategorii rozděleny do dvou samostatných kategorií v souladu s originálním Deweyho desetinným tříděním (Scott, 2005). První byla zaměřena na filosofii, psychologii a historii, druhá na náboženství a religionistiku. Při rekonstrukci katalogu ve druhé verzi v roce 2012 došlo ke spojení obou kategorií a navíc ještě k připojení kategorie sociální vědy, aktivity a péče. Vzhledem k různosti hodnotových konsekvencí i obsahu aktivit byla navržena třetí verze katalogu, která kategorii opět rozdělila a vznikla kategorie humanitní aktivity v současném pojetí. Odděleny byly sociální aktivity a sociální aktivity ve virtuálním světě (Pospíšil et al., 2018a). Ve čtvrté a zatím poslední hlavní verzi katalogu došlo pouze k přečíslování kategorií, aniž by byla zásadně měněna struktura. V kategorii má napříč všemi roky měření nejvyšší zastoupení podkategorie křesťanství, křesťanská sociální a církevní praxe (250), která v sobě zahrnuje všechny aspekty křesťanské náboženské praxe. Vedle nich stojí podkategorie zaměřené na psychologii a sociální vědy (220), historii (230) a západní filosofii (210). Společně tyto tři podkategorie tvoří určitou protiváhu k podkategorii věnované křesťanství. Ostatní podkategorie, věnované ostatním náboženstvím a různým formám nové religiozity, jsou zastoupeny jen okrajově. Z celkového pohledu na volný čas představuje kategorie humanitní aktivity poměrně malou část volnočasových aktivit. Malá četnost aktivit je způsobena podle 133 5.1. OBECNÁ CHARAKTERISTIKA A STRUKTURA KATEGORIE našeho názoru dvěma faktory. Prvním z nich je náročnost. Zejména v oblasti filosofie, historie, ale i psychologie a sociálních věd se nejedná o snadno zvládnutelné aktivity a pokud se jim někdo chce opravdu poctivě věnovat, kladou nemalé nároky na čas i intelekt. Ve volném čase se proto jedná o aktivity spíše neobvyklé. Tato skutečnost se potom odráží i v odborné reflexi humanitně zaměřených aktivit, která se i ve světě postupně snižuje. Paul Heintzman ve své analýze (2018) článků v časopise Leisure Sciences za čtyři desetiletí zjistil, že článků zaměřených na tuto oblast zejména v poslední dekádě, kterou studie zahrnuje (2006-2016), výrazně ubylo. Druhým faktorem je poměrně nízká míra religiozity, zejména ve spojení s tradičními náboženskými směry v České republice, a rovněž relativně nízká potřeba být součástí náboženské komunity (Nešpor, 2004; Pospíšil - Macháčková, 2021; Zhang et al., 2019). Tento trend potvrzuje i sčítání lidu, domů a bytů (Český statistický úřad, 2019b). Pozitivní je, že vliv této relativně náročné kategorie na volný čas na celkovém volném čase mírně vzrůstá, z 1,67 % v roce 2009 na 4,57 % v roce 2019 a 4,79 % v roce 2021.1 Přehled zastoupení jednotlivých aktivit uvádíme v tabulce 5.1. Tabulka 5.1: Deskriptívni statistika kategorie 200 - Humanitní aktivity Aktivity v kategorii 200 - Humanitní aktivity Kód aktivity Název aktivity n %v kat. %celkem Rok měření 2009 200 Humanitní aktivity 145 100,00 1,67 201 Filosofie obecně 2 1,38 0,02 202 Mytologie — 203 Východní filosofie — 204 Náboženství a náboženské nauky 2 1,38 0,02 205 Veřejné uctívání a jiné praktiky 1 0,69 0,01 206 Magie, parapsychologie a okultismus, astrologie 2 1,38 0,02 210 Západní filosofie 4 2,76 0,05 210 Západní filosofie — 211 Metafyzika a ontológie — 212 Nauka o poznání, kauzalitě a člověku — 213 Logika 4 2,76 0,05 214 Etika — 215 Dějiny filosofie — 216 Starověká filosofie — 217 Středověká a renesanční filosofie — 218 Novověká filosofie a filosofie do konce 19. století — 219 Filosofie 20. a 21. století — 220 Psychologie a sociální vědy 2 1,38 0,02 220 Psychologie a sociální vědy — 221 Psychologie 2 1,38 0,02 225 Sociologie — 229 Ostatní sociální vědy — Větší zastoupení kategorie je pravděpodobně způsobeno změnou způsobu měření. Od roku 2019 jsou aktivity nabízeny pomocí výpisu katalogu volnočasových aktivit. V případě měření v roce 2009 je museli respondenti vypsat podle svého přesvědčení a paměti, což může vést k větší míře opomenutí. 134 KAPITOLA 5. HUMANITNÍ AKTIVITY Kód aktivity Název aktivity n %v kat. "/ocelkem 230 Historie 12 8,28 0,14 230 Historie 1 0,69 0,01 231 Světová historie 8 5,52 0,09 232 Archeologie — 235 Národní a lokální historie 3 2,07 0,03 240 240 Náboženství obecně a posvátné spisy Náboženství obecně a posvátné spisy 13 8,97 0,15 241 Bible - obecně 12 8,28 0,14 242 Starý zákon 1 0,69 0,01 243 Nový zákon — 244 Apokryfní spisy — 250 Křesťanství, křesťanská sociální a církevní praxe 105 72,41 1,21 250 Křesťanství, křesťanská sociální a církevní praxe 9 6,21 0,10 251 Charitativní a sociální činnost 8 5,52 0,09 254 Bohoslužby a uctívání 47 32,41 0,54 256 Misijní činnost — 258 Náboženská výchova a vzdělávání, kate-cheze 8 5,52 0,09 259 Duchovní obnova, cvičení a modlitba 33 22,76 0,38 260 Judaismus, návštěva synagog, modlitba a duchovní život — 270 Islám, návštěva mešit, modlitba a duchovní život — 290 Ostatní náboženství 2 1,38 0,02 290 Ostatní náboženství 1 0,69 0,01 295 Sekty a nová náboženská hnutí 1 0,69 0,01 Rok měření 2019 200 Humanitní aktivity 495 100,00 4,57 201 Filosofie obecně 13 2,63 0,12 202 Mytologie 10 2,02 0,09 203 Východní filosofie 7 1,41 0,06 204 Náboženství a náboženské nauky 33 6,67 0,30 205 Veřejné uctívání a jiné praktiky 2 0,40 0,02 206 Magie, parapsychologie a okultismus, astrologie 18 3,64 0,17 210 Západní filosofie 37 7,47 0,34 210 Západní filosofie 2 0,40 0,02 211 Metafyzika a ontológie 3 0,61 0,03 212 Nauka o poznání, kauzalitě a člověku 10 2,02 0,09 213 Logika 2 0,40 0,02 214 Etika 6 1,21 0,06 215 Dějiny filosofie 4 0,81 0,04 216 Starověká filosofie 2 0,40 0,02 217 Středověká a renesanční filosofie 2 0,40 0,02 218 Novověká filosofie a filosofie do konce 19. století 3 0,61 0,03 219 Filosofie 20. a 21. století 3 0,61 0,03 220 Psychologie a sociální vědy 69 13,94 0,64 220 Psychologie a sociální vědy 7 1,41 0,06 221 Psychologie 40 8,08 0,37 225 Sociologie 7 1,41 0,06 229 Ostatní sociální vědy 15 3,03 0,14 230 Historie 86 17,37 0,79 230 Historie 26 5,25 0,24 231 Světová historie 34 6,87 0,31 135 5.1. OBECNÁ CHARAKTERISTIKA A STRUKTURA KATEGORIE Kód aktivity Název aktivity n %v kat. %celkem 232 Archeologie 2 0,40 0,02 235 Národní a lokální historie 24 4,85 0,22 240 Náboženství obecně a posvátné spisy 50 10,10 0,46 240 Náboženství obecně a posvátné spisy 3 0,61 0,03 241 Bible - obecně 45 9,09 0,42 242 Starý zákon 1 0,20 0,01 243 Nový zákon 1 0,20 0,01 244 Apokryfní spisy — 250 Křesťanství, křesťanská sociální a církevní praxe 163 32,93 1,50 250 Křesťanství, křesťanská sociální a církevní praxe 10 2,02 0,09 251 Charitativní a sociální činnost 32 6,46 0,30 254 Bohoslužby a uctívání 79 15,96 0,73 256 Misijní činnost 3 0,61 0,03 258 Náboženská výchova a vzdělávání, kate-cheze 5 1,01 0,05 259 Duchovní obnova, cvičení a modlitba 34 6,87 0,31 260 Judaismus, návštěva synagog, modlitba a duchovní život 2 0,40 0,02 270 Islám, návštěva mešit, modlitba a duchovní život 1 0,20 0,01 290 Ostatní náboženství 4 0,81 0,04 290 Ostatní náboženství 3 0,61 0,03 295 Sekty a nová náboženská hnutí 1 0,20 0,01 Rok měření 2021 200 Humanitní aktivity 641 100,00 4,79 201 Filosofie obecně 19 2,96 0,14 202 Mytologie 12 1,87 0,09 203 Východní filosofie 8 1,25 0,06 204 Náboženství a náboženské nauky 44 6,86 0,33 205 Veřejné uctívání a jiné praktiky 1 0,16 0,01 206 Magie, parapsychologie a okultismus, astrologie 28 4,37 0,21 210 Západní filosofie 21 3,28 0,16 210 Západní filosofie 3 0,47 0,02 211 Metafyzika a ontológie — 212 Nauka o poznání, kauzalitě a člověku 7 1,09 0,05 213 Logika 4 0,62 0,03 214 Etika 2 0,31 0,01 215 Dějiny filosofie 3 0,47 0,02 216 Starověká filosofie 1 0,16 0,01 217 Středověká a renesanční filosofie 1 0,16 0,01 218 Novověká filosofie a filosofie do konce 19. století — 219 Filosofie 20. a 21. století — 220 Psychologie a sociální vědy 82 12,79 0,61 220 Psychologie a sociální vědy 14 2,18 0,10 221 Psychologie 57 8,89 0,43 225 Sociologie 6 0,94 0,04 229 Ostatní sociální vědy 5 0,78 0,04 230 Historie 99 15,44 0,74 230 Historie 27 4,21 0,20 231 Světová historie 46 7,18 0,34 232 Archeologie 2 0,31 0,01 235 Národní a lokální historie 24 3,74 0,18 240 Náboženství obecně a posvátné spisy 73 11,39 0,55 136 KAPITOLA 5. HUMANITNÍ AKTIVITY Kód aktivity Název aktivity n %v kat. "/ocelkem 240 Náboženství obecně a posvátné spisy 4 0,62 0,03 241 Bible - obecně 61 9,52 0,46 242 Starý zákon 2 0,31 0,01 243 Nový zákon 5 0,78 0,04 244 Apokryfní spisy 1 0,16 0,01 250 Křesťanství, křesťanská sociální a církevní praxe 249 38,85 1,86 250 Křesťanství, křesťanská sociální a církevní praxe 16 2,50 0,12 251 Charitativní a sociální činnost 19 2,96 0,14 254 Bohoslužby a uctívání 152 23,71 1,14 256 Misijní činnost 3 0,47 0,02 258 Náboženská výchova a vzdělávání, kate-cheze 9 1,40 0,07 259 Duchovní obnova, cvičení a modlitba 50 7,80 0,37 260 Judaismus, návštěva synagog, modlitba a duchovní život 2 0,31 0,01 270 Islám, návštěva mešit, modlitba a duchovní život 1 0,16 0,01 290 295 Ostatní náboženství Sekty a nová náboženská hnutí 2 0,31 0,01 5.2 Preference aktivit podle sociodemografických skupin 5.2.1 Kategorie jako celek Kategorie humanitní aktivity není jako celek genderově vyhraněná, a to v žádném ze sledovaných let (tab. C.1,C.2 a C.3). To ovšem neplatí o všech podkategoriích, jak ukážeme dále. Faktor věku působí oproti pohlaví mnohem významněji, alespoň v měřeních z let 2009 (tab. C.7) a 2019 (tab. C.8). V roce 2021 (tab. C.9) se již rozdíly podle věku vytrácejí a kategorie je zastoupena rovnoměrně ve všech věkových skupinách. V roce 2009 byla dominantní věková skupina seniorů (65+), a to se silně pozitivní vazbou. V roce 2019 se tento pozitivní vztah projevoval u věkové skupiny v rozmezí 45-54 let. Naproti tomu negativně se vůči kategorii vymezovali mladí ve věku 15-24 let. V roce 2009 bylo toto vymezení velmi silně negativní, v roce 2019 pak už jen negativní. Rovněž dosažené vzdělání působí jako třídící faktor pro humanitní aktivity a i zde docházelo k významným posunům. Zatímco v roce 2009 (tab. C.10) měli pozitivní vztah ke kategorií jak vysokoškoláci, tak lidé s výučním listem, v roce 2019 (tab. C.ll) byla ještě více posílena pozitivní vazba vysokoškoláků, zatímco skupina vyučených je již vůči kategorii neutrální. O tom, že u vyučených dochází k významnější proměně vztahu k této kategorii svědčí i fakt, že v roce 2021 (tab. C.12) byl zjištěný vztah již negativní. V předešlých měřeních (2009, 2019) se negativní vztah ke kategorii vyskytoval u středoškoláků, ovšem v roce 2021 se již neutralizoval a je nevyhraněný. Zajímavostí je, že v roce 2021 kategorie humanitních aktivit již nevy- 737 5.2. PREFERENCE AKTIVIT PODLE SOCIODEMOGRAFICKÝCH SKUPIN kazuje ve vztahu k dosaženému vzdělání žádnou další pozitivní ani negativní vazbu, snad jen s výjimkou výše uvedené negativní vazby u skupiny vyučených v oboru. Velikost obce respondenta je dalším z faktorů, u nichž jsme sledovali vliv na volbu humanitních volnočasových aktivit. V roce 2009 (tab. C.13) se žádný vliv tohoto faktoru neprojevil a rozložení aktivit v jednotlivých typech obcí bylo rovnoměrné. K posunu došlo v roce 2019 (tab. C.14), kdy humanitní aktivity preferovali obyvatelé větších měst (nad 60 tis. obyvatel). Naproti tomu v menších obcích (2-5 tis. obyvatel) došlo k významnému poklesu těchto aktivit. Rok 2021 (tab. C.15) přinesl významný obrat a patrně pod vlivem pandemické situace se humanitním aktivitám začali výrazněji věnovat obyvatelé vesnic do 2 tis. obyvatel. Naproti tomu silně poklesl zájem obyvatel v malých městech (2-5 tis. obyvatel). Ukazuje se, že vliv pandemie covidu-19 a s ní spojená opatření způsobily výrazný posun v preferenci těchto aktivit v různě velkých sídlech. Socioekonomický status, který rozdělil respondenty na žáky a studenty, zaměstnance, důchodce (včetně invalidních důchodců a osob na mateřské dovolené), osoby samostatně výdělečně činné a nezaměstnané, rovněž působil jako rozčleňující faktor při volbě humanitních aktivit již od prvního měření v roce 2009 (tab. C.16). V tomto roce byly ke kategorii identifikovány silně pozitivní vazby důchodců. Naopak silně negativně se vůči ní vymezovali zaměstnanci. V roce 2019 (tab. C.17) došlo k výraznějšímu posunu, přičemž pozitivní vztah byl potvrzen u osob samostatně výdělečně činných a pozoruhodně i u nezaměstnaných. Negativní korelace se v tomto roce neprokázaly žádné. Z hlediska zaměstnanců šlo zjevně o výkyv, protože v roce 2021 (tab. C.18) byl u této skupina zájem opět výrazně snížený. U osob samostatně výdělečně činných došlo dokonce k posílení preferencí této kategorie aktivit. Nově se v roce 2021 objevil k této kategorii aktivit pozitivní vztah žáků a studentů. Volba volnočasových aktivit spadajících do kategorie humanitních aktivit je silně ovlivněna rodinnou situací, v níž se lidé nacházejí. Při analýze lze opět rozdělit respondenty na dvě podskupiny, totiž ty, kteří žijí v prostředí orientační rodiny (Woszidlo, 2016) (včetně soužití s prarodiči nebo pěstouny), a ostatní, kteří žijí buď sami, v partnerství či manželství, a nebo ve vlastní prokreační rodině (Gerhardt, 2016) s dětmi. První skupinou respondentů podle rodinné situace jsou ti, kdo žili v době výzkumu ve vlastní úplné, neúplné či náhradní orientační rodině. V roce 2009 (tab. C.19) se vůči humanitním aktivitám negativně vymezovali ti, kdo žili s rodiči v úplné rodině, tedy především děti a mladí lidé. Pozitivní vztahy se v roce 2009 u této skupiny respondentů nevyskytovaly. Tento negativní vztah těch, kdo žijí s rodiči v úplné rodině, se projevoval nadále v roce 2019 (tab. C.20), nicméně v roce 2021 (tab. C.21) se již negativní vymezení této skupiny vůči humanitním 138 KAPITOLA 5. HUMANITNÍ AKTIVITY aktivitám vytrácí. Určitou výjimkou v pozitivních preferencích humanitních aktivit byli v roce 2019 ti, kdo žili s prarodiči, pěstouny nebo v dětském domově. U druhé skupiny rodinných situací, kde dominují ti, kdo žijí ve vlastní prokre-ační rodině, v partnerství či v manželství nebo sami, je vymezení vůči humanitním aktivitám přece jen poněkud pestřejší. V roce 2009 (tab. C.19) tuto kategorii silně preferovali ti, kdo žili sami. Tato silně pozitivní vazba se v roce 2019 vytratila směrem k neutralitě, nicméně v roce 2021 se opět, byť v poněkud oslabené podobě, vrátila. Podobným vývojem, ovšem v negativní vazbě, prošli ti, kdo žijí v partnerství bez uzavřeného manželství. V roce 2009 existovalo u této podskupiny silně negativní vymezení, které se v roce 2019 vytrácí k neutralitě a znovu se objevuje v roce 2021. 5.2.2 Proměny v podkategoriích Budeme-li analyzovat jednotlivé podkategorie podle faktorů pohlaví, věku, dosaženého vzdělání, socioekonomické situace a rodinné situace zjistíme, že jsou humanitní aktivity vnitřně poměrně silně diverzifikované, nejsilněji podle pohlaví (tab. 5.2). Pozoruhodné je, že v roce 2009 se rozdíly mezi pohlavími neprojevily, nicméně při měřeních v roce 2019 i 2021 se některé podkategorie poměrně striktně vymezují na ty, které preferují muži - západní filosofie (210), historie (230) - a ty, které jsou doménou žen - psychologie a sociální vědy (220), křesťanství, křesťanská sociální a církevní praxe (250). Ostatní podkategorie (např. aktivity 201-209 a náboženství obecně a posvátné spisy) jsou dlouhodobě genderově neutrální. Tabulka 5.2: Statisticky významné rozdíly v podkategoriích kategorie 200 - Humanitní aktivity podle pohlaví respondentů (zahrnuty pouze podkategorie se stanovitelnou statistickou významností) Pohlaví Podkategorie 2009 2019 2021 (p = 0,7125) (p = 0,0022) (p = 0,0000) 200 — Humanitní aktivity — bez rozdílů bez rozdílů 210 - Západní filosofie — Muž (+) Muž (+) Zena (—) Žena (—) 220 - Psychologie a so- — bez rozdílů Muž (-) ciální vědy Žena (+) 230 - Historie — Muž (++) Muž (+ + +) Zena (--) Žena (---) 240 - Náboženství obecně — bez rozdílů bez rozdílů a posvátné spisy 250 - Křesťanství, křes- — Muž (-) Muž (---) ťanská sociální a církevní Žena (+) Žena (+ + +) praxe 139 5.2. PREFERENCE AKTIVIT PODLE SOCIODEMOGRAFICKÝCH SKUPIN V případě věku je situace opačná a rozdíly se projevily signifikantně pouze v roce 2009, jak lze vidět v tabulce 5.3. V případě křesťanství a aktivit navázaných na křesťanskou náboženskou praxi bylo více aktivit vykazováno skupinou seniorů a výrazně méně mladými lidmi ve věku 15-24 let. Tabulka 5.3: Statisticky významné rozdíly v podkategoriích kategorie 200 - Humanitní aktivity podle věku respondentů v intervalech po deseti letech (zahrnuty pouze podkategorie se stanovitelnou statistickou významností) Věk (po 10 letech) Podkategorie 2009 2019 2021 (p = 0,0000) (p = 0,1286) (p = 0,1122) 200 — Humanitní aktivity bez rozdílů — — 230 - Historie bez rozdílů — — 240 - Náboženství obecně bez rozdílů — — a posvátné spisy 250 - Křesťanství, křes- 15-24 (-) — — ťanská sociální a církevní 65+ (+ + +) praxe Bez zajímavosti nejsou ani zjištěné rozdíly v podkategoriích z hlediska vzdělání respondentů. Jak je patrné z tabulky 5.4, statisticky významné rozdíly bylo možné identifikovat pouze v letech 2009 a 2021. V roce 2009 však byla statistická významnost prokázána pouze u podkategorie Křesťanství, křesťanská sociální a církevní praxe (250) a převládli v ní vysokoškolsky vzdělaní lidé. V roce 2021 byla významnost prokázána kromě křesťanství i u podkategorie obsahující všeobecné aktivity 201-209. U křesťanství se projevil pouze významně nižší zájem skupiny středoškoláků, kdežto ve všeobecných aktivitách naopak středoškoláci pozitivně dominovali. Negativně se vůči tomuto druhu aktivit naopak vymezovali vyučení lidé. Tabulka 5.4: Statisticky významné rozdíly v podkategoriích kategorie 200 - Humanitní aktivity podle dosaženého vzdělání respondentů (zahrnuty pouze podkategorie se stanovitelnou statistickou významností) Dosažené vzdělání Podkategorie 2009 2019 2021 (p = 0,0391) (p = 0,0590) (p = 0,0216) 200 — Humanitní aktivity bez rozdílů Vyučení v oboru (") Středoškolské (++) 230 - Historie bez rozdílů — bez rozdílů 240 - Náboženství obecně bez rozdílů — bez rozdílů a posvátné spisy 250 - Křesťanství, křes- Vysokoškolské (+) — Středoškolské (—) ťanská sociální a církevní praxe 740 KAPITOLA 5. HUMANITNÍ AKTIVITY Podle velikosti obce se u podkategorií prokázaly rozdíly jen v roce 2009 (tab. 5.5) a to ještě ve velmi omezeném rozsahu. Prokazatelně signifikantní je pouze zvýšený výskyt aktivit z podkategorie křesťanství, křesťanská sociální a církevní praxe (250) ve velkoměstech, což je vzhledem k tradičně vyšší religiozitě na venkově paradoxní. Možným vysvětlením je poněkud obtížnější identifikace náboženského života s volným časem u lidí se středním a nižším vzděláním, kteří často na venkově žijí. Zdá se, že právě proto v roce 2009 koresponduje preference aktivit v této podkategorii spíše s předchozí zvýšenou preferencí téže podkategorie u vysokoškoláků. Ti zase v roce 2009 významně častěji bydleli ve velkoměstech.2 Tabulka 5.5: Statisticky významné rozdíly v podkategoriích kategorie 200 - Humanitní aktivity podle velikosti obce, v níž respondent žije (zahrnuty pouze podkategorie se stanovitelnou statistickou významností) Velikost obce Podkategorie 2009 2019 2021 (p = 0,0334) (p = 0,1669) (p = 0,7861) 200 — Humanitní aktivity bez rozdílů — — 220 - Psychologie a sociální vědy bez rozdílů — — 230 - Historie bez rozdílů — — 240 - Náboženství obecně a posvátné spisy bez rozdílů — — 250 - Křesťanství, křesťanská sociální a církevní praxe Více než 150 tis. obyvatel (+) Ani v jednom ze sledovaných let se významné rozdíly v podkategoriích neprojevily v souvislosti se socioekonomickým statusem nebo podle rodinné situace. 5.3 Hodnotové konsekvence Vztahy kategorie humanitních aktivit a hodnot jsou do značné míry ovlivněny podkategoriemi zaměřenými na filosofii (210), historii (230) a psychologii a sociální vědy (220) na jedné straně a podkategorií křesťanství, křesťanská sociální a církevní praxe (250) na straně druhé. Určité napětí mezi těmito humanitně zaměřenými a přesto dosti odlišnými skupinami aktivit přináší značné množství významných hodnotových konsekvencí a celá kategorie humanitních aktivit tak patří mezi hodnotově výrazněji profilované. Tento předpoklad jsme na námi naměřených datech ověřili samostatnou hypotézou, která byla potvrzena (/? = 0,012). 747 5.3. HODNOTOVÉ KONSEKVENCE 5.3.1 Vztahy s cílovými hodnotami Analýzu vztahů mezi hodnotami a humanitně zaměřenou kategorií volnočasových aktivit zahájíme pozitivními vazbami na cílové hodnoty. K nim rovněž doplníme negativní hodnotové vymezení, aby si čtenář mohl představit komplexní hodnotový profil kategorie. Pozitivní vztahy s cílovými hodnotami Budeme-li hledat silně pozitivní vazby na hodnoty bez rozlišení preferencí mužů a žen, potom v roce 2009 vyniknou hodnoty blaho národa (tab. F.l), mír ve světě (tab. F.9), moudrost (tab. F.ll) a věčný život (život po smrti), spása (tab. F.41). Při následném měření v roce 2019 se hodnotový profil v oblasti silně pozitivních vazeb rozšířil, přičemž vazby nalezené v roce 2009 zůstaly zachovány a projevují se dlouhodobě. V roce 2019 tak existovaly silně pozitivní vazby na hodnoty blaho národa (tab. F.2), zralá láska (tab. F.7), mír ve světě (tab. F.10), moudrost (tab. F.12), prospěšný život (tab. F.22), věčný život (život po smrti), spása (tab. F.42), vnitřní harmonie, soulad (tab. F.45) a přijetí ostatními, pocit sounáležitosti (tab. F.53). Při měření v roce 2021 se silně pozitivní vazby poněkud proměnily, jednak v důsledku neměření nebo reformulace některých hodnot, jednak především díky pravděpodobně časově ohraničenému posunu hodnotových preferencí v době pandemie covidu-19. Rada silně pozitivních vazeb však i přesto zůstala zachována a kategorie se tak jeví jako hodnotově velmi stabilní v oblasti pozitivních hodnotových vazeb. Silně pozitivní vazby v roce 2021 byly identifikovány s hodnotami zralá láska (tab. F.8), moudrost (tab. F.13), krása v přírodě nebo umění (tab. F.34), svoboda (tab. F.37), věčný život (život po smrti), spása (tab. F.43) a vnitřní harmonie, soulad (tab. F.46). Zajímavý vývoj lze vysledovat u jediné hodnotové vazby, která není silně pozitivní, ale přesto u ní byl zaznamenán pozitivní vztah vůči kategorii v roce 2009. Jedná se o hodnotu péče o milované osoby (tab. F.14), jejíž hodnotová vazba do roku 2019 změnila polaritu na negativní. Pokud se budeme zabývat pouze populací mužů, zjistíme, že hodnotový profil kategorie u nich není tak silně vyhraněný. V mnoha případech totiž dochází k silným vazbám až společným působením preferencí mužů a žen. Silně pozitivní hodnotové vazby v roce 2009 byly u mužů identifikovány vůči hodnotám blaho národa (tab. F.l), mír ve světě (tab. F.9), moudrost (tab. F.ll) a věčný život (život po smrti), spása (tab. F.41), pozitivní vazby pak vůči hodnotě vnitřní harmonie, soulad (tab. F.44). V roce 2019 byly vazby na hodnoty poněkud pozměněny, nicméně řada silně pozitivních i pozitivních vazeb zůstala a proměnila se pouze jejich intenzita. Silně pozitivně ve zmiňovaném roce korelovaly hodnoty moudrost (tab. F.12), krása v přírodě nebo umění (tab. F.33), věčný život (život po smrti), 142 KAPITOLA 5. HUMANITNÍ AKTIVITY spása (tab. F.42) a vnitřní harmonie, soulad (tab. F.45). Pozitivně pak hodnoty blaho národa (tab. F.2) a zralá láska (tab. F.7). Rok 2021 znamenal i u mužů určitý hodnotový posun, nicméně klíčové hodnoty s dlouhodobě pozitivními vazbami zůstávaly nadále s kategorií pozitivně spjaty. Silná pozitivní vazba tak existovala k hodnotám krása v přírodě nebo umění (tab. F.34), věčný život (život po smrti), spása (tab. F.43) a vnitřní harmonie, soulad (tab. F.46), pozitivní vůči moudrosti (tab. F.13). Podobně jako u mužů, nejsou ani u žen všechny pozitivní vazby na hodnoty tak vyhraněné jako v případě společného vlivu obou pohlaví. V roce 2021 byly u žen potvrzeny silně pozitivní vazby mezi kategorií humanitní aktivity a hodnotami blaho národa (tab. F.l) a věčný život (život po smrti), spása (tab. F.41). Rok 2019 znamenal proměnu pozitivních vazeb a bylo možné je potvrdit u hodnot blaho národa (tab. F.2), zralá láska (tab. F.7), moudrost (tab. F.12), prospěšný život (tab. F.22) a věčný život (život po smrti), spása (tab. F.42). Pozitivně v tomto roce korelovala rovněž hodnota vnitřní harmonie, soulad (tab. F.45). Podobně rok 2021 znamenal víceméně potvrzení dosavadních kladných vztahů, když byly potvrzeny silně pozitivní vztahy k hodnotám zralá láska (tab. F.8), moudrost (tab. F.13), svoboda (tab. F.37) a věčný život (život po smrti), spása (tab. F.43) a pozitivní vztah k hodnotě krása v přírodě nebo umění (tab. F.34). Negativní vztahy s cílovými hodnotami Na úvod analýzy negativních konsekvencí cílových hodnot vůči kategorii humanitní aktivity je třeba upozornit na jednu její zvláštnost. Jedná se totiž o kategorií volného času, která rozděluje sociální cílové hodnoty zralá láska a kamarádství a přátelství. Tento rozdíl je zvláště patrný v roce 2019, kdy obě hodnoty stojí silně v opozici. Kromě zralé lásky je kategorie poměrně silně antisociálně vymezena, jak uvidíme z negativních vztahů ke konkrétním hodnotám. Pozoruhodné jsou rovněž negativní korelace s hodnotou zdraví, která zjevně u provozovatelů humanitních aktivit není vnímána stejně silně jako u ostatních lidí. Společné negativní vztahy mužů a žen vůči cílovým hodnotám zahájíme analýzou prvního roku měření. V roce 2009 byly zjištěny silně negativní vazby vůči kamarádství, přátelství (tah. F.3), pocitu osobní jistoty (tab. F.16), potěšení, životu plnému radosti (tab. F.18), společenskému uznání (tab. F.29), štěstí (tab. F.38), aktivnímu vzrušujícímu životu a zábavě (tab. F.47) a životu v dostatku (ekonomickému zabezpečení) (tab. F.50). Rok 2019 přinesl jen mírné změny v portfoliu silně negativně vymezených hodnot, kdy byly tyto vazby potvrzeny vůči hodnotám kamarádství, přátelství (tab. F.4), pocit osobní jistoty (tab. F.17), potěšení, život plný radosti (tab. F.19), štěstí (tab. F.39), aktivní vzrušující život, zábava (tab. F.48), život v dostatku (ekonomické zabezpečení) (tab. F.51), zdraví (tab. F.55) a bezpečnost rodiny (tab. F.59). Již výše jsme zmínili změnu postojů těch, kdo se zabývají 143 5.3. HODNOTOVÉ KONSEKVENCE humanitními aktivitami, vůči péči o milované osoby (tab. F.15), která se z pozitivní vazby v roce 2009 stala negativní v roce 2019. Rok 2021 přinesl významnou změnu, protože se vytrácí negativní vymezení vůči kamarádství a přátelství. Jinak silně negativní vazby zůstaly stálé vůči hodnotám štěstí (tab. F.40), aktivní vzrušující život, zábava (tab. F.49), život v dostatku (ekonomické zabezpečení) (tab. F.52), zdraví (tab. F.56) a bezpečnost rodiny (tab. F.60). Negativní vazba rovněž přibyla vůči hodnotě společenské uznání (tab. F.31). Z perspektivy mužů byly v roce 2009 těmi, kdo se ve volném čase věnovali humanitním aktivitám, silně negativně vnímány cílové hodnoty kamarádství, přátelství (tab. F.3), svoboda (tab. F.35) a aktivní vzrušující život, zábava (tab. F.47). Slabší negativní vymezení existovalo vůči hodnotě potěšení, život plný radosti (tab. F.18). V roce 2019 se negativní vymezení vůči hodnotám u mužů významně proměnilo a v pozici silně negativní vazby mu nyní dominují hodnoty péče o milované osoby (tab. F.15), potěšení, život plný radosti (tab. F.19), život v dostatku (ekonomické zabezpečení) (tab. F.51) a zdraví (tab. F.55). K nim se připojují hodnoty pocit osobní jistoty (tab. F.17), aktivní vzrušující život, zábava (tab. F.48) a bezpečnost rodiny (tab. F.59), které u mužů vykazují vůči kategorii negativní vztah. Preferenční hodnotový posun, započatý mezi lety 2009 a 2019, byl završen v roce 2021, kdy se muži věnující se humanitním aktivitám již silně negativně vymezovali pouze vůči hodnotě život v dostatku (ekonomické zabezpečení) (tab. F.52) a negativně vůči hodnotám zdraví (tab. F.56) a bezpečnost rodiny (tab. F.60). Lze tedy pozorovat opuštění negativních vazeb k zážitkovým a na svobodu orientovaným hodnotám a vytvoření negativnějších postojů spíše vůči hodnotám zaměřeným na osobní a rodinné zabezpečení (zdraví, bezpečnost rodiny). Zeny věnující se humanitním aktivitám se naproti tomu silně negativně vymezovaly vůči hodnotám osobního a ekonomického zabezpečení dlouhodobě již od roku 2009. Již v tomto roce existovaly silně negativní vazby na cílové hodnoty pocit osobní jistoty (tab. F.16), potěšení, život plný radosti (tab. F.18), sebeúcta (tab. F.26), společenské uznání (tah. F.29), štěstí (tab. F.38) a život v dostatku (ekonomické zabezpečení) (tab. F.50) a v negativním spektru ještě k hodnotě kamarádství, přátelství (tab. F.3). V roce 2019 se k nim připojuje i silně negativní sentiment vůči hodnotě zdraví, který doplňují hodnoty kamarádství, přátelství (tab. F.4), potěšení, život plný radosti (tab. F.19) a aktivní vzrušující život, zábava (tab. F.48). Jen o něco méně negativní bylo vymezení vůči hodnotě krása v přírodě nebo umění (tab. F.33). Rok 2021 i u žen znamenal završení určitého hodnotového posunu, kdy hodnota krása v přírodě nebo umění (tab. F.34) byla vnímána již pozitivně ve vztahu k humanitní aktivitám. Zásadně negativní ovšem zůstává postoj k hodnotám štěstí (tab. F.40), aktivní vzrušující život, zábava (tab. F.49), život v dostatku (ekonomické zabezpečení) (tab. F.52), zdraví (tab. F.56) a bezpečnost rodiny (tab. F.60). 744 KAPITOLA 5. HUMANITNÍ AKTIVITY Přehled vývoje vztahů cílových hodnot vůči kategorii Tabulka 5.6: Změny vztahů mezi kategorií volnočasových aktivit 200 - Humanitní aktivity a cílovými hodnotami v letech 2009, 2019 a 2021 Hodnota Pohlaví 2009 2019 (změna) 2021 (změna) Blaho národa společně ++ ++ neměřeno muži ++ + (1) neměřeno ženy ++ ++ neměřeno Kamarádství, přátelství společně neutrální (t) muži -- neutrální (t) neutrální ženy - "-(I) neutrální (t) Zralá láska společně neutrální ++ (t) ++ muži neutrální + (t) neutrální (l) ženy neutrální ++ (t) ++ Mír ve světě společně ++ ++ neměřeno muži ++ neutrální (\) neměřeno ženy neutrální neutrální neměřeno Moudrost společně ++ ++ ++ muži ++ ++ + (1) ženy neutrální ++ (t) ++ Péče o milované osoby společně + -a) neměřeno muži neutrální --a) neměřeno ženy neutrální neutrální neměřeno Pocit osobní jistoty společně neměřeno muži neutrální "(I) neměřeno ženy neutrální (t) neměřeno Potěšení, život plný radosti společně -- -- neutrální (t) muži - "-(I) neutrální (t) ženy neutrální (t) Prospěšný život společně neutrální ++ (t) neměřeno muži neutrální neutrální neměřeno ženy neutrální + + (t) neměřeno Rovnost příležitostí (sociální společně neutrální neutrální neutrální rovnost) muži neutrální neutrální neutrální ženy neutrální neutrální neutrální Sebeúcta společně neutrální neutrální neutrální muži neutrální neutrální neutrální ženy -- neutrální (t) neutrální Společenské uznání společně neutrální (t) -a) muži neutrální neutrální neutrální ženy -- neutrální (t) neutrální Krása v přírodě nebo umění společně neutrální neutrální ++ (t) muži neutrální ++ (t) ++ ženy neutrální "(I) + (t) Svoboda společně neutrální neutrální ++ (t) muži -- neutrální (t) neutrální ženy neutrální neutrální ++ (t) Štěstí společně muži neutrální neutrální neutrální ženy neutrální (t) ""(I) Věčný život (život po smrti), společně ++ ++ ++ spása muži ++ ++ ++ ženy ++ ++ ++ Vnitřní harmonie, soulad společně neutrální ++ (t) ++ muži + ++ (t) ++ ženy neutrální + (t) neutrální (l) 145 5.3. HODNOTOVÉ KONSEKVENCE Aktivní vzrušující život, zábava společně muži -- "(t) neutrální (t) ženy neutrální ""(I) Život v dostatku (ekonomické společně -- -- -- zabezpečení) muži neutrální ""(I) -- ženy -- neutrální (t) ""(I) Přijetí ostatními, pocit sounále- společně neměřeno ++ neutrální (\) žitosti muži neměřeno neutrální neutrální ženy neměřeno neutrální neutrální Zdraví společně neměřeno -- -- muži neměřeno "(t) ženy neměřeno -- -- Národní bezpečnost společně neměřeno neutrální neutrální muži neměřeno neutrální neutrální ženy neměřeno neutrální neutrální Bezpečnost rodiny společně neměřeno muži neměřeno - - ženy neměřeno neutrální ""(I) 5.3.2 Vztahy s instrumentálními hodnotami Při hodnocení vztahů mezi instrumentálními hodnotami a kategorií volnočasových hodnot humanitní aktivity, musíme mít na opět paměti, že dominující podkatego-rie tvoří dvě skupiny aktivit - aktivity zaměření na filosofii, psychologii, sociální vědy a historii a aktivity zaměřené na křesťanství a křesťanskou religiózní praxi. Je zajímavé, a z pohledu na preferované či zavrhované instrumentální hodnoty je to dosti patrné, že obě tyto skupiny působí na instrumentální hodnoty vzájemně komplementárním a posilujícím způsobem. Z hlediska počtu interakcí kategorie vůči instrumentálním hodnotám je situace podobná jako v případě hodnot cílových. Pozitivních i negativních vazeb existuje celá řada a mnoho z nich má trvalý charakter napříč sledovanou dekádou. Pozitivní vztahy s instrumentálními hodnotami Z pohledu celé populace existovala a existuje nadále celá řada pozitivních vztahů mezi humanitními aktivitami ve volném čase a instrumentálními hodnotami, zejména těmi, které bychom mohli označit jako morální. V roce 2021 se jako silně pozitivní ukázaly vazby na hodnoty čestnost a pravdivost (tab. F.63), dodržování závazků (tab. F.65), zodpovědnost, svědomitost (tab. F.72), disciplinovanost, sebeovládání (tab. F.89), trpělivost (tab. F.92), víra, schopnost důvěřovat (tab. F.97) a vychováno st (taktnost, zdvořilost) (tab. F.100). Pozitivně se aktivity vztahovaly k hodnotám pevná vůle (tab. F.80), otevřenost, vstřícnost, ochota pochopit odlišné stanovisko (tab. F.82) a přesnost, řád v činnosti (tab. F.85). V roce 2019 zůstává celá řada pozitivních vazeb zachována, a to jak silně pozitivních, tak pouze pozitivních. Mezi silně pozitivními vazbami tak nalezneme citlivost (tab. F.62), zodpovědnost, svědomitost (tab. F.73), disciplinovanost, sebeovládání (tah. F.90), víru, schopnost důvěřovat (tab. F.98), čistotu (v morálním smyslu) (tab. F.108) a nově také odvahu 146 KAPITOLA 5. HUMANITNÍ AKTIVITY zastávat své názory, asertivitu (tab. F.76). Podobně v pozitivních vazbách v roce 2019 můžeme opět nalézt pevnou vůli (tab. F.81) a otevřenost, vstřícnost, ochotu pochopit odlišné stanovisko (tab. F.83). Hodnoty čestnost a pravdivost (tab. F.64) a trpělivost (tab. F.93) oproti roku 2009 mírně poklesly ze silně pozitivní na pozitivní úroveň vztahu. V silně pozitivních vazbách roku 2021 pokračují instrumentální morální hodnoty disciplinováno st, sebeovládání (tab. F.91), víra, schopnost důvěřovat (tab. F.99) a čistota (v morálním smyslu) (tab. F.109). Nově přibyly hodnoty odpuštění (tab. F.110) a empatie (tab. F.lll), které v předchozích letech nebyly měřeny. V pozitivních vazbách pak portfolio doplňují vychovanost (taktnost, zdvořilost) (tab. F.102) a laskavost (tab. F.112). Pokud na instrumentální hodnoty a jejich pozitivní vztahy ke kategorii humanitních volnočasových aktivit budeme nahlížet pouze pohledem mužů, zjistíme, že v roce 2009 existovaly silně pozitivní vztahy k hodnotám čestnost a pravdivost (tab. F.63), zodpovědnost, svědomitost (tab. F.72), přesnost, řád v činnosti (tab. F.85), víra, schopnost důvěřovat (tab. F.97) a vychovanost (taktnost, zdvořilost) (tab. F.100), které doplňovaly pozitivní vazby na hodnoty otevřenost, vstřícnost, ochota pochopit odlišné stanovisko (tab. F.82) a disciplinovanost, sebeovládání (tab. F.89). Situace v roce 2019 a v roce 2021 u mužů přece jen zaznamenala určitý posun v silně pozitivní a pozitivní preferenci konkrétních hodnot. V roce 2019 můžeme nalézt silně pozitivní preference hodnot dodržování závazků (tab. F.66), odvaha zastávat své názory, asertivita (tab. F.76), disciplinovanost, sebeovládání (tab. F.90), víra, schopnost důvěřovat (tab. F.98) a čistota (v morálním smyslu) (tab. F.108). Tyto silné pozitivní vazby doplňuje ještě pozitivní vazba na pevnou vůli (tab. F.81). Určitý posun v roce 2021 je dán rovněž měřením nové skupiny hodnot a lze zde nalézt kromě stále silných pozitivních vazeb na víru, schopnost důvěřovat (tab. F.99) a čistotu (v morálním smyslu) (tab. F.109) také nově silně pozitivní vztah k hodnotě odpuštění (tab. F.110). Změnou oproti roku 2019 je silná preference hodnoty poslušnost, oddanost (tab. F.114) u osob sdílejících humanitní aktivity ve volném čase. Při pohledu na skupiny nově silně preferovaných hodnot v letech 2019 a 2021 u mužů však zjišťujeme, že se jedná o instrumentální morální hodnoty blízké či podobné preferovaným hodnotám z roku 2009. Změnily se spíše morální akcenty v hodnotové struktuře než její celkové nasměrování. V případě ženských preferencí instrumentálních hodnot ve vztahu k volnoča-sovým aktivitám v humanitní oblasti v roce 2009 dominují v pozitivním spektru vazby na hodnoty dodržování závazků (tab. F.65) a víra, schopnost důvěřovat (tab. F.97), poněkud slabší pozitivní vazbu lze nalézt u hodnot nesmiřitelnost s nedostatky (svými nebo/i druhých) (tab. F.67) a disciplinovanost, sebeovládání (tab. F.89). V roce 2019 se počet hodnot vázaných pozitivně ke kategorii rozšířil a jako silně pozitivní byly rozpoznány vazby na hodnoty citlivost (tab. F.62), otevřenost, vstřícnost, ochota pochopit odlišné stanovisko (tab. F.83), trpělivost 147 5.3. HODNOTOVÉ KONSEKVENCE (tab. F.93), víra, schopnost důvěřovat (tab. F.98) a čistota (v morálním smyslu) (tab. F.108). Jako pozitivní byl identifikován vztah k hodnotě disciplinováno st, sebeovládání (tab. F.90). Zajímavostí je opuštění pozitivní vazby na hodnotu dodržování závazků a podobně v roce 2021 oslabení vztahu k hodnotě disciplinováno st, sebeovládání. V roce 2021 tak mezi hodnotami se silně pozitivními vazbami na kategorii nalezneme víru, schopnost důvěřovat (tab. F.99), čistotu (v morálním smyslu) (tab. F.109) a odpuštění (tab. F.110). Pozitivně vztažena byla v roce 2021 u žen pouze hodnota empatie (tab. F.lll). Negativní vztahy s instrumentálními hodnotami Při společném posuzování obou pohlaví a hledání hodnot negativně vymezených vůči kategorii humanitních aktivit nalezneme seznam poněkud chudší, než v případě vazeb pozitivních. Při měření v roce 2009 byly zjištěny velmi paradoxní silně negativní vazby kategorie vůči hodnotám nezávislost, samostatnost (tab. F.69) a zejména vzdělanost (tab. F.105). Rovněž negativní vazba k hodnotě racionál-nost, schopnost logicky myslet (tab. F.87) nás překvapila. Patrně se zde projevila silná dominance subkategorie křesťanství, křesťanská sociální a církevní praxe, u níž by bylo možné vnímat více emocionální prožívání humanity, než její racionální reflexi. Situace se poněkud změnila s vyvážením subkategorií v roce 2019, kdy existovaly silně negativní vztahy k hodnotám nezávislost, samostatnost (tab. F.70), cílevědomost, ambice, ctižádostivost (tab. F.117) a odvaha, statečnost, vyhledávání dobrodružství (tab. F.119) a rovněž pouze jeden negativní vztah k hodnotě nesmiřitelnost s nedostatky (svými nebo/i druhých) (tab. F.68). V roce 2021 se negativní vymezení hodnotových vztahů omezilo na pouhé dvě hodnoty, nezávislost, samostatnost (tab. F.71) a cílevědomost, ambice, ctižádostivost (tab. F.118), obě se silnou negativní relací. Naše předpoklady spíše emocionálního vnímání kategorie a dominanci subkategorie zaměřené na křesťanství potvrzují samostatná zjištění u mužů. U nich se totiž mezi negativními vztahy kategorie vůči hodnotám objevuje v roce 2009 pouze nezávislost, samostatnost (tab. F.71) a cílevědomost, ambice, ctižádostivost (tab. F.118). V roce 2019 je seznam negativně vymezených hodnot u mužů rozšířen a tvoří jej silná negativní vazba na schopnost (úspěšnost v jednání), kompe-tentnost (tab. F.95) a negativní vazby na nezávislost, samostatnost (tab. F.70), cílevědomost, ambice, ctižádostivost (tab. F.117) a odvahu, statečnost, vyhledávání dobrodružství (tab. F.119). Rok 2021 pak negativní vztahy vůči hodnotám u mužů věnujících se humanitním aktivitám oslabil. Zůstala zachována negativní vazba na nezávislost, samostatnost (tab. F.71) a cílevědomost, ambice, ctižádostivost (tab. F.118). U této kategorie a specificky u mužů se projevuje zajímavé hodnotové vymezení a napětí mezi hodnotou disciplinovanost, sebeovládání s pozitivním 748 KAPITOLA 5. HUMANITNÍ AKTIVITY vztahem k aktivitám a cílevědomost, ambice, ctižádostivost. Často jsou totiž tyto hodnoty vzájemně komplementární, kdežto zde se projevují v poloze kontrární. Ve skupině žen se v roce 2009 projevuje silný negativní vztah k instrumentální hodnotě vzdělanosti (tab. F.105), přičemž tento negativní vztah ovlivnil i výsledky vztahů u celé populace. V roce 2019 se již setkáváme se silným negativním vymezením vůči hodnotám nesmiřitelnost s nedostatky (svými nebo/i druhých) (tab. F.68), nezávislost, samostatnost (tab. F.70) a odvaha, statečnost, vyhledávání dobrodružství (tab. F.119), a rovněž s negativním vymezením vůči hodnotě cílevědomost, ambice, ctižádostivost (tab. F.117). V roce 2021 se již u žen negativní vztahy omezily a silně vyhranily pouze vůči hodnotám nezávislost, samostatnost (tab. F.71) a cílevědomost, ambice, ctižádostivost (tab. F.118). Přehled vývoje vztahů instrumentálních hodnot vůči kategorii Tabulka 5.7: Změny vztahů mezi kategorií volnočasových aktivit 200 - Humanitní aktivity a instrumentálními hodnotami v letech 2009, 2019 a 2021 Hodnota Pohlaví 2009 2019 (změna) 2021 (změna) Citlivost společně neutrální ++ (t) neměřeno muži neutrální neutrální neměřeno ženy neutrální + + (t) neměřeno Čestnost a pravdivost společně ++ + (1) neměřeno muži ++ neutrální (\) neměřeno ženy neutrální neutrální neměřeno Dodržování závazků společně ++ neutrální (\) neměřeno muži neutrální + + (t) neměřeno ženy + + neutrální (J,) neměřeno Nesmiřitelnost s nedostatky společně neutrální -a) neměřeno (svými nebo/i druhých) muži neutrální neutrální neměřeno ženy + --(i) neměřeno Nezávislost, samostatnost společně muži ženy neutrální "-(I) Zodpovědnost, svědomitost společně ++ ++ neutrální (|) muži ++ neutrální (|) neutrální ženy neutrální neutrální neutrální Odvaha zastávat své názory, společně neutrální ++ (t) neutrální (J,) asertivita muži neutrální ++ (t) neutrální (J,) ženy neutrální neutrální neutrální Optimismus společně neutrální neutrální neměřeno muži neutrální neutrální neměřeno ženy neutrální neutrální neměřeno Pevná vůle společně + + neměřeno muži neutrální + (t) neměřeno ženy neutrální neutrální neměřeno Otevřenost, vstřícnost, ochota společně + + neutrální (|) pochopit odlišné stanovisko muži + neutrální (|) neutrální ženy neutrální ++ (t) neutrální (|) Přesnost, řád v činnosti společně + neutrální (J,) neměřeno muži ++ neutrální (J,) neměřeno ženy neutrální neutrální neměřeno 149 5.3. HODNOTOVÉ KONSEKVENCE Racionálnosť, schopnosť logicky společně - neutrální (f) neměřeno myslet muži neutrální neutrální neměřeno ženy neutrální neutrální neměřeno Disciplinovanost, sebeovládání společně ++ ++ ++ muži + ++ (t) neutrální (l) ženy + + neutrální (l) Trpělivost společně ++ + (1) neměřeno muži neutrální neutrální neměřeno ženy neutrální ++ (t) neměřeno Schopnost (úspěšnost v jed- společně neutrální neutrální neutrální nání), kompetentnosť muži neutrální --(i) neutrální (t) ženy neutrální neutrální neutrální Víra, schopnost důvěřovat společně ++ ++ ++ muži ++ ++ ++ ženy ++ ++ ++ Vychovanost (taktnost, zdvoři- společně ++ neutrální (l) + (t) lost) muži ++ neutrální (l) neutrální ženy neutrální neutrální neutrální Vysoké nároky, požadavky vůči společně neutrální neutrální neměřeno životu muži neutrální neutrální neměřeno ženy neutrální neutrální neměřeno Vzdělanost společně -- neutrální (f) neutrální muži neutrální neutrální neutrální ženy neutrální (f) neutrální Čistota (v morální smyslu) společně neměřeno ++ ++ muži neměřeno ++ ++ ženy neměřeno ++ ++ Poslušnost, oddanost společně neměřeno neutrální neutrální muži neměřeno neutrální + + (t) ženy neměřeno neutrální neutrální Tvořivost společně neměřeno neutrální neutrální muži neměřeno neutrální + (t) ženy neměřeno neutrální neutrální Cílevědomost, ambice, ctižá- společně neměřeno -- -- dostivost muži neměřeno - - ženy neměřeno - ""(I) Odvaha, statečnost, vyhledá- společně neměřeno -- neutrální (t) vání dobrodružství muži neměřeno - neutrální (t) ženy neměřeno -- neutrální (t) Odpuštění společně neměřeno neměřeno ++ muži neměřeno neměřeno ++ ženy neměřeno neměřeno ++ Empatie společně neměřeno neměřeno ++ muži neměřeno neměřeno neutrální ženy neměřeno neměřeno + Laskavost společně neměřeno neměřeno + muži neměřeno neměřeno neutrální ženy neměřeno neměřeno neutrální Spolupráce společně neměřeno neměřeno neutrální muži neměřeno neměřeno neutrální ženy neměřeno neměřeno neutrální 5.3.3 Význam hodnotových konsekvencí pro kategorii Při celkovém zhodnocení a přemýšlení o důsledcích hodnotových konsekvencí pro kategorii humanitních aktivit musíme vycházet z faktu, že se jedná o silně hodno- 750 KAPITOLA 5. HUMANITNÍ AKTIVITY tově vyhraněnou kategorii, která staví do protikladů mnohé hodnoty, které obvykle působí společným směrem. Důvodem je sám obsahový charakter kategorie, jejíž aktivity směřují buď k filosofickým úvahám, péči o duši, nebo k náboženské teorii či praxi. Z hlediska historicko-filosofického kontextu (De Grazia, 1994; Sager, 2013) volného času má tato kategorie velmi blízko k původnímu vymezení volného času u Platóna (Platón, 2007, 172; Platón, 2005, 500c, 619c; Platón, 1997, 813c, 820c, 961b) či Aristotela (Aristoteles, 1998, 1333a). Tím vším se vůči běžnému kontextu ostatních volnočasových aktivit stávají svým způsobem transcendentními. Touto transcendencí se samozřejmě otevírají možnosti k působení hodnot a působení na hodnoty, které nebývají často výrazně preferovány, např. věčny život (život po smrti), spása nebo víra, schopnost důvěřovat, ale také morální čistota nebo disciplinováno st, sebeovládání a vychovanost. Sylvester (2013) v recenzi k padesátému výročí vydání knihy Sebastiana de Grazii (1917-2000) Oj Ume, Work and Leisure (1994) uvádí, že „bohužel bez humanitních věd nebude studium volného času, které stojí na poznávání lidských bytostí, schopno slyšet svou kolektivní duši, která k němu promlouvá, ani pomáhat ostatním jedincům, aby naslouchali té své. Bylo by to ironické i proto, že to byl jeden z účelů klasického volného času." Celkově se v případě kategorie humanitní aktivity vyskytuje celá řada hodnotových vazeb, které svědčí o určité vzdálenosti těch, kdo se jim věnují, od reálného světa (Dubuisson, 2003), v němž se řeší každodenní problémy a také se naplňují ambice a zápasí se o vlastní místo na slunci. Naopak zde existuje silná vazba na svět ideálu nebo dokonce svět transcendentní vůči šedi všedních dnů. Pokud bychom si hodnoty navázané na humanitní aktivity vztáhli k idealizovanému osobnostnímu typu (Spranger, 1927), představují do značné míry prototyp teoretického a konzervativního člověka. Zejména pro konzervativně smýšlející učitele může být snem mít žáky, kteří jsou zodpovědní a svědomití, mají pevnou vůli a trpělivost, jsou čestní, pravdiví, vychovaní a zdvořilí. Vyznávají a hledají moudrost, věří v potřebu míru ve světě a oceňují krásu ve světě i v umění. Stejně tak má ovšem tento idealizovaný typ řadu slabin. Především mu chybí kamarádství a přátelství, je nejistý a vyhýbá se příležitostem k radostnému prožívání života. Netouží po štěstí ani po úspěchu a je mu cizí aktivní a vzrušující život. Neprahne ani po nezávislosti. Je tak zaměřen k ideálu, že zapomíná na ekonomickou realitu, zabezpečení rodiny i na vlastní zdraví. Může mít také sklony k trpitelským postojům. 5.4 Pedagogické výzvy Na idealizovaném typu z předchozí podkapitoly zřetelně vyvstávají i výzvy k pedagogickému působení na lidi, kteří se ve volném čase věnují humanitním aktivitám. Problém u této skupiny není ani tak v pozitivních vazbách na hodnoty, ale 757 5.4. PEDAGOGICKÉ VÝZVY spíše vzdálení se některým hodnotám, které se vztahují k prožívání vztahů, radostí i strastí v reálném světě. Aby u těch, kteří se ve svém volném čase věnují převážně humanitním aktivitám, nedošlo k odcizení a úniku od reálného světa, vidíme jako vhodné a potřebné tyto aktivity vyvažovat. Jako klíčové pro rodiče, vychovatele, sociální pedagogy a pedagogy volného času spatřujeme následující příležitosti a výzvy: Humanitní aktivity se jeví jako cesta k posílení špecifického spektra konzervativních hodnot u těch, kteří jsou jim vzdáleni. Je obtížným pedagogickým úkolem motivovat k humanitně zaměřeným aktivitám osoby, které se o ně nikdy nezajímaly a nemají pro ně zcitlivěné vnímání. Moderní volný čas bývá totiž často vnímán v kontrastu k placené práci a ztrácí se jeho propojení s akademickými disputacemi a diskursy (Harris, 2013). Přesto jsme přesvědčeni, že v široké škále aktivit, z nichž některé jsou obsahově velice široké a sahají od filosofie (např. filosofie pro děti, Lip-man, 1998) přes psychologii (Smeyers - Depaepe, 2013) a sociální vědy (Huff, 2006) až po aktivní účast v náboženských komunitách a společenstvích (Ebstyne King -Furrow, 2008), lze nalézt alespoň některá témata, která vzbudí zájem a přitáhnou pozornost těchto osob. Součástí obtížnosti úkolu je však rovněž důsledné respektování didaktické zásady přiměřenosti (Kalhous - Obst, 2002; Spatenková - Smékalová, 2015) a vysoká míra resilience vůči neúspěchu. Ne každého tato témata zaujmou. Zejména u některých aktivit a témat existují navíc poměrně značné nároky na porozumění. Jsme však přesvědčeni, že historie, psychologie, sociologie nebo i religionistika jsou plné zajímavých témat, která lze předkládat a o nichž lze diskutovat s těmi, kdo jsou humanitním aktivitám vzdáleni. Specifickou podskupinou humanitních zájmových aktivit je náboženské prožívání a slavení. Tyto aktivity představují prototyp transcendentně orientovaných aktivit. Zde však zvláště platí nutnost respektovat svobodu vyznání a v rámci náboženské výchovy se především vyvarovat jakéhokoliv formě nátlaku nebo dokonce uplácení. Efekt takovýchto postupů bude s největší pravděpodobností zcela opačný (Holm, 1998). Naopak nevynucená účast na např. charitativních akcích či při dob-rovolnické činnosti může oslovit a přivést k náboženským tématům i ty, kdo jim byli doposud vzdáleni a kdo například v náboženské komunitě hledají naplnění potřeby sounáležitosti (Pospíšil - Macháčková, 2021). Ti, kdo humanitními aktivitami naopak žijí a věnují se jim aktivně, jsou často vystaveni nebezpečí odcizení od reálného světa a přílišnému omezení sociálních vztahů. V těchto případech dochází k silné individualizaci a odcizení (Cohen-Gewerc - Stebbins, 2013; Mcdonald et al., 2007). Cestu z nich vidíme v nalezení kompenzačních aktivit, které jsou naopak silně svázány se sociálními cílovými hodnotami nebo kompetenčními hodnotami instrumentálními. Při vyvážení obou typů 752 KAPITOLA 5. HUMANITNÍ AKTIVITY aktivit budou podle našeho přesvědčení rovněž oslabeny negativní hodnotové korelace a pohledem jednotlivce dojde k vyvážení hodnotového žebříčku. 153 KAPITOLA 6 Literatura a jazyky 6.1 Obecná charakteristika a struktura kategorie Kategorie literatura a jazyky si uchovala samostatnost při všech revizích katalogu volnočasových aktivit. Důvodem k tomu je nejen její špecificky vymezený a zcela konkrétní obsah, ale také skutečnost, že tato kategorie sama o sobě reprezentuje i kvantitativně významnou část volnočasových aktivit. Výsledné kvantitativní zastoupení 8,01 % roce 2009, 9,09 % roce 2019 a 9,64 % roce 2021, ze všech uváděných volnočasových aktivit nemusí na první pohled vypadat jako významné zastoupení. Nicméně uvědomíme-li si, že do celku jsou zahrnuty veškeré aktivity kumulativně, tedy včetně těch nej masovějších, jakými jsou sport, sledování televize v rámci osobních aktivit či péče o domácnost, nevyznívá tento poměr pro literární záliby nikterak špatně. V době volného přístupu k informacím prostřednictvím elektronických médií je dokonce dosažený počet a jeho stabilita v deseti sledovaných letech zajímavý a ukazuje na skutečnost, že úpadek literárních aktivit, zejména čtenářství, nenastává (Homolová, 2009), ale spíše se proměňuje (Broeder -Stokmans, 2013; Johnsson-Smaragdi - Jönsson, 2006). Poněkud méně povzbudivá je skutečnost, že na dosaženém počtu se podílejí podstatně větší měrou osoby v seniorském věku a málo věkové kategorie od 15 do 35 let. Podrobněji se však tomuto fenoménu budeme věnovat v dalším textu. Pohled na odpovědi respondentů získaných ve prospěch této kategorie v roce 2009 poněkud zkresluje skutečnost, že navzdory instrukcím podněcujícím k co nej-větší konkrétnosti popisovaného prožívání volného času, trpí tato kategorie, v důsledku techniky sběru dat papírovou formou, patrně nejvíce ze všech generalizací ze 755 6.1. OBECNÁ CHARAKTERISTIKA A STRUKTURA KATEGORIE strany respondentů - v dotaznících se nejčastěji vyskytovaly odpovědi „čtu", „něco si čtu" apod., které znemožňovaly podrobnější analýzu čtenářství ve volném čase. Tato skutečnost byla jedním z motivů pro zavedení online sběru dat s výběrem aktivit v letech 2019 a 2021, kde vidíme podstatně větší diverzifikaci druhů čtených materiálů. V roce 2009 proto musely být veškeré odpovědi obecného typu zařazeny do kategorie četba bez bližšího rozlišení. V roce 2009 tak existuje pouze několik vzácných případů respondentů (cca desítky, srov. tab. 6.1), kteří uvedli exaktně druh čtené literatury. Potěšující je alespoň fakt, že se u nich - zejména v případě závažné literatury - projevuje vyšší průměrná obliba této činnosti než v případě obecného čtenářství. Kategorii tvoří čtyři základní typy aktivit - četba, vlastní literární tvorba, studium a výuka jazyků. Podkategorie 310 a 370 kumulují různé typy aktivit zaměřených na četbu v rodném či cizím jazyce. Podobně podkategorie 320 a 380 obsahují aktivity směřující k vlastní tvorbě v rodném či cizím jazyce. Specifická podkategorie 350 je věnována vlastnímu studiu cizích jazyků a konečně podkategorie 360 výuce cizích jazyků ve volném čase. Jakkoliv je zřejmé, že literatura a jazyky budou i nadále tvořit samostatnou kategorii volnočasových aktivit, není již tolik zřejmá budoucnost její vnitřní struktury. V kategoriích 310 a 320 lze pokládat jejich vnitřní strukturu za víceméně uzavřenou a předpokládáme, že kategorie 370-380 budou tuto svou vnitřní strukturu s největší pravděpodobností užívat rovněž. Naproti tomu kategorie zaměřené na studium a výuku jazyků, jejichž význam v rámci kategorie narůstá, nepokládáme do budoucna za uzavřené a na základě dalších výzkumů bychom rádi dosáhli jejich bližší specifikace. Vzhledem ke specifické struktuře celé kategorie lze očekávat rozšíření podle druhů jazyků či novou orientaci podle jazykových skupin. Tabulka 6.1: Deskriptívni statistika kategorie 300 - Literatura a jazyky Aktivity v kategorii 300 - Literatura a jazyky Kód aktivity Název aktivity n %v kat. "/ocelkem Rok měření 2009 300 Literatura a jazyky 696 100,00 8,01 301 Mateřský jazyk — 310 Četba 650 93,39 7,48 310 Četba 571 82,04 6,57 311 Beletrie 11 1,58 0,13 312 Literatura faktu 3 0,43 0,03 313 Poezie 3 0,43 0,03 314 Zábavné knihy a komiksy 3 0,43 0,03 315 Odborná literatura a učebnice 11 1,58 0,13 316 Odborné a popularizační časopisy 4 0,57 0,05 317 Zábavné a společenské časopisy 23 3,30 0,26 318 Noviny 21 3,02 0,24 320 Literární tvorba 15 2,16 0,17 320 Literární tvorba 3 0,43 0,03 321 Beletrie - tvorba 1 0,14 0,01 322 Literatura faktu — tvorba — 756 KAPITOLA 6. LITERATURA A JAZYKY Kód aktivity Název aktivity n %v kat. "/ocelkem 323 Poezie — tvorba — 324 Zábavné knihy a komiksy — tvorba 2 0,29 0,02 325 Odborná literatura a učebnice — tvorba 3 0,43 0,03 326 Odborné a popularizační články — tvorba — 327 Zábavné a společenské články - tvorba — 328 Noviny, novinové články — tvorba 6 0,86 0,07 329 Komentáře, recenze, názory, korespondence — tvorba - 350 Cizí jazyky - vlastní studium 26 3,74 0,30 350 Cizí jazyky — vlastní studium 12 1,72 0,14 351 Angličtina — vlastní studium 9 1,29 0,10 352 Francouzština — vlastní studium 1 0,14 0,01 353 Španělština — vlastní studium — 354 Němčina — vlastní studium 2 0,29 0,02 355 Ruština — vlastní studium — 356 Čínština — vlastní studium — 358 Jiné jazyky — vlastní studium 2 0,29 0,02 360 Cizí jazyky - výuka 5 0,72 0,06 370 Četba v cizích jazycích — 380 Literární tvorba v cizích jazycích — Rok měření 2019 300 Literatura a jazyky 985 100,00 9,09 301 Mateřský jazyk 9 0,91 0,08 310 Četba 721 73,20 6,65 310 Četba 264 26,80 2,44 311 Beletrie 142 14,42 1,31 312 Literatura faktu 40 4,06 0,37 313 Poezie 11 1,12 0,10 314 Zábavné knihy a komiksy 17 1,73 0,16 315 Odborná literatura a učebnice 82 8,32 0,76 316 Odborné a popularizační časopisy 38 3,86 0,35 317 Zábavné a společenské časopisy 58 5,89 0,54 318 Noviny 69 7,01 0,64 320 Literární tvorba 36 3,65 0,33 320 Literární tvorba 3 0,30 0,03 321 Beletrie - tvorba 5 0,51 0,05 322 Literatura faktu — tvorba 5 0,51 0,05 323 Poezie — tvorba 4 0,41 0,04 324 Zábavné knihy a komiksy — tvorba — 325 Odborná literatura a učebnice — tvorba 2 0,20 0,02 326 Odborné a popularizační články — tvorba 3 0,30 0,03 327 Zábavné a společenské články - tvorba — 328 Noviny, novinové články — tvorba 5 0,51 0,05 329 Komentáře, recenze, názory, korespondence — tvorba 9 0,91 0,08 350 Cizí jazyky - vlastní studium 161 16,35 1,49 350 Cizí jazyky — vlastní studium 14 1,42 0,13 351 Angličtina — vlastní studium 83 8,43 0,77 352 Francouzština — vlastní studium 3 0,30 0,03 353 Španělština — vlastní studium 13 1,32 0,12 354 Němčina — vlastní studium 30 3,05 0,28 355 Ruština — vlastní studium 7 0,71 0,06 356 Čínština — vlastní studium 1 0,10 0,01 358 Jiné jazyky — vlastní studium 10 1,02 0,09 360 Cizí jazyky - výuka 18 1,83 0,17 370 Četba v cizích jazycích 39 3,96 0,36 757 6.2. PREFERENCE AKTIVIT PODLE SOCIODEMOGRAFICKÝCH SKUPIN Kód aktivity Název aktivity n %v kat. "/ocelkem 380 Literární tvorba v cizích jazycích 1 0,10 0,01 Rok měření 2021 300 Literatura a jazyky 1289 100,00 9,64 301 Mateřský jazyk 3 0,23 0,02 310 Četba 968 75,10 7,24 310 Četba 414 32,12 3,10 311 Beletrie 231 17,92 1,73 312 Literatura faktu 52 4,03 0,39 313 Poezie 15 1,16 0,11 314 Zábavné knihy a komiksy 21 1,63 0,16 315 Odborná literatura a učebnice 61 4,73 0,46 316 Odborné a popularizační časopisy 42 3,26 0,31 317 Zábavné a společenské časopisy 68 5,28 0,51 318 Noviny 64 4,97 0,48 320 Literární tvorba 53 4,11 0,40 320 Literární tvorba 8 0,62 0,06 321 Beletrie - tvorba 11 0,85 0,08 322 Literatura faktu — tvorba — 323 Poezie — tvorba 12 0,93 0,09 324 Zábavné knihy a komiksy — tvorba 2 0,16 0,01 325 Odborná literatura a učebnice — tvorba 1 0,08 0,01 326 Odborné a popularizační články — tvorba 3 0,23 0,02 327 Zábavné a společenské články - tvorba 2 0,16 0,01 328 Noviny, novinové články — tvorba 4 0,31 0,03 329 Komentáře, recenze, názory, korespondence — tvorba 10 0,78 0,07 350 Cizí jazyky - vlastní studium 208 16,14 1,56 350 Cizí jazyky — vlastní studium 12 0,93 0,09 351 Angličtina — vlastní studium 116 9,00 0,87 352 Francouzština — vlastní studium 10 0,78 0,07 353 Španělština — vlastní studium 19 1,47 0,14 354 Němčina — vlastní studium 22 1,71 0,16 355 Ruština — vlastní studium 8 0,62 0,06 356 Čínština — vlastní studium 1 0,08 0,01 358 Jiné jazyky — vlastní studium 20 1,55 0,15 360 Cizí jazyky - výuka 15 1,16 0,11 370 Četba v cizích jazycích 40 3,10 0,30 380 Literární tvorba v cizích jazycích 2 0,16 0,01 6.2 Preference aktivit podle sociodemografických skupin 6.2.1 Kategorie jako celek Pro posuzování významných korelací mezi specifickými podskupinami respondentů a prožívanými volnočasovými aktivitami musíme, podobně jako v předešlých kategoriích, dbát na skutečnost, že kategorie je silně ovlivněna nejvýznamněji zastoupenou aktivitou četba (310), jak zřetelně vysvítá z uvedené přehledové tabulky (tab. 6.1). Jestliže jsme kategorii informace, IT, komunikace a obecnosti označili za doménu mužů, potom v globální perspektivě musíme označit kategorii literatura a jazyky za doménu žen. Toto genderové vyhranění zůstává konstantní napříč sledo- 758 KAPITOLA 6. LITERATURA A JAZYKY vanou dekádou (tab. C.l, C.2 a C.3) a lze jej proto považovat do značné míry za konstantní. Podle věku převládají v kategorii senioři nad 65 let, a to opět ve všech sledovaných obdobích (tab. C.7, C.8 a C.9). Negativní věkové vymezení vůči kategorii se naproti tomu poněkud posunulo, když v roce 2009 existoval vůči literatuře a jazykům silně negativní vztah u věkové skupiny od 15 do 24 let a negativní u skupiny od 25 do 34 let. Jelikož v roce 2019 (tab. C.8) a 2021 (tab. C.9) již mizí negativní vztah u věkové skupiny od 15 do 24 let a zůstává pouze u věkové skupiny od 25 do 34 let, věříme, že dochází k obnově zájmu o literární a jazykové aktivity u nej mladší sledované skupiny. Není rovněž bez zajímavosti, že ostře negativně vyhraněná věková skupina od 15 do 24 let v roce 2009 spadá ve sběrech z let 2019 a 2021 do věkové skupiny od 25 do 34 let a nezájem je tak vázán na špecifické generace, narozené převážně v průběhu devadesátých let. Kategorie literatura a jazyky je rovněž pozoruhodně nevyhraněná podle dosaženého vzdělání. V průběhu deseti let nacházíme totiž pouze jediné negativní vymezení, a to části populace se základním vzděláním ve sběru z roku 2009 (tab. C.10). Jsme navíc přesvědčeni, že tento negativní vztah byl ovlivněn technikou prvního sběru dat, kdy nebyla zobrazena katalogová nabídka aktivit a řada lidí se základním vzděláním neuváděla četbu jednodušší a masovější literatury typu zábavné knihy a komiksy nebo zábavné a společenské časopisy mezi volnočasové aktivity. Podobný vývoj zájmu o kategorii jako v případě věku lze sledovat rovněž z hlediska zastoupení obyvatel různě velkých obcí. Zatímco v roce 2009 (tab. C.13) se ještě vyskytoval výrazně snížený zájem o literaturu a jazyky u lidí v malých obcích do 2 tis. obyvatel, v letech 2019 a 2021 se již tento nižší zájem neprojevil. Naopak v roce 2019 došlo k výkyvu směrem ke zvýšenému zájmu u obyvatel velkoměst nad 150 tis. obyvatel (tab. C.14), rok 2021 již ukazuje úplnou nezávislost literárních a jazykových aktivit na velikosti obce (tab. C.15). Literatura a literární aktivity jsou rovněž příkladem těch, v nichž se neprojevují extrémní výkyvy zájmu z hlediska socioekonomické skupiny. Kategorii dlouhodobě dominují důchodci, a to i při zahrnutí invalidních důchodců a osob na mateřské či rodičovské dovolené, což se do značné míry překrývá se zjištěními podle věkových skupin (tab. C.16, C.17 a C.18). V roce 2009 byl zaznamenán snížený výskyt aktivity u žáků a studentů (tab. C.16), což i zde odpovídá zjištěním podle věkových skupin. V letech 2019 (tab. C.17) a 2021 (tab. C.18) se nově setkáváme s nízkým zájmem skupiny zaměstnanců. Otázkou je, zda se jedná o trvalý trend, a nebo tuto skupinu výrazně ovlivňuje snížený zájem o literaturu a jazyky u věkové skupiny 25-34 let, která výrazně působí rovněž v roli zaměstnanců. Také rodinná situace je do značné míry vztažena k literatuře a jazykům. Zdá se, že i zde existuje propojenost s věkovými skupinami, kdy trvale zvýšený zájem o kategorii nacházíme u těch,s kdo žijí s partnerem nebo partnerkou v manželství 759 6.2. PREFERENCE AKTIVIT PODLE SOCIODEMOGRAFICKÝCH SKUPIN (tab. C.19, C.20 a C.21). Vzhledem k sociodemografické struktuře obyvatelstva a vývoji počtu sňatků u střední a mladší generace, kdy poměrně velké procento populace žije ve společné domácnosti bez formálně uzavřeného sňatku (Chronikova Manea - Rabušic, 2019; Kreidl - Moravcová, 2014), lze podle našeho přesvědčení vycházet z předpokladu, že v manželství žije v poměru k ostatním populačním skupinám čím dál větší procento seniorů. Ti se namnoze překrývají jak s věkovou skupinou 65+, tak se sociální skupinou důchodců. V roce 2021 se navíc tyto aktivity silně vážou k lidem, kteří žijí sami, což patrně souvisí s nárůstem takto žijících osob ve společnosti.1 Do roku 2019 rovněž platilo, že snížený zájem o literaturu a jazyky měli ti, kdo žijí s rodiči v úplné rodině (tab. C.19 a C.20). To již neplatí pro rok 2021, nicméně zde se projevil snížený zájem u jiné skupiny, totiž u těch, kdo žijí ve vlastní založené úplné rodině s dětmi a také u těch, kdo žijí s partnerkou či partnerem bez uzavřeného manželství (tab. C.21). 6.2.2 Proměny v podkategoriích Jestliže se pokusíme o poněkud podrobnější náhled na jednotlivé podkategorie a jejich ovlivnění sociodemografickými faktory, pak podle pohlaví lze rozdíly uvnitř kategorie nalézt pouze v roce 2009 (tab. 6.2), kdy ženy více preferovaly četbu a muži naopak literární tvorbu. U podkategorií zaměřených na cizí jazyky se rozdíly neprokázaly ani v roce 2009. V následujících letech se již genderové rozdíly v přístupu k literatuře neprokázaly vůbec. Tabulka 6.2: Statisticky významné rozdíly v podkategoriích kategorie 300 - Literatura a jazyky podle pohlaví respondentů (zahrnuty pouze podkategorie se stanovitelnou statistickou významností) Pohlaví Podkategorie 2009 2019 2021 (p = 0,0127) (p = 0,6893) (p = 0,2428) 310 - Četba Muž (-) Žena (+) — — 320 — Literární tvorba Muž (++) Žena (--) — — 350 — Cizí jazyky — vlastní bez rozdílů — — studium 360 — Cizí jazyky — výuka bez rozdílů — — 370 - Četba v cizích jazy- bez rozdílů — — cích Vliv věku (tab. 6.3) na jednotlivé podkategorie se projevil tím, že byl v roce 2021 zaznamenán výraznější zájem mladších věkových skupin (15-34 let) o studium 1 Podle sčítání v roce 2021 bylo v ČR 35,6 % bytů obydlených pouze jednou osobou. (Český statistický úřad, 2021) 760 KAPITOLA 6. LITERATURA A JAZYKY cizích jazyků a starších věkových skupin (nad 55 let) o četbu. V letech předchozích se rozdílný zájem projevil pouze u četby. Tabulka 6.3: Statisticky významné rozdíly v podkategoriích kategorie 300 - Literatura a jazyky podle věku respondentů v intervalech po deseti letech (zahrnuty pouze podkategorie se stanovitelnou statistickou významností) Věk (po 10 letech) Podkategorie 2009 2019 2021 (p = 0,0000) (p = 0,0016) (p = 0,0000) 310 - Četba 15-24 (—) 35-44 (-) 15-24 (---) 55-64 (+ + +) 65+ (+ + +) 25-34 (—) 65+ (+) 55-64 (++) 65+ (+ + +) 350 — Cizí jazyky — vlastní bez rozdílů bez rozdílů 15-24 (+ + +) studium 25-34 (++) 55-64 (—) 65+ (---) Do roku 2019 také platilo (tab. 6.4), že četbě se věnují více lidé s vysokoškolským vzděláním, nicméně tento rozdíl v roce 2021 mizí a četba se stává z hlediska vzdělání rovnoměrně zastoupenou v celé populaci, stejně jako ostatní podkategorie. Celkově se v tomto roce nepodařilo prokázat žádné signifikantní rozdíly uvnitř kategorie. Zajímavostí a překvapením je rovnoměrný zájem o literární tvorbu napříč vzdělanostními skupinami po dobu celé dekády. Tabulka 6.4: Statisticky významné rozdíly v podkategoriích kategorie 300 - Literatura a jazyky podle dosaženého vzdělání respondentů (zahrnuty pouze podkategorie se stanovitelnou statistickou významností) Dosažené vzdělání Podkategorie 2009 2019 2021 (p = 0,0013) (p = 0,0000) (p = 0,3314) 310 - Četba Základní (—) Vyučení v oboru — Vysokoškolské ("--) (++) Vysokoškolské (+ + +) 320 — Literární tvorba bez rozdílů bez rozdílů — Poslední prokazatelně významné rozdíly ve struktuře podkategorií byly zjištěny díky vlivu socioekonomického statusu (tab. 6.5). Četbu podle tohoto faktoru méně preferují žáci a studenti a více skupina důchodců. Toto zjištění není příliš překvapivé, protože kopíruje rozložení podle věkových skupin. V roce 2021 se četbě prokazatelně méně věnovala i skupina zaměstnanců. V roce 2021 se projevily rozdíly v přístupu ke studiu cizích jazyků ve volném čase, kde naopak žáci a studenti společně se zaměstnanci tyto aktivity preferují více oproti seniorům. Ani tento vývoj není překvapivý, protože se ve volném čase věnují studiu jazyků ti, pro které je 767 6.3. HODNOTOVÉ KONSEKVENCE jejich znalost podpůrným faktorem k vylepšení pozice na trhu práce (Fabo et al., 2017). Tabulka 6.5: Statisticky významné rozdíly v podkategoriích kategorie 300 - Literatura a jazyky podle socioekonomického statusu respondentů (zahrnuty pouze podkategorie se stanovitelnou statistickou významností) Socioekonomický status Podkategorie 2009 2019 2021 (p = 0,0013) — (p = 0,0000) 310 - Četba Žák/student (—) Důchodce, invalidní důchodce nebo mateřská dovolená (++) Žák/student ("--) Zaměstnanec (—) Důchodce, invalidní důchodce nebo mateřská dovolená (+ + +) 350 — Cizí jazyky — vlastní studium bez rozdílů Žák/student (+ + +) Zaměstnanec (+) Důchodce, invalidní důchodce nebo mateřská dovolená (---) Podle velikosti obce ani podle rodinné situace nebyly v kategorii volnočaso-vých aktivit literatura a jazyky nalezeny žádné statisticky významné rozdíly mezi jednotlivými podkategoriemi. 6.3 Hodnotové konsekvence Na rozdíl od předešlých výzkumů a studií (Homolová, 2009; Howlett, 2014; Hughes-Hassell - Lutz, 2006; Siah - Kwok, 2010), ukázal náš výzkum značnou hodnotovou neutralitu literárních aktivit. Kromě několika výjimek v roce 2009 jsou všechny prokázané vazby na hodnoty negativní, spíše však převládá neutralita. Silně neutrální nebo spíše negativní vztah byl opakovaně naměřen ve všech třech měřeních napříč dekádou. Vzhledem k časovému odstupu a použití různých metod sběru dat, lze výsledky považovat za validní a přijmout fakt, že literatura a jazyky nebudou patrně patřit k hodnotově formativnímu typu aktivit. Celkový pohled na kategorii je do značné míry ovlivněn subkategorií četba, v letech 2019 a 2021 pak ještě narůstajícím vlivem podkategorie cizí jazyky - vlastní studium. 162 KAPITOLA 6. LITERATURA A JAZYKY 6.3.1 Vztahy s cílovými hodnotami Pozitivní vztahy s cílovými hodnotami Jak jsme již naznačili výše, jedná se v případě literatury a jazyků o značně neutrální kategorii volnočasových aktivit. Tato skutečnost platí ještě více v případě vztahů pozitivních. Napříč celou kategorií nebylo totiž možné nalézt a potvrdit jiné pozitivní vazby k cílovým hodnotám než dvě, a to pouze v roce 2009. Jednalo se o silně pozitivní vazbu k hodnotě krása v přírodě nebo umění (tab. F.32) a pozitivní vazbu k hodnotě vnitřní harmonie, soulad (tab. F.44). Hodnota krása v přírodě nebo umění se přitom vyskytuje ještě zvláště u mužské populace. Zajímavá je přitom úplná absence pozitivních hodnotových vazeb u žen. Dokonce v letech 2019 a 2021 pozitivní hodnotové vazby zcela vymizely, a to jak napříč populací, tak zvlášť u mužů a u žen. Negativní vztahy s cílovými hodnotami Jen o málo pestřejší je situace v oblasti negativních vazeb kategorie na hodnoty. U mužů i žen existovaly v roce 2009 silně negativní vazby na hodnoty potěšení, život plný radosti (tab. F.18) a aktivní vzrušující život, zábava (tab. F.47) a negativní vazba na hodnotu kamarádství, přátelství (tab. F.3). Rok 2019 potvrdil silně negativní vztah k hodnotě kamarádství, přátelství (tab. F.4) a potěšení, život plný radosti (tab. F.19), přičemž k negativním vymezením přidal pocit osobní jistoty (tab. F.17). Rok 2021 byl v negativním smyslu hodnotově výraznější, kdy silně v rozporu s kategorií literatura a jazyky byly hodnoty kamarádství, přátelství (tab. F.5), potěšení, život plný radosti (tab. F.20), společenské uznání (tab. F.31), aktivní vzrušující život, zábava (tab. F.49) a bezpečnost rodiny (tab. F.60). Slabší negativní vztah pak byl identifikován k hodnotám svoboda (tab. F.37), štěstí (tab. F.40) a život v dostatku (ekonomické zabezpečení) (tab. F.52). Hodnotové preference u mužů s aktivitami v kategorii literatury a jazyků byly v roce 2009 i v roce 2019 stejné a víceméně kopírovaly situaci celé populace. Silně negativně byly vymezeny hodnoty kamarádství, přátelství (tab. F.3, F.4) a potěšení, život plný radosti (tab. F.18, F.19). Jako negativně vymezená přibyla v roce 2019 ještě hodnota prospěšný život (tab. F.22). V roce 2021 se seznam silně negativně navázaných hodnot u mužů omezil na aktivní vzrušující život a zábavu (tab. F.49), nicméně v negativním vztahu byly ještě hodnoty kamarádství, přátelství (tab. F.5), svoboda (tab. F.37) a život v dostatku (ekonomické zabezpečení) (tab. F.52). V populaci žen roku 2009 se vyskytla jediná negativní vazba vůči hodnotě zralá láska (tab. F.6), která ovšem z negativních vymezení v následujícím sběru v roce 2019 mizí a negativní vztahy se přibližují těm, které vyjádřili muži. V roce 2019 to byl silně negativní vztah k potěšení a životu plnému radosti (tab. F.19), v roce 763 6.3. HODNOTOVÉ KONSEKVENCE 2021 se pak portfolio negativních vztahů ještě více přiblížilo těm mužským, kdy silně negativně interagovaly hodnoty kamarádství, přátelství (tab. F.5), potěšení, život plny radosti (tab. F.20), společenské uznání (tab. F.31), vnitřní harmonie, soulad (tab. F.46), aktivní vzrušující život, zábava (tab. F.49) a bezpečnost rodiny (tab. F.60). Jako negativně interagující se znovu objevuje zralá láska (tab. F.8). Přehled vývoje vztahů cílových hodnot vůči kategorii Tabulka 6.6: Změny vztahů mezi kategorií volnočasových aktivit 300 - Literatura a jazyky a cílovými hodnotami v letech 2009, 2019 a 2021 Hodnota Pohlaví 2009 2019 (změna) 2021 (změna) Blaho národa společně neutrální neutrální neměřeno muži neutrální neutrální neměřeno ženy neutrální neutrální neměřeno Kamarádství, přátelství společně - --(i) muži -- -- "(t) ženy neutrální neutrální ""(I) Zralá láska společně neutrální neutrální neutrální muži neutrální neutrální neutrální ženy - neutrální (t) -a) Mír ve světě společně neutrální neutrální neměřeno muži neutrální neutrální neměřeno ženy neutrální neutrální neměřeno Moudrost společně neutrální neutrální neutrální muži neutrální neutrální neutrální ženy neutrální neutrální neutrální Péče o milované osoby společně neutrální neutrální neměřeno muži neutrální neutrální neměřeno ženy neutrální neutrální neměřeno Pocit osobní jistoty společně neutrální -a) neměřeno muži neutrální neutrální neměřeno ženy neutrální neutrální neměřeno Potěšení, život plný radosti společně -- -- -- muži -- -- neutrální (t) ženy neutrální --U) Prospěšný život společně neutrální neutrální neměřeno muži neutrální -a) neměřeno ženy neutrální neutrální neměřeno Rovnost příležitostí (sociální společně neutrální neutrální neutrální rovnost) muži neutrální neutrální neutrální ženy neutrální neutrální neutrální Sebeúcta společně neutrální neutrální neutrální muži neutrální neutrální neutrální ženy neutrální neutrální neutrální Společenské uznání společně neutrální neutrální --(i) muži neutrální neutrální neutrální ženy neutrální neutrální --(i) Krása v přírodě nebo umění společně + + neutrální (l) neutrální muži + + neutrální (l) neutrální ženy neutrální neutrální neutrální Svoboda společně neutrální neutrální -a) muži neutrální neutrální -a) ženy neutrální neutrální neutrální 764 KAPITOLA 6. LITERATURA A JAZYKY Štěstí společně neutrální neutrální -(i) muži neutrální neutrální neutrální ženy neutrální neutrální neutrální Věčný život (život po smrti), společně neutrální neutrální neutrální spása muži neutrální neutrální neutrální ženy neutrální neutrální neutrální Vnitřní harmonie, soulad společně + neutrální (\) neutrální muži neutrální neutrální neutrální ženy neutrální neutrální --(i) Aktivní vzrušující život, zábava společně neutrální (t) ""(I) muži neutrální neutrální ""(I) ženy neutrální neutrální ""(I) Život v dostatku (ekonomické společně neutrální neutrální -a) zabezpečení) muži neutrální neutrální -a) ženy neutrální neutrální neutrální Přijetí ostatními, pocit sounále- společně neměřeno neutrální neutrální žitosti muži neměřeno neutrální neutrální ženy neměřeno neutrální neutrální Zdraví společně neměřeno neutrální neutrální muži neměřeno neutrální neutrální ženy neměřeno neutrální neutrální Národní bezpečnost společně neměřeno neutrální neutrální muži neměřeno neutrální neutrální ženy neměřeno neutrální neutrální Bezpečnost rodiny společně neměřeno neutrální --(i) muži neměřeno neutrální neutrální ženy neměřeno neutrální --(i) 6.3.2 Vztahy s instrumentálními hodnotami V případě instrumentálních hodnot není situace ve vztahu ke kategorii o mnoho lepší. I zde totiž existovaly pozitivní hodnotové konsekvence pouze v roce 2009, a to ve třech případech. Jinak byly hodnotové vazby pouze negativní. Pozitivní vztahy s instrumentálními hodnotami Mezi tři zmiňované pozitivní vazby na instrumentální hodnoty patřil silně pozitivní vztah k víře a schopnosti důvěřovat (tab. F.97), doprovázený pozitivními vztahy k čestnosti a pravdivosti (tab. F.63) a dodržování závazků (tab. F.65). Hodnota víra se schopností důvěřovat (tab. F.97) se vyskytovala v roce 2009 i samostatně u mužů, zatímco u žen byly pozitivní vazby zcela vyprázdněné po celou dobu našeho měření. Bohužel zmiňovanými třemi vazbami výčet pozitivních hodnotových interakcí končí a v dalších letech 2019 a 2021 nebyly již potvrzeny ani tyto tři. Negativní vztahy s instrumentálními hodnotami Vývoj v oblasti negativních vztahů mezi instrumentálními hodnotami a kategorií volnočasových aktivit zaměřených na literaturu a jazyky je o něco pestřejší než v případě vztahů pozitivních. V roce 2009 začalo silné negativní vymezení těch, kdo provozují literární aktivity, vůči nezávislosti a samostatnosti (tab. F.69), 765 6.3. HODNOTOVÉ KONSEKVENCE doprovázené ještě jejich negativním vymezením vůči racionálnosti, schopnosti logicky myslet (tab. F.87) a vysokým nárokům, požadavkům vůči životu (tab. F.103). Podobně pokračovaly negativní vztahy k racionálnosti a schopnosti logicky myslet (tab. F.88) společně s odvahou, statečností a vyhledáváním dobrodružství (tah. F.119) v roce 2019. Nakonec byl v roce 2021 negativní vztah k odvaze a statečnosti (tab. F.120) ještě více negativně vyhrocen a doprovázen negativními vztahy k hodnotám nezávislost, samostatnost (tab. F.71), zodpovědnost, svědomitost (tab. F.74) a vychovanost (taktnost, zdvořilost) (tab. F.102). Z hlediska mužské populace byl v roce 2009 silně negativně vyhraněný pouze vztah k nezávislosti a samostatnosti (tab. F.69), přičemž v roce 2019 jej vystřídal negativní vztah k hodnotě poslušnost a oddanost (tab. F.113) a v roce 2021 silně negativní vztah k odvaze, statečnosti a vyhledávání dobrodružství (tab. F.120). U čistě ženské populace se první negativní vazba projevila až v roce 2019, a to k hodnotě citlivost (tab. F.62). Tato vazba je zvláštní a ani v celkové populaci, ani u mužů se vůbec nikdy jindy nevyskytuje. I u žen se objevila pouze v roce 2019. Naproti tomu v roce 2021 ji vystřídalo silně negativní vyhranění vůči stejně originální laskavosti (tab. F.112) a také vůči odvaze, statečnosti a vyhledávání dobrodružství (tab. F.120), které byly doprovázeny negativními vymezeními vůči zodpovědnosti a svědomitosti (tab. F.74) a vychovanosti (tab. F.102). Tím veškeré pozitivní i negativní vazby vůči hodnotám končí. Přehled vývoje vztahů instrumentálních hodnot vůči kategorii Tabulka 6.7: Změny vztahů mezi kategorií volnočasových aktivit 300 - Literatura a jazyky a instrumentálními hodnotami v letech 2009, 2019 a 2021 Hodnota Pohlaví 2009 2019 (změna) 2021 (změna) Citlivost společně neutrální neutrální neměřeno muži neutrální neutrální neměřeno ženy neutrální -a) neměřeno Čestnost a pravdivost společně + neutrální (l) neměřeno muži neutrální neutrální neměřeno ženy neutrální neutrální neměřeno Dodržování závazků společně + neutrální (l) neměřeno muži neutrální neutrální neměřeno ženy neutrální neutrální neměřeno Nesmiřitelnost s nedostatky společně neutrální neutrální neměřeno (svými nebo/i druhých) muži neutrální neutrální neměřeno ženy neutrální neutrální neměřeno Nezávislost, samostatnost společně -- neutrální (t) -a) muži -- neutrální (t) neutrální ženy neutrální neutrální neutrální Zodpovědnost, svědomitost společně neutrální neutrální -a) muži neutrální neutrální neutrální ženy neutrální neutrální -a) Odvaha zastávat své názory, společně neutrální neutrální neutrální asertivita muži neutrální neutrální neutrální ženy neutrální neutrální neutrální 766 KAPITOLA 6. LITERATURA A JAZYKY Optimismus společně neutrální neutrální neměřeno muži neutrální neutrální neměřeno ženy neutrální neutrální neměřeno Pevná vůle společně neutrální neutrální neměřeno muži neutrální neutrální neměřeno ženy neutrální neutrální neměřeno Otevřenost, vstřícnost, ochota společně neutrální neutrální neutrální pochopit odlišné stanovisko muži neutrální neutrální neutrální ženy neutrální neutrální neutrální Přesnost, řád v činnosti společně neutrální neutrální neměřeno muži neutrální neutrální neměřeno ženy neutrální neutrální neměřeno Racionálnost, schopnost logicky společně - - neměřeno myslet muži neutrální neutrální neměřeno ženy neutrální neutrální neměřeno Disciplinovanost, sebeovládání společně neutrální neutrální neutrální muži neutrální neutrální neutrální ženy neutrální neutrální neutrální Trpělivost společně neutrální neutrální neměřeno muži neutrální neutrální neměřeno ženy neutrální neutrální neměřeno Schopnost (úspěšnost v jed- společně neutrální neutrální neutrální nání), kompetentnost muži neutrální neutrální neutrální ženy neutrální neutrální neutrální Víra, schopnost důvěřovat společně + + neutrální (J,) neutrální muži + neutrální (J,) neutrální ženy neutrální neutrální neutrální Vychovanost (taktnost, zdvoři- společně neutrální neutrální -a) lost) muži neutrální neutrální neutrální ženy neutrální neutrální -a) Vysoké nároky, požadavky vůči společně - neutrální (t) neměřeno životu muži neutrální neutrální neměřeno ženy neutrální neutrální neměřeno Vzdělanost společně neutrální neutrální neutrální muži neutrální neutrální neutrální ženy neutrální neutrální neutrální Čistota (v morální smyslu) společně neměřeno neutrální neutrální muži neměřeno neutrální neutrální ženy neměřeno neutrální neutrální Poslušnost, oddanost společně neměřeno neutrální neutrální muži neměřeno - neutrální (t) ženy neměřeno neutrální neutrální Tvořivost společně neměřeno neutrální neutrální muži neměřeno neutrální neutrální ženy neměřeno neutrální neutrální Cílevědomost, ambice, ctižá- společně neměřeno neutrální neutrální dostivost muži neměřeno neutrální neutrální ženy neměřeno neutrální neutrální Odvaha, statečnost, vyhledá- společně neměřeno - --(i) vání dobrodružství muži neměřeno neutrální --(i) ženy neměřeno neutrální --(i) Odpuštění společně neměřeno neměřeno neutrální muži neměřeno neměřeno neutrální ženy neměřeno neměřeno neutrální Empatie společně neměřeno neměřeno neutrální muži neměřeno neměřeno neutrální ženy neměřeno neměřeno neutrální 767 6.4. PEDAGOGICKÉ VÝZVY Laskavost společně neměřeno neměřeno neutrální muži neměřeno neměřeno neutrální ženy neměřeno neměřeno -- Spolupráce společně neměřeno neměřeno neutrální muži neměřeno neměřeno neutrální ženy neměřeno neměřeno neutrální 6.3.3 Význam hodnotových konsekvencí pro kategorii Ze všech zjištěných preferencí hodnot u těch, kdo se věnují literatuře a jazykům, jsou patrně nejvíce zarážející dvě negativní korelace. První je vůči odvaze, statečnosti a vyhledávám dobrodružství, neboť právě tato hodnota je často v literatuře námětem a mohli bychom předpokládat její spíše pozitivní vliv na postoje čtenářů. Druhou podobně negativní a dlouhodobě se projevující konsekvencí je vztah k nezávislosti a samostatnosti. Na druhou stranu lze u těchto vztahů uvažovat o kompenzačním vysvětlení. Literatura slouží často jako únik před reálným světem, v němž jsme vystaveni zkouškám hodnot a pevnosti charakteru. V knihách pak vyhledáváme ty vlastnosti a hodnoty, které nám v reálném světě chybějí a které sami nemáme. U cílových osobních hodnot potěšení a život plný radosti a aktivní vzrušující život a zábava a u cílové prosociální hodnoty zralá láska je kompenzační funkce literatury již docela zřejmá. Tyto hodnoty, které často upozaďujeme, postrádáme nebo je jejich naplnění dekompenzováno v reálném životě, nám četba v dostatečné míře doplňuje. Není přitom důležité, zda má tato literatura podobu brakové romantické tvorby, napínavého thrilleru, historické fikce nebo úniku do fantasy světa či sci-fi vizí. Zajímavý je také negativní vztah k racionálnosti a schopnosti logicky myslet, což zjevně souvisí se spíše nižší náročností literatury čtené ve volném čase. U cílové hodnoty kamarádství a přátelství je pro nás negativní kontext poněkud matoucí. Znamenal by totiž, že při budování těchto hodnot nesehrává literatura roli katalyzátoru - vždyť přece právě v knihách i časopisech je často přátelství klíčem k rozuzlení. Naopak by v tomto případě literatura spíše znamenala únik od sociálních vazeb do vlastního světa bez vlivu na prožívání vnějších vztahů. 6.4 Pedagogické výzvy Zamyslíme-li se nad tím, co by z předešlých odstavců mělo být inspirací a výzvou pro sociální pedagogy a pedagogy volného času při jejich působení, potom je to především nevyužitý prosociální a emoční potenciál, který determinuje celou kategorii volnočasových aktivit zaměřenou na literární aktivity ve vztahu k hodnotám. Tento potenciál je dle našeho soudu třeba systematicky rozvíjet již od počátečního čtení (Levy, 2011). Hlavní problém, který představuje rovněž základní pedagogickou výzvu a podle našeho přesvědčení způsobuje alespoň některé negativní 768 KAPITOLA 6. LITERATURA A JAZYKY vazby nebo chybějící vztahy vůči hodnotám spočívá v silné individualizaci čtenářství. U českých čtenářů podle našeho přesvědčení chybí dostatek příležitostí sdílet a společně diskutovat nad přečtenými knihami. Přitom v zahraniční, zejména ve Spojených státech, mají knižní kluby značnou tradici (Martins, 2022) a jsou příležitostí k rozšíření sociální dimenze čtenářství. Podle našeho přesvědčení chybí v České republice tradice tzv. čtenářských klubů pro dospělé i pro mládež. Bohužel v době, kdy jsme prováděli měření, nebyly knižní kluby součástí Katalogu volnočasových aktivit (Pospíšil et al., 2021). Byly dodány až ve verzi 4.3.0 pod kódem aktivity 305. U pubescentů a adolescentů tento potenciál spočívá především v ocenění čtenářství jako takového (Homolová, 2007). Jak prokázali např. Hem-merechts et al. (2017) jsou čtenářské kompetence do značné míry determinovány socioekonomickým statusem rodiny a také zapojením rodičů do jejich rozvoje. Zahraniční výzkumy ukazují (Siah, 2008; Siah - Kwok, 2010), že programy vedoucí k systematickému prohlubování literárních aktivit (zejména čtenářství) nemusejí přinášet očekávané výsledky. Naopak knižní klub, který bude spojovat čtenáře na základě jejich společných literárních zájmů nebo záliby v konkrétním autorovi či autorce, může přinést nečekaná rozvinutí klíčových kompetencí souvisejících se čtením a zejména s interpretací textu (Kong - Fitch, 2002; Rochelle Dail et al., 2009). Velký potenciál v tomto směru skýtají online knižní kluby nebo dokonce knižní blogy (Foasberg, 2012), které jsou časté v zahraničí a v období pandemie zaznamenaly nárůst zájmu a změnu fungování (Semingson - Kerns, 2020). Jak upozorňuje Rojek (2005) s odkazem Bourdieuho (1984), vzdělávání (a především četba) může být pro některé děti z tzv. pracující třídy cestou k překračování kultury závislosti a resistence a může vést k rozvoji kritického myšlení a ke zvýšení sociální mobility. Možná klíčovým úkolem pedagogů volného času, stejně jako rodičů či učitelů, v intelektuální dimenzi literárních aktivit je znovuobjevení či prohloubení vztahu mezi literárními aktivitami a hodnotami vzdělanosti a moudrosti. Můžeme se jen domnívat, co způsobuje neutralitu těchto hodnot vůči čtenářství a literárním aktivitám vůbec. Možnou příčinou může být silný vliv fantasy literatury, která v příbězích namnoze odděluje moudrost od vzdělávání a často přistupuje k moudrosti jako k něčemu esenciálnímu, co je již předem dáno vyvoleným jedincům.2 Evropská kulturní tradice a filosofická antropologie (zejména novověká) nás naproti tomu vede spíše k přesvědčení, že vzdělanost a moudrost jsou vzájemně provázané a vzdělanost je cestou k moudrosti (Komenský, 1992). Samotné vzdělanosti ovšem dosahujeme zejména prostřednictvím různých druhů literatury. Hrdinové fantasy literatury často disponují moudrostí, kterou získali díky letitým zkušenostem a neobyčejným schopnostem. Takovéto postavy nelze jednoduše spojovat se vzdělaností, natožpak akademickou, jak si ji obvykle představujeme. Pěkným příkladem může být čaroděj Gandalf v Tolkienově Pánovi prstenů. Jen málokdo by jej označil za vzdělaného, ale téměř každý za moudrého. 769 KAPITOLA 7 Domácnost, technologie a hobby 7.1 Obecná charakteristika a struktura kategorie Poněkud specifická a vícevrstevnatá kategorie volnočasových aktivit domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství) vznikla při revizi katalogu v roce 2012 jako výsledek sloučení dvou původně samostatných kategorií přírodní vědy a matematika a lékařství, technika, technologie a aplikované vědy. Konečný název získala tato kategorie při revizi na verzi 4 v roce 2019. Kategorie se v řadě aktivit kryje s pojetím angažovaného volného času (serious leisure) R. Stebbinse (2014; 2011). Jedná se o druh angažovaného volného času, díky němuž jsou obvykle vytvářeny hmotné produkty, poskytována pomoc nebo podporovány sociální vztahy, často na profesionální úrovni. Ke sloučení kategorií došlo i v tomto případě z důvodu nerovnoměrného zatížení kategorií v předešlém uspořádání. Ukázalo se, že zejména aktivity orientované na přírodní vědy a přírodu obecně jsou relativně málo předmětem zájmu respondentů. Díky tomuto sloučení ovšem vznikla relativně silně zastoupená kategorie, která je nicméně vnitřně značně diferencovaná. Tam, kde to bude přínosné, na rozdíly upozorníme samostatnou analýzou podkategorií. Kategorie je tvořena (viz tab. 7.1) dvěma výraznějšími skupinami podkategorií. První tvoří podkategorie zaměřené na přírodní vědy - fyziku, chemii apod. (410), techniku (420), vědy o životě (430) a lékařství (440). Souhrnně počty volnočasových aktivit uváděných v podkategoriích zaměřených na přírodní vědy, techniku a medicínu netvoří kvantitativně významné zastoupení v celku kategorie. Tato skutečnost jednak poukazuje na fakt, že vědu a medicínu již velmi málo lidí vnímá jako ama- 777 7.7. OBECNÁ CHARAKTERISTIKA A STRUKTURA KATEGORIE térskou záležitost a celá tato oblast se téměř zcela profesionalizovala, jednak jsou tomu mnohem významněji zastoupeny aktivity ve druhé skupině podkategorií. Mezi ně patří podkategorie zemědělství (450), vedení domácnosti a péče o rodinu (460), péče o zvířata (470) a ruční práce a výroba (480). Tyto podkategorie také určují celkové hodnotové konsekvence kategorie. Nově byla připojena ještě podkategorie ekonomika a finance (490). Podkategorie vedení domácnosti a péče o rodinu, kterou jsme s jistým váháním způsobeným nevyjasněností role tohoto typu aktivit (Dart, 2006) zařadili mezi volnočasové aktivity, naopak předčila co do preferencí veškerá očekávání. Ukázalo se, že řada respondentů chápe péči o domácnost a rodinu jako součást svého volného času, byť s nižší oblibou. Z hlediska zastoupení patří kategorie mezi významné již od roku 2009, kdy aktivity v ní tvořily 19,83 % ze všech volnočasových aktivit. V roce 2019 podíl aktivit poklesl na 16,62 %, nicméně v důsledku pandemie opět vzrostl v roce 2021 na 18,27 %. Tabulka 7.1: Deskriptívni statistika kategorie 400 - Domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství) Aktivity v kategorii 400 - Domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství) Kód aktivity Název aktivity n %v kat. "/ocelkem Rok měření 2009 400 Domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství) 1723 100,00 19,83 401 Matematika — 410 Fyzika, chemie, vědy o zemi a geologie 6 0,35 0,07 410 Fyzika, chemie, vědy o zemi a geologie — 411 Fyzika — 412 Astronomie 2 0,12 0,02 415 Chemie — 416 Vědy o zemi (geologie, petrologie, mineralogie apod.) 4 0,23 0,05 417 Geografie — 420 Technika a technologie 67 3,89 0,77 420 Technika a technologie — 421 Technické kroužky — 422 Elektrotechnické kroužky — 425 Stroje 8 0,46 0,09 426 Automobily a motocykly — údržba a opravy 15 0,87 0,17 427 Automobily a motocykly — rekreační jízda 44 2,55 0,51 428 Letectví a kosmonautika — 430 Vědy o životě, biologie 36 2,09 0,41 430 Vědy o životě, biologie 2 0,12 0,02 431 Ochrana přírody — 433 Rostliny (Botanika) 23 1,33 0,26 435 Živočichové (Zoologie) 11 0,64 0,13 437 Fosílie a prehistorický život — 439 Přírodovědné kroužky, zájmové útvary a aktivity 440 Lékařství a zdraví 3 0,17 0,03 445 Zdravotnické volnočasové aktivity — 772 KAPITOLA 7. DOMÁCNOST, TECHNOLOGIE A HOBBY Kód aktivity Název aktivity n %v kat. "/ocelkem 450 Zemědělství a související technologie 532 30,88 6,12 450 Zemědělství a související technologie 12 0,70 0,14 451 Techniky, vybavení a materiály v zemědělství 2 0,12 0,02 452 Nemoci, poškození rostlin a škůdci — 453 Polní a lesní plodiny (včetně sběru) 10 0,58 0,12 454 Sady, ovoce a lesnictví 11 0,64 0,13 455 Zahradní plodiny (zahradničení a zahrád- 400 23,22 4,60 kaření) 456 Chov zvířat 48 2,79 0,55 457 Zpracování mléka a souvisejících produktů 1 0,06 0,01 458 Pěstování hmyzu (včelaření) 7 0,41 0,08 459 Myslivost, lov a rybaření 41 2,38 0,47 460 Vedení domácnosti a péče o rodinu 748 43,41 8,61 460 Vedení domácnosti a péče o rodinu 183 10,62 2,11 461 Příprava a konzervace jídel a nápojů 56 3,25 0,64 462 Gastronomie — servírování a konzumace 167 9,69 1,92 pokrmů 463 Bydlení a vybavení domácnosti 46 2,67 0,53 464 Sití a pletení — 468 Uklízení 173 10,04 1,99 469 Domácí péče o děti a jiné osoby 123 7,14 1,42 470 Péče o zvířata 112 6,50 1,29 470 Péče o zvířata 30 1,74 0,35 471 Péče o domácí mazlíčky 78 4,53 0,90 472 Péče o zvířata v útulcích 1 0,06 0,01 473 Péče o zvířata v přírodě 3 0,17 0,03 480 Ruční práce a výroba pro specifické užití 219 12,71 2,52 480 Ruční práce a výroba pro specifické užití 145 8,42 1,67 481 Řemeslná práce (truhlářství, stolařství, zá- — mečnictví, zednictví apod.) 482 Kutilství 73 4,24 0,84 484 Výroba a opravy přístrojů 1 0,06 0,01 485 Modelářství — 486 Veterány — auta a motocykly (opravy — a jízdy) 487 Péče o dům (byt) a údržba obecně — 490 Ekonomika a finance — 495 Kryptoměny — Rok měření 2019 400 Domácnost, technologie a hobby (včetně 1801 100,00 16,62 přírodovědy a lékařství) 401 Matematika 12 0,67 0,11 410 Fyzika, chemie, vědy o zemi a geologie 42 2,33 0,39 410 Fyzika, chemie, vědy o zemi a geologie 6 0,33 0,06 411 Fyzika 8 0,44 0,07 412 Astronomie 16 0,89 0,15 415 Chemie 5 0,28 0,05 416 Vědy o zemi (geologie, petrologie, minera- 2 0,11 0,02 logie apod.) 417 Geografie 5 0,28 0,05 420 Technika a technologie 111 6,16 1,02 420 Technika a technologie 7 0,39 0,06 421 Technické kroužky — 422 Elektrotechnické kroužky 1 0,06 0,01 425 Stroje 7 0,39 0,06 173 7.7. OBECNÁ CHARAKTERISTIKA A STRUKTURA KATEGORIE Kód aktivity Název aktivity n %v kat. "/ocelkem 426 Automobily a motocykly — údržba 43 2,39 0,40 a opravy 427 Automobily a motocykly — rekreační jízda 46 2,55 0,42 428 Letectví a kosmonautika 7 0,39 0,06 430 Vědy o životě, biologie 60 3,33 0,55 430 Vědy o životě, biologie 6 0,33 0,06 431 Ochrana přírody 16 0,89 0,15 433 Rostliny (Botanika) 19 1,05 0,18 435 Živočichové (Zoologie) 17 0,94 0,16 437 Fosílie a prehistorický život 2 0,11 0,02 439 Přírodovědné kroužky, zájmové útvary — a aktivity 440 Lékařství a zdraví 42 2,33 0,39 440 Lékařství a zdraví 12 0,67 0,11 445 Zdravotnické volnočasové aktivity 30 1,67 0,28 450 Zemědělství a související technologie 328 18,21 3,03 450 Zemědělství a související technologie 25 1,39 0,23 451 Techniky, vybavení a materiály v zemědělství 4 0,22 0,04 452 Nemoci, poškození rostlin a škůdci 6 0,33 0,06 453 Polní a lesní plodiny (včetně sběru) 34 1,89 0,31 454 Sady, ovoce a lesnictví 28 1,55 0,26 455 Zahradní plodiny (zahradničení a zahrád- 164 9,11 1,51 kaření) 456 Chov zvířat 27 1,50 0,25 457 Zpracování mléka a souvisejících produktů 2 0,11 0,02 458 Pěstování hmyzu (včelaření) 9 0,50 0,08 459 Myslivost, lov a rybaření 29 1,61 0,27 460 Vedení domácnosti a péče o rodinu 783 43,48 7,23 460 Vedení domácnosti a péče o rodinu 125 6,94 1,15 461 Příprava a konzervace jídel a nápojů 180 9,99 1,66 462 Gastronomie — servírování a konzumace 47 2,61 0,43 pokrmů 463 Bydlení a vybavení domácnosti 72 4,00 0,66 464 Sití a pletení 60 3,33 0,55 468 Uklízení 189 10,49 1,74 469 Domácí péče o děti a jiné osoby 110 6,11 1,02 470 Péče o zvířata 164 9,11 1,51 470 Péče o zvířata 17 0,94 0,16 471 Péče o domácí mazlíčky 134 7,44 1,24 472 Péče o zvířata v útulcích 3 0,17 0,03 473 Péče o zvířata v přírodě 10 0,56 0,09 480 Ruční práce a výroba pro specifické užití 259 14,38 2,39 480 Ruční práce a výroba pro specifické užití 45 2,50 0,42 481 Řemeslná práce (truhlářství, stolařství, zá- 24 1,33 0,22 mečnictví, zednictví apod.) 482 Kutilství 60 3,33 0,55 484 Výroba a opravy přístrojů 11 0,61 0,10 485 Modelářství 8 0,44 0,07 486 Veterány — auta a motocykly (opravy 11 0,61 0,10 a jízdy) 487 Péče o dům (byt) a údržba obecně 100 5,55 0,92 490 Ekonomika a finance — 495 Kryptoměny — Rok měření 2021 400 Domácnost, technologie a hobby (včetně 2444 100,00 18,27 přírodovědy a lékařství) 774 KAPITOLA 7. DOMÁCNOST, TECHNOLOGIE A HOBBY Kód aktivity Název aktivity n %v kat. "/ocelkem 401 Matematika 7 0,29 0,05 410 Fyzika, chemie, vědy o zemi a geologie 36 1,47 0,27 410 Fyzika, chemie, vědy o zemi a geologie 3 0,12 0,02 411 Fyzika 5 0,20 0,04 412 Astronomie 14 0,57 0,10 415 Chemie 2 0,08 0,01 416 Vědy o zemi (geologie, petrologie, minera- 4 0,16 0,03 logie apod.) 417 Geografie 8 0,33 0,06 420 Technika a technologie 149 6,10 1,11 420 Technika a technologie 10 0,41 0,07 421 Technické kroužky 1 0,04 0,01 422 Elektrotechnické kroužky — 425 Stroje 11 0,45 0,08 426 Automobily a motocykly — údržba 54 2,21 0,40 a opravy 427 Automobily a motocykly — rekreační jízda 62 2,54 0,46 428 Letectví a kosmonautika 11 0,45 0,08 430 Vědy o životě, biologie 69 2,82 0,52 430 Vědy o životě, biologie 4 0,16 0,03 431 Ochrana přírody 19 0,78 0,14 433 Rostliny (Botanika) 28 1,15 0,21 435 Živočichové (Zoologie) 13 0,53 0,10 437 Fosílie a prehistorický život 3 0,12 0,02 439 Přírodovědné kroužky, zájmové útvary 2 0,08 0,01 a aktivity 440 Lékařství a zdraví 21 0,86 0,16 440 Lékařství a zdraví 9 0,37 0,07 445 Zdravotnické volnočasové aktivity 12 0,49 0,09 450 Zemědělství a související technologie 543 22,22 4,06 450 Zemědělství a související technologie 13 0,53 0,10 451 Techniky, vybavení a materiály v zemědělství 8 0,33 0,06 452 Nemoci, poškození rostlin a škůdci 5 0,20 0,04 453 Polní a lesní plodiny (včetně sběru) 20 0,82 0,15 454 Sady, ovoce a lesnictví 26 1,06 0,19 455 Zahradní plodiny (zahradničení a zahrád- 289 11,82 2,16 kaření) 456 Chov zvířat 86 3,52 0,64 457 Zpracování mléka a souvisejících produktů 3 0,12 0,02 458 Pěstování hmyzu (včelaření) 20 0,82 0,15 459 Myslivost, lov a rybaření 73 2,99 0,55 460 Vedení domácnosti a péče o rodinu 1061 43,41 7,93 460 Vedení domácnosti a péče o rodinu 108 4,42 0,81 461 Příprava a konzervace jídel a nápojů 260 10,64 1,94 462 Gastronomie — servírování a konzumace 118 4,83 0,88 pokrmů 463 Bydlení a vybavení domácnosti 66 2,70 0,49 464 Sití a pletení 129 5,28 0,96 468 Uklízení 246 10,07 1,84 469 Domácí péče o děti a jiné osoby 134 5,48 1,00 470 Péče o zvířata 262 10,72 1,96 470 Péče o zvířata 26 1,06 0,19 471 Péče o domácí mazlíčky 227 9,29 1,70 472 Péče o zvířata v útulcích 4 0,16 0,03 473 Péče o zvířata v přírodě 5 0,20 0,04 480 Ruční práce a výroba pro specifické užití 296 12,11 2,21 775 7.2. PREFERENCE AKTIVIT PODLE SOCIODEMOGRAFICKÝCH SKUPIN Kód aktivity Název aktivity n %v kat. "/ocelkem 480 Ruční práce a výroba pro specifické užití 33 1,35 0,25 481 Řemeslná práce (truhlářství, stolařství, zá- 29 1,19 0,22 mečnictví, zednictví apod.) 482 Kutilství 81 3,31 0,61 484 Výroba a opravy přístrojů 10 0,41 0,07 485 Modelářství 13 0,53 0,10 486 Veterány — auta a motocykly (opravy 17 0,70 0,13 a jízdy) 487 Péče o dům (byt) a údržba obecně 113 4,62 0,84 490 Ekonomika a finance — 495 Kryptoměny — 7.2 Preference aktivit podle sociodemografických skupin 7.2.1 Kategorie jako celek V případě kategorie zaměřené na domácnost, technologie a hobby došlo v průběhu dekády k posunu směrem k genderové vyváženosti. Zatímco v roce 2009 byla velmi významně doménou žen (tab. Cl), v letech 2019 (tab. C.2) a 2021 (tab. C.3) již došlo k vyvážení zájmu obou pohlaví. Samozřejmě při analýze jednotlivých podkategorií uvidíme opět genderovou diverzifikaci. Z hlediska věku je kategorie poměrně výrazně vyhraněna ve prospěch starších generací, i když v tomto směru došlo v průběhu deseti let ke značnému posunu. Zatímco po dobu celé dekády platilo, že mladší věkové skupiny (15-24 a 25-34 let) kategorii preferují velmi výrazně méně, v případě preferencí u věkových skupin nad 45 let došlo k proměně. V roce 2009 (tab. C.7) byly aktivity v kategorii domácnost, technologie a hobby preferovány všemi věkovými skupinami nad 45 let, od roku 2019 (tab. C.8,(tab. C.9) již preference věkové skupiny 45-54 let mizí. Jak uvidíme později v textu, je tato proměna doprovázena i zcela odlišnými hodnotovými vazbami. Generace, které měly v roce 2009 45 a více let, byly zároveň nositelkami specifických pozitivních hodnotových preferencí. S jejich věkovým posunem o deset let tyto preference mizí. Zastoupení ve věkové kategorii 45 a více let se díky generační obměně proměnilo a objevuje se výrazně negativní hodnotové vymezení kategorie. Podle našeho soudu je to způsobeno proměnou způsobu života střední generace dnes a před deseti lety, kdy zjevně existovalo jiné vnímání domácích činností nebo nejrůznějších doma provozovaných koníčků. Podle stupně dosaženého vzdělání je kategorie dlouhodobě a stabilně rozdělena. Vysoce ji preferují lidé vyučení v oboru, naopak statisticky významně málo jsou zastoupeni vysokoškoláci (tab. C.10, C.ll a C.12). V roce 2009 a v roce 2021 se ještě objevují negativní vazby u skupiny se základním vzděláním, nicméně vzhledem ke specifičnosti postavení těchto lidí ve společnosti, kdy často nemají ani vlastní domácnost, lze jejich averzi vůči kategorii vysvětlit a pochopit. 776 KAPITOLA 7. DOMÁCNOST, TECHNOLOGIE A HOBBY Velikost obce patří rovněž mezi faktory, které výrazně ovlivňují volbu volnoča-sových aktivit zaměřených na domácnost, technologie a hobby. Podle očekávání se těmto aktivitám nejčastěji věnují lidé v malých obcích (do 2 tis. obyvatel). Obyvatelé těchto obcí preferují kategorii dlouhodobě a stabilně (tab. C.13, C.14 a C.15). Od roku 2019 se k nim rovněž připojují obyvatelé obcí od 2 do 5 tis. obyvatel. Naproti tomu u obyvatel měst nad 60 tis. obyvatel se jedná o kategorii aktivit s výrazně nižším výskytem. Aktivity v kategorii významně ovlivňuje také socioekonomický status, podle něhož jsou v této oblasti zájmů nej aktivnější skupinou důchodci, mezi něž zahrnujeme rovněž invalidní důchodce a osoby jinak závislé na podpoře státu (zejména osoby na mateřské a rodičovské dovolené). Jejich převaha je patrná ve všech sledovaných letech (tab. C.16, C.17 a C.18). Ještě v roce 2009 k nim patřili také zaměstnanci, kteří však v následujících letech preference snížili. Naproti tomu nezájem o aktivity ve zkoumané kategorii projevují dlouhodobě a nepřekvapivě žáci a studenti. Zdá se, že i zde silně kopíruje socioekonomický status rozložení zájmu podle věkových skupin. Spíše než trendem je v roce 2009 zajímavostí snížený zájem o kategorii u nezaměstnaných. Podle rodinné situace lze rozdělit populaci poměrně jednoznačným a dlouhodobě stabilním způsobem (tab. C.19, C.20 a C.21). Více se aktivitám z této kategorie věnují ti, kdo žijí v rodinách s dětmi a v manželství, méně ti, kdo žijí ve svých vlastních orientačních rodinách (Woszidlo, 2016). Opět je zde kopírován a potvrzován trend daný věkem a socioekonomickým statusem. 7.2.2 Proměny v podkategoriích Kategorie aktivit domácnost, technologie a hobby, vypadá navenek jako jednolitý celek s jasně vyhraněnými zájmovými skupinami. Při analýze podkategorií se situace poněkud komplikuje a jednotvárnost kategorie se vytrácí. Podle první ka-tegorizační proměnné-pohlaví - se ukazuje, že existuje velmi silné a prakticky po celou dobu stabilní genderové vyhranění jednotlivých podkategorií, jak je patrné z tabulky 7.2. V silně genderově rozdělené české společnosti (Úřad vlády CR, 2021) stále existují základní rozdělení rolí a aktivit, které převládají u každého z pohlaví. Nikoho tak nepřekvapí, že aktivity spojené s vedením domácnosti (460) jsou především záležitostí žen, aktivity v podkategorií technika a technologie (420) naproti tomu doménou mužů. Podkategorie ruční práce (480) je blízká mužům proto, že se v rámci ní jedná zejména o činnosti spojené s kutilstvím a řemeslnou prací. 777 7.2. PREFERENCE AKTIVIT PODLE SOCIODEMOGRAFICKÝCH SKUPIN Tabulka 7.2: Statisticky významné rozdíly v podkategoriích kategorie 400 - Domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství) podle pohlaví respondentů (zahrnuty pouze podkategorie se stanovitelnou statistickou významností) Pohlaví Podkategorie 2009 2019 2021 (p = 0,0000) (p = 0,0000) (p = 0,0000) 410 — Fyzika, chemie, vědy bez rozdílů Muž (+ + +) Muž (+) o zemi a geologie Zena (---) Žena (—) 420 - Technika a technolo- Muž (+ + +) Muž (+ + +) Muž (+ + +) gie Zena (---) Zena (---) Žena (---) 430 - Vědy o životě, biologie bez rozdílů bez rozdílů bez rozdílů o 440 - Lékařství a zdraví bez rozdílů Muž (-) bez rozdílů Žena (+) 450 - Zemědělství a souvi- Muž (+ + +) Muž (+ + +) Muž (+ + +) sející technologie Zena (---) Žena (---) Zena (---) 460 - Vedení domácnosti a Muž (---) Muž (---) Muž (---) péče o rodinu Žena (+ + +) Žena (+ + +) Žena (+ + +) 470 - Péče o zvířata bez rozdílů bez rozdílů Muž (---) Žena (+ + +) 480 - Ruční práce a vý- Muž (+) Muž (+ + +) Muž (+ + +) roba pro specifické užití Zena (—) Žena (---) Zena (---) Stejně tak jsou podkategorie značně diverzifikované z pohledu zájmu jednotlivých věkových skupin (tab. 7.3). Proměna zájmu s přibývajícím věkem, ale také v souvislosti s vývojem společnosti, je pěkně vidět u podkategorie zemědělství a související technologie (450), kde ještě v roce 2009 byl patrný vysoký zájem mužů nad 45 let, o deset let později je věková hranice již posunuta na 55 a více let. Opět zde platí, že generace pětačtyřicátníků si své preference prožívání volného času odnášela společně s přibývajícím věkem. Vývoj vyvrcholil v době pandemie, kdy se o tyto aktivity zajímali především senioři. Podobně se směrem od mladších věkových skupin dívek a žen ke střednímu věku posouvá zájem o podkategorii vedení domácnosti a péče o rodinu (460). Zároveň se v této skupině k vyšším věkovým skupinám posouvá významně nižší zájem. V podkategorii péče o zvířata (470) se rozdíly podle věku začínají projevovat také již v roce 2009 a jedná se o typickou podkategorii, o niž se zajímají nejmladší věkové skupiny. 778 KAPITOLA 7. DOMÁCNOST, TECHNOLOGIE A HOBBY Tabulka 7.3: Statisticky významné rozdíly v podkategoriích kategorie 400 - Domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství) podle věku respondentů v intervalech po deseti letech (zahrnuty pouze pod-kategorie se stanovitelnou statistickou významností) Věk (po 10 letech) Podkategorie 2009 2019 2021 (p = 0,0000) (p = 0,0000) (p = 0,0000) 420 - Technika a technolo- bez rozdílů 15-24 (++) 35-44 (++) gie 65+ (-) 430 - Vědy o životě, biologie bez rozdílů 15-24 (++) 15-24 (+ + +) o 450 - Zemědělství a souvi- 15-24 (---) 15-24 (---) 15-24 (—) sející technologie 25-34 (---) 25-34 (---) 25-34 (---) 45-54 (++) 55-64 (++) 35-44 (---) 55-64 (++) 65+ (+ + +) 65+ (+ + +) 65+ (++) 460 - Vedení domácnosti a 15-24 (+ + +) 25-34 (+) 25-34 (+) péče o rodinu 25-34 (+) 55-64 (-) 35-44 (+) 35-44 (++) 65+ (—) 65+ (---) 55-64 (—) 65+ (---) 470 - Péče o zvířata 15-24 (+ + +) 15-24 (+) 15-24 (+) 25-34 (++) 25-34 (++) 35-44 (-) 65+ (—) 480 - Ruční práce a vý- bez rozdílů bez rozdílů 15-24 (—) roba pro specifické užití Podle dosaženého vzdělání je patrné (tab. 7.4), že vyučení lidé preferují i ve volném čase rukodělné činnosti, když výrazně převládá jejich zájem o podkategorie zemědělství a související technologie (450) a ruční práce a výroba pro specifické užití (480). Výrazně proti nim se profilují vysokoškoláci v zemědělských činnostech a lidé se základním vzděláním v řemeslných činnostech. Poslední zmiňovaný rozdíl je patrný od roku 2019 a ukazuje na vznikající významné rozdíly mezi lidmi vyučenými a těmi, kteří mají pouze základní vzdělání. Co nás překvapilo, je dlouhodobě zvýšený zájem vysokoškoláků - podle předchozí analýzy spíše vysokoškolaček - které se často zabývají vedením domácnosti a péčí o rodinu. Stojí v této podkategorii výrazně proti ženám vyučeným. Tabulka 7.4: Statisticky významné rozdíly v podkategoriích kategorie 400 - Domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství) podle dosaženého vzdělání respondentů (zahrnuty pouze podkategorie se stanovitelnou statistickou významností) Dosažené vzdělání Podkategorie 2009 2019 2021 (p = 0,0098) (p = 0,0000) (p = 0,0000) 420 - Technika a technolo- bez rozdílů bez rozdílů bez rozdílů gie 179 7.2. PREFERENCE AKTIVIT PODLE SOCIODEMOGRAFICKÝCH SKUPIN 430 - Vědy o životě, biologie 450 - Zemědělství a související technologie 460 - Vedení domácnosti a péče o rodinu 470 - Péče o zvířata 480 - Ruční práce a výroba pro specifické užití bez rozdílů Vyučení v oboru (+ + +) Vysokoškolské (—) Vyučení v oboru (—) Vysokoškolské (+) bez rozdílů bez rozdílů bez rozdílů Vyučení v oboru (+ + +) Vysokoškolské (—) Vyučení v oboru ("--) Vysokoškolské (+ + +) bez rozdílů Základní (—) Vyučení v oboru (++) Vysokoškolské (—) Základní (++) Vyučení v oboru (") Středoškolské (+) Vysokoškolské (—) Vyučení v oboru (+ + +) Vysokoškolské ("--) Vyučení v oboru ("--) Vysokoškolské (+ + +) Základní (+) Vyučení v oboru ("--) Základní (--) Vyučení v oboru (+ + +) Neméně zajímavé je rozvrstvení zájmu podle velikosti obce (tab. 7.5). Patrně nepřekvapí trvale zvýšený zájem o zemědělské činnosti (450) v malých obcích a naopak snížený zájem ve velkých městech nad 150 tis. obyvatel. Zde je ovšem zajímavá neutralita zájmu v případě větších měst a velkoměst v roce 2019 a výrazně snížená míra zájmu v roce 2019 pouze u měst od 15 do 60 tis. obyvatel. V případě zájmu o vedení domácností a související činnosti (460) jsou preference jakoby zrcadlově obrácené a vévodí jim lidé z větších měst. Zajímavostí je vývoj v podkategorii péče o zvířata (470), kde existoval zvýšený zájem (mladších) lidí z velkoměst v roce 2009, patrně v souvislosti s vlnou zájmu o koně a jezdectví, přičemž již v roce 2019 i následně v roce 2021 se zájem z hlediska velikostí obcí neutralizuje a je rovnoměrně rozprostřený napříč velikostí sídel. Tabulka 7.5: Statisticky významné rozdíly v podkategoriích kategorie 400 - Domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství) podle velikosti obce, v níž respondent žije (zahrnuty pouze podkategorie se stanovitelnou statistickou významností) Velikost obce Podkategorie 2009 2019 2021 (p = 0,0000) (p = 0,0001) (p = 0,0003) 420 - Technika a technolo- bez rozdílů Více než 150 tis. Do 2 tis. obyvatel gie obyvatel (—) (") 430 - Vědy o životě, biolo- bez rozdílů bez rozdílů bez rozdílů gie 180 KAPITOLA 7. DOMÁCNOST, TECHNOLOGIE A HOBBY 450 - - Zemědělství a souvi- Do 2 tis. obyvatel Do 2 tis. obyvatel Do 2 tis. obyvatel sející technologie (+ + +) (+ + +) (+ + +) Více než 150 tis. 15-60 tis. obyvatel 2-5 tis. obyvatel obyvatel (---) (—) (+) 15-60 tis. obyvatel (__^ I ) 60-150 tis. obyva- tel (-) Více než 150 tis. obyvatel (—) 460- - Vedení domácnosti a Do 2 tis. obyvatel Do 2 tis. obyvatel Do 2 tis. obyvatel péče o rodinu ("--) ("--) ("--) 60-150 tis. obyva- 2-5 tis. obyvatel 2-5 tis. obyvatel tel (++) (") (") Více než 150 tis. 5-15 tis. obyvatel 15-60 tis. obyvatel obyvatel (+ + +) (+) (++) 15-60 tis. obyvatel (++) Více než 150 tis. obyvatel (++) 470 - - Péče o zvířata Více než 150 tis. bez rozdílů bez rozdílů obyvatel (+) 480 - Ruční práce a vý- bez rozdílů bez rozdílů bez rozdílů roba pro specifické užití Ke zjištění největší diverzifikace zájmu o podkategorie nás přivedl faktor socioekonomického statusu (tab. 7.6). Zde totiž nelze vysledovat žádný jednoznačný a dlouhodobý trend, snad s výjimkou sníženého zájmu osob samostatně výdělečně činných o aktivity související s vedením domácnosti (460). Snížený zájem zde byl signifikantní v letech 2009 a 2019, nicméně s pandemií covid-19 se vytratil. To lze vysvětlit tím, že řada drobných podnikatelů a živnostníků musela zůstat doma a věnovala se tak jiným činnostem, mezi nimiž převládala péče o domácnost. Tabulka 7.6: Statisticky významné rozdíly v podkategoriích kategorie 400 - Domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství) podle socioekonomického statusu respondentů (zahrnuty pouze podkategorie se stanovitelnou statistickou významností) Socioekonomický status Podkategorie 2009 2019 2021 (p = 0,0000) (p = 0,0453) (p = 0,0000) 420 - Technika a technologie OSVČ nebo jiný způsob obživy (+) Důchodce, invalidní důchodce nebo mateřská dovolená (—) Nezaměstnaný (+ + +) bez rozdílů bez rozdílů 181 7.2. PREFERENCE AKTIVIT PODLE SOCIODEMOGRAFICKÝCH SKUPIN 450 - Zemědělství a související technologie 460 - Vedení domácnosti a péče o rodinu 470 - Péče o zvířata bez rozdílů OSVČ nebo jiný způsob obživy (—) Důchodce, invalidní důchodce nebo mateřská dovolená (+) Nezaměst naný ("--) bez rozdílů bez rozdílů OSVČ nebo jiný způsob obživy ( —) bez rozdílů Žák/student (--) Zaměstnanec (—) Důchodce, invalidní důchodce nebo mateřská dovolená (+ + +) bez rozdílů Zák/student (++) Zaměstnanec (+) Důchodce, invalidní důchodce nebo mateřská dovolená (---) Podkategorie vedení domácnosti a péče o rodinu (460) byla zároveň jedinou, v níž se podařilo prokázat vliv rodinné situace v rámci kategorie domácnost, technologie a hobby, a to ještě pouze do roku 2019. Z tabulky 7.7 je zřejmé, že mezi lety 2009 a 2019 se podkategorii věnovali ve zvýšené míře ti, kdo žijí ve vlastní úplné rodině s dětmi. Proti tomu stojí snížený zájem těch, kdo dosud žijí s rodiči v úplné (rok 2009) i neúplné (roky 2009 a 2019) rodině. Tabulka 7.7: Statisticky významné rozdíly v podkategoriích kategorie 400 - Domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství) podle rodinné situace respondentů (zahrnuty pouze podkategorie se stanovitelnou statistickou významností) Rodinná situace Podkategorie 2009 2019 2021 (p = 0,0000) (p = 0,0000) — 460 - Vedení domácnosti a péče o rodinu Žije s rodiči bez vlastní založené rodiny v úplné rodině (---) Žije sám/sama nebo jinak (—) Žije ve vlastní založené úplné rodině s dětmi (+ + +) Žije s rodiči bez vlastní založené rodiny v úplné rodině (--) Žije s rodiči bez vlastní založené rodiny v neúplné rodině (--) Žije ve vlastní založené úplné rodině s dětmi (+ + +) 782 KAPITOLA 7. DOMÁCNOST, TECHNOLOGIE A HOBBY 7.3 Hodnotové konsekvence Kategorie volnočasových aktivit domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství) nepatří, stejně jako literatura, mezi hodnotově příliš vyhraněné ve smyslu pozitivních vztahů k cílovým a instrumentálním hodnotám. Negativních vymezení existuje o poznání více a poukazují na značnou asociální povahu kategorie, jak uvidíme v textu níže. 7.3.1 Vztahy s cílovými hodnotami Vztahy kategorie s cílovými hodnotami jsou charakteristické poměrně nízkými počty pozitivních vazeb a o to silnějším vymezením negativním. Pozitivní vztahy s cílovými hodnotami Hledání vztahů mezi cílovými hodnotami a kategorií zahájíme napříč celou populací společným pohledem mužů a žen. V roce 2009, kdy byly pozitivní vztahy k cílovým hodnotám nej výraznější, existovaly silné pozitivní vazby vůči cílovým hodnotám mír ve světě (tab. F.9), péče o milované osoby (tab. F.14) a věčný život (život po smrti), spása (tab. F.41). V roce 2019 pozitivní vazby k cílovým hodnotám pozoruhodně zcela mizí a až v roce 2021 se objevují u hodnot zdraví (silně pozitivní, tab. F.56) a bezpečnost rodiny (tab. F.60). Nově posílený vztah k oběma hodnotám lze jednoznačně přisoudit pandemické situaci v roce 2021. U mužů je pozitivních vazeb méně, když v roce 2009 existovala jediná pozitivní s hodnotou mír ve světě (tab. F.9) a až v roce 2021 se objevuje silně pozitivní vazba na hodnotu zdraví (tab. F.56). Stejně tak u samotných žen není počet pozitivních vazeb vysoký. V roce 2009 se silně pozitivně projevil vztah k věčnému životu (životu po smrti) a spáse (tab. F.41) a v roce 2021 pozitivně vztah k hodnotě národní bezpečnost (tab. F.58). Tím se výčet prokázaných pozitivních vazeb na cílové hodnoty vyčerpává. Negativní vztahy s cílovými hodnotami V negativním spektru vztahů mezi hodnotami a volným časem je situace mnohem pestřejší a rovněž stabilnější v průběhu času. Již v roce 2009 tak existovaly silně negativní vztahy k hodnotám kamarádství, přátelství (tab. F.3), zralá láska (tab. F.6), potěšení, život plný radosti (tab. F.18), společenské uznání (tab. F.29), svoboda (tab. F.35) a aktivní vzrušující život, zábava (tab. F.47). Negativně se rovněž projevoval vztah k hodnotě život v dostatku (ekonomické zabezpečení) (tab. F.50). V roce 2019 zůstalo spektrum velmi podobné, když silně negativně interagovaly hodnoty blaho národa (tab. F.2), kamarádství, přátelství (tab. F.4), zralá láska (tab. F.7), potěšení, život plný radosti (tab. F.19), společenské uznání (tab. F.30), svoboda 183 7.3. HODNOTOVÉ KONSEKVENCE (tab. F.36) a aktivní vzrušující život, zábava (tab. F.48) a negativně navíc hodnoty sebeúcta (tab. F.27), vnitřní harmonie, soulad (tab. F.45) a život v dostatku (ekonomické zabezpečení) (tab. F.51). Vývoj vztahů v průběhu dekády byl završen v období pandemie covid-19 silně negativními vazbami na hodnoty kamarádství, přátelství (tab. F.5), moudrost (tab. F.13), potěšení, život plný radosti (tab. F.20), sebeúcta (tab. F.28), společenské uznání (tab. F.31), krása v přírodě nebo umění (tab. F.34), svoboda (tab. F.37), vnitřní harmonie, soulad (tab. F.46), aktivní vzrušující život, zábava (tab. F.49) a, přijetí ostatními, pocit sounáležitosti (tab. F.54). Tyto silné negativní vazby navíc doplňují negativní vztahy vůči hodnotám zralá láska (tab. F.8) a štěstí (tab. F.40). U mužů, kteří se věnují aktivitám v kategorii domácnost, technologie a hobby, je interakce s hodnotami i v negativním smyslu o poznání slabší. Silně negativně tak v roce 2009 působily hodnoty kamarádství, přátelství (tab. F.3) a aktivní vzrušující život, zábava (tab. F.47), negativně pouze hodnota vnitřní harmonie a soulad (tab. F.44). V roce 2019 vystupují do popředí silně negativní vazby na hodnoty blaho národa (tab. F.2), sebeúcta (tab. F.27), krása v přírodě nebo umění (tab. F.33), vnitřní harmonie, soulad (tab. F.45) a aktivní vzrušující život, zábava (tab. F.48), doplněné o negativní vztah k hodnotě zralá láska (tab. F.7). Rok 2021 negativní interakce kategorie s hodnotami u mužů ještě více prohloubil a přinesl silný nesoulad s hodnotami kamarádství, přátelství (tab. F.5), moudrost (tab. F.13), potěšení, život plný radosti (tab. F.20), sebeúcta (tab. F.28), společenské uznání (tab. F.31), krása v přírodě nebo umění (tab. F.34), svoboda (tab. F.37), štěstí (tab. F.40), vnitřní harmonie, soulad (tab. F.46), aktivní vzrušující život, zábava (tab. F.49) a přijetí ostatními, pocit sounáležitosti (tab. F.54), které navíc posílil negativní vztah vůči hodnotě rovnost příležitostí (sociální rovnost) (tab. F.25). Pandemie covid-19 tak umocnila celkové negativní hodnotové naladění kategorie u mužů. U skupiny žen byly negativní vazby kategorie domácnost, technologie a hobby na cílové hodnoty pozorovány stabilně a v průběhu času v nich došlo jen k několika proměnám. V roce 2009 u nich existovaly pouze silné negativní vazby na cílové hodnot kamarádství, přátelství (tab. F.3), zralá láska (tab. F.6), potěšení, život plný radosti (tab. F.18), společenské uznání (tab. F.29), svoboda (tab. F.35), štěstí (tab. F.38), aktivní vzrušující život, zábava (tab. F.47) a život v dostatku (ekonomické zabezpečení) (tab. F.50). Rok 2019 přinesl určité uvolnění negativního vymezení, kdy silně negativní byly pouze vazby k hodnotám kamarádství, přátelství (tah. F.4), zralá láska (tab. F.7), svoboda (tab. F.36) a aktivní vzrušující život, zábava (tab. F.48) a negativní pouze vztah k hodnotě potěšení, život plný radosti (tab. F.19). Podobná situace zůstala i v pandemickém období, kdy u žen nedošlo k tak markantnímu prohloubení negativních vztahů k hodnotám. Zeny, které se věnovaly ve volném čase domácnosti a koníčkům, tak měly silně negativně vy- 784 KAPITOLA 7. DOMÁCNOST, TECHNOLOGIE A HOBBY mezený vztah k cílovým hodnotám kamarádství, přátelství (tab. F.5), zralá láska (tab. F.8), moudrost (tab. F.13), sebeúcta (tab. F.28), svoboda (tab. F.37) a aktivní vzrušující život, zábava (tab. F.49) a negativně vymezený vztah k cílovým hodnotám potěšení, život plný radosti (tab. F.20) a vnitřní harmonie, soulad (tab. F.46). Přehled vývoje vztahů cílových hodnot vůči kategorii Tabulka 7.8: Změny vztahů mezi kategorií volnočasových aktivit 400 - Domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství) a cílovými hodnotami v letech 2009, 2019 a 2021 Hodnota Pohlaví 2009 2019 (změna) 2021 (změna) Blaho národa společně neutrální --a) neměřeno muži neutrální --a) neměřeno ženy neutrální neutrální neměřeno Kamarádství, přátelství společně -- -- -- muži neutrální (t) ""(I) ženy -- -- -- Zralá láska společně -- -- "(t) muži neutrální "(I) neutrální (t) ženy -- -- -- Mír ve světě společně ++ neutrální (J,) neměřeno muži + neutrální (J,) neměřeno ženy neutrální neutrální neměřeno Moudrost společně neutrální neutrální --(i) muži neutrální neutrální --(i) ženy neutrální neutrální --(i) Péče o milované osoby společně + + neutrální (J,) neměřeno muži neutrální neutrální neměřeno ženy neutrální neutrální neměřeno Pocit osobní jistoty společně neutrální neutrální neměřeno muži neutrální neutrální neměřeno ženy neutrální neutrální neměřeno Potěšení, život plný radosti společně -- -- -- muži neutrální neutrální ženy "(t) - Prospěšný život společně neutrální neutrální neměřeno muži neutrální neutrální neměřeno ženy neutrální neutrální neměřeno Rovnost příležitostí (sociální společně neutrální neutrální neutrální rovnost) muži neutrální neutrální -a) ženy neutrální neutrální neutrální Sebeúcta společně neutrální "(I) ""(I) muži neutrální "-(I) -- ženy neutrální neutrální ""(I) Společenské uznání společně muži neutrální neutrální ""(I) ženy -- neutrální (t) neutrální Krása v přírodě nebo umění společně neutrální neutrální ""(I) muži neutrální "-(I) ženy neutrální neutrální neutrální Svoboda společně -- -- -- muži neutrální neutrální ""(I) ženy -- -- -- 785 7.3. HODNOTOVÉ KONSEKVENCE Štěstí společně neutrální neutrální -a) muži neutrální neutrální --a) ženy -- neutrální (t) neutrální Věčný život (život po smrti), společně + + neutrální (l) neutrální spása muži neutrální neutrální neutrální ženy + + neutrální (l) neutrální Vnitřní harmonie, soulad společně neutrální -a) ""(I) muži - --a) ženy neutrální neutrální "(I) Aktivní vzrušující život, zábava společně muži -- -- -- ženy Život v dostatku (ekonomické společně - - neutrální (t) zabezpečení) muži neutrální neutrální neutrální ženy neutrální (t) neutrální Přijetí ostatními, pocit sounále- společně neměřeno neutrální --(i) žitosti muži neměřeno neutrální --(i) ženy neměřeno neutrální neutrální Zdraví společně neměřeno neutrální + + (t) muži neměřeno neutrální + + (t) ženy neměřeno neutrální neutrální Národní bezpečnost společně neměřeno neutrální neutrální muži neměřeno neutrální neutrální ženy neměřeno neutrální + (t) Bezpečnost rodiny společně neměřeno neutrální + (t) muži neměřeno neutrální neutrální ženy neměřeno neutrální neutrální 7.3.2 Vztahy s instrumentálními hodnotami Vývoj na poli vztahů mezi lidmi, kteří svůj volný čas prožívají aktivitami v kategorii domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství) byl velmi bouřlivý a lze na něm zachytit poměrně silnou proměnu společnosti v průběhu uplynulé dekády. S výměnou generací, které se aktivitám věnují, a s postupnou proměnou hodnotových preferencí u generací středního a vyššího věku, došlo ve vztahu k instrumentálním hodnotám k výraznému obratu, zejména mezi lety 2009 a 2019. Pozitivní vztahy s instrumentálními hodnotami Při společném posuzování mužů i žen je patrné, že v roce 2009 existovaly poměrně silné vazby zejména na instrumentální morální hodnoty. Můžeme tak vidět silně pozitivní vazby na hodnoty dodržování závazků (tab. F.65), nesmiřitelnost s nedostatky (svými nebo/i druhých) (tab. F.67), zodpovědnost, svědomitost (tab. F.72), trpělivost (tab. F.92) a vychovanost (taktnost, zdvořilost) (tab. F.100), které jsou navíc doprovázeny pozitivní vazbou na hodnotu čestnost a pravdivost. Žádná instrumentální hodnota neměla v roce 2009 s kategorií negativní vztah. V roce 2019 naproti tomu zaznamenáváme radikální proměnu. Pozitivní vazba zde totiž existuje pouze jedna, a to k hodnotě tvořivost (tab. F.115). O to vyhraněnější jsou v tomto 786 KAPITOLA 7. DOMÁCNOST, TECHNOLOGIE A HOBBY roce vztahy negativní, jak uvidíme později. Situace ve společnosti v době pandemie pak způsobila, že měření v roce 2021 již pozitivní vazby k instrumentálním hodnotám nepřináší žádné. Pokud omezíme sledování vztahů mezi hodnotami a způsobem prožívání volného času péčí o domácnost a provozováním nej různějších tvořivých koníčků na populaci mužů, zjistíme, že i zde v roce 2009 existovala řada pozitivních vazeb na instrumentální hodnoty. Silně pozitivně zde interagovaly hodnoty nesmiřitelnost s nedostatky (svými nebo/i druhých) (tab. F.67), zodpovědnost, svědomitost (tab. F.72) a vychovanost (taktnost, zdvořilost) (tab. F.100) a pozitivně hodnoty dodržování závazků (tab. F.65) a disciplinovanost, sebeovládání (tab. F.89). V roce 2019 i u mužů dochází ke zmiňované generační proměně a mezi pozitivně navázanými hodnotami se jako jediná objevuje tvořivost (tab. F.115). Právě muži tuto hodnotu přinášejí i do celkového hodnotového profilu populace. Rok 2021 rovněž není u skupiny mužů bez pozitivních vazeb. Bylo možné potvrdit jen jednu, a to k nezávislosti a samostatnosti (tab. F.71). V populaci žen, které se věnují volnočasovým aktivitám v kategorii domácnost, technologie a hobby, došlo rovněž k obratu v preferencích instrumentálních hodnot. V roce 2009 jsme mezi silně pozitivně provázanými hodnotami nalezli nesmiřitelnost s nedostatky (svými nebo/i druhých) (tab. F.67) a trpělivost (tab. F.92). Ty ještě navíc doplnila pozitivně navázaná čestnost a pravdivost (tab. F.63). V letech 2019 a 2021 se hodnotové souvztažnosti zcela proměnily a pozitivní vazby na instrumentální hodnoty zcela mizí. Negativní vztahy s instrumentálními hodnotami Charakteristickým rysem proměny hodnotových konsekvencí kategorie domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství) ve vztahu k instrumentálním hodnotám je radikalita jejich proměny v průběhu deseti, resp. dvanácti let. V roce 2009 tak můžeme u společné analýzy hodnotových preferencí mužů a žen, kteří mají volnočasové aktivity v rámci kategorie, vidět zcela chybějící negativní vymezení vůči instrumentálním hodnotám v roce 2009, aby se naproti tomu objevil poměrně dlouhý seznam těchto negativních vztahů v roce 2019. Mezi silně negativně vymezené instrumentální hodnoty v tomto roce patřily optimismus (tab. F.79), vzdělanost (tab. F.106) a odvaha, statečnost, vyhledávání dobrodružství (tab. F.119), ovšem ještě pestřejší jsou slabší negativní vazby, kde jsme mohli identifikovat hodnoty dodržování závazků (tab. F.66), nesmiřitelnost s nedostatky (svými nebo/i druhých) (tab. F.68), odvahu zastávat své názory a asertivitu (tab. F.76), otevřenost, vstřícnost a ochotnu pochopit odlišné stanovisko (tab. F.83), racionálnost, schopnost logicky myslet (tab. F.88), disciplinovanost a sebeovládání (tab. F.90), schopnost (úspěšnost v jednání) a kompetentnost (tab. F.95), vysoké nároky a požadavky vůči životu (tab. F.104) a také cílevědomost, ambicióznost a ctižádostivost 187 7.3. HODNOTOVÉ KONSEKVENCE (tab. F. 117). Pandemický vliv v roce 2021 tyto vazby poměrně silně neutralizoval a nacházíme zde pouze silně negativní vazby k hodnotám otevřenost, vstřícnost a ochota pochopit odlišné stanovisko (tab. F.84) a vzdělanost (tab. F.107). U mužů s volnočasovými aktivitami v kategorii se v roce 2009 rovněž žádná negativní hodnotová vymezení neprojevila a i zde došlo k posunu v roce 2019. V tomto období byly silně negativně vymezeny hodnoty optimismus (tab. F.79) a racionálnost, schopnost logicky myslet (tab. F.88). Negativně nadto ještě hodnoty dodržování závazků (tab. F.66) a schopnost (úspěšnost v jednání), kompetentnost (tab. F.95). V roce 2021 pak došlo pouze u mužů k prohloubení negativních vazeb k hodnotám, kdy byly mezi hodnotami se silně negativním vymezením otevřenost, vstřícnost, ochota pochopit odlišné stanovisko (tab. F.84), víra, schopnost důvěřovat (tab. F.99), vychovanost (taktnost, zdvořilost) (tab. F.102), vzdělanost (tab. F.107), čistota (v morálním smyslu) (tab. F.109) a empatie (tab. F.lll) a v negativním vymezení navíc hodnota nezávislost, samostatnost (tab. F.71). V populaci žen nacházíme již v roce 2009 negativní vazby na instrumentální hodnoty otevřenost, vstřícnost, ochotu pochopit odlišné stanovisko (tab. F.82) a vzdělanost (tab. F.105), které patrně souvisí s častější preferencí aktivit v kategorii domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství) u osob s nižším dosaženým vzděláním. V roce 2021 se negativní vazby dále prohloubily a objevily se silné negativní korelace s hodnotami optimismus (tab. F.79), vzdělanost (tab. F.106) a odvaha, statečnost, vyhledávání dobrodružství (tab. F.119), doprovázené slabšími negativními vymezeními vůči hodnotám optimismus (tab. F.79), vzdělanost (tab. F.106) a odvaha, statečnost, vyhledávání dobrodružství (tab. F.119). Zejména radikální pokles vazby na hodnotu nesmiřitelnost s nedostatky (svými nebo/i druhých) se nám jeví jako významný signál proměny jak postojů k prožívání kategorie, tak v hodnotové struktuře těch, kdo se aktivitám v ní věnují. Jako by se z péče o domácnost vytrácely rysy trpělivosti a potřeby dokonalosti a spíše je nahrazovala nezbytná potřeba udržovat domácnost v chodu. O to podivnější se jeví zařazování těchto aktivit do portfolia volného času. Naproti tomu rok 2021 přinesl u žen, které preferují volný čas v kategorii domácnost, technologie a hobby, značnou neutralitu v postojích vůči instrumentálním hodnotám. Nacházíme zde pouze jeden negativní vztah, a to vůči hodnotě spolupráce (tab. F.121), která dříve k měřeným hodnotám nepatřila. 788 KAPITOLA 7. DOMÁCNOST, TECHNOLOGIE A HOBBY Přehled vývoje vztahů instrumentálních hodnot vůči kategorii Tabulka 7.9: Změny vztahů mezi kategorií volnočasových aktivit 400 - Domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství) a instrumentálními hodnotami v letech 2009, 2019 a 2021 Hodnota Pohlaví 2009 2019 (změna) 2021 (změna) Citlivost společně neutrální neutrální neměřeno muži neutrální neutrální neměřeno ženy neutrální neutrální neměřeno Čestnost a pravdivost společně + neutrální (J,) neměřeno muži neutrální neutrální neměřeno ženy + neutrální (J,) neměřeno Dodržování závazků společně + + -a) neměřeno muži + -a) neměřeno ženy neutrální neutrální neměřeno Nesmiřitelnost s nedostatky společně + + -a) neměřeno (svými nebo/i druhých) muži + + neutrální (J,) neměřeno ženy + + -a) neměřeno Nezávislost, samostatnost společně neutrální neutrální neutrální muži neutrální neutrální + (t) ženy neutrální neutrální neutrální Zodpovědnost, svědomitost společně + + neutrální (J,) neutrální muži + + neutrální (J,) neutrální ženy neutrální neutrální neutrální Odvaha zastávat své názory, společně neutrální -a) neutrální (t) asertivita muži neutrální neutrální neutrální ženy neutrální neutrální neutrální Optimismus společně neutrální --(i) neměřeno muži neutrální --(i) neměřeno ženy neutrální --(i) neměřeno Pevná vůle společně neutrální neutrální neměřeno muži neutrální neutrální neměřeno ženy neutrální neutrální neměřeno Otevřenost, vstřícnost, ochota společně neutrální "(I) --(i) pochopit odlišné stanovisko muži neutrální neutrální --(i) ženy - - neutrální (t) Přesnost, řád v činnosti společně neutrální neutrální neměřeno muži neutrální neutrální neměřeno ženy neutrální neutrální neměřeno Racionálnost, schopnost logicky společně neutrální -a) neměřeno myslet muži neutrální --a) neměřeno ženy neutrální neutrální neměřeno Disciplinovanost, sebeovládání společně neutrální -a) neutrální (t) muži + neutrální (J,) neutrální ženy neutrální -a) neutrální (t) Trpělivost společně + + neutrální (J,) neměřeno muži neutrální neutrální neměřeno ženy + + neutrální (J,) neměřeno Schopnost (úspěšnost v jed- společně neutrální -a) neutrální (t) nání), kompetentnost muži neutrální -a) neutrální (t) ženy neutrální neutrální neutrální Víra, schopnost důvěřovat společně neutrální neutrální neutrální muži neutrální neutrální --(i) ženy neutrální neutrální neutrální Vychovanost (taktnost, zdvoři- společně + + neutrální (J,) neutrální lost) muži + + neutrální (J,) --(i) ženy neutrální neutrální neutrální 789 7.3. HODNOTOVÉ KONSEKVENCE Vysoké nároky, požadavky vůči společně neutrální -a) neměřeno životu muži neutrální neutrální neměřeno ženy neutrální neutrální neměřeno Vzdělanost společně neutrální "-(I) -- muži neutrální neutrální ""(I) ženy - "-(I) neutrální (t) Čistota (v morální smyslu) společně neměřeno neutrální neutrální muži neměřeno neutrální --(i) ženy neměřeno neutrální neutrální Poslušnost, oddanost společně neměřeno neutrální neutrální muži neměřeno neutrální neutrální ženy neměřeno neutrální neutrální Tvořivost společně neměřeno + neutrální (J,) muži neměřeno + neutrální (J,) ženy neměřeno neutrální neutrální Cílevědomost, ambice, ctižá- společně neměřeno - neutrální (t) dostivost muži neměřeno neutrální neutrální ženy neměřeno neutrální neutrální Odvaha, statečnost, vyhledá- společně neměřeno neutrální (t) vání dobrodružství muži neměřeno neutrální neutrální ženy neměřeno -- neutrální (t) Odpuštění společně neměřeno neměřeno neutrální muži neměřeno neměřeno neutrální ženy neměřeno neměřeno neutrální Empatie společně neměřeno neměřeno neutrální muži neměřeno neměřeno -- ženy neměřeno neměřeno neutrální Laskavost společně neměřeno neměřeno neutrální muži neměřeno neměřeno neutrální ženy neměřeno neměřeno neutrální Spolupráce společně neměřeno neměřeno neutrální muži neměřeno neměřeno neutrální ženy neměřeno neměřeno - 7.3.3 Význam hodnotových konsekvencí pro kategorii Ve skupině cílových hodnot můžeme ve vztahu ke kategorii volného času domácnost, technologie a hobby sledovat postupnou hodnotovou proměnu, kdy v roce 2019 došlo k úplnému vyprázdnění dřívějších pozitivních vazeb a jejich posunu k důrazu na osobní, zdravotní či rodinnou bezpečnost. Naproti tomu v oblasti záporných vztahů trvale převládá odklon od prosociálních hodnot. Situace je o to zajímavější, že kategorii významným způsobem ovlivňuje podkategorie vedení domácnosti a péče o rodinu (460), což v souvislosti s negativním vymezením ke klíčovým konstitutivním hodnotám ve vztahu k rodině působí alarmujícím dojmem. Detailní analýza tohoto fenoménu přesahuje rámec této knihy a bude vyžadovat samostatné zpracování. Podobná je situace v případě instrumentálních hodnot, kde se kromě vyprázdnění pozitivních vazeb rovněž prohlubují negativní vazby a sledujeme odklon od řady těch morálních hodnot, které bychom u této kategorie naopak spíše očekávali. Celkově je pozoruhodné, jaké množství negativních hodnotových vymezení se ke kategorii váže. Situace je specifická o to víc, že se poměrně stabilně jedná o hodnoty, 790 KAPITOLA 7. DOMÁCNOST, TECHNOLOGIE A HOBBY které se obvykle spojují s naplněním definice volného času - totiž že má přinášet potěšení a radost, že má být svobodným časem a že má vést ke kvalitnějšímu a šťastnějšímu životu (Dumazedier, 1974; Kaplan, 1975). Kategorie domácnost, technologie a hobby zjevně tyto potřeby obsažené v definicích a vymezeních neobsahuje. Problém je do jisté míry způsoben tím, že řada lidí uvádí mezi volnočasové aktivity i domácí práce a vnímá volný času pouze kontrastně vůči práci. Volný čas je v tomto pojetí vlastně cokoliv, co není práce ve smyslu zaměstnání (Parker, 1983). Při tomto rozlišování samozřejmě lidé uvádějí do výčtu svých aktivit i ty, které zjevně volnočasové nejsou, ale naplňují jiné dimenze jejich sociálního fungování, např. péči o rodinu. Jinak si lze těžko vysvětlit dlouhodobě negativní vztahy k hodnotám jako je otevřenost a vstřícnost nebo vzdělanost. Zdá se, že celá kategorie je charakteristická prudkým odklonem od konzervativního chápání světa a domácnosti. Hodnoty, jako je péče o milované osoby, věčný život (život po smrti), spása, čestnost a pravdivost, dodržování závazků a zodpovědnost, svědomitost nebo trpělivost, které nesou silné poselství konzervativních morálních hodnot, se vytratily a kategorií začala prostupovat spíše tendence k individualismu a konzervativismu jiného druhu. Takového, který směřuje spíše k zabezpečení sebe sama a svých blízkých. Za zvláštní projev vztahu ke kategorii můžeme považovat relativizaci a neutralizaci hodnotových vazeb v roce 2021, kdy v plném rozsahu zasahovala do života domácností pandemie covid-19. Je pravděpodobné, že chybějící vazby k prosociál-ním hodnotám zde byly aktivizovány radikální a vynucenou změnou životního stylu, proměnou vztahů a zejména koncentrací na tento druh aktivit i u lidí, kteří se jim běžně nevěnují - nárůst zájmu byl o téměř 2 %. Celkový zájem o kategorii však ani v době pandemie nedosahoval hodnot z roku 2009, kdy kategorie představovala téměř 20 % všech volnočasových aktivit v populaci. Z pohledu negativních hodnotových vazeb k prosociálním hodnotám je třeba klást otázku, co je vlastně příčinou tak radikálního odklonu od prosociálních či morálních hodnot, jako jsou kamarádství, přátelství, zralá láska, společenské uznání, svoboda, dodržování závazků, odvaha zastávat své názory, asertivita, otevřenost, vstřícnost, ochota pochopit odlišné stanovisko, disciplinovanost, sebeovládání nebo cílevědomost, ambice a ctižádostivost. Není spíše odklon od těchto hodnot výsledkem toho, že zejména starší věkové skupiny, které mají při volbě volnočasových aktivit poměrně velká omezení (Wiseman, 2021), jsou odkázány na druh aktivit, kterými si vyplňují život, aniž by viděli jiné možnosti či perspektivy? Každý, kdo prožil období pandemie a izolaci ve vlastní domácnosti, si jistě dokáže představit omezenost volby činností ve volném čase. Je třeba si klást otázku, jestli není příčinou odvratu od prosociálních cílových hodnot a morálních instrumentálních hodnot právě životní situace a snížený wellbeing starší generace, která je doslova uvězněna v několika izolovaných možnostech trávení volného času. 797 7.4. PEDAGOGICKÉ VÝZVY 7.4 Pedagogické výzvy Patrně nej důležitějším východiskem pro praktickou pedagogiku volného času a sociálni pedagogiku je u kategorie domácnost, technologie a hobby reflexe proměny hodnotových konsekvencí, kterou jsme mohli za dekádu 2009-2021 sledovat. Z poselství kategorie vyplývá, že již nelze volnočasové aktivity v domácnosti a kutilské koníčky považovat za ty, které rozvíjejí morální charakter a u nichž se vytrácí potenciál při fixaci morálních konzervativních hodnot. Spíše se ukazuje jiný problém, který je patrný z množství preferencí volnočasových aktivit v této oblasti, zejména pak těch, věnovaných péči o domácnost. Zdá se, že dříve přijatelné a hodnotné způsoby prožívání volného času u žen prostřednictvím domácích prací a péče o domácnost a u mužů kutilskými zálibami či zemědělskou prací, již v současné době nelze jednoznačně považovat za činnosti ve volném čase v pravém slova smyslu. Je totiž možné zpochybnit naplňování podstatných rysů volného času při jejich provozování. Jak jsme upozornili výše, vytrácejí se základní charakteristiky volného času, mezi něž patří potěšení a radost z činností nebo odpočinek. Je proto aktuální otázkou, proč tak vysoké procento mužů a žen v populaci uvádí právě aktivity v této kategorii jako svůj způsob prožívání volného času. Otázka je o to citlivější, že vzhledem k dlouhodobě se snižujícímu mediánu počtu aktivit na osobu můžeme u značné části populace považovat tyto aktivity za jediné nebo téměř jediné, které ve volném čase dělají. U poměrně velkého procenta lidí může tato situace vést k silně omezenému a neuspokojivému prožívání volného času. Důležitou výzvou zejména pro sociální pedagogiku je proto monitoring a depistáž prožívání volného času zejména u osob s nižším vzděláním nebo ve vyšších věkových skupinách, pro něž je druh aktivit zaměřených na domácnost, technologie a hobby velmi častým způsobem prožívání volného času. V případě zjištění významných omezení co do kvality i kvantity volnočasových aktivit je úkolem sociální pedagogiky a pedagogiky volného času vytvářet v rámci sociálních služeb nízkoprahová zařízení a formulovat návrhy aktivit, které těmto skupinám umožní rozšířit a obohatit jejich volný čas. Explicitní proměna zejména instrumentálních hodnotových vazeb na kategorii pravděpodobně souvisí i s postupnou proměnou identity mužů a žen v současné společnosti. Tato proměna je u žen patrná v podkategorii vedení domácnosti a péče o rodinu (460), v níž ženy dominují, a jež sama představuje 43 % aktivit v kategorii. Elizabeth Nathanson ve své knize Television and Postfeminist Housekeeping: No Ume for Mother (2013) rozlišila dva různé extrémní pohledy na roli žen ve vztahu k domácnosti, zdůrazněné v televizních narativech: ženy, které nemohou udržovat domácnost (protože se věnují kariéře) a ženy, které se věnují pouze péči o domácnost. Mezi těmito extrémy už jim vlastně nezbývá čas na jejich třetí roli, totiž roli matek. V krizi rolí žen ve společnosti a s jejich postupující emancipací se tato otázka stává stále palčivější i v české společnosti. Zdá se nám, že proměna hodno- 792 KAPITOLA 7. DOMÁCNOST, TECHNOLOGIE A HOBBY tových vztahuje silným průvodním projevem této krize. Již od poloviny 20. století u nás docházelo také k významným proměnám vnímání mateřství (Marková Volej-níčková, 2018), protože došlo k masivnímu vstupu žen na trh práce. S proměnou rolí žen se společnost vypořádává dlouhodobě. Poměrně dlouho přetrvávaly tradiční a konzervativní postoje vůči jednotlivým rolím žen. Z námi naměřeného generačního a hodnotového posunu je zřejmé, že obraz ženy/matky mající jako základní životní poslání péči o domácnost je v současné době aktuální pouze u nejstarších generací a postupně se vytrácí. U mužů můžeme podobnou proměnu pozorovat v subkategorii zemědělství a související technologie (450) nebo ruční práce a výroba pro specifické užití (480). Pokud jsme svědky tak radikálního hodnotového posunu, a pokud máme považovat převládající aktivity v kategorii nadále za možné prožívání volného času, zbývá jediná možnost, jak zabránit jejich vlivu na posilování negativních hodnotových vazeb. Touto možností je důsledná kompenzace aktivit v kategorii domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství) aktivitami silně prosociálními (např. schůzky s přáteli, návštěvy, společenské akce, dobrovolnictví a práce v zájmových organizacích), které umožní rozvíjet jiné zájmy, formovat osobnost a vést k otevřenosti vůči ostatním i světu. 193 KAPITOLA 8 Umění 8.1 Obecná charakteristika a struktura kategorie Volnočasové aktivity zaměřené na uměleckou činnost nebo mající k tomuto druhu činností bezprostřední vztah jsou samozřejmě nedílnou součástí katalogu volnoča-sových aktivit od doby jeho vzniku. Revize katalogu z roku 2012 se této kategorie nedotkla, neboť již od počátku snahy o katalogizaci má tento svébytný druh lidské činnosti v oblasti volného času své nepopiratelné místo (Coatsworth et al., 2005; Haywood et al., 2019; Stevenson, 2006; Troge, 1979). Kategorie se dělí v této verzi katalogu na osm podkategorií, nicméně obsahuje řadu činností, které jsou zařazeny přímo pod hlavní kategorii pod kódy 501-509. Při zevrubnějším zkoumání kategorie proto budeme často narážet i na relativně samostatné činnosti patřící právě do této skupiny. Základní členění bylo vedeno snahou o rozlišení výtvarného umění (podkategorie 510-530) včetně architektury, hudebního umění (podkategorie 550-570) a konečně umění dramatické a taneční (podkategorie 580-590). Aktivity ve všech podkategoriích jsou definovány z pohledu vlastní činnosti, jsou tedy vykonávány a prožívány jako vlastní aktivita. Určitou zvláštností v tomto ohledu je podkategorie hudební umění - poslech (570), která je zde ovšem chápána jako vlastní aktivní výběr posluchače včetně jeho průběžné modifikace a reflexe, což odlišuje tuto podkategorii např. od návštěvy hudebních produkcí. Návštěvy představení, na nichž je účastník posluchačem, jsou součástí obecných podkategorií 501-509, konkrétně aktivity 502. Je zřejmé, že kategorii nelze považovat za uzavřenou, a to především z důvodu velkého rozsahu nejrůznějších druhů činností, které jsme dosud nezaznamenali v do- 795 8.1. OBECNÁ CHARAKTERISTIKA A STRUKTURA KATEGORIE taznících. Zároveň se jedná o kategorii s pomerne komplikovanou stavbou podkate-gorií, která je co do rozmanitosti jednou z nejvíce členitých. Všechny podkategorie jsou však vnitřně provázány právě vazbou na umění v celé šíři jeho projevů. Důvodem, proč některé subkategorie dosud nemají vlastní vnitřní členění, je především skutečnost, že třídění v těchto oblastech je možné uskutečnit více způsoby a z nám dosud dostupných dat nevyplývá dostatečný počet podkladů pro zahájení tohoto členění induktivní cestou. Tabulka 8.1: Deskriptívni statistika kategorie 500 - Umění Aktivity v kategorii 500 - Umění Kód aktivity Název aktivity n %v kat. "/ocelkem Rok měření 2009 500 Umění 634 100,00 7,30 501 Galerie, muzea a sbírky umění 26 4,10 0,30 502 Návštěva hudebních a tanečních předsta- 18 2,84 0,21 vení 503 Návštěva dramatických představení, cílené 46 7,26 0,53 sledování či poslech záznamů dramatu 504 Návštěva filmových představení, cílené sle- 118 18,61 1,36 dování filmů 505 Návštěva ostatních kulturních představení 11 1,74 0,13 a akcí 506 Vedení výtvarných aktivit 3 0,47 0,03 507 Vedení hudebních těles a produkcí 4 0,63 0,05 508 Vedení literárně dramatických aktivit 2 0,32 0,02 509 Vedení tanečních skupin nebo jednotlivců — 510 Kreslení, malování a dekorativní umění 64 10,09 0,74 510 Kreslení, malování a dekorativní umění 20 3,15 0,23 511 Kreslení a kresby 19 3,00 0,22 512 Malování a malby 9 1,42 0,10 513 Bižuterie a klenotnictví 4 0,63 0,05 515 Dekorativní umění 2 0,32 0,02 516 Textilní umění a dekorace 9 1,42 0,10 518 Sklo 1 0,16 0,01 520 Grafika, fotografie, tisky a počítačové 43 6,78 0,49 umění 520 Grafika, fotografie, tisky a počítačové 5 0,79 0,06 umění 521 Různé grafické techniky (litografie, reliéfy, — leptání, tisky) 522 Klasická fotografie a fotografování 34 5,36 0,39 524 Holografie — 525 Digitální fotografie 2 0,32 0,02 526 Filmová tvorba — 528 Počítačové umění (Digitální umění) 2 0,32 0,02 530 Architektura, prostorové umění a sochař- 16 2,52 0,18 ství 530 Architektura, prostorové umění a sochař- 2 0,32 0,02 531 ství Dějiny architektury 1 0,16 0,01 532 Architektura 2 0,32 0,02 533 Dějiny sochařství — 534 Sochařství — 535 Rezbářství 5 0,79 0,06 796 KAPITOLA 8. UMĚNÍ Kód aktivity Název aktivity n %v kat. "/ocelkem 536 Numismatika a sfragistika 1 0,16 0,01 537 Keramika 5 0,79 0,06 550 Hudební umění vokální 63 9,94 0,73 550 Hudební umění vokální 13 2,05 0,15 551 Sólový zpěv na veřejnosti 2 0,32 0,02 552 Sólový zpěv na veřejnosti — duchovní 2 0,32 0,02 hudba 555 Sborový zpěv 18 2,84 0,21 556 Sborový zpěv — duchovní hudba 12 1,89 0,14 559 Sólový zpěv (soukromě) 16 2,52 0,18 560 Hudební umění instrumentální 107 16,88 1,23 560 Hudební umění instrumentální 20 3,15 0,23 561 Klavír a keyboard 37 5,84 0,43 562 Kytara akustická a elektrická 34 5,36 0,39 563 Ostatní strunné nástroje 2 0,32 0,02 564 Ostatní elektrofony (se snímačem) 1 0,16 0,01 565 Flétny 4 0,63 0,05 566 Ostatní dechové nástroje 6 0,95 0,07 567 Bicí nástroje 3 0,47 0,03 569 Souborová hra — 570 Hudební umění - poslech, tvorba a teorie 75 11,83 0,86 571 Hudební umění — poslech — 575 Hudební umění — tvorba — 579 Hudební teorie a nauka — 580 Dramatické a filmové umění 22 3,47 0,25 581 Recitace — 582 Dramatická tvorba (včetně dramatických — kroužků) 583 Amatérské divadlo — 584 Hraní rolí na živo (LARP) — 590 Taneční umění 16 2,52 0,18 591 Folklórní soubory — Rok měření 2019 500 Umění 979 100,00 9,03 501 Galerie, muzea a sbírky umění 49 5,01 0,45 502 Návštěva hudebních a tanečních předsta- 106 10,83 0,98 vení 503 Návštěva dramatických představení, cílené 93 9,50 0,86 sledování či poslech záznamů dramatu 504 Návštěva filmových představení, cílené sle- 145 14,81 1,34 dování filmů 505 Návštěva ostatních kulturních představení 54 5,52 0,50 a akcí 506 Vedení výtvarných aktivit 3 0,31 0,03 507 Vedení hudebních těles a produkcí 7 0,72 0,06 508 Vedení literárně dramatických aktivit 3 0,31 0,03 509 Vedení tanečních skupin nebo jednotlivců 5 0,51 0,05 510 Kreslení, malování a dekorativní umění 87 8,89 0,80 510 Kreslení, malování a dekorativní umění 20 2,04 0,18 511 Kreslení a kresby 37 3,78 0,34 512 Malování a malby 12 1,23 0,11 513 Bižuterie a klenotnictví 4 0,41 0,04 515 Dekorativní umění 8 0,82 0,07 516 Textilní umění a dekorace 6 0,61 0,06 518 Sklo — 520 Grafika, fotografie, tisky a počítačové 74 7,56 0,68 umění 797 8.1. OBECNÁ CHARAKTERISTIKA A STRUKTURA KATEGORIE Kód aktivity Název aktivity n %v kat. "/ocelkem 520 Grafika, fotografie, tisky a počítačové 13 1,33 0,12 umění 521 Různé grafické techniky (litografie, reliéfy, 1 0,10 0,01 leptání, tisky) 522 Klasická fotografie a fotografování 20 2,04 0,18 524 Holografie — 525 Digitální fotografie 33 3,37 0,30 526 Filmová tvorba 2 0,20 0,02 528 Počítačové umění (Digitální umění) 5 0,51 0,05 530 Architektura, prostorové umění a sochař- 20 2,04 0,18 ství 530 Architektura, prostorové umění a sochař- 3 0,31 0,03 531 ství Dějiny architektury — 532 Architektura 4 0,41 0,04 533 Dějiny sochařství — 534 Sochařství 1 0,10 0,01 535 Rezbářství — 536 Numismatika a sfragistika 1 0,10 0,01 537 Keramika 11 1,12 0,10 550 Hudební umění vokální 69 7,05 0,64 550 Hudební umění vokální 4 0,41 0,04 551 Sólový zpěv na veřejnosti 8 0,82 0,07 552 Sólový zpěv na veřejnosti — duchovní 2 0,20 0,02 hudba 555 Sborový zpěv 17 1,74 0,16 556 Sborový zpěv — duchovní hudba 14 1,43 0,13 559 Sólový zpěv (soukromě) 24 2,45 0,22 560 Hudební umění instrumentální 102 10,42 0,94 560 Hudební umění instrumentální 16 1,63 0,15 561 Klavír a keyboard 26 2,66 0,24 562 Kytara akustická a elektrická 35 3,58 0,32 563 Ostatní strunné nástroje 6 0,61 0,06 564 Ostatní elektrofony (se snímačem) — 565 Flétny 7 0,72 0,06 566 Ostatní dechové nástroje 2 0,20 0,02 567 Bicí nástroje 4 0,41 0,04 569 Souborová hra 6 0,61 0,06 570 Hudební umění - poslech, tvorba a teorie 121 12,36 1,12 570 Hudební umění — poslech, tvorba a teorie 14 1,43 0,13 571 Hudební umění — poslech 101 10,32 0,93 575 Hudební umění — tvorba 4 0,41 0,04 579 Hudební teorie a nauka 2 0,20 0,02 580 Dramatické a filmové umění 11 1,12 0,10 580 Dramatické a filmové umění 2 0,20 0,02 581 Recitace 2 0,20 0,02 582 Dramatická tvorba (včetně dramatických 7 0,72 0,06 kroužků) 583 Amatérské divadlo — 584 Hraní rolí na živo (LARP) — 590 Taneční umění 30 3,06 0,28 590 Taneční umění 25 2,55 0,23 591 Folklórní soubory 5 0,51 0,05 Rok měření 2021 500 Umění 1121 100,00 8,38 501 Galerie, muzea a sbírky umění 52 4,64 0,39 798 KAPITOLA 8. UMĚNÍ Kód aktivity Název aktivity n %v kat. %celkem 502 Návštěva hudebních a tanečních predsta- 88 7,85 0,66 vení 503 Návštěva dramatických představení, cílené 73 6,51 0,55 sledování či poslech záznamů dramatu 504 Návštěva filmových představení, cílené sle- 141 12,58 1,05 dování filmů 505 Návštěva ostatních kulturních představení 73 6,51 0,55 a akcí 506 Vedení výtvarných aktivit 5 0,45 0,04 507 Vedení hudebních těles a produkcí 8 0,71 0,06 508 Vedení literárně dramatických aktivit — 509 Vedení tanečních skupin nebo jednotlivců 7 0,62 0,05 510 Kreslení, malování a dekorativní umění 127 11,33 0,95 510 Kreslení, malování a dekorativní umění 26 2,32 0,19 511 Kreslení a kresby 56 5,00 0,42 512 Malování a malby 29 2,59 0,22 513 Bižuterie a klenotnictví 7 0,62 0,05 515 Dekorativní umění 7 0,62 0,05 516 Textilní umění a dekorace 2 0,18 0,01 518 Sklo — 520 Grafika, fotografie, tisky a počítačové 93 8,30 0,70 umění 520 Grafika, fotografie, tisky a počítačové 6 0,54 0,04 umění 521 Různé grafické techniky (litografie, reliéfy, — leptání, tisky) 522 Klasická fotografie a fotografování 36 3,21 0,27 524 Holografie — 525 Digitální fotografie 37 3,30 0,28 526 Filmová tvorba 7 0,62 0,05 528 Počítačové umění (Digitální umění) 7 0,62 0,05 530 Architektura, prostorové umění a sochař- 30 2,68 0,22 ství 530 Architektura, prostorové umění a sochař- 2 0,18 0,01 531 ství Dějiny architektury 6 0,54 0,04 532 Architektura 6 0,54 0,04 533 Dějiny sochařství — 534 Sochařství — 535 Rezbářství 4 0,36 0,03 536 Numismatika a sfragistika 2 0,18 0,01 537 Keramika 10 0,89 0,07 550 Hudební umění vokální 80 7,14 0,60 550 Hudební umění vokální 4 0,36 0,03 551 Sólový zpěv na veřejnosti 8 0,71 0,06 552 Sólový zpěv na veřejnosti — duchovní 3 0,27 0,02 hudba 555 Sborový zpěv 17 1,52 0,13 556 Sborový zpěv — duchovní hudba 22 1,96 0,16 559 Sólový zpěv (soukromě) 26 2,32 0,19 560 Hudební umění instrumentální 179 15,97 1,34 560 Hudební umění instrumentální 17 1,52 0,13 561 Klavír a keyboard 53 4,73 0,40 562 Kytara akustická a elektrická 65 5,80 0,49 563 Ostatní strunné nástroje 22 1,96 0,16 564 Ostatní elektrofony (se snímačem) — 565 Flétny 7 0,62 0,05 799 8.2. PREFERENCE AKTIVIT PODLE SOCIODEMOGRAFICKÝCH SKUPIN Kód aktivity Název aktivity n %v kat. "/ocelkem 566 Ostatní dechové nástroje 5 0,45 0,04 567 Bicí nástroje 6 0,54 0,04 569 Souborová hra 4 0,36 0,03 570 Hudební umění - poslech, tvorba a teorie 138 12,31 1,03 570 Hudební umění — poslech, tvorba a teorie 6 0,54 0,04 571 Hudební umění — poslech 117 10,44 0,87 575 Hudební umění — tvorba 12 1,07 0,09 579 Hudební teorie a nauka 3 0,27 0,02 580 Dramatické a filmové umění 9 0,80 0,07 580 Dramatické a filmové umění 1 0,09 0,01 581 Recitace 2 0,18 0,01 582 Dramatická tvorba (včetně dramatických kroužků) 6 0,54 0,04 583 Amatérské divadlo — 584 Hraní rolí na živo (LARP) — 590 Taneční umění 18 1,61 0,13 590 Taneční umění 14 1,25 0,10 591 Folklórní soubory 4 0,36 0,03 8.2 Preference aktivit podle sociodemografických skupin 8.2.1 Kategorie jako celek Když jsme zahájili analýzu kategorie umění z hlediska jejího významu pro jednotlivé skupiny v populaci, zjistili jsme, že i v této kategorii docházelo v průběhu času k podstatným proměnám. Kategorii, jak bylo obvyklé i u dřívějších kategorií, budeme nejprve analyzovat jako celek a následně se budeme věnovat detailnějšímu pohledu na podkategorie tam, kde bylo možné podrobnější pohled získat. Při základním rozlišení podle pohlaví byly aktivity v kategorii v roce prvního měření (2009) vyváženě zastoupeny u mužů i žen (tab. Cl), nicméně v průběhu času se preference měnily a již v roce 2019 (tab. C.2) byla kategorie doménou žen. Tento stav vydržel i přes změny související s pandemií covid-19 v roce 2021 (tab. C.3). Umění je rovněž kategorií volnočasových aktivit, která polarizuje společnost z hlediska věku. Dlouhodobý trend ukazuje, že uměleckým aktivitám se více věnují mladší lidé. V roce 2009 (tab. C.7) existovaly silné preference u skupin 15-24 a 25-34 let, přičemž lidé ve věkových skupinách nad 35 let svůj zájem silně upo-zadili. Polarizace podle věku zůstala s drobnými obměnami zachována i v roce 2019 (tab. C.8), kdy silně pozitivní preference zůstaly u skupiny 15-24 a o něco oslabenější, ale stále pozitivní, byly preference u skupiny 25-34 let. Naproti tomu negativní vztah lze pozorovat u skupin 35 a více let, s výjimkou skupiny 45-54 let, která byla neutrální. Od 65 let věku se tento druh aktivit stejně jako v roce 2009 vyskytoval dokonce výrazně méně, než bychom statisticky očekávali. Rok 2021 proces polarizace dovršil (tab. C.9). Na jednu stranu se projevila neutralita u lidí středního věku (25-54 let). Oproti tomu skupina 15-24 pokračovala v trvale silné 200 KAPITOLA 8. UMĚNÍ preferenci uměleckých aktivit a skupiny od 55 let výše se vůči aktivitám silně negativně vymezily. Umělecké aktivity, jak vyplývá i z našeho výzkumu, jsou poměrně silně navázány na dosaženou úroveň vzdělání. Od roku 2009 totiž konstantně platí silná pozitivní preference uměleckých aktivit u vysokoškolsky vzdělané populace a naproti tomu výrazně snížený zájem u skupiny vyučených v oboru (tab. C.10, C.ll a C.12). Náš výzkum v tomto ohledu potvrzuje tvrzení dřívějších publikací (Hughes, 2000). Zajímavou výjimku tvoří lidé se základním vzděláním, kteří se, jak nám ukazují výsledky v tabulce C.12, věnovali umění o poznání více v době pandemie. Kromě vzdělání působí na volbu volnočasových aktivit zaměřených na umění zjevně také velikost obce. Tento faktor vytváří vývoj preferencí, který stojí z hlediska sociodemografie obcí za bližší zmínku (tab. C.13, C.14 a C.15). Až do roku 2019 měli snížené preference uměleckých aktivit ti, kdo žijí v obcích mezi 2-5 tis. obyvatel. Oproti tomu v roce 2009 byly v této souvislosti zřejmé výhody velkoměst (nad 150 tis. obyvatel), jejichž obyvatelé umělecké aktivity silně preferovali. Tato preference v roce 2019 mizí, ale objevuje se zpět pozoruhodně v pandemickém roce 2021. Do roku 2019 můžeme rovněž sledovat pozitivní preference aktivit u obyvatel okresních měst (15-60 tis. obyvatel). Zde se pozitivní preference neudržely a v roce 2021 se otáčely dokonce k výrazně sníženým preferencím. Bez zajímavosti rovněž není ani výrazné snížení uměleckých volnočasových aktivit u obyvatel obcí do 2 tis. obyvatel v roce 2021. Ani socioekonomický status není z pohledu umění zanedbatelným faktorem, ačkoliv v mnohém kopíruje vliv věkových skupin. Žáci a studenti přirozeně tíhnou k uměleckým aktivitám více než jiné sociální skupiny a tato preference platí dlouhodobě napříč sledovanou dekádou (tab. C.16, C.17 a C.18). V období pandemie covidu-19 se k této skupině připojili ještě drobní podnikatelé (OSVČ), kteří byli nuceni změnit své životní podmínky a pracovní návyky v době lockdownu. Naopak dlouhodobě silně snížený zájem o aktivity projevují důchodci, invalidní důchodci a osoby na mateřské či rodičovské dovolené. K těm se v době pandemie navíc připojili i zaměstnanci, kteří zjevně svůj volný čas v této neutěšené době věnovali činnostem jiným. Poslední ze sledovaných sociodemografických faktorů, rodinná situace, také patří k těm, které výrazně ovlivňují volbu volnočasových aktivit v oblasti umění. Dlouhodobě se tak ukazuje, že ti, kdo žijí ve vlastních úplných orientačních rodinách, mají k uměleckým aktivitám nejblíže (tab. C.19, C.20 a C.21). V roce 2009 platilo totéž i pro ty, kdo žijí v rodinách orientačních neúplných, nicméně tato preferenční skupina se již v roce 2019 a 2021 nevyskytuje. Patrně zde došlo k odlivu zájmu nebo se ekonomická náročnost uměleckých aktivit zvýšila tak, že je nejsou schopny rodiny samoživitelů podporovat. Naproti tomu život s partne-rem/kou v manželství nebo život ve vlastní úplné rodině uměleckým aktivitám 207 8.2. PREFERENCE AKTIVIT PODLE SOCIODEMOGRAFICKÝCH SKUPIN v roce 2009 nepřály. V roce 2019 tento snížený zájem nebyl patrný, nicméně znovu se objevil v roce 2021. Tentokrát však pouze u těch, kteří žijí s partnerkou/em nebo manželkou/em. 8.2.2 Proměny v podkategoriích Stejně jako u mnoha dalších kategorií i v umění existuje řada vnitřních napětí mezi podkategoriemi a i zde se projevuje vliv sledovaných faktorů. Již při základním rozdělení podle pohlaví (tab. 8.2) můžeme vnímat významné rozdíly v preferencích u jednotlivých podkategorií. Zatímco podkategorie kreslení, malování a dekorativní umění (510) a grafika fotografie, tisky a počítačové umění (520) se jasně a dlouhodobě vymezují na ženské (510) a mužské (520), jinde dochází k vymezení až v průběhu dekády. V obecných aktivitách zaměřených na umění (501-509), mezi něž patří např. návštěvy filmových a divadelních představení, galerií, vedení hudebních či výtvarných aktivit apod., tak můžeme mezi lety 2009 a 2019 sledovat posun, který se dále prohloubil v roce 2021, díky němuž se tato specifická a obsahově široká podkategorie stává výrazně preferovanou ženami. Opačný trend můžeme pozorovat u podkategorie hudební umění instrumentální (560) a od roku 2021 také u podkategorie hudební umění-poslech, tvorba a teorie (570). Bez zajímavosti není ani to, že v případě aktivit v podkategoriích architektura, prostorové umění sochařství (530), dramatické a filmové umění (580) a zejména taneční umění (590) žádné rozdíly nepanují. Tabulka 8.2: Statisticky významné rozdíly v podkategoriích kategorie 500 - Umění podle pohlaví respondentů (zahrnuty pouze podkategorie se stanovitelnou statistickou významností) Pohlaví Podkategorie 2009 2019 2021 (p = 0,0004) (p = 0,0000) (p = 0,0000) 500 - Umění bez rozdílů Muž (-) Muž (---) Žena (+) Žena (+ + +) 510 — Kreslení, malování a Muž (--) Muž (---) Muž (-) dekorativní umění Žena (++) Žena (+ + +) Žena (+) 520 - Grafika, fotografie, Muž (++) Muž (+ + +) Muž (++) tisky a počítačové umění Zena (--) Žena (---) Žena (--) 530 — Architektura, pro- bez rozdílů bez rozdílů bez rozdílů storové umění a sochařství 550 — Hudební umění vo- bez rozdílů bez rozdílů bez rozdílů kální 560 — Hudební umění in- bez rozdílů Muž (+) Muž (+ + +) strumentální Žena (—) Žena (---) 570 — Hudební umění — po- bez rozdílů bez rozdílů Muž (+ + +) slech, tvorba a teorie Žena (---) 580 - Dramatické a fil- bez rozdílů bez rozdílů bez rozdílů mové umění 202 KAPITOLA 8. UMĚNÍ 590 — Taneční umění bez rozdílů bez rozdílů bez rozdílů Podobně nelze přehlédnout ani rozdíly podle věkových skupin, ačkoliv ty nejsou patrné u tolika podkategorií. V roce 2009 se dokonce vliv věku na podkategorie nepodařilo prokázat vůbec. Jak je patrné z tabulky 8.3, obecné aktivity zahrnující návštěvy představení a vedení tvůrčích aktivit (501-509) jsou o poznání méně časté u věkové skupiny 15-24 let. V roce 2021 se jim naopak významně více věnovali lidé ve věku 45-54 let. Úplně obrácené preference pak platí u Kreslení, malování a dekorativního umění (510). Poslední z prokazatelných tendencí je snížení zájmu o vokální umění u věkové skupiny 35-44 let, což lze pochopit vzhledem k životní etapě, péči o dorůstající děti či intenzivnímu budování kariéry. Jedná se totiž o aktivity zpravidla vyžadující nemálo času a zejména pravidelnost. Tabulka 8.3: Statisticky významné rozdíly v podkategoriích kategorie 500 - Umění podle věku respondentů v intervalech po deseti letech (zahrnuty pouze podkategorie se stanovitelnou statistickou významností) Věk (po 10 letech) Podkategorie 2009 2019 2021 (p = 0,8323) (p = 0,0054) (p = 0,0006) 500 - Umění — 15-24 (---) 15-24 (---) 45-54 (++) 510 — Kreslení, malování a dekorativní umění — 15-24 (+ + +) 15-24 (+ + +) 45-54 (—) 550 — Hudební umění vokální — bez rozdílů 35-44 (-) 570 — Hudební umění — poslech, tvorba a teorie — bez rozdílů bez rozdílů Úroveň dosaženého vzdělání (tab. 8.4) nezpůsobuje dlouhodobě žádné podstatné rozdíly mezi podkategoriemi. V roce 2019 a 2021 se vliv vzdělání na rozložení preferencí v podkategoriích neprojevil vůbec. V roce 2009 zaznamenáváme silnější preference středoškoláků u obecných aktivit 501-509, což je patrně dáno významným zastoupením aktivity zaměřené na návštěvy filmových představení. Spíše výjimkou v rámci měření je zvýšený zájem lidí se základním vzděláním o podkategorii instrumentálního hudebního umění (560) v temže roce. Tabulka 8.4: Statisticky významné rozdíly v podkategoriích kategorie 500 - Umění podle dosaženého vzdělání respondentů (zahrnuty pouze podkategorie se stanovitelnou statistickou významností) Dosažené vzdělání Podkategorie 2009 2019 2021 (p = 0,0003) (p = 0,0613) (p = 0,3036) 500 - Umění Základní (---) Středoškolské (++) 203 8.3. HODNOTOVÉ KONSEKVENCE 510 — Kreslení, malování a bez rozdílů — — dekorativní umění 520 - Grafika, fotografie, bez rozdílů — — tisky a počítačové umění 550 — Hudební umění vo- bez rozdílů — — kální 560 — Hudební umění in- Základní (+ + +) — — strumentální 570 — Hudební umění — po- bez rozdílů — — slech, tvorba a teorie Dlouhodobě nelze prokázat vliv velikosti obce na rozložení preferencí mezi pod-kategoriemi v rámci kategorie umění a stejně tak nelze prokázat ani vliv rodinné situace na toto rozložení. Jediným prokázaným vlivem z hlediska socioekonomického statusu je dlouhodobě snížený a vcelku pochopitelný zájem důchodců a osob na mateřské či rodičovské dovolené o všeobecné aktivity 501-509 (tab. 8.5). Za pozoruhodný výkyv, patrně mapující výrazné zlepšení ekonomické situace zmíněných skupin obyvatel v poměru ke kupní síle a možnostem návštěv kulturních představení, je neutralizace vlivu socioekonomického statusu v roce 2019. O to bolestivějším bylo ostré snížení těchto preferencí v souvislosti s pandemií covidu-19 a jejími průvodními restriktivními opatřeními. Tabulka 8.5: Statisticky významné rozdíly v podkategoriích kategorie 500 - Umění podle socioekonomického statusu respondentů (zahrnuty pouze podkategorie se stanovitelnou statistickou významností) Socioekonomický status Podkategorie 2009 2019 2021 (p = 0,0300) — (p = 0,0011) 500 - Umění Důchodce, invalidní důchodce nebo mateřská dovolená (—) Důchodce, invalidní důchodce nebo mateřská dovolená (---) Celkově se v případě umění jedná o kategorii, která je z hlediska vlivu so-ciodemografických faktorů na rozložení zájmu v podkategoriích, spíše homogenní, přičemž jedinou výjimku tvoří značná genderová polarizace aktivit. 8.3 Hodnotové konsekvence Kategorie volnočasových aktivit umění patří bezesporu mezi ty, které vykazují dlouhodobě silné, převážně pozitivní hodnotové vazby. To platí zejména o hodnotách cílových, ale v průběhu času stále více i hodnotách instrumentálních. Přehled a analýzu hodnotových vazeb zahájíme stejně jako v případě předešlých kapitol vztahy k cílovým hodnotám. 204 KAPITOLA 8. UMĚNÍ 8.3.1 Vztahy s cílovými hodnotami Vazby, především ty pozitivní, mezi uměním v nejrůznějších podobách a cílovými hodnotami patří mezi nejsilnější, které v rámci výzkumu vztahu hodnot a volného času nacházíme. Umění se navíc vyznačuje vazbami na hodnoty, které bychom z pohledu výchovy a formace mohli považovat za ušlechtilé a rozvíjející osobnost. Platí to přitom jak pro mnohé hodnoty osobní (intrapersonální), tak pro mnohé hodnoty sociální (interpersonální či prosociální). Pozitivní vztahy s cílovými hodnotami Již od roku 2009 lze pozorovat u těch, kdo se věnují umění, skutečně silně pozitivní preference cílových hodnot kamarádství, přátelství (tab. F.3), zralá láska (tab. F.6), krása v přírodě nebo umění (tab. F.32) a vnitřní harmonie, soulad (tab. F.44). Tyto silně pozitivní vztahy navíc doplňuje pozitivní vazba na hodnotu svoboda (tab. F.35). Lze říci, že suma pozitivních vazeb na hodnoty v roce 2009 tvoří určitý stabilní hodnotový základ, který se příliš nemění (maximálně se liší důrazy v podobě silně pozitivních či pouze pozitivních vazeb). Je naopak rozšiřován, když jsme v roce 2019 mohli mezi silně pozitivní vazby počítat rovněž ty k hodnotám blaho národa (tab. F.2), zralá láska (tab. F.7), moudrost (tab. F.12), krása v přírodě nebo umění (tah. F.33), vnitřní harmonie, soulad (tab. F.45) a, přijetí ostatními, pocit sounáležitosti (tab. F.53), navíc doplněné o pozitivní vztahy k hodnotám kamarádství, přátelství (tah. F.4), svoboda (tab. F.36) a věčný život (život po smrti), spása (tab. F.42). V roce 2021 se nadále pozitivní vztahy k hodnotám prohlubovaly. Dokonce existovaly pouze v silně pozitivní podobě, a to k hodnotám kamarádství, přátelství (tah. F.5), zralá láska (tab. F.8), moudrost (tab. F.13), se-beúcta (tab. F.28), krása v přírodě nebo umění (tab. F.34), svoboda (tab. F.37), vnitřní harmonie, soulad (tab. F.46), aktivní vzrušující život, zábava (tab. F.49) a přijetí ostatními, pocit sounáležitosti (tab. F.54). Zajímavostí skupiny populace, která se věnuje umění, je vzájemná synergie mužů a žen posilující silné vztahy k hodnotám. Když totiž omezíme populaci pouze na muže nebo ženy, nacházíme zejména v letech 2009 a 2019 pozitivních vazeb podstatně méně. V populaci mužů tak v roce 2009 nalezneme silně pozitivní vztahy k hodnotám kamarádství, přátelství (tah. F.3), vnitřní harmonie, soulad (tab. F.44) a aktivní vzrušující život, zábava (tab. F.47). Ty jsou doplněny pozitivními vazbami na cílové hodnoty blaho národa (tab. F.l), moudrost (tab. F.ll) a krása v přírodě nebo umění (tab. F.32). V roce 2019 se hodnotové preference u skupiny mužů značně neutralizují a nacházíme pouze dvě pozitivní vazby na hodnoty blaho národa (tab. F.2) a krása v přírodě nebo umění (tab. F.33). Naproti tomu pandemický rok 2021 je ve znamení opětovného vzedmutí pozitivních postojů mužů věnujících se umění k cílovým hodnotám, když nalézáme silné vazby na hodnoty kamarádství, 205 8.3. HODNOTOVÉ KONSEKVENCE přátelství (tab. F.5), zralá láska (tab. F.8), sebeúcta (tab. F.28), krása v přírodě nebo umění (tah. F.34), svoboda (tab. F.37), vnitřní harmonie, soulad (tab. F.46), aktivní vzrušující život, zábava (tab. F.49) a přijetí ostatními, pocit sounáležitosti (tab. F.54). Podobný, možná ještě radikálnější přerod lze pozorovat i v populaci žen. Zatímco v roce 2009 samostatné pozitivní vazby zcela chybí, v roce 2019 je lze v silné podobě nalézt k hodnotám krása v přírodě nebo umění (tab. F.33) a svoboda (tab. F.36) a v pozitivní podobě k hodnotám blaho národa (tab. F.2) a moudrost (tab. F.12). Pozitivní vztahy se nadále prohlubují v roce 2021, kdy již můžeme hovořit o silně pozitivních vazbách k hodnotám kamarádství, přátelství (tab. F.5), krása v přírodě nebo umění (tab. F.34), svoboda (tab. F.37) a aktivní vzrušující život, zábava (tab. F.49) a o pozitivních vazbách vůči hodnotám moudrost (tab. F.13) a sebeúcta (tab. F.28). Negativní vztahy s cílovými hodnotami Negativní vztahy mezi cílovými hodnotami a aktivitami v kategorii umění nejsou příliš početné, nicméně vykazují jeden rys, který si zaslouží samostatnou pozornost. V roce 2009 existovaly negativní vztahy s hodnotami štěstí (tab. F.38) a život v dostatku (ekonomické zabezpečení) (tab. F.50). V roce 2019 se vazby proměnily, když byly nově měřeny preference u hodnoty zdraví. Právě u této hodnoty se totiž u lidí pěstujících umění projevil jeden z mála silně negativních vztahů s cílovými hodnotami, který dokonce přetrval až do roku 2021 (tab. F.55, F.56). V tomto roce navíc přibyla silně negativní vazba k hodnotě život v dostatku (ekonomické zabezpečení) (tab. F.52). Samostatně u mužů se negativní vazby v roce 2009 vůbec neprojevily, v letech 2019 a 2021 potom kopírují vztahové schéma jako u celé populace s tím rozdílem, že negativní vazba na hodnotu zdraví (tab. F.55) byla v roce 2019 slabší a stejně tak slabší bylo negativní vymezení vůči hodnotě život v dostatku (ekonomické zabezpečení) (tab. F.52). Silná negativní vazba ke zdraví y roce 2021 zůstává i u mužů (tab. F.56). U žen je směsice negativních vazeb pestřejší. V roce 2009 se vyskytovaly silně negativní vymezení vůči cílovým hodnotám blaho národa (tab. F.l), rovnost příležitostí (sociální rovnost) (tab. F.23), štěstí (tab. F.38) a život v dostatku (ekonomické zabezpečení) (tab. F.50). Ne tak vyhraněný, ale přesto negativní vztah ještě existoval k hodnotě věčný život (život po smrti), spása (tab. F.41). Rok 2009 znamenal u žen změnu a negativní vymezení se týkalo pouze hodnoty zdraví (tab. F.55), přičemž tento negativní vztah se ještě prohloubil v roce 2021 (tab. F.56). Stejně jako u celé populace se i u žen objevila silně negativní vazba k životu v dostatku (ekonomickému zabezpečení) (tab. F.52). 206 KAPITOLA 8. UMĚNÍ Přehled vývoje vztahů cílových hodnot vůči kategorii Tabulka 8.6: Změny vztahů mezi kategorií volnočasových aktivit 500 - Umění a cílovými hodnotami v letech 2009, 2019 a 2021 Hodnota Pohlaví 2009 2019 (změna) 2021 (změna) Blaho národa společně neutrální ++ (t) neměřeno muži + + neměřeno ženy + (t) neměřeno Kamarádství, přátelství společně ++ + (1) ++ (t) muži ++ neutrální (|) ++ (t) ženy neutrální neutrální ++ (t) Zralá láska společně ++ ++ ++ muži neutrální neutrální ++ (t) ženy neutrální neutrální neutrální Mír ve světě společně neutrální neutrální neměřeno muži neutrální neutrální neměřeno ženy neutrální neutrální neměřeno Moudrost společně neutrální ++ (t) ++ muži + neutrální (|) neutrální ženy neutrální + (t) + Péče o milované osoby společně neutrální neutrální neměřeno muži neutrální neutrální neměřeno ženy neutrální neutrální neměřeno Pocit osobní jistoty společně neutrální neutrální neměřeno muži neutrální neutrální neměřeno ženy neutrální neutrální neměřeno Potěšení, život plný radosti společně neutrální neutrální neutrální muži neutrální neutrální neutrální ženy neutrální neutrální neutrální Prospěšný život společně neutrální neutrální neměřeno muži neutrální neutrální neměřeno ženy neutrální neutrální neměřeno Rovnost příležitostí (sociální společně neutrální neutrální neutrální rovnost) muži neutrální neutrální neutrální ženy -- neutrální (t) neutrální Sebeúcta společně neutrální neutrální ++ (t) muži neutrální neutrální ++ (t) ženy neutrální neutrální + (t) Společenské uznání společně neutrální neutrální neutrální muži neutrální neutrální neutrální ženy neutrální neutrální neutrální Krása v přírodě nebo umění společně ++ ++ ++ muži + + ++ (t) ženy neutrální ++ (t) ++ Svoboda společně + + ++ (t) muži neutrální neutrální ++ (t) ženy neutrální ++ (t) ++ Štěstí společně - neutrální (t) neutrální muži neutrální neutrální neutrální ženy -- neutrální (t) neutrální Věčný život (život po smrti), společně neutrální + (t) neutrální (J,) spása muži neutrální neutrální neutrální ženy - neutrální (t) neutrální Vnitřní harmonie, soulad společně ++ ++ ++ muži ++ neutrální (|) ++ (t) ženy neutrální neutrální neutrální 207 8.3. HODNOTOVÉ KONSEKVENCE Aktivní vzrušující život, zábava společně neutrální neutrální ++ (t) muži ++ neutrální (\) ++ (t) ženy neutrální neutrální ++ (t) Život v dostatku (ekonomické společně - neutrální (t) ""(I) zabezpečení) muži neutrální neutrální "(I) ženy neutrální (t) ""(I) Přijetí ostatními, pocit sounále- společně neměřeno ++ ++ žitosti muži neměřeno neutrální ++ (t) ženy neměřeno neutrální neutrální Zdraví společně neměřeno -- -- muži neměřeno - ""(I) ženy neměřeno - ""(I) Národní bezpečnost společně neměřeno neutrální neutrální muži neměřeno neutrální neutrální ženy neměřeno neutrální neutrální Bezpečnost rodiny společně neměřeno neutrální neutrální muži neměřeno neutrální neutrální ženy neměřeno neutrální neutrální 8.3.2 Vztahy s instrumentálními hodnotami Vztahy mezi kategorií uměleckých aktivit a instrumentálními hodnotami jsou stejně výrazné jako v případě hodnot cílových, jen s tím rozdílem, že jejich vazby se v průběhu dekády více rozšiřovaly v oblasti pozitivních vazeb. Negativní vazby obecně nejsou příliš četné a ani časový průběh na tomto stavu mnoho nezměnil. Pozitivní vztahy s instrumentálními hodnotami Pozitivní vztahy vůči instrumentálním hodnotám u lidí věnujících se uměleckým aktivitám v roce 2009 reprezentovaly v silně pozitivní podobě otevřenost, vstřícnost, ochota pochopit odlišné stanovisko (tab. F.82) a v pouze pozitivní podobě víra, schopnost důvěřovat (tab. F.97). Rok 2019 přinesl větší počet hodnot, které mají pozitivní vazbu na umělecké aktivity. Silně pozitivně zde interagují hodnoty optimismus (tab. F.79), víra, schopnost důvěřovat (tab. F.98), vzdělanost (tab. F.106) a tvořivost (tab. F.115), pozitivně pak ještě hodnota citlivost (tab. F.62). V roce 2021 se složení interagujících instrumentálních hodnot opět proměňuje, přičemž silně interaguje řada hodnot, které dříve měřeny nebyly a jsou součástí inovovaného hodnotového itineráře. Silně pozitivní vztahy nacházíme u hodnot otevřenost, vstřícnost, ochota pochopit odlišné stanovisko (tab. F.84), vychovanost (taktnost, zdvořilost) (tab. F.102), odpuštění (tab. F.110), empatie (tab. F.lll), laskavost (tab. F.112) a tvořivost (tab. F.116), doplněné o pozitivní vztah k hodnotě čistota (v morálním smyslu) (tab. F.109). Z pohledu populace mužů byly u těch, kdo se věnují umění, v roce 2009 silně pozitivně preferované hodnoty citlivost (tab. F.61) a otevřenost, vstřícnost, ochota pochopit odlišné stanovisko (tab. F.82). Pozitivní preference byly dále zjištěny u hodnot čestnost a pravdivost (tab. F.63) a víra, schopnost důvěřovat (tab. F.97). Rok 2019 přinesl u mužů určitou hodnotovou neutralitu, kdy byl zaznamenán jediný 208 KAPITOLA 8. UMĚNÍ silně pozitivní vztah vůči hodnotě odvaha, statečnost, vyhledávání dobrodružství (tab. F.119). Neutralita roku 2019 byla vystřídána silnými pozitivními preferencemi instrumentálních hodnot otevřenost, vstřícnost, ochota pochopit odlišné stanovisko (tab. F.84), vychovanost (taktnost, zdvořilost) (tab. F.102), čistota (v morálním smyslu) (tab. F.109), odpustení (tah. F.110), empatie (tab. F.lll) a tvořivost (tab. F.116) v pandemickém roce 2021. Silné pozitivní vazby ještě doplnila pozitivní interakce s hodnotou vzdělanost (tab. F.107). Zeny, které se věnují umění, mají vůči instrumentálním hodnotám poněkud rezervovanější a neutrálnejší postoje. V roce 2009 se pozitivní vztahy s instrumentálními hodnotami významně neprojevily vůbec. V roce 2019 již byla situace poněkud jiná. Silný pozitivní vztah existoval vůči hodnotě tvořivost (tab. F.115) a pozitivně dále interagovaly hodnoty citlivost (tab. F.62), optimismus (tab. F.79) a vzdělanost (tab. F.106). Silné provázání s tvořivostí pokračovalo i v roce 2021 (tab. F.116). Jiné pozitivní vazby v tomto roce však nahradil vztah s hodnotou spolupráce (tab. F.121). Negativní vztahy s instrumentálními hodnotami Negativních vymezení vůči instrumentálním hodnotám nacházíme u lidí, kteří se věnují umění, v průběhu všech tří měření relativně málo, stejně jako tomu bylo u hodnot cílových. Některé z negativně korelujících hodnot jsou však pozoruhodné a dosti překvapivé. V roce 2009 jsme identifikovali silně negativní vztah k instrumentálním hodnotám nesmiřitelnost s nedostatky (svými nebo/i druhých) (tab. F.67) a disciplinováno st, sebeovládání (tab. F.89) a negativní vztah k hodnotě trpělivost (tab. F.92). Všechny tyto hodnoty bychom očekávali spíše v opačné vazbě na umění, které tyto vlastnosti vyžaduje. Je možné, že se zde projevil vliv věku, kdy se těmto aktivitám věnují převážně mladší lidé a hodnoty jako trpělivost a disciplinovanost u nich nepatří mezi vědomě preferované hodnoty, ačkoliv jsou reálně žité. Tento problém jsme diskutovali v kapitole věnované validitě měření hodnot (3.2.4). V praxi se tak mohl projevit vliv rozporu mezi deklarovanou preferencí hodnoty a její reálnou preferencí. Zatímco u většiny hodnot se projevuje spíše nadsazování hladiny preference, zde se mohl uplatnit trend opačný. V roce 2019 se již tento trend tak silně neprojevil, neboť jsme identifikovali poněkud odlišné negativní vazby k instrumentálním hodnotám - silnou vůči hodnotě zodpovědnost, svědomitost (tab. F.73) a slabší vůči hodnotě nezávislost, samostatnost (tab. F.70). Pozoruhodné je, že v roce 2021 se negativní vazby vůči instrumentálním hodnotám vytratily úplně. U mužů je vývoj negativních vztahů k instrumentálním hodnotám rovněž pozoruhodný. V roce 2009 se u nich projevoval podobný trend jako u celé populace a existoval zde negativní vztah k hodnotě disciplinovanost, sebeovládání (tab. F.89). Rok 2019 u mužů již zcela kopíroval vývoj v celé populaci, když silně negativní 209 8.3. HODNOTOVÉ KONSEKVENCE interakce existovala s hodnotou zodpovědnost, svědomitost (tab. F.73). Rok 2021 soulad trendu s celkovou populací jen potvrdil, když se ani u mužů žádné negativní interakce s instrumentálními hodnotami neprojevily. U žen byla situace v roce 2009 poněkud pestřejší. U těch, které se věnovaly umění, existovaly negativní vazby na hodnoty disciplinovanost, sebeovládání (tab. F.89), trpělivost (tab. F.92) a vysoké nároky, požadavky vůči životu (tab. F.103) Silně negativně navíc korelovala hodnota nesmiřitelnost s nedostatky (svými nebo/i druhých) (tab. F.67). Z uvedených vztahů je patrné, že zdrojem hodnotových vztahů celé populace byly spíše ženy než muži. Zvláštností situace v roce 2009 je negativní vztah k hodnotě vysoké nároky, požadavky vůči životu, který se vyskytuje pouze v ženské populaci. Roky 2019 a 2021 nepřinesly žádné negativní vazby k instrumentálním hodnotám. Zdá se tedy, že u žen bylo umění ve volném čase zdrojem pozitivních vztahů vůči instrumentálním hodnotám, i když mnohé hodnoty zůstaly vůči uměleckým aktivitám neutrálními. Přehled vývoje vztahů instrumentálních hodnot vůči kategorii Tabulka 8.7: Změny vztahů mezi kategorií volnočasových aktivit 500 - Umění a instrumentálními hodnotami v letech 2009, 2019 a 2021 Hodnota Pohlaví 2009 2019 (změna) 2021 (změna) Citlivost společně neutrální + (t) neměřeno muži + + neutrální (l) neměřeno ženy neutrální + (t) neměřeno Čestnost a pravdivost společně neutrální neutrální neměřeno muži + neutrální (l) neměřeno ženy neutrální neutrální neměřeno Dodržování závazků společně neutrální neutrální neměřeno muži neutrální neutrální neměřeno ženy neutrální neutrální neměřeno Nesmiřitelnost s nedostatky společně neutrální (f) neměřeno (svými nebo/i druhých) muži neutrální neutrální neměřeno ženy -- neutrální (f) neměřeno Nezávislost, samostatnost společně neutrální -a) neutrální (t) muži neutrální -a) neutrální (t) ženy neutrální neutrální neutrální Zodpovědnost, svědomitost společně neutrální --(i) neutrální (t) muži neutrální --(i) neutrální (t) ženy neutrální neutrální neutrální Odvaha zastávat své názory, společně neutrální neutrální neutrální asertivita muži neutrální neutrální neutrální ženy neutrální neutrální neutrální Optimismus společně neutrální + + (t) neměřeno muži neutrální neutrální neměřeno ženy neutrální + (t) neměřeno Pevná vůle společně neutrální neutrální neměřeno muži neutrální neutrální neměřeno ženy neutrální neutrální neměřeno Otevřenost, vstřícnost, ochota společně ++ neutrální (l) ++ (t) pochopit odlišné stanovisko muži ++ neutrální (l) ++ (t) ženy neutrální neutrální neutrální 270 KAPITOLA 8. UMĚNÍ Přesnost, řád v činnosti společně neutrální neutrální neměřeno muži neutrální neutrální neměřeno ženy neutrální neutrální neměřeno Racionálnost, schopnost logicky společně neutrální neutrální neměřeno myslet muži neutrální neutrální neměřeno ženy neutrální neutrální neměřeno Disciplinovanost, sebeovládání společně -- neutrální (t) neutrální muži - neutrální (t) neutrální ženy - neutrální (t) neutrální Trpělivost společně - neutrální (t) neměřeno muži neutrální neutrální neměřeno ženy - neutrální (t) neměřeno Schopnost (úspěšnost v jed- společně neutrální neutrální neutrální nání), kompetentnost muži neutrální neutrální neutrální ženy neutrální neutrální neutrální Víra, schopnost důvěřovat společně + ++ (t) neutrální (|) muži + neutrální (|) neutrální ženy neutrální neutrální neutrální Vychovanost (taktnost, zdvoři- společně neutrální neutrální ++ (t) lost) muži neutrální neutrální ++ (t) ženy neutrální neutrální neutrální Vysoké nároky, požadavky vůči společně neutrální neutrální neměřeno životu muži neutrální neutrální neměřeno ženy - neutrální (t) neměřeno Vzdělanost společně neutrální + + (t) neutrální (J,) muži neutrální neutrální + (t) ženy neutrální + (t) neutrální (J,) Čistota (v morální smyslu) společně neměřeno neutrální + (t) muži neměřeno neutrální ++ (t) ženy neměřeno neutrální neutrální Poslušnost, oddanost společně neměřeno neutrální neutrální muži neměřeno neutrální neutrální ženy neměřeno neutrální neutrální Tvořivost společně neměřeno ++ ++ muži neměřeno neutrální ++ (t) ženy neměřeno ++ ++ Cílevědomost, ambice, ctižá- společně neměřeno neutrální neutrální dostivost muži neměřeno neutrální neutrální ženy neměřeno neutrální neutrální Odvaha, statečnost, vyhledá- společně neměřeno neutrální neutrální vání dobrodružství muži neměřeno + + neutrální (J,) ženy neměřeno neutrální neutrální Odpuštění společně neměřeno neměřeno ++ muži neměřeno neměřeno ++ ženy neměřeno neměřeno neutrální Empatie společně neměřeno neměřeno ++ muži neměřeno neměřeno ++ ženy neměřeno neměřeno neutrální Laskavost společně neměřeno neměřeno ++ muži neměřeno neměřeno neutrální ženy neměřeno neměřeno neutrální Spolupráce společně neměřeno neměřeno neutrální muži neměřeno neměřeno neutrální ženy neměřeno neměřeno + 277 8.4. PEDAGOGICKÉ VÝZVY 8.3.3 Význam hodnotových konsekvencí pro kategorii Mezi všemi kategoriemi volnočasových aktivit se umění vyjímá hned z několika důvodů. Hodnotově se jedná o kategorii s nejsilnějšími pozitivními vazbami k cílovým hodnotám. Vazby k instrumentálním hodnotám jistě nelze označit za slabé či bezvýznamné, nicméně zdá se, že umění představuje kategorii navázanou na určitý druh osobní transcendence. Cílové hodnoty, které zde silně rezonují, bychom navíc mohli označit za povznášející, osvobozující a ušlechtilé, vedoucí mnohdy za hranu osobní oběti. To naopak potvrzuje negativní vymezení vůči zdraví i ekonomickému zabezpečení. Rovněž se nejedná o hodnoty snadno dosažitelné, což platí stejně tak o pravém přátelství a zralé lásce, jako o moudrosti a objevování krásy. Všechny tyto hodnoty, jsou-li přijaty za vlastní a působí-li na volbu způsobů, možností a cílů jednání, jak o tom v definici hovoří Clyde Kluckhohn (1951), kladou na osobnost člověka značné nároky. Sociodemografické vymezení kategorie, které poukazuje na fakt, že se jí věnují povětšinou lidé s vyšším vzděláním, tuto náročnost potvrzuje. V době pandemie navíc umění ukazuje, že může být i cestou k naplnění vzrušujícího života a přinášet zábavu. V každém případě se jedná o aktivity, které přivádějí člověka k dosažení vnitřní harmonie a souladu a rovněž k moudrosti. Všechny zmiňované vazby, obohacené o tvořivost, otevřenost, vstřícnost a schopnost víry a důvěry, s sebou nese nemálo příležitostí k osobnímu rozvoji a hledání toho nej lepšího, co v každém člověku je. 8.4 Pedagogické výzvy Patrně nej důležitějším impulsem kategorie umění pro pedagogy volného času i sociální pedagogy je vlastně připomenutí již dříve známého intuitivního nebo teoretického poznání, že umění a umělecké aktivity otevírají člověku určitým způsobem cestu ke specifickému sebevyjádření a k vlastní transcendenci. Rovněž přispívají k dnes často citovanému wellbeingu (Daykin et al., 2018; Liu, 2014) a v komunitě napomáhají rozvoji resilience (Kim, 2015). Při výchově k tomu druhu hodnot, které povznášejí nad naši každodennost, lze využít právě uměleckých aktivit, které prokazatelně s těmito hodnotami souvisejí. Z hlediska sociální pedagogiky lze uměleckých aktivit využít k vytváření mezigeneračních mostů a porozumění mezi generacemi. Prostřednictvím umění a nastoleného dialogu tak lze oslabovat vliv předsudků (Fletcher, 2007), které zamezují vzájemnému porozumění a otevřenosti. Zajímavým příkladem takovýchto aktivit může být mezigenerační divadlo (Parker, 2018). To platí dokonce i v případě seniorů, kteří trpí demencí a umění je pro ně prostředkem ke komunikaci (Lokon et al, 2012). 272 KAPITOLA 8. UMĚNÍ Pěstování umění je velmi dobrým nástrojem k výchově noblesnějšího člověka, který má úctu ke skutečnostem, které jej přesahují, a zároveň si zachovává úctu ke svému okolí sociálnímu i materiálnímu. Tyto vztahy potvrzuje i historická zkušenost a není divu, že pěstování vztahu k umění bylo nedílnou a významnou součástí výchovy aristokracie. V určitém smyslu se tak potvrzuje Platonova myšlenka o výchově uměním jako o nejkrásnějším vychování (2005, 401a-d; Read, 1958). Pro sociální pedagogy přináší kategorie aktivit věnovaných umění rovněž určité riziko v podobě možného prohloubení sociální exkluze. Jak ukazuje např. Hughes (2000), může participace na uměleckých aktivitách sehrát klíčovou úlohu při formaci sociální identity a příslušnosti ke společenské vrstvě (May et al., 2020). Do jisté míry tak může společný zájem o umění působit na zvyšování vlastního sociálního statusu, vytváření rozdílů a napětí ve společnosti nebo vést k vytváření elity. V určitých krajních případech může umělecké vyjádření dokonce výrazně (a často negativně) ovlivňovat životní styl, zejména u mladých lidí (Atkinson, 2003; Perchtold-Stefan et al., 2022). Všechny tyto jevy samy o sobě nemusejí vést k ex-kluzi, nicméně patří mezi faktory, které exkluzi podporují. Naproti tomu lze umění pedagogicky využít i zcela opačným způsobem, totiž jako nástroj pro sociální začleňování vyloučených skupin do komunit a společenství. Umění tak může sloužit jako facilitátor sociální inkluze (Johnson et al., 2011). Problematika sociální inkluze se netýká pouze vyloučených domácích skupin, týká se například rovněž mladých lidí přicházejících jako migranti do nové země. Umělecké aktivity jim pomáhají jednak k výše zmíněnému začleňování, jednak v nacházení nové naděje a životní perspektivy (Lee et al., 2020). 213 KAPITOLA 9 Osobní aktivity, cestování, turismus a geografie 9.1 Obecná charakteristika a struktura kategorie Volnočasové aktivity zahrnuté do rozsáhlé kategorie osobní aktivity, cestování, turismus a geografie tvoří relativně heterogenní skupinu, kterou spojuje jediný společný jmenovatel, jímž je specificky prožívaná zkušenost vázaná především na vlastní osobu. Jedná se v naprosté většině případů o aktivity, které člověk může realizovat sám a nejsou, až na výjimky, nutně svázány s jinými osobami.1 Určitým těžištěm všech aktivit je v případě této kategorie vlastní osoba a její vnitřní potřeby. Z hlediska kvantitativního zastoupení se jedná o kategorii velmi významnou, ovšem s trvale klesajícím zastoupením. V roce 2009 představovaly aktivity v ní 23,99 % všech naměřených volnočasových aktivit, v roce 2019 klesl poměr zastoupení na 19,31 % a v roce 2021 na 18,24 %. Kategorie je jako celek v katalogu přítomná již od doby jeho vzniku, pouze při revizi v roce 2012 došlo k mírné úpravě názvů v souvislosti s vyřazením aktivit zaměřených na geografii. Jak se ukázalo, tento druh volnočasových činností se jednak dosud nevyskytl v dotaznících (vždy se jednalo o aplikovanou geografii v podobě turismu či cestování obecně) a jednak patří svým zaměřením spíše do oblasti přírodních věd. Ve verzi 4.3 došlo u kategorie k rozsahem drobné, leč dopadem významné změně. Z kategorie sport a hry do ní byly přesunuty aktivity 608 a 609, zaměřené na necílený poslech hudby a sledování televize, které tvoří významný podíl na volnočasových aktivitách vůbec (Stevenson, 2013). Tato změna byla důsledkem dlouhodobé diskuse nad významem a zařazením těchto aktivit, 1 Výjimku představují např. schůzky s partnerem (612), doučování (626) nebo procházky s přáteli (693). 275 9.1. OBECNÁ CHARAKTERISTIKA A STRUKTURA KATEGORIE přičemž hlavním impulsem pro přesun bylo zúžení kategorie 700 o dimenzi zábavy a její nové pojmenování sport a hry. Tím se pochopitelně rozšiřuje oblast, kterou kategorie osobní aktivity, cestování, turismus a geografie pokrývá, o nové obsahy a těžiště celé kategorie se vychyluje směrem k relaxačním aktivitám. Samotná kategorie volné zábavy, reprezentovaná zde právě necíleným sledováním masových médií, má zajímavou vnitřní estetickou strukturu, která do značné míry vysvětluje potřebu účasti na ní. Jak přesvědčivě ukazuje Alan McKee ve své stati The Aeste-tic System oj Entertainment, dobrá zábava musí být vždy vulgární,2 má (chytlavý) příběh, často je na pokračování. Má také šťastný konec, ale především je rychlá, hlučná a okázalá. Svými obsahy vyvolává silné emocionální reakce. Dobrá zábava je prostě zábavná. (McKee et al., 2012) Není tedy divu, že se volná zábava zejména v podobě nedleného sledování rádia či televize ocitá i v našem výzkumu na předních místech v oblíbenosti i četnosti. Celou kategorii tvoří v současné podobě osm podkategorií, které lze sumárně shrnout do tří větších oblastí podle zaměření. Do první oblasti patří podkategorie zaměřené na vlastní osobní život (610) (Attwood - Smith, 2013; Kelly - Freysinger, 2000) a konzumaci jídla a nápojů (630) (Finkelstein - Lynch, 2006; Yeomans - Crit-cher, 2013). Kromě těchto podkategorií bychom do této skupiny mohli zařadit také dvě všeobecné aktivity (608 a 609), zaměřené na necílený poslech hudby a sledování televize. Do druhé oblasti bychom mohli zařadit podkategorie práce a vzdělávání ve volném čase (620) a sběratelství (640) (Sivan, 2006; Stebbins, 2006), která se zaměřuje na osobní růst a rozvoj. Poslední ze tří oblastí potom tvoří podkategorie zaměřené na cestování, turismus a rozšiřování obzorů (Rojek - Urry, 1997), tedy turistika (650), cestování (660), pobyty v přírodě (680) a procházky ve volném čase (690). Tyto tři oblasti budeme podrobněji sledovat při rozboru vnitřní struktury kategorie ve vztahu k jednotlivým podskupinám. Stejně jako u předešlých kategorií je i u této zřejmé, že bude v budoucnu doplňována a není ani vyloučena změna její vnitřní struktury. Zejména podkategorie zaměřené na konzumace jídla a nápojů (630) a ty věnované turismu (650) a cestování (660) budou doplněny a zpřesněny konkrétními aktivitami. Pro tyto účely jsme hned v počáteční fázi tvorby katalogu dbali na jeho otevřenost zachováním dostatečného množství rezervovaných kódů aktivit. Tabulka 9.1: Deskriptívni statistika kategorie 600 - Osobní aktivity, cestování, turismus a geografie Aktivity v kategorii 600 - Osobní aktivity, cestování, turismus a geografie Kód aktivity Název aktivity n %v kat. "/ocelkem Rok měření 2009 600 Osobní aktivity, cestování, turismus a geo- 2084 100,00 23,99 608 grafie Poslouchání hudby nebo radia pro zábavu (necílené) 72 3,45 0,83 Zde nikoliv ve smyslu „sprostá", ale spíše všelidová, určená prostým lidem. Spíše se jedná o opak k činnostem noblesním. 276 KAPITOLA 9. OSOBNÍ AKTIVITY, CESTOVÁNÍ, TURISMUS A GEOGRAFIE Kód aktivity Název aktivity n %v kat. "/ocelkem 609 Sledování televize (necílené) 712 34,17 8,20 610 Osobní život 406 19,48 4,67 610 Osobní život 17 0,82 0,20 611 Sexuálni aktivity 74 3,55 0,85 612 Schůzky s partnerem/partnerkou 53 2,54 0,61 613 Péče o sebe 21 1,01 0,24 614 Nakupování 87 4,17 1,00 615 Lenošení 83 3,98 0,96 616 Relaxace 71 3,41 0,82 617 Sebeprezentační aktivity (selfies) — 620 Práce a vzdělávání ve volném čase 167 8,01 1,92 620 Práce a vzdělávání ve volném čase 72 3,45 0,83 621 Brigáda 16 0,77 0,18 625 Sebevzdělávání 76 3,65 0,87 626 Doučování 3 0,14 0,03 630 Konzumace jídla a nápojů 51 2,45 0,59 630 Konzumace jídla a nápojů 18 0,86 0,21 635 Konzumace návykových látek (kouření, pití alkoholu apod.) 33 1,58 0,38 640 641 Sběratelství Filatelie, sbírání známek 650 Turistika 178 8,54 2,05 650 Turistika 177 8,49 2,04 659 Geocaching 1 0,05 0,01 660 Cestování 146 7,01 1,68 680 681 682 683 Pobyt v přírodě Volný čas na zahradě Hra venku (bez bližšího určení) Organizované volnočasové aktivity v přírodě — 690 Procházky ve volném čase 352 16,89 4,05 690 Procházky ve volném čase 142 6,81 1,63 691 Procházky o samotě 4 0,19 0,05 692 Procházky v přírodě 116 5,57 1,34 693 Procházky s přáteli 14 0,67 0,16 694 Procházky se zvířaty 76 3,65 0,87 Rok měření 2019 600 Osobní aktivity, cestování, turismus a geografie 2092 100,00 19,31 608 Poslouchání hudby nebo radia pro zábavu (necílené) 93 4,45 0,86 609 Sledování televize (necílené) 181 8,65 1,67 610 Osobní život 699 33,41 6,45 610 Osobní život 24 1,15 0,22 611 Sexuální aktivity 167 7,98 1,54 612 Schůzky s partnerem/partnerkou 50 2,39 0,46 613 Péče o sebe 120 5,74 1,11 614 Nakupování 151 7,22 1,39 615 Lenošení 131 6,26 1.21 616 Relaxace 52 2,49 0,48 617 Sebeprezentační aktivity (selfies) 4 0,19 0,04 620 Práce a vzdělávání ve volném čase 134 6,41 1,24 620 Práce a vzdělávání ve volném čase 9 0,43 0,08 621 Brigáda 45 2,15 0,42 625 Sebevzdělávání 74 3,54 0,68 626 Doučování 6 0,29 0,06 630 Konzumace jídla a nápojů 130 6,21 1,20 217 9.1. OBECNÁ CHARAKTERISTIKA A STRUKTURA KATEGORIE Kód aktivity Název aktivity n %v kat. "/ocelkem 630 Konzumace jídla a nápojů 68 3,25 0,63 635 Konzumace návykových látek (kouření, pití alkoholu apod.) 62 2,96 0,57 640 Sběratelství 7 0,33 0,06 640 Sběratelství 5 0,24 0,05 641 Filatelie, sbírání známek 2 0,10 0,02 650 Turistika 179 8,56 1,65 650 Turistika 160 7,65 1,48 659 Geocaching 19 0,91 0,18 660 Cestování 132 6,31 1,22 680 Pobyt v přírodě 176 8,41 1,62 680 Pobyt v přírodě 30 1,43 0,28 681 Volný čas na zahradě 124 5,93 1,14 682 Hra venku (bez bližšího určení) 11 0,53 0,10 683 Organizované volnočasové aktivity v přírodě 11 0,53 0,10 690 Procházky ve volném čase 361 17,26 3,33 690 Procházky ve volném čase 64 3,06 0,59 691 Procházky o samotě 34 1,63 0,31 692 Procházky v přírodě 132 6,31 1,22 693 Procházky s přáteli 53 2,53 0,49 694 Procházky se zvířaty 78 3,73 0,72 Rok měření 2021 600 Osobní aktivity, cestování, turismus a geografie 2439 100,00 18,24 608 Poslouchání hudby nebo radia pro zábavu (necílené) 96 3,94 0,72 609 Sledování televize (necílené) 207 8,49 1,55 610 Osobní život 745 30,55 5,57 610 Osobní život 26 1,07 0,19 611 Sexuální aktivity 142 5,82 1,06 612 Schůzky s partnerem/partnerkou 58 2,38 0,43 613 Péče o sebe 143 5,86 1,07 614 Nakupování 147 6,03 1,10 615 Lenošení 112 4,59 0,84 616 Relaxace 114 4,67 0,85 617 Sebeprezentační aktivity (selfies) 3 0,12 0,02 620 Práce a vzdělávání ve volném čase 154 6,31 1,15 620 Práce a vzdělávání ve volném čase 12 0,49 0,09 621 Brigáda 54 2,21 0,40 625 Sebevzdělávání 78 3,20 0,58 626 Doučování 10 0,41 0,07 630 Konzumace jídla a nápojů 83 3,40 0,62 630 Konzumace jídla a nápojů 10 0,41 0,07 635 Konzumace návykových látek (kouření, pití alkoholu apod.) 73 2,99 0,55 640 Sběratelství 8 0,33 0,06 640 Sběratelství 5 0,21 0,04 641 Filatelie, sbírání známek 3 0,12 0,02 650 Turistika 204 8,36 1,53 650 Turistika 184 7,54 1,38 659 Geocaching 20 0,82 0,15 660 Cestování 101 4,14 0,76 680 Pobyt v přírodě 308 12,63 2,30 680 Pobyt v přírodě 45 1,85 0,34 681 Volný čas na zahradě 238 9,76 1,78 682 Hra venku (bez bližšího určení) 16 0,66 0,12 218 KAPITOLA 9. OSOBNÍ AKTIVITY, CESTOVÁNÍ, TURISMUS A GEOGRAFIE Kód aktivity Název aktivity n %v kat. "/ocelkem 683 Organizované volnočasové aktivity v prírode 9 0,37 0,07 690 Procházky ve volném čase 533 21,85 3,99 690 Procházky ve volném čase 60 2,46 0,45 691 Procházky o samotě 51 2,09 0,38 692 Procházky v přírodě 230 9,43 1,72 693 Procházky s přáteli 98 4,02 0,73 694 Procházky se zvířaty 94 3,85 0,70 9.2 Preference aktivit podle sociodemografických skupin 9.2.1 Kategorie jako celek Již na počátku analýz je třeba upozornit, že jak z hlediska závislosti na jednotlivých sledovaných faktorech, tak z hlediska hodnotových konsekvencí se jedná o kategorii výrazně neutrální, přičemž neutralita byla nejsilnější v roce 2009. Z hlediska genderové vyváženosti se ještě v roce 2009 jednalo o kategorii bez významných rozdílů mezi muži a ženami (tab. Cl), od roku 2019 je kategorie silně preferována ženami (tab. C.2, C.3). Věk je rovněž určujícím faktorem při volbě osobně zaměřených volnočasových aktivit. Dlouhodobý trend ukazuje, že se těmto aktivitám věnují spíše starší ročníky. V roce 2009 (tab. C.7) nacházíme pozitivní preference těchto činností u věkové skupiny 55-64 let, přičemž od roku 2019 (tab. C.8, C.9) se věková hranice posunula nad 65 let. Naopak mladší lidé a lidé ve středním věku se aktivitám v kategorii tolik nevěnují. Negativní preference jsme zaznamenali v roce 2009 u věkové skupiny 25-34 let a poté až v roce 2009 u věkových skupin 15-24 let a 35-44 let. Jak ukáže následná analýza podkategorií, tyto všeobecné závěry nelze aplikovat jednoduše v rámci celé kategorie a u dílčích podkategorií se preference značně liší. Kategorie osobních aktivit nebyla v roce 2009 významně vyhraněná ani vzhledem k dosaženému vzdělání (tab. C. 10). Vletech 2019 (tab. Cil) a2021 (tab. C.12) se závislosti na vzdělání projevily výrazněji a ukázalo se, že osobním aktivitám se více věnují lidé vyučení. V roce 2019 se navíc prokázala nízká preference tohoto druhu aktivit u vysokoškoláků. Faktor velikosti obce se ukázal jako jeden z nejméně významných, když volbu osobních aktivit ovlivňoval pouze v roce 2009 (tab. C.13). Přednost jim dávali obyvatelé měst se 2-5 tis. obyvatel a nejméně se jim věnovali lidé na vesnicích do 2 tis. obyvatel. Od roku 2019 se již žádné rozdíly podle velikosti obce v prožívání osobních volnočasových aktivit neprojevovaly (tab. C.14, C.15). Podle socioekonomického statusu je zřejmé, že volnočasovými aktivitami v kategorii osobní aktivity, cestování, turismus a geografie se nejčastěji zabývají lidé v důchodu, invalidním důchodu nebo na rodičovské dovolené. Nesmíme přitom zapomínat, že dominanci v kategorii mají dlouhodobě relaxační aktivity, turistika 279 9.2. PREFERENCE AKTIVIT PODLE SOCIODEMOGRAFICKÝCH SKUPIN a procházky, ale i sledování televize. Zmíněná skupina se přitom osobním aktivitám věnovala statisticky nejčastěji ve všech letech měření (tab. C.16, C.17 a C.18). Naproti tomu negativní postoje k osobním aktivitám se různily, v roce 2009 nebyla žádná sociodemografická skupina negativně vyhraněna, v roce 2019 se negativní vztah projevil u osob samostatně výdělečně činných a v roce 2021 u žáků a studentů. Poslední ze sledovaných sociodemografickýcli faktorů, rodinná situace, má rovněž velmi malý vliv na prožívání osobních aktivit. V roce 2009 nenacházíme žádná specifická vymezení (tab. C.19), v roce 2019 pouze silně zeslábl zájem u skupiny těch, kdo žijí s rodiči v úplné rodině (tab. C.20). Tento oslabený zájem přetrval i v roce 2021 (tab. C.21). 9.2.2 Proměny v podkategoriích Při pohledu na jednotlivé subkategorie lze hned zpočátku konstatovat, že jednota kategorie osobních aktivit je spíše zdánlivá a v jejím rámci probíhá rozdílné působení faktorových vlivů, které se pak často z pohledu celku vyruší a kategorie působí homogenně. Zajímavé je, že zatímco jako celek se kategorie vyhraňuje až v pozdějších měřeních, o to více je diverzifikovaná v roce 2009. Prvním a silně rozdělujícím faktorem je pohlaví (tab. 9.2). V roce 2009 zde nalezneme podkategorie vyhraněně mužské - konzumace jídla a nápojů (630) nebo osobní život (610), i když v této podkategorii není vyhraněnost tak ostrá. Naproti tomu mezi typicky ženské podkategorie patří procházky (690). V roce 2019 se vyhranění podle pohlaví vytrácí a statisticky významně se znovu projevuje až v roce 2021, ovšem pouze v jedné z podkategorii. Tou je konzumace jídla a nápojů (630) a patří opět mužům. Tabulka 9.2: Statisticky významné rozdíly v podkategoriích kategorie 600 - Osobní aktivity, cestování, turismus a geografie podle pohlaví respondentů (zahrnuty pouze podkategorie se stanovitelnou statistickou významností) Pohlaví Podkategorie 2009 2019 2021 (p = 0,0000) (p = 0,0635) (p = 0,0016) 600 - Osobní aktivity, ces- bez rozdílů — bez rozdílů tování, turismus a geogra- fie 610 - Osobní život Muž (+) — bez rozdílů Zena (—) 620 - Práce a vzdělávání bez rozdílů — bez rozdílů ve volném čase 630 — Konzumace jídla a Muž (+ + +) — Muž (+ + +) nápojů Zena (---) Zena (---) 650 - Turistika bez rozdílů — bez rozdílů 220 KAPITOLA 9. OSOBNÍ AKTIVITY, CESTOVÁNÍ, TURISMUS A GEOGRAFIE 660 - Cestování bez rozdílů — bez rozdílů 680 - Pobyt v přírodě bez rozdílů — bez rozdílů 690 - Procházky ve vol- Muž (---) — bez rozdílů ném čase Žena (+ + +) Věk (tab. 9.3), společně se vzděláním, patří mezi nejvíce stratifikující faktory u kategorie osobních aktivit. Všeobecné aktivity kategorie, jimiž jsou aktuálně poslech rozhlasu (608) a sledování televize (609), patří dlouhodobě mezi doménu nej-starší věkové skupiny nad 65 let, lidé mladší je tolik nepreferují - v roce 2009 se to týkalo skupiny 25-34 let, v roce 2019 skupiny 15-34 let a v roce 2021 dokonce věkové skupiny 15-44 let. Opačný trend je u podkategorie osobní život (610). Zde dominují s jistými výkyvy mladší lidé, zejména mladí dospělí. V roce 2009 tuto podkategorii silně preferovala skupina ve věku 15-34 let, v roce 2019 se věk poněkud posunul ke skupině 25-44 let a v roce 2021 se silné preference projevily pouze u věkové skupiny 25-34 let. Zajímavé je, že po deseti letech se vlastně jedná o stejnou populační skupinu, která sice zestárla, nicméně zájmy zachovala. Vývoj u subkategorie zaměřené na práci a vzdělávání ve volném čase (620) je podobný. Věkové skupiny 15-34 let ji preferovaly v roce 2009, skupina 15-24 let v letech 2019 a 2021. U obou zmiňovaných podkategorii se oslabení zájmu projevilo u vyšších ročníků. U podkategorie osobní život (610) v roce 2009 od 55 let výše, v letech 2019 a 2021 od 65 let výše. U podkategorie práce a vzdělávání ve volném čase (620) se snížení zájmu projevilo dříve. V roce 2009 již od 45 let výše, v roce 2019 od 45 do 64 let a v roce 2021 od 55 let výše. U konzumace jídla a nápojů (630) lze vidět rozdíly pouze v roce 2019, kdy byl posílen zájem u skupiny 25-34 let a oslaben u skupiny 65+. Podkategorie turistika (650) je zajímavá tím, že se jí v věnují spíše lidé ve středním věku. V roce 2009 se zvýšený zájem vyskytoval u věkových skupin 45-64 let, v roce 2019 u skupiny 55-64 let a v roce 2021 u skupiny 45-54 let. V letech 2009 a 2019 je i zde patrná zajímavá kontinuita, když oslabení zájmu provází v roce 2009 skupinu mladších lidí od 15 do 24 let a tento snížený zájem se o deset let později vyskytuje u skupiny 25-34 let. Pobyt v přírodě (680) naproti tomu uvádějí častěji nejstarší lidé ve věku 65 a více let, a to kontinuálně od roku 2019. Obdobně tato věková skupina preferovala v letech 2009 a 2019 podkategorii procházky (690). U posledně zmiňovaných podkategorii se naproti tomu vyskytuje výrazně snížený zájem v nejnižší věkové skupině 15-24 let. U pobytu v přírodě (680) se tento silný nezájem projevuje i v období mladší dospělosti věku (25-44 let v roce 2019, resp. 15-34 let v roce 2021). 227 9.2. PREFERENCE AKTIVIT PODLE SOCIODEMOGRAFICKÝCH SKUPIN Tabulka 9.3: Statisticky významné rozdíly v podkategoriích kategorie 600 - Osobní aktivity, cestování, turismus a geografie podle věku respondentů v intervalech po deseti letech (zahrnuty pouze podkategorie se stanovitelnou statistickou významností) Věk (po 10 letech) Podkategorie 2009 2019 2021 (p = 0,0000) (p = 0,0000) (p = 0,0000) 600 - Osobní aktivity, ces- 25-34 (---) 15-24 (-) 15-24 (—) tování, turismus a geogra- 65+ (+ + +) 25-34 (—) 25-34 (---) fie 65+ (+ + +) 35-44 (—) 65+ (+ + +) 610 - Osobní život 15-24 (+ + +) 25-34 (++) 25-34 (++) 25-34 (+ + +) 35-44 (+) 65+ (---) 55-64 (—) 65+ (---) 65+ (—) 620 - Práce a vzdělávání 15-24 (+ + +) 15-24 (+ + +) 15-24 (+ + +) ve volném čase 25-34 (++) 35-44 (—) 55-64 (-) 45-54 (-) 45-54 (—) 65+ (—) 55-64 (-) 55-64 (-) 65+ (---) 630 — Konzumace jídla a bez rozdílů 25-34 (++) bez rozdílů nápojů 65+ (-) 650 - Turistika 15-24 (---) 25-34 (-) 45-54 (+ + +) 45-54 (++) 55-64 (+) 65+ (---) 55-64 (+ + +) 660 - Cestování bez rozdílů 65+ (-) bez rozdílů 680 - Pobyt v přírodě bez rozdílů 15-24 (-) 15-24 (---) 25-34 (-) 25-34 (--) 35-44 (-) 65+ (+ + +) 65+ (++) 690 - Procházky ve vol- 15-24 (-) 15-24 (-) bez rozdílů ném čase 65+ (+) 65+ (+) Faktor vzdělání působí, jak již bylo naznačeno výše, rovněž značné rozdělení podkategorií v kategorii osobních aktivit (tab. 9.4). Asi není překvapením, že všeobecné aktivity sledování televize (609) a poslech radia (608) se více vyskytují u osob se základním vzděláním a u vyučených. Opačné preference těchto všeobecných aktivit bychom nalezli v roce 2009 u středoškoláků a vysokoškoláků a není bez zajímavosti, že v letech 2019 a 2021 se snížený zájem vyskytoval již pouze u vysokoškoláků. V podkategorii osobní život (610) se vztahy projevily prakticky opačně s tím, že v roce 2009 zde neexistovaly statistiky významné rozdíly mezi skupinami podle vzdělání. Zajímavou proměnou prošla podkategorie práce a vzdělávání ve volném čase (620), kterou v roce 2009 preferovali silně lidé s vysokou a střední školou. V roce 2019 se podkategorie stala naopak doménou lidí se základním vzděláním, přičemž se k nim připojili středoškoláci. Rok 2021 přinesl dokončení proměny vztahů a byl v něm pozitivní vztah pouze u skupiny lidí se základním vzdělání. Vůči podkategorii se rovněž dlouhodobě a kontinuálně vymezují lidé s výučním listem. U konzumace jídel a nápojů (630) nacházíme statisticky významné rozdíly 222 KAPITOLA 9. OSOBNÍ AKTIVITY, CESTOVÁNÍ, TURISMUS A GEOGRAFIE mezi různě vzdělanými lidmi pouze v podobě zvýšené preference této podkatego-rie u lidí vyučených. V dalších letech se postoj k aktivitám z hlediska dosaženého vzdělání neutralizoval. Z analýz dalších podkategorií stojí za zmínku negativní preference lidí se základním vzděláním v případě turistiky 650). Pobyt v přírodě (680) byl z hlediska vzdělání dlouhou dobu nevyhraněnou podkategorií, jen v roce 2021 se objevuje zvýšený zájem o aktivity pobytů v přírodě u vyučených v oboru. Poslední z podkategorií, procházky (690), má oproti ostatním dramatický vývoj, jelikož v roce 2009 o ni existoval snížený zájem u středoškoláků, v roce 2019 naopak zvýšený zájem u lidí vyučených a velmi překvapivé bylo oslabení tohoto zájmu v roce 2021. Tabulka 9.4: Statisticky významné rozdíly v podkategoriích kategorie 600 - Osobní aktivity, cestování, turismus a geografie podle dosaženého vzdělání respondentů (zahrnuty pouze podkategorie se stanovitelnou statistickou významností) Dosažené vzdělání Podkategorie 2009 2019 2021 (p = 0,0000) (p = 0,0000) (p = 0,0000) 600 - Osobní aktivity, cestování, turismus a geografie 610 - Osobní život Základní (++) Vyučení v oboru (+) Středoškolské (—) Vysokoškolské (—) bez rozdílů Základní (+ + +) Vyučení v oboru (+ + +) Vysokoškolské (—) Základní (—) Vyučení v oboru ("--) Vysokoškolské (++) Základní (+) Vyučení v oboru (—) Středoškolské (+) bez rozdílů bez rozdílů bez rozdílů Vyučení v oboru (+ + +) Vysokoškolské (—) Vyučení v oboru (") 620 - Práce a vzdělávání ve volném čase 630 — Konzumace jídla a nápojů 650 - Turistika 660 - Cestování Vyučení v oboru ("--) Středoškolské (++) Vysokoškolské (++) Vyučení v oboru (++) Základní (--) Středoškolské (+) bez rozdílů Základní (++) Vyučení v oboru (—) bez rozdílů Základní (--) bez rozdílů 680 - Pobyt v přírodě bez rozdílů bez rozdílů Vyučení v oboru (+ + +) Vysokoškolské (—) Vyučení v oboru (") 690 - Procházky ve volném čase Středoškolské (—) Vyučení v oboru (+) Vliv velikosti obce na rozdíly mezi subkategoriemi v rámci osobních aktivit byly prokazatelné pouze v roce 2009 (tab. 9.4), kdy sledování televize (609) a poslechu 223 9.2. PREFERENCE AKTIVIT PODLE SOCIODEMOGRAFICKÝCH SKUPIN rádia (608) věnovali pozornost zejména lidé ve středně velkých městech (60-150 tis. obyvatel), zatímco ve velkoměstech tomu bylo opačně. Obyvatelé těchto měst se naproti tomu více věnovali práci a vzdělávám ve volném čase (620). Z hlediska sníženého zájmu je třeba vzpomenout obyvatele menších měst (5-15 tis. obyvatel), kteří se méně věnovali osobním a relaxačním aktivitám (610), obyvatele vesnic do dvou tisíc obyvatel, kteří měli nižší zájem o práci a vzdělávání ve volném čase (620), a obyvatele velkoměst, méně se věnující procházkám (690). Jakkoliv byly tyto rozdíly v roce 2009 významné, společnost a možnosti lidí v malých obcích, městech i velkoměstech se za posledních deset let zjevně proměnily tak, že byly všechny rozdíly setřeny. Tabulka 9.5: Statisticky významné rozdíly v podkategoriích kategorie 600 - Osobní aktivity, cestování, turismus a geografie podle velikosti obce, v níž respondent žije (zahrnuty pouze podkategorie se stanovitelnou statistickou významností) Velikost obce Podkategorie 2009 2019 2021 (p = 0,0024) (p = 0,0580) (p = 0,1167) 600 - Osobní aktivity, ces- 60-150 tis. obyva- — — tování, turismus a geogra- tel (+) fie Více než 150 tis. obyvatel (---) 610 - Osobní život 5-15 tis. obyvatel — — (") 620 - Práce a vzdělávání Do 2 tis. obyvatel — — ve volném čase (") 15-60 tis. obyvatel (+) 630 — Konzumace jídla a bez rozdílů — — nápojů 650 - Turistika bez rozdílů — — 660 - Cestování bez rozdílů — — 680 - Pobyt v přírodě bez rozdílů — — 690 - Procházky ve vol- 60-150 tis. obyva- — — ném čase tel (—) Rozdíly panující mezi podkategoriemi v rámci osobních aktivit v závislosti na socioekonomické situaci byly prokazatelné pouze v roce 2009 a v roce 2021. Dlouhodobou konstantou tohoto vlivu je zvýšený zájem studentů a žáků o osobní aktivity a relaxaci (610). V roce 2021 se k nim se zvýšeným zájmem připojují rovněž zaměstnanci. Naopak u důchodců se zde projevil zvláštní rozdíl oproti směřování celé kategorie. Zatímco kategorii jako celku tato skupina vévodí, v preferencích subkategorie osobního života (610) naopak silně zaostává. Kromě výše popsaných dlouhodobějších trendů byl v roce 2009 zaznamenán pokles zájmu o televizi (609) 224 KAPITOLA 9. OSOBNÍ AKTIVITY, CESTOVÁNÍ, TURISMUS A GEOGRAFIE a rádio (608) u žáků a studentů. Stejná socioekonomická skupina projevovala snížený zájem o pobyt v přírodě v roce 2021. Tabulka 9.6: Statisticky významné rozdíly v podkategoriích kategorie 600 - Osobní aktivity, cestování, turismus a geografie podle socioekonomického statusu respondentů (zahrnuty pouze podkategorie se stanovitelnou statistickou významností) Socioekonomický status Podkategorie 2009 2019 2021 (p = 0,0001) — (p = 0,0000) 600 - Osobní aktivity, cestování, turismus a geografie 610 - Osobní život 680 - Pobyt v přírodě Žák/student ("--) Důchodce, invalidní důchodce nebo mateřská dovolená ( + + + ) Žák/student (+ + +) Důchodce, invalidní důchodce nebo mateřská dovolená (---) bez rozdílů — bez rozdílů Žák/student (+) Zaměstnanec (+) Důchodce, invalidní důchodce nebo mateřská dovolená (---) Žák/student ("--) Důchodce, invalidní důchodce nebo mateřská dovolená (+ + +) bez rozdílů 690 - Procházky ve volném čase bez rozdílů Ani rodinná situace nebyla tentokrát bez vlivu na uspořádání zájmu a rozdíly mezi podkategoriemi kategorie osobního života a cestování. Nej významnější rozdíly byly zaznamenány v roce 2009, kdy se paradoxně projevily rozdíly mezi těmi, kdo žijí v úplné rodině s rodiči a kdo žijí s prarodiči nebo v dětském domově. Posledně jmenovaní trávili více času bezcílným sledováním televize nebo poslechem rádia (608, 609). Zajímavý byl rovněž vývoj v podkategorii osobního života a relaxace (610). V roce 2009 zde byly poměrně jednoznačně rozprostřeny zájmy ve prospěch těch, kdo žijí s rodiči v úplné rodině. Naopak život s prarodiči nebo v dětském domově a následně život ve vlastní založené prokreační rodině tento druh aktivit ovlivňoval negativně. V roce 2019 zde došlo k poměrně významné, byť téměř skryté proměně. Pozitivně začali tyto aktivity prožívat ti, kdo žijí s prarodiči nebo v dětském domově - to je první významný posun ve způsobu výchovy a prožívání - a rovněž ti, kdo žijí v prokreační úplné rodině s dětmi - to je druhý významný posun. Patrně se i skupina rodičů začala více věnovat osobnímu životu a jeho rozvoji. Tento posun lze hodnotit kladně, pokud jím samozřejmě neutrpí péče o rodinu a děti. V rozumné míře může snížit hladinu stresu a zátěže v rodinách 225 9.3. HODNOTOVÉ KONSEKVENCE a přinést potřebný odpočinek zejména pracujícím rodičům hledajícím work-life balance (Gragnano et al., 2020). Tabulka 9.7: Statisticky významné rozdíly v podkategoriích kategorie 600 - Osobní aktivity, cestování, turismus a geografie podle rodinné situace respondentů (zahrnuty pouze podkategorie se stanovitelnou statistickou významností) Rodinná situace Podkategorie 2009 2019 2021 (p = 0,0000) (p = 0,0000) — 600 - Osobní aktivity, ces- Žije s rodiči bez bez rozdílů — tování, turismus a geogra- vlastní založené fie rodiny v úplné rodině (—) Žije s prarodiči, pěstouny nebo v dětském domově (+) 610 - Osobní život Žije s rodiči bez vlastní založené rodiny v úplné rodině (+ + +) Žije s prarodiči, pěstouny nebo v dětském domově C-) Žije ve vlastní založené úplné Žije s prarodiči, pěstouny nebo v dětském domově (++) Žije s partner-kou/em v manželství (---) Žije ve vlastní založené úplné rodině s dětmi rodině s dětmi (++) Žije ve vlastní založené neúplné rodině s dětmi (—) 690 - Procházky ve vol- Žije s rodiči bez bez rozdílů — ném čase vlastní založené rodiny v úplné rodině Žije ve vlastní založené neúplné rodině s dětmi (+) 9.3 Hodnotové konsekvence Na úvod přehledu hodnotových vazeb ke kategorii osobní aktivity, cestování, turismus a geografie je třeba předestřít, že se jedná o hodnotově nejvíce neutrální kategorii. Důvodem je silná vnitřní diverzifikace podkategorií a jak jsme mohli vidět z jejich ovlivňování faktory, existují zde značné rozdíly mezi zájmy jednotlivých sociodemografických skupin v populaci. 226 KAPITOLA 9. OSOBNÍ AKTIVITY, CESTOVÁNÍ, TURISMUS A GEOGRAFIE 9.3.1 Vztahy s cílovými hodnotami U cílových hodnot lidí, kteří se věnují osobním aktivitám a cestování ve volném čase, došlo v průběhu let ke značnému posunu preferencí. Nejedná se přitom o jejich proměnu a změnu v preferovaných hodnotách, ale o celkové zvýšení hodnotové citlivosti u lidí, prožívajících osobně a cestovatelsky zaměřené aktivity. Významný posun nastal zejména s nástupem pandemie covidu-19 a jejího vlivu na životy každého z nás. Pozitivní vztahy s cílovými hodnotami Jakkoliv je to zvláštní, v roce 2009 se u osob, které se věnují osobním aktivitám a cestování, neobjevují žádné pozitivní vztahy s cílovými hodnotami. V roce 2019 se již jedno silné pozitivní hodnotové vymezení objevuje, a to k hodnotě zdraví (tab. F.55). Rok 2021 přinesl další zcitlivění vazeb k cílovým hodnotám, když jsme identifikovali silné vazby vůči potěšení, životu plnému radosti (tab. F.20), štěstí (tab. F.40), životu v dostatku (ekonomickému zabezpečení) (tab. F.52), zdraví (tab. F.56) a bezpečnosti rodiny (tab. F.60). Omezíme-li se pouze na populaci mužů, ani zde nenacházíme žádné pozitivní vazby vůči cílovým hodnotám v roce 2009, nicméně v roce 2019 se již projevují pozitivní vztahy k hodnotám zdraví (tab. F.55) a bezpečnost rodiny (tab. F.59). Pozoruhodné je, že v roce 2021 se tyto vztahy u mužů vytrácejí a je zjevné, že nositelem pozitivních hodnotových vztahů v roce 2021 v celé populaci jsou spíše ženy než muži. I u populace žen však platí, že v roce 2009 neexistovalo žádné potvrzené pozitivní propojení mezi cílovými hodnotami a těmi ženami, které se věnují osobním aktivitám a cestování. V roce 2019 se projevil v ženské populaci jediný pozitivní vztah, a to k hodnotě potěšení, život plný radosti (tab. F.19). Až rok 2021 přináší silně pozitivní vztahy k hodnotám potěšení, život plný radosti (tab. F.20), štěstí (tab. F.40), život v dostatku (ekonomické zabezpečení) (tab. F.52) a bezpečnost rodiny (tab. F.60). V pozitivním spektru vztahů nacházíme ještě hodnotu zdraví (tab. F.56). Negativní vztahy s cílovými hodnotami Ve skupině negativních vymezení roku 2009 je výčet hodnotových vztahů vůči cílovým hodnotám rovněž prázdný. Až v roce 2019 se objevuje silně negativní vymezení vůči hodnotě věčný život (život po smrti), spása (tab. F.42) a také negativní vymezení vůči hodnotě prospěšný život (tab. F.22). Celkový hodnotový posun roku 2021 ve společnosti zjevně způsobil, že tyto dvě hodnoty, transcendentně a prosociálně zaměřené, z negativního vymezení vymizely a v roce 2021 neexistovaly žádné další negativní hodnotové vazby. 227 9.3. HODNOTOVÉ KONSEKVENCE U samostatné skupiny mužů existoval již v roce 2009 jediný hodnotový vztah, a to silně negativní vymezení vůči hodnotě aktivní vzrušující život, zábava (tab. F.47) V roce 2019 se hodnotové vazby posunuly a v negativním spektru u mužů nacházíme pouze silně negativní vymezení vůči hodnotě věčný život (život po smrti), spása (tab. F.42). Rok 2021 byl u skupiny mužů rokem úplné hodnotové neutrality s cílovými hodnotami jak v pozitivním, tak v negativním smyslu. Stejně jako u celé populace se ani u skupiny žen v roce 2009 neobjevovala žádná negativní hodnotová vymezení. Až v roce 2019 se projevily negativní vazby k hodnotám věčný život (život po smrti), spása (tab. F.42) a prospěšný život (tab. F.22). Tato negativní vymezení však v roce 2021 mizí a žádná nová se neobjevují. Přehled vývoje vztahů cílových hodnot vůči kategorii Tabulka 9.8: Změny vztahů mezi kategorií volnočasových aktivit 600 - Osobní aktivity, cestování, turismus a geografie a cílovými hodnotami v letech 2009, 2019 a 2021 Hodnota Pohlaví 2009 2019 (změna) 2021 (změna) Blaho národa společně neutrální neutrální neměřeno muži neutrální neutrální neměřeno ženy neutrální neutrální neměřeno Kamarádství, přátelství společně neutrální neutrální neutrální muži neutrální neutrální neutrální ženy neutrální neutrální neutrální Zralá láska společně neutrální neutrální neutrální muži neutrální neutrální neutrální ženy neutrální neutrální neutrální Mír ve světě společně neutrální neutrální neměřeno muži neutrální neutrální neměřeno ženy neutrální neutrální neměřeno Moudrost společně neutrální neutrální neutrální muži neutrální neutrální neutrální ženy neutrální neutrální neutrální Péče o milované osoby společně neutrální neutrální neměřeno muži neutrální neutrální neměřeno ženy neutrální neutrální neměřeno Pocit osobní jistoty společně neutrální neutrální neměřeno muži neutrální neutrální neměřeno ženy neutrální neutrální neměřeno Potěšení, život plný radosti společně neutrální neutrální ++ (t) muži neutrální neutrální neutrální ženy neutrální + (t) ++ (t) Prospěšný život společně neutrální -a) neměřeno muži neutrální neutrální neměřeno ženy neutrální -a) neměřeno Rovnost příležitostí (sociální společně neutrální neutrální neutrální rovnost) muži neutrální neutrální neutrální ženy neutrální neutrální neutrální Sebeúcta společně neutrální neutrální neutrální muži neutrální neutrální neutrální ženy neutrální neutrální neutrální 228 KAPITOLA 9. OSOBNÍ AKTIVITY, CESTOVÁNÍ, TURISMUS A GEOGRAFIE Společenské uznání společně neutrální neutrální neutrální muži neutrální neutrální neutrální ženy neutrální neutrální neutrální Krása v prírode nebo umění společně neutrální neutrální neutrální muži neutrální neutrální neutrální ženy neutrální neutrální neutrální Svoboda společně neutrální neutrální neutrální muži neutrální neutrální neutrální ženy neutrální neutrální neutrální Štěstí společně neutrální neutrální ++ (t) muži neutrální neutrální neutrální ženy neutrální neutrální ++ (t) Věčný život (život po smrti), společně neutrální --(i) neutrální (t) spása muži neutrální --(i) neutrální (t) ženy neutrální --(i) neutrální (t) Vnitřní harmonie, soulad společně neutrální neutrální neutrální muži neutrální neutrální neutrální ženy neutrální neutrální neutrální Aktivní vzrušující život, zábava společně neutrální neutrální neutrální muži -- neutrální (t) neutrální ženy neutrální neutrální neutrální Život v dostatku (ekonomické společně neutrální neutrální ++ (t) zabezpečení) muži neutrální neutrální neutrální ženy neutrální neutrální ++ (t) Přijetí ostatními, pocit sounále- společně neměřeno neutrální neutrální žitosti muži neměřeno neutrální neutrální ženy neměřeno neutrální neutrální Zdraví společně neměřeno ++ ++ muži neměřeno + neutrální (l) ženy neměřeno neutrální + (t) Národní bezpečnost společně neměřeno neutrální neutrální muži neměřeno neutrální neutrální ženy neměřeno neutrální neutrální Bezpečnost rodiny společně neměřeno neutrální ++ (t) muži neměřeno + neutrální (J,) ženy neměřeno neutrální ++ (t) 9.3.2 Vztahy s instrumentálními hodnotami Preference instrumentálních hodnot u osob, které se věnují osobním aktivitám a cestování, jsou ještě méně vyhraněné než v případě hodnot cílových. Statisticky významných vazeb existuje poměrně málo, a co je příznačné, všechny jsou negativní. Nemá proto význam členit vztahy vůči instrumentálním hodnotám na pozitivní a negativní, jak tomu bylo u předchozích a bude i u následujících kategorií. Měření v roce 2009 přineslo napříč celou populací jediný prokazatelný negativní vztah těch, kdo se věnují osobním aktivitám a cestování ve volném čase, a to vůči hodnotě čestnost a pravdivost (tab. F.63). V roce 2019 toto vymezení mizí, nicméně objevují se jiná. Silně negativní je vymezení vůči hodnotě tvořivost (tab. F.115), které je jako jediné zachováno i v roce 2021 (tab. F.116). Kromě této silně negativní vazby existovaly v roce 2019 ještě dva negativní vztahy vůči hodnotám víra, schopnost důvěřovat (tab. F.98) a vysoké nároky, požadavky vůči životu (tab. F.104) 229 9.3. HODNOTOVÉ KONSEKVENCE V populaci mužů, věnujících se osobním aktivitám a cestování, se poněkud překvapivě objevují negativní vazby vůči instrumentálním hodnotám již v roce 2009. Konkrétně se jednalo o hodnoty nesmiřitelnost s nedostatky (svými nebo/i druhých) (tab. F.67) a otevřenost, vstřícnost, ochota pochopit odlišné stanovisko (tab. F.82), které se v dalších měřeních již neopakují. Vzhledem k poněkud individualistickému charakteru kategorie však nejsou nijak překvapivé. V roce 2019 se již objevuje silně negativní vazba na hodnotu tvořivosti (tab. F.115), posílená negativními vazbami vůči hodnotám odvaha zastávat své názory, asertivita (tab. F.76) a víra, schopnost důvěřovat (tab. F.98). V roce 2021 bylo spektrum negativních vztahů rozšířeno. Poněkud nečekaně se v silně negativním vymezení objevuje hodnota vychovanost (taktnost, zdvořilost) (tab. F.102). Další vztahy nejsou již tak silně vymezeny, ale přesto jsou významně negativní vůči instrumentálním hodnotám schopnost (úspěšnost v jednání), kompetentnost (tab. F.96), vzdělanost (tab. F.107), tvořivost (tab. F.116) a cílevědomost, ambice, ctižádostivost (tab. F.118). U žen, věnujících se osobním aktivitám a cestování, byly v roce 2009 zjištěny negativní vazby s hodnotami čestnost a pravdivost (tab. F.63) a dodržování závazků (tab. F.65). Hodnota čestnost a pravdivost nabyla vlivu právě u skupiny žen a posléze se díky nim projevila i u měření napříč populací. V roce 2019 již obě dříve identifikované vazby mizí a objevuje se stabilní silně negativní vazba na hodnotu tvořivost (tab. F.115), která přetrvává i v roce 2021 (tab. F.116). Přehled vývoje vztahů instrumentálních hodnot vůči kategorii Tabulka 9.9: Změny vztahů mezi kategorií volnočasových aktivit 600 - Osobní aktivity, cestování, turismus a geografie a instrumentálními hodnotami v letech 2009, 2019 a 2021 Hodnota Pohlaví 2009 2019 (změna) 2021 (změna) Citlivost společně neutrální neutrální neměřeno muži neutrální neutrální neměřeno ženy neutrální neutrální neměřeno Čestnost a pravdivost společně - neutrální (t) neměřeno muži neutrální neutrální neměřeno ženy - neutrální (t) neměřeno Dodržování závazků společně neutrální neutrální neměřeno muži neutrální neutrální neměřeno ženy - neutrální (t) neměřeno Nesmiřitelnost s nedostatky společně neutrální neutrální neměřeno (svými nebo/i druhých) muži - neutrální (t) neměřeno ženy neutrální neutrální neměřeno Nezávislost, samostatnost společně neutrální neutrální neutrální muži neutrální neutrální neutrální ženy neutrální neutrální neutrální Zodpovědnost, svědomitost společně neutrální neutrální neutrální muži neutrální neutrální neutrální ženy neutrální neutrální neutrální Odvaha zastávat své názory, společně neutrální neutrální neutrální asertivita muži neutrální -a) neutrální (t) ženy neutrální neutrální neutrální 230 KAPITOLA 9. OSOBNÍ AKTIVITY, CESTOVÁNÍ, TURISMUS A GEOGRAFIE Optimismus společně neutrální neutrální neměřeno muži neutrální neutrální neměřeno ženy neutrální neutrální neměřeno Pevná vůle společně neutrální neutrální neměřeno muži neutrální neutrální neměřeno ženy neutrální neutrální neměřeno Otevřenost, vstřícnost, ochota společně neutrální neutrální neutrální pochopit odlišné stanovisko muži - neutrální (t) neutrální ženy neutrální neutrální neutrální Přesnost, řád v činnosti společně neutrální neutrální neměřeno muži neutrální neutrální neměřeno ženy neutrální neutrální neměřeno Racionálnost, schopnost logicky společně neutrální neutrální neměřeno myslet muži neutrální neutrální neměřeno ženy neutrální neutrální neměřeno Disciplinovanost, sebeovládání společně neutrální neutrální neutrální muži neutrální neutrální neutrální ženy neutrální neutrální neutrální Trpělivost společně neutrální neutrální neměřeno muži neutrální neutrální neměřeno ženy neutrální neutrální neměřeno Schopnost (úspěšnost v jed- společně neutrální neutrální neutrální nání), kompetentnost muži neutrální neutrální -a) ženy neutrální neutrální neutrální Víra, schopnost důvěřovat společně neutrální -a) neutrální (t) muži neutrální -a) neutrální (t) ženy neutrální neutrální neutrální Vychovanost (taktnost, zdvoři- společně neutrální neutrální neutrální lost) muži neutrální neutrální --(i) ženy neutrální neutrální neutrální Vysoké nároky, požadavky vůči společně neutrální -a) neměřeno životu muži neutrální neutrální neměřeno ženy neutrální neutrální neměřeno Vzdělanost společně neutrální neutrální neutrální muži neutrální neutrální -a) ženy neutrální neutrální neutrální Čistota (v morální smyslu) společně neměřeno neutrální neutrální muži neměřeno neutrální neutrální ženy neměřeno neutrální neutrální Poslušnost, oddanost společně neměřeno neutrální neutrální muži neměřeno neutrální neutrální ženy neměřeno neutrální neutrální Tvořivost společně neměřeno muži neměřeno "(t) ženy neměřeno -- -- Cílevědomost, ambice, ctižá- společně neměřeno neutrální neutrální dostivost muži neměřeno neutrální -a) ženy neměřeno neutrální neutrální Odvaha, statečnost, vyhledá- společně neměřeno neutrální neutrální vání dobrodružství muži neměřeno neutrální neutrální ženy neměřeno neutrální neutrální Odpuštění společně neměřeno neměřeno neutrální muži neměřeno neměřeno neutrální ženy neměřeno neměřeno neutrální Empatie společně neměřeno neměřeno neutrální muži neměřeno neměřeno neutrální ženy neměřeno neměřeno neutrální 231 9.3. HODNOTOVÉ KONSEKVENCE Laskavost společně neměřeno neměřeno neutrální muži neměřeno neměřeno neutrální ženy neměřeno neměřeno neutrální Spolupráce společně neměřeno neměřeno neutrální muži neměřeno neměřeno neutrální ženy neměřeno neměřeno neutrální 9.3.3 Význam hodnotových konsekvencí pro kategorii Hodnotit důsledky hodnotových konsekvencí u kategorie volnočasových aktivit, která s hodnotami interaguje pouze minimálně, je samo o sobě obtížné. Nabízí se však několik důležitých souvislostí, které je při hodnocení potřeba zvážit. Interakce s hodnotami jsou v případě osobních aktivit a cestování sice minimální, nejsou však nulové. Především je třeba vyzvednout zvýšené preference hodnoty zdraví. Odpočinek a relaxaci, zejména ve spojení s pobytem v přírodě a turistikou, si jistě mnozí lidé spojují se zdravým životním stylem. Také zmenšující se podíl pasivně tráveného volného času sledováním televize či poslechem rádia může mít vliv na utváření vztahu vůči hodnotě zdraví. U žen je potřeba vzpomenout také vztah k hodnotě potěšení, život plny radosti, která se jako jediná další projevuje kontinuálně pozitivně ve vztahu ke kategorii. Zcela jiná situace je u instrumentálních hodnot, kde jediný dlouhodobý vztah k hodnotám se projevuje vůči hodnotě tvořivost. Aktivity v kategorii jednoduše nevyžadují kreativní přístup (i když ani zde to neplatí úplně) a jsou vnímána skutečně jako odpočinkové. Tím ovšem rovněž naplňují jeden ze základních rysů volného času, jímž je relaxace. Jedná se dokonce o rys, který je společný prakticky všem definicím a vymezením volného času. Nalezneme jej jak u Maxe Kaplana, tak u Joffre Dumazediera (Dumazedier, 1974; Kaplan, 1975). Aspekt osvobození či relaxace je vlastní spíše (avšak nikoliv výlučně!) tomu druhu volného času, který R. Stebbins nazývá příležitostným volným časem (casual leisure). Jedná se tedy o protipól či doplnění tzv. angažovaného volného času (serious leisure) (Elkington - Stebbins, 2014; Stebbins, 2012). I ty aktivity ve volném čase, které nepatří k angažovanému nebo aktivnímu volnému času, mají v životě člověka své nezastupitelné místo. Je totiž zřejmé, že odpočinek nemusí ani nemůže být vždy pouze aktivní. Člověk si - lapidárně řečeno - potřebuje „odpočinout" i od aktivního volného času, má-li jej jindy prožívat opravdově.3 Také se ukazuje, že hodnotové vazby jsou vlastní spíše aktivnímu 3 Dovolíme si na tomto místě připomenout biblický příběh z Nového zákona o svatbě v Káně Galilejské (Jan 2, 1-11). Výjimečně však pomiňme klíčovou událost zázraku proměny vody ve víno, ale pokusme se soustředit na dění v průběhu svatby. Mnoho toho o něm nevíme, patrně proto, že se ničím nelišil od zcela běžné svatby plné radostného veselí domácích i hostů. Ježíš a jeho učedníci byli na tuto svatbu také pozváni. To, na co chceme upozornit, je skutečnost, že kromě vyžádaného zázraku s vínem Ježíš na této svatbě vůbec nepůsobil jako Boží syn či Mesiáš, ale jako úplně obyčejný host, který se radoval s přáteli, pravděpodobně pil i víno. Prostě odpočíval a bavil se. Pro odpočinek a zábavu bylo nakonec důležité i proměnění vody 232 KAPITOLA 9. OSOBNÍ AKTIVITY, CESTOVÁNÍ, TURISMUS A GEOGRAFIE a angažovanému prožívání volného času, než tomu příležitostnému. Absence angažovanosti je přitom u často povrchně prožívaných aktivit v této kategorii příznačná. Zjevně zde narážíme na potřebu rozlišení a v budoucím výzkumu bude nezbytné na toto rozlišení navázat novými metodami měření. 9.4 Pedagogické výzvy Zdá se, že kategorie volnočasových aktivit z oblasti osobních zájmů, cestování a turismu tvoří ve vztahu k hodnotám určitou výjimku. Zatímco v ostatních kategoriích jsme vždy hledali jejich pozitivní či negativní souvislosti s těmi či oněmi hodnotami jako východiska pro pedagogické působení, pokusíme se u této kategorie o postup opačný. Moudrost pedagogického působení podle našeho názoru nespočívá pouze v samotném vedení vychovávaných, nýbrž také v jeho správném načasování. Proto v případě osobních aktivit a odpočinkových činností lze doporučit pouze možná usměrnění tehdy, zacházejí-li vykonávané aktivity za hranice sobectví nebo jestliže se vykonávané činnosti stávají natolik pravidelnými, že hraničí se závislostí nebo čistou leností. Osobní svoboda a pocit volnosti, který přináší zkoumaná kategorie aktivit, plně koresponduje s vnímáním volného času jako subjektivně prožívaného stavu mysli tak, jak jej rozlišil J. Neulinger (1983). Je přitom lhostejné, zda toto vnitřní prožívání spočívá ve vykonané námaze odměněné krásným pohledem ze zdolané hory nebo v chuti k další práci po vydatném odpočinku. Je však podle našeho názoru vždy určitým druhem soukromého „svátku" v jinak povinnostmi a závazky nabitém životě.4 Aby byla zachována podstata svátku, musí být zachována i jeho relativní výjimečnost. Pokud jsou ovšem chvíle úplné volnosti a výsostných osobních aktivit vnímány jako druh odměny a svátku, potom je nelze než doporučit jako zdroj nové inspirace a načerpání nových sil, protože tyto události, důležité pro jednotlivce i pro celou civilizaci, jsou významnou „dílnou lidskosti" (Pernecký -Lůck, 2012). V pozoruhodné a výjimečné kategorii osobních aktivit, cestování a turismu stojí z hlediska pedagogických výzev za bližší povšimnutí poněkud zvláštní a vymykající se podkategorie práce a vzdělávání ve volném čase (520). Jako pedagogickou výzvu v oblasti volného času ji na samotném počátku postindustriální doby vizionářsky rozpoznal již R. Hutchins (1971). Sebevzdělávání, vzdělávání druhých a práce ve volném čase patří z hlediska osobního rozvoje a rozvoje sociálních dovedností k vysoce pozitivním způsobům prožívání volného času. Zejména v oblasti vzdělávacích ve víno. Málokdy si uvědomujeme, že Ježíšovo působení začalo tak na první pohled „nedůstojným", až „zbytečným" zázrakem, který učinil vlastně ve svém volném čase. 4 O tom, že potřeba slavení je antropologickou konstantou reflektovanou již od doby antiky, svědčí velmi výmluvně jeden z mála dochovaných výroků řeckého filosofa Démokrita z Abdér: „Dlouhý život bez slavností je jako dlouhá cesta bez hospod." 233 9.4. PEDAGOGICKÉ VÝZVY aktivit ve volném čase se jedná o dlouhodobě zkoumaný fenomén a vztah vzdělávaní a volného času je jedním z klíčových témat v teorii volného času (Sivan, 2006). Jak v případě vzdělávání a sebevzdělávání, tak i případě práce ve volném čase se jedná o aktivity s mimořádným pedagogickým potenciálem, které mají významný dopad nejen na vlastní rozvoj těch, kdo se jim věnují, ale samozřejmě ovlivňují také osobnosti vychovávaných a působí tak na rozvoj celé společnosti. Prakticky výlučně, snad s výjimkou příležitostných brigád, se jedná o aktivity, které spadají do kategorie angažovaného volného času (Elkington - Stebbins, 2014; Stebbins, 2012). Bohužel v letech 2019 a 2021 jsme zaznamenali relativní pokles zájmu o tuto skupinu aktivit. Z 1,92 % ze všech naměřených aktivit v roce 2009 klesl podíl pracovních aktivit na 1,24 % v roce 2019 a dokonce na 1,15 % v roce 2021. Pokles v roce 2021 by mohl být samozřejmě dán změnami v důsledku pandemie, nicméně kontinuální pokles od roku 2009 je spíše varovným signálem. Je pravdou, že celkově podíl kategorie na struktuře volného času v populaci klesá, nicméně v rámci kategorie se pozornost přesouvá spíše k důrazu na osobní aktivity a relaxaci. Zdá se nám proto zvláště důležité v rámci pedagogického působení ve volném čase revitalizovat sebe vzdělávací, vzdělávací a pracovní aktivity a zahájit jejich podporu. Mnozí vychovatelé i rodiče tak jistě činí zcela intuitivně, nicméně zdá se, že je namístě rovněž podpora systémová či projektová. Kromě jiných vnímáme tři významné benefity, které by tato podpora přinesla: 1. pomáhala by naplňovat vizi tzv. učící se společnosti, tedy společnosti, v níž se postupně proměňuje podoba primárního vzdělávání směrem k přípravě na proces celoživotního učení, a celoživotní vzdělávání se tak stává klíčem k úspěchu jednotlivců i celých společností (srov. Ramsay, 2014), 2. prostřednictvím aktivit v rámci angažovaného volného času by napomáhala rozvoji vlastní identity a rovněž by mohla vést k propojení volného času a optimální volby práce, která by naplňovala dříve užívaného českého slova povolám; někteří teoretici volného času nazývají tuto optimálně zvolenou práci jako devotee work (Stebbins, 2012), ve volném překladu práci, které je člověk skutečně oddaný a jež je pro něj vysněnou prací naplňující smyslem jeho život, 3. vzdělávací a pracovní aktivity ve volném čase mohou být rovněž rozšířením či doplněním pracovních zájmů a jejich dalším naplňováním ve volném čase, kdy např. odborníci ve svých oborech vedou ve volném čase zájmové kroužky a pracují tak ve prospěch rozvoje vlastního oboru; podpora těchto aktivit by bezesporu napomáhala rozvoji řady oborů, zejména tam, kde hrozí výrazný pokles zájmu nových potenciálních zaměstnanců a v důsledku toho ekonomický útlum. 234 KAPITOLA 9. OSOBNÍ AKTIVITY, CESTOVÁNÍ, TURISMUS A GEOGRAFIE Nemalou roli při podpoře práce a vzdělávání ve volném čase sehrává také dobro-volnictví. Z hlediska uspořádání katalogu volného času spadá dobrovolnictví pod sociálni aktivity (860), nicméně zde se s kategorií osobních aktivit do značné míry překrývá (Nicols et al., 2013). Teze o rozšíření vlastní práce do sféry volného času se často uvádí také v kontextu tzv. kulturního turismu a cestování, kdy lidé rozšiřují vlastní obzory ve volném čase (Richards, 2013) a napomáhají tak rozvoji vlastních pracovních kompetencí. 235 KAPITOLA 10 Sport a hry 10.1 Obecná charakteristika a struktura kategorie Kategorie volnočasových aktivit sport a hry je tvořena dvěma relativně obtížně stratifikovatelnými, ale přesto k sobě patřícími oblastmi. Největší z těchto oblastí je sport a sportovní aktivity (aktivity 701, 703 a podkategorie 710-790), jež samy 0 sobě obsahují nemalou rozvětvenost. Druhou kategorií jsou hry s výjimkou her počítačových, jejichž vnitřní třídění rovněž není snadným úkolem. Jejich třídění je zahrnuto v obecných aktivitách kategorie (aktivity 702 a 704-707). Sporty všeobecně jsou pokládány za nedílnou a významnou součást volnočasových aktivit v současnosti i minulosti (Jarvie, 2012; Kelly - Freysinger, 2000). Pro jejich oblíbenost je zjevně významná skutečnost, že přinášejí svým aktérům mnoho příjemných zážitků v oblasti ryze osobní i sociální (Pringle et al., 2015; Wellard, 2014). Zájem o sporty a hry potvrzuje i fakt, že se jedná o významně zastoupenou kategorii v rámci našeho výzkumu, a to ve všech třech letech měření. V roce 2009 tvořil podíl kategorie 18,85 % z celkového počtu naměřených aktivit, v letech 2019 poklesl na 14,28 % a není bez zajímavosti, že v roce 2021 zájem o sporty přetrval1 a dokonce mírně vzrostl na 14,89 %. Sporty lze podle některých autorů považovat za jednu z nedílných složek demokratické společnosti vůbec, ne-li dokonce za školu demokracie (Christesen, 2012). Klíčovou roli sehrává sport rovněž při kritickém hledání jednoty v rámci různých sociálních a hodnotových systémů (Giulianotti, 2011). Otázkou tedy nebylo, zda 1 Zachování podílu zde připisujeme především důrazu na zahrnutí všech, i dlouhodobě a sezónně pěstovaných aktivit v rámci výzkumu. Sporty tak byly uváděny i v době, kdy byla zavedena protipandemická opatření. 237 70.7. OBECNÁ CHARAKTERISTIKA A STRUKTURA KATEGORIE sporty zařadit do katalogu, ale spíše jakým způsobem je klasifikovat. Možností třídění existuje samozřejmě mnoho, nicméně naším cílem bylo kategorizovat sporty pokud možno tak, aby nejen zahrnovaly příbuzné skupiny sportů, ale také aby reprezentovaly určitý přístup ke sportovním aktivitám. Naše třídění tedy vychází jak ze standardních zdrojů (např. Levinson - Christensen, 1996), tak také z průzkumu různých členění na sportovně zaměřených fakultách či odděleních našich i zahraničních univerzit a v neposlední řadě také z průzkumu členění na stránkách sportovních asociací. Třídění jednotlivých skupin her bylo jednodušší, jelikož neobsahuje tolik stupňů a podskupin, nicméně postup při vytváření seznamu byl analogický. Stejně jako u jiných kategorií, i zde platí zásada, že klasifikace není úplná. Bude-li v budoucnu potřeba ji rozšířit či změnit, je to vzhledem k danému systému uspořádání možné. Z hlediska detailnějšího rozlišení her a sportů bude patrně nezbytné osamostatnit hry od všeobecné aktivity sporty a od fandění klubům, jakkoliv bylo dosavadní rozlišení systematicky správné. Dosavadní uspořádání totiž narušuje možnost analýzy her jako samostatné podkategorie. Tabulka 10.1: Deskriptívni statistika kategorie 700 - Sport a hry Aktivity v kategorii 700 - Sport a hry Kód aktivity Název aktivity n %v kat. "/ocelkem Rok měření 2009 700 Sport a hry 1638 100,00 18,85 701 Sporty všeobecně 250 15,26 2,88 702 Hry obecně 13 0,79 0,15 703 Fandění oblíbeným klubům 11 0,67 0,13 704 Logické a pamětní hry 44 2,69 0,51 705 Deskové hry 8 0,49 0,09 706 Strategické hry (šachy, paintball) 17 1,04 0,20 707 Karetní a hazardní hry, herní automaty 6 0,37 0,07 710 Kolektivní sporty 172 10,50 1,98 710 Kolektivní sporty 4 0,24 0,05 711 Fotbal + nohejbal 87 5,31 1,00 712 Basketbal, házená a volejbal 40 2,44 0,46 713 Lední hokej 17 1,04 0,20 714 Hokejové varianty — pozemní hokej, florbal 18 1,10 0,21 715 Pálkovači sporty - baseball, cricket, softbal 2 0,12 0,02 717 Ragby, americký fotbal — 719 Ostatní kolektivní sporty 4 0,24 0,05 720 Individuální sporty 116 7,08 1,34 720 Individuální sporty 55 3,36 0,63 721 Jóga a příbuzné druhy cvičení 18 1,10 0,21 722 Aerobic 30 1,83 0,35 723 Lehká atletika 12 0,73 0,14 724 Gymnastika — 725 Běh 1 0,06 0,01 726 Nordic walking, sportovní chůze — 727 Chůze po provaze, slackline — 729 Mažoretky, roztleskávačky — 730 Míčové sporty 64 3,91 0,74 730 Míčové sporty 5 0,31 0,06 238 KAPITOLA 10. SPORT A HRY Kód aktivity Název aktivity n %v kat. %celkem 731 Tenis 22 1,34 0,25 732 Stolní tenis 10 0,61 0,12 733 Badminton 8 0,49 0,09 734 Squash 13 0,79 0,15 735 Golf 1 0,06 0,01 739 Ostatní míčové sporty 5 0,31 0,06 740 Vodní a vzdušné sporty 240 14,65 2,76 740 Vodní a vzdušné sporty 3 0,18 0,03 741 Plavání a potápění 234 14,29 2,69 742 Surfovaní, windsurfing a jachtaření 3 0,18 0,03 743 Veslování, pádlování, rafting — 749 Otužování — 750 Zimní sporty 107 6,53 1,23 751 Bruslení — 752 Lyžování a snowboarding — 753 Sáňkování a bobování — 760 Bojová umění, silové a úpolové sporty 22 1,34 0,25 761 Posilování, fitness — 770 Sporty zaměřené na přesnost 22 1,34 0,25 770 Sporty zaměřené na přesnost 3 0,18 0,03 771 Střelba a lukostřelba — 772 Bowling a kuželky 13 0,79 0,15 773 Kulečník a biliard 6 0,37 0,07 774 Pentank a lední metaná (curling) — 775 Šipky — 780 Ostatní sporty 546 33,33 6,28 780 Ostatní sporty 28 1,71 0,32 781 Motoristický sport 22 1,34 0,25 782 Jezdectví, závody a trénink zvířat 14 0,85 0,16 783 Letecký sport, parašutismus a paragliding 2 0,12 0,02 784 Cyklistika 302 18,44 3,48 785 Jízda na kolečkových bruslích, skateboar- 20 1,22 0,23 ding 786 Horolezectví 13 0,79 0,15 787 Balet — 788 Sportovní tanec 77 4,70 0,89 789 Ostatní nezařazené sporty 68 4,15 0,78 790 Sledování sportů a dění okolo sportu — 791 Návštěvy sportovních utkání — 792 Sledování sportů v televizi nebo na inter- — netu 793 Sportovní statistiky — 794 Trenérství — 795 Fandění oblíbeným klubům — 796 Rozhodcování — Rok měření 2019 700 Sport a hry 1547 100,00 14,28 701 Sporty všeobecně 158 10,21 1,46 702 Hry obecně 18 1,16 0,17 703 Fandění oblíbeným klubům 29 1,87 0,27 704 Logické a pamětní hry 15 0,97 0,14 705 Deskové hry 61 3,94 0,56 706 Strategické hry (šachy, paintball) 7 0,45 0,06 707 Karetní a hazardní hry, herní automaty 11 0,71 0,10 710 Kolektivní sporty 109 7,05 1,01 710 Kolektivní sporty 10 0,65 0,09 711 Fotbal + nohejbal 36 2,33 0,33 239 70.7. OBECNÁ CHARAKTERISTIKA A STRUKTURA KATEGORIE Kód aktivity Název aktivity n %v kat. %celkem 712 Basketbal, házená a volejbal 32 2,07 0,30 713 Lední hokej 14 0,90 0,13 714 Hokejové varianty — pozemní hokej, florbal 9 0,58 0,08 715 Pálkovači sporty - baseball, cricket, softbal 1 0,06 0,01 717 Ragby, americký fotbal — 719 Ostatní kolektivní sporty 7 0,45 0,06 720 Individuální sporty 175 11,31 1,61 720 Individuální sporty 6 0,39 0,06 721 Jóga a příbuzné druhy cvičení 74 4,78 0,68 722 Aerobic 8 0,52 0,07 723 Lehká atletika 1 0,06 0,01 724 Gymnastika 2 0,13 0,02 725 Běh 76 4,91 0,70 726 Nordic walking, sportovní chůze 7 0,45 0,06 727 Chůze po provaze, slackline — 729 Mažoretky, roztleskávačky 1 0,06 0,01 730 Míčové sporty 82 5,30 0,76 730 Míčové sporty 4 0,26 0,04 731 Tenis 23 1,49 0,21 732 Stolní tenis 17 1,10 0,16 733 Badminton 27 1,75 0,25 734 Squash 5 0,32 0,05 735 Golf 4 0,26 0,04 739 Ostatní míčové sporty 2 0,13 0,02 740 Vodní a vzdušné sporty 134 8,66 1,24 740 Vodní a vzdušné sporty 4 0,26 0,04 741 Plavání a potápění 118 7,63 1,09 742 Surfovaní, windsurfing a jachtaření 6 0,39 0,06 743 Veslování, pádlování, rafting 6 0,39 0,06 749 Otužování — 750 Zimní sporty 199 12,86 1,84 750 Zimní sporty 9 0,58 0,08 751 Bruslení 37 2,39 0,34 752 Lyžování a snowboarding 153 9,89 1,41 753 Sáňkování a bobování — 760 Bojová umění, silové a úpolové sporty 84 5,43 0,78 760 Bojová umění, silové a úpolové sporty 10 0,65 0,09 761 Posilování, fitness 74 4,78 0,68 770 Sporty zaměřené na přesnost 64 4,14 0,59 770 Sporty zaměřené na přesnost — 771 Střelba a lukostřelba 11 0,71 0,10 772 Bowling a kuželky 33 2,13 0,30 773 Kulečník a biliard 13 0,84 0,12 774 Pentank a lední metaná (curling) 1 0,06 0,01 775 Šipky 6 0,39 0,06 780 Ostatní sporty 253 16,35 2,33 780 Ostatní sporty 2 0,13 0,02 781 Motoristický sport 11 0,71 0,10 782 Jezdectví, závody a trénink zvířat 11 0,71 0,10 783 Letecký sport, parašutismus a paragliding — 784 Cyklistika 171 11,05 1,58 785 Jízda na kolečkových bruslích, skateboar- 28 1,81 0,26 ding 786 Horolezectví 10 0,65 0,09 787 Balet 2 0,13 0,02 788 Sportovní tanec 7 0,45 0,06 789 Ostatní nezařazené sporty 11 0,71 0,10 240 KAPITOLA 10. SPORT A HRY Kód aktivity Název aktivity n %v kat. "/ocelkem 790 Sledování sportů a dění okolo sportu 148 9,57 1,37 790 Sledování sportů a dění okolo sportu 16 1,03 0,15 791 Návštěvy sportovních utkání 34 2,20 0,31 792 Sledování sportů v televizi nebo na internetu 83 5,37 0,77 793 Sportovní statistiky 5 0,32 0,05 794 Trenérství 5 0,32 0,05 795 Fandění oblíbeným klubům 5 0,32 0,05 796 Rozhodcování — Rok měřeni 2021 700 Sport a hry 1991 100,00 14,89 701 Sporty všeobecně 181 9,09 1,35 702 Hry obecně 26 1.31 0,19 703 Fandění oblíbeným klubům 11 0,55 0,08 704 Logické a pamětní hry 19 0,95 0,14 705 Deskové hry 92 4,62 0,69 706 Strategické hry (šachy, paintball) 18 0,90 0,13 707 Karetní a hazardní hry, herní automaty 12 0,60 0,09 710 Kolektivní sporty 149 7,48 1,11 710 Kolektivní sporty 10 0,50 0,07 711 Fotbal + nohejbal 65 3,26 0,49 712 Basketbal, házená a volejbal 34 1.71 0,25 713 Lední hokej 9 0,45 0,07 714 Hokejové varianty — pozemní hokej, florbal 15 0,75 0,11 715 Pálkovači sporty — baseball, cricket, softbal 3 0,15 0,02 717 Ragby, americký fotbal 2 0,10 0,01 719 Ostatní kolektivní sporty 11 0,55 0,08 720 Individuální sporty 268 13,46 2,00 720 Individuální sporty 13 0,65 0,10 721 Jóga a příbuzné druhy cvičení 87 4,37 0,65 722 Aerobic 9 0,45 0,07 723 Lehká atletika 1 0,05 0,01 724 Gymnastika 6 0,30 0,04 725 Běh 119 5,98 0,89 726 Nordic walking, sportovní chůze 31 1,56 0,23 727 Chůze po provaze, slackline 1 0,05 0,01 729 Mažoretky, roztleskávačky 1 0,05 0,01 730 Míčové sporty 114 5,73 0,85 730 Míčové sporty 10 0,50 0,07 731 Tenis 30 1,51 0,22 732 Stolní tenis 22 1,10 0,16 733 Badminton 31 1.56 0,23 734 Squash 8 0,40 0,06 735 Golf 4 0,20 0,03 739 Ostatní míčové sporty 9 0,45 0,07 740 Vodní a vzdušné sporty 153 7,68 1,14 740 Vodní a vzdušné sporty 10 0,50 0,07 741 Plavání a potápění 120 6,03 0,90 742 Surfovaní, windsurfing a jachtaření 3 0,15 0,02 743 Veslování, pádlování, rafting 12 0,60 0,09 749 Otužování 8 0,40 0,06 750 Zimní sporty 225 11,30 1,68 750 Zimní sporty 15 0,75 0,11 751 Bruslení 42 2,11 0,31 752 Lyžování a snowboarding 168 8,44 1,26 753 Sáňkování a bobování — 760 Bojová umění, silové a úpolové sporty 124 6,23 0,93 241 10.2. PREFERENCE AKTIVIT PODLE SOCIODEMOGRAFICKÝCH SKUPIN Kód aktivity Název aktivity n %v kat. "/ocelkem 760 Bojová umění, silové a úpolové sporty 16 0,80 0,12 761 Posilování, fitness 108 5,42 0,81 770 Sporty zaměřené na přesnost 67 3,37 0,50 770 Sporty zaměřené na přesnost 2 0,10 0,01 771 Střelba a lukostřelba 21 1,05 0,16 772 Bowling a kuželky 23 1,16 0,17 773 Kulečník a biliard 9 0,45 0,07 774 Pentank a lední metaná (curling) 2 0,10 0,01 775 Šipky 10 0,50 0,07 780 Ostatní sporty 379 19,04 2,83 780 Ostatní sporty 4 0,20 0,03 781 Motoristický sport 10 0,50 0,07 782 Jezdectví, závody a trénink zvířat 16 0,80 0,12 783 Letecký sport, parašutismus a paragliding 1 0,05 0,01 784 Cyklistika 253 12,71 1,89 785 Jízda na kolečkových bruslích, skateboar- 49 2,46 0,37 ding 786 Horolezectví 19 0,95 0,14 787 Balet 1 0,05 0,01 788 Sportovní tanec 17 0,85 0,13 789 Ostatní nezařazené sporty 9 0,45 0,07 790 Sledování sportů a dění okolo sportu 153 7,68 1,14 790 Sledování sportů a dění okolo sportu 17 0,85 0,13 791 Návštěvy sportovních utkání 16 0,80 0,12 792 Sledování sportů v televizi nebo na inter- 101 5,07 0,76 netu 793 Sportovní statistiky 2 0,10 0,01 794 Trenérství 10 0,50 0,07 795 Fandění oblíbeným klubům 7 0,35 0,05 796 Rozhodcování — 10.2 Preference aktivit podle sociodemografických skupin Tak jako u minulých kategorií i u kategorie sportu a her se při analýze vlivu sociodemografických faktorů budeme zabývat nejprve podkategorií jako celkem, abychom se následně zaměřili na rozdíly v jednotlivých podkategoriích. 10.2.1 Kategorie jako celek První ze sledovaných sociodemografických faktorů, pohlaví, ovlivňuje kategorii sportů a her velice významně, a to ve prospěch mužů. Tento trend je dlouhodobý a můžeme jej potvrdit jak na počátku našeho měření v roce 2009 (tab. Cl), tak následně v roce 2019 (tab. C.2) i v roce 2021 (tab. C.3). Stejně tak můžeme potvrdit vliv věku na prožívání sportovních aktivit a her. I zde je vliv stabilní a je v souladu s dlouhodobou preferencí sportu a her u mladších věkových skupin. V průběhu dekády však došlo k zajímavému posunu u osob ve středním věku. Zatímco v roce 2009 (tab. C.7) byly sport a hry silně preferovány věkovými skupinami 15-34 let, v letech 2019 (tab. C.8) a 2021 (tab. C.9) se pozitivní preference posouvá ke skupinám 15-44 let. Dochází tedy k výraznějšímu zapojování 242 KAPITOLA 10. SPORT A HRY lidí ve středním věku do sportovních aktivit, což lze hodnotit kladně. Vzhledem ke zjištěním o kontinuitě volnočasových aktivit mezi středním a pozdějším věkem (Agahi et al., 2006) by trend mohl pokračovat, přičemž by vzhledem k zachování zdravého životního stylu bylo ideálem, kdyby preference sportovních aktivit na věku nezávisela vůbec. Zatím byla v předchozích deseti letech situace taková, že věkové skupiny nad 55 let byly v oblasti sportu a her významně méně angažované. Z hlediska dosaženého vzdělání je kategorie sportu a her dlouhodobě výrazně méně zastoupena u lidí vyučených v oboru. Takto snížený zájem byl u vyučených zaznamenán jak v roce 2009 (tab. C.10), tak také v letech 2019 (tab. C.ll) a 2021 (tab. C.12). V roce 2009 byly sporty a hry paradoxně více zastoupeny u lidí se základním vzděláním. Rok 2019 nepřinesl žádnou specifickou pozitivní vazbu, nicméně v roce 2021 se sportu více věnovali vysokoškoláci. V případě velikosti obce se naopak žádný trvalý trend neprojevil. V roce 2009 (tab. C.13) sportovali méně lidé v malých obcích (2-5 tis. obyvatel). Naopak v roce 2019 (tab. C.14) byl nej větší zájem o rekreační sport v těch největších městech (nad 150 tis. obyvatel). Větší diverzita se objevila až v roce 2021, kdy se výrazně méně sportu a hrám věnovali lidé na malých vesnicích (do 2 tis. obyvatel), zato podstatně více obyvatelé větších měst (60-150 tis. obyvatel.). Oproti velikosti obce se v případě socioekonomického statusu dá ve vztahu ke kategorii sport a hry hovořit o trvalejších trendech. Patrně nepřekvapí, že ti, kdo pobírají důchod nebo jsou na rodičovské dovolené, se sportu věnují soustavně méně. Výrazně snížený zájem jsme zaznamenali u této skupiny jak v roce 2009 (tab. C.16), tak v letech 2019 a 2021 (tab. C.17 a C.18). Naopak výrazně zvýšený zájem projevovali v letech 2009 a 2019 žáci a studenti. Tento trend u žáků a studentů měření v roce 2021 již nepotvrdilo, ovšem na vině byla patrně probíhající pandemie. Větším překvapením, souvisejícím patrně s nárůstem zájmu u věkové skupiny 35-44 let, je růst zájmu o sportovní a herní aktivity v letech 2019 a 2021 u skupiny zaměstnanců. V roce 2019 se k nim rovněž připojila skupina osob samostatně výdělečně činných. Ještě o něco pestřejší je vliv rodinné situace na volbu volnočasových aktivit v oblasti sportu a her. Podle tohoto faktoru ti, kdo žijí s rodiči v úplné rodině, se trvale věnují sportu a hrám více než ostatní skupiny. V každém roce měření se k této skupině připojuje ještě některá další, která v daném období preferovala sport a hry více než jindy. V roce 2009 byli touto skupinou ti, kdo žijí s prarodiči nebo v dětském domově (tab. C.19). V roce 2019 to potom byli ti, kdo žijí s partnerem či partnerkou bez uzavřeného manželství a ti, kdo žijí ve vlastní úplné rodině s dětmi (tab. C.20). V roce 2021 se situace posunula a k těm, kteří žijí v úplných rodinách s dětmi, se připojují ti, již žijí s rodiči v neúplné rodině s dětmi, a podobně jako v roce 2019 ti, kdo žijí s partnerem či partnerkou (tab. C.21). Trvale snížený zájem o kategorii sportu a her projevují ti, kdo žijí sami nebo jiným způsobem, a také ti, 243 10.2. PREFERENCE AKTIVIT PODLE SOCIODEMOGRAFICKÝCH SKUPIN kteří žijí s partnerkou či partnerem v manželství. Poslední zmiňovaná skupina se do značné míry překrývá s věkovou skupinou seniorů a socioekonomickou skupinou důchodců. 10.2.2 Proměny v podkategoriích Také kategorie volnočasových aktivit sport a hry je vnitřně diverzifikovaná a jednotlivé sociodemografické faktory ovlivňují rozložení zájmu o podkategorie. Vliv pohlaví rozděluje jednotlivé podkategorie v rámci této kategorie na výrazně mužské, výrazně ženské a neutrální (tab. 10.2). Jako dlouhodobě mužské lze označit podkategorie kolektivních sportů (710) a v letech 2019 a 2021 také podkategorie sledování sportů a dění okolo sportů (790). Naopak výrazně ženskými jsou individuální sporty (720), vodní a vzdušné sporty (740), zimní sporty (750) v letech 2019 a 2021 a s výjimkou roku 2019 také ostatní sporty (780). K zajímavému vývoji došlo u míčových sportů (730), které byly až do roku 2021 neutrální a v roce 2021 se k nim přiklánějí více muži. Bez zajímavosti není ani podkategorie bojových umění a úpolových sportů (760), která byla v roce 2009 ještě výrazně mužskou záležitostí, nicméně od roku 2019 je již neutrální. Hry, spadající do obecných aktivit kategorie (702, 704-707), nejsou při volbě významně ovlivňovány pohlavím, nicméně tento výsledek je do značné míry ovlivněn zařazením aktivity sporty všeobecně (701). Tabulka 10.2: Statisticky významné rozdíly v podkategoriích kategorie 700 - Sport a hry podle pohlaví respondentů (zahrnuty pouze podkategorie se stanovitelnou statistickou významností) Pohlaví Podkategorie 2009 2019 2021 (p = 0,0000) (p = 0,0000) (p = 0,0000) 700 - Sport a hry bez rozdílů bez rozdílů bez rozdílů 710 - Kolektivní sporty Muž (+ + +) Muž (+ + +) Muž (+ + +) Zena (---) Žena (---) Žena (---) 720 — Individuální sporty Muž (---) Muž (---) Muž (---) Žena (+ + +) Žena (+ + +) Žena (+ + +) 730 - Míčové sporty bez rozdílů bez rozdílů Muž (+ + +) Žena (---) 740 - Vodní a vzdušné Muž (---) Muž (--) Muž (-) sporty Žena (+ + +) Žena (++) Žena (+) 750 — Zimní sporty bez rozdílů Muž (--) Muž (---) Žena (++) Žena (+ + +) 760 — Bojová umění, silové Muž (++) bez rozdílů bez rozdílů a úpolové sporty Žena (--) 770 — Sporty zaměřené na bez rozdílů bez rozdílů bez rozdílů přesnost 780 - Ostatní sporty Muž (--) bez rozdílů Muž (-) Žena (++) Žena (+) 244 KAPITOLA 10. SPORT A HRY 790 - Sledování sportů a bez rozdílů Muž (+ + +) Muž (+ + +) dění okolo sportu Zena (---) Zena (---) Věk rovněž ovlivňuje zájem o jednotlivé podkategorie sportu a her. Spíše než rozdíly však u tohoto faktoru překvapuje neutralita věkových skupin (tab. 10.3) u některých sportů. Až v roce 2021 se např. omezuje působení skupiny seniorů 65+ v kolektivních (710) a zimních sportech (750). V individuálních sportech (720) byl takto snížený zájem již v roce 2019. Rok 2021 je však z hlediska zapojení do sportovních aktivit potřeba vnímat prizmatem pandemie covid-19 a pod jejím vlivem vnímat rovněž omezení zájmu např. o míčové (730) a zimní sporty (750) u věkové skupiny 25-34 let. Zajímavý je ovšem nárůst zájmu této věkové skupiny o všeobecné aktivity a hry, který se projevoval již od roku 2019. Tabulka 10.3: Statisticky významné rozdíly v podkategoriích kategorie 700 - Sport a hry podle věku respondentů v intervalech po deseti letech (zahrnuty pouze podkategorie se stanovitelnou statistickou významností) Věk (po 10 letech) Podkategorie 2009 2019 2021 (p = 0,0358) (p = 0,0003) (p = 0,0000) 700 - Sport a hry 35-44 (—) 25-34 (+) 25-34 (+) 65+ (+ + +) 710 - Kolektivní sporty bez rozdílů bez rozdílů 15-24 (+) 65+ (-) 720 — Individuální sporty bez rozdílů 65+ (-) 65+ (—) 730 - Míčové sporty bez rozdílů bez rozdílů 25-34 (—) 740 - Vodní a vzdušné bez rozdílů bez rozdílů bez rozdílů sporty 750 — Zimní sporty bez rozdílů bez rozdílů 25-34 (-) 65+ (-) 780 - Ostatní sporty 65+ (—) bez rozdílů bez rozdílů 790 - Sledování sportů a bez rozdílů 25-34 (-) 15-24 (---) dění okolo sportu 65+ (+ + +) 25-34 (--) 55-64 (+ + +) 65+ (+ + +) Dosažené vzdělání (tab. 10.4) ovlivňovalo dlouhodobě rozdíly v zájmu o jednotlivé podkategorie poněkud méně, než bychom očekávali. Dlouhodobě se projevoval pouze zvýšený zájem lidí se základním vzděláním o kolektivní sporty (710), což ovšem může být dáno i podílem žáků a studentů bez doposud dosaženého středoškolského vzdělání. Naopak všeobecnou skupinu aktivit zahrnující rovněž hry (701-709) preferovali lidé se základním vzděláním do roku 2019 méně než ostatní. Obecně je kategorie sportů a her do roku 2019 poměrně nevýrazně ovlivňována dosaženým vzděláním a kromě již popsaných déle trvajících vlivů se v roce 2019 vyskytl již pouze snížený zájem o zimní sporty u skupiny vyučených. Na vině zde může být kromě jiného zvýšená ekonomická zátěž těchto sportů při zvýšení zájmu 245 10.2. PREFERENCE AKTIVIT PODLE SOCIODEMOGRAFICKÝCH SKUPIN o ně. Oproti roku 2009 narostl zájem o podkategorii v rámci kategorie z 6,53 % na 12,86 % v roce 2019. V roce 2021 jsme zcela pochopitelně zaznamenali jistý pokles zájmu na 11,30 %, nicméně ne tak velký, jak bychom mohli v pandemickém roce očekávat. Rok 2021 rovněž přinesl jistou diverzifikaci zájmů o podkategorie z hlediska vzdělání, přičemž zájem vysokoškolsky vzdělaných lidí se zvýšil v podkategorii individuálních sportů (720) a vodních a vzdušných sportů (740). Naopak ke snížení zájmu u této populační skupiny došlo v podkategorii bojových umění a úpolových sportů (760), kde však snížení zájmu vysokoškoláků kompenzovali lidé se středoškolským vzděláním. Tabulka 10.4: Statisticky významné rozdíly v podkategoriích kategorie 700 - Sport a hry podle dosaženého vzdělání respondentů (zahrnuty pouze podkategorie se stanovitelnou statistickou významností) Dosažené vzdělání Podkategorie 2009 2019 2021 (p = 0,0227) (p = 0,0160) (p = 0,0000) 700 - Sport a hry Základní (—) Základní (--) bez rozdílů 710 - Kolektivní sporty Základní (+ + +) Středoškolské (—) Základní (+ + +) Základní (+) Vysokoškolské (—) Vyučení v oboru (—) Vysokoškolské (++) bez rozdílů 720 — Individuální sporty bez rozdílů bez rozdílů 730 - Míčové sporty bez rozdílů bez rozdílů 740 - Vodní a vzdušné sporty bez rozdílů bez rozdílů Vysokoškolské (++) 750 — Zimní sporty bez rozdílů Vyučení v oboru (") bez rozdílů bez rozdílů 760 — Bojová umění, silové a úpolové sporty bez rozdílů Středoškolské (+) Vysokoškolské (—) 770 — Sporty zaměřené na přesnost bez rozdílů bez rozdílů bez rozdílů 780 - Ostatní sporty bez rozdílů bez rozdílů bez rozdílů 790 - Sledování sportů a dění okolo sportu bez rozdílů bez rozdílů Základní (—) Vyučení v oboru (+ + +) Zcela minimální rozdíly mezi sub kategoriemi, a to pouze v roce 2021, byly ovlivněny faktorem socioekomického statusu. Ostatní sporty (780) jsou v tomto případě více zastoupeny u skupiny žáků a studentů a zaměstnanců při snížení zájmu u skupiny důchodců. 246 KAPITOLA 10. SPORT A HRY Tabulka 10.5: Statisticky významné rozdíly v podkategoriích kategorie 700 - Sport a hry podle socioekonomického statusu respondentů (zahrnuty pouze podkategorie se stanovitelnou statistickou významností) Socioekonomický status Podkategorie 2009 (p = 0,0648) 2019 2021 (p = 0,0000) 700 - Sport a hry — — bez rozdílů 740 - Vodní sporty a vzdušné — — bez rozdílů 780 - Ostatní sporty Žák/student (++) Zaměstnanec (+) Důchodce, invalidní důchodce nebo mateřská dovolená (---) Z hlediska sociodemografického faktoru velikosti obce jsme nezaznamenali žádné významné rozdíly v přístupu a preferencích jednotlivých podkategorií sportu a her, což lze vnímat pozitivně v tom smyslu, že velikost obce a snížená dostupnost sportovních klubů v menších obcích již nehraje klíčovou roli při rozhodování o volbě sportovních a herních aktivit. Rovněž jsme nenalezli žádné významné rozdíly v podkategoriích z hlediska rodinné situace. Velmi nízký nebo žádný vliv posledních tří zmiňovaných faktorů, socioekonomického statusu, velikosti obce a rodinné situace, svědčí mimo jiné o tom, že v rámci každé podkategorie existuje dostatečné množství různorodých aktivit, kterým se lze věnovat nezávisle na prostředí a míře specifického zázemí (faktor obce), jež jsou umožněny v různých časových i rodinných uspořádáních (faktor rodiny) a jež lze provozovat ve velice rozdílných ekonomických podmínkách (faktor socioekonomického statusu). Vzhledem k tomu, že s výjimkou pohlaví a částečně věku, nejsou ani u dalších faktorů rozdíly příliš velké, můžeme katalog v kategorii sportu a her považovat za rovnoměrně uspořádaný. 10.3 Hodnotové konsekvence Hodnotové preference lidí, kteří se věnují sportovním a herním aktivitám ukazují, že se jedná o kategorii volnočasových aktivit, která je hodnotově poměrně silně exponovaná a vyvolává silné hodnotové konsekvence jak ve skupině cílových hodnot, tak ve skupině hodnot instrumentálních. 10.3.1 Vztahy s cílovými hodnotami Vztahy mezi preferencemi cílových hodnot a volnočasovými aktivitami v oblasti sportu a her procházely během poslední dekády určitými proměnami, které bychom 247 10.3. HODNOTOVÉ KONSEKVENCE mohli souhrnně označit jako cestu od čisté pozitivity k vyváženosti. Vnímání sportu a her ve společnosti prizmatem hodnot se proměňuje a posouvá. Zejména v negativních preferencích některých hodnot dochází k určité decentralizaci sportovně zaměřených volnočasových aktivit a jejich vzdálení se či odloučení od těch, kdo se věnují humanitním a uměleckým aktivitám. Pozitivní vztahy s cílovými hodnotami Silné pozitivní provázání cílových hodnot s aktivitami zaměřenými na sport a hry můžeme u těch, kdo se těmto aktivitám věnují, pozorovat dlouhodobě a již v roce 2009 jsme identifikovali silně pozitivní vazby na hodnoty kamarádství, přátelství (tab. F.3), pocit osobní jistoty (tab. F.16), potěšení, život plný radosti (tab. F.18), společenské uznání (tab. F.29), aktivní vzrušující život, zábava (tab. F.47) a život v dostatku (ekonomické zabezpečení) (tab. F.50). Tyto silné vazby byly navíc doprovázeny ještě pozitivním vztahem k hodnotě štěstí (tab. F.38). V roce 2019 silně pozitivní vazby na cílové hodnoty pokračovaly, nicméně bylo zde znatelné určité ochlazení a snížení počtu těchto vazeb. Mezi silně pozitivně navázané hodnoty tak patřily kamarádství, přátelství (tab. F.4), potěšení, život plný radosti (tab. F.19) a aktivní vzrušující život, zábava (tab. F.48), doplněné zajímavou pozitivní vazbou na hodnotu bezpečnost rodiny (tab. F.59). Rok 2021 přinesl zachování silných pozitivních vazeb na hodnoty z roku 2019, které byly dále rozšířeny. Silné vazby jsme tak mohli nalézt vůči hodnotám kamarádství, přátelství (tab. F.5), potěšení, život plný radosti (tab. F.20), společenské uznání (tab. F.31) a aktivní vzrušující život, zábava (tab. F.49). Na rozdíl od pozitivních vztahů k hodnotě štěstí v roce 2009 a bezpečnost rodiny v roce 2019, nacházíme v roce 2021 doplňující pozitivní vztahy k hodnotám jiným, konkrétně životu v dostatku (ekonomickému zabezpečení) (tab. F.52) a zdraví (tab. F.56). V souvislosti se silným pocitem ohrožení v době pandemie covid-19 jsou tyto akcenty v roce 2021 pochopitelné. Pozitivní vztahy vůči cílovým hodnotám z pohledu populace mužů, kteří se věnují sportovním a herním aktivitám, v roce 2009 nebyly tak pestré jako v případě celé populace. Silně pozitivní vztah existoval pouze vůči hodnotě aktivní vzrušující život, zábava (tab. F.47) a pozitivní vůči hodnotě kamarádství, přátelství (tab. F.3). K výraznému rozšíření portfolia pozitivně interagujících hodnot došlo až v roce 2019, kdy byly zjištěny silné pozitivní vazby na hodnoty kamarádství, přátelství (tab. F.4), potěšení, život plný radosti (tab. F.19), prospěšný život (tab. F.22), aktivní vzrušující život, zábava (tab. F.48), život v dostatku (ekonomické zabezpečení) (tab. F.51), zdraví (tab. F.55) a bezpečnost rodiny (tab. F.59). Při měření v roce 2021 jsme zjistili, že exponované pozitivní vazby na hodnoty z roku 2019 se stabilizovaly a s výjimkou hodnoty potěšení, život plný radosti ostatní vazby kopírovaly situaci v celé populaci. Silně pozitivní vazby u mužů v roce 2021 tak existovaly 248 KAPITOLA 10. SPORT A HRY vůči hodnotám kamarádství, přátelství (tab. F.5), společenské uznání (tab. F.31) a aktivní vzrušující život, zábava (tab. F.49). V případě populace žen se již v roce 2009 vyskytovaly silně pozitivní vazby vůči většímu počtu hodnot a lze tak říci, že to byly právě ženy, které silně utvářely pozitivní hodnotový profil kategorie v roce 2009. Mezi silně pozitivně navázané hodnoty zde patřily kamarádství, přátelství (tab. F.3), zralá láska (tab. F.6), pocit osobní jistoty (tab. F.16), potěšení, život plný radosti (tab. F.18), společenské uznání (tab. F.29), štěstí (tab. F.38), aktivní vzrušující život, zábava (tab. F.47) a život v dostatku (ekonomické zabezpečení) (tab. F.50). Za pozornost stojí zejména silně pozitivní vazba na hodnotu zralá láska, která se u mužů nevyskytuje, zato u žen její vazba na sport a hry pokračuje i v roce 2019 (tab. F.7), kdy kromě vazby na zmiňovanou hodnotu zralá láska existovaly silně pozitivní vazby s hodnotami kamarádství, přátelství (tab. F.4), potěšení, život plný radosti (tab. F.19) a aktivní vzrušující život, zábava (tab. F.48), doplněné pozitivním vztahem k hodnotě svoboda (tab. F.36). Rok 2021 přinesl u žen rovněž hodnotovou stabilizaci. Byly zachovány klíčové silné pozitivní hodnotové vazby k cílovým hodnotám kamarádství, přátelství (tab. F.5), potěšení, život plný radosti (tab. F.20) a aktivní vzrušující život, zábava (tab. F.49). Další pozitivní vztahy se již neobjevily a souvislosti mezi kategorií volnočasových aktivit sport a hry a hodnotami zdraví a život v dostatku (ekonomické zabezpečení) tak utvářela zejména populace mužů. Negativní vztahy s cílovými hodnotami Negativní vztahy cílových hodnot u osob, které se věnují sportu a hrám, nebyly tak výrazné, jako v případě vztahů pozitivních. To platí jak pro celou populaci, tak pro muže a ženy zvlášť. V rámci celé populace nebyly v roce 2009 zaznamenány dokonce žádné negativní vztahy k cílovým hodnotám. V hodnotově více exponovaném roce 2019 se u celé populace projevily silně negativní vztahy k věčnému životu (životu po smrti), spása (tab. F.42) a vnitřní harmonii, souladu (tab. F.45), které ještě doplnily negativní vazby na hodnoty blaho národa (tab. F.2), mír ve světě (tab. F.10) a krása v přírodě nebo umění (tab. F.33). Tento výčet negativních hodnotových vazeb se v roce 2021 mírně proměnil, když se statisticky silně negativní vazby projevily vůči hodnotám krása v přírodě nebo umění (tab. F.34), věčný život (život po smrti), spása (tab. F.43) a nově vůči hodnotě národní bezpečnost (tab. F.58). V případě samostatné populace mužů věnujících se sportu a hrám se již v roce 2009 projevily některé negativní vazby, a to silně negativní vůči hodnotě mír ve světě (tab. F.9) a negativní vůči hodnotě krása v přírodě nebo umění (tab. F.32). Rok 2019 přinesl u mužů posun v tom smyslu, že se vytratil negativní vztah k hodnotě mír ve světě, nicméně k negativně vymezené hodnotě krása v přírodě nebo umění (tab. F.33) přibyly silně negativní vazba na hodnotu vnitřní harmonie, soulad (tab. F.45) a negativní vazba na hodnotu věčný život (život po smrti), spása 249 10.3. HODNOTOVÉ KONSEKVENCE (tab. F.42). Rok 2021 přinesl u populace mužů snížení negativních vymezení vůči cílovým hodnotám. Jedinou silnou negativní vazbou bylo vymezení vůči hodnotě věčny život (život po smrti), spása (tab. F.43). Podobně jako v celé populaci i u žen byl rok 2009 bez významných negativních hodnotových vazeb vůči cílovým hodnotám. V roce 2019 se negativní hodnotové vazby u žen věnujících se sportu a hrám projevily, nicméně jen jedinou negativní vazbou na hodnotu blaho národa (tab. F.2). Rok 2021 u žen negativní vazby paradoxně prohloubil a silně negativně zde interagovaly hodnoty věčný život (život po smrti), spása (tab. F.43) a národní bezpečnost (tab. F.58). Právě poněkud překvapivá negativní vazba na hodnotu národní bezpečnost, která se projevila i u celé populace, má zjevně svůj původ u populace žen. Přehled vývoje vztahů cílových hodnot vůči kategorii Tabulka 10.6: Změny vztahů mezi kategorií volnočasových aktivit 700 - Sport a hry a cílovými hodnotami v letech 2009, 2019 a 2021 Hodnota Pohlaví 2009 2019 (změna) 2021 (změna) Blaho národa společně neutrální -a) neměřeno muži neutrální neutrální neměřeno ženy neutrální -a) neměřeno Kamarádství, přátelství společně ++ ++ ++ muži + ++ (t) ++ ženy ++ ++ ++ Zralá láska společně neutrální neutrální neutrální muži neutrální neutrální neutrální ženy ++ ++ neutrální (|) Mír ve světě společně neutrální -a) neměřeno muži -- neutrální (t) neměřeno ženy neutrální neutrální neměřeno Moudrost společně neutrální neutrální neutrální muži neutrální neutrální neutrální ženy neutrální neutrální neutrální Péče o milované osoby společně neutrální neutrální neměřeno muži neutrální neutrální neměřeno ženy neutrální neutrální neměřeno Pocit osobní jistoty společně + + neutrální (l) neměřeno muži neutrální neutrální neměřeno ženy + + neutrální (l) neměřeno Potěšení, život plný radosti společně ++ ++ ++ muži neutrální ++ (t) neutrální (|) ženy ++ ++ ++ Prospěšný život společně neutrální neutrální neměřeno muži neutrální + + (t) neměřeno ženy neutrální neutrální neměřeno Rovnost příležitostí (sociální společně neutrální neutrální neutrální rovnost) muži neutrální neutrální neutrální ženy neutrální neutrální neutrální Sebeúcta společně neutrální neutrální neutrální muži neutrální neutrální neutrální ženy neutrální neutrální neutrální 250 KAPITOLA 10. SPORT A HRY Společenské uznání společně ++ neutrální (|) ++ (t) muži neutrální neutrální ++ (t) ženy ++ neutrální (|) neutrální Krása v přírodě nebo umění společně neutrální "(I) ""(I) muži - - neutrální (t) ženy neutrální neutrální neutrální Svoboda společně neutrální neutrální neutrální muži neutrální neutrální neutrální ženy neutrální + (t) neutrální (J,) Štěstí společně + neutrální (J,) neutrální muži neutrální neutrální neutrální ženy + + neutrální (J,) neutrální Věčný život (život po smrti), společně neutrální "-(I) spása muži neutrální "(I) ""(I) ženy neutrální neutrální ""(I) Vnitřní harmonie, soulad společně neutrální --(i) neutrální (t) muži neutrální --(i) neutrální (t) ženy neutrální neutrální neutrální Aktivní vzrušující život, zábava společně ++ ++ ++ muži ++ ++ ++ ženy ++ ++ ++ Život v dostatku (ekonomické společně ++ neutrální (|) + (t) zabezpečení) muži neutrální ++ (t) + (1) ženy ++ neutrální (|) neutrální Přijetí ostatními, pocit sounále- společně neměřeno neutrální neutrální žitosti muži neměřeno neutrální neutrální ženy neměřeno neutrální neutrální Zdraví společně neměřeno neutrální + (t) muži neměřeno ++ + (1) ženy neměřeno neutrální neutrální Národní bezpečnost společně neměřeno neutrální --(i) muži neměřeno neutrální neutrální ženy neměřeno neutrální --(i) Bezpečnost rodiny společně neměřeno + neutrální (J,) muži neměřeno + + neutrální (J,) ženy neměřeno neutrální neutrální 10.3.2 Vztahy s instrumentálními hodnotami Podobně jako v případě hodnot cílových také preference instrumentálních hodnot jsou u lidí, kteří mají svůj volný čas zaměřený na sport a hry, výrazné jak v pozitivním, tak v negativním spektru. Kategorie sport a hry tak i zde patří mezi hodnotově silně exponované. Pozitivní vztahy s instrumentálními hodnotami Již v roce 2009 bylo možné rozpoznat silné pozitivní vazby vůči instrumentálním hodnotám nezávislosti, samostatnosti (tab. F.69), racionálnosti, schopnosti logicky myslet (tab. F.87) a vysokým nárokům, požadavkům vůči životu (tab. F.103). Tyto ještě doplnil pozitivní vztah ke vzdělanosti (tab. F.105), který se již v dalších letech měření neopakoval. Měření v roce 2019 v silných pozitivních vazbách ukázalo na dlouhodobě stabilní vztah k hodnotě racionálnost, schopnost logicky myslet 251 10.3. HODNOTOVÉ KONSEKVENCE (tab. F.88), k níž se připojil silně pozitivní vztah vůči nově měřené hodnotě odvaha, statečnost, vyhledávám dobrodružství (tab. F.119). V pozitivních vztazích existuje rovněž kontinuita (i přes mírné oslabení vůči roku 2009) v některých hodnotách, např. nezávislosti, samostatnosti (tab. F.70) nebo vysokých nárocích, požadavcích vůči životu (tab. F.104). K nim se přidávají ještě další pozitivní vazby na hodnoty čestnost a pravdivost (tab. F.64), optimismus (tab. F.79), schopnost (úspěšnost v jednání), kompetentnost (tab. F.95) a cílevědomost, ambice, ctižádostivost (tab. F.117). V roce 2021 se postoj vůči instrumentálním hodnotám u sportujících lidí poněkud vyhranil. Existovaly pouze silné pozitivní nebo silné negativní vazby. Mezi silně pozitivně navázané patřily hodnoty cílevědomost, ambice, ctižádostivost (tab. F.118), nezávislost, samostatnost (tab. F.71) a odvaha, statečnost, vyhledávání dobrodružství (tab. F.120). Poslední dvě jmenované přitom již v roce 2019 patřily k pozitivně navázaným hodnotám a jejich vztah se tak ještě utvrdil. V populaci mužů byl počet pozitivních vztahů vůči instrumentálním hodnotám v roce 2009 podstatně nižší a omezil se pouze na silnou pozitivní vazbu vůči hodnotě nezávislost, samostatnost (tab. F.69). V roce 2019 došlo i u mužů k rozšíření počtu pozitivně navázaných instrumentálních hodnot na sportovní a herní aktivity. Mezi silně pozitivně interagujícími hodnotami byly schopnost (úspěšnost v jednání), kompetentnost (tab. F.95) a odvaha, statečnost, vyhledávání dobrodružství (tab. F.119), v pozitivních vztazích je potom doplnily hodnoty pevná vůle (tab. F.81), racionálnost, schopnost logicky myslet (tab. F.88), vychovanost (takt-nost, zdvořilost) (tab. F.101) a cílevědomost, ambice, ctižádostivost (tab. F.117). Rok 2021 přinesl i u populace mužů silnější vyhranění v pozitivních vztazích vůči instrumentálním hodnotám, když existovaly pouze silné pozitivní vazby vůči hodnotám nezávislost, samostatnost (tab. F.71), schopnost (úspěšnost v jednání), kompetentnost (tab. F.96), vychovanost (taktnost, zdvořilost) (tab. F.102), cílevědomost, ambice, ctižádostivost (tab. F.118) a odvaha, statečnost, vyhledávání dobrodružství (tab. F.120). Za pozoruhodné pokládáme zejména snížení vztahu k hodnotě nezávislost, samostatnost v roce 2019 a její opětovný návrat mezi silně pozitivně interagující hodnoty v roce 2021. Vztahy k instrumentálním hodnotám byly u sportujících žen v roce 2009 reprezentovány pouze jedinou silnou vazbou na hodnotu vysoké nároky, požadavky vůči životu (tab. F.103). I zde došlo k posílení a rozšíření vazeb v roce 2019, nicméně jednalo se v oblasti silně pozitivních vztahů pouze o dvě hodnoty čestnost a pravdivost (tab. F.64) a odvaha, statečnost, vyhledávání dobrodružství (tab. F.119). Tyto dvě silně pozitivní vazby byly ještě doplněny pozitivním vztahem k hodnotě čestnost a pravdivost (tab. F.64) a odvaha, statečnost, vyhledávání dobrodružství (tab. F.119). Rok 2021 u žen pěstujících sporty a hry přinesl pouze dvě pozitivní vazby na instrumentální hodnoty, a to silně pozitivní vůči hodnotě cílevědomost, 252 KAPITOLA 10. SPORT A HRY ambice, ctižádostivost (tab. F. 118) a pozitivní vůči hodnotě nezávislost, samostatnost (tab. F.71). Negativní vztahy s instrumentálními hodnotami Ve spektru negativních vazeb vůči instrumentálním hodnotám u žen, které se věnují sportu a hrám, nebylo takové množství hodnot, jako v případě vazeb pozitivních. V roce 2009 existovala v celé populaci pouze jedna negativní vazba vůči hodnotě víra, schopnost důvěřovat (tab. F.97). V roce 2019 se již objevily vazby tři, silně negativní vůči hodnotám víra, schopnost důvěřovat (tab. F.98) a tvořivost (tab. F.115) a negativní vůči hodnotě morální čistota (tab. F.108). Radikalizace hodnotových vazeb vůči instrumentálním hodnotám v roce 2021 se projevila i v negativním spektru. Projevovaly se poutě silně negativní vztahy, a to vůči hodnotám víra, schopnost důvěřovat (tab. F.99), čistota (v morálním smyslu) (tab. F.109), odpuštění (tab. F.110), empatie (tab. F.lll) a laskavost (tab. F.112). U mužů byl vývoj od roku 2009 do roku 2021 podobný jako v celé populaci. V roce 2009 existovala pouze jedna negativní vazba vůči hodnotě čestnost a pravdivost (tab. F.63), což ve vztahu ke sportu a hrám vyznívalo velice zvláštně. Stojí za zmínku, že preference této hodnoty v roce 2019 byly obrácené. Tato hodnota patřila, byť pouze napříč celou populací, mezi pozitivně provázané. V roce 2019 se silné negativní vazby u mužů pěstujících sport a hry projevily vůči hodnotám disciplinovanosti, sebeovládání (tab. F.90), což pokládáme za stejně zvláštní jako negativní vztah vůči čestnosti a pravdivosti v roce 2009, víře, schopnosti důvěřovat (tab. F.98) a tvořivosti (tab. F.115). Negativně byly dále navázány hodnoty pevná vůle (tab. F.81), opět jeden z překvapivých a zvláštních vztahů, racionálnost, schopnost logicky myslet (tab. F.88), vychovanost (taktnost, zdvořilost) (tab. F.101) a cílevědomost, ambice, ctižádostivost (tab. F.117). V roce 2021 se turbulence negativních hodnotových vymezení stabilizovaly a radikalizovaly. Existovaly pouze dva silně negativní vztahy vůči hodnotám víra, schopnost důvěřovat (tab. F.99) a tvořivost (tab. F.116). U žen pěstujících sporty a hry se také příliš negativních vazeb v roce 2009 neobjevilo. V negativním spektru se projevila pouze vazba na hodnotu víra, schopnost důvěřovat (tab. F.97). Překvapivě rok 2019 nepřinesl u žen žádné negativní vazby na instrumentální hodnoty, což je v případě kategorie aktivit zaměřené na sport a hry vzácná situace. V roce 2019 je proto zjevný výrazný vliv mužské populace na utváření negativních hodnotových preferencí instrumentálních hodnot u lidí věnujících se sportu a hrám. V roce 2021 se naopak negativní vazby projevovaly více než u mužů. Silně negativně byly provázány instrumentální hodnoty vychovanost (taktnost, zdvořilost) (tab. F.102), odpuštění (tab. F.110) a empatie (tab. F.lll). Negativně potom ještě hodnota čistota (v morálním smyslu) (tab. F.109). Je po- 253 10.3. HODNOTOVÉ KONSEKVENCE zoruhodné, že u žen po celou dobu měření chyběly negativní vazby vůči jinak silně negativně se projevujícím hodnotám víra, schopnost důvěřovat a tvořivost. Přehled vývoje vztahů instrumentálních hodnot vůči kategorii Tabulka 10.7: Změny vztahů mezi kategorií volnočasových aktivit 700 - Sport a hry a instrumentálními hodnotami v letech 2009, 2019 a 2021 Hodnota Pohlaví 2009 2019 (změna) 2021 (změna) Citlivost společně neutrální neutrální neměřeno muži neutrální neutrální neměřeno ženy neutrální neutrální neměřeno Čestnost a pravdivost společně neutrální + (t) neměřeno muži - neutrální (t) neměřeno ženy neutrální + + (t) neměřeno Dodržování závazků společně neutrální neutrální neměřeno muži neutrální neutrální neměřeno ženy neutrální neutrální neměřeno Nesmiřitelnost s nedostatky společně neutrální neutrální neměřeno (svými nebo/i druhých) muži neutrální neutrální neměřeno ženy neutrální neutrální neměřeno Nezávislost, samostatnost společně ++ + (1) ++ (t) muži ++ neutrální (|) ++ (t) ženy neutrální + (t) + Zodpovědnost, svědomitost společně neutrální neutrální neutrální muži neutrální neutrální neutrální ženy neutrální neutrální neutrální Odvaha zastávat své názory, společně neutrální neutrální neutrální asertivita muži neutrální neutrální neutrální ženy neutrální neutrální neutrální Optimismus společně neutrální + (t) neměřeno muži neutrální neutrální neměřeno ženy neutrální neutrální neměřeno Pevná vůle společně neutrální neutrální neměřeno muži neutrální + (t) neměřeno ženy neutrální neutrální neměřeno Otevřenost, vstřícnost, ochota společně neutrální neutrální neutrální pochopit odlišné stanovisko muži neutrální neutrální neutrální ženy neutrální neutrální neutrální Přesnost, řád v činnosti společně neutrální neutrální neměřeno muži neutrální neutrální neměřeno ženy neutrální neutrální neměřeno Racionálnost, schopnost logicky společně ++ ++ neměřeno myslet muži neutrální + (t) neměřeno ženy neutrální neutrální neměřeno Disciplinovanost, sebeovládání společně neutrální neutrální neutrální muži neutrální -a) neutrální (t) ženy neutrální neutrální neutrální Trpělivost společně neutrální neutrální neměřeno muži neutrální neutrální neměřeno ženy neutrální neutrální neměřeno Schopnost (úspěšnost v jed- společně neutrální + (t) neutrální (|) nání), kompetentnost muži neutrální ++ (t) ++ ženy neutrální neutrální neutrální 254 KAPITOLA 10. SPORT A HRY Víra, schopnost důvěřovat společně - --a) muži neutrální -a) --(i) ženy - neutrální (t) neutrální Vychovanost (taktnost, zdvoři- společně neutrální neutrální neutrální lost) muži neutrální + (t) ++ (t) ženy neutrální neutrální ""(I) Vysoké nároky, požadavky vůči společně ++ neměřeno životu muži neutrální neutrální neměřeno ženy ++ neutrální (|) neměřeno Vzdělanost společně + neutrální (J,) neutrální muži neutrální neutrální neutrální ženy neutrální neutrální neutrální Čistota (v morální smyslu) společně neměřeno - ""(I) muži neměřeno neutrální neutrální ženy neměřeno neutrální -a) Poslušnost, oddanost společně neměřeno neutrální neutrální muži neměřeno neutrální neutrální ženy neměřeno neutrální neutrální Tvořivost společně neměřeno -- neutrální (t) muži neměřeno - ""(I) ženy neměřeno neutrální neutrální Cílevědomost, ambice, ctižá- společně neměřeno + ++ (t) dostivost muži neměřeno + ++ (t) ženy neměřeno neutrální ++ (t) Odvaha, statečnost, vyhledá- společně neměřeno ++ ++ vání dobrodružství muži neměřeno ++ ++ ženy neměřeno ++ neutrální (|) Odpuštění společně neměřeno neměřeno muži neměřeno neměřeno neutrální ženy neměřeno neměřeno -- Empatie společně neměřeno neměřeno muži neměřeno neměřeno neutrální ženy neměřeno neměřeno -- Laskavost společně neměřeno neměřeno -- muži neměřeno neměřeno neutrální ženy neměřeno neměřeno neutrální Spolupráce společně neměřeno neměřeno neutrální muži neměřeno neměřeno neutrální ženy neměřeno neměřeno neutrální 10.3.3 Význam hodnotových konsekvencí pro kategorii Kategorie volnočasových aktivit sport a hry patří mezi hodnotově silně exponované, přičemž významný není pouze samotný počet významných pozitivních a negativních hodnotových vazeb, ale u řady z nich také dlouhodobé trvání těchto vazeb. V analýze důsledků hodnotových konsekvencí se proto budeme věnovat zejména těm, které můžeme pokládat za dlouhodobé a jejichž vliv byl zaznamenán nejméně ve dvou měřeních. U cílových hodnot je třeba vyzdvihnout silný význam hodnoty kamarádství, přátelství, která trvale provází sportovní a herní aktivity. Vztah k této hodnotě ukazuje na silný a již dříve zkoumaný socializační potenciál sportovních (Coakley, 1993; Jetzke - Mutz, 2020) a herních (Orlick, 1981a,b) aktivit. V souvislosti se sportem a hrami se rovněž trvale vyskytuje zvýšená preference hodnoty potěšení, 255 70.4. PEDAGOGICKÉ VÝZVY život plný radosti. I zde platí výzkumem i osobní zkušeností téměř každého člověka potvrzená skutečnost, že sport a hry přinášejí do života radost, a právě radost a potěšení jsou pro mnoho lidí důvodem, proč se sportu nebo hrám věnují (Jetzke - Mutz, 2020). Obě zmiňované hodnoty navíc poukazují na interpersonální (pro-sociální) i intrapersonální (individuální) význam sportu a her. První významnou dvojici dlouhodobě pozitivně navázaných cílových hodnot navíc doplňuje hodnota aktivní vzrušující život, zábava. Ze socializačního i sociálně-ekonomického hlediska jsou sport a hry dlouhodobě spojovány rovněž s hodnotami společenské uznání a, život v dostatku (ekonomické zabezpečení) (u obou s výjimkou roku 2019). Sport a hry se tak jeví jako aktivity, které přinášejí sociální status a napomáhají k jeho udržení,2 a to i ve vyloučených či znevýhodněných komunitách (Skinner et al., 2008) nebo u dětí se špecifickými potřebami (Murray, 2013). Spojení sportu a hodnoty zdraví, které je patrné od roku 2019 u mužů, kdy jsme preference hodnoty zdraví začali měřit, se stalo významným v roce 2021 pro celou populaci. To je patrně jeden z důsledků pandemie covid-19 a s ní souvisejících omezení. Instrumentální hodnoty, které vyjadřují a ovlivňují preference způsoby jednání a chování, byly rovněž ve značném počtu pozitivně navázány na volnočasové aktivity v oblasti sportu a her. Za pozornost stojí především dlouhodobá spojitost sportu a her s hodnotou nezávislost, samostatnost, přičemž vůči samotné cílové hodnotě svoboda jsou sportovní a herní aktivity dlouhodobě nezávislé. Sport a hry jsou v tomto smyslu více vázány na pocit svobody (Agyar, 2013) a nezávislosti než na svobodu jako demokratický ideál. Rovněž hodnoty cílevědomost, ambice, ctižádostivost a odvaha, statečnost, vyhledávání dobrodružství vykazují dlouhodobě pozitivní preference u lidí pěstujících sportovní a herní aktivity a jsou přirozeně spjaty především s dosahováním sportovních vítězství. Jakkoliv jsou pozitivní vazby vůči cílovým i instrumentálním hodnotám cenné a přinášejí řadu inspirací pro pedagogické ovlivňování a sociální prevenci či intervenci, nesou s sebou sportovní a herní aktivity také dlouhodobá hodnotová negativa, zejména ztrátu smyslu pro uměleckou či přírodní krásu, morální čistotu a zejména tvořivost. Sportovní a herní aktivity rovněž příliš nesouzní s hodnotou víry a věčného života, což může být způsobeno příliš silně akcentovanou sebedůvěrou a přílišnou fixací na aktuální úspěch. Prvky transcendence se zde redukují na dosahování osobního výkonu. 10.4 Pedagogické výzvy Jak jsme již předestřeli, patrně největší výzvou pro pedagogy volného času a sociální pedagogy, i pro všechny, kdo v oblasti sportu a her působí jako trenéři, 2 Tuto schopnost si sport a hry nesou již z doby antiky, ovšem často nikoliv v soudobém významu (srov. Golden, 2008). 256 KAPITOLA 10. SPORT A HRY organizátoři apod., je pochopitelně maximální využití pozitivních vazeb na množství hodnot, ale také snaha o eliminaci možných negativních důsledků, k nimž by vedlo prohlubování vazeb negativních. Patrně zde ani nemusíme opakovat vztah známý všem, kdo se v oblasti sportu, společných her a nakonec i zábavy pohybují, totiž že tyto aktivity vedou k utváření přátelských a kamarádských vztahů. Zdravé soutěžení (Siedentop - Van der Mars, 2023), uvolnění napětí (Lower et al., 2013) a potřeba spolupráce (Barnes et al., 2017), které sport i hry s sebou přinášejí, otevírá v oblasti hodnot množství příležitostí k rozvoji a prohlubování sociálních vztahů. Sportu a fyzické aktivity mají samozřejmě nemalé dopady také v oblasti podpory zdravého životního stylu (War-burton - Bredin, 2016). Sport a hry, které by ztratily kamarádství a přátelství, by se ocitly v odcizenosti, kterou leckdy zažívají profesionální sportovci. Takový sport a takové hry by již nebyly tím, co lidé očekávají od volného času. Jestliže je však prokazatelně přátelství a kamarádství v současné době se sportovními a herními aktivitami svázáno, znamená sport pro pedagogiku volného času a sociální pedagogiku významnou socializační aktivitu, kterou lze efektivně využít jak k prevenci asociálního chování (Kremer-Sadlik - Kim, 2007), tak k intervenčním technikám při jeho nápravě (Kostrzewska, 2018). Další z důležitých pedagogických výzev pro všechny, kdo se podílejí na vedení lidí v oblasti volnočasových sportovních aktivit, by měla podle našeho názoru být snaha o vyvážené prožívání hodnotově konsekventních stavů radosti a s tím související touha po aktivním a vzrušujícím životě plném zábavy a životě plném radostí a potěšení. Sport, hry i zábava mají ve vínku vztah k tomuto druhu osobních hodnot, nicméně jejich neprovázání s hodnotami ostatními by vedlo v důsledku k sobecké touze po neustále nových a ještě intenzivnějších prožitcích. Abychom však předešli jakémukoliv moralizování, je třeba zdůraznit, že pohled na sport a hry bez radostných prožitků by byl mimořádně smutným obrazem. Nesmí ovšem dojít k redukci na pouhé radostné zážitky nebo okamžiky vzrušení. Kromě výše zmíněné socializační role sportu je třeba zmínit rovněž výzvu pro sociální pedagogiku v oblasti narovnání příležitostí a zvýšení motivace ke sportu u těch skupin, které vykazují o sport nižší zájem. Především se jedná o zvyšování příležitostí ke sportovnímu vyžití žen a rovněž k zapojení lidí v pozdním středním a vyšším věku do adekvátních sportovních aktivit. Významným úkolem je rovněž hledání příležitostí ke sportu pro tu skupinu v populaci, která je vyučená v oboru a patří dlouhodobě mezi méně aktivní ve této oblasti volného času. Vzhledem k působení sportu ve prospěch wellbeingu, životní spokojenosti a rovněž spokojenosti s prožíváním volného času (Moon - Heo, 2011), mohou adekvátní sportovní aktivity obohatit jejich život a zvýšit jejich životní spokojenost. Jestliže Paul Christesen (2012) uvažuje o sportu jako o škole demokracie, má kromě jiného na mysli také úctu k domluveným pravidlům a zákonům fair play, 257 70.4. PEDAGOGICKÉ VÝZVY která vyžaduje motivované usuzování založené na morálních hodnotách. Bohužel v našem výzkumu nacházíme spíše vazby na instrumentální hodnoty kompetenční (racionálnost, cílevědomost, odvaha a statečnost) a z pozitivních vazeb na morální hodnoty můžeme uvést pouze hodnotu nezávislost a samostatnost. Navíc zde existuje poměrně silná averze vůči idei morální čistoty. Teze o sportu jako škole demokracie, kde se pěstuje pevná vůle a odvaha zastávat své názory, se nám proto jeví ve světle nových hodnotových konsekvencí volného času jako obtížně udržitelná. Snad jen čestnost a pravdivost, kterou jsme v pozitivním vztahu ke sportovním aktivitám rozpoznali v roce 2019 (v roce 2021 již nebyla měřena), tvoří výjimku. Podobná zjištění ovšem nejsou výjimečná a potvrzují výsledky dřívějších výzkumů (Theodoulides, 2000), v nichž bylo prokázáno, že sport může mít až kontraproduktivní vliv zejména na morální hodnoty. Snad právě proto chybí i pozitivní vazba sportu a her na hodnotu sebeúcta. Je podle našeho názoru úkolem pro všechny, kdo vedou sportovní kolektivy, aby tyto negativní vazby pokud možno co nejvíce oslabovali a zdůrazňovali nutnost „čestného boje" ve sportu a hrách i ve chvílích, kdy by bylo výhodnější pravidla porušit. 258 KAPITOLA 11 Sociální aktivity 11.1 Obecná charakteristika a struktura kategorie Sociální aktivity představují součást Katalogu volnočasových aktivit, která byla od počátku systematizace několikrát přesouvána a modifikována. V první verzi katalogu z roku 2008 existovala samostatná kategorie sociální vědy, aktivity a péče. Po revizi a redukci katalogu v jeho druhé verzi z roku 2012 byly sociální aktivity sloučeny s humanitními a byla vytvořena nová kategorie humanitních a sociálních aktivit. Konečně s nástupem třetí, resp. čtvrté verze katalogu bylo přistoupeno k novému uspořádání a rozdělení aktivit tak, aby bylo možné samostatně analyzovat zájmy v oblasti humanitních a sociálních věd, sociální aktivity ve fyzickém světě a sociální aktivity ve virtuálním světě. Vznikly tak současně používané kategorie humanitní aktivity (kap. 5), sociální aktivity a virtuální realita a sociální aktivity ve virtuálním světě (kap. 12). Důvodům pro osamostatnění virtuálních aktivit se budeme podrobněji věnovat v následující kapitole, nicméně stěžejním impulsem pro rozdělení čistě sociálních aktivit od aktivit ve virtuálním světě byla výrazně odlišná hodnotová profilace sociálních a virtuálně-sociálních aktivit.1 Hodnotové vymezení kategorie, na jejímž základě došlo k potvrzení nového uspořádání, lze nalézt v článku The Catalogue of Leisure Activities: A New Structured Values and Content Based Instrument for Leisure Research Usablefor Sociál Development and Community Planning (2022). Hodnotové preference uváděné v článku jsou poněkud jiné než v této knize, což má dva důvody. Jednak byly jiným způsobem vyhodnocovány statistické závislosti, protože kategorizace hodnotových preferencí nebyla binomická, jak je tomu v této knize, nýbrž polynomická (4 kategorie), a vyhodnocování bylo proto komplexnější. Druhým významným faktorem bylo užití výzkumného vzorku, který neodpovídal proporcionálnímu populačnímu rozložení 259 77.7. OBECNÁ CHARAKTERISTIKA A STRUKTURA KATEGORIE Sociální aktivity představují dlouhodobě nedílnou součást volného času a již Henry Durant rozpoznal ve své práci The Problém oj Leisure, poprvé publikované v roce 1938, význam sociálních uskupení a organizací pro děti i dospělé (2019). Rada sociálních volnočasových aktivit rovněž utváří náš životní styl, který výstižně popsala Daria Miseng jako „charakteristickou životní aktivitu jednotlivce, která se manifestuje pravidelnými vzorci chování na různých úrovních této aktivity, a to zejména (1) při všeobecných interakcích jednotlivce se světem, (2) při volbě životních strategií a taktik a (3) při kulturních preferencích" (2020, 236). Jestliže hodnoty, tak jak je charakterizoval Clyde Kluckhohn (1951), představují koncepty, charakteristické pro jednotlivce nebo pro skupinu, které vyjadřují tužby a vytoužené stavy a ovlivňují volby způsobů, možností a cílů jednání, existuje silný a oprávněný předpoklad, že právě v sociálních aktivitách se hodnoty manifestují prostřednictvím životního stylu jedním z nej výraznějších způsobů. Význam kategorie sociálních aktivit, které se podílejí nemalou měrou na naplňování životního stylu, se tak pro naši teorii o vztahu hodnot a volného času stává substanciální. Stejný předpoklad lze podle našeho přesvědčení uplatnit i u následující kategorie volnočasových aktivit, totiž virtuální realita a sociální aktivity ve virtuálním světě. Nepopiratelnou roli volného času v utváření a organizaci každodenního života a naplňování životního stylu zdůrazňuje ve své knize Leisure Lifestyles také Robert Stebbins (2021). Kategorii tvoří tři významné skupiny podkategorií, přičemž první z nich je věnována rodině a sociálním aktivitám zaměřeným na péči o druhé. Tuto skupinu tvoří podkategorie rodina, sociální péče, pedagogika a sociální práce (810). Druhou významnou skupinou podkategorií jsou ty, které sdružují společenské aktivity. Sem patří především podkategorie sociální aktivity a společné akce (820), elektronické i klasické dopisování (840) a společenské aktivity (850). Poslední skupinu podkategorií tvoří ty, které jsou zaměřeny na práci v zájmových organizacích či komunitách, politické aktivity a dobrovolnictví. Do této skupiny patří podkategorie zájmové organizace a dobrovolnictví (860), politika, práce pro politické strany (870), zájmové komunity (880) a školní a zájmové kroužky (890). Navzdory svému významu pro utváření a manifestaci životního stylu, patří kategorie sociálních aktivit mezi ty, o které je spíše střední míra zájmu. V roce 2009 představovaly 10,09 % z celkového počtu naměřených aktivit, přičemž zájem o ně poklesl na 8,30 % v roce 2019. Velmi podobnou úroveň zájmu si udržely i v roce 2021, kdy představovaly 8,43 % z celkového počtu aktivit. Pro úplnost je třeba zmínit, že kategorie sociálních aktivit byla snad nejvíce zasažena změnou metody měření volnočasových aktivit, což lze velmi dobře vidět v následujícím přehledu. Pestrost uváděných aktivit i jejich rozložení v rámci podkategorií se v důsledku změny měření výrazně proměnily. Dopady má tato změna v roce 2019. Pro ověření katalogu nebyla reprezentativnost vůči populaci stěžejní, jelikož nešlo o sociode-mografickou, nýbrž validační studii. 260 KAPITOLA 11. SOCIÁLNÍ AKTIVITY jak na zjišťování působení sociodemografických faktorů, tak na hodnotové kon-sekvence. Kategorii i s těmito známymi limity přesto analyzujeme, protože podle našeho přesvědčení přináší řadu podnětů jednak pro reflexi způsobu měření, jednak pro přehledy interakcí a analýzy samotné. Tabulka 11.1: Deskriptivní statistika kategorie 800 - Sociální aktivity Aktivity v kategorii 800 - Sociální aktivity Kód aktivity Název aktivity n %v kat. "/ocelkem Rok měření 2009 800 Sociální aktivity 877 100,00 10,09 810 810 Rodina, sociální péče, pedagogika a sociální práce Rodina, sociální péče, pedagogika a sociální práce 196 22,35 2,26 811 Rodina 184 20,98 2,12 812 Rodinné výlety a dovolené — 813 Hra se sourozenci — 814 Sociální péče 5 0,57 0,06 815 Hlídání dětí — 817 Sociální pedagogika a práce 7 0,80 0,08 820 Sociální aktivity a společné akce 499 56,90 5,74 820 Sociální aktivity a společné akce 89 10,15 1,02 821 Schůzky a návštěvy přátel 350 39,91 4,03 822 Návštěvy příbuzných 60 6,84 0,69 840 Elektronické i klasické dopisování 9 1,03 0,10 850 Společenské akce 104 11,86 1,20 850 Společenské akce 63 7,18 0,73 851 Návštěvy společenských klubů 31 3,53 0,36 852 Diskusní a debatní kluby, diskusní fóra apod. 9 1,03 0,10 855 Organizace společenských akcí 1 0,11 0,01 856 Plesy — 857 Diskotéky — 858 Zábavy — 859 Výroční slavnosti, poutě a hody — 860 860 Zájmové organizace a dobrovolnictví Zájmové organizace a dobrovolnictví 31 3,53 0,36 861 Mládežnické a dětské organizace - vedoucí 23 2,62 0,26 862 Mládežnické a dětské organizace - člen 8 0,91 0,09 863 Letní dětský tábor — organizování a vedení — 864 Letní dětský tábor - účastník — 870 Politika, práce pro politické strany 7 0,80 0,08 870 Politika, práce pro politické strany 6 0,68 0,07 871 Práce v zastupitelských orgánech — 872 Politická setkání, demonstrace 1 0,11 0,01 873 Práce v dětských a mládežnických zastupitelských orgánech - 880 Zájmové komunity a dobrovolnictví (např. dobrovolní hasiči, dobrovolníci obecně apod.) 31 3,53 0,36 890 Školní a zájmové kroužky blíže neurčené — Rok měření 2019 800 Sociální aktivity 899 100,00 8,30 810 Rodina, sociální péče, pedagogika a sociální práce 344 38,26 3,17 810 Rodina, sociální péče, pedagogika a sociální práce 11 1,22 0,10 267 77.7. OBECNÁ CHARAKTERISTIKA A STRUKTURA KATEGORIE Kód aktivity Název aktivity n %v kat. "/ocelkem 811 Rodina 137 15,24 1,26 812 Rodinné výlety a dovolené 146 16,24 1,35 813 Hra se sourozenci 10 1,11 0,09 814 Sociální péče 2 0,22 0,02 815 Hlídání dětí 37 4,12 0,34 817 Sociální pedagogika a práce 1 0,11 0,01 820 Sociální aktivity a společné akce 275 30,59 2,54 820 Sociální aktivity a společné akce 13 1,45 0,12 821 Schůzky a návštěvy přátel 140 15,57 1,29 822 Návštěvy příbuzných 122 13,57 1,13 840 Elektronické i klasické dopisování 32 3,56 0,30 850 Společenské akce 176 19,58 1,62 850 Společenské akce 21 2,34 0,19 851 Návštěvy společenských klubů 12 1,33 0,11 852 Diskusní a debatní kluby, diskusní fóra apod. 3 0,33 0,03 855 Organizace společenských akcí 8 0,89 0,07 856 Plesy 62 6,90 0,57 857 Diskotéky 17 1,89 0,16 858 Zábavy 19 2,11 0,18 859 Výroční slavnosti, poutě a hody 34 3,78 0,31 860 Zájmové organizace a dobrovolnictví 43 4,78 0,40 860 Zájmové organizace a dobrovolnictví 5 0,56 0,05 861 Mládežnické a dětské organizace - vedoucí 14 1,56 0,13 862 Mládežnické a dětské organizace - člen 1 0,11 0,01 863 Letní dětský tábor — organizování a vedení 21 2,34 0,19 864 Letní dětský tábor - účastník 2 0,22 0,02 870 Politika, práce pro politické strany 13 1,45 0,12 870 Politika, práce pro politické strany 4 0,44 0,04 871 Práce v zastupitelských orgánech 3 0,33 0,03 872 Politická setkání, demonstrace 6 0,67 0,06 873 Práce v dětských a mládežnických zastupitelských orgánech - 880 Zájmové komunity a dobrovolnictví (např. dobrovolní hasiči, dobrovolníci obecně apod.) 15 1,67 0,14 890 Školní a zájmové kroužky blíže neurčené 1 0,11 0,01 Rok měření 2021 800 Sociální aktivity 1127 100,00 8,43 810 Rodina, sociální péče, pedagogika a sociální práce 420 37,27 3,14 810 Rodina, sociální péče, pedagogika a sociální práce 14 1,24 0,10 811 Rodina 186 16,50 1,39 812 Rodinné výlety a dovolené 174 15,44 1,30 813 Hra se sourozenci 9 0,80 0,07 814 Sociální péče 1 0,09 0,01 815 Hlídání dětí 34 3,02 0,25 817 Sociální pedagogika a práce 2 0,18 0,01 820 Sociální aktivity a společné akce 401 35,58 3,00 820 Sociální aktivity a společné akce 29 2,57 0,22 821 Schůzky a návštěvy přátel 197 17,48 1,47 822 Návštěvy příbuzných 175 15,53 1,31 840 Elektronické i klasické dopisování 21 1,86 0,16 850 Společenské akce 169 15,00 1,26 850 Společenské akce 20 1,77 0,15 851 Návštěvy společenských klubů 18 1,60 0,13 262 KAPITOLA 11. SOCIÁLNÍ AKTIVITY Kód aktivity Název aktivity n %v kat. "/ocelkem 852 Diskusní a debatní kluby, diskusní fóra apod. 3 0,27 0,02 855 Organizace společenských akcí 18 1,60 0,13 856 Plesy 50 4,44 0,37 857 Diskotéky 14 1,24 0,10 858 Zábavy 15 1,33 0,11 859 Výroční slavnosti, poutě a hody 31 2,75 0,23 860 Zájmové organizace a dobrovolnictví 70 6,21 0,52 860 Zájmové organizace a dobrovolnictví 7 0,62 0,05 861 Mládežnické a dětské organizace - vedoucí 25 2,22 0,19 862 Mládežnické a dětské organizace - člen 3 0,27 0,02 863 Letní dětský tábor — organizování a vedení 35 3,11 0,26 864 Letní dětský tábor - účastník — 870 Politika, práce pro politické strany 21 1,86 0,16 870 Politika, práce pro politické strany 2 0,18 0,01 871 Práce v zastupitelských orgánech 11 0,98 0,08 872 Politická setkání, demonstrace 7 0,62 0,05 873 Práce v dětských a mládežnických zastupitelských orgánech 1 0,09 0,01 880 Zájmové komunity a dobrovolnictví (např. dobrovolní hasiči, dobrovolníci obecně apod.) 23 2,04 0,17 890 Školní a zájmové kroužky blíže neurčené 2 0,18 0,01 11.2 Preference aktivit podle sociodemografických skupin 11.2.1 Kategorie jako celek Na začátku analýzy vlivu jednotlivých sociodemografických faktorů na preference sociálních volnočasových aktivit musíme upozornit, že se jedná o kategorii, u níž předpokládáme silnější ovlivnění technikou měření aktivit ve volném čase v roce 2009. Důsledkem původní metody měření bylo dosaženo nižšího rozlišení různých aktivit a rovněž ve struktuře kategorie existují výrazné rozdíly v počtech výskytů aktivit. Navzdory tomu byla kategorie co do četnosti zastoupena v celkovém počtu aktivit relativně více než v letech 2019 a 2021, což dopady na rozdíly v preferencích poněkud umazává, neeliminuje je však zcela. Z hlediska pohlaví byla kategorie sociálních aktivit v roce 2009 (tab. Cl) neutrální, nicméně od roku 2019 sílí trend zvyšování preferencí u žen. V roce 2019 se jednalo o opozitivní preference (tab. C.2), v roce 2021 již o silně pozitivní preference (tab. C.3). To ukazuje na zvyšující se aktivitu dívek a žen, a to napříč podkategoriemi, jak uvidíme v textu dále. Opačný trend lze pozorovat u věku těch, kdo se do sociálních aktivit zapojují. Zatímco v roce 2009 (tab. C.7) se jednalo o kategorii silně preferovanou mladými lidmi od 15 do 24 let, přičemž i věková skupina od 25 do 34 let byla významněji zastoupena, výrazně slabší výskyt sociálních aktivit jsme zaznamenali u všech věkových skupin nad 45 let. V letech následujících měření (2019 - tab. C.8 a 2021 -tab. C.9) jsme již rozdíly mezi věkovými skupinami nezaznamenali. 263 77.2. PREFERENCE AKTIVIT PODLE SOCIODEMOGRAFICKÝCH SKUPIN Sociální volnočasové aktivity jsou častěji předmětem zájmu lidí s vyšším vzděláním. Tento dlouhodobý trend je v našem výzkumu patrný dvojím způsobem. Na jedné straně sníženým zájmem osob s výučním listem o sociální aktivity v roce 2009 (tab. C.10) a na straně druhé zvýšeným zájmem vysokoškolsky vzdělaných osob v roce 2019 (tab. C.ll). V roce 2021 měli vysokoškolsky vzdělaní lidé dokonce zájem zvýšený silně (tab. C.12). Skutečnost, že se lidé s výučním listem zařadili co do volby sociálních aktivit mezi středoškoláky a osoby se základním vzděláním (mezi které ovšem patří i středoškolští studenti), hodnotíme velice pozitivně a s výjimkou vysoké preference sociálních aktivit u vysokoškoláků považujeme sociální aktivity za rovnoměrně zastoupené. Zvýšený podíl osob s vysokou školou lze podle našeho názoru interpretovat mimo jiné jako hlubší sociální reflexi a přijetí společenské odpovědnosti u lidí s vyšším vzděláním, a to jak v sociálních vztazích se svým okolím, tak při zapojení do komunitních aktivit. Ani velikost obce výrazným způsobem neovlivňuje míru zapojení lidí do sociálních volnočasových aktivit. V roce 2009 (tab. C.13) tento faktor volbu sociálních aktivit neovlivňoval vůbec. Rok 2019 (tab. C.14) přinesl snížení sociálních aktivit u lidí, kteří žijí ve větších městech (60-150 tis. obyvatel). Naopak pandemická doba roku 2021 (tab. C.15) přinesla zvýšení sociálních aktivit ve městech s počtem obyvatel 15-60 tisíc, tedy zpravidla v městech okresních. Faktor socioekonomického statusu sehrával při volbě sociálních volnočasových aktivit významnější roli v roce 2009 (tab. C.16), kdy je výrazně více preferovali žáci a studenti a výrazně méně lidé v důchodu a na mateřské nebo rodičovské dovolené. Výsledek tak v tomto období poměrně výrazně kopíruje rozložení podle věku a můžeme vyvozovat, že ze skupiny lidí zahrnující důchodce i osoby na mateřské/rodičovské dovolené to byli právě starobní důchodci, kteří se sociálním aktivitám v roce 2009 věnovali výrazně méně. V následném měření roku 2019 vliv socioekonomického statusu nebyl zaznamenán (tab. C.17). V roce 2021 (tab. C.18) omezili zájem o sociální aktivity nezaměstnaní lidé, což bylo v podmínkách roku, který pro řadu domácností znamenal krizi, pochopitelné. Nejvíce volbu volnočasových aktivit v sociální oblasti ovlivňovala rodinná situace v roce 2009, i když i zde je patrná vazba na věkové skupiny (tab. C.19). Sociálním aktivitám se totiž výrazně více věnovali ti, kdo žili s rodiči v úplné nebo neúplné rodině nebo žili sami. Naopak nejméně se sociálním aktivitám věnovali ti, kdo žijí s partnerem či partnerkou v manželství. Mezi skupinami, věnujícími se sociálním aktivitám méně, byly rovněž ti, kdo žijí s partnerem/partnerkou bez uzavřeného manželství a také ti, kdo žijí ve vlastní úplné rodině s dětmi. Zajímavé je, že rok 2019 přinesl z hlediska rodinné situace úplnou neutralitu (tab. C.20) a až v roce 2021 se poměr zájmu o sociální aktivity silně proměnil. Snížený zájem stále přetrvává u těch, kdo žijí s partnerem či partnerkou bez uzavřeného manželství, nicméně ti, kdo žijí ve vlastní úplné rodině s dětmi začali sociální aktivity ve výčtu 264 KAPITOLA 11. SOCIÁLNÍ AKTIVITY svých volnočasových aktivit uvádět mnohem častěji a získali k nim silně pozitivní vztah. 11.2.2 Proměny v podkategoriích Kategorie nahlížena jako celek není příliš výrazně ovlivněna sociodemografickými faktory. Významné rozdíly, zejména v roce 2009, existovaly jen mezi jednotlivými podkategoriemi. Pozoruhodné je, že od roku 2019 již výrazné rozdíly mizí i zde a sociální aktivity se tak na konci dekády jevily ze sociodemografického hlediska jako jedny z nejvíce homogenních aktivit vůbec. Genderové rozdíly mezi podkategoriemi (tab. 11.2) byly významné pouze v roce 2009, a to pouze ve dvou podkategoriích - sociální aktivity a společné akce (820), kde převládal zájem dívek a žen, a společenské akce (850), které naopak výrazně více preferovali muži a chlapci. V ostatních podkategoriích žádné rozdíly zaznamenány nebyly. V následujících letech se z hlediska pohlaví vůbec nepodařilo prokázat statistické rozdíly mezi podkategoriemi. Tabulka 11.2: Statisticky významné rozdíly v podkategoriích kategorie 800 - Sociální aktivity podle pohlaví respondentů (zahrnuty pouze podkategorie se stanovitelnou statistickou významností) Pohlaví Podkategorie 2009 2019 2021 (p = 0,0167) (p = 0,6592) (p = 0,3239) 810 - Rodina, sociální péče, pedagogika a soc. práce bez rozdílů 820 - Sociální aktivity a společné akce Muž (-) Žena (+) — — 840 - Elektronické i klasické dopisování bez rozdílů — — 850 - Společenské akce Muž (++) Žena (--) — — 860 — Zájmové organizace a dobrovolnictví bez rozdílů — — 870 - Politika, práce pro politické strany bez rozdílů — — 880 — Zájmové komunity a dobrovolnictví (např. dobrovolní hasiči, dobrovolníci obecně apod.) bez rozdílů Věk představuje faktor, který jako jediný působil napříč roky měření. Rozdíly mezi věkovými skupinami v zájmech o jednotlivé podkategorie lze pozorovat ve všech letech, kdy bylo měření prováděno (tab. 11.3). Zároveň se jedná o faktor, jehož vliv směřuje v průběhu dekády alespoň přibližně stejným směrem. Největší 265 77.2. PREFERENCE AKTIVIT PODLE SOCIODEMOGRAFICKÝCH SKUPIN vliv měl faktor věku v období prvního měření v roce 2009, kdy byl zjištěn snížený zájem populační skupiny 15-24 let u aktivit v subkategorii rodina, sociální péče, pedagogika a sociální práce (810), přičemž stejná věková skupina více preferovala sociální aktivity a společné akce (820). Zcela opačné preference byly přitom zaznamenány u obou podkategorií u věkových skupin 35-44 let a 55-64 let. V roce 2019 jsme zaznamenali snížení zájmu o podkategorií rodina, sociální péče, pedagogika a sociální práce (810) u věkové skupiny 25-34 let. Jedinou další podkategorií, u níž byly v roce 2019 nalezeny statistické rozdíly mezi věkovými skupinami, byly společenské akce (850), které výrazně více preferovaly věkové skupiny 15-34 let oproti skupinám nad 55 let. Podobné rozložení zájmu o společenské akce (850) podle věku bylo zachováno i v roce 2021, pouze s tím rozdílem, že věkovou skupinou se zvýšeným zájmem byla pouze ta ve věku 25-34 let, a věkovou skupinou se sníženým zájmem pouze senioři nad 65 let. Posledním zaznamenaným rozdílem podle věkových skupin v roce 2021 byl zvýšený zájem o sociální aktivity a společné akce (820) u skupiny seniorů nad 65 let. Tabulka 11.3: Statisticky významné rozdíly v podkategoriích kategorie 800 - Sociální aktivity podle věku respondentů v intervalech po deseti letech (zahrnuty pouze podkategorie se stanovitelnou statistickou významností) Věk (po 10 letech) Podkategorie 2009 2019 2021 (p = 0,0000) (p = 0,0046) (p = 0,0048) 810 - Rodina, sociální péče, pedagogika a soc. práce 15-24 (---) 35-44 (+) 55-64 (+ + +) 25-34 (-) bez rozdílů 820 - Sociální aktivity a společné akce 15-24 (+ + +) 35-44 (-) 55-64 (---) bez rozdílů 65+ (+) 850 - Společenské akce bez rozdílů 15-24 (+) 25-34 (++) 55-64 (-) 65+ (-) 25-34 (+) 65+ (---) Podle dosaženého vzdělání byly rozdíly v podkategoriích signifikantní pouze v roce 2009 (tab. 11.4). Lidé se základním vzděláním (mezi nimiž dominovali studenti středních škol) projevovali výrazně nižší zájem o subkategorii rodina, sociální péče, pedagogika a sociální práce (810), o niž naopak jevili výrazně vyšší zájem lidé vyučení v oboru. U osob se základním vzděláním se dále projevoval výrazně zvýšený zájem o společenské akce (850) a naopak vyučení lidé méně participovali na sociálních aktivitách a společných akcích (820). 266 KAPITOLA 11. SOCIÁLNÍ AKTIVITY Tabulka 11.4: Statisticky významné rozdíly v podkategoriích kategorie 800 - Sociální aktivity podle dosaženého vzdělání respondentů (zahrnuty pouze podkategorie se stanovitelnou statistickou významností) Dosažené vzdělání Podkategorie 2009 2019 2021 (p = 0,0000) (p = 0,8309) (p = 0,0927) 810 - Rodina, sociální Základní (---) — — péče, pedagogika a soc. Vyučení v oboru práce (++) 820 - Sociální aktivity Vyučení v oboru — — a společné akce (") 850 - Společenské akce Základní (+ + +) — — Velikost obce v případě kategorie sociálních aktivit neovlivnila ani v jednom ze sledovaných let rozložení zájmu o aktivity v jednotlivých podkategoriích. Minimální vliv na proměny zájmů o dílčí podkategorie v rámci sociálních aktivit měl faktor socioekonomického statusu (tab. 11.5). Pouze v roce 2009, a jen v podkategorii sociálních aktivit a společných akcí (820), byl zaznamenán zvýšený zájem žáků a studentů. Naopak snížení zájmu o tuto podkategorii v roce 2009 jsme rozpoznali u důchodců, k nimž byly zahrnuty i osoby na mateřské/rodičovské dovolené. Tabulka 11.5: Statisticky významné rozdíly v podkategoriích kategorie 800 - Sociální aktivity podle socioekonomického statusu respondentů (zahrnuty pouze podkategorie se stanovitelnou statistickou významností) Socioekonomický status Podkategorie 2009 2019 2021 (p = 0,0000) — — 820 - Sociální aktivity a společné akce Žák/student (+ + +) Důchodce, invalidní důchodce nebo mateřská dovolená (—) Poslední ze sledovaných faktorů, rodinná situace (tab. 11.6), ovlivňoval volbu podkategorii mezi sociálními aktivitami rovněž minimálně a opět pouze u podkategorie sociální aktivity a společné akce (820). V zásadě zde rodinná situace kopíruje socioekonomický status, když ti, kdo žijí s rodiči (ať v úplné či neúplné rodině), mají o zmíněnou podkategorii zájem zvýšený, a naopak ti, kdo žijí s partnerem/partnerkou v manželství či ve vlastní založené rodině s dětmi, mají zájem snížený. 267 11.3. HODNOTOVÉ KONSEKVENCE Tabulka 11.6: Statisticky významné rozdíly v podkategoriích kategorie 800 - Sociální aktivity podle rodinné situace respondentů (zahrnuty pouze podkategorie se stanovitelnou statistickou významností) Rodinná situace Podkategorie 2009 2019 2021 (p = 0,0000) (p = 0,0646) — 820 - Sociální aktivity a společné akce Žije s rodiči bez vlastní založené rodiny v úplné rodině (+ + +) Žije s rodiči bez vlastní založené rodiny v neúplné rodině (++) Žije s partner-kou/em v manželství (--) Žije ve vlastní založené úplné rodině s dětmi (—) 11.3 Hodnotové konsekvence Preference hodnot se u osob, které se věnují sociálním aktivitám, mezi lety 2009, 2019 a 2021 výrazně proměnily. Zejména rok 2009 představuje v této kategorii specifické vychýlení. Příčiny výrazných hodnotových proměn vidíme dvě a obě budou zohledněny jak při dílčích přehledech pozitivních a negativních vztahů k hodnotám, tak zejména v analýze důsledků hodnotových konsekvencí. První příčinou, která výrazně ovlivnila hodnotové preference zejména v roce 2009, byl způsob měření volnočasových aktivit. Domníváme se, že právě na kategorii sociálních aktivit snad nejvíce dopadla změna metodiky měření v roce 2019 (online sběr s nabídkou aktivit), kdy se výrazně zvýšila pestrost uváděných aktivit a rovněž jsou tyto aktivity populačně výrazně rovnoměrněji zastoupeny. Všechny rozdíly v populačních preferencích, které jsme zaznamenali v předchozí podkapitole, ukazovaly na zvýšenou frekvenci sociálních aktivit u mladých lidí a rovněž na jejich odklon od jedné z klíčových podkategorií - rodiny, sociální péče, pedagogiky a soc. práce (810), která nesporně přináší významné hodnotové konsekvence. Druhou příčinou výrazných hodnotových posunů byl vývoj seznamu měřených hodnot, kdy v roce 2021 přibyla celá řada hodnot významných pro interakce v sociální oblasti (např. empatie nebo laskavost) a naopak měření některých hodnot významných pro kategorii bylo ukončeno (např. péče o milované osoby). Byla tak narušena kontinuita měření. Důvody pro změny v měřených hodnotách byly významné a vysvětlujeme je v části věnované měření hodnot (podkapitola 3.2.4), nicméně je škoda, že jejich dopady byly nejcitelnější právě v oblasti sociálních aktivit. 268 KAPITOLA 11. SOCIÁLNÍ AKTIVITY Ve smyslu obou uváděných proměn v měření a jejich příčin, které vedly k limitům v identifikaci hodnotových konsekvencí a jejich longitudinálního charakteru, budeme rovněž interpretovat hodnotové vztahy. 11.3.1 Vztahy s cílovými hodnotami Významný vliv sociodemografického rozložení zájmu o kategorii v roce 2009 je patrný u cílových i instrumentálních hodnot. U cílových hodnot se projevil vliv nejsilněji zastoupené podkategorie sociálních aktivit a společných akcí (820), v níž v roce 2009 dominovaly schůzky a návštěvy přátel. Proto je také nezbytné hodnotové vazby cílových hodnot v roce 2009 číst v kontextu těchto preferencí. Od roku 2019 již došlo ke stabilizačním změnám v rozložení zájmu o kategorii a v důsledku toho také k nové podobě hodnotových vazeb. Pozitivní vztahy s cílovými hodnotami V prvním měření volnočasových aktivit v roce 2009 byly u celé populace zjištěny pouze dva pozitivní vztahy k cílovým hodnotám. Silnou pozitivní vazbu vykazovala hodnota aktivní vzrušující život, zábava (tab. F.47), což pokládáme za další potvrzení zájmu převážně mladších lidí o sociální aktivity a převahu sociálních kontaktů, které zvyšují osobní prestiž a postavení ve vrstevnické skupině. V pozitivním spektru doplňuje aktivní vzrušující život hodnota kamarádství, přátelství (tab. F.3). Rok 2019 naproti tomu přináší proměnu hodnotových vazeb, která souvisí s normalizovaným rozložením zájmů dílčí subkategorie. Mezi silně pozitivně navázané hodnoty zde patří ty, které bychom přirozeně očekávali, tedy kamarádství, přátelství (tab. F.4), zralá láska (tab. F.7) a péče o milované osoby (tab. F.15). V pozitivních vazbách je navíc doplňují pocit osobní jistoty (tab. F.17), potěšení, život plný radosti (tab. F.19), prospěšný život (tab. F.22), svoboda (tab. F.36), věčný život (život po smrti), spása (tab. F.42) a, přijetí ostatními, pocit sounáležitosti (tab. F.53). Tak jako v případě jiných kategorií, došlo i u sociálních aktivit k menší exponovanosti hodnotových vazeb v roce 2021. Mezi silně pozitivními vazbami proto nacházíme kamarádství, přátelství (tah. F.5), štěstí (tah. F.40) a, přijetí ostatními, pocit sounáležitosti (tab. F.54), které v pozitivních vazbách doplňují zralá láska (tab. F.8) a poněkud překvapivě také věčný život (život po smrti), spása (tab. F.43). Poslední zmiňovaná hodnota může být přitom specifickým rozměrem prosociálních aktivit a je vlastně druhem přesahu sociální jistoty v jistotu eschatologickou. Velice specifické vztahy vůči sociálním hodnotám mají muži, kteří se věnují či věnovali sociálním aktivitám. Ve výsledcích roku 2009 je zjevné, že silně pozitivní vazba na hodnotu aktivní vzrušující život, zábava (tab. F.47) má svůj původ právě u skupiny mužů. Rok 2019 v mužské populaci věnující se sociálním aktivitám představoval rovněž rozvinutí hodnotových vazeb. Je zajímavé, že i u těchto mužů existo- 269 11.3. HODNOTOVÉ KONSEKVENCE val jediný silně pozitivní vztah, a to vůči hodnotě zralá láska (tab. F.7). V běžných pozitivních vazbách jej doplňují kamarádství, přátelství (tab. F.4), péče o milované osoby (tab. F.15) a věčný život (život po smrti), spása (tab. F.42). Překvapivý byl vývoj vztahů mezi hodnotovými preferencemi a volnočasovými aktivitami v sociální oblasti u mužů v roce 2021, kdy neexistovala ani jediná významná pozitivní či negativní hodnotová vazba. V populaci žen existoval v průběhu dekády vývoj ještě zajímavější. Již v roce 2009 je totiž u nich patrná silně pozitivní vazba na hodnotu zralá láska (tab. F.6), kterou v temže roce doplňují pozitivní vazby na hodnoty kamarádství, přátelství (tab. F.3) a aktivní vzrušující život, zábava (tab. F.47). Ani u žen tedy návaznost na aktivní vzrušující život nechybí, nicméně není tak silná jako v případě mužů. Zatímco v celé populaci i u samotných mužů vazby na cílové hodnoty, zejména ty prosociální, v roce 2019 rostly, u žen se zredukovaly na pouhé dva silně pozitivní vztahy vůči hodnotám kamarádství, přátelství (tab. F.4) a prospěšný život (tab. F.22). Naproti tomu rok 2021 přinesl u žen překvapivě více hodnotových vazeb, mezi nimiž dominuje silně pozitivní vztah vůči hodnotě přijetí ostatními, pocit sounáležitosti (tab. F.54). Tuto pro ženy klíčovou hodnotu doplňovaly v pozitivním spektru hodnoty kamarádství, přátelství (tab. F.5), štěstí (tab. F.40) a znovu aktivní vzrušující život, zábava (tab. F.49). Velice zajímavým fenoménem v případě žen je, že se již v roce 2019 vytratila vazba na hodnotu zralá láska, kterou nacházíme spíše u mužů. Naopak návrat k hodnotě aktivní vzrušující život, zábava může představovat naplnění potřeb sociálních kontaktů a interakcí v době pandemických restrikcí roku 2021 v důsledku nemoci covid-19. Negativní vztahy s cílovými hodnotami Při analýze negativních vztahů vůči cílovým hodnotám nás velmi překvapilo, že nebylo možné nalézt ani jeden takový statisticky významný vztah, a to napříč lety 2009, 2019 a 2021. Sociální aktivity se tak v jakékoliv podobě stávají pouze nositeli pozitivních vazeb vůči cílovým hodnotám, což představuje mezi vazbami hodnotových preferencí na prožívání volného času raritu. Přehled vývoje vztahů cílových hodnot vůči kategorii Tabulka 11.7: Změny vztahů mezi kategorií volnočasových aktivit 800 - Sociální aktivity a cílovými hodnotami v letech 2009, 2019 a 2021 Hodnota Pohlaví 2009 2019 (změna) 2021 (změna) Blaho národa společně neutrální neutrální neměřeno muži neutrální neutrální neměřeno ženy neutrální neutrální neměřeno Kamarádství, přátelství společně + ++ (t) ++ muži neutrální + (t) neutrální (|) ženy + ++ (t) 270 KAPITOLA 11. SOCIÁLNÍ AKTIVITY Zralá láska společně neutrální ++ (t) + (1) muži neutrální ++ (t) neutrální (l) ženy ++ neutrální (l) neutrální Mír ve světě společně neutrální neutrální neměřeno muži neutrální neutrální neměřeno ženy neutrální neutrální neměřeno Moudrost společně neutrální neutrální neutrální muži neutrální neutrální neutrální ženy neutrální neutrální neutrální Péče o milované osoby společně neutrální + + (t) neměřeno muži neutrální + (t) neměřeno ženy neutrální neutrální neměřeno Pocit osobní jistoty společně neutrální + (t) neměřeno muži neutrální neutrální neměřeno ženy neutrální neutrální neměřeno Potěšení, život plný radosti společně neutrální + (t) neutrální (J,) muži neutrální neutrální neutrální ženy neutrální neutrální neutrální Prospěšný život společně neutrální + (t) neměřeno muži neutrální neutrální neměřeno ženy neutrální + + (t) neměřeno Rovnost příležitostí (sociální společně neutrální neutrální neutrální rovnost) muži neutrální neutrální neutrální ženy neutrální neutrální neutrální Sebeúcta společně neutrální neutrální neutrální muži neutrální neutrální neutrální ženy neutrální neutrální neutrální Společenské uznání společně neutrální neutrální neutrální muži neutrální neutrální neutrální ženy neutrální neutrální neutrální Krása v přírodě nebo umění společně neutrální neutrální neutrální muži neutrální neutrální neutrální ženy neutrální neutrální neutrální Svoboda společně neutrální + (t) neutrální (J,) muži neutrální neutrální neutrální ženy neutrální neutrální neutrální Štěstí společně neutrální neutrální ++ (t) muži neutrální neutrální neutrální ženy neutrální neutrální + (t) Věčný život (život po smrti), společně neutrální + (t) + spása muži neutrální + (t) neutrální (l) ženy neutrální neutrální neutrální Vnitřní harmonie, soulad společně neutrální neutrální neutrální muži neutrální neutrální neutrální ženy neutrální neutrální neutrální Aktivní vzrušující život, zábava společně ++ neutrální (l) neutrální muži ++ neutrální (l) neutrální ženy + neutrální (l) + (t) Život v dostatku (ekonomické společně neutrální neutrální neutrální zabezpečení) muži neutrální neutrální neutrální ženy neutrální neutrální neutrální Přijetí ostatními, pocit sounále- společně neměřeno + ++ (t) žitosti muži neměřeno neutrální neutrální ženy neměřeno neutrální ++ (t) Zdraví společně neměřeno neutrální neutrální muži neměřeno neutrální neutrální ženy neměřeno neutrální neutrální 277 11.3. HODNOTOVÉ KONSEKVENCE Národní bezpečnost společně neměřeno neutrální neutrální muži neměřeno neutrální neutrální ženy neměřeno neutrální neutrální Bezpečnost rodiny společně neměřeno neutrální neutrální muži neměřeno neutrální neutrální ženy neměřeno neutrální neutrální 11.3.2 Vztahy s instrumentálními hodnotami Rovněž u skupiny instrumentálních hodnot existuje zajímavý vývoj v průběhu let 2009-2021. I zde však platí, že hodnotové vazby v roce 2009 jsme prokázali spíše v menším rozsahu. Pozitivní vztahy s instrumentálními hodnotami Rok 2009, patrně pod vlivem mladších lidí, kteří sociální aktivity v tomto roce uváděli jako způsob prožívání volného času, přinesl napříč celou populací pouze jednu silnou pozitivní vazbu, a to na hodnotu otevřenost, vstřícnost, ochota pochopit odlišné stanovisko (tab. F.82). V roce 2019 se počet pozitivních vztahů vůči instrumentálním hodnotám u lidí naplňujících svůj volný čas sociálními aktivitami značně zvýšil. Silně pozitivně byly v tomto roce navázány hodnoty citlivost (tab. F.62), čestnost a pravdivost (tab. F.64), dodržování závazků (tab. F.66), zodpovědnost, svědomitost (tab. F.73) a čistota (v morálním smyslu) (tab. F.108). Tyto hodnoty ještě v pozitivním spektru doplnily hodnoty otevřenost, vstřícnost, ochota pochopit odlišné stanovisko (tab. F.83), trpělivost (tab. F.93) a víra, schopnost důvěřovat (tab. F.98). V každém případě se jednalo o jedno z nejsilnějších provázání s morálními instrumentálními hodnotami vůbec. Rok 2021 přinesl umírnění bohatých pozitivních vazeb na instrumentální hodnoty, když mezi silně pozitivními zůstala zachována vazba na hodnotu zodpovědnost, svědomitost (tab. F.74), k níž se připojila nově měřená hodnota laskavost (tab. F.112). V pozitivním spektru je doplnila rovněž nově měřená hodnota empatie (tab. F.lll). U populace mužů věnujících se sociálním aktivitám existoval v roce 2009 také pouze jeden pozitivní vztah vůči hodnotám, a to vůči hodnotě citlivost (tab. F.61). V roce 2019 se u mužů pozitivní vazby na instrumentální hodnoty rozšířily o zodpovědnost, svědomitost (tab. F.73) a čistotu (v morálním smyslu) (tab. F.108) ve skupině silně pozitivně navázaných hodnot, a o dodržování závazků (tab. F.66) a vychovanost (taktnost, zdvořilost) (tab. F.101) ve skupině hodnot navázaných pozitivně. Zajímavostí roku 2021 u populace mužů je úplná hodnotová neutralita u těch, kteří se věnují sociálním aktivitám. Také v populaci žen, které naplňovaly svůj volný čas sociálními aktivitami v roce 2009, existovala pouze jedna pozitivní vazba na hodnoty, a to vůči hodnotě otevřenost, vstřícnost, ochota pochopit odlišné stanovisko (tab. F.82), která se projevila rovněž v rámci populace jako celku. Naproti tomu rok 2019 přinesl i zde 272 KAPITOLA 11. SOCIÁLNÍ AKTIVITY alespoň drobné oživení pozitivních hodnotových vazeb. Silně pozitivně byla navázána hodnota čestnost a pravdivost (tab. F.64) a v pozitivním spektru vazeb se pak nacházela ještě hodnota citlivost (tab. F.62). Na rozdíl od mužů se u žen pozitivní hodnotové vazby v roce 2021 nevytratily zcela, i když došlo k jejich výraznému oslabení. Pozitivně interagovaly pouze nově měřené hodnoty empatie (tab. F.lll) a laskavost (tab. F.112), jejichž vliv u žen zjevně ovlivnil i jejich výskyt v celé populaci. Negativní vztahy s instrumentálními hodnotami Na rozdíl od cílových hodnot, kde jsme u žádného z prováděných měření nenarazili na negativní vymezení ve vztahu k sociálním aktivitám, u hodnot instrumentálních to neplatí. I zde se však negativních vazeb vyskytovalo minimum, a jejich výskyt byl omezen pouze na rok 2021. Jedinou vysloveně silnou negativní hodnotovou vazbou, bylo vymezení celé populace vůči hodnotě cílevědomost, ambice, ctižádostivost (tab. F.118). V roce 2021, jak se zdá, nešlo u sociálních aktivit o budování či posilování sociálního statusu, ale spíše o prosté naplnění sociálních potřeb vzhledem k omezením kontaktů a společenských akcí v důsledku pandemie covid-19. Specifickou negativní vazbou je rovněž snížená preference hodnoty tvořivost (tab. F.116). V populaci mužů, věnujících se sociálním aktivitám, se za celou dobu měření žádné negativní vazby vůči instrumentálním hodnotám neprojevily. U samostatné populace žen se jedna negativní vazba vyskytla, a to v roce 2021 právě vůči již zmiňované hodnotě cílevědomost, ambice, ctižádostivost (tab. F.118). Přehled vývoje vztahů instrumentálních hodnot vůči kategorii Tabulka 11.8: Změny vztahů mezi kategorií volnočasových aktivit 800 - Sociální aktivity a instrumentálními hodnotami v letech 2009, 2019 a 2021 Hodnota Pohlaví 2009 2019 (změna) 2021 (změna) Citlivost společně neutrální ++ (t) neměřeno muži + neutrální (\) neměřeno ženy neutrální + (t) neměřeno Čestnost a pravdivost společně neutrální + + (t) neměřeno muži neutrální neutrální neměřeno ženy neutrální + + (t) neměřeno Dodržování závazků společně neutrální + + (t) neměřeno muži neutrální + (t) neměřeno ženy neutrální neutrální neměřeno Nesmiřitelnost s nedostatky společně neutrální neutrální neměřeno (svými nebo/i druhých) muži neutrální neutrální neměřeno ženy neutrální neutrální neměřeno Nezávislost, samostatnost společně neutrální neutrální neutrální muži neutrální neutrální neutrální ženy neutrální neutrální neutrální 273 11.3. HODNOTOVÉ KONSEKVENCE Zodpovědnost, svědomitost společně neutrální ++ (t) ++ muži neutrální ++ (t) neutrální (|) ženy neutrální neutrální neutrální Odvaha zastávat své názory, společně neutrální neutrální neutrální asertivita muži neutrální neutrální neutrální ženy neutrální neutrální neutrální Optimismus společně neutrální neutrální neměřeno muži neutrální neutrální neměřeno ženy neutrální neutrální neměřeno Pevná vůle společně neutrální neutrální neměřeno muži neutrální neutrální neměřeno ženy neutrální neutrální neměřeno Otevřenost, vstřícnost, ochota společně ++ + (1) neutrální (|) pochopit odlišné stanovisko muži neutrální neutrální neutrální ženy + neutrální (|) neutrální Přesnost, řád v činnosti společně neutrální neutrální neměřeno muži neutrální neutrální neměřeno ženy neutrální neutrální neměřeno Racionálnost, schopnost logicky společně neutrální neutrální neměřeno myslet muži neutrální neutrální neměřeno ženy neutrální neutrální neměřeno Disciplinovanost, sebeovládání společně neutrální neutrální neutrální muži neutrální neutrální neutrální ženy neutrální neutrální neutrální Trpělivost společně neutrální + (t) neměřeno muži neutrální neutrální neměřeno ženy neutrální neutrální neměřeno Schopnost (úspěšnost v jed- společně neutrální neutrální neutrální nání), kompetentnost muži neutrální neutrální neutrální ženy neutrální neutrální neutrální Víra, schopnost důvěřovat společně neutrální + (t) neutrální (J,) muži neutrální neutrální neutrální ženy neutrální neutrální neutrální Vychovanost (taktnost, zdvoři- společně neutrální neutrální neutrální lost) muži neutrální + (t) neutrální (J,) ženy neutrální neutrální neutrální Vysoké nároky, požadavky vůči společně neutrální neutrální neměřeno životu muži neutrální neutrální neměřeno ženy neutrální neutrální neměřeno Vzdělanost společně neutrální neutrální neutrální muži neutrální neutrální neutrální ženy neutrální neutrální neutrální Čistota (v morální smyslu) společně neměřeno + + neutrální (J,) muži neměřeno + + neutrální (J,) ženy neměřeno neutrální neutrální Poslušnost, oddanost společně neměřeno neutrální neutrální muži neměřeno neutrální neutrální ženy neměřeno neutrální neutrální Tvořivost společně neměřeno neutrální -a) muži neměřeno neutrální neutrální ženy neměřeno neutrální neutrální Cílevědomost, ambice, ctižá- společně neměřeno neutrální --(i) dostivost muži neměřeno neutrální neutrální ženy neměřeno neutrální -a) Odvaha, statečnost, vyhledá- společně neměřeno neutrální neutrální vání dobrodružství muži neměřeno neutrální neutrální ženy neměřeno neutrální neutrální 274 KAPITOLA 11. SOCIÁLNÍ AKTIVITY Odpuštění společně neměřeno neměřeno neutrální muži neměřeno neměřeno neutrální ženy neměřeno neměřeno neutrální Empatie společně neměřeno neměřeno + muži neměřeno neměřeno neutrální ženy neměřeno neměřeno + Laskavost společně neměřeno neměřeno ++ muži neměřeno neměřeno neutrální ženy neměřeno neměřeno + Spolupráce společně neměřeno neměřeno neutrální muži neměřeno neměřeno neutrální ženy neměřeno neměřeno neutrální 11.3.3 Význam hodnotových konsekvencí pro kategorii Kategorie sociálních volnočasových aktivit je charakteristická silnou vazbou na prosociální cílové hodnoty a morální instrumentální hodnoty, které ovšem ne vždy vykazují trvalý charakter. Tento jev je způsoben již dříve zmiňovanými faktory, tedy poněkud specifickým sociodemografickým zastoupením kategorie v roce 2009 a řadou prosociálních hodnot, které nebyly před rokem 2021 měřeny. Přesto lze některé dlouhodobé tendence a hodnotové vazby popsat a vyzdvihnout. V obecné rovině lze hodnotit celou kategorii sociálních aktivit jako výrazně prosociální a napomáhající socializačnímu procesu. Stěžejní otázkou v případě propojení sociálních aktivit a prosociálního chování tedy není, zda toto propojení existuje, ale jakým způsobem je utvářeno. (Dahl - Brownell, 2019) Jednou z odpovědí, kterou nabízí námi prováděný výzkum, je propojení na bázi prosociálních cílových a morálních instrumentálních hodnot, které pozitivně ovlivňují volbu cílů a způsobů jednání, v tomto případě cílů vedoucích ke zvýšení prosociální citlivosti a k němu adekvátní zvolené formy chování. Hodnoty tak mohou být jedním z klíčových motivačních prvků v socializaci a výchově k prosociálnosti.2 Ve skupině cílových hodnot nelze opomenout velice výraznou a stabilní vazbu kategorie sociálních aktivit na hodnotu kamarádství, přátelství. Kromě této klíčové hodnoty se sociální aktivity dlouhodobě váží také k hodnotě zralá láska. Obě tyto hodnoty se takto intenzívně a společně projevují již jen u jediné další kategorie, a tou je umění. K nim se připojuje významná hodnotová dvojice péče o milované osoby, kterou jsme sice z výše uvedených příčin jako významnou rozpoznali jen v roce 2019, a přijetí ostatními, pocit sounáležitosti. Uvedenou čtveřici hodnot pokládáme za jádro pro utváření prosociálních postojů z hlediska cílů jednání a žádaného stavu vztahů ve společnosti. Zvláštní přidanou hodnotovou konsekvencí je dlouhodobá vazba na hodnotu věčný život (život po smrti), spása, u níž se potvr- 2 Jak upozorňují ve své longitudinální studii Brestovanský et al. (2022), motivace k prosociálnímu chování je komplexní jev, který pokrývá morální identitu, morální usuzování i morální emoce. Vztah hodnotových preferencí vůči těmto třem faktorům působícím na prosociální chování si zasluhuje další výzkum a podrobnější analýzu. 275 77.4. PEDAGOGICKÉ VÝZVY zuje náš výše zmíněný předpoklad, že sociální vztahy v určitém smyslu překračují hranice společnosti a získávají eschatologický rozměr.3 Rovněž mezi instrumentálními hodnotami nacházíme některé významné vazby na sociální aktivity ve volném čase. Za nej významnější lze považovat pozitivní vztah k hodnotě zodpovědnost, svědomitost, ale také k hodnotě otevřenost, vstřícnost, ochota pochopit odlišné stanovisko, ačkoliv zde se pozitivní vazba v roce 2021 vytratila. Mezi nově měřenými hodnotami v roce 2021 pokládáme za významné hodnoty empatie a laskavost, které navazují na pozitivní vazbu k hodnotě citlivost v roce 2019, která byla v měření roku 2021 nahrazena právě empatií. Všechny tyto uváděné hodnotové vazby doplňují pozitivně navázané prosociální cílové hodnoty a tvoří tak komplex cílů a způsobů jednání, které sociální aktivity nastavují a které naplňují. 11.4 Pedagogické výzvy V případě volnočasových aktivit v sociální oblasti spatřujeme tři základní výzvy, z nichž dvě jsou zaměřeny (nikoliv však výlučně) sociálně-pedagogicky a jedna je zaměřena na pedagogiku volného času. Tyto tři výzvy odpovídají třem nejvý-znamnějším rolím, které podle našeho přesvědčení sociální aktivity ve volném čase přinášejí: 1. Socializační role ve vztahu k vlastnímu rozvoji, osobnímu růstu a utváření optimálních sociálních vztahů v každém věku: Proces socializace a jeho ovlivňování hodnotami, jak jsme popsali již v kapitole 3.1.3, sehrává klíčovou úlohu v celém průběhu lidského života. Jak upozorňuje řada autorů (Hewstone - Stroebe, 2006; Mareš, 2013; Výrost et al., 2019), jsou klíčovými obdobími socializace dětství a dospívání. Proces socializace však v těchto obdobích nekončí a pokračuje i v dospělosti v podobě pracovní socializace a rovněž socializace v rámci zájmových skupin (Nakonečný, 2020). V kontextu interakcionistického přístupu k sociologii volného času (kap. 2.2.3) se socializace jeví jako soubor interakcí mezi jedincem, jinými lidmi, sociálními skupinami a prostředím, které na sebe vzájemně působí a navzájem se ovlivňují (Blumer, 1986). Toto ovlivňování pokračuje v průběhu celého života a specificky v případě volného času zahrnuje významně i období dospělosti a stáří. Jak ukazují výzkumy, zejména v tomto období se jedná o významný faktor ovlivňující pozitivní vnímání a prožívání stárnutí (Mannel - Kleiber, 2013). Interakce s ostatními lidmi i s ostatními sociálními skupinami prostřednictvím adekvátních sociálních aktivit ve volném 3 Jedná se o jedno z dědictví křesťanského sociálního myšlení. Teologie v nauce o církvi jako společenství nikdy neomezovala její pojetí jako sociální komunity žijících lidí, ale jako sociální společenství všech žijících i zemřelých. (Srov. Barth, 1995) 276 KAPITOLA 11. SOCIÁLNÍ AKTIVITY čase tak představuje klíčovou součást zdravého životního stylu a wellbeingu v každé etapě a situaci života (Janiš - Skopalová, 2016; Kaplánek, 2022; Ra-poport et al., 2019; Stebbins, 2021; Veal, 2013; Zygmunt, 2017). Náš výzkum ukázal, že preference důležitých prosociálních cílových hodnot přispívá k prohlubování sociálních interakcí ve volném čase. Jsme přesvědčeni, že v souladu s teoretickým východiskem této knihy platí i ovlivňování opačné, kdy sociální aktivity přispívají k utváření a posilování prosociálních hodnotových preferencí. 2. Výchovná role ve vztahu k rozvoji prosociálnosti: Na socializační roli navazuje i výchovná role sociálních aktivit, která překračuje rámec sociálních interakcí a jejich přínosu pro jedince, který sociální aktivity prožívá. Jsme přesvědčeni, že hodnotové konsekvence sociálních aktivit přispívají i k formování osobnosti jak v procesu výchovy, tak v pozdějším věku v rámci sebevýchovy. Jak jsme již dříve ukázali, klíčovým momentem, který odlišuje socializační proces od procesu výchovy, je transcendence. Výchova jako formativní či sebe-formativní proces má výchovný cíl, k němuž směřuje a který naplňuje (Brezinka, 2001). Ne vždy musí být tento cíl stanoven explicitně, ale jeho charakteristickým rysem je směřování k rozvoji jedince. V případě sociálních aktivit vede jejich prožívání k rozvoji prosociálních postojů díky posilování významu prosociálních hodnot. Stojí tak v samotném jádru sociální pedagogiky, jejímž cílem není (resp. by nemělo být) pouze odstraňování sociálních nerovností a redukce sociálního napětí, ale díky pedagogickému charakteru rovněž úsilí o rozvoj osobnosti jejích klientů takovým způsobem, který až ve svém důsledku umožní rozvoj jejich sociálních kompetencí a povede k osobnímu růstu. Výchova k prosociálnosti tak de facto otevírá cestu k prohloubení socializace. Výchova a socializace ve vzájemné interakci potom přispívají k bohatší sociální interakci a zvýšení životní spokojenosti (Krishnan, 2019). Rozvoj prosociálních postojů přitom přináší nemalé benefity celé společnosti, která čelí vzrůstajícímu vlivu předsudků, diskriminace a otevřené nenávisti silně podporovaných masovým šířením dezinformací, vůči nimž jsou citliví zejména lidé, jejichž názory a postoje signalizují jejich předporozumění (Bortone - Pistecchia, 2018; Ray - George, 2019). 3. Kompenzační role ve vztahu k jiným volnočasovým aktivitám: Třetí rolí sociálních aktivit, kterou bychom rádi vyzdvihli jako pedagogickou výzvu zejména pro pedagogy volného času, je kompenzační role. Rada aktivit ve volném čase, zejména v kategoriích vedoucích k podpoře intrapersonálně zaměřených hodnot, vede k omezení sociálních kontaktů a vytváření izolovaného sociálního prostředí s minimem sociálních interakcí. Jedná se zejména o aktivity v kategoriích informace, IT, komunikace a obecnosti (kap. 4), hu- 277 77.4. PEDAGOGICKÉ VÝZVY manitní aktivity (kap. 5), domácnost, technologie a hobby (včetně prírodovedy a lékařství) a také virtuální realita a sociálni aktivity ve virtuálním světě (kap. 12). Sociální aktivity mohou v těchto případech rozšířit a doplnit portfolio volnočasových aktivit a kompenzovat snížení preferencí prosociálních cílových hodnot. Prožívání volného času by díky této kompenzaci dosáhlo harmonické podpory významnější části hodnotového spektra. Nutně se přitom nemusí jednat jen o aktivity zahrnující společenské akce nebo rodinu. Nabízí se také zapojení do činností zájmových organizací nebo dobrovolnická práce, které spadají mezi aktivity posilující prosociální chování a tomu, kdo se jim věnuje, mohou přinést množství zážitků a potěšení (Howlett, 2014). 278 KAPITOLA 12 Virtuální realita a sociální aktivity ve virtuálním světě 12.1 Obecná charakteristika a struktura kategorie Osobní počítače, jejich sítě a s nimi celé spektrum informačních a komunikačních technologií proměnily v posledních čtyřiceti letech naše životy zcela radikálním způsobem. Z hlediska prostupování technologií do každodenního života lze rozlišit tři etapy této proměny, které na sebe bezprostředně navazovaly a výrazně zasáhly rovněž volný čas a jeho prožívání. Již od 80. a 90. let 20. století, tedy v době počátku masivního růstu zájmu o osobní počítače1 a jejich vstupu do všech sfér každodenního života, byl tento fenomén předmětem diskuse v sociálních vědách, neboť začalo být zřejmé, že spolu s ním vzniká prostředí „druhé reality" (Kling, 1991; Reber - Brossaud, 2010). Z hlediska volnočasových aktivit se jedná o období bouřlivého rozvoje počítačových her a herního průmyslu započatého již v roce 1979, kdy byla vydána první hra pro Apple II, Akalabeth: World oj Doom. Tato hra spadá do kategorie tzv. role playing games (RPG), později computer role-playing games (CRPG), které představují jeden z milníků přenosu herní zábavy z fyzického do digitálního světa (Bartoň - Stacks, 2019). První osobní počítače Apple se masově začaly prodávat na přelomu 70. a 80. let 20. století. Společnost Apple potom dosáhla mimořádného úspěchu s nástupem osobního počítače Apple Macintosh, přičemž pod označením Mac, resp. MacPro či MacBook, pokračuje vývoj této řady dodnes. V roce 1981 vstoupil na trh počítač IBM PC s procesorem Intel s instrukční sadou x86. Zde začíná rozvoj slavných řad Intel 8086, 8088 ( rok 1983), 80286 (rok 1984), 80386 (rok 1986), 80486 (rok 1989) a dále až k současným vícejádrovým procesorům Intel Core i9. 279 72.7. OBECNÁ CHARAKTERISTIKA A STRUKTURA KATEGORIE Druhá etapa proměny volného času a prostupování informačních a komunikačních technologií do světa volného času nastala s rozšířením počítačových sítí a možnostmi interaktivní komunikace prostřednictvím internetu. Tento milník znamenal vznik nové „společnosti na síti", která se začala bouřlivě rozvíjet jak po stránce technologické (rozvoj platforem, www a technologií pro sdílení a komunikaci), tak po stránce sociální (interakce v počítačových hrách, vznik soukromých webových stránek, rozvoj komunikačních platforem apod.). (Castells, 2010) Třetí etapa nastává s masovým nástupem a rozšířením fenoménu sociálních sítí. V kontextu problematiky hodnot jsou klíčové zejména jejich technologické možnosti k širokému sdílení názorů a komunikaci nejrůznějších postojů, jejichž intenzívní rozvoj a masové použití při ovlivňování veřejného mínění můžeme sledovat zejména v poslední dekádě. Počátky sociálních sítí lze sice vysledovat již od druhé poloviny 90. let 20. století, nicméně až s nástupem sítě Facebook nebo jejích konkurentů (Twitter, později Instagram, TicToc a další) zaznamenaly tyto platformy skutečně rapidní rozvoj a proměnily se z prostých sociálních sítí v sociální média (Miller et al., 2016), která zahrnují a poskytují prezentační (Facebook, Instagram), mediální (Youtube), komunikační (Twitter, WhatsApp, Messenger), vzdělávací (Wiki-pedia) a další funkce. Ty jsou samozřejmě jejich provozovateli intenzívně využívány k vytváření reklamního prostoru a k ovlivňování veřejného mínění obecně. Vývoj sociálních médií a rozvoj online herních platforem nás vedl jednak k etablování dílčích podkategorií v katalogu volnočasových aktivit, ale vzhledem k dlouhodobě sledovaným posunům v hodnotových konsekvencích u těch, kdo se věnují ve volném čase pobytu v online sociálním a herním prostředí, rovněž k zavedení oddělené kategorie virtuální realita a sociální aktivity ve virtuálním světě, která uvedený vývoj reflektuje. Kategorie je rozdělena na dva velké bloky podkategorií, přičemž první z nich tvoří podkategorie počítačové hry (910) a zcela minimálně zastoupená podkatego-rie virtuální online světy (920). Druhý blok je zastoupen sociálními sítěmi (960), k nimž se navíc připojují komunikační a specifické prezentační platformy chatování, online komunikace (950) a blogy, osobní a institucionální webové stránky (940). Zastoupení kategorie mezi volnočasovými aktivitami je vzhledem k fenoménu počítačových her a sociálních sítí velice malé a bylo pro nás značnou výzvou, jak vysvětlit velmi nízké četnosti aktivit právě v takto společensky exponované oblasti zájmů. Navíc je pozoruhodné, že vykazování aktivit ve virtuálním světě je stabilně nízké napříč měřeními v průběhu času a nemá na ně vliv ani metoda měření, na niž jsme upozorňovali u kategorie sociálních aktivit. V roce 2009 tvořily virtuální sociální aktivity 4,05 % z celkového počtu naměřených aktivit, v roce 2019 to bylo 4,44 % a v roce 2021 4,10 %. Nízké četnosti neovlivnilo ani hraní her a to ani v případě samostatné skupiny nejmladších respondentů. Hry představovaly v roce 2021 u celé populace 1 % aktivit, u populace ve věku 15-24 let pouhé 2,20 % 280 KAPITOLA 12. VIRTUÁLNÍ REALITA A SOCIÁLNÍ AKTIVITY VE VIRTUÁLNÍM SVĚTĚ aktivit. U sociálních sítí je poměr podobný, celá populace 2021 je má zastoupeny ve 2,47 %, nejmladší skupina ve 4,00 %. Při hledání odpovědi na otázku nízkého zastoupení jsme při měření v roce 2021 jsme samostatně, mimo měření volného času, kladli otázku po využívání sociálních sítí, kde 77,80 % z celé populace (včetně seniorů) má a alespoň občas používá svůj účet na sociálních sítích. U nejmladší věkové skupiny je to dokonce 99,55 %. Tento naprosto propastný rozdíl ve vykázaných volnočasových aktivitách na sociálních sítích a při přímém měření nás vedl k přesvědčení, že musí existovat sociologické vysvětlení tohoto fenoménu. Na základě zevrubné analýzy jsme pak dospěli k závěru, že v případě sociálních sítí, a patrně lze tento závěr přiměřeně rozšířit i na fenomén her, se jedná o specifickou formu neohraničeného volného času, který jsme konceptualizovali v samostatné studii jako tekutý volný čas (liquid leisure) (Olecká et al., 2022). Idea a koncept tekutého volného času vychází z konceptu tekuté modernity Zygmunda Baumana (2000) a jeho rozpracování v sociologii volného času Tonym Blackshawem (2010). V závěru studie usilující o uchopení tekutého volného času jsme se pokusili o jeho definici: „Tekutý volný čas (liquid leisure) je ten, který poskytuje stejné zážitky, prožitky a uspokojení jako jiné formy volného času, ale nejsou u něj zjevné hranice mezi ním a prací nebo jinými aktivitami v životě. Může být prožíván podvědomě a osoba, která jej prožívá, jej dokonce nemusí být schopna jako volný čas identifikovat. Kromě exaktní časové a typové identifikace splňuje všechna ostatní kriteria volného času." (Olecká et al, 2022) Právě zmiňovaná „tekutost" volného času spojeného s virtuální realitou a sociálními aktivitami ve virtuálním světě je podle našeho přesvědčení příčinou velmi nízkých četností naměřených u tohoto druhu aktivit. Dále proto pracujeme s naměřenými nižšími četnostmi a předpokládáme, že se v tomto případě jedná o exaktně identifikované aktivity, jejichž hodnotové vazby budou vyjasněnější než v případě užití jejich „tekuté" alternativy. Tabulka 12.1: Deskriptívni statistika kategorie 900 - Virtuální realita a sociální aktivity ve virtuálním světě Aktivity v kategorii 900 - Virtuální realita a sociální aktivity ve virtuálním světě Kód aktivity Název aktivity n %v kat. "/ocelkem Rok měření 2009 900 Virtuální realita a sociální aktivity ve vir- 352 100,00 4,05 tuálním světě 910 Počítačové hry 111 31,53 1,28 910 Počítačové hry 107 30,40 1,23 911 Adventury — 912 Akční hry — 913 Arkády — bojové 1 0,28 0,01 914 Arkády — sportovní, závodní 1 0,28 0,01 915 Arkády - plošinové, logické — 916 Strategie 2 0,57 0,02 917 Simulátory života — 918 Simulátory — sportovní, bojový, apod. — 919 RPG — hry na hrdiny (hraní rolí) — 287 12.1. OBECNÁ CHARAKTERISTIKA A STRUKTURA KATEGORIE Kód aktivity Název aktivity n %v kat. "/ocelkem 920 Počítače - virtuální realita 1 0,28 0,01 921 Virtuální realita obecně — 930 Virtuální online světy (Second life...) 2 0,57 0,02 940 Blogy, osobní a institucionální webové 1 0,28 0,01 stránky 941 Osobní b log — 942 Hobby blog — 943 Fotoblog — 947 Osobní webové stránky — 948 Webové stránky institucí, organizací či — sdružení 949 Ostatní formy online sdílení informací — 950 Chatování, online komunikace (ICQ, 29 8,24 0,33 Skype, Viber, Messenger aj.) 960 Sociální sítě 208 59,09 2,39 961 Facebook — 962 Twitter — 963 Instagram — 964 Google plus — 965 YouTube — 966 Linkedln — 967 Snapchat — 968 Pinterest — 969 Jiné sociální sítě — Rok měření 2019 900 Virtuální realita a sociální aktivity ve vir- 481 100,00 4,44 tuálním světě 910 Počítačové hry 91 18,92 0,84 910 Počítačové hry 28 5,82 0,26 911 Advent ury 3 0,62 0,03 912 Akční hry 11 2,29 0,10 913 Arkády - bojové — 914 Arkády — sportovní, závodní 2 0,42 0,02 915 Arkády - plošinové, logické 4 0,83 0,04 916 Strategie 15 3,12 0,14 917 Simulátory života 7 1,46 0,06 918 Simulátory - sportovní, bojový, apod. 4 0,83 0,04 919 RPG - hry na hrdiny (hraní rolí) 17 3,53 0,16 920 Počítače - virtuální realita 4 0,83 0,04 920 Počítače — virtuální realita 1 0,21 0,01 921 Virtuální realita obecně 3 0,62 0,03 930 Virtuální online světy (Second life...) — 940 Blogy, osobní a institucionální webové 15 3,12 0,14 stránky 940 Blogy, osobní a institucionální webové — stránky 941 Osobní blog 3 0,62 0,03 942 Hobby blog 3 0,62 0,03 943 Fotoblog — 947 Osobní webové stránky 3 0,62 0,03 948 Webové stránky institucí, organizací či 5 1,04 0,05 sdružení 949 Ostatní formy online sdílení informací 1 0,21 0,01 950 Chatování, online komunikace (ICQ, 57 11,85 0,53 Skype, Viber, Messenger aj.) 960 Sociální sítě 314 65,28 2,90 960 Sociální sítě 34 7,07 0.31 282 KAPITOLA 12. VIRTUÁLNÍ REALITA A SOCIÁLNÍ AKTIVITY VE VIRTUÁLNÍM SVĚTĚ Kód aktivity Název aktivity n %v kat. "/ocelkem 961 Facebook 137 28,48 1,26 962 Twitter 12 2,49 0,11 963 Instagram 42 8,73 0,39 964 Google plus 5 1,04 0,05 965 YouTube 53 11,02 0,49 966 Linkedln 5 1,04 0,05 967 Snapchat 3 0,62 0,03 968 Pinterest 20 4,16 0,18 969 Jiné sociální sítě 3 0,62 0,03 Rok měření 2021 900 Virtuální realita a sociální aktivity ve virtuálním světě 549 100,00 4,10 910 Počítačové hry 134 24,41 1,00 910 Počítačové hry 49 8,93 0,37 911 Adventury 5 0,91 0,04 912 Akční hry 16 2,91 0,12 913 Arkády — bojové 3 0,55 0,02 914 Arkády — sportovní, závodní 2 0,36 0,01 915 Arkády - plošinové, logické 4 0,73 0,03 916 Strategie 15 2,73 0,11 917 Simulátory života 9 1,64 0,07 918 Simulátory - sportovní, bojový, apod. 5 0,91 0,04 919 RPG - hry na hrdiny (hraní rolí) 26 4,74 0,19 920 Počítače - virtuální realita 5 0,91 0,04 920 Počítače — virtuální realita 1 0,18 0,01 921 Virtuální realita obecně 4 0,73 0,03 930 Virtuální online světy (Second life...) — 940 Blogy, osobní a institucionální webové stránky 15 2,73 0,11 940 Blogy, osobní a institucionální webové stránky 1 0,18 0,01 941 Osobní blog 3 0,55 0,02 942 Hobby blog — 943 Fot ob log — 947 Osobní webové stránky 3 0,55 0,02 948 Webové stránky institucí, organizací či sdružení 6 1,09 0,04 949 Ostatní formy online sdílení informací 2 0,36 0,01 950 Chatování, online komunikace (ICQ, Skype, Viber, Messenger aj.) 65 11,84 0,49 960 Sociální sítě 330 60,11 2,47 960 Sociální sítě 49 8,93 0,37 961 Facebook 126 22,95 0,94 962 Twitter 3 0,55 0,02 963 Instagram 48 8,74 0,36 964 Google plus 1 0,18 0,01 965 YouTube 70 12,75 0,52 966 Linkedln — 967 Snapchat 4 0,73 0,03 968 Pinterest 21 3,83 0,16 969 Jiné sociální sítě 8 1,46 0,06 283 72.2. PREFERENCE AKTIVIT PODLE SOCIODEMOGRAFICKÝCH SKUPIN 12.2 Preference aktivit podle sociodemografických skupin 12.2.1 Kategorie jako celek U kategorie virtuální realita a sociální aktivity ve virtuálním světě docházelo v průběhu let 2009-2021 k zajímavým posunům v závislosti na vlivu sociodemografických faktorů. Genderový vliv na volbu aktivit v této kategorii byl patrný v letech 2009 (tab. Cl) a 2019 (tab. C.2), kdy existoval silnější zájem ze strany mužů. Tato převaha zájmu však v roce 2021 (tab. C.3) skončila a kategorie se stala genderově neutrální. Dalším významným faktorem ovlivňujícím rozložení zájmu o kategorii je věk (tab. C.7, C.8 a C.9). Není nikterak překvapivé, že kategorie virtuální reality a sociálních aktivit ve virtuálním světě je doménou spíše mladších věkových skupin. Populace se dak dělí na věkovou skupinu 15-34 let, u níž zájem o tento druh aktivit dlouhodobě převládá, a věkové skupiny nad 45 let, u nichž je dlouhodobě zájem výrazně nižší. K určitému posunu zájmu k vyšším věkovým skupinám však dochází, což lze pozorovat na věkové skupině 35-44 let, která ještě v roce 2009 vykazovala zájem snížený, nicméně od roku 2019 je neutrální. Z hlediska dosaženého vzdělání platí dlouhodobě zvýšený zájem o aktivity v kategorii u lidí se základním vzděláním (tato skupina ovšem zahrnuje i studenty středních škol!) a naopak dlouhodobě snížený zájem projevují lidé vyučení v oboru (tab. C.10, C.ll a C.12). V roce 2021 se, patrně pod vlivem opatření v důsledku pandemie covid-19, projevil zvýšený zájem u lidí s dosaženým středoškolským vzděláním. Velikost obce ovlivňuje volný čas ve virtuálním a online světě relativně málo. Pouze v letech 2009 a 2021 se více těchto aktivit vyskytlo u obyvatel nej větších měst nad 150 tis. obyvatel (tab. C.13, C.15). V roce 2019 naproti tomu velikost obce vůbec tento druh prožívání volného času neovlivňovala (tab. C.14). Jestliže jsme v případě věku identifikovali zvýšený zájem nej mladších věkových skupin o aktivity v kategorii, patrně nepřekvapí, že socioekonomický status toto rozložení zájmu následuje (C.16, C.17, C.18). O kategorii tak mají přirozeně a dlouhodobě největší zájem žáci a studenti, naopak trvale silně snížený je zájem u skupiny důchodců (i se zahrnutím osob na mateřské a rodičovské dovolené). Zajímavostí je, že z hlediska jiných socioekonomických skupin (zaměstnanci, OSVČ, nezaměstnaní) rozdíly v zájmu neexistovaly, přičemž jedinou výjimku tvořil snížený zájem o kategorii u zaměstnanců v roce 2009. U silně věkově a socioekonomicky rozdělené kategorie, jakou je virtuální realita a sociální aktivity ve virtuálním světě, lze očekávat podobné rozvrstvení i podle rodinné situace. Jak ukazují tabulky C.19, C.20 a C.21, situace zde je poněkud pestřejší. Výrazný zájem o kategorii projevovali po celou dobu lidé žijící s rodiči v úplné orientační rodině, k nimž se s různou mírou intenzity připojovali ti, kdo 284 KAPITOLA 12. VIRTUÁLNÍ REALITA A SOCIÁLNÍ AKTIVITY VE VIRTUÁLNÍM SVĚTĚ žijí s rodiči v rodině neúplné. V roce 2009 se silně pozitivně projevoval také zájem u těch, kdo žijí s prarodiči nebo v dětském domově. V roce 2021 se mezi osoby, které aktivity ve virtuálním světě silně preferují, dostali jediní zástupci žijící v (potenciálně) prokreační rodině, totiž ti, kdo žijí s partnerkou nebo partnerem bez uzavřeného manželství. Naopak osoby žijící s partnerkou či partnerem v manželství, mají o kategorii trvale silně oslabený zájem. Podobně jsou na tom ti, kdo žijí ve vlastní prokreační úplné rodině s dětmi. Rok 2009 signalizoval překvapivě oslabení zájmu i u těch, kdo žijí sami. V roce 2021 pak byl zájem snížený ještě u těch, kdo žijí v neúplné prokreační rodině s dětmi. 12.2.2 Proměny v podkategoriích Jak vyznívá z předchozího popisu vlivu jednotlivých sociodemografickýcli faktorů na celou kategorii, není celkově příliš vyhraněná, až na závislost na věku a s ní do značné míry související rozdíly podle socioekonomického statusu a rodinné situace. O to zajímavější byla naše očekávání závislostí jednotlivých podkategorií na těchto faktorech, nicméně ani v tomto případě nelze hovořit o velkých překvapeních. Podle pohlaví (tab. 12.2) se dělí podkategorie na mužské a ženské tak, že zřetelně převládá zájem mužů o podkategorii počítačových her (910) a naopak sociální sítč (960) jsou doménou žen. Toto rozložení je stabilní napříč dekádou. Jedinou další významnou změnou je zvýšení zájmu žen o kategorii chatování a online komunikace (950) v roce 2021, kdy zjevně tyto nástroje nahrazovaly omezené osobní kontakty v době pandemie. Tabulka 12.2: Statisticky významné rozdíly v podkategoriích kategorie 900 - Virtuální realita a sociální aktivity ve virtuálním světě podle pohlaví respondentů (zahrnuty pouze podkategorie se stanovitelnou statistickou významností) Pohlaví Podkategorie 2009 2019 2021 (p = 0,0000) (p = 0,0000) (p = 0,0000) 910 - Počítačové hry Muž (+ + +) Zena (---) Muž (+ + +) Žena (---) Muž (+ + +) Žena (---) 940 - Blogy, osobní a institucionální webové stránky bez rozdílů bez rozdílů bez rozdílů 950 - Chatování, online komunikace (ICQ, Skype, Viber, Messenger aj.) bez rozdílů bez rozdílů Muž (---) Žena (+ + +) 960 - Sociální sítě Muž (---) Žena (+ + +) Muž (---) Žena (+ + +) Muž (---) Žena (+ + +) Zajímavostí při rozdělení zájmu podle věku (tab. 12.3) je, že jedinou podkategorií s prokazatelnou závislostí na věku jsou sociální sítč (960), kterým se trvale více věnují mladší věkové skupiny 15-34 let, přičemž rozdělení přesně kopíruje vě- 285 72.2. PREFERENCE AKTIVIT PODLE SOCIODEMOGRAFICKÝCH SKUPIN kové rozložení celé kategorie, a to včetně zvýšení zájmu (k neutralitě) u skupiny 35-44 let od roku 2019. Tabulka 12.3: Statisticky významné rozdíly v podkategoriích kategorie 900 - Virtuální realita a sociální aktivity ve virtuálním světě podle věku respondentů v intervalech po deseti letech (zahrnuty pouze podkategorie se stanovitelnou statistickou významností) Podkategorie Věk (po 10 letech) 2009 (p = 0,0000) 2019 (p = 0,0000) 2021 (p = 0,0000) 960 - Sociální sítě 15-24 (+ + +) 25-34 (+) 35-44 (---) 45-54 (---) 55-64 (---) 65+ (---) 15-24 (+ + +) 25-34 (+ + +) 55-64 (---) 65+ (---) 15-24 (+ + +) 25-34 (+ + +) 45-54 (—) 55-64 (—) 65+ (---) Vliv dosaženého vzdělání (tab. 12.4) na rozdělení zájmů o jednotlivé podkategorie je rovněž v několika ohledech zajímavý. Především v roce 2009 tento faktor rozložení zájmů neovlivnil vůbec a v roce 2019 se rozdělení týkalo pouze osob se základním vzděláním, tedy i žáků středních škol, u nichž převládal zájem o počítačové hry (910) a prokazatelně existovalo snížení zájmu této skupiny o sociální sítě (960). Podle našeho přesvědčení se zde naplno projevuje změna vnímání sociálních sítí a jejich prožívání v podobě tekutého volného času. Podobně tomu bylo i v roce 2021, kdy se snížený zájem projevil i u středoškoláků. Naopak se v tomto roce projevil zvýšený zájem o sociální sítě (960) u vysokoškoláků, kteří se naopak méně věnovali počítačovým hrám (910). Snížený zájem skupin se základním a středoškolským vzděláním o sociální sítě byl u obou skupin kompenzován v oblasti počítačových her (910). Tabulka 12.4: Statisticky významné rozdíly v podkategoriích kategorie 900 - Virtuální realita a sociální aktivity ve virtuálním světě podle dosaženého vzdělání respondentů (zahrnuty pouze podkategorie se stanovitelnou statistickou významností) Dosažené vzdělání Podkategorie 2009 2019 2021 (p = 0,1181) (p = 0,0238) (p = 0,0008) 910 - Počítačové hry Základní (+) Základní (+) Středoškolské (+) Vysokoškolské ("--) bez rozdílů 950 - Chatování, online komunikace (ICQ, Skype, Viber, Messenger aj.) — bez rozdílů 286 KAPITOLA 12. VIRTUÁLNÍ REALITA A SOCIÁLNÍ AKTIVITY VE VIRTUÁLNÍM SVĚTĚ 960 - Sociální sítě — Základní (—) Základní (—) Středoškolské (—) Vysokoškolské (+ + +) Působení socioekonomického statusu (tab. 12.5) na volbu aktivit v kategorii virtuální realita a sociální aktivity ve virtuálním světě se projevilo ve dvou letech, kdy jsme měření prováděli, 2009 a 2021. V obou případech se jednalo pouze o vliv v rámci podkategorie Sociální sítě (960). Obecně zájem kopíruje zjištění z celé kategorie. Žáci a studenti se aktivitám věnují podstatně více než jiné skupiny a důchodci (včetně invalidních důchodců a osob na mateřské/rodičovské dovolené) podstatně méně. Kromě tohoto dlouhodobého trendu byly zjištěny ještě dvě výjimky, totiž snížený zájem zaměstnanců o sociální sítě v roce 2009 a rovněž snížený zájem osob samostatně výdělečně činných v roce 2021. Tabulka 12.5: Statisticky významné rozdíly v podkategoriích kategorie 900 - Virtuální realita a sociální aktivity ve virtuálním světě podle socioekonomického statusu respondentů (zahrnuty pouze podkategorie se stanovitelnou statistickou významností) Socioekonomický status Podkategorie 2009 2019 2021 (p = 0,0000) — (p = 0,0000) 960 - Sociální sítě Žák/student (+ + +) Zaměstnanec ("--) Důchodce, invalidní důchodce nebo mateřská dovolená (---) Žák/student (+ + +) OSVČ nebo jiný způsob obživy (—) Důchodce, invalidní důchodce nebo mateřská dovolená (---) Faktor rodinné situace ovlivňoval volbu aktivit v kategorii pouze v roce 2009 (tab. 12.6). Podobně jako v případě socioekonomického statusu, i zde byla jedinou ovlivněnou podkategorie Sociální sítě (960), které se významně více věnují ti, kdo žijí v jakémkoliv uspořádání orientační rodiny. Snížení zájmu naopak projevovali ti, kdo žijí sami, s partnerkou či partnerem v manželství nebo v prokreační úplné rodině s dětmi. Vliv velikosti obce na zájem o jednotlivé podkategorie se neprokázal a opět se tak potvrzuje závěr z první kategorie informace, IT, komunikace a obecnosti, že s postupující digitalizací a zkvalitňováním IT zázemí v domácnostech přestaly být v posledních deseti letech rozdíly ve velikosti obcí významným faktorem při využívání služeb a aktivit závislých na digitální infrastruktuře a konektivitě. 287 12.3. HODNOTOVÉ KONSEKVENCE Tabulka 12.6: Statisticky významné rozdíly v podkategoriích kategorie 900 - Virtuální realita a sociální aktivity ve virtuálním světě podle rodinné situace respondentů (zahrnuty pouze podkategorie se stanovitelnou statistickou významností) Rodinná situace Podkategorie 2009 2019 2021 (p = 0,0000) — — 960 - Sociální sítě Žije s rodiči bez vlastní založené rodiny v úplné rodině (+ + +) Žije s rodiči bez vlastní založené rodiny v neúplné rodině (+ + +) Žije s prarodiči, pěstouny nebo v dětském domově {+ + +) Žije sám/sama nebo jinak (--) Žije s partner-kou/em v manželství (--) Žije ve vlastní založené úplné rodině s dětmi (---) 12.3 Hodnotové konsekvence Hodnotové vazby a konsekvence v případě kategorie volnočasových aktivit virtuální realita a sociální aktivity ve virtuálním světě představují podle našeho přesvědčení jednu z významných výzev pro pedagogiku volného času a z hlediska sociální pedagogiky představují příležitost i ohrožení v procesu socializace, výchovy i sebevýchovy. 12.3.1 Vztahy s cílovými hodnotami Výčet významných vztahů mezi volnočasovými aktivitami v kategorii virtuální realita a sociální aktivity ve virtuálním světě vůči cílovým hodnotám není malý a ukazuje na silný hodnotový a motivační kontext. Pozitivní vztahy s cílovými hodnotami Napříč celou populací existovaly již v roce 2009 silně pozitivní vazby u těch, kdo se věnují aktivitám ve virtuálním či online světě, vůči hodnotám kamarádství, přátelství (tab. F.3), potěšení, život plný radosti (tab. F.18), aktivní vzrušující život, 288 KAPITOLA 12. VIRTUÁLNÍ REALITA A SOCIÁLNÍ AKTIVITY VE VIRTUÁLNÍM SVĚTĚ zábava (tab. F.47) a život v dostatku (ekonomické zabezpečení) (tab. F.50). V roce 2019 došlo k redukci těchto vztahů a k jejich posunu od prosociálních ke spíše hedonistickým hodnotám potěšení, život plný radosti (tab. F.19) a aktivní vzrušující život, zábava (tab. F.48), které v tomto roce vykazovaly silně pozitivní preference vůči sledovaným aktivitám. Rok 2021, patrně pod vlivem protipandemických opatření v období šíření nemoci covid-19, přinesl oproti roku 2019 rozšíření seznamu silně pozitivně navázaných hodnot o kamarádství, přátelství (tab. F.5), svobodu (tab. F.37) a štěstí (tab. F.40). Silně pozitivní vazby na hodnoty potěšení, život plný radosti (tab. F.20) a aktivní vzrušující život, zábava (tab. F.49) přetrvaly po celou dobu měření. V populaci mužů, kteří se věnují aktivitám ve virtuálním či online prostředí, se objevuje méně hodnotových vazeb než u celé populace, nicméně přesto se v roce 2009 vyskytují dvě silné pozitivní vazby na hodnoty kamarádství, přátelství (tab. F.3) a aktivní vzrušující život, zábava (tab. F.47), které navíc doplňuje pozitivní vztah k hodnotě potěšení, život plný radosti (tab. F.18). Rok 2019 přinesl u mužů mírnou proměnu těchto hodnotových preferencí, kdy byla neutralizována provazba na hodnotu kamarádství, přátelství, ale zato byly preferovány hodnoty aktivní vzrušující život, zábava (tab. F.48) a život v dostatku (ekonomické zabezpečení) (tab. F.51). Hodnotový posun u mužů byl završen v roce 2021, kdy se nově objevily silně pozitivní vazby na hodnoty svoboda (tab. F.37) a štěstí (tab. F.40) a znovu se objevuje pozitivní vztah vůči hodnotě potěšení, život plný radosti (tab. F.20). U žen věnujících se aktivitám ve virtuálním či online prostředí, oscilovaly pozitivní hodnotové vazby okolo cílových hodnot potěšení, život plný radosti a aktivní vzrušující život, zábava, které různě doplňovaly hodnoty podobného významu. V roce 2009 se tak projevovaly silné vazby k hodnotám potěšení, život plný radosti (tab. F.18), štěstí (tab. F.38) a aktivní vzrušující život, zábava (tab. F.47). Tyto navíc doplnily pozitivní vztahy k hodnotám kamarádství, přátelství (tab. F.3), společenské uznání (tab. F.29) a život v dostatku (ekonomické zabezpečení) (tab. F.50). V roce 2019 byly hodnotové vztahy výrazně redukovány na pouhé dvě hodnoty, které jsme zmiňovali v úvodu tohoto odstavce, totiž potěšení, život plný radosti (tab. F.19) a aktivní vzrušující život, zábava (tab. F.48)). Rok 2021 přinesl u žen silný a pozitivní návrat k hodnotě kamarádství, přátelství (tab. F.5), doplněný pozitivními vazbami na hodnoty zralá láska (tab. F.8) a aktivní vzrušující život, zábava (tab. F.49). V případě hodnoty zralá láska se jedná o jediný výskyt pozitivní vazby v rámci celé kategorie. Negativní vztahy s cílovými hodnotami S výjimkou prvního roku měření nebyla negativní hodnotová vymezení u lidí, kteří se věnují aktivitám ve virtuálním či online prostředí, příliš výrazná. Ve zmiňovaném roce 2009 se projevily silné negativní vztahy vůči hodnotám mír ve světě (tab. F.9), 289 12.3. HODNOTOVÉ KONSEKVENCE péče o milované osoby (tab. F.14) a krása v přírodě nebo umění (tab. F.32), které byly navíc doplněny negativním vymezením vůči hodnotám blaho národa (tab. F.l) a vnitřní harmonie, soulad (tab. F.44). V roce 2019 se silně negativní vazby omezily na hodnotu mír ve světě (tab. F.10), kterou doplnila negativní preference hodnoty mír ve světě (tab. F.10). Všechny negativní hodnotové vazby, které existovaly v letech 2009 a 2019, se vytratily v roce 2021 a jedinou negativní preferenci ve vztahu ke zkoumané kategorii volnočasových aktivit měla hodnota věčný život (život po smrti), spása (tab. F.43). V populaci mužů se navzdory vývoji v celé populaci projevil trend opačný. V letech 2009 a 2019 se u mužů věnujících se aktivitám ve virtuálním či online prostředí neobjevilo ani jedno negativní hodnotové vymezení. Naproti tomu v roce 2021 se silně negativní vazby projevily vůči hodnotám rovnost příležitostí (sociální rovnost) (tab. F.25) a zdraví (tab. F.56), které ještě navíc doplnila negativní vazba k hodnotě věčný život (život po smrti), spása (tab. F.43). U žen je paradoxně trend zcela opačný a ukazuje se, že jsou to spíše ženy, které hodnotově ovlivňovaly minimálně situaci v roce 2009. Oslabené byly v tomto roce preference cílových hodnot mír ve světě (tab. F.9) a věčný život (život po smrti), spása (tab. F.41). V další letech se již negativní vztahy vůči cílovým hodnotám v populaci žen nevyskytovaly. Přehled vývoje vztahů cílových hodnot vůči kategorii Tabulka 12.7: Změny vztahů mezi kategorií volnočasových aktivit 900 - Virtuální realita a sociální aktivity ve virtuálním světě a cílovými hodnotami v letech 2009, 2019 a 2021 Hodnota Pohlaví 2009 2019 (změna) 2021 (změna) Blaho národa společně - neutrální (t) neměřeno muži neutrální neutrální neměřeno ženy neutrální neutrální neměřeno Kamarádství, přátelství společně ++ neutrální (l) ++ (t) muži ++ neutrální (l) neutrální ženy + neutrální (l) ++ (t) Zralá láska společně neutrální neutrální neutrální muži neutrální neutrální neutrální ženy neutrální neutrální + (t) Mír ve světě společně -- -- neměřeno muži neutrální neutrální neměřeno ženy - neutrální (t) neměřeno Moudrost společně neutrální neutrální neutrální muži neutrální neutrální neutrální ženy neutrální neutrální neutrální Péče o milované osoby společně "(t) neměřeno muži neutrální neutrální neměřeno ženy neutrální neutrální neměřeno Pocit osobní jistoty společně neutrální neutrální neměřeno muži neutrální neutrální neměřeno ženy neutrální neutrální neměřeno 290 KAPITOLA 12. VIRTUÁLNÍ REALITA A SOCIÁLNÍ AKTIVITY VE VIRTUÁLNÍM SVĚTĚ Potěšení, život plný radosti společně ++ ++ ++ muži + neutrální (|) + (t) ženy ++ ++ neutrální (|) Prospěšný život společně neutrální neutrální neměřeno muži neutrální neutrální neměřeno ženy neutrální neutrální neměřeno Rovnost příležitostí (sociální společně neutrální neutrální neutrální rovnost) muži neutrální neutrální --(i) ženy neutrální neutrální neutrální Sebeúcta společně neutrální neutrální neutrální muži neutrální neutrální neutrální ženy neutrální neutrální neutrální Společenské uznání společně neutrální neutrální neutrální muži neutrální neutrální neutrální ženy + neutrální (J,) neutrální Krása v přírodě nebo umění společně neutrální (t) neutrální muži neutrální neutrální neutrální ženy neutrální neutrální neutrální Svoboda společně neutrální neutrální ++ (t) muži neutrální neutrální ++ (t) ženy neutrální neutrální neutrální Štěstí společně neutrální neutrální ++ (t) muži neutrální neutrální ++ (t) ženy + + neutrální (J,) neutrální Věčný život (život po smrti), společně neutrální neutrální -a) spása muži neutrální neutrální -a) ženy - neutrální (t) neutrální Vnitřní harmonie, soulad společně - neutrální (t) neutrální muži neutrální neutrální neutrální ženy neutrální neutrální neutrální Aktivní vzrušující život, zábava společně ++ ++ ++ muži ++ + (1) neutrální (|) ženy ++ ++ + (1) Život v dostatku (ekonomické společně + + neutrální (J,) neutrální zabezpečení) muži neutrální + (t) neutrální (J,) ženy + neutrální (J,) neutrální Přijetí ostatními, pocit sounále- společně neměřeno neutrální neutrální žitosti muži neměřeno neutrální neutrální ženy neměřeno neutrální neutrální Zdraví společně neměřeno neutrální neutrální muži neměřeno neutrální --(i) ženy neměřeno neutrální neutrální Národní bezpečnost společně neměřeno neutrální neutrální muži neměřeno neutrální neutrální ženy neměřeno neutrální neutrální Bezpečnost rodiny společně neměřeno neutrální neutrální muži neměřeno neutrální neutrální ženy neměřeno neutrální neutrální 12.3.2 Vztahy s instrumentálními hodnotami Kategorie volnočasových aktivit virtuální realita a sociální aktivity ve virtuálním světě prošla během deseti let zajímavým a bouřlivým vývojem. Ten nebyl tak výrazný u pozitivně vztažených instrumentálních hodnot, ale o to překotnější byl u negativního hodnotového vymezení. Zejména v roce 2009 jsme zaznamenali vý- 297 12.3. HODNOTOVÉ KONSEKVENCE razný podíl negativních hodnotových vymezení ve vztahu k normám chování, které instrumentální hodnoty do značné míry reprezentují. Pozitivní vztahy s instrumentálními hodnotami Napříč celou populací existoval v roce 2009 u lidí, kteří se věnují aktivitám ve virtuálním či online prostředí, pouze jeden pozitivní vztah k instrumentálním hodnotám, a to vůči hodnotě nezávislost, samostatnost (tab. F.69). Tato hodnotová vazba byla zachována i v roce 2019 (tab. F.70), byla ovšem doplněna silně pozitivním vztahem vůči hodnotě odvaha, statečnost, vyhledávám dobrodružství (tab. F.119). Zajímavostí je, že v pandemickém roce 2021, kdy hodnotové vazby ve vztahu k prožívání volného času často eskalovaly, byly vazby vůči této kategorii zcela neutrální. Za zcela nebo téměř zcela neutrální lze považovat rovněž pozitivní hodnotová vymezení vůči instrumentálním hodnotám u mužů. Jedinou vazbou, kterou u mužů v tomto spektru nacházíme, je v roce 2019 pozitivní preference hodnoty racionál-nost, schopnost logicky myslet (tab. F.88). U žen jsme v oblasti pozitivních vazeb vůči instrumentálním hodnotám mohli zaznamenat určitý posun v průběhu dekády. Zatímco v roce 2009 neexistovaly žádné pozitivní provazby, v roce 2019 nacházíme u žen věnujících se aktivitám ve virtuálním či online prostředí pozitivní vztah vůči hodnotě odvaha, statečnost, vyhledávání dobrodružství (tab. F.119). K většímu posunu došlo v roce 2021, kdy již existovaly pozitivní vazby tři, silně pozitivní vůči dříve neměřené hodnotě empa-tie (tab. F.lll) a pozitivní vůči hodnotám otevřenost, vstřícnost, ochota pochopit odlišné stanovisko (tab. F.84) a spolupráce (tab. F.121). Negativní vztahy s instrumentálními hodnotami Vývoj preferencí vůči instrumentálním hodnotám u těch, kdo se věnují aktivitám ve virtuálním či online prostředí, se ve spektru negativně navázaných hodnot za deset let silně posunul. Zatímco v roce 2009 existovala celá řada negativních a zejména silně negativních vymezení, v letech následujících negativita výrazně slábne. Tento projev hodnotových konsekvencí si lze vysvětlit tím, že v roce 2009 se dosud jednalo zejména u sociálních sítí o fenomén relativně nový, jehož dopady se společnost teprve učila rozpoznávat a všeobecně existoval spíše respekt.2 Negativní hodnotový kontext v oblasti instrumentálních hodnot postupně opadal, a to navzdory paradoxu zvyšujících se nebezpečných dopadů sociálních sítí, které jsou v současné době předmětem intenzivního výzkumu (Hwang et al., 2021; McKay - Tenove, 2021; Miller et al, 2016; Pappin, 2011; Widyanto - Griffiths, 2011). V roce 2009 tak existovaly silně negativní vazby vůči hodnotám citlivost (tab. F.61), čestnost 2 Je třeba brát v potaz, že hodnotové preference jsou výsledkem měření v reprezentativní populaci, tedy napříč věkovými skupinami a pohlavím. 292 KAPITOLA 12. VIRTUÁLNÍ REALITA A SOCIÁLNÍ AKTIVITY VE VIRTUÁLNÍM SVĚTĚ a pravdivost (tab. F.63), dodržování závazků (tab. F.65), zodpovědnost, svědomitost (tab. F.72), pevná vůle (tab. F.80), přesnost, řád v činnosti (tab. F.85), trpělivost (tab. F.92), víra, schopnost důvěřovat (tab. F.97) a vychovanost (taktnost, zdvořilost) (tab. F.100). Ve spektru negativních hodnotových vymezení je ještě doplňovaly hodnoty nesmiřitelnost s nedostatky (svými nebo/i druhých) (tab. F.67) a otevřenost, vstřícnost, ochota pochopit odlišné stanovisko (tab. F.82). Rok 2019 přinesl silnou neutralizaci hodnotových preferencí v oblasti instrumentálních hodnot, když se projevovaly pouze dvě silně negativní vazby na hodnoty víra, schopnost důvěřovat (tab. F.98) a čistota (v morálním smyslu) (tab. F.108). V roce 2021 vymizely i tyto vazby a kategorie volnočasových aktivit virtuální realita a sociální aktivity ve virtuálním světě se stala zcela neutrální. Podobný vývoj existoval rovněž u populace mužů, kde v roce 2009 existovaly silně negativní vztahy k hodnotám citlivost (tab. F.61), čestnost a pravdivost (tab. F.63), dodržování závazků (tab. F.65), zodpovědnost, svědomitost (tab. F.72), přesnost, řád v činnosti (tab. F.85), víra, schopnost důvěřovat (tab. F.97) a vychovanost (taktnost, zdvořilost) (tab. F.100). V roce 2019 byly negativní vazby u mužů rovněž oslabeny a projevovaly se pouze dvě, silně negativní vůči hodnotě víra, schopnost důvěřovat (tab. F.98) a negativní vůči hodnotě pevná vůle (tab. F.81). V posledním sledovaném roce 2021 se již u mužů vyskytuje pouze jeden negativní vztah vůči instrumentálním hodnotám, a to vůči hodnotě odvaha, statečnost, vyhledávání dobrodružství (tab. F.120), což představuje oproti výsledkům měření napříč celou populaci v roce 2019 značný posun a změnu ve vnímání kategorie u mužů. V populaci žen se v roce 2009 vyskytovala rovněž celá řada negativně vyhraněných hodnotových vazeb na aktivity ve virtuálním či online prostředí. Jednalo se o hodnoty čestnost a pravdivost (tab. F.63), dodržování závazků (tab. F.65), trpělivost (tab. F.92) a víra, schopnost důvěřovat (tab. F.97). Také u žen došlo k procesu neutralizace negativních hodnotových konsekvencí v oblasti instrumentálních hodnot. Jediná negativní hodnotová vazba v roce 2019 byla k hodnotě čistota (v morálním smyslu) (tab. F.108) a v roce 2021 již negativní hodnotové vymezení neexistovalo žádné. Přehled vývoje vztahů instrumentálních hodnot vůči kategorii Tabulka 12.8: Změny vztahů mezi kategorií volnočasových aktivit 900 - Virtuální realita a sociální aktivity ve virtuálním světě a instrumentálními hodnotami v letech 2009, 2019 a 2021 Hodnota Pohlaví 2009 2019 (změna) 2021 (změna) Citlivost společně -- neutrální (7) neměřeno muži -- neutrální (7) neměřeno ženy neutrální neutrální neměřeno Čestnost a pravdivost společně neutrální (7) neměřeno muži -- neutrální (7) neměřeno ženy neutrální (7) neměřeno 293 12.3. HODNOTOVÉ KONSEKVENCE Dodržování závazků společně -- neutrální (t) neměřeno muži -- neutrální (t) neměřeno ženy -- neutrální (t) neměřeno Nesmiřitelnost s nedostatky společně - neutrální (t) neměřeno (svými nebo/i druhých) muži neutrální neutrální neměřeno ženy neutrální neutrální neměřeno Nezávislost, samostatnost společně + + neutrální (|) muži neutrální neutrální neutrální ženy neutrální neutrální neutrální Zodpovědnost, svědomitost společně -- neutrální (t) neutrální muži -- neutrální (t) neutrální ženy neutrální neutrální neutrální Odvaha zastávat své názory, společně neutrální neutrální neutrální asertivita muži neutrální neutrální neutrální ženy neutrální neutrální neutrální Optimismus společně neutrální neutrální neměřeno muži neutrální neutrální neměřeno ženy neutrální neutrální neměřeno Pevná vůle společně -- neutrální (t) neměřeno muži neutrální -a) neměřeno ženy neutrální neutrální neměřeno Otevřenost, vstřícnost, ochota společně - neutrální (t) neutrální pochopit odlišné stanovisko muži neutrální neutrální neutrální ženy neutrální neutrální + (t) Přesnost, řád v činnosti společně -- neutrální (t) neměřeno muži -- neutrální (t) neměřeno ženy neutrální neutrální neměřeno Racionálnost, schopnost logicky společně neutrální neutrální neměřeno myslet muži neutrální + + (t) neměřeno ženy neutrální neutrální neměřeno Disciplinovanost, sebeovládání společně neutrální neutrální neutrální muži neutrální neutrální neutrální ženy neutrální neutrální neutrální Trpělivost společně neutrální (t) neměřeno muži neutrální neutrální neměřeno ženy -- neutrální (t) neměřeno Schopnost (úspěšnost v jed- společně neutrální neutrální neutrální nání), kompetentnost muži neutrální neutrální neutrální ženy neutrální neutrální neutrální Víra, schopnost důvěřovat společně -- -- neutrální (t) muži -- -- neutrální (t) ženy -- neutrální (t) neutrální Vychovanost (taktnost, zdvoři- společně neutrální (t) neutrální lost) muži -- neutrální (t) neutrální ženy neutrální neutrální neutrální Vysoké nároky, požadavky vůči společně neutrální neutrální neměřeno životu muži neutrální neutrální neměřeno ženy neutrální neutrální neměřeno Vzdělanost společně neutrální neutrální neutrální muži neutrální neutrální neutrální ženy neutrální neutrální neutrální Čistota (v morální smyslu) společně neměřeno neutrální (t) muži neměřeno neutrální neutrální ženy neměřeno - neutrální (t) Poslušnost, oddanost společně neměřeno neutrální neutrální muži neměřeno neutrální neutrální ženy neměřeno neutrální neutrální 294 KAPITOLA 12. VIRTUÁLNÍ REALITA A SOCIÁLNÍ AKTIVITY VE VIRTUÁLNÍM SVĚTĚ Tvořivost společně neměřeno neutrální neutrální muži neměřeno neutrální neutrální ženy neměřeno neutrální neutrální Cílevědomost, ambice, ctižá- společně neměřeno neutrální neutrální dostivost muži neměřeno neutrální neutrální ženy neměřeno neutrální neutrální Odvaha, statečnost, vyhledá- společně neměřeno + + neutrální (J,) vání dobrodružství muži neměřeno neutrální -a) ženy neměřeno + neutrální (J,) Odpuštění společně neměřeno neměřeno neutrální muži neměřeno neměřeno neutrální ženy neměřeno neměřeno neutrální Empatie společně neměřeno neměřeno neutrální muži neměřeno neměřeno neutrální ženy neměřeno neměřeno ++ Laskavost společně neměřeno neměřeno neutrální muži neměřeno neměřeno neutrální ženy neměřeno neměřeno neutrální Spolupráce společně neměřeno neměřeno neutrální muži neměřeno neměřeno neutrální ženy neměřeno neměřeno + 12.3.3 Význam hodnotových konsekvencí pro kategorii Při celkovém pohledu na hodnotové konsekvence kategorie volnočasových aktivit virtuální realita a sociální aktivity ve virtuálním světě můžeme zřetelně vidět příklon k cílovým hodnotám hedonistického zaměření, mezi něž patří především potěšení, život plný radosti a aktivní vzrušující život, zábava. Zajímavý vývoj lze sledovat u hodnoty kamarádství, přátelství, jejíž silný význam pro kategorii existoval v roce 2009. V roce 2019 se zcela vytrácí a vrací se opět v roce 2021. Vzhledem k silnému a rostoucímu zastoupení podkategorie Sociální sítě (960) v rámci kategorie lze usuzovat, že na tento trend má největší vliv právě tato podkategorie. Také s ohledem k trvale negativnímu vztahu k hodnotě péče o milované osoby jsme přesvědčeni, že při užívání sociálních sítí došlo v průběhu let 2009-2019 k určitému druhu desocializace a prezentace na sociálních sítích začala mít více sebeprezen-tační charakter (srov. např. Carpenter, 2012). Značná odkázanost na sociální sítě a média v době pandemie covidu-19 ukázala, a je to do určité míry reflektováno i posílením hodnoty kamarádství a přátelství, že socializační význam těchto platforem je možné obnovit. Zdá se nám, že role sociálních sítí v krizových situacích vede v jistém smyslu k jejich „resocializaci". Při analýze vztahů k instrumentálním hodnotám je patrně nej zajímavějším jevem postupné vytrácení negativních hodnotových korelací, které lze pozorovat od roku 2009 až do roku 2021. Až na vzácné výjimky, a to pouze v populaci žen (spolupráce, empatie, otevřenost, vstřícnost, ochota pochopit odlišné stanovisko) nedochází k hodnotovému obratu a dlouhodobé pozitivní vazby se omezují na hodnotu nezávislost, samostatnost. Pozitivní význam této hodnoty se ovšem v roce 2021 295 12.3. HODNOTOVÉ KONSEKVENCE vytrácí. Patrně se tedy nenaplňuje předpoklad některých autorů (Vallor, 2010), že prostředí sociálních sítí vytvoří nové příležitosti k rozvoji hodnot. Není pochyb, že hodnoty jsou v našem reálném životě důležitými vodítky napomáhajícími našemu rozhodování i našemu (pro)sociálnímu chování (Caprara et al., 2012). Na druhou stranu, především díky své normativní funkci, náš život do značné míry zatěžují. Morální nároky, které na nás hodnotová přesvědčení kladou, jsou v řadě případů vysoké a dostát jim stojí úsilí, které není vždy plně oceněno. Svět počítačem vytvořené reality, ať již se jedná o hraní počítačových her ve virtuálním světě, či zcela svobodné toulky po odlescích reálného světa zachyceného prostřednictvím neustálého toku informací v sociálních médiích, může působit jako určitý kompenzační mechanismus. Nabízí se nám svět, v němž se nemusíme chovat podle společenských pravidel a lze v něm s podstatně menší mírou osobní morální odpovědnosti porušovat svá přesvědčení. Svět nanečisto, v němž můžeme povolit uzdu svých fantazií a vyzkoušet si prožívat to, co bychom v reálném světě nikdy nepřipustili. Jinak nežli kompenzačním mechanismem si lze jen těžko vysvětlit potlačení celé řady hodnot, které podle všeobecného přesvědčení patří k důležitým charakteristikám morálního člověka v sociálních interakcích a které se projevují u sociálních aktivit v reálném světě. Relace mezi hodnotami a světem informačních technologií nám rovněž nepřímo potvrzuje, že hodnoty jsou přijímány do značné míry pod tíhou sociálního a kulturního tlaku a již méně jsou utvářeny na základě imanentních principů. Nepříliš povzbudivé vztahy mezi aktivitami ve virtuálním či online světě je třeba podle našeho názoru přičítat především rekreačnímu charakteru těchto aktivit, které sice naplňují mimo jiné i sociální potřeby, nicméně stejně tak jsou příležitostí k odpoutání se od hodnotových struktur a každodenní morální zátěže vyplývající z prožívání hodnot v životě. Reálná degradace vlastních hodnot by podle našeho názoru hrozila až v případě vytvoření závislosti na těchto aktivitách (Blinka et al., 2015), což je však hrozba zejména v případě sociálních sítí docela reálná (Smahel et al., 2012) a její riziko se projevuje také u dětí a dospívajících (Ševčíková et al., 2014), nebo v případě, kdy by tento druh aktivit byl jediným prožíváním volného času. Život ve dvojím světě, který se zde nabízí, ovšem skrývá nemalé nástrahy. Pobyt ve virtuálním či online světe, který byl zpočátku pouhou kompenzací vnějších i vnitřních tlaků, může, pokud není dostatečně konfrontován s realitou, vést ke dvěma závažným důsledkům. Prvním z nich je ztráta vztahu k realitě (Ortiz de Gortari et al., 2011), druhým pak dekoncepce hodnot a přesvědčení v realitě a jejich přizpůsobení „odlehčeným" hodnotám prožívaných ve virtuálním světě. V nej horším případě může tento způsob trávení volného času vést až k poruchám sebesystému osoby (viz. např. Widyanto - Grifffths, 2011). Riziko jednostranné orientace na virtuální svět - přesněji podkategorie počítačové hry (910) a sociální sítě (960), alespoň podle našich dlouhodobých měření, 296 KAPITOLA 12. VIRTUÁLNÍ REALITA A SOCIÁLNÍ AKTIVITY VE VIRTUÁLNÍM SVĚTĚ není příliš vysoké. V případě počítačových her měl v roce 2009 pouze jeden účastník výzkumu, který uvedl mezi svými aktivitami počítačové hry, pouze tuto jednu aktivitu (celkem sociální sítě uvedlo 111 osob). V roce 2019 se vyskytly tři osoby (z celkem 91), které uvádějí pouze jednu volnočasovou aktivitu, a v roce 2021 bylo takovýchto osob devět (z celkem 134). Ti, kdo uvádějí počítačové hry mezi svými způsoby prožívání volného času, jsou celkově aktivní. V roce 2009 uváděli průměrný počet aktivit 6,50, v roce 2019 dokonce 19,12 a v roce 2021 14,70 na osobu. V případě sociálních sítí neměl v roce 2009 žádný účastník výzkumu, který uvedl mezi svými aktivitami sociální sítě, méně než dvě volnočasové aktivity (celkem sociální sítě uvedlo 208 osob). V roce 2019 se vyskytly tři osoby (z celkem 314), které uvádějí pouze jednu volnočasovou aktivitu, a v roce 2021 byla takováto osoba pouze jedna (z celkem 330). Obecně jsou lidé, kteří uvádějí sociální sítě mezi svými způsoby prožívání volného času, velice aktivní. V roce 2009 uváděli průměrný počet aktivit 6,39, v roce 2019 dokonce 26,84 a v roce 2021 23,75. Jedná se obecně o nejaktivnější skupinu, která byla do výzkumu zapojena. 12.4 Pedagogické výzvy Vzhledem k významnosti fenoménu internetu, sociálních médií i popularitě počítačových her zejména u dětí a mládeže by nebylo moudré a patrně ani vhodné tento druh volnočasových aktivit jakkoliv dehonestovat nebo tabuizovat. Vývoj v oblasti informačních technologií se děje překotným tempem a s problematikou virtuálního světa, online komunikace a prožívání značné části našich životů ve virtuálním prostředí se jako civilizace musíme postupně vyrovnávat. Jako se všemi technologickými novinkami majícími civilizační dopady, i zde budeme postupně nacházet vyvážený postoj zamezující extrémním postojům (kladným i záporným) vůči těmto technologiím. Pro rodiče, sociální pedagogy i pedagogy volného času je téměř bezbřehá otevřenost virtuálního světa spíše výzvou než soupeřem. Jejich úkolem v současnosti i ve velmi blízké budoucnosti bude více než rozvíjení samotných dovedností v oblasti informačních technologií napomáhání rozvoji etické reflexe virtuálního světa přístupného díky novým technologiím a vnesení hodnot prožívaných ve světě reálném do světa virtuálního. Potenciál je však otevřen rovněž v opačném směru, totiž ve využití počítačem vytvořeného světa k rozvoji osobnosti včetně oblasti vzdělávání a výchovy. Možnost simulovaného prožívání životních situací totiž může napomoci k rozvoji a hlubší reflexi hodnot a vhodná počítačová hra může stimulovat k posilování žádoucích hodnot podobně jako prožitá zkušenost. Pro výše zmiňovanou nutnost vybudování adekvátního a vyváženého postoje a využívání příležitostí k prožívání volného času ve virtuálním a online světě vnímáme jako důležité vyrovnat se při pedagogickém působení s několika stěžejními problémy, které lze shrnout 297 72.4. PEDAGOGICKÉ VÝZVY do následujících dvou oblastí a bodů v nich uvedených. Prostředí online počítačových her se pro mnoho zejména mladých lidí stává druhou realitou, místem, kde mohou uskutečnit své sny a které bezesporu ovlivňuje jejich socializaci a výchovu. Pro sociální pedagogiku představuje prostředí her místo, kde lze překonávat socializační a komunikační bariéry (Riefře et al., 2015) a vytvářet komunity a společenství, která by pro řadu účastníků těchto aktivit byla v reálném světě těžko uskutečnitelná. Platí to o socializaci v oblasti jazyků (Pasneld-Neofitou, 2014), ale i o socializaci hodnot (Noga, 2016). Počítačové hry mohou také posloužit jako prostředí pro integraci lidí (zejména mladých) z rozdílných sociálních prostředí. Mohou tak přispívat k odstraňování nerovností prostřednictvím otevřených a kooperativních komunit (Richard - Gray, 2018). Stejně jako může prostředí online počítačových her sloužit k rozvoji socializace a k novým příležitostem ke zvýšení sociální interakce a podpory sociálního začleňování, může nastat rovněž opačná situace, kdy počítačová hra nebo užívání internetových aplikací slouží jako náhrada reálného světa a vede k sociální izolaci a individualizaci společnosti (Crawford, 2013). Dokonce i v období zvýšené sociální distance během protipandemických opatření proti covidu-19 se podle některých studií projevovala větší osamělost při vyšší četnosti hraní her (Nebel - Ninaus, 2022). Riziko sociální izolace se zvyšuje v případě, že se hraní her omezuje na offline režim nebo hru v režimu bez interakce se spoluhráči. V takovém případě je namístě kompenzace takovýchto aktivit aktivitami posilujícími prosocialitu a rozšiřujícími komunikační a sociální kompetence. Kromě výše uvedených rizik a příležitostí je třeba upozornit ještě na jeden fenomén současné doby, totiž stále populárnější formu edukace ve volném čase (a paralelně i ve školním a dalším vzdělávání), jež představuje game learning (Banerjee - Stone, 2007; Tobias et al., 2014). Efekt vzdělávání prostřednictvím počítačových her reflektují pozitivně učitelé ve školním vzdělávání, kdy je oceňováno zapojení studentů, zvýšení motivace ke studiu a rovněž zlepšení studijních výsledků a výstupů studia. Na druhou stranu jen minimum učitelů integruje tuto metodu výuky do vlastní pedagogické praxe (Huizenga et al., 2017). Ukazuje se, že game learning přináší rovněž větší benefity v podobě zvýšení flow a snížení vnitřní i vnější kognitivní zátěže (Chang et al., 2017). Vzhledem k uvedeným výhodám jsme přesvědčeni, že game learning představuje významnou příležitost ke vzdělávání při prožívání volného času (Belenkova, 2013), kdy vzdělávací efekt je co do dosažených cílů významný při značně snížené kognitivní zátěži ve spojení s kladným emocionálním prožitkem. Je tak jednou z příležitostí pro pedagogiku volného času. Z didaktického hlediska se jedná vlastně o specifickou aplikaci Komenského Školy hrou (1657b) s užitím vzdělávacích metod 21. století. Rozdíl je pouze v tom, že divadlem jev tomto případě virtuální svět počítačové hry. 298 KAPITOLA 12. VIRTUÁLNÍ REALITA A SOCIÁLNÍ AKTIVITY VE VIRTUÁLNÍM SVĚTĚ Značný pedagogický potenciál počítačových her vnímáme jako doposud málo využitý, a to jak v oblasti vzdělávání, tak především v oblasti osobnostně morálního rozvoje. Vnímáme proto z hlediska rozvoje jako velmi důležité dva vzájemně komplementární úkoly: a) Prohloubení rodičovské reflexe v oblasti volby vhodných počítačových her pro jejich děti; bohužel se stále velmi často stává, že rodiče vůbec nevědí, co je námětem her jejich dětí. Rodiče často vykazují nízkou kompetenci technickou i vy chovatelskou, a nejsou schopni kontrolovat činnost svých dětí. Díky rozvoji a přístupnosti online her se tento druh rodičovské kontroly stává stále obtížnější. Domníváme se, že v této oblasti existuje prostor otevřený pro systematičtější vzdělávání rodičů prostřednictvím vhodných kurzů zájmového vzdělávání, které by mohly poskytovat (a v některých případech již poskytují) vysoké či střední školy. b) Vyvíjení tlaku rodičovských organizací, učitelů, sociálních pedagogů a pedagogů volného času na výrobce počítačových her směrem k prohloubení reflexe při stanovování pedagogických cílů a strategií ve hrách, které se při zachování atraktivity pro děti a mládež mohou stát z často obávaného „nepřítele" mimořádně účinným spojencem jak ve vzdělávání (viz výše zmíněný game learning), tak i při formaci dětí a mládeže k žádoucím hodnotám. U online aktivit typu sociálních sítí lze i z hlediska vztahu k hodnotám potvrdit varování, že přílišná fixace na aktivity tohoto druhu může vést nejen k destrukci hodnotových struktur, antisociálnímu a sebeprosazujícímu chování, ale v konečném důsledku k závažným psychickým poruchám, zejména narcismu (Carpenter, 2012). Právě pro tyto poměrně závažné možné důsledky pokládáme za vhodné kombinovat nezávazné sociální aktivity s pro sociálními aktivitami zaměřenými na konkrétní péči a pomoc, které naopak kompenzují možné hodnotově degenerativní a patologické důsledky sociálních komunit, ať již v reálném či virtuálním světě, v nichž se volný čas vlastně pouze bezcílně tráví. Právě v absenci cíle spatřujeme totiž jednu z příčin negativních hodnotových konsekvencí, protože mezi klíčové funkce hodnot patří právě napomáhání k orientaci v životě a ke stanovování životních cílů (Rokeach, 1973). Bezcílné trávení volného času tuto orientaci zjevně přímo popírá. Na druhou stranu nelze pominout přínosy sociálních sítí pro rozvoj sociálních kompetencí, vytváření komunit, navazování přátelství a sdílení životních zkušeností a názorů (Crawford, 2013; Miller et al., 2010; Muscanell - Guadagno, 2012; Pappin, 2011). Je proto stálým úkolem každého uživatele těchto nástrojů hledat vyvážený přístup k jejich užívání. Jedním z cílů pedagogiky volného času je v tomto případě i výchova k volnému času, zejména ve smyslu svobodného využívání volného času (Kaplánek, 2022, 22nn, 35nn). Z hlediska příležitostí pro sociální pedagogiku nelze pominout potenciál sociálních vazeb uskutečňovaných online u osob ohro- 299 72.4. PEDAGOGICKÉ VÝZVY žených samotou (zejména starší senioři, ale i lidé žijící jako singles). Jak ukazují současné studie, důležitou roli sehrává přátelství zejména ve stáří (Blieszner - Ro-berto, 2016). Sociální média lze v tomto případě využít jak k budování takovýchto nových přátelství, tak i k pokračování dříve prožívaných vztahů v „offline" sociální realitě. Jak upozorňují Miller et al. (2016), existuje nebezpečí, že by obavy z nových technologií mohly vést k opomíjení dříve navázaných vztahů a nevyužití příležitosti k jejich nahrazení zprostředkovanou formou s užitím sociálních médií. Jako nový druh komunikační platformy mohou sociální média sloužit také profesionálům v oblasti poskytování sociální intervence. Lze jich využít nejen k poskytování krizové intervence (Spatenková, 2011), ale také k posilování sociálních vazeb a obraně proti osamělosti ve formě sociálně aktivizační služby. Bouřlivý rozvoj sociálních médií přináší možnost nekontrolovaného vytváření neověřených nebo záměrně manipulovaných (dez)informací s masovým dosahem a také podporu jejich šíření díky agitaci, vyvolanému strachu či nejistotě (Banerjee - Sathyanarayana Rao, 2020). Všechny tyto průvodní jevy nové sociální reality ukazují na nezbytné posílení mediální a digitální gramotnosti. Ačkoliv devastační účinek šíření dezinformací nemá pravděpodobně tak silné dopady na utváření celospolečenského veřejného mínění, jak bychom se mohli obávat (Mchangama, 2022), není možné tento znak současné doby pominout a nevěnovat mu pozornost. Aktivity ve volném čase zaměřené na sociální sítě a informace sdílené prostřednictvím sociálních médií jsou v tomto směru vystaveny zvýšenému riziku.3 Mezi ohroženými skupinami jsou zejména senioři a starší dospělí (Wong et al., 2021). Rovněž otázka svobody projevu a zejména jejích hranic stojí v centru pozornosti současné diskuse o využívání sociálních médií, a ve skupinách se ukazuje jako nezbytné stanovit hranice pro přijatelné chování (Malesky - Peters, 2012). Jak ukázali ve své studii Petranová et al. (2017), existují v řadě evropských zemí, včetně České republiky, limity v oblasti rozvoje mediálních kompetencí. Digitální a mediální gramotnost lze přitom úspěšně rozvíjet rovněž prostřednictvím neformálního či informálního vzdělávání. Pro pedagogiku volného času proto představují aktivity v oblasti podpory tohoto druhu gramotnosti stálou a dlouhodobou výzvu. Mezi sociální média se řadí také emaily, zejména v jejich „řetězové podobě". Někteří autoři (Hansen et al., 2011) uvádějí, že email patří mezi sociální media, která dokáží pronikat společností více než ostatní. Obrovský vliv emailové komunikace zejména u některých ohrožených skupin (senioři) ukazuje, že i po jedenácti letech od publikace uváděného údaje se vliv emailu nezmenšil, spíše naopak. 300 Závěrečné úvahy (nejen) o budoucím výzkumu Kniha, kterou jste právě dočetli, představuje završení čtrnáctiletého snažení o výzkumné uchopení a zpracování vztahů mezi hodnotami a volným časem a zobrazení těchto vztahů tak, jak existovaly v populaci let 2009, 2019 a 2021. Pokusme se tedy na závěr shrnout to podstatné, k čemu jsme při zkoumání dospěli a zamyslet se nad dalším pokračováním výzkumu zmíněných vztahů a jejich uplatněním do praxe sociální pedagogiky a pedagogiky volného času. Celou knihu jsme uvedli kapitolami věnovanými hodnotám a volnému času. Jak jsme již v úvodu poznamenali, hodnoty i volný čas tvoří významnou část světa každého z nás. Hodnoty spíše světa vnitřního, volný čas častěji světa vnějšího. Oba fenomény jsou přitom zdrojem pro dlouhodobá zkoumání v řadě disciplín. Bez nároku na vyčerpávající výklad jsme se v obou úvodních kapitolách pokusili o přehled vývoje poznání obou těchto jevů tak, aby další pojednání o jejich propojení dávalo co nejlepší smysl. Klíčová třetí kapitola pak oba jevy propojuje v pedagogickém myšlení a snaží se identifikovat jejich roli i vzájemný vztah v souvislostech sociální pedagogiky a pedagogiky volného času. Oba fenomény bylo přitom nezbytné jednak výzkumně uchopit, jednak nalézt cesty k jejich propojení v podobě teoretického rámce a vzájemných vztahů vyjádřených rozsáhlou sítí hypotéz. Stěžejním úkolem výzkumu, který bychom na závěr rádi zdůraznili, byla nutnost hledání nového způsobu měření a kategorizace volnočasových aktivit. Hledali jsme způsob, zda vůbec a jak je možné vztahy hodnot k aktivitám ve volném čase pojmout a přetavit v operacionalizované proměnné a hypotézy. Díky snaze o propojení se světem hodnot, při jehož zkoumání bylo v minulosti vyvinuto několik významných a dnes již klasických metodologických postupů (Allport a kol., Rokeach, Schwartz, Jowell, Inglehart apod.), jsme byli postaveni před otázku, s jakými daty o volném čase vlastně můžeme měření hodnot postavit do korelace. Žádný podobný systematický přístup jako u hodnot jsme v oblasti volného času 307 ZÁVĚREČNÉ ÚVAHY (NEJEN) O BUDOUCÍM VÝZKUMU nenalezli, ačkoliv byl volný čas rovněž často podrobován zkoumání. Zatímco díky systematickému zkoumání hodnot standardizovanými postupy může docházet minimálně ke srovnání výsledků těchto výzkumů, v oblasti volného času postupoval každý výzkumník nebo instituce svou cestou a kategorizace volnočasových aktivit byla podřízena účelu konkrétní práce. Prvním dílčím úkolem, jehož splnění jsme si vytkli jako podmínku pro další bádání, bylo proto navržení takového způsobu klasifikace volnočasových aktivit, který umožní do budoucna nejen srovnání výsledků výzkumů, ale především umožní vytvářet shluky aktivit v rámci jednotlivých kategorií a dovolí tak korelaci celých kategorií, podkategorií i jednotlivých hodnot vůči jiným proměnným, např. výsledkům měření hodnot. Agregovaná struktura aktivit navíc umožňuje strukturální uchopení volného času jako jedné proměnné při testování statistických závislostí. Přitom musela být zachována dostatečná flexibilita, zpětná kompatibilita a rozšiřitelnost. Navržený a používaný katalog volnočasových aktivit tyto parametry splnil, což se ukázalo jak na jeho postupném rozšiřování co do počtu aktivit, tak při jeho průběžné transformaci mezi verzemi. Na katalogu a jeho systemizaci jsme intenzivně pracovali po celou dobu čtrnácti let (2008-2022), přičemž měření bylo zahájeno s verzí 1.0.0 a dokončeno ve verzi 4.0.0. V této knize je prezentována verze 4.2.0 z roku 2022 s transformovanými výsledky minulých let. Vůči ní jsou vztahovány veškeré hodnotové korelace. Katalog ve verzi 4.0.0 byl knižně zveřejněn v roce 2018 (Pospíšil et al.) a z metodologického hlediska široce diskutován v roce 2022 (Pospíšil et al., 2022). Lze ovšem oprávněně předpokládat, že vývoj katalogu dosud neskončil a neustále bude rozvíjen. Zkvalitňování a rozšiřování tohoto výzkumného nástroje představuje první z významných výzev a impulsů pro další směřování ve výzkumu volného času. * * * V předchozích kapitolách jsme se zevrubněji věnovali jednotlivým kategoriím volnočasových aktivit tak, jak jsme je rozlišili v katalogu ve verzi 4.2.0 z roku 2022, a jejich vztahům vůči hodnotám. Díky tomuto přístupu jsme čtenářům nabídli dva úhly pohledu na tyto vztahy. První z nich je uveden v závěrečné podkapitole (3.2.8) 3. kapitoly a také v příloze E. Jedná se o pohled z perspektivy hodnot. Jeho výhodou je především přehlednost, ale přináší také zjištění, které hodnoty jsou nebo byly v některé etapě měření vůči volnému času neutrální. I ty totiž sehrávají pro komplexní vidění a chápání problematiky svou roli. Druhý úhel pohledu je vedený perspektivou volného času, přesněji řečeno jednotlivých kategorií aktivit. Tvoří nejvýznamnější část celé knihy a naplňuje kapitoly 4 až 12. V každé z těchto kapitol se zevrubně věnujeme jak struktuře konkrétní kategorie volnočasových aktivit, tak především jejich souvislostem sociodemografickým i hodnotovým. Oboje je potom diskutováno v závěrečných částech těchto kapitol, v nichž je zhodnocen význam hodnotových konsekvencí pro kategorii a v nichž 302 ZÁVĚREČNÉ ÚVAHY (NEJEN) O BUDOUCÍM VÝZKUMU jsou rozvedeny pedagogické výzvy, které z těchto konsekvencí podle našeho názoru plynou. Jsme si jisti, že jsme v knize dostatečně obhájili platnost teoretického předpokladu o vzájemném působení hodnot a způsobů prožívání (aktivit) volného času. Díky učiněným zjištěním jsme však také potvrdili předpoklad, že ve vztahu mezi hodnotami a volným časem se odráží obraz o hodnotových profilech dotazovaných osobností, v mnohém věrnější než obraz prezentovaný v zaměstnání, ve škole nebo při podnikání, jehož utváření je motivováno řadou vnějších příčin a zejména naplňováním odpovídajících společenských rolí. Sebeprezentace lidí se může v obdobích zaměřených na výkon díky tomu měnit a posouvat, nicméně jejich volný čas vypovídá mnohem přesvědčivěji o nich samých. Tlaku na výkon totiž podléháme ve volném čase mnohem méně než v čase práce, i když nepopíráme, že i zde tento tlak do určité míry existuje. Závěry, k nimž docházíme, a vztahy, které jsme výzkumně potvrdili, mohou v řadě případů působit velmi samozřejmě, pro některé čtenáře až banálně. Snad je to v mnoha ohledech pravda a zcela jistě je dobře, že u čtenářů existuje povědomí o samozřejmosti vztahů mezi hodnotami a volným časem. U kategorie aktivit informace, IT, komunikace a obecnosti (100) jsme zjistili značné množství negativních hodnotových souvislostí, které jsou do značné míry ovlivněny silně zastoupenými podkategoriemi počítače obecné (120) a počítače - internet (130). Přesto nelze celou kategorii vnímat pouze negativně, jakkoliv bychom ji z pozice sociální pedagogiky mohli negativně vnímat. Nabízí totiž příležitosti k osobnímu rozvoji a k rozvoji informační a informačně-technické gramotnosti, což zvyšuje a podporuje uplatnitelnost na trhu práce. Není proto náhodou, že si tyto aktivity volí například lidé s pozitivním postojem k hodnotě cílevědomost, ambice a ctižádostivost. Kategorie humanitních aktivit (200) je zastoupena nejméně ze všech kategorií v katalogu. Zájem o ni přitom výrazně vzrostl v souvislosti se změnou metody měření (viz kap. 3.2.5). Jak se ukazuje, lidé si často neuvědomují, že i nábožensky či jinak humanitně zaměřené aktivity vyplňují jejich volný čas a uvádějí je až tehdy, když jsou jim jako volnočasové explicitně nabídnuty. Kategorie humanitní aktivity přináší celou řadu hodnotových vazeb, které svědčí o určité vzdálenosti těch, kdo se jim věnují, od reálného světa, v němž se řeší každodenní problémy a také se naplňují ambice a zápasí se o vlastní místo na slunci. Naopak zde existuje silná vazba na svět ideálu nebo dokonce svět transcendentní vůči šedi všedních dnů. Literatura a jazyky si jako kategorie uchovala samostatnost při všech revizích katalogu volnočasových aktivit. Potěšitelným signálem je především zachování a dokonce mírný nárůst poměrného zastoupení této kategorie v průběhu sledovaných dvanácti let (8,01 % roce 2009, 9,09 % roce 2019 a 9,64 % roce 2021). Poněkud méně povzbudivá je skutečnost, že na dosaženém počtu se podílejí podstatně větší 303 ZÁVĚREČNÉ ÚVAHY (NEJEN) O BUDOUCÍM VÝZKUMU měrou osoby v seniorském věku a málo se na literárních aktivitách podílejí věkové kategorie od 15 do 35 let. Náš výzkum ukázal značnou hodnotovou neutralitu literárních aktivit. Kromě několika výjimek v roce 2009 (krása v přírodě nebo umění a vnitřní harmonie, soulad) jsou všechny prokázané vazby na hodnoty negativní, spíše však převládá neutralita. Vícevrstevnatá kategorie volnočasových aktivit domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství) se v řadě aktivit kryje s pojetím angažovaného volného času (serious leisure) R. Stebbinse (2014; 2011) - angažovaným volným časem, díky němuž jsou obvykle vytvářeny hmotné produkty, je poskytována pomoc nebo jsou podporovány sociální vztahy, často na profesionální úrovni. Z hlediska zastoupení patří kategorie mezi významné již od roku 2009, kdy aktivity v ní tvořily 19,83 % ze všech volnočasových aktivit. V roce 2019 podíl aktivit poklesl na 16,62 %, nicméně v důsledku pandemie opět vzrostl v roce 2021 na 18,27 %. Z poselství kategorie vyplývá, že již nelze volnočasové aktivity v domácnosti a kutilské koníčky považovat za ty, které rozvíjejí morální charakter. Spíše se ukazuje jiný problém, který je patrný z množství preferencí volnočasových aktivit v této oblasti, zejména pak těch, věnovaných péči o domácnost. Zdá se, že dříve přijatelné a hodnotné způsoby prožívání volného času u žen prostřednictvím domácích prací a péče o domácnost a u mužů kutilskými zálibami či zemědělskou prací, již v současné době nelze jednoznačně považovat za činnosti ve volném čase v pravém slova smyslu. Je totiž možné zpochybnit naplňování podstatných rysů volného času při jejich provozování. Kategorie volnočasových aktivit zaměřených na umění zahrnuje velký rozsah nejrůznějších druhů činností. Všechny její aktivity jsou však vnitřně provázány právě vazbou na umění v celé šíři jeho projevů. Mezi všemi kategoriemi volnočasových aktivit se umění vyjímá hned z několika důvodů. Hodnotově se jedná o kategorii s nejsilnějšími pozitivními vazbami k cílovým hodnotám. Vazby k instrumentálním hodnotám jistě nelze označit za slabé ani bezvýznamné, nicméně zdá se, že umění představuje kategorii navázanou na určitý druh osobní transcen-dence. Pěstování umění je velmi dobrým nástrojem k výchově noblesnějšího člověka, který má úctu ke skutečnostem, které jej přesahují, a zároveň si zachovává úctu ke svému okolí sociálnímu i materiálnímu. V určitém smyslu se tak potvrzuje Platonova myšlenka o výchově uměním jako o nejkrásnějším vychování (2005, 401a-d; Read, 1958). Osobní aktivity, cestování, turismus a geografie tvoří relativně heterogenní kategorii volnočasových aktivit, které spojuje jediný společný jmenovatel. Tím je specificky prožívaná zkušenost vázaná především na vlastní osobu. Jedná se o kategorii významnou, protože zahrnuje přibližně pětinu naměřených aktivit, jejichž zastoupení v průběhu času mírně klesá (z 23,99 % v roce 2009 na 18,24 % v roce 2021). Kategorie je výrazně neutrální, přičemž neutralita byla nejsilnější v roce 2009. Ne- 304 ZÁVĚREČNÉ ÚVAHY (NEJEN) O BUDOUCÍM VÝZKUMU přímo se zde ukazuje, že hodnotové konsekvence se více váží na míru angažovanosti a hloubku prožitku. Jejich absence je přitom u často povrchně prožívaných aktivit v této kategorii příznačná. Kategorie volnočasových aktivit sport a hry je tvořena dvěma relativně obtížně stratifikovatelnými, ale přesto k sobě patřícími oblastmi - sportovními aktivitami a hrami s výjimkou her počítačových. Sporty všeobecně jsou pokládány za nedílnou a významnou součást volnočasových aktivit v současnosti i minulosti (Jarvie, 2012; Kelly - Freysinger, 2000). Kategorie má v celkovém portfoliu volnočasových aktivit spíše vyšší zastoupení. V roce 2009 tvořil podíl kategorie 18,85 % z celkového počtu naměřených aktivit, v letech 2019 poklesl na 14,28 % a není bez zajímavosti, že v roce 2021 zájem o sporty přetrval a i přes pandemii covidu-19 dokonce mírně vzrostl na 14,89 %. Hodnotové preference lidí, kteří se věnují sportovním a herním aktivitám ukazují, že se jedná o kategorii volnočasových aktivit, která je hodnotově poměrně silně exponovaná jak ve skupině cílových hodnot, tak ve skupině hodnot instrumentálních. U cílových hodnot je třeba vyzdvihnout silný význam hodnoty kamarádství, přátelství, která trvale provází sportovní a herní aktivity. Vztah k této hodnotě ukazuje na silný a již dříve zkoumaný socializační potenciál sportovních (Coakley, 1993; Jetzke - Mutz, 2020) a herních (Orlick, 1981a,b) aktivit. Z instrumentálních hodnot stojí za pozornost především dlouhodobá spojitost sportu a her s hodnotou nezávislost, samostatnost, ale také cílevědomost, ambice, ctižádostivost a odvaha, statečnost, vyhledávání dobrodružství. Jakkoliv jsou pozitivní vazby vůči cílovým i instrumentálním hodnotám cenné a přinášejí řadu inspirací pro pedagogické ovlivňování a sociální prevenci či intervenci, nesou s sebou sportovní a herní aktivity také dlouhodobá hodnotová negativa, zejména ztrátu smyslu pro uměleckou či přírodní krásu, morální čistotu a zejména tvořivost. Prvky transcendence se zde často redukují na dosahování osobního výkonu. Sociální aktivity představují dlouhodobě nedílnou součást volného času a význam sociálních uskupení a organizací pro děti i dospělé byl rozpoznán již v počátcích zkoumání volného času (Durant, 2019). Přitom právě stěžejní význam kategorie sociálních aktivit, které se podílejí nemalou měrou na naplňování životního stylu, je klíčový pro naši teorii o vztahu hodnot a volného času. Navzdory svému významu pro utváření a manifestaci životního stylu patří kategorie sociálních aktivit mezi ty, o které je spíše střední míra zájmu.1 V roce 2009 představovaly 10,09 % z celkového počtu naměřených aktivit, přičemž zájem o ně poklesl na 8,30 % v roce 2019. Velmi podobnou úroveň zájmu si udržely i v roce 2021, kdy sociální aktivity představovaly 8,43 % z celkového počtu aktivit. Kategorie sociální aktivity je charakteristická silnou vazbou na prosociální cílové hodnoty a morální instrumentální hodnoty, které ovšem ne vždy vykazují trvalý charakter. Pro úplnost je třeba zmínit, že kategorie sociálních aktivit byla snad nejvíce zasažena změnou metody měření volnočasových aktivit. 305 ZÁVĚREČNÉ ÚVAHY (NEJEN) O BUDOUCÍM VÝZKUMU Vývoj sociálních médií a rozvoj online herních platforem nás vedl jednak k etablování dílčích podkategorií v katalogu volnočasových aktivit, ale vzhledem k dlouhodobě sledovaným posunům v hodnotových konsekvencích rovněž k zavedení nové kategorie virtuální realita a sociální aktivity ve virtuálním světě. Zastoupení kategorie mezi volnočasovými aktivitami je vzhledem k fenoménu počítačových her a sociálních sítí velice malé a bylo pro nás značnou výzvou, jak vysvětlit velmi nízké četnosti aktivit právě v takto společensky exponované oblasti zájmů. V roce 2009 tvořily virtuální sociální aktivity 4,05 % z celkového počtu naměřených aktivit, v roce 2019 to bylo 4,44 % a v roce 2021 4,10 %. Na základě zevrubné analýzy jsme pak dospěli k závěru, že v případě sociálních sítí, a patrně lze tento závěr přiměřeně rozšířit i na fenomén her, se jedná o specifickou formu neohraničeného volného času, který jsme konceptualizovali v samostatné studii jako tekutý volný čas (liquid leisure) (Olecká et al., 2022). Výčet významných vztahů mezi volnočasovými aktivitami v kategorii virtuální realita a sociální aktivity ve virtuálním světě vůči cílovým hodnotám není malý a ukazuje na silný hodnotový a motivační kontext. Kromě kamarádství, přátelství zde existují vazby na hedonické hodnoty potěšení, život plný radosti, aktivní vzrušující život, zábava a v roce 2021 i štěstí. U instrumentálních hodnot jsme v průběhu sledovaného období narazili na poměrně překotný vývoj zejména negativních hodnotových vazeb. Zatímco v roce 2009 existovala celá řada negativních a zejména silně negativních vymezení, v letech následujících negativita výrazně slábne až k úplné neutralitě v roce 2021, a to navzdory paradoxu zvyšujících se nebezpečných dopadů sociálních sítí. Hodnotové vazby volnočasových aktivit ve virtuálním světě nás přivedly k přesvědčení, že při užívání sociálních sítí došlo v průběhu let 2009-2019 k určitému druhu desocia-lizace a prezentace na sociálních sítích začala mít více sebeprezentační charakter (srov. např. Carpenter, 2012). Značná odkázanost na sociální sítě a média v době pandemie covidu-19 však ukázala, a je to do určité míry reflektováno i posílením hodnoty kamarádství a přátelství, že socializační význam těchto platforem je možné obnovit. Jsme si jisti, že v každé z popisovaných kapitol lze nalézt alespoň jeden vztah mezi konkrétní hodnotou a druhem aktivit, jenž není samozřejmý a který způsobuje určitá překvapení a podivení. Motivem pro realizaci rozsáhlého výzkumu i pro napsání této knihy je právě objevení těchto neočekávaných souvislostí a především úvahy nad jejich využitím při výchově a sebevýchově. V započatém úsilí o mapování vztahů mezi hodnotami a volným časem bychom rádi v budoucnu pokračovali a měření v pravidelných intervalech opakovali. Rovněž bychom rádi rozšířili tato měření na více států, abychom získali rovněž mezinárodní srovnání. Periodické měření a internacionalizace proto tvoří druhou významnou výzvu a impuls pro budoucí pokračování výzkumu. * * * 306 ZÁVĚREČNÉ ÚVAHY (NEJEN) O BUDOUCÍM VÝZKUMU Při studiu fenoménu volného času jsme samozřejmě naráželi nejen na obrovskou pestrost aktivit, které jsme se pokusili seskupit do kategorií a podkategorií katalogu, ale také na řadu vedlejších a neméně důležitých aspektů volného času, které souvisejí s jeho prožíváním. Jako součást Katalogu volnočasových aktivit jsou proto již od počátku vývoje rozvíjeny také sekundární proměnné, které měří kvalitu a intenzitu prožívání. Díky sekundárním proměnným bychom rádi rozlišili jednak aktivity co do podílu vlastního aktivního zapojení, ale také co do reflexe aktivity ve smyslu rozlišování mezi angažovaným, projektovým a příležitostným volným časem (Stebbins, 2012). V neposlední řadě bychom rádi alespoň na indikatívni rovině zjišťovali, do jaké míry se jedná o optimální prožívání volného času (Csikszentmi-halyi, 2009). Teoreticky lze totiž předpokládat silný vliv kvality prožívání a postojů k aktivitám na hodnotové preference a samozřejmě i naopak výrazně ovlivňování kvality prožitku hodnotami. Tento závěr jsme již ostatně naznačili výše. Využití sekundárních proměnných pro další výzkum a jejich zohlednění při analýzách je proto třetí významnou výzvou a impulsem pro budoucí pokračování výzkumu. * * * Tezi o vzájemném působení volného času a hodnot jsme od počátku našeho úsilí stavěli na několika základních východiscích (kap. 3, str. 60). Domníváme se, že díky obhájení samotné teze o vztahu volného času a hodnot, jsme do značné míry obhájili i tato východiska, nebo jsme minimálně akcentovali jejich vliv. Můžeme proto potvrdit stálou platnost Platónových úvah o volném čase jako příležitosti. Stejně tak můžeme připomenout aktuálnost Aristotelova vnímání volného času jako místa pro budování obce, reflektovat existenci úzkého vztahu mezi hodnotami, volným časem a kulturou, v níž je obojí zasazeno. Také můžeme zdůraznit potřebu subjektivně vnímaného volného času, který nejen naplňuje základní potřeby ale také vytváří prostor pro transcendenci, a v neposlední řadě pokládat za nezbytnou i možnost využití pedagogických příležitostí ve vztahu volného času a hodnot, tolik důležitou zejména pro sociální pedagogy a pedagogy volného času. 307 Summary Life in contemporary society is characterized by a series of conflicts between the world of inner beliefs and the world of experiences having their impulses in the external world. On the one hand, these conflicts, which to a large extent restrict our free choice and are the cause of many moral dilemmas and sources of frustration, stem to a large extent from the external pressures of performance and production, on the other from our own desire for self-realization and a free life. Values, which can be imagined as enduring inner beliefs about ways of acting or end states of things (Rokeach, 1973), represent our inner world in this conflict. However, even values are not constant but are shaped and transformed with varying intensity at different times throughout our lives. The formation, transformation or re-ordering of values is a continuous and lifelong process, a work of (self-)education influenced above all by the culture of society (Inglehart, 1990, 1997, 1977; Kluckhohn, 1951; Parsons - Shils, 1951), philosophy and religion, family, teachers and also other members of society (Almond, 2010; Barni et al., 2011; Eggebeen - Dew, 2009; Parsons - Shils, 1951).. Thus, the value formation and fixation stimuli can come from different sources. The importance of these sources can vary greatly from person to person and depend on the particular life situation and its experience. In this book, we try to reveal one of the important sources for forming and transforming values: our leisure activities. In our book, devoted to the relationship between values and leisure, we try to find and confirm the interconnectedness of the world of values, which represents our personality, beliefs, attitudes and inner experience, and the world of leisure, which is an external projection of the inner world of values and in interaction shapes and transforms this inner world. In the several papers (Pospíšil - Prokešová, 2010; Pospíšil et al, 2017, 2022; Šímová et al, 2010; Trochtová et al, 2021) that we have already published on this topic, we have demonstrated the existence of the 309 SUMMARY relationship between values and leisure in children and youth and other population groups. In this book, we aim to complete our efforts and demonstrate the continued existence of this relationship across generations. We have introduced the whole book with chapters on values and leisure. Both phenomena have been the source of long-standing investigations in many disciplines. Without claiming to encompass their entire complexity, we have attempted in the two introductory chapters to review the development of knowledge of both phenomena so that further discussion of their interconnection makes the best sense. The crucial third chapter then links the two in pedagogical thinking and seeks to identify their role and interrelationship in the context of social pedagogy and leisure pedagogy. In doing so, it was necessary not only to grasp both phenomena from the perspective of research but also to find ways of linking them through a theoretical framework and interrelationships expressed through an extensive network of hypotheses. The central research challenge we would like to highlight is the need to find a new way of measuring and categorising leisure activities. We were looking for a way to see if and how the relationships of values to leisure activities could be conceptualised and translated into operationalised variables and hypotheses. By attempting to connect with the world of values, where several essential and now classical methodological approaches have been developed in the past to investigate it (Airport et al., Rokeach, Schwartz, Jowell, Inglehart, etc.), we were confronted with the question of what leisure data we can, in fact, correlate value measures with. We did not find any similar systematic approach to that for values in the area of leisure, although leisure has also been subjected to frequent scrutiny. While systematic examination of values through standardised procedures can make the results of such research at least comparable, in the area of leisure, each researcher or institution followed its own path, and the categorisation of leisure activities was subordinated to the purpose of the particular work. Therefore, the first sub-task set as a condition for further research was to design a way of classifying leisure activities that would not only allow future comparisons of research results but also, above all, allow for the creation of clusters of activities within categories, thus allowing for the correlation of whole categories, sub-categories and individual values against other variables, such as the results of value measurement. Moreover, the aggregated structure of activities allows for a structural grasp of leisure as a single variable when testing for statistical dependencies. In doing so, sufficient flexibility, backward compatibility and extensibility had to be maintained. The designed and used catalogue of leisure activities fulfilled these parameters, which was demonstrated both by its gradual expansion in the number of activities and by its continuous transformation between versions. We worked intensively on the catalogue and its systematisation over fourteen years (2008-1-2022), with measurement starting with 370 SUMMARY version 1.0.0 and finishing with version 4.0.0. In this book, version 4.2.0 from 2022 is presented with transformed results of the previous years. All value correlations are related to it. The catalogue in version 4.0.0 was published in book form in 2018 (Pospíšil et al.) and widely discussed from a methodological point of view in 2022 (Pospíšil et al., 2022). However, it can be reasonably assumed that the development of the catalogue still needs to be finished and will be continuously developed. The improvement and expansion of this research tool represent the first significant challenges and impulses for the future direction in leisure research. * * * In Chapters 4-12, we looked in more detail at the different categories of leisure activities as distinguished in version 4.2.0 (2022) of the catalogue and their relationships to values. This approach provided readers with two perspectives on these relationships. The first is presented in the final subsection (3.2.8) of Chapter 3 and also in Appendix E. This is the perspective of the values. Its main advantage is clarity, but it also indicates which values are or were neutral at some stage of the measurement with respect to leisure. Indeed, these also play a role in a comprehensive view and understanding of the issue. The second point of view is guided by the perspective of leisure time, more precisely, the different categories of activities. It forms the most important part of the book and is covered in Chapters 4-12. In these chapters, the structure of each particular category of leisure activities is examined in detail, as are their socio-demographic and value contexts. Both are then discussed in the final sections of these chapters, assessing the importance of value implications for the category and elaborating on the pedagogical challenges that arise from these implications. We are certain we have sufficiently defended the validity of this book's theoretical assumption about the interplay between values and ways of experiencing leisure (activities). However, thanks to the findings, we have also confirmed the assumption that the relationship between values and leisure reflects an image of the value profiles of the interviewees, in many ways more faithful than the image presented at work, school or business, the formation of which is motivated by a number of external causes and, in particular, the fulfilment of the corresponding social roles. As a result, people's self-representation may change and shift during periods of performance orientation, but their leisure time speaks much more convincingly about themselves. Indeed, we are subject to much less pressure to perform in our leisure time than in our work time, although we do not deny that this pressure exists to some extent. The conclusions we reach and the relationships we have confirmed through research may seem obvious, even banal, to some readers, and while this may be true in many ways, it is undoubtedly reasonable that there is an awareness among readers of the self-evident nature of the relationships between values and leisure. 311 SUMMARY For each of the categories of leisure, we are sure that at least one relationship can be found between a particular value and a type of activity that is not obvious and that causes some surprises and puzzles. It is the discovery of these unexpected dependencies and, above all, the reflection on their use in education and self-education that has motivated extensive research and the writing of this book. We would like to continue our ongoing efforts to map the relationships between values and leisure and to repeat the measurements at regular intervals in the future. We would also like to extend these measurements to more countries in order to obtain international comparisons. Periodic measurements and internatio-nalisation are therefore a second major challenge and impetus for future research progress. * * * When studying the phenomenon of leisure, we have encountered not only the huge variety of activities that we have tried to group into the categories and subcategories of the catalogue but also several secondary and equally important aspects of leisure that are related to its experience. As part of The Catalogue of Leisure Activities, secondary variables that measure the quality and intensity of experience have therefore been included from the beginning of its development. With the secondary variables, we would like to distinguish between activities in terms of the proportion of actual active involvement and the reflection of the activity in terms of the distinction between serious, project-based and casual leisure (Stebbins, 2012). Last but not least, we would like to investigate, at least at an indicative level, what makes leisure optimally experienced (Csikszentmihalyi, 2009). In theory, we expect a strong influence of the quality of experience and attitudes towards activities on value preferences and, of course, a strong influence of values on these experiences and attitudes. Incidentally, we have already hinted at this conclusion above. Therefore, using secondary variables for further research and their consideration in analyses is a third major challenge and impetus for future continued research. From the beginning of our efforts, we have built our thesis on several basic premises (Chap. 3, p. 60). We believe that by defending the very thesis of the relationship between leisure and values, we have vindicated these premises as well, or at least accentuated their influence. Therefore, we can confirm the enduring validity of Plato's reasoning about leisure as an opportunity. Likewise, we can recall the relevance of Aristotle's perception of leisure as a site for building community, reflect the existence of a close relationship between values, leisure, and the culture in which both are embedded. We can also emphasize the need for subjectively perceived leisure that fulfils basic needs but also creates space for transcendence, and last but not least consider the possibility of using pedagogical opportunities in the relationship between leisure and values, so important, especially for social and leisure pedagogues. 312 Literatura abdel hadi, S. - bakker, A. B. - háusser, J. A. The Role of Leisure Crafting for Emotional Exhaustion in Telework during the COVID-19 Pandemic. Anxiety, Stress, & Coping. 2021, 34, 5, s. 530-544. ISSN 1061-5806. doi:10.1080/10615806.2021.1903447. abramson, P. - inglehart, R. Value Change in Global Perspective. Ann Arbor, MI: University of Michigan Press, 1995. ISBN 978-0-472-09591-9. academy of leisure sciences. Values of Leisure and Trends in Leisure Services. State College, Pa: Venture, 1983. ISBN 978-0-910251-05-1. agahi, N. - ahacic, K. - parker, M. G. Continuity of Leisure Participation From Middle Age to Old Age. The Journals of Gerontology: Series B. 2006, 61, 6, s. 340-346. ISSN 1758-5368. doi:10.1093/geronb/61.6.S340. agresti, A. An Introduction to Categorical Data Analysis. 3. vydání. Hoboken, NJ: John Wiley & Sons, 2019. ISBN 978-1-119-40527-6. aguiar, M. - hurst, E. The Increase in Leisure Inequality. Working Paper 13837, National Bureau of Economic Research, 2008. Dostupné z: . agyar, E. Life Satisfaction, Perceived Freedom in Leisure and Self-esteem: The Case of Physical Education and Sport Students. Procedia - Social and Behavioral Sciences. 2013, 93, s. 2186-2193. ISSN 1877-0428. doi:10.1016/j.sbspro.2013.10.185. allport, G. W. Pattern and Growth in Personality. New York: Holt, Rinehart and Winston, 1965. allport, G. W. - vernon, P. E. - Lindzey, Gardner. Study of Values. 3. vydání. Boston: Houghton Mifflin, 1960. almond, B. Education for Tolerance: Cultural Difference and Family Values. Journal of Moral Education. 2010, 39, 2, s. 131-143. ISSN 0305-7240. doi:10.1080/03057241003754849. anderson, E. Dewey's Moral Philosophy. In zalta, E. N. (Ed.). The Stanford Encyclopedia of Philosophy. Metaphysics Research Lab, Stanford University, 2018. [cit. 2022-11-01]. Dostupné z: . anderson, N. H. Likableness Ratings of 555 Personality-Trait Words. Journal of Personality and Social Psychology. 1968, 9, 3, s. 272-279. ISSN 0022-3514. doi:10.1037/h0025907. andre Lemieux, S. G. Values of Senior Citizens Enrolled in a University Curricula versus Those Who Are Not. Educational Gerontology. 1999, 25, 1, s. 67-88. ISSN 0360-1277. doi:10.1080/036012799268025. 313 LITERATURA arieli, S. - sagiv, L. - roccas, S. Values at Work: The Impact of Personal Values in Organisations. Applied Psychology. 2020, 69, 2, s. 230-275. ISSN 0269-994X. doi:10.1111/apps.l2181. ARISTOTELES. Politika. 2. vydání. Praha: Petr Rezek, 1998. ISBN 978-80-86027-10-4. ATKINSON, M. Tattooed: The Socíogenesís of a Body Art. Toronto: University of Toronto Press, 2003. ISBN 978-0-8020-8568-9. ATTANASIO, O. - HURST, E. - PlSTAFERRI, L. The Evolution of Income, Consumption, and Leisure Inequality in The US, 1980-2010. Technical Report wl7982, National Bureau of Economic Research, Cambridge, MA, 2012. Dostupné z: . attwood, F. - smith, C. Leisure Sex: More Sex! Better Sex! Sex Is Fucking Brilliant! Sex, Sex, Sex, SEX. In blackshaw, T. (Ed.). Routledge Handbook of Leisure Studies. London: Routledge, 2013, s. 325-336. ISBN 978-0-415-69717-0. azen, R. - walker, C. M. Categorical Data Analysis for the Behavioral and Social Sciences. 2. vydání. New York; London: Routledge, 2021. ISBN 978-0-367-35274-5. ball-rokeach, S. - rokeach, M. - grube, J. W. The Great American Values Test: Influencing Behavior and Belief through Television. New York: Free Press and Collier Macmillan, 1984. ISBN 978-0-02-926850-6. balon, J. Talcott Parsons a tvorba pojmů v sociálních vědách. In ŠUBRT, J. (Ed.). Postparson-sovské teorie sociálních systémů. Praha: Karolinum, 2007, s. 15-26. ISBN 978-80-246-1368-0. banerjee, B. - stone, P. General Game Learning Using Knowledge Transfer. In veloso, M. (Ed.). Proceedings of the Twentieth International Joint Conference on Artificial Intelligence. Menlo Park, CA: AAAI Press, 2007, s. 672-677. [cit. 2022-11-01]. Dostupné z: . banerjee, D. - sathyanarayana Rao, T. Psychology of Misinformation and the Media: Insights from the COVID-19 Pandemic. Indian Journal of Social Psychiatry. 2020, 36, 5, s. 131. ISSN 0971-9962. doi:10.4103/ijsp.ijsp_112_20. BARNES, M. - COUSENS, L. - MACLEAN, J. Trust and Collaborative Ties in a Community Sport Network. Managing Sport and Leisure. 2017, 22, 4, s. 310-324. ISSN 2375-0472. doi:10.1080/23750472.2018.1465840. barni, D. et al. Value Transmission in the Family: Do Adolescents Accept the Values Their Parents Want to Transmit? Journal of Moral Education. 2011, 40, 1, s. 105-121. ISSN 0305-7240. doi:10.1080/03057240.2011.553797. barth, K. List Římanům. In kushel, K.-J. (Ed.). Teologie 20. století: Antologie. Praha: Vyšehrad, 1995, s. 249-255. ISBN 80-7021-074-5. barton, M. - stacks, S. Dungeons and Desktops: The History of Computer Role-Playing Games. 2. vydání. Boca Raton, FL: CRC Press, 2019. ISBN 978-1-351-27338-1. bauman, Z. Liquid Modernity. Cambridge: Polity Press, 2000. ISBN 978-0-7456-2409-9. beames, S. - brown, N. Disneyization and the Provision of Leisure Experiences. In spracklen, K. - lashua, B. - swain, S. (Eds.). The Palgrave Handbook of Leisure Theory. London: Palgrave Macmillan, 2017, s. 875-872. ISBN 978-1-137-56478-8. beatty, J. E. - torbert, W. R. Yin and Yang: The Relationship of Leisure and Work. In blackshaw, T. (Ed.). Routledge Handbook of Leisure Studies. London: Routledge, 2013, s. 468-479. ISBN 978-0-203-14050-5. beenackers, M. A. et al. Socioeconomic Inequalities in Occupational, Leisure-Time, and Transport Related Physical Activity among European Adults: A Systematic Review. International Journal of Behavioral Nutrition and Physical Activity. 2012, 9, 1, s. 116. [cit. 2022-11-27]. ISSN 1479-5868. doi:10.1186/1479-5868-9-116. Dostupné z: . 314 LITERATURA BELENKOVA, N. Computer Games: Leisure or Stimulus to Learning. In PIXEL (Ed.). Conference Proceedings: ICT for Language Learning. Limena: Libreriauniversitaria.it, 2013, s. 304-307. [cit. 2022-11-10]. Dostupné z: . ISBN 978-88-6292-423-8. BERRY, J. W. Acculturation. In GRUSEC, J. E. (Ed.). Handbook of Socialization: Theory and Research. 2. vydání. New York, NY: Guilford Press, 2015, s. 520-538. ISBN 978-1-4625-2582-9. BEST, S. Leisure Studies: Themes and Perspectives. London; Thousand Oaks, CA: SAGE, 2010. ISBN 978-1-4129-0385-1. BLACK, T. R. Doing Quantitative Research in the Social Sciences: An Integrated Approach to Research Design, Measurement and Statistics. London: Sage, 1999. ISBN 978-0-7619-5353-1. BLACKSHAW, T. Leisure. London: Routledge, 2010. ISBN 978-1-135-14677-1. BLACKSHAW, T. Re-Imagining Leisure Studies. New York, NY: Routledge, 2018. ISBN 978-1- 138-49422-0. BLAZEVICIENE, A. - JAKUSOVAITE, I. Value Priorities and Their Relations with Quality of Life in the Baby Boomer Generation of Lithuanian Nurses: A Cross-Sectional Survey. BMC Nursing. 2007, 6, 1, s. 10. ISSN 1472-6955. doi:10.1186/1472-6955-6-10. BLIESZNER, R. - ROBERTO, K. A. Partners and Friends in Adulthood. In KRAUSS WHITBOURNE, S. - SLIWINSKI, M. J. (Eds.). The Wiley-Blackwell Handbook of Adulthood and Aging. Hoboken: Wiley, 2016, s. 381-398. ISBN 978-1-4443-4760-9. BLINKA, L. et al. Online závislostí: jednáni jako droga? : online hry, sex a sociální sitě : diagnostika závislostí na internetu : prevence a léčba. Praha: Grada, 2015. ISBN 978-80-247-5311-9. BLUMER, H. Symbolic Interactionism: Perspective and Method. Berkeley, CA: University of California Press, 1986. ISBN 978-0-520-05676-3. BOLSER, K. - GOSCIEJ, R. Millennials: Multi-generational Leaders Staying Connected. Journal of Practical Consulting. 2015, 5, 2, s. 1-9. [cit. 2022-10-28]. ISSN 1930-806X. Dostupné z: . BOND, A. J. et al. Prosumption, Networks and Value during a Global Pandemic: Loc-kdown Leisure and COVID-19. Leisure Sciences. 2021, 43, 1-2, s. 70-77. ISSN 0149-0400. doi:10.1080/01490400.2020.1773985. BORTONE, R. - PlSTECCHIA, A. Online Hate Speech, Marginalized Groups and Minorities. Considerations about Types of Discrimination in the Age of Social Networks and Media. In MOTTA, G. (Ed.). Dynamics and Policies of Prejudice from the Eighteenth to the Twenty-First Century. Newcastle: Cambridge Scholars Publishing, 2018, s. 431-444. ISBN 978-1-5275-1700-4. BOURDIEU, P. Distinction: A Social Critique of the Judgement of Taste. London: Routledge & Kegan Paul, 1984. ISBN 978-0-7102-1107-1. BOURDIEU, P. Outline of a Theory of Practice. Dotisk 1. vydání. Cambridge: Cambridge University Press, 2010. ISBN 978-0-521-29164-4. BOURDIEU, P. Pascalian Meditations. Cambridge: Polity Press, 2000. ISBN 978-0-7456-2055-8. BRAMHAM, P. - WAGG, S. An Introduction to Leisure Studies: Principles and Practice. London: SAGE, 2014. ISBN 978-1-4129-1874-9. BRANCO, A. U. Creativity, Self-Development and Human Values: A Dialogical Perspective on Promoting a Democratic World. In NEVES-PEREIRA, M. S. - PlNHEIRO, M. A. (Eds.). A Dialogical Approach to Creativity. Cham: Springer International Publishing, 2023, s. 109-133. ISBN 978-3-031-11759-6. 315 LITERATURA brestovanský, M. et al. Development of Prosocial Moral Reasoning in Young Adolescents and Its Relation to Prosocial Behavior and Meaningfulness of Life: Longitudinal Study. Studia Psychologica. 2022, 64, 3, s. 295-312. ISSN 0039-3320. doi:10.31577/sp.2022.03.855. brezinka, W. Filozofické základy výchovy. Praha: Zvon, 1996. ISBN 978-80-7113-169-4. brezinka, w. Východiska k poznáni výchovy: úvod k základům vědy o výchově, k filozofií výchovy a k praktické pedagogice. Brno: L. Marek, 2001. ISBN 978-80-86263-23-6. broeder, P. - stokmans, M. Why Should I Read? - A Cross-Cultural Investigation into Adolescents' Reading Socialisation and Reading Attitude. International Review of Education. 2013, 59, 1, s. 87-112. ISSN 0020-8566. doi:10.1007/slll59-013-9354-4. bryce, J. The Technological Mediation of Leisure in Contemporary Society. In elkington, S. - gammon, S. (Eds.). Contemporary Perspectives in Leisure: Meanings, Motives and Lifelong Learning. London: Routledge, 2014, s. 123-138. ISBN 978-0-415-82989-2. bryman, A. The Disneyization of Society. London: Sage, 2004. ISBN 978-0-7619-6764-4. bryman, A. Social Research Methods. 5. vydání. Oxford; New York: Oxford University Press, 2016. ISBN 978-0-19-968945-3. bucuta, A. A Review of the Specific Characteristics of the Generation Y Consumer. In The Proceedings of the International Conference "Marketing - from Information to Decision". Cluj-Napoca, Romania: Babes Bolyai University, 2015, s. 38-47. [cit. 2022-10-28]. Dostupné z: . cakirpaloglu, P. Psychologie hodnot. 2. dopi. a přep. vydání. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2009. ISBN 978-80-244-2295-4. cameron, C. - moss, P. Social Pedagogy: Current Understanding and Opportunities. In cameron, C. - moss, P. (Eds.). Social Pedagogy and Working with Children and Young People: Where Care and Education Meet. London; Philadelphia, PA: Jessica Kingsley Publishers, 2011, s. 7-32. ISBN 978-1-84905-119-4. caprara, G. V. - alessandri, G. - Eisenberg, N. Prosociality: The Contribution of Traits, Values, and Self-Efficacy Beliefs. Journal of Personality and Social Psychology. 2012, 102, 6, s. 1289-1303. ISSN 0022-3514. doi:10.1037/a0025626. carpenter, C. J. Narcissism on Facebook: Self-promotional and Anti-Social Behavior. Personality and Individual Differences. 2012, 52, 4, s. 482-486. ISSN 0191-8869. doi:10.1016/j.paid.2011.11.011. castells, M. The Rise of the Network Society. 2. vydání. Chichester, West Sussex; Maiden, MA: Wiley-Blackwell, 2010. ISBN 978-1-4051-9686-4. caudwell, J. - browne, K. (Eds.). Sexualities, Spaces and Leisure Studies. London: Routledge, 2013. ISBN 978-0-415-62332-2. clarke, J. - Critcher, C. The Devil Makes Work: Leisure in Capitalist Britain. Basingstoke: Macmillan, 1985. ISBN 978-0-333-23395-5. coakley, J. Sport and Socialization. Exercise and Sport Sciences Reviews. 1993, 21, 1, s. 169-200. ISSN 0091-6331. coalter, F. Leisure Sciences and Leisure Studies: Different Concept, Same Crisis? Leisure Sciences. 1997, 19, 4, s. 255-268. ISSN 0149-0400. doi:10.1080/01490409709512254. coatsworth, J. D. et al. Exploring Adolescent Self-Defining Leisure Activities and Identity Experiences across Three Countries. International Journal of Behavioral Development. 2005, 29, 5, s. 361-370. ISSN 0165-0254. doi:10.1177/01650250500166972. cohen-gewerc, E. - stebbins, R. A. Serious Leisure and Individuality. Montreal Ithaca: McGill-Queen's University Press, 2013. ISBN 978-0-7735-4128-3. 376 LITERATURA crawford, G. Virtual Leisure. In blackshaw, T. (Ed.). Routledge Handbook of Leisure Studies. London: Routledge, 2013, s. 560-570. ISBN 978-0-415-69717-0. critcher, C. The Politics of Leisure: Social Control and Social Development (1980). In coalter, F. (Ed.). Freedom and Constraint: The Paradoxes of Leisure. Milton Park, Oxon: Routledge, 2019, s. 45-55. ISBN 978-0-429-05448-8. csikszentmihalyi, M. Flow: The Psychology of Optimal Experience. New York: Harper and Row, 2009. ISBN 978-0-06-133920-2. csikszentmihalyi, M. Flow and the Foundations of Positive Psychology: The Collected Works of Míhaly Csíkszentmíhalyí. Dordrecht: Springer, 2014. ISBN 978-94-017-9087-1. česká správa sociálního zabezpečení. Přehled o celkovém počtu OSVČ v České republice, 2022. [cit. 2022-08-17]. Dostupné z: . český statistický úřad. Dokumentace datové sady: Velikostní skupiny obcí, 2019a. [cit. 2022- 10-31]. Dostupné z: . český statistický úřad. Obydlené byty podle počtu osob v bytě a podle krajů, 2021. [cit. 2022- 08-27]. Dostupné z: . český statistický úřad. Obyvatelstvo, 2020. [cit. 2022-05-11]. Dostupné z: . český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2011, 2019b. [cit. 2019-07-10]. Dostupné z: . Tab. 14 Obyvatelstvo podle náboženské víry podle velikostních skupin obcí. dahl, A. - Brownell, C. A. The Social Origins of Human Prosociality. Current Directions in Psychological Science. 2019, 28, 3, s. 274-279. ISSN 0963-7214. doi:10.1177/0963721419830386. dan, V. et al. Visual Mis- and Disinformation, Social Media, and Democracy. Journalism & Mass Communication Quarterly. 2021, 98, 3, s. 641-664. ISSN 1077-6990. doi:10.1177/10776990211035395. dart, j. Home-based Work and Leisure Spaces: Settee or Work-Station? Leisure Studies. 2006, 25, 3, s. 313-328. ISSN 0261-4367. doi:10.1080/02614360500344371. Daykin, N. et al. What Works for Wellbeing? A Systematic Review of Wellbeing Outcomes for Music and Singing in Adults. Perspectives in Public Health. 2018, 138, 1, s. 39-46. ISSN 1757-9139. doi:10.1177/1757913917740391. De Grazia, S. Of Time, Work, and Leisure. Reprint pův. vyd. z roku 1962. New York: Vintage Books, 1994. ISBN 978-0-679-74343-9. de saussure, F. Ecrits de linguistique generale. Paris: Gallimard, 2002. ISBN 978-2-07-076116-6. dewey, j. Democracy and Education: An Introduction to the Philosophy of Education. New York, NY: Macmillan, 1916. dewey, j. The Quest for Certainty. A Study of the Relation of Knowledge and Action. New York, NY: Putnam, 1929. dewey, j. Theory of Valuation. Chicago, IL: University of Chicago Press, 1939. dewey, M. et al. Dewey Decimal Classification and Relative Index. 23. vydání. Dublin, OH: OCLC Online Computer Library Center, 2011. ISBN 978-1-910608-81-4. dollinger, B. - schmidt-semisch, H. Sozialpädagogik und Kriminologie im Dialog. In dollin- ger, B. - schmidt-semisch, H. (Eds.). Handbuch Jugendkriminalität. Wiesbaden: Springer Fachmedien Wiesbaden, 2018, s. 3-16. ISBN 978-3-531-19952-8. 377 LITERATURA DOLOT, A. The Characteristics of Generation Z. e-mentor. Czasopísmo naukowe Szkoly Glównej Handlowej w Warszawíe. 2018, 2 (74), s. 44-50. [cit. 2022-10-28]. ISSN 1731-6758. Dostupné z: . DUBUISSON, D. The Western Construction of Religion: Myths, Knowledge, and Ideology. Baltimore, London: JHU Press, 2003. ISBN 0-8018-7320-7. DUDOVÁ, A. - SlNDELÍŘOVÁ, E. Volný čas - předmět zájmu sociologie a pedagogiky. In KAPLÁNEK, M. (Ed.). Čas volností - čas výchovy: pedagogické úvahy o volném čase. Praha: Portál, 2012, s. 57-92. ISBN 978-80-262-0450-3. DUFFY, A. - DAWSON, D. L. - das Nair, R. Pornography Addiction in Adults: A Systematic Review of Definitions and Reported Impact. The Journal of Sexual Medicine. 2016, 13, 5, s. 760-777. ISSN 1743-6095. doi:10.1016/j.jsxm.2016.03.002. DUMAZEDIER, J. Sociology of Leisure. Amsterdam: Elsevier, 1974. ISBN 978-0-444-41226-3. DUMAZEDIER, J. Vers une civilisation du loisir? Paris: Editions du Seuil, 1962. DURANT, H. The Problem of Leisure. Dotisk 1. vydání. Milton Park: Routledge, 2019. ISBN 978-0-429-65516-6. EBSTYNE KING, P. - FURROW, J. L. Religion as a Resource for Positive Youth Development: Religion, Social Capital, and Moral Outcomes. Psychology of Religion and Spirituality. 2008, S, 1, s. 34-49. ISSN 1943-1562. doi:10.1037/1941-1022.S. 1.34. EDGINTON, C. R. et al. Leisure and Life Satisfaction: Foundational Perspectives. 4. vydání. New York, NY: McGraw-Hill, 2006. ISBN 978-0-07-288507-1. EGGEBEEN, D. - DEW, J. The Role of Religion in Adolescence for Family Formation in Young Adulthood. Journal of Marriage and Family. 2009, 71, 1, s. 108-121. ISSN 0022-2445. doi:10.1111/j.l741-3737.2008.00583.x. ELKINGTON, S. - STEBBINS, R. A. The Serious Leisure Perspective: An Introduction. Milton Park, Oxon; New York, NY: Routledge, 2014. ISBN 978-0-415-73981-8. ENRIGHT, R. Piaget on the Moral Development of Forgiveness: Identity or Reciprocity? Human Development. 1994, 37, 2. ISSN 0018-716X. ENSMENGER, N. "Beards, Sandals, and Other Signs of Rugged Individualism": Masculine Culture within the Computing Professions. Osiris. 2015, 30, 1, s. 38-65. [cit. 2022-08-19]. ISSN 0369-7827. doi:10.1086/682955. Dostupné z: . ESS. European Social Survey, 2021. [cit. 2021-07-09]. Dostupné z: . ETTEKAL, A. V. - AGANS, J. P. Positive Youth Development Through Leisure: Confronting the COVID-19 Pandemic. Journal of Youth Development. 2020, 15, 2, s. 1-20. [cit. 2022-06-27]. ISSN 2325-4017. doi:10.5195/jyd.2020.962. Dostupné z: . EVS. European Values Study 2017: Integrated Dataset (EVS 2017). Cologne: GESIS Data Archive, 2020. Dostupné z: . EVS. European Values Study, 2021. [cit. 2022-05-09]. Dostupné z: . FABO, B. - BEBLAVÝ, M. - LENAERTS, K. The Importance of Foreign Language Skills in the Labour Markets of Central and Eastern Europe: Assessment Based on Data from Online Job Portals. Empirica. 2017, 44, 3, s. 487-508. ISSN 0340-8744. doi:10.1007/sl0663-017-9374-6. FAZIK, A. Čítanka: Sociologie volného času a cestovního ruchu: (výběr statí, textů a klíčových citací z děl pojednávajících o sociologií volného času a cestovním ruchu). Praha: Vysoká škola obchodní, 2011. ISBN 978-80-86841-35-9. FlLIPCOVÁ, B. Člověk, práce, volný čas. 2. vydání. Praha: Svoboda, 1967. 318 LITERATURA FlNKELSTEIN, J. - LYNCH, R. Eating Out and the Apetite of Leisure. In rojek, C. - SHAW, S. M. - VEAL, A. J. (Eds.). A Handbook of Leisure Studies. Houndmills: Palgrave Macmillan, 2006, s. 404-416. ISBN 978-1-4039-0278-8. FlSHMAN, J. E. - PRATT, S. P. - MORRISON, W. J. Standards of Value: Theory and Applications. Hoboken, NJ: Wiley, 2007. ISBN 978-0-471-69483-0. FLETCHER, S. K. Intergenerational Dialogue to Reduce Prejudice: A Conceptual Model. Journal of Intergenerational Relationships. 2007, 5, 1, s. 6-19. ISSN 1535-0770. doi:10.1300/J194v05n01_02. FOASBERG, N. M. Online Reading Communities: From Book Clubs to Book Blogs. The Journal of Social Media in Society. 2012, 1, 1, s. 31-53. [cit. 2022-08-28]. ISSN 2325-503X. Dostupné z: . FRANC, M. - KNAPÍK, J. Volný čas v českých zemích 1957-1967. Praha: Academia, 2013. ISBN 978-80-200-2229-5. FREERICKS, R. - HARTMANN, R. - STECKER, B. Freizeitwissenschaft: Handbuch für Pädagogik, Management und nachhaltige Entwicklung. München: Oldenbourg, 2010. ISBN 978-3-486-58358-8. FRYČ, J. et al. Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2030+. Praha: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, 2020. ISBN 978-80-87601-46-4. GADAMER, H.-G. Education Is Self-Education. Journal of Philosophy of Education. 2001, 35, 4, s. 529-538. ISSN 0309-8249. doi:10.1111/1467-9752.00243. GAMMON, S. - Elkington, S. (Eds.). Landscapes of Leisure: Space, Place and Identities. Leisure Studies in a Global Area. Houndmills: Palgrave Macmillan, 2015. ISBN 978-1-137-42852-3. GERHARDT, C. Family of Procreation. In SHEHAN, C. L. (Ed.). Encyclopedia of Family Studies. Hoboken, NJ: John Wiley & Sons, 2016. [cit. 2022-05-21]. Dostupné z: . ISBN 978-0-470-65845-1. GIBSON, H. J. - SINGLETON, J. F. (Eds.). Leisure and Aging: Theory and Practice. Champaign, IL: Human Kinetics, 2012. ISBN 978-0-7360-9463-4. GlRAUD, E. Subjectivity 2.0: Digital Technologies, Participatory Media and Communicative Capitalism. Subjectivity. 2015, 8, 2, s. 124-146. ISSN 1755-6341. doi:10.1057/sub.2015.5. GlULIANOTTI, R. (Ed.). Sociology of Sport. 4. sv. Los Angeles, CA: Sage, 2011. ISBN 978-0- 85702-919-5. GOLDEN, M. Greek Sport and Social Status. Austin, TX: University of Texas Press, 2008. ISBN 978-0-292-71869-2. GRAGNANO, A. - SlMBULA, S. - MlGLIORETTI, M. Work-Life Balance: Weighing the Importance of Work-Family and Work-Health Balance. International Journal of Environmental Research and Public Health. 2020, 17, 3, s. 907. [cit. 2022-09-16]. ISSN 1660-4601. doi:10.3390/ijerphl7030907. GRAMSCI, A. Quaderni del carcere. Torino: Einaudi Tascabili, 2014. ISBN 978-88-06-22344-1. GRIFFITHS, M. D. Internet Sex Addiction: A Review of Empirical Research. Addiction Research & Theory. 2012, 20, 2, s. 111-124. ISSN 1606-6359. doi:10.3109/16066359.2011.588351. GRUSEC, J. E. (Ed.). Handbook of Socialization: Theory and Research. 2. vydání. New York, NY: Guilford Press, 2015. ISBN 978-1-4625-2582-9. hájek, B. - hofbauer, B. - pávkova, J. Pedagogické ovlivňování volného času: trendy pedagogiky volného času. 2. vydání. Praha: Portál, 2011. ISBN 978-80-262-0030-7. hajerová mullerová, L. Sociální pedagogika, sociální patologie. Praha: Vysoká škola ekonomie a managementu, 2014. ISBN 978-80-87839-34-8. 319 LITERATURA hansen, D. L. - Schneiderman, B. - smith, M. A. Analyzing Social Media Networks with NodeXL: Insights from a Connected World. Burlington, MA: Morgan Kaufmann, 2011. ISBN 978-0-12-382230-7. hansson, S. O. The Structure of Values and Norms. Cambridge: Cambridge University Press, 2001. ISBN 978-0-521-79204-2. harris, D. Leisure and Higher Education. In blackshaw, T. (Ed.). Routledge Handbook of Leisure Studies. London: Routledge, 2013, s. 413-421. ISBN 978-0-415-69717-0. hartmann, N. Ethik. 3. vydání. Berlin: Walter De Gruyter, 1949. hartmann, N. Problém nejvyšší hodnoty. Dobro a zlo. Pro-Fíl. 2002, 3, 2. [cit. 2023-03-02]. ISSN 1212-9097. Dostupné z: . haworth, J. - lewis, S. Work, Leisure and Well-Being. British Journal of Guidance & Counselling. 2005, 33, 1, s. 67-79. ISSN 0306-9885. doi:10.1080/03069880412331335902. haywood, L. et al. Understanding Leisure. Abingdon, Oxon: Routledge, 2019. ISBN 978-0-429-05457-0. heintzman, P. Leisure Sciences and the Humanities. Leisure Sciences. 2018, 40, 1-2, s. 36-42. ISSN 0149-0400. doi:10.1080/01490400.2017.1376018. hemingway, J. L. Lesiure and Civility: Reflections on a Greek Ideal. Leisure Sciences. 1988, 10, 3, s. 179-191. ISSN 0149-0400. doi:10.1080/01490408809512188. hemmerechts, K. - agirdag, O. - Kavadias, D. The Relationship between Parental Literacy Involvement, Socio-Economic Status and Reading Literacy. Educational Review. 2017, 69, 1, s. 85-101. ISSN 0013-1911. doi:10.1080/00131911.2016.1164667. hewstone, M. - stroebe, W. Sociální psychologie: moderní učebnice sociální psychologie. Praha: Portál, 2006. ISBN 978-80-7367-092-4. HlLDEBRAND, D. Christian Ethics. New York, NY: David McKay, 1953. hodge, C. et al. Family Leisure: An Integrative Review of Research from Select Journals. Journal of Leisure Research. 2015, 47, 5, s. 577-600. ISSN 0022-2216. doi:10.18666/jlr-2015-v47-i5-5705. hofbauer, B. Děti, mládež a volný čas. Praha: Portál, 2004. ISBN 978-80-7178-927-7. hogan, H. W. German and American Authoritarianism, Self-Estimated Intelligence and Value Priorities. The Journal of Social Psychology. 1980, 111, 1, s. 145-146. ISSN 0022-4545. doi:10.1080/00224545.1980.9924285. hogan, H. W. - mookherjee, H. N. Values and Selected Antecedents. The Journal of Social Psychology. 1981, 113, 1, s. 29-35. ISSN 0022-4545. doi:10.1080/00224545.1981.9924346. holm, N. G. Úvod do psychologie náboženství. Praha: Portál, 1998. ISBN 978-80-7178-217-9. homolová, K. Dnešní mladí lidé nečtou... Reflexe čtenářství dospívajících ve výzkumech minulých a současných. In dostálová, Z. (Ed.). KNIHA VE 21. STOLETÍ 2009. Opava: Slezská univerzita v Opavě, 2009, s. 56-62. [cit. 2021-10-01]. Dostupné z: . homolová, K. Čtenářství v systému hodnot a norem pubescenta. e-Pedagogium. 2007, 7, 2, s. 36-51. [cit. 2021-10-01]. ISSN 1213-7499. Dostupné z: . howlett, S. How Not to Take the Fun Out of Everything: Facilitating Volunteering and Leisure. In elkington, S. - gammon, S. (Eds.). Contemporary Perspectives in Leisure: Meanings, Motives and Lifelong Learning. London: Routledge, 2014, s. 139-153. ISBN 978-0-415-82989-2. huff, T. Popularizing the Social Sciences. AmeriQuests. 2006, 3, 2. [cit. 2023-03-11]. ISSN 1553-4316. doi:10.15695/amqst.v3i2.71. Dostupné z: . 320 LITERATURA HUGHES, H. Arts, Entertainment and Tourism. London: Routledge, 2000. ISBN 978-0-08-049946-8. HUGHES-HASSELL, S. - LUTZ, C. What Do You Want to Tell Us about Reading?: A Survey of the Habits and Attitudes of Urban Middle School Students toward Leisure Reading. Young Adult Library Services. 2006, 4, 2, s. 39-45. ISSN 1541-4302. HUIZENGA, J. et al. Teacher Perceptions of the Value of Game-Based Learning in Secondary Education. Computers & Education. 2017, 110, s. 105-115. ISSN 0360-1315. doi:10.1016/j.compedu.2017.03.008. HUNNICUTT, B. K. The History of Western Leisure. In ROJEK, C. - SHAW, S. M. - VEAL, A. J. (Eds.). A Handbook of Leisure Studies. Houndmills: Palgrave Macmillan, 2006, s. 55-74. ISBN 978-1-4039-0278-8. HUTCHINS, R. M. Implication for Education. In KAPLAN, M. - BOSSERMAN, P. (Eds.). Technology, Human Values, and Leisure. Nashville, TN: Abingdon Press, 1971, s. 117-130. ISBN 978-0-687-41190-0. HWANG, Y. - RYU, J. Y. - JEONG, S.-H. Effects of Disinformation Using Deepfake: The Protective Effect of Media Literacy Education. Cyber psychology, Behavior, and Social Networking. 2021, 24, 3, s. 188-193. [cit. 2022-08-19]. ISSN 2152-2715. doi:10.1089/cyber.2020.0174. Dostupné z: . CHANG, C.-C. et al. Is Game-Based Learning Better in Flow Experience and Various Types of Cognitive Load than Non-Game-Based Learning? Perspective from Multimedia and Media Richness. Computers in Human Behavior. 2017, 71, s. 218-227. ISSN 0747-5632. doi:10.1016/j.chb.2017.01.031. CHEEK, N. H. - BURCH, W. R. The Social Organization of Leisure in Human Society. New York: Harper & Row, 1976. ISBN 978-0-06-041037-7. CHICK, G. Leisure and Culture: Issues for an Anthropology of Leisure. Leisure Sciences. 1998, 20, 2, s. 111-133. ISSN 0149-0400. doi:10.1080/01490409809512269. CHICK, G. et al. Leisure Constraints, Leisure Satisfaction, Life Satisfaction, and Self-Rated Health in Six Cities in Taiwan. Leisure Sciences. 2015, 37, 3, s. 232-251. ISSN 0149-0400. doi:10.1080/01490400.2014.967897. CHORVÁT, I. (Ed.). Volný čas, společnost, kultura: Česko - Slovensko. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2019. ISBN 978-80-7419-270-8. CHRÁSKA, M. Metody pedagogického výzkumu: Základy kvantitativního výzkumu. 2. vydání. Praha: Grada, 2016. ISBN 978-80-247-5326-3. CHRISTESEN, P. Sport and Democracy in the Ancient and Modem Worlds. Cambridge: Cambridge University Press, 2012. ISBN 978-0-511-99850-8. CHROMKOVÁ MANEA, B.-E. - RABUŠIC, L. Marriage, Childbearing and Single Motherhood: Trends in Attitudes and Behaviour in Czechia and Slovakia from 1991 to 2017. Sociální studia / Social Studies. 2019, 16, 2, s. 25-50. [cit. 2022-08-27]. ISSN 1803-6104. doi:10.5817/SOC2019-2-25. Dostupné z: . CHUSMIR, L. H. - KOBERG, C. S. - MILLS, J. Male-Female Differences in the Association of Managerial Style and Personal Values. The Journal of Social Psychology. 1989, 129, 1, s. 65-78. ISSN 0022-4545. doi:10.1080/00224545.1989.9711700. INGLEHART, R. Culture Shift in Advanced Industrial Society. Princeton, NJ: Princeton University Press, 1990. ISBN 978-0-691-07786-4. INGLEHART, R. Modernization and Postmodernization: Cultural, Economic, and Political Change in 43 Societies. Princeton, NJ: Princeton University Press, 1997. ISBN 978-0-691-01181-3. INGLEHART, R. The Silent Revolution: Changing Values and Political Styles Among Western Publics. Princeton: Princeton University Press, 1977. ISBN 978-0-691-64151-5. 321 LITERATURA INGLEHART, R. World Values Survey, 2021. [cit. 2021-07-09]. Dostupné z: . INGLEHART, R. F. Changing Values among Western Publics from 1970 to 2006. West European Politics. 2008, 31, 1-2, s. 130-146. ISSN 0140-2382. doi:10.1080/01402380701834747. lORGULESCU, M.-C. Generation Z and Its Perception of Work. Cross-Cultural Management Journal. 2016, 18, 1, s. 47-54. [cit. 2022-10-28]. ISSN 2286-0452. Dostupné z: . JANG, S. M. - KlM, J. K. Third Person Effects of Fake News: Fake News Regulation and Media Literacy Interventions. Computers in Human Behavior. 2018, 80, s. 295-302. ISSN 0747-5632. doi:10.1016/j.chb.2017.11.034. JANIŠ, K. - SKOPALOVÁ, J. Volný čas seniorů. Praha: Grada, 2016. ISBN 978-80-247-5535-9. JARVIE, G. Sport, Culture and Society: An Introduction. 2. vydání. Milton Park, Abingdon, Oxon: Routledge, 2012. ISBN 978-0-415-47855-7. JETZKE, M. - mutz, M. Sport for Pleasure, Fitness, Medals or Slenderness? Differential Effects of Sports Activities on Well-Being. Applied Research in Quality of Life. 2020, 15, 5, s. 1519-1534. ISSN 1871-2584. doi:10.1007/sll482-019-09753-w. JOHNSON, V. - Currie, G. - STANLEY, J. Exploring Transport to Arts and Cultural Activities as a Facilitator of Social Inclusion. Transport Policy. 2011, 18, 1, s. 68-75. ISSN 0967-070X. doi:10.1016/j.tranpol.2010.06.001. JOHNSSON-SMARAGDI, U. - JÓNSSON, A. Book Reading in Leisure Time: Long-Term Changes in Young Peoples' Book Reading Habits. Scandinavian Journal of Educational Research. 2006, 50, 5, s. 519-540. ISSN 0031-3831. doi:10.1080/00313830600953600. JOHNSTON, C. S. The Rokeach Value Survey: Underlying Structure and Multidimensional Scaling. The Journal of Psychology: Interdisciplinary and Applied. 1995, 129, 5, s. 583-597. ISSN 1940- 1019. doi:10.1080/00223980.1995.9914930. JOWELL, R. et al. (Eds.). Measuring Attitudes Cross-Nationally: Lessons from the European Social Survey. London: SAGE, 2007. ISBN 978-1-4129-1981-4. KAFKA, M. P. Hypersexual Disorder: A Proposed Diagnosis for DSM-V. Archives of Sexual Behavior. 2010, 39, 2, s. 377-400. ISSN 0004-0002. doi:10.1007/sl0508-009-9574-7. KALHOUS, Z. - OBST, O. Školní didaktika. Praha: Portál, 2002. ISBN 978-80-7178-253-7. KALIMTZIS, K. An Inquiry into the Philosophical Concept of Scholé: Leisure as a Political End. London; New York, NY: Bloomsbury, 2017. ISBN 978-1-4742-3793-2. KAPLAN, M. Leisure: Theory and Policy. 1. vydání. New York, NY: John Wiley & Sons, 1975. ISBN 0-471-45710-8. KAPLAN, M. - BOSSERMAN, P. (Eds.). Technology, Human Values, and Leisure. Nashville, TN: Abingdon Press, 1971. ISBN 978-0-687-41190-0. KAPLÁNEK, M. Pedagogika volného času - součást pedagogiky nebo interdisciplinární vědní obor? In ČECH, T. (Ed.). Výchova a volný čas 2. Brno: MSD, 2007, s. 57-59. ISBN 978-80-86633-97-8. KAPLÁNEK, M. (Ed.). Volný čas a jeho význam ve výchově. Praha: Portál, 2017. ISBN 978-80- 262-1250-8. KAPLÁNEK, M. (Ed.). Volný čas dětí staršího školního věku. České Budějovice: Jihočeská univerzita, 2022. ISBN 978-80-7394-934-1. kelly, E. Material Ethics of Value: Max Scheler and Nicolai Hartmann. Dordrecht: Springer, 2011. ISBN 978-94-007-1844-9. kelly, J. R. Freedom to Be: A New Sociology of Leisure. London: Collier Macmillan, 1987. ISBN 978-0-02-363060-6. kelly, J. R. - Freysinger, V. J. 21st Century Leisure: Current Issues. Boston: Allyn & Bacon, 2000. ISBN 978-0-205-27360-7. 322 LITERATURA KELLY, j. R. Leisure Identities and Interactions. London: Allen & Unwin, 1985. ISBN 978-0-04-301203-1. KlM, B. et al. Construction and Initial Validation of the Leisure Facilitator Scale. Leisure/Loisir. 2011, 35, 4, s. 391-405. ISSN 1492-7713. doi:10.1080/14927713.2011.648402. KlM, H. Community and Art: Creative Education Fostering Resilience through Art. Asia Pacific Education Review. 2015, 16, 2, s. 193-201. ISSN 1598-1037. doi:10.1007/sl2564-015-9371-z. KlM, j. - Oh, S. - YEON, B. A Study on Types of Leisure Index Based on National Leisure Activities Survey 2019 in Korea. Sustainability. 2021, 13, 7,#3619. [cit. 2021-05-27]. doi:10.3390/sul3073619. Dostupné z: . KLÍMOVA, B. et al. Older People and Their Attitude to the Use of Information and Communication Technologies - A Review Study with Special Focus on the Czech Republic (Older People and Their Attitude to ICT). Educational Gerontology. 2016, 42, 5, s. 361-369. ISSN 0360-1277. doi:10.1080/03601277.2015.1122447. KLING, R. Computerization and Social Transformations. Science, Technology, & Human Values. 1991, 16, 3, s. 342-367. ISSN 0162-2439. doi:10.1177/016224399101600304. KLUCKHOHN, C. Values and Value Orientations in the Theory of Action. In PARSONS, T. - SHILS, E. A. (Eds.). Toward a General Theory of Action. Cambridge, MA: Harvard University Press, 1951, s. 388-433. ISBN 978-0-674-86349-1. KNOTOVÁ, D. Pedagogické dimenze volného času. Brno: Paido, 2011. ISBN 978-80-7315-223-9. KOMENSKÝ, j. A. Didactica magna. In Opera Dídactíca Omnia. Amsterdam: Christophorus Cunradus, 1657a, s. 5-196. KOMENSKÝ, j. A. Pampaedia. In Obecná porada o nápravě věci lidských III. Praha: Svoboda, 1992, s. 9-165. ISBN 978-80-205-0228-5. KOMENSKÝ, j. A. Schola ludus. In Opera Dídactíca Omnia. Amsterdam: Christophorus Cunradus, 1657b, s. 831-1040. KONG, A. - FlTCH, E. Using Book Club to Engage Culturally and Linguistically Diverse Learners in Reading, Writing, and Talking about Books. The Reading Teacher. 2002, 56, 4, s. 352-362. [cit. 2022-08-28]. ISSN 0034-0561. Dostupné z: . KOSTRZEWSKA, D. B. Effects of Sport in Resocialization of Minors. Society Register. 2018, 2, 1, s. 171-183. [cit. 2023-03-14]. ISSN 2544-5502. doi:10.14746/sr.2018.2.1.10. Dostupné z: . KOVALENKO, A. Older Adults Shopping Online:A Fad or a Trend? In MAZAHERI, E. (Ed.). The Impact of COVID-19 on E-Commerce. London: Proud Pen, 2020. [cit. 2022-08-17]. doi:10.51432/978-l-8381524-8-2_5. Dostupné z: . ISBN 978-1-83815-248-2. KRAATZ, M. S. - FLORES, R. - CHANDLER, D. The Value of Values for Institutional Analysis. Academy of Management Annals. 2020, 14, 2, s. 474-512. ISSN 1941-6520. doi:10.5465/annals.2018.0074. KRATHWOHL, D. R. - BLOOM, B. S. - Masia, B. B. Taxonomy of Educational Objectives. 2: Affective Domain. London: Longman, 1964. ISBN 0-582-32385-8. KRAUS, B. Základy sociální pedagogiky. Praha: Portál, 2008. ISBN 978-80-262-0257-8. KRAUS, B. et al. Člověk - prostředí - výchova: k otázkám sociální pedagogiky. Brno: Paido, 2001. ISBN 978-80-7315-004-4. KREIDL, M. - MORAVCOVÁ, L. Které hodnoty ovlivňují vstup do manželství? Sociální studia / Social Studies. 2014, 11, 2, s. 101-122. [cit. 2022-08-27]. ISSN 1803-6104. doi:10.5817/SOC2014- 2-101. Dostupné z: . 323 LITERATURA KREMER-SADLIK, T. - KlM, J. L. Lessons from Sports: Children's Socialization to Values through Family Interaction during Sports Activities. Discourse & Society. 2007, 18, 1, s. 35-52. ISSN 0957-9265. doi:10.1177/0957926507069456. KRISHNAN, L. Prosociality for Societal Development. In PANDEY, J. - KUMAR, R. - THAPA, K. (Eds.). Psychological Perspectives on Diversity and Social Development. Singapore: Springer Singapore, 2019, s. 217-247. [cit. 2022-10-06]. doi:10.1007/978-981-13-3341-5_13. ISBN 978-981-13-3340-8. KRYSTOŇ, M. Leisure Education in Context of Informal Education. Lifelong Learning. 2011, 1, 1, s. 33-43. ISSN 1804-526X. doi:10.11118/lifele2011010133. KUČEROVÁ, S. Uvod do pedagogické antropologie a axiologie. Brno: Masarykova univerzita, 1994. ISBN 978-80-210-0141-1. KUČÍREK, J. Filosofie hodnot. In Filosofický slovník. 2. rozš. vydání. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 1998, s. 128. ISBN 978-80-7182-064-2. LACHANCE, E. L. COVID-19 and Its Impact on Volunteering: Moving Towards Virtual Volunteering. Leisure Sciences. 2021, 43, 1-2, s. 104-110. ISSN 0149-0400. doi:10.1080/01490400.2020.1773990. LASHUA, B. - JOHNSON, C. W. - PARRY, D. C. Leisure in the Time of Coronavirus: A Rapid Response Special Issue. Leisure Sciences. 2021, 43, 1-2, s. 6-11. ISSN 0149-0400. doi:10.1080/01490400.2020.1774827. LAU, S. The Value Orientations of Chinese University Students in Hong Kong. International Journal of Psychology. 1988, 23, 1-6, s. 583-596. ISSN 0020-7594. doi:10.1080/00207598808247787. LEANING, M. The Internet, Power and Society: Rethinking the Power of the Internet to Change Lives. Oxford: Chandos Publishing, 2009. ISBN 978-1-78063-168-4. LEE, L. et al. Journey to Hope, Self-Expression and Community Engagement: Youth-led Arts-Based Participatory Action Research. Children and Youth Services Review. 2020, 109, #104581. ISSN 0190-7409. doi:10.1016/j.childyouth.2019.104581. LEVINSON, D. - CHRISTENSEN, K. (Eds.). Encyclopedia of World Sport: From Ancient Times to the Present. Santa Barbara, CA: ABC-CLIO, 1996. ISBN 978-0-87436-819-2. LEVY, R. Young Children Reading: At Home and at School. London: Sage, 2011. ISBN 978-0-85702-991-1. LlPKIN, N. A. - PERRYMORE, A. J. Yin the Workplace: Managing the "Me First "Generation. Franklin Lakes, NJ: Career Press, 2009. ISBN 978-1-60163-785-7. LlPMAN, M. Teaching Students to Think Reasonably: Some Findings of the Philosophy for Children Program. The Clearing House: A Journal of Educational Strategies, Issues and Ideas. 1998, 71, 5, s. 277-280. ISSN 0009-8655. doi:10.1080/00098659809602723. LlSSITSA, S. - CHACHASHVILI-BOLOTIN, S. Life Satisfaction in the Internet Age - Changes in the Past Decade. Computers in Human Behavior. 2016, 54, s. 197-206. [cit. 2022-08-17]. ISSN 0747-5632. doi:10.1016/j.chb.2015.08.001. LlU, H. Personality, Leisure Satisfaction, and Subjective Well-Being of Serious Leisure Participants. Social Behavior and Personality: an international journal. 2014, 42, 7, s. 1117-1125. [cit. 2022-09-14]. ISSN 0301-2212. doi:10.2224/sbp.2014.42.7.1117. Dostupné z: . LOKON, E. - KINNEY, J. M. - KUNKEL, S. Building Bridges Across Age and Cognitive Barriers Through Art: College Students' Reflections on an Intergenerational Program With Elders Who Have Dementia. Journal of Intergenerational Relationships. 2012, 10, 4, s. 337-354. ISSN 1535-0770. doi:10.1080/15350770.2012.724318. 324 LITERATURA long, J. Research Positions, Postures and Practices in Leisure Studies. In blackshaw, T. (Ed.). Routledge Handbook of Leisure Studies. London: Routledge, 2013, s. 82-96. ISBN 978-0-415-69717-0. long, J. Researching Leisure, Sport, and Tourism: The Essential Guide. Los Angeles: SAGE Publications, 2007. ISBN 978-0-7619-4454-6. lotze, H. Mikrokosmus, Vol. 3 : Ideen Zur Naturgeschichte Und Geschíchte Der Menschheit. 5. vydání. Leipzig: Hirzel, 1896. lotze, H. Streitschriften. Leipzig: Hirzel, 1857. lower, L. M. - turner, B. A. - petersen, J. C. A Comparative Analysis of Perceived Benefits of Participation between Recreational Sport Programs. Recreational Sports Journal. 2013, 37, 1, s. 66-83. ISSN 1558-8661. doi:10.1123/rsj.37.1.66. lubkowska, W. - paczynska-jejdrycka, M. Non-Formal Education in the Animation of Leisure and Recreation versus the Development of Social Competence. Central European Journal of Sport Sciences and Medicine. 2016, 13, s. 109-115. ISSN 2300-9705. doi:10.18276/cej.2016.1-11. lyotard, J.-F. La Condition Postmoderně: Rapport Sur Le Savoir. Paris: Editions de Minuit, 1979. ISBN 978-2-7073-0276-2. malesky, L. A. - peters, C. Defining Appropriate Professional Behavior for Faculty and University Students on Social Networking Websites. Higher Education. 2012, 63, 1, s. 135-151. ISSN 0018-1560. doi:10.1007/sl0734-011-9451-x. mannel, R. C. - kleiber, D. A. Psychology of Leisure. In blackshaw, T. (Ed.). Routledge Handbook of Leisure Studies. London: Routledge, 2013, s. 40-51. ISBN 978-0-415-69717-0. mannell, R. C. Leisure in the Laboratory and Other Strange Notions: Psychological Research on the Subjective Nature of Leisure. In elkington, S. - gammon, S. (Eds.). Contemporary Perspectives in Leisure: Meanings, Motives and Lifelong Learning. London: Routledge, 2014, s. 3-17. ISBN 978-0-415-82989-2. mareš, J. Pedagogická psychologie. 1. vydání. Praha: Portál, 2013. ISBN 978-80-262-0174-8. marková volejníčková, R. Mateřská praxe v příbězích matek tří různých generací. Gender a výzkum / Gender and Research. 2018, 19, 1, s. 105-129. [cit. 2022-11-20]. ISSN 2570-6586. doi:10.13060/25706578.2018.19.1.407. Dostupné z: . martins, v. A History of Book Clubs. New Explorations: Studies in Culture and Communication. 2022, 2, 2, s. 111-120. [cit. 2022-10-10]. ISSN 2563-3198. Dostupné z: . masaryk, T. G. Ideály humanitní. 8. vydání. Praha: Čin, 1945. maslow, A. H. Motivation and Personality. 2. vydání. New York, NY: Harper & Row, 1970. mason, L. E. - krůtka, D. - stoddard, J. Media Literacy, Democracy, and the Challenge of Fake News. Journal of Media Literacy Education. 2018, 10, 2, s. 1-10. [cit. 2022-08-19]. ISSN 2167-8715. doi:10.23860/JMLE-2018-10-2-l. Dostupné z: . may, S. K. et al. Survival, Social Cohesion and Rock Art: The Painted Hands of Western Arnhem Land, Australia. Cambridge Archaeological Journal. 2020, 30, 3, s. 491-510. ISSN 0959-7743. doi:10.1017/S0959774320000104. mcdonald, M. - wearing, S. - Ponting, J. Narcissism and Neo-Liberalism : Work, Leisure, and Alienation in an Era of Consumption. Loisir et Socíété / Society and Leisure. 2007, 30, 2, s. 489-510. ISSN 0705-3436. doi:10.1080/07053436.2007.10707762. McDoUGALL, J. Media Literacy versus Fake News: Critical Thinking, Resilience and Civic Engagement. Medijske studije. 2019, 10, 19, s. 29-45. [cit. 2022-08-19]. ISSN 1848-5030. 325 LITERATURA doi:10.20901/ms.l0.19.2. Dostupné z: . McKay, S. - TENOVE, C. Disinformation as a Threat to Deliberative Democracy. Political Research Quarterly. 2021, 74, 3, s. 703-717. ISSN 1065-9129. doi:10.1177/1065912920938143. McKEE, A. - COLLINS, C. - Hamley, B. (Eds.). Entertainment Industries: Entertainment as a Cultural System. London: Routledge, 2012. ISBN 978-0-415-68104-9. mchangama, J. Svoboda projevu: Od Sokrata po sociální sitě. Praha: Institut H21, 2022. ISBN 978-80-907820-2-0. MlLKOV, N. Rudolf Hermann Lotze (1817 - 1881). Internet Encyclopedia of Philosophy. 2010. [cit. 2022-05-22]. Dostupné z: . MILLER, D. et al. How the World Changed Social Media. London: UCL Press, 2016. doi:10.14324/111.9781910634493. Dostupné z: . ISBN 978-1-910634-49-3. MILLER, R. - PARSONS, K. - LIFER, D. Students and Social Networking Sites: The Posting Paradox. Behaviour & Information Technology. 2010, 29, 4, s. 377-382. ISSN 0144-929X. doi:10.1080/01449290903042491. MlNTON, J. - SHELL, J. - STEINBERG, R. Values of Postpartum Women from the Inner City: An Exploratory Study. Journal of Child and Family Studies. 1997, 6, 1, s. 27-41. ISSN 1062-1024. doi:10.1023/A:1025016606328. MlSENG, D. Identification and Description of Individual Lifestyles as Characteristics of Life Activity. Roczniki Psychologiczne. 2020, 22, 3, s. 233-256. ISSN 2451-4306. doi: 10.18290/rpsych. 2019.22.3-3. MONTAG, C. - ELHAI, J. D. Discussing Digital Technology Overuse in Children and Adolescents during the COVID-19 Pandemic and beyond: On the Importance of Considering Affective Neuroscience Theory. Addictive Behaviors Reports. 2020, 12,#100313. [cit. 2022-08-17]. ISSN 2352-8532. doi:10.1016/j.abrep.2020.100313. MOON, T.-Y. - HEO, C.-U. Impact of Participation in Sport for All on Leisure Satisfaction, Psychological Wellbeing and Subjective Wellbeing. Journal of the Korea Academia- Industrial cooperation Society. 2011, 12, 9, s. 3984-3993. [cit. 2022-09-25]. ISSN 1975-4701. doi:10.5762/KAIS.2011.12.9.3984. MOORE, G. E. Cramming More Components onto Integrated Circuits. Electronics. 1965, 38, 8, s. 114-117. ISSN 0013-5070. MURRAY, C. Sport in Care: Using Freedom of Information Requests to Elicit Data about Looked After Children's Involvement in Physical Activity. British Journal of Social Work. 2013, 43, 7, s. 1347-1363. ISSN 0045-3102. doi:10.1093/bjsw/bcs054. MUSCANELL, N. L. - GUADAGNO, R. E. Make New Friends or Keep the Old: Gender and Personality Differences in Social Networking Use. Computers in Human Behavior. 2012, 28, 1, s. 107-112. ISSN 0747-5632. doi:10.1016/j.chb.2011.08.016. MUSIL, B. - RUS, V. - MUŠEK, J. The Rokeach Value Survey in Comparative Study of Japanese and Slovenian Students: Towards the Underlying Structure. Studia Psychologica. 2009, 51, 1, s. 53-68. [cit. 2022-08-27]. ISSN 0039-3320. Dostupné z: . nakonečný, M. Sociální psychologie. Praha: Stanislav Juhaňák - Triton, 2020. ISBN 978-80- 7553-842-0. nathanson, E. Television and Postfemíníst Housekeeping: No Time for Mother. New York: Routledge, 2013. doi:10.4324/9780203070307. ISBN 978-0-203-07030-7. natorp, P. Sozialpádagogik: Theorie der Willenserziehung auf der Grundlage der Gemeinschaft. 2. vydání. Stuttgart: Fr. Frommanns Verlag, 1904. 326 LITERATURA NEBEL, S. - Ninaus, M. Does Playing Apart Really Bring Us Together? Investigating the Link Between Perceived Loneliness and the Use of Video Games During a Period of Social Distancing. Frontiers in Psychology. 2022, 13, #683842. [cit. 2022-10-11]. ISSN 1664-1078. doi: 10.3389/fpsyg.2022.683842. Dostupné z: . NĚMEC, J. Možnosti a limity výchovy ve volném čase. In ČECH, T. (Ed.). Výchova a volný čas 2. Brno: MSD, 2007, s. 11-17. ISBN 978-80-86633-97-8. NĚMEC, J. (Ed.). Kapitoly ze sociální pedagogiky a pedagogiky volného času pro doplňující pedagogické studium. Brno: Paido, 2002. ISBN 978-80-7315-012-9. NĚMEC, j. - šíp, R. Manifest Sociální Pedagogiky. Sociální pedagogika / Social Education. 2013, 1, 1, s. 5-17. ISSN 1805-8825. NEŠPOR, Z. R. (Ed.). Jaká víra? současná česká religiozita/spiritualita v pohledu kvalitativní sociologie náboženství. Praha: Sociologický ústav Akademie Věd CR, 2004. ISBN 978-80-7330-061-6. NEULINGER, J. Value Implications of Denotations of Leisure. In Values of Leisure: And Trends in Leisure Services. 1. vydání. State College, Pa: Venture, 1983, s. 19-29. ISBN 978-0-910251-05-1. NlCOLS, G. - HOLMES, K. - BAUM, T. Volunteering as Leisure, Leisure as Volunteering. In BLACKSHAW, T. (Ed.). Routledge Handbook of Leisure Studies. London: Routledge, 2013, s. 456-467. ISBN 978-0-415-69717-0. nimrod, G. - Adoni, H. Conceptualizing E-leisure. Loisir et Société / Society and Leisure. 2012, 35, 1, s. 31-56. ISSN 0705-3436, 1705-0154. doi:10.1080/07053436.2012.10707834. NOGA, H. Selected Factors of the Socialization Impact of Computer Games and Their Content. SOCIETY. INTEGRATION. EDUCATION. Proceedings of the International Scientific Conference. 2016, 2, s. 569-578. [cit. 2022-10-11]. ISSN 2256-0629. doi:10.17770/sie2016vol2.1417. Dostupné z: . nováková, D. - Lorenzová, j. Motivation of Seniors to Learn at the Universities of the Third Age. Sociální pedagogika / Social Education. 2020, 8, 2, s. 71-83. [cit. 2022-10-29]. ISSN 1805-8825. doi:10.7441/soced.2020.08.02.05. OLECKÁ, I. - POSPÍŠIL, J. Substance Abuse in the Czech Population: Reflections on Threats, Their Value Context and Possibilities of Social Prevention. Olomouc: Univerzita Palackého, 2022. Dostupné z: . ISBN 978-80-244-6176-2. OLECKÁ, I. et al. Social Networking as Leisure: An Attempt to Conceptualize Liquid Leisure. Sustainability. 2022, 14, 9, #5483. [cit. 2022-05-06]. ISSN 2071-1050. doi:10.3390/sul4095483. Dostupné z: . Opaschowski, H. W. Einführung in die Freizeitwissenschaft. Lehrbuch. 5. vydání. Wiesbaden: VS, Verl. für Sozialwissenschaften, 2008. ISBN 978-3-531-16169-3. OPASCHOWSKI, H. W. Pädagogik und Didaktik der Freizeit. 2. vydání. Opladen: Leske + Budrich, 1990. ISBN 978-3-8100-0881-7. OPASCHOWSKI, H. W. Pädagogik der freien Lebenszeit. Freizeit- und Tourismusstudien. 3. přeprac. vydání. Opladen: Leske + Budrich, 1996. ISBN 978-3-8100-1563-1. Orlick, T. Cooperative Play Socialization among Preschool Children. Journal of Individual Psychology. 1981a, 37, 1, s. 54-63. ISSN 0022-1805. ORLICK, T. D. Positive Socialization via Cooperative Games. Developmental Psychology. 1981b, 17, 4, s. 426-429. ISSN 0012-1649. doi:10.1037/0012-1649.17.4.426. ortiz de Gortari, A. B. - Aronsson, K. - griffiths, M. Game Transfer Phenomena in Video Game Playing: A Qualitative Interview Study. International Journal of Cyber Behavior, Psychology and Learning. 2011, 1, 3, s. 15-33. ISSN 2155-7136. doi:10.4018/ijcbpl.2011070102. 327 LITERATURA pappin, G. j. Liberty, Technology, and the Advent of Social Networking. The Intercollegiate review. 2011, 46, 2, s. 39-47. ISSN 0020-5249. parker, C. Intergenerational Dialogue: Connecting Youth and Older Adults in Urban Spaces through Community-Based Forum Theatre. Applied Theatre Research. 2018, 6, 1, s. 37-52. ISSN 2049-3010. doi:10.1386/atr.6.1.37_l. parker, S. R. Leisure and Work. Leisure and Recreation Studies. London ; Boston: Allen & Unwin, 1983. ISBN 978-0-04-301162-1. parsons, T. The Structure of Social Action. 2. vydání. New York: Free Press, 1949. parsons, T. The Social System. 2. vydání. London: Routledge, 1991. ISBN 978-0-415-06055-4. parsons, T. - Shils, E. A. Values, Motives and Systems of Action. In parsons, T. - shils, E. A. (Eds.). Toward a General Theory of Action. Cambridge, Mass: Harvard University Press, 1951, s. 45-243. ISBN 978-0-674-86349-1. parsons, T. et al. Some Fundamental Categories of the Theory of Action: A General Statement. In parsons, T. - shils, E. A. (Eds.). Toward a General Theory of Action. Cambridge, Mass: Harvard University Press, 1951, s. 2-44. ISBN 978-0-674-86349-1. Pasfield-Neofitou, S. Language Learning and Socialization Opportunities in Game Worlds: Trends in First and Second Language Research: Language Learning Opportunities in Game Worlds. Language and Linguistics Compass. 2014, 8, 7, s. 271-284. ISSN 1749-818X. doi:10.1111/lnc3.12083. pávkova, j. et al. Pedagogika volného času: teorie, praxe a perspektivy výchovy mimo vyučováni a zařízeni volného času. 4. vydání. Praha: Portál, 2008. ISBN 978-80-7367-423-6. pennycook, G. - rand, D. G. Who Falls for Fake News? The Roles of Bullshit Receptivity, Overclaiming, Familiarity, and Analytic Thinking. Journal of Personality. 2020, 88, 2, s. 185— 200. ISSN 0022-3506. doi:10.1111/jopy.l2476. Perchtold-Stefan, C. M. et al. Social Exclusion Increases Antisocial Tendencies: Evidence from Retaliatory Ideation in a Malevolent Creativity Task. Psychology of Aesthetics, Creativity, and the Arts. 2022. ISSN 1931-390X. doi:10.1037/aca0000500. pernecký, T. - lück, M. (Eds.). Events, Society and Sustainability: Critical and Contemporary Approaches. New York: Routledge, 2012. ISBN 978-0-415-80993-1. petranová, D. - hossová, M. - VelickÝ, P. Current Development Trends of Media Literacy in the European Union Countries. Communication Today. 2017, 8, 1, s. 52-65. [cit. 2022-09-15]. ISSN 1338-130X. Dostupné z: . pieper, j. Muße und Kult. München: Kösel, 2007. ISBN 978-3-466-36773-3. pieper, j. - malsbary, G. - pieper, j. Leisure, the Basis of Culture. 2. vydání. South Bend, IN: St. Augustine's Press, 1998. ISBN 978-1-890318-35-2. Platón. Theaitétos. 4. vydání. Praha: OIKOYMENH, 2007. ISBN 978-80-7298-294-3. platón. Tímaíos, Krítías. 3. vydání. Praha: OIKOYMENH, 2003. ISBN 978-80-7298-161-8. platón. Ústava. 4. vydání. Praha: OIKOYMENH, 2005. ISBN 978-80-7298-142-7. Platón. Zákony. 2. vydání. Praha: OIKOYMENH, 1997. ISBN 80-86005-31-3. poláčková, V. Fenomén porozumění v kontextu sociálněpedagogického dění. Pedagogika. 2001, 54, 3, s. 286-291. ISSN 0031-3815. popp, R. - schwab, M. Pädagogik der Freiheit. Baltmannsweiler: Schneider-Verl. Hohengehren, 2003. ISBN 978-3-89676-709-7. pospíšil, j. Cíle výchovy v postmodern! společnosti. In kudláčová, B. - sztobryn, S. (Eds.). Kontexty filozofie výchovy v historickej a súčasnej perspektíve. Trnava: Trnavská univerzita, 2011, s. 89-98. ISBN 978-80-8082-439-6. 328 LITERATURA pospíšil, J. Social Survey Project. ITTS, 2018. [cit. 2018-10-10]. Dostupné z: . pospíšil, J. - macháčková, P. The Value of Belongingness in Relation to Religious Belief, Institutionalized Religion, Moral Judgement and Solidarity. Religions. 2021, 12, 12, #1052. [cit. 2022-03-09]. ISSN 2077-1444. doi:10.3390/rell2121052. Dostupné z: . pospíšil, J. - prokešová, D. Hodnotové preference a volný čas žáků druhého stupně základních škol. Paidagogos. 2010, 2, #4. [cit. 2018-05-10]. ISSN 1213-3809. Dostupné z: . pospíšil, J. - Špatenková, N. - pospíšilová, H. The Economic Situation of Family as a Factor Influencing Values of Its Members. In J^th International Multidisciplinary Scientific Conference on Social Sciences and Arts S GEM 2017, 17. Sofia: STEF92 Technology, 2017, s. 227-234. ISBN 978-619-7408-20-1. pospíšil, J. - pospíšilová, H. - Trochtová, L. Katalog volnocasových aktivit verze 4.0.0: nástroj pro výzkum volného času. Olomouc: Univerzita Palackého, 2018a. ISBN 978-80-244-5399-6. pospíšil, J. et al. Dotazník pro výzkum hodnot, základních světonázorových otázek, volného času, ekonomické situace a zběhlostí v užívání informačních technologií, 2018b. [cit. 2022-10-31]. Dostupné z: . pospíšil, J. et al. Dotazník pro výzkum hodnot, volného času, zběhlostí v informačních technologiích, světonázoru a sociálních ohrožení, 2020. [cit. 2022-10-31]. Dostupné z: . Pospíšil, J. - Pospíšilová, H. - Trochtová, L. S. Catalogue of Leisure Activities, 2021. [cit. 2022-08-28]. Dostupné z: . pospíšil, J. - pospíšilová, H. - trochtová, L. The Catalogue of Leisure Activities: A New Structured Values and Content Based Instrument for Leisure Research Usable for Social Development and Community Planning. Sustainability. 2022, 14, 5, #2657. [cit. 2022-03-08]. ISSN 2071-1050. doi:10.3390/sul4052657. Dostupné z: . pospíšilová, H. (Ed.). Mládež, hodnoty a volný čas. Olomouc: Hanex, 2010a. ISBN 978-80-7409-036-3. pospíšilová, H. Výchova k hodnotám v neformálním vzdělávání. In pospíšilová, H. (Ed.). Mládež, hodnoty a volný čas. Olomouc: Hanex, 2010b, s. 29-46. ISBN 978-80-7409-036-3. POTMĚŠILOVA, P. (Ed.). Sociální pedagogika v teorií a praxi. Olomouc: Univerzita Palackého, 2013. ISBN 978-80-244-3831-3. prahl, H. W. Soziologie der Freizeit. In kneer, G. - schroer, M. (Eds.). Handbuch spezielle Sozíologíen. Wiesbaden: VS, Verlag fůr Sozialwissenschaften, 2010, s. 405-420. ISBN 978-3- 531-15313-1. preston, S. et al. Detecting Fake News on Facebook: The Role of Emotional Intelligence. PLOS ONE. 2021, 16, 3, #e0246757. [cit. 2022-08-19]. ISSN 1932-6203. doi: 10.1371/journal.pone.0246757. Dostupné z: . PRINGLE, R. - RlNEHART, R. E. - CAUDWELL, J. Sport and the Social Significance of Pleasure. New York: Routledge, 2015. ISBN 978-0-415-88510-2. procházka, M. Sociální pedagogika. Praha: Grada, 2012. ISBN 978-80-247-3470-5. prudký, L. (Ed.). Inventura hodnot: výsledky sociologických výzkumu hodnot ve společností České republiky. Praha: Academia, 2009. ISBN 978-80-200-1751-2. raboch, J. et al. (Eds.). DSM-5: diagnostický a statistický manuál duševních poruch. Praha: Hogrefe - Testcentrum, 2015. ISBN 978-80-86471-52-5. 329 LITERATURA Radzeviciene, L. - MlLIUNIENÉ, L. - ALUZAS, R. Organization of Non-Formal Activities and Leisure Outside School: Analysis of Students' Attitude. SOCIETY. INTEGRATION. EDUCATION. Proceedings of the International Scientific Conference. 2021, 2, s. 503-513. [cit. 2022-10-29]. ISSN 2256-0629. doi:10.17770/sie2021vol2.6392. Dostupné z: . RAJSKÝ, A. Nihilistický kontext kultivácie mladého človeka: filozoficko-etický pohľad. Trnava: Typi Universitatis Tyrnaviensis, 2009. ISBN 978-80-8082-297-2. RAMSAY, H. Reflective Leisure, Freedom and Identity. In ELKINGTON, S. - GAMMON, S. (Eds.). Contemporary Perspectives in Leisure: Meanings, Motives and Lifelong Learning. London: Routledge, 2014, s. 173-184. ISBN 978-0-415-82989-2. rapoport, R. - rapoport, R. N. - Strelitz, Z. Leisure and the Family Life Cycle. Abingdon, Oxon: Routledge, 2019. ISBN 978-0-367-14075-5. RAY, A. - GEORGE, J. Online Disinformation and the Psychological Bases of Prejudice and Political Conservatism. In Bui, T. X. (Ed.). Proceedings of the 52nd Annual Hawaii International Conference on System Sciences. Honolulu: University of Hawaii at Manoa, 2019, s. 2742-2752. [cit. 2022-10-06]. Dostupné z: . ISBN 978-0-9981331-2-6. READ, H. Education through Art. London: Faber & Faber, 1958. REBER, B. - BROSSAUD, C. (Eds.). Digital Cognitive Technologies: Epistemology and the Knowledge Economy. London: ISTE & John Wiley & Sons, 2010. ISBN 978-1-84821-073-8. RICHARD, G. T. - GRAY, K. L. Gendered Play, Racialized Reality: Black Cyberfeminism, Inclusive Communities of Practice, and the Intersections of Learning, Socialization, and Resilience in Online Gaming. Frontiers: A Journal of Women Studies. 2018, 39, 1, s. 112-148. [cit. 2022-10-11]. ISSN 0160-9009. doi:10.5250/fronjwomestud.39.1.0112. Dostupné z: . RICHARDS, G. Cultural Tourism. In BLACKSHAW, T. (Ed.). Routledge Handbook of Leisure Studies. London: Routledge, 2013, s. 483-492. ISBN 978-0-415-69717-0. RICHTER, H. Sozíalpädagogík in Geschichte und Gegenwart: Demokratiebildung aus historischer und systematischer Perspektíve. Baden-Baden: Nomos, 2022. ISBN 978-3-7489-3200-0. RlEFFE, C. et al. The Role of Environment in Children's Emotion Socialization: The Case of Deaf and Hard-of-Hearing Children. In KNOORS, H. - MARSCHARK (Eds.). Educating Deaf Learners: Creating a Global Evidence Base. Oxford; New York, NY: Oxford University Press, 2015, s. 369-388. ISBN 978-0-19-021520-0. RlTZER, G. Contemporary Sociological Theory and Its Classical Roots: The Basics. 2. vydání. Boston: McGraw-Hill, 2007. ISBN 978-0-07-299759-0. RlTZER, G. The McDonaldization of Society. 6. vydání. London: Pine Forge, 2011. ISBN 978-1-4129-8012-8. RlTZER, G. - LlSKA, A. 'McDisneyization' and 'Post-Tourism': Complementary Perspectives on Contemporary Tourism. In ROJEK, C. - URRY, J. (Eds.). Touring Cultures: Transformations of Travel and Theory. London: Routledge, 1997, s. 96-111. ISBN 978-0-415-11125-6. ROBERTS, K. Leisure and the Life Course. In BLACKSHAW, T. (Ed.). Routledge Handbook of Leisure Studies. London: Routledge, 2013, s. 257-265. ISBN 978-0-415-69717-0. ROBERTS, K. Contemporary Society and the Growth of Leisure. London: Longman, 1978. ISBN 978-0-582-48990-5. ROBERTS, K. Leisure in Contemporary Society. 2. vydání. Wallingford: CABI, 2006. ISBN 978-1-84593-069-1. 330 LITERATURA roblek, V. et al. The Interaction between Internet, Sustainable Development, and Emergence of Society 5.0. Data. 2020, 5, 3, #80. [cit. 2022-08-15]. ISSN 2306-5729. doi:10.3390/data5030080. Dostupné z: . rochelle Dail, A. - McGEE, L. M. - edwards, P. A. The Role of Community Book Club in Changing Literacy Practices. Literacy Teaching and Learning. 2009, 13, 1-2, s. 25-56. [cit. 2022-08-28]. ISSN 2159-5380. Dostupné z: . rojek, C. Decentring Leisure: Rethinking Leisure Theory. London; Thousand Oaks, CA: Sage, 1995. ISBN 978-0-8039-8813-2. rojek, C. The Labour of Leisure: The Culture of Free Time. Los Angeles: Sage, 2010. ISBN 978-1-4129-4553-0. rojek, C. Leisure Theory: Principles and Practices. Basingstoke: Palgrave Macmillan, 2005. ISBN 978-1-4039-0570-3. rojek, C. Leisure, Culture and Civilisation. In rojek, C. - shaw, S. M. - veal, A. J. (Eds.). A Handbook of Leisure Studies. Houndmills: Palgrave Macmillan, 2006, s. 25-40. ISBN 978-1- 4039-0278-8. rojek, C. - urry, J. (Eds.). Touring Cultures: Transformations of Travel and Theory. London: Routledge, 1997. ISBN 978-0-415-11125-6. rokeach, M. Beliefs, Attitudes, and Values : A Theory of Organization and Change. San Francisco, CA: Jossey-Bass, 1968. ISBN 0-87589-013-X. rokeach, M. The Nature of Human Values. New York, NY: Free Press, 1973. rokeach, M. The Rokeach Value Survey. Sunnyvale, CA: Halgren Tests, 1967. rorty, R. Education as Socialization and as Individualization. In Philosophy and Social Hope. New York: Penguin Books, 1999, s. 114-126. ISBN 978-0-14-026288-9. rowe, D. Leisure, Mass Communications and Media. In rojek, C. - shaw, S. M. - veal, A. J. (Eds.). A Handbook of Leisure Studies. Houndmills: Palgrave Macmillan, 2006, s. 317-331. ISBN 978-1-4039-0278-8. sager, A. Philosophy of Leisure. In blackshaw, T. (Ed.). Routledge Handbook of Leisure Studies. London: Routledge, 2013, s. 5-14. ISBN 978-0-415-69717-0. sagiv, L. - schwartz, S. H. Personal Values Across Cultures. Annual Review of Psychology. 2022, 73, 1, s. 517-546. ISSN 0066-4308. doi:10.1146/annurev-psych-020821-125100. sak, P. Proměny volného času a zaostávání pedagogiky. In čech, T. (Ed.). Výchova a volný čas 2. Brno: MSD, 2007, s. 165-171. ISBN 978-80-86633-97-8. Satua, M. P. The Theory and Practice of the Dewey Decimal Classification System. Oxford: Chandos Publishing, 2007. ISBN 978-1-84334-235-9. saxena, P. - jain, R. Managing Career Aspirations of Generation Y at Work Place. International Journal of Advanced Research in Computer Science and Soßware Engineering. 2012, 2, 7, s.114-118. ISSN 2277-128X. Dostupné z: . scheler, M. Der Formalismus in der Ethik und die materiále Wertethik. 2. vydání. Halle: Verlag von M. Niemeyer, 1921. scott, M. L. Dewey Decimal Classification, 22nd Edition: A Study Manual and Number Building Guide. Westport, CN: Libraries Unlimited, 2005. ISBN 978-1-59158-210-6. Semingson, P. - kerns, W. #Lockdownreading and Virtual Literary Dialogue: Learning How Types of Online Book Club Platforms Functioned During the COVID-19 Pandemic. In bas-tiaens, T. (Ed.). Proceedings of EdMedia + Innovate Learning. Waynesville: Association 331 LITERATURA for the Advancement of Computing in Education (AACE), 2020, s. 109-114. Dostupné z: . ISBN 978-1-939797-50-6. SEOANE PARDO, A. M. Computational Thinking Between Philosophy and STEM—Programming Decision Making Applied to the Behavior of "Moral Machines" in Ethical Values Classroom. IEEE Revista Iberoamericana de Tecnologias del Aprendizaje. 2018, 13, 1, s. 20-29. [cit. 2022-08-19]. ISSN 1932-8540. doi:10.1109/RITA.2018.2809940. Dostupné z: . SEXUAL RECOVERY INSTITUTE. Pornography Addiction Treatment, 2020. [cit. 2022-05-28]. Dostupné z: . SHAW, S. M. If Our Research Is Relevant, Why Is Nobody Listening? Journal of Leisure Research. 2000, 32, 1, s. 147-151. ISSN 0022-2216. doi:10.1080/00222216.2000.11949905. SHESKIN, D. Handbook of Parametric and Nonparametric Statistical Procedures. 5. vydání. Boca Raton: Chapman & Hall/CRC, 2011. ISBN 978-1-00-008327-9. SCHWARTZ, S. H. Values Orientations: Measurement, Antecedents, and Consequences Across Nations. In JOWELL, R. et al. (Eds.). Measuring Attitudes Cross-Nationally: Lessons from the European Social Survey. London: SAGE, 2007, s. 169-203. ISBN 978-1-4129-1981-4. SCHWARTZ, S. H. Are There Universal Aspects in the Structure and Contents of Human Values? Journal of Social Issues. 1994, 50, 4, s. 19-45. ISSN 0022-4537. doi:10.1111/j.l540-4560.1994.tb01196.x. SCHWARTZ, S. H. Universals in the Content and Structure of Values: Theoretical Advances and Empirical Tests in 20 Countries. In ZANNA, M. P. (Ed.). Advances in Experimental Social Psychology, 25. San Diego, CA: Academic Press, 1992, s. 1-65. doi:10.1016/S0065-2601(08)60281-6. ISBN 0-12-015225-8. SCHWARTZ, S. H. - Bilsky, W. Toward a Universal Psychological Structure of Human Values. Journal of Personality and Social Psychology. 1987, 53, 3, s. 550-562. ISSN 0022-3514. doi:10.1037/0022-3514.53.3.550. SCHWARTZ, S. H. - BILSKY, W. Toward a Theory of the Universal Content and Structure of Values: Extensions and Cross-Cultural Replications. Journal of Personality and Social Psychology. 1990, 58, 5, s. 878-891. ISSN 0022-3514. doi:10.1037/0022-3514.58.5.878. SCHWARTZ, S. H. - BOEHNKE, K. Evaluating the Structure of Human Values with Confirmatory Factor Analysis. Journal of Research in Personality. 2004, 38, 3, s. 230-255. ISSN 0092-6566. doi:10.1016/S0092-6566(03)00069-2. SCHWARTZ, S. H. - LEHMANN, A. - ROCCAS, S. Multimethod Probes of Basic Human Values. In ADAMOPOULOS, J. - KASHIMA, Y. (Eds.). Social Psychology and Cultural Context. Thousand Oaks, CA: Sage, 1999, s. 107-123. ISBN 978-0-7619-0637-7. SCHWARTZ, S. H. et al. Extending the Cross-Cultural Validity of the Theory of Basic Human Values with a Different Method of Measurement. Journal of Cross-Cultural Psychology. 2001, 32, 5, s. 519-542. ISSN 0022-0221. doi:10.1177/0022022101032005001. SlAH, P.-C. The Effects of the Sustained Silent Reading Program on Cultivating Students' Habits and Attitudes in Reading Books for Leisure. The Clearing House: A Journal of Educational Strategies, Issues and Ideas. 2008, 81, 4, s. 180-184. ISSN 0009-8655. doi:10.3200/TCHS.81.4.180-184. SlAH, P.-C. - KWOK, W.-L. The Value of Reading and the Effectiveness of Sustained Silent Reading. The Clearing House: A Journal of Educational Strategies, Issues and Ideas. 2010, 83, 5, s. 168-174. ISSN 0009-8655. doi:10.1080/00098650903505340. SlEDENTOP, D. - VAN DER mars, H. Introduction to Physical Education, Fitness, and Sport. 9. vydání. Champaign, IL: Human Kinetics, 2023. ISBN 978-1-4925-9454-3. 332 LITERATURA SlRAKAYA-TURK, E. et al. (Eds.). Research Methods for Leisure, Recreation, and Tourism. 2. vydání. Wallingford: CABI, 2017. ISBN 978-1-84593-763-8. SlRGY, M. J. - UYSAL, M. - KRUGER, S. A Benefits Theory of Leisure Well-Being. In RODRIGUEZ DE LA VEGA, L. - TOSCANO, W. N. (Eds.). Handbook of Leisure, Physical Activity, Sports, Recreation and Quality of Life. Cham: Springer, 2018, s. 3-18. ISBN 978-3-319-75529-8. SlVAN, A. Leisure and Education. In ROJEK, C. - SHAW, S. M. - VEAL, A. J. (Eds.). A Handbook of Leisure Studies. Houndmills: Palgrave Macmillan, 2006, s. 433-447. ISBN 978-1-4039-0278-8. skinner, J. - zakus, D. H. - Cowell, J. Development through Sport: Building Social Capital in Disadvantaged Communities. Sport Management Review. 2008, 11, 3, s. 253-275. ISSN 1441-3523. doi:10.1016/S1441-3523(08)70112-8. slavic, A. (Ed.). Universal Decimal Classification. UDC Consortium, 2013. Dostupné z: . smékal, V. - Řehulková, J. Osobnost a hodnoty. In pospíšil, J. - roubalová, M. (Eds.). Mládež a hodnoty 2008: Výchova k hodnotám v kontextu pluralitní a multikulturní společností. Olomouc: Hanex, 2009, s. 7-29. ISBN 978-80-7409-027-1. SMEYERS, P. - DEPAEPE, M. (Eds.). Educational Research: The Attraction of Psychology. Dordrecht: Springer, 2013. ISBN 978-94-007-5037-1. smith, M. B. Social Psychology and Human Values. New Brunswick, NJ: Aldine Transaction, 2006. ISBN 978-0-202-30892-0. snape, R. et al. Leisure in a Post-Work Society. World Leisure Journal. 2017, 59, 3, s. 184-194. [cit. 2022-10-28]. ISSN 1607-8055. doi:10.1080/16078055.2017.1345483. soukup, P. Cím větší, tím lepší (aneb mýty o reliabilitě). SocíoWEB Sociologický webzíne. 2006, 5, 7, s. 11-12. [cit. 2012-07-19]. ISSN 1214-1720. Dostupné z: . SPECHT, J. Leisure as a Coping Mechanism. In LEE, A. V. (Ed.). Psychology of Coping. New York: Nova Science Publishers, 2005, s. 187-199. ISBN 978-1-59454-283-1. SPOUSTA, V. (Ed.). Teoretické základy výchovy ve volném čase: úvod do studia pedagogiky volného času. Brno: Masarykova univerzita, 1994. ISBN 978-80-210-1007-9. spracklen, k. Digital Leisure, the Internet and Popular Culture Communities and Identities in a Digital Age. London: Palgrave Macmillan, 2015. Dostupné z: . ISBN 978-1-137-40587-6. SPRANGER, E. Lebensformen. Geisteswissenschaftliche Psychologie und Ethik der Persönlichkeit. 6. vydání. Halle: Verlag von M. Niemeyer, 1927. STEBBINS, R. A. Serious Leisure. In ROJEK, C. - SHAW, S. M. - VEAL, A. J. (Eds.). A Handbook of Leisure Studies. Houndmills: Palgrave Macmillan, 2006, s. 448-456. ISBN 978-1-4039-0278-8. STEBBINS, R. A. Careers in Serious Leisure From Dabbler to Devotee in Search of Fulfilment. Basingstoke: Palgrave Macmillan, 2014. ISBN 978-1-137-39972-4. STEBBINS, R. A. The Idea of Leisure: First Principles. New Brunswick, NJ: Transaction Publishers, 2012. ISBN 978-1-4128-4272-3. STEBBINS, R. A. Leisure Lifestyles: Organizing Everyday Life for Fun and Fulfillment. 1. vydání. Bingley: Emerald Publishing, 2021. ISBN 978-1-80117-601-9. STEBBINS, R. A. The Semiotic Self and Serious Leisure. The American Sociologist. 2011, 42, 2-3, s. 238-248. ISSN 0003-1232. doi:10.1007/sl2108-011-9126-l. STEBBINS, R. A. Serious Leisure: A Conceptual Statement. The Pacific Sociological Review. 1982, 25, 2, s. 251-272. ISSN 0030-8919. doi:10.2307/1388726. STEBBINS, R. A. Serious Leisure: A Perspective for Our Time. New Brunswick, NJ: Transaction Publishers, 2007. ISBN 978-0-7658-0363-4. 333 LITERATURA stepanikova, I. - NlE, N. H. - he, X. Time on the Internet at Home, Loneliness, and Life Satisfaction: Evidence from Panel Time-Diary Data. Computers in Human Behavior. 2010, 26, 3, s. 329-338. ISSN 0747-5632. doi:10.1016/j.chb.2009.11.002. stevenson, D. The Arts and Entertainment: Situating Leisure in the Creative Economy. In ROJEK, C. - SHAW, S. M. - VEAL, A. j. (Eds.). A Handbook of Leisure Studies. Houndmills: Palgrave Macmillan, 2006, s. 354-362. ISBN 978-1-4039-0278-8. stevenson, N. Television and Cultural Citizenship. In blackshaw, T. (Ed.). Routledge Handbook of Leisure Studies. London: Routledge, 2013, s. 337-346. ISBN 978-0-415-69717-0. strouhal, M. Teorie výchovy: k vybraným problémům a perspektivám jedné pedagogické discipliny. Praha: Grada, 2013. ISBN 978-80-247-4212-0. šerák, M. Zájmové vzděláváni dospělých. Praha: Portál, 2009. ISBN 978-80-7367-551-6. ševčíková, A. et al. Dětí a dospívající online : vybraná rizika používání internetu. Praha: Grada, 2014. ISBN 978-80-247-5010-1. simonová, I. et al. The Use of ICT Devices by Older People with a Special Focus on Their Type and Respondents' Age: A Czech Case Study. Educational Gerontology. 2017, s. 1-9. ISSN 0360-1277. doi:10.1080/03601277.2017.1386351. šímová, E. - prokešová, D. - pospíšil, j. Hodnotový systém a trávení volného času současné dospívající generace. In pospíšilová, H. (Ed.). Mládež, hodnoty a volný čas. Olomouc: Hanex, 2010, s. 29-46. ISBN 978-80-7409-036-3. šmahel, D. - brown, B. B. - blinka, L. Associations between Online Friendship and Internet Addiction among Adolescents and Emerging Adults. Developmental Psychology. 2012, 48, 2, s. 381-388. ISSN 0012-1649. doi:10.1037/a0027025. špatenková, N. Krizová intervence pro praxí. 2. aktualiz. a dopl. vydání. Praha: Grada, 2011. ISBN 978-80-247-2624-3. špatenková, N. - smékalová, L. Edukace seniorů: geragogíka a gerontodídaktíka. 1. vydání. Praha: Grada, 2015. ISBN 978-80-247-5446-8. štulhofer, A. - BuŠKO, V. - landripet, I. Pornography, Sexual Socialization, and Satisfaction Among Young Men. Archives of Sexual Behavior. 2010, 39, 1, s. 168-178. ISSN 0004-0002. doi:10.1007/sl0508-008-9387-0. sylvester, C. Fiftieth Anniversary Of Time, Work, and Leisure. Journal of Leisure Research. 2013, 45, 2, s. 253-258. ISSN 0022-2216. doi:10.1080/00222216.2013.11950285. teisl, M. F. et al. Test-Retest Reliability of Contingent Valuation with Independent Sample Pretest and Posttest Control Groups. American Journal of Agricultural Economics. 1995, 77, 3, s. 613-619. ISSN 0002-9092. doi:10.2307/1243229. theodoulides, A. Teaching Moral Values Through Physical Education and Sport. In keech, M. - McFEE, G. (Eds.). Issues and Values in Sport and Leisure Cultures. Oxford: Meyer und Meyer Sport, 2000, s. 167-186. ISBN 978-1-84126-055-6. thoidis, I. - pnevmatikos, D. Non-Formal Education in Free Time: Leisure- or Work-Orientated Activity? International Journal of Lifelong Education. 2014, 33, 5, s. 657-673. ISSN 0260-1370. doi:10.1080/02601370.2014.918197. Tobias, S. - Fletcher, j. D. - Wind, A. P. Game-Based Learning. In Spector, j. M. et al. (Eds.). Handbook of Research on Educational Communications and Technology. New York, NY: Springer New York, 2014, s. 485-503. doi:10.1007/978-l-4614-3185-5_38. ISBN 978-1-4614- 3184-8. trochtová, L. - pospíšil, j. - pospíšilová, H. The Role and Importance of Outdoor Leisure Activities on the Change of Values: Impacts on Personal Development and Education. In INTED2021 Proceedings, s. 5334-5340, Online Conference, 2021. [cit. 2021- 334 LITERATURA 09-09]. doi:10.21125/inted.2021.1090. Dostupné z: . ISBN 978-84-09-27666-0. troge, T. A. Musikausbildung in Der Freizeit : Unters, von Angebot u. Nachfrage Für e. Nu-tzerspezif. Dimensionierungsverfahren von Musikschulen. Karlsruhe: Inst, für Städtebau u. Landesplanung, Univ. Karlsruhe, 1979. tsai, j. L. Ideal Affect: Cultural Causes and Behavioral Consequences. Perspectives on Psychological Science. 2007, 2, 3, s. 242-259. ISSN 1745-6916. doi:10.1111/j.1745-6916.2007.00043.x. tsatsou, P. Internet Studies: Past, Present and Future Directions. Farnham: Ashgate, 2014. ISBN 978-1-4094-4641-5. turkle, S. Multiple Subjectivity and Virtual Community at the End of the Freudian Century. Sociological Inquiry. 1997, 67, 1, s. 72-84. ISSN 1475-682X. doklO.llll/j.1475-682X.1997.tb00430.x. ulker-demirel, E. - ClFTCI, G. A Systematic Literature Review of the Theory of Planned Behavior in Tourism, Leisure and Hospitality Management Research. Journal of Hospitality and Tourism Management. 2020, 43, s. 209-219. ISSN 14476770. doi:10.1016/j.jhtm.2020.04.003. unesco institute for statistics. International Standard Classification of Education: ISCED 2011. Montreal, Quebec: UNESCO Institute for Statistics, 2012. Dostupné z: . ISBN 978-92-9189-123-8. úřad vlády ČR. Strategie rovností žen a mužů na léta 2021 - 2030. Praha: Úřad vlády CR, 2021. Dostupné z: . vallor, S. Social Networking Technology and the Virtues. Ethics and Information Technology. 2010, 12, 2, s. 157-170. ISSN 1388-1957. doi:10.1007/sl0676-009-9202-l. vážanský, M. - smékal, V. Základy pedagogiky volného času. Brno: Paido, 1995. ISBN 978- 80-901737-9-8. veal, A. Leisure, Income Inequality and the Veblen Effect: Cross-National Analysis of Leisure Time and Sport and Cultural Activity. Leisure Studies. 2016, 35, 2, s. 215-240. ISSN 0261-4367. doi:10.1080/02614367.2015.1036104. veal, A. j. Lifestyle and Leisure Theory. In blackshaw, T. (Ed.). Routledge Handbook of Leisure Studies. London: Routledge, 2013, s. 266-279. ISBN 978-0-415-69717-0. veal, A. j. Research Methods for Leisure and Tourism. 5. vydání. Harlow: Pearson, 2018. ISBN 978-1-292-11529-0. veal, A. j. Whatever Happened to the Leisure Society? 1. vydání. London; New York, NY: Routledge, 2020. ISBN 978-0-367-51993-3. vereshchaka, A. - cosimini, S. - dong, W. Analyzing and Distinguishing Fake and Real News to Mitigate the Problem of Disinformation. Computational and Mathematical Organization Theory. 2020, 26, 3, s. 350-364. ISSN 1572-9346. doi:10.1007/sl0588-020-09307-8. výrost, j. - slaměník, I. - sollárová, E. (Eds.). Sociální psychologie: teorie, metody, aplikace. Praha: Grada, 2019. ISBN 978-80-247-5775-9. walker, G. j. - scott, D. - Stodolska, M. (Eds.). Leisure Matters: The State and Future of Leisure Studies. State College, PA: Venture Publishing, 2016. ISBN 978-1-939476-06-7. warburton, D. E. - bredin, S. S. Reflections on Physical Activity and Health: What Should We Recommend? Canadian Journal of Cardiology. 2016, 32, 4, s. 495-504. ISSN 0828-282X. doi:10.1016/j.cjca.2016.01.024. wellard, I. Sport, Fun and Enjoyment: An Embodied Approach. London: Routledge, 2014. ISBN 978-0-415-64097-8. 335 LITERATURA WlDYANTO, L. - GRIFFITHS, M. An Empirical Study of Problematic Internet Use and Self-Esteem:. International Journal of Cyber Behavior, Psychology and Learning. 2011, 1, 1, s. 13-24. ISSN 2155-7136. doi:10.4018/ijcbpl.2011010102. williams, R. Values. In sills, D. L. - Merton, R. K. (Eds.). International Encyclopedia of the Social Sciences. New York: Macmillan Co. and the Free Press, 1972. WILLIAMS, R. Culture and Society, 1780-1950. Harmondsworth: Penguin Books in association with Chatto & Windus, 1971. ISBN 978-0-14-020520-6. WISEMAN, T. Leisure in Later Life. Cham: Palgrave Macmillan, 2021. ISBN 978-3-030-71672-1. WONG, F. H. C. et al. Consuming Information Related to COVID-19 on Social Media Among Older Adults and Its Association With Anxiety, Social Trust in Information, and COVID-Safe Behaviors: Cross-sectional Telephone Survey. Journal of Medical Internet Research. 2021, 23, 2, #e26570. ISSN 1438-8871. doi:10.2196/26570. Dostupné z: . WOSZIDLO, A. Family of Orientation. In SHEHAN, C. L. (Ed.). Encyclopedia of Family Studies. Hoboken, NJ: John Wiley & Sons, Inc., 2016. [cit. 2022-05-21]. Dostupné z: . ISBN 978-0-470-65845-1. YAYAN, E. H. - suna DAG, Y. - düken, M. E. The Effects of Technology Use on Working Young Loneliness and Social Relationships. Perspectives in Psychiatric Care. 2019, 55, 2, s. 194-200. ISSN 0031-5990. doi:10.1111/ppc.l2318. YEOMANS, H. - Critcher, C. Demonizing Drink: An Historical Perspective on Alcohol and Moral Regulation in Britain. In BLACKSHAW, T. (Ed.). Routledge Handbook of Leisure Studies. London: Routledge, 2013, s. 305-315. ISBN 978-0-415-69717-0. zhang, H. et al. Exploring Social Belonging and Meaning in Religious Groups. Journal of Psychology and Theology. 2019, 47, 1, s. 3-19. ISSN 0091-6471. doi:10.1177/0091647118806345. zhang, L. - zhang, J. Impacts of Leisure and Tourism on the Elderly's Quality of Life in Intimacy: A Comparative Study in Japan. Sustainability. 2018, 10, 12, #4861. [cit. 2022-11- 27]. ISSN 2071-1050. doi:10.3390/sul0124861. Dostupné z: . zhang, W.-B. Economic Growth Theory. 1. vydání. London: Routledge, 2018. doi:10.4324/9781351159449. ISBN 978-1-351-15943-2. zygmunt, A. Leisure as a Mean of Older People's Integration (Based on the Example of Silesian Voivodeship Inhabitants). In BENKÖ, Z. - MODI, I. - TARKÓ, K. (Eds.). Leisure, Health and Well-Being A Holistic Approach. Cham: Palgrave Macmillan, 2017, s. 247-270. ISBN 978-3- 319-81468-1. 336 Seznam obrázků 1.1 Teoretický model motivačních hodnotových orientací a typů podle S. Schwartze . . 32 3.1 Vztah sociální pedagogiky a pedagogiky volného času v kontextu socializace a výchovy ve volném čase................................... 69 3.2 Teoretický model vztahu sociodemografických faktorů, hodnot a aktivit ve volném čase............................................. 73 3.3 Ambivalence horizontálního směřování hodnoty ve vztahu k vektoru hodnoty ... 82 337 Seznam tabulek 2.1 Druhy vztahu mezi prací a volným časem podle S. Parkera.............. 43 2.2 Kategorie volnočasových aktivit podle výzkumů Národního úřadu pro ekonomické výzkumy v USA....................................... 53 3.3 Průměrné preference a směrodatné odchylky cílových hodnot............. 87 3.3 Průměrné preference a směrodatné odchylky cílových hodnot............. 88 3.3 Průměrné preference a směrodatné odchylky cílových hodnot............. 89 3.4 Průměrné preference a směrodatné odchylky instrumentálních hodnot........ 90 3.4 Průměrné preference a směrodatné odchylky instrumentálních hodnot........ 91 3.4 Průměrné preference a směrodatné odchylky instrumentálních hodnot........ 92 3.5 Deskriptivní statistika naměřeného souboru v jednotlivých letech podle kategorií a podkategorií volnočasových aktivit............................ 96 3.7 Přehled vztahů cílových hodnot a kategorií volnočasových aktivit v letech 2009, 2019 a 2021 (celá populace)................................106 3.7 Přehled vztahů cílových hodnot a kategorií volnočasových aktivit v letech 2009, 2019 a 2021 (celá populace)................................107 3.8 Přehled vztahů instrumentálních hodnot a kategorií volnočasových aktivit v letech 2009, 2019 a 2021 (celá populace)............................108 3.8 Přehled vztahů instrumentálních hodnot a kategorií volnočasových aktivit v letech 2009, 2019 a 2021 (celá populace)............................109 4.1 Deskriptivní statistika kategorie 100 - Informace, IT, komunikace a obecnosti ... 114 4.2 Rozdíly v podkategoriích kategorie 100 - Informace, IT, komunikace a obecnosti podle pohlaví respondentů ................................119 4.3 Rozdíly v podkategoriích kategorie 100 - Informace, IT, komunikace a obecnosti podle věku respondentů v intervalech po deseti letech.................120 4.4 Rozdíly v podkategoriích kategorie 100 - Informace, IT, komunikace a obecnosti podle dosaženého vzdělání respondentů.........................120 4.5 Rozdíly v podkategoriích kategorie 100 - Informace, IT, komunikace a obecnosti podle socioekonomického statusu respondentů.....................121 339 SEZNAM TABULEK 4.6 Změny vztahů mezi kategorií 100 - Informace, IT, komunikace a obecnosti a cílovými hodnotami......................................124 4.7 Změny vztahů mezi kategorií 100 - Informace, IT, komunikace a obecnosti a instrumentálními hodnotami................................127 5.1 Deskriptivní statistika kategorie 200 - Humanitní aktivity ..............134 5.2 Rozdíly v podkategoriích kategorie 200 - Humanitní aktivity podle pohlaví respondentů ............................................139 5.3 Rozdíly v podkategoriích kategorie 200 - Humanitní aktivity podle věku respondentů v intervalech po deseti letech...........................140 5.4 Rozdíly v podkategoriích kategorie 200 - Humanitní aktivity podle dosaženého vzdělání respondentů ...................................140 5.5 Rozdíly v podkategoriích kategorie 200 - Humanitní aktivity podle velikosti obce, v níž respondent žije....................................141 5.6 Změny vztahů mezi kategorií 200 - Humanitní aktivity a cílovými hodnotami . . . 145 5.7 Změny vztahů mezi kategorií 200 - Humanitní aktivity a instrumentálními hodnotami 149 6.1 Deskriptivní statistika kategorie 300 - Literatura a jazyky..............156 6.2 Rozdíly v podkategoriích kategorie 300 - Literatura a jazyky podle pohlaví respondentů ............................................160 6.3 Rozdíly v podkategoriích kategorie 300 - Literatura a jazyky podle věku respondentů v intervalech po deseti letech...........................161 6.4 Rozdíly v podkategoriích kategorie 300 - Literatura a jazyky podle dosaženého vzdělání respondentů ...................................161 6.5 Rozdíly v podkategoriích kategorie 300 - Literatura a jazyky podle socioekonomického statusu respondentů ................................162 6.6 Změny vztahů mezi kategorií 300 - Literatura a jazyky a cílovými hodnotami . . . 164 6.7 Změny vztahů mezi kategorií 300 - Literatura a jazyky a instrumentálními hodnotami 166 7.1 Deskriptivní statistika kategorie 400 - Domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství)..................................172 7.2 Rozdíly v podkategoriích kategorie 400 - Domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství) podle pohlaví respondentů..................178 7.3 Rozdíly v podkategoriích kategorie 400 - Domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství) podle věku respondentů v intervalech po deseti letech . . . 179 7.4 Rozdíly v podkategoriích kategorie 400 - Domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství) podle dosaženého vzdělání respondentů...........179 7.5 Rozdíly v podkategoriích kategorie 400 - Domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství) podle velikosti obce, v níž respondent žije..........180 7.6 Rozdíly v podkategoriích kategorie 400 - Domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství) podle socioekonomického statusu respondentů.......181 7.7 Rozdíly v podkategoriích kategorie 400 - Domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství) podle rodinné situace respondentů..............182 7.8 Změny vztahů mezi kategorií 400 - Domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství) a cílovými hodnotami........................185 7.9 Změny vztahů mezi kategorií 400 - Domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství) a instrumentálními hodnotami...................189 8.1 Deskriptivní statistika kategorie 500 - Umění......................196 8.2 Rozdíly v podkategoriích kategorie 500 - Umění podle pohlaví respondentů .... 202 340 SEZNAM TABULEK 8.3 Rozdíly v podkategoriích kategorie 500 - Umění podle věku respondentů v intervalech po deseti letech...................................203 8.4 Rozdíly v podkategoriích kategorie 500 - Umění podle dosaženého vzdělání respondentů ............................................203 8.5 Rozdíly v podkategoriích kategorie 500 - Umění podle socioekonomického statusu respondentů.........................................204 8.6 Změny vztahů mezi kategorií 500 - Umění a cílovými hodnotami ..........207 8.7 Změny vztahů mezi kategorií 500 - Umění a instrumentálními hodnotami .....210 9.1 Deskriptivní statistika kategorie 600 - Osobní aktivity, cestování, turismus a geografie216 9.2 Rozdíly v podkategoriích kategorie 600 - Osobní aktivity, cestování, turismus a geografie podle pohlaví respondentů...........................220 9.3 Rozdíly v podkategoriích kategorie 600 - Osobní aktivity, cestování, turismus a geografie podle věku respondentů v intervalech po deseti letech ...........222 9.4 Rozdíly v podkategoriích kategorie 600 - Osobní aktivity, cestování, turismus a geografie podle dosaženého vzdělání respondentů....................223 9.5 Rozdíly v podkategoriích kategorie 600 - Osobní aktivity, cestování, turismus a geografie podle velikosti obce, v níž respondent žije..................224 9.6 Rozdíly v podkategoriích kategorie 600 - Osobní aktivity, cestování, turismus a geografie podle socioekonomického statusu respondentů................225 9.7 Rozdíly v podkategoriích kategorie 600 - Osobní aktivity, cestování, turismus a geografie podle rodinné situace respondentů ......................226 9.8 Změny vztahů mezi kategorií 600 - Osobní aktivity, cestování, turismus a geografie a cílovými hodnotami...................................228 9.9 Změny vztahů mezi kategorií 600 - Osobní aktivity, cestování, turismus a geografie a instrumentálními hodnotami..............................230 10.1 Deskriptivní statistika kategorie 700 - Sport a hry...................238 10.2 Rozdíly v podkategoriích kategorie 700 - Sport a hry podle pohlaví respondentů . . 244 10.3 Rozdíly v podkategoriích kategorie 700 - Sport a hry podle věku respondentů v intervalech po deseti letech................................245 10.4 Rozdíly v podkategoriích kategorie 700 - Sport a hry podle dosaženého vzdělání respondentů.........................................246 10.5 Rozdíly v podkategoriích kategorie 700 - Sport a hry podle socioekonomického statusu respondentů....................................247 10.6 Změny vztahů mezi kategorií 700 - Sport a hry a cílovými hodnotami........250 10.7 Změny vztahů mezi kategorií 700 - Sport a hry a instrumentálními hodnotami . . . 254 11.1 Deskriptivní statistika kategorie 800 - Sociální aktivity................261 11.2 Rozdíly v podkategoriích kategorie 800 - Sociální aktivity podle pohlaví respondentů265 11.3 Rozdíly v podkategoriích kategorie 800 - Sociální aktivity podle věku respondentů v intervalech po deseti letech...............................266 11.4 Rozdíly v podkategoriích kategorie 800 - Sociální aktivity podle dosaženého vzdělání respondentů......................................267 11.5 Rozdíly v podkategoriích kategorie 800 - Sociální aktivity podle socioekonomického statusu respondentů....................................267 11.6 Rozdíly v podkategoriích kategorie 800 - Sociální aktivity podle rodinné situace respondentů.........................................268 11.7 Změny vztahů mezi kategorií 800 - Sociální aktivity a cílovými hodnotami.....270 11.8 Změny vztahů mezi kategorií 800 - Sociální aktivity a instrumentálními hodnotami 273 341 SEZNAM TABULEK 12.1 Deskriptívni statistika kategorie 900 - Virtuální realita a sociální aktivity ve virtuálním světě........................................281 12.2 Rozdíly v podkategoriích kategorie 900 - Virtuální realita a sociální aktivity ve virtuálním světě podle pohlaví respondentů.......................285 12.3 Rozdíly v podkategoriích kategorie 900 - Virtuální realita a sociální aktivity ve virtuálním světě podle věku respondentů v intervalech po deseti letech.......286 12.4 Rozdíly v podkategoriích kategorie 900 - Virtuální realita a sociální aktivity ve virtuálním světě podle dosaženého vzdělání respondentů...............286 12.5 Rozdíly v podkategoriích kategorie 900 - Virtuální realita a sociální aktivity ve virtuálním světě podle socioekonomického statusu respondentů............287 12.6 Rozdíly v podkategoriích kategorie 900 - Virtuální realita a sociální aktivity ve virtuálním světě podle rodinné situace respondentů..................288 12.7 Změny vztahů mezi kategorií 900 - Virtuální realita a sociální aktivity ve virtuálním světě a cílovými hodnotami................................290 12.8 Změny vztahů mezi kategorií 900 - Virtuální realita a sociální aktivity ve virtuálním světě a instrumentálními hodnotami...........................293 A.l Deskriptívni statistika naměřeného souboru v jednotlivých letech podle pohlaví respondentů.........................................358 A.2 Deskriptívni statistika naměřeného souboru v jednotlivých letech podle věku respondentů v intervalech po deseti letech.........................359 A.3 Deskriptívni statistika naměřeného souboru v jednotlivých letech podle dosaženého vzdělání respondentů ...................................360 A.4 Deskriptívni statistika naměřeného souboru v jednotlivých letech podle velikosti obce, v níž respondent žije................................361 A.5 Deskriptívni statistika naměřeného souboru v jednotlivých letech podle socioekonomického statusu respondentů..............................362 A. 6 Deskriptívni statistika naměřeného souboru v jednotlivých letech podle rodinné situace respondentů....................................363 B. l Rozdíly v preferencích vomočasových aktivit v letech 2009, 2019 a 2021 (bez roz- lišení pohlaví) .......................................366 B.2 Rozdíly v preferencích vomočasových aktivit v letech 2009, 2019 a 2021 (muži) . . 367 B. 3 Rozdíly v preferencích vomočasových aktivit v letech 2009, 2019 a 2021 (ženy) . . . 368 Cl Kontingenční tabulka vyjadřující strukturu vztahů mezi pohlavím respondentů a způsoby prožívání volného času (rok 2009)....................... 370 C. 2 Kontingenční tabulka vyjadřující strukturu vztahů mezi pohlavím respondentů a způsoby prožívání volného času (rok 2019)....................... 371 C.3 Kontingenční tabulka vyjadřující strukturu vztahů mezi pohlavím respondentů a způsoby prožívání volného času (rok 2021)....................... 372 C.4 Kontingenční tabulka vyjadřující strukturu vztahů mezi věkem respondentů v intervalech po pěti letech a způsoby prožívání volného času (rok 2009)......... 373 C.5 Kontingenční tabulka vyjadřující strukturu vztahů mezi věkem respondentů v intervalech po pěti letech a způsoby prožívání volného času (rok 2019)......... 374 C.6 Kontingenční tabulka vyjadřující strukturu vztahů mezi věkem respondentů v intervalech po pěti letech a způsoby prožívání volného času (rok 2021)......... 375 C.7 Kontingenční tabulka vyjadřující strukturu vztahů mezi věkem respondentů v intervalech po deseti letech a způsoby prožívání volného času (rok 2009)........ 376 342 SEZNAM TABULEK C.8 Kontingenční tabulka vyjadřující strukturu vztahů mezi věkem respondentů v intervalech po deseti letech a způsoby prožívání volného času (rok 2019)........ 377 C.9 Kontingenční tabulka vyjadřující strukturu vztahů mezi věkem respondentů v intervalech po deseti letech a způsoby prožívání volného času (rok 2021)........ 378 C.10 Kontingenční tabulka vyjadřující strukturu vztahů mezi dosaženým vzděláním a způsoby prožívání volného času (rok 2009).......................... 379 C.ll Kontingenční tabulka vyjadřující strukturu vztahů mezi dosaženým vzděláním a způsoby prožívání volného času (rok 2019).......................... 380 C.12 Kontingenční tabulka vyjadřující strukturu vztahů mezi dosaženým vzděláním a způsoby prožívání volného času (rok 2021)..........................381 C.13 Kontingenční tabulka vyjadřující strukturu vztahů mezi velikostí obce, v níž respondent žije, a způsoby prožívání volného času (rok 2009).............. 382 C.14 Kontingenční tabulka vyjadřující strukturu vztahů mezi velikostí obce, v níž respondent žije, a způsoby prožívání volného času (rok 2019).............. 383 C.15 Kontingenční tabulka vyjadřující strukturu vztahů mezi velikostí obce, v níž respondent žije, a způsoby prožívání volného času (rok 2021).............. 384 C.16 Kontingenční tabulka vyjadřující strukturu vztahů mezi socioekonomickým statusem respondentů a způsoby prožívání volného času (rok 2009)............. 385 C.17 Kontingenční tabulka vyjadřující strukturu vztahů mezi socioekonomickým statusem respondentů a způsoby prožívání volného času (rok 2019)............. 386 C.18 Kontingenční tabulka vyjadřující strukturu vztahů mezi socioekonomickým statusem respondentů a způsoby prožívání volného času (rok 2021)............. 387 C.19 Kontingenční tabulka vyjadřující strukturu vztahů mezi rodinnou situací respondentů a způsoby prožívání volného času (rok 2009)................... 388 C.20 Kontingenční tabulka vyjadřující strukturu vztahů mezi rodinnou situací respondentů a způsoby prožívání volného času (rok 2019)................... 390 C. 21 Kontingenční tabulka vyjadřující strukturu vztahů mezi rodinnou situací respon- dentů a způsoby prožívání volného času (rok 2021)................... 392 D. l Přehled hodnot podle měření v jednotlivých letech...................396 E. l Přehled vztahů cílových hodnot a kategorií volnočasových aktivit v letech 2009, 2019 a 2021 (muži).....................................400 E.l Přehled vztahů cílových hodnot a kategorií volnočasových aktivit v letech 2009, 2019 a 2021 (muži).....................................401 E.2 Přehled vztahů instrumentálních hodnot a kategorií volnočasových aktivit v letech 2009, 2019 a 2021 (muži).................................402 E.2 Přehled vztahů instrumentálních hodnot a kategorií volnočasových aktivit v letech 2009, 2019 a 2021 (muži).................................403 E.3 Přehled vztahů cílových hodnot a kategorií volnočasových aktivit v letech 2009, 2019 a 2021 (ženy).....................................404 E.3 Přehled vztahů cílových hodnot a kategorií volnočasových aktivit v letech 2009, 2019 a 2021 (ženy).....................................405 E.4 Přehled vztahů instrumentálních hodnot a kategorií volnočasových aktivit v letech 2009, 2019 a 2021 (ženy) .................................406 E. 4 Přehled vztahů instrumentálních hodnot a kategorií volnočasových aktivit v letech 2009, 2019 a 2021 (ženy) .................................407 F. l Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi hodnotou „blaho národa" a volným časem (rok 2009)................................. 410 343 SEZNAM TABULEK F.2 Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi hodnotou „blaho národa" a volným časem (rok 2019).................................411 F.3 Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi hodnotou „kamarádství, přátelství" a volným časem (rok 2009).......................... 412 F.4 Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi hodnotou „kamarádství, přátelství" a volným časem (rok 2019)..........................413 F.5 Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi hodnotou „kamarádství, přátelství" a volným časem (rok 2021)..........................414 F.6 Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi hodnotou „zralá láska" a volným časem (rok 2009)................................. 415 F.7 Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi hodnotou „zralá láska" a volným časem (rok 2019).................................416 F.8 Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi hodnotou „zralá láska" a volným časem (rok 2021).................................417 F.9 Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi hodnotou „mír ve světě" a volným časem (rok 2009)................................. 418 F.10 Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi hodnotou „mír ve světě" a volným časem (rok 2019).................................419 F.ll Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi hodnotou „moudrost" a volným časem (rok 2009)................................. 420 F.12 Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi hodnotou „moudrost" a volným časem (rok 2019)................................. 421 F.13 Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi hodnotou „moudrost" a volným časem (rok 2021)................................. 422 F.14 Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi hodnotou „péče o milované osoby" a volným časem (rok 2009)............................ 423 F.15 Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi hodnotou „péče o milované osoby" a volným časem (rok 2019)............................ 424 F.16 Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi hodnotou „pocit osobní jistoty" a volným časem (rok 2009)............................ 425 F.17 Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi hodnotou „pocit osobní jistoty" a volným časem (rok 2019)............................ 426 F.18 Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi hodnotou „potěšení, život plný radosti" a volným časem (rok 2009)......................... 427 F.19 Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi hodnotou „potěšení, život plný radosti" a volným časem (rok 2019)......................... 428 F.20 Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi hodnotou „potěšení, život plný radosti" a volným časem (rok 2021)......................... 429 F.21 Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi hodnotou „prospěšný život" a volným časem (rok 2009).............................. 430 F.22 Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi hodnotou „prospěšný život" a volným časem (rok 2019).............................. 431 F.23 Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi hodnotou „rovnost příležitostí (sociální rovnost)" a volným časem (rok 2009).................. 432 F.24 Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi hodnotou „rovnost příležitostí (sociální rovnost)" a volným časem (rok 2019).................. 433 F.25 Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi hodnotou „rovnost příležitostí (sociální rovnost)" a volným časem (rok 2021).................. 434 F.26 Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi hodnotou „sebeúcta" a volným časem (rok 2009)................................... 435 344 SEZNAM TABULEK F.27 Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi hodnotou „sebeúcta" a volným časem (rok 2019)................................... 436 F.28 Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi hodnotou „sebeúcta" a volným časem (rok 2021)................................... 437 F.29 Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi hodnotou „společenské uznání" a volným časem (rok 2009)............................ 438 F.30 Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi hodnotou „společenské uznání" a volným časem (rok 2019)............................ 439 F.31 Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi hodnotou „společenské uznání" a volným časem (rok 2021)............................ 440 F.32 Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi hodnotou „krása v přírodě nebo umění" a volným časem (rok 2009)......................... 441 F.33 Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi hodnotou „krása v přírodě nebo umění" a volným časem (rok 2019)......................... 442 F.34 Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi hodnotou „krása v přírodě nebo umění" a volným časem (rok 2021)......................... 443 F.35 Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi hodnotou „svoboda" a volným časem (rok 2009)................................... 444 F.36 Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi hodnotou „svoboda" a volným časem (rok 2019)................................... 445 F.37 Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi hodnotou „svoboda" a volným časem (rok 2021)................................... 446 F.38 Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi hodnotou „štěstí" a volným časem (rok 2009)................................... 447 F.39 Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi hodnotou „štěstí" a volným časem (rok 2019)................................... 448 F.40 Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi hodnotou „štěstí" a volným časem (rok 2021)................................... 449 F.41 Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi hodnotou „věčný život (život po smrti), spása" a volným časem (rok 2009)................... 450 F.42 Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi hodnotou „věčný život (život po smrti), spása" a volným časem (rok 2019)................... 451 F.43 Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi hodnotou „věčný život (život po smrti), spása" a volným časem (rok 2021)................... 452 F.44 Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi hodnotou „vnitřní harmonie, soulad" a volným časem (rok 2009)......................... 453 F.45 Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi hodnotou „vnitřní harmonie, soulad" a volným časem (rok 2019)......................... 454 F.46 Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi hodnotou „vnitřní harmonie, soulad" a volným časem (rok 2021)......................... 455 F.47 Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi hodnotou „aktivní vzrušující život, zábava" a volným časem (rok 2009)..................... 456 F.48 Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi hodnotou „aktivní vzrušující život, zábava" a volným časem (rok 2019)..................... 457 F.49 Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi hodnotou „aktivní vzrušující život, zábava" a volným časem (rok 2021)..................... 458 F.50 Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi hodnotou „život v dostatku (ekonomické zabezpečení)" a volným časem (rok 2009)............. 459 F.51 Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi hodnotou „život v dostatku (ekonomické zabezpečení)" a volným časem (rok 2019)............. 460 345 SEZNAM TABULEK F.52 Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi hodnotou „život v dostatku (ekonomické zabezpečení)" a volným časem (rok 2021)............. 461 F.53 Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi hodnotou „přijetí ostatními, pocit sounáležitosti" a volným časem (rok 2019)................. 462 F.54 Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi hodnotou „přijetí ostatními, pocit sounáležitosti" a volným časem (rok 2021)................. 463 F.55 Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi hodnotou „zdraví" a volným časem (rok 2019)................................... 464 F.56 Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi hodnotou „zdraví" a volným časem (rok 2021)................................... 465 F.57 Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi hodnotou „národní bezpečnost" a volným časem (rok 2019)........................... 466 F.58 Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi hodnotou „národní bezpečnost" a volným časem (rok 2021)........................... 467 F.59 Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi hodnotou „bezpečnost rodiny" a volným časem (rok 2019)............................ 468 F.60 Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi hodnotou „bezpečnost rodiny" a volným časem (rok 2021)............................ 469 F.61 Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi hodnotou „citlivost" a volným časem (rok 2009)................................... 470 F.62 Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi hodnotou „citlivost" a volným časem (rok 2019)................................... 471 F.63 Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi hodnotou „čestnost a pravdivost" a volným časem (rok 2009)............................ 472 F.64 Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi hodnotou „čestnost a pravdivost" a volným časem (rok 2019)............................ 473 F.65 Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi hodnotou „dodržování závazků" a volným časem (rok 2009)............................ 474 F.66 Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi hodnotou „dodržování závazků" a volným časem (rok 2019)............................ 475 F.67 Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi hodnotou „nesmiřitelnost s nedostatky (svými nebo/i druhých)" a volným časem (rok 2009).......... 476 F.68 Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi hodnotou „nesmiřitelnost s nedostatky (svými nebo/i druhých)" a volným časem (rok 2019).......... 477 F.69 Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi hodnotou „nezávislost, samostatnost" a volným časem (rok 2009)........................ 478 F.70 Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi hodnotou „nezávislost, samostatnost" a volným časem (rok 2019)........................ 479 F.71 Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi hodnotou „nezávislost, samostatnost" a volným časem (rok 2021)........................ 480 F.72 Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi hodnotou „zodpovědnost, svědomitost" a volným časem (rok 2009)......................... 481 F.73 Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi hodnotou „zodpovědnost, svědomitost" a volným časem (rok 2019)......................... 482 F.74 Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi hodnotou „zodpovědnost, svědomitost" a volným časem (rok 2021)......................... 483 F.75 Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi hodnotou „odvaha zastávat své názory, asertivita" a volným časem (rok 2009)................. 484 F.76 Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi hodnotou „odvaha zastávat své názory, asertivita" a volným časem (rok 2019)................. 485 346 SEZNAM TABULEK F.77 Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi hodnotou „odvaha zastávat své názory, asertivita" a volným časem (rok 2021)................. 486 F.78 Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi hodnotou „optimismus" a volným časem (rok 2009)................................. 487 F.79 Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi hodnotou „optimismus" a volným časem (rok 2019)................................. 488 F.80 Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi hodnotou „pevná vůle" a volným časem (rok 2009)................................. 489 F.81 Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi hodnotou „pevná vůle" a volným časem (rok 2019)................................. 490 F.82 Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi hodnotou „otevřenost, vstřícnost, ochota pochopit odlišné stanovisko" a volným časem (rok 2009)..... 491 F.83 Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi hodnotou „otevřenost, vstřícnost, ochota pochopit odlišné stanovisko" a volným časem (rok 2019)..... 492 F.84 Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi hodnotou „otevřenost, vstřícnost, ochota pochopit odlišné stanovisko" a volným časem (rok 2021)..... 493 F.85 Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi hodnotou „přesnost, řád v činnosti" a volným časem (rok 2009).......................... 494 F.86 Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi hodnotou „přesnost, řád v činnosti" a volným časem (rok 2019).......................... 495 F.87 Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi hodnotou „racionálnost, schopnost logicky myslet" a volným časem (rok 2009)................. 496 F.88 Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi hodnotou „racionálnost, schopnost logicky myslet" a volným časem (rok 2019)................. 497 F.89 Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi hodnotou „disciplinovanost, sebeovládání" a volným časem (rok 2009)........................ 498 F.90 Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi hodnotou „disciplinovanost, sebeovládání" a volným časem (rok 2019)........................ 499 F.91 Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi hodnotou „disciplinovanost, sebeovládání" a volným časem (rok 2021)........................ 500 F.92 Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi hodnotou „trpělivost" a volným časem (rok 2009)................................. 501 F.93 Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi hodnotou „trpělivost" a volným časem (rok 2019)................................. 502 F.94 Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi hodnotou „schopnost (úspěšnost v jednání), kompetentnosť' a volným časem (rok 2009).............. 503 F.95 Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi hodnotou „schopnost (úspěšnost v jednání), kompetentnosť' a volným časem (rok 2019).............. 504 F.96 Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi hodnotou „schopnost (úspěšnost v jednání), kompetentnosť' a volným časem (rok 2021).............. 505 F.97 Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi hodnotou „víra, schopnost důvěřovat" a volným časem (rok 2009).......................... 506 F.98 Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi hodnotou „víra, schopnost důvěřovat" a volným časem (rok 2019).......................... 507 F.99 Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi hodnotou „víra, schopnost důvěřovat" a volným časem (rok 2021).......................... 508 F.100 Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi hodnotou „vychovanost (taktnost, zdvořilost)" a volným časem (rok 2009)................... 509 F.101 Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi hodnotou „vychovanost (taktnost, zdvořilost)" a volným časem (rok 2019)...................510 347 SEZNAM TABULEK F.102 Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi hodnotou „vychovanost (taktnost, zdvořilost)" a volným časem (rok 2021)...................511 F. 103 Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi hodnotou „vysoké nároky, požadavky vůči životu" a volným časem (rok 2009)................... 512 F. 104Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi hodnotou „vysoké nároky, požadavky vůči životu" a volným časem (rok 2019)...................513 F.105 Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi hodnotou „vzdělanost" a volným časem (rok 2009)................................. 514 F.106 Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi hodnotou „vzdělanost" a volným časem (rok 2019).................................515 F.107 Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi hodnotou „vzdělanost" a volným časem (rok 2021).................................516 F. 108 Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi hodnotou „čistota (v morální smyslu)" a volným časem (rok 2019)........................517 F. 109 Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi hodnotou „čistota (v morální smyslu)" a volným časem (rok 2021)........................ 518 F.110 Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi hodnotou „odpuštění" a volným časem (rok 2021).................................519 F.lll Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi hodnotou „empatie" a volným časem (rok 2021)................................... 520 F.112 Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi hodnotou „laskavost" a volným časem (rok 2021)................................. 521 F.113 Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi hodnotou „poslušnost, oddanost" a volným časem (rok 2019).......................... 522 F.114 Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi hodnotou „poslušnost, oddanost" a volným časem (rok 2021).......................... 523 F.115 Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi hodnotou „tvořivost" a volným časem (rok 2019)................................. 524 F.116 Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi hodnotou „tvořivost" a volným časem (rok 2021)................................. 525 F. 117Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi hodnotou „cílevědomost, ambice, ctižádostivost" a volným časem (rok 2019)................... 526 F. 118 Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi hodnotou „cílevědomost, ambice, ctižádostivost" a volným časem (rok 2021)................... 527 F. 119 Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi hodnotou „odvaha, statečnost, vyhledávání dobrodružství" a volným časem (rok 2019)............ 528 F. 120 Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi hodnotou „odvaha, statečnost, vyhledávání dobrodružství" a volným časem (rok 2021)............ 529 F. 121 Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi hodnotou „spolupráce" a volným časem (rok 2021)................................. 530 G. l Výsledek testování reliability metodou test - retest v jednotlivých letech......532 H. l Výsledek testování reliability měření aktivit ve volném čase metodou test - retest v roce 2009 ......................................... 536 H.2 Výsledek testování reliability měření aktivit ve volném čase metodou test - retest v roce 2019 ......................................... 537 H.3 Výsledek testování reliability měření aktivit ve volném čase metodou test - retest v roce 2009 ......................................... 538 348 Jmenný rejstřík Allport, G. W., 27, 30, 301, 310 Aristoteles, 39, 40, 57, 60, 151, 307 Bauman, Z., 281 Bilsky, W., 30, 57, 60 Blackshaw, T., 39, 281 Blumer, H., 46 Bourdieu, P., 45, 53, 56, 57, 60, 61, 169 Brewster Smith, M., 17 Cakirpaloglu, P., 12 Clarke, J., 45 Critcher, Ch., 45 Derrida, J., 47 Dewey, J., 18, 25, 26, 36, 60, 64 Dewey, M., 93, 95, 133 Dilthey, W., 19 Dumazedier, J., 40, 41, 43, 67, 93, 232 Durant, H., 260 Fazik, A., 10 Filipcová, B., 10 Ford, H., 45 Franc, M., 10 Freysingerová, V. J., 42 Gramsci, A., 44, 45 Grazia, S. de, 40, 151 Hartmann, N., 18, 21-23, 60, 61 Heintzman, P., 134 Herbart, J. F., 19 Hildebrand, D. von, 23-25, 36, 60 Hofbauer, B., 10 Hrdličková, V., 10 Husserl, E., 19 Hutchins, R. M., 11, 233 Hájek, B., 10 Chorvát, I., 10 Christesen, P., 257 Inglehart, R. F., 33, 36-38, 51, 301, 310 Jowell, R., 38, 301, 310 Kaplan, M., 41, 59, 232 Kaplánek, M., 11, 61, 70 Kelly, J. R., 42, 46, 60 Kluckhohn, C, 17, 28, 33, 57, 60, 63, 70, 212, 260 Knapík, J., 10 Knotová, D., 11, 43, 61, 65 Krathwohl, D. R., 71 Kruger, S., 51 349 JMENNÝ REJSTŘÍK Kučerová, S., 66 Sirghy, M. J., 51 Smékal, V., 11, 66, 85 Spranger, E., 18, 21, 26, 27 Stebbins, R. A., 48, 53-55, 68, 171, 232, Lindzey, G., 27 Liská, A., 50 Lotze, R. H., 17-19, 21 Lyotard, J. F., 46 260, 304 Man, R de, 47 Marx, K., 45 Maslow, A. H., 51, 60 McKee, A., 216 Miseng, D., 260 Moore, G. E., 129 Safr, J., 10 Sip, R., 64 Uysal, M., 51 Vážanský, M., 11, 66 Vernon, P. E., 27 Nathanson, E., 192 Neulinger, J., 41, 60, 233 Williams, R., 30, 45, 56, 61 Windelband, W., 19 Němec, J., 63-65 Opaschowski, H. W., 43, 61, 67 Parker, S., 43 Parsons, T., 18, 33-36, 43, 60, 64 Pavlíková, A., 10 Pávkova, J., 10, 67 Pieper, J., 56, 61 Platón, 40, 60, 151, 307 Pospíšilová, H., 12 Prudký, L., 12 Přadka, M., 63 Rickert, H., 19 Ritzer, G., 49, 50 Roberts, K., 43 Rojek, Ch., 39, 47, 49, 50, 52, 169 Rokeach, M., 17, 18, 27-30, 32, 34, 80, 85, 301, 310 Rorty, R., 64 Sak, P., 66 Scheler, M., 18-21, 23, 57 Schwartz, S. H., 17, 30-32, 51, 57, 60, 80, 85, 301, 310 Shils, E. A., 33-36, 60, 64 350 Věcný rejstřík antropologie filosofická, 19 dispoziční potřeba (need-disposition), 35 dobro, 20-23, 61 duchovědy (Geisteswissenschaften), 19 etika hodnot, 19, 20, 23 apriorní hodnoty, 20, 26 cílový názor hodnoty, 26 fenomenologie hodnot, 23, 24 hodnotové soudy, 25, 26 hodnoty smyslové, 20 hodnoty spirituální, 20 estetika, 21 filosofie, 21 právo, 21 hodnoty svaté (posvátné), 21 hodnoty vitální, 20 hodnotící posouzení, 25 intencionalita cítění, 19 konečný stav hodnoty, 26 křesťanská, 23 materiální etika hodnot, 21 morální krize, 22 nejvyšší hodnota, 22 praktické hodnotové soudy, 25 prosté hodnocení, 25 ve vztahu k dobru, 21 european Value Systems Study Group -EVSSG, 38 fenomenologie, 19, 23 funkcionalismus, 33, 42-45 game learning, 298, 299 hodnota, 19, 25, 61 cílová aktivní vzrušující život, zábava, 86, 122, 123,143,144,163,164,183-185, 205, 206, 228, 248, 249, 256, 257, 269, 270, 289, 295, 306 bezpečnost rodiny, 86, 123, 143, 144, 163, 164, 183, 227, 248 blaho národa, 87, 142, 143, 183, 184, 205, 206, 249, 250, 290 kamarádství, přátelství, 86, 123, 143, 144,163, 164, 183-185,191, 205, 206, 248, 249, 255, 257, 269, 270, 275, 288, 289, 295, 305, 306 krása v přírodě nebo umění, 123, 142-144,163,184,205,206,249, 256, 290, 304, 305 moudrost, 123, 142, 143, 184, 185, 205, 206 351 VĚCNÝ REJSTŘÍK mír ve světě, 86, 123, 142, 183, 249, 289, 290 národní bezpečnost, 86, 183, 249, 250 pocit osobní jistoty, 123, 143, 144, 163, 248, 249, 269 péče o milované osoby, 86, 123, 142, 144, 183, 191, 268-270, 275, 290, 295 potěšení, život plný radosti, 86, 123, 124,143,144,163,164,183-185, 227, 232, 248, 249, 255, 257, 269, 288, 289, 295, 306 prospěšný život, 123, 142,143, 163, 227, 228, 248, 269, 270 přijetí ostatními, pocit sounáležitosti, 123, 142, 184, 205, 206, 269, 270, 275 rovnost příležitostí (sociální rovnost), 86, 105, 184, 206, 290 sebeúcta, 123, 144, 184, 185, 205, 206, 258 společenské uznání, 86, 122, 143, 144, 163, 164, 183, 184, 191, 248, 249, 256, 289 svoboda, 123, 142-144, 163, 183- 185, 191, 205, 206, 249, 269, 289 štěstí, 123, 124, 143, 144, 163, 184, 206, 227, 248, 249, 269, 270, 289, 306 věčný život (život po smrti), spása, 87, 142, 143, 151, 183, 191, 205, 206, 227, 228, 249, 250, 256, 269, 270, 275, 290 vnitřní harmonie, soulad, 122, 123, 142, 143, 163, 164, 184, 185, 205, 206, 249, 290, 304 zdraví, 86, 123, 143, 144, 183, 206, 227, 232, 248, 290 zralá láska, 86, 123, 142, 143, 163, 164, 168, 183-185, 191, 205, 206, 249, 269, 270, 275, 289 život v dostatku (ekonomické zabezpečení), 122, 143, 144, 163, 183, 184, 206, 227, 248, 249, 256, 289 instrumentální citlivost, 89, 126, 131, 146, 147, 166, 208, 209, 272, 273, 276, 292, 293 cílevědomost, ambice, ctižádostivost, 125,126, 129, 130, 148, 149, 187, 191, 230, 252, 253, 256, 257, 273, 303, 305 čestnost a pravdivost, 89, 126, 131, 146, 147, 165, 187, 191, 208, 229, 230, 252, 253, 272, 273, 293 čistota (v morálním smyslu), 126, 146- 148, 151, 188, 208, 209, 253, 256, 258, 272, 293, 305 disciplinovanost, sebeovládání, 89, 126, 146-148, 151, 187,191, 209, 210, 253 dodržování závazků, 89, 146-148, 165, 186-188, 191, 230, 272, 293 empatie, 147, 148, 188, 208, 209, 253, 268, 272, 273, 276, 292, 295 laskavost, 89, 126, 147, 166, 208, 253, 268, 272, 273, 276 nesmiřitelnost s nedostatky (svými nebo/i druhých), 90, 125, 126, 147- 149, 186-188, 209, 210, 230, 293 nezávislost, samostatnost, 89, 126, 148, 149, 165, 166, 168, 187, 188, 209, 251, 252, 256, 258, 292, 295, 305 odpuštění, 126, 131, 147, 148, 208, 209, 253 352 VĚCNÝ REJSTŘÍK odvaha zastávat své názory, aser- zodpovědnost, svědomitost, 89, 146, tivita, 105, 147, 187, 191, 230 147, 166,186, 187, 191, 209, 210, odvaha, statečnost, vyhledávání dob- 272, 276, 293 rodružství, 126, 148, 149, 166, hodnotové preference, 85 168, 187, 188, 209, 251, 252, 256, cílové hodnoty, 86 257, 292, 293, 305 instrumentální hodnoty, 89 optimismus, 187, 188, 208, 209, 252 hodnotový typ, 31, 32 otevřenost, vstřícnost, ochota po- hodnoty, 9, 21, 57, 302, 311 chopit odlišné stanovisko, 146, 147, 187, 188, 191, 208, 209, 230, 272, 276, 292, 293, 295 pevná vůle, 126, 131, 146, 147, 252, 253, 293 poslušnost, oddanost, 105, 147, 166 přesnost, řád v činnosti, 105, 146, 147, 293 racionálnost, schopnost logicky myslet, 148, 166, 168, 187, 188, 251 253, 257, 292 schopnost (úspěšnost v jednání), kompetentnost, 105, 148, 187, 188, 230, 252 spolupráce, 105, 188, 209, 292, 295 trpělivost, 126, 146, 147, 186, 187, 191, 209, 210, 272, 293 tvořivost, 125, 129, 186, 187, 208, 209, 229, 230, 232, 253, 256, 273, 305 vychovanost (taktnost, zdvořilost), 126, 146, 147, 151,166, 186-188, 208, 209, 230, 252, 253, 272, 293 vysoké nároky, požadavky vůči životu, 125, 129, 166, 187, 210, 229, 251, 252 vzdělanost, 125, 129, 148, 149, 169, 187, 188, 191, 208, 209, 230, 251 víra, schopnost důvěřovat, 89, 126, 127, 146-148, 151, 165, 188, 208, 229, 230, 253, 256, 272, 293 aktuální, 70, 80, 81 antinomie, 21 apriorní, 21 cílové, 28, 29, 122-125, 142-146,152, 163-165,168,183-186,190,191, 204-208, 212, 227, 228, 247-251, 255, 256, 269, 270, 272, 273, 275, 288-291, 295, 305, 306 definice, 17 estetické, 25 European Sociál Survey, 38 European Values Study, 38 filosofické koncepce, 18, 21 funkce, 29 hierarchie, 20, 22 hodnotová orientace, 17, 18, 28 hodnotové soudy, 25, 26 instrumentální, 28, 29, 125-129, 146-152, 165,166, 168, 183, 186-188, 190,191,204,208-212, 229, 230, 232, 247, 251-256, 272, 273, 275, 276, 291-293, 295, 304-306 intelektuální, 25 itinerář, 29 jako intuitivní cítění, 20 jako motivační činitel, 29 jako nástroj k řešení konfliktů, 29 jako standardy, 29 klíč ke světu forem, 19 kompetenční, 28 materialistické, 37 morální, 25, 28 353 VĚCNÝ REJSTŘÍK nezávislé na osobě, 20 osobní, 28 pojem, 17, 23 postmaterialistické, 37 referenční, 70, 80, 81 Rokeach's Value Survey, RVS, 29 sociální, 28 teleologie hodnot, 22 trvalost, 28 univerzální, 30 výchova k hodnotám, 61 výzkum, 29, 30, 32, 38 význam, 23, 24 kategorie, 24 World Values Survey, 38, 84 interakcionismus, 46, 276 kategorie volnočasových aktivit, 302 domácnost, technologie a hobby, 97, 99, 119, 171, 176-184, 186-188, 190, 192, 193, 215, 278, 304 humanitní aktivity, 97, 99, 113, 133, 137-144, 146-148, 150, 151, 248, 259, 278, 303 informace, IT, komunikace a obecnosti, 96, 99, 113, 114, 116-123, 125, 126, 128-132, 158, 277, 287, 303 literatura a jazyky, 97, 99, 100, 155, 156, 158-163, 165, 168, 303 osobní aktivity, cestování, turismus a geografie, 94, 98-100, 215, 216, 219-227, 229, 230, 233, 304 sociální aktivity, 99, 100, 113, 133, 259, 260, 264-268, 275, 276, 305 sport a hry, 94, 98-100, 113, 119, 216, 237, 242-253, 255, 305 umění, 98-100, 195, 200-206, 208-210, 212, 248, 275, 304 virtuální realita a sociální aktivity ve virtuálním světě, 99, 100, 113, 133, 259, 260, 278-281, 284-289, 291, 293, 295-300, 306 kultura, 30, 37, 43, 55-57, 61 leisure studies, 99 liquid leisure, 281, 306 neomarxismus, 44, 45 osoba, 20-22 soběstačná totalita, 20 osobnost, 21, 22 typologie osobnosti, 26 posvátno, 21 pragmatismus, 25 přesvědčení, 28 deskriptívni, 28 hodnotící, 28 preskritivní, 28 přírodní vědy (Naturwissenschaften), 19 rodina orientační, 79, 118, 119, 138, 177, 201, 284, 287 prokreační, 79, 119, 138, 225, 285 socializace, 46, 53, 59, 61-65, 68, 69, 80, 113, 117, 131, 255-257, 275-277, 288, 295, 298, 305 společnost, 43 aspekty, 55 kultura, 55 moderní, 55 občanská, 44 politická, 44 starověká, 40 učící se, 234 volno časová dimenze, 43 volno časová funkce, 43 354 VĚCNÝ REJSTŘÍK tekutý volný čas, 281, 306 teorie jednání, 34 touha, toužení, tužba, 17, 23-25, 28, 70, 80, 257, 260 volný čas, 9 a)(oXr| (scholé), 40 aktivity klasifikace, 53 nová klasifikace, 92 definice, 41 disneyizace, 49 dlouhodobá perspektiva, 52 dobrovolnictví, 54 faktory dosažené vzdělání, 77, 117, 121, 137, 140, 159, 161,176, 179, 201, 203, 219, 222, 243,245,264,284, 286 pohlaví, 76, 99, 117, 120, 137, 139, 160, 176, 200, 202, 219, 220, 242, 263, 265, 284, 285 rodinná situace, 79, 118, 119, 121, 138, 139, 159, 162,182, 201, 204, 220, 225, 243, 247, 264, 267 socioekokomický status, 79, 118, 121, 138, 159, 161,177, 181, 201, 204, 219, 224, 243, 246, 264, 267, 284, 287 velikost obce, 78, 118, 121, 138, 141, 159, 162, 180, 201, 204, 219, 223, 247, 264, 267, 284 věkové skupiny, 76, 117, 120, 137, 140, 159, 160, 176,178, 203, 219, 221, 242, 245, 265, 285 funkce aktivizační, 44 ekonomická, 44 expresivní, 44 komunitní, 44 politická, 44 relaxační, 44 satisfakční, 44 solidarizační, 44 vzdělávací, 44 funkcionalistický přístup, 43, 44 globalizace, 48 habitus, 56 charakteristiky, 41 IKEAizace, 50 interakcionistický přístup, 46, 276 jako krajina, 50 jako uspokojení potřeb, 51 kultura, 55, 61 kulturní kategorie, 40 kulturní materialismus, 45, 56 mcdisneyizace, 50 mcdonaldizace, 49 neomarxistický přístup, 44, 45 komercializace, 45 kulturní hegemonie, 45 post-turismus, 50 postmoderní přístup, 46, 47 decentralizace, 47 postmoderní situace, 47 stadia moderny, 47 velká vyprávění, 47 produkt kultury, 55 příležitostný, 48, 54 serious leisure, 42, 48, 53-55, 171, 234, 304 devotee work, 48 sféra hodnot, 42, 57, 61 síťové komunity, 49 svázaný s projekty, 48, 55 útulný kapitalismus (neat capitalism), 50 výzkumy, 51 základ kultury, 56 vzdělávání, 11, 30, 40, 44, 61, 62, 64, 65, 71, 98, 115, 116, 135-137, 169, 355 VĚCNÝ REJSTŘÍK 216-218,220-224, 233, 234, 298, 299 celoživotní, 68 formální, 65 informální, 68, 70 neformální, 68, 70, 300 zájmové, 299 výchova, 9, 11, 18, 26, 28, 57, 59, 61-71, 80, 131, 132, 135-137, 152, 205, 212, 213, 225, 275, 277, 288, 297-299, 304, 306 výzkum hodnotové preference, 85 limity, 80, 82, 85, 96 reliabilita, 83 validita, 84 volný čas, 96 zlo, 20, 22, 23, 61 356 PŘÍLOHA A Deskriptívni statistiky měřeného souboru v jednotlivých letech Vysvětlivky k tabulkám: Sloupec Význam hodnoty ve sloupci n % k fk VCAň VCAň VCAna V CAmin i max absolutní četnost skupiny relativní četnost skupiny v procentech kumulativní četnost kumulativní četnost relativně průměrný počet volnočasových aktivit na jednotlivce ve skupině medián volnočasových aktivit na jednotlivce ve skupině směrodatná odchylka počtu volnočasových aktivit na jednotlivce ve skupině minimum a maximum volnočasových aktivit na jednotlivce ve skupině 357 Tabulka A.l: Deskriptivní statistika naměřeného souboru v jednotlivých letech podle pohlaví respondentů Naměřený soubor podle pohlaví respondentů Volnočasové aktivity Měření v roce 2009 popisná statistika Měřená hodnota n % k fk VCAň VCAň VCAna VCAmin j max Muž 760 43,96 % 760 0,4396 4,61 4 2,36 0/18 Zena 969 56,04 % 1729 1,0000 5,35 5 2,69 0/21 Celkem 1729 100,00 % 100,00 % 5,02 5 2,58 0/21 Měření v roce 2019 popisná statistika Měřená hodnota n % k fk VCAň VCAň VCAna VCAmjn j max Muž 908 48,74 % 908 0,4874 4,88 2 7,74 0/66 Zena 955 51,26 % 1863 1,0000 6,72 2 10,94 0/78 Celkem 1863 100,00 % 100,00 % 5,82 2 9,56 0/78 Měření v roce 2021 popisná statistika Měřená hodnota n % k fk VCAn VCAna VCAmjn j max Muž 1682 48,74 % 1682 0,4874 3,22 1 5,57 0/74 Zena 1769 51,26 % 3451 1,0000 4,51 1 7,67 0/71 Celkem 3451 100,00 % 100,00 % 3,88 1 6,76 0/74 Tabulka A.2: Deskriptivní statistika naměřeného souboru v jednotlivých letech podle věku respondentů v intervalech po deseti letech Naměřený soubor podle věku respondentů v intervalech po deseti letech Volnočasové aktivity Měření v roce 2009 popisná statistika Měřená hodnota n % fk VCAň VCAň VCAna V CAmin j max 15-24 330 19,09 % 330 0,1909 5,74 6 2,59 0/20 25-34 275 15,91 % 605 0,3499 5,42 5 2,73 0/21 35-44 344 19,90 % 949 0,5489 4,69 4 2,38 0/14 45-54 309 17,87 % 1258 0,7276 4,85 4 2,57 0/17 55-64 258 14,92 % 1516 0,8768 4,97 5 2,58 0/18 65+ 213 12,32 % 1729 1,0000 4,27 4 2,34 0/14 Celkem 1729 100,00 % 100,00 % 5,02 5 2,58 0/21 Měření v roce 2019 popisná statistika Měřená hodnota n % k fk VCAň VCAň VCAna V CAmin j max 15-24 236 12,67 % 236 0,1267 7,51 3 12,36 0/75 25-34 303 16,26 % 539 0,2893 8,11 3 12,23 0/66 35-44 372 19,97 % 911 0,4890 5,79 2 8,32 0/55 45-54 334 17,93 % 1245 0,6683 6,08 1 10,39 0/78 55-64 274 14,71 % 1519 0,8154 3,79 1 5,90 0/43 65+ 344 18,46 % 1863 1,0000 4,05 2 6,25 0/51 Celkem 1863 100,00 % 100,00 % 5,82 2 9,56 0/78 Měření v roce 2021 popisná statistika Měřená hodnota n % k fk VCAň VCAň VCAna V CAmin j max 15-24 441 12,78 % 441 0,1278 5,17 2 9,13 0/74 25-34 558 16,17 % 999 0,2895 4,28 2 7,03 0/61 35-44 681 19,73 % 1680 0,4868 4,12 1 6,91 0/50 45-54 619 17,94 % 2299 0,6662 3,81 1 6,65 0/50 55-64 509 14,75 % 2808 0,8137 3,20 1 6,19 0/49 65+ 643 18,63 % 3451 1,0000 3,00 1 4,41 0/39 Celkem 3451 100,00 % 100,00 % 3,88 1 6,76 0/74 Tabulka A.3: Deskriptívni statistika naměřeného souboru v jednotlivých letech podle dosaženého vzdělání respondentů Naměřený soubor podle dosaženého vzdělání respondentů Volnočasové aktivity Měření v roce 2009 popisná statistika Měřená hodnota n % k fk VCAň VCAň VCAna VCAmin j max Neuvedeno 6 0,35 % 6 0,0035 3,83 4 2,48 1/8 Základní 210 12,15 % 216 0,1249 4,98 5 2,25 0/10 Vyučení v oboru 424 24,52 % 640 0,3702 4,02 4 1,98 0/10 Středoškolské 738 42,68 % 1378 0,7970 5,28 5 2,70 0/20 Vysokoškolské 351 20,30 % 1729 1,0000 5,76 6 2,77 0/21 Celkem 1729 100,00 % 100,00 % 5,02 5 2,58 0/21 Měření v roce 2019 popisná statistika Měřená hodnota n % k fk VCAň VCAň VCAna VCAmjn j max Základní 143 7,68 % 143 0,0768 4,64 3 6,90 0/51 Vyučení v oboru 366 19,65 % 509 0,2732 3,14 1 4,10 0/25 Středoškolské 745 39,99 % 1254 0,6731 5,72 2 9,64 0/75 Vysokoškolské 609 32,69 % 1863 1,0000 7,84 3 11,66 0/78 Celkem 1863 100,00 % 100,00 % 5,82 2 9,56 0/78 Měření v roce 2021 popisná statistika Měřená hodnota n % k fk VCAň VCAň VCAna VCAmin j max Základní 279 8,08 % 279 0,0808 3,94 1 7,24 0/60 Vyučení v oboru 664 19,24 % 943 0,2733 2,50 1 3,91 0/34 Středoškolské 1360 39,41 % 2303 0,6673 3,70 1 6,65 0/74 Vysokoškolské 1148 33,27 % 3451 1,0000 4,88 2 7,83 0/61 Celkem 3451 100,00 % 100,00 % 3,88 1 6,76 0/74 Tabulka A.4: Deskriptívni statistika naměřeného souboru v jednotlivých letech podle velikosti obce, v níž respondent žije Naměřený soubor podle velikosti obce, v níž respondent žije Volnočasové aktivity Měření v roce 2009 popisná statistika Měřená hodnota n % k fk VCAň VCAň VCAna V CAmin j max Do 2 tis. obyvatel 446 25,80 % 446 0,2580 4,72 5 2,30 0/12 2-5 tis. obyvatel 185 10,70 % 631 0,3650 5,04 5 2,33 0/14 5-15 tis. obyvatel 287 16,60 % 918 0,5309 5,20 5 2,34 0/14 15-60 tis. obyvatel 324 18,74 % 1242 0,7183 4,98 5 2,80 0/18 60-150 tis. obyvatel 354 20,47 % 1596 0,9231 4,94 5 2,71 0/20 Více než 150 tis. obyvatel 133 7,69 % 1729 1,0000 5,98 6 3,10 0/21 Celkem 1729 100,00 % 100,00 % 5,02 5 2,58 0/21 Měření v roce 2019 popisná statistika Měřená hodnota n % k fk VCAň VCAň VCAna V CAmin j max Do 2 tis. obyvatel 428 22,97 % 428 0,2297 5,39 2 9,80 0/78 2-5 tis. obyvatel 241 12,94 % 669 0,3591 4,84 2 7,09 0/39 5-15 tis. obyvatel 311 16,69 % 980 0,5260 4,51 1 7,45 0/52 15-60 tis. obyvatel 431 23,13 % 1411 0,7574 7,25 3 10,97 0/74 60-150 tis. obyvatel 224 12,02 % 1635 0,8776 5,73 2 9,34 0/72 Více než 150 tis. obyvatel 228 12,24 % 1863 1,0000 6,85 2 10,82 0/62 Celkem 1863 100,00 % 100,00 % 5,82 2 9,56 0/78 Měření v roce 2021 popisná statistika Měřená hodnota n % k fk VCAň VCAň VCAna V CAmin j max Do 2 tis. obyvatel 885 25,64 % 885 0,2564 4,11 1 7,40 0/74 2-5 tis. obyvatel 492 14,26 % 1377 0,3990 3,69 1 6,34 0/50 5-15 tis. obyvatel 551 15,97 % 1928 0,5587 3,64 1 6,44 0/60 15-60 tis. obyvatel 572 16,57 % 2500 0,7244 3,81 1 6,70 0/50 60-150 tis. obyvatel 461 13,36 % 2961 0,8580 3,26 1 5,55 0/47 Více než 150 tis. obyvatel 490 14,20 % 3451 1,0000 4,60 2 7,32 0/61 Celkem 3451 100,00 % 100,00 % 3,88 1 6,76 0/74 Tabulka A.5: Deskriptivní statistika naměřeného souboru v jednotlivých letech podle socioekonomického statusu respondentů to Naměřený soubor podle socioekonomického statusu respondentů Volnočasové aktivity Měření v roce 2009 popisná statistika Měřená hodnota n % k fk VCA-n VCAň VCAna VCAmin j max Zák/student 372 21,52 % 372 0,2152 5,62 6 2,60 0/20 Zaměstnanec 943 54,54 % 1315 0,7606 4,96 5 2,51 0/18 OSVČ nebo jiný způsob obživy 62 3,59 % 1377 0,7964 4,71 4 2,63 0/12 Důchodce, invalidní důchodce nebo mateřská do- 323 18,68 % 1700 0,9832 4,57 4 2,58 0/21 volená Nezaměstnaný 29 1,68 % 1729 1,0000 5,38 5 2,94 2/17 Celkem 1729 100,00 % 100,00 % 5,02 5 2,58 0/21 Měření v roce 2019 popisná statistika Měřená hodnota n % k fk VCAn VCAna VCAmjn j max Zák/student 188 10,09 % 188 0,1009 9,11 3 13,98 0/75 Zaměstnanec 1062 57,00 % 1250 0,6710 6,09 2 9,77 0/78 OSVČ nebo jiný způsob obživy 145 7,78 % 1395 0,7488 4,43 1 7,01 0/42 Důchodce, invalidní důchodce nebo mateřská do- 450 24,15 % 1845 0,9903 4,32 2 6,88 0/51 volená Nezaměstnaný 18 0,97 % 1863 1,0000 4,67 1 5,54 1/20 Celkem 1863 100,00 % 100,00 % 5,82 2 9,56 0/78 Měření v roce 2021 popisná statistika Měřená hodnota n % k fk VCA-n VCAň VCAna VCAmin j max Zák/student 415 12,03 % 415 0,1203 4,95 2 8,45 0/71 Zaměstnanec 1796 52,04 % 2211 0,6407 4,08 1 7,15 0/74 OSVČ nebo jiný způsob obživy 299 8,66 % 2510 0,7273 3,90 1 6,75 0/44 Důchodce, invalidní důchodce nebo mateřská do- 872 25,27 % 3382 0,9800 3,03 1 4,76 0/49 volená Nezaměstnaný 69 2,00 % 3451 1,0000 2,91 1 4,98 0/30 Celkem 3451 100,00 % 100,00 % 3,88 1 6,76 0/74 Tabulka A.6: Deskriptívni statistika naměřeného souboru v jednotlivých letech podle rodinné situace respondentů Naměřený soubor podle rodinné situace respondentů Volnočasové aktivity Měření v roce 2009 popisná statistika Měřená hodnota n % k h VCAň VCAn VCAna VCAmjn j max Žije s rodiči bez vlastní založené rodiny v úplné 265 15,94 % 265 0,1594 5,60 6 2,58 0/20 rodině Žije s rodiči bez vlastní založené rodiny v neúplné 88 5,29 % 353 0,2124 6,00 6 2,60 0/12 rodině Žije s prarodiči, pěstouny nebo v dětském do- 39 2,35 % 392 0,2359 6,05 6 2,14 1/9 iiiove Žije sám/sama nebo jinak 211 12,70 % 603 0,3628 4,78 4 2,47 0/13 Žije s partnerkou/em v manželství 321 19,31 % 924 0,5560 4,48 4 2,48 0/18 Žije s partnerkou/em bez uzavřeného manželství 157 9,45 % 1081 0,6504 4,87 5 2,26 0/10 Žije ve vlastní založené úplné rodině s dětmi 514 30,93 % 1595 0,9597 4,96 5 2,66 0/21 Žije ve vlastní založené neúplné rodině s dětmi 67 4,03 % 1662 1,0000 4,60 5 2,44 0/10 Celkem 1662 100,00 % 100,00 % 5,02 5 2,58 0/21 Měření v roce 2019 popisná statistika Měřená hodnota n % k h VCAň VCAn VCAna VCAmjn j max Žije s rodiči bez vlastní založené rodiny v úplné 190 10,20 % 190 0,1020 7,58 2 12,69 0/75 rodině Žije s rodiči bez vlastní založené rodiny v neúplné 68 3,65 % 258 0,1385 6,47 2 10,32 0/62 rodině Žije s prarodiči, pěstouny nebo v dětském do- 12 0,64 % 270 0,1449 9,67 3 12,66 0/36 iiiove Žije sám/sama nebo jinak 298 16,00 % 568 0,3049 5,33 2 8,19 0/55 Žije s partnerkou/em v manželství 538 28,88 % 1106 0,5937 4,83 1 8,46 0/78 Žije s partnerkou/em bez uzavřeného manželství 249 13,37 % 1355 0,7273 6,07 2 10,36 0/72 Žije ve vlastní založené úplné rodině s dětmi 437 23,46 % 1792 0,9619 6,35 2 9,42 0/62 Žije ve vlastní založené neúplné rodině s dětmi 71 3,81 % 1863 1,0000 5,30 2 8,97 0/54 Celkem 1863 100,00 % 100,00 % 5,82 2 9,56 0/78 Měření v roce 2021 popisná statistika Měřená hodnota n % k fk VCAň VCAň VCAna VCAmin j max Žije s rodiči bez vlastní založené rodiny v úplné 357 10,34 % 357 0,1034 5,82 2 9,89 0/74 rodině Žije s rodiči bez vlastní založené rodiny v neúplné 120 3,48 % 477 0,1382 3,39 1 5,43 0/38 rodině Žije s prarodiči, pěstouny nebo v dětském do- 15 0,43 % 492 0,1426 1,13 1 2,00 0/8 mově Žije sám/sama nebo jinak 627 18,17 % 1119 0,3243 3,53 1 6,35 0/61 Žije s partnerkou/em v manželství 940 27,24 % 2059 0,5966 3,29 1 5,33 0/50 Žije s partnerkou/em bez uzavřeného manželství 441 12,78 % 2500 0,7244 3,93 1 7,01 0/48 Žije ve vlastní založené úplné rodině s dětmi 799 23,15 % 3299 0,9560 4,19 1 7,03 0/49 Žije ve vlastní založené neúplné rodině s dětmi 152 4,40 % 3451 1,0000 3,28 1 5,29 0/28 Celkem 3451 100,00 % 100,00 % 3,88 1 6,76 0/74 PŘÍLOHA B Kontingenční tabulky I — Rozdíly mezi preferencemi volnočasových aktivit v letech 2009, 2019 a 2021 Vysvětlivky ke kontingenčním tabulkám: Veškeré výpočty v kontingenčních tabulkách jsou prováděny podle standardních vzorců pro výpočet % statistiky (Azen - Walker, 2021; Chráska, 2016; Sheskin, 2011). Doplněny jsou hodnoty standardních korigovaných reziduí (Azen — Walker, 2021, 59-60). Pro větší názornost je doplněno znaménkové schéma. Proměnná Význam proměnné nebo způsob výpočtu P f •v2 z schéma pozorovaná četnost jevu relativní četnost jevu vypočtená hodnota testového kritéria ri_(Pii-our vypočtená hodnota korigovaného standardního rezidua (z> z^ 3,30 z^ 2,58 z^ 1,96 -1,96) A(z< 1,96) z<-l,96 z < -2,58 z < -3,30 významné na hladině 0,001 významné na hladině 0,01 významné na hladině 0,05 statisticky nevýznamné významné na hladině 0,05 významné na hladině 0,01 významné na hladině 0,001 365 PŘÍLOHY Tabulka B. 1: Rozdíly v preferencích volnočasových aktivit v letech 2009,2019 a 2021 (bez rozlišení pohlav0 Xl = 71%,2325(p=a,0000),df = 16, ZL.W.16) = 26'2962^L.(o,oi;i6) = 31,9999. Kíitcgoric aktivit (bez rozlišeni pohlíivi) Rok měření Celkem 2009 2019 2021 p 539 1557 1774 3870 / (v roce) 6,20 % 14,37 % 13,26 % x2 228,26 62,53 25,59 100 - Informace, IT, komunikace a obecnosti z -18,75 10,28 6,99 Význam --- + + + + + + P 145 495 641 1281 / (v roce) 1,67 % 4,57 % 4,79 % x2 110,44 12,66 27,75 200 - Humanitní aktivity z -12,50 4,43 6,98 Význam --- + + + + + + P 696 985 1289 2970 / (v roce) 8,01 % 9,09 % 9,64 % x2 9,95 0,05 5,51 300 - Literatura a jazyky z -3,85 0,28 3,19 Význam --- 0 ++ P 1723 1801 2444 5968 / (v roce) 19,83 % 16,62 % 18,27 % 400 - Domácnost, technologie a hobby (včetně x2 13,70 13,80 0,13 přírodovědy a lékařství) z 4,77 -5,01 0,52 Význam + + + --- 0 P 634 979 1121 2734 / (v roce) 7,30 % 9,03 % 8,38 % x2 10,73 6,84 0,08 500 - Umění z -3,99 3,34 0,39 Význam --- + + + 0 P 2084 2092 2439 6615 / (v roce) 23,99 % 19,31 % 18,24% 600 - Osobní aktivity, cestování, turismus x2 65,05 3,46 23,30 a geografie z 10,52 -2,54 -7,01 Význam + + + - --- P 1638 1547 1991 5176 / (v roce) 18,85 % 14,28 % 14,89 % x2 53,78 14,61 6,10 700 - Sport a hry z 9,31 -5,08 -3,49 Význam + + + --- --- P 877 899 1127 2903 / (v roce) 10,09 % 8,30 % 8,43 % x2 15,89 3,42 2,40 800 - Sociální aktivity z 4,87 -2,36 -2,11 Význam + + + - - P 352 481 549 1382 / (v roce) 4,05 % 4,44 % 4,10% 900 - Virtuální realita a sociální aktivity ve x2 0,46 1,46 0,29 virtuálním světě z -0,81 1,51 -0,72 Význam 0 0 0 Z 8688 10836 13375 32899 Celkem / 100,00 % 100,00 % 100,00 % 366 PŘÍLOHA B. TABULKY I — VOLNÝ ČAS V DLOUHODOBÉM SROVNÁNÍ Tabulka B.2: Rozdíly v preferencích volnočasových aktivit v letech 2009, 2019 a 2021 (muži) Xl = m,mS(p=0,0000),df = 16, X2kn,{0fl5,16) = 26,2962,^^.^ = 31,9999. Kategorie aktivit (muži) Rok měření Celkem 2009 2019 2021 p 266 752 816 1834 / (v roce) 7,60 % 16,97 % 15,09 % x2 96,28 33,36 7,10 100 - Informace, IT, komunikace a obecnosti z -12,30 7,61 3,72 Význam --- + + + + + + P 55 207 263 525 / (v roce) 1,57 % 4,67 % 4,86 % x2 49,72 6,07 11,85 200 - Humanitní aktivity z -8,38 3,08 4,55 Význam --- ++ + + + P 222 336 474 1032 / (v roce) 6,34 % 7,58 % 8,77 % x2 8,80 0,14 7,42 300 - Literatura a jazyky z -3,60 -0,48 3,68 Význam --- 0 + + + P 628 728 979 2335 / (v roce) 17,94 % 16,43 % 18,11 % 400 - Domácnost, technologie a hobby (včetně x2 0,38 2,95 1,12 přírodovědy a lékařství) z 0,79 -2,32 1,51 Význam 0 - 0 P 245 335 389 969 / (v roce) 7,00 % 7,56 % 7,20 % x2 0,34 0,53 0,04 500 - Umění z -0,70 0,92 -0,25 Význam 0 0 0 P 827 770 898 2495 / (v roce) 23,63 % 17,37 % 16,61 % 600 - Osobní aktivity, cestování, turismus x2 45,34 4,21 12,68 a geografie z 8,70 -2,78 -5,12 Význam + + + — --- P 729 745 973 2447 / (v roce) 20,83 % 16,81 % 18,00% x2 11,76 5,70 0,36 700 - Sport a hry z 4,42 -3,23 -0,86 Význam + + + — 0 P 363 336 375 1074 / (v roce) 10,37 % 7,58 % 6,94 % x2 23,38 1,22 8,35 800 - Sociální aktivity z 5,87 -1,41 -3,91 Význam + + + 0 --- P 165 223 239 627 / (v roce) 4,71 % 5,03 % 4,42 % 900 - Virtuální realita a sociální aktivity ve x2 0,00 1,03 0,90 virtuálním světě z 0,04 1,27 -1,26 Význam 0 0 0 Z 3500 4432 5406 13338 Celkem / 100,00 % 100,00 % 100,00 % 367 PŘÍLOHY Tabulka B.3: Rozdíly v preferencích volnočasových aktivit v letech 2009, 2019 a 2021 (ženy) Xl = 425,502l(p=0,0000),df = 16, *L.(o,05;i6) = 26,2962,^, (001;16) = 31,9999. Kíitcgoric aktivit (zeny) Rok měření Celkem 2009 2019 2021 p 273 805 958 2036 / (v roce) 5,26 % 12,57 % 12,02 % x2 132,01 28,75 19,92 100 - Informace, IT, komunikace a obecnosti z -14,16 6,91 6,13 Význam --- + + + + + + P 90 288 378 756 / (v roce) 1,73 % 4,50 % 4,74 % x2 60,91 6,63 15,91 200 - Humanitní aktivity z -9,29 3,20 5,29 Význam --- ++ + + + P 474 649 815 1938 / (v roce) 9,14 % 10,13 % 10,23 % x2 3,11 0,33 0,82 300 - Literatura a jazyky z -2,17 0,74 1,24 Význam - 0 0 P 1095 1073 1465 3633 / (v roce) 21,11 % 16,76 % 18,38 % 400 - Domácnost, technologie a hobby (včetně x2 17,93 11,39 0,15 přírodovědy a lékařství) z 5,47 -4,56 -0,56 Význam + + + --- 0 P 389 644 732 1765 / (v roce) 7,50 % 10,06 % 9,19 % x2 13,37 7,58 0,23 500 - Umění z -4,47 3,52 0,66 Význam --- + + + 0 P 1257 1322 1541 4120 / (v roce) 24,23 % 20,64 % 19,34 % 600 - Osobní aktivity, cestování, turismus x2 24,70 0,53 11,26 a geografie z 6,53 -1,00 -4,91 Význam + + + 0 --- P 909 802 1018 2729 / (v roce) 17,52 % 12,52 % 12,77 % x2 47,39 9,36 7,91 700 - Sport a hry z 8,66 -4,02 -3,94 Význam + + + --- --- P 514 563 752 1829 / (v roce) 9,91 % 8,79 % 9,44 % x2 1,72 2,14 0,06 800 - Sociální aktivity z 1,61 -1,87 0,34 Význam 0 0 0 P 187 258 310 755 / (v roce) 3,60 % 4,03 % 3,89 % 900 - Virtuální realita a sociální aktivity ve x2 0,88 0,47 0,02 virtuálním světě z -1,11 0,86 0,18 Význam 0 0 0 Z 5188 6404 7969 19561 Celkem / 100,00 % 100,00 % 100,00 % 368 PŘÍLOHA C Kontingenční tabulky II — Specifické podskupiny a jejich preference volnočasových aktivit Vysvětlivky ke kontingenčním tabulkám: Veškeré výpočty v kontingenčních tabulkách jsou prováděny podle standardních vzorců pro výpočet % statistiky (Azen - Walker, 2021; Chráska, 2016; Sheskin, 2011). Doplněny jsou hodnoty standardních korigovaných reziduí (Azen — Walker, 2021, 59-60). Pro větší názornost je doplněno znaménkové schéma. Proměnná Význam proměnné nebo způsob výpočtu P pozorovaná četnost jevu X2 vypočtená hodnota testového kritéria „2 (Pij-Oijf z vypočtená hodnota kori^ pováného standardního rezidua Pij-Oij Zij = IZnij ) z^3,30 => +++ => významné na hladině 0,001 z^2,58 => ++ => významné na hladině 0,01 0 1,96 => + => významné na hladině 0,05 z schéma (z >-1,96) A (z < 1,96) => 0 => statisticky nevýznamné z<-l,96 => - => významné na hladině 0,05 z < -2,58 => — => významné na hladině 0,01 z < -3,30 => --- => významné na hladině 0,001 369 PŘÍLOHY Tabulka Cl: Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi pohlavím respondentů a způsoby prožívání volného času v roce 2009. Ú = 69,60 (P=0,0000),x2kritm) = 15,5073,^,.(o,oi;8) = 20,0902. Prožívání volného času v závislosti na pohlaví respondentů Kategorie aktivit Muž Zena Celkem 100 — Informace, IT, komunikace a obecnosti P X2 z Význam 266 10,99 4,43 + + + 273 7,42 -4,43 539 200 — Humanitní aktivity P X2 z Význam 55 0,20 -0,58 0 90 0,13 0,58 0 145 300 — Literatura a jazyky P x2 z Význam 222 12,16 -4,70 474 8,20 4,70 + + + 696 400 — Domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství) P x2 z Význam 628 6,30 -3,63 1095 4,25 3,63 + + + 1723 500 — Umění P x2 z Význam 245 0,42 -0,88 0 389 0,29 0,88 0 634 600 — Osobní aktivity, cestování, turismus a geografie P x2 z Význam 827 0,19 -0,64 0 1257 0,13 0,64 0 2084 700 - Sport a hry P x2 z Význam 729 7,24 3,87 + + + 909 4,89 -3,87 1638 800 — Sociální aktivity P X2 z Význam 363 0,27 0,70 0 514 0,18 -0,70 0 877 900 — Virtuální realita a sociální aktivity ve virtuálním světě P X2 z Význam 165 3,79 2,57 + 187 2,56 -2,57 352 Celkem 3500 5188 8688 370 PŘÍLOHA C TABULKY II — VOLNÝ ČAS SPECIFICKÝCH PODSKUPIN Tabulka C.2: Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi pohlavím respondentů a způsoby prožívání volného času v roce 2019. Xl = 131,22 iP=0,0000),x2kritW) = 15,5073,^,.(o,oi;8) = 20>0902- Prožívání volného času v závislosti na pohlaví respondentů Kategorie aktivit Muž Zena Celkem 100 — Informace, IT, komunikace a obecnosti P X1 z Význam 752 20,83 6,42 + + + 805 14,42 -6,42 1557 200 — Humanitní aktivity P X2 z Význam 207 0,10 0,43 0 288 0,07 -0,43 0 495 300 — Literatura a jazyky P x2 z Význam 336 11,10 -4,55 649 7,68 4,55 + + + 985 400 — Domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství) P x2 z Význam 728 0,10 -0,45 0 1073 0,07 0,45 0 1801 500 — Umění P x2 z Význam 335 10,69 -4,46 644 7,40 4,46 + + + 979 600 — Osobní aktivity, cestování, turismus a geografie P x2 z Význam 770 8,57 -4,24 1322 5,93 4,24 + + + 2092 700 - Sport a hry P x2 z Význam 745 19,92 6,27 + + + 802 13,79 -6,27 1547 800 — Sociální aktivity P X2 z Význam 336 2,73 -2,25 563 1,89 2,25 + 899 900 — Virtuální realita a sociální aktivity ve virtuálním světě P X2 z Význam 223 3,51 2,49 + 258 2,43 -2,49 481 Celkem 4432 6404 10836 377 PŘÍLOHY Tabulka C.3: Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi pohlavím respondentů a způsoby prožívání volného času v roce 2021. Xl = 143,77 (P=0,0000),x2kritw) = 15,5073,^,.(o,oi;8) = 20,0902. Prožívání volného času v závislosti na pohlaví respondentů Kategorie aktivit Muž Zena Celkem 100 — Informace, IT, komunikace a obecnosti P X2 z Význam 816 13,66 5,14 + + + 958 9,27 -5,14 1774 200 — Humanitní aktivity P X2 z Význam 263 0,06 0,32 0 378 0,04 -0,32 0 641 300 — Literatura a jazyky P x2 z Význam 474 4,24 -2,81 815 2,88 2,81 ++ 1289 400 — Domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství) P x2 z Význam 979 0,08 -0,40 0 1465 0,05 0,40 0 2444 500 — Umění P x2 z Význam 389 9,07 -4,08 732 6,15 4,08 + + + 1121 600 — Osobní aktivity, cestování, turismus a geografie P x2 z Význam 898 7,82 -4,01 1541 5,31 4,01 + + + 2439 700 - Sport a hry P x2 z Význam 973 35,18 8,33 + + + 1018 23,87 -8,33 1991 800 — Sociální aktivity P X2 z Význam 375 14,23 -5,11 752 9,66 5,11 + + + 1127 900 — Virtuální realita a sociální aktivity ve virtuálním světě P X2 z Význam 239 1,32 1,52 0 310 0,89 -1,52 0 549 Celkem 5406 7969 13375 372 Tabulka C.4: Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi věkem respondentů v intervalech po pěti letech a způsoby prožívání volného času v roce 2009. Xl = 1007,12 (P=0,0000),x2kri,{0fl5.m = 101,8795,2L.(o,oi;80) = 112,3288. Prožívání volného času v závislosti na věku respondentů (po 5 letech) Kategorie aktivit 15-19 20-24 25-29 30-34 35-39 40-44 45-49 50-54 55-59 60-64 65+ Celkem P 48 75 64 48 66 56 42 41 48 22 29 100 - Informace, IT, x2 0,00 0,36 0,65 5,23 5,59 0,56 0,59 0,48 0,04 3,67 13,35 539 komunikace a obecnosti z 0,07 0,66 0,88 2,44 2,56 0,81 -0,83 -0,74 0,22 -2,04 -3,99 Význam 0 0 0 + + 0 0 0 0 - --- P 2 13 13 8 13 10 6 20 4 13 43 200 — Humanitní x2 9,10 1,80 0,42 0,18 0,01 0,97 3,55 4,85 5,81 1,91 50,93 145 aktivity z -3,19 -1,45 -0,70 -0,44 -0,08 -1,04 -1,99 2,32 -2,54 1,44 7,61 Význam — 0 0 0 0 0 - + - 0 + + + P 36 65 59 41 60 70 63 63 80 55 104 300 — Literatura x2 10,48 7,12 3,32 0,29 0,22 0,32 0,06 0,28 6,54 3,60 13,27 696 a jazyky z -3,54 -2,98 -2,01 -0,58 -0,52 0,62 0,27 0,57 2,79 2,04 4,01 Význam --- — - 0 0 0 0 0 ++ + + + + 400 — Domácnost, P 57 102 107 91 156 184 181 203 207 153 282 technologie a hobby x2 59,30 66,21 32,91 3,43 0,02 2,98 5,91 22,29 22,63 21,38 57,12 1723 (včetně přírodovědy z -9,01 -9,74 -6,78 -2,14 -0,17 2,03 2,84 5,51 5,56 5,33 8,92 a lékařství) Význam --- --- --- - 0 + ++ + + + + + + + + + + + + P 62 127 94 60 48 37 53 38 38 29 48 500 — Umění x2 0,67 24,26 9,86 9,21 1,75 8,58 0,12 4,59 5,15 2,49 5,10 634 z 0,89 5,48 3,45 3,26 -1,44 -3,20 -0,38 -2,33 -2,47 -1,69 -2,48 Význam 0 + + + + + + ++ 0 — 0 - - 0 - 600 — Osobní aktivity, cestování, turismus a geografie P X2 163 2,34 266 0,08 224 0,00 102 7,48 184 0,25 193 0,05 192 0,46 179 0,03 201 2,41 140 1,20 240 2,16 2084 z -1,84 -0,34 0,02 -3,24 -0,60 -0,26 0,82 0,22 1,86 1,30 1,78 Význam 0 0 0 — 0 0 0 0 0 0 0 P 200 230 207 121 160 168 150 126 112 72 92 700 - Sport a hry X2 z 21,39 5,38 1,41 1,41 5,50 2,75 2,43 1,79 0,66 0,94 1,27 1,31 0,28 0,61 1,17 -1,26 6,18 -2,89 7,99 -3,24 36,90 -7,13 1638 Význam + + + 0 ++ 0 0 0 0 0 — — --- P 95 154 104 70 89 87 66 56 46 45 65 800 — Sociální aktivity x2 z 4,04 2,22 14,15 4,25 1,02 1,13 3,37 2,00 0,93 1,07 0,25 0,55 1,55 -1,37 4,50 -2,34 11,72 -3,78 1,41 -1,29 7,85 -3,12 877 Význam + + + + 0 + 0 0 0 - --- 0 — 900 — Virtuální realita a sociální aktivity ve virtuálním světě P x2 z Význam 103 166,87 13,81 + + + 96 55,36 8,14 + + + 61 14,24 4,08 + + + 16 1,91 -1,46 0 20 4,65 -2,31 12 13,45 -3,93 9 15,50 -4,21 10 13,17 -3,87 15 7,82 -2,99 3 15,97 -4,21 7 24,20 -5,31 352 Celkem 766 1128 933 557 796 817 762 736 751 532 910 8688 Tabulka C.5: Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi věkem respondentů v intervalech po pěti letech a způsoby prožívání volného času v roce 2019. Xl = 474,24 iP=0,0000),x2krimo5.m = 101,8795,^,.(o,oi;80) = 112,32 88. Prožívání volného času v závislosti na věku respondentů (po 5 letech) Kategorie aktivit 15-19 20-24 25-29 30-34 35-39 40-44 45-49 50-54 55-59 60-64 65+ Celkem P 99 173 188 165 174 133 176 118 110 46 175 100 - Informace, IT, X1 0,47 0,78 0,49 0,53 0,92 1,47 0,44 1,15 1,29 0,34 2,96 1557 komunikace a obecnosti z 0,77 1,01 0,81 -0,83 1,10 -1,37 -0,77 1,20 1,27 -0,64 -1,99 Význam 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 - P 21 42 69 40 68 33 79 40 29 13 61 200 — Humanitní x2 2,39 1,73 2,63 4,33 5,33 4,15 6,91 1,06 0,18 0,54 0,09 495 aktivity z -1,63 -1,42 1,76 -2,26 2,50 -2,19 2,87 1,09 -0,45 -0,77 -0,32 Význam 0 0 0 - + - ++ 0 0 0 0 P 55 105 99 90 90 85 106 66 66 38 185 300 — Literatura x2 0,20 0,07 1,73 3,78 1,49 0,76 1,05 0,04 0,20 1,24 27,54 985 a jazyky z -0,49 0,29 -1,47 -2,17 -1,35 -0,96 -1,14 -0,22 0,49 1,19 5,89 Význam 0 0 0 - 0 0 0 0 0 0 + + + 400 — Domácnost, P 71 122 166 172 195 175 215 132 137 79 337 technologie a hobby x2 12,04 22,68 7,98 4,44 0,33 0,10 0,00 0,56 4,56 7,60 49,18 1801 (včetně přírodovědy z -3,92 -5,51 -3,29 -2,45 0,66 0,36 0,07 0,85 2,42 3,07 8,22 a lékařství) Význam --- --- — - 0 0 0 0 + ++ + + + P 85 122 113 135 71 94 136 63 50 25 85 500 — Umění x2 z 12,46 3,82 4,04 2,23 0,00 0,07 5,80 2,68 9,28 -3,37 0,01 0,13 3,31 2,03 0,26 -0,56 2,35 -1,66 1,35 -1,24 12,97 -4,04 979 Význam + + + + 0 ++ --- 0 + 0 0 0 --- 600 — Osobní aktivity, cestování, turismus a geografie P x2 z 97 5,93 -2,80 226 0,34 0,69 215 2,60 -1,91 232 0,03 -0,20 196 2,10 -1,71 190 0,36 -0,70 245 0,05 -0,28 156 1,06 1,19 136 0,09 0,34 78 1,67 1,46 321 10,58 3,88 2092 Význam — 0 0 0 0 0 0 0 0 0 + + + P 113 178 219 187 184 200 173 90 85 28 90 700 - Sport a hry x2 4,90 1,85 9,73 1,06 3,36 19,31 0,64 2,48 1,74 9,56 58,92 1547 z 2,46 1,55 3,58 1,18 2,09 4,99 -0,92 -1,76 -1,47 -3,39 -8,88 Význam + 0 + + + 0 + + + + 0 0 0 --- --- P 49 87 105 118 86 77 115 61 59 33 109 800 — Sociální aktivity X2 z 0,35 -0,64 0,44 -0,73 0,03 0,20 2,93 1,90 0,59 -0,85 0,81 -0,98 0,62 0,88 0,01 -0,10 0,07 0,29 0,57 0,80 0,32 -0,63 899 Význam 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 900 — Virtuální realita a sociální aktivity ve virtuálním světě P x2 z Význam 53 20,96 4,83 + + + 71 8,84 3,21 ++ 69 3,46 2,02 + 76 9,03 3,26 ++ 62 2,89 1,84 0 41 0,47 -0,74 0 43 3,51 -2,04 18 6,84 -2,77 15 7,87 -2,97 9 2,72 -1,72 0 24 22,92 -5,24 481 Celkem 643 1126 1243 1215 1126 1028 1288 744 687 349 1387 10836 Tabulka C.6: Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi věkem respondentů v intervalech po pěti letech a způsoby prožívání volného času v roce 2021. Xl = 708,56 iP=0,0000),x2krimo5.m = 101,8795,^„.(o,oi;80) = 112,32 88. Prožívání volného času v závislosti na věku respondentů (po 5 letech) Kategorie aktivit 15-19 20-24 25-29 30-34 35-39 40-44 45-49 50-54 55-59 60-64 65+ Celkem P 122 137 176 130 189 187 179 162 167 85 240 100 - Informace, IT, x2 1,41 5,00 0,06 0,39 0,19 0,02 0,02 5,05 6,18 0,66 0,92 1774 komunikace a obecnosti z -1,32 -2,52 -0,27 -0,69 0,50 -0,14 0,14 2,51 2,78 0,89 -1,11 Význam 0 - 0 0 0 0 0 + ++ 0 0 P 55 63 60 41 57 66 68 53 45 30 103 200 — Humanitní x2 0,72 0,16 0,35 1,49 1,26 0,07 0,24 0,31 0,46 0,12 1,25 641 aktivity z 0,90 0,43 -0,64 -1,30 -1,22 -0,29 0,53 0,60 -0,73 0,37 1,24 Význam 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 P 101 111 99 92 114 129 127 82 106 63 265 300 — Literatura x2 0,05 0,74 7,48 0,60 2,71 0,48 0,03 2,82 0,34 0,73 34,05 1289 a jazyky z 0,25 -0,95 -3,03 -0,85 -1,83 -0,77 -0,18 -1,84 0,64 0,92 6,63 Význam 0 0 — 0 0 0 0 0 0 0 + + + 400 — Domácnost, P 103 143 207 164 264 245 263 215 209 129 502 technologie a hobby x2 37,81 31,94 6,44 3,34 0,56 0,87 1,43 4,16 1,93 4,41 64,18 2444 (včetně přírodovědy z -7,08 -6,57 -2,96 -2,10 0,87 -1,09 1,39 2,35 1,60 2,37 9,58 a lékařství) Význam --- --- — - 0 0 0 + 0 + + + + P 129 178 122 94 115 117 99 76 64 40 87 500 — Umění x2 21,72 51,19 0,68 0,61 0,00 0,04 1,52 1,12 6,12 1,72 34,25 1121 z 5,07 7,85 0,91 0,85 -0,07 -0,23 -1,36 -1,15 -2,69 -1,40 -6,61 Význam + + + + + + 0 0 0 0 0 0 — 0 --- 600 — Osobní aktivity, cestování, turismus a geografie P X2 z 160 3,83 -2,25 212 1,12 -1,23 246 0,00 -0,03 188 0,00 -0,06 209 7,23 -3,14 243 1,05 -1,20 238 0,14 -0,43 199 0,81 1,03 198 0,38 0,71 121 1,82 1,53 425 15,59 4,72 2439 Význam - 0 0 0 — 0 0 0 0 0 + + + P 202 203 244 176 237 245 221 141 139 46 137 700 - Sport a hry X2 z Význam 16,12 4,53 + + + 1,54 1,41 0 9,15 3,46 + + + 3,12 1,99 + 4,85 2,52 + 5,19 2,61 ++ 2,43 1,78 0 0,86 -1,04 0 1,59 -1,42 0 19,60 -4,91 78,05 -10,35 1991 P 77 114 113 85 120 139 104 77 84 63 151 800 — Sociální aktivity x2 z 1,00 -1,09 0,71 0,93 0,01 -0,09 0,06 -0,26 0,12 0,38 3,04 1,93 0,67 -0,90 1,00 -1,09 0,14 -0,41 3,71 2,06 0,77 -0,99 1127 Význam 0 0 0 0 0 0 0 0 0 + 0 900 — Virtuální realita a sociální aktivity ve virtuálním světě P x2 z Význam 75 25,86 5,40 + + + 89 27,69 5,64 + + + 84 14,69 4,13 + + + 65 11,93 3,67 + + + 75 5,95 2,63 ++ 52 0,70 -0,91 0 38 5,19 -2,45 19 12,62 -3,78 27 5,74 -2,55 10 8,24 -3,00 15 51,86 -7,95 549 Celkem 1024 1250 1351 1035 1380 1423 1337 1024 1039 587 1925 13375 Tabulka C.7: Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi věkem respondentů v intervalech po deseti letech a způsoby prožívání volného času v roce 2009. ^ = 902,13 {p=0,0000),x, ■fcrií.(0,05;40) 55 7585 v2 JJ' ' JOJ''Hní.(0,01;40) 63,6907. Prožívání volného času v závislosti na věku respondentů (po 10 letech) Kategorie aktivit 15-24 25-34 35-44 45-54 55-64 65+ Celkem P 123 112 122 83 70 29 100 — Informace, IT, komunikace X1 0,26 4,14 4,81 1,06 1,16 13,35 539 a obecnosti z 0,59 2,31 2,51 -1,17 -1,20 -3,99 Význam 0 + + 0 0 --- P 15 21 23 26 17 43 200 — Humanitní aktivity x2 z 8,73 -3,37 0,60 -0,86 0,57 -0,84 0,04 0,22 0,91 -1,04 50,93 7,61 145 Význam --- 0 0 0 0 + + + P 101 100 130 126 135 104 300 — Literatura a jazyky x2 z 16,96 -4,86 3,14 -2,03 0,00 0,08 0,30 0,63 10,10 3,59 13,27 4,01 696 Význam --- - 0 0 + + + + + + 400 — Domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství) P x2 z Význam 159 124,92 -14,12 198 32,17 -6,96 340 1,26 1,39 0 384 25,43 6,19 + + + 360 43,79 8,01 + + + 282 57,12 8,92 + + + 1723 P 189 154 85 91 67 48 500 — Umění x2 z 18,66 5,07 18,85 4,95 9,09 -3,47 3,07 -2,00 7,57 -3,10 5,10 -2,48 634 Význam + + + + + + --- - — - P 429 326 377 371 341 240 600 — Osobní aktivity, cestování, x2 1,41 2,76 0,25 0,38 3,59 2,16 2084 turismus a geografie z -1,54 -2,09 -0,64 0,78 2,35 1,78 Význam 0 - 0 0 + 0 P 430 328 328 276 184 92 700 - Sport a hry x2 z 14,89 4,84 7,89 3,43 1,88 1,69 0,15 -0,47 13,86 -4,48 36,90 -7,13 1638 Význam + + + + + + 0 0 --- --- P 249 174 176 122 91 65 800 — Sociální aktivity X2 z 17,48 4,99 3,70 2,23 1,07 1,21 5,64 -2,75 11,45 -3,87 7,85 -3,12 877 Význam + + + + 0 — --- — P 199 77 32 19 18 7 900 — Virtuální realita a sociální x2 194,80 4,58 17,02 28,64 22,21 24,20 352 aktivity ve virtuálním světě z 16,11 2,40 -4,67 -6,01 -5,21 -5,31 Význam + + + + --- --- --- --- Celkem 1894 1490 1613 1498 1283 910 8688 5 Tabulka C.8: Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi věkem respondentů v intervalech po deseti letech a způsoby prožívání volného času v roce 2019. 63,6907. ^ = 407,32 {p=0,0000),x, ■fcrií.(0,05;40) 55 7585 v2 JJ' ' JOJ''Hní.(0,01;40) Prožíváni volného času v závislosti na věku respondentů (po 10 letech) Kategorie aktivit 15-24 25-34 35-44 45-54 55-64 65+ Celkem P 272 353 307 294 156 175 100 — Informace, IT, komunikace x2 1,25 0,00 0,02 0,01 0,34 2,96 1557 a obecnosti z 1,32 -0,01 -0,17 0,14 0,66 -1,99 Význam 0 0 0 0 0 - P 63 109 101 119 42 61 200 — Humanitní aktivity x2 z 3,93 -2,22 0,10 -0,36 0,07 0,30 7,38 3,09 0,60 -0,83 0,09 -0,32 495 Význam - 0 0 ++ 0 0 P 160 189 175 172 104 185 300 — Literatura a jazyky x2 z 0,00 -0,07 5,31 -2,75 2,21 -1,74 0,87 -1,09 1,03 1,12 27,54 5,89 985 Význam 0 — 0 0 0 + + + 400 — Domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství) P x2 z Význam 193 34,71 -7,05 338 12,18 -4,35 370 0,40 0,78 0 347 0,25 0,61 0 216 11,15 3,84 + + + 337 49,18 8,22 + + + 1801 P 207 248 165 199 75 85 500 — Umění x2 z 13,93 4,28 3,03 2,07 4,50 -2,49 1,29 1,32 3,70 -2,12 12,97 -4,04 979 Význam + + + + - 0 - --- P 323 447 386 401 214 321 600 — Osobní aktivity, cestování, X2 1,00 1,60 2,14 0,19 0,98 10,58 2092 turismus a geografie z -1,22 -1,60 -1,82 0,54 1,16 3,88 Význam 0 0 0 0 0 + + + P 291 406 384 263 113 90 700 - Sport a hry X2 z Význam 5.85 2.86 ++ 8,65 3,61 + + + 19,02 5,26 + + + 2,53 -1,91 0 8,24 -3,26 58,92 -8,88 1547 P 136 223 163 176 92 109 800 — Sociální aktivity x2 z 0,79 -1,01 1,78 1,59 1,38 -1,37 0,33 0,66 0,43 0,72 0,32 -0,63 899 Význam 0 0 0 0 0 0 P 124 145 103 61 24 24 900 — Virtuální realita a sociální x2 26,34 11,81 0,57 9,45 10,51 22,92 481 aktivity ve virtuálním světě z 5,74 4,00 0,86 -3,49 -3,49 -5,24 Význam + + + + + + 0 --- --- --- Celkem 1769 2458 2154 2032 1036 1387 10836 u> I to ! 00 00 00 1 00 Tabulka C.9: Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi věkem respondentů v intervalech po deseti letech a způsoby prožívání volného času v roce 2021. 63,6907. xl = 66l,5Hp=0,0000),xi ■fcrií.(0,05;40) 55 7585 v2 JJ' ' JOJ''Hní.(0,01;40) Prožíváni volného času v závislosti na věku respondentů (po 10 letech) Kategorie aktivit 15-24 25-34 35-44 45-54 55-64 65+ Celkem P 259 306 376 341 252 240 100 — Informace, IT, komunikace X2 6,02 0,35 0,05 2,48 6,12 0,92 1774 a obecnosti z -2,89 -0,70 0,26 1,86 2,83 -1,11 Význam — 0 0 0 ++ 0 P 118 101 123 121 75 103 200 — Humanitní aktivity x2 z 0,75 0,97 1,56 -1,41 0,96 -1,13 0,54 0,83 0,11 -0,36 1,25 1,24 641 Význam 0 0 0 0 0 0 P 212 191 243 209 169 265 300 — Literatura a jazyky x2 z 0,23 -0,56 6,60 -2,98 2,73 -1,95 1,51 -1,42 0,96 1,10 34,05 6,63 1289 Význam 0 — 0 0 0 + + + 400 — Domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství) P x2 z Význam 246 69,16 -10,10 371 9,69 -3,80 509 0,02 -0,18 0 478 5,03 2,73 ++ 338 5,63 2,80 ++ 502 64,18 9,58 + + + 2444 P 307 216 232 175 104 87 500 — Umění x2 z 71,10 9,67 1,28 1,31 0,04 -0,22 2,65 -1,87 7,65 -3,08 34,25 -6,61 1121 Význam + + + 0 0 0 — --- P 372 434 452 437 319 425 600 — Osobní aktivity, cestování, x2 4,39 0,00 6,84 0,10 1,71 15,59 2439 turismus a geografie z -2,54 -0,06 -3,25 0,38 1,54 4,72 Význam - 0 — 0 0 + + + P 405 420 482 362 185 137 700 - Sport a hry x2 z Význam 13,06 4,30 + + + 11,83 4,11 + + + 10,05 3,86 + + + 0,32 0,67 0 13,44 -4,24 78,05 -10,35 1991 P 191 198 259 181 147 151 800 — Sociální aktivity X2 z 0,00 -0,05 0,05 -0,25 2,20 1,74 1,62 -1,46 0,73 0,95 0,77 -0,99 1127 Význam 0 0 0 0 0 0 P 164 149 127 57 37 15 900 — Virtuální realita a sociální x2 53,49 26,62 1,24 16,44 13,25 51,86 549 aktivity ve virtuálním světě z 8,20 5,81 1,28 -4,56 -3,97 -7,95 Význam + + + + + + 0 --- --- --- Celkem 2274 2386 2803 2361 1626 1925 13375 5 Tabulka C.10: Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi dosaženým vzděláním a způsoby prožívání volného času v roce 2009. 2 ■fcrií.(0,05;24) Vyučení v oboru, SS = X1^322,1S (p=0,0000),xt ZS = Základní, OU = - 36,4150,;^.(0)oi;24) : Středoškolské, VŠ/VOŠ = = 42,9798. Vysokoškolské Prožíváni volného času v závislosti na dosaženém vzděláni respondentů Kategorie aktivit ZS OU ss vš/voš Celkem P 53 94 245 144 100 — Informace, IT, komunikace X1 2,12 1,25 0,07 2,88 536 a obecnosti z -1,60 -1,29 0,38 2,00 Význam 0 0 0 + P 13 40 46 46 200 — Humanitní aktivity X2 z Význam 1,16 -1,16 0 4,61 2,42 + 5,63 -3,22 4,39 2,41 + 145 P 61 140 310 182 300 — Literatura a jazyky x2 z 6,14 -2,75 0,10 0,36 0,01 -0,11 2,57 1,91 693 Význam — 0 0 0 400 — Domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství) P x2 z Význam 175 5,06 -2,68 499 76,63 10,91 + + + 742 1,16 -1,62 0 302 24,31 -6,29 1718 P 66 75 293 200 500 — Umění x2 z 1,45 -1,33 19,84 -5,16 0,23 0,68 18,38 5,09 634 Význam 0 --- 0 + + + P 239 434 942 461 600 — Osobní aktivity, cestování, x2 0,54 1,59 0,09 1,11 2076 turismus a geografie z -0,90 1,61 0,47 -1,38 Význam 0 0 0 0 P 223 255 764 395 700 - Sport a hry x2 z 3,26 2,14 13,98 -4,63 1,11 1,57 0,46 0,86 1637 Význam + --- 0 0 P 112 133 408 223 800 — Sociální aktivity X2 z 0,37 0,68 8,99 -3,53 0,53 1,03 1,71 1,57 876 Význam 0 --- 0 0 P 104 35 143 68 900 — Virtuální realita a sociální X2 90,25 16,66 1,29 2,28 350 aktivity ve virtuálním světě z 10,34 -4,65 -1,56 -1,76 Význam + + + --- 0 0 Celkem 1046 1705 3893 2021 8665 u> I to ! 00 00 00 1 00 o Tabulka C.ll: Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi dosaženým vzděláním a způsoby prožívání volného času v roce 2019. ^ = 168,68 ^=0,0000),%, ZS = Základní, OU = ■fcrií.(0,05;24) Vyučení v oboru, S S = = 36,4150,^n.,(0í01;24)= 42,9798. : Středoškolské, VŠ/VOŠ = Vysokoškolské Prožívání volného času v závislosti na dosaženém vzdělání respondentů Kategorie aktivit ZS OU ss VŠ/VOŠ Celkem P 94 152 627 684 100 — Informace, IT, komunikace x2 0,01 1,06 0,41 0,00 1557 a obecnosti z -0,13 -1,18 0,89 -0,08 Význam 0 0 0 0 P 25 40 156 274 200 — Humanitní aktivity x2 z 0,91 -1,01 2,99 -1,87 7,54 -3,61 14,42 5,20 495 Význam 0 0 --- + + + P 64 104 379 438 300 — Literatura a jazyky X2 z 0,24 0,53 0,00 -0,06 0,15 -0,52 0,04 0,29 985 Význam 0 0 0 0 400 — Domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství) P x2 z Význam 119 0,73 0,97 0 282 43,20 7,61 + + + 719 0,21 0,64 0 681 15,81 -5,82 1801 P 58 63 371 487 500 — Umění x2 z 0,05 -0,25 16,10 -4,45 0,46 -0,91 7,26 3,78 979 Význam 0 --- 0 + + + P 121 273 843 855 600 — Osobní aktivity, cestování, x2 0,36 11,71 0,58 4,74 2092 turismus a geografie z -0,69 4,03 1,09 -3,24 Význam 0 + + + 0 — P 91 127 633 696 700 - Sport a hry x2 z 0,13 -0,40 8,42 -3,31 1,10 1,45 0,32 0,82 1547 Význam 0 --- 0 0 P 47 87 334 431 800 — Sociální aktivity x2 z 1,14 -1,15 0,74 -0,95 1,01 -1,34 3,13 2,47 899 Význam 0 0 0 + P 43 22 191 225 900 — Virtuální realita a sociální x2 6,31 16,53 0,03 0,83 481 aktivity ve virtuálním světě z 2,65 -4,40 0,21 1,24 Význam ++ --- 0 0 Celkem 662 1150 4253 4771 10836 5 Tabulka C.12: Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi dosaženým vzděláním a způsoby prožívání volného času v roce 2021. 2 ■fcrií.(0,05;24) Vyučení v oboru, SS = ^ = 280,07 (p=0,0000),xt ZS = Základní, OU = - 36,4150,^r[.ř.(0)oi;24) : Středoškolské, VŠ/VOŠ = = 42,9798. Vysokoškolské Prožíváni volného času v závislosti na dosaženém vzděláni respondentů Kategorie aktivit ZS OU SS VŠ/VOŠ Celkem P 125 201 695 753 100 — Informace, IT, komunikace X1 2,89 1,63 1,28 0,14 1774 a obecnosti z -1,90 -1,46 1,54 0,53 Význam 0 0 0 0 P 60 61 252 268 200 — Humanitní aktivity X2 z 1,05 1,10 4,29 -2,27 0,54 0,95 0,00 -0,03 641 Význam 0 - 0 0 P 121 166 465 537 300 — Literatura a jazyky x2 z 2,21 1,63 0,24 0,55 0,73 -1,14 0,01 -0,16 1289 Význam 0 0 0 0 400 — Domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství) P x2 z Význam 158 8,99 -3,46 486 110,58 12,43 + + + 927 0,10 0,45 0 873 22,07 -6,82 2444 P 114 57 433 517 500 — Umění x2 z Význam 5,29 2,51 + 48,34 -7,76 0,36 0,79 0 4,84 3,01 ++ 1121 P 190 335 878 1036 600 — Osobní aktivity, cestování, x2 0,50 3,53 1,53 0,21 2439 turismus a geografie z -0,82 2,22 -1,73 0,67 Význam 0 + 0 0 P 178 205 734 874 700 - Sport a hry x2 z 1,32 1,30 7,08 -3,08 0,24 -0,67 1,96 1,99 1991 Význam 0 — 0 + P 82 119 408 518 800 — Sociální aktivity X2 z 1,18 -1,18 3,07 -1,96 0,53 -0,96 4,51 2,91 1127 Význam 0 0 0 ++ P 69 28 228 224 900 — Virtuální realita a sociální X2 12,76 23,58 2,34 0,15 549 aktivity ve virtuálním světě z Význam 3,81 + + + -5,30 1,98 + -0,52 0 Celkem 1097 1658 5020 5600 13375 u> 00 I to ! 00 00 00 1 00 bo Tabulka C.13: Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi velikostí obce, v níž respondent žije a způsoby prožívání volného času v roce 2009. ^ = 98,80 (p=0,0000),zí tfcrií.(0,05;40) ~~ ^5,7585, Xkrit(001.4Q-) Ol = Do 2 tis. obyvatel, 02 = 2-5 tis. obyvatel, 03 = 5-15 tis. obyvatel, 04 = 15-60 tis. obyvatel, 05 = 60-150 tis. obyvatel, 06 = Více než 150 tis. obyvatel 63,6907. Prožívání volného času v závislosti na velikosti obce, v níž respondent žije Kategorie aktivit Ol 02 03 04 05 06 Celkem P 134 53 84 100 116 52 100 — Informace, IT, komunikace a obecnosti x2 z 0,09 0,35 0,40 -0,69 0,80 -1,02 0,00 -0,02 0,53 0,84 0,15 0,41 539 Význam 0 0 0 0 0 0 P 41 19 19 23 25 18 200 — Humanitní aktivity X2 z 0,97 1,14 0,76 0,93 1,41 -1,31 0,58 -0,85 0,60 -0,87 1,69 1,37 145 Význam 0 0 0 0 0 0 P 147 70 123 146 143 67 300 — Literatura a jazyky X2 z 2,79 -2,00 0,29 -0,60 0,10 0,36 2,16 1,70 0,06 0,29 0,17 0,45 696 Význam - 0 0 0 0 0 400 — Domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství) P x2 z Význam 500 16,23 5,17 + + + 200 1,24 1,32 0 311 0,75 1,06 0 306 0,62 -0,97 0 300 6,28 -3,13 106 16,93 -4,82 1723 P 140 53 97 137 125 82 500 — Umění x2 z 1,22 -1,32 3,31 -2,00 1,31 -1,31 3,14 2,04 0,05 -0,26 9,92 3,43 634 Význam 0 - 0 + 0 + + + P 468 256 355 375 440 190 600 — Osobní aktivity, cestování, x2 2,73 4,71 0,03 0,38 1,02 0,00 2084 turismus a geografie z -2,18 2,63 -0,21 -0,79 1,30 -0,06 Význam - ++ 0 0 0 0 P 391 152 298 300 347 150 700 - Sport a hry x2 z 0,09 -0,39 3,20 -2,10 0,97 1,20 0,06 -0,30 0,92 1,19 0,00 0,01 1638 Význam 0 - 0 0 0 0 P 197 96 150 165 186 83 800 — Sociální aktivity x2 z 1,14 -1,30 0,04 0,22 0,00 -0,07 0,03 0,19 0,52 0,85 0,09 0,34 877 Význam 0 0 0 0 0 0 P 88 33 56 62 66 47 900 — Virtuální realita a sociální X2 0,08 0,60 0,33 0,18 0,33 6,79 352 aktivity ve virtuálním světě z 0,34 -0,84 -0,65 -0,47 -0,65 2,79 Význam 0 0 0 0 0 ++ Celkem 2106 932 1493 1614 1748 795 8688 5 Tabulka C.14: Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi velikostí obce, v níž respondent žije a způsoby prožívání volného času v roce 2019. Xl = H2,90 (p=0,0000),x2kri,{0fl5.A0) = 55,7585,^,.(o,oi;40) = 63,6907. Ol = Do 2 tis. obyvatel, 02 = 2-5 tis. obyvatel, 03 = 5-15 tis. obyvatel, 04 = 15-60 tis. obyvatel, 05 = 60-150 tis. obyvatel, 06 = Více než 150 tis. obyvatel Prožívání volného času v závislosti na velikosti obce, v níž respondent žije Kategorie aktivit Ol 02 03 04 05 06 Celkem P 295 175 228 450 184 225 100 — Informace, IT, komunikace X1 4,02 0,35 3,54 0,00 0,00 0,01 1557 a obecnosti z -2,44 0,67 2,18 0,07 -0,01 0,09 Význam - 0 + 0 0 0 P 103 32 52 125 91 92 200 — Humanitní aktivity x2 z 0,05 -0,27 8,46 -3,15 2,25 -1,65 2,20 -1,80 18,03 4,63 6,10 2,73 495 Význam 0 — 0 0 + + + ++ P 208 92 122 267 114 182 300 — Literatura a jazyky x2 z 0,01 -0,14 1,82 -1,50 0,22 -0,53 1,01 -1,25 0,05 -0,25 11,51 3,85 985 Význam 0 0 0 0 0 + + + 400 — Domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství) P x2 z Význam 449 11,21 4,13 + + + 218 3,07 2,03 + 223 0,42 -0,76 0 496 1,04 -1,32 0 183 4,20 -2,39 232 2,80 -1,98 1801 P 194 84 121 282 140 158 500 — Umění x2 z 1,00 -1,18 4,29 -2,30 0,25 -0,56 0,00 -0,02 5,09 2,52 2,11 1,65 979 Význam 0 - 0 0 + 0 P 452 223 279 619 243 276 600 — Osobní aktivity, cestování, turismus a geografie x2 z 0,10 0,39 0,02 -0,15 0,27 0,62 0,42 0,85 0,08 -0,32 2,04 -1,72 2092 Význam 0 0 0 0 0 0 P 316 183 207 456 189 196 700 - Sport a hry x2 z 0,54 -0,90 1,67 1,48 0,24 0,57 0,22 0,61 0,20 0,52 3,14 -2,07 1547 Význam 0 0 0 0 0 - P 191 104 109 276 86 133 800 — Sociální aktivity X2 z 0,00 -0,03 0,56 0,83 0,45 -0,75 1,09 1,29 3,87 -2,19 0,11 0,37 899 Význam 0 0 0 0 - 0 P 99 54 60 153 51 64 900 — Virtuální realita a sociální x2 0,11 0,10 0,08 1,48 0,60 0,38 481 aktivity ve virtuálním světě z -0,39 0,34 -0,30 1,48 -0,85 -0,69 Význam 0 0 0 0 0 0 Celkem 2307 1165 1401 3124 1281 1558 10836 u> 00 u> I to ! 00 00 00 1 00 4^ Tabulka C.15: Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi velikostí obce, v níž respondent žije a způsoby prožívání volného času v roce 2021. ■fcrií.(0,05;40) = 55'7585'^fcní.(0,01;40) = 63,6907. 2-5 tis. obyvatel, 03 = 5-15 tis. obyvatel, 04 = 15-60 tis. obyvatel, 05 : ^ = 150,85 (p=0,0000),Xl 01 = Do 2 tis. obyvatel, 02 = : 60-150 tis. obyvatel, 06 = Více než 150 tis. obyvatel Prožíváni volného času v závislosti na velikosti obce, v niž respondent žije Kategorie aktivit Ol 02 03 04 05 06 Celkem P 475 227 276 301 190 305 100 — Informace, IT, komunikace a obecnosti x2 z 0,08 -0,36 0,70 -0,96 0,43 0,77 0,51 0,84 0,45 -0,77 0,12 0,40 1774 Význam 0 0 0 0 0 0 P 196 66 106 103 72 98 200 — Humanitní aktivity X2 z 2,80 2,01 4,94 -2,45 1,07 1,15 0,02 -0,15 0,00 -0,01 0,94 -1,09 641 Význam + - 0 0 0 0 P 320 174 186 220 150 239 300 — Literatura a jazyky X2 z 2,53 -1,96 0,00 -0,03 0,24 -0,55 0,49 0,80 0,18 0,47 2,16 1,70 1289 Význam 0 0 0 0 0 0 400 — Domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství) P x2 z Význam 795 26,23 6,64 + + + 373 5,45 2,78 ++ 343 1,38 -1,41 0 370 1,97 -1,70 0 227 8,32 -3,39 336 14,04 -4,55 2444 P 256 148 186 180 105 246 500 — Umění x2 z 7,62 -3,38 0,09 -0,33 2,01 1,61 0,04 -0,22 3,52 -2,08 17,19 4,75 1121 Význam --- 0 0 0 - + + + P 672 316 365 401 298 387 600 — Osobní aktivity, cestování, x2 0,16 0,58 0,00 0,04 2,05 1,43 2439 turismus a geografie z 0,52 -0,91 0,02 0,23 1,68 -1,45 Význam 0 0 0 0 0 0 P 473 284 305 312 270 347 700 - Sport a hry x2 z 8,36 -3,67 0,80 1,05 0,18 0,50 0,46 -0,80 9,50 3,55 0,38 0,73 1991 Význam --- 0 0 0 + + + 0 P 296 157 147 218 129 180 800 — Sociální aktivity x2 z 0,31 -0,69 0,14 0,42 2,75 -1,88 6,48 2,91 0,04 0,22 0,53 -0,83 1127 Význam 0 0 0 ++ 0 0 P 146 64 86 73 63 117 900 — Virtuální realita a sociální X2 0,06 1,42 0,19 3,01 0,03 6,45 549 aktivity ve virtuálním světě z -0,29 -1,31 0,48 -1,94 0,17 2,84 Význam 0 0 0 0 0 ++ Celkem 3629 1809 2000 2178 1504 2255 13375 5 Tabulka C. 16: Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi socioekonomickým statusem respondentů a způsoby prožívání volného času v roce 2009. Xl = 688,46 (/>=^000UL.(O,O5;32) = 46> 1943^L.(0,01;32) = 53>4858- Z/S = Žák/student, ZAM = Zaměstnanec, OSVČ = OSVČ nebo jiný způsob obživy, DUCH = Důchodce, invalidní důchodce nebo mateřská dovolená, NEZ = Nezaměstnaný Prožívání volného času v závislosti na socioekonomickém statusu respondentů Kategorie aktivit Z/S ZAM osvc DUCH NEZ Celkem P 132 308 25 61 13 100 — Informace, IT, komunikace x2 0,04 1,12 2,62 10,24 1,14 539 a obecnosti z 0,25 1,61 1,70 -3,63 1,11 Význam 0 0 0 --- 0 P 26 47 5 63 4 200 — Humanitní aktivity x2 z 2,25 -1,74 12,33 -5,21 0,00 0,06 59,66 8,55 0,75 0,88 145 Význam 0 --- 0 + + + 0 P 123 380 22 162 9 300 — Literatura a jazyky x2 z 11,75 -4,10 0,08 0,44 0,08 -0,31 16,12 4,60 0,98 -1,04 696 Význam --- 0 0 + + + 0 400 — Domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství) P x2 z Význam 199 111,88 -13,55 992 4,57 3,51 + + + 66 1,13 1,21 0 445 78,96 10,89 + + + 21 3,19 -2,01 1723 P 210 313 21 75 15 500 — Umění x2 z 21,73 5,56 2,31 -2,32 0,00 -0,07 9,97 -3,60 1,15 1,12 634 Význam + + + - 0 --- 0 P 477 1117 68 389 33 600 — Osobní aktivity, cestování, X2 1,16 0,02 0,06 3,40 0,52 2084 turismus a geografie z -1,42 -0,21 -0,28 2,32 -0,84 Význam 0 0 0 + 0 P 450 946 54 151 37 700 - Sport a hry X2 z Význam 8,00 3,60 + + + 4,76 3,56 + + + 0,02 -0,16 0 58,35 -9,31 1,96 1,57 0 1638 P 271 454 23 117 12 800 — Sociální aktivity x2 z 17,15 5,01 0,67 -1,27 1,42 -1,28 6,91 -3,04 0,89 -1,00 877 Význam + + + 0 0 — 0 P 201 117 8 14 12 900 — Virtuální realita a sociální x2 159,98 27,66 1,24 35,12 5,10 352 aktivity ve virtuálním světě z Význam 14,82 + + + -7,90 -1,16 0 -6,64 2,33 + Celkem 2089 4674 292 1477 156 8688 Tabulka C. 17: Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi socioekonomickým statusem respondentů a způsoby prožívání volného času v roce 2019. Xl = 310, 88 (/>=^000UL.(O,O5;32) = 46> 1943^L.(0,01;32) = 53>4858- Z/S = Žák/student, ZAM = Zaměstnanec, OSVČ = OSVČ nebo jiný způsob obživy, DUCH = Důchodce, invalidní důchodce nebo mateřská dovolená, NEZ = Nezaměstnaný Prožívání volného času v závislosti na socioekonomickém statusu respondentů Kategorie aktivit Z/S ZAM osvc DUCH NEZ Celkem P 244 972 84 246 11 100 — Informace, IT, komunikace X1 0,01 2,06 0,74 3,85 0,09 1557 a obecnosti z -0,13 2,44 -0,96 -2,34 -0,33 Význam 0 + 0 - 0 P 72 293 41 81 8 200 — Humanitní aktivity X2 z Význam 0,48 -0,77 0 0,01 -0,20 0 4,65 2,27 + 0,66 -0,91 0 4,52 2,18 + 495 P 153 534 61 231 6 300 — Literatura a jazyky x2 z 0,04 -0,22 4,82 -3,62 0,12 0,37 16,94 4,76 0,35 -0,62 985 Význam 0 --- 0 + + + 0 400 — Domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství) P x2 z Význam 178 39,69 -7,52 1046 0,71 -1,46 0 106 0,00 -0,08 0 454 53,68 8,86 + + + 17 0,66 0,89 0 1801 P 204 558 67 142 8 500 — Umění x2 z 15,86 4,55 1,13 -1,75 1,40 1,28 6,32 -2,91 0,02 0,16 979 Význam + + + 0 0 — 0 P 301 1241 98 439 13 600 — Osobní aktivity, cestování, turismus a geografie x2 z 2,57 -1,94 0,03 -0,31 5,43 -2,67 11,10 4,09 0,64 -0,89 2092 Význam 0 0 — + + + 0 P 284 996 110 150 7 700 - Sport a hry x2 z Význam 6,51 3,00 ++ 5,90 4,13 + + + 3,67 2,13 + 58,20 -9,09 2,08 -1,56 0 1547 P 153 537 43 157 9 800 — Sociální aktivity X2 z 0,87 1,06 0,00 0,07 1,98 -1,51 0,10 -0,36 0,59 0,81 899 Význam 0 0 0 0 0 P 121 283 32 40 5 900 — Virtuální realita a sociální X2 26,79 0,05 0,43 24,69 0,43 481 aktivity ve virtuálním světě z 5,77 -0,36 0,69 -5,61 0,68 Význam + + + 0 0 --- 0 Celkem 1710 6460 642 1940 84 10836 Tabulka C. 18: Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi socioekonomickým statusem respondentů a způsoby prožívání volného času v roce 2021. Xl = 502,77 iP=0,0000),x2kriM32) = 46,1943,^,.(o,oi;32) = 53>4858- Z/S = Žák/student, ZAM = Zaměstnanec, OSVČ = OSVČ nebo jiný způsob obživy, DUCH = Důchodce, invalidní důchodce nebo mateřská dovolená, NEZ = Nezaměstnaný Prožívání volného času v závislosti na socioekonomickém statusu respondentů Kategorie aktivit Z/S ZAM osvc DUCH NEZ Celkem P 253 1000 131 349 41 100 — Informace, IT, komunikace x2 1,37 0,90 3,58 0,00 7,90 1774 a obecnosti z -1,37 1,51 -2,13 -0,07 3,04 Význam 0 0 - 0 ++ P 118 311 76 129 7 200 — Humanitní aktivity x2 z Význam 3,91 2,20 + 4,49 -3,23 7,28 2,90 ++ 0,05 0,25 0 0,70 -0,86 0 641 P 189 633 113 338 16 300 — Literatura a jazyky x2 z 0,40 -0,72 7,39 -4,25 0,00 0,08 27,45 6,15 0,56 -0,79 1289 Význam 0 --- 0 + + + 0 400 — Domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství) P x2 z Význam 234 53,10 -8,76 1296 1,26 -1,84 0 217 0,08 0,33 0 659 64,65 9,93 + + + 38 0,06 0,27 0 2444 P 270 566 124 141 20 500 — Umění x2 z Význam 55,74 8,48 + + + 3,64 -2,96 7,12 2,92 ++ 29,12 -6,29 0,63 0,83 0 1121 P 330 1326 194 559 30 600 — Osobní aktivity, cestování, X2 5,26 0,05 1,60 12,50 1,15 2439 turismus a geografie z -2,76 -0,37 -1,46 4,36 -1,19 Význam — 0 0 + + + 0 P 342 1232 190 200 27 700 - Sport a hry X2 z Význam 4,33 2,45 + 18,72 6,97 + + + 1,58 1,43 0 94,77 -11,78 0,26 -0,55 0 1991 P 180 635 84 219 9 800 — Sociální aktivity x2 z 0,28 0,61 0,55 1,15 2,04 -1,56 0,05 -0,27 3,66 -2,01 1127 Význam 0 0 0 0 - P 137 318 36 46 12 900 — Virtuální realita a sociální x2 33,00 1,04 2,92 35,89 1,75 549 aktivity ve virtuálním světě z 6,38 1,55 -1,83 -6,83 1,36 Význam + + + 0 0 --- 0 Celkem 2053 7317 1165 2640 200 13375 Tabulka C. 19: Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi rodinnou situací respondentů a způsoby prožívání volného času v roce 2009. Xl = 615,56 (p=0,0ťWW),*L.(O,O5;56) = V4,4683,^,.(0,01;56) = 83'5134- OR-U = Žije s rodiči bez vlastní založené rodiny v úplné rodině, OR-N = Žije s rodiči bez vlastní založené rodiny v neúplné rodině, PRA = Žije s prarodiči, pěstouny nebo v dětském domově, SAM = Žije sám/sama nebo jinak, P-M = Žije s partnerkou/em v manželství, P-NM = Žije s partnerkou/em bez uzavřeného manželství, PR-U = Žije ve vlastní založené úplné rodině s dětmi, PR-N = Žije ve vlastní založené neúplné rodině s dětmi Prožívání volného času v závislosti na rodinné situaci respondentů Kategorie aktivit OR-U OR-N PRA SAM P-M P-NM PR-U PR-N Celkem P 100 32 12 60 78 44 168 19 100 - Informace, IT, ŕ 0,79 0,01 0,45 0,08 1,30 0,21 0,73 0,00 513 komunikace a obecnosti z 1,01 -0,11 -0,70 -0,30 -1,30 -0,50 1,06 0,00 Význam 0 0 0 0 0 0 0 0 P 13 10 4 27 32 2 36 4 200 — Humanitní aktivity ŕ z 4,24 -2,29 0,43 0,68 0,04 0,20 8,51 3,14 4,39 2,32 8,11 -3,01 0,27 -0,63 0,12 -0,35 128 Význam - 0 0 ++ + — 0 0 P 85 36 11 95 135 59 213 25 300 — Literatura a jazyky ŕ 9,02 0,81 3,17 2,87 3,87 0,04 0,60 0,01 659 z -3,45 -0,97 -1,88 1,88 2,25 -0,23 0,97 0,13 Význam --- 0 0 0 + 0 0 0 400 - Domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství) P ŕ z Význam 125 98,62 -12,24 61 18,60 -4,98 23 12,29 -3,97 196 0,12 -0,41 0 381 30,92 6,83 + + + 158 0,20 0,52 0 652 40,64 8,56 + + + 62 0,01 0,09 0 1658 P 149 62 20 79 78 58 131 24 500 - Umění ŕ z 16,28 4,62 14,91 4,14 0,51 0,75 0,52 0,80 6,49 -2,91 0,13 0,40 15,39 -4,89 0,14 0,39 601 Význam + + + + + + 0 0 — 0 --- 0 P 327 129 55 247 364 196 605 71 600 - Osobní aktivity, ŕ 2,32 0,05 0,04 0,12 1,05 0,87 0,06 0,11 1994 cestování, turismus a geografie z -1,93 0,26 -0,24 0,42 1,29 1,12 -0,35 -0,39 Význam 0 0 0 0 0 0 0 0 P 346 100 61 151 228 152 490 68 700 - Sport a hry ŕ z 13,18 4,46 0,02 -0,15 5,46 2,64 9,30 -3,62 8,38 -3,54 0,19 0,50 0,00 0,04 1,34 1,31 1596 Význam + + + 0 ++ --- --- 0 0 0 P 192 66 24 127 110 59 224 28 800 - Sociální aktivity ŕ z 13,03 4,20 3,36 2,00 0,01 0,10 6,94 2,96 7,86 -3,25 3,94 -2,19 3,64 -2,42 0,24 -0,53 830 Význam + + + + 0 ++ — - - 0 900 - Virtuální realita a sociální aktivity ve virtuálním světě P ŕ 147 123,77 32 5,11 26 27,90 26 5,54 33 11,22 37 1,09 31 51,17 7 2,46 339 z Význam 12,53 + + + 2,38 + 5,47 + + + -2,56 -3,76 1,12 0 -8,77 -1,63 0 Celkem 1484 528 236 1008 1439 765 2550 308 8318 F* I to u> 00 ! 00 00 00 1 Tabulka C.20: Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi rodinnou situací respondentů a způsoby prožívání volného času v roce 2019. Xl = 271, 12 (p=0,0ťWW),*L.(O,O5;56) = 74,4683,2L.(0,01;56) = 83'5134- OR-U = Žije s rodiči bez vlastní založené rodiny v úplné rodině, OR-N = Žije s rodiči bez vlastní založené rodiny v neúplné rodině, PRA = Žije s prarodiči, pěstouny nebo v dětském domově, SAM = Žije sám/sama nebo jinak, P-M = Žije s partnerkou/em v manželství, P-NM = Žije s partnerkou/em bez uzavřeného manželství, PR-U = Žije ve vlastní založené úplné rodině s dětmi, PR-N = Žije ve vlastní založené neúplné rodině s dětmi Prožívání volného času v závislosti na rodinné situaci respondentů Kategorie aktivit OR-U OR-N PRA SAM P-M P-NM PR-U PR-N Celkem P 226 87 11 234 370 212 363 54 100 - Informace, IT, ŕ 1,90 8,94 1,93 0,16 0,02 0,12 3,23 0,00 1557 komunikace a obecnosti z 1,60 3,30 -1,51 0,46 -0,18 -0,40 -2,25 -0,00 Význam 0 ++ 0 0 0 0 - 0 P 48 22 10 86 129 70 112 18 200 — Humanitní aktivity ŕ z 4,70 -2,38 0,18 0,44 4,17 2,10 2,52 1,76 0,92 1,13 0,01 0,13 1,73 -1,56 0,04 0,21 495 Význam - 0 + 0 0 0 0 0 P 105 49 9 164 264 131 229 34 300 — Literatura a jazyky ŕ 4,96 2,03 0,23 2,70 3,35 0,29 2,16 0,00 985 z -2,51 1,52 -0,50 1,87 2,20 -0,61 -1,79 -0,03 Význam - 0 0 0 + 0 0 0 400 - Domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství) P ŕ z Význam 151 32,10 -6,66 51 6,70 -2,89 16 0,56 -0,82 0 269 0,10 0,38 0 509 14,00 4,70 + + + 220 3,86 -2,32 523 8,23 3,64 + + + 62 0,00 -0,07 0 1801 P 177 31 7 147 211 131 245 30 500 - Umění ŕ z 17,29 4,68 1,93 -1,49 1,16 -1,13 0,09 0,34 2,35 -1,84 0,22 -0,53 0,13 -0,45 0,46 -0,73 979 Význam + + + 0 0 0 0 0 0 0 P 241 83 26 313 535 291 533 70 600 - Osobní aktivity, ŕ 4,69 0,04 0,58 0,14 2,31 0,00 0,02 0,09 2092 cestování, turismus a geografie z -2,59 -0,24 0,85 0,46 1,94 -0,05 -0,16 -0,34 Význam — 0 0 0 0 0 0 0 P 251 53 21 189 279 258 440 56 700 - Sport a hry ŕ z 10,39 3,74 1,53 -1,37 1,19 1,18 6,23 -2,92 22,59 -5,89 8,29 3,35 4,82 2,75 0,10 0,35 1547 Význam + + + 0 0 -- --- + + + ++ 0 P 128 27 13 122 214 120 239 36 800 - Sociální aktivity ŕ z 0,67 0,92 2,47 -1,68 1,18 1,14 0,71 -0,95 0,01 -0,11 0,23 -0,54 0,33 0,69 0,74 0,91 899 Význam 0 0 0 0 0 0 0 0 900 - Virtuální realita a sociální aktivity ve virtuálním světě P ŕ 108 30,81 37 15,62 3 0,90 63 0,79 84 8,45 78 1,78 92 7,91 16 0,03 481 z Význam 6,10 + + + 4,13 + + + -0,97 0 -0,98 0 -3,41 1,47 0 -3,34 -0,18 0 Celkem 1435 440 116 1587 2595 1511 2776 376 10836 Tabulka C.21: Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi rodinnou situací respondentů a způsoby prožívání volného času v roce 2021. %l = 441,49 (p=0,0000),X2kri,{Qfi5,56) = 74,4683,^2r,.(o,oi;56) = 83'5134- OR-U = Žije s rodiči bez vlastní založené rodiny v úplné rodině, OR-N = Žije s rodiči bez vlastní založené rodiny v neúplné rodině, PRA = Žije s prarodiči, pěstouny nebo v dětském domově, SAM = Žije sám/sama nebo jinak, P-M = Žije s partnerkou/em v manželství, P-NM = Žije s partnerkou/em bez uzavřeného manželství, PR-U = Žije ve vlastní založené úplné rodině s dětmi, PR-N = Žije ve vlastní založené neúplné rodině s dětmi Prožívání volného času v závislosti na rodinné situaci respondentů Kategorie aktivit OR-U OR-N PRA SAM P-M P-NM PR-U PR-N Celkem P 244 66 6 318 413 208 432 87 100 - Informace, IT, ŕ 3,40 2,74 6,22 2,09 0,02 2,10 0,32 6,55 1774 komunikace a obecnosti z -2,15 1,81 2,68 1,70 0,18 -1,67 -0,70 2,80 Význam - 0 ++ 0 0 0 0 ++ P 114 18 0 124 156 51 155 23 200 — Humanitní aktivity ŕ z 2,21 1,66 0,11 -0,34 0,81 -0,93 3,07 1,97 0,42 0,76 12,40 -3,87 0,18 -0,51 0,03 -0,20 641 Význam 0 0 0 + 0 --- 0 0 P 190 36 0 259 332 131 287 54 300 — Literatura a jazyky ŕ 0,45 0,25 1,64 9,89 3,91 7,80 3,92 0,73 1289 z -0,77 -0,53 -1,35 3,62 2,37 -3,15 -2,41 0,91 Význam 0 0 0 + + + + — - 0 400 - Domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství) P ŕ z Význam 253 41,47 -7,75 37 18,64 -4,85 6 2,70 1,82 0 352 6,70 -3,13 726 46,00 8,56 + + + 305 0,44 -0,79 0 669 5,39 2,97 ++ 96 0,25 0,57 0 2444 P 248 36 1 190 213 146 254 33 500 - Umění ŕ z 32,00 6,43 0,11 0,36 0,13 -0,37 0,12 0,39 8,19 -3,41 0,00 0,06 2,51 -1,91 1,86 -1,45 1121 Význam + + + 0 0 0 --- 0 0 0 P 336 77 3 424 574 341 597 87 600 - Osobní aktivity, ŕ 4,56 0,12 0,00 1,07 0,19 1,94 0,29 0,18 2439 cestování, turismus a geografie z -2,57 0,39 -0,06 1,25 0,55 1,65 -0,69 -0,47 Význam - 0 0 0 0 0 0 0 P 354 79 1 284 356 328 522 67 700 - Sport a hry ŕ z 6,83 3,08 5,70 2,63 0,93 -1,04 6,19 -2,95 23,56 -6,00 18,92 5,05 1,13 1,33 0,71 -0,93 1991 Význam ++ ++ 0 — --- + + + 0 0 P 176 32 0 182 258 120 318 41 800 - Sociální aktivity ŕ z 0,01 0,14 0,14 -0,40 1,43 -1,25 0,10 -0,36 0,02 -0,18 4,67 -2,42 4,59 2,59 0,03 -0,17 1127 Význam 0 0 0 0 0 - ++ 0 900 - Virtuální realita a sociální aktivity ve virtuálním světě P ŕ 155 57,72 25 4,17 0 0,70 78 1,79 63 32,16 104 15,14 113 4,33 11 4,39 549 z Význam 8,44 + + + 2,12 + -0,85 0 -1,50 0 -6,60 4,26 + + + -2,45 -2,18 Celkem 2070 406 17 2211 3091 1734 3347 499 13375 F* I to u> u> ! 00 00 00 1 PŘÍLOHA D Přehled hodnot měřených v letech 2009, 2019 a 2021 395 PŘÍLOHY Tabulka D. 1: Přehled hodnot podle měření v jednotlivých letech Měření (tabulka, strana) Hodnota Typ 2009 2019 2021 Blaho národa cílová F 1, 410 F.2, 411 Kamarádství, přátelství cílová F 3, 412 F.4, 413 F 5, 414 Zralá láska cílová F 6, 415 F.7, 416 F 8, 417 Mír ve světě cílová F 9, 418 F.10, 419 Moudrost cílová F 11 420 F.12, 421 F 13, 422 Péče o milované osoby cílová F 14 423 F.15, 424 Pocit osobní jistoty cílová F 16 425 F.17, 426 Potěšení, život plný ra- cílová F 18 427 F.19, 428 F 20, 429 dosti Prospěšný život cílová F 21 430 F.22, 431 Rovnost příležitostí (so- cílová F 23 432 F.24, 433 F 25, 434 ciální rovnost) Sebeúcta cílová F 26 435 F.27, 436 F 28, 437 Společenské uznání cílová F 29 438 F.30, 439 F 31, 440 Krása v přírodě nebo cílová F 32 441 F.33, 442 F 34, 443 umění Svoboda cílová F 35 444 F.36, 445 F 37, 446 Štěstí cílová F 38 447 F.39, 448 F 40, 449 Věčný život (život po cílová F 41 450 F.42, 451 F 43, 452 smrti), spása Vnitřní harmonie, soulad cílová F 44 453 F.45, 454 F 46, 455 Aktivní vzrušující život, cílová F 47 456 F.48, 457 F 49, 458 zábava Život v dostatku (ekono- cílová F 50 459 F.51, 460 F 52, 461 mické zabezpečení) Přijetí ostatními, pocit cílová F.53, 462 F 54, 463 sounáležitosti Zdraví cílová F.55, 464 F 56, 465 Národní bezpečnost cílová F.57, 466 F 58, 467 Bezpečnost rodiny cílová F.59, 468 F 60, 469 Citlivost instrumentální F 61 470 F.62, 471 Čestnost a pravdivost instrumentální F 63 472 F.64, 473 Dodržování závazků instrumentální F 65 474 F.66, 475 Nesmiřitelnost s nedo- instrumentální F 67 476 F.68, 477 statky (svými nebo/i druhých) Nezávislost, samostat- instrumentální F 69 478 F.70, 479 F 71, 480 nost Zodpovědnost, svědomi- instrumentální F 72 481 F.73, 482 F 74, 483 tost Odvaha zastávat své ná- instrumentální F 75 484 F.76, 485 F 77, 486 zory, asertivita Optimismus instrumentální F 78 487 F.79, 488 Pevná vůle instrumentální F 80 489 F.81, 490 396 PŘÍLOHA D. PŘEHLED HODNOT VLETECH2009, 2019 A 2021 Otevřenost, vstřícnost, instrumentální F.82, 491 F 83, 492 F.84, 493 ochota pochopit odlišné stanovisko Přesnost, řád v činnosti instrumentální F.85, 494 F 86, 495 — Racionálnost, schopnost instrumentální F.87, 496 F 88, 497 — logicky myslet Disciplinovanost, sebeo- instrumentální F.89, 498 F 90, 499 F.91, 500 vládání Trpělivost instrumentální F.92, 501 F 93, 502 — Schopnost (úspěšnost instrumentální F.94, 503 F 95, 504 F.96, 505 v jednání), kompetent- nost Víra, schopnost důvěřo- instrumentální F.97, 506 F 98, 507 F.99, 508 vat Vychovanost (taktnost, instrumentální F.100 , 509 F 101 , 510 F.102 511 zdvořilost) Vysoké nároky, poža- instrumentální F.103 , 512 F 104 , 513 — davky vůči životu Vzdělanost instrumentální F.105 , 514 F 106 , 515 F.107 516 Čistota (v morálním instrumentální — F 108 , 517 F.109 518 smyslu) Odpuštění instrumentální — F.110 519 Empatie instrumentální — F.lll 520 Laskavost instrumentální — F.112 521 Poslušnost, oddanost instrumentální — F 113 , 522 F.114 523 Tvořivost instrumentální — F 115 , 524 F.116 525 Cílevědomost, ambice, instrumentální — F 117 , 526 F.118 527 ctižádostivost Odvaha, statečnost, vy- instrumentální — F 119 , 528 F.120 529 hledávání dobrodružství Spolupráce instrumentální — F.121 530 397 PŘÍLOHA E Přehledové tabulky — Vztahy hodnot a kategorií volnočasových aktivit v letech 2009, 2019 a 2021 u mužů a žen Proměnná Význam proměnné nebo způsob výpočtu P pravděpodobnost chybného odmítnutí nulové hypotézy (hladina vý- znamnosti) * p <0,05 /><0,01 *** p< 0,001 03,30 => +++ => významné na hladině 0,001 z ^2,58 => ++ => významné na hladině 0,01 O 1,96 => + => významné na hladině 0,05 z schéma (z> -1,96) A(z< 1,96) => 0 => statisticky nevýznamné z < -1,96 => - => významné na hladině 0,05 z<-2,58 => -- => významné na hladině 0,01 z<-3,30 => --- => významné na hladině 0,001 399 Tabulka E.l: Přehled vztahů cílových hodnot a kategorií volnočasových aktivit v letech 2009, 2019 a 2021 (muži) 100 - Informace, IT, komunikace a obecnosti, 200 - Humanitní aktivity, 300 - Literatura a jazyky, 400 - Domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství), 500 - Umění, 600 - Osobní aktivity, cestování, turismus a geografie, 700 - Sport a hry, 800 - Sociální aktivity, 900 - Virtuální realita a sociální aktivity ve virtuálním světě Hodnota Rok P 100 200 300 400 500 600 700 800 900 Blaho národa 2009 2019 < 0,001*** < 0,001*** 0 0 ++ + 0 0 0 + + 0 0 0 0 0 0 0 0 2009 < 0,001*** 0 --- — — ++ 0 + 0 ++ Kamarádství, přátelství 2019 < 0,001*** — 0 --- 0 0 0 + + + + 0 2021 < 0,001*** 0 0 - --- ++ 0 ++ 0 0 2009 < 0,001*** 0 0 0 0 + + + 0 0 0 0 Zralá láska 2019 < 0,001*** - + 0 - 0 0 0 ++ 0 2021 < 0,001*** 0 0 0 0 + + + 0 0 0 0 Mír ve světě 2009 < 0,001*** 0 + + + 0 + 0 0 — 0 0 2019 < 0,001*** 0 + 0 0 0 0 0 0 - 2009 0,046* 0 + + + 0 0 + 0 0 0 0 Moudrost 2019 < 0,001*** - ++ 0 0 0 0 0 0 0 2021 < 0,001*** 0 + 0 --- 0 0 0 0 0 Péče o milované osoby 2009 2019 < 0,001*** 0,001** 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 + 0 Pocit osobní jistoty 2009 2019 0,003** 0,005** 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2009 < 0,001*** 0 - — 0 0 0 0 0 + Potěšení, život plný radosti 2019 < 0,001*** 0 — --- 0 0 0 + + + 0 0 2021 < 0,001*** 0 0 0 --- 0 0 0 0 + Prospěšný život 2009 2019 0,704 < 0,001*** 0 0 _ 0 0 0 ++ 0 0 2009 0,132 Rovnost příležitostí (sociální rovnost) 2019 2021 0,672 0,123 2009 0,085 Sebeúcta 2019 0,036* 0 0 0 --- 0 0 0 0 0 2021 < 0,001*** 0 0 0 — ++ 0 0 0 0 2009 < 0,001*** 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Společenské uznání 2019 0,003** 0 0 0 — 0 0 0 0 0 2021 < 0,001*** + + + 0 0 --- 0 0 + + + 0 0 2009 < 0,001*** 0 0 ++ 0 + 0 — 0 0 Krása v přírodě nebo umění 2019 < 0,001*** 0 + + + 0 — + 0 - 0 0 2021 < 0,001*** 0 + + + 0 --- + + + 0 0 0 0 2009 0,002** 0 — 0 0 0 0 0 0 0 Svoboda Tabulka E.l: Přehled vztahů cílových hodnot a kategorií volnočasových aktivit v letech 2009, 2019 a 2021 (muži) 100 - Informace, IT, komunikace a obecnosti, 200 - Humanitní aktivity, 300 - Literatura a jazyky, 400 - Domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství), 500 - Umění, 600 - Osobní aktivity, cestování, turismus a geografie, 700 - Sport a hry, 800 - Sociální aktivity, 900 - Virtuální realita a sociální aktivity ve virtuálním světě Hodnota Rok P 100 200 300 400 500 600 700 800 900 2019 < 0,001*** 0 0 0 0 0 0 0 + 0 2021 < 0,001*** 0 0 - --- + + + 0 0 0 ++ 2009 < 0,001*** 0 0 0 0 0 0 0 0 - Štěstí 2019 0,016* 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2021 < 0,001*** 0 0 0 — 0 0 0 0 ++ 2009 < 0,001*** 0 + + + 0 0 0 0 0 0 0 Věčný život (život po smrti), spása 2019 < 0,001*** 0 + + + 0 0 0 --- - + 0 2021 < 0,001*** 0 + + + 0 0 0 0 --- 0 - 2009 < 0,001*** 0 + 0 - + + + 0 0 0 0 Vnitřní harmonie, soulad 2019 < 0,001*** ++ ++ 0 — 0 0 — 0 0 2021 < 0,001*** 0 + + + 0 — ++ 0 0 0 0 2009 < 0,001*** 0 --- 0 --- ++ — ++ ++ ++ Aktivní vzrušující život, zábava 2019 < 0,001*** 0 - 0 --- 0 0 + + + 0 + 2021 < 0,001*** 0 0 — --- + + + 0 + + + 0 0 Život v dostatku (ekonomické zabezpečení) 2009 2019 < 0,001*** 0,012* 0 0 — 0 0 0 0 0 0 0 0 0 ++ 0 0 + + 2021 < 0,001*** 0 --- - 0 - 0 + 0 0 Přijetí ostatními, pocit sounáležitosti 2019 2021 0,001** < 0,001*** 0 0 ++ 0 0 0 0 0 ++ 0 0 0 0 0 0 0 0 Zdraví 2019 < 0,001*** 0 --- 0 0 — + ++ 0 0 2021 < 0,001*** - - 0 + + + — 0 + 0 --- Národní bezpečnost 2019 2021 0,320 0,007** 0 0 0 0 _ 0 0 0 0 Bezpečnost rodiny 2019 2021 0,002** < 0,001*** 0 0 0 0 0 0 0 + 0 ++ 0 0 0 0 0 Tabulka E.2: Přehled vztahů instrumentálních hodnot a kategorií volnočasových aktivit v letech 2009, 2019 a 2021 (muži) 100 - Informace, IT, komunikace a obecnosti, 200 - Humanitní aktivity, 300 - Literatura a jazyky, 400 - Domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství), 500 - Umění, 600 - Osobní aktivity, cestování, turismus a geografie, 700 - Sport a hry, 800 - Sociální aktivity, 900 - Virtuální realita a sociální aktivity ve virtuálním světě Hodnota Rok P 100 200 300 400 500 600 700 800 900 Citlivost 2009 < 0,001*** 0 0 0 0 ++ 0 0 + — 2019 < 0,001*** 0 + 0 0 0 0 0 0 0 Čestnost a pravdivost 2009 2019 < 0,001*** < 0,001*** 0 0 ++ ++ 0 0 0 0 + 0 0 0 0 0 0 0 Dodržování závazků 2009 2019 < 0,001*** 0,010* 0 0 0 ++ 0 0 + 0 0 0 0 0 0 0 + 0 Nesmiřitelnost s nedostatky (svými nebo/i 2009 < 0,001*** + 0 0 + + + 0 - 0 0 0 druhých) 2019 0,027* 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2009 < 0,001*** 0 - --- 0 0 0 ++ 0 0 Nezávislost, samostatnost 2019 < 0,001*** 0 — 0 0 — 0 0 0 0 2021 < 0,001*** - - 0 + 0 0 ++ 0 0 2009 < 0,001*** 0 ++ 0 + + + 0 0 0 0 --- Zodpovědnost, svědomitost 2019 < 0,001*** 0 0 0 0 — 0 0 + + + 0 2021 0,011* 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2009 0,361 Odvaha zastávat své názory, asertivita 2019 2021 0,032* 0,448 0 + + + 0 0 0 — 0 0 0 Optimismus 2009 2019 0,472 < 0,001*** 0 0 0 __ 0 0 0 0 0 Pevná vůle 2009 0,025* 0 0 0 0 0 0 0 0 — 2019 0,021* - + 0 0 0 0 + 0 - Otevřenost, vstřícnost, ochota pochopit odlišné stanovisko 2009 2019 2021 < 0,001*** 0,011* < 0,001*** 0 0 0 + 0 0 0 0 0 0 0 + + + 0 + + + 0 0 0 0 0 0 0 0 0 + 0 Přesnost, řád v činnosti 2009 2019 0,007** 0,481 0 ++ 0 0 0 0 0 0 -- Racionálnost, schopnost logicky myslet 2009 2019 0,006** 0,003** 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 + 0 0 0 ++ 2009 0,002** 0 + 0 + - 0 0 0 0 Disciplinovanost, sebeovládání 2019 0,001** 0 + + + 0 0 0 0 - 0 0 2021 0,003** 0 ++ 0 0 0 0 0 0 0 Trpělivost 2009 2019 < 0,001*** 0,004** 0 0 + 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 + 0 0 Schopnost (úspěšnost v jednání), kompe- 2009 2019 0,206 0,019* 0 -- 0 — 0 0 ++ 0 0 Tabulka E.2: Přehled vztahů instrumentálních hodnot a kategorií volnočasových aktivit v letech 2009, 2019 a 2021 (muži) 100 - Informace, IT, komunikace a obecnosti, 200 - Humanitní aktivity, 300 - Literatura a jazyky, 400 - Domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství), 500 - Umění, 600 - Osobní aktivity, cestování, turismus a geografie, 700 - Sport a hry, 800 - Sociální aktivity, 900 - Virtuální realita a sociální aktivity ve virtuálním světě Hodnota Rok P 100 200 300 400 500 600 700 800 900 2021 0,252 2009 < 0,001*** 0 + + + + 0 + 0 0 0 --- Víra, schopnost důvěřovat 2019 < 0,001*** 0 + + + 0 0 0 - - 0 --- 2021 < 0,001*** + + + + 0 — 0 0 — 0 0 2009 0,001** 0 + + + 0 ++ 0 0 0 0 --- Vychovanost (taktnost, zdvořilost) 2019 0,199 2021 0,009** 0 0 0 — ++ — ++ 0 0 Vysoké nároky, požadavky vůči životu 2009 2019 0,005** 0,002** 0 + 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2009 0,027* 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Vzdělanost 2019 < 0,001*** 0 0 0 — 0 0 0 0 0 2021 0,006** 0 0 0 --- + - 0 0 0 Čistota (v morálním smyslu) 2019 2021 < 0,001*** < 0,001*** 0 0 + + + + + + 0 0 0 0 ++ 0 0 0 0 ++ 0 0 0 Odpuštění 2021 < 0,001*** - + + + 0 0 + + + 0 0 0 0 Empatie 2021 < 0,001*** 0 0 0 — + + + 0 0 0 0 Laskavost 2021 < 0,001*** 0 0 0 0 ++ 0 0 0 0 Poslušnost, oddanost 2019 2021 0,063 0,142 Tvořivost 2019 < 0,001*** ++ 0 0 + 0 --- — 0 0 2021 < 0,001*** 0 + 0 0 + + + - — 0 0 Cílevědomost, ambice, ctižádostivost 2019 2021 < 0,001*** < 0,001*** ++ ++ 0 0 0 0 0 0 0 + + + + 0 0 0 0 Odvaha, statečnost, vyhledávání dobro- 2019 < 0,001*** 0 - 0 0 ++ 0 ++ 0 0 družství 2021 < 0,001*** 0 0 — 0 0 0 + + + 0 - Spolupráce 2021 0,070 Tabulka E.3: Přehled vztahů cílových hodnot a kategorií volnočasových aktivit v letech 2009, 2019 a 2021 (ženy) 100 - Informace, IT, komunikace a obecnosti, 200 - Humanitní aktivity, 300 - Literatura a jazyky, 400 - Domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství), 500 - Umění, 600 - Osobní aktivity, cestování, turismus a geografie, 700 - Sport a hry, 800 - Sociální aktivity, 900 - Virtuální realita a sociální aktivity ve virtuálním světě Hodnota Rok P 100 200 300 400 500 600 700 800 900 Blaho národa 2009 2019 < 0,001*** < 0,001*** 0 0 + + + + + + 0 0 0 0 + 0 0 0 0 0 0 0 2009 < 0,001*** 0 - 0 --- 0 0 ++ + + Kamarádství, přátelství 2019 < 0,001*** 0 — 0 --- 0 0 + + + ++ 0 2021 < 0,001*** 0 0 --- --- ++ 0 ++ + + + + 2009 < 0,001*** 0 0 - --- 0 0 + + + ++ 0 Zralá láska 2019 < 0,001*** — ++ 0 — 0 0 ++ 0 0 2021 < 0,001*** 0 + + + - — 0 0 0 0 + Mír ve světě 2009 2019 < 0,001*** < 0,001*** 0 0 0 ++ 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2009 0,046* 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Moudrost 2019 < 0,001*** — + + + 0 0 + 0 0 0 0 2021 < 0,001*** 0 + + + 0 — + 0 0 0 0 Péče o milované osoby 2009 2019 < 0,001*** 0,001** 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Pocit osobní jistoty 2009 2019 0,003** 0,005** 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 ++ 0 0 0 0 0 2009 < 0,001*** 0 --- 0 — 0 0 + + + 0 + + + Potěšení, život plný radosti 2019 < 0,001*** 0 --- --- - 0 + ++ 0 ++ 2021 < 0,001*** — 0 — - 0 ++ + + + 0 0 Prospěšný život 2009 2019 0,704 < 0,001*** _ + + + 0 0 0 _ 0 ++ 0 2009 0,132 Rovnost příležitostí (sociální rovnost) 2019 2021 0,672 0,123 2009 0,085 Sebeúcta 2019 0,036* - 0 0 0 0 0 0 0 0 2021 < 0,001*** 0 0 0 — + 0 0 0 0 2009 < 0,001*** 0 --- 0 --- 0 0 + + + 0 + Společenské uznání 2019 0,003** ++ 0 0 0 0 0 0 0 0 2021 < 0,001*** 0 0 — 0 0 0 0 0 0 2009 < 0,001*** 0 0 0 0 ++ 0 0 0 0 Krása v přírodě nebo umění 2019 < 0,001*** 0 - 0 0 + + + 0 0 0 0 2021 < 0,001*** 0 + 0 0 + + + 0 0 0 0 2009 0,002** 0 0 0 --- 0 0 0 0 0 Svoboda Tabulka E.3: Přehled vztahů cílových hodnot a kategorií volnočasových aktivit v letech 2009, 2019 a 2021 (ženy) 100 - Informace, IT, komunikace a obecnosti, 200 - Humanitní aktivity, 300 - Literatura a jazyky, 400 - Domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství), 500 - Umění, 600 - Osobní aktivity, cestování, turismus a geografie, 700 - Sport a hry, 800 - Sociální aktivity, 900 - Virtuální realita a sociální aktivity ve virtuálním světě Hodnota Rok P 100 200 300 400 500 600 700 800 900 2019 < 0,001*** - 0 0 --- ++ 0 + 0 0 2021 < 0,001*** 0 ++ 0 --- + + + 0 0 0 0 2009 < 0,001*** 0 — 0 — — 0 + + + 0 + + + Štěstí 2019 0,016* 0 — 0 0 0 0 0 0 0 2021 < 0,001*** --- --- 0 0 0 + + + 0 + 0 2009 < 0,001*** 0 + + + 0 ++ - 0 0 0 - Věčný život (život po smrti), spása 2019 < 0,001*** 0 + + + 0 0 0 — 0 0 0 2021 < 0,001*** 0 + + + 0 0 0 0 --- 0 0 2009 < 0,001*** 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Vnitřní harmonie, soulad 2019 < 0,001*** — + 0 0 0 0 0 0 0 2021 < 0,001*** 0 0 — - 0 0 0 0 0 2009 < 0,001*** 0 0 0 --- 0 0 + + + + + + + Aktivní vzrušující život, zábava 2019 < 0,001*** ++ --- 0 --- 0 0 ++ 0 + + + 2021 < 0,001*** — --- --- --- + + + 0 + + + + + Život v dostatku (ekonomické zabezpečení) 2009 2019 < 0,001*** 0,012* 0 0 0 0 0 0 0 0 0 ++ 0 0 0 + 0 2021 < 0,001*** 0 --- 0 0 — + + + 0 0 0 Přijetí ostatními, pocit sounáležitosti 2019 2021 0,001** < 0,001*** 0 0 0 0 0 0 0 0 + 0 0 0 0 0 0 ++ 0 0 Zdraví 2019 < 0,001*** 0 --- 0 0 — 0 0 0 0 2021 < 0,001*** 0 --- 0 0 --- + 0 0 0 Národní bezpečnost 2019 2021 0,320 0,007** 0 0 0 + 0 0 __ 0 0 Bezpečnost rodiny 2019 2021 0,002** < 0,001*** 0 0 0 0 0 0 0 0 0 ++ 0 0 0 0 0 0 Tabulka E.4: Přehled vztahů instrumentálních hodnot a kategorií volnočasových aktivit v letech 2009, 2019 a 2021 (ženy) 100 - Informace, IT, komunikace a obecnosti, 200 - Humanitní aktivity, 300 - Literatura a jazyky, 400 - Domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství), 500 - Umění, 600 - Osobní aktivity, cestování, turismus a geografie, 700 - Sport a hry, 800 - Sociální aktivity, 900 - Virtuální realita a sociální aktivity ve virtuálním světě Hodnota Rok P 100 200 300 400 500 600 700 800 900 Citlivost 2009 < 0,001*** 0 + 0 0 0 0 0 0 — 2019 < 0,001*** — + + + - 0 + 0 0 + 0 Čestnost a pravdivost 2009 2019 < 0,001*** < 0,001*** 0 0 0 0 0 + 0 0 0 0 0 + + + 0 ++ 0 Dodržování závazků 2009 2019 < 0,001*** 0,010* 0 0 ++ 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 + 0 Nesmiřitelnost s nedostatky (svými nebo/i 2009 < 0,001*** 0 + 0 ++ — 0 0 0 0 druhých) 2019 0,027* + + + — 0 - 0 0 0 0 0 2009 < 0,001*** 0 0 0 0 0 0 0 0 + Nezávislost, samostatnost 2019 < 0,001*** 0 --- 0 0 0 0 + 0 0 2021 < 0,001*** 0 --- 0 0 0 0 + 0 0 2009 < 0,001*** 0 0 0 0 - 0 0 0 - Zodpovědnost, svědomitost 2019 < 0,001*** 0 + 0 0 - 0 0 0 0 2021 0,011* 0 0 - 0 0 0 0 0 0 2009 0,361 Odvaha zastávat své názory, asertivita 2019 2021 0,032* 0,448 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Optimismus 2009 2019 0,472 < 0,001*** 0 0 0 ___ + 0 0 0 0 Pevná vůle 2009 0,025* 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2019 0,021* 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Otevřenost, vstřícnost, ochota pochopit odlišné stanovisko 2009 2019 2021 < 0,001*** 0,011* < 0,001*** 0 0 0 0 ++ 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 + 0 0 0 0 + Přesnost, řád v činnosti 2009 2019 0,007** 0,481 0 0 0 0 0 0 0 0 — Racionálnost, schopnost logicky myslet 2009 2019 0,006** 0,003** 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 ++ 0 0 0 0 0 2009 0,002** 0 + 0 0 - 0 0 0 0 Disciplinovanost, sebeovládání 2019 0,001** - + 0 - 0 0 0 0 0 2021 0,003** 0 ++ 0 0 0 0 0 0 0 Trpělivost 2009 2019 < 0,001*** 0,004** 0 0 ++ 0 0 + + + 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Schopnost (úspěšnost v jednání), kompe- 2009 2019 0,206 0,019* 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Tabulka E.4: Přehled vztahů instrumentálních hodnot a kategorií volnočasových aktivit v letech 2009, 2019 a 2021 (ženy) 100 - Informace, IT, komunikace a obecnosti, 200 - Humanitní aktivity, 300 - Literatura a jazyky, 400 - Domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství), 500 - Umění, 600 - Osobní aktivity, cestování, turismus a geografie, 700 - Sport a hry, 800 - Sociální aktivity, 900 - Virtuální realita a sociální aktivity ve virtuálním světě Hodnota Rok P 100 200 300 400 500 600 700 800 900 2021 0,252 2009 < 0,001*** 0 + + + 0 0 0 0 — 0 --- Víra, schopnost důvěřovat 2019 < 0,001*** — + + + 0 0 0 0 0 0 0 2021 < 0,001*** - + + + 0 0 0 0 0 0 0 2009 0,001** 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Vychovanost (taktnost, zdvořilost) 2019 0,199 2021 0,009** 0 0 - 0 0 0 — 0 0 Vysoké nároky, požadavky vůči životu 2009 2019 0,005** 0,002** 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 + + + 0 0 0 0 0 2009 0,027* 0 — 0 - 0 0 0 0 0 Vzdělanost 2019 < 0,001*** 0 0 0 --- + 0 0 0 0 2021 0,006** + 0 0 - 0 0 0 0 0 Čistota (v morálním smyslu) 2019 2021 < 0,001*** < 0,001*** 0 0 + + + + + + 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Odpuštění 2021 < 0,001*** 0 + + + 0 0 0 0 — 0 0 Empatie 2021 < 0,001*** 0 + 0 0 0 0 — + ++ Laskavost 2021 < 0,001*** 0 0 — 0 0 0 0 + 0 Poslušnost, oddanost 2019 2021 0,063 0,142 Tvořivost 2019 < 0,001*** 0 0 0 0 + + + --- 0 0 0 2021 < 0,001*** 0 0 0 0 + + + — 0 0 0 Cílevědomost, ambice, ctižádostivost 2019 2021 < 0,001*** < 0,001*** + + + 0 __ 0 0 0 0 0 0 0 0 0 ++ 0 0 0 Odvaha, statečnost, vyhledávání dobro- 2019 < 0,001*** + --- 0 --- 0 0 + + + 0 + družství 2021 < 0,001*** 0 0 — 0 0 0 0 0 0 Spolupráce 2021 0,070 PŘÍLOHA F Kontingenční tabulky III —vztahy mezi hodnotami a aktivitami ve volném čase podle podprůměrných a nadprůměrných preferencí hodnot Vysvětlivky ke kontingenčním tabulkám: Veškeré výpočty v kontingenčních tabulkách jsou prováděny podle standardních vzorců pro výpočet % statistiky (Azen - Walker, 2021; Chráska, 2016; Sheskin, 2011). Doplněny jsou hodnoty standardních korigovaných reziduí (Azen — Walker, 2021, 59-60). Pro větší názornost je doplněno znaménkové schéma. Proměnná Význam proměnné nebo způsob výpočtu P pozorovaná četnost jevu O vypočtená teoreticky očekávaná hodnota Ltt; ■ Ltt j rt — 1 J " ZEny x1 vypočtená hodnota testového kritéria Xl] Oij Z vypočtená hodnota korigovaného standardního rezidua Pij-Oij yV(1~^%),(1 z^3,30 => +++ => významné na hladině 0,001 z^2,58 => ++ => významné na hladině 0,01 0 1,96 => + => významné na hladině 0,05 z schéma (z >-1,96) A (z < 1,96) => 0 => statisticky nevýznamné z<-l,96 => - => významné na hladině 0,05 z < -2,58 => -- => významné na hladině 0,01 z < -3,30 => --- => významné na hladině 0,001 409 Tabulka F.l: Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi preferencemi hodnoty „blaho národa" a preferencemi volnočasových aktivit podle kategorií v roce 2009 bez rozlišení a s rozlišením pohlaví. Xl = 40, &252(p=0,0000),xl = 21,2625(p=0,0065),X2Z = 3l,2952(p=0,0001),df = 8, ^2ní.(o,05;8) = 15'5073^L.(o,oi;8) = 20,0902. Cílová hodnota Preference hodnoty Preference hodnoty Preference hodnoty blaho národa (2009) (sumárně -x = 6,03, (7 = 2,54) (muži - x = 5,77, cr = 2,53) (ženy - i = 6,23, (7 = 2,53) Kategorie aktivit x Celkem < X >x Celkem x Celkem P 232 306 121 144 111 162 100 - Informace, IT, komunikace a obecnosti x2 z Význam 0,10 -0,44 0 0,08 0,44 0 538 0,11 -0,48 0 0,10 0,48 0 265 0,12 -0,46 0 0,08 0,46 0 273 P 31 113 14 40 17 73 200 - Humanitní aktivity x2 z Význam 16,58 -5,49 13,05 5,49 + + + 144 5,13 -3,14 4,56 3,14 ++ 54 11,45 -4,48 8,29 4,48 + + + 90 P 310 381 112 109 198 272 X2 0,10 0,08 691 0,61 0,54 221 0,00 0,00 470 300 - Literatura a jazyky z Význam 0,45 0 -0,45 0 1,11 0 -1,11 0 0,06 0 -0,06 0 P 721 996 279 348 442 648 400 - Domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství) x2 z Význam 1,64 -1,91 0 1,29 1,91 0 1717 0,88 -1,43 0 0,78 1,43 0 627 0,55 -1,09 0 0,40 1,09 0 1090 P 287 345 99 145 188 200 500 - Umění x2 z Význam 0,27 0,72 0 0,21 -0,72 0 632 2,19 -2,11 1,95 2,11 + 244 3,85 2,68 ++ 2,79 -2,68 388 P 916 1157 394 430 522 727 600 - Osobní aktivity, cestování, turismus x2 z 0,01 0,15 0,01 -0,15 2073 0,10 0,49 0,09 -0,49 824 0,01 -0,17 0,01 0,17 1249 a geografie Význam 0 0 0 0 0 0 P 734 889 359 363 375 526 700 - Sport a hry x2 z Význam 0,51 1,06 0 0,40 -1,06 0 1623 1,08 1,60 0 0,96 -1,60 0 722 0,03 -0,25 0 0,02 0,25 0 901 P 399 474 175 186 224 288 800 - Sociální aktivity x2 z Význam 0,55 1,04 0 0,43 -1,04 0 873 0,15 0,57 0 0,13 -0,57 0 361 0,37 0,84 0 0,27 -0,84 0 512 P 175 173 86 78 89 95 x2 3,08 2,42 348 1,00 0,89 164 1,78 1,29 184 900 - Virtuální realita a sociální aktivity ve z 2,39 -2,39 1,41 -1,41 1,78 -1,78 virtuálním světě Význam + - 0 0 0 0 Celkem 3805 4834 8639 1639 1843 3482 2166 2991 5157 Tabulka F.2: Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi preferencemi hodnoty „blaho národa" a preferencemi volnočasových aktivit podle kategorií v roce 2019 bez rozlišení a s rozlišením pohlaví. Xl = 45, U16(p=0,0000),xl = 22,9743(p=0,0034),X2Z = 37,4190(p=0,0000),df = 8, ^2ní.(o,05;8) = 15>5073>*L.(o,oi;8) = 20,0902. Cflová hodnota Preference hodnoty Preference hodnoty Preference hodnoty blaho národa (2019) (sumárně -x = 6,25, (7 = 2,48) (muži - i = 6,20, (7 = 2,55) (ženy - i = 6,30, (7 = 2,41) Kategorie aktivit x Celkem < X >x Celkem x Celkem P 790 767 390 362 400 405 100 - Informace, IT, komunikace a obecnosti X1 z Význam 0,20 0,68 0 0,20 -0,68 0 1557 0,17 -0,66 0 0,19 0,66 0 752 0,56 1,11 0 0,52 -1,11 0 805 P 192 303 94 113 98 190 X2 12,34 12,31 495 2,23 2,50 207 11,51 10,57 288 200 - Humanitní aktivity z Význam -5,08 5,08 + + + -2,23 2,23 + -4,81 4,81 + + + P 483 502 163 173 320 329 x2 0,16 0,16 985 1,25 1,41 336 0,28 0,26 649 300 - Literatura a jazyky z Význam -0,60 0 0,60 0 -1,70 0 1,70 0 0,78 0 -0,78 0 P 951 850 425 303 526 547 400 - Domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství) x2 z Význam 2,95 2,66 ++ 2,94 -2,66 1801 4,04 3,21 ++ 4,55 -3,21 728 0,30 0,83 0 0,28 -0,83 0 1073 P 444 535 160 175 284 360 500 - Umění x2 z Význam 4,13 -3,01 4,12 3,01 ++ 979 1,71 -1,98 1,92 1,98 + 335 1,90 -2,01 1,75 2,01 + 644 P 1051 1041 403 367 648 674 600 - Osobní aktivity, cestování, turismus x2 z 0,04 0,30 0,04 -0,30 2092 0,06 -0,38 0,06 0,38 770 0,37 0,94 0,34 -0,94 1322 a geografie Význam 0 0 0 0 0 0 P 813 734 396 349 417 385 700 - Sport a hry x2 z Význam 2,11 2,22 + 2,10 -2,22 1547 0,01 0,12 0 0,01 -0,12 0 745 2,86 2,51 + 2,63 -2,51 802 P 438 461 190 146 248 315 X2 0,27 0,27 899 0,82 0,92 336 1,71 1,57 563 800 - Sociální aktivity z Význam -0,77 0 0,77 0 1,37 0 -1,37 0 -1,90 0 1,90 0 P 250 231 126 97 124 134 900 - Virtuální realita a sociální aktivity ve X2 z 0,40 0,91 0,40 -0,91 481 0,53 1,09 0,60 -1,09 223 0,00 0,07 0,00 -0,07 258 virtuálním světě Význam 0 0 0 0 0 0 Celkem 5412 5424 10836 2347 2085 4432 3065 3339 6404 Tabulka F.3: Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi preferencemi hodnoty „kamarádství, přátelství" a preferencemi volnočasových aktivit podle kategorií v roce 2009 bez rozlišení a s rozlišením pohlaví. %l = 86,0039(^=0,0000),;^ = 52,9565(^=0,0000),%2Z = 52,8244(^=0,0000),^/ = 8, ^2ní.(o,05;8) = 15'5073^L.(o,oi;8) = 20,0902. Cílová hodnota Preference hodnoty Preference hodnoty Preference hodnoty kamarádství, přátelství (2009) (sumárně -x= 8,66, a= 1,69) (muži - i = 8,45, (7 = 1,76) (ženy - x= 8,82, a= 1,63) Kategorie aktivit < X >x Celkem x Celkem < X >x Celkem P 207 332 117 149 90 183 100 - Informace, IT, komunikace a obecnosti x2 z Význam 2,57 2,04 + 1,34 -2,04 539 0,41 0,87 0 0,29 -0,87 0 266 1,07 1,26 0 0,45 -1,26 0 273 P 75 70 38 17 37 53 200 - Humanitní aktivity x2 z Význam 12,73 4,44 + + + 6,66 -4,44 145 10,13 4,19 + + + 7,17 -4,19 55 4,06 2,42 + 1,70 -2,42 90 P 263 433 112 110 151 323 X2 2,38 1,25 696 4,33 3,07 222 0,84 0,35 474 300 - Literatura a jazyky z Význam 1,99 + -1,99 2,81 ++ -2,81 1,15 0 -1,15 0 P 689 1034 295 333 394 701 400 - Domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství) x2 z Význam 15,90 5,50 + + + 8,32 -5,50 1723 4,61 3,10 ++ 3,27 -3,10 628 15,23 5,24 + + + 6,39 -5,24 1095 P 182 452 82 163 100 289 500 - Umění x2 z Význam 5,89 -3,11 3,08 3,11 ++ 634 3,77 -2,63 2,67 2,63 ++ 245 1,96 -1,74 0 0,82 1,74 0 389 P 700 1384 335 492 365 892 600 - Osobní aktivity, cestování, turismus x2 z 0,36 -0,85 0,19 0,85 2084 0,18 -0,63 0,13 0,63 827 0,12 -0,47 0,05 0,47 1257 a geografie Význam 0 0 0 0 0 0 P 509 1129 279 450 230 679 700 - Sport a hry x2 z Význam 5,14 -3,11 2,69 3,11 ++ 1638 1,78 -1,96 1,26 1,96 + 729 5,59 -3,10 2,35 3,10 ++ 909 P 271 606 144 219 127 387 800 - Sociální aktivity x2 z Význam 3,05 -2,27 1,60 2,27 + 877 0,28 -0,73 0 0,20 0,73 0 363 4,11 -2,54 1,72 2,54 + 514 P 89 263 49 116 40 147 x2 8,43 4,41 352 5,50 3,90 165 4,23 1,78 187 900 - Virtuální realita a sociální aktivity ve z -3,66 3,66 -3,14 3,14 -2,50 2,50 virtuálním světě Význam --- + + + — ++ - + Celkem 2985 5703 8688 1451 2049 3500 1534 3654 5188 Tabulka F.4: Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi preferencemi hodnoty „kamarádství, přátelství" a preferencemi volnočasových aktivit podle kategorií v roce 2019 bez rozlišení a s rozlišením pohlaví. %l = 79,0214(^=0,0000),;^ = 39,6266(^=0,0000),xl = 52,9306(^=0,0000),^/ = 8, ^2ní.(o,05;8) = 15'5073^L.(o,oi;8) = 20,0902. Cílová hodnota Preference hodnoty Preference hodnoty Preference hodnoty kamarádství, přátelství (2019) (sumárně -x= 8,70, a= 1,72) (muži - i = 8,54, CT = 1,77) (ženy - x= 8,85, ct= 1,66) Kategorie aktivit < X >x Celkem x Celkem < X >x Celkem P 494 1063 268 484 226 579 100 - Informace, IT, komunikace a obecnosti X1 z Význam 2,52 2,04 + 1,06 -2,04 1557 4,00 2,65 ++ 1,84 -2,65 752 0,00 -0,05 0 0,00 0,05 0 805 P 175 320 74 133 101 187 X2 5,66 2,37 495 1,16 0,53 207 4,89 1,92 288 200 - Humanitní aktivity z Význam 2,90 ++ -2,90 1,33 0 -1,33 0 2,67 ++ -2,67 P 338 647 134 202 204 445 X2 7,60 3,19 985 7,40 3,41 336 2,48 0,97 649 300 - Literatura a jazyky z Význam 3,44 + + + -3,44 3,42 + + + -3,42 1,96 0 -1,96 0 P 601 1200 252 476 349 724 400 - Domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství) X2 z Význam 8,94 3,90 + + + 3,75 -3,90 1801 2,18 1,95 0 1,00 -1,95 0 728 7,28 3,49 + + + 2,85 -3,49 1073 P 260 719 98 237 162 482 500 - Umění X2 z Význam 2,95 -2,14 1,24 2,14 + 979 0,56 -0,94 0 0,26 0,94 0 335 2,06 -1,78 0 0,81 1,78 0 644 P 616 1476 222 548 394 928 600 - Osobní aktivity, cestování, turismus X2 z 0,01 -0,11 0,00 0,11 2092 1,80 -1,78 0,83 1,78 770 1,28 1,50 0,50 -1,50 1322 a geografie Význam 0 0 0 0 0 0 P 361 1186 194 551 167 635 700 - Sport a hry X2 z Význam 20,16 -5,78 8,45 5,78 + + + 1547 7,15 -3,54 3,30 3,54 + + + 745 15,31 -4,94 6,00 4,94 + + + 802 P 221 678 89 247 132 431 X2 7,48 3,14 899 2,72 1,25 336 4,43 1,74 563 800 - Sociální aktivity z Význam -3,40 3,40 + + + -2,07 2,07 + -2,60 2,60 ++ P 135 346 67 156 68 190 900 - Virtuální realita a sociální aktivity ve X2 z 0,35 -0,72 0,15 0,72 481 0,16 -0,49 0,07 0,49 223 0,30 -0,66 0,12 0,66 258 virtuálním světě Význam 0 0 0 0 0 0 Celkem 3201 7635 10836 1398 3034 4432 1803 4601 6404 Tabulka F.5: Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi preferencemi hodnoty „kamarádství, přátelství" a preferencemi volnočasových aktivit podle kategorií v roce 2021 bez rozlišení a s rozlišením pohlaví. %l = 85,2374(^=0,0000),;^ = 39,7396(^=0,0000),%2Z = 56,6687(^=0,0000),^ = 8, ^2ní.(o,05;8) = 15'5073^L.(o,oi;8) = 20,0902. Cílová hodnota kamarádství, přátelství (2021) Preference hodnoty (sumárně - x = 8,53, o = 1,76) Preference hodnoty (muži-x = 8,34, a = 1,83) Preference hodnoty (ženy-i = 8,71, a= 1,67) Kategorie aktivit < X >x Celkem x Celkem < X >x Celkem P 545 1229 319 497 226 732 100 - Informace, IT, komunikace a obecnosti x2 z Význam 0,35 0,76 0 0,15 -0,76 0 1774 0,01 0,13 0 0,01 -0,13 0 816 0,04 -0,23 0 0,01 0,23 0 958 P 193 448 100 163 93 285 200 - Humanitní aktivity x2 z Význam 0,01 0,09 0 0,00 -0,09 0 641 0,05 -0,29 0 0,03 0,29 0 263 0,08 0,33 0 0,03 -0,33 0 378 P 443 846 210 264 233 582 300 - Literatura a jazyky X2 z Význam 8,39 3,64 + + + 3,59 -3,64 1289 3,58 2,53 + 2,28 -2,53 474 7,52 3,32 + + + 2,36 -3,32 815 P 857 1587 438 541 419 1046 400 - Domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství) x2 z Význam 21,34 6,11 + + + 9,13 -6,11 2444 8,64 4,15 + + + 5,49 -4,15 979 13,59 4,68 + + + 4,27 -4,68 1465 P 268 853 122 267 146 586 500 - Umění x2 z Význam 13,67 -4,62 5,85 4,62 + + + 1121 5,66 -3,16 3,60 3,16 ++ 389 4,77 -2,63 1,50 2,63 ++ 732 P 728 1711 353 545 375 1166 600 - Osobní aktivity, cestování, turismus a geografie x2 z Význam 0,01 -0,12 0 0,00 0,12 0 2439 0,04 0,29 0 0,03 -0,29 0 898 0,13 0,45 0 0,04 -0,45 0 1541 P 541 1450 334 639 207 811 700 - Sport a hry x2 z Význam 5,13 -2,93 2,20 2,93 ++ 1991 5,19 -3,22 3,30 3,22 ++ 973 5,40 -2,85 1,69 2,85 ++ 1018 P 299 828 143 232 156 596 800 - Sociální aktivity x2 z Význam 4,40 -2,62 1,88 2,62 ++ 1127 0,05 -0,31 0 0,03 0,31 0 375 3,12 -2,13 0,98 2,13 + 752 P 132 417 83 156 49 261 900 - Virtuální realita a sociální aktivity ve virtuálním světě x2 z Význam 6,40 -3,09 2,74 3,09 ++ 549 1,06 -1,35 0 0,68 1,35 0 239 8,48 -3,41 2,66 3,41 + + + 310 Celkem 4006 9369 13375 2102 3304 5406 1904 6065 7969 Tabulka F.6: Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi preferencemi hodnoty „zralá láska" a preferencemi volnočasových aktivit podle kategorií v roce 2009 bez rozlišení a s rozlišením pohlaví. %l = 30,9492(p=0,0001),Xm = 12,UA5{p=0,1166),x2z = 5l,736O(p=O,0000),df = 8, 2L.(o,05;8) = 15>5073>*L.(o,oi;8) = 20,0902. Cílová hodnota zralá láska (2009) Preference hodnoty (sumárně - ^ = 9,01,(7=1,60) Preference hodnoty (muži-x = 8,80, a = 1,70) Preference hodnoty (ženy-i=9,18,<7= 1,51) Kategorie aktivit < X >x Celkem x Celkem < X >x Celkem P 130 409 76 190 54 219 100 - Informace, IT, komunikace a obecnosti X2 z Význam 0,09 0,36 0 0,03 -0,36 0 539 0,31 0,14 266 0,15 0,44 0 0,03 -0,44 0 273 P 28 117 17 38 11 79 X2 1,08 0,33 145 0,00 0,00 55 2,05 0,47 90 200 - Humanitní aktivity z Význam -1,20 0 1,20 0 ~ ~ -1,60 0 1,60 0 P 175 520 66 156 109 364 X2 0,85 0,26 695 0,04 0,02 222 4,61 1,07 473 300 - Literatura a jazyky z Význam 1,10 0 -1,10 0 ~ ~ 2,50 + -2,50 P 460 1260 197 431 263 829 400 - Domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství) X2 z Význam 7,78 3,56 + + + 2,39 -3,56 1720 0,17 0,08 628 16,45 5,07 + + + 3,80 -5,07 1092 P 110 522 51 194 59 328 500 - Umění X2 z Význam 9,94 -3,74 3,05 3,74 + + + 632 7,48 3,27 245 2,56 -1,84 0 0,59 1,84 0 387 P 501 1581 261 566 240 1015 600 - Osobní aktivity, cestování, turismus a geografie X2 z Význam 0,30 0,72 0 0,09 -0,72 0 2082 0,33 0,14 827 0,09 0,37 0 0,02 -0,37 0 1255 P 364 1269 232 497 132 772 700 - Sport a hry X2 z Význam 0,99 -1,26 0 0,30 1,26 0 1633 0,45 0,20 729 8,36 -3,53 1,93 3,53 + + + 904 P 183 693 114 249 69 444 X2 2,51 0,77 876 0,11 0,05 363 7,73 1,79 513 800 - Sociální aktivity z Význam -1,91 0 1,91 0 ~ ~ -3,25 3,25 ++ P 86 266 52 113 34 153 900 - Virtuální realita a sociální aktivity ve virtuálním světě X2 z Význam 0,13 0,43 0 0,04 -0,43 0 352 0,06 0,03 165 0,03 -0,21 0 0,01 0,21 0 187 Celkem 2037 6637 8674 1066 2434 3500 971 4203 5174 Tabulka F.7: Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi preferencemi hodnoty „zralá láska" a preferencemi volnočasových aktivit podle kategorií v roce 2019 bez rozlišení a s rozlišením pohlaví. %l = 61,5595(p=0,0000),xl = 23,0412^=0,0033),X\ = 38,729O(/>=0,0000),^/ = 8, ^2ní.(o,05;8) = 15'5073^L.(o,oi;8) = 20,0902. Cílová hodnota zralá láska (2019) Preference hodnoty (sumárně -x = 8,12, a = 2,24) Preference hodnoty (muži-i = 7,89, cr = 2,32) Preference hodnoty (ženy-i = 8,35, (7 = 2,14) Kategorie aktivit < X >x Celkem < X >x Celkem < X >x Celkem P 469 1088 279 473 190 615 100 - Informace, IT, komunikace a obecnosti x2 z Význam 14,83 4,81 + + + 5,00 -4,81 1557 2,82 2,26 + 1,43 -2,26 752 7,11 3,18 ++ 1,72 -3,18 805 P 94 401 56 151 38 250 200 - Humanitní aktivity x2 z Význam 7,62 -3,27 2,57 3,27 ++ 495 2,61 -2,03 1,32 2,03 + 207 5,80 -2,75 1,40 2,75 ++ 288 P 260 725 122 214 138 511 X2 0,54 0,18 985 0,76 0,38 336 1,09 0,26 649 300 - Literatura a jazyky z Význam 0,89 0 -0,89 0 1,11 0 -1,11 0 1,23 0 -1,23 0 P 516 1285 271 457 245 828 400 - Domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství) x2 z Význam 8,40 3,67 + + + 2,83 -3,67 1801 2,93 2,30 + 1,48 -2,30 728 6,29 3,06 ++ 1,52 -3,06 1073 P 211 768 103 232 108 536 500 - Umění x2 z Význam 5,22 -2,77 1.76 2.77 ++ 979 0,79 -1,13 0 0,40 1,13 0 335 2,39 -1,82 0 0,58 1,82 0 644 P SOS 1587 244 526 261 1061 600 - Osobní aktivity, cestování, turismus x2 z 0,97 -1,27 0,33 1,27 2092 0,80 -1,20 0,40 1,20 770 0,06 0,30 0,01 -0,30 1322 a geografie Význam 0 0 0 0 0 0 P 373 1174 248 497 125 677 700 - Sport a hry x2 z Význam 0,76 -1,09 0 0,26 1,09 0 1547 0,02 -0,17 0 0,01 0,17 0 745 6,18 -2,96 1,49 2,96 ++ 802 P 185 714 90 246 95 468 800 - Sociální aktivity x2 z Význam 7,68 -3,35 2,59 3,35 + + + 899 4,58 -2,73 2,31 2,73 ++ 336 1,93 -1,62 0 0,47 1,62 0 563 P 120 361 74 149 46 212 900 - Virtuální realita a sociální aktivity ve virtuálním světě x2 z Význam 0,01 -0,14 0 0,00 0,14 0 481 0,01 -0,12 0 0,00 0,12 0 223 0,35 -0,67 0 0,08 0,67 0 258 Celkem 2733 8103 10836 1487 2945 4432 1246 5158 6404 Tabulka F.8: Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi preferencemi hodnoty „zralá láska" a preferencemi volnočasových aktivit podle kategorií v roce 2021 bez rozlišení a s rozlišením pohlaví. x2 = 54,0460(^=0,0000),;^ = 19,7864(^=0,0112),^2 = 40, U30(p=0,0000),df = 8, ^2ní.(o,05;8) = 15>5073>*L.(o,oi;8) = 20,0902. Cílová hodnota Preference hodnoty Preference hodnoty Preference hodnoty zralá láska (2021) (sumárně -i =8,19, CT = 2,16) (muži - i = 7,92, CT = 2,26) (ženy - x = 8,44, CT = 2,03) Kategorie aktivit < X >x Celkem x Celkem < X >x Celkem P 570 1204 320 496 250 708 100 - Informace, IT, komunikace a obecnosti X2 z Význam 2,62 2,08 + 1,12 -2,08 1774 0,54 1,01 0 0,32 -1,01 0 816 0,59 0,94 0 0,20 -0,94 0 958 P 142 499 84 179 58 320 X2 13,23 5,68 641 2,27 1,37 263 13,77 4,55 378 200 - Humanitní aktivity z Význam -4,46 4,46 + + + -1,96 0 1,96 0 -4,39 4,39 + + + P 416 873 187 287 229 586 300 - Literatura a jazyky X2 z Význam 2,17 1,85 0 0,93 -1,85 0 1289 0,41 0,85 0 0,25 -0,85 0 474 3,44 2,26 + 1,14 -2,26 815 P 779 1665 374 605 405 1060 400 - Domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství) X2 z Význam 2,78 2,20 + 1,19 -2,20 2444 0,08 0,40 0 0,05 -0,40 0 979 4,57 2,73 ++ 1,51 -2,73 1465 P 277 844 115 274 162 570 500 - Umění X2 z Význam 10,55 -4,06 4,53 4,06 + + + 1121 6,75 -3,41 4,07 3,41 + + + 389 2,19 -1,79 0 0,72 1,79 0 732 P 742 1697 345 553 397 1144 600 - Osobní aktivity, cestování, turismus X2 z 0,13 0,47 0,05 -0,47 2439 0,14 0,53 0,09 -0,53 898 0,51 0,91 0,17 -0,91 1541 a geografie Význam 0 0 0 0 0 0 P 632 1359 384 589 248 770 700 - Sport a hry X2 z Význam 1,95 1,81 0 0,84 -1,81 0 1991 0,86 1,30 0 0,52 -1,30 0 973 0,10 -0,39 0 0,03 0,39 0 1018 P 302 825 130 245 172 580 800 - Sociální aktivity X2 z Význam 3,91 -2,47 1,68 2,47 + 1127 0,88 -1,23 0 0,53 1,23 0 375 1,19 -1,32 0 0,39 1,32 0 752 P 156 393 96 143 60 250 900 - Virtuální realita a sociální aktivity ve X2 z 0,47 -0,84 0,20 0,84 549 0,40 0,82 0,24 -0,82 239 3,78 -2,29 1,25 2,29 310 virtuálním světě Význam 0 0 0 0 - + Celkem 4016 9359 13375 2035 3371 5406 1981 5988 7969 Tabulka F.9: Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi preferencemi hodnoty „mír ve světě" a preferencemi volnočasových aktivit podle kategorií v roce 2009 bez rozlišení a s rozlišením pohlaví. %l = yi,2129{p=O,0W0),xl = 29,60M(p=0,0002),x2 = 17,2545(^=0,0276),^/ = 8, 2L.(o,05;8) = 15>5073>*L.(o,oi;8) = 20,0902. Cflová hodnota Preference hodnoty Preference hodnoty Preference hodnoty mír ve světě (2009) (sumárně -i = 7,82, cr = 2,39) (muži - i = 7,28, (7 = 2,55) (ženy - i =8,23, (7 = 2,17) Kategorie aktivit x Celkem < X >x Celkem x Celkem P 195 344 126 140 69 204 100 - Informace, IT, komunikace a obecnosti x2 z Význam 0,59 0,98 0 0,31 -0,98 0 539 1,06 1,42 0 0,80 -1,42 0 266 0,81 -1,09 0 0,32 1,09 0 273 P 32 113 10 45 22 68 200 - Humanitní aktivity x2 z Význam 6,27 -3,11 3,27 3,11 ++ 145 7,98 -3,78 6,08 3,78 + + + 55 0,44 -0,79 0 0,17 0,79 0 90 P 217 477 91 131 126 346 X2 1,79 0,93 694 0,26 0,20 222 0,37 0,14 472 300 - Literatura a jazyky z Význam -1,72 0 1,72 0 -0,69 0 0,69 0 -0,75 0 0,75 0 P 527 1195 244 384 283 811 400 - Domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství) x2 z Význam 6,65 -3,55 3,46 3,55 + + + 1722 2,78 -2,44 2,11 2,44 + 628 2,06 -1,91 0 0,81 1,91 0 1094 P 226 408 100 145 126 263 x2 0,37 0,19 634 0,33 0,25 245 2,45 0,96 389 500 - Umění z Význam 0,78 0 -0,78 0 -0,79 0 0,79 0 1,92 0 -1,92 0 P 721 1362 361 466 360 896 600 - Osobní aktivity, cestování, turismus x2 z 0,09 0,41 0,04 -0,41 2083 0,03 0,28 0,03 -0,28 827 0,11 0,44 0,04 -0,44 1256 a geografie Význam 0 0 0 0 0 0 P 591 1044 345 382 246 662 700 - Sport a hry x2 z Význam 1,74 1,80 0 0,90 -1,80 0 1635 3,01 2,59 ++ 2,29 -2,59 727 0,38 -0,80 0 0,15 0,80 0 908 P 315 561 154 209 161 352 800 - Sociální aktivity x2 z Význam 0,76 1,13 0 0,39 -1,13 0 876 0,05 -0,33 0 0,04 0,33 0 363 1,88 1,70 0 0,74 -1,70 0 513 P 148 204 81 84 67 120 900 - Virtuální realita a sociální aktivity ve x2 z 6,26 3,15 3,26 -3,15 352 1,31 1,56 1,00 -1,56 165 3,89 2,37 1,53 -2,37 187 virtuálním světě Význam ++ — 0 0 + - Celkem 2972 5708 8680 1512 1986 3498 1460 3722 5182 Tabulka F.10: Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi preferencemi hodnoty „mír ve světě" a preferencemi volnočasových aktivit podle kategorií v roce 2019 bez rozlišení a s rozlišením pohlaví. %l = 31,2996(p=0,0001),zl = 13,4627(p=0,0969),X2 = 13,7491(p=0,08S5),d/ = 8, X2krit.{Qfl5,%) = 15,5073,;^ (001;8) = 20,0902. Cflová hodnota mír ve světě (2019) Preference hodnoty (sumárně - x = 7,99, o = 2,31) Preference hodnoty (muži-i = 7,61, cr = 2,50) Preference hodnoty (ženy-i=8,35,<7 = 2,05) Kategorie aktivit x Celkem < X >x Celkem < x >x Celkem 100 - Informace, IT, komunikace a obecnosti P X1 z Význam 561 2,61 2,14 + 996 1,32 -2,14 1557 317 0,54 435 0,36 752 244 0,51 561 0,21 805 200 - Humanitní aktivity P X2 z Význam 132 7,19 -3,37 363 3,65 3,37 + + + 495 70 2,26 137 1,53 207 62 5,48 226 2,23 288 300 - Literatura a jazyky P x2 z Význam 336 0,06 0,32 0 649 0,03 -0,32 0 985 137 0,01 199 0,01 336 199 0,66 450 0,27 649 400 - Domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství) P x2 z Význam 602 0,03 -0,23 0 1199 0,01 0,23 0 1801 294 0,00 434 0,00 728 308 0,02 765 0,01 1073 500 - Umění P x2 z Význam 313 0,83 -1,17 0 666 0,42 1,17 0 979 123 1,16 212 0,79 335 190 0,07 454 0,03 644 600 - Osobní aktivity, cestování, turismus a geografie P x2 z Význam 673 1,37 -1,60 0 1419 0,70 1,60 0 2092 304 0,18 466 0,12 770 369 0,49 953 0,20 1322 700 - Sport a hry P x2 z Význam 557 2,54 2,11 + 990 1,29 -2,11 1547 309 0,19 436 0,13 745 248 1,08 554 0,44 802 800 - Sociální aktivity P X2 z Význam 283 1,27 -1,44 0 616 0,64 1,44 0 899 131 0,18 205 0,12 336 152 0,74 411 0,30 563 900 - Virtuální realita a sociální aktivity ve virtuálním světě P X2 z Význam 190 4,88 2,77 ++ 291 2,48 -2,77 481 108 3,51 115 2,38 223 82 0,71 176 0,29 258 Celkem 3647 7189 10836 1793 2639 4432 1854 4550 6404 Tabulka F.ll: Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi preferencemi hodnoty „moudrost" a preferencemi volnočasových aktivit podle kategorií v roce 2009 bez rozlišení a s rozlišením pohlaví. %l = 15,7375(p=0,0463),xl = l8,8927(^=0,0154),X\ = 6JUl{p=0,5601),df = 8, X2krit.{Qfl5,%) = 15'5073^L.(o,oi;8) = 20,0902. Cílová hodnota moudrost (2009) Preference hodnoty (sumárně - ^= 8,17,(7=1,78) Preference hodnoty (muži-i = 8,00, (7= 1,83) Preference hodnoty (ženy-i = 8,30, (7= 1,73) Kategorie aktivit < x >x Celkem < x >x Celkem x Celkem P 159 379 86 179 73 200 100 - Informace, IT, komunikace a obecnosti x2 z Význam 0,98 1,20 0 0,37 -1,20 0 538 0,07 0,33 0 0,03 -0,33 0 265 0,57 0,18 273 P 25 119 5 49 20 70 200 - Humanitní aktivity x2 z Význam 5,23 -2,71 1,97 2,71 ++ 144 8,50 -3,55 3,92 3,55 + + + 54 0,19 0,06 90 P 177 515 68 153 109 362 X2 0,77 0,29 692 0,04 0,02 221 0,34 0,11 471 300 - Literatura a jazyky z Význam -1,08 0 1,08 0 -0,26 0 0,26 0 ~ ~ P 497 1223 206 422 291 801 400 - Domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství) x2 z Význam 1,55 1,63 0 0,58 -1,63 0 1720 0,31 0,75 0 0,14 -0,75 0 628 2,10 0,68 1092 P 153 480 63 181 90 299 500 - Umění x2 z Význam 2,31 -1,85 0 0,87 1,85 0 633 2,54 -2,00 1,17 2,00 + 244 0,29 0,09 389 P 578 1503 279 548 299 955 600 - Osobní aktivity, cestování, turismus a geografie x2 z Význam 0,15 0,53 0 0,06 -0,53 0 2081 1,26 1,55 0 0,58 -1,55 0 827 0,21 0,07 1254 P 436 1197 227 498 209 699 700 - Sport a hry x2 z Význam 0,23 -0,63 0 0,09 0,63 0 1633 0,01 -0,15 0 0,01 0,15 0 725 0,79 0,26 908 P 245 628 112 249 133 379 800 - Sociální aktivity x2 z Význam 0,17 0,52 0 0,07 -0,52 0 873 0,03 -0,23 0 0,01 0,23 0 361 0,47 0,15 512 P 98 254 55 110 43 144 900 - Virtuální realita a sociální aktivity ve virtuálním světě x2 z Význam 0,03 0,22 0 0,01 -0,22 0 352 0,17 0,51 0 0,08 -0,51 0 165 0,17 0,05 187 Celkem 2368 6298 8666 1101 2389 3490 1267 3909 5176 Tabulka F.12: Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi preferencemi hodnoty „moudrost" a preferencemi volnočasových aktivit podle kategorií v roce 2019 bez rozlišení a s rozlišením pohlaví. %l=5&,3279(p=0,0000),zl = 18,6871(/>=0,0166),;tz2 = 39,9365 (p=0,0000),df = 8, 2L.(o,05;8) = 15>5073>*L.(o,oi;8) = 20>0902- Cílová hodnota Preference hodnoty Preference hodnoty Preference hodnoty moudrost (2019) (sumárně -JE = 8,11, tr = 1,88) (muži - i = 7,99, (7 = 1,95) (ženy - Jč = 8,21, tr = 1,81) Kategorie aktivit x Celkem < X >x Celkem x Celkem P 576 981 314 438 262 543 100 - Informace, IT, komunikace a obecnosti X1 z Význam 11,64 4,47 + + + 5,50 -4,47 1557 2,56 2,23 + 1,58 -2,23 752 6,22 3,14 ++ 2,41 -3,14 805 P 107 388 60 147 47 241 X2 16,94 8,01 495 4,56 2,81 207 13,85 5,36 288 200 - Humanitní aktivity z Význam -5,11 5,11 + + + -2,78 2,78 ++ -4,49 4,49 + + + P 334 651 134 202 200 449 300 - Literatura a jazyky x2 z Význam 1,01 1,28 0 0,48 -1,28 0 985 0,26 0,68 0 0,16 -0,68 0 336 1,97 1,74 0 0,76 -1,74 0 649 P 601 1200 281 447 320 753 400 - Domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství) x2 z Význam 0,91 1,27 0 0,43 -1,27 0 1801 0,04 0,27 0 0,02 -0,27 0 728 1,42 1,54 0 0,55 -1,54 0 1073 P 267 712 112 223 155 489 x2 7,10 3,36 979 1,96 1,21 335 3,40 1,31 644 500 - Umění z Význam -3,39 3,39 + + + -1,85 0 1,85 0 -2,29 2,29 + P 659 1433 287 483 372 950 600 - Osobní aktivity, cestování, turismus x2 z 0,23 -0,65 0,11 0,65 2092 0,16 -0,55 0,10 0,55 770 0,03 0,21 0,01 -0,21 1322 a geografie Význam 0 0 0 0 0 0 P 503 1044 299 446 204 598 700 - Sport a hry x2 z Význam 0,08 0,38 0 0,04 -0,38 0 1547 0,77 1,22 0 0,47 -1,22 0 745 1,75 -1,67 0 0,68 1,67 0 802 P 269 630 116 220 153 410 X2 1,32 0,63 899 1,16 0,72 336 0,11 0,04 563 800 - Sociální aktivity z Význam -1,46 0 1,46 0 -1,43 0 1,43 0 -0,40 0 0,40 0 P 162 319 88 135 74 184 900 - Virtuální realita a sociální aktivity ve X2 z 0,38 0,76 0,18 -0,76 481 0,10 0,41 0,06 -0,41 223 0,06 0,28 0,02 -0,28 258 virtuálním světě Význam 0 0 0 0 0 0 Celkem 3478 7358 10836 1691 2741 4432 1787 4617 6404 Tabulka F.13: Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi preferencemi hodnoty „moudrost" a preferencemi volnočasových aktivit podle kategorií v roce 2021 bez rozlišení a s rozlišením pohlaví. %l = 54,9186(^=0,0000),;^ = 27,3575(^=0,0006),%2Z = 35,9099(^=0,0000),^/ = 8, 2L.(o,05;8) = 15'5073^L.(o,oi;8) = 20,0902. Cílová hodnota moudrost (2021) Preference hodnoty (sumárně - i: = 7,92, (7 = 1,92) Preference hodnoty (muži-i = 7,78, a = 1,91) Preference hodnoty (ženy-i= 8,06, a= 1,92) Kategorie aktivit < X >x Celkem x Celkem < X >x Celkem P 608 1166 310 506 298 660 100 - Informace, IT, komunikace a obecnosti x2 z Význam 0,00 -0,09 0 0,00 0,09 0 1774 1,47 -1,71 0 1,01 1,71 0 816 0,34 0,75 0 0,15 -0,75 0 958 P 165 476 88 175 77 301 200 - Humanitní aktivity x2 z Význam 13,87 -4,71 7,26 4,71 + + + 641 3,38 -2,45 2,32 2,45 + 263 11,82 -4,21 5,08 4,21 + + + 378 P 449 840 189 285 260 555 300 - Literatura a jazyky X2 z Význam 0,08 0,37 0 0,04 -0,37 0 1289 0,08 -0,38 0 0,05 0,38 0 474 0,91 1,21 0 0,39 -1,21 0 815 P 942 1502 457 522 485 980 400 - Domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství) x2 z Význam 12,43 4,81 + + + 6,51 -4,81 2444 8,62 4,21 + + + 5,91 -4,21 979 4,50 2,81 ++ 1,94 -2,81 1465 P 332 789 142 247 190 542 500 - Umění x2 z Význam 7,35 -3,50 3,85 3,50 + + + 1121 1,68 -1,75 0 1,15 1,75 0 389 4,11 -2,54 1,77 2,54 + 732 P 852 1587 378 520 474 1067 600 - Osobní aktivity, cestování, turismus a geografie x2 z Význam 0,23 0,66 0 0,12 -0,66 0 2439 0,43 0,93 0 0,30 -0,93 0 898 0,25 0,66 0 0,11 -0,66 0 1541 P 702 1289 383 590 319 699 700 - Sport a hry x2 z Význam 0,47 0,91 0 0,24 -0,91 0 1991 0,42 -0,93 0 0,29 0,93 0 973 0,55 0,95 0 0,23 -0,95 0 1018 P 370 757 157 218 213 539 800 - Sociální aktivity x2 z Význam 0,77 -1,13 0 0,40 1,13 0 1127 0,13 0,48 0 0,09 -0,48 0 375 0,76 -1,09 0 0,33 1,09 0 752 P 176 373 96 143 80 230 900 - Virtuální realita a sociální aktivity ve virtuálním světě x2 z Význam 0,85 -1,16 0 0,44 1,16 0 549 0,02 -0,17 0 0,01 0,17 0 239 1,87 -1,67 0 0,80 1,67 0 310 Celkem 4596 8779 13375 2200 3206 5406 2396 5573 7969 Tabulka F. 14: Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi preferencemi hodnoty „péče o milované osoby" a preferencemi volnočasových aktivit podle kategorií v roce 2009 bez rozlišení a s rozlišením pohlaví. %l=2&,7973(p=0,0003),zl = U,64^{p=0,0664),X^ = 10,4900(p=0,2323),d/ = 8, X2krit.{0fl5.fi) = 15,5073,;^ (001;8) = 20,0902. Cflová hodnota péče o milované osoby (2009) Preference hodnoty (sumárně - ^= 8,81,(7=1,58) Preference hodnoty (muži-x = 8,48, a= 1,79) Preference hodnoty (ženy-i=9,07,<7= 1,35) Kategorie aktivit < x >x Celkem < x >x Celkem < x >x Celkem 100 - Informace, IT, komunikace a obecnosti P X1 z Význam 205 5,30 2,89 ++ 334 2,54 -2,89 539 117 0,83 149 0,56 266 88 2,81 185 1,04 273 200 - Humanitní aktivity P X2 z Význam 36 2,56 -1,96 109 1,23 1,96 + 145 19 0,47 36 0,32 55 17 2,18 73 0,80 90 300 - Literatura a jazyky P x2 z Význam 215 0,48 -0,88 0 481 0,23 0,88 0 696 83 0,51 139 0,34 222 132 0,14 342 0,05 474 400 - Domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství) P x2 z Význam 512 3,80 -2,65 1211 1,82 2,65 ++ 1723 237 1,12 391 0,76 628 275 1,39 820 0,51 1095 500 - Umění P x2 z Význam 206 0,00 0,06 0 428 0,00 -0,06 0 634 94 0,26 151 0,17 245 112 0,48 277 0,18 389 600 - Osobní aktivity, cestování, turismus a geografie P x2 z Význam 669 0,05 -0,32 0 1415 0,03 0,32 0 2084 333 0,01 494 0,00 827 336 0,03 921 0,01 1257 700 - Sport a hry P x2 z Význam 551 0,79 1,20 0 1087 0,38 -1,20 0 1638 305 0,36 424 0,24 729 246 0,00 663 0,00 909 800 - Sociální aktivity P X2 z Význam 279 0,09 -0,38 0 598 0,04 0,38 0 877 142 0,15 221 0,10 363 137 0,02 377 0,01 514 900 - Virtuální realita a sociální aktivity ve virtuálním světě P X2 z Význam 141 6,39 3,14 ++ 211 3,06 -3,14 352 85 5,02 80 3,40 165 56 0,62 131 0,23 187 Celkem 2814 5874 8688 1415 2085 3500 1399 3789 5188 Tabulka F.15: Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi preferencemi hodnoty „péče o milované osoby" a preferencemi volnočasových aktivit podle kategorií v roce 2019 bez rozlišení a s rozlišením pohlaví. Xl = 25,M3(p=0,0013),xl = 22,6133 (p=0,0039),X2Z = 3,4242(p=0,9050),df = 8, 2L.(o,05;8) = 15>5073>*L.(o,oi;8) = 20,0902. Cílová hodnota péče o milované osoby (2019) Preference hodnoty (sumárně -x = 8,77, a = 1,69) Preference hodnoty (muži-x = 8,49, a= 1,85) Preference hodnoty (ženy-i = 9,05, a = 1,47) Kategorie aktivit x Celkem < X >x Celkem < X >x Celkem P 530 1027 322 430 208 597 100 - Informace, IT, komunikace a obecnosti x2 z Význam 2,52 2,08 + 1,17 -2,08 1557 0,98 1,41 0 0,67 -1,41 0 752 0,00 0,00 805 P 180 315 103 104 77 211 200 - Humanitní aktivity x2 z Význam 3,28 2,25 + 1,53 -2,25 495 4,36 2,77 ++ 2,97 -2,77 207 0,12 0,04 288 P 310 675 142 194 168 481 300 - Literatura a jazyky X2 z Význam 0,03 -0,21 0 0,01 0,21 0 985 0,25 0,68 0 0,17 -0,68 0 336 0,01 0,00 649 P 560 1241 292 436 268 805 400 - Domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství) x2 z Význam 0,26 -0,68 0 0,12 0,68 0 1801 0,03 -0,25 0 0,02 0,25 0 728 0,23 0,08 1073 P 305 674 139 196 166 478 500 - Umění x2 z Význam 0,12 -0,44 0 0,06 0,44 0 979 0,08 0,38 0 0,05 -0,38 0 335 0,00 0,00 644 P 630 1462 289 481 341 981 600 - Osobní aktivity, cestování, turismus x2 z 1,81 -1,81 0,84 1,81 2092 1,70 -1,86 1,16 1,86 770 0,00 0,00 1322 a geografie Význam 0 0 0 0 P 509 1038 291 454 218 584 700 - Sport a hry x2 z Význam 0,62 1,03 0 0,29 -1,03 0 1547 0,39 -0,89 0 0,27 0,89 0 745 0,67 0,23 802 P 245 654 114 222 131 432 800 - Sociální aktivity x2 z Význam 5,78 -3,04 2,69 3,04 ++ 899 3,61 -2,56 2,46 2,56 + 336 1,31 0,45 563 P 174 307 104 119 70 188 900 - Virtuální realita a sociální aktivity ve virtuálním světě x2 z Význam 2,93 2,12 + 1,37 -2,12 481 2,06 1,91 0 1,40 -1,91 0 223 0,20 0,07 258 Celkem 3443 7393 10836 1796 2636 4432 1647 4757 6404 Tabulka F. 16: Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi preferencemi hodnoty „pocit osobní jistoty" a preferencemi volnočasových aktivit podle kategorií v roce 2009 bez rozlišení a s rozlišením pohlaví. Xl = 23,1647(^=0,0032),;^ = 10,2353(p=0,24S9),^2 = 23,0545 (p=0,0033),^/ = 8, X2krit.{0fl5^ = 15>5073>*L.(o,oi;8) = 20,0902. Cflová hodnota pocit osobní jistoty (2009) Preference hodnoty (sumárně - x = 8,32, o = 1,78) Preference hodnoty (muži-x = 8,01, a = 1,90) Preference hodnoty (ženy-i = 8,57, a= 1,65) Kategorie aktivit < x >x Celkem x Celkem < X >x Celkem P 132 406 80 185 52 221 100 - Informace, IT, komunikace a obecnosti X1 z Význam 0,00 -0,01 0 0,00 0,01 0 538 0,37 0,17 265 0,01 -0,12 0 0,00 0,12 0 273 P 55 90 25 30 30 60 X2 10,59 3,44 145 2,95 1,41 55 9,12 2,19 90 200 - Humanitní aktivity z Význam 3,78 + + + -3,78 ~ ~ 3,39 + + + -3,39 P 169 526 76 145 93 381 x2 0,01 0,00 695 0,30 0,14 221 0,02 0,00 474 300 - Literatura a jazyky z Význam -0,15 0 0,15 0 ~ ~ 0,17 0 -0,17 0 P 432 1288 200 425 232 863 400 - Domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství) x2 z Význam 0,23 0,62 0 0,07 -0,62 0 1720 0,02 0,01 625 1,95 1,75 0 0,47 -1,75 0 1095 P 155 477 75 168 80 309 500 - Umění x2 z Význam 0,00 -0,01 0 0,00 0,01 0 632 0,16 0,07 243 0,31 0,64 0 0,07 -0,64 0 389 P 511 1571 276 549 235 1022 600 - Osobní aktivity, cestování, turismus a geografie x2 z Význam 0,00 -0,00 0 0,00 0,00 0 2082 0,34 0,16 825 0,26 -0,66 0 0,06 0,66 0 1257 P 355 1281 213 514 142 767 700 - Sport a hry x2 z Význam 5,40 -2,97 1,76 2,97 ++ 1636 2,03 0,97 727 6,48 -3,12 1,55 3,12 ++ 909 P 230 645 125 236 105 409 X2 1,08 0,35 875 0,60 0,29 361 0,32 0,08 514 800 - Sociální aktivity z Význam 1,26 0 -1,26 0 ~ ~ 0,66 0 -0,66 0 P 90 261 56 108 34 153 900 - Virtuální realita a sociální aktivity ve virtuálním světě X2 z Význam 0,17 0,49 0 0,06 -0,49 0 351 0,17 0,08 164 0,13 -0,41 0 0,03 0,41 0 187 Celkem 2129 6545 8674 1126 2360 3486 1003 4185 5188 Tabulka F. 17: Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi preferencemi hodnoty „pocit osobní jistoty" a preferencemi volnočasových aktivit podle kategorií v roce 2019 bez rozlišení a s rozlišením pohlaví. Xl = 21,&377(p=0,0052),xl = 22,0655(p=0,0048),x2 = 13,2515(p=0,1035),df = 8, X2krit.{0fl5^ = 15,5073,;^ (001;8) = 20,0902. Cílová hodnota pocit osobní jistoty (2019) Preference hodnoty (sumárně - i = 8,06, (7=1,92) Preference hodnoty (muži-x = 7,84, a= 1,94) Preference hodnoty (ženy-i = 8,27, a = 1,89) Kategorie aktivit x Celkem < X >x Celkem < X >x Celkem P 602 955 345 407 257 548 100 - Informace, IT, komunikace a obecnosti x2 z Význam 0,59 1,05 0 0,35 -1,05 0 1557 3,22 2,58 + 2,30 -2,58 752 1,65 0,87 805 P 216 279 103 104 113 175 200 - Humanitní aktivity x2 z Význam 5,01 2,90 ++ 3,00 -2,90 495 3,27 2,42 + 2,33 -2,42 207 1,80 0,95 288 P 399 586 153 183 246 403 X2 2,41 1,45 985 1,22 0,87 336 2,06 1,09 649 300 - Literatura a jazyky z Význam 2,06 + -2,06 1,50 0 -1,50 0 ~ ~ P 675 1126 288 440 387 686 400 - Domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství) x2 z Význam 0,00 0,00 0 0,00 -0,00 0 1801 0,76 -1,25 0 0,55 1,25 0 728 0,68 0,36 1073 P 380 599 147 188 233 411 500 - Umění x2 z Význam 0,47 0,91 0 0,28 -0,91 0 979 0,40 0,86 0 0,29 -0,86 0 335 0,47 0,25 644 P 751 1341 301 469 450 872 600 - Osobní aktivity, cestování, turismus x2 z 1,39 -1,66 0,83 1,66 2092 1,21 -1,59 0,87 1,59 770 0,11 0,06 1322 a geografie Význam 0 0 0 0 P 556 991 293 452 263 539 700 - Sport a hry x2 z Význam 0,97 -1,35 0 0,58 1,35 0 1547 0,97 -1,41 0 0,69 1,41 0 745 0,75 0,39 802 P 307 592 124 212 183 380 800 - Sociální aktivity x2 z Význam 2,66 -2,15 1,59 2,15 + 899 1,82 -1,84 0 1,30 1,84 0 336 0,71 0,37 563 P 175 306 92 131 83 175 900 - Virtuální realita a sociální aktivity ve virtuálním světě x2 z Význam 0,15 -0,51 0 0,09 0,51 0 481 0,01 -0,12 0 0,01 0,12 0 223 0,44 0,23 258 Celkem 4061 6775 10836 1846 2586 4432 2215 4189 6404 Tabulka F.18: Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi preferencemi hodnoty „potěšení, život plný radosti" a preferencemi volnočasových aktivit podle kategorií v roce 2009 bez rozlišení a s rozlišením pohlaví. %l = 63, l&53(p=0,0000),Xm = 19,915l(p=0,0104),X2Z = 52,0130(p=0,0000),df = 8, ^2ní.(o,05;8) = 15'5073^L.(o,oi;8) = 20,0902. Cflová hodnota Preference hodnoty Preference hodnoty Preference hodnoty potěšení, život plný radostí (2009) (sumárně -i = 7,91, a = 2,05) (muži - i = 7,73, (7 = 2,11) (ženy - i = 8,04, (7 = 1,99) Kategorie aktivit x Celkem < X >x Celkem x Celkem P 178 360 89 176 89 184 100 - Informace, IT, komunikace a obecnosti X1 z Význam 0,32 -0,72 0 0,17 0,72 0 538 0,43 -0,86 0 0,24 0,86 0 265 0,07 -0,33 0 0,03 0,33 0 273 P 74 71 27 28 47 43 X2 11,45 6,04 145 2,61 1,47 55 9,39 4,74 90 200 - Humanitní aktivity z Význam 4,22 + + + -4,22 2,04 + -2,04 3,79 + + + -3,79 P 273 422 98 123 175 299 x2 4,56 2,40 695 4,26 2,40 221 1,63 0,82 474 300 - Literatura a jazyky z Význam 2,75 ++ -2,75 2,67 ++ -2,67 1,65 0 -1,65 0 P 641 1080 232 394 409 686 400 - Domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství) x2 z Význam 3,70 2,66 ++ 1,95 -2,66 1721 0,19 0,61 0 0,11 -0,61 0 626 4,80 3,02 ++ 2,42 -3,02 1095 P 236 396 92 151 144 245 500 - Umění x2 z Význam 1,46 1,55 0 0,77 -1,55 0 632 0,23 0,62 0 0,13 -0,62 0 243 1,42 1,52 0 0,72 -1,52 0 389 P 696 1387 293 533 403 854 600 - Osobní aktivity, cestování, turismus x2 z 0,74 -1,22 0,39 1,22 2083 0,07 -0,37 0,04 0,37 826 0,80 -1,26 0,40 1,26 1257 a geografie Význam 0 0 0 0 0 0 P 508 1128 246 481 262 647 700 - Sport a hry x2 z Význam 5,70 -3,28 3,01 3,28 ++ 1636 0,95 -1,37 0 0,54 1,37 0 727 5,98 -3,30 3,02 3,30 + + + 909 P 308 567 135 226 173 341 X2 0,12 0,06 875 0,19 0,11 361 0,00 0,00 514 800 - Sociální aktivity z Význam 0,45 0 -0,45 0 0,58 0 -0,58 0 0,07 0 -0,07 0 P 81 270 44 120 37 150 900 - Virtuální realita a sociální aktivity ve X2 z 13,32 -4,60 7,02 4,60 351 3,84 -2,51 2,16 2,51 164 10,52 -4,05 5,31 4,05 187 virtuálním světě Význam --- + + + - + --- + + + Celkem 2995 5681 8676 1256 2232 3488 1739 3449 5188 Tabulka F.19: Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi preferencemi hodnoty „potěšení, život plný radosti" a preferencemi volnočasových aktivit podle kategorií v roce 2019 bez rozlišení a s rozlišením pohlaví. %l = 1V7,5n0(p=0,0000),zl = 57,6037(^=0,0000),X\ = 70,2312(^=0,0000),^ = 8, ^2ní.(o,05;8) = 15>5073>*L.(o,oi;8) = 20,0902. Cílová hodnota potěšení, život plný radosti (2019) Preference hodnoty (sumárně - x = 7,36, a = 2,23) Preference hodnoty (muži -x = 7,26, a = 2,23) Preference hodnoty (ženy-i = 7,45, (7 = 2,23) Kategorie aktivit < X >x Celkem x Celkem < X >x Celkem P 605 952 327 425 278 527 100 - Informace, IT, komunikace a obecnosti x2 z Význam 0,44 0,91 0 0,27 -0,91 0 1557 0,04 0,28 0 0,03 -0,28 0 752 0,02 0,21 0 0,01 -0,21 0 805 P 257 238 112 95 145 143 200 - Humanitní aktivity x2 z Význam 26,02 6,62 + + + 15,83 -6,62 495 5,90 3,30 ++ 4,46 -3,30 207 21,91 5,91 + + + 11,40 -5,91 288 P 438 547 178 158 260 389 X2 11,51 7,00 985 7,73 5,84 336 6,49 3,37 649 300 - Literatura a jazyky z Význam 4,51 + + + -4,51 3,83 + + + -3,83 3,31 + + + -3,31 P 732 1069 334 394 398 675 400 - Domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství) x2 z Význam 3,80 2,71 ++ 2,31 -2,71 1801 1,38 1,70 0 1,04 -1,70 0 728 2,60 2,18 + 1,35 -2,18 1073 P 347 632 135 200 212 432 500 - Umění x2 z Význam 1,46 -1,61 0 0,89 1,61 0 979 0,58 -1,05 0 0,44 1,05 0 335 0,32 -0,73 0 0,16 0,73 0 644 P 767 1325 346 424 421 901 600 - Osobní aktivity, cestování, turismus a geografie x2 z Význam 0,74 -1,21 0 0,45 1,21 0 2092 0,65 1,18 0 0,49 -1,18 0 770 2,17 -2,04 1,13 2,04 + 1322 P 489 1058 250 495 239 563 700 - Sport a hry x2 z Význam 15,77 -5,44 9,59 5,44 + + + 1547 15,53 -5,72 11,73 5,72 + + + 745 4,56 -2,82 2,37 2,82 ++ 802 P 309 590 136 200 173 390 800 - Sociální aktivity x2 z Význam 2,82 -2,23 1,72 2,23 + 899 0,51 -0,98 0 0,38 0,98 0 336 2,00 -1,82 0 1,04 1,82 0 563 P 154 327 89 134 65 193 900 - Virtuální realita a sociální aktivity ve virtuálním světě x2 z Význam 4,28 -2,68 2,60 2,68 ++ 481 0,50 -0,96 0 0,38 0,96 0 223 6,13 -3,12 3,19 3,12 ++ 258 Celkem 4098 6738 10836 1907 2525 4432 2191 4213 6404 Tabulka F.20: Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi preferencemi hodnoty „potěšení, život plný radosti" a preferencemi volnočasových aktivit podle kategorií v roce 2021 bez rozlišení a s rozlišením pohlaví. x2 = 47,0940(p=0,0000),Xm = 19, &216(p=0,0110),%2Z = 42,9955(p=0,0000),df = 8, ^2ní.(o,05;8) = 15>5073>*L.(o,oi;8) = 20,0902. Cílová hodnota Preference hodnoty Preference hodnoty Preference hodnoty potěšení, život plný radosti (2021) (sumárně -x= 8,03, a= 1,88) (muži - i = 7,83,(7 = 1,90) (ženy - x= 8,21, a= 1,84) Kategorie aktivit < x >x Celkem x Celkem < X >x Celkem P 670 1104 325 491 345 613 100 - Informace, IT, komunikace a obecnosti X2 z Význam 3,49 2,49 + 1,89 -2,49 1774 0,13 -0,51 0 0,09 0,51 0 816 6,46 3,27 ++ 2,96 -3,27 958 P 230 411 112 151 118 260 X2 0,10 0,05 641 0,24 0,17 263 0,00 0,00 378 200 - Humanitní aktivity z Význam 0,40 0 -0,40 0 0,66 0 -0,66 0 -0,08 0 0,08 0 P 500 789 205 269 295 520 x2 4,89 2,65 1289 0,79 0,54 474 5,95 2,72 815 300 - Literatura a jazyky z Význam 2,89 ++ -2,89 1,21 0 -1,21 0 3,11 ++ -3,11 P 938 1506 446 533 492 973 400 - Domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství) x2 z Význam 7,30 3,71 + + + 3,95 -3,71 2444 5,82 3,46 + + + 3,99 -3,46 979 2,21 1,98 + 1,01 -1,98 1465 P 372 749 145 244 227 505 500 - Umění x2 z Význam 1,22 -1,43 0 0,66 1,43 0 1121 1,08 -1,40 0 0,74 1,40 0 389 0,04 -0,24 0 0,02 0,24 0 732 P 793 1646 358 540 435 1106 600 - Osobní aktivity, cestování, turismus x2 z 4,79 -3,01 2,59 3,01 2439 0,13 -0,52 0,09 0,52 898 4,96 -3,00 2,27 3,00 1541 a geografie Význam — ++ 0 0 — ++ P 645 1346 374 599 271 747 700 - Sport a hry x2 z Význam 4,27 -2,78 2,31 2,78 ++ 1991 1,16 -1,54 0 0,79 1,54 0 973 7,43 -3,52 3,40 3,52 + + + 1018 P 388 739 150 225 238 514 800 - Sociální aktivity X2 z Význam 0,16 -0,52 0 0,09 0,52 0 1127 0,04 -0,26 0 0,03 0,26 0 375 0,01 0,15 0 0,01 -0,15 0 752 P 164 385 82 157 82 228 900 - Virtuální realita a sociální aktivity ve X2 z 4,34 -2,64 2,35 2,64 549 2,36 -2,04 1,61 2,04 239 2,43 -1,92 1,11 1,92 310 virtuálním světě Význam — ++ - + 0 0 Celkem 4700 8675 13375 2197 3209 5406 2503 5466 7969 Tabulka F.21: Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi preferencemi hodnoty „prospěšný život" a preferencemi volnočasových aktivit podle kategorií v roce 2009 bez rozlišení a s rozlišením pohlaví. %l =5A94Q(p=0,7037),zl = 9,670S{p=0,2889),X2 = 3,29O7(p=0,9i4S),d/ = 8, ^2nř.(o,05;8) = 15>5073>*L.(o,oi;8) = 20,0902. Cflová hodnota prospěšný život (2009) Preference hodnoty (sumárně - x = 7,74, a = 2,00) Preference hodnoty (muži-x = 7,55, cr = 2,09) Preference hodnoty (ženy-x = 7,89, a= 1,91) Kategorie aktivit x Celkem < X >x Celkem < i >x Celkem 100 - Informace, IT, komunikace a obecnosti P x2 z Význam 191 0,06 347 0,04 538 101 0,40 165 0,27 266 90 0,00 182 0,00 272 200 - Humanitní aktivity P x2 z Význam 59 0,83 86 0,47 145 25 0,34 30 0,23 55 34 0,55 56 0,27 90 300 - Literatura a jazyky P X2 z Význam 260 0,30 435 0,17 695 103 1,96 119 1,33 222 157 0,00 316 0,00 473 400 - Domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství) P x2 z Význam 632 0,15 1089 0,09 1721 253 0,00 375 0,00 628 379 0,65 714 0,32 1093 500 - Umění P x2 z Význam 210 1,61 424 0,91 634 87 1,46 158 0,99 245 123 0,32 266 0,16 389 600 - Osobní aktivity, cestování, turismus a geografie P x2 z Význam 752 0,00 1331 0,00 2083 342 0,18 485 0,12 827 410 0,15 846 0,07 1256 700 - Sport a hry P x2 z Význam 581 0,15 1052 0,08 1633 287 0,16 440 0,11 727 294 0,18 612 0,09 906 800 - Sociální aktivity P x2 z Význam 318 0,00 559 0,00 877 141 0,22 222 0,15 363 177 0,21 337 0,10 514 900 - Virtuální realita a sociální aktivity ve virtuálním světě P x2 z Význam 134 0,40 217 0,23 351 75 1,03 90 0,70 165 59 0,13 127 0,07 186 Celkem 3137 5540 8677 1414 2084 3498 1723 3456 5179 Tabulka F.22: Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi preferencemi hodnoty „prospěšný život" a preferencemi volnočasových aktivit podle kategorií v roce 2019 bez rozlišení a s rozlišením pohlaví. %l = 32,0604(^=0,0001),;^ = 16,3432(^=0,0377),X2Z = 34,9086(^=0,0000),^/ = 8, ^2ní.(o,05;8) = 15>5073>*L.(o,oi;8) = 20,0902. Cflová hodnota Preference hodnoty Preference hodnoty Preference hodnoty prospěšný život (2019) (sumárně -x = 7,15, (7 = 2,22) (muži - i = 7,15, (7 = 2,18) (ženy - x = 7,14, (7 = 2,27) Kategorie aktivit x Celkem < X >x Celkem x Celkem P 601 956 286 466 315 490 100 - Informace, IT, komunikace a obecnosti X1 z Význam 2,86 2,28 + 1,61 -2,28 1557 0,14 0,51 0 0,08 -0,51 0 752 3,51 2,49 + 1,91 -2,49 805 P 144 351 75 132 69 219 X2 6,61 3,72 495 0,05 0,03 207 10,36 5,63 288 200 - Humanitní aktivity z Význam -3,29 3,29 ++ -0,30 0 0,30 0 -4,09 4,09 + + + P 367 618 144 192 223 426 300 - Literatura a jazyky x2 z Význam 0,41 0,84 0 0,23 -0,84 0 985 2,88 2,23 + 1,71 -2,23 336 0,13 -0,48 0 0,07 0,48 0 649 P 670 1131 278 450 392 681 400 - Domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství) x2 z Význam 0,69 1,14 0 0,39 -1,14 0 1801 0,19 0,60 0 0,11 -0,60 0 728 0,53 0,99 0 0,29 -0,99 0 1073 P 327 652 117 218 210 434 500 - Umění x2 z Význam 1,87 -1,79 0 1,06 1,79 0 979 0,47 -0,90 0 0,28 0,90 0 335 1,24 -1,46 0 0,67 1,46 0 644 P 798 1294 299 471 499 823 600 - Osobní aktivity, cestování, turismus x2 z 2,60 2,25 1,47 -2,25 2092 0,55 1,03 0,32 -1,03 770 2,41 2,16 1,31 -2,16 1322 a geografie Význam + - 0 0 + - P 527 1020 239 506 288 514 700 - Sport a hry x2 z Význam 1,65 -1,74 0 0,93 1,74 0 1547 5,26 -3,17 3,12 3,17 ++ 745 0,11 0,44 0 0,06 -0,44 0 802 P 290 609 121 215 169 394 X2 3,55 2,00 899 0,13 0,08 336 4,31 2,34 563 800 - Sociální aktivity z Význam -2,46 2,46 + -0,47 0 0,47 0 -2,70 2,70 ++ P 180 301 90 133 90 168 900 - Virtuální realita a sociální aktivity ve X2 z 0,26 0,65 0,15 -0,65 481 0,60 1,00 0,35 -1,00 223 0,01 -0,11 0,00 0,11 258 virtuálním světě Význam 0 0 0 0 0 0 Celkem 3904 6932 10836 1649 2783 4432 2255 4149 6404 Tabulka F.23: Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi preferencemi hodnoty „rovnost příležitostí (sociální rovnost)" a preferencemi volnočasových aktivit podle kategorií v roce 2009 bez rozlišení a s rozlišením pohlaví. %l = I2,4625(p=0,1317),xi = 10,0547 (p=0,2612),X2Z = 21,4964(p=0,0059),df = 8, X2krit.{Qfl5,%) = 15,5073,;^ (001;8) = 20,0902. Cflová hodnota Preference hodnoty Preference hodnoty Preference hodnoty rovnost příležitostí (sociální rovnost) (2009) (sumárně - x = 6,82, a = 2,26) (muži - i = 6,58, (7 = 2,31) (ženy - i = 7,01, cr = 2,20) Kategorie aktivit < i >x Celkem x Celkem < X >x Celkem P 216 320 121 144 95 176 x2 0,42 0,31 536 0,06 0,05 265 1,09 0,70 271 100 - Informace, IT, komunikace a obecnosti z Význam -1,38 0 1,38 0 P 70 75 27 28 43 47 x2 1,30 0,95 145 0,07 0,06 55 1,77 1,13 90 200 - Humanitní aktivity z Význam 1,72 0 -1,72 0 P 294 395 113 107 181 288 X2 0,05 0,04 689 1,02 0,90 220 0,02 0,01 469 300 - Literatura a jazyky z Význam ~ ~ ~ ~ -0,20 0 0,20 0 P 716 999 284 342 432 657 400 - Domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství) x2 z Význam 0,06 0,04 1715 0,24 0,21 626 0,12 0,49 0 0,07 -0,49 0 1089 P 296 335 110 133 186 202 x2 3,43 2,50 631 0,11 0,09 243 7,90 5,05 388 500 - Umění z Význam 3,74 + + + -3,74 P 862 1209 398 427 464 782 600 - Osobní aktivity, cestování, turismus x2 z 0,12 0,09 2071 0,42 0,37 825 1,02 -1,48 0,65 1,48 1246 a geografie Význam 0 0 P 658 970 321 404 337 566 x2 1,12 0,82 1628 0,91 0,80 725 0,67 0,43 903 700 - Sport a hry z Význam -1,16 0 1,16 0 P 369 504 164 199 205 305 800 - Sociální aktivity x2 z Význam 0,00 0,00 873 0,18 0,16 363 0,18 0,57 0 0,11 -0,57 0 510 P 158 193 90 74 68 119 x2 0,70 0,51 351 2,35 2,06 164 0,34 0,22 187 900 - Virtuální realita a sociální aktivity ve z _ _ _ _ -0,76 0,76 virtuálním světě Význam 0 0 Celkem 3639 5000 8639 1628 1858 3486 2011 3142 5153 Tabulka F.24: Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi preferencemi hodnoty „rovnost příležitostí (sociální rovnost)" a preferencemi vol-nočasových aktivit podle kategorií v roce 2019 bez rozlišení a s rozlišením pohlaví. zl=5,7SM(p=0,6718),zl = &,5942(p=0,3777),z* = 5,2639 (p=0,7290),^/ = 8, 2L.(o,05;8) = 15'5073^L.(o,oi;8) = 20,0902. Cflová hodnota rovnost příležitostí (sociální rovnost) (2019) Preference hodnoty (sumárně -.ř = 6,71,(7 = 2,25) Preference hodnoty (muži - x = 6,56, a = 2,26) Preference hodnoty (ženy -x = 6,85, (7 = 2,23) Kategorie aktivit x Celkem < X >x Celkem < x >x Celkem 100 - Informace, IT, komunikace a obecnosti P X1 z Význam 695 0,08 862 0,07 1557 349 1,87 403 1,86 752 346 0,28 459 0,20 805 200 - Humanitní aktivity P X2 z Význam 229 0,14 266 0,12 495 104 0,00 103 0,00 207 125 0,18 163 0,13 288 300 - Literatura a jazyky P x2 z Význam 438 0,09 547 0,08 985 164 0,08 172 0,08 336 274 0,03 375 0,02 649 400 - Domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství) P x2 z Význam 823 0,13 978 0,11 1801 362 0,01 366 0,01 728 461 0,36 612 0,26 1073 500 - Umění P x2 z Význam 436 0,07 543 0,06 979 176 0,46 159 0,45 335 260 0,31 384 0,22 644 600 - Osobní aktivity, cestování, turismus a geografie P x2 z Význam 947 0,01 1145 0,01 2092 399 0,55 371 0,55 770 548 0,04 774 0,03 1322 700 - Sport a hry P x2 z Význam 727 1,21 820 0,99 1547 384 0,39 361 0,39 745 343 0,18 459 0,13 802 800 - Sociální aktivity P X2 z Význam 391 0,53 508 0,43 899 173 0,16 163 0,16 336 218 1,27 345 0,91 563 900 - Virtuální realita a sociální aktivity ve virtuálním světě P X2 z Význam 203 0,91 278 0,74 481 102 0,78 121 0,78 223 101 0,43 157 0,31 258 Celkem 4889 5947 10836 2213 2219 4432 2676 3728 6404 u> u> I i*] to ! I Tabulka F.25: Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi preferencemi hodnoty „rovnost příležitostí (sociální rovnost)" a preferencemi vol-nočasových aktivit podle kategorií v roce 2021 bez rozlišení a s rozlišením pohlaví. %l = I2,67&6(p=0,1234),xi = 17,5495(p=0,0249),X2z = 9,1090(p=0,3332),df = 8, ^2ní.(o,05;8) = 15'5073'*L.(o,oi;8) = 20,0902. Cílová hodnota rovnost příležitostí (sociální rovnost) (2021) Preference hodnoty (sumárně -x = 6,74, (7 = 2,27) Preference hodnoty (muži -x = 6,39, a = 2,32) Preference hodnoty (ženy-i = 7,07, (7 = 2,17) Kategorie aktivit < X >x Celkem < X >x Celkem < X >x Celkem 100 - Informace, IT, komunikace a obecnosti P x2 z Význam 797 1,07 977 0,93 1774 436 1,39 -1,94 0 380 1,80 1,94 0 816 361 1,15 597 0,76 958 200 - Humanitní aktivity P x2 z Význam 309 0,35 332 0,31 641 148 0,00 -0,09 0 115 0,00 0,09 0 263 161 0,70 217 0,47 378 300 - Literatura a jazyky P X2 z Význam 591 0,16 698 0,14 1289 255 0,63 -1,26 0 219 0,81 1,26 0 474 336 0,38 479 0,25 815 400 - Domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství) P x2 z Význam 1190 2,29 1254 2,00 2444 583 1,58 2,11 + 396 2,06 -2,11 979 607 0,90 858 0,60 1465 500 - Umění P x2 z Význam 509 0,34 612 0,30 1121 214 0,16 -0,63 0 175 0,21 0,63 0 389 295 0,03 437 0,02 732 600 - Osobní aktivity, cestování, turismus a geografie P x2 z Význam 1093 1,67 1346 1,46 2439 494 0,37 -1,01 0 404 0,48 1,01 0 898 599 0,38 942 0,25 1541 700 - Sport a hry P x2 z Význam 942 0,22 1049 0,19 1991 548 0,01 -0,15 0 425 0,01 0,15 0 973 394 0,35 624 0,23 1018 800 - Sociální aktivity P x2 z Význam 535 0,18 592 0,16 1127 223 0,57 1,19 0 152 0,74 -1,19 0 375 312 0,50 440 0,33 752 900 - Virtuální realita a sociální aktivity ve virtuálním světě P x2 z Význam 267 0,49 282 0,42 549 155 2,93 2,66 ++ 84 3,81 -2,66 239 112 1,09 198 0,72 310 Celkem 6233 7142 13375 3056 2350 5406 3177 4792 7969 Tabulka F.26: Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi preferencemi hodnoty „sebeúcta" a preferencemi volnočasových aktivit podle kategorií v roce 2009 bez rozlišení a s rozlišením pohlaví. %l = 13, %Ml{p=0,0849),xl = 9,1669(p=0,3284),%Ž = 16,255&(p=0,0389),df = 8, ^2ní.(o,05;8) = 15'5073'*L.(o,oi;8) = 20,0902. Cflová hodnota sebeúcta (2009) Preference hodnoty (sumárně -x = 8,21, a = 1,87) Preference hodnoty (muži-i = 7,90, a = 1,98) Preference hodnoty (ženy-i = 8,46, a= 1,74) Kategorie aktivit < x >x Celkem x Celkem < X >x Celkem 100 - Informace, IT, komunikace a obecnosti P X2 z Význam 162 1,24 376 0,47 538 95 0,41 170 0,21 265 67 0,11 0,39 0 206 0,03 -0,39 0 273 200 - Humanitní aktivity P X2 z Význam 51 3,02 94 1,15 145 16 0,33 39 0,17 55 35 8,95 3,45 + + + 55 2,76 -3,45 90 300 - Literatura a jazyky P x2 z Význam 175 1,47 520 0,56 695 71 0,14 150 0,07 221 104 0,54 -0,88 0 370 0,17 0,88 0 474 400 - Domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství) P x2 z Význam 467 0,13 1254 0,05 1721 201 0,40 425 0,20 626 266 0,24 0,63 0 829 0,07 -0,63 0 1095 500 - Umění P x2 z Význam 159 1,36 473 0,52 632 72 1,13 171 0,57 243 87 0,24 -0,58 0 302 0,07 0,58 0 389 600 - Osobní aktivity, cestování, turismus a geografie P x2 z Význam 587 0,29 1494 0,11 2081 293 0,96 531 0,48 824 294 0,02 -0,18 0 963 0,01 0,18 0 1257 700 - Sport a hry P x2 z Význam 439 0,31 1195 0,12 1634 244 0,00 481 0,00 725 195 1,74 -1,66 0 714 0,54 1,66 0 909 800 - Sociální aktivity P X2 z Význam 241 0,00 633 0,00 874 112 0,65 248 0,33 360 129 0,51 0,86 0 385 0,16 -0,86 0 514 900 - Virtuální realita a sociální aktivity ve virtuálním světě P X2 z Význam 111 2,24 238 0,86 349 65 2,06 97 1,04 162 46 0,08 0,34 0 141 0,03 -0,34 0 187 Celkem 2392 6277 8669 1169 2312 3481 1223 3965 5188 Tabulka F.27: Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi preferencemi hodnoty „sebeúcta" a preferencemi volnočasových aktivit podle kategorií v roce 2019 bez rozlišení a s rozlišením pohlaví. %l = 16,4763(^=0,0360),;^ = 17,2858(^=0,0273),X\ = 5, &755(p=0,6612),df = 8, 2L.(o,05;8) = 15>5073>*L.(o,oi;8) = 20,0902. Cflová hodnota sebeúcta (2019) Preference hodnoty (sumárně - x = 7,67, (7 = 2,09) Preference hodnoty (muži-x = 7,52, a = 2,04) Preference hodnoty (ženy-i =7,80, (7 = 2,12) Kategorie aktivit < X >x Celkem < X >x Celkem x Celkem P 577 980 283 469 294 511 100 - Informace, IT, komunikace a obecnosti x2 z Význam 2,30 2,03 + 1,23 -2,03 1557 0,16 0,55 0 0,09 -0,55 0 752 2,30 1,15 805 P 158 337 64 143 94 194 200 - Humanitní aktivity x2 z Význam 1,17 -1,37 0 0,63 1,37 0 495 1,92 -1,78 0 1,12 1,78 0 207 0,05 0,03 288 P 347 638 128 208 219 430 X2 0,05 0,03 985 0,16 0,10 336 0,02 0,01 649 300 - Literatura a jazyky z Význam 0,30 0 -0,30 0 0,53 0 -0,53 0 ~ ~ P 672 1129 307 421 365 708 400 - Domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství) x2 z Význam 3,29 2,46 + 1,76 -2,46 1801 5,81 3,31 + + + 3,38 -3,31 728 0,11 0,06 1073 P 336 643 122 213 214 430 500 - Umění x2 z Význam 0,06 -0,32 0 0,03 0,32 0 979 0,01 -0,13 0 0,01 0,13 0 335 0,01 0,00 644 P 699 1393 275 495 424 898 600 - Osobní aktivity, cestování, turismus a geografie x2 z Význam 1,14 -1,47 0 0,61 1,47 0 2092 0,23 -0,66 0 0,13 0,66 0 770 0,73 0,37 1322 P 537 1010 267 478 270 532 700 - Sport a hry x2 z Význam 0,00 -0,07 0 0,00 0,07 0 1547 0,17 -0,57 0 0,10 0,57 0 745 0,01 0,01 802 P 289 610 111 225 178 385 800 - Sociální aktivity x2 z Význam 1,81 -1,74 0 0,96 1,74 0 899 1,26 -1,47 0 0,74 1,47 0 336 0,56 0,28 563 P 155 326 72 151 83 175 900 - Virtuální realita a sociální aktivity ve virtuálním světě x2 z Význam 0,91 -1,21 0 0,49 1,21 0 481 1,21 -1,42 0 0,70 1,42 0 223 0,12 0,06 258 Celkem 3770 7066 10836 1629 2803 4432 2141 4263 6404 Tabulka F.28: Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi preferencemi hodnoty „sebeúcta" a preferencemi volnočasových aktivit podle kategorií v roce 2021 bez rozlišení a s rozlišením pohlaví. XÍ = 35,3279(p=0,0000),Xm = 18,7477(/>=0,0163),xl = l&,3694(p=0,0186),df = 8, 2L.(o,05;8) = 15>5073>*L.(o,oi;8) = 20>09(E- Cílová hodnota Preference hodnoty Preference hodnoty Preference hodnoty sebeúcta (2021) (sumárně -i = 7,66, cr = 2,10) (muži - i = 7,38, (7 = 2,11) (ženy - x = 7,92, (7 = 2,06) Kategorie aktivit < x >x Celkem < x >x Celkem < X >x Celkem P 661 1113 340 476 321 637 100 - Informace, IT, komunikace a obecnosti X1 z Význam 1,27 1,51 0 0,70 -1,51 0 1774 0,02 -0,18 0 0,01 0,18 0 816 1,36 1,50 0 0,62 -1,50 0 958 P 216 425 111 152 105 273 X2 0,69 0,39 641 0,00 0,00 263 1,58 0,72 378 200 - Humanitní aktivity z Význam -1,07 0 1,07 0 0,08 0 -0,08 0 -1,55 0 1,55 0 P 451 838 192 282 259 556 300 - Literatura a jazyky x2 z Význam 0,16 -0,53 0 0,09 0,53 0 1289 0,24 -0,67 0 0,17 0,67 0 474 0,04 0,25 0 0,02 -0,25 0 815 P 958 1486 454 525 504 961 400 - Domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství) x2 z Význam 8,56 4,04 + + + 4,75 -4,04 2444 4,56 3,10 ++ 3,30 -3,10 979 4,22 2,74 ++ 1,93 -2,74 1465 P 336 785 133 256 203 529 500 - Umění x2 z Význam 10,18 -4,16 5,64 4,16 + + + 1121 5,59 -3,22 4,04 3,22 ++ 389 3,13 -2,24 1,43 2,24 + 732 P 852 1587 368 530 484 1057 600 - Osobní aktivity, cestování, turismus x2 z 0,37 -0,83 0,20 0,83 2439 0,20 -0,65 0,15 0,65 898 0,00 0,01 0,00 -0,01 1541 a geografie Význam 0 0 0 0 0 0 P 716 1275 417 556 299 719 700 - Sport a hry x2 z Význam 0,05 0,30 0 0,03 -0,30 0 1991 0,19 0,63 0 0,14 -0,63 0 973 1,33 -1,49 0 0,61 1,49 0 1018 P 379 748 155 220 224 528 800 - Sociální aktivity X2 z Význam 1,31 -1,49 0 0,73 1,49 0 1127 0,03 -0,25 0 0,02 0,25 0 375 0,62 -1,00 0 0,28 1,00 0 752 P 201 348 98 141 103 207 900 - Virtuální realita a sociální aktivity ve X2 z 0,14 0,47 0,08 -0,47 549 0,05 -0,30 0,04 0,30 239 0,33 0,71 0,15 -0,71 310 virtuálním světě Význam 0 0 0 0 0 0 Celkem 4770 8605 13375 2268 3138 5406 2502 5467 7969 Tabulka F.29: Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi preferencemi hodnoty „společenské uznání" a preferencemi volnočasových aktivit podle kategorií v roce 2009 bez rozlišení a s rozlišením pohlaví. %l = 32,0m(p=0,0001),%l = &,3332(p=0,4016),x2 = 46,5507(p=0,0000),df = 8, ^.(o^s) = 15>5073>*L.(o,oi;8) = 20,0902. Cflová hodnota Preference hodnoty Preference hodnoty Preference hodnoty společenské uznání (2009) (sumárně -x = 6,73, cr = 2,21) (muži - i = 6,63, (7 = 2,25) (ženy - x = 6,80, (7 = 2,17) Kategorie aktivit < i >x Celkem x Celkem < X >x Celkem P 219 320 115 151 104 169 x2 0,79 0,60 539 0,29 0,24 266 0,80 0,57 273 100 - Informace, IT, komunikace a obecnosti z Význam -1,21 0 1,21 0 -1,20 0 1,20 0 P 85 60 31 24 54 36 200 - Humanitní aktivity x2 z Význam 8,05 3,80 + + + 6,11 -3,80 145 1,44 1,20 55 7,34 3,58 + + + 5,22 -3,58 90 P 311 383 113 108 198 275 X2 0,45 0,34 694 1,57 1,31 221 0,01 0,01 473 300 - Literatura a jazyky z Význam 0,93 0 -0,93 0 ~ ~ 0,13 0 -0,13 0 P 800 920 284 343 516 577 400 - Domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství) x2 z Význam 4,53 3,15 ++ 3,44 -3,15 1720 0,00 0,00 627 8,31 4,25 + + + 5,92 -4,25 1093 P 273 360 102 142 171 218 500 - Umění x2 z Význam 0,00 -0,01 0 0,00 0,01 0 633 0,71 0,59 244 0,53 0,99 0 0,37 -0,99 0 389 P 881 1200 379 447 502 753 600 - Osobní aktivity, cestování, turismus x2 z 0,31 -0,85 0,24 0,85 2081 0,03 0,03 826 0,76 -1,31 0,54 1,31 1255 a geografie Význam 0 0 0 0 P 658 976 330 396 328 580 x2 3,12 2,37 1634 0,00 0,00 726 6,52 4,64 908 700 - Sport a hry z Význam -2,60 2,60 ++ -3,68 3,68 + + + P 375 501 156 206 219 295 800 - Sociální aktivity x2 z Význam 0,02 -0,21 0 0,02 0,21 0 876 0,44 0,37 362 0,13 0,49 0 0,09 -0,49 0 514 P 140 212 77 88 63 124 x2 0,93 0,70 352 0,05 0,05 165 2,80 2,00 187 900 - Virtuální realita a sociální aktivity ve z -1,30 1,30 — — -2,23 2,23 virtuálním světě Význam 0 0 - + Celkem 3742 4932 8674 1587 1905 3492 2155 3027 5182 Tabulka F.30: Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi preferencemi hodnoty „společenské uznání" a preferencemi volnočasových aktivit podle kategorií v roce 2019 bez rozlišení a s rozlišením pohlaví. %l=22,9390(p=0,0034),zl = l3,590S{p=0,0931),z^ = U,0309 (p=0,2000),df = 8, ^.(o^s) = 15>5073>*L.(o,oi;8) = 20,0902. Cflová hodnota společenské uznání (2019) Preference hodnoty (sumárně - x = 6,24, (7 = 2,31) Preference hodnoty (muži - x = 6,33, a = 2,32) Preference hodnoty (ženy-i=6,16, (7 = 2,29) Kategorie aktivit x Celkem < X >x Celkem < x >x Celkem 100 - Informace, IT, komunikace a obecnosti P X1 z Význam 667 5,71 -3,55 890 5,07 3,55 + + + 1557 305 1,10 447 0,84 752 362 3,63 443 3,59 805 200 - Humanitní aktivity P X2 z Význam 233 0,00 0,04 0 262 0,00 -0,04 0 495 88 0,02 119 0,01 207 145 0,02 143 0,02 288 300 - Literatura a jazyky P x2 z Význam 475 0,32 0,81 0 510 0,28 -0,81 0 985 140 0,15 196 0,12 336 335 0,48 314 0,47 649 400 - Domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství) P x2 z Význam 904 3,93 2,98 ++ 897 3,49 -2,98 1801 346 3,35 382 2,54 728 558 1,14 515 1,13 1073 500 - Umění P x2 z Význam 446 0,43 -0,94 0 533 0,38 0,94 0 979 134 0,73 201 0,56 335 312 0,20 332 0,20 644 600 - Osobní aktivity, cestování, turismus a geografie P x2 z Význam 1016 1,10 1,61 0 1076 0,98 -1,61 0 2092 354 1,50 416 1,14 770 662 0,04 660 0,04 1322 700 - Sport a hry P x2 z Význam 709 0,44 -0,99 0 838 0,39 0,99 0 1547 307 0,60 438 0,46 745 402 0,03 400 0,03 802 800 - Sociální aktivity P X2 z Význam 423 0,00 0,04 0 476 0,00 -0,04 0 899 144 0,00 192 0,00 336 279 0,00 284 0,00 563 900 - Virtuální realita a sociální aktivity ve virtuálním světě P X2 z Význam 219 0,22 -0,66 0 262 0,19 0,66 0 481 91 0,27 132 0,20 223 128 0,00 130 0,00 258 Celkem 5092 5744 10836 1909 2523 4432 3183 3221 6404 Tabulka F.31: Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi preferencemi hodnoty „společenské uznání" a preferencemi volnočasových aktivit podle kategorií v roce 2021 bez rozlišení a s rozlišením pohlaví. x2 = 44, &742(p=0,0000),Xm = 54,72U{p=0,0000),x2 = 16,0522(p=0,0416),df = 8, 2L.(o,05;8) = 15>5073>*L.(o,oi;8) = 20,0902. Cflová hodnota Preference hodnoty Preference hodnoty Preference hodnoty společenské uznání (2021) (sumárně -i = 6,30, (7 = 2,32) (muži - x = 6,21, (7 = 2,35) (ženy - i = 6,38, (7 = 2,28) Kategorie aktivit x Celkem < X >x Celkem x Celkem P 854 920 395 421 459 499 100 - Informace, IT, komunikace a obecnosti x2 z Význam 1,95 -2,13 1,99 2,13 + 1774 4,75 -3,49 5,58 3,49 + + + 816 0,01 -0,13 0 0,01 0,13 0 958 P 353 288 156 107 197 181 200 - Humanitní aktivity x2 z Význam 2,65 2,37 + 2,71 -2,37 641 1,37 1,77 0 1,61 -1,77 0 263 1,26 1,60 0 1,17 -1,60 0 378 P 707 582 276 198 431 384 300 - Literatura a jazyky X2 z Význam 4,83 3,29 ++ 4,93 -3,29 1289 1,56 1,93 0 1,83 -1,93 0 474 3,86 2,88 ++ 3,58 -2,88 815 P 1323 1121 602 377 721 744 400 - Domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství) x2 z Význam 6,40 3,98 + + + 6,52 -3,98 2444 10,13 5,19 + + + 11,90 -5,19 979 0,37 0,94 0 0,34 -0,94 0 1465 P 560 561 208 181 352 380 500 - Umění x2 z Význam 0,07 -0,38 0 0,07 0,38 0 1121 0,02 -0,22 0 0,02 0,22 0 389 0,00 -0,01 0 0,00 0,01 0 732 P 1201 1238 491 407 710 831 600 - Osobní aktivity, cestování, turismus x2 z 0,76 -1,37 0,78 1,37 2439 0,07 0,44 0,09 -0,44 898 1,33 -1,78 1,23 1,78 1541 a geografie Význam 0 0 0 0 0 0 P 938 1053 470 503 468 550 700 - Sport a hry x2 z Význam 4,52 -3,27 4,61 3,27 ++ 1991 5,87 -3,95 6,90 3,95 + + + 973 0,97 -1,46 0 0,90 1,46 0 1018 P 554 573 206 169 348 404 800 - Sociální aktivity x2 z Význam 0,40 -0,94 0 0,41 0,94 0 1127 0,06 0,37 0 0,07 -0,37 0 375 0,53 -1,06 0 0,49 1,06 0 752 P 264 285 116 123 148 162 x2 0,63 0,64 549 1,33 1,56 239 0,01 0,01 310 900 - Virtuální realita a sociální aktivity ve z -1,15 1,15 -1,74 1,74 -0,13 0,13 virtuálním světě Význam 0 0 0 0 0 0 Celkem 6754 6621 13375 2920 2486 5406 3834 4135 7969 Tabulka F.32: Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi preferencemi hodnoty „krása v přírodě nebo umění" a preferencemi volnočasových aktivit podle kategorií v roce 2009 bez rozlišení a s rozlišením pohlaví. Xl = 31,4990(p=0,0001),zl = 23,3050(p=0,0030),X2Z = I2,7i95(p=0,1193),df = 8, X2krit.{0fl5^ = 15>5073>*L.(o,oi;8) = 20,0902. Cílová hodnota krása v přírodě nebo umění (2009) Preference hodnoty (sumárně -x = 7,21, (7 = 2,22) Preference hodnoty (muži - x = 6,85, a = 2,37) Preference hodnoty (ženy-x = 7,49, (7 = 2,06) Kategorie aktivit < X >x Celkem < X >x Celkem < X >x Celkem P 168 371 97 169 71 202 100 - Informace, IT, komunikace a obecnosti X1 z Význam 0,06 -0,30 0 0,03 0,30 0 539 0,02 -0,20 0 0,01 0,20 0 266 0,46 0,18 273 P 44 101 17 38 27 63 X2 0,09 0,04 145 0,56 0,33 55 0,11 0,04 90 200 - Humanitní aktivity z Význam -0,37 0 0,37 0 -0,95 0 0,95 0 ~ ~ P 187 507 60 162 127 345 x2 5,05 2,35 694 6,00 3,53 222 0,27 0,11 472 300 - Literatura a jazyky z Význam -2,83 2,83 ++ -3,19 3,19 ++ ~ ~ P 562 1159 233 395 329 764 400 - Domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství) x2 z Význam 0,44 0,90 0 0,21 -0,90 0 1721 0,00 0,04 0 0,00 -0,04 0 628 1,43 0,56 1093 P 159 475 72 173 87 302 500 - Umění x2 z Význam 8,89 -3,75 4,13 3,75 + + + 634 3,87 -2,57 2,27 2,57 + 245 4,67 1,83 389 P 659 1421 314 513 345 908 600 - Osobní aktivity, cestování, turismus x2 z 0,00 -0,08 0,00 0,08 2080 0,20 0,64 0,12 -0,64 827 0,19 0,07 1253 a geografie Význam 0 0 0 0 P 550 1080 292 434 258 646 700 - Sport a hry x2 z Význam 2,04 1,92 0 0,95 -1,92 0 1630 1,99 2,00 + 1,17 -2,00 726 0,04 0,02 904 P 290 586 138 225 152 361 X2 0,51 0,24 876 0,10 0,06 363 0,38 0,15 513 800 - Sociální aktivity z Význam 0,91 0 -0,91 0 0,41 0 -0,41 0 ~ ~ P 134 218 72 93 62 125 900 - Virtuální realita a sociální aktivity ve virtuálním světě X2 z Význam 4,43 2,60 ++ 2,06 -2,60 352 1,94 1,80 0 1,14 -1,80 0 165 1,64 0,64 187 Celkem 2753 5918 8671 1295 2202 3497 1458 3716 5174 Tabulka F.33: Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi preferencemi hodnoty „krása v přírodě nebo umění" a preferencemi volnočasových aktivit podle kategorií v roce 2019 bez rozlišení a s rozlišením pohlaví. Xl = 40,7688(^=0,0000),Xn\ = 30,5875(^=0,0002),X2Z = 23,2514(p=0,0031),df = 8, ^2ní.(o,05;8) = 15'5073^L.(o,oi;8) = 20,0902. Cílová hodnota Preference hodnoty Preference hodnoty Preference hodnoty krása v přírodě nebo umění (2019) (sumárně -i = 7,21, (7 = 2,31) (muži - x = 6,75, (7 = 2,47) (ženy - i = 7,65, (7 = 2,06) Kategorie aktivit < X >x Celkem x Celkem < X >x Celkem P 625 932 360 392 265 540 100 - Informace, IT, komunikace a obecnosti x2 z Význam 4,96 3,03 ++ 2,88 -3,03 1557 0,35 0,88 0 0,30 -0,88 0 752 2,27 1,92 0 0,97 -1,92 0 805 P 174 321 71 136 103 185 200 - Humanitní aktivity x2 z Význam 0,33 -0,74 0 0,19 0,74 0 495 6,54 -3,58 5,67 3,58 + + + 207 3.17 2.18 + 1,36 -2,18 288 P 355 630 157 179 198 451 X2 0,12 0,07 985 0,01 0,01 336 0,05 0,02 649 300 - Literatura a jazyky z Význam -0,46 0 0,46 0 0,12 0 -0,12 0 0,29 0 -0,29 0 P 687 1114 370 358 317 756 400 - Domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství) x2 z Význam 1,00 1,37 0 0,58 -1,37 0 1801 3,05 2,61 ++ 2,64 -2,61 728 0,08 -0,37 0 0,03 0,37 0 1073 P 286 693 134 201 152 492 500 - Umění x2 z Význam 15,02 -5,11 8,72 5,11 + + + 979 2,97 -2,45 2,57 2,45 + 335 8,82 -3,74 3,78 3,74 + + + 644 P 754 1338 342 428 412 910 600 - Osobní aktivity, cestování, turismus x2 z 0,26 -0,72 0,15 0,72 2092 0,66 -1,22 0,57 1,22 770 0,58 1,03 0,25 -1,03 1322 a geografie Význam 0 0 0 0 0 0 P 608 939 374 371 234 568 700 - Sport a hry x2 z Význam 2,81 2,28 + 1,63 -2,28 1547 2,30 2,27 + 2,00 -2,27 745 0,19 -0,55 0 0,08 0,55 0 802 P 310 589 152 184 158 405 800 - Sociální aktivity x2 z Význam 1,23 -1,45 0 0,71 1,45 0 899 0,10 -0,45 0 0,09 0,45 0 336 0,71 -1,06 0 0,31 1,06 0 563 P 180 301 97 126 83 175 x2 0,06 0,04 481 0,41 0,35 223 0,40 0,17 258 900 - Virtuální realita a sociální aktivity ve z 0,33 -0,33 -0,90 0,90 0,77 -0,77 virtuálním světě Význam 0 0 0 0 0 0 Celkem 3979 6857 10836 2057 2375 4432 1922 4482 6404 Tabulka F.34: Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi preferencemi hodnoty „krása v přírodě nebo umění" a preferencemi volnočasových aktivit podle kategorií v roce 2021 bez rozlišení a s rozlišením pohlaví. Xl = 129,4O32(/>=0,0000),%l = 96,9938(^=0,0000),%2Z = 36,7744^=0,0000),^/ = 8, ^2ní.(o,05;8) = 15>5073 A.(o,oi;8) = 20,0902. Cílová hodnota Preference hodnoty Preference hodnoty Preference hodnoty krása v přírodě nebo umění (2021) (sumárně -x = l,28, cr = 2,36) (muži - i = 6,91, (7 = 2,48) (ženy - i = 7,64, (7 = 2,18) Kategorie aktivit < x >x Celkem x Celkem < X >x Celkem P 732 1042 410 406 322 636 100 - Informace, IT, komunikace a obecnosti X1 z Význam 0,64 1,11 0 0,43 -1,11 0 1774 0,05 0,34 0 0,05 -0,34 0 816 0,00 0,07 0 0,00 -0,07 0 958 P 201 440 93 170 108 270 X2 12,12 8,10 641 10,89 10,76 263 2,76 1,39 378 200 - Humanitní aktivity z Význam -4,61 4,61 + + + -4,77 4,77 + + + -2,09 2,09 + P 500 789 236 238 264 551 300 - Literatura a jazyky x2 z Význam 0,52 -0,98 0 0,35 0,98 0 1289 0,00 0,04 0 0,00 -0,04 0 474 0,31 -0,72 0 0,16 0,72 0 815 P 1054 1390 541 438 513 952 400 - Domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství) x2 z Význam 5,74 3,42 + + + 3,83 -3,42 2444 6,08 3,84 + + + 6,01 -3,84 979 0,98 1,35 0 0,50 -1,35 0 1465 P 301 820 119 270 182 550 500 - Umění x2 z Význam 48,82 -9,43 32,63 9,43 + + + 1121 28,59 -7,83 28,25 7,83 + + + 389 16,36 -5,20 8,25 5,20 + + + 732 P 992 1447 452 446 540 1001 600 - Osobní aktivity, cestování, turismus x2 z 0,23 0,68 0,15 -0,68 2439 0,07 0,41 0,07 -0,41 898 1,07 1,41 0,54 -1,41 1541 a geografie Význam 0 0 0 0 0 0 P 874 1117 507 466 367 651 700 - Sport a hry x2 z Význam 7,32 3,79 + + + 4,89 -3,79 1991 1,13 1,66 0 1,12 -1,66 0 973 1,95 1,83 0 0,98 -1,83 0 1018 P 464 663 198 177 266 486 800 - Sociální aktivity X2 z Význam 0,35 0,80 0 0,23 -0,80 0 1127 0,72 1,24 0 0,71 -1,24 0 375 0,77 1,13 0 0,39 -1,13 0 752 P 240 309 131 108 109 201 900 - Virtuální realita a sociální aktivity ve X2 z 1,83 1,79 1,22 -1,79 549 1,25 1,62 1,24 -1,62 239 0,25 0,63 0,13 -0,63 310 virtuálním světě Význam 0 0 0 0 0 0 Celkem 5358 8017 13375 2687 2719 5406 2671 5298 7969 Tabulka F.35: Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi preferencemi hodnoty „svoboda" a preferencemi volnočasových aktivit podle kategorií v roce 2009 bez rozlišení a s rozlišením pohlaví. %l = 24,3&35(p=0,0020),%l = 16,9528(p=0,0306),X2 = 20, U41(p=0,0099),df = 8, X2krit.{0fl5.fi) = 15,5073,;^ (001;8) = 20,0902. Cflová hodnota Preference hodnoty Preference hodnoty Preference hodnoty svoboda (2009) (sumárně -i = 8,45,(7 = l,89) (muži - i = 8,34, (7 = 1,96) (ženy - i = 8,54,(7 = l,82) Kategorie aktivit x Celkem < X >x Celkem x Celkem P 129 410 74 192 55 218 100 - Informace, IT, komunikace a obecnosti x2 z Význam 0,05 0,27 0 0,02 -0,27 0 539 0,36 0,73 0 0,13 -0,73 0 266 0,33 -0,67 0 0,09 0,67 0 273 P 40 105 24 31 16 74 200 - Humanitní aktivity x2 z Význam 1,05 1,18 0 0,32 -1,18 0 145 6,64 3,02 ++ 2,33 -3,02 55 0,66 -0,93 0 0,18 0,93 0 90 P 155 541 52 170 103 371 X2 0,42 0,13 696 0,54 0,19 222 0,00 0,00 474 300 - Literatura a jazyky z Význam -0,77 0 0,77 0 -0,88 0 0,88 0 -0,03 0 0,03 0 P 470 1253 182 446 288 807 400 - Domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství) x2 z Význam 10,72 4,18 + + + 3,29 -4,18 1723 2,23 1,92 0 0,78 -1,92 0 628 10,27 4,08 + + + 2,86 -4,08 1095 P 127 507 55 190 72 317 500 - Umění x2 z Význam 3,17 -2,11 0,97 2,11 + 634 1,15 -1,29 0 0,40 1,29 0 245 1,91 -1,63 0 0,53 1,63 0 389 P 491 1593 217 610 274 983 600 - Osobní aktivity, cestování, turismus x2 z 0,01 0,13 0,00 -0,13 2084 0,03 0,22 0,01 -0,22 827 0,00 0,02 0,00 -0,02 1257 a geografie Význam 0 0 0 0 0 0 P 357 1281 178 551 179 730 700 - Sport a hry x2 z Význam 1,93 -1,76 0 0,59 1,76 0 1638 0,65 -1,06 0 0,23 1,06 0 729 1,82 -1,68 0 0,51 1,68 0 909 P 191 686 88 275 103 411 800 - Sociální aktivity x2 z Význam 1,05 -1,24 0 0,32 1,24 0 877 0,40 -0,78 0 0,14 0,78 0 363 0,72 -1,01 0 0,20 1,01 0 514 P 78 274 38 127 40 147 x2 0,25 0,08 352 0,54 0,19 165 0,01 0,00 187 900 - Virtuální realita a sociální aktivity ve z -0,59 0,59 -0,87 0,87 -0,13 0,13 virtuálním světě Význam 0 0 0 0 0 0 Celkem 2038 6650 8688 908 2592 3500 1130 4058 5188 Tabulka F.36: Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi preferencemi hodnoty „svoboda" a preferencemi volnočasových aktivit podle kategorií v roce 2019 bez rozlišení a s rozlišením pohlaví. %l = 30,7068(^=0,0002),Xn\ = n,3062{p=0,1849),x2 = 30,9366(p=0,0001),df = 8, X2krit.{0fl5^ = 15,5073,;^. (001;8) = 20,0902. Cflová hodnota svoboda (2019) Preference hodnoty (sumárně-i = 8,45, a= 1,78) Preference hodnoty (muži-x = 8,33, a = 1,85) Preference hodnoty (ženy-i = 8,57, a= 1,71) Kategorie aktivit < x >x Celkem x Celkem < X >x Celkem P 502 1055 257 495 245 560 100 - Informace, IT, komunikace a obecnosti X2 z Význam 2,10 1,87 0 0,91 -1,87 0 1557 0,00 0,00 752 2,44 1,96 + 0,93 -1,96 805 P 140 355 66 141 74 214 X2 0,62 0,27 495 0,30 0,15 207 0,36 0,14 288 200 - Humanitní aktivity z Význam -0,96 0 0,96 0 ~ ~ -0,72 0 0,72 0 P 305 680 126 210 179 470 x2 0,18 0,08 985 1,14 0,59 336 0,00 0,00 649 300 - Literatura a jazyky z Význam 0,53 0 -0,53 0 ~ ~ 0,02 0 -0,02 0 P 617 1184 266 462 351 722 400 - Domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství) x2 z Význam 9,70 4,08 + + + 4,20 -4,08 1801 1,28 0,66 728 10,40 4,15 + + + 3,95 -4,15 1073 P 264 715 117 218 147 497 500 - Umění x2 z Význam 3,44 -2,33 1,49 2,33 + 979 0,07 0,04 335 5,21 -2,83 1,98 2,83 ++ 644 P 623 1469 263 507 360 962 600 - Osobní aktivity, cestování, turismus a geografie x2 z Význam 0,14 -0,49 0 0,06 0,49 0 2092 0,00 0,00 770 0,05 -0,29 0 0,02 0,29 0 1322 P 451 1096 255 490 196 606 700 - Sport a hry x2 z Význam 0,59 -0,99 0 0,25 0,99 0 1547 0,00 0,00 745 2,81 -2,11 1,07 2,11 + 802 P 244 655 95 241 149 414 X2 2,83 1,22 899 3,34 1,73 336 0,24 0,09 563 800 - Sociální aktivity z Význam -2,10 2,10 + ~ ~ -0,60 0 0,60 0 P 129 352 66 157 63 195 900 - Virtuální realita a sociální aktivity ve virtuálním světě X2 z Význam 1,84 -1,66 0 0,80 1,66 0 481 1,32 0,68 223 0,92 -1,15 0 0,35 1,15 0 258 Celkem 3275 7561 10836 1511 2921 4432 1764 4640 6404 Tabulka F.37: Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi preferencemi hodnoty „svoboda" a preferencemi volnočasových aktivit podle kategorií v roce 2021 bez rozlišení a s rozlišením pohlaví. %l = 101,1347(p=0,0000),xl = 71,4953(p=0,0000),x\ = 42,23S3{p=0,0000),df = 8, ^2ní.(o,05;8) = 15>5073>*L.(o,oi;8) = 20,0902. Cílová hodnota Preference hodnoty Preference hodnoty Preference hodnoty svoboda (2021) (sumárně -x= 8,56, a= 1,89) (muži - i = 8,49, (7 = 1,94) (ženy - i= 8,62, (7= 1,83) Kategorie aktivit < x >x Celkem x Celkem < X >x Celkem P 547 1227 258 558 289 669 100 - Informace, IT, komunikace a obecnosti x2 z Význam 0,46 -0,89 0 0,22 0,89 0 1774 2,04 -1,91 0 1,08 1,91 0 816 0,03 0,24 0 0,01 -0,24 0 958 P 171 470 83 180 88 290 200 - Humanitní aktivity x2 z Význam 5,19 -2,83 2,41 2,83 ++ 641 0,68 -1,05 0 0,36 1,05 0 263 5,45 -2,86 2,32 2,86 ++ 378 P 448 841 184 290 264 551 300 - Literatura a jazyky X2 z Význam 3,68 2,44 + 1,71 -2,44 1289 2,49 2,04 + 1,32 -2,04 474 1,78 1,68 0 0,76 -1,68 0 815 P 924 1520 426 553 498 967 400 - Domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství) x2 z Význam 28,28 7,12 + + + 13,15 -7,12 2444 22,74 6,51 + + + 12,01 -6,51 979 8,47 3,85 + + + 3,60 -3,85 1465 P 265 856 95 294 170 562 500 - Umění x2 z Význam 23,20 -6,09 10,79 6,09 + + + 1121 11,56 -4,36 6,10 4,36 + + + 389 10,74 -4,11 4,57 4,11 + + + 732 P 787 1652 319 579 468 1073 600 - Osobní aktivity, cestování, turismus x2 z 0,21 0,61 0,10 -0,61 2439 0,24 0,67 0,13 -0,67 898 0,14 0,51 0,06 -0,51 1541 a geografie Význam 0 0 0 0 0 0 P 604 1387 315 658 289 729 700 - Sport a hry x2 z Význam 1,25 -1,46 0 0,58 1,46 0 1991 1,34 -1,58 0 0,71 1,58 0 973 0,72 -1,08 0 0,31 1,08 0 1018 P 360 767 127 248 233 519 800 - Sociální aktivity x2 z Význam 0,01 0,15 0 0,01 -0,15 0 1127 0,05 -0,29 0 0,03 0,29 0 375 0,33 0,72 0 0,14 -0,72 0 752 P 140 409 61 178 79 231 900 - Virtuální realita a sociální aktivity ve x2 z 6,74 -3,21 3,14 3,21 549 5,64 -3,00 2,98 3,00 239 1,97 -1,71 0,84 1,71 310 virtuálním světě Význam — ++ — ++ 0 0 Celkem 4246 9129 13375 1868 3538 5406 2378 5591 7969 Tabulka F.38: Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi preferencemi hodnoty „štěstí" a preferencemi volnočasových aktivit podle kategorií v roce 2009 bez rozlišení a s rozlišením pohlaví. %l =27,644O(p=0,0005),%l = Í3,75l6{p=0,0885),x2 = 53,9&54(p=0,0000),df = 8, X2krit.{0fl5^ = 15,5073,^2ní.(o,oi;8) = 20,0902. Cflová hodnota štěstí (2009) Preference hodnoty (sumárně -x = 8,22, a = 1,91) Preference hodnoty (muži-i = 7,96, cr = 2,03) Preference hodnoty (ženy-x = 8,42, (7= 1,79) Kategorie aktivit < x >x Celkem x Celkem < X >x Celkem P 143 396 81 185 62 211 100 - Informace, IT, komunikace a obecnosti X2 z Význam 2,45 -1,94 0 1,06 1,94 0 539 1,21 0,63 266 2,22 -1,80 0 0,84 1,80 0 273 P 63 82 25 30 38 52 X2 8,36 3,63 145 1,95 1,02 55 7,18 2,71 90 200 - Humanitní aktivity z Význam 3,49 + + + -3,49 ~ ~ 3,17 ++ -3,17 P 212 484 73 149 139 335 x2 0,01 0,00 696 0,15 0,08 222 0,62 0,23 474 300 - Literatura a jazyky z Význam 0,13 0 -0,13 0 ~ ~ 0,97 0 -0,97 0 P 550 1172 210 418 340 754 400 - Domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství) x2 z Význam 1,64 1,71 0 0,71 -1,71 0 1722 0,17 0,09 628 5,30 3,04 ++ 2,00 -3,04 1094 P 218 416 84 161 134 255 500 - Umění x2 z Význam 3,60 2,36 + 1,56 -2,36 634 0,00 0,00 245 6,98 3,22 ++ 2,64 -3,22 389 P 619 1462 298 529 321 933 600 - Osobní aktivity, cestování, turismus a geografie x2 z Význam 0,17 -0,57 0 0,07 0,57 0 2081 0,64 0,34 827 1,54 -1,67 0 0,58 1,67 0 1254 P 457 1177 250 479 207 698 700 - Sport a hry x2 z Význam 2,79 -2,22 1.21 2.22 + 1634 0,00 0,00 729 6,86 -3,38 2,59 3,38 + + + 905 P 261 616 112 251 149 365 X2 0,07 0,03 877 1,33 0,70 363 0,45 0,17 514 800 - Sociální aktivity z Význam -0,33 0 0,33 0 ~ ~ 0,83 0 -0,83 0 P 102 250 71 94 31 156 900 - Virtuální realita a sociální aktivity ve virtuálním světě X2 z Význam 0,19 -0,53 0 0,08 0,53 0 352 3,57 1,87 165 8,03 -3,39 3,04 3,39 + + + 187 Celkem 2625 6055 8680 1204 2296 3500 1421 3759 5180 Tabulka F.39: Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi preferencemi hodnoty „štěstí" a preferencemi volnočasových aktivit podle kategorií v roce 2019 bez rozlišení a s rozlišením pohlaví. %l = l&,M35(p=0,0157),xn\ = 9,0702(p=0,3364),xzl = 13,&94Q(p=0,0846),df =&, zl^^ = 15>5073>*L.(o,oi;8) = 20,0902. Cílová hodnota štěstí (2019) Preference hodnoty (sumárně - x = 7,92, a = 2,04) Preference hodnoty (muži-x = 7,67, a = 2,05) Preference hodnoty (ženy-i = 8,16, (7= 1,99) Kategorie aktivit x Celkem < X >x Celkem < i >x Celkem 100 - Informace, IT, komunikace a obecnosti P x2 z Význam 609 0,03 -0,24 0 948 0,02 0,24 0 1557 307 0,14 445 0,10 752 302 0,02 503 0,01 805 200 - Humanitní aktivity P x2 z Význam 234 7,81 3,68 + + + 261 5,08 -3,68 495 99 1,87 108 1,33 207 135 6,29 153 3,82 288 300 - Literatura a jazyky P X2 z Význam 376 0,37 -0,82 0 609 0,24 0,82 0 985 145 0,17 191 0,12 336 231 0,83 418 0,50 649 400 - Domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství) P x2 z Význam 736 1,00 1,41 0 1065 0,65 -1,41 0 1801 324 1,38 404 0,99 728 412 0,11 661 0,06 1073 500 - Umění P x2 z Význam 392 0,11 0,44 0 587 0,07 -0,44 0 979 140 0,00 195 0,00 335 252 0,31 392 0,19 644 600 - Osobní aktivity, cestování, turismus a geografie P x2 z Význam 803 0,53 -1,05 0 1289 0,35 1,05 0 2092 318 0,03 452 0,02 770 485 0,42 837 0,26 1322 700 - Sport a hry P x2 z Význam 580 1,41 -1,65 0 967 0,92 1,65 0 1547 290 1,37 455 0,98 745 290 0,56 512 0,34 802 800 - Sociální aktivity P x2 z Význam 354 0,00 -0,01 0 545 0,00 0,01 0 899 137 0,07 199 0,05 336 217 0,08 346 0,05 563 900 - Virtuální realita a sociální aktivity ve virtuálním světě P x2 z Význam 184 0,16 -0,52 0 297 0,10 0,52 0 481 88 0,27 135 0,19 223 96 0,02 162 0,01 258 Celkem 4268 6568 10836 1848 2584 4432 2420 3984 6404 Tabulka F.40: Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi preferencemi hodnoty „štěstí" a preferencemi volnočasových aktivit podle kategorií v roce 2021 bez rozlišení a s rozlišením pohlaví. %l = 61,0213(^=0,0000),;^ = 24,5767 (p=0,0018),x2 = 50,0660(p=0,0000),df = 8, ^2ní.(o,05;8) = 15'5073^L.(o,oi;8) = 20,0902. Cílová hodnota štěstí (2021) Preference hodnoty (sumárně -x = 7,78, (7 = 2,16) Preference hodnoty (muži-i = 7,59, (7 = 2,17) Preference hodnoty (ženy-i = 7,97, (7 = 2,13) Kategorie aktivit x Celkem < X >x Celkem x Celkem P 681 1093 315 501 366 592 100 - Informace, IT, komunikace a obecnosti X1 z Význam 3,76 2,59 ++ 2,08 -2,59 1774 0,10 -0,45 0 0,07 0,45 0 816 7,37 3,54 + + + 3,66 -3,54 958 P 272 369 109 154 163 215 X2 8,30 4,60 641 0,31 0,20 263 11,33 5,62 378 200 - Humanitní aktivity z Význam 3,68 + + + -3,68 0,73 0 -0,73 0 4,22 + + + -4,22 P 495 794 203 271 292 523 300 - Literatura a jazyky x2 z Význam 2,76 2,18 + 1,53 -2,18 1289 1,49 1,64 0 0,97 -1,64 0 474 1,76 1,71 0 0,87 -1,71 0 815 P 924 1520 426 553 498 967 400 - Domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství) x2 z Význam 3,22 2,47 + 1,78 -2,47 2444 4,41 2,98 ++ 2,85 -2,98 979 0,31 0,76 0 0,15 -0,76 0 1465 P 378 743 142 247 236 496 500 - Umění x2 z Význam 1,16 -1,40 0 0,64 1,40 0 1121 0,78 -1,18 0 0,50 1,18 0 389 0,18 -0,55 0 0,09 0,55 0 732 P 776 1663 328 570 448 1093 600 - Osobní aktivity, cestování, turismus a geografie x2 z Význam 10,01 -4,36 5,54 4,36 + + + 2439 1,77 -1,87 0 1,15 1,87 0 898 7,74 -3,79 3,84 3,79 + + + 1541 P 720 1271 394 579 326 692 700 - Sport a hry x2 z Význam 0,15 0,53 0 0,08 -0,53 0 1991 0,35 0,84 0 0,23 -0,84 0 973 0,39 -0,82 0 0,19 0,82 0 1018 P 355 772 135 240 220 532 800 - Sociální aktivity X2 z Význam 5,42 -3,03 3,00 3,03 ++ 1127 1,04 -1,36 0 0,68 1,36 0 375 3,45 -2,39 1,71 2,39 + 752 P 166 383 73 166 93 217 900 - Virtuální realita a sociální aktivity ve virtuálním světě X2 z Význam 4,50 -2,70 2,49 2,70 ++ 549 4,67 -2,84 3,02 2,84 ++ 239 0,93 -1,20 0 0,46 1,20 0 310 Celkem 4767 8608 13375 2125 3281 5406 2642 5327 7969 Tabulka F.41: Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi preferencemi hodnoty „věčný život (život po smrti), spása" a preferencemi volnočasových aktivit podle kategorií v roce 2009 bez rozlišení a s rozlišením pohlaví. Xl = M,2593(p=0,0000),Xm = 28,4552(p=0,0004),X2Z = 60,9042(p=0,0000),df = 8, ^2ní.(o,05;8) = 15>5073>*L.(o,oi;8) = 20,0902. Cílová hodnota Preference hodnoty Preference hodnoty Preference hodnoty věčný život (život po smrti), spása (2009) (sumárně -i = 5,40, (7 = 3,53) (muži - i = 5,28, (7 = 3,50) (ženy - i = 5,50, (7 = 3,56) Kategorie aktivit < x >x Celkem x Celkem < X >x Celkem P 224 308 116 149 108 159 100 - Informace, IT, komunikace a obecnosti x2 z Význam 0,06 -0,34 0 0,05 0,34 0 532 0,13 -0,51 0 0,11 0,51 0 265 0,03 -0,23 0 0,02 0,23 0 267 P 14 131 7 48 7 83 200 - Humanitní aktivity x2 z Význam 37,23 -8,14 27,87 8,14 + + + 145 12,86 -4,89 10,63 4,89 + + + 55 24,35 -6,49 17,02 6,49 + + + 90 P 292 387 99 120 193 267 X2 0,01 0,00 679 0,00 0,00 219 0,07 0,05 460 300 - Literatura a jazyky z Význam 0,11 0 -0,11 0 -0,02 0 0,02 0 0,37 0 -0,37 0 P 654 1009 267 349 387 660 400 - Domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství) x2 z Význam 4,72 -3,20 3,53 3,20 ++ 1663 0,50 -1,05 0 0,41 1,05 0 616 4,44 -3,08 3,10 3,08 ++ 1047 P 288 340 108 134 180 206 x2 1,36 1,02 628 0,02 0,02 242 2,83 1,98 386 500 - Umění z Význam 1,60 0 -1,60 0 -0,20 0 0,20 0 2,28 + -2,28 P 890 1144 379 435 511 709 600 - Osobní aktivity, cestování, turismus x2 z 0,42 0,99 0,32 -0,99 2034 0,30 0,85 0,25 -0,85 814 0,17 0,61 0,12 -0,61 1220 a geografie Význam 0 0 0 0 0 0 P 720 884 334 383 386 501 700 - Sport a hry x2 z Význam 1,61 1,87 0 1,21 -1,87 0 1604 0,28 0,80 0 0,23 -0,80 0 717 1,22 1,59 0 0,85 -1,59 0 887 P 391 470 178 181 213 289 800 - Sociální aktivity x2 z Význam 1,36 1,63 0 1,02 -1,63 0 861 1,48 1,74 0 1,23 -1,74 0 359 0,20 0,62 0 0,14 -0,62 0 502 P 163 184 73 89 90 95 x2 1,40 1,05 347 0,00 0,00 162 2,54 1,77 185 900 - Virtuální realita a sociální aktivity ve z 1,60 -1,60 -0,05 0,05 2,12 -2,12 virtuálním světě Význam 0 0 0 0 + - Celkem 3636 4857 8493 1561 1888 3449 2075 2969 5044 Tabulka F.42: Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi preferencemi hodnoty „věčný život (život po smrti), spása" a preferencemi volnočasových aktivit podle kategorií v roce 2019 bez rozlišení a s rozlišením pohlaví. Xl = 124,99O6(/>=0,0000),%l = 55,7818(^=0,0000),%2Z = 77,3884^=0,0000),^/ = 8, ^2ní.(o,05;8) = 15>5073 A.(o,oi;8) = 20,0902. Cílová hodnota Preference hodnoty Preference hodnoty Preference hodnoty věčný život (život po smrti), spása (2019) (sumárně -i = 4,88 (7 = 3,21) (muži - i = 4,52, (7 = 3,21) (ženy - i = 5,22, (7 = 3,17) Kategorie aktivit < i >x Celkem x Celkem < i >x Celkem P 748 809 391 361 357 448 100 - Informace, IT, komunikace a obecnosti X1 z Význam 0,16 0,59 0 0,14 -0,59 0 1557 0,79 -1,44 0 0,94 1,44 0 752 0,65 1,14 0 0,48 -1,14 0 805 P 127 368 71 136 56 232 X2 49,20 44,25 495 15,35 18,29 207 36,00 26,59 288 200 - Humanitní aktivity z Význam -9,90 9,90 + + + -5,94 5,94 + + + -8,10 8,10 + + + P 466 519 177 159 289 360 x2 0,00 0,00 985 0,18 0,21 336 0,64 0,47 649 300 - Literatura a jazyky z Význam -0,03 0 0,03 0 -0,65 0 0,65 0 1,11 0 -1,11 0 P 865 936 400 328 465 608 400 - Domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství) x2 z Význam 0,17 0,63 0 0,16 -0,63 0 1801 0,04 0,34 0 0,05 -0,34 0 728 0,18 0,62 0 0,13 -0,62 0 1073 P 430 549 179 156 251 393 x2 2,43 2,19 979 0,05 0,07 335 1,87 1,38 644 500 - Umění z Význam -2,25 2,25 + -0,36 0 0,36 0 -1,90 0 1,90 0 P 1074 1018 462 308 612 710 600 - Osobní aktivity, cestování, turismus x2 z 7,02 4,07 6,32 -4,07 2092 4,48 3,45 5,34 -3,45 770 4,50 3,14 3,33 -3,14 1322 a geografie Význam + + + --- + + + --- ++ — P 787 760 436 309 351 451 700 - Sport a hry x2 z Význam 4,05 3,00 ++ 3,64 -3,00 1547 2,36 2,49 + 2,81 -2,49 745 0,31 0,78 0 0,23 -0,78 0 802 P 395 504 165 171 230 333 X2 2,21 1,99 899 1,72 2,05 336 0,35 0,26 563 800 - Sociální aktivity z Význam -2,14 2,14 + -2,02 2,02 + -0,82 0 0,82 0 P 239 242 129 94 110 148 900 - Virtuální realita a sociální aktivity ve X2 z 0,55 1,05 0,50 -1,05 481 0,49 1,07 0,59 -1,07 223 0,00 0,05 0,00 -0,05 258 virtuálním světě Význam 0 0 0 0 0 0 Celkem 5131 5705 10836 2410 2022 4432 2721 3683 6404 Tabulka F.43: Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi preferencemi hodnoty „věčný život (život po smrti), spása" a preferencemi volnočasových aktivit podle kategorií v roce 2021 bez rozlišení a s rozlišením pohlaví. Xl = 3\3,93ll(p=0,0000),xl = 133,1354(p=0,0000),X2Z = 181, U5l{p=0,0000),df = 8, X2krit.{Qfl5,%) = 15'5073^L.(o,oi;8) = 20'0902- Cílová hodnota Preference hodnoty Preference hodnoty Preference hodnoty věčný život (život po smrti), spása (2021) (sumárně -i = 4,54, (7 = 3,18) (muži - i = 4,16, (7 = 3,13) (ženy - 5 = 4,90,(7 = 3,19) Kategorie aktivit < x >x Celkem x Celkem < X >x Celkem P 981 793 476 340 505 453 100 - Informace, IT, komunikace a obecnosti x2 z Význam 0,34 0,93 0 0,41 -0,93 0 1774 0,12 -0,59 0 0,17 0,59 0 816 0,63 1,21 0 0,65 -1,21 0 958 P 147 494 76 187 71 307 200 - Humanitní aktivity x2 z Význam 116,00 -16,32 137,68 16,32 + + + 641 40,93 -10,28 59,55 10,28 + + + 263 76,55 -12,79 79,31 12,79 + + + 378 P 702 587 268 206 434 381 300 - Literatura a jazyky X2 z Význam 0,01 0,14 0 0,01 -0,14 0 1289 0,59 -1,27 0 0,87 1,27 0 474 0,90 1,43 0 0,93 -1,43 0 815 P 1348 1096 601 378 747 718 400 - Domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství) x2 z Význam 0,35 0,97 0 0,42 -0,97 0 2444 0,74 1,49 0 1,08 -1,49 0 979 0,00 0,09 0 0,00 -0,09 0 1465 P 584 537 219 170 365 367 500 - Umění x2 z Význam 0,98 -1,53 0 1,16 1,53 0 1121 0,58 -1,24 0 0,84 1,24 0 389 0,15 -0,58 0 0,16 0,58 0 732 P 1364 1075 550 348 814 727 600 - Osobní aktivity, cestování, turismus x2 z 1,23 1,81 1,46 -1,81 2439 0,59 1,32 0,86 -1,32 898 1,14 1,69 1,18 -1,69 1541 a geografie Význam 0 0 0 0 0 0 P 1232 759 644 329 588 430 700 - Sport a hry x2 z Význam 21,22 7,38 + + + 25,19 -7,38 1991 7,86 4,85 + + + 11,44 -4,85 973 9,46 4,70 + + + 9,80 -4,70 1018 P 580 547 210 165 370 382 800 - Sociální aktivity x2 z Význam 1,64 -1,98 1,94 1,98 + 1127 0,68 -1,33 0 0,98 1,33 0 375 0,42 -0,97 0 0,43 0,97 0 752 P 321 228 160 79 161 149 x2 1,78 2,11 549 2,38 3,46 239 0,07 0,07 310 900 - Virtuální realita a sociální aktivity ve z 2,02 -2,02 2,47 -2,47 0,38 -0,38 virtuálním světě Význam + - + - 0 0 Celkem 7259 6116 13375 3204 2202 5406 4055 3914 7969 Tabulka F.44: Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi preferencemi hodnoty „vnitřní harmonie, soulad" a preferencemi volnočasových aktivit podle kategorií v roce 2009 bez rozlišení a s rozlišením pohlaví. Xl = 26,7374(p=0,0008),xl = 25, \965(p=0,0014),X2z = V,7740(p=0,4558),df = 8, X2krit.{Qfl5,%) = 15>5073>*L.(o,oi;8) = 20,0902. Cflová hodnota vnitřní harmonie, soulad (2009) Preference hodnoty (sumárně - i = 7,72, (7 = 2,15) Preference hodnoty (muži-x = 7,25, a = 2,24) Preference hodnoty (ženy-i=8,09,<7 = 2,00) Kategorie aktivit < X >x Celkem < X >x Celkem x Celkem P 187 350 114 151 73 199 100 - Informace, IT, komunikace a obecnosti X1 z Význam 0,04 -0,26 0 0,02 0,26 0 537 0,61 -1,10 0 0,52 1,10 0 265 0,13 0,05 272 P 41 104 18 37 23 67 X2 2,05 1,12 145 2,18 1,88 55 0,19 0,07 90 200 - Humanitní aktivity z Význam -1,80 0 1,80 0 -2,03 2,03 + ~ ~ P 215 478 89 132 126 346 x2 3,67 2,01 693 1,72 1,48 221 0,28 0,11 472 300 - Literatura a jazyky z Význam -2,48 2,48 + -1,85 0 1,85 0 ~ ~ P 636 1085 314 314 322 771 400 - Domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství) x2 z Význam 1,25 1,55 0 0,68 -1,55 0 1721 1,89 2,07 + 1,63 -2,07 628 0,85 0,33 1093 P 189 444 88 156 101 288 500 - Umění x2 z Význam 5,40 -3,00 2,96 3,00 ++ 633 5,49 -3,32 4,73 3,32 + + + 244 0,57 0,22 389 P 723 1350 382 441 341 909 600 - Osobní aktivity, cestování, turismus a geografie x2 z Význam 0,13 -0,52 0 0,07 0,52 0 2073 0,00 0,10 0 0,00 -0,10 0 823 0,22 0,09 1250 P 600 1024 356 367 244 657 700 - Sport a hry x2 z Význam 1,17 1,49 0 0,64 -1,49 0 1624 1,38 1,80 0 1,19 -1,80 0 723 0,26 0,10 901 P 325 550 173 189 152 361 X2 0,79 0,43 875 0,18 0,16 362 0,50 0,19 513 800 - Sociální aktivity z Význam 1,17 0 -1,17 0 0,61 0 -0,61 0 ~ ~ P 143 209 79 86 64 123 900 - Virtuální realita a sociální aktivity ve virtuálním světě X2 z Význam 2,77 2,11 + 1,51 -2,11 352 0,09 0,42 0 0,08 -0,42 0 165 2,60 1,01 187 Celkem 3059 5594 8653 1613 1873 3486 1446 3721 5167 Tabulka F.45: Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi preferencemi hodnoty „vnitřní harmonie, soulad" a preferencemi volnočasových aktivit podle kategorií v roce 2019 bez rozlišení a s rozlišením pohlaví. xl = 35,654l{p=0,0000),Xm = ^,3060{p=0,0003),x2 = I5,6568(p=0,0476),df = 8, x\rit.(0,05;8) = 15'5073^L.(o,oi;8) = 20'0902- Cílová hodnota Preference hodnoty Preference hodnoty Preference hodnoty vnitřní harmonie, soulad (2019) (sumárně -x = 6,83, (7 = 2,42) (muži - i = 6,36, (7 = 2,43) (ženy - x = 7,29, (7 = 2,32) Kategorie aktivit < x >x Celkem < X >x Celkem < X >x Celkem P 658 899 352 400 306 499 100 - Informace, IT, komunikace a obecnosti x2 z Význam 0,89 1,32 0 0,61 -1,32 0 1557 2,86 -2,66 3,00 2,66 ++ 752 4,94 2,91 ++ 2,49 -2,91 805 P 164 331 85 122 79 209 200 - Humanitní aktivity x2 z Význam 7,02 -3,52 4,83 3,52 + + + 495 4,17 -2,99 4,38 2,99 ++ 207 3,15 -2,23 1,58 2,23 + 288 P 381 604 164 172 217 432 X2 1,02 0,70 985 0,38 0,40 336 0,00 0,00 649 300 - Literatura a jazyky z Význam -1,38 0 1,38 0 -0,92 0 0,92 0 -0,02 0 0,02 0 P 771 1030 405 323 366 707 400 - Domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství) x2 z Význam 1,90 1,96 + 1,31 -1,96 1801 2,77 2,61 ++ 2,91 -2,61 728 0,13 0,48 0 0,06 -0,48 0 1073 P 359 620 162 173 197 447 500 - Umění x2 z Význam 3,97 -2,71 2,73 2,71 ++ 979 0,54 -1,09 0 0,56 1,09 0 335 1,61 -1,64 0 0,81 1,64 0 644 P 850 1242 406 364 444 878 600 - Osobní aktivity, cestování, turismus x2 z 0,01 -0,11 0,00 0,11 2092 0,34 0,92 0,36 -0,92 770 0,00 0,09 0,00 -0,09 1322 a geografie Význam 0 0 0 0 0 0 P 688 859 416 329 272 530 700 - Sport a hry x2 z Význam 5,31 3,23 ++ 3,65 -3,23 1547 3,11 2,77 ++ 3,26 -2,77 745 0,05 0,28 0 0,02 -0,28 0 802 P 347 552 168 168 179 384 800 - Sociální aktivity x2 z Význam 1,01 -1,36 0 0,69 1,36 0 899 0,10 -0,46 0 0,10 0,46 0 336 0,48 -0,89 0 0,24 0,89 0 563 P 196 285 112 111 84 174 x2 0,00 0,00 481 0,04 0,05 223 0,07 0,03 258 900 - Virtuální realita a sociální aktivity ve z 0,01 -0,01 -0,30 0,30 -0,32 0,32 virtuálním světě Význam 0 0 0 0 0 0 Celkem 4414 6422 10836 2270 2162 4432 2144 4260 6404 Tabulka F.46: Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi preferencemi hodnoty „vnitřní harmonie, soulad" a preferencemi volnočasových aktivit podle kategorií v roce 2021 bez rozlišení a s rozlišením pohlaví. Zl=42,3562(p=0,0000),zl = 39,3954{p=0,0000),x2 = I9,0430(p=0,0146),df = 8, 2L.(o,05;8) = 15'5073^L.(o,oi;8) = 20'0902- Cílová hodnota vnitřní harmonie, soulad (2021) Preference hodnoty (sumárně -x = 7,69, o = 2,27) Preference hodnoty (muži - x = 7,23, a = 2,35) Preference hodnoty (ženy-i=8,13,(7 = 2,09) Kategorie aktivit x Celkem < X >x Celkem x Celkem P 621 1153 348 468 273 685 100 - Informace, IT, komunikace a obecnosti X1 z Význam 0,16 0,53 0 0,08 -0,53 0 1774 0,75 -1,26 0 0,61 1,26 0 816 0,33 0,72 0 0,13 -0,72 0 958 P 182 459 88 175 94 284 X2 6,83 3,59 641 7,40 5,98 263 0,97 0,37 378 200 - Humanitní aktivity z Význam -3,31 3,31 + + + -3,75 3,75 + + + -1,18 0 1,18 0 P 467 822 206 268 261 554 300 - Literatura a jazyky x2 z Význam 1,18 1,41 0 0,62 -1,41 0 1289 0,16 -0,56 0 0,13 0,56 0 474 6,01 3,04 ++ 2,28 -3,04 815 P 916 1528 482 497 434 1031 400 - Domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství) x2 z Význam 6,50 3,48 + + + 3,42 -3,48 2444 4,56 3,17 ++ 3,68 -3,17 979 2,36 2,00 + 0,90 -2,00 1465 P 329 792 143 246 186 546 500 - Umění x2 z Význam 8,47 -3,76 4,45 3,76 + + + 1121 5,45 -3,26 4,40 3,26 ++ 389 1,18 -1,34 0 0,45 1,34 0 732 P 817 1622 412 486 405 1136 600 - Osobní aktivity, cestování, turismus a geografie x2 z Význam 0,65 -1,10 0 0,34 1,10 0 2439 0,29 0,80 0 0,24 -0,80 0 898 0,86 -1,21 0 0,33 1,21 0 1541 P 718 1273 455 518 263 755 700 - Sport a hry x2 z Význam 1,50 1,64 0 0,79 -1,64 0 1991 0,95 1,45 0 0,77 -1,45 0 973 1,05 -1,29 0 0,40 1,29 0 1018 P 360 767 160 215 200 552 800 - Sociální aktivity X2 z Význam 2,06 -1,85 0 1,08 1,85 0 1127 0,34 -0,81 0 0,27 0,81 0 375 0,23 -0,60 0 0,09 0,60 0 752 P 198 351 121 118 77 233 900 - Virtuální realita a sociální aktivity ve virtuálním světě X2 z Význam 0,41 0,81 0 0,22 -0,81 0 549 1,90 1,89 0 1,53 -1,89 0 239 0,81 -1,08 0 0,31 1,08 0 310 Celkem 4608 8767 13375 2415 2991 5406 2193 5776 7969 Tabulka F.47: Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi preferencemi hodnoty „aktivní vzrušující život, zábava" a preferencemi volnočaso-vých aktivit podle kategorií v roce 2009 bez rozlišení a s rozlišením pohlaví. %l = 154,6689(/>=0,0000),xl = 74,8244(^=0,0000),X2Z = 92,6534^=0,0000),^/ = 8, ^2ní.(o,05;8) = 15'5073^L.(o,oi;8) = 20,0902. Cílová hodnota aktivní vzrušující život, zábava (2009) Preference hodnoty (sumárně - x = 5,74, a = 2,59) Preference hodnoty (muži-x = 5,99, (7 = 2,59) Preference hodnoty (ženy-i = 5,54, (7 = 2,57) Kategorie aktivit < X >x Celkem x Celkem < X >x Celkem P 250 287 113 153 137 134 100 - Informace, IT, komunikace a obecnosti x2 z Význam 0,99 -1,45 0 0,98 1,45 0 537 0,39 -0,87 0 0,32 0,87 0 266 0,23 -0,72 0 0,26 0,72 0 271 P 94 51 38 17 56 34 200 - Humanitní aktivity x2 z Význam 6,80 3,70 + + + 6,68 -3,70 145 7,06 3,61 + + + 5,79 -3,61 55 1,56 1,83 0 1,73 -1,83 0 90 P 380 309 114 108 266 201 300 - Literatura a jazyky X2 z Význam 4,31 3,05 ++ 4,24 -3,05 689 1,96 1,95 0 1,61 -1,95 0 222 1,63 1,94 0 1,81 -1,94 0 467 P 999 707 334 294 665 413 400 - Domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství) x2 z Význam 27,71 8,28 + + + 27,26 -8,28 1706 9,25 4,53 + + + 7,58 -4,53 628 16,62 6,67 + + + 18,50 -6,67 1078 P 308 326 87 158 221 168 500 - Umění x2 z Význam 0,13 -0,52 0 0,13 0,52 0 634 4,94 -3,11 4,05 3,11 ++ 245 1,26 1,70 0 1,41 -1,70 0 389 P 1046 1023 408 418 638 605 600 - Osobní aktivity, cestování, turismus a geografie x2 z Význam 0,39 1,01 0 0,39 -1,01 0 2069 3,48 2,88 ++ 2,85 -2,88 826 0,43 -1,09 0 0,48 1,09 0 1243 P 703 928 289 438 414 490 700 - Sport a hry x2 z Význam 13,82 -5,81 13,59 5,81 + + + 1631 4,51 -3,22 3,70 3,22 ++ 727 8,12 -4,56 9,04 4,56 + + + 904 P 384 489 138 225 246 264 800 - Sociální aktivity x2 z Význam 5,52 -3,49 5,42 3,49 + + + 873 3,97 -2,84 3,26 2,84 ++ 363 1,91 -2,12 2,12 2,12 + 510 P 118 234 54 111 64 123 900 - Virtuální realita a sociální aktivity ve virtuálním světě x2 z Význam 18,31 -6,15 18,01 6,15 + + + 352 5,55 -3,26 4,55 3,26 ++ 165 12,09 -5,15 13,45 5,15 + + + 187 Celkem 4282 4354 8636 1575 1922 3497 2707 2432 5139 Tabulka F.48: Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi preferencemi hodnoty „aktivní vzrušující život, zábava" a preferencemi volnočasových aktivit podle kategorií v roce 2019 bez rozlišení a s rozlišením pohlaví. %l = 111,9343(p=0,0000),xl = 43,2787(^=0,0000),X\ = 69,9413(^=0,0000),^/ = 8, ^2ní.(o,05;8) = 15>5073>*L.(o,oi;8) = 20,0902. Cílová hodnota Preference hodnoty Preference hodnoty Preference hodnoty aktivní vzrušující život, zábava (2019) (sumárně -i = 5,43, (7 = 2,54) (muži - i = 5,75, (7 = 2,53) (ženy - i = 5,12, (7 = 2,51) Kategorie aktivit < x >x Celkem x Celkem < X >x Celkem P 639 918 297 455 342 463 100 - Informace, IT, komunikace a obecnosti X1 z Význam 4,21 -2,98 3,38 2,98 ++ 1557 0,34 -0,84 0 0,24 0,84 0 752 3,54 -2,77 3,14 2,77 ++ 805 P 270 225 102 105 168 120 X2 11,20 8,99 495 3,59 2,48 207 7,82 6,94 288 200 - Humanitní aktivity z Význam 4,60 + + + -4,60 2,52 + -2,52 3,93 + + + -3,93 P 464 521 147 189 317 332 x2 1,49 1,20 985 0,69 0,47 336 0,45 0,40 649 300 - Literatura a jazyky z Význam 1,72 0 -1,72 0 1,12 0 -1,12 0 0,98 0 -0,98 0 P 914 887 339 389 575 498 400 - Domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství) x2 z Význam 15,76 5,84 + + + 12,64 -5,84 1801 5,80 3,42 + + + 4,01 -3,42 728 9,80 4,72 + + + 8,70 -4,72 1073 P 450 529 134 201 316 328 x2 0,47 0,37 979 0,06 0,04 335 0,57 0,50 644 500 - Umění z Význam 0,96 0 -0,96 0 -0,33 0 0,33 0 1,09 0 -1,09 0 P 946 1146 323 447 623 699 600 - Osobní aktivity, cestování, turismus x2 z 0,24 0,73 0,19 -0,73 2092 0,22 0,67 0,15 -0,67 770 0,00 0,08 0,00 -0,08 1322 a geografie Význam 0 0 0 0 0 0 P 582 965 246 499 336 466 700 - Sport a hry x2 z Význam 16,49 -5,89 13,23 5,89 + + + 1547 11,21 -4,77 7,75 4,77 + + + 745 4,50 -3,12 4,00 3,12 ++ 802 P 395 504 148 188 247 316 X2 0,07 0,05 899 0,83 0,58 336 1,20 1,06 563 800 - Sociální aktivity z Význam -0,36 0 0,36 0 1,24 0 -1,24 0 -1,57 0 1,57 0 P 163 318 75 148 88 170 900 - Virtuální realita a sociální aktivity ve X2 z 12,19 -4,79 9.78 4.79 481 2,85 -2,25 1,97 2,25 223 9,16 -4,25 8,14 4,25 258 virtuálním světě Význam --- + + + - + --- + + + Celkem 4823 6013 10836 1811 2621 4432 3012 3392 6404 Tabulka F.49: Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi preferencemi hodnoty „aktivní vzrušující život, zábava" a preferencemi volnočaso-vých aktivit podle kategorií v roce 2021 bez rozlišení a s rozlišením pohlaví. %l =265,\573{p=0,0000),xl = 116,4990(p=0,0000),X2Z = 167,3254{p=0,0000),df = 8, X2krit.{Qfl5,%) = 15.5073.^L.(o,oi;8) = 20,0902. Cílová hodnota Preference hodnoty Preference hodnoty Preference hodnoty aktivní vzrušující život, zábava (2021) (sumárně -x = 5,96, (7 = 2,58) (muži - i = 6,13, (7 = 2,56) (ženy - x = 5,80, (7 = 2,58) Kategorie aktivit < X >x Celkem x Celkem < X >x Celkem P 897 877 388 428 509 449 100 - Informace, IT, komunikace a obecnosti x2 z Význam 1,14 1,60 0 1,09 -1,60 0 1774 0,20 -0,68 0 0,19 0,68 0 816 3,53 2,80 ++ 3,37 -2,80 958 P 365 276 137 126 228 150 200 - Humanitní aktivity x2 z Význam 8,73 4,23 + + + 8,31 -4,23 641 0,64 1,14 0 0,61 -1,14 0 263 10,10 4,55 + + + 9,66 -4,55 378 P 711 578 261 213 450 365 300 - Literatura a jazyky X2 z Význam 10,71 4,81 + + + 10,20 -4,81 1289 4,01 2,92 ++ 3,80 -2,92 474 6,67 3,81 + + + 6,38 -3,81 815 P 1394 1050 575 404 819 646 400 - Domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství) x2 z Význam 34,05 9,02 + + + 32,45 -9,02 2444 20,46 6,98 + + + 19,39 -6,98 979 14,75 5,95 + + + 14,11 -5,95 1465 P 462 659 156 233 306 426 500 - Umění x2 z Význam 13,20 -5,30 12,58 5,30 + + + 1121 5,84 -3,50 5,53 3,50 + + + 389 7,52 -4,02 7,19 4,02 + + + 732 P 1200 1239 447 451 753 788 600 - Osobní aktivity, cestování, turismus x2 z 0,08 0,45 0,08 -0,45 2439 0,23 0,74 0,22 -0,74 898 0,00 -0,02 0,00 0,02 1541 a geografie Význam 0 0 0 0 0 0 P 722 1269 362 611 360 658 700 - Sport a hry x2 z Význam 64,06 -12,12 61,04 12,12 + + + 1991 26,20 -7,89 24,82 7,89 + + + 973 38,10 -9,24 36,44 9,24 + + + 1018 P 538 589 198 177 340 412 800 - Sociální aktivity x2 z Význam 0,26 -0,74 0 0,25 0,74 0 1127 1,33 1,67 0 1,26 -1,67 0 375 2,08 -2,12 1,99 2,12 + 752 P 237 312 106 133 131 179 900 - Virtuální realita a sociální aktivity ve x2 z 3,56 -2,69 3,39 2,69 549 0,91 -1,36 0,86 1,36 239 2,79 -2,38 2,67 2,38 310 virtuálním světě Význam — ++ 0 0 - + Celkem 6526 6849 13375 2630 2776 5406 3896 4073 7969 Tabulka F.50: Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi preferencemi hodnoty „život v dostatku (ekonomické zabezpečení) volnočasových aktivit podle kategorií v roce 2009 bez rozlišení a s rozlišením pohlaví. xl=43,mUp=O,0W0),xl = I2,4964(p=0,1304),x2 = 43,5373 (p=0,0000),^/= 8, X2krit.{0fl5^ = 15,5073, ^2ní.(o,oi;8) = 20,0902. Cílová hodnota život v dostatku (ekonomické zabezpečení) (2009) Preference hodnoty (sumárně - x = 6,79, o = 2,32) Preference hodnoty (muži - x = 6,75, a = 2,34) Preference hodnoty (ženy-i =6,81, (7 = 2,30) Kategorie aktivit < x >x Celkem x Celkem < X >x Celkem P 222 316 114 152 108 164 x2 0,46 0,35 538 0,07 0,05 266 0,57 0,43 272 100 - Informace, IT, komunikace a obecnosti z Význam -0,93 0 0,93 0 ~ ~ -1,03 0 1,03 0 P 87 58 33 22 54 36 x2 9,49 7,21 145 3,25 2,54 55 6,30 4,70 90 200 - Humanitní aktivity z Význam 4,12 + + + -4,12 3,35 + + + -3,35 P 294 399 99 122 195 277 x2 0,09 0,07 693 0,04 0,03 221 0,21 0,16 472 300 - Literatura a jazyky z Význam -0,42 0 0,42 0 -0,64 0 0,64 0 P 788 930 275 353 513 577 400 - Domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství) x2 z Význam 2,85 2,50 + 2,17 -2,50 1718 0,00 0,00 628 4,84 3,27 ++ 3,61 -3,27 1090 P 303 331 108 137 195 194 500 - Umění x2 z Význam 3,11 2,43 + 2,36 -2,43 634 0,00 0,00 245 5,02 3,08 ++ 3,74 -3,08 389 P 889 1185 380 447 509 738 600 - Osobní aktivity, cestování, turismus a geografie X2 z Význam 0,05 -0,34 0 0,04 0,34 0 2074 0,79 0,62 827 1,04 -1,55 0 0,78 1,55 0 1247 P 650 974 307 417 343 557 X2 3,77 2,87 1624 0,37 0,29 724 4,45 3,32 900 700 - Sport a hry z Význam -2,86 2,86 ++ ~ ~ -3,07 3,07 ++ P 379 495 159 204 220 291 x2 0,01 0,00 874 0,00 0,00 363 0,01 0,01 511 800 - Sociální aktivity z Význam 0,11 0 -0,11 0 ~ ~ 0,17 0 -0,17 0 P 124 226 59 106 65 120 900 - Virtuální realita a sociální aktivity ve virtuálním světě x2 z Význam 4,88 -2,99 3,71 2,99 ++ 350 2,49 1,95 165 2,48 -2,12 1,85 2,12 + 185 Celkem 3736 4914 8650 1534 1960 3494 2202 2954 5156 o Tabulka F.51: Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi preferencemi hodnoty „život v dostatku (ekonomické zabezpečení)" a preferencemi volnočasových aktivit podle kategorií v roce 2019 bez rozlišení a s rozlišením pohlaví. Xi = 19,5623{p=0,0121 ] y2 29,743S(p=0,0002),Xz = 8,2286(p=0,4115),df - ^fcrif.(0,05;8) 15,5073,^ní .(0,oi;8) = 20,0902. 5 Cílová hodnota život v dostatku (ekonomické zabezpečení) (2019) Preference hodnoty (sumárně - x = 6,32, a = 2,22) Preference hodnoty (muži - x = 6,32, a = 2,20) Preference hodnoty (ženy-i = 6,32, (7 = 2,25) Kategorie aktivit < X >x Celkem < X >x Celkem x Celkem P 754 803 391 361 363 442 100 - Informace, IT, komunikace a obecnosti X1 z Význam 0,08 0,43 0 0,08 -0,43 0 1557 0,00 0,05 0 0,00 -0,05 0 752 0,00 0,00 805 P 267 228 133 74 134 154 X2 3,74 3,44 495 6,06 6,55 207 0,12 0,10 288 200 - Humanitní aktivity z Význam 2,74 ++ -2,74 3,64 + + + -3,64 ~ ~ P 472 513 186 150 286 363 x2 0,00 0,00 985 0,77 0,83 336 0,17 0,14 649 300 - Literatura a jazyky z Význam -0,00 0 0,00 0 1,31 0 -1,31 0 ~ ~ P 911 890 400 328 511 562 400 - Domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství) x2 z Význam 2,66 2,47 + 2,45 -2,47 1801 1,28 1,79 0 1,39 -1,79 0 728 1,44 1,19 1073 P 449 530 180 155 269 375 500 - Umění x2 z Význam 0,87 -1,35 0 0,80 1,35 0 979 0,21 0,69 0 0,23 -0,69 0 335 1,64 1,35 644 P 976 1116 389 381 587 735 600 - Osobní aktivity, cestování, turismus a geografie x2 z Význam 0,70 -1,29 0 0,65 1,29 0 2092 0,29 -0,85 0 0,31 0,85 0 770 0,17 0,14 1322 P 727 820 350 395 377 425 700 - Sport a hry x2 z Význam 0,28 -0,79 0 0,26 0,79 0 1547 3,50 -2,96 3,78 2,96 ++ 745 0,61 0,50 802 P 427 472 172 164 255 308 X2 0,03 0,03 899 0,03 0,04 336 0,00 0,00 563 800 - Sociální aktivity z Význam -0,27 0 0,27 0 -0,28 0 0,28 0 ~ ~ P 210 271 100 123 110 148 900 - Virtuální realita a sociální aktivity ve virtuálním světě X2 z Význam 1,83 -1,92 0 1,68 1,92 0 481 2,15 -2,17 2,32 2,17 + 223 0,36 0,30 258 Celkem 5193 5643 10836 2301 2131 4432 2892 3512 6404 Tabulka F.52: Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi preferencemi hodnoty „život v dostatku (ekonomické zabezpečení)" a preferencemi volnočasových aktivit podle kategorií v roce 2021 bez rozlišení a s rozlišením pohlaví. Xi = 98,2156(^=0,0000), x£ = 35,4083(p=0,0000),XŽ = 68,2759(^=0,0000),df ■ ^' ^ifcrií.(0,05;8) 15,5073,^r[.ř _(0)oi;8) = 20,0902. Cílová hodnota Preference hodnoty Preference hodnoty Preference hodnoty život v dostatku (ekonomické zabezpečení) (sumárně -i = 7,87,cr= 1,89) (muži - x = 7,88, a = 1,90) (ženy - i = 7,86,cr= 1,88) (2021) Kategorie aktivit < i >x Celkem x Celkem < i >x Celkem P 744 1030 334 482 410 548 100 - Informace, IT, komunikace a obecnosti x2 z Význam 2,63 -2,34 2,11 2,34 + 1774 0,92 -1,38 0 0,70 1,38 0 816 1,47 -1,75 0 1,22 1,75 0 958 P 383 258 147 116 236 142 x2 33,46 26,84 641 9,92 7,53 263 24,03 20,01 378 200 - Humanitní aktivity z Význam 7,96 + + + -7,96 4,28 + + + -4,28 6,80 + + + -6,80 P 614 675 226 248 388 427 300 - Literatura a jazyky x2 z Význam 2,83 2,38 + 2,27 -2,38 1289 2,27 2,09 + 1,72 -2,09 474 0,84 1,31 0 0,70 -1,31 0 815 P 1057 1387 421 558 636 829 400 - Domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství) x2 z Význam 0,87 -1,39 0 0,70 1,39 0 2444 0,00 -0,09 0 0,00 0,09 0 979 1,32 -1,72 0 1,10 1,72 0 1465 P 561 560 191 198 370 362 500 - Umění x2 z Význam 7,72 3,90 + + + 6,19 -3,90 1121 3,21 2,46 + 2,43 -2,46 389 4,20 2,91 ++ 3,50 -2,91 732 P 1016 1423 376 522 640 901 600 - Osobní aktivity, cestování, turismus X2 z 4,46 -3,13 3,58 3,13 2439 0,33 -0,84 0,25 0,84 898 5,18 -3,43 4,31 3,43 1541 a geografie Význam — ++ 0 0 --- + + + P 840 1151 386 587 454 564 700 - Sport a hry X2 z Význam 2,40 -2,26 1,93 2,26 + 1991 2,71 -2,41 2,06 2,41 + 973 0,16 -0,58 0 0,13 0,58 0 1018 P 499 628 155 220 344 408 800 - Sociální aktivity x2 z Význam 0,01 -0,16 0 0,01 0,16 0 1127 0,28 -0,73 0 0,21 0,73 0 375 0,02 0,18 0 0,01 -0,18 0 752 P 239 310 96 143 143 167 900 - Virtuální realita a sociální aktivity ve x2 z 0,12 -0,47 0,09 0,47 549 0,49 -0,95 0,37 0,95 239 0,03 0,25 0,03 -0,25 310 virtuálním světě Význam 0 0 0 0 0 0 Celkem 5953 7422 13375 2332 3074 5406 3621 4348 7969 F* I i*] to ! 00 1 Tabulka F.53: Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi preferencemi hodnoty „přijetí ostatními, pocit sounáležitosti" a preferencemi volnočasových aktivit podle kategorií v roce 2019 bez rozlišení a s rozlišením pohlaví. %l=25,6916(p=0,0012),zl = I2,6264{p=0,1254),z2 = ll,3111{p=0,1812),df = 8, Z2krit.{0fl5.fi) = 15,5073,;^^,.^ = 20,0902. Cflová hodnota přijetí ostatními, pocit sounáležitosti (2019) Preference hodnoty (sumárně - x = 6,95, (7 = 2,17) Preference hodnoty (muži -i = 6,64, a = 2,18) Preference hodnoty (ženy-i =7,25, (7 = 2,12) Kategorie aktivit < i >x Celkem < x >x Celkem < i >x Celkem 100 - Informace, IT, komunikace a obecnosti P x2 z Význam 716 1,99 2,03 + 841 1,54 -2,03 1557 380 0,42 372 0,41 752 336 0,62 469 0,41 805 200 - Humanitní aktivity P x2 z Význam 185 4,43 -2,87 310 3,43 2,87 ++ 495 82 3,63 125 3,47 207 103 1,29 185 0,86 288 300 - Literatura a jazyky P X2 z Význam 436 0,09 0,43 0 549 0,07 -0,43 0 985 168 0,09 168 0,08 336 268 0,28 381 0,18 649 400 - Domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství) P x2 z Význam 793 0,07 0,38 0 1008 0,05 -0,38 0 1801 360 0,05 368 0,05 728 433 0,04 640 0,02 1073 500 - Umění P x2 z Význam 385 4,14 -2,84 594 3,21 2,84 ++ 979 154 0,58 181 0,55 335 231 2,73 413 1,82 644 600 - Osobní aktivity, cestování, turismus a geografie P x2 z Význam 933 0,46 1,00 0 1159 0,35 -1,00 0 2092 384 0,16 386 0,15 770 549 0,78 773 0,52 1322 700 - Sport a hry P x2 z Význam 697 0,73 1,23 0 850 0,56 -1,23 0 1547 377 0,46 368 0,44 745 320 0,00 482 0,00 802 800 - Sociální aktivity P x2 z Význam 363 2,17 -2,05 536 1,68 2,05 + 899 151 1,06 185 1,02 336 212 0,77 351 0,51 563 900 - Virtuální realita a sociální aktivity ve virtuálním světě P x2 z Význam 219 0,40 0,86 0 262 0,31 -0,86 0 481 110 0,01 113 0,01 223 109 0,33 149 0,22 258 Celkem 4727 6109 10836 2166 2266 4432 2561 3843 6404 Tabulka F.54: Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi preferencemi hodnoty „přijetí ostatními, pocit sounáležitosti" a preferencemi volno-časových aktivit podle kategorií v roce 2021 bez rozlišení a s rozlišením pohlaví. Xl = 41,m2(p=0,0000),zl = 23,2249{p=0,0031),x2 = 23,976&(p=0,0023),df = 8, ^2ní.(o,05;8) = 15'5073^L.(o,oi;8) = 20,0902. Cflová hodnota přijetí ostatními, pocit sounáležitosti (2021) Preference hodnoty (sumárně -x = 7,00, a = 2,21) Preference hodnoty (muži - í = 6,71,(j = 2,25) Preference hodnoty (ženy-i =7,27, (7 = 2,15) Kategorie aktivit x Celkem < X >x Celkem x Celkem P 758 1016 408 408 350 608 100 - Informace, IT, komunikace a obecnosti X1 z Význam 1,28 1,58 0 0,89 -1,58 0 1774 0,39 -0,98 0 0,42 0,98 0 816 2,05 1,88 0 1,05 -1,88 0 958 P 256 385 145 118 111 267 200 - Humanitní aktivity X2 z Význam 0,18 -0,57 0 0,12 0,57 0 641 0,65 1,18 0 0,69 -1,18 0 263 2,24 -1,89 0 1,15 1,89 0 378 P 547 742 248 226 299 516 300 - Literatura a jazyky x2 z Význam 0,64 1,10 0 0,44 -1,10 0 1289 0,05 0,34 0 0,05 -0,34 0 474 1,95 1,81 0 1,00 -1,81 0 815 P 1080 1364 554 425 526 939 400 - Domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství) x2 z Význam 6,03 3,54 + + + 4,19 -3,54 2444 4,78 3,47 + + + 5,09 -3,47 979 1.84 1.85 0 0,94 -1,85 0 1465 P 406 715 170 219 236 496 500 - Umění x2 z Význam 6,28 -3,41 4,36 3,41 + + + 1121 4,67 -3,22 4,98 3,22 ++ 389 0,56 -0,96 0 0,28 0,96 0 732 P 967 1472 466 432 501 1040 600 - Osobní aktivity, cestování, turismus a geografie x2 z Význam 1,10 -1,51 0 0,77 1,51 0 2439 0,02 0,21 0 0,02 -0,21 0 898 0,81 -1,23 0 0,41 1,23 0 1541 P 846 1145 489 484 357 661 700 - Sport a hry x2 z Význam 1,07 1,46 0 0,74 -1,46 0 1991 0,33 -0,91 0 0,35 0,91 0 973 0,45 0,88 0 0,23 -0,88 0 1018 P 401 726 185 190 216 536 800 - Sociální aktivity X2 z Význam 8,10 -3,87 5,63 3,87 + + + 1127 0,36 -0,90 0 0,39 0,90 0 375 5,83 -3,12 2,98 3,12 ++ 752 P 224 325 123 116 101 209 900 - Virtuální realita a sociální aktivity ve virtuálním světě X2 z Význam 0,01 -0,10 0 0,00 0,10 0 549 0,00 -0,03 0 0,00 0,03 0 239 0,15 -0,48 0 0,07 0,48 0 310 Celkem 5485 7890 13375 2788 2618 5406 2697 5272 7969 Tabulka F.55: Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi preferencemi hodnoty „zdraví" a preferencemi volnočasových aktivit podle kategorií v roce 2019 bez rozlišení a s rozlišením pohlaví. %l = 52, U24(p=0,0000),Xm = 34,5U0(p=0,0000),X2Z = 29,923l(p=0,0002),df = 8, ^2ní.(o,05;8) = 15>5073>*L.(o,oi;8) = 20,0902. Cílová hodnota zdraví (2019) Preference hodnoty (sumárně - x = 9,35, a = 1,28) Preference hodnoty (muži-i = 9,24, a = 1,33) Preference hodnoty (ženy-i = 9,46, a= 1,23) Kategorie aktivit < X >x Celkem x Celkem < X >x Celkem P 353 1204 227 525 126 679 100 - Informace, IT, komunikace a obecnosti x2 z Význam 0,04 0,23 0 0,01 -0,23 0 1557 0,58 0,99 0 0,23 -0,99 0 752 2,69 -1,94 0 0,60 1,94 0 805 P 165 330 85 122 80 208 200 - Humanitní aktivity x2 z Význam 26,15 5,94 + + + 7,57 -5,94 495 11,02 4,03 + + + 4,44 -4,03 207 14,85 4,36 + + + 3,28 -4,36 288 P 214 771 91 245 123 526 X2 0,23 0,07 985 0,31 0,12 336 0,25 0,06 649 300 - Literatura a jazyky z Význam -0,57 0 0,57 0 -0,68 0 0,68 0 0,59 0 -0,59 0 P 384 1417 204 524 180 893 400 - Domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství) x2 z Význam 1,01 -1,25 0 0,29 1,25 0 1801 0,12 -0,44 0 0,05 0,44 0 728 1,06 -1,25 0 0,23 1,25 0 1073 P 256 723 116 219 140 504 500 - Umění x2 z Význam 5,99 2,91 ++ 1,73 -2,91 979 4,10 2,49 + 1,65 -2,49 335 4,67 2,52 + 1,03 -2,52 644 P 424 1668 195 575 229 1093 600 - Osobní aktivity, cestování, turismus a geografie x2 z Význam 4,41 -2,66 1,28 2,66 ++ 2092 3,06 -2,28 1,23 2,28 + 770 0,46 -0,84 0 0,10 0,84 0 1322 P 323 1224 184 561 139 663 700 - Sport a hry x2 z Význam 1,69 -1,59 0 0,49 1,59 0 1547 4,16 -2,65 1,67 2,65 ++ 745 0,27 -0,61 0 0,06 0,61 0 802 P 196 703 97 239 99 464 800 - Sociální aktivity x2 z Význam 0,16 -0,48 0 0,05 0,48 0 899 0,00 0,07 0 0,00 -0,07 0 336 0,09 -0,34 0 0,02 0,34 0 563 P 117 364 73 150 44 214 900 - Virtuální realita a sociální aktivity ve virtuálním světě x2 z Význam 0,76 1,01 0 0,22 -1,01 0 481 1,27 1,37 0 0,51 -1,37 0 223 0,16 -0,45 0 0,04 0,45 0 258 Celkem 2432 8404 10836 1272 3160 4432 1160 5244 6404 Tabulka F.56: Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi preferencemi hodnoty „zdraví" a preferencemi volnočasových aktivit podle kategorií v roce 2021 bez rozlišení a s rozlišením pohlaví. %l = 73, Ul2(p=0,0000),xl = 42,75U(p=0,0000),%2Z = 49,7822(p=0,0000),df = 8, ^2ní.(o,05;8) = 15'5073^L.(o,oi;8) = 20,0902. Cílová hodnota Preference hodnoty Preference hodnoty Preference hodnoty zdraví (2021) (sumárně -í = 9,19,ct= 1,47) (muži - i = 9,05, (7 = 1,54) (ženy - i = 9,33,(7= 1,38) Kategorie aktivit < x >x Celkem x Celkem < X >x Celkem P 538 1236 303 513 235 723 100 - Informace, IT, komunikace a obecnosti X2 z Význam 6,94 3,31 + + + 2,58 -3,31 1774 2,98 2,30 + 1,51 -2,30 816 1,54 1,50 0 0,45 -1,50 0 958 P 227 414 104 159 123 255 X2 16,47 6,11 641 2,74 1,39 263 16,42 4,80 378 200 - Humanitní aktivity z Význam 4,87 + + + -4,87 2,08 + -2,08 4,72 + + + -4,72 P 356 933 158 316 198 617 300 - Literatura a jazyky x2 z Význam 0,14 0,46 0 0,05 -0,46 0 1289 0,01 -0,14 0 0,01 0,14 0 474 1,00 1,20 0 0,29 -1,20 0 815 P 587 1857 283 696 304 1161 400 - Domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství) x2 z Význam 8,42 -3,76 3,13 3,76 + + + 2444 6,49 -3,46 3,29 3,46 + + + 979 2,27 -1,90 0 0,67 1,90 0 1465 P 359 762 155 234 204 528 500 - Umění x2 z Význam 10,15 3,90 + + + 3,77 -3,90 1121 4,47 2,69 ++ 2,26 -2,69 389 8,90 3,56 + + + 2,60 -3,56 732 P 594 1845 283 615 311 1230 600 - Osobní aktivity, cestování, turismus x2 z 6,66 -3,34 2,47 3,34 2439 1,19 -1,47 0,61 1,47 898 4,07 -2,55 1,19 2,55 1541 a geografie Význam --- + + + 0 0 - + P 502 1489 295 678 207 811 700 - Sport a hry x2 z Význam 2,54 -2,02 0,94 2,02 + 1991 3,17 -2,41 1,61 2,41 + 973 2,36 -1,87 0 0,69 1,87 0 1018 P 294 833 133 242 161 591 800 - Sociální aktivity X2 z Význam 0,40 -0,78 0 0,15 0,78 0 1127 0,38 0,78 0 0,19 -0,78 0 375 0,49 -0,84 0 0,14 0,84 0 752 P 164 385 104 135 60 250 900 - Virtuální realita a sociální aktivity ve X2 z 1,59 1,51 0,59 -1,51 549 6,94 3,31 3,52 -3,31 239 1,47 -1,40 0,43 1,40 310 virtuálním světě Význam 0 0 + + + --- 0 0 Celkem 3621 9754 13375 1818 3588 5406 1803 6166 7969 Tabulka F.57: Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi preferencemi hodnoty „národní bezpečnost" a preferencemi volnočasových aktivit podle kategorií v roce 2019 bez rozlišení a s rozlišením pohlaví. Xl = 9,2667(p=0,3203),xi = 8, mi(p=0,4143),X2Z = 5,0246 (p=0,7549),^/ = 8, X2krit.{Qfl5,%) = 15,5073,;^ (001;8) = 20,0902. Cflová hodnota národní bezpečnost (2019) Preference hodnoty (sumárně - x = 7,59, (7 = 2,36) Preference hodnoty (muži-x = 7,41, a = 2,44) Preference hodnoty (ženy-i=7,77, (7 = 2,28) Kategorie aktivit x Celkem < X >x Celkem < i >x Celkem 100 - Informace, IT, komunikace a obecnosti P x2 z Význam 602 0,06 955 0,04 1557 304 0,03 448 0,02 752 298 0,15 507 0,09 805 200 - Humanitní aktivity P x2 z Význam 191 0,03 304 0,02 495 83 0,03 124 0,02 207 108 0,01 180 0,01 288 300 - Literatura a jazyky P X2 z Význam 400 0,60 585 0,39 985 141 0,11 195 0,07 336 259 0,72 390 0,44 649 400 - Domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství) P x2 z Význam 705 0,00 1096 0,00 1801 308 0,40 420 0,27 728 397 0,21 676 0,13 1073 500 - Umění P x2 z Význam 400 0,81 579 0,52 979 148 0,93 187 0,64 335 252 0,28 392 0,17 644 600 - Osobní aktivity, cestování, turismus a geografie P x2 z Význam 774 2,29 1318 1,47 2092 290 1,88 480 1,29 770 484 0,54 838 0,33 1322 700 - Sport a hry P x2 z Význam 609 0,04 938 0,02 1547 294 0,33 451 0,23 745 315 0,43 487 0,26 802 800 - Sociální aktivity P x2 z Význam 346 0,08 553 0,05 899 140 0,06 196 0,04 336 206 0,24 357 0,14 563 900 - Virtuální realita a sociální aktivity ve virtuálním světě P x2 z Význam 206 1,74 275 1,12 481 101 1,09 122 0,75 223 105 0,55 153 0,34 258 Celkem 4233 6603 10836 1809 2623 4432 2424 3980 6404 Tabulka F.58: Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi preferencemi hodnoty „národní bezpečnost" a preferencemi volnočasových aktivit podle kategorií v roce 2021 bez rozlišení a s rozlišením pohlaví. Xl = 21,0948(^=0,0069),;^ = 9,2109(p=0,3200),X2z = 18,5070(^=0,0177),^/ = 8, X2krit.{Qfl5,%) = 15,5073,;^^ = 20,0902. Cílová hodnota Preference hodnoty Preference hodnoty Preference hodnoty národní bezpečnost (2021) (sumárně -i = 7,64, (7 = 2,35) (muži - 5 = 7,44,(7 = 2,42) (ženy - x = l,84, (7 = 2,26) Kategorie aktivit x Celkem < x >x Celkem < i >x Celkem P 722 1052 374 442 348 610 X1 0,65 0,47 1774 1,33 1,26 816 0,29 0,17 958 100 - Informace, IT, komunikace a obecnosti z Význam -1,13 0 1,13 0 -0,72 0 0,72 0 P 271 370 125 138 146 232 X2 0,02 0,01 641 0,07 0,06 263 0,16 0,09 378 200 - Humanitní aktivity z Význam 0,18 0 -0,18 0 ~ ~ 0,51 0 -0,51 0 P 549 740 226 248 323 492 300 - Literatura a jazyky x2 z Význam 0,13 0,50 0 0,10 -0,50 0 1289 0,09 0,09 474 1,10 1,40 0 0,66 -1,40 0 815 P 986 1458 476 503 510 955 400 - Domácnost, technologie a hobby (včetně x2 z 1,48 -1,77 1,07 1,77 2444 0,00 0,00 979 2,59 -2,25 1,55 2,25 + 1465 přírodovědy a lékařství) Význam 0 0 - P 497 624 210 179 287 445 500 - Umění x2 z Význam 1,54 1,70 0 1,11 -1,70 0 1121 2,28 2,16 389 0,65 1,07 0 0,39 -1,07 0 732 P 981 1458 429 469 552 989 600 - Osobní aktivity, cestování, turismus x2 z 1,71 -1,90 1,24 1,90 2439 0,14 0,13 898 1,01 -1,41 0,60 1,41 1541 a geografie Význam 0 0 0 0 P 902 1089 477 496 425 593 700 - Sport a hry x2 z Význam 5,38 3,30 + + + 3,89 -3,30 1991 0,03 0,03 973 5,19 3,08 ++ 3,10 -3,08 1018 P 457 670 188 187 269 483 800 - Sociální aktivity X2 z Význam 0,52 -0,99 0 0,37 0,99 0 1127 0,17 0,16 375 0,52 -0,96 0 0,31 0,96 0 752 P 244 305 125 114 119 191 900 - Virtuální realita a sociální aktivity ve X2 z 0,82 1,22 0,59 -1,22 549 0,66 0,62 239 0,08 0,37 0,05 -0,37 310 virtuálním světě Význam 0 0 0 0 Celkem 5609 7766 13375 2630 2776 5406 2979 4990 7969 Tabulka F.59: Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi preferencemi hodnoty „bezpečnost rodiny" a preferencemi volnočasových aktivit podle kategorií v roce 2019 bez rozlišení a s rozlišením pohlaví. %l=24,6156(p=0,0018),zl = 37,O752(/>=0,0000),X2Z = 4,U69(p=0,7770),df = 8, ^.(0,05-8) = 15>5073>*L.(o,oi;8) = 20,0902. Cílová hodnota bezpečnost rodiny (2019) Preference hodnoty (sumárně - i = 9,21,(J = 1,43) Preference hodnoty (muži -i = 9,14, a = 1,47) Preference hodnoty (ženy-i=9,29,<7= 1,38) Kategorie aktivit < x >x Celkem < x >x Celkem x Celkem P 387 1170 213 539 174 631 100 - Informace, IT, komunikace a obecnosti x2 z Význam 4,82 2,69 ++ 1,38 -2,69 1557 10,39 4,02 + + + 3,06 -4,02 752 0,03 0,01 805 P 136 359 62 145 74 214 200 - Humanitní aktivity x2 z Význam 6,12 2,87 ++ 1,75 -2,87 495 4,76 2,54 + 1,40 -2,54 207 1,90 0,53 288 P 230 755 82 254 148 501 X2 0,55 0,16 985 0,42 0,12 336 0,25 0,07 649 300 - Literatura a jazyky z Význam 0,89 0 -0,89 0 0,77 0 -0,77 0 ~ ~ P 393 1408 160 568 233 840 400 - Domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství) x2 z Význam 0,14 -0,46 0 0,04 0,46 0 1801 0,18 -0,52 0 0,05 0,52 0 728 0,02 0,00 1073 P 226 753 80 255 146 498 500 - Umění x2 z Význam 0,32 0,67 0 0,09 -0,67 0 979 0,20 0,53 0 0,06 -0,53 0 335 0,18 0,05 644 P 438 1654 150 620 288 1034 600 - Osobní aktivity, cestování, turismus a geografie x2 z Význam 1,58 -1,59 0 0,45 1,59 0 2092 3,56 -2,36 1,05 2,36 + 770 0,01 0,00 1322 P 310 1237 135 610 175 627 700 - Sport a hry x2 z Význam 3,35 -2,24 0,96 2,24 + 1547 6,94 -3,29 2,04 3,29 ++ 745 0,00 0,00 802 P 179 720 67 269 112 451 800 - Sociální aktivity x2 z Význam 2,18 -1,75 0 0,62 1,75 0 899 1,14 -1,27 0 0,34 1,27 0 336 1,03 0,29 563 P 110 371 58 165 52 206 900 - Virtuální realita a sociální aktivity ve virtuálním světě x2 z Význam 0,09 0,34 0 0,03 -0,34 0 481 1,06 1,20 0 0,31 -1,20 0 223 0,36 0,10 258 Celkem 2409 8427 10836 1007 3425 4432 1402 5002 6404 Tabulka F.60: Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi preferencemi hodnoty „bezpečnost rodiny" a preferencemi volnočasových aktivit podle kategorií v roce 2021 bez rozlišení a s rozlišením pohlaví. %l = 41,8246(^=0,0000),Xn\ = 15,8035(^=0,0453),x\ = 33,8253(^=0,0000),^/ = 8, ^2ní.(o,05;8) = 15'5073^L.(o,oi;8) = 20,0902. Cílová hodnota Preference hodnoty Preference hodnoty Preference hodnoty bezpečnost rodiny (2021) (sumárně -i = 9,22, (7 = 1,46) (muži - i = 9,08, (7 = 1,58) (ženy - i = 9,35, (7 = 1,32) Kategorie aktivit x Celkem < X >x Celkem x Celkem P 452 1322 258 558 194 764 100 - Informace, IT, komunikace a obecnosti X1 z Význam 0,69 1,03 0 0,22 -1,03 0 1774 0,05 -0,29 0 0,02 0,29 0 816 0,38 0,73 0 0,09 -0,73 0 958 P 202 439 101 162 101 277 X2 12,86 4,17 641 3,30 1,56 263 10,52 2,53 378 200 - Humanitní aktivity z Význam 4,23 + + + -4,23 2,26 + -2,26 3,70 + + + -3,70 P 356 933 169 305 187 628 300 - Literatura a jazyky x2 z Význam 5,11 2,74 ++ 1,66 -2,74 1289 1,91 1,76 0 0,90 -1,76 0 474 5,36 2,72 ++ 1,29 -2,72 815 P 559 1885 298 681 261 1204 400 - Domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství) x2 z Význam 2,65 -2,07 0,86 2,07 + 2444 0,80 -1,20 0 0,38 1,20 0 979 1,84 -1,67 0 0,44 1,67 0 1465 P 301 820 140 249 161 571 500 - Umění x2 z Význam 2,53 1,91 0 0,82 -1,91 0 1121 1,88 1,73 0 0,89 -1,73 0 389 2,59 1,88 0 0,62 -1,88 0 732 P 536 1903 276 622 260 1281 600 - Osobní aktivity, cestování, turismus x2 z 6,35 -3,21 2,06 3,21 2439 0,49 -0,93 0,23 0,93 898 4,98 -2,77 1,20 2,77 1541 a geografie Význam — ++ 0 0 -- ++ P 478 1513 287 686 191 827 700 - Sport a hry x2 z Význam 0,20 -0,55 0 0,06 0,55 0 1991 1,99 -1,89 0 0,94 1,89 0 973 0,20 -0,53 0 0,05 0,53 0 1018 P 258 869 123 252 135 617 800 - Sociální aktivity X2 z Význam 1,19 -1,31 0 0,39 1,31 0 1127 0,06 0,32 0 0,03 -0,32 0 375 0,79 -1,04 0 0,19 1,04 0 752 P 135 414 81 158 54 256 900 - Virtuální realita a sociální aktivity ve X2 z 0,00 0,05 0,00 -0,05 549 0,25 0,62 0,12 -0,62 239 0,61 -0,89 0,15 0,89 310 virtuálním světě Význam 0 0 0 0 0 0 Celkem 3277 10098 13375 1733 3673 5406 1544 6425 7969 Tabulka F.61: Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi preferencemi hodnoty „citlivost" a preferencemi volnočasových aktivit podle kategorií v roce 2009 bez rozlišení a s rozlišením pohlaví. %l = 32,9185(^=0,0001),;^ = 25,2249(^=0,0014),X2Z = 14,2310(p=0,0759),^/ = 8, ^2ní.(o,05;8) = 15>5073>*L.(o,oi;8) = 20,0902. Instrumentální hodnota citlivost (2009) Preference hodnoty (sumárně - x = 7,12, (7 = 2,15) Preference hodnoty (muži -x = 6,72, a = 2,17) Preference hodnoty (ženy-x = 7,43, (7 = 2,09) Kategorie aktivit < x >x Celkem < X >x Celkem < X >x Celkem P 189 348 112 152 11 196 100 - Informace, IT, komunikace a obecnosti x2 z Význam 0,17 0,53 0 0,09 -0,53 0 537 0,09 0,41 0 0,06 -0,41 0 264 0,13 0,05 273 P 40 105 22 33 18 72 200 - Humanitní aktivity x2 z Význam 1,83 -1,68 0 0,95 1,68 0 145 0,02 -0,19 0 0,01 0,19 0 55 2,70 1,12 90 P 215 476 86 135 129 341 X2 1,87 0,97 691 0,29 0,20 221 0,60 0,25 470 300 - Literatura a jazyky z Význam -1,76 0 1,76 0 -0,72 0 0,72 0 ~ ~ P 566 1145 255 367 311 11S 400 - Domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství) x2 z Význam 0,58 -1,04 0 0,30 1,04 0 1711 0,01 -0,13 0 0,01 0,13 0 622 0,25 0,11 1089 P 194 438 77 166 117 272 500 - Umění x2 z Význam 2,21 -1,90 0 1,15 1,90 0 632 5,36 -3,13 3,76 3,13 ++ 243 0,06 0,03 389 P 731 1341 348 475 383 866 600 - Osobní aktivity, cestování, turismus x2 z 0,77 1,24 0,40 -1,24 2072 0,22 0,71 0,16 -0,71 823 0,70 0,29 1249 a geografie Význam 0 0 0 0 P 580 1046 320 404 260 642 700 - Sport a hry x2 z Význam 1,10 1,43 0 0,57 -1,43 0 1626 1,55 1,83 0 1,09 -1,83 0 724 0,10 0,04 902 P 277 594 128 232 149 362 800 - Sociální aktivity x2 z Význam 1,41 -1,54 0 0,73 1,54 0 871 2,81 -2,31 1,97 2,31 + 360 0,01 0,00 511 P 157 193 85 79 72 114 900 - Virtuální realita a sociální aktivity ve virtuálním světě x2 z Význam 11,75 4,31 + + + 6,09 -4,31 350 4,47 2,83 ++ 3,14 -2,83 164 5,50 2,29 186 Celkem 2949 5686 8635 1433 2043 3476 1516 3643 5159 Tabulka F.62: Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi preferencemi hodnoty „citlivost" a preferencemi volnočasových aktivit podle kategorií v roce 2019 bez rozlišení a s rozlišením pohlaví. %l = 53,267&(p=0,0000),xl = H,8541(p=0,i57S),^2 = 36,6639(p=0,0000),df = 8, 2L.(o,05;8) = 15.5073.^L.(o,oi;8) = 20<0902- Instrumentální hodnota citlivost (2019) Preference hodnoty (sumárně -.ř = 7,13,(7 = 2,26) Preference hodnoty (muži - x = 6,52, a = 2,33) Preference hodnoty (ženy-i = 7,72, (7 = 2,02) Kategorie aktivit < x >x Celkem x Celkem < X >x Celkem P 648 909 410 342 238 567 100 - Informace, IT, komunikace a obecnosti X2 z Význam 12,18 4,72 + + + 6,94 -4,72 1557 1,28 1,36 752 4,59 2,66 ++ 1,59 -2,66 805 P 135 360 91 116 44 244 X2 11,09 6,32 495 2,32 2,47 207 12,24 4,24 288 200 - Humanitní aktivity z Význam -4,27 4,27 + + + ~ ~ -4,15 4,15 + + + P 373 612 185 151 188 461 x2 0,68 0,38 985 0,80 0,85 336 2,64 0,91 649 300 - Literatura a jazyky z Význam 1,08 0 -1,08 0 ~ ~ 1,99 + -1,99 P 666 1134 381 346 285 788 400 - Domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství) x2 z Význam 0,25 0,69 0 0,14 -0,69 0 1800 0,10 0,11 727 0,29 0,68 0 0,10 -0,68 0 1073 P 319 660 176 159 143 501 500 - Umění x2 z Význam 3,71 -2,53 2,11 2,53 + 979 0,06 0,07 335 3,12 -2,16 1,08 2,16 + 644 P 748 1342 392 376 356 966 600 - Osobní aktivity, cestování, turismus a geografie x2 z Význam 0,14 -0,53 0 0,08 0,53 0 2090 0,04 0,04 768 0,73 1,12 0 0,25 -1,12 0 1322 P 580 966 371 373 209 593 700 - Sport a hry x2 z Význam 0,64 1,08 0 0,36 -1,08 0 1546 0,41 0,44 744 0,03 0,23 0 0,01 -0,23 0 802 P 285 614 162 174 123 440 X2 5,22 2,97 899 0,73 0,78 336 3,30 1,15 563 800 - Sociální aktivity z Význam -2,99 2,99 ++ ~ ~ -2,21 2,21 + P 177 304 115 108 62 196 900 - Virtuální realita a sociální aktivity ve virtuálním světě X2 z Význam 0,03 0,24 0 0,02 -0,24 0 481 0,00 0,00 223 0,29 -0,64 0 0,10 0,64 0 258 Celkem 3931 6901 10832 2283 2145 4428 1648 4756 6404 Tabulka F.63: Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi preferencemi hodnoty „čestnost a pravdivost" a preferencemi volnočasových aktivit podle kategorií v roce 2009 bez rozlišení a s rozlišením pohlaví. %l = 48,3790(^=0,0000),;^ = 35,168O(/>=0,0000),xl = 20,0594(p=0,0101),df = 8, ^2ní.(o,05;8) = 15>5073>*L.(o,oi;8) = 20,0902. Instrumentální hodnota čestnost a pravdivost (2009) Preference hodnoty (sumárně - x = 8,66, o = 1,65) Preference hodnoty (muži-i = 8,47, (7= 1,73) Preference hodnoty (ženy-i = 8,81, a= 1,57) Kategorie aktivit x Celkem < X >x Celkem x Celkem P 198 341 98 168 100 173 100 - Informace, IT, komunikace a obecnosti x2 z Význam 0,10 0,40 0 0,05 -0,40 0 539 0,47 -0,92 0 0,31 0,92 0 266 0,78 1,12 0 0,40 -1,12 0 273 P 37 108 12 43 25 65 200 - Humanitní aktivity x2 z Význam 4,37 -2,63 2,45 2,63 ++ 145 4,35 -2,70 2,84 2,70 ++ 55 0,89 -1,17 0 0,45 1,17 0 90 P 219 476 75 146 144 330 300 - Literatura a jazyky X2 z Význam 3,77 -2,53 2,12 2,53 + 695 1,73 -1,75 0 1,13 1,75 0 221 1,40 -1,52 0 0,71 1,52 0 474 P 573 1148 236 391 337 757 400 - Domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství) x2 z Význam 3,32 -2,54 1,86 2,54 + 1721 0,54 -1,05 0 0,35 1,05 0 627 2,42 -2,15 1,22 2,15 + 1094 P 205 428 78 166 127 262 500 - Umění x2 z Význam 2,21 -1,93 0 1,24 1,93 0 633 3,50 -2,49 2,28 2,49 + 244 0,09 -0,38 0 0,05 0,38 0 389 P 790 1293 335 491 455 802 600 - Osobní aktivity, cestování, turismus a geografie x2 z Význam 2,32 2,18 + 1,30 -2,18 2083 0,24 0,72 0 0,16 -0,72 0 826 2,67 2,30 + 1,35 -2,30 1257 P 618 1017 317 410 301 607 700 - Sport a hry x2 z Význam 1,59 1,75 0 0,89 -1,75 0 1635 3,12 2,55 + 2,03 -2,55 727 0,04 -0,26 0 0,02 0,26 0 908 P 310 564 141 220 169 344 800 - Sociální aktivity x2 z Význam 0,05 -0,30 0 0,03 0,30 0 874 0,02 -0,18 0 0,01 0,18 0 361 0,05 -0,29 0 0,03 0,29 0 513 P 167 184 87 78 80 106 900 - Virtuální realita a sociální aktivity ve virtuálním světě x2 z Význam 13,26 4,64 + + + 7,44 -4,64 351 7,32 3,56 + + + 4,78 -3,56 165 4,99 2,79 ++ 2,52 -2,79 186 Celkem 3117 5559 8676 1379 2113 3492 1738 3446 5184 Tabulka F.64: Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi preferencemi hodnoty „čestnost a pravdivost" a preferencemi volnočasových aktivit podle kategorií v roce 2019 bez rozlišení a s rozlišením pohlaví. %l =29,324&(p=0,0003),xl = I2,0165(p=0,1478),x2z = 29,5863 (p=0,0003),df = 8, X2krit.{Qfl5,%) = 15,5073,^2ní.(o,oi;8) = 20,0902. Instrumentální hodnota čestnost a pravdivost (2019) Preference hodnoty (sumárně -x = 8,70, a = 1,73) Preference hodnoty (muži-i = 8,52, a = 1,85) Preference hodnoty (ženy-i = 8,87, (7= 1,60) Kategorie aktivit < x >x Celkem x Celkem < X >x Celkem P 468 1089 268 484 200 605 100 - Informace, IT, komunikace a obecnosti X2 z Význam 5,31 2,92 ++ 1,97 -2,92 1557 0,51 0,26 752 2,72 2,00 + 0,77 -2,00 805 P 113 382 53 154 60 228 X2 3,22 1,19 495 4,40 2,28 207 0,21 0,06 288 200 - Humanitní aktivity z Význam -2,15 2,15 + ~ ~ -0,53 0 0,53 0 P 283 702 124 212 159 490 x2 1,07 0,39 985 0,77 0,40 336 1,67 0,48 649 300 - Literatura a jazyky z Význam 1,27 0 -1,27 0 ~ ~ 1,55 0 -1,55 0 P 519 1282 260 468 259 814 400 - Domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství) x2 z Význam 2,15 1,88 0 0,80 -1,88 0 1801 0,55 0,28 728 1,99 1,75 0 0,57 -1,75 0 1073 P 267 712 118 217 149 495 500 - Umění x2 z Význam 0,02 0,19 0 0,01 -0,19 0 979 0,12 0,06 335 0,31 0,66 0 0,09 -0,66 0 644 P 554 1538 253 517 301 1021 600 - Osobní aktivity, cestování, turismus a geografie x2 z Význam 0,23 -0,62 0 0,08 0,62 0 2092 0,36 0,19 770 0,26 0,65 0 0,07 -0,65 0 1322 P 382 1165 248 497 134 668 700 - Sport a hry x2 z Význam 3,10 -2,23 1,15 2,23 + 1547 0,15 0,08 745 10,59 -3,94 3,01 3,94 + + + 802 P 205 694 106 230 99 464 X2 5,92 2,19 899 0,65 0,34 336 5,22 1,48 563 800 - Sociální aktivity z Význam -2,97 2,97 ++ ~ ~ -2,71 2,71 ++ P 137 344 82 141 55 203 900 - Virtuální realita a sociální aktivity ve virtuálním světě X2 z Význam 0,38 0,74 0 0,14 -0,74 0 481 0,46 0,24 223 0,07 -0,31 0 0,02 0,31 0 258 Celkem 2928 7908 10836 1512 2920 4432 1416 4988 6404 Tabulka F.65: Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi preferencemi hodnoty „dodržování závazků" a preferencemi volnočasových aktivit podle kategorií v roce 2009 bez rozlišení a s rozlišením pohlaví. x2 = 49,5594(p=0,0000),Xm = 25,2675(p=0,0014),X2Z = 28,2697(p=0,0004),df = 8, ^2ní.(o,05;8) = 15>5073>*L.(o,oi;8) = 20,0902. Instrumentální hodnota dodržování závazků (2009) Preference hodnoty (sumárně - i = 8,57, (T = 1,63) Preference hodnoty (muži-i = 8,45, a= 1,76) Preference hodnoty (ženy-i = 8,67, a= 1,52) Kategorie aktivit x Celkem < X >x Celkem x Celkem P 225 314 116 150 109 164 100 - Informace, IT, komunikace a obecnosti x2 z Význam 0,45 0,89 0 0,30 -0,89 0 539 0,66 1,09 0 0,45 -1,09 0 266 0,01 0,12 0 0,01 -0,12 0 273 P 39 106 17 38 22 68 200 - Humanitní aktivity x2 z Význam 6,16 -3,23 4,10 3,23 ++ 145 1,24 -1,45 0 0,84 1,45 0 55 5,20 -2,96 3,41 2,96 ++ 90 P 251 443 82 140 169 303 300 - Literatura a jazyky X2 z Význam 2,45 -2,11 1,63 2,11 + 694 0,68 -1,10 0 0,46 1,10 0 222 1,69 -1,76 0 1,11 1,76 0 472 P 639 1082 227 401 412 681 400 - Domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství) x2 z Význam 3,37 -2,64 2,24 2,64 ++ 1721 2,87 -2,42 1,95 2,42 + 628 0,97 -1,43 0 0,64 1,43 0 1093 P 244 390 95 150 149 240 500 - Umění x2 z Význam 0,33 -0,77 0 0,22 0,77 0 634 0,17 -0,55 0 0,11 0,55 0 245 0,16 -0,53 0 0,10 0,53 0 389 P 865 1217 333 494 532 723 600 - Osobní aktivity, cestování, turismus a geografie x2 z Význam 1,37 1,73 0 0,91 -1,73 0 2082 0,01 -0,12 0 0,00 0,12 0 827 2,52 2,35 + 1,65 -2,35 1255 P 675 954 307 419 368 535 700 - Sport a hry x2 z Význam 0,93 1,38 0 0,62 -1,38 0 1629 0,61 1,14 0 0,41 -1,14 0 726 0,32 0,80 0 0,21 -0,80 0 903 P 338 536 146 216 192 320 800 - Sociální aktivity x2 z Význam 0,34 -0,80 0 0,23 0,80 0 874 0,00 -0,05 0 0,00 0,05 0 362 0,55 -1,01 0 0,36 1,01 0 512 P 185 166 91 74 94 92 900 - Virtuální realita a sociální aktivity ve virtuálním světě x2 z Význam 14,37 4,99 + + + 9,55 -4,99 351 8,82 3,94 + + + 5,99 -3,94 165 5,65 3,12 ++ 3,70 -3,12 186 Celkem 3461 5208 8669 1414 2082 3496 2047 3126 5173 Tabulka F.66: Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi preferencemi hodnoty „dodržování závazků" a preferencemi volnočasových aktivit podle kategorií v roce 2019 bez rozlišení a s rozlišením pohlaví. %l = 20,0402(p=0,0102),x2 = 19,4907 (p=0,0124),X2Z = U,060l(p=0,1983),df = 8, ^2ní.(o,05;8) = 15>5073>*L.(o,oi;8) = 20,0902. Instrumentální hodnota Preference hodnoty Preference hodnoty Preference hodnoty dodržování závazků (2019) (sumárně -i = 8,59, a = 1,78) (muži - i = 8,45,<7= 1,91) (ženy - i = 8,72, (7 = 1,64) Kategorie aktivit x Celkem < X >x Celkem < X >x Celkem P 471 1086 240 512 231 574 100 - Informace, IT, komunikace a obecnosti X1 z Význam 0,28 0,69 0 0,12 -0,69 0 1557 0,40 0,83 0 0,18 -0,83 0 752 0,00 0,00 805 P 134 361 44 163 90 198 X2 1,00 0,42 495 5,95 2,63 207 0,63 0,26 288 200 - Humanitní aktivity z Význam -1,22 0 1,22 0 -3,00 3,00 ++ ~ ~ P 311 673 112 224 199 449 x2 1,46 0,61 984 0,79 0,35 336 0,88 0,35 648 300 - Literatura a jazyky z Význam 1,51 0 -1,51 0 1,11 0 -1,11 0 P 572 1229 250 478 322 751 400 - Domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství) x2 z Význam 3,07 2,29 + 1,29 -2,29 1801 3,25 2,37 + 1,44 -2,37 728 0,60 0,24 1073 P 301 675 105 230 196 445 500 - Umění x2 z Význam 0,58 0,95 0 0,24 -0,95 0 976 0,05 0,29 0 0,02 -0,29 0 335 0,76 0,30 641 P 599 1489 231 539 368 950 600 - Osobní aktivity, cestování, turismus x2 z 0,49 -0,92 0,20 0,92 2088 0,10 -0,42 0,05 0,42 770 0,31 0,12 1318 a geografie Význam 0 0 0 0 P 436 1111 222 523 214 588 700 - Sport a hry x2 z Význam 0,93 -1,24 0 0,39 1,24 0 1547 0,17 -0,55 0 0,08 0,55 0 745 1,18 0,47 802 P 225 674 86 250 139 424 X2 6,14 2,57 899 2,79 1,23 336 3,21 1,29 563 800 - Sociální aktivity z Význam -3,08 3,08 ++ -2,09 2,09 + ~ ~ P 147 334 68 155 79 179 900 - Virtuální realita a sociální aktivity ve X2 z 0,18 0,51 0,07 -0,51 481 0,00 -0,05 0,00 0,05 223 0,32 0,13 258 virtuálním světě Význam 0 0 0 0 Celkem 3196 7632 10828 1358 3074 4432 1838 4558 6396 Tabulka F.67: Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi preferencemi hodnoty „nesmiřitelnost s nedostatky (svými nebo/i druhých)" a ferencemi volnočasových aktivit podle kategorií v roce 2009 bez rozlišení a s rozlišením pohlaví. Xl = 43, m%{p=0,0000),zl = 2&,1454(p=0,0004),x2 = 27,1645 (p=0,0007), d f = 8, ^2ní.(o,05;8) = 15>5073 A.(o,oi;8) = 20,0902. Instrumentální hodnota Preference hodnoty Preference hodnoty Preference hodnoty nesmiřitelnost s nedostatky (svými nebo/i (sumárně -i = 6,10, (7 = 2,38) (muži - i = 6,15, (7 = 2,38) (ženy - i = 6,05, (7 = 2,38) druhých) (2009) Kategorie aktivit x Celkem < X >x Celkem x Celkem P 203 335 94 172 109 163 X1 3,06 2,28 538 2,14 1,49 266 0,82 0,64 272 100 - Informace, IT, komunikace a obecnosti z Význam -2,39 2,39 + -1,98 1,98 + -1,24 0 1,24 0 P 51 93 23 31 28 62 X2 1,77 1,32 144 0,03 0,02 54 3,27 2,54 90 200 - Humanitní aktivity z Význam -1,77 0 1,77 0 0,23 0 -0,23 0 -2,43 2,43 + P 297 395 100 120 197 275 x2 0,01 0,01 692 1,02 0,71 220 0,42 0,33 472 300 - Literatura a jazyky z Význam 0,15 0 -0,15 0 1,36 0 -1,36 0 -0,91 0 0,91 0 P 650 1066 211 414 439 652 400 - Domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství) x2 z Význam 9,18 -4,47 6,83 4,47 + + + 1716 8,17 -4,11 5,70 4,11 + + + 625 3,01 -2,61 2,34 2,61 ++ 1091 P 305 326 108 134 197 192 500 - Umění x2 z Význam 4,77 3,00 ++ 3,55 -3,00 631 0,74 1,16 0 0,51 -1,16 0 242 4,27 2,87 ++ 3,32 -2,87 389 P 913 1155 367 453 546 702 600 - Osobní aktivity, cestování, turismus x2 z 1,08 1,57 0,80 -1,57 2068 2,68 2,44 1,87 -2,44 820 0,00 0,03 0,00 -0,03 1248 a geografie Význam 0 0 + - 0 0 P 698 927 292 431 406 496 700 - Sport a hry x2 z Význam 0,03 0,27 0 0,02 -0,27 0 1625 0,09 -0,43 0 0,06 0,43 0 723 0,35 0,87 0 0,27 -0,87 0 902 P 395 477 154 206 241 271 800 - Sociální aktivity X2 z Význam 1,43 1,66 0 1,06 -1,66 0 872 0,25 0,69 0 0,17 -0,69 0 360 1,32 1,61 0 1,03 -1,61 0 512 P 171 177 78 85 93 92 900 - Virtuální realita a sociální aktivity ve X2 z 3,43 2,50 2,55 -2,50 348 1,82 1,80 1,27 -1,80 163 1.82 1.83 1,41 -1,83 185 virtuálním světě Význam + - 0 0 0 0 Celkem 3683 4951 8634 1427 2046 3473 2256 2905 5161 Tabulka F.68: Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi preferencemi hodnoty „nesmiřitelnost s nedostatky (svými nebo/i druhých)" a ferencemi volnočasových aktivit podle kategorií v roce 2019 bez rozlišení a s rozlišením pohlaví. Xl = n,3343(p=0,0268),Xn\ = 4,6414(p=0,7957),;^ = 28,5971 (p=0,0004),df = 8, 2L.(o,05;8) = 15>5073>*L.(o,oi;8) = 20,0902. Instrumentální hodnota nesmiřitelnost s nedostatky (svými nebo/i druhých) (2019) Preference hodnoty (sumárně - i = 5,56, (7 = 2,43) Preference hodnoty (muži-x = 5,57, a = 2,46) Preference hodnoty (ženy-i = 5,55, (7 = 2,40) Kategorie aktivit < X >x Celkem x Celkem < X >x Celkem P 785 772 397 355 388 417 100 - Informace, IT, komunikace a obecnosti x2 z Význam 2,24 -2,36 2,55 2,36 + 1557 0,26 0,27 752 5,64 -3,76 6,72 3,76 + + + 805 P 289 206 109 98 180 108 200 - Humanitní aktivity x2 z Význam 2,52 2,37 + 2,86 -2,37 495 0,06 0,06 207 3,50 2,83 ++ 4,17 -2,83 288 P 524 461 166 170 358 291 x2 0,00 0,00 985 0,28 0,29 336 0,07 0,09 649 300 - Literatura a jazyky z Význam 0,01 0 -0,01 0 0,43 0 -0,43 0 P 1001 800 383 345 618 455 400 - Domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství) x2 z Význam 1,94 2,23 + 2,21 -2,23 1801 0,18 0,20 728 2,05 2,32 + 2,44 -2,32 1073 P 526 453 169 166 357 287 500 - Umění x2 z Význam 0,05 0,36 0 0,06 -0,36 0 979 0,07 0,07 335 0,13 0,57 0 0,16 -0,57 0 644 P 1108 984 394 376 714 608 600 - Osobní aktivity, cestování, turismus a geografie X2 z Význam 0,02 -0,22 0 0,02 0,22 0 2092 0,01 0,01 770 0,03 -0,30 0 0,04 0,30 0 1322 P 795 752 365 380 430 372 700 - Sport a hry X2 z Význam 0,94 -1,53 0 1,06 1,53 0 1547 0,89 0,94 745 0,08 -0,46 0 0,10 0,46 0 802 P 487 412 176 160 311 252 x2 0,16 0,19 899 0,05 0,06 336 0,08 0,09 563 800 - Sociální aktivity z Význam 0,62 0 -0,62 0 ~ ~ 0,43 0 -0,43 0 P 248 233 122 101 126 132 900 - Virtuální realita a sociální aktivity ve virtuálním světě x2 z Význam 0,24 -0,73 0 0,27 0,73 0 481 0,46 0,48 223 1,45 -1,82 0 1,73 1,82 0 258 Celkem 5763 5073 10836 2281 2151 4432 3482 2922 6404 Tabulka F.69: Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi preferencemi hodnoty „nezávislost, samostatnost" a preferencemi volnočasových aktivit podle kategorií v roce 2009 bez rozlišení a s rozlišením pohlaví. %l = 31,266Q(p=0,0001),xl = 26,1'035(p=0,0008),X2 = 14,5020(p=0,0696),^/ = 8, X2krit.{0fl5^ = 15.5073.*L.(o,oi;8) = 20,0902. Instrumentální hodnota nezávislost, samostatnost (2009) Preference hodnoty (sumárně - x = 7,53, (7 = 2,12) Preference hodnoty (muži-i = 7,55, (7 = 2,14) Preference hodnoty (ženy-i =7,51, (7 = 2,10) Kategorie aktivit < x >x Celkem < x >x Celkem x Celkem P 207 331 99 167 108 164 100 - Informace, IT, komunikace a obecnosti x2 z Význam 1,34 -1,57 0 0,96 1,57 0 538 0,84 -1,24 0 0,58 1,24 0 266 0,43 0,32 272 P 77 68 31 24 46 44 200 - Humanitní aktivity x2 z Význam 4,52 2,81 ++ 3,23 -2,81 145 3,26 2,37 + 2,25 -2,37 55 1,65 1,21 90 P 326 370 115 107 211 263 X2 4,40 3,15 696 6,57 4,53 222 0,55 0,40 474 300 - Literatura a jazyky z Význam 2,87 ++ -2,87 3,44 + + + -3,44 ~ ~ P 744 978 257 371 487 607 400 - Domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství) x2 z Význam 0,93 1,41 0 0,67 -1,41 0 1722 0,00 0,06 0 0,00 -0,06 0 628 1,26 0,93 1094 P 265 369 95 150 170 219 500 - Umění x2 z Význam 0,00 0,05 0 0,00 -0,05 0 634 0,25 -0,67 0 0,17 0,67 0 245 0,18 0,13 389 P 882 1198 351 476 531 722 600 - Osobní aktivity, cestování, turismus a geografie x2 z Význam 0,25 0,74 0 0,18 -0,74 0 2080 0,54 1,09 0 0,37 -1,09 0 827 0,00 0,00 1253 P 630 999 264 464 366 535 700 - Sport a hry x2 z Význam 3,58 -2,75 2,56 2,75 ++ 1629 3,69 -2,81 2,54 2,81 ++ 728 0,60 0,44 901 P 360 516 154 209 206 307 800 - Sociální aktivity x2 z Význam 0,08 -0,38 0 0,06 0,38 0 876 0,23 0,66 0 0,16 -0,66 0 363 0,56 0,41 513 P 125 226 62 103 63 123 900 - Virtuální realita a sociální aktivity ve virtuálním světě x2 z Význam 3,12 -2,36 2,23 2,36 + 351 0,42 -0,87 0 0,29 0,87 0 165 3,13 2,29 186 Celkem 3616 5055 8671 1428 2071 3499 2188 2984 5172 Tabulka F.70: Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi preferencemi hodnoty „nezávislost, samostatnost" a preferencemi volnočasových aktivit podle kategorií v roce 2019 bez rozlišení a s rozlišením pohlaví. x2 = 41,7464(^=0,0000),xl = 17,3434(^=0,0267),X2Z = 35,7648(^=0,0000),^/ = 8, ^2ní.(o,05;8) = 15'5073^L.(o,oi;8) = 20,0902. Instrumentální hodnota Preference hodnoty Preference hodnoty Preference hodnoty nezávislost, samostatnost (2019) (sumárně -i = 7,74, cr = 2,03) (muži - i = 7,68, (7 = 2,06) (ženy - i = 7,80,(7 = l,99) Kategorie aktivit x Celkem < x >x Celkem x Celkem P 613 944 292 460 321 484 100 - Informace, IT, komunikace a obecnosti X1 z Význam 0,55 -1,04 0 0,38 1,04 0 1557 0,90 -1,35 0 0,62 1,35 0 752 0,03 -0,23 0 0,02 0,23 0 805 P 256 239 102 105 154 134 X2 15,17 10,35 495 3,42 2,38 207 12,53 8,44 288 200 - Humanitní aktivity z Význam 5,17 + + + -5,17 2,47 + -2,47 4,69 + + + -4,69 P 383 602 131 205 252 397 x2 0,69 0,47 985 0,35 0,24 336 0,32 0,22 649 300 - Literatura a jazyky z Význam -1,13 0 1,13 0 -0,80 0 0,80 0 -0,77 0 0,77 0 P 748 1053 300 428 448 625 400 - Domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství) x2 z Význam 0,41 0,91 0 0,28 -0,91 0 1801 0,00 0,10 0 0,00 -0,10 0 728 0,61 1,11 0 0,41 -1,11 0 1073 P 427 552 159 176 268 376 x2 2,24 1,53 979 3,36 2,34 335 0,30 0,20 644 500 - Umění z Význam 2,04 + -2,04 2,48 + -2,48 0,75 0 -0,75 0 P 825 1267 323 447 502 820 600 - Osobní aktivity, cestování, turismus x2 z 0,66 -1,17 0,45 1,17 2092 0,15 0,56 0,11 -0,56 770 1,69 -1,89 1,14 1,89 1322 a geografie Význam 0 0 0 0 0 0 P 592 955 301 444 291 511 700 - Sport a hry x2 z Význam 2,02 -1,99 1,38 1,99 + 1547 0,07 -0,39 0 0,05 0,39 0 745 3,12 -2,44 2,10 2,44 + 802 P 379 520 132 204 247 316 800 - Sociální aktivity X2 z Význam 0,56 1,01 0 0,38 -1,01 0 899 0,25 -0,68 0 0,18 0,68 0 336 1,85 1,84 0 1,24 -1,84 0 563 P 173 308 79 144 94 164 900 - Virtuální realita a sociální aktivity ve X2 z 2,51 -2,10 1,71 2,10 481 1,71 -1,75 1,19 1,75 223 0,93 -1,27 0,63 1,27 258 virtuálním světě Význam - + 0 0 0 0 Celkem 4396 6440 10836 1819 2613 4432 2577 3827 6404 Tabulka F.71: Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi preferencemi hodnoty „nezávislost, samostatnost" a preferencemi volnočasových aktivit podle kategorií v roce 2021 bez rozlišení a s rozlišením pohlaví. Xl = 37,0&56(p=0,0000),Xm = 27, &940(p=0,0005),%2Z = 23, mi(p=0,0031),df = 8, ^2ní.(o,05;8) = 15>5073>*L.(o,oi;8) = 20,0902. Instrumentální hodnota Preference hodnoty Preference hodnoty Preference hodnoty nezávislost, samostatnost (2021) (sumárně -x = 7,63, cr = 2,00) (muži - x = 7,63, (7 = 2,01) (ženy - x = 7,62, (7 = 2,00) Kategorie aktivit x Celkem < X >x Celkem x Celkem P 745 1029 345 471 400 558 100 - Informace, IT, komunikace a obecnosti x2 z Význam 0,25 0,70 0 0,18 -0,70 0 1774 2,21 2,06 + 1,41 -2,06 816 0,21 -0,65 0 0,16 0,65 0 958 P 315 326 122 141 193 185 200 - Humanitní aktivity x2 z Význam 9,72 4,17 + + + 6,82 -4,17 641 3,65 2,51 + 2,33 -2,51 263 6,14 3,35 + + + 4,58 -3,35 378 P 569 720 202 272 367 448 300 - Literatura a jazyky X2 z Význam 2,65 2,23 + 1,86 -2,23 1289 1,56 1,68 0 1,00 -1,68 0 474 1,01 1,40 0 0,75 -1,40 0 815 P 991 1453 348 631 643 822 400 - Domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství) x2 z Význam 0,28 -0,76 0 0,20 0,76 0 2444 3,05 -2,47 1,95 2,47 + 979 0,46 1,00 0 0,35 -1,00 0 1465 P 445 676 157 232 288 444 500 - Umění x2 z Význam 0,64 -1,09 0 0,45 1,09 0 1121 0,18 0,56 0 0,11 -0,56 0 389 1,96 -1,94 0 1,46 1,94 0 732 P 998 1441 353 545 645 896 600 - Osobní aktivity, cestování, turismus x2 z 0,06 -0,35 0,04 0,35 2439 0,02 0,19 0,01 -0,19 898 0,27 -0,77 0,20 0,77 1541 a geografie Význam 0 0 0 0 0 0 P 742 1249 336 637 406 612 700 - Sport a hry x2 z Význam 7,59 -3,90 5,33 3,90 + + + 1991 5,04 -3,18 3,23 3,18 ++ 973 1,93 -1,97 1,44 1,97 + 1018 P 481 646 143 232 338 414 800 - Sociální aktivity x2 z Význam 0,57 1,03 0 0,40 -1,03 0 1127 0,08 -0,37 0 0,05 0,37 0 375 0,87 1,29 0 0,65 -1,29 0 752 P 229 320 104 135 125 185 x2 0,03 0,02 549 1,23 0,79 239 0,42 0,31 310 900 - Virtuální realita a sociální aktivity ve z 0,23 -0,23 1,45 -1,45 -0,87 0,87 virtuálním světě Význam 0 0 0 0 0 0 Celkem 5515 7860 13375 2110 3296 5406 3405 4564 7969 Tabulka F.72: Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi preferencemi hodnoty „zodpovědnost, svědomitost" a preferencemi volnočasových aktivit podle kategorií v roce 2009 bez rozlišení a s rozlišením pohlaví. %l = 48,0598(^=0,0000),xl = 48,4308(^=0,0000),xl = 15,2709 (p=0,0547),^/ = 8, X2krit.{0fl5^ = 15'5073^L.(o,oi;8) = 20,0902. Instrumentální hodnota zodpovědnost, svědomitost (2009) Preference hodnoty (sumárně - i = 8,46, (7 = 1,72) Preference hodnoty (muži-x = 8,34, a= 1,80) Preference hodnoty (ženy - i = 8,56, a = 1,65) Kategorie aktivit x Celkem < X >x Celkem x Celkem P 128 411 67 199 61 212 100 - Informace, IT, komunikace a obecnosti X1 z Význam 0,87 1,09 0 0,24 -1,09 0 539 0,21 0,54 0 0,06 -0,54 0 266 0,43 0,11 273 P 18 127 4 51 14 76 X2 5,93 1,66 145 6,33 1,98 55 1,09 0,28 90 200 - Humanitní aktivity z Význam -2,78 2,78 ++ -2,90 2,90 ++ ~ ~ P 140 554 49 173 91 381 x2 0,91 0,26 694 0,29 0,09 222 0,37 0,09 472 300 - Literatura a jazyky z Význam -1,13 0 1,13 0 -0,63 0 0,63 0 ~ ~ P 327 1393 114 514 213 879 400 - Domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství) x2 z Význam 6,41 -3,20 1,80 3,20 ++ 1720 8,49 -3,69 2,66 3,69 + + + 628 0,57 0,15 1092 P 149 485 52 193 97 292 500 - Umění x2 z Význam 0,77 1,03 0 0,22 -1,03 0 634 0,70 -0,99 0 0,22 0,99 0 245 3,66 0,95 389 P 467 1614 204 623 263 991 600 - Osobní aktivity, cestování, turismus a geografie x2 z Význam 0,31 0,73 0 0,09 -0,73 0 2081 0,24 0,65 0 0,08 -0,65 0 827 0,11 0,03 1254 P 363 1273 183 546 180 727 700 - Sport a hry x2 z Význam 0,08 0,35 0 0,02 -0,35 0 1636 0,50 0,91 0 0,16 -0,91 0 729 0,21 0,06 907 P 187 688 94 269 93 419 X2 0,10 0,03 875 0,65 0,20 363 1,41 0,36 512 800 - Sociální aktivity z Význam -0,37 0 0,37 0 0,98 0 -0,98 0 ~ ~ P 118 233 67 98 51 135 900 - Virtuální realita a sociální aktivity ve virtuálním světě X2 z Význam 22,16 5,44 + + + 6,20 -5,44 351 19,49 5,18 + + + 6,10 -5,18 165 4,28 1,11 186 Celkem 1897 6778 8675 834 2666 3500 1063 4112 5175 Tabulka F.73: Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi preferencemi hodnoty „zodpovědnost, svědomitost" a preferencemi volnočasových aktivit podle kategorií v roce 2019 bez rozlišení a s rozlišením pohlaví. %l = 27, U3&(p=0,0007),X2 = 22,9333(p=0,0035),X2Z = 9,63U(p=0,2919),df = 8, 2L.(o,05;8) = 15>5073>*L.(o,oi;8) = 20,0902. Instrumentální hodnota zodpovědnost, svědomitost (2019) Preference hodnoty (sumárně - x = 8,57, a = 1,69) Preference hodnoty (muži-x = 8,35, a= 1,77) Preference hodnoty (ženy-i = 8,78, a= 1,59) Kategorie aktivit < x >x Celkem < x >x Celkem x Celkem P 550 1007 294 458 256 549 100 - Informace, IT, komunikace a obecnosti x2 z Význam 0,40 0,84 0 0,21 -0,84 0 1557 0,00 0,08 0 0,00 -0,08 0 752 0,09 0,04 805 P 143 352 69 138 74 214 200 - Humanitní aktivity x2 z Význam 4,35 -2,64 2,28 2,64 ++ 495 1,69 -1,70 0 1,08 1,70 0 207 2,81 1,28 288 P 331 654 132 204 199 450 X2 0,17 0,09 985 0,01 0,01 336 0,06 0,03 649 300 - Literatura a jazyky z Význam -0,54 0 0,54 0 0,12 0 -0,12 0 ~ ~ P 635 1166 294 434 341 732 400 - Domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství) x2 z Význam 0,40 0,85 0 0,21 -0,85 0 1801 0,38 0,86 0 0,24 -0,86 0 728 0,11 0,05 1073 P 379 600 154 181 225 419 500 - Umění x2 z Význam 5,33 2,99 ++ 2,79 -2,99 979 4,22 2,73 ++ 2,69 -2,73 335 2,86 1,30 644 P 698 1394 295 475 403 919 600 - Osobní aktivity, cestování, turismus a geografie x2 z Význam 0,63 -1,09 0 0,33 1,09 0 2092 0,08 -0,41 0 0,05 0,41 0 770 0,23 0,10 1322 P 546 1001 293 452 253 549 700 - Sport a hry x2 z Význam 0,37 0,81 0 0,19 -0,81 0 1547 0,03 0,22 0 0,02 -0,22 0 745 0,03 0,01 802 P 268 631 101 235 167 396 800 - Sociální aktivity x2 z Význam 5,47 -3,02 2,87 3,02 ++ 899 6,84 -3,48 4,37 3,48 + + + 336 0,43 0,20 563 P 176 305 95 128 81 177 900 - Virtuální realita a sociální aktivity ve virtuálním světě x2 z Význam 0,68 1,04 0 0,36 -1,04 0 481 0,76 1,14 0 0,48 -1,14 0 223 0,00 0,00 258 Celkem 3726 7110 10836 1727 2705 4432 1999 4405 6404 Tabulka F.74: Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi preferencemi hodnoty „zodpovědnost, svědomitost" a preferencemi volnočasových aktivit podle kategorií v roce 2021 bez rozlišení a s rozlišením pohlaví. %l = I9,&396(p=0,0110),xžl = 5,3562(p=0,7189),xzl = 17,6566(p=0,0240),df = 8, ^.(o^s) = l5>5073>*L.(o,oi;8) = 20,0902. Instrumentální hodnota Preference hodnoty Preference hodnoty Preference hodnoty zodpovědnost, svědomitost (2021) (sumárně -x = 8,28, a = 1,77) (muži - x= 8,01, a= 1,86) (ženy - i= 8,54, a= 1,63) Kategorie aktivit x Celkem < X >x Celkem < i >x Celkem P 641 1133 347 469 294 664 X1 1,48 0,78 1774 0,02 0,02 816 1,29 0,52 958 100 - Informace, IT, komunikace a obecnosti z Význam 1,61 0 -1,61 0 1,43 0 -1,43 0 P 222 419 118 145 104 274 X2 0,01 0,00 641 0,25 0,19 263 0,19 0,08 378 200 - Humanitní aktivity z Význam 0,11 0 -0,11 0 ~ ~ -0,53 0 0,53 0 P 482 807 220 254 262 553 300 - Literatura a jazyky x2 z Význam 3,27 2,35 + 1,72 -2,35 1289 1,40 1,05 474 3,33 2,28 + 1,34 -2,28 815 P 80S 1639 409 570 396 1069 400 - Domácnost, technologie a hobby (včetně x2 z 1,60 -1,73 0,84 1,73 2444 0,27 0,20 979 1,46 -1,59 0,59 1,59 1465 přírodovědy a lékařství) Význam 0 0 0 0 P 383 738 162 227 221 511 500 - Umění x2 z Význam 0,02 -0,20 0 0,01 0,20 0 1121 0,13 0,10 389 0,55 0,92 0 0,22 -0,92 0 732 P 824 1615 386 512 438 1103 600 - Osobní aktivity, cestování, turismus x2 z 0,30 -0,75 0,16 0,75 2439 0,00 0,00 898 0,05 -0,29 0,02 0,29 1541 a geografie Význam 0 0 0 0 P 719 1272 412 561 307 711 700 - Sport a hry x2 z Význam 1,62 1,71 0 0,85 -1,71 0 1991 0,06 0,05 973 0,73 1,08 0 0,29 -1,08 0 1018 P 346 781 153 222 193 559 800 - Sociální aktivity X2 z Význam 4,57 -2,76 2,40 2,76 ++ 1127 0,37 0,28 375 2,45 -1,95 0 0,99 1,95 0 752 P 184 365 110 129 74 236 900 - Virtuální realita a sociální aktivity ve X2 z 0,14 -0,46 0,07 0,46 549 0,56 0,42 239 2,54 -1,93 1,02 1,93 310 virtuálním světě Význam 0 0 0 0 Celkem 4606 8769 13375 2317 3089 5406 2289 5680 7969 00 Tabulka F.75: Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi preferencemi hodnoty „odvaha zastávat své názory, asertivita" a preferencemi volnočasových aktivit podle kategorií v roce 2009 bez rozlišení a s rozlišením pohlaví. Xl = 8,7836(p=0,3609),22 = 4,2817(^=0,8309),X2Z = 13,m9(p=0,1072),df = 8, 2L.(o,05;8) = 15'5073^L.(o,oi;8) = 20,0902. 5 Instrumentální hodnota odvaha zastávat své názory, asertivita (2009) Preference hodnoty (sumárně -i = 8,16, x Celkem x Celkem < i >x Celkem 100 - Informace, IT, komunikace a obecnosti P x2 z Význam 149 0,00 390 0,00 539 62 0,08 204 0,03 266 87 0,41 186 0,17 273 200 - Humanitní aktivity P x2 z Význam 33 1,19 112 0,45 145 14 0,04 41 0,01 55 19 2,26 71 0,96 90 300 - Literatura a jazyky P X2 z Význam 195 0,08 500 0,03 695 54 0,00 168 0,00 222 141 0,00 332 0,00 473 400 - Domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství) P x2 z Význam 504 2,07 1215 0,78 1719 146 0,22 482 0,07 628 358 3,45 733 1,46 1091 500 - Umění P x2 z Význam 165 0,47 468 0,18 633 64 0,38 181 0,12 245 101 1,80 287 0,76 388 600 - Osobní aktivity, cestování, turismus a geografie P x2 z Význam 588 0,45 1492 0,17 2080 210 0,50 617 0,16 827 378 0,07 875 0,03 1253 700 - Sport a hry P x2 z Význam 430 0,77 1201 0,29 1631 178 0,02 550 0,01 728 252 1,03 651 0,44 903 800 - Sociální aktivity P x2 z Význam 234 0,20 642 0,08 876 87 0,01 276 0,00 363 147 0,21 366 0,09 513 900 - Virtuální realita a sociální aktivity ve virtuálním světě P x2 z Význam 86 1,15 265 0,44 351 31 1,98 134 0,63 165 55 0,00 131 0,00 186 Celkem 2384 6285 8669 846 2653 3499 1538 3632 5170 Tabulka F.76: Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi preferencemi hodnoty „odvaha zastávat své názory, asertivita" a preferencemi volnočasových aktivit podle kategorií v roce 2019 bez rozlišení a s rozlišením pohlaví. Xi = 16,8329(p=0,0319) XÍ = 21,n69(p=0,0064),xi = 4,I399(p=0,8443),df ^fcrií.(0,05;8) 15,5073,^r[.ř _(o,oi;8) 20,0902. OO Instrumentální hodnota odvaha zastávat své názory, asertivita (2019) Kategorie aktivit 100 - Informace, IT, komunikace a obecnosti 200 - Humanitní aktivity 300 - Literatura a jazyky 400 - Domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství) 500 - Umění 600 - Osobní aktivity, cestování, turismus a geografie 700 - Sport a hry 800 - Sociální aktivity 900 - Virtuální realita a sociální aktivity ve virtuálním světě Celkem P v2 Význam P •v2 Význam P •v2 Význam P •v2 Význam P •v2 Význam P •v2 Význam P •v2 Význam P v2 Význam P •v2 Význam Preference hodnoty (sumárně - i = 7,71,(J = 2,00) < x 616 0,01 0,13 0 166 4,34 -2,74 385 0,03 -0,22 0 748 2,05 2,01 363 1,36 -1,57 0 863 1,79 1,91 0 603 0,07 -0,38 0 345 0,25 -0,67 0 182 0,30 -0,72 0 4271 >x 941 0,01 -0,13 0 329 2,82 2,74 600 0,02 0,22 0 1053 1,33 -2,01 616 0,88 1,57 0 1229 1,17 -1,91 0 944 0,05 0,38 0 554 0,16 0,67 0 299 0,20 0,72 0 6565 Celkem 1557 495 985 1801 979 2092 1547 899 481 10836 Preference hodnoty (muži-i = 7,70, g = 2,03) < x 311 0,08 0,41 0 59 7,55 -3,65 132 0,16 -0,54 0 315 1,20 1,55 0 127 0,63 -1,07 0 342 2,64 2,32 296 0,17 -0,58 0 132 0,16 -0,54 0 89 0,03 -0,24 0 1803 >x 441 0,06 -0,41 0 148 5,18 3,65 204 0,11 0,54 0 413 0,82 -1,55 0 208 0,43 1,07 0 428 1,81 -2,32 449 0,11 0,58 0 204 0,11 0,54 0 134 0,02 0,24 0 2629 Celkem 752 207 336 728 335 770 745 336 223 4432 Preference hodnoty (ženy-x=7,71,g= 1,97) 305 0,09 107 0,14 253 0,03 433 0,92 236 0,60 521 0,26 307 0,01 213 0,07 93 0,42 2468 500 0,06 181 0,09 396 0,02 640 0,58 408 0,38 801 0,16 495 0,01 350 0,05 165 0,26 3936 Celkem 805 288 649 1073 644 1322 802 563 258 6404 I i*] to ! I 00 Tabulka F.77: Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi preferencemi hodnoty „odvaha zastávat své názory, asertivita" a preferencemi volnočasových aktivit podle kategorií v roce 2021 bez rozlišení a s rozlišením pohlaví. Xl = 7,&537(p=0,4479),xl = 15,4509(p=0,0509),x? = 8,8683(p=0,3535),d/ = 8, X2krit.{Qfl5,%) = 15>5073>*L.(o,oi;8) = 20,0902. 5 Instrumentální hodnota odvaha zastávat své názory, asertivita (2021) Preference hodnoty (sumárně - x = 6,76, a = 2,23) Preference hodnoty (muži-i = 6,71, cr = 2,24) Preference hodnoty (ženy-i =6,81, (7 = 2,22) Kategorie aktivit x Celkem < X >x Celkem < i >x Celkem 100 - Informace, IT, komunikace a obecnosti P x2 z Význam 844 0,12 930 0,12 1774 380 0,25 436 0,23 816 464 0,00 494 0,00 958 200 - Humanitní aktivity P x2 z Význam 317 0,22 324 0,21 641 121 0,17 142 0,16 263 196 0,92 182 0,87 378 300 - Literatura a jazyky P X2 z Význam 601 0,63 688 0,58 1289 220 0,19 254 0,17 474 381 0,47 434 0,44 815 400 - Domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství) P x2 z Význam 1170 0,04 1274 0,04 2444 457 0,25 522 0,23 979 713 0,02 752 0,02 1465 500 - Umění P x2 z Význam 535 0,04 586 0,04 1121 186 0,00 203 0,00 389 349 0,08 383 0,08 732 600 - Osobní aktivity, cestování, turismus a geografie P x2 z Význam 1216 1,46 1223 1,36 2439 445 0,59 453 0,54 898 771 0,84 770 0,78 1541 700 - Sport a hry P x2 z Význam 934 0,64 1057 0,60 1991 441 1,23 532 1,12 973 493 0,00 525 0,00 1018 800 - Sociální aktivity P x2 z Význam 564 0,83 563 0,77 1127 205 3,72 170 3,41 375 359 0,07 393 0,07 752 900 - Virtuální realita a sociální aktivity ve virtuálním světě P x2 z Význam 260 0,07 289 0,07 549 128 1,67 111 1,53 239 132 2,18 178 2,04 310 Celkem 6441 6934 13375 2583 2823 5406 3858 4111 7969 Tabulka F.78: Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi preferencemi hodnoty „optimismus" a preferencemi volnočasových aktivit podle kategorií v roce 2009 bez rozlišení a s rozlišením pohlaví. %l = 7,6W6(p=0,4724),xi = 3,3837(p=0,90S0),^2 = 13,2887(p=0,i023),d/ = 8, 2L.(o,05;8) = 15>5073>*L.(o,oi;8) = 20,0902. Instrumentální hodnota optimismus (2009) Preference hodnoty (sumárně - x = 8,08, a = 1, 87) Preference hodnoty (muži-x = 7,95, a= 1,90) Preference hodnoty (ženy-i = 8,18, a= 1,84) Kategorie aktivit x Celkem < X >x Celkem < x >x Celkem 100 - Informace, IT, komunikace a obecnosti P X1 z Význam 170 0,99 369 0,41 539 91 0,21 175 0,10 266 79 0,41 194 0,15 273 200 - Humanitní aktivity P X2 z Význam 40 0,13 105 0,05 145 16 0,21 39 0,10 55 24 0,00 66 0,00 90 300 - Literatura a jazyky P x2 z Význam 212 0,37 484 0,15 696 76 0,18 146 0,09 222 136 0,55 338 0,20 474 400 - Domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství) P x2 z Význam 521 0,63 1201 0,26 1722 192 0,81 436 0,39 628 329 4,02 765 1,48 1094 500 - Umění P x2 z Význam 173 0,81 461 0,34 634 79 0,01 166 0,01 245 94 1,10 295 0,41 389 600 - Osobní aktivity, cestování, turismus a geografie P x2 z Význam 608 0,00 1476 0,00 2084 274 0,07 553 0,03 827 334 0,06 923 0,02 1257 700 - Sport a hry P x2 z Význam 461 0,59 1174 0,24 1635 233 0,07 494 0,03 727 228 1,12 680 0,41 908 800 - Sociální aktivity P X2 z Význam 240 1,00 636 0,41 876 120 0,02 243 0,01 363 120 2,38 393 0,88 513 900 - Virtuální realita a sociální aktivity ve virtuálním světě P X2 z Význam 112 0,87 239 0,36 351 60 0,71 105 0,34 165 52 0,07 134 0,03 186 Celkem 2537 6145 8682 1141 2357 3498 1396 3788 5184 Tabulka F.79: Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi preferencemi hodnoty „optimismus" a preferencemi volnočasových aktivit podle kategorií v roce 2019 bez rozlišení a s rozlišením pohlaví. %l = 33,3995(p=0,0001),xl = 16,4878(^=0,0359),^2 = 21,1503(p=0,0068),df = 8, ^2ní.(o,05;8) = 15>5073>*L.(o,oi;8) = 20,0902. Instrumentální hodnota Preference hodnoty Preference hodnoty Preference hodnoty optimismus (2019) (sumárně -i = 7,74, cr = 2,08) (muži - i = 7,50, (7 = 2,17) (ženy - i = 7,96, (7 = 1,98) Kategorie aktivit x Celkem < X >x Celkem x Celkem P 553 1004 289 463 264 541 100 - Informace, IT, komunikace a obecnosti x2 z Význam 0,02 -0,18 0 0,01 0,18 0 1557 0,71 -1,20 0 0,48 1,20 0 752 0,02 0,19 0 0,01 -0,19 0 805 P 177 318 82 125 95 193 200 - Humanitní aktivity x2 z Význam 0,00 0,02 0 0,00 -0,02 0 495 0,03 -0,23 0 0,02 0,23 0 207 0,02 0,18 0 0,01 -0,18 0 288 P 364 621 147 189 217 432 X2 0,42 0,23 985 0,94 0,64 336 0,18 0,09 649 300 - Literatura a jazyky z Význam 0,85 0 -0,85 0 1,31 0 -1,31 0 0,54 0 -0,54 0 P 735 1066 332 396 403 670 400 - Domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství) x2 z Význam 13,05 4,93 + + + 7,25 -4,93 1801 4,90 3,14 ++ 3,32 -3,14 728 8,46 3,88 + + + 4,07 -3,88 1073 P 310 669 123 212 187 457 500 - Umění x2 z Význam 4,51 -2,78 2,51 2,78 ++ 979 1,12 -1,42 0 0,76 1,42 0 335 2,37 -1,98 1,14 1,98 + 644 P 746 1346 318 452 428 894 600 - Osobní aktivity, cestování, turismus x2 z 0,00 -0,07 0,00 0,07 2092 0,16 0,57 0,11 -0,57 770 0,01 -0,10 0,00 0,10 1322 a geografie Význam 0 0 0 0 0 0 P 517 1030 277 468 240 562 700 - Sport a hry x2 z Význam 2,30 -2,04 1,28 2,04 + 1547 1,90 -1,96 0 1,29 1,96 0 745 1,63 -1,66 0 0,78 1,66 0 802 P 305 594 133 203 172 391 800 - Sociální aktivity x2 z Význam 0,81 -1,17 0 0,45 1,17 0 899 0,05 -0,31 0 0,04 0,31 0 336 0,66 -1,03 0 0,32 1,03 0 563 P 164 317 89 134 75 183 x2 0,36 0,20 481 0,01 0,01 223 0,93 0,45 258 900 - Virtuální realita a sociální aktivity ve z -0,76 0,76 -0,15 0,15 -1,20 1,20 virtuálním světě Význam 0 0 0 0 0 0 Celkem 3871 6965 10836 1790 2642 4432 2081 4323 6404 Tabulka F.80: Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi preferencemi hodnoty „pevná vůle" a preferencemi volnočasových aktivit podle kategorií v roce 2009 bez rozlišení a s rozlišením pohlaví. Xl = 17,5338(^=0,0250),;^ = 13, l659(p=0,1063),X2z = ll,O291(p=0,200i),d/ = 8, ^.(0i05;8) = 15,5073,22n.í.(o,oi;8) = 20'0902- Instrumentální hodnota pevná vůle (2009) Preference hodnoty (sumárně - x = 7,93, a = 1, 87) Preference hodnoty (muži-x = 7,88, a= 1,93) Preference hodnoty (ženy-i = 7,96, (7= 1,82) Kategorie aktivit < x >x Celkem < X >x Celkem < x >x Celkem P 203 336 100 166 103 170 100 - Informace, IT, komunikace a obecnosti X1 z Význam 2,92 2,16 + 1,46 -2,16 539 0,92 0,48 266 1,93 0,95 273 P 36 109 13 42 23 67 X2 3,20 1,60 145 1,78 0,93 55 1,48 0,72 90 200 - Humanitní aktivity z Význam -2,21 2,21 + ~ ~ ~ ~ P 228 467 70 152 158 315 X2 0,08 0,04 695 0,45 0,23 222 0,04 0,02 473 300 - Literatura a jazyky z Význam -0,35 0 0,35 0 P 577 1144 200 428 377 716 400 - Domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství) X2 z Význam 0,01 0,11 0 0,00 -0,11 0 1721 0,99 0,51 628 0,84 0,41 1093 P 207 427 86 159 121 268 X2 0,11 0,06 634 0,06 0,03 245 0,38 0,19 389 500 - Umění z Význam -0,42 0 0,42 0 P 686 1397 292 535 394 862 600 - Osobní aktivity, cestování, turismus a geografie X2 z Význam 0,14 -0,53 0 0,07 0,53 0 2083 0,32 0,16 827 0,90 0,44 1256 P 537 1093 239 488 298 605 700 - Sport a hry X2 z Význam 0,11 -0,44 0 0,05 0,44 0 1630 0,35 0,18 727 0,00 0,00 903 P 283 593 124 239 159 354 X2 0,32 0,16 876 0,00 0,00 363 0,57 0,28 513 800 - Sociální aktivity z Význam -0,73 0 0,73 0 ~ ~ ~ ~ P 141 210 71 94 70 116 900 - Virtuální realita a sociální aktivity ve virtuálním světě X2 z Význam 4,80 2,74 ++ 2,41 -2,74 351 3,80 1,97 165 1,27 0,62 186 Celkem 2898 5776 8674 1195 2303 3498 1703 3473 5176 Tabulka F.81: Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi preferencemi hodnoty „pevná vůle" a preferencemi volnočasových aktivit podle kategorií v roce 2019 bez rozlišení a s rozlišením pohlaví. Xl = IV,9602(p=0,0215),X2m = 24,&m(p=0,0016),X2Z = 3,5944(p=0,8917),df = 8, ^2ní.(o,05;8) = 15'5073^L.(o,oi;8) = 20,0902. Instrumentální hodnota pevná vůle (2019) Preference hodnoty (sumárně - x = 7,18, (7 = 2,16) Preference hodnoty (muži-x = 7,28, (7 = 2,10) Preference hodnoty (ženy-x = 7,09, (7 = 2,22) Kategorie aktivit x Celkem < X >x Celkem < X >x Celkem P 714 843 342 410 372 433 100 - Informace, IT, komunikace a obecnosti x2 z Význam 1,72 1,89 0 1,33 -1,89 0 1557 2,21 2,14 + 1,60 -2,14 752 0,34 0,28 805 P 189 306 69 138 120 168 200 - Humanitní aktivity x2 z Význam 3,40 -2,52 2,64 2,52 + 495 3,68 -2,58 2,66 2,58 + 207 0,64 0,52 288 P 443 542 154 182 289 360 X2 0,39 0,30 985 1,20 0,87 336 0,01 0,01 649 300 - Literatura a jazyky z Význam 0,87 0 -0,87 0 1,49 0 -1,49 0 ~ ~ P 782 1019 296 432 486 587 400 - Domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství) x2 z Význam 0,02 -0,22 0 0,02 0,22 0 1801 0,30 -0,78 0 0,21 0,78 0 728 0,05 0,04 1073 P 448 531 147 188 301 343 500 - Umění x2 z Význam 0,99 1,39 0 0,77 -1,39 0 979 0,29 0,74 0 0,21 -0,74 0 335 0,52 0,42 644 P 911 1181 329 441 582 740 600 - Osobní aktivity, cestování, turismus x2 z 0,01 -0,12 0,00 0,12 2092 0,11 0,47 0,08 -0,47 770 0,19 0,16 1322 a geografie Význam 0 0 0 0 P 641 906 281 464 360 442 700 - Sport a hry x2 z Význam 1,75 -1,91 0 1,36 1,91 0 1547 3,21 -2,58 2,32 2,58 + 745 0,00 0,00 802 P 377 522 132 204 245 318 800 - Sociální aktivity x2 z Význam 0,61 -1,09 0 0,47 1,09 0 899 0,58 -1,04 0 0,42 1,04 0 336 0,22 0,18 563 P 226 255 110 113 116 142 900 - Virtuální realita a sociální aktivity ve virtuálním světě x2 z Význam 1,22 1,50 0 0,94 -1,50 0 481 2,88 2,29 + 2,08 -2,29 223 0,00 0,00 258 Celkem 4731 6105 10836 1860 2572 4432 2871 3533 6404 Tabulka F.82: Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi preferencemi hodnoty „otevřenost, vstřícnost, ochota pochopit odlišné stanovisko" a preferencemi volnočasových aktivit podle kategorií v roce 2009 bez rozlišení a s rozlišením pohlaví. Xl = 38,22ll(p=0,0000),xi = 29,6622(p=0,0002),X2Z = 16,5345(/>=0,0353),^/ = 8, ^2ní.(o,05;8) = 15>5073>*L.(o,oi;8) = 20,0902. Instrumentální hodnota Preference hodnoty Preference hodnoty Preference hodnoty otevřenost, vstřícnost, ochota pochopit od- (sumárně -i = 7,42, a = 1,94) (muži - i = 7,25,<7= 1,96) (ženy - i = 7,56,<7= 1,91) lišné stanovisko (2009) Kategorie aktivit x Celkem < X >x Celkem x Celkem P 137 401 71 195 66 206 x2 0,01 0,00 538 0,14 0,05 266 0,08 0,02 272 100 - Informace, IT, komunikace a obecnosti z Význam 0,12 0 -0,12 0 -0,46 0 0,46 0 0,32 0 -0,32 0 P 24 121 8 47 16 74 x2 4,35 1,47 145 3,52 1,36 55 1,24 0,38 90 200 - Humanitní aktivity z Význam -2,43 2,43 + -2,23 2,23 + -1,28 0 1,28 0 P 167 528 59 163 108 365 x2 0,41 0,14 695 0,14 0,05 222 0,08 0,02 473 300 - Literatura a jazyky z Význam -0,77 0 0,77 0 -0,45 0 0,45 0 -0,34 0 0,34 0 P 462 1259 179 449 283 810 400 - Domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství) x2 z Význam 1,73 1,70 0 0,58 -1,70 0 1721 0,08 0,37 0 0,03 -0,37 0 628 2,76 2,14 + 0,85 -2,14 1093 P 119 515 42 203 77 312 500 - Umění x2 z Význam 10,55 -3,90 3,56 3,90 + + + 634 10,16 -3,89 3,93 3,89 + + + 245 2,23 -1,77 0 0,68 1,77 0 389 P 550 1528 257 570 293 958 600 - Osobní aktivity, cestování, turismus X2 z 1,22 1,46 0,41 -1,46 2078 2,99 2,33 1,16 -2,33 827 0,00 -0,03 0,00 0,03 1251 a geografie Význam 0 0 + - 0 0 P 439 1193 222 505 217 688 700 - Sport a hry X2 z Význam 1,76 1,70 0 0,59 -1,70 0 1632 1,81 1,78 0 0,70 -1,78 0 727 0,10 0,41 0 0,03 -0,41 0 905 P 186 689 87 276 99 413 800 - Sociální aktivity x2 z Význam 5,53 -2,87 1,87 2,87 ++ 875 2,01 -1,77 0 0,78 1,77 0 363 3,71 -2,32 1,14 2,32 + 512 P 105 246 51 114 54 132 900 - Virtuální realita a sociální aktivity ve x2 z 3,02 2,05 1,02 -2,05 351 0,53 0,88 0,21 -0,88 165 2,46 1,83 0,76 -1,83 186 virtuálním světě Význam + - 0 0 0 0 Celkem 2189 6480 8669 976 2522 3498 1213 3958 5171 Tabulka F.83: Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi preferencemi hodnoty „otevřenost, vstřícnost, ochota pochopit odlišné stanovisko" a preferencemi volnočasových aktivit podle kategorií v roce 2019 bez rozlišení a s rozlišením pohlaví. Xl = 19,8622(^=0,0109),;^ = 9,230l(p=0,3233),x2 = 21,4O73(p=0,00M),d/ = 8, 2L.(o,05;8) = 15>5073>*L.(o,oi;8) = 20,0902. Instrumentální hodnota Preference hodnoty Preference hodnoty Preference hodnoty otevřenost, vstřícnost, ochota pochopit od- (sumárně -1 = 6,80, a = 2,19) (muži - x = 6,68 (7 = 2,22) (ženy - i = 6,91, (7 = 2,15) lišné stanovisko (2019) Kategorie aktivit x Celkem < i >x Celkem < i >x Celkem P 557 1000 280 472 277 528 X1 0,55 0,29 1557 0,02 0,01 752 0,40 0,20 805 100 - Informace, IT, komunikace a obecnosti z Význam 0,99 0 -0,99 0 ~ ~ 0,83 0 -0,83 0 P 146 349 76 131 70 218 X2 3,83 2,03 495 0,00 0,00 207 6,76 3,35 288 200 - Humanitní aktivity z Význam -2,48 2,48 + ~ ~ -3,25 3,25 ++ P 356 629 132 204 224 425 300 - Literatura a jazyky x2 z Význam 0,61 1,02 0 0,33 -1,02 0 985 0,51 0,30 336 0,38 0,80 0 0,19 -0,80 0 649 P 664 1137 274 454 390 683 400 - Domácnost, technologie a hobby (včetně x2 z 2,51 2,15 + 1,33 -2,15 1801 0,10 0,06 728 3,37 2,46 + 1,67 -2,46 1073 přírodovědy a lékařství) Význam - - P 324 655 128 207 196 448 500 - Umění x2 z Význam 0,70 -1,09 0 0,37 1,09 0 979 0,15 0,09 335 1,40 -1,53 0 0,69 1,53 0 644 P 728 1364 289 481 439 883 600 - Osobní aktivity, cestování, turismus x2 z 0,01 0,14 0,01 -0,14 2092 0,08 0,05 770 0,00 0,08 0,00 -0,08 1322 a geografie Význam 0 0 0 0 P 549 998 281 464 268 534 700 - Sport a hry x2 z Význam 0,30 0,73 0 0,16 -0,73 0 1547 0,13 0,08 745 0,02 0,19 0 0,01 -0,19 0 802 P 278 621 110 226 168 395 800 - Sociální aktivity X2 z Význam 3,64 -2,47 1,93 2,47 + 899 1,59 0,93 336 1,83 -1,73 0 0,91 1,73 0 563 P 155 326 66 157 89 169 900 - Virtuální realita a sociální aktivity ve X2 z 0,83 -1,15 0,44 1,15 481 3,23 1,89 223 0,15 0,48 0,07 -0,48 258 virtuálním světě Význam 0 0 0 0 Celkem 3757 7079 10836 1636 2796 4432 2121 4283 6404 Tabulka F.84: Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi preferencemi hodnoty „otevřenost, vstřícnost, ochota pochopit odlišné stanovisko" a preferencemi volnočasových aktivit podle kategorií v roce 2021 bez rozlišení a s rozlišením pohlaví. Xl = 31,8639(^=0,0001),;^ = 25,6386(/>=0,0012),X2Z = I6,0758(p=0,0413),df = 8, ^2ní.(o,05;8) = 15'5073^L.(o,oi;8) = 20,0902. Instrumentální hodnota Preference hodnoty Preference hodnoty Preference hodnoty otevřenost, vstřícnost, ochota pochopit od- (sumárně -i = 7,71, a = 1,97) (muži - i = 7,36, cr = 2,05) (ženy - i= 8,04, (7= 1,83) lišné stanovisko (2021) Kategorie aktivit x Celkem < X >x Celkem x Celkem P 634 1140 362 454 272 686 100 - Informace, IT, komunikace a obecnosti x2 z Význam 0,15 0,52 0 0,08 -0,52 0 1774 0,50 -1,04 0 0,43 1,04 0 816 0,11 0,42 0 0,04 -0,42 0 958 P 211 430 119 144 92 286 x2 0,94 0,51 641 0,04 0,03 263 1,65 0,63 378 200 - Humanitní aktivity z Význam -1,23 0 1,23 0 -0,26 0 0,26 0 -1,55 0 1,55 0 P 477 812 238 236 239 576 300 - Literatura a jazyky x2 z Význam 1,21 1,44 0 0,66 -1,44 0 1289 1,79 1,91 0 1,53 -1,91 0 474 0,66 1,01 0 0,26 -1,01 0 815 P 922 1522 495 484 427 1038 400 - Domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství) x2 z Význam 4,48 2,91 ++ 2,43 -2,91 2444 4,34 3,14 ++ 3,71 -3,14 979 0,93 1,25 0 0,36 -1,25 0 1465 P 327 794 144 245 183 549 500 - Umění x2 z Význam 11,53 -4,41 6,26 4,41 + + + 1121 6,88 -3,71 5,87 3,71 + + + 389 2,09 -1,79 0 0,81 1,79 0 732 P 869 1570 410 488 459 1082 600 - Osobní aktivity, cestování, turismus X2 z 0,14 0,51 0,07 -0,51 2439 0,03 -0,25 0,02 0,25 898 2,14 1,92 0,82 -1,92 1541 a geografie Význam 0 0 0 0 0 0 P 711 1280 439 534 272 746 700 - Sport a hry X2 z Význam 0,16 0,53 0 0,08 -0,53 0 1991 0,18 -0,64 0 0,15 0,64 0 973 0,44 -0,84 0 0,17 0,84 0 1018 P 374 753 170 205 204 548 800 - Sociální aktivity x2 z Význam 1,28 -1,47 0 0,70 1,47 0 1127 0,04 -0,29 0 0,03 0,29 0 375 0,13 -0,45 0 0,05 0,45 0 752 P 181 368 112 127 69 241 900 - Virtuální realita a sociální aktivity ve x2 z 0,77 -1,11 0,42 1,11 549 0,03 0,26 0,03 -0,26 239 3,45 -2,23 1,33 2,23 310 virtuálním světě Význam 0 0 0 0 - + Celkem 4706 8669 13375 2489 2917 5406 2217 5752 7969 Tabulka F.85: Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi preferencemi hodnoty „přesnost, řád v činnosti" a preferencemi volnočasových aktivit podle kategorií v roce 2009 bez rozlišení a s rozlišením pohlaví. %l =20,99n(p=0,0072),%l = 21,8506(^=0,0052), ^2 = &,5324(p=0,3833),df =&, xl^o^ = 15>5073>*L.(o,oi;8) = 20,0902. Instrumentální hodnota přesnost, řád v činností (2009) Preference hodnoty (sumárně -x = 7,22, (7 = 2,14) Preference hodnoty (muži-x = 7,18, (7 = 2,21) Preference hodnoty (ženy-x = 7,25, (7 = 2,08) Kategorie aktivit < X >x Celkem < X >x Celkem < X >x Celkem P 176 363 90 176 86 187 100 - Informace, IT, komunikace a obecnosti x2 z Význam 0,11 -0,41 0 0,05 0,41 0 539 0,01 0,10 0 0,00 -0,10 0 266 0,30 0,15 273 P 37 108 9 46 28 62 200 - Humanitní aktivity x2 z Význam 2,74 -2,05 1,38 2,05 + 145 4,85 -2,72 2,45 2,72 ++ 55 0,14 0,07 90 P 224 470 75 147 149 323 X2 0,29 0,15 694 0,00 0,00 222 0,48 0,24 472 300 - Literatura a jazyky z Význam -0,69 0 0,69 0 0,07 0 -0,07 0 ~ ~ P 556 1164 191 437 365 727 400 - Domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství) x2 z Význam 0,67 -1,12 0 0,34 1,12 0 1720 1,85 -1,84 0 0,94 1,84 0 628 0,00 0,00 1092 P 228 406 92 153 136 253 500 - Umění x2 z Význam 1,18 1,38 0 0,59 -1,38 0 634 1,16 1,37 0 0,59 -1,37 0 245 0,28 0,14 389 P 705 1375 278 549 427 826 600 - Osobní aktivity, cestování, turismus x2 z 0,11 0,47 0,06 -0,47 2080 0,00 0,04 0,00 -0,04 827 0,17 0,09 1253 a geografie Význam 0 0 0 0 P 531 1099 249 478 282 621 700 - Sport a hry x2 z Význam 0,39 -0,85 0 0,19 0,85 0 1630 0,10 0,44 0 0,05 -0,44 0 727 1,28 0,64 903 P 295 580 116 247 179 333 800 - Sociální aktivity x2 z Význam 0,02 0,16 0 0,01 -0,16 0 875 0,28 -0,68 0 0,14 0,68 0 363 0,37 0,19 512 P 149 202 74 91 75 111 900 - Virtuální realita a sociální aktivity ve virtuálním světě x2 z Význam 8,46 3,64 + + + 4,26 -3,64 351 6,26 3,15 ++ 3,16 -3,15 165 2,67 1,34 186 Celkem 2901 5767 8668 1174 2324 3498 1727 3443 5170 Tabulka F.86: Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi preferencemi hodnoty „přesnost, řád v činnosti" a preferencemi volnočasových aktivit podle kategorií v roce 2019 bez rozlišení a s rozlišením pohlaví. %l =7,5262(p=0,4811),zl = 9,9595(p=0,2679),z* = 9,357&(p=0,3130),df = 8, Z2krit.{Qfl5,%) = 15>5073>*L.(o,oi;8) = 20,0902. Instrumentální hodnota přesnost, řád v činnosti (2019) Preference hodnoty (sumárně - x = 7,25, a = 2,24) Preference hodnoty (muži - x = 7,26, a = 2,26) Preference hodnoty (ženy-i =7,25, (7 = 2,21) Kategorie aktivit x Celkem < X >x Celkem < x >x Celkem 100 - Informace, IT, komunikace a obecnosti P X1 z Význam 661 0,20 896 0,15 1557 305 0,15 447 0,10 752 356 0,36 449 0,30 805 200 - Humanitní aktivity P X2 z Význam 214 0,00 281 0,00 495 69 2,09 138 1,38 207 145 1,40 143 1,17 288 300 - Literatura a jazyky P x2 z Význam 428 0,01 557 0,01 985 133 0,00 203 0,00 336 295 0,01 354 0,00 649 400 - Domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství) P x2 z Význam 781 0,01 1020 0,01 1801 286 0,03 442 0,02 728 495 0,06 578 0,05 1073 500 - Umění P x2 z Význam 459 3,08 520 2,34 979 139 0,28 196 0,19 335 320 2,31 324 1,94 644 600 - Osobní aktivity, cestování, turismus a geografie P x2 z Význam 902 0,00 1190 0,00 2092 320 0,70 450 0,46 770 582 0,76 740 0,64 1322 700 - Sport a hry P x2 z Význam 657 0,19 890 0,14 1547 298 0,02 447 0,01 745 359 0,14 443 0,11 802 800 - Sociální aktivity P X2 z Význam 371 0,78 528 0,59 899 115 2,51 221 1,65 336 256 0,00 307 0,00 563 900 - Virtuální realita a sociální aktivity ve virtuálním světě P X2 z Význam 208 0,00 273 0,00 481 93 0,23 130 0,15 223 115 0,06 143 0,05 258 Celkem 4681 6155 10836 1758 2674 4432 2923 3481 6404 4^ 0\ Tabulka F.87: Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi preferencemi hodnoty „racionálnost, schopnost logicky myslet" a preferencemi volnočasových aktivit podle kategorií v roce 2009 bez rozlišení a s rozlišením pohlaví. Xl = 21,4O5O(p=0,00M),x£ = 7,42l3(p=0,4919),xi 14,SmP=0,0614),df = S,xLm) 15'5073^L.(0,01;8)=20'0902- 5 Instrumentální hodnota racionálnost, schopnost logicky myslet (2009) Preference hodnoty (sumárně - x = 7,62, o = 1,91) Preference hodnoty (muži-x = 7,74, a= 1,90) Preference hodnoty (ženy-i =7,52, (7= 1,91) Kategorie aktivit x Celkem < X >x Celkem < x >x Celkem P 197 342 91 175 106 167 X1 1,32 0,87 539 0,25 0,14 266 0,71 0,51 273 100 - Informace, IT, komunikace a obecnosti z Význam -1,53 0 1,53 0 P 70 75 22 33 48 42 X2 2,71 1,78 145 0,24 0,13 55 2,68 1,95 90 200 - Humanitní aktivity z Význam 2,14 + -2,14 ~ ~ ~ ~ P 300 394 90 132 210 262 x2 2,21 1,46 694 1,25 0,70 222 0,63 0,46 472 300 - Literatura a jazyky z Význam 2,00 + -2,00 P 693 1027 222 406 471 621 400 - Domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství) x2 z Význam 0,17 0,59 0 0,11 -0,59 0 1720 0,08 0,05 628 0,26 0,19 1092 P 254 380 84 161 170 219 x2 0,02 0,02 634 0,21 0,12 245 0,23 0,17 389 500 - Umění z Význam 0,21 0 -0,21 0 P 836 1244 308 519 528 725 600 - Osobní aktivity, cestování, turismus a geografie x2 z Význam 0,14 0,56 0 0,09 -0,56 0 2080 0,33 0,19 827 0,00 0,00 1253 P 586 1045 243 485 343 560 700 - Sport a hry x2 z Význam 5,75 -3,43 3,78 3,43 + + + 1631 1,43 0,81 728 3,68 2,68 903 P 360 515 142 221 218 294 X2 0,48 0,31 875 0,96 0,54 363 0,02 0,02 512 800 - Sociální aktivity z Význam 0,94 0 -0,94 0 ~ ~ ~ ~ P 143 208 59 106 84 102 900 - Virtuální realita a sociální aktivity ve virtuálním světě X2 z Význam 0,10 0,42 0 0,07 -0,42 0 351 0,00 0,00 165 0,41 0,30 186 Celkem 3439 5230 8669 1261 2238 3499 2178 2992 5170 Tabulka F.88: Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi preferencemi hodnoty „racionálnost, schopnost logicky myslet" a preferencemi volnočasových aktivit podle kategorií v roce 2019 bez rozlišení a s rozlišením pohlaví. %l = 23,5282(^=0,0027),xl = 21,I498(p=0,0068), X? = 6,7847 (p=0,5600), x Celkem < X >x Celkem < X >x Celkem 100 - Informace, IT, komunikace a obecnosti P x2 z Význam 535 0,67 -1,10 0 1022 0,37 1,10 0 1557 219 0,05 -0,29 0 533 0,02 0,29 0 752 316 0,05 489 0,04 805 200 - Humanitní aktivity P x2 z Význam 168 0,38 -0,79 0 327 0,21 0,79 0 495 63 0,05 0,28 0 144 0,02 -0,28 0 207 105 0,80 183 0,53 288 300 - Literatura a jazyky P x2 z Význam 387 3,78 2,54 + 598 2,09 -2,54 985 107 0,59 0,96 0 229 0,25 -0,96 0 336 280 1,85 369 1,22 649 400 - Domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství) P x2 z Význam 688 3,44 2,53 + 1113 1,90 -2,53 1801 245 4,13 2,65 ++ 483 1,73 -2,65 728 443 0,62 630 0,41 1073 500 - Umění P x2 z Význam 354 0,09 0,39 0 625 0,05 -0,39 0 979 102 0,09 0,37 0 233 0,04 -0,37 0 335 252 0,07 392 0,04 644 600 - Osobní aktivity, cestování, turismus a geografie P X2 z Význam 755 0,14 0,53 0 1337 0,08 -0,53 0 2092 241 0,79 1,16 0 529 0,33 -1,16 0 770 514 0,26 808 0,17 1322 700 - Sport a hry P X2 z Význam 501 4,48 -2,85 1046 2,47 2,85 ++ 1547 193 3,36 -2,39 552 1,41 2,39 + 745 308 0,38 494 0,25 802 800 - Sociální aktivity P x2 z Význam 317 0,03 -0,22 0 582 0,02 0,22 0 899 93 0,40 -0,79 0 243 0,17 0,79 0 336 224 0,00 339 0,00 563 900 - Virtuální realita a sociální aktivity ve virtuálním světě P x2 z Význam 152 2,16 -1,87 0 329 1,19 1,87 0 481 47 5,43 -2,85 176 2,28 2,85 ++ 223 105 0,06 153 0,04 258 Celkem 3857 6979 10836 1310 3122 4432 2547 3857 6404 I i*] to ! I Tabulka F.89: Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi preferencemi hodnoty „disciplinovanost, sebeovládání" a preferencemi volnočasových aktivit podle kategorií v roce 2009 bez rozlišení a s rozlišením pohlaví. %l =24,5=0,0377),X2Z = I6,0730(p=0,0413),df = 8, ^2ní.(o,05;8) = 15'5073^L.(o,oi;8) = 20,0902. Instrumentální hodnota Preference hodnoty Preference hodnoty Preference hodnoty disciplinovanosť sebeovládání (2009) (sumárně - i = 7,74, (7 = 1,82) (muži - í = 7,61,ct= 1,88) (ženy - x = 7,84, a = 1,76) Kategorie aktivit < x >x Celkem < x >x Celkem < X >x Celkem P 197 342 101 165 96 177 100 - Informace, IT, komunikace a obecnosti x2 z Význam 0,40 -0,83 0 0,25 0,83 0 539 0,77 -1,19 0 0,54 1,19 0 266 0,06 -0,32 0 0,04 0,32 0 273 P 38 107 15 40 23 67 200 - Humanitní aktivity x2 z Význam 5,49 -3,01 3,40 3,01 ++ 145 2,66 -2,15 1,88 2,15 + 55 2,76 -2,10 1,56 2,10 + 90 P 264 431 101 121 163 310 X2 0,01 0,01 695 0,89 0,63 222 0,34 0,19 473 300 - Literatura a jazyky z Význam -0,14 0 0,14 0 1,27 0 -1,27 0 -0,77 0 0,77 0 P 635 1085 236 392 399 693 400 - Domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství) x2 z Význam 0,78 -1,25 0 0,48 1,25 0 1720 2,25 -2,16 1,59 2,16 + 628 0,06 0,36 0 0,04 -0,36 0 1092 P 278 356 117 128 161 228 x2 5,23 3,24 634 2,37 1,67 245 3,04 1,72 389 500 - Umění z Význam 3,02 ++ -3,02 2,08 + -2,08 2,27 + -2,27 P 827 1255 353 474 474 781 600 - Osobní aktivity, cestování, turismus x2 z 1,20 1,60 0,75 -1,60 2082 0,31 0,84 0,22 -0,84 827 1,00 1,44 0,56 -1,44 1255 a geografie Význam 0 0 0 0 0 0 P 607 1029 302 427 305 602 700 - Sport a hry x2 z Význam 0,55 -1,05 0 0,34 1,05 0 1636 0,00 -0,00 0 0,00 0,00 0 729 1,51 -1,69 0 0,85 1,69 0 907 P 325 551 152 211 173 340 800 - Sociální aktivity x2 z Význam 0,29 -0,73 0 0,18 0,73 0 876 0,02 0,18 0 0,01 -0,18 0 363 0,79 -1,17 0 0,44 1,17 0 513 P 147 204 73 92 74 112 X2 1,22 0,76 351 0,32 0,22 165 0,71 0,40 186 900 - Virtuální realita a sociální aktivity ve z 1,43 -1,43 0,75 -0,75 1,07 -1,07 virtuálním světě Význam 0 0 0 0 0 0 Celkem 3318 5360 8678 1450 2050 3500 1868 3310 5178 Tabulka F.90: Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi preferencemi hodnoty „disciplinovanost, sebeovládání" a preferencemi volnočaso-vých aktivit podle kategorií v roce 2019 bez rozlišení a s rozlišením pohlaví. %l = 25,7945(p=0,0011),xl = 23,7566(/>=0,0025),X2Z = 16,9940(p=0,0302),^/ = 8, ^2ní.(o,05;8) = 15>5073>*L.(o,oi;8) = 20,0902. Instrumentální hodnota Preference hodnoty Preference hodnoty Preference hodnoty disciplinovanost, sebeovládání (2019) (sumárně -x = 7,19, cr = 2,08) (muži - 5 = 7,21,(7 = 2,12) (ženy - 5 = 7,17,(7 = 2,05) Kategorie aktivit x Celkem < X >x Celkem x Celkem P 642 915 286 466 356 449 100 - Informace, IT, komunikace a obecnosti X1 z Význam 0,44 0,92 0 0,29 -0,92 0 1557 0,49 -0,99 0 0,32 0,99 0 752 2,70 2,28 + 1,84 -2,28 805 P 152 343 56 151 96 192 X2 11,04 7,41 495 8,28 5,44 207 3,69 2,51 288 200 - Humanitní aktivity z Význam -4,40 4,40 + + + -3,79 3,79 + + + -2,55 2,55 + P 383 602 119 217 264 385 x2 0,41 0,27 985 1,51 0,99 336 0,00 0,00 649 300 - Literatura a jazyky z Význam -0,87 0 0,87 0 -1,65 0 1,65 0 0,08 0 -0,08 0 P 761 1040 297 431 464 609 400 - Domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství) x2 z Význam 1,94 1,97 + 1,31 -1,97 1801 0,24 0,70 0 0,16 -0,70 0 728 1,94 1,98 + 1,32 -1,98 1073 P 400 579 140 195 260 384 x2 0,11 0,08 979 0,39 0,26 335 0,00 0,00 644 500 - Umění z Význam 0,46 0 -0,46 0 0,84 0 -0,84 0 -0,09 0 0,09 0 P 849 1243 319 451 530 792 600 - Osobní aktivity, cestování, turismus x2 z 0,09 0,43 0,06 -0,43 2092 0,62 1,11 0,41 -1,11 770 0,06 -0,37 0,04 0,37 1322 a geografie Význam 0 0 0 0 0 0 P 629 918 320 425 309 493 700 - Sport a hry x2 z Význam 0,09 0,42 0 0,06 -0,42 0 1547 2,06 2,02 + 1,35 -2,02 745 0,80 -1,24 0 0,54 1,24 0 802 P 340 559 126 210 214 349 800 - Sociální aktivity X2 z Význam 1,24 -1,50 0 0,83 1,50 0 899 0,39 -0,84 0 0,26 0,84 0 336 0,89 -1,28 0 0,60 1,28 0 563 P 197 284 94 129 103 155 900 - Virtuální realita a sociální aktivity ve X2 z 0,07 0,36 0,05 -0,36 481 0,35 0,79 0,23 -0,79 223 0,02 -0,21 0,02 0,21 258 virtuálním světě Význam 0 0 0 0 0 0 Celkem 4353 6483 10836 1757 2675 4432 2596 3808 6404 Tabulka F.91: Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi preferencemi hodnoty „disciplinovanost, sebeovládání" a preferencemi volnočaso-vých aktivit podle kategorií v roce 2021 bez rozlišení a s rozlišením pohlaví. %l = 23,0860(^=0,0033),;^ = U,S606{p=0,0619),x2 = 13,4183(p=0,09S2),d/ = 8, X2krit.{Qfl5,%) = 15,5073,;^ (001;8) = 20,0902. Instrumentální hodnota disciplinovanost, sebeovládání (2021) Preference hodnoty (sumárně - x = 7,07, (7 = 2,07) Preference hodnoty (muži-x = 7,04, (7 = 2,08) Preference hodnoty (ženy-i =7,10, (7 = 2,07) Kategorie aktivit x Celkem < X >x Celkem < i >x Celkem 100 - Informace, IT, komunikace a obecnosti P x2 z Význam 800 0,03 -0,23 0 974 0,02 0,23 0 1774 387 0,01 429 0,01 816 413 0,10 545 0,08 958 200 - Humanitní aktivity P x2 z Význam 239 9,20 -4,20 402 7,63 4,20 + + + 641 103 3,99 160 3,64 263 136 5,26 242 4,09 378 300 - Literatura a jazyky P X2 z Význam 592 0,09 0,44 0 697 0,08 -0,44 0 1289 220 0,16 254 0,14 474 372 0,65 443 0,50 815 400 - Domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství) P x2 z Význam 1145 1,21 1,64 0 1299 1,00 -1,64 0 2444 490 1,17 489 1,06 979 655 0,29 810 0,22 1465 500 - Umění P x2 z Význam 495 0,35 -0,84 0 626 0,29 0,84 0 1121 180 0,16 209 0,15 389 315 0,09 417 0,07 732 600 - Osobní aktivity, cestování, turismus a geografie P x2 z Význam 1147 1,51 1,84 0 1292 1,25 -1,84 0 2439 448 0,93 450 0,85 898 699 0,88 842 0,68 1541 700 - Sport a hry P x2 z Význam 889 0,22 -0,68 0 1102 0,18 0,68 0 1991 444 0,85 529 0,77 973 445 0,00 573 0,00 1018 800 - Sociální aktivity P x2 z Význam 509 0,01 -0,13 0 618 0,01 0,13 0 1127 186 0,29 189 0,27 375 323 0,12 429 0,09 752 900 - Virtuální realita a sociální aktivity ve virtuálním světě P x2 z Význam 250 0,00 0,09 0 299 0,00 -0,09 0 549 119 0,23 120 0,21 239 131 0,16 179 0,13 310 Celkem 6066 7309 13375 2577 2829 5406 3489 4480 7969 Tabulka F.92: Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi preferencemi hodnoty „trpělivost" a preferencemi volnočasových aktivit podle kategorií v roce 2009 bez rozlišení a s rozlišením pohlaví. %l = 44,3357(^=0,0000),;^ = U,0222(p=0,llll),x2 = 32,5593(p=0,0001),df = 8, 2L.(o,05;8) = 15>5073>*L.(o,oi;8) = 20,0902. Instrumentální hodnota trpělivost (2009) Preference hodnoty (sumárně - x = 7,69, (7 = 1,93) Preference hodnoty (muži-x = 7,40, (7 = 2,04) Preference hodnoty (ženy-i =7,92, (7= 1,81) Kategorie aktivit < x >x Celkem x Celkem < X >x Celkem P 231 308 129 137 102 171 100 - Informace, IT, komunikace a obecnosti X2 z Význam 0,87 1,25 0 0,59 -1,25 0 539 0,23 0,20 266 0,11 0,44 0 0,06 -0,44 0 273 P 41 104 17 38 24 66 X2 5,21 3,52 145 2,87 2,50 55 2,23 1,26 90 200 - Humanitní aktivity z Význam -2,98 2,98 ++ ~ ~ -1,89 0 1,89 0 P 268 428 109 113 159 315 300 - Literatura a jazyky x2 z Význam 0,56 -1,01 0 0,38 1,01 0 696 0,32 0,28 222 0,88 -1,23 0 0,50 1,23 0 474 P 618 1104 275 353 343 751 400 - Domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství) x2 z Význam 8,35 -4,18 5,64 4,18 + + + 1722 0,99 0,86 628 6,91 -3,70 3,91 3,70 + + + 1094 P 284 350 124 121 160 229 500 - Umění x2 z Význam 3,17 2,39 + 2,14 -2,39 634 0,89 0,77 245 2,69 2,13 + 1,52 -2,13 389 P 865 1219 395 432 470 787 600 - Osobní aktivity, cestování, turismus a geografie x2 z Význam 0,74 1,28 0 0,50 -1,28 0 2084 0,28 0,25 827 0,55 1,07 0 0,31 -1,07 0 1257 P 660 976 326 402 334 574 700 - Sport a hry x2 z Význam 0,00 0,03 0 0,00 -0,03 0 1636 0,46 0,40 728 0,11 0,45 0 0,06 -0,45 0 908 P 359 517 167 196 192 321 X2 0,10 0,07 876 0,02 0,02 363 0,24 0,14 513 800 - Sociální aktivity z Význam 0,43 0 -0,43 0 ~ ~ 0,64 0 -0,64 0 P 174 177 85 80 89 97 900 - Virtuální realita a sociální aktivity ve virtuálním světě X2 z Význam 7,47 3,61 + + + 5,05 -3,61 351 0,89 0,78 165 7,07 3,39 + + + 4,00 -3,39 186 Celkem 3500 5183 8683 1627 1872 3499 1873 3311 5184 Tabulka F.93: Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi preferencemi hodnoty „trpělivost" a preferencemi volnočasových aktivit podle kategorií v roce 2019 bez rozlišení a s rozlišením pohlaví. %l =22,8329(p=0,0036),xi = 10,8171(p=0,2123),xl = 19,2916(p=0,0134),df = 8, ^2ní.(o,05;8) = 15'5073'*L.(o,oi;8) = 20,0902. Instrumentální hodnota Preference hodnoty Preference hodnoty Preference hodnoty trpělivost (2019) (sumárně -x = 7,31, (7 = 2,17) (muži - 5 = 7,14,(7 = 2,19) (ženy - x = 7,47, (7 = 2,15) Kategorie aktivit x Celkem < X >x Celkem < i >x Celkem P 626 931 311 441 315 490 100 - Informace, IT, komunikace a obecnosti x2 z Význam 5,15 3,08 ++ 2,99 -3,08 1557 0,33 0,22 752 5,16 3,00 ++ 2,71 -3,00 805 P 155 340 79 128 76 212 200 - Humanitní aktivity x2 z Význam 3,94 -2,55 2,29 2,55 + 495 0,18 0,12 207 5,41 -2,94 2,84 2,94 ++ 288 P 354 631 135 201 219 430 300 - Literatura a jazyky X2 z Význam 0,16 -0,53 0 0,09 0,53 0 985 0,00 0,00 336 0,09 -0,39 0 0,05 0,39 0 649 P 639 1162 279 449 360 713 400 - Domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství) x2 z Význam 0,75 -1,20 0 0,44 1,20 0 1801 0,53 0,35 728 0,24 -0,67 0 0,13 0,67 0 1073 P 350 629 132 203 218 426 500 - Umění x2 z Význam 0,25 -0,66 0 0,15 0,66 0 979 0,03 0,02 335 0,06 -0,33 0 0,03 0,33 0 644 P 787 1305 312 458 475 847 600 - Osobní aktivity, cestování, turismus x2 z 0,46 0,95 0,27 -0,95 2092 0,05 0,03 770 0,86 1,29 0,45 -1,29 1322 a geografie Význam 0 0 0 0 P 587 960 322 423 265 537 700 - Sport a hry x2 z Význam 0,63 1,08 0 0,37 -1,08 0 1547 1,90 1,27 745 0,45 -0,89 0 0,24 0,89 0 802 P 299 600 113 223 186 377 800 - Sociální aktivity x2 z Význam 2,93 -2,25 1,70 2,25 + 899 3,43 2,29 336 0,32 -0,73 0 0,17 0,73 0 563 P 182 299 91 132 91 167 X2 0,16 0,09 481 0,03 0,02 223 0,05 0,03 258 900 - Virtuální realita a sociální aktivity ve z 0,52 -0,52 — — 0,29 -0,29 virtuálním světě Význam 0 0 0 0 Celkem 3979 6857 10836 1774 2658 4432 2205 4199 6404 Tabulka F.94: Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi preferencemi hodnoty „schopnost (úspěšnost v jednání), kompetentnosť' a cemi volnočasových aktivit podle kategorií v roce 2009 bez rozlišení a s rozlišením pohlaví. Xl = 10,9178^=0,2064),;^ = ll,4694(p=0,l 765), *z2 = 7,7325(p=0,4600),^/ = 8, ^2ní.(o,05;8) = 15>5073>*L.(o,oi;8) = 20,0902. Instrumentální hodnota schopnost (úspěšnost v jednám), kompetent-nost (2009) Preference hodnoty (sumárně - ^ = 7,31,(7=1,95) Preference hodnoty (muži-x = 7,30, a= 1,98) Preference hodnoty (ženy-i=7,31,<7= 1,93) Kategorie aktivit x Celkem < X >x Celkem < x >x Celkem 100 - Informace, IT, komunikace a obecnosti P x2 z Význam 161 0,44 376 0,21 537 72 1,01 194 0,44 266 89 0,02 182 0,01 271 200 - Humanitní aktivity P x2 z Význam 59 3,79 86 1,75 145 23 2,33 32 1,02 55 36 1,62 54 0,78 90 300 - Literatura a jazyky P x2 z Význam 239 1,65 457 0,76 696 79 1,91 143 0,84 222 160 0,28 314 0,14 474 400 - Domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství) P x2 z Význam 555 0,29 1162 0,13 1717 178 0,93 450 0,41 628 377 1,71 712 0,82 1089 500 - Umění P x2 z Význam 189 0,64 445 0,30 634 67 0,78 178 0,34 245 122 0,12 267 0,06 389 600 - Osobní aktivity, cestování, turismus a geografie P X2 z Význam 651 0,06 1429 0,03 2080 264 0,58 563 0,25 827 387 0,85 866 0,41 1253 700 - Sport a hry P X2 z Význam 507 0,18 1128 0,08 1635 226 0,08 502 0,03 728 281 0,54 626 0,26 907 800 - Sociální aktivity P x2 z Význam 274 0,02 600 0,01 874 111 0,00 252 0,00 363 163 0,03 348 0,02 511 900 - Virtuální realita a sociální aktivity ve virtuálním světě P x2 z Význam 104 0,39 246 0,18 350 46 0,36 119 0,16 165 58 0,06 127 0,03 185 Celkem 2739 5929 8668 1066 2433 3499 1673 3496 5169 Tabulka F.95: Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi preferencemi hodnoty „schopnost (úspěšnost v jednání), kompetentnosť' a cemi volnočasových aktivit podle kategorií v roce 2019 bez rozlišení a s rozlišením pohlaví. Xl = lS,3572(p=0,0187),xl = 20,9003 (p=0,0074),X2Z = 9,9626(p=0,2677),^/ = 8, ^2ní.(o,05;8) = 15>5073>*L.(o,oi;8) = 20,0902. Instrumentální hodnota Preference hodnoty Preference hodnoty Preference hodnoty schopnost (úspěšnost v jednání), kompetent- (sumárně -x = 7,09, (7 = 2,07) (muži - i = 7,21, cr = 2,02) (ženy - i = 6,97, (7 = 2,12) nost (2019) Kategorie aktivit x Celkem < X >x Celkem < X >x Celkem P 669 888 316 436 353 452 X1 1,72 1,42 1557 0,05 0,04 752 1,72 1,52 805 100 - Informace, IT, komunikace a obecnosti z Význam -1,91 0 1,91 0 -0,34 0 0,34 0 ~ ~ P 229 266 107 100 122 166 200 - Humanitní aktivity X2 z Význam 0,12 0,49 0 0,10 -0,49 0 495 4,04 2,72 ++ 2,99 -2,72 207 1,33 1,18 288 P 462 523 149 187 313 336 x2 0,63 0,52 985 0,25 0,18 336 0,20 0,18 649 300 - Literatura a jazyky z Význam 1,13 0 -1,13 0 0,68 0 -0,68 0 ~ ~ P 863 938 337 391 526 547 400 - Domácnost, technologie a hobby (včetně x2 z 2,94 2,54 + 2,43 -2,54 1801 2,36 2,22 + 1,75 -2,22 728 0,92 0,81 1073 přírodovědy a lékařství) Význam - - P 463 516 144 191 319 325 500 - Umění x2 z Význam 0,95 1,38 0 0,78 -1,38 0 979 0,01 0,16 0 0,01 -0,16 0 335 0,87 0,77 644 P 956 1136 332 438 624 698 600 - Osobní aktivity, cestování, turismus x2 z 0,11 0,51 0,09 -0,51 2092 0,05 0,33 0,04 -0,33 770 0,01 0,01 1322 a geografie Význam 0 0 0 0 P 656 891 283 462 373 429 700 - Sport a hry x2 z Význam 2,68 -2,39 2,21 2,39 + 1547 3,69 -2,78 2,73 2,78 ++ 745 0,04 0,04 802 P 391 508 133 203 258 305 X2 0,58 0,48 899 0,71 0,52 336 0,17 0,15 563 800 - Sociální aktivity z Význam -1,07 0 1,07 0 -1,15 0 1,15 0 ~ ~ P 209 272 86 137 123 135 X2 0,33 0,27 481 0,84 0,62 223 0,02 0,02 258 900 - Virtuální realita a sociální aktivity ve z -0,79 0,79 -1,24 1,24 — — virtuálním světě Význam 0 0 0 0 Celkem 4898 5938 10836 1887 2545 4432 3011 3393 6404 Tabulka F.96: Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi preferencemi hodnoty „schopnost (úspěšnost v jednání), kompetentnosť' a cemi volnočasových aktivit podle kategorií v roce 2021 bez rozlišení a s rozlišením pohlaví. Xl = W, m5(p=0,2520),xi = 17,0369 (p=0,0297),X2Z = 10,7858(p=0,2141),d/ = 8, 2L.(o,05;8) = 15'5073^L.(o,oi;8) = 20,0902. Instrumentální hodnota schopnost (úspěšnost v jednání), kompetent-nost (2021) Preference hodnoty (sumárně - i = 7,52, (7=1,89) Preference hodnoty (muži-x = 7,50, a= 1,90) Preference hodnoty (ženy-i = 7,54, a = 1,88) Kategorie aktivit < X >x Celkem < X >x Celkem < X >x Celkem 100 - Informace, IT, komunikace a obecnosti P x2 z Význam 731 1,06 1043 0,79 1774 347 1,22 -1,61 0 469 1,00 1,61 0 816 384 0,31 574 0,22 958 200 - Humanitní aktivity P x2 z Význam 293 1,26 348 0,95 641 130 1,08 1,44 0 133 0,89 -1,44 0 263 163 0,33 215 0,23 378 300 - Literatura a jazyky P x2 z Význam 577 1,16 712 0,87 1289 217 0,05 0,30 0 257 0,04 -0,30 0 474 360 1,70 455 1,20 815 400 - Domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství) P x2 z Význam 1061 0,21 1383 0,16 2444 433 0,17 -0,62 0 546 0,14 0,62 0 979 628 0,95 837 0,66 1465 500 - Umění P x2 z Význam 494 0,42 627 0,31 1121 191 1,37 1,64 0 198 1,12 -1,64 0 389 303 0,00 429 0,00 732 600 - Osobní aktivity, cestování, turismus a geografie P X2 z Význam 1040 0,02 1399 0,01 2439 432 1,78 1,97 + 466 1,46 -1,97 898 608 1,18 933 0,83 1541 700 - Sport a hry P X2 z Význam 825 0,87 1166 0,65 1991 402 3,12 -2,63 571 2,56 2,63 ++ 973 423 0,02 595 0,02 1018 800 - Sociální aktivity P x2 z Význam 483 0,00 644 0,00 1127 179 0,57 1,06 0 196 0,47 -1,06 0 375 304 0,12 448 0,08 752 900 - Virtuální realita a sociální aktivity ve virtuálním světě P x2 z Význam 221 0,83 328 0,62 549 108 0,00 0,02 0 131 0,00 -0,02 0 239 113 1,72 197 1,21 310 Celkem 5725 7650 13375 2439 2967 5406 3286 4683 7969 Tabulka F.97: Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi preferencemi hodnoty „víra, schopnost důvěřovat" a preferencemi volnočasových aktivit podle kategorií v roce 2009 bez rozlišení a s rozlišením pohlaví. Xl = 123,&706(p=0,0000),xl = 59,1589(^=0,0000),xl = 64,5360(^=0,0000),^/ = 8, ^2ní.(o,05;8) = 15>5073 A.(o,oi;8) = 20,0902. Instrumentální hodnota Preference hodnoty Preference hodnoty Preference hodnoty víra, schopnost důvěřovat (2009) (sumárně -i = 6,20, (7 = 3,31) (muži - i = 5,81,(7 = 3,33) (ženy - i = 6,51, (7 = 3,26) Kategorie aktivit < x >x Celkem x Celkem < X >x Celkem P 237 295 130 135 107 160 100 - Informace, IT, komunikace a obecnosti x2 z Význam 0,54 1,00 0 0,40 -1,00 0 532 0,07 0,38 0 0,06 -0,38 0 265 0,12 0,45 0 0,07 -0,45 0 267 P 11 134 4 51 7 83 200 - Humanitní aktivity x2 z Význam 41,55 -8,57 30,68 8,57 + + + 145 18,97 -6,09 17,47 6,09 + + + 55 22,30 -6,09 14,12 6,09 + + + 90 P 259 428 89 130 170 298 X2 3,68 2,72 687 2,43 2,24 219 0,72 0,46 468 300 - Literatura a jazyky z Význam -2,64 2,64 ++ -2,23 2,23 + -1,14 0 1,14 0 P 699 981 305 311 394 670 400 - Domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství) x2 z Význam 0,30 -0,80 0 0,22 0,80 0 1680 0,32 0,86 0 0,29 -0,86 0 616 0,84 -1,31 0 0,53 1,31 0 1064 P 242 388 98 144 144 244 x2 2,44 1,80 630 2,80 2,58 242 0,28 0,18 388 500 - Umění z Význam -2,14 2,14 + -2,40 2,40 + -0,70 0 0,70 0 P 877 1172 396 414 481 758 600 - Osobní aktivity, cestování, turismus x2 z 0,05 0,35 0,04 -0,35 2049 0,15 0,62 0,14 -0,62 810 0,00 0,04 0,00 -0,04 1239 a geografie Význam 0 0 0 0 0 0 P 728 878 356 359 372 519 700 - Sport a hry x2 z Význam 3,09 2,57 + 2,28 -2,57 1606 0,51 1,11 0 0,47 -1,11 0 715 2,03 2,01 + 1,29 -2,01 891 P 373 491 174 185 199 306 800 - Sociální aktivity x2 z Význam 0,10 0,44 0 0,07 -0,44 0 864 0,02 0,21 0 0,02 -0,21 0 359 0,05 0,31 0 0,03 -0,31 0 505 P 202 147 100 65 102 82 x2 19,51 14,40 349 5,52 5,08 165 13,17 8,34 184 900 - Virtuální realita a sociální aktivity ve z 5,95 -5,95 3,34 -3,34 4,72 -4,72 virtuálním světě Význam + + + --- + + + --- + + + --- Celkem 3628 4914 8542 1652 1794 3446 1976 3120 5096 Tabulka F.98: Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi preferencemi hodnoty „víra, schopnost důvěřovat" a preferencemi volnočasových aktivit podle kategorií v roce 2019 bez rozlišení a s rozlišením pohlaví. Xl = 133,O384(/>=0,0000),xl = 61,4617(^=0,0000),X\ = 75,5424^=0,0000),^/ = 8, ^2ní.(o,05;8) = 15'5073^L.(o,oi;8) = 20,0902. Instrumentální hodnota Preference hodnoty Preference hodnoty Preference hodnoty víra, schopnost důvěřovat (2019) (sumárně -i = 5,18 (7 = 3,20) (muži - i = 4,70, (7 = 3,19) (ženy - i = 5,64, (7 = 3,14) Kategorie aktivit < i >x Celkem x Celkem < i >x Celkem P 744 813 397 355 347 458 100 - Informace, IT, komunikace a obecnosti X1 z Význam 3,84 2,84 ++ 3,08 -2,84 1557 0,10 -0,52 0 0,12 0,52 0 752 5,26 3,12 ++ 3,24 -3,12 805 P 116 379 68 139 48 240 X2 49,26 39,45 495 16,70 19,33 207 34,76 21,41 288 200 - Humanitní aktivity z Význam -9,64 9,64 + + + -6,15 6,15 + + + -7,67 7,67 + + + P 448 537 182 154 266 383 300 - Literatura a jazyky x2 z Význam 0,23 0,67 0 0,18 -0,67 0 985 0,02 0,20 0 0,02 -0,20 0 336 1,40 1,59 0 0,86 -1,59 0 649 P 785 1016 388 340 397 676 400 - Domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství) x2 z Význam 0,32 -0,83 0 0,25 0,83 0 1801 0,02 -0,21 0 0,02 0,21 0 728 0,35 -0,83 0 0,22 0,83 0 1073 P 396 583 164 171 232 412 500 - Umění x2 z Význam 3,56 -2,66 2,85 2,66 ++ 979 1,38 -1,79 0 1,60 1,79 0 335 0,74 -1,15 0 0,46 1,15 0 644 P 971 1121 443 327 528 794 600 - Osobní aktivity, cestování, turismus x2 z 1,78 1,99 1,42 -1,99 2092 2,16 2,37 2,50 -2,37 770 1,15 1,53 0,71 -1,53 1322 a geografie Význam + - + - 0 0 P 736 811 427 318 309 493 700 - Sport a hry x2 z Význam 3,35 2,65 ++ 2,68 -2,65 1547 1,86 2,20 + 2,15 -2,20 745 0,04 0,26 0 0,02 -0,26 0 802 P 366 533 165 171 201 362 800 - Sociální aktivity X2 z Význam 2,86 -2,37 2,29 2,37 + 899 1,30 -1,74 0 1,50 1,74 0 336 0,86 -1,24 0 0,53 1,24 0 563 P 257 224 144 79 113 145 900 - Virtuální realita a sociální aktivity ve X2 z 8,68 4,04 6,95 -4,04 481 4,95 3,36 5,74 -3,36 223 2,19 1,92 1,35 -1,92 258 virtuálním světě Význam + + + --- + + + --- 0 0 Celkem 4819 6017 10836 2378 2054 4432 2441 3963 6404 Tabulka F.99: Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi preferencemi hodnoty „víra, schopnost důvěřovat" a preferencemi volnočasových aktivit podle kategorií v roce 2021 bez rozlišení a s rozlišením pohlaví. Xl = 79,n90(p=0,0000),Xm = 47,5442{p=0,0000),x2 = 3&,65&9(p=0,0000),df = 8, ^2ní.(o,05;8) = 15'5073^L.(o,oi;8) = 20,0902. Instrumentální hodnota víra, schopnost důvěřovat (2021) Preference hodnoty (sumárně -.ř=6,58,(7 = 2,42) Preference hodnoty (muži - i = 6,23, a = 2,47) Preference hodnoty (ženy-i =6,91, (7 = 2,33) Kategorie aktivit < x >x Celkem x Celkem < X >x Celkem P 805 969 392 424 413 545 100 - Informace, IT, komunikace a obecnosti x2 z Význam 0,22 0,68 0 0,18 -0,68 0 1774 1,78 -2,08 1,88 2,08 + 816 2,25 2,07 + 1,50 -2,07 958 P 194 447 93 170 101 277 200 - Humanitní aktivity x2 z Význam 29,63 -7,50 23,88 7,50 + + + 641 13,14 -5,33 13,90 5,33 + + + 263 16,76 -5,42 11,19 5,42 + + + 378 P 600 689 256 218 344 471 300 - Literatura a jazyky X2 z Význam 1,06 1,46 0 0,86 -1,46 0 1289 0,63 1,20 0 0,67 -1,20 0 474 0,95 1,33 0 0,64 -1,33 0 815 P 1128 1316 540 439 588 877 400 - Domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství) x2 z Význam 1,27 1,68 0 1,03 -1,68 0 2444 2,71 2,61 ++ 2,86 -2,61 979 0,00 0,08 0 0,00 -0,08 0 1465 P 496 625 197 192 299 433 500 - Umění x2 z Význam 0,04 -0,27 0 0,03 0,27 0 1121 0,04 -0,31 0 0,04 0,31 0 389 0,12 0,47 0 0,08 -0,47 0 732 P 1068 1371 456 442 612 929 600 - Osobní aktivity, cestování, turismus a geografie x2 z Význam 0,39 -0,92 0 0,31 0,92 0 2439 0,06 -0,40 0 0,07 0,40 0 898 0,04 -0,29 0 0,03 0,29 0 1541 P 976 1015 544 429 432 586 700 - Sport a hry x2 z Význam 8,61 4,27 + + + 6,94 -4,27 1991 3,87 3,12 ++ 4,09 -3,12 973 1,46 1,67 0 0,97 -1,67 0 1018 P 476 651 186 189 290 462 800 - Sociální aktivity x2 z Význam 1,44 -1,69 0 1,16 1,69 0 1127 0,23 -0,72 0 0,25 0,72 0 375 0,41 -0,87 0 0,27 0,87 0 752 P 226 323 114 125 112 198 900 - Virtuální realita a sociální aktivity ve virtuálním světě x2 z Význam 1,47 -1,67 0 1,19 1,67 0 549 0,63 -1,17 0 0,67 1,17 0 239 1,19 -1,43 0 0,79 1,43 0 310 Celkem 5969 7406 13375 2778 2628 5406 3191 4778 7969 Tabulka F.100: Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi preferencemi hodnoty „vychovanost (taktnost, zdvořilost)" a preferencemi volno-časových aktivit podle kategorií v roce 2009 bez rozlišení a s rozlišením pohlaví. %l = 25,8163(^=0,0011),xl = 31,6887(^=0,0001),X\ = 4,2425 (p=0,8346),df = 8, X2krit.{Qfl5,%) = 15,5073,22n.í.(o,oi;8) = 20,0902. Instrumentální hodnota vychovanost (taktnost, zdvořilost) (2009) Preference hodnoty (sumárně-i = 8,17, a = 1,84) Preference hodnoty (muži-x = 7,81, a= 1,96) Preference hodnoty (ženy-i = 8,44, (7= 1,69) Kategorie aktivit x Celkem < X >x Celkem x Celkem P 170 368 97 169 73 199 100 - Informace, IT, komunikace a obecnosti X1 z Význam 0,26 0,63 0 0,11 -0,63 0 538 0,02 0,18 0 0,01 -0,18 0 266 0,00 0,00 272 P 29 116 8 47 21 69 X2 5,15 2,25 145 7,02 3,94 55 0,37 0,13 90 200 - Humanitní aktivity z Význam -2,74 2,74 ++ -3,34 3,34 + + + ~ ~ P 206 490 88 134 118 356 x2 0,14 0,06 696 0,83 0,47 222 0,53 0,19 474 300 - Literatura a jazyky z Význam -0,48 0 0,48 0 1,18 0 -1,18 0 ~ ~ P 475 1241 196 430 279 811 400 - Domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství) x2 z Význam 4,15 -2,73 1,81 2,73 ++ 1716 3,77 -2,68 2,12 2,68 ++ 626 0,44 0,16 1090 P 195 436 97 146 98 290 500 - Umění x2 z Význam 0,05 0,29 0 0,02 -0,29 0 631 1,06 1,33 0 0,59 -1,33 0 243 0,27 0,10 388 P 643 1439 292 534 351 905 600 - Osobní aktivity, cestování, turismus a geografie x2 z Význam 0,17 0,56 0 0,07 -0,56 0 2082 0,09 -0,42 0 0,05 0,42 0 826 0,82 0,30 1256 P 506 1129 262 467 244 662 700 - Sport a hry x2 z Význam 0,17 0,54 0 0,07 -0,54 0 1635 0,00 -0,02 0 0,00 0,02 0 729 0,03 0,01 906 P 276 600 137 226 139 374 X2 0,36 0,16 876 0,32 0,18 363 0,04 0,02 513 800 - Sociální aktivity z Význam 0,76 0 -0,76 0 0,74 0 -0,74 0 ~ ~ P 135 216 80 85 55 131 900 - Virtuální realita a sociální aktivity ve virtuálním světě X2 z Význam 7,52 3,36 + + + 3,28 -3,36 351 7,19 3,43 + + + 4,04 -3,43 165 0,60 0,22 186 Celkem 2635 6035 8670 1257 2238 3495 1378 3797 5175 Tabulka F.101: Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi preferencemi hodnoty „vychovanost (taktnost, zdvořilost)" a preferencemi volno-časových aktivit podle kategorií v roce 2019 bez rozlišení a s rozlišením pohlaví. %l = n,0522(p=0,1988),xi = 18,07&2(p=0,0206),X2Z = 3,6520(p=0,8871),df = 8, 2L.(o,05;8) = l5>5073^m.(o,oi;8) = 20,0902. Instrumentální hodnota vychovanost (taktnost, zdvořilost) (2019) Preference hodnoty (sumárně -x = 8,13, a = 1,96) Preference hodnoty (muži-x = 7,92, (7 = 2,00) Preference hodnoty (ženy-x = 8,32, (7 = 1,90) Kategorie aktivit < X >x Celkem < X >x Celkem < X >x Celkem 100 - Informace, IT, komunikace a obecnosti P x2 z Význam 598 1,81 959 1,03 1557 316 2,18 2,07 + 436 1,37 -2,07 752 282 0,02 523 0,01 805 200 - Humanitní aktivity P x2 z Význam 185 0,14 310 0,08 495 74 0,46 -0,88 0 133 0,29 0,88 0 207 111 1,20 177 0,64 288 300 - Literatura a jazyky P X2 z Význam 363 0,07 622 0,04 985 142 1,12 1,41 0 194 0,71 -1,41 0 336 221 0,09 428 0,05 649 400 - Domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství) P x2 z Význam 671 0,41 1130 0,23 1801 292 0,39 0,87 0 436 0,24 -0,87 0 728 379 0,10 694 0,05 1073 500 - Umění P x2 z Význam 375 1,03 604 0,59 979 145 1,84 1,80 0 190 1,16 -1,80 0 335 230 0,17 414 0,09 644 600 - Osobní aktivity, cestování, turismus a geografie P x2 z Význam 727 1,47 1365 0,84 2092 286 0,47 -0,96 0 484 0,29 0,96 0 770 441 0,73 881 0,39 1322 700 - Sport a hry P x2 z Význam 542 0,74 1005 0,42 1547 262 2,37 -2,15 483 1,49 2,15 + 745 280 0,01 522 0,00 802 800 - Sociální aktivity P x2 z Význam 306 1,32 593 0,76 899 113 2,21 -1,97 223 1,39 1,97 + 336 193 0,03 370 0,02 563 900 - Virtuální realita a sociální aktivity ve virtuálním světě P x2 z Význam 172 0,05 309 0,03 481 84 0,06 -0,32 0 139 0,04 0,32 0 223 88 0,03 170 0,02 258 Celkem 3939 6897 10836 1714 2718 4432 2225 4179 6404 Tabulka F.102: Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi preferencemi hodnoty „vychovanost (taktnost, zdvořilost)" a preferencemi volnočasových aktivit podle kategorií v roce 2021 bez rozlišení a s rozlišením pohlaví. %l = 20,2944(^=0,0093),xi = 31,2O37(p=0,0001),22 = 20,8800(^=0,0075),^/ = 8, ^2ní.(o,05;8) = 15'5073^L.(o,oi;8) = 20,0902. Instrumentální hodnota vychovanost (taktnost, zdvořilost) (2021) Preference hodnoty (sumárně - x = 7,69, o = 1,95) Preference hodnoty (muži-i=7,41,<7 = 1,99) Preference hodnoty (ženy-i = 7,95, a = 1,87) Kategorie aktivit < X >x Celkem < X >x Celkem < X >x Celkem P 747 1027 398 418 349 609 100 - Informace, IT, komunikace a obecnosti X1 z Význam 0,12 -0,50 0 0,09 0,50 0 1774 0,72 -1,31 0 0,74 1,31 0 816 0,11 -0,44 0 0,06 0,44 0 958 P 246 395 123 140 123 255 200 - Humanitní aktivity X2 z Význam 2,75 -2,24 2,04 2,24 + 641 0,88 -1,37 0 0,91 1,37 0 263 2,09 -1,87 0 1,23 1,87 0 378 P 584 705 251 223 333 482 300 - Literatura a jazyky x2 z Význam 2,13 2,03 + 1,58 -2,03 1289 0,40 0,94 0 0,41 -0,94 0 474 3,16 2,36 + 1,86 -2,36 815 P 1064 1380 537 442 527 938 400 - Domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství) x2 z Význam 0,44 0,97 0 0,33 -0,97 0 2444 3,02 2,74 ++ 3,13 -2,74 979 0,47 -0,96 0 0,28 0,96 0 1465 P 437 684 172 217 265 467 500 - Umění x2 z Význam 3,54 -2,60 2,63 2,60 ++ 1121 3,40 -2,73 3,53 2,73 ++ 389 0,15 -0,51 0 0,09 0,51 0 732 P 1063 1376 495 403 568 973 600 - Osobní aktivity, cestování, turismus a geografie x2 z Význam 0,49 1,03 0 0,37 -1,03 0 2439 3,16 2,78 ++ 3,28 -2,78 898 0,02 -0,19 0 0,01 0,19 0 1541 P 878 1113 456 517 422 596 700 - Sport a hry x2 z Význam 0,97 1,41 0 0,72 -1,41 0 1991 3,09 -2,77 3,21 2,77 ++ 973 5,28 3,10 ++ 3,11 -3,10 1018 P 463 664 201 174 262 490 800 - Sociální aktivity X2 z Význam 0,65 -1,11 0 0,49 1,11 0 1127 0,54 1,09 0 0,56 -1,09 0 375 1,01 -1,33 0 0,59 1,33 0 752 P 223 326 118 121 105 205 900 - Virtuální realita a sociální aktivity ve virtuálním světě X2 z Význam 0,53 -0,98 0 0,40 0,98 0 549 0,11 -0,48 0 0,11 0,48 0 239 0,86 -1,19 0 0,50 1,19 0 310 Celkem 5705 7670 13375 2751 2655 5406 2954 5015 7969 I—l bo Tabulka F. 103: Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi preferencemi hodnoty „vysoké nároky, požadavky vůči životu" a preferencemi volnočasových aktivit podle kategorií v roce 2009 bez rozlišení a s rozlišením pohlaví. xl=22,046S{p=0,0048),x* 6,6675(p=0,5729),xŠ = 24,4716(^=0,0019), df - ^fcrif.(0,05;8) 15,5073,^ní .(0,oi;8) 5 20,0902. Instrumentální hodnota vysoké nároky, požadavky vůči životu (2009) Preference hodnoty (sumárně -.ř = 6,31,(7 = 2,34) Preference hodnoty (muži - x = 6,32, a = 2,35) Preference hodnoty (ženy -x = 6,30, (7 = 2,33) Kategorie aktivit < i >x Celkem x Celkem < X >x Celkem P 199 339 100 166 99 173 100 - Informace, IT, komunikace a obecnosti x2 z Význam 0,28 -0,69 0 0,17 0,69 0 538 0,00 0,00 266 0,49 -0,92 0 0,32 0,92 0 272 P 60 85 19 36 41 49 200 - Humanitní aktivity x2 z Význam 0,34 0,75 0 0,21 -0,75 0 145 0,12 0,07 55 0,97 1,27 0 0,62 -1,27 0 90 P 292 403 93 129 199 274 300 - Literatura a jazyky X2 z Význam 2,37 2,05 + 1,48 -2,05 695 1,19 0,71 222 1,10 1,41 0 0,70 -1,41 0 473 P 677 1040 229 399 448 641 400 - Domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství) x2 z Význam 0,48 0,98 0 0,30 -0,98 0 1717 0,15 0,09 628 1,20 1,58 0 0,77 -1,58 0 1089 P 264 369 89 156 175 213 500 - Umění x2 z Význam 1,81 1,78 0 1,13 -1,78 0 633 0,08 0,05 245 3,63 2,54 + 2,33 -2,54 388 P 818 1262 329 498 489 764 600 - Osobní aktivity, cestování, turismus a geografie x2 z Význam 0,47 1,00 0 0,29 -1,00 0 2080 1,24 0,74 827 0,00 -0,03 0 0,00 0,03 0 1253 P 563 1071 259 469 304 602 700 - Sport a hry x2 z Význam 6,60 -3,63 4,11 3,63 + + + 1634 0,65 0,39 728 7,03 -3,74 4,51 3,74 + + + 906 P 333 542 136 227 197 315 800 - Sociální aktivity x2 z Význam 0,03 -0,22 0 0,02 0,22 0 875 0,00 0,00 363 0,04 -0,28 0 0,03 0,28 0 512 P 122 229 55 110 67 119 900 - Virtuální realita a sociální aktivity ve virtuálním světě x2 z Význam 1,21 -1,43 0 0,75 1,43 0 351 0,73 0,44 165 0,44 -0,87 0 0,28 0,87 0 186 Celkem 3328 5340 8668 1309 2190 3499 2019 3150 5169 Tabulka F. 104: Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi preferencemi hodnoty „vysoké nároky, požadavky vůči životu" a preferencemi volnočasových aktivit podle kategorií v roce 2019 bez rozlišení a s rozlišením pohlaví. xl=2A,Sl36{p=O,0017),XŽl \2,%23l(p=0,1181),xi = I3,6013(p=0,0926),df- ^feríř.(0,05;8) 15,5073,^ní .(0,oi;8) 20,0902. Instrumentální hodnota vysoké nároky, požadavky vůči životu (2019) Preference hodnoty (sumárně - x = 5,20, a = 2,40) Preference hodnoty (muži-x = 5,49, cr = 2,35) Preference hodnoty (ženy-i = 4,93, (7 = 2,41) Kategorie aktivit < x >x Celkem < X >x Celkem < x >x Celkem P 689 868 298 454 391 414 100 - Informace, IT, komunikace a obecnosti X1 z Význam 3,59 -2,83 3,26 2,83 ++ 1557 1,94 1,46 752 0,75 0,78 805 P 252 243 99 108 153 135 X2 1,16 1,06 495 1,14 0,86 207 0,32 0,33 288 200 - Humanitní aktivity z Význam 1,53 0 -1,53 0 P 463 522 142 194 321 328 x2 0,06 0,06 985 0,04 0,03 336 0,21 0,22 649 300 - Literatura a jazyky z Význam -0,37 0 0,37 0 P 901 900 327 401 574 499 400 - Domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství) x2 z Význam 2,30 2,29 + 2,09 -2,29 1801 0,65 0,49 728 1,59 1,64 1073 P 449 530 136 199 313 331 x2 0,60 0,54 979 0,44 0,33 335 0,58 0,60 644 500 - Umění z Význam -1,12 0 1,12 0 P 1036 1056 347 423 689 633 600 - Osobní aktivity, cestování, turismus a geografie x2 z Význam 1,69 2,00 + 1,53 -2,00 2092 0,79 0,60 770 0,49 0,50 1322 P 693 854 301 444 392 410 700 - Sport a hry x2 z Význam 2,49 -2,35 2,26 2,35 + 1547 1,13 0,85 745 0,55 0,57 802 P 448 451 148 188 300 263 X2 0,97 0,88 899 0,09 0,07 336 0,71 0,74 563 800 - Sociální aktivity z Význam 1,42 0 -1,42 0 ~ ~ ~ ~ P 223 258 106 117 117 141 900 - Virtuální realita a sociální aktivity ve virtuálním světě X2 z Význam 0,15 -0,54 0 0,13 0,54 0 481 1,09 0,82 223 1,48 1,53 258 Celkem 5154 5682 10836 1904 2528 4432 3250 3154 6404 I—l u> F* I i*] to ! 00 1 Tabulka F.105: Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi preferencemi hodnoty „vzdělanost" a preferencemi volnočasových aktivit podle kategorií v roce 2009 bez rozlišení a s rozlišením pohlaví. %l = n,3373(p=0,0268),xl = 7,9114(^=0,4422),^2 = 17,0853(^=0,0292),^/= 8, ^2nř.(o,05;8) = 15>5073>*L.(o,oi;8) = 20,0902. Instrumentální hodnota vzdělanost (2009) Preference hodnoty (sumárně -x = 7,69, (7 = 1,99) Preference hodnoty (muži-i = 7,48, cr = 2,03) Preference hodnoty (ženy-x = 7,85, (7= 1,94) Kategorie aktivit x Celkem < X >x Celkem < i >x Celkem P 199 339 107 159 92 180 100 - Informace, IT, komunikace a obecnosti x2 z Význam 0,22 -0,62 0 0,14 0,62 0 538 0,47 0,35 266 0,12 -0,43 0 0,06 0,43 0 272 P 71 74 27 28 44 46 200 - Humanitní aktivity x2 z Význam 4,36 2,68 ++ 2,70 -2,68 145 0,48 0,36 55 4,92 2,78 ++ 2,65 -2,78 90 P 243 452 89 132 154 320 X2 1,96 1,21 695 0,38 0,29 221 0,89 0,48 474 300 - Literatura a jazyky z Význam -1,86 0 1,86 0 ~ ~ -1,23 0 1,23 0 P 683 1035 272 356 411 679 400 - Domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství) x2 z Význam 1,02 1,44 0 0,63 -1,44 0 1718 0,02 0,01 628 2,20 2,07 + 1,19 -2,07 1090 P 244 389 103 142 141 247 500 - Umění x2 z Význam 0,01 0,16 0 0,01 -0,16 0 633 0,05 0,04 245 0,18 0,55 0 0,10 -0,55 0 388 P 800 1281 377 449 423 832 600 - Osobní aktivity, cestování, turismus x2 z 0,02 0,21 0,01 -0,21 2081 1,36 1,02 826 0,65 -1,15 0,35 1,15 1255 a geografie Význam 0 0 0 0 P 585 1040 290 433 295 607 700 - Sport a hry x2 z Význam 2,15 -2,07 1,33 2,07 + 1625 1,39 1,05 723 1,41 -1,62 0 0,76 1,62 0 902 P 353 523 163 200 190 323 800 - Sociální aktivity x2 z Význam 0,96 1,32 0 0,60 -1,32 0 876 0,31 0,23 363 0,58 0,99 0 0,31 -0,99 0 513 P 135 216 73 92 62 124 900 - Virtuální realita a sociální aktivity ve virtuálním světě x2 z Význam 0,00 0,08 0 0,00 -0,08 0 351 0,06 0,05 165 0,16 -0,50 0 0,08 0,50 0 186 Celkem 3313 5349 8662 1501 1991 3492 1812 3358 5170 Tabulka F.106: Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi preferencemi hodnoty „vzdělanost" a preferencemi volnočasových aktivit podle kategorií v roce 2019 bez rozlišení a s rozlišením pohlaví. %l = 32, Wll(p=0,0001),x2m = U,033l{p=0,0809),x2 = 20,7&34(p=0,0077),df = 8, ^2ní.(o,05;8) = 15'5073^L.(o,oi;8) = 20,0902. Instrumentální hodnota Preference hodnoty Preference hodnoty Preference hodnoty vzdělanost (2019) (sumárně -i = 7,66, cr = 2,04) (muži - x = 7,41, (7 = 2,07) (ženy - i = 7,89,(7= 1,98) Kategorie aktivit < i >x Celkem x Celkem < X >x Celkem P 599 958 341 411 258 547 X2 0,05 0,03 -0,31 0 1557 0,91 0,83 752 0,09 0,04 805 100 - Informace, IT, komunikace a obecnosti z Význam 0,31 0 0,39 0 -0,39 0 P 184 311 101 106 83 205 X2 0,12 0,07 495 0,05 0,04 207 0,63 0,29 288 200 - Humanitní aktivity z Význam -0,44 0 0,44 0 ~ ~ -0,98 0 0,98 0 P 364 621 159 177 205 444 x2 0,35 0,21 985 0,01 0,01 336 0,00 0,00 649 300 - Literatura a jazyky z Význam -0,79 0 0,79 0 ~ ~ 0,08 0 -0,08 0 P 771 1030 382 346 389 684 400 - Domácnost, technologie a hobby (včetně x2 z 10,42 4,49 6,42 -4,49 1801 3,41 3,12 728 7,88 3,71 3,61 -3,71 1073 přírodovědy a lékařství) Význam + + + --- + + + --- P 318 661 144 191 174 470 500 - Umění x2 z Význam 8,15 -3,80 5,02 3,80 + + + 979 1,59 1,45 335 4,02 -2,55 1,84 2,55 + 644 P 787 1305 379 391 408 914 600 - Osobní aktivity, cestování, turismus x2 z 0,13 -0,52 0,08 0,52 2092 0,35 0,32 770 0,14 -0,52 0,07 0,52 1322 a geografie Význam 0 0 0 0 P 601 946 347 398 254 548 700 - Sport a hry x2 z Význam 0,22 0,64 0 0,14 -0,64 0 1547 0,21 0,19 745 0,01 0,14 0 0,01 -0,14 0 802 P 326 573 165 171 161 402 800 - Sociální aktivity X2 z Význam 0,81 -1,19 0 0,50 1,19 0 899 0,13 0,12 336 1,46 -1,53 0 0,67 1,53 0 563 P 180 301 98 125 82 176 X2 0,06 0,04 481 0,67 0,62 223 0,01 0,00 258 900 - Virtuální realita a sociální aktivity ve z -0,32 0,32 — — 0,12 -0,12 virtuálním světě Význam 0 0 0 0 Celkem 4130 6706 10836 2116 2316 4432 2014 4390 6404 Tabulka F.107: Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi preferencemi hodnoty „vzdělanost" a preferencemi volnočasových aktivit podle kategorií v roce 2021 bez rozlišení a s rozlišením pohlaví. %l = 21,4633(^=0,0060),;^ = 29,4408(^=0,0003),X2Z = U,7Q39(p=0,1649),df = 8, 2L.(o,05;8) = 15>5073>*L.(o,oi;8) = 20,0902. Instrumentální hodnota vzdělanost (2021) Preference hodnoty (sumárně-i = 7,14, (7 = 2,09) Preference hodnoty (muži-x = 7,05, (7 = 2,12) Preference hodnoty (ženy-i = 7,23, (7 = 2,06) Kategorie aktivit x Celkem < X >x Celkem x Celkem P 708 1066 363 453 345 613 100 - Informace, IT, komunikace a obecnosti x2 z Význam 3,25 -2,56 2,42 2,56 + 1774 1,12 -1,58 0 0,99 1,58 0 816 3,42 2,26 958 P 274 367 117 146 157 221 200 - Humanitní aktivity x2 z Význam 0,00 0,02 0 0,00 -0,02 0 641 0,36 -0,84 0 0,32 0,84 0 263 0,29 0,19 378 P 538 751 209 265 329 486 300 - Literatura a jazyky X2 z Význam 0,28 -0,74 0 0,21 0,74 0 1289 0,86 -1,34 0 0,77 1,34 0 474 0,07 0,05 815 P 1131 1313 513 466 618 847 400 - Domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství) x2 z Význam 7,29 3,95 + + + 5,44 -3,95 2444 6,02 3,73 + + + 5,35 -3,73 979 2,13 1,41 1465 P 458 663 163 226 295 437 500 - Umění x2 z Význam 0,90 -1,31 0 0,67 1,31 0 1121 2,17 -2,10 1,92 2,10 + 389 0,05 0,03 732 P 1040 1399 451 447 589 952 600 - Osobní aktivity, cestování, turismus a geografie x2 z Význam 0,00 -0,07 0 0,00 0,07 0 2439 1,96 2,10 + 1,74 -2,10 898 0,94 0,62 1541 P 839 1152 432 541 407 611 700 - Sport a hry x2 z Význam 0,15 -0,55 0 0,11 0,55 0 1991 1,42 -1,81 0 1,26 1,81 0 973 0,01 0,01 1018 P 494 633 190 185 304 448 800 - Sociální aktivity x2 z Význam 0,33 0,80 0 0,25 -0,80 0 1127 1,06 1,47 0 0,94 -1,47 0 375 0,08 0,05 752 P 230 319 104 135 126 184 900 - Virtuální realita a sociální aktivity ve virtuálním světě x2 z Význam 0,08 -0,39 0 0,06 0,39 0 549 0,63 -1,11 0 0,55 1,11 0 239 0,06 0,04 310 Celkem 5712 7663 13375 2542 2864 5406 3170 4799 7969 Tabulka F.108: Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi preferencemi hodnoty „čistota (v morální smyslu)" a preferencemi volnočasových aktivit podle kategorií v roce 2019 bez rozlišení a s rozlišením pohlaví. %l = 56,2113(^=0,0000),;^ = 28,7735(/>=0,0003),X2Z = 25,552l(p=0,0013),df = 8, ^2ní.(o,05;8) = 15'5073^L.(o,oi;8) = 20,0902. Instrumentální hodnota Preference hodnoty Preference hodnoty Preference hodnoty čistota (v morální smyslu) (2019) (sumárně -i = 7,26, cr = 2,28) (muži - x = 6,97, (7 = 2,28) (ženy - i = 7,52, (7 = 2,24) Kategorie aktivit < x >x Celkem x Celkem < X >x Celkem P 615 942 340 412 275 530 100 - Informace, IT, komunikace a obecnosti X2 z Význam 2,50 2,15 + 1,47 -2,15 1557 1,50 1,77 0 1,10 -1,77 0 752 0,13 0,47 0 0,06 -0,47 0 805 P 123 372 61 146 62 226 X2 19,92 11,73 495 8,06 5,91 207 12,21 6,13 288 200 - Humanitní aktivity z Význam -5,76 5,76 + + + -3,83 3,83 + + + -4,38 4,38 + + + P 357 628 145 191 212 437 300 - Literatura a jazyky x2 z Význam 0,18 -0,56 0 0,10 0,56 0 985 0,06 0,33 0 0,04 -0,33 0 336 0,11 -0,44 0 0,06 0,44 0 649 P 691 1110 314 414 377 696 400 - Domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství) x2 z Význam 0,83 1,26 0 0,49 -1,26 0 1801 0,12 0,49 0 0,09 -0,49 0 728 0,93 1,30 0 0,47 -1,30 0 1073 P 350 629 134 201 216 428 500 - Umění x2 z Význam 0,45 -0,89 0 0,27 0,89 0 979 0,42 -0,89 0 0,31 0,89 0 335 0,00 0,06 0 0,00 -0,06 0 644 P 762 1330 324 446 438 884 600 - Osobní aktivity, cestování, turismus x2 z 0,23 -0,67 0,13 0,67 2092 0,01 -0,14 0,01 0,14 770 0,04 -0,26 0,02 0,26 1322 a geografie Význam 0 0 0 0 0 0 P 615 932 334 411 281 521 700 - Sport a hry x2 z Význam 3,03 2,37 + 1,78 -2,37 1547 1,12 1,53 0 0,82 -1,53 0 745 0,62 1,03 0 0,31 -1,03 0 802 P 297 602 118 218 179 384 X2 3,93 2,31 899 4,10 3,01 336 0,45 0,23 563 800 - Sociální aktivity z Význam -2,61 2,61 ++ -2,77 2,77 ++ -0,86 0 0,86 0 P 206 275 105 118 101 157 900 - Virtuální realita a sociální aktivity ve X2 z 4,31 2,68 2,54 -2,68 481 1,20 1,48 0,88 -1,48 223 2,52 1,99 1,27 -1,99 258 virtuálním světě Význam ++ — 0 0 + - Celkem 4016 6820 10836 1875 2557 4432 2141 4263 6404 Tabulka F.109: Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi preferencemi hodnoty „čistota (v morální smyslu)" a preferencemi volnočasových aktivit podle kategorií v roce 2021 bez rozlišení a s rozlišením pohlaví. %l = 56,7718(^=0,0000),^ = 29,7453(^=0,0002),X2Z = 33,2766(^=0,0001),^/ = 8, ^2ní.(o,05;8) = 15'5073^L.(o,oi;8) = 20,0902. Instrumentální hodnota Preference hodnoty Preference hodnoty Preference hodnoty čistota (v morální smyslu) (2021) (sumárně -x = l,70, cr = 2,10) (muži - i = 7,34, (7 = 2,18) (ženy - i= 8,04, (7= 1,98) Kategorie aktivit < x >x Celkem x Celkem < X >x Celkem P 686 1088 380 436 306 652 100 - Informace, IT, komunikace a obecnosti x2 z Význam 0,44 0,90 0 0,27 -0,90 0 1774 0,19 -0,65 0 0,17 0,65 0 816 0,28 0,68 0 0,13 -0,68 0 958 P 172 469 96 167 76 302 200 - Humanitní aktivity x2 z Význam 20,09 -5,82 12,16 5,82 + + + 641 6,82 -3,70 6,20 3,70 + + + 263 14,43 -4,69 6,48 4,69 + + + 378 P SOS 784 229 245 276 539 300 - Literatura a jazyky X2 z Význam 0,74 1,15 0 0,45 -1,15 0 1289 0,05 0,32 0 0,04 -0,32 0 474 2,19 1,88 0 0,98 -1,88 0 815 P 928 1516 503 476 425 1040 400 - Domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství) x2 z Význam 0,05 0,30 0 0,03 -0,30 0 2444 2,91 2,61 ++ 2,65 -2,61 979 1,84 -1,81 0 0,83 1,81 0 1465 P 385 736 158 231 227 505 500 - Umění x2 z Význam 3,36 -2,43 2,03 2,43 + 1121 4,00 -2,87 3,64 2,87 ++ 389 0,00 0,02 0 0,00 -0,02 0 732 P 922 1517 434 464 488 1053 600 - Osobní aktivity, cestování, turismus x2 z 0,01 0,11 0,00 -0,11 2439 0,10 0,47 0,09 -0,47 898 0,23 0,65 0,10 -0,65 1541 a geografie Význam 0 0 0 0 0 0 P 821 1170 475 498 346 672 700 - Sport a hry x2 z Význam 6,58 3,52 + + + 3,98 -3,52 1991 0,30 0,83 0 0,27 -0,83 0 973 2,97 2,22 + 1,33 -2,22 1018 P 396 731 174 201 222 530 800 - Sociální aktivity x2 z Význam 1,97 -1,86 0 1,19 1,86 0 1127 0,12 -0,49 0 0,11 0,49 0 375 0,52 -0,91 0 0,23 0,91 0 752 P 228 321 125 114 103 207 900 - Virtuální realita a sociální aktivity ve x2 z 2,13 1,89 1,29 -1,89 549 1,10 1,48 1,00 -1,48 239 0,50 0,87 0,23 -0,87 310 virtuálním světě Význam 0 0 0 0 0 0 Celkem 5043 8332 13375 2574 2832 5406 2469 5500 7969 Tabulka F.110: Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi preferencemi hodnoty „odpuštění" a preferencemi volnočasových aktivit podle kategorií v roce 2021 bez rozlišení a s rozlišením pohlaví. %l = 93,3585(^=0,0000),;^ = 54,6548(^=0,0000),X2Z = 48,2843(^=0,0000),^/ = 8, ^2ní.(o,05;8) = 15'5073^L.(o,oi;8) = 20,0902. Instrumentální hodnota odpustem (2021) Preference hodnoty (sumárně - 5= 7,37, (7 = 2,14) Preference hodnoty (muži -x = 6,98, cr = 2,20) Preference hodnoty (ženy-i = 7,73, (7 = 2,02) Kategorie aktivit < X >x Celkem x Celkem < X >x Celkem P 776 998 418 398 358 600 100 - Informace, IT, komunikace a obecnosti X1 z Význam 5,91 3,37 + + + 3,95 -3,37 1774 2,63 2,43 + 2,37 -2,43 816 1,30 1,51 0 0,70 -1,51 0 958 P 166 475 84 179 82 296 X2 32,21 21,55 641 13,15 11,81 263 19,56 10,62 378 200 - Humanitní aktivity z Význam -7,51 7,51 + + + -5,12 5,12 + + + -5,63 5,63 + + + P 540 749 228 246 312 503 300 - Literatura a jazyky x2 z Význam 1,05 1,39 0 0,70 -1,39 0 1289 0,06 0,36 0 0,06 -0,36 0 474 2,22 1,95 0 1,21 -1,95 0 815 P 1001 1443 489 490 512 953 400 - Domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství) x2 z Význam 0,46 0,97 0 0,31 -0,97 0 2444 1,43 1,82 0 1,29 -1,82 0 979 0,02 -0,21 0 0,01 0,21 0 1465 P 393 728 140 249 253 479 500 - Umění x2 z Význam 7,08 -3,59 4,74 3,59 + + + 1121 10,55 -4,65 9,48 4,65 + + + 389 0,08 -0,37 0 0,04 0,37 0 732 P 959 1480 435 463 524 1017 600 - Osobní aktivity, cestování, turismus a geografie x2 z Význam 0,36 -0,86 0 0,24 0,86 0 2439 0,24 0,74 0 0,22 -0,74 0 898 0,61 -1,08 0 0,33 1,08 0 1541 P 869 1122 464 509 405 613 700 - Sport a hry x2 z Význam 6,28 3,51 + + + 4,20 -3,51 1991 0,03 0,26 0 0,03 -0,26 0 973 6,12 3,29 ++ 3,32 -3,29 1018 P 424 703 178 197 246 506 800 - Sociální aktivity X2 z Význam 1,71 -1,77 0 1,15 1,77 0 1127 0,00 0,06 0 0,00 -0,06 0 375 1,31 -1,49 0 0,71 1,49 0 752 P 234 315 122 117 112 198 900 - Virtuální realita a sociální aktivity ve virtuálním světě X2 z Význam 0,88 1,24 0 0,59 -1,24 0 549 0,70 1,18 0 0,63 -1,18 0 239 0,08 0,35 0 0,04 -0,35 0 310 Celkem 5362 8013 13375 2558 2848 5406 2804 5165 7969 Tabulka F.lll: Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi preferencemi hodnoty „empatie" a preferencemi volnočasových aktivit podle kategorií v roce 2021 bez rozlišení a s rozlišením pohlaví. x2 = 47,=0,0004),X2Z = 31,3226(p=0,0001),df = 8, ^2ní.(o,05;8) = 15'5073^L.(o,oi;8) = 20,0902. Instrumentální hodnota Preference hodnoty Preference hodnoty Preference hodnoty empatie (2021) (sumárně -i = 7,96, a = 1,91) (muži - i = 7,47, cr = 2,02) (ženy - i= 8,41, (7= 1,68) Kategorie aktivit x Celkem < X >x Celkem x Celkem P 680 1094 402 414 278 680 100 - Informace, IT, komunikace a obecnosti x2 z Význam 2,08 1,94 0 1,18 -1,94 0 1774 0,22 -0,73 0 0,23 0,73 0 816 2,01 1,77 0 0,73 -1,77 0 958 P 200 441 118 145 82 296 200 - Humanitní aktivity x2 z Význam 4,54 -2,74 2,58 2,74 ++ 641 1,62 -1,85 0 1,65 1,85 0 263 3,49 -2,23 1,27 2,23 + 378 P 478 811 240 234 238 577 300 - Literatura a jazyky X2 z Význam 0,24 0,64 0 0,13 -0,64 0 1289 0,00 0,09 0 0,00 -0,09 0 474 1,99 1,74 0 0,72 -1,74 0 815 P 927 1517 533 446 394 1071 400 - Domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství) x2 z Význam 1,86 1,89 0 1,06 -1,89 0 2444 3,10 2,77 ++ 3,16 -2,77 979 0,03 0,23 0 0,01 -0,23 0 1465 P 338 783 158 231 180 552 500 - Umění x2 z Význam 11,57 -4,45 6,58 4,45 + + + 1121 7,45 -4,02 7,58 4,02 + + + 389 1,17 -1,32 0 0,42 1,32 0 732 P 871 1568 467 431 404 1137 600 - Osobní aktivity, cestování, turismus x2 z 0,21 -0,63 0,12 0,63 2439 0,43 1,02 0,44 -1,02 898 0,11 -0,43 0,04 0,43 1541 a geografie Význam 0 0 0 0 0 0 P 792 1199 481 492 311 707 700 - Sport a hry x2 z Význam 6,76 3,53 + + + 3,85 -3,53 1991 0,20 -0,70 0 0,20 0,70 0 973 5,80 3,01 ++ 2,11 -3,01 1018 P 377 750 202 173 175 577 800 - Sociální aktivity x2 z Význam 2,47 -2,06 1,40 2,06 + 1127 0,87 1,37 0 0,89 -1,37 0 375 3,23 -2,20 1,17 2,20 + 752 P 188 361 126 113 62 248 x2 0,62 0,35 549 0,25 0,25 239 5,15 1,87 310 900 - Virtuální realita a sociální aktivity ve z -1,01 1,01 0,72 -0,72 -2,70 2,70 virtuálním světě Význam 0 0 0 0 — ++ Celkem 4851 8524 13375 2727 2679 5406 2124 5845 7969 Tabulka F.112: Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi preferencemi hodnoty „laskavost" a preferencemi volnočasových aktivit podle kategorií v roce 2021 bez rozlišení a s rozlišením pohlaví. xl=46,4W(p=0,0000),zl = l5,0096(p=0,0590),X2z = 20,7197 (p=0,0079),df = 8, X2krit.{0fl5^ = 15>5073>*L.(o,oi;8) = 20,0902. Instrumentální hodnota Preference hodnoty Preference hodnoty Preference hodnoty laskavost (2021) (sumárně -i = 8,23,(7 = 1,80) (muži - i = 7,81,(7 = 1,91) (ženy - i = 8,62, a= 1,60) Kategorie aktivit x Celkem < X >x Celkem < i >x Celkem P 646 1128 386 430 260 698 X1 4,05 2,05 1774 0,11 0,09 816 1,91 0,63 958 100 - Informace, IT, komunikace a obecnosti z Význam 2,65 ++ -2,65 1,70 0 -1,70 0 P 192 449 107 156 85 293 200 - Humanitní aktivity X2 z Význam 2,60 -2,03 1,32 2,03 + 641 1,93 1,68 263 0,89 -1,12 0 0,30 1,12 0 378 P 461 828 227 247 234 581 300 - Literatura a jazyky X2 z Význam 1,72 1,69 0 0,87 -1,69 0 1289 0,19 0,17 474 4,73 2,65 ++ 1,57 -2,65 815 P 859 1585 477 502 382 1083 400 - Domácnost, technologie a hobby (včetně X2 z 1,64 1,74 0,83 -1,74 2444 1,02 0,89 979 0,80 1,14 0,27 -1,14 1465 přírodovědy a lékařství) Význam 0 0 0 0 P 323 798 154 235 169 563 500 - Umění X2 z Význam 7,78 -3,58 3,94 3,58 + + + 1121 4,02 3,50 389 0,98 -1,20 0 0,32 1,20 0 732 P 781 1658 411 487 370 1171 600 - Osobní aktivity, cestování, turismus X2 z 1,91 -1,88 0,97 1,88 2439 0,11 0,10 898 0,50 -0,91 0,17 0,91 1541 a geografie Význam 0 0 0 0 P 726 1265 467 506 259 759 700 - Sport a hry X2 z Význam 4,70 2,89 ++ 2,38 -2,89 1991 0,45 0,40 973 0,12 0,42 0 0,04 -0,42 0 1018 P 330 797 171 204 159 593 800 - Sociální aktivity X2 z Význam 6,38 -3,24 3.23 3.24 ++ 1127 0,07 0,06 375 4,28 -2,51 1,42 2,51 + 752 P 182 367 115 124 67 243 900 - Virtuální realita a sociální aktivity ve X2 z 0,04 -0,25 0,02 0,25 549 0,13 0,11 239 1,35 -1,37 0,45 1,37 310 virtuálním světě Význam 0 0 0 0 Celkem 4500 8875 13375 2515 2891 5406 1985 5984 7969 Tabulka F. 113: Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi preferencemi hodnoty „poslušnost, oddanost" a preferencemi volnočasových aktivit podle kategorií v roce 2019 bez rozlišení a s rozlišením pohlaví. %l = 14,&132(p=0,0629),xl = 15,9437 (p=0,0432),X2Z = 5,3035(^=0,7247),^/ = 8, ^2ní.(o,05;8) = 15'5073'*L.(o,oi;8) = 20,0902. Instrumentální hodnota poslušnost, oddanost (2019) Preference hodnoty (sumárně -x = 6,09, o = 2,39) Preference hodnoty (muži - x = 6,10, a = 2,32) Preference hodnoty (ženy - i = 6,09, cr = 2,44) Kategorie aktivit < X >x Celkem < X >x Celkem < X >x Celkem P 848 709 414 338 434 371 100 - Informace, IT, komunikace a obecnosti x2 z Význam 0,57 0,64 1557 1,51 1,94 0 1,62 -1,94 0 752 0,00 0,00 805 P 259 236 101 106 158 130 200 - Humanitní aktivity x2 z Význam 0,05 0,06 495 0,37 -0,90 0 0,40 0,90 0 207 0,05 0,05 288 P 555 430 195 141 360 289 X2 1,99 2,25 985 2,50 2,69 336 0,28 0,33 649 300 - Literatura a jazyky z Význam ~ ~ 2,37 + -2,37 ~ ~ P 930 871 367 361 563 510 400 - Domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství) x2 z Význam 0,70 0,79 1801 0,28 -0,84 0 0,30 0,84 0 728 0,43 0,50 1073 P 544 435 182 153 362 282 x2 1,15 1,30 979 0,40 0,43 335 0,62 0,72 644 500 - Umění z Význam 0,95 0 -0,95 0 P 1121 971 396 374 725 597 600 - Osobní aktivity, cestování, turismus x2 z 0,10 0,12 2092 0,02 -0,24 0,03 0,24 770 0,20 0,24 1322 a geografie Význam 0 0 P 784 763 366 379 418 384 x2 1,67 1,89 1547 1,05 1,13 745 0,49 0,57 802 700 - Sport a hry z Význam -1,62 0 1,62 0 P 460 439 158 178 302 261 800 - Sociální aktivity x2 z Význam 0,61 0,70 899 1,50 -1,83 0 1,61 1,83 0 336 0,01 0,01 563 P 250 231 118 105 132 126 900 - Virtuální realita a sociální aktivity ve virtuálním světě x2 z Význam 0,11 0,12 481 0,05 0,33 0 0,05 -0,33 0 223 0,37 0,43 258 Celkem 5751 5085 10836 2297 2135 4432 3454 2950 6404 Tabulka F. 114: Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi preferencemi hodnoty „poslušnost, oddanost" a preferencemi volnočasových aktivit podle kategorií v roce 2021 bez rozlišení a s rozlišením pohlaví. %l = I2,2m(p=0,1417),xi = \5,6575{p=0,0476),x2z = 10,M27(p=0,2084),df = 8, ^2ní.(o,05;8) = 15>5073>*L.(o,oi;8) = 20,0902. Instrumentální hodnota poslušnost, oddanost (2021) Preference hodnoty (sumárně -x = 6,23, a = 2,40) Preference hodnoty (muži-i = 6,11, cr = 2,38) Preference hodnoty (ženy-x = 6,34, (7 = 2,41) Kategorie aktivit < X >x Celkem < X >x Celkem < X >x Celkem 100 - Informace, IT, komunikace a obecnosti P X1 z Význam 921 0,03 853 0,03 1774 430 0,60 -1,25 0 386 0,72 1,25 0 816 491 0,58 467 0,57 958 200 - Humanitní aktivity P X2 z Význam 301 2,69 340 2,87 641 122 3,32 -2,78 141 4,01 2,78 ++ 263 179 0,36 199 0,35 378 300 - Literatura a jazyky P x2 z Význam 689 0,85 600 0,90 1289 270 0,44 1,04 0 204 0,54 -1,04 0 474 419 0,59 396 0,58 815 400 - Domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství) P x2 z Význam 1235 0,55 1209 0,59 2444 544 0,13 0,60 0 435 0,16 -0,60 0 979 691 1,63 774 1,60 1465 500 - Umění P x2 z Význam 606 1,30 515 1,39 1121 223 0,49 1,08 0 166 0,59 -1,08 0 389 383 1,16 349 1,14 732 600 - Osobní aktivity, cestování, turismus a geografie P x2 z Význam 1268 0,07 1171 0,07 2439 511 0,80 1,45 0 387 0,96 -1,45 0 898 757 0,05 784 0,05 1541 700 - Sport a hry P x2 z Význam 1034 0,04 957 0,04 1991 515 0,56 -1,22 0 458 0,67 1,22 0 973 519 0,44 499 0,43 1018 800 - Sociální aktivity P X2 z Význam 575 0,08 552 0,08 1127 216 0,58 1,17 0 159 0,70 -1,17 0 375 359 0,48 393 0,47 752 900 - Virtuální realita a sociální aktivity ve virtuálním světě P X2 z Význam 274 0,31 275 0,33 549 126 0,17 -0,63 0 113 0,21 0,63 0 239 148 0,20 162 0,19 310 Celkem 6903 6472 13375 2957 2449 5406 3946 4023 7969 Tabulka F.115: Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi preferencemi hodnoty „tvořivost" a preferencemi volnočasových aktivit podle kategorií v roce 2019 bez rozlišení a s rozlišením pohlaví. %l = 60,2&94(p=0,0000),xi = 21 A20l(p=0,0006),X2z = 45,3344(p=0,0000),df = 8, X2krit.{Qfl5,%) = 15>5073>*L.(o,oi;8) = 20,0902. Instrumentální hodnota tvořivost (2019) Preference hodnoty (sumárně - x = 6,80, o = 2,38) Preference hodnoty (muži - x = 6,83, a = 2,35) Preference hodnoty (ženy - i = 6,76, a = 2,42) Kategorie aktivit < X >x Celkem x Celkem < X >x Celkem P 631 926 303 449 328 477 100 - Informace, IT, komunikace a obecnosti x2 z Význam 0,49 -0,99 0 0,35 0,99 0 1557 4,21 -3,04 3,49 3,04 ++ 752 0,53 0,99 0 0,34 -0,99 0 805 P 194 301 95 112 99 189 200 - Humanitní aktivity x2 z Význam 0,73 -1,15 0 0,52 1,15 0 495 0,01 0,17 0 0,01 -0,17 0 207 1,68 -1,70 0 1,08 1,70 0 288 P 406 579 151 185 255 394 X2 0,05 0,04 985 0,01 0,01 336 0,00 0,00 649 300 - Literatura a jazyky z Význam -0,31 0 0,31 0 -0,15 0 0,15 0 0,08 0 -0,08 0 P 705 1096 302 426 403 670 400 - Domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství) x2 z Význam 2,77 -2,39 1,98 2,39 + 1801 2,38 -2,28 1,97 2,28 + 728 0,69 -1,17 0 0,45 1,17 0 1073 P 332 647 142 193 190 454 500 - Umění x2 z Význam 14,16 -5,17 10,12 5,17 + + + 979 0,64 -1,12 0 0,53 1,12 0 335 15,30 -5,29 9,84 5,29 + + + 644 P 972 1120 391 379 581 741 600 - Osobní aktivity, cestování, turismus a geografie x2 z Význam 11,50 4,94 + + + 8,22 -4,94 2092 5,05 3,34 + + + 4,18 -3,34 770 7,78 4,01 + + + 5,01 -4,01 1322 P 702 845 367 378 335 467 700 - Sport a hry x2 z Význam 5,09 3,19 ++ 3,64 -3,19 1547 2,54 2,36 + 2,11 -2,36 745 1,41 1,63 0 0,91 -1,63 0 802 P 367 532 153 183 214 349 800 - Sociální aktivity x2 z Význam 0,16 -0,54 0 0,11 0,54 0 899 0,00 0,08 0 0,00 -0,08 0 336 0,19 -0,58 0 0,12 0,58 0 563 P 207 274 105 118 102 156 900 - Virtuální realita a sociální aktivity ve virtuálním světě x2 z Význam 0,21 0,62 0 0,15 -0,62 0 481 0,15 0,54 0 0,13 -0,54 0 223 0,01 0,13 0 0,01 -0,13 0 258 Celkem 4516 6320 10836 2009 2423 4432 2507 3897 6404 Tabulka F.116: Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi preferencemi hodnoty „tvořivost" a preferencemi volnočasových aktivit podle kategorií v roce 2021 bez rozlišení a s rozlišením pohlaví. %l = 59,3085(^=0,0000),;^ = 46,9929(^=0,0000),X2Z = 26,6037 (p=0,0008),df = 8, ^2ní.(o,05;8) = 15'5073^L.(o,oi;8) = 20,0902. Instrumentální hodnota Preference hodnoty Preference hodnoty Preference hodnoty tvořivost (2021) (sumárně -i = 6,61, (7 = 2,38) (muži - i = 6,46, (7 = 2,43) (ženy - i = 6,77, (7 = 2,31) Kategorie aktivit < x >x Celkem x Celkem < X >x Celkem P 815 959 393 423 422 536 100 - Informace, IT, komunikace a obecnosti X1 z Význam 0,86 -1,37 0 0,77 1,37 0 1774 0,23 -0,74 0 0,23 0,74 0 816 0,93 -1,40 0 0,80 1,40 0 958 P 285 356 112 151 173 205 X2 1,21 1,09 641 2,44 2,38 263 0,01 0,01 378 200 - Humanitní aktivity z Význam -1,55 0 1,55 0 -2,25 2,25 + -0,16 0 0,16 0 P 623 666 228 246 395 420 300 - Literatura a jazyky x2 z Význam 0,21 0,66 0 0,19 -0,66 0 1289 0,15 -0,57 0 0,15 0,57 0 474 0,93 1,39 0 0,80 -1,39 0 815 P 1143 1301 489 490 654 811 400 - Domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství) x2 z Význam 0,24 -0,75 0 0,22 0,75 0 2444 0,07 0,41 0 0,07 -0,41 0 979 0,74 -1,30 0 0,63 1,30 0 1465 P 430 691 139 250 291 441 500 - Umění x2 z Význam 19,54 -6,37 17,65 6,37 + + + 1121 14,62 -5,58 14,25 5,58 + + + 389 6,52 -3,65 5,59 3,65 + + + 732 P 1233 1206 471 427 762 779 600 - Osobní aktivity, cestování, turismus x2 z 4,94 3,39 4,46 -3,39 2439 1,75 2,03 1,70 -2,03 898 3,60 2,88 3,08 -2,88 1541 a geografie Význam + + + --- + - ++ — P 985 1006 519 454 466 552 700 - Sport a hry x2 z Význam 1,71 1,95 0 1,54 -1,95 0 1991 3,13 2,75 ++ 3,05 -2,75 973 0,03 -0,27 0 0,03 0,27 0 1018 P 571 556 201 174 370 382 800 - Sociální aktivity X2 z Význam 2,45 2,26 + 2,21 -2,26 1127 1,37 1,71 0 1,34 -1,71 0 375 1,50 1,75 0 1,29 -1,75 0 752 P 262 287 116 123 146 164 900 - Virtuální realita a sociální aktivity ve X2 z 0,01 0,13 0,01 -0,13 549 0,03 -0,26 0,03 0,26 239 0,06 0,34 0,05 -0,34 310 virtuálním světě Význam 0 0 0 0 0 0 Celkem 6347 7028 13375 2668 2738 5406 3679 4290 7969 bo Tabulka F.117: Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi preferencemi hodnoty „cílevědomost, ambice, ctižádostivost" a preferencemi volnočasových aktivit podle kategorií v roce 2019 bez rozlišení a s rozlišením pohlaví. zl = 39J19Up=O,0W0),zl 22,6997(p=0,0038),xt = 24,2749(p=0,0021 ),df - ^fcrií.(0,05;8) 15,5073,^2^ _(0,01;8) 5 20,0902. Instrumentální hodnota Preference hodnoty Preference hodnoty Preference hodnoty cílevědomost, ambice, ctižádostivost (2019) (sumárně -i = 5,97, cr = 2,40) (muži - i = 5,94, (7 = 2,39) (ženy - i = 6,01, (7 = 2,41) Kategorie aktivit x Celkem < X >x Celkem x Celkem P 782 775 392 360 390 415 100 - Informace, IT, komunikace a obecnosti x2 z Význam 6,90 -4,24 8,49 4,24 + + + 1557 2,62 -2,69 3,41 2,69 ++ 752 4,92 -3,50 5,82 3,50 + + + 805 P 308 187 133 74 175 113 200 - Humanitní aktivity x2 z Význam 4,47 3,23 ++ 5,49 -3,23 495 2,16 2,28 + 2,81 -2,28 207 2,29 2,29 + 2,71 -2,29 288 P 561 424 195 141 366 283 X2 0,57 0,70 985 0,13 0,17 336 0,58 0,68 649 300 - Literatura a jazyky z Význam 1,18 0 -1,18 0 0,57 0 -0,57 0 1,18 0 -1,18 0 P 1038 763 434 294 604 469 400 - Domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství) x2 z Význam 1,99 2,31 + 2,44 -2,31 1801 1,20 1,82 0 1,56 -1,82 0 728 0,86 1,51 0 1,02 -1,51 0 1073 P 561 418 195 140 366 278 500 - Umění x2 z Význam 0,81 1,41 0 1,00 -1,41 0 979 0,16 0,63 0 0,21 -0,63 0 335 0,82 1,41 0 0,97 -1,41 0 644 P 1149 943 450 320 699 623 600 - Osobní aktivity, cestování, turismus x2 z 0,02 -0,25 0,03 0,25 2092 0,48 1,16 0,62 -1,16 770 0,43 -1,09 0,51 1,09 1322 a geografie Význam 0 0 0 0 0 0 P 812 735 397 348 415 387 700 - Sport a hry x2 z Význam 2,01 -2,29 2,48 2,29 + 1547 1,41 -1,98 1,84 1,98 + 745 0,89 -1,49 0 1,06 1,49 0 802 P 513 386 198 138 315 248 800 - Sociální aktivity x2 z Význam 0,59 1,19 0 0,72 -1,19 0 899 0,33 0,91 0 0,43 -0,91 0 336 0,32 0,87 0 0,38 -0,87 0 563 P 254 227 113 110 141 117 x2 0,49 0,60 481 1,37 1,78 223 0,01 0,01 258 900 - Virtuální realita a sociální aktivity ve z -1,07 1,07 -1,82 1,82 0,15 -0,15 virtuálním světě Význam 0 0 0 0 0 0 Celkem 5978 4858 10836 2507 1925 4432 3471 2933 6404 Tabulka F.118: Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi preferencemi hodnoty „cílevědomost, ambice, ctižádostivost" a preferencemi volnočasových aktivit podle kategorií v roce 2021 bez rozlišení a s rozlišením pohlaví. xl = 5i1im(J>=o,oooo)1x2m 39, \2\0(p=0,0000),xt = 22,2246{p=0,0045),df - ^fcrií.(0,05;8) 15,5073,^r[.ř _(0)oi;8) 20,0902. Instrumentální hodnota Preference hodnoty Preference hodnoty Preference hodnoty cílevědomost, ambice, ctižádostivost (2021) (sumárně -i = 6,54, (7 = 2,32) (muži - i = 6,65, (7 = 2,32) (ženy - 5 = 6,44,(7 = 2,32) Kategorie aktivit x Celkem < X >x Celkem x Celkem P 914 860 390 426 524 434 100 - Informace, IT, komunikace a obecnosti X1 z Význam 3,00 -2,76 3,60 2,76 ++ 1774 2,89 -2,67 3,14 2,67 ++ 816 0,40 -1,02 0 0,51 1,02 0 958 P 399 242 156 107 243 135 X2 6,95 8,34 641 2,64 2,87 263 4,36 5,60 378 200 - Humanitní aktivity z Význam 4,01 + + + -4,01 2,40 + -2,40 3,23 ++ -3,23 P 709 580 252 222 457 358 300 - Literatura a jazyky x2 z Význam 0,05 0,34 0 0,06 -0,34 0 1289 0,11 0,49 0 0,11 -0,49 0 474 0,00 -0,10 0 0,00 0,10 0 815 P 1350 1094 524 455 826 639 400 - Domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství) x2 z Význam 0,21 0,75 0 0,25 -0,75 0 2444 0,39 0,99 0 0,42 -0,99 0 979 0,01 0,13 0 0,01 -0,13 0 1465 P 640 481 221 168 419 313 500 - Umění x2 z Význam 1,32 1,78 0 1,59 -1,78 0 1121 1,67 1,94 0 1,81 -1,94 0 389 0,13 0,58 0 0,17 -0,58 0 732 P 1351 1088 495 403 856 685 600 - Osobní aktivity, cestování, turismus x2 z 0,31 0,92 0,37 -0,92 2439 1,59 1,99 1,72 -1,99 898 0,13 -0,60 0,16 0,60 1541 a geografie Význam 0 0 + - 0 0 P 975 1016 441 532 534 484 700 - Sport a hry x2 z Význam 11,39 -5,43 13,67 5,43 + + + 1991 8,55 -4,67 9,30 4,67 + + + 973 2,58 -2,60 3,31 2,60 ++ 1018 P 658 469 206 169 452 300 800 - Sociální aktivity X2 z Význam 3,03 2,70 ++ 3,63 -2,70 1127 0,58 1,14 0 0,63 -1,14 0 375 2,01 2,25 + 2,58 -2,25 752 P 301 248 131 108 170 140 900 - Virtuální realita a sociální aktivity ve X2 z 0,01 0,13 0,01 -0,13 549 0,34 0,86 0,37 -0,86 239 0,11 -0,50 0,14 0,50 310 virtuálním světě Význam 0 0 0 0 0 0 Celkem 7297 6078 13375 2816 2590 5406 4481 3488 7969 to F* I i*] to ! 00 1 Tabulka F. 119: Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi preferencemi hodnoty „odvaha, statečnost, vyhledávání dobrodružství" a cemi volnočasových aktivit podle kategorií v roce 2019 bez rozlišení a s rozlišením pohlaví. Xl = 91A609(p=0,0000),XÍ = 25,1365(p=0,0015),xl = 7S,0195(p=0,0000),df = 8, ^2ní.(o,05;8) = 15>5073>*L.(o,oi;8) = 20,0902. Instrumentální hodnota Preference hodnoty Preference hodnoty Preference hodnoty odvaha, statečnost, vyhledávání dobrodruž- (sumárně -i = 5,76, (7 = 2,53) (muži - i = 6,12, (7 = 2,46) (ženy - i = 5,42, (7 = 2,55) ství (2019) Kategorie aktivit i Celkem < i >x Celkem x Celkem P 723 834 330 422 393 412 100 - Informace, IT, komunikace a obecnosti X1 z Význam 1,32 -1,73 0 1,24 1,73 0 1557 0,17 0,60 0 0,13 -0,60 0 752 1,88 -2,12 2,06 2,12 + 805 P 283 212 104 103 179 109 X2 7,75 7,29 495 2,61 1,96 207 5,33 5,85 288 200 - Humanitní aktivity z Význam 3,97 + + + -3,97 2,19 + -2,19 3,42 + + + -3,42 P 508 477 152 184 356 293 300 - Literatura a jazyky x2 z Význam 1,97 2,05 + 1,85 -2,05 985 0,43 0,90 0 0,32 -0,90 0 336 0,80 1,37 0 0,88 -1,37 0 649 P 976 825 336 392 640 433 400 - Domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství) x2 z Význam 12,22 5,33 + + + 11,49 -5,33 1801 1,81 1,94 0 1,36 -1,94 0 728 11,04 5,27 + + + 12,10 -5,27 1073 P 454 525 121 214 333 311 500 - Umění x2 z Význam 0,88 -1,37 0 0,83 1,37 0 979 3,58 -2,61 2,69 2,61 ++ 335 0,04 -0,32 0 0,05 0,32 0 644 P 1042 1050 347 423 695 627 600 - Osobní aktivity, cestování, turismus x2 z 0,79 1,38 0,74 -1,38 2092 0,85 1,34 0,64 -1,34 770 0,02 0,21 0,02 -0,21 1322 a geografie Význam 0 0 0 0 0 0 P 623 924 283 462 340 462 700 - Sport a hry x2 z Význam 21,40 -6,96 20,12 6,96 + + + 1547 4,18 -2,97 3,14 2,97 ++ 745 15,08 -6,01 16,54 6,01 + + + 802 P 439 460 140 196 299 264 X2 0,03 0,02 899 0,12 0,09 336 0,07 0,08 563 800 - Sociální aktivity z Význam 0,23 0 -0,23 0 -0,47 0 0,47 0 0,40 0 -0,40 0 P 203 278 88 135 115 143 900 - Virtuální realita a sociální aktivity ve X2 z 3,88 -2,81 3,65 2,81 481 0,61 -1,06 0,46 1,06 223 2,95 -2,54 3,24 2,54 258 virtuálním světě Význam — ++ 0 0 - + Celkem 5251 5585 10836 1901 2531 4432 3350 3054 6404 Tabulka F. 120: Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi preferencemi hodnoty „odvaha, statečnost, vyhledávání dobrodružství" a cemi volnočasových aktivit podle kategorií v roce 2021 bez rozlišení a s rozlišením pohlaví. Xl = 38, M&3(p=0,0000),Xm = 29,1900{p=0,0003),x2 = I8,0872(p=0,0206),df = 8, 2L.(o,05;8) = 15>5073>*L.(o,oi;8) = 20,0902. Instrumentální hodnota Preference hodnoty Preference hodnoty Preference hodnoty odvaha, statečnost, vyhledávání dobrodruž- (sumárně -i = 6,82, (7 = 2,15) (muži - 5 = 6,89,(7 = 2,15) (ženy - i = 6,76, (7 = 2,15) ství (2021) Kategorie aktivit x Celkem < X >x Celkem x Celkem P 844 930 375 441 469 489 100 - Informace, IT, komunikace a obecnosti x2 z Význam 0,61 1,15 0 0,53 -1,15 0 1774 0,06 0,35 0 0,05 -0,35 0 816 0,84 1,34 0 0,74 -1,34 0 958 P 277 364 109 154 168 210 x2 1,33 1,14 641 0,90 0,75 263 0,50 0,44 378 200 - Humanitní aktivity z Význam -1,61 0 1,61 0 -1,32 0 1,32 0 -0,99 0 0,99 0 P 670 619 248 226 422 393 300 - Literatura a jazyky x2 z Význam 8,94 4,29 + + + 7,71 -4,29 1289 5,01 3,17 ++ 4,16 -3,17 474 4,08 2,93 ++ 3,61 -2,93 815 P 1106 1338 435 544 671 794 400 - Domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství) x2 z Význam 0,59 -1,16 0 0,51 1,16 0 2444 0,20 -0,67 0 0,17 0,67 0 979 0,40 -0,96 0 0,35 0,96 0 1465 P 495 626 168 221 327 405 500 - Umění x2 z Význam 1,12 -1,51 0 0,97 1,51 0 1121 0,42 -0,91 0 0,35 0,91 0 389 0,80 -1,29 0 0,70 1,29 0 732 P 1170 1269 422 476 748 793 600 - Osobní aktivity, cestování, turismus X2 z 1,45 1,82 1,25 -1,82 2439 0,51 1,05 0,42 -1,05 898 0,85 1,41 0,75 -1,41 1541 a geografie Význam 0 0 0 0 0 0 P 844 1147 391 582 453 565 700 - Sport a hry X2 z Význam 6,60 -3,80 5,70 3,80 + + + 1991 5,82 -3,60 4,83 3,60 + + + 973 1,28 -1,67 0 1,14 1,67 0 1018 P 529 598 182 193 347 405 800 - Sociální aktivity x2 z Význam 0,10 0,44 0 0,08 -0,44 0 1127 0,81 1,27 0 0,68 -1,27 0 375 0,10 -0,46 0 0,09 0,46 0 752 P 259 290 124 115 135 175 900 - Virtuální realita a sociální aktivity ve x2 z 0,09 0,42 0,08 -0,42 549 2,22 2,06 1,84 -2,06 239 0,76 -1,22 0,67 1,22 310 virtuálním světě Význam 0 0 + - 0 0 Celkem 6194 7181 13375 2454 2952 5406 3740 4229 7969 Tabulka F.121: Kontingenční tabulky vyjadřující strukturu vztahů mezi preferencemi hodnoty „spolupráce" a preferencemi volnočasových aktivit podle kategorií v roce 2021 bez rozlišení a s rozlišením pohlaví. %l = U,5050(p=0,0695),xi = 13,4688(p=0,0967),X2Z = 17,3032(^=0,0271),^/= 8, ^2nř.(o,05;8) = 15>5073>*L.(o,oi;8) = 20,0902. Instrumentální hodnota spolupráce (2021) Preference hodnoty (sumárně -x = 7,43, a = 1,92) Preference hodnoty (muži-i =7,32, (7= 1,91) Preference hodnoty (ženy-i = 7,54, (7= 1,93) Kategorie aktivit < X >x Celkem < X >x Celkem < i >x Celkem 100 - Informace, IT, komunikace a obecnosti P x2 z Význam 752 0,11 1022 0,09 1774 368 1,58 448 1,47 816 384 0,13 0,49 0 574 0,08 -0,49 0 958 200 - Humanitní aktivity P x2 z Význam 276 0,00 365 0,00 641 137 0,85 126 0,79 263 139 0,65 -1,06 0 239 0,42 1,06 0 378 300 - Literatura a jazyky P X2 z Význam 569 0,45 720 0,34 1289 229 0,00 245 0,00 474 340 1,15 1,45 0 475 0,74 -1,45 0 815 400 - Domácnost, technologie a hobby (včetně přírodovědy a lékařství) P x2 z Význam 1103 2,79 1341 2,10 2444 490 0,73 489 0,68 979 613 2,29 2,15 + 852 1,48 -2,15 1465 500 - Umění P x2 z Význam 444 2,86 677 2,15 1121 182 0,15 207 0,14 389 262 2,37 -2,08 470 1,54 2,08 + 732 600 - Osobní aktivity, cestování, turismus a geografie P x2 z Význam 1065 0,32 1374 0,24 2439 456 1,29 442 1,20 898 609 0,01 0,14 0 932 0,01 -0,14 0 1541 700 - Sport a hry P x2 z Význam 842 0,18 1149 0,14 1991 437 2,12 536 1,97 973 405 0,05 0,29 0 613 0,03 -0,29 0 1018 800 - Sociální aktivity P x2 z Význam 470 0,39 657 0,29 1127 187 0,23 188 0,21 375 283 0,57 -1,02 0 469 0,37 1,02 0 752 900 - Virtuální realita a sociální aktivity ve virtuálním světě P x2 z Význam 219 1,17 330 0,88 549 117 0,03 122 0,03 239 102 3,29 -2,38 208 2,13 2,38 + 310 Celkem 5740 7635 13375 2603 2803 5406 3137 4832 7969 PŘÍLOHA G Výsledky testů reliability u měření preferencí hodnot 531 PŘÍLOHY Tabulka G. 1: Výsledek testování reliability metodou test - retest v jednotlivých letech Rok měření Hodnota 2009 2019 2021 P P P Cílové hodnoty Blaho národa 0,0951 0,4078 neměřeno Kamarádství, přátelství 0,3886 0,4575 0,9026 Zralá láska 0,9085 0,5863 0,1876 Mír ve světě 0,4878 0,2294 neměřeno Moudrost 0,0458* 0,1583 0,3439 Péče o milované osoby 0,5364 0,1526 neměřeno Pocit osobní jistoty 0,9638 0,2960 neměřeno Potěšení, život plný radosti 0,2014 0,8849 0,2748 Prospěšný život 0,2811 0,9762 neměřeno Rovnost příležitostí (sociální 0,1482 0,1084 0,1359 rovnost) Sebeúcta 0,9749 0,3385 0,9734 Společenské uznání 0,6991 0,2126 0,4414 Krása v přírodě nebo umění 0,1167 0,9892 0,9950 Svoboda 0,9806 0,8641 0,2785 Štěstí 0,4377 0,2995 0,4006 Věčný život (život po smrti), 0,7894 0,8709 0,9845 spása Vnitřní harmonie, soulad 0,7291 0,7345 0,6134 Aktivní vzrušující život, zá- 0,8676 0,9474 0,3513 bava Život v dostatku (ekono- 0,0328* 0,4748 0,8921 mické zabezpečení) Přijetí ostatními, pocit neměřeno 0,0500 0,9287 sounáležitosti Zdraví neměřeno 0,4968 0,0514 Národní bezpečnost neměřeno 0,7487 0,1313 Bezpečnost rodiny neměřeno 0,8353 0,4810 Instrumentální hodnoty Citlivost 0,3271 0,5198 neměřeno Čestnost a pravdivost 0,1688 0,7235 neměřeno Dodržování závazků 0,5795 0,4114 neměřeno Nesmiřitelnost s nedostatky 0,6327 0,0507 neměřeno (svými nebo/i druhých) Nezávislost, samostatnost 0,3612 0,1856 0,5582 Zodpovědnost, svědomitost 0,7667 0,2897 0,2874 Odvaha zastávat své názory, 0,3570 0,7885 0,1604 asertivita Optimismus 0,9146 0,3705 neměřeno Pevná vůle 0,4214 0,2225 neměřeno Otevřenost, vstřícnost, 0,5673 0,3928 0,8885 ochota pochopit odlišné stanovisko Přesnost, řád v činnosti 0,6219 0,2090 neměřeno 532 PŘÍLOHA G. VÝSLEDKY TESTŮ RELIABILITY U MĚŘENÍ PREFERENCÍ HODNOT Racionálnost, schopnost lo- 0,7204 0,0524 neměřeno gicky myslet Disciplinovanost, sebeovlá- 0,7256 0,6127 0,5311 dání Trpělivost 0,6114 0,5238 neměřeno Schopnost (úspěšnost v jed- 0,0619 0,2063 0,7835 nání), kompetentnost Víra, schopnost důvěřovat 0,2044 0,9529 0,6107 Vychovanost (taktnost, 0,0680 0,7266 0,6284 zdvořilost) Vysoké nároky, požadavky 0,0299* 0,9785 neměřeno vůči životu Vzdělanost 0,9680 0,2498 0,7480 Čistota (v morálním smyslu) neměřeno 0,6041 0,4659 Odpuštění neměřeno neměřeno 0,8827 Empatie neměřeno neměřeno 0,4036 Laskavost neměřeno neměřeno 0,9556 Poslušnost, oddanost neměřeno 0,4039 0,9131 Tvořivost neměřeno 0,4719 0,4666 Cílevědomost, ambice, ctižá- neměřeno 0,1817 0,7911 dostivost Odvaha, statečnost, vyhle- neměřeno 0,5864 0,5765 dávání dobrodružství Spolupráce neměřeno neměřeno 0,9537 533 PŘÍLOHA H Výsledky testů reliability u měření volnočasových aktivit 535 PŘÍLOHY Tabulka H. 1: Výsledek testování reliability měření aktivit ve volném čase metodou test - retest v roce 2009 Zl = 4,6203(p=0,7973),df=fi,zlit.(0fl5fi) = 15,5073,^, (001;8) = 20,0902. Kategorie aktivit Náhodná skupina Celkem rg 1 rg 2 P 270 269 539 / (v roce) 6,15 % 6,26 % 100 - Informace, IT, X2 0,02 0,02 komunikace a obecnosti z Význam -0,22 0 0,22 0 P 75 70 145 / (v roce) 1,71 % 1,63 % 200 — Humanitní aktivity X2 z 0,04 0,28 0,04 -0,28 Význam 0 0 P 342 354 696 / (v roce) 7,79 % 8,24 % 300 — Literatura a jazyky x2 z 0,28 -0,78 0,28 0,78 Význam 0 0 P 853 870 1723 400 - Domácnost, technologie / (v roce) X2 z Význam 19,42 % 0,37 -0,97 0 20,25 % 0,38 0,97 0 a hobby (včetně přírodovědy a lékařství) P 337 297 634 / (v roce) 7,67 % 6,91 % 500 - Umění x2 z 0,85 1,36 0,87 -1,36 Význam 0 0 P 1063 1021 2084 / (v roce) 24,20 % 23,77 % 600 - Osobní aktivity, X2 0,09 0,09 cestování, turismus a geografie z 0,48 -0,48 Význam 0 0 P 816 822 1638 / (v roce) 18,58 % 19,13 % 700 - Sport a hry X2 z 0,18 -0,66 0,18 0,66 Význam 0 0 P 450 427 877 / (v roce) 10,25 % 9,94 % 800 - Sociální aktivity X2 z 0,10 0,47 0,10 -0,47 Význam 0 0 P 186 166 352 900 - Virtuální realita a sociální aktivity ve virtuálním světě / (v roce) X2 z Význam 4,23 % 0,36 0,88 0 3,86 % 0,37 -0,88 0 Celkem £ 4392 4296 8688 100,00 % 100,00 % 536 PŘÍLOHA H VÝSLEDKY TESTŮ RELIABILITY U MĚŘENÍ VOLNOČASOVÝCH AKTIVIT Tabulka H.2: Výsledek testování reliability měření aktivit ve volném čase metodou test - retest v roce 2019 ZÍ = 9,(M%(p=0,2880),df=fi,z2krit.(0fl5fi) = 15>5073>*L.(o,oi;8) = 20>0902- Kategorie aktivit Náhodná skupina Celkem rg 1 rg 2 P 779 778 1557 / (v roce) 14,62 % 14,13 % 100 - Informace, IT, X2 0,23 0,22 komunikace a obecnosti z Význam 0,72 0 -0,72 0 P 233 262 495 / (v roce) 4,37 % 4,76 % 200 — Humanitní aktivity X2 z 0,45 -0,96 0,44 0,96 Význam 0 0 P 491 494 985 / (v roce) 9,21 % 8,97 % 300 — Literatura a jazyky x2 z 0,09 0,43 0,08 -0,43 Význam 0 0 P 880 921 1801 400 - Domácnost, technologie / (v roce) X2 z Význam 16,51 % 0,04 -0,30 0 16,73 % 0,04 0,30 0 a hobby (včetně přírodovědy a lékařství) P 452 527 979 / (v roce) 8,48 % 9,57 % 500 - Umění x2 z 1,81 -1,98 1,76 1,98 Význam - + P 1045 1047 2092 / (v roce) 19,61 % 19,02 % 600 - Osobní aktivity, X2 0,25 0,24 cestování, turismus a geografie z 0,78 -0,78 Význam 0 0 P 743 804 1547 / (v roce) 13,94 % 14,60 % 700 - Sport a hry X2 z 0,42 -0,99 0,41 0,99 Význam 0 0 P 469 430 899 / (v roce) 8,80 % 7,81 % 800 - Sociální aktivity X2 z 1,62 1,87 1,57 -1,87 Význam 0 0 P 238 243 481 900 - Virtuální realita a sociální aktivity ve virtuálním světě / (v roce) X2 z Význam 4,47 % 0,01 0,13 0 4,41 % 0,01 -0,13 0 Celkem £ 5330 5506 10836 100,00 % 100,00 % 537 PŘÍLOHY Tabulka H.3: Výsledek testování reliability měření aktivit ve volném čase metodou test - retest v roce 2021 xl = 9,O2AÍ(p=0,34O3),df=»,xlit.(0fl5fi) = 15,5073,^, (001;8) = 20,0902. Kategorie aktivit Náhodná skupina Celkem rg 1 rg 2 P 907 867 1774 / (v roce) 13,60 % 12,92 % 100 - Informace, IT, X2 0,58 0,58 komunikace a obecnosti z Význam 1,16 0 -1,16 0 P 303 338 641 / (v roce) 4,54 % 5,04 % 200 — Humanitní aktivity X2 z 0,85 -1,34 0,85 1,34 Význam 0 0 P 637 652 1289 / (v roce) 9,55 % 9,72 % 300 — Literatura a jazyky x2 z 0,05 -0,32 0,05 0,32 Význam 0 0 P 1235 1209 2444 400 - Domácnost, technologie / (v roce) X2 z Význam 18,52 % 0,23 0,75 0 18,02 % 0,23 -0,75 0 a hobby (včetně přírodovědy a lékařství) P 522 599 1121 / (v roce) 7,83 % 8,93 % 500 - Umění x2 z 2,42 -2,30 2,41 2,30 Význam - + P 1232 1207 2439 / (v roce) 18,48 % 17,99 % 600 - Osobní aktivity, X2 0,22 0,22 cestování, turismus a geografie z 0,73 -0,73 Význam 0 0 P 993 998 1991 / (v roce) 14,89 % 14,88 % 700 - Sport a hry X2 z 0,00 0,03 0,00 -0,03 Význam 0 0 P 569 558 1127 / (v roce) 8,53 % 8,32 % 800 - Sociální aktivity X2 z 0,09 0,45 0,09 -0,45 Význam 0 0 P 269 280 549 900 - Virtuální realita a sociální aktivity ve virtuálním světě / (v roce) X2 z Význam 4,03 % 0,08 -0,41 0 4,17 % 0,08 0,41 0 Celkem £ 6667 6708 13375 100,00 % 100,00 % 538 KATALOGIZACE V KNIZE - NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR Pospíšil, Jiří, 1978- Hodnoty a volný čas: nové výzvy pro sociální pedagogiku a pedagogiku volného času / Jiří Pospíšil. — 1. vydání. — Olomouc : Univerzita Palackého v Olomouci, 2023. — 1 online zdroj Obsahuje bibliografii, bibliografické odkazy a rejstříky ISBN 978-80-244-6237-0 (online; pdf) * 316.752 * 124.5 * 79 * 379.8 * (048.8) - hodnoty - volný čas - monografie 37 - Výchova a vzdělávání [22] HODNOTY A VOLNÝ ČAS Nové výzvy pro sociální pedagogiku a pedagogiku volného času Jiří Pospíšil Odpovědný redaktor Otakar Loutocký Jazyková korektura Eva Stránská, Ivana Olecká, Helena Pospíšilová, Zuzana Raková Návrh obálky Jiřina Vaclová s využitím grafiky vytvořené DALL-E 2 (OpenAI) Sazba programem JMpjX Jiří Pospíšil Vydala a vytiskla Univerzita Palackého v Olomouci Křížkovského 8, 771 47 Olomouc vydavatelstvi.upol.cz 1. vydání Olomouc 2023 DOI: 10.5507/cmtf.22.24462363 ISBN 978-80-244-6236-3 (vázáno) ISBN 978-80-244-6237-0 (online: iPDF) Neprodejná publikace VUP 2011/0755 (vázáno) VUP 2022/0214 (online: iPDF) Vydavatelství Univerzity Palackého Monografie přináší výsledky ojedinělého longitudinálního výzkumu hodnot, volného času a jejich vzájemné interakce, který byl prováděn mezi lety 2009-2021. Výzkum je podle věku a pohlaví reprezentativní pro populaci České republiky. Vzájemné vztahy obou zkoumaných fenoménů jsou nahlíženy z pohledu sociální pedagogiky a pedagogiky volného času. Aktivity ve volném čase jsou členěny do devíti kategorií. U každé kategorie jsou sledovány jak závislosti na sociodemografických faktorech, tak především její interakce s cílovými a instrumentálními hodnotami. Výsledná zjištění u každé kategorie jsou vyhodnocována s ohledem na jejich pedagogické dopady.