Fakulta informatiky BotanickĂĄ 68a, Brno, 60200 Tel.: 549491818, 549494187, 549494185, 549491805, fax: 549491820 E-mail: studijni@fi.muni.cz, www strĂĄnka: http://www.fi.muni.cz ObecnĂŠ informace o fakultĂŹ Fakulta informatiky vznikla v roce 1994. SĂdlĂ v budovĂŹ na ulici BotanickĂĄ 68a. Studium informatiky na FakultĂŹ informatiky MU je koncipovĂĄno jako studium univerzitnĂho typu, stavĂcĂ na vĂŹdeckĂŠ prĂšpravĂŹ a teoretickĂ˝ch zĂĄkladech oboru. Toto pojetĂ dovoluje vychovĂĄvat absolventy, kteøà nejsou Ăşzce orientovanĂ jen na praktickĂŠ zvlĂĄdnutĂ konkrĂŠtnĂch nĂĄstrojĂš èi metod v souèasnĂŠ dobĂŹ se v praxi vyskytujĂcĂch, ale naopak dovedou rozumĂŹt podstatĂŹ použĂvanĂ˝ch nĂĄstrojĂš a systĂŠmĂš, dovedou se v nich samostatnĂŹ orientovat a neèinĂ jim potĂže osvojit si novĂŠ a modernĂŹjšà systĂŠmy, kterĂŠ se neustĂĄle objevujĂ. Z našà i zahraniènĂ praxe je potvrzeno, že dobrĂĄ znalost teoretickĂŠho zĂĄzemĂ umožòuje dobrou adaptabilitu absolventĂš na rychlĂŠ zmĂŹny prostøedĂ, ve kterĂŠm po absolvovĂĄnĂ pĂšsobĂ. PrĂšprava zamÏøenĂĄ pouze prakticky mĂĄ omezenou cenu, protože extrĂŠmnĂŹ rychle zastarĂĄvĂĄ. TĂm se univerzitnĂ charakter studia stĂĄvĂĄ zĂĄrukou toho, že se absolventi dostĂĄvajĂ do vĂ˝hodnĂŠ pozice na trhu prĂĄce a mohou tvĂšrèĂm zpĂšsobem reagovat na pøevratnĂŠ zmĂŹny, kterĂŠ s sebou rozvoj informatiky pøinåšĂ. Pro zvolenou koncepci univerzitnĂho studia je dĂšležitĂŠ zaèlenĂŹnĂ pøedmĂŹtĂš volitelnĂ˝ch specializacĂ. Fakulta informatiky buduje systĂŠm studia, kterĂ˝ je maximĂĄlnĂŹ otevøenĂ˝ vzhledem ke studentĂšm a možnostem volby jejich zamÏøenĂ podle individuĂĄlnĂch zĂĄjmĂš. Fakulta informatiky se snažà stavĂŹt na komplexnĂm pojetĂ informatiky jako oboru spojujĂcĂho øadu oblastĂ od èistĂŠ teorie po prakticky realizovanĂŠ systĂŠmy. CĂlem je vybudovat skuteènĂŹ široce koncipovanĂŠ studium modernĂho typu s všestrannĂ˝mi možnostmi uplatnĂŹnĂ absolventĂš. Ăada pøedmĂŹtĂš studijnĂch programĂš je organizovĂĄna v souèinnosti s PøĂrodovĂŹdeckou fakultou (zejmĂŠna matematika, ale kromĂŹ toho i pøedmĂŹty obecnĂŠho zĂĄkladu studia), ve studiu uèitelskĂ˝ch kombinacĂ se jednĂĄ o mezifakultnĂ studium. Fakulta informatiky v souèasnĂŠ dobĂŹ poskytuje vzdĂŹlĂĄnĂ v rĂĄmci studijnĂch programĂš na bakalåøskĂŠ, magisterskĂŠ i doktorskĂŠ Ăşrovni. Od 15. 8. 2002 jsou akreditovĂĄny tøĂletĂŠ bakalåøskĂŠ programy Informatika, AplikovanĂĄ informatika, Informatika a druhĂ˝ obor, dvouletĂŠ navazujĂcĂ magisterskĂŠ programy Informatika, AplikovanĂĄ informatika, UèitelstvĂ pro støednà školy a tøĂletĂ˝ doktorskĂ˝ studijnĂ program Informatika. ObecnĂŠ informace o pøijĂmacĂm øĂzenĂ BakalåøskĂŠ studium je urèeno pro uchazeèe s ukonèenĂ˝m støedoškolskĂ˝m vzdĂŹlĂĄnĂm. PodmĂnky pro pøijetĂ: - podĂĄnĂ elektronickĂŠ pøihlåšky nejpozdĂŹji 28. 2. 2011 - zaplacenĂ poplatku ve výši 400 Kè nejpozdĂŹji 28. 2. 2011 - ĂşspϚnĂŠ ukonèenĂ støedoškolskĂŠho studia maturitou - ĂşspϚnĂŠ vykonĂĄnĂ pøijĂmacĂ zkoušky nebo splnĂŹnĂ alespoò jednoho z kriteriĂ pro prominutĂ pøijĂmacĂ zkoušky Bližšà informace o možnosti podĂĄnĂ elektronickĂŠ pøihlåšky najdete na adrese http://is.muni.cz/prihlaska. V pøihlåšce je nutno uvĂŠst nĂĄzev programu i oboru a øådnĂŹ ji vyplnit ve všech rubrikĂĄch. PotvrzenĂ lĂŠkaøe se nepožaduje. V pøĂpadĂŹ kladnĂŠho rozhodnutĂ o pøijetĂ odevzdĂĄvĂĄ uchazeè pøi zĂĄpisu ke studiu úøednĂŹ ovÏøenou kopii maturitnĂho vysvĂŹdèenĂ. PøihlĂĄsĂ-li se uchazeè souèasnĂŹ do vĂce bakalåøskĂ˝ch oborĂš, musĂ podat pro každĂ˝ studijnĂ obor samostatnou pøihlåšku. V pøihlåšce k dvouoborovĂŠmu studiu (pøedstupeò programu UèitelstvĂ) je tøeba uvĂŠst oba zvolenĂŠ obory (Informatika a dalšà obor). ManipulaènĂ poplatek se hradĂ za každou podanou pøihlåšku. ManipulaènĂ poplatek za pøijĂmacà øĂzenĂ se nevracĂ. InformaènĂ materiĂĄly o pøijĂmacĂm øĂzenĂ lze zĂskat na studijnĂm oddĂŹlenĂ FI MU nebo na strĂĄnkĂĄch FI MU http://www.fi.muni.cz. NavazujĂcĂ magisterskĂŠ studium je urèeno pro absolventy bakalåøskĂŠho studia a mĂĄ vypsĂĄny vlastnĂ bĂŹhy pøijĂmacĂho øĂzenĂ. PodmĂnky pro pøijetĂ: - podĂĄnĂ elektronickĂŠ pøihlåšky nejpozdĂŹji 15. 6. 2011 (zahĂĄjenĂ studia – podzim 2011), 15. 1. 2012 (zahĂĄjenĂ studia – jaro 2012) - zaplacenĂ poplatku ve výši 400 Kè nejpozdĂŹji 15. 6. 2011 (podzim 2011), 15. 1. 2012 (jaro 2012) - ĂşspϚnĂŠ ukonèenĂ bakalåøskĂŠho studia stĂĄtnĂ zĂĄvĂŹreènou zkouškou  DoktorskĂŠ studium je urèeno pro absolventy magisterskĂŠho studia na vysokĂ˝ch školĂĄch. PodrobnĂŠ informace naleznete na adrese http://www.fi.muni.cz. Kontakt na oddĂŹlenĂ pro doktorskĂŠ studium: tel. 549 494 963, e-mail: veda@fi.muni.cz Informace o studijnĂch programech a oborech KĂłd programu NĂĄzev programu/oboru Typ programu Titul Forma DĂŠlka Vyuè.jazyk OPP U/P B1801 Informatika BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 1000 1514/955 MatematickĂĄ informatika BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština 105/83 ParalelnĂ a distribuovanĂŠ systĂŠmy BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština 16/13 PoèĂtaèovĂĄ grafika a zpracovĂĄnĂ obrazu BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština 533/309 PoèĂtaèovĂŠ sĂtĂŹ a komunikace BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština 418/239 PoèĂtaèovĂŠ systĂŠmy a zpracovĂĄnĂ dat BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština 332/227 ProgramovatelnĂŠ technickĂŠ struktury BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština 49/38 UmĂŹlĂĄ inteligence a zpracovĂĄnĂ pøirozenĂŠho jazyka BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština 61/46 B1802 AplikovanĂĄ informatika BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 600 683/470 AplikovanĂĄ informatika BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština 553/385 Bioinformatika BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština 67/45 Informatika ve veøejnĂŠ sprĂĄvĂŹ BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština 63/40 SociĂĄlnĂ informatika BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština B1803 Informatika a druhĂ˝ obor BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 50 15/8 Informatika a druhĂ˝ obor + Matematika se zamÏøenĂm na vzdĂŹlĂĄvĂĄnĂ BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština 13/7 Informatika a druhĂ˝ obor + Fyzika se zamÏøenĂm na vzdĂŹlĂĄvĂĄnĂ BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština 2/1 N1801 Informatika NavazujĂcĂ magisterskĂŠ studium Mgr. PS 2 200 262/244 Bezpeènost informaènĂch technologiĂ NavazujĂcĂ magisterskĂŠ studium Mgr. PS 2 Ăeština 31/30 InformaènĂ systĂŠmy NavazujĂcĂ magisterskĂŠ studium Mgr. PS 2 Ăeština 93/89 ParalelnĂ a distribuovanĂŠ systĂŠmy NavazujĂcĂ magisterskĂŠ studium Mgr. PS 2 Ăeština 13/12 PoèĂtaèovĂĄ grafika NavazujĂcĂ magisterskĂŠ studium Mgr. PS 2 Ăeština 30/26 PoèĂtaèovĂŠ sĂtĂŹ a komunikace NavazujĂcĂ magisterskĂŠ studium Mgr. PS 2 Ăeština 34/30 PoèĂtaèovĂŠ systĂŠmy NavazujĂcĂ magisterskĂŠ studium Mgr. PS 2 Ăeština 23/21 ProgramovatelnĂŠ technickĂŠ struktury NavazujĂcĂ magisterskĂŠ studium Mgr. PS 2 Ăeština 4/4 ProgramovatelnĂŠ technickĂŠ struktury NavazujĂcĂ magisterskĂŠ studium Mgr. PS 2 Angliètina 16/16 TeoretickĂĄ informatika NavazujĂcĂ magisterskĂŠ studium Mgr. PS 2 Ăeština 14/13 UmĂŹlĂĄ inteligence a zpracovĂĄnĂ pøirozenĂŠho jazyka NavazujĂcĂ magisterskĂŠ studium Mgr. PS 2 Ăeština 4/3 N1802 AplikovanĂĄ informatika NavazujĂcĂ magisterskĂŠ studium Mgr. PS 2 250 319/286 AplikovanĂĄ informatika NavazujĂcĂ magisterskĂŠ studium Mgr. PS 2 Ăeština 166/148 Bioinformatika NavazujĂcĂ magisterskĂŠ studium Mgr. PS 2 Ăeština 12/12 Služby - vĂ˝zkum, øĂzenĂ a inovace NavazujĂcĂ magisterskĂŠ studium Mgr. PS 2 Ăeština 122/99 Služby - vĂ˝zkum, øĂzenĂ a inovace NavazujĂcĂ magisterskĂŠ studium Mgr. PS 2 Angliètina 18/17 ZpracovĂĄnĂ obrazu NavazujĂcĂ magisterskĂŠ studium Mgr. PS 2 Ăeština 11/10 N7504 UèitelstvĂ pro støednà školy NavazujĂcĂ magisterskĂŠ studium Mgr. PS 2 10 4/4 UèitelstvĂ vĂ˝poèetnĂ techniky pro støednà školy NavazujĂcĂ magisterskĂŠ studium Mgr. PS 2 Ăeština 3/3 UèitelstvĂ vĂ˝poèetnĂ techniky pro støednà školy + UèitelstvĂ matematiky pro støednà školy NavazujĂcĂ magisterskĂŠ studium Mgr. PS 2 Ăeština 1/1 UèitelstvĂ vĂ˝poèetnĂ techniky pro støednà školy + UèitelstvĂ fyziky pro støednà školy NavazujĂcĂ magisterskĂŠ studium Mgr. PS 2 Ăeština 0/0 ZĂĄkladnĂ statistickĂŠ informace CelkovĂ˝ poèet studentĂš: 2291 PøepoètenĂ˝ poèet uèitelĂš: 54 CelkovĂ˝ poèet absolventĂš: 438 CelkovĂ˝ poèet pøihlåšenĂ˝ch uchazeèÚ: 2781 - z toho na bakalåøskĂŠ programy: 2276 - z toho na magisterskĂŠ programy: 505 TermĂny Druh termĂnu Pro jakĂ˝ typ studia Datum PoznĂĄmka Den otevøenĂ˝ch dveøà BakalåøskĂŠ a nav. mgr. studium 18. 1., 26. 1. a 3. 2. 2011 TermĂn podĂĄnĂ pøihlåšky BakalåøskĂŠ studium 1. 11. 2010 – 28. 2. 2011 NavazujĂcĂ magisterskĂŠ studium 1. 3. 2011 - 15. 6. 2011 zahĂĄjenĂ studia – podzim 2011 NavazujĂcĂ magisterskĂŠ studium 1. 11. 2011 – 15. 1. 2012 zahĂĄjenĂ studia – jaro 2012 TermĂn pøijĂmacĂ zkoušky BakalåøskĂŠ studium 7. – 8. 5. 2011 TSP NavazujĂcĂ magisterskĂŠ studium bez pøijĂmacĂ zkoušky Poplatky Pro jakĂ˝ typ studia Výše poplatku PoznĂĄmka BakalåøskĂŠ studium 400 Kè e-pøihlåška NavazujĂcĂ magisterskĂŠ studium 400 Kè e-pøihlåška Ădaje o platbĂŹ najde uchazeè ve svĂŠ e-pøihlåšce po jejĂm ĂşplnĂŠm vyplnĂŹnĂ a podĂĄnĂ. Informace o pøijĂmacĂ zkoušce – bakalåøskĂŠ studium Uchazeèi absolvujĂ Test studijnĂch pøedpokladĂš na MU. Bližšà informace naleznete na http://www.muni.cz/study/admission/bachelor_test. NĂĄsledujĂcĂ ustanovenĂ neplatĂ pro uchazeèe, kteøà se hlĂĄsĂ ke studiu po pøedchozĂm neĂşspϚnĂŠm studiu na FI MU. Pro ostatnĂ uchazeèe staèà pro ĂşspϚnĂŠ absolvovĂĄnĂ pøijĂmacĂ zkoušky s plnĂ˝m poètem bodĂš splnĂŹnĂ alespoò jedno z nĂĄsledujĂcĂch kritĂŠriĂ: a) vĂ˝sledek celostĂĄtnĂ maturity vyššà úrovnĂŹ obtĂžnosti z matematiky mezi 30 % nejlepšĂch, b) vĂ˝sledek NĂĄrodnĂ srovnĂĄvacĂ zkoušky anebo jinĂŠ celostĂĄtnĂŹ organizovanĂŠ srovnĂĄvacĂ zkoušky z všeobecnĂ˝ch studijnĂch pøedpokladĂš konanĂŠ nejpozdĂŹji do termĂnu TSP vèetnĂŹ mezi 30 % nejlepšĂch, c) vĂ˝sledek NĂĄrodnĂ srovnĂĄvacĂ zkoušky konanĂŠ nejpozdĂŹji do termĂnu TSP vèetnĂŹ anebo jinĂŠ celostĂĄtnĂŹ organizovanĂŠ srovnĂĄvacĂ zkoušky z matematiky mezi 30 % nejlepšĂch, d) vĂ˝sledek zkoušky SAT I z matematiky alespoò 580 bodĂš, e) ĂşspϚnĂ˝ øešitel regionĂĄlnĂho kola støedoškolskĂŠ odbornĂŠ olympiĂĄdy v kategorii A nebo P f) umĂstĂŹnĂ alespoò v regionĂĄlnĂm kole støedoškolskĂŠ odbornĂŠ èinnosti na 1. až 3. mĂstĂŹ, g) ĂşspϚnĂ˝ øešitel korespondenènĂho seminåøe z informatiky organizovanĂŠho FI MU Uchazeèi splòujĂcĂ kterĂŠkoliv z uvedenĂ˝ch kritĂŠriĂ mohou bĂ˝t na zĂĄkladĂŹ vlastnĂ pĂsemnĂŠ žådosti, ve kterĂŠ doložà splnĂŹnĂ pøĂslušnĂŠho kritĂŠria, zproštĂŹni povinnosti konat pĂsemnou zkoušku a budou o tomto rozhodnutĂ pĂsemnĂŹ uvĂŹdomĂŹni. PøijĂmacĂ zkouška a kritĂŠria pro pøijetĂ bez pøijĂmacĂ zkoušky jsou shodnĂŠ pro všechny obory bakalåøskĂ˝ch programĂš. Pokud uchazeè bakalåøskĂŠho programu Informatika a druhĂ˝ obor splnĂ požadavky druhĂŠho oboru pro pøijetĂ ke studiu a z kapacitnĂch dĂšvodĂš nenĂ na pøĂslušnĂŠm oboru jeho pøijetĂ zamĂtnuto, je na zĂĄkladĂŹ tĂŹchto vĂ˝sledkĂš pøijat ke studiu dvouoborovĂŠ kombinace Informatika a druhĂ˝ obor na FI. ObdobnĂŹ je øešeno pøijetĂ posluchaèe, kterĂ˝ se ke studiu druhĂŠho oboru v kombinaci s informatikou pøihlĂĄsil na fakultĂŹ, kterĂĄ zajišuje druhĂ˝ obor. Informace o pøijĂmacĂ zkoušce – navazujĂcĂ magisterskĂŠ studium PodmĂnkou pro pøijetĂ do navazujĂcĂho magisterskĂŠho studia je ĂşspϚnĂŠ absolvovĂĄnĂ bakalåøskĂŠho studia a složenĂ stĂĄtnĂ zĂĄvĂŹreènĂŠ zkoušky doloženĂŠ ovÏøenou kopiĂ diplomu. OvÏøenou kopii je nutnĂŠ doložit nejpozdĂŹji u zĂĄpisu do studia. Uchazeèi, kteøà neabsolvovali studium na vysokĂŠ škole v ĂR, doložà k žådosti Dodatek k diplomu nebo jemu na roveò postavenĂ˝ dokument. InformaènĂ materiĂĄly o pøijĂmacĂm øĂzenĂ lze zĂskat na studijnĂm oddĂŹlenĂ FI nebo na strĂĄnkĂĄch FI http://www.fi.muni.cz. UplatnĂŹnĂ absolventĂš Absolventi studijnĂch programĂš FI MU se uplatnĂ pøi vĂ˝zkumu, vĂ˝voji a zavĂĄdĂŹnĂ informaènĂch technologiĂ ve všech oblastech lidskĂŠ èinnosti. DĂky hlubokĂŠmu teoretickĂŠmu vzdĂŹlĂĄnĂ kombinovanĂŠmu s øešenĂm prakticky orientovanĂ˝ch ĂşkolĂš jsou schopni reagovat pružnĂŹ na nejnovĂŹjšà poznatky v informatice a novĂ˝ch interdisciplinĂĄrnĂch oborech. B1801 Informatika Program je urèen pro studenty, kteøà chtĂŹjĂ zĂskat hlubšà teoretickĂŠ znalosti v informatice. Tyto znalosti jim umožnĂ pokraèovat v nĂĄvaznĂ˝ch dvouletĂ˝ch magisterskĂ˝ch studijnĂch programech s informatickĂ˝m zamÏøenĂm. Absolvent souèasnĂŹ zĂskĂĄ dostateènĂŠ zĂĄkladnĂ znalosti pro pøĂpadnĂŠ okamžitĂŠ uplatnĂŹnĂ v praxi, pokud se rozhodne nepokraèovat v magisterskĂŠm studiu. MatematickĂĄ informatika Studenti mohou po ukonèenĂ studia nastoupit do praxe jako absolventi bakalåøskĂŠho programu s možnostĂ zvyšovĂĄnĂ kvalifikace a prohloubenĂ konkrĂŠtnĂch profesnĂch znalostĂ realizovanĂ˝ch podle potøeb zamĂŹstnavatele, nebo pokraèovat ve studiu magisterskĂ˝ch programĂš jinĂŠho zamÏøenĂ a zĂskat perspektivnĂ interdisciplinĂĄrnĂ znalosti, nebo pokraèovat ve studiu magisterskĂ˝ch programĂš zamÏøenĂ˝ch na informatiku vèetnĂŹ studia teoretickĂŠ informatiky. ParalelnĂ a distribuovanĂŠ systĂŠmy Studenti mohou po ukonèenĂ studia nastoupit do praxe jako absolventi bakalåøskĂŠho programu s možnostĂ zvyšovĂĄnĂ kvalifikace a prohloubenĂ konkrĂŠtnĂch profesnĂch znalostĂ realizovanĂ˝ch podle potøeb zamĂŹstnavatele, pokraèovat ve studiu magisterskĂ˝ch programĂš jinĂŠho zamÏøenĂ a zĂskat perspektivnĂ interdisciplinĂĄrnĂ znalosti, nebo pokraèovat ve studiu magisterskĂ˝ch programĂš zamÏøenĂ˝ch na informatiku vèetnĂŹ studia teoretickĂŠ informatiky. PoèĂtaèovĂĄ grafika a zpracovĂĄnĂ obrazu Studenti mohou po ukonèenĂ studia nastoupit do praxe jako absolventi bakalåøskĂŠho programu s možnostĂ zvyšovĂĄnĂ kvalifikace a prohloubenĂ konkrĂŠtnĂch profesnĂch znalostĂ realizovanĂ˝ch podle potøeb zamĂŹstnavatele, nebo pokraèovat ve studiu magisterskĂ˝ch programĂš jinĂŠho zamÏøenĂ a zĂskat perspektivnĂ interdisciplinĂĄrnĂ znalosti, nebo pokraèovat ve studiu magisterskĂ˝ch programĂš zamÏøenĂ˝ch na informatiku, vèetnĂŹ studia teoretickĂŠ informatiky. PoèĂtaèovĂŠ sĂtĂŹ a komunikace Absolventi obou zamÏøenĂ budou moci po zĂskĂĄnĂ bakalåøskĂŠho titulu zaèĂt pracovat na pozicĂch sprĂĄvce poèĂtaèovĂ˝ch sĂtĂ, projektanta sĂtĂ menšĂho rozsahu, pøĂpadnĂŹ jako sprĂĄvce sĂtĂ se zamÏøenĂm na bezpeènost. Absolventi budou rovnϞ moci bezprostøednĂŹ pokraèovat v navazujĂcĂm magisterskĂŠm studiu. U absolventĂš teoretickĂŠho prĂšchodu oborem se pøedpoklĂĄdĂĄ pøedevšĂm pokraèovĂĄnĂ v navazujĂcĂm magisterskĂŠm studiu, a to jak oboru poèĂtaèovĂ˝ch sĂtĂ a komunikacĂ, tak i oborĂš souvisejĂcĂch s poèĂtaèovĂ˝mi èi informaènĂmi systĂŠmy nebo se zamÏøenĂm na bezpeènost poèĂtaèovĂ˝ch systĂŠmĂš a sĂtĂ. PoèĂtaèovĂŠ systĂŠmy a zpracovĂĄnĂ dat Studenti mohou po ukonèenĂ studia nastoupit do praxe jako absolventi bakalåøskĂŠho programu s možnostĂ zvyšovĂĄnĂ svĂŠ kvalifikace a prohloubenĂ konkrĂŠtnĂch profesnĂch znalostĂ provĂĄdĂŹnĂ˝ch na zĂĄkladĂŹ potøeb zamĂŹstnavatele, nebo pokraèovat ve studiu magisterskĂ˝ch programĂš jinĂŠho zamÏøenĂ a zĂskat perspektivnĂ interdisciplinĂĄrnĂ znalosti, nebo pokraèovat ve studiu magisterskĂ˝ch programĂš zamÏøenĂ˝ch na aplikovanou nebo teoretickou informatiku. ProgramovatelnĂŠ technickĂŠ struktury Studenti mohou po ukonèenĂ studia nastoupit do praxe jako absolventi bakalåøskĂŠho programu s možnostĂ zvyšovĂĄnĂ svĂŠ kvalifikace a prohloubenĂ konkrĂŠtnĂch profesnĂch znalostĂ provĂĄdĂŹnĂ˝ch na zĂĄkladĂŹ potøeb zamĂŹstnavatele, nebo pokraèovat ve studiu magisterskĂ˝ch programĂš jinĂŠho zamÏøenĂ a zĂskat perspektivnĂ interdisciplinĂĄrnĂ znalosti, nebo pokraèovat ve studiu magisterskĂ˝ch programĂš zamÏøenĂ˝ch na aplikovanou nebo teoretickou informatiku. UmĂŹlĂĄ inteligence a zpracovĂĄnĂ pøirozenĂŠho jazyka Studenti mohou po ukonèenĂ studia nastoupit do praxe jako absolventi bakalåøskĂŠho programu s možnostĂ zvyšovĂĄnĂ svĂŠ kvalifikace a~prohloubenĂ konkrĂŠtnĂch profesnĂch znalostĂ provĂĄdĂŹnĂ˝ch na zĂĄkladĂŹ potøeb zamĂŹstnavatele, nebo pokraèovat ve studiu magisterskĂ˝ch programĂš jinĂŠho zamÏøenĂ a zĂskat perspektivnĂ interdisciplinĂĄrnĂ znalosti, nebo pokraèovat ve studiu magisterskĂ˝ch programĂš zamÏøenĂ˝ch na aplikovanou nebo teoretickou informatiku. B1802 AplikovanĂĄ informatika Program je urèen pro studenty, kteøà chtĂŹjĂ zĂskat zĂĄkladnĂ znalosti v informatice a seznĂĄmit se s principy tvorby a použĂvĂĄnĂ informaènĂch technologiĂ. Posluchaèi zĂskajĂ znalosti a praktickĂŠ dovednosti, kterĂŠ mohou použĂt bezprostøednĂŹ po nĂĄstupu do praxe. Program je vĂce orientovĂĄn na vĂ˝voj SW a aplikace informatiky. Absolventi mohou po ukonèenĂ studijnĂho programu nastoupit do praxe jako absolventi bakalåøskĂŠho programu s možnostĂ zvyšovĂĄnĂ kvalifikace a prohloubenĂ konkrĂŠtnĂch profesnĂch znalostĂ realizovanĂ˝ch podle potøeb zamĂŹstnavatele, nebo pokraèovat ve studiu magisterskĂ˝ch programĂš jinĂŠho zamÏøenĂ a zĂskat perspektivnĂ interdisciplinĂĄrnĂ znalosti, pøĂpadnĂŹ pokraèovat ve studiu magisterskĂ˝ch programĂš zamÏøenĂ˝ch na informatiku vèetnĂŹ studia teoretickĂŠ informatiky. AplikovanĂĄ informatika Absolventi mohou po ukonèenĂ studijnĂho programu nastoupit do praxe jako absolventi bakalåøskĂŠho programu s možnostĂ zvyšovĂĄnĂ kvalifikace a prohloubenĂ konkrĂŠtnĂch profesnĂch znalostĂ realizovanĂ˝ch podle potøeb zamĂŹstnavatele, nebo pokraèovat ve studiu magisterskĂ˝ch programĂš jinĂŠho zamÏøenĂ a zĂskat perspektivnĂ interdisciplinĂĄrnĂ znalosti, pøĂpadnĂŹ pokraèovat ve studiu magisterskĂ˝ch programĂš zamÏøenĂ˝ch na informatiku, vèetnĂŹ studia teoretickĂŠ informatiky. Bioinformatika Absolvent studia bude schopnĂ˝ navrhovat vhodnĂŠ analĂ˝zy bioinformatickĂ˝ch dat, bude znĂĄt vĂ˝poèetnĂ nĂĄstroje, kterĂŠ mu umožnĂ manipulaci a prezentaci takovĂ˝ch dat, dokåže spravovat poèĂtaèovĂ˝ systĂŠm, instalovat na nĂŹm potøebnĂŠ programovĂŠ prostøedky a tyto vhodnĂ˝m zpĂšsobem modifikovat a navzĂĄjem propojovat k dosaženĂ vĂ˝sledkĂš interpretovatelnĂ˝ch biologem, popøĂpadĂŹ chemikem, lĂŠkaøem apod. K oblastem, kterĂŠ v souèasnosti využĂvajĂ metody bioinformatiky, patøà zejmĂŠna biologie, modernĂ biotechnologie, zdravotnictvĂ a kriminalistika. Existuje takĂŠ celĂĄ øada firem, zejmĂŠna v zahranièĂ, kterĂŠ se zabĂ˝vajĂ vĂ˝robou zaøĂzenĂ a programovĂŠho vybavenĂ pro vĂŹdeckĂŠ i komerènĂ aplikace bioinformatiky. Informatika ve veøejnĂŠ sprĂĄvĂŹ Absolvent ovlĂĄdĂĄ zĂĄklady informaènĂch disciplĂn a zĂĄklady oboru VeøejnĂĄ sprĂĄva a zĂskĂĄvĂĄ tak interdisciplinĂĄrnĂ znalosti. Studenti se seznĂĄmĂ s principy tvorby a použĂvĂĄnĂ informaènĂch technologiĂ a uplatnĂŹnĂ informatiky v jinĂ˝ch disciplĂnĂĄch. Absolventi majĂ pøehled o èeskĂŠ prĂĄvnĂ ĂşpravĂŹ a znalosti z oborĂš pøĂmo souvisejĂcĂch s oblastĂ veøejnĂŠ sprĂĄvy. V pøĂpadĂŹ, že po absolvovĂĄnĂ bakalåøskĂŠho studia odejde student do praxe, mڞe najĂt uplatnĂŹnĂ pøi nĂĄvrhu, realizaci a sprĂĄvĂŹ informaènĂch a databĂĄzovĂ˝ch systĂŠmĂš, poèĂtaèovĂ˝ch sĂtĂ, pøi vĂ˝voji a ĂşdržbĂŹ webovĂ˝ch aplikacĂ apod. Absolventi se rovnϞ uplatnĂ v oblasti využitĂ ICT ve všech oblastech mĂstnĂ a stĂĄtnĂ sprĂĄvy, rĂšznĂ˝ch vzdĂŹlĂĄvacĂch organizacĂch a vĂ˝zkumnĂ˝ch vĂŹdeckĂ˝ch Ăşstavech – všude tam, kde mohou zhodnotit svĂŠ schopnosti analyzovat možnosti ICT pro podporu sprĂĄvnĂch procesĂš. Pokud se absolvent rozhodne pokraèovat v navazujĂcĂm magisterskĂŠm studiu, a v rĂĄmci bakalåøskĂŠho studia se takto profiluje, mڞe uvažovat zejmĂŠna o navazujĂcĂm magisterskĂŠm studiu v oblasti informatiky. SociĂĄlnĂ informatika Absolvent ovlĂĄdĂĄ zĂĄklady informaènĂch disciplĂn i zĂĄklady sociĂĄlnĂch vĂŹd a zĂskĂĄvĂĄ tak interdisciplinĂĄrnĂ znalosti. Studenti se seznĂĄmĂ s principy tvorby a použĂvĂĄnĂ informaènĂch technologiĂ v souvislosti s jejich sociĂĄlnĂm dopadem a s uplatnĂŹnĂm informatiky v jinĂ˝ch oblastech a disciplĂnĂĄch. Absolventi majĂ pøehled o nejnovĂŹjšĂch trendech ve vĂ˝voji a aplikaci informatiky jak ve stĂĄtnĂ sprĂĄvĂŹ, tak i ve firmĂĄch zabĂ˝vajĂcĂch se vĂ˝vojem a aplikacemi informaènĂch technologiĂ. B1803 Informatika a druhĂ˝ obor DvouoborovĂŠ studium je urèeno pro studenty, kteøà chtĂŹjĂ zĂskat zĂĄkladnĂ teoretickĂŠ znalosti souèasnĂŹ v informatice a ve druhĂŠm oboru. Tyto znalosti jim umožnĂ pokraèovat v navazujĂcĂch dvouletĂ˝ch magisterskĂ˝ch studijnĂch programech podle zvolenĂŠho profesnĂho zamÏøenĂ. V navazujĂcĂm studiu mڞe absolvent zvolit jednooborovou orientaci s hlubšĂm teoretickĂ˝m zamÏøenĂm a dosĂĄhnout vzdĂŹlĂĄnĂ ekvivalentnĂ tradiènĂmu pĂŹtiletĂŠmu magisterskĂŠmu studiu. Studium je ale primĂĄrnĂŹ urèeno pro studenty, kteøà se pøipravujĂ na uèitelskĂŠ povolĂĄnĂ a chtĂŹjĂ zĂskat v navazujĂcĂm studiu aprobaci v obou zvolenĂ˝ch oborech. Kombinace "Informatika a druhĂ˝ obor" jsou vytvåøeny pøedevšĂm s tĂŹmi obory, kterĂŠ stavĂŹjĂ na matematickĂ˝ch zĂĄkladech (matematika, fyzika, chemie). Vzhledem k rostoucĂmu zĂĄjmu ze strany studentĂš a spoleènosti pøedpoklĂĄdĂĄme i vytvåøenĂ netradiènĂch kombinacĂ. Obor je sestaven tak, aby absolventi mohli nalĂŠzt uplatnĂŹnĂ v praxi, pokud se rozhodnou nepokraèovat v magisterskĂŠm studiu, toto kritĂŠrium však nenĂ pøi sestavovĂĄnĂ studijnĂho oboru prioritnĂ. Fyzika se zamÏøenĂm na vzdĂŹlĂĄvĂĄnĂ KromĂŹ pøipravenosti pokraèovat v magisterskĂŠm studiu, k nĂž je smĂŹrovĂĄn primĂĄrnĂŹ, se dobøe uplatnĂ v zĂĄkladnĂm i aplikovanĂŠm vĂ˝zkumu celostĂĄtnĂho i resortnĂho charakteru, v institucĂch využĂvajĂcĂch informatiku, po krĂĄtkĂŠ praxi i v laboratornĂch a mÏøicĂch provozech. Pøestože nenĂ plnĂŹ kvalifikovĂĄn jako uèitel, je jeho vzdĂŹlĂĄnĂ dobøe využitelnĂŠ pøi popularizaènà èinnosti, mڞe se uplatnit na støednĂch i zĂĄkladnĂch školĂĄch pøi vedenĂ speciĂĄlnĂch seminåøÚ pro nadanĂŠ studenty, pøĂpravĂŹ tĂŹchto studentĂš na olympiĂĄdy, soutϞe a pøijĂmacĂ zkoušky na vysokou školu. Obor je sestaven tak, aby absolventi mohli nalĂŠzt uplatnĂŹnĂ v praxi, pokud se rozhodnou nepokraèovat v magisterskĂŠm studiu. Matematika se zamÏøenĂm na vzdĂŹlĂĄvĂĄnĂ Absolvent oboru mĂĄ všeobecnĂŠ zĂĄkladnĂ znalosti z pøedmĂŹtu matematika, kterĂŠ mu poskytujĂ solidnĂ zĂĄklad pro navazujĂcĂ magisterskĂŠ studium. Tento obor neposkytuje ucelenĂŠ znalosti pro pøĂmĂŠ uplatnĂŹnĂ v uèitelskĂŠm povolĂĄnĂ. ZĂskanĂŠ znalosti a dovednosti budou zĂĄrukou, že po ukonèenĂ magisterskĂŠho studia budou absolventi moci kvalifikovanĂŹ a s dostateènĂ˝m nadhledem vyuèovat matematiku na støednà škole. Absolventi oboru mohou tyto znalosti a dovednosti uplatnit pøĂmo v praxi vzhledem k jejich profesnĂm znalostem, Ăşrovni adaptability, poèĂtaèovĂŠ gramotnosti i kreativnĂmu pøĂstupu k prĂĄci. N1801 Informatika MagisterskĂ˝ studijnĂ program je urèen pro posluchaèe, kteøà se chtĂŹjĂ vĂŹnovat hlubšĂmu studiu informatiky, s pøĂpadnou možnostĂ pokraèovat v doktorskĂŠm studiu pøedevšĂm teoretickĂ˝ch zĂĄkladĂš oboru. Absolventi zĂskajĂ hlubokĂŠ znalosti z teoretickĂŠ informatiky a souvisejĂcĂch matematickĂ˝ch oborĂš a rovnϞ nejnovĂŹjšà poznatky ve zvolenĂŠ specializaci. Po absolutoriu budou schopni aplikovat zĂskanĂŠ znalosti tvĂšrèĂm zpĂšsobem a reagovat na novĂ˝ teoretickĂ˝ i technologickĂ˝ vĂ˝voj. LibovolnĂĄ specializace poskytne vzdĂŹlĂĄnĂ pokrĂ˝vajĂcĂ odbornou èåst uèitelskĂŠ aprobace pro vĂ˝uku informatiky na støednĂch školĂĄch. Bezpeènost informaènĂch technologiĂ Absolventi budou schopni pracovat v rĂšznĂ˝ch rolĂch kritickĂ˝ch pro zajištĂŹnĂ bezpeènosti IT - konkrĂŠtnĂ vyprofilovĂĄnĂ, napø. smĂŹrem ke kryptografii, technologickĂ˝m aspektĂšm èi øĂzenĂ bezpeènosti, je ovšem ponechĂĄno na volbĂŹ studenta. InformaènĂ systĂŠmy Absolvent bude schopen zastĂĄvat rĂšznĂŠ role v IT oddĂŹlenĂch podĂlejĂcĂch se na vĂ˝voji a provozu informaènĂch systĂŠmĂš a pøi využĂvĂĄnĂ IT pro èinnost organizacĂ. ParalelnĂ a distribuovanĂŠ systĂŠmy Absolventi oboru jsou pøipraveni pro dalšà studium a vĂŹdeckou prĂĄci v informatickĂ˝ch disciplĂnĂĄch. ZĂskanĂŠ teoretickĂŠ znalosti a programĂĄtorskĂŠ dovednosti zĂĄroveò umožòujĂ jejich uplatnĂŹnĂ pøi øešenĂ nĂĄroènĂ˝ch praktickĂ˝ch Ăşloh zejmĂŠna v oblasti distribuovanĂ˝ch a paralelnĂch systĂŠmĂš. PoèĂtaèovĂĄ grafika Absolvent je schopen pĂšsobit jako analytik a aplikaènĂ programĂĄtor v oblastech, kterĂŠ využĂvajĂ poèĂtaèovou grafiku pro modelovĂĄnĂ, vizualizaci a øešenĂ Ăşloh komunikace èlovĂŹka s poèĂtaèem. PoèĂtaèovĂŠ sĂtĂŹ a komunikace Absolvent bude schopen pĂšsobit jako projektant rozsĂĄhlĂ˝ch sĂtĂ, vedoucĂ oddĂŹlenĂ poèĂtaèovĂ˝ch sĂtĂ nebo vedoucĂ projektĂš, pøĂpadnĂŹ jako samostatnĂ˝ odbornĂk na aplikace poèĂtaèovĂ˝ch sĂtĂ nebo jejich bezpeènost. Absolvent bude rovnϞ moci pokraèovat v doktorskĂŠm studiu se zamÏøenĂm na poèĂtaèovĂŠ sĂtĂŹ, pøĂpadnĂŹ obecnĂŹji na oblast poèĂtaèovĂ˝ch systĂŠmĂš, bezpeènost nebo v oblasti paralelnĂch a distribuovanĂ˝ch systĂŠmĂš. PoèĂtaèovĂŠ systĂŠmy Absolvent je schopen pĂšsobit pøedevšĂm jako nĂĄvrhåø a integrĂĄtor poèĂtaèovĂ˝ch a softwarovĂ˝ch systĂŠmĂš, systĂŠmovĂ˝ programĂĄtor a/nebo manažer odpovĂŹdnĂ˝ za informaènĂ technologie. ProgramovatelnĂŠ technickĂŠ struktury Absolventi zĂskajĂ teoretickĂŠ znalosti a praktickĂŠ dovednosti, kterĂŠ uplatnĂ pøi nĂĄvrhu, implementaci, analĂ˝ze, testovĂĄnĂ a provozu zapouzdøenĂ˝ch systĂŠmĂš. TeoretickĂĄ informatika Absolventi oboru jsou pøipraveni pro dalšà studium a vĂŹdeckou prĂĄci v informatickĂ˝ch disciplĂnĂĄch. ZĂskanĂŠ teoretickĂŠ znalosti a programĂĄtorskĂŠ dovednosti zĂĄroveò umožòujĂ jejich uplatnĂŹnĂ pøi øešenĂ nĂĄroènĂ˝ch praktickĂ˝ch Ăşloh. UmĂŹlĂĄ inteligence a zpracovĂĄnĂ pøirozenĂŠho jazyka Absolventi oboru se mohou uplatnit v prĂšmyslovĂŠ praxi i v aplikovanĂŠm vĂ˝zkumu, napø. v pozicĂch vyžadujĂcĂch nĂĄvrh inteligentnĂch systĂŠmĂš, øĂzenĂ a optimalizaci vĂ˝robnĂch procesĂš nebo pokroèilou analĂ˝zu dat. N1802 AplikovanĂĄ informatika Posluchaèi tohoto programu studujĂ pøedmĂŹty, ve kterĂ˝ch zĂskajĂ všeobecnĂŠ znalosti z informatiky a nejnovĂŹjšà poznatky použitelnĂŠ všeobecnĂŹ nebo ve zvolenĂŠ aplikaènĂ oblasti. NĂĄplò studia je tvoøena kombinacĂ vybranĂ˝ch a pro tento program specifickĂ˝ch magisterskĂ˝ch pøedmĂŹtĂš a doplnĂŹna vhodnĂ˝mi bakalåøskĂ˝mi pøedmĂŹty. Studium nevyžaduje a nerealizuje nĂĄroènĂŹjšà matematickĂŠ zĂĄklady, poskytne však dostateènĂŠ zĂĄklady pro dalšà studium i v tĂŠto oblasti. Absolventi naleznou uplatnĂŹnĂ zejmĂŠna pøi vĂ˝voji a nasazenĂ informaènĂch technologiĂ v praxi. AplikovanĂĄ informatika Posluchaèi tohoto oboru studujĂ pøedmĂŹty, ve kterĂ˝ch zĂskajĂ všeobecnĂŠ znalosti z informatiky a nejnovĂŹjšà poznatky použitelnĂŠ všeobecnĂŹ nebo ve zvolenĂŠ aplikaènĂ oblasti. NĂĄplò studia je tvoøena kombinacĂ vybranĂ˝ch a pro tento program specifickĂ˝ch magisterskĂ˝ch pøedmĂŹtĂš a doplnĂŹna vhodnĂ˝mi bakalåøskĂ˝mi pøedmĂŹty. Studium nevyžaduje a nerealizuje nĂĄroènĂŹjšà matematickĂŠ zĂĄklady, poskytne však dostateènĂŠ zĂĄklady pro dalšà studium i v tĂŠto oblasti. Absolventi naleznou uplatnĂŹnĂ zejmĂŠna pøi vĂ˝voji a nasazenĂ informaènĂch technologiĂ v praxi. Bioinformatika Absolvent studia bude schopnĂ˝ vykonĂĄvat vhodnĂŠ analĂ˝zy bioinformatickĂ˝ch dat, bude nejen znĂĄt vĂ˝poèetnĂ nĂĄstroje, kterĂŠ mu umožnĂ manipulaci a prezentaci takovĂ˝ch dat, ale dokåže si chybĂŹjĂcĂ prostøedky i sĂĄm vytvoøit. Dokåže vytvoøit aplikace, kterĂŠ s bioinformatickĂ˝mi daty pracujĂ s co nejvyššà efektivitou (rychlost zpracovĂĄnĂ dat, citlivost). Dokåže navrhovat a spravovat poèĂtaèovĂ˝ systĂŠm pro použitĂ v bioinformatice, instalovat na nĂŹm potøebnĂŠ programovĂŠ prostøedky a tyto vhodnĂ˝m zpĂšsobem doplòovat a navzĂĄjem propojovat k dosaženĂ vĂ˝sledkĂš interpretovatelnĂ˝ch biologem, popøĂpadĂŹ chemikem, lĂŠkaøem apod. Bude schopen bioinformatickĂŠho myšlenĂ, kterĂŠ mu umožnĂ lĂŠpe komunikovat s kolegy nebo podøĂzenĂ˝mi v multidisiplinĂĄrnĂm prostøedĂ. K oblastem, kde se v souèasnosti využĂvajĂ metody bioinformatiky, patøà zejmĂŠna klasickĂŠ i modernĂ biotechnologie, zdravotnictvĂ, kriminalistika, zemĂŹdĂŹlstvĂ. Existuje takĂŠ celĂĄ øada firem, zejmĂŠna v zahranièĂ, kterĂŠ se zabĂ˝vajĂ vĂ˝robou zaøĂzenĂ a programovĂŠho vybavenĂ pro vĂŹdeckĂŠ i komerènĂ aplikace genomiky a proteomiky. Služby - vĂ˝zkum, øĂzenĂ a inovace Absolventi mohou zpravidla zĂskat juniorskĂŠ manažerskĂŠ pozice, uplatnit se ve vytvåøenĂ a vĂ˝voji systĂŠmĂš pro služby, nebo se uplatnit v pozicĂch, kterĂŠ vyžadujĂ rychlou orientaci v problĂŠmu souvisejĂcĂ s pøehledem o informaènĂch a komunikaènĂch technologiĂch i mimo nĂŹ. ZpracovĂĄnĂ obrazu Absolventi naleznou uplatnĂŹnĂ zejmĂŠna pøi vĂ˝voji a nasazenĂ systĂŠmĂš pro zpracovĂĄnĂ obrazu v nejrĂšznĂŹjšĂch oblastech, napø. pro použitĂ v lĂŠkaøstvĂ, biologii, pøi zpracovĂĄnĂ meteorologickĂ˝ch a geografickĂ˝ch dat, pro biometrickĂŠ aplikace apod. N7504 UèitelstvĂ pro støednà školy MagisterskĂ˝ studijnĂ program poskytuje druhĂ˝ stupeò vysokoškolskĂŠho vzdĂŹlĂĄnĂ v informatice v kombinaci s jinĂ˝m oborem. Je urèen pro posluchaèe, kteøà majĂ dobrĂŠ vĂ˝chozĂ pøedpoklady a chtĂŹjĂ se vĂŹnovat vĂ˝uce informatiky a vĂ˝poèetnĂ techniky na støednĂch školĂĄch. StudijnĂ obor UèitelstvĂ vĂ˝poèetnĂ techniky pro støednà školy je kombinovĂĄn s druhĂ˝m aprobaènĂm oborem (UèitelstvĂ matematiky pro støednà školy, UèitelstvĂ fyziky pro støednà školy aj.) z nabĂdky ostatnĂch fakult Masarykovy univerzity. Posluchaèi zĂskajĂ potøebnĂŠ pedagogickĂŠ vzdĂŹlĂĄnĂ (spoleènĂ˝ zĂĄklad uèitelstvĂ pro SŠ), prohloubĂ si teoretickĂŠ znalosti ve vybranĂ˝ch oblastech a zĂskajĂ všeobecnĂ˝ pøehled o souèasnĂ˝ch poznatcĂch a vĂ˝vojovĂ˝ch trendech obou oborĂš. Studium je urèeno k zĂskĂĄnĂ uèitelskĂŠ aprobace ve dvou aprobaènĂch pøedmĂŹtech. DoporuèenĂĄ literatura k pøijĂmacĂm zkouškĂĄm B1801 Informatika B1802 AplikovanĂĄ informatika B1803 Informatika a druhĂ˝ obor S vĂ˝jimkou seznĂĄmenĂ se se staršĂmi variantami TSP nenĂ doporuèena žådnĂĄ speciĂĄlnĂ pøĂpravnĂĄ literatura. Varianty TSP z pøedchozĂho pøijĂmacĂho øĂzenĂ najdete na adrese http://www.muni.cz/study/admission/tsp.