Výstupní materiál projektu CRP DEPO 2022
Cíle tohoto materiálu
Tento materiál shrnuje obsahové výsledky projektu CRP DEPO za rok 2022. V roce 2023 bude projekt
pokračovat, a proto bude docházet k úpravám a rozšíření zde uvedených tvrzení a informací.
Elektronická a aktuální verze tohoto materiálu je dostupná na odkaze uvedeném v kapitole 8.
Je strukturován následujícím způsobem:
1. Úvod, poskytující kontext projektu a jeho výstupů
2. Analýza OVM z pohledu VVŠ dle ZVŠ
3. Právní analýza možného postupu práce s údaji z ISZR a jinými AIS
4. Analýza interní legislativy
5. Dopad na procesy VVŠ
6. Podmínky pro připojení a úspěšné získání dat z ISZR a AIS
7. Otázky od účastníků projektu a odpovědi
8. Appendix
o Odkazy na další materiály vzniklé v průběhu projektu
1. Kontext a úvod
Z dosavadních právních analýz postavení VVŠ a dopadů DEPO (podrobněji dále v tomto materiálu) se
zdá být relativně bezrozporné, že VVŠ vystupují v některých situacích jako OVM (např. vůči uchazečům
o studium, studentům, absolventům a dalším osobám) a v dalších situacích VVŠ jako OVM nevystupují
(např. uzavírání soukromoprávních smluv, zadávání veřejných zakázek, poskytování ubytování na
kolejích, provozování knihoven apod.). Tam, kde jsou VVŠ OVM, mají nárok přistupovat ke službám
eGovernmentu a jsou na ně kladeny také povinnosti z tohoto vyplývající, mj. dle zákona o právu na
digitální služby.
To konkrétně znamená, že pro vybrané úkony (zápis do studia, vydání rozhodnutí o ne/poskytnutí
sociálního stipendia, vydání diplomu atd.), mají VVŠ právo získat potřebné údaje z registru obyvatel
(ROB), ale i z konkrétních agendových informačních systémů (například ČSSZ – potvrzení o údajích
potřebných pro rozhodnutí o sociálním stipendiu apod.). Podrobný popis, o jaké jde údaje, z jakého
systému, a pro jakou činnost jsou potřeba, je uveden v kapitole 6. tohoto materiálu.
2. Analýza postavení OVM a zákonu o právu na digitální službu
Následující text připravil Mgr. Martin Prokeš z JAMU (5512@post.jamu.cz). Jedná se shrnutí rozsáhlejší
analýzy, která je dostupná na odkazu uvedeném v kapitole 8. tohoto dokumentu.
Veřejná moc
Veřejná moc je taková moc, která autoritativně (vrchnostensky) rozhoduje o právech a povinnostech
osob, které přitom nejsou v rovnoprávném postavení s orgánem veřejné moci (dále jen „OVM“) a
obsah rozhodnutí OVM nezávisí na jejich vůli. Veřejná moc zahrnuje moc státní a zbytkovou veřejnou
moc. Ojediněle se vyskytuje názor, že o jednání veřejné moci mající veřejnoprávní povahu může jít i
mimo vrchnostenské rozhodování, případně že tomu tak je pro účely určitých předpisů.
Veřejná správa
Správa je činnost vedená trvalým účelem obstarávat určité záležitosti. Veřejná správa je správa
veřejných záležitostí vykonávaná ve veřejném zájmu. Na veřejnou správu lze hledět jako na činnost
(spravování, které je součástí moci výkonné), nebo jako na soustavu úřadů (vykonavatelů veřejné
správy). Veřejnou správu lze podle vykonávané veřejné moci dělit na státní správu (výkon státní moci)
a samosprávu (výkon zbytkové veřejné moci). Veřejnou správu lze podle používaných prostředků
rozdělit na:
1. vrchnostenskou (výkon veřejné moci prostředky veřejného práva)
2. fiskální (péče o majetek vč. veřejných zakázek; prostředky soukromého práva)
3. pečovatelskou (služba veřejnosti; prostředky soukromého i veřejného práva)
VŠ vykonávají veřejnou správu vrchnostenskou i nevrchnostenskou. VŠ jsou subjekty veřejné správy a
jsou, resp. jejich orgány jsou vykonavateli veřejné správy. VŠ vykonávají zásadně samosprávu, jen
v případech stanovených zákonem tzv. přenesenou státní správu (matrika studentů a nostrifikace).
Orgán veřejné moci (OVM)
Pro celý český právní řád platná legální definice pojmu OVM neexistuje. Některé právní předpisy
obsahují pro určitý okruh entit legislativní zkratku OVM, případně pro své účely tento pojem vymezují,
přičemž vymezení nejsou totožná. Jiné předpisy pro obdobný okruh entit používají jiné označení (např.
veřejnoprávní podepisující či původce).
OVM je osoba nebo orgán, které vykonávají veřejnou moc. VŠ je OVM tam, kde vystupuje jako
bezsubjektní orgán (vykonává své pravomoci), tj. při výkonu státní moci, která na ni byla zákonem
přenesena (matrika studentů a nostrifikace) a při výkonu zbytkové veřejné moci (samospráva VŠ). VŠ
není OVM tam, kde vystupuje jako právnická osoba, kde má subjektivní práva a povinnosti, tj. jako
ostatním rovný subjekt v soukromoprávních vztazích. Pojem OVM je v tomto pojetí pojmem
relativním: VŠ, resp. její orgány jsou v postavení OVM tehdy, když vykonávají veřejnou moc.
Lze se však setkat i s použitím pojmu OVM v jiném kontextu: např. OVM má zřízenu a přístupnou
datovou schránku orgánu veřejné moci, a to i v době, kdy autoritativně nerozhoduje, postačuje, že
může (má k tomu kompetenci). Pojem OVM je v tomto pojetí pojmem absolutním (VŠ je takto OVM
bez ohledu na výkon veřejné moci).
Lze uzavřít, že obsah pojmu OVM není jednotný a v různých předpisech, resp. kontextech je různý.
OVM v ZPDS
Zákon o právu na digitální služby (dále jen „ZPDS“) upravuje mj. právo osob na poskytnutí digitálních
služeb OVM při výkonu jejich působnosti.
ZPDS pojem OVM nevymezuje. Důvodová zpráva k ZPDS, která není pramenem práva, odkazuje na
vymezení OVM v zákoně o základních registrech (dále jen „ZZR“) a stejně činí i dostupná literatura. ZZR
pro své účely vymezuje OVM tak, že se jím rozumí mj. právnická osoba, byla-li jí svěřena působnost v
oblasti veřejné správy (mj. VŠ). Soudy při výkladu správního řádu vyložili, že v případě „výkonu
působnosti v oblasti veřejné správy“ má jít o výkon veřejné moci.
Pokud do ZPDS doplníme definici OVM ze ZZR, získáme ve vztahu k VŠ text: ZPDS upravuje právo osob
na poskytnutí digitálních služeb právnickou osobou, byla-li jí svěřena působnost v oblasti veřejné
správy, při výkonu její působnosti. Působnost tedy figuruje v textu dvakrát: 1) jako aktivační kritérium
(svěření výkonu veřejné moci VŠ), 2) jako limitující kritérium (při výkonu její působnosti).
V případě aktivačního kritéria postačuje svěření působnosti v oblasti veřejné správy (absolutní pojetí
pojmu OVM). Na VŠ tedy ZPDS jednoznačně dopadá. V případě limitačního kritéria se hovoří již jen o
působnosti, nikoli působnosti v oblasti veřejné správy. Samotný pojem působnost soudy, např.
v zákoně o svobodném přístupu k informacím, vyložily jako činnost (i takovou, která není výkonem
veřejné moci). Obecně lze působnost vymezit jako okruh úkolů k řešení (např. přijímaní uchazečů ke
studiu na dané VŠ), zatímco pravomoc jako právní nástroje k výkonu veřejné moci (např. možnost vydat
rozhodnutí nebo předpis).
Limitační kritérium proto omezuje povinnost VŠ poskytovat digitální služby na ty situace, kdy
1. VŠ vykonává veřejnou moc ve smyslu autoritativního rozhodování o právech a
povinnostech osob na základě zákona (např. „odebírání diplomů“, přijímací řízení,
rozhodování o právech a povinnostech studentů, habilitační řízení, řízení ke jmenování
profesorem, „odebírání docentur“, nostrifikace, odmítnutí poskytnutí informace podle
„106“) nebo na základě vnitřního předpisu ve smyslu ZVŠ (např. uznání omluvy z termínu
zkoušky),
2. VŠ postupuje na základě právní normy vztahující se k ní jako nositelce veřejné moci
právě pro tuto její vlastnost (např. příjem žádostí podle „106“, zápis do studia, vydávání
dokladů o studiu, zanechání studia).
Povinnost poskytovat digitální služby se na VŠ nevztahuje tam, kde vystupuje jako subjekt a smluvní
strana, např. uzavírání smluv a jejich plnění (např. smlouvy o dílo, kupní smlouvy, uskutečňování CŽV
vč. U3V, akreditované kurzy, …), a to ani při výběru smluvní strany podle zvláštní úpravy (např. zadávání
veřejných zakázek, výběrové řízení na obsazování míst akademických pracovníků).
3. Práce s údaji z ISZR a jinými AIS
Následující text připravila Mgr. Barbora Janková (jankova@rect.muni.cz) a JUDr. Kateřina Kvítková
(kvitkova@rect.muni.cz) z Masarykovy univerzity. Shrnuje mj. výsledky analýz, jakým způsobem mají
VVŠ dále pracovat s informacemi, které získají jako OVM.
AGENDA VYSOKÝCH ŠKOL
Obecný pohled na možnosti přístupu a práci s údaji ze základních registrů a případně jinými
agendovými informačními systémy je tento:
I. Přístup k údajům má VVŠ pouze v situaci, kdy je OVM vůči dané fyzické osobě (FO1
). V naprosté
většině situací jde o „základní údaje“ (tedy kontaktní a identifikační údaje, a to dle § 88 zákona
o vysokých školách), ve vybraných situacích o něco navíc (informace o maturitním vysvědčení,
o příjmu rozhodném pro nárok na sociální stipendium apod.).
II. Tyto údaje OVM získá přes referenční rozhraní veřejné správy
(https://archi.gov.cz/nap:referencni_rozhrani). Volá se pomocí „svaté čtveřice”, tzn. kód
agendy, kód AIS, kód činnostní role a kód OVM, dále je potřeba uvést také účel/důvod použití
dat. Tento účel uvidí daná FO v pravidelném výpise, který je doručován do datové schránky
nebo je dostupný na Portále občana.
III. Tam, kde VVŠ nevystupuje jako OVM, nemůže použít toto rozhraní, a tedy nemůže příslušné
údaje získat ze ZR.
IV. VVŠ, která v rámci výkonu agendy OVM získá určité údaje o FO, může tyto údaje použít i
v jiných činnostech, kde není OVM, dle následujícího:
• Jiné, než kontaktní údaje se nesmí nikdy využít mimo činnost, pro kterou byly získány.
1
Právnické osoby, jakožto protistrany pro VVŠ, v tomto textu vůbec neřešíme
• Kontaktní údaje lze využít, a to dle:
a) Souhlasu protistrany – student například vybere možnost „Prosím předvyplňte
smlouvu údaji o mé osobě ze studijního systému“. V textu samotné smlouvy pak
může být například souhlas, že VVŠ aktualizuje kontaktní údaje pro plnění dané
smlouvy na základě denních aktualizací pro potřeby vedení matriky studentů.
b) Čl. 5 odst. 1 písm. d) obecného nařízení o ochraně osobních údajů („GDPR“)
- osobní údaje musí být: přesné a v případě potřeby aktualizované; musí být
přijata veškerá rozumná opatření, aby osobní údaje, které jsou nepřesné s
přihlédnutím k účelům, pro které se zpracovávají, byly bezodkladně vymazány
nebo opraveny („přesnost“)
c) Čl. 6 odst. 4 obecného nařízení o ochraně osobních údajů – Slučitelnost účelu
zpracování osobních údajů s původním účelem, při kterém byly osobní údaje
získány
- „Pokud zpracování pro jiný účel, než pro který byly osobní údaje shromážděny,
není založeno na souhlasu subjektu údajů nebo na právu Unie či členského
státu, který v demokratické společnosti představuje nutné a přiměřené
opatření k zajištění cílů uvedených v čl. 23 odst. 1, zohlední správce v zájmu
zjištění toho, zda je zpracování pro jiný účel slučitelné s účely, pro něž byly
osobní údaje původně shromážděny, mimo jiné:
 jakoukoli vazbu mezi účely, kvůli nimž byly osobní údaje shromážděny, a
účely zamýšleného dalšího zpracování;“
- lze využít např. pro získání přístupu do knihovny, ovšem pro oslovení
absolventů pro účely sbírky již údaje použít nelze
V. S předchozím bodem pak úzce souvisí i možnost získat aktualizace údajů o dané FO
• Získané údaje smíme aktualizovat na denní bázi. Technicky jde o princip pull (nikoliv
push) – tedy VVŠ se aktivně musí zeptat, zda došlo k nějakým změnám v daném
seznamu osob. Z ROB dojde informace, u kterých osob ke změnám došlo, a poté je
možné si opětovně zažádat o všechny konkrétní změny.
• Fyzická osoba se ve svém výpise dozví až to, kdy dojde ke stáhnutí aktuálních
informací, nikoliv denní dotaz na změny. Toto bude prováděno na základě registrované
činnosti např. „správa matriky studentů“, kde je zákonem2
definováno, které údaje
v matrice studentů VVŠ vede.
• Je nutné specifikovat, u kterých osob budou tyto aktualizace prováděny. Ze
současných debat a analýz vyplynulo, že okruh osob pro pravidelné aktualizace by se
měl pravděpodobně sestávat pouze z:
a) aktivních studentů, tj. s alespoň 1 neukončeným studiem,
b) osob, kterým bylo studium přerušeno,
c) uchazečů o přijetí ke studiu ode dne ztotožnění.
VI. Praktické důsledky
• VVŠ si drží jednu sadu základních údajů o dané FO
o Při výkonu agendy nonOVM se smí kontaktní údaje omezeně použít, na
základě kompatibility dle GDPR
2
§ 88 zákona o vysokých školách
o Nutné vždy předem posoudit, zda je princip GDPR naplněn a na základě toho
postupovat v dalších agendách
 možnost IV.a) je problematická a výrazně nedoporučujeme s
ohledem na povinnost mít možnost souhlas odvolat a tím pádem
může dojít k odlišným stavům mezi stejným typem osob – náročné
na sledování a dodržování
• Kontaktní údaje se aktualizují denně. Lze samozřejmě aktualizovat při výkonu činností
jako OVM (nutné pro jiné než kontaktní údaje, protože takové údaje ani nelze
aktualizovat – žádáme o ně vždy a pouze pro danou činnost OVM). Ke zvážení, zda
denní aktualizace nestačí, a je nutná i aktualizace v okamžiku tvorby rozhodnutí OVM
– typicky by nemělo být potřeba (výjimka: jmenný rejstřík)
AGENDA SPISOVÉ SLUŽBY
V rámci této agendy je spravován jmenný rejstřík určený pro automatické zpracovávání údajů o
odesílatelích a adresátech dokumentů evidovaných v evidenční pomůcce a případně i o jiných osobách,
jichž se dokumenty evidované v evidenční pomůcce týkají (§ 64 odst. 4 zákona o archivnictví a spisové
službě). Zjednodušeně, osobu, která nám doručila jakýkoliv dokument anebo které jakýkoliv dokument
odesíláme si smíme ověřit a máme povinnost ji vést ve jmenném rejstříku. U této osoby by měl být
příznak, zda budeme pravidelně zjišťovat, zda došlo ke změnám kontaktních údajů (v souladu s bodem
V. předchozí podkapitoly), a to dle § 25 vyhlášky č. 259/2012 Sb., o podrobnostech výkonu spisové
služby. Je ale pravděpodobné, že spousta adresátů a odesílatelů bude ve jmenném rejstříku vedena,
ovšem nikdy nedojde k jejich ověření, jelikož nebudeme mít dostatečné údaje nebo budou uvedeny
chybně. Údaje o fyzické osobě smíme ve jmenném rejstříku vést po dobu tří let ode dne předání
dokumentů a spisů, ke kterým se údaje o fyzické osobě vztahovaly, archivu nebo jejich zničení (§ 64
odst. 7 zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě).
Povinnosti VVŠ jakožto OVM
Je potřeba mít na paměti, že díky ZPDS a DEPO nezískávají VVŠ pouze právo k přístupu k údajům o FO,
ale je na ně uvalena i řada povinností. Ty zahrnují např.:
• Registrovat příslušné systémy jakožto agendové informační systémy (AIS), k čemuž je nutné i
jejich registrace jakožto ISVS
• Dodržovat příslušné technické i jiné požadavky, například logování všech dotazů
• Certifikovat systém spisové služby
• Registrovat osoby, které pracují s daným AIS VVŠ, a které mohou ze své aktivity vyvolávat
požadavky na ISZR
• Poskytovat vybrané údaje:
o Není v tuto chvíli jasná role MŠMT a případného Klientského identifikátoru – KIFO
o VVŠ by nejspíše měly poskytovat sadu údajů do systému MŠMT, obdoba SIMS, odkud
by je čerpaly ostatní ISVS a např. ČSSZ by se ptala tohoto systému, nikoliv všech VVŠ
postupně. Pokud víme, tak tento systém není připraven ani koncepčně.
• Některé požadavky, zejména technické, jsou uvedeny v těchto zdrojích
o Podmínky pro připojení:
https://www.szrcr.cz/images/dokumenty/spr%C3%A1vci_AIS/Podminky_pro_pripoje
ni_agendovych_informacnich_systemu_do_ISZR_verze_2.1_final.pdf
o Návod pro připojení: https://www.mvcr.cz/soubor/rpp-kompendium-a-is-novy-2021-
05-22a-pdf.aspx
o Informace pro správce a vývojáře
https://szrcr.cz/cs/sluzby/spravci-a-vyvojari
o Katalog eGon služeb
https://www.szrcr.cz/cs/dulezite-dokumenty/64-popis-hlavicek-egon-sluzeb-2
4. Analýza vnitřních předpisů
Analýzu potřebných změn vnitřních předpisů v důsledku zákona o právu na digitální služby a novely
DEPO musí provést každá VVŠ sama. Mgr. Barbora Janková z Masarykovy univerzity provedla analýzu
vnitřních předpisů MU, co se týče jednotlivých úkonů osob vůči MU, kde MU vystupuje jako OVM. Níže
je uvedeno krátké shrnutí.
Mimo povinné služby a úkony, které plynou přímo ze zákona o vysokých školách a budou registrovány
také v RPP si může každá VVŠ upravit další úkony ve svých vnitřních předpisech. Domníváme se, že by
se analogicky mělo uplatnit právo činit digitální úkony i na tyto úkony, tedy mít možnost jakýkoliv úkon
stanovený vnitřním předpisem činit také digitálně (přes IS, datovou zprávou apod.).
Z analýzy vnitřních předpisů MU vyplynuly mj. následující úkony, které vnitřní předpisy MU předvídají
a předpokládají a bude je tak MU také poskytovat digitálně, pokud tak již nečiní.
- Disciplinární řád MU
o podnět k projednání disciplinárního přestupku
o omluva z disciplinárního řízení
o odvolání proti rozhodnutí
- Studijní a zkušební řád MU
o žádost o změnu studijního plánu
o žádost o vydání výkazu o studiu
o omluva neúčasti na povinné výuce
o zápis do studia
o výběr předmětů
o zápis do dalšího semestru
o žádost o náhradní termín zápisu do dalšího semestru
o žádost o přerušení studia
o žádost o uznání předmětů
o přihláška ke státní závěrečné zkoušce (Bc., Mgr., doktorské)
o omluvení neúčasti na státní závěrečné zkoušce
o přihláška k obhajobě disertační práce
o přihláška k rigorózní zkoušce
o žádost o možnost předložit jako rigorózní práci teze disertační práce
o žádost o revizi hodnocení
o žádost o výjimku
- Stipendijní řád
o potvrzení podmínek a vyjádření zájmu s udělením stipendia na podporu ubytování
o žádost o stipendium na podporu mobility
o žádost o přiznání stipendia na podporu v tíživé situaci
o žádost o mimořádné stipendium
o žádost o stipendium na podporu tvůrčí činnosti
o odvolání proti rozhodnutí
o žádost o způsobu výplaty stipendia odlišně, než je stanoveno řádem
- Řád habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem na MU
o návrh na zahájení habilitačního řízení
o vzetí zpět návrhu na zahájení habilitačního řízení
o návrh na zahájení řízení ke jmenování profesorem
o písemný nesouhlas uchazeče se zahájením řízení
o vzetí zpět návrhu na zahájení řízení ke jmenování profesorem
o námitky proti postupu při habilitačním řízení
o námitky proti postupu při řízení ke jmenování profesorem
- Statut MU
o podání přihlášky ke studiu
o odvolání proti rozhodnutí
o žádost absolventa zahraniční vysoké školy o vydání osvědčení o uznání
vysokoškolského vzdělání nebo jeho části v ČR
o odvolání proti rozhodnutí, kdy bylo rozhodnuto o právech a povinnostech studenta,
která jsou taxativně vymezena v ZVŠ (§ 68)
Zároveň je třeba upozornit na situace, kdy je dle vnitřních předpisů požadován některý úkon pouze
osobně – opět by mělo platit, že takový úkon, pokud to nevyžaduje povaha úkonu, by měl být možný
provést také digitálně. V případě Masarykovy univerzity se jedná například o zápis ke studiu, kdy je ve
vnitřním předpisu uvedeno, že se zápis do studia provádí osobně na fakultě. Bude tedy zřejmě třeba
najít alternativy k tomuto, aby měl uživatel služby možnost provést úkon také digitálně, pokud je to
možné.
5. Dopad na procesy VVŠ
V roce 2022 došlo k vydefinování základních principů dopadů na procesy VVŠ, které se prolínají celým
tímto materiálem. S ohledem na rozsáhlost tohoto tématu se nebylo možné věnovat samostatně
jednotlivým procesům, ale bylo potřeba si řádně stanovit základní otázky a hledat odpovědi na ně a na
základě těchto principů bude probíhat analýza právě jednotlivých procesů VVŠ v průběhu příštího roku.
6. Podmínky pro připojení a úspěšné získání dat z ISZR a AIS
Následující text připravil Ing. Tomáš Kotouč (kotouc@civ.zcu.cz) ze Západočeské univerzity v Plzni.
Co u jednotlivých úkonů z agendy A3791 „Vysoké školy“ potřebujeme z jiných agend za data
• U15225 Podání přihlášky na vysokou školu
o NIA – ověření a získání ověřených údajů o adrese, datové schránce atd.,
o Registr studentů a absolventů středních škol MŠMT – rok absolvování maturity, ISO
absolvované střední školy, kód absolvovaného studijního oboru,
o SIMS MŠMT – údaje o předchozím studiu na VŠ
o Registr Nostrifikací MŠMT – údaje o předchozích studiích v zahraničí
• U15201 Podání žádosti o studijní úlevy
o OSSZ – doba mateřské dovolené
o ÚP – doba rodičovské dovolené
• U15207 Žádost o úpravu průběhu studia sportovního reprezentanta
o ??? MŠMT – údaje o reprezentaci
• U16334 Oznámení změn kontaktních údajů
o ROB – údaje o adrese a datové schránce
• U22054 Oznámení ztráty zdravotní způsobilosti
o ???
• U15250 Žádost o přiznání stipendia
o Sociální stipendium – OSSZ – údaj, zda příjem rodiny zjišťovaný pro účely přídavku na
dítě za třetí kalendářní čtvrtletí roku nepřevýšil součin částky životního minima rodiny
a koeficientu 1,5 dle §91 odst. 3 zákona č. 111/1998 Sb.
o Ubytovací stipendium – SIMS MŠMT – údaj o předchozích a souběžných studiích
studenta
o Doktorské stipendium – SIMS MŠMT
• U16675 a U16648 žádost o uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání a kvalifikace
o Registr Nostrifikací MŠMT – údaje o předchozích studiích v zahraničí
Chybějící agendy VŠ:
• VŠ za studenty měsíčně předává přehledy o nástupech a ukončení studentů na VZP za účelem
platby státu zdravotním pojišťovnám za studenty.
o Tyto údaje může stát získat z registru MŠMT – SIMS
• Vyměření poplatku spojeného se studiem podle § 58 odst. 3 a 4 - §68/1/f
o SIMS MŠMT – údaje o předchozích studiích na VŠ
Požadavky na změnu procesu:
• U16343 Žádost o potvrzení o studiu
o Mnohé OVM (FÚ, OSSZ, ÚP, Cizinecká policie) po studentech chtějí potvrzení o studiu,
ale mohou je získat z registru MŠMT – SIMS
• Odevzdávání dat na ÚZIS:
o Data by se dala odevzdávat na SIMS a odtud by si to ÚZIS převzal
• U15250 Žádost o přiznání stipendia
o Nejde o službu požadovanou z SDG – tam je požadován příspěvek na studium pro
někoho, kdo student ještě není.
Agenda A3791 – co potřebujeme, aby bylo za údaje nabízeno
AIS 6938 SIMS
• Ti, kteří data potřebují, potřebují zejména vědět od-do kdy student studoval (bez doby
přerušení) a zda bylo studium úspěšné. Také je potřeba vědět, zda studium bylo plnohodnotné,
či zda jde jen např. o nějaký CŽV kurz.
• Data bude smět čerpat:
- VŠ – pro posouzení přijímacího řízení na vyšší stupně terciálního vzdělávání, pro určení
poplatku za delší studium, pro určení poplatku za další studium (sice zákon již zrušil,
ale NSS vyžaduje), pro posouzení ubytovacího stipendia,
- VZP – pro platbu za studenta od státu,
- FÚ – sleva na dani studenta,
- ÚP – pro posuzování práce studenta,
- OSSZ – pro důchodové zabezpečení studenta,
- Cizinecká policie – informace o cizincích,
- ÚZIS – absolvent zdravotních oborů.
• Co potřebují za data:
- identifikace osoby,
- identifikace studia, způsob financování studia, studium od-do, zda bylo studium
úspěšné,
- přerušení studia od-do, tj. kdy student nestudoval.
• Osoba:
- 3791-7-1 .. JMENO
- 3791-7-2 .. PRIJMENI
- 3791-7-3 .. TITUL_PRED_JMENEM
- 3791-7-4 .. TITUL_ZA_JMENEM
- 3791-7-5 .. DATUM_NAROZENI
- 3791-7-6 .. MISTO_NAROZENI
- 3791-7-7 .. STAT_NAROZENI
- 3791-7-8 .. STAT_OBCANSTVI
- 3791-7-9 .. STAT_BYDLISTE
- 3791-7-10 .. ULICE
- 3791-7-11 .. CISLO_DOMOVNI
- 3791-7-12 .. OBEC
- 3791-7-13 .. PSC
- 3791-7-14 .. STREDNI_SKOLA
- 3791-7-15 .. ROK_MATURITNI_ZKOUSKY
- 3791-7-16 .. OBOR_STREDNI_SKOLA
- 3791-7-19 .. DATUM_POSLEDNI_AKTUALIZACE
• Studia:
- 3791-7-17-1 .. FAKULTA_STUDIA
- 3791-7-17-2 .. STUDIJNI_PROGRAM_KOD
- 3791-7-17-3 .. TYP_STUDIA
- 3791-7-17-4 .. FORMA_STUDIA
- 3791-7-17-5 .. DATUM_ZAPISU
- 3791-7-17-6 .. DATUM_UKONCENI
- 3791-7-17-7 .. FINANCOVANI
- 3791-7-17-8 .. ZPUSOB_UKONCENI_STUDIA
- 3791-7-17-9 .. ZISKANY_TITUL
- 3791-7-17-10 .. DIPLOM_ID
- 3791-7-17-11 .. Zdravotní obor pro ÚZIS
• Přerušení:
- 3791-7-18-1 .. PRERUSENI_OD
- 3791-7-18-2 .. PRERUSENI_DO
3791-8 Maturanti
• Smí čerpat:
- VVŠ – ověření dosažení předchozího stupně vzdělání
• Maturant:
- 3791-8-1 .. JMENO
- 3791-8-2 .. PRIJMENI
- 3791-8-3 .. DATUM_NAROZENI
- 3791-8-4 .. MISTO_NAROZENI
- 3791-8-5 .. STAT_NAROZENI
- 3791-8-6 .. STAT_OBCANSTVI
- 3791-8-7 .. STAT_BYDLISTE
- 3791-8-8 .. ULICE
- 3791-8-9 .. CISLO_DOMOVNI
- 3791-8-10 .. OBEC
- 3791-8-11 .. PSC
- 3791-8-12 .. STREDNI_SKOLA
- 3791-8-13 .. ROK_MATURITNI_ZKOUSKY
- 3791-8-14 .. OBOR_STREDNI_SKOLA
- 3791-8-15 .. DATUM_POSLEDNI_AKTUALIZACE
3791-9 Nostrifikace
• Smí čerpat:
- VVŠ – ověření dosažení předchozího stupně vzdělání
• Osoba:
- 3791-9-1 .. JMENO
- 3791-9-2 .. PRIJMENI
- 3791-9-3 .. TITUL_PRED_JMENEM
- 3791-9-4 .. TITUL_ZA_JMENEM
- 3791-9-5 .. DATUM_NAROZENI
- 3791-9-6 .. MISTO_NAROZENI
- 3791-9-7 .. STAT_NAROZENI
- 3791-9-8 .. STAT_OBCANSTVI
- 3791-9-9 .. STAT_BYDLISTE
- 3791-9-10 .. ULICE
- 3791-9-11 .. CISLO_DOMOVNI
- 3791-9-12 .. OBEC
- 3791-9-13 .. PSC
- 3791-9-14 .. STREDNI_SKOLA
- 3791-9-15 .. ROK_MATURITNI_ZKOUSKY
- 3791-9-16 .. OBOR_STREDNI_SKOLA
• Studia:
- 3791-9-17-1 .. FAKULTA_STUDIA
- 3791-9-17-2 .. STUDIJNI_PROGRAM
- 3791-9-17-3 .. STUPEN_TERCIALNIHO_STUDIA
- 3791-9-17-4 .. FORMA_STUDIA
- 3791-9-17-5 .. DATUM_ZAPISU
- 3791-9-17-6 .. DATUM_UKONCENI
- 3791-9-17-7 .. FINANCOVANI
- 3791-9-17-8 .. ZPUSOB_UKONCENI_STUDIA
- 3791-9-17-9 .. ZISKANY_TITUL
- 3791-9-17-10 .. DIPLOM_ID
7. Otázky od účastníků projektu a odpovědi
Níže uvedené odpovědi vychází ze současné legislativy a dle jejího vývoje budou dále zpřesňovány a
upravovány. Ve chvíli vydání tohoto materiálu je naplánovaná novelizace zákoníku práce, která by měla
zásadně ovlivnit elektronické podepisování a doručování v této oblasti a dále také novela zákona o
vysokých školách, která by měla zasáhnout mj. do doručování.
Je podání přihlášky v elektronické podobě digitálním úkonem ve smyslu digitální ústavy? Pokud
ne, proč?
Ano je, dle § 2 odst. 3 zákona č. 12/2020 Sb. „Každý úkon vůči orgánu veřejné moci lze činit jako digitální
úkon, pokud zákon nestanoví výslovně jinak.“ Podáním přihlášky se zahajuje správní řízení, v rámci
kterého VVŠ vystupuje jako OVM.
Pokud podání přihlášky v elektronické podobně je digitální úkonem ve smyslu digitální ústavy,
vztahuje se na tento úkon požadavek na prostředek pro elektronickou identifikaci nejméně v
úrovni značná? Pokud ano, není tedy možné elektronické přihlášky realizovat s jiným způsobem
ověřování?
Jaká úroveň důvěry bude zvolena je na každém kvalifikovaném poskytovateli služeb. Nastavení úrovně
důvěry je tedy na každé VVŠ (pokud se zaregistruje k NIA každá samostatně). NIA má v současné době
prostředky na úrovni značná a vysoká, bankovní identita má úroveň záruky značná. Minimální úroveň
elektronické identifikace by tak měla být značná.
V případě, že uživatel použije prostředek elektronické identifikace, údaje, které jsou vedeny v
základních registrech se do přihlášky automaticky vloží a uživatel je nebude moci změnit. Zároveň tímto
dojde ke ztotožnění uchazeče. Ovšem uživatel nemá povinnost využít možnosti elektronické
identifikace a stále může zadat všechny povinné údaje ručně. V tomto případě je potom možné pomocí
nějaké minimální sady údajů (např. jméno, příjmení, datum narození, číslo dokladu) tohoto uživatele
ověřit v ROB a tím dojde také ke ztotožnění. Pokud uživatel nebude ověřen z důvodu chybného zadání
údajů, bude obratem informován, aby zadal správné údaje. V další a podrobnější analýze budeme
pokračovat také v příštím roce.
Zahraniční osoby, tedy osoby nevedené v ROB není možné v současné době nijak ztotožnit vůči
registrům. K tomuto by měla v rámci EU napomoct SDG, která by měla fungovat koncem roku 2023.
Pokud podání přihlášky v elektronické podobně je digitální úkonem ve smyslu digitální ústavy,
má VVŠ povinnost zveřejňovat prostřednictvím MV elektronický formulář?
Ano, dle § 4 odst. 3 zákona č. 12/2020 Sb. – „Orgány veřejné moci zveřejňují prostřednictvím
Ministerstva vnitra (dále jen „ministerstvo“) elektronické formuláře, které po prokázání totožnosti
uživatele služby s využitím elektronické identifikace zajistí automatizované doplnění údajů nezbytných
pro poskytnutí digitální služby vedených v základním registru nebo agendovém informačním systému,
které jsou orgánu veřejné moci zpřístupněné pro výkon agendy, nebo využívaných orgánem veřejné
moci na základě souhlasu uživatele služby. Formát, strukturu a obsah formuláře stanoví orgán veřejné
moci zveřejněním. Nezveřejní-li orgán veřejné moci elektronický formulář, má uživatel služby právo
učinit digitální úkon podle své volby v jakémkoli výstupním datovém formátu podle zákona upravujícího
archivnictví a spisovou službu.“; zároveň § 54 o zákl. registrech – ohlášení agendy obsahuje mj.
formuláře v el. podobě pro podání a jiné úkony (formát, vlastnosti a strukturu zveřejní MV). MV nemá
v současné době žádné předpisy na formuláře, tedy ani typ ani formát a každá VVŠ si tvoří vlastní
formulář.
Uživatel má nicméně stále na výběr, jakým způsobem úkon učiní, ovšem má právo jej učinit digitálně,
právě prostřednictvím zveřejněného formuláře.
Pokud podání přihlášky v elektronické podobně je digitální úkonem ve smyslu digitální ústavy,
má VVŠ povinnost po jeho učinění digitálního úkonu poskytnout osvědčení o digitálním úkonu?
Ano, dle § 5 odst. 1 zákona č. 12/2020 Sb.; veřejnoprávní původci (dle § 3 odst. 1 ArchZ – tedy i VŠ)
poskytují osvědčení bezodkladně po učinění úkonu. Zde se tedy předpokládá automatizace
vyhotovování, nikoliv ruční práce. Náležitosti a další podmínky osvědčení jsou uvedeny v § 5 zákona č.
12/2020 Sb.
Pokud má VVŠ povinnost po učinění digitálního úkonu poskytnout osvědčení o digitálním
úkonu, musí být osvědčení vedeno ve spisové službě?
Přímo ze zákona tato povinnost zřejmě nevyplývá, nicméně z opatrnosti a z důkazního hlediska se
domníváme, že je vhodné osvědčení ve spisové službě evidovat, tak jako ostatní dokumenty týkající se
dané věci.
Je studijní IS agendovým informačním systémem?
Agendovým informačním systémem je informační systém veřejné správy, který slouží k výkonu agendy,
využívání elektronických formulářů nebo elektronické identifikaci, a to dle § 2 písm. f) zákona č.
111/2009 Sb., o základních registrech.
Informační systémy veřejných vysokých škol, prostřednictvím kterých VVŠ vykonává agendy orgánu
veřejné moci tak jsou agendovými informačními systémy.
Je studijní IS informačním systémem veřejné správy?
Ano, agendový informační systém je zároveň i ISVS, a to dle § 2 písm. f) zákona č. 111/2009 Sb., o
základních registrech.
Je možno vést pracovněprávní dokumentaci (smlouvy se zaměstnanci, změny smluv a jejich
ukončování, DPP a DPČ) pouze v elektronické formě? Pokud ano, jaká omezení by z tohoto
postupu vyplývala?
Oblast pracovního práva obecně nespadá pod zákon o digitálních službách, vzhledem k tomu, že VŠ
nikdy nebude v postavení OVM ve vztahu zaměstnanec-zaměstnavatel. Nad rámec tohoto projektu se
ale domníváme, že platí následující. Prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací může
zaměstnavatel písemnost doručit výlučně tehdy, jestliže zaměstnanec s tímto způsobem doručování
vyslovil písemný souhlas a poskytl zaměstnavateli elektronickou adresu pro doručování. V případě, že
zaměstnanec s tímto nesouhlasí a adresu neposkytne, je možné veškeré smlouvy a dokumentaci
zkonvertovat a vést elektronicky. Zároveň je ale nutné ponechat také originál po stanovenou dobu.
Jaký typ ověření (elektronického podpisu) by vyžadoval elektronický pracovněprávní dokument,
pokud by byl veden výhradně v elektronické podobě?
Oblast pracovního práva obecně nespadá pod zákon o digitálních službách, vzhledem k tomu, že VŠ
nikdy nebude v postavení OVM ve vztahu zaměstnanec-zaměstnavatel. Nad rámec tohoto projektu se
ale domníváme, že dle současné legislativy platí následující. Pro pracovní smlouvu platí dle zákona
povinnost, aby byla písemná (§ 34 odst. 2 zákoníku práce), nikoliv však listinná. Dle § 335 odst. 2
zákoníku práce platí, že pokud jedná zaměstnavatel vůči zaměstnanci, tak „Písemnost doručovaná
prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací musí být podepsána uznávaným
elektronickým podpisem.“ A dle § 337 odst. 2 zákoníku práce v případě jednání zaměstnance vůči
zaměstnavateli platí „...písemnost určená zaměstnavateli musí být podepsána uznávaným
elektronickým podpisem zaměstnance.“.
Zároveň je nutno myslet také na povinnosti doručovat do vlastních rukou všechny dokumenty, týkající
se vzniku, změn a skončení pracovního poměru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr,
odvolání z pracovního místa vedoucího zaměstnance, důležité písemnosti týkající se odměňování, jimiž
jsou mzdový výměr nebo platový výměr a záznam o porušení režimu dočasně práce neschopného
pojištěnce. Zde je nutné jednat alespoň s uznávaným el. podpisem (zaručený el. podpis založený na
kvalifikovaném certifikátu). Zákoník práce dále vyžaduje, aby zaměstnanec s doručováním
pracovněprávní dokumentace prostřednictvím e-mailu nebo datové schránky udělil předem písemný
souhlas. (doručování upraveno § 334 a násl. v zákoně č. 262/2006 Sb., zákoník práce)
Pokud by byl elektronický (nejen) pracovněprávní dokument dlouhodobě uchováván, jakým
způsobem nakládat s časově omezenými ověřovacími prvky typu časové razítko? Má docházet
k periodickému přerazítkovávání? Mají být v rámci přerazítkování k dokumentu přikládány další
informace, např. v dané době platné CRL apod.?
Domníváme se, že platí, že po podpisu dokumentu má být uložen ve spise a do dokumentu nemá být
zasahováno – k tomu slouží mj. časové razítko, které potvrzuje existenci dokumentu v čase a poté je
možné doložit uložení a nemanipulaci s dokumentem právě historií, protokoly a záznamy ve spise.
Druhou možností je automatické přerazítkovávání dokumentů – když se blíží doba vypršení platnosti
časového razítka a požadujeme prodloužení platnosti, je nutné ještě před vypršením platnosti provést
přerazítkování. Jedná se v podstatě o stejnou proceduru jako u prvotního razítkování. Nebo lze použít
archivní kvalifikované časové razítko – klient odebírá od certifikační autority „klasická časová razítka“
a certifikační autorita před vypršením platnosti daného časového razítka sama provede ve svých
systémech přerazítkování, čímž zajistí posloupnost platnosti časových razítek.
Jakým způsobem bude v případě elektronického prvopisu rozhodnutí vyhotovena doložka
právní moci a vykonatelnosti? Co musí obsahovat? Bude nutné vyhotovení doložky právní moci
a vykonatelnosti opatřovat elektronickým podpisem oprávněné úřední osoby? Pokud ano,
jakým?
Dle § 75 odst. 1 platí „Správní orgán, který rozhodl v posledním stupni, vyznačí na písemném
vyhotovení rozhodnutí, které zůstává součástí spisu, právní moc nebo vykonatelnost rozhodnutí.
Zároveň vyznačí den vyhlášení tohoto rozhodnutí nebo den, kdy byla písemnost předána k doručení.“
Zákon nijak formu neupravuje a nevyplývá, že by měla být doložka jakkoliv jinak vyznačena, než v
případě listinného vyhotovení. Analogicky by šlo nejspíš postupovat dle instrukce ministerstva
spravedlnosti č. 505/2001-Org., a to dle § 19a odst. 4 „Doložku právní moci a vykonatelnosti připojí
soud na elektronický opis (stejnopis) rozhodnutí podle stejných pravidel jako u listinné podoby, a to
a) na předloženém výstupu z konverze podle zvláštního právního předpisu,
b) zašle prostřednictvím datové schránky elektronický stejnopis, ke kterému za doložku „Shodu s
prvopisem potvrzuje“ připojí doložku právní moci a vykonatelnosti formou textu (např. „Tento rozsudek
nabyl právní moci dne 30. července 2009 a vykonatelnosti dne 4. srpna 2009. Připojení doložky provedl
J. Novák dne 10. srpna 2009.“), a podepíše jej uznávaným elektronickým podpisem nebo jej označí
uznávanou elektronickou značkou; nelze-li vyhotovit elektronický stejnopis s doložkou právní moci,
provede se konverze listinného stejnopisu s doložkou právní moci, která se zašle účastníkovi do datové
schránky.“
Je povinností VVŠ aktivně zjišťovat datovou schránku studenta a doručovat do ní přednostně
(dle § 17 odst. 1 a 2 zákona č. 300/2008 Sb.), nebo je povinností VVŠ do datové schránky
studenta doručovat pouze pokud student adresu své datové schránky VVŠ nahlásí (dle § 63
odst. 3 písm. b) zákona č. 111/1998 Sb.)?
VVŠ se o datové schránce v agendách OVM dozví a dle toho by tedy měla do datovky doručovat.
Vnímáme rozpor se zákonem o VŠ, konkrétně § 63 odst. 3 písm. b) zákona o vysokých školách „Student
je dále povinen b) hlásit vysoké škole nebo její součásti, na které je zapsán, adresu určenou pro
doručování nebo adresu svojí datové schránky.“ V rámci novelizace zákona o vysokých školách, byla
vznesena připomínka na úpravu, která nebyla akceptována a bylo sděleno následující „Úprava
povinnosti v § 63 odst. 3 písm. b) ZVŠ by mohla být i nadále potřebná, neboť např. v registru obyvatel
by nemuseli být uvedeni všichni studenti – a to (s ohledem na § 17 zákona č. 111/2009 Sb., o základních
registrech, ve znění pozdějších předpisů) cizinci, kteří by nezískali povolení pobývat na území ČR.“
Domníváme se tedy, že student má povinnost nahlásit adresu svojí datové schránky, ovšem pokud se
v rámci činností VVŠ informaci o existenci a adresu datové schránky dozvíme, do datové schránky
doručujeme bez dalšího. Zároveň již nyní je možné doručovat prostřednictvím elektronického
informačního systému VŠ a také je snaha o větší rozšíření možností v rámci novelizace ZVŠ.
Je povinností VVŠ zajistit si přístupy do základních registrů vč. AIS RPP Působnostní a tyto
aktivně používat? Jaké sankce stíhají neplnění této povinnosti? Jaká práva a povinnosti z
přihlášení k základním registrům pro VVŠ plynou?
Je povinnost orgánu veřejné moci poskytovat digitální službu – jednotlivec se tedy může domáhat toho,
aby mu byla služba poskytnuta, zároveň není povinen sdělit údaje, které jsou OVM známy ze základních
registrů. Uživatel služby tedy může, s poukazem na ustanovení § 7 zákona o digi. službách, poskytnutí
údajů odmítnout, aniž by to mohlo být na újmu jeho práv. Zákon o digitálních službách zároveň ale
neobsahuje prostředky, jimiž lze zjednat efektivně a rychle nápravu nebo sankce za nedodržení.
Nápravy by se tak mohl uživatel domáhat zejména v rámci opravných prostředků proti rozhodnutí
vydanému na základě údajů, které si orgán veřejné moci sám neopatřil, vyloučit nelze ani žalobu na
náhradu škody za nesprávný úřední postup, např. pokud by tím došlo k nepřiměřené délce řízení a
uživatel digitální služby tím utrpěl škodu či jinou újmu. Totéž platí pro situaci při realizaci práva na
prokázání skutečnosti (§ 9 odst. 2 zákona o digi. službách), kdy nemusí uživatel služby pro uplatnění
práva, splnění povinnosti nebo doložení právní skutečnosti předkládat rozhodnutí, doklad,
identifikační průkaz, osvědčení nebo poskytnout jiný údaj (jestliže prokázal svou totožnost a údaje jsou
vedeny v příslušném základním registru nebo AIS). Lze tedy očekávat, že se zákon o digi. službách stane
„soudcovským zákonem“, protože jeho obsah bude závislý na budoucí správní praxi a judikatuře.
Je VVŠ editorem některého ze základních registrů nebo agendového informačního systému?
Pokud ano, jakých?
V agendách OVM máme prostřednictvím AIS přístup do základních registrů (ZR) státu pro údaje
potřebné v dané agendě. Údaje o titulu, studiu atd. nejsou součástí základních registrů. Registry jsou
čtyři3
a nejvíce relevantní je asi registr obyvatel,4
který tituly aktuálně neobsahuje.
8. Appendix – seznam dalších výstupů
Rozsáhlá analýza OVM z pohledu VVŠ (Mgr. Martin Prokeš)
Následující text je soubor úryvků a citací z různých zdrojů k tomuto tématu. Na základě tohoto bylo
vytvořeno shrnutí dostupné v tomto materiálu v kapitole 2.
https://muni.cz/go/analyzaovm
Video „Právo na digitální služby na VVŠ – manažerské shrnutí“ (Ing. Tomáš Kotouč)
Manažerské shrnutí týkající se práva na digitální služby na VVŠ. Je zde uvedeno, co se musí udělat a
především co se stane, pokud se to na VVŠ neudělá.
https://tk.zcu.cz/IS_STAG_Pravo_na_digitalni_sluzby_Manazerske_shrnuti_VIDEO.mp4
Video „Právo na digitální služby na VVŠ“ (Ing. Tomáš Kotouč)
Manažerské shrnutí manažerského shrnutí v předchozím odkaze.
https://tk.zcu.cz/IS_STAG_Pravo_na_digitalni_sluzby_MS_MS_VIDEO.mp4
3
https://www.mvcr.cz/clanek/zakladni-registry-a-sprava-zakladnich-registru.aspx
4
https://www.szrcr.cz/cs/registr-obyvatel
Prezentace „Právo na digitální služby na VVŠ“ (Ing. Tomáš Kotouč)
Manažerské shrnutí manažerského shrnutí v předchozím odkaze.
https://muni.cz/go/prezentacepndsnavvs
Jaké činnosti a údaje potřebujeme z jiných AIS (Ing. Tomáš Kotouč)
Zde je přehledně uvedeno, co potřebujeme za činnosti (služby a jejich úkony) a údaje z jiných AIS a na
základě jakého zákona.
https://muni.cz/go/ukonyasluzby
Přehled potřebných údajů pro jednotlivé životní situace na VVŠ (Ing. Tomáš Kotouč)
Tento materiál uvádí, jaké údaje potřebují VVŠ pro jednotlivé životní situace ze základních registrů nebo
agentových systémů, aby naplnily heslo digitalizace.
https://muni.cz/go/zivotnisituacenavvs
Aktuální verze tohoto materiálu v elektronické podobě
https://muni.cz/go/vystupDEPO