MJ89270
Posudek oponenta habilitační práce
MASARYKOVA UNIVERZITA
Ped. fakulta - podatelna
Č.Í./E,-, äU.JAk.íMĹ^1éJME
Datum/Čas    1 3 -03- 2012 /...........
Počet listů dokumentu:.......JL..............................
Počet pni. o listú/sv.:................../.......................
Počet a druh neliší, příloh:........../.......................
Masarykova univerzita
Fakulta Pedagogická fakulta MU l/fe^ x % ^ fiv/4>(/2o<f2 /Par -</<,
Habilitační obor Speciální pedagogika '
Uchazeč PhDr. Barbora BAZALOVÁ, Ph.D.,
Pracoviště Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity
Habilitační práce Vzdělávání žáků s poruchami autistického spektra v inkluzivní
škole v českém a mezinárodním kontextu.
Oponent prof. PhDr. Evžen ŘEHULKA, CSc,
Pracoviště Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity
Text posudku (rozsah dle zvážení oponenta)
Habilitační práce Barbory Bazalové je mimořádná v několika ohledech. Jedná se o text, který je ve dvou rozsáhlých svazcích (1. svazek 265 s. a 2. svazek, který je označen jako Přílohy habilitační práce má rozsah 285 s.), dále - i když má práce obligátní strukturu -odvolává se na řadu předchozích vlastních studií, poznatků ze zahraničních stáží, klinických a poradenských zkušeností atd. V pravém smyslu je tedy předložená habilitační práce Barbory Bazalové s názvem Vzdělávání žáků s poruchami autistického spektra v inkluzivní škole v českém a mezinárodním kontextu dokladem o autorčině mnohaleté práci, vzdělání a odborných výsledcích, které představují zásadní podklady pro habilitační řízení.
První část práce tvoří teoretická východiska, která jsou u studia autismu zvláště zajímavá a důležitá. I když současná terminologie je již v teorii i klinické a poradenské praxi více-méně stabilizovaná, jde u autismu o fenomén, který byl různě, a někdy i odlišně, interpretován např. v psychiatrii nebo psychologii, či později v pedagogice, resp. ve speciální pedagogice. Rada teorií, kdysi atraktivních se ukázala pravděpodobně neužitečná (např. psychoanalýza) a domníváme se, že pokrok ve studiu autismu snad udělaly více terapeutické než diagnostické snahy, což je také jeden z důvodů, proč je nutno ocenit předloženou habilitační práci, která řeší daný problém v oblasti speciální pedagogiky. Autorka provádí poučený exkurz do historie zkoumání poruch autistického spektra nejen u nás, ale i ve světě. Poruchy autistického spektra (dále PAS) představují stále ještě pole pro základní zkoumání, kde se zřejmě bude vymezovat jak nosologická jednotka, tak se z hlediska současného rozvoje neurověd dají očekávat nové objevy v etiologii, patogenezi a diferenciální diagnostice. Habilitantka je v této oblasti velmi dobře orientovaná, uvádí množství pramenů a koncepcí, které jsou často velmi zajímavé, takže čtenář musí litovat, že nejsou popsány siřeji, což však
MU89270
koncepce práce dost dobře neumožňuje. PAS se v současných neurovědách (kde se u nás někdy, bohužel, málo počítá s psychologií a speciální pedagogikou) pohybují ve svém bádání v ještě širším poli zkoumání psychóz, což je průřezové téma od biologie ke kognitivním vědám. Na přibližně prvních 60 stránkách demonstruje B. Bazalová suverénní přehled základních problémů PAS, přičemž popisy některých projevů doplňuje kazuistikami. V závěru první kapitoly se autorka věnuje metodologii své práce, kde, mimo jiné, zdůrazňuje skutečnost, že své bádání realizuje v rámci výzkumného záměru prof. M. Vítkové, který je řešen na katedře speciální pedagogiky PdF MU.
Druhá kapitola habilitační práce je věnována klasifikaci poruch autistického spektra z pohledu medicíny, z hlediska klasifikace funkčních schopností (MKF, ICF) a z aspektu sociálního chování. Pestrost projevů PAS je ilustrována kazuistikami a popisem některých epidemiologických studií.
Do oblasti speciální pedagogiky uvádí problematiku PAS následující třetí kapitola, kde je nejprve pojednáno o diagnostice PAS, která musí být komplexní z hlediska několika odborných disciplín. Je charakterizován diagnostický proces i diferenciální dg. a jednotlivé dg. nástroje. Zajímavá a až populární je problematika PAS a inteligence, která je nejen důležitá pro poznání PAS, ale také pro pochopení inteligence v její biologické a psychologické podstatě. Domníváme se, že pro pochopení těchto otázek bude asi důležité studium PAS a osobnosti. Dále se autorka zabývá aktuální povýtce speciálně pedagogickou problematikou inkluze a integrace, které mohou přinést pro lidi s PAS velmi pozitivní výsledky a uvádí zde své vlastní zkušenosti ze zahraničí.
Poslední kapitola je věnována vlastním výzkumným výsledkům dr. Bazalové. Výzkumy jsou široce koncipované a bohatě doložené v samostatném svazku příloh k habilitační práci. Jsou zde potvrzeny, upřesněny a až do konkrétní incidence dokumentovány současné projevy PAS a je zhodnocena i současná edukační situace z hlediska inkluzivních přístupů, kde autorka zjišťuje častou nedostatečnou odbornou kompetentnost pedagogů pracujících s dětmi s PAS. Z habilitační práce vidíme, že naše speciální pedagogika má ve svých speciálně vzdělaných pracovnících odborníky, kteří jsou na úrovni současného poznání, mají jasné představy o vedení dětí s PAS a dá se od nich očekávat v tomto směru prospěšné působení. Rezervy jsou na straně našeho školství, které prozatím zřejmě nedokáže efektivně využít odborného potenciálu, který nabízí zejména speciální pedagogika.
Závěrem můžeme konstatovat, že habilitační práce Barbory Bazalové Vzdělávám žáků
s poruchami autistického spektra v inkluzívní škole v českém a mezinárodním kontextu představuje odborný materiál, který výborně dokumentuje informovanost, vlastní stanoviska a zkušenosti, výzkumná a praktická zjištění, která opravňují k doporučení, aby prezentovaná práce byla podkladem pro habilitační řízení.
Dotazy oponenta k obhajobě habilitační práce (počet dotazů dle zvážení oponenta)
1. Čím lze zdůvodnit nárůst výskytu PAS?
2. Lze předpokládat další diferenciaci dg. PAS a jakým směrem?
Habilitační práce Barbory Bazalové „Vzdělávání žáků s poruchami autistického spektra v inkluzivní škole v českém a mezinárodním kontextu" splňuje požadavky standardně kladené na habilitační práce v oboru Speciální pedagogika.
Závěr
V Brně, dne 15. února 2012
(podpis)