Fakulta sociĂĄlnĂch studiĂ Joštova 10, Brno, 60200 Tel.: 549491998, 549491905, fax: 549491920 E-mail: prijim@fss.muni.cz, WWW StrĂĄnka: http://www.muni.cz/fss/, http://www.fss.muni.cz ObecnĂŠ informace o fakultĂŹ Fakulta sociĂĄlnĂch studiĂ (FSS) je mladou, avšak dynamicky se rozvĂjejĂcĂ fakultou Masarykovy univerzity (MU). OficiĂĄlnĂŹ vznikla 1. ledna 1998, ale vĂŹtšina studijnĂch programĂš, kterĂŠ nabĂzĂ, mĂĄ dĂky svĂŠ pøedchĂĄzejĂcĂ existenci v rĂĄmci FilozofickĂŠ fakulty MU dlouhodobou tradici. JednotlivĂŠ katedry FSS patøà jak svou vĂŹdeckou produkcĂ, tak ĂşrovnĂ svĂ˝ch absolventĂš k pøednĂm èeskĂ˝m akademickĂ˝m pracovištĂm. FSS poskytuje vzdĂŹlĂĄnĂ univerzitnĂho typu, kterĂŠ nabĂzĂ ve tøech typech studijnĂch programĂš: v bakalåøskĂ˝ch, v magisterskĂ˝ch navazujĂcĂch a v doktorskĂ˝ch. ObecnĂŠ informace o pøijĂmacĂm øĂzenĂ BakalåøskĂŠ studium PodmĂnkou pro pøijetĂ do bakalåøskĂŠho studia je absolvovĂĄnĂ støednà školy s maturitou a ĂşspϚnĂŠ vykonĂĄnĂ testĂš zamÏøenĂ˝ch na obecnĂŠ studijnĂ pøedpoklady a zĂĄklady spoleèenskĂ˝ch vĂŹd v rĂĄmci NĂĄrodnĂch srovnĂĄvacĂch zkoušek poøådanĂ˝ch spoleènostĂ Scio. Fakulta upozoròuje, že dĂšležitĂ˝m pøedpokladem pro zvlĂĄdnutĂ studia je schopnost studovat z odbornĂ˝ch anglickĂ˝ch textĂš. Ke studiu se uchazeè pøihlašuje elektronickou pøihlåškou na adrese http://is.muni.cz/prihlaska/, a to v obdobĂ od 1. listopadu 2010 do 28. Ăşnora 2011. AdministrativnĂ poplatek za podĂĄnĂ pøihlåšky èinĂ 290,- Kè. IndividuĂĄlnĂ bankovnĂ spojenĂ najdete v pøihlåšce. AdministrativnĂ poplatek musĂ bĂ˝t zaplacen nejpozdĂŹji 28. Ăşnora 2011. OvÏøenou kopii maturitnĂho vysvĂŹdèenĂ pøinesou pøijatĂ uchazeèi k zĂĄpisu ke studiu. Uchazeèi o kombinovanĂŠ studium oboru sociĂĄlnĂ politika a sociĂĄlnĂ prĂĄce majĂ možnost zĂskat bonifikaci za dosavadnĂ praxi v oboru. Bonifikaci lze udĂŹlit na zĂĄkladĂŹ potvrzenĂ o tom, ve kterĂŠ organizaci se praxe uskuteènila, jakou èinnost uchazeè vykonĂĄval, po jak dlouhou dobu a zda tyto èinnosti vykonĂĄval v rĂĄmci školnĂch povinnostĂ, v zamĂŹstnĂĄnĂ nebo dobrovolnĂŹ ve svĂŠm volnĂŠm èase. Tyto Ăşdaje musĂ bĂ˝t úøednĂŹ potvrzeny razĂtkem pøĂslušnĂŠ organizace a podpisem jejĂho statutĂĄrnĂho zĂĄstupce. Za praxi se pøitom považuje pouze dobrovolnĂĄ (tj. provĂĄdĂŹnĂĄ ve volnĂŠm èase nebo v zamĂŹstnĂĄnĂ, ne však v rĂĄmci studijnĂch povinnostĂ) a soustavnĂĄ (pravidelnĂĄ a dlouhodobĂĄ, ne pøĂležitostnĂĄ) èinnost, kterĂĄ je vĂŹdomĂŹ vykonĂĄvĂĄna s cĂlem podporovat lidi pøi zvlĂĄdĂĄnĂ obtĂžnĂ˝ch životnĂch situacĂ. RozhodnutĂ o tom, zda bude bonifikace za praxi pøiznĂĄna, je plnĂŹ v pravomoci pøijĂmacĂ komise. Bonifikace je pøidĂŹlovĂĄna prostøednictvĂm bonifikaènĂho koeficientu 1,05, jĂmž se danĂ˝m uchazeèÚm vynĂĄsobĂ jejich bodovĂ˝ zisk ze zkoušek (tj. souèet pøepoètenĂ˝ch percentilĂš z obou testĂš). PotvrzenĂ je nutno zaslat na studijnĂ oddĂŹlenĂ fakulty do 28. Ăşnora 2011. NavazujĂcĂ magisterskĂŠ studium PodmĂnkou pro pøijetĂ do navazujĂcĂho magisterskĂŠho studia je bakalåøskĂ˝ (magisterskĂ˝, inženĂ˝rskĂ˝) diplom a ĂşspϚnĂŠ vykonĂĄnĂ pøijĂmacĂ zkoušky. Ke studiu se uchazeè pøihlašuje elektronickou pøihlåškou na adrese: http://is.muni.cz/prihlaska/, a to v obdobĂ od 1. Ăşnora do 30. dubna 2011 pro studium zahajovanĂŠ od podzimu 2011 a od 1. zåøà do 30. listopadu 2011 pro studium zahajovanĂŠ od jara 2012. AdministrativnĂ poplatek za podĂĄnĂ pøihlåšky èinĂ 290,- Kè. IndividuĂĄlnĂ bankovnĂ spojenĂ najdete v pøihlåšce. AdministrativnĂ poplatek musĂ bĂ˝t zaplacen nejpozdĂŹji poslednĂ den pro podĂĄnĂ pøihlåšky. OvÏøenou kopii bakalåøskĂŠho (magisterskĂŠho) diplomu pøinesou pøijatĂ uchazeèi k zĂĄpisu ke studiu. Informace o studijnĂch programech a oborech KĂłd programu NĂĄzev programu/oboru Typ programu Titul Forma DĂŠlka Vyuè.jazyk OPP B6107 HumanitnĂ studia BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 50 AnglickĂ˝ jazyk a literatura + SociĂĄlnĂ antropologie BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština AnglickĂ˝ jazyk a literatura + GenderovĂĄ studia BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština AnglickĂ˝ jazyk a literatura + Politologie BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština AnglickĂ˝ jazyk a literatura + BezpeènostnĂ a strategickĂĄ studia BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština AnglickĂ˝ jazyk a literatura + MezinĂĄrodnĂ vztahy BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština AnglickĂ˝ jazyk a literatura + EvropskĂĄ studia BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština BezpeènostnĂ a strategickĂĄ studia + AnglickĂ˝ jazyk a literatura BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština BezpeènostnĂ a strategickĂĄ studia + NĂŹmeckĂ˝ jazyk a literatura BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština ĂeskĂ˝ jazyk a literatura + MediĂĄlnĂ studia a žurnalistika BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština DĂŹjiny umĂŹnĂ + Sociologie BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština EnvironmentĂĄlnĂ studia + SdruženĂĄ umĂŹnovĂŹdnĂĄ studia BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština EnvironmentĂĄlnĂ studia + Filozofie BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština EnvironmentĂĄlnĂ studia + Religionistika BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština EnvironmentĂĄlnĂ studia + Estetika BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština Estetika + EnvironmentĂĄlnĂ studia BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština EvropskĂĄ studia + AnglickĂ˝ jazyk a literatura BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština Filozofie + Politologie BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština Filozofie + Sociologie BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština Filozofie + MediĂĄlnĂ studia a žurnalistika BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština Filozofie + EnvironmentĂĄlnĂ studia BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština Filozofie + GenderovĂĄ studia BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština FrancouzskĂ˝ jazyk a literatura + MediĂĄlnĂ studia a žurnalistika BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština GenderovĂĄ studia + Filozofie BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština GenderovĂĄ studia + Pedagogika BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština GenderovĂĄ studia + AnglickĂ˝ jazyk a literatura BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština Historie + Politologie BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština Historie + Sociologie BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština Historie + MediĂĄlnĂ studia a žurnalistika BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština MediĂĄlnĂ studia a žurnalistika + Filozofie BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština MediĂĄlnĂ studia a žurnalistika + Historie BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština MediĂĄlnĂ studia a žurnalistika + Religionistika BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština MediĂĄlnĂ studia a žurnalistika + ĂeskĂ˝ jazyk a literatura BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština MediĂĄlnĂ studia a žurnalistika + Pedagogika BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština MediĂĄlnĂ studia a žurnalistika + NĂŹmeckĂ˝ jazyk a literatura BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština MediĂĄlnĂ studia a žurnalistika + Teorie a dĂŹjiny filmu a audiovizuĂĄlnĂ kultury BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština MediĂĄlnĂ studia a žurnalistika + RuskĂ˝ jazyk a literatura BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština MediĂĄlnĂ studia a žurnalistika + FrancouzskĂ˝ jazyk a literatura BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština MediĂĄlnĂ studia a žurnalistika + ŠpanĂŹlskĂ˝ jazyk a literatura BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština MezinĂĄrodnĂ vztahy + AnglickĂ˝ jazyk a literatura BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština MezinĂĄrodnĂ vztahy + RuskĂ˝ jazyk a literatura BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština NĂŹmeckĂ˝ jazyk a literatura + BezpeènostnĂ a strategickĂĄ studia BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština NĂŹmeckĂ˝ jazyk a literatura + MediĂĄlnĂ studia a žurnalistika BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština Pedagogika + Sociologie BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština Pedagogika + MediĂĄlnĂ studia a žurnalistika BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština Pedagogika + Psychologie BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština Pedagogika + GenderovĂĄ studia BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština Pedagogika + SociĂĄlnĂ prĂĄce BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština Pedagogika + VeøejnĂĄ politika a lidskĂŠ zdroje BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština Politologie + AnglickĂ˝ jazyk a literatura BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština Politologie + Filozofie BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština Politologie + Historie BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština Psychologie + Pedagogika BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština Religionistika + MediĂĄlnĂ studia a žurnalistika BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština Religionistika + EnvironmentĂĄlnĂ studia BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština Religionistika + SociĂĄlnĂ antropologie BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština RuskĂ˝ jazyk a literatura + MediĂĄlnĂ studia a žurnalistika BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština RuskĂ˝ jazyk a literatura + MezinĂĄrodnĂ vztahy BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština SdruženĂĄ umĂŹnovĂŹdnĂĄ studia + Sociologie BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština SdruženĂĄ umĂŹnovĂŹdnĂĄ studia + EnvironmentĂĄlnĂ studia BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština SociĂĄlnĂ antropologie + Religionistika BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština SociĂĄlnĂ antropologie + ŠpanĂŹlskĂ˝ jazyk a literatura BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština SociĂĄlnĂ antropologie + AnglickĂ˝ jazyk a literatura BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština SociĂĄlnĂ prĂĄce + Pedagogika BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština Sociologie + SdruženĂĄ umĂŹnovĂŹdnĂĄ studia BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština Sociologie + Filozofie BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština Sociologie + Historie BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština Sociologie + Pedagogika BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština Sociologie + DĂŹjiny umĂŹnĂ BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština ŠpanĂŹlskĂ˝ jazyk a literatura + SociĂĄlnĂ antropologie BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština ŠpanĂŹlskĂ˝ jazyk a literatura + MediĂĄlnĂ studia a žurnalistika BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština Teorie a dĂŹjiny filmu a audiovizuĂĄlnĂ kultury + MediĂĄlnĂ studia a žurnalistika BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština VeøejnĂĄ politika a lidskĂŠ zdroje + Pedagogika BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština B6701 Politologie BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 200 BezpeènostnĂ a strategickĂĄ studia + Politologie BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština BezpeènostnĂ a strategickĂĄ studia + Sociologie BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština BezpeènostnĂ a strategickĂĄ studia + EvropskĂĄ studia BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština BezpeènostnĂ a strategickĂĄ studia + MezinĂĄrodnĂ vztahy BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština BezpeènostnĂ a strategickĂĄ studia + HospodåøskĂĄ politika BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština EvropskĂĄ studia + BezpeènostnĂ a strategickĂĄ studia BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština HospodåøskĂĄ politika + Politologie BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština HospodåøskĂĄ politika + BezpeènostnĂ a strategickĂĄ studia BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština MezinĂĄrodnĂ vztahy + Politologie BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština MezinĂĄrodnĂ vztahy + BezpeènostnĂ a strategickĂĄ studia BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština Politologie + HospodåøskĂĄ politika BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština Politologie BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština Politologie + Sociologie BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština Politologie + Psychologie BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština Politologie + MezinĂĄrodnĂ vztahy BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština Politologie + BezpeènostnĂ a strategickĂĄ studia BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština Psychologie + Politologie BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština Sociologie + Politologie BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština Sociologie + BezpeènostnĂ a strategickĂĄ studia BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština B6702 MezinĂĄrodnĂ teritoriĂĄlnĂ studia BakalåøskĂŠ studium Bc. PS, KS 3, 3 500 EvropskĂĄ studia + MezinĂĄrodnĂ vztahy BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština EvropskĂĄ studia + Politologie BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština EvropskĂĄ studia + Sociologie BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština EvropskĂĄ studia + GenderovĂĄ studia BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština EvropskĂĄ studia BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština EvropskĂĄ studia + MezinĂĄrodnĂ vztahy BakalåøskĂŠ studium Bc. KS 3 Ăeština EvropskĂĄ studia + HospodåøskĂĄ politika BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština GenderovĂĄ studia + EvropskĂĄ studia BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština HospodåøskĂĄ politika + MezinĂĄrodnĂ vztahy BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština HospodåøskĂĄ politika + EvropskĂĄ studia BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština MezinĂĄrodnĂ vztahy + HospodåøskĂĄ politika BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština MezinĂĄrodnĂ vztahy BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština MezinĂĄrodnĂ vztahy + EvropskĂĄ studia BakalåøskĂŠ studium Bc. KS 3 Ăeština MezinĂĄrodnĂ vztahy + EvropskĂĄ studia BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština Politologie + EvropskĂĄ studia BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština Sociologie + EvropskĂĄ studia BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština B6703 Sociologie BakalåøskĂŠ studium Bc. PS, KS 3, 3 500 GenderovĂĄ studia + Sociologie BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština GenderovĂĄ studia + SociĂĄlnĂ antropologie BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština GenderovĂĄ studia + Sociologie BakalåøskĂŠ studium Bc. KS 3 Ăeština MezinĂĄrodnĂ vztahy + Sociologie BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština MezinĂĄrodnĂ vztahy + SociĂĄlnĂ antropologie BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština Politologie + SociĂĄlnĂ antropologie BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština SociĂĄlnĂ antropologie + Sociologie BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština SociĂĄlnĂ antropologie + Politologie BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština SociĂĄlnĂ antropologie + MezinĂĄrodnĂ vztahy BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština SociĂĄlnĂ antropologie + GenderovĂĄ studia BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština SociĂĄlnĂ prĂĄce + Sociologie BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština Sociologie + VeøejnĂĄ politika a lidskĂŠ zdroje BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština Sociologie + GenderovĂĄ studia BakalåøskĂŠ studium Bc. KS 3 Ăeština Sociologie + SociĂĄlnĂ prĂĄce BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština Sociologie BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština Sociologie + MezinĂĄrodnĂ vztahy BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština Sociologie + SociĂĄlnĂ antropologie BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština Sociologie + GenderovĂĄ studia BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština VeøejnĂĄ politika a lidskĂŠ zdroje + Sociologie BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština B6731 SociĂĄlnĂ politika a sociĂĄlnĂ prĂĄce BakalåøskĂŠ studium Bc. PS, KS 3, 3 150 EvropskĂĄ studia + SociĂĄlnĂ prĂĄce BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština EvropskĂĄ studia + VeøejnĂĄ politika a lidskĂŠ zdroje BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština GenderovĂĄ studia + VeøejnĂĄ politika a lidskĂŠ zdroje BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština GenderovĂĄ studia + SociĂĄlnĂ prĂĄce BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština HospodåøskĂĄ politika + VeøejnĂĄ politika a lidskĂŠ zdroje BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština Politologie + SociĂĄlnĂ prĂĄce BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština Politologie + VeøejnĂĄ politika a lidskĂŠ zdroje BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština Psychologie + VeøejnĂĄ politika a lidskĂŠ zdroje BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština Psychologie + SociĂĄlnĂ prĂĄce BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština SociĂĄlnĂ antropologie + VeøejnĂĄ politika a lidskĂŠ zdroje BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština SociĂĄlnĂ antropologie + SociĂĄlnĂ prĂĄce BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština SociĂĄlnĂ politika a sociĂĄlnĂ prĂĄce BakalåøskĂŠ studium Bc. KS 3 Ăeština SociĂĄlnĂ prĂĄce + Politologie BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština SociĂĄlnĂ prĂĄce + Psychologie BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština SociĂĄlnĂ prĂĄce + EvropskĂĄ studia BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština SociĂĄlnĂ prĂĄce + GenderovĂĄ studia BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština SociĂĄlnĂ prĂĄce + SociĂĄlnĂ antropologie BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština SociĂĄlnĂ prĂĄce + VeøejnĂĄ politika a lidskĂŠ zdroje BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština VeøejnĂĄ politika a lidskĂŠ zdroje + Politologie BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština VeøejnĂĄ politika a lidskĂŠ zdroje + Psychologie BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština VeøejnĂĄ politika a lidskĂŠ zdroje + EvropskĂĄ studia BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština VeøejnĂĄ politika a lidskĂŠ zdroje + GenderovĂĄ studia BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština VeøejnĂĄ politika a lidskĂŠ zdroje + SociĂĄlnĂ antropologie BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština VeøejnĂĄ politika a lidskĂŠ zdroje + HospodåøskĂĄ politika BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština VeøejnĂĄ politika a lidskĂŠ zdroje + SociĂĄlnĂ prĂĄce BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština B6737 HumanitnĂ environmentalistika BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 100 EnvironmentĂĄlnĂ studia + MezinĂĄrodnĂ vztahy BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština EnvironmentĂĄlnĂ studia + Politologie BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština EnvironmentĂĄlnĂ studia + EvropskĂĄ studia BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština EnvironmentĂĄlnĂ studia + GenderovĂĄ studia BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština EnvironmentĂĄlnĂ studia + SociĂĄlnĂ antropologie BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština EnvironmentĂĄlnĂ studia + Sociologie BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština EnvironmentĂĄlnĂ studia + SociĂĄlnĂ prĂĄce BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština EnvironmentĂĄlnĂ studia + VeøejnĂĄ politika a lidskĂŠ zdroje BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština EvropskĂĄ studia + EnvironmentĂĄlnĂ studia BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština GenderovĂĄ studia + EnvironmentĂĄlnĂ studia BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština MezinĂĄrodnĂ vztahy + EnvironmentĂĄlnĂ studia BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština Politologie + EnvironmentĂĄlnĂ studia BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština SociĂĄlnĂ antropologie + EnvironmentĂĄlnĂ studia BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština SociĂĄlnĂ prĂĄce + EnvironmentĂĄlnĂ studia BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština Sociologie + EnvironmentĂĄlnĂ studia BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština VeøejnĂĄ politika a lidskĂŠ zdroje + EnvironmentĂĄlnĂ studia BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština B7202 MediĂĄlnĂ a komunikaènĂ studia BakalåøskĂŠ studium Bc. PS, KS 3, 3 400 BezpeènostnĂ a strategickĂĄ studia + MediĂĄlnĂ studia a žurnalistika BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština EnvironmentĂĄlnĂ studia + MediĂĄlnĂ studia a žurnalistika BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština EvropskĂĄ studia + MediĂĄlnĂ studia a žurnalistika BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština GenderovĂĄ studia + MediĂĄlnĂ studia a žurnalistika BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština GenderovĂĄ studia + MediĂĄlnĂ studia a žurnalistika BakalåøskĂŠ studium Bc. KS 3 Ăeština HospodåøskĂĄ politika + MediĂĄlnĂ studia a žurnalistika BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština MediĂĄlnĂ studia a žurnalistika + HospodåøskĂĄ politika BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština MediĂĄlnĂ studia a žurnalistika + SociĂĄlnĂ prĂĄce BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština MediĂĄlnĂ studia a žurnalistika + BezpeènostnĂ a strategickĂĄ studia BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština MediĂĄlnĂ studia a žurnalistika + VeøejnĂĄ politika a lidskĂŠ zdroje BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština MediĂĄlnĂ studia a žurnalistika + GenderovĂĄ studia BakalåøskĂŠ studium Bc. KS 3 Ăeština MediĂĄlnĂ studia a žurnalistika + Sociologie BakalåøskĂŠ studium Bc. KS 3 Ăeština MediĂĄlnĂ studia a žurnalistika + Psychologie BakalåøskĂŠ studium Bc. KS 3 Ăeština MediĂĄlnĂ studia a žurnalistika + Politologie BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština MediĂĄlnĂ studia a žurnalistika + Sociologie BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština MediĂĄlnĂ studia a žurnalistika + Psychologie BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština MediĂĄlnĂ studia a žurnalistika + EvropskĂĄ studia BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština MediĂĄlnĂ studia a žurnalistika + MezinĂĄrodnĂ vztahy BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština MediĂĄlnĂ studia a žurnalistika + EnvironmentĂĄlnĂ studia BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština MediĂĄlnĂ studia a žurnalistika + GenderovĂĄ studia BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština MediĂĄlnĂ studia a žurnalistika + SociĂĄlnĂ antropologie BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština MezinĂĄrodnĂ vztahy + MediĂĄlnĂ studia a žurnalistika BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština Politologie + MediĂĄlnĂ studia a žurnalistika BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština Psychologie + MediĂĄlnĂ studia a žurnalistika BakalåøskĂŠ studium Bc. KS 3 Ăeština Psychologie + MediĂĄlnĂ studia a žurnalistika BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština SociĂĄlnĂ antropologie + MediĂĄlnĂ studia a žurnalistika BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština SociĂĄlnĂ prĂĄce + MediĂĄlnĂ studia a žurnalistika BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština Sociologie + MediĂĄlnĂ studia a žurnalistika BakalåøskĂŠ studium Bc. KS 3 Ăeština Sociologie + MediĂĄlnĂ studia a žurnalistika BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština VeøejnĂĄ politika a lidskĂŠ zdroje + MediĂĄlnĂ studia a žurnalistika BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština B7701 Psychologie BakalåøskĂŠ studium Bc. PS, KS 3, 3 100 GenderovĂĄ studia + Psychologie BakalåøskĂŠ studium Bc. KS 3 Ăeština Psychologie BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština Psychologie + Sociologie BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština Psychologie + GenderovĂĄ studia BakalåøskĂŠ studium Bc. KS 3 Ăeština Psychologie + Sociologie BakalåøskĂŠ studium Bc. KS 3 Ăeština Sociologie + Psychologie BakalåøskĂŠ studium Bc. PS 3 Ăeština Sociologie + Psychologie BakalåøskĂŠ studium Bc. KS 3 Ăeština N6701 Politologie NavazujĂcĂ magisterskĂŠ studium Mgr. PS 2 150 BezpeènostnĂ a strategickĂĄ studia NavazujĂcĂ magisterskĂŠ studium Mgr. PS 2 Ăeština European Politics NavazujĂcĂ magisterskĂŠ studium Mgr. PS 2 Angliètina Politologie NavazujĂcĂ magisterskĂŠ studium Mgr. PS 2 Ăeština N6702 MezinĂĄrodnĂ teritoriĂĄlnĂ studia NavazujĂcĂ magisterskĂŠ studium Mgr. PS 2 180 EvropskĂĄ studia NavazujĂcĂ magisterskĂŠ studium Mgr. PS 2 Ăeština MezinĂĄrodnĂ vztahy NavazujĂcĂ magisterskĂŠ studium Mgr. PS 2 Ăeština N6703 Sociologie NavazujĂcĂ magisterskĂŠ studium Mgr. PS 2 100 Sociologie NavazujĂcĂ magisterskĂŠ studium Mgr. PS 2 Ăeština Sociology NavazujĂcĂ magisterskĂŠ studium Mgr. PS 2 Angliètina N6731 SociĂĄlnĂ politika a sociĂĄlnĂ prĂĄce NavazujĂcĂ magisterskĂŠ studium Mgr. PS, KS 2, 2 230 SociĂĄlnĂ prĂĄce NavazujĂcĂ magisterskĂŠ studium Mgr. PS 2 Ăeština SociĂĄlnĂ prĂĄce NavazujĂcĂ magisterskĂŠ studium Mgr. KS 2 Ăeština VeøejnĂĄ politika a lidskĂŠ zdroje NavazujĂcĂ magisterskĂŠ studium Mgr. KS 2 Ăeština VeøejnĂĄ politika a lidskĂŠ zdroje NavazujĂcĂ magisterskĂŠ studium Mgr. PS 2 Ăeština N6737 HumanitnĂ environmentalistika NavazujĂcĂ magisterskĂŠ studium Mgr. PS 2 80 EnvironmentĂĄlnĂ studia NavazujĂcĂ magisterskĂŠ studium Mgr. PS 2 Ăeština N7202 MediĂĄlnĂ a komunikaènĂ studia NavazujĂcĂ magisterskĂŠ studium Mgr. PS 2 70 MediĂĄlnĂ studia a žurnalistika NavazujĂcĂ magisterskĂŠ studium Mgr. PS 2 Ăeština N7701 Psychologie NavazujĂcĂ magisterskĂŠ studium Mgr. PS 2 90 Psychologie NavazujĂcĂ magisterskĂŠ studium Mgr. PS 2 Ăeština PsychoterapeutickĂĄ studia NavazujĂcĂ magisterskĂŠ studium Mgr. PS 2 Ăeština TermĂny Druh termĂnu Pro jakĂ˝ typ studia Datum PoznĂĄmka TermĂn podĂĄnĂ pøihlåšky BakalåøskĂŠ studium 1. 11. 2010 – 28. 2. 2011 NavazujĂcĂ magisterskĂŠ studium 1. 2. 2010 - 30. 4. 2011 zahĂĄjenĂ studia – podzim 2011 1. 5. 2011 - 30. 11. 2011 zahĂĄjenĂ studia – jaro 2012 TermĂn pøijĂmacĂ zkoušky BakalåøskĂŠ studium 5. 3. 2011, 2. 4. 2011, 30. 4. 2011 NavazujĂcĂ magisterskĂŠ studium 27. 6. 2011 - 1. 7. 2011 zahĂĄjenĂ studia – podzim 2011 Ăşnor 2012 zahĂĄjenĂ studia – jaro 2012 Poplatky Pro jakĂ˝ typ studia Výše poplatku PoznĂĄmka BakalåøskĂŠ studium 290 Kè e-pøihlåška NavazujĂcĂ magisterskĂŠ studium 290 Kè e-pøihlåška PøijĂmacĂ zkoušky BakalåøskĂŠ studium ZĂĄkladnĂ a jedinĂŠ kritĂŠrium pro pøijetĂ ke studiu pøedstavujĂ vĂ˝sledky tzv. NĂĄrodnĂch srovnĂĄvacĂch zkoušek (NSZ), kterĂŠ zabezpeèuje spoleènost www.scio.cz, s.r.o. (dĂĄle jen Scio). KaždĂ˝ uchazeè o bakalåøskĂŠ studium na FSS musĂ absolvovat NSZ a z hlediska pøijĂmacĂho øĂzenĂ na FSS se uchazeèi zapoèĂtĂĄvĂĄ vždy nejlepšà vĂ˝sledek z absolvovanĂ˝ch testĂš dosaženĂ˝ vĂ˝hradnĂŹ v termĂnech: 5. bøezna 2011, 2. dubna 2011 a 30. dubna 2011. Nejlepšà vĂ˝sledky uchazeèÚ jsou pøedĂĄvĂĄny fakultĂŹ spoleènostĂ Scio. SvĂšj vĂ˝sledek uchazeè fakultĂŹ nepøedĂĄvĂĄ, avšak musĂ spoleènosti Scio poskytnout k pøedĂĄnĂ vĂ˝sledkĂš svĂšj souhlas (uchazeè tak uèinĂ v rĂĄmci pøihlåšky k NSZ). Pro pøijĂmacà øĂzenĂ je u každĂŠho testu rozhodujĂcĂ pøepoètenĂ˝ percentil, jak jej stanovĂ Scio. PraktickĂ˝ postup: KaždĂ˝ uchazeè musĂ nejpozdĂŹji do 28. Ăşnora 2011 podat na FSS kompletnĂŹ vyplnĂŹnou elektronickou pøihlåšku a zaplatit administrativnĂ poplatek. ZĂĄroveò pøihlašuje k NSZ, a to pøĂmo u spoleènosti Scio na adrese www.scio.cz/nsz. Od spoleènosti Scio obdržà po svĂŠm pøihlåšenĂ pozvĂĄnku k NSZ, fakulta uchazeèÚm pozvĂĄnku k NSZ ani k pøijĂmacĂm zkouškĂĄm neposĂlĂĄ. Ăèast na termĂnu konĂĄnĂ NSZ si uchazeè rovnϞ hradĂ individuĂĄlnĂŹ, fakulta nĂĄklady spojenĂŠ s úèastĂ na NSZ neproplĂĄcĂ (kompenzuje to však nižšà èåstkou za podĂĄnĂ pøihlåšky ke studiu). ZĂĄkladnĂ informace k prĂšbĂŹhu testĂš NSZ naleznete na webovĂ˝ch strĂĄnkĂĄch fakulty v sekci studium - http://www.fss.muni.cz/cz/site/studium/prijimacirizeni_uvod. Vzhledem k tomu, že FSS uznĂĄvĂĄ vĂ˝sledky NSZ konanĂ˝ch ve tøech termĂnech, pøi neúèasti na žådnĂŠm z termĂnĂš se nenĂ možnĂŠ odvolĂĄvat na pøekåžky na stranĂŹ uchazeèe. NĂĄhradnĂ pøijĂmacĂ zkoušky se konat nebudou. Dalšà podrobnĂŠ informace vèetnĂŹ charakteristiky testĂš najdete na strĂĄnkĂĄch www.scio.cz/nsz, pøĂpadnĂŹ je zĂskĂĄte na tel. èĂsle 234 705 555. Za øådnĂ˝ prĂšbĂŹh zkoušek i za obsah testĂš zodpovĂdĂĄ Scio. Ti uchazeèi, kteøà se pøihlĂĄsĂ na mezifakultnĂ studium organizovanĂŠ ve spoluprĂĄci s Filozofickou fakultou, vykonajĂ ještĂŹ pøijĂmacĂ zkoušky pøedepsanĂŠ pro pøĂslušnĂ˝ obor na FF. KonajĂ tedy kromĂŹ NSZ navĂc Test studijnĂch pøedpokladĂš (TSP), kterĂ˝ je pøipraven rektorĂĄtem Masarykovy univerzity (MU) a je spoleènĂ˝ pro vĂce fakult MU. VĂce informacĂ najdete na http://www.muni.cz/admission/bachelor_test. Uchazeèi, kteøà se pøihlĂĄsĂ na mezifakultnĂ studium organizovanĂŠ ve spoluprĂĄci s Ekonomicko-sprĂĄvnĂ fakultou (ESF), TSP absolvovat nemusĂ. AnglickĂ˝ jazyk a literatura Test studijnĂch pøedpokladĂš: http://www.muni.cz/study/admission OborovĂ˝ test - pĂsemnĂĄ zkouška: http://www.phil.muni.cz/wff/home/prijimaci BezpeènostnĂ a strategickĂĄ studia viz všeobecnĂŠ informace o pøijĂmacĂch zkouškĂĄch na FSS ĂeskĂ˝ jazyk a literatura ObecnĂŠ informace: http://www.phil.muni.cz/wff/home/prijimaci PøedmĂŹt pøijĂmacĂ zkoušky: Test studijnĂch pøedpokladĂš (bližšà informace viz http://www.muni.cz/study/admission) DĂŹjiny umĂŹnĂ ObecnĂŠ informace: http://www.phil.muni.cz/wff/home/prijimaci PøedmĂŹt pøijĂmacĂ zkoušky: Test studijnĂch pøedpokladĂš (bližšà informace viz http://www.muni.cz/study/admission) EnvironmentĂĄlnĂ studia viz všeobecnĂŠ informace o pøijĂmacĂch zkouškĂĄch na FSS Estetika ObecnĂŠ informace: http://www.phil.muni.cz/wff/home/prijimaci PøedmĂŹt pøijĂmacĂ zkoušky: Test studijnĂch pøedpokladĂš (bližšà informace viz http://www.muni.cz/study/admission) EvropskĂĄ studia viz všeobecnĂŠ informace o pøijĂmacĂch zkouškĂĄch na FSS Filozofie ObecnĂŠ informace: http://www.phil.muni.cz/wff/home/prijimaci PøedmĂŹt pøijĂmacĂ zkoušky: Test studijnĂch pøedpokladĂš (bližšà informace viz http://www.muni.cz/study/admission) FrancouzskĂ˝ jazyk a literatura Test studijnĂch pøedpokladĂš: http://www.muni.cz/study/admission OborovĂ˝ test - pĂsemnĂĄ zkouška: http://www.phil.muni.cz/wff/home/prijimaci GenderovĂĄ studia viz všeobecnĂŠ informace o pøijĂmacĂch zkouškĂĄch na FSS Historie ObecnĂŠ informace: http://www.phil.muni.cz/wff/home/prijimaci PøedmĂŹt pøijĂmacĂ zkoušky: Test studijnĂch pøedpokladĂš (bližšà informace viz http://www.muni.cz/study/admission) HospodåøskĂĄ politika Na dvouoborovĂŠ kombinace, kde je obor ESF MU zaøazen pod program akreditovanĂ˝ na partnerskĂŠ fakultĂŹ MU, budou uchazeèi pøijĂmĂĄni na zĂĄkladĂŹ pøijĂmacĂho øĂzenĂ na mateøskĂŠ fakultĂŹ programu, tzn. na obor ESF MU pøijĂmacĂ zkoušku sklĂĄdat nebudou. MediĂĄlnĂ studia a žurnalistika viz všeobecnĂŠ informace o pøijĂmacĂch zkouškĂĄch na FSS MezinĂĄrodnĂ vztahy viz všeobecnĂŠ informace o pøijĂmacĂch zkouškĂĄch na FSS NĂŹmeckĂ˝ jazyk a literatura Test studijnĂch pøedpokladĂš: http://www.muni.cz/study/admission OborovĂ˝ test - pĂsemnĂĄ zkouška: http://www.phil.muni.cz/wff/home/prijimaci Pedagogika ObecnĂŠ informace: http://www.phil.muni.cz/wff/home/prijimaci PøedmĂŹt pøijĂmacĂ zkoušky: Test studijnĂch pøedpokladĂš (bližšà informace viz http://www.muni.cz/study/admission) Politologie viz všeobecnĂŠ informace o pøijĂmacĂch zkouškĂĄch na FSS Psychologie viz všeobecnĂŠ informace o pøijĂmacĂch zkouškĂĄch na FSS Religionistika ObecnĂŠ informace: http://www.phil.muni.cz/wff/home/prijimaci PøedmĂŹt pøijĂmacĂ zkoušky: Test studijnĂch pøedpokladĂš (bližšà informace viz http://www.muni.cz/study/admission) RuskĂ˝ jazyk a literatura ObecnĂŠ informace: http://www.phil.muni.cz/wff/home/prijimaci PøedmĂŹt pøijĂmacĂ zkoušky: Test studijnĂch pøedpokladĂš (bližšà informace viz http://www.muni.cz/study/admission) SdruženĂĄ umĂŹnovĂŹdnĂĄ studia ObecnĂŠ informace: http://www.phil.muni.cz/wff/home/prijimaci PøedmĂŹt pøijĂmacĂ zkoušky: Test studijnĂch pøedpokladĂš (bližšà informace viz http://www.muni.cz/study/admission) SociĂĄlnĂ antropologie viz všeobecnĂŠ informace o pøijĂmacĂch zkouškĂĄch na FSS SociĂĄlnĂ prĂĄce viz všeobecnĂŠ informace o pøijĂmacĂch zkouškĂĄch na FSS Sociologie viz všeobecnĂŠ informace o pøijĂmacĂch zkouškĂĄch na FSS ŠpanĂŹlskĂ˝ jazyk a literatura Test studijnĂch pøedpokladĂš: http://www.muni.cz/study/admission OborovĂ˝ test - pĂsemnĂĄ zkouška: http://www.phil.muni.cz/wff/home/prijimaci Teorie a dĂŹjiny filmu a audiovizuĂĄlnĂ kultury Test studijnĂch pøedpokladĂš: http://www.muni.cz/study/admission OborovĂ˝ test - pĂsemnĂĄ zkouška: http://www.phil.muni.cz/wff/home/prijimaci VeøejnĂĄ politika a lidskĂŠ zdroje viz všeobecnĂŠ informace o pøijĂmacĂch zkouškĂĄch na FSS NavazujĂcĂ magisterskĂŠ studium PøijĂmacĂ zkoušky majĂ formu pĂsemnou nebo ĂşstnĂ. TermĂny jejich konĂĄnĂ jsou 27. 6. – 1. 7. 2011 (zahĂĄjenĂ studia od podzimu 2011) a poèåtkem Ăşnora 2012 (zahĂĄjenĂ studia od jara 2012). PøijĂmacĂ zkouška zjišuje hloubku teoretickĂŠ a praktickĂŠ pøipravenosti uchazeèe studovat zvolenĂ˝ obor, jakož i mĂru jeho zĂĄjmu o obor. PodrobnĂŠ pokyny spolu s pozvĂĄnkou obdržà uchazeèi nejmĂŠnĂŹ 30 dnĂš pøed termĂnem konĂĄnĂ pøijĂmacĂ zkoušky. MaximĂĄlnĂ možnĂ˝ poèet dosaženĂ˝ch bodĂš u pøijĂmacĂ zkoušky do navazujĂcĂho magisterskĂŠho studia èinĂ 100 bodĂš. UpozornĂŹnĂ: Vzhledem k èasovĂŹ limitovanĂŠmu harmonogramu akademickĂŠho roku fakulta negarantuje, že se data pøijĂmacĂch zkoušek na jednotlivĂŠ obory nebudou pøekrĂ˝vat. NĂĄhradnĂ pøijĂmacĂ zkoušky se konat nebudou. BezpeènostnĂ a strategickĂĄ studia PøijĂmacĂ zkouška mĂĄ pĂsemnou formu. Bez pøijĂmacĂ zkoušky mڞe bĂ˝t pøijat pouze uchazeè, kterĂ˝ absolvoval obor BezpeènostnĂ a strategickĂĄ studia (na FSS MU), pøĂpadnĂŹ BezpeènostnĂ studia (na FSV UK), a dosĂĄhl u bakalåøskĂŠ SZZ z pøedmĂŹtĂš oboru prĂšmĂŹru do 2,0 vèetnĂŹ (podle zĂĄsad ECTS do hodnocenĂ "C" vèetnĂŹ) a tento vĂ˝sledek doložà nejpozdĂŹji v den pøijĂmacĂ zkoušky (ovÏøenou kopiĂ Dodatku k diplomu, pøĂpadnĂŹ vysvĂŹdèenà èi potvrzenĂm studijnĂho oddĂŹlenĂ). Politologie PøijĂmacĂ zkouška mĂĄ pĂsemnou formu. Bez pøijĂmacĂ zkoušky mڞe bĂ˝t pøijat uchazeè, kterĂ˝ na kterĂŠmkoli akreditovanĂŠm oboru Politologie v ĂR dosĂĄhl u bakalåøskĂŠ SZZ z oborovĂ˝ch pøedmĂŹtĂš prĂšmĂŹru do 2,0 vèetnĂŹ (podle zĂĄsad ECTS do hodnocenĂ C vèetnĂŹ) a tento vĂ˝sledek doložà nejpozdĂŹji v den pøijĂmacĂ zkoušky (ovÏøenou kopiĂ Dodatku k diplomu, pøĂpadnĂŹ vysvĂŹdèenà èi potvrzenĂm studijnĂho oddĂŹlenĂ). European Politics Uchazeèi jsou pøijĂmĂĄni na zĂĄkladĂŹ vĂ˝sledkĂš z pøedchozĂho studia, motivaènĂch listĂš a dalšĂch dokumentĂš. EvropskĂĄ studia PøijĂmacĂ zkouška mĂĄ pĂsemnou formu (otevøenĂŠ otĂĄzky). MezinĂĄrodnĂ vztahy PøijĂmacĂ zkouška mĂĄ pĂsemnou formu (otevøenĂŠ otĂĄzky). Sociologie PøijĂmacĂ zkouška mĂĄ ĂşstnĂ formu. Bez pøijĂmacĂ zkoušky mڞe bĂ˝t pøijat uchazeè, kterĂ˝ vystudoval bakalåøskĂ˝ obor sociologie a u bakalåøskĂŠ SZZ (vèetnĂŹ obhajoby) neobdržel ani z jednoho pøedmĂŹtu hodnocenĂ 2,5 nebo 3 (podle zĂĄsad ECTS hodnocenĂ D nebo E) a tento vĂ˝sledek doložà nejpozdĂŹji v den pøijĂmacĂ zkoušky (ovÏøenou kopiĂ Dodatku k diplomu, pøĂpadnĂŹ vysvĂŹdèenà èi potvrzenĂm studijnĂho oddĂŹlenĂ). Pokud uchazeè absolvoval jinĂ˝ obor nebo obdržel u SZZ hodnocenĂ 2,5 nebo 3 (resp. D èi E), musĂ vykonat ĂşstnĂ pohovor. Požadavky ke zkoušce jsou uvedeny v pozvĂĄnce, kterou uchazeèi obdržà 30 dnĂ pøed pøijĂmacĂ zkouškou. ZkušebnĂ komise pøezkušuje orientaci uchazeèe v oboru na zĂĄkladĂŹ literatury, pøedepsanĂŠ pro každĂ˝ ze tøà zĂĄkladnĂch pøedmĂŹtĂš tvoøĂcĂch pĂĄteø curricula sociologie. JednĂĄ se o Obecnou teorii sociologie, DĂŹjiny sociologickĂŠho myšlenĂ a Metody a techniky sociologickĂŠho vĂ˝zkumu a analĂ˝zu dat. Sociology Uchazeèi jsou pøijĂmĂĄni na zĂĄkladĂŹ vĂ˝sledkĂš z pøedchozĂho studia, motivaènĂch listĂš a dalšĂch dokumentĂš. SociĂĄlnĂ prĂĄce PøijĂmacĂ zkouška probĂhĂĄ formou pĂsemnĂŠho testu. VeøejnĂĄ politika a lidskĂŠ zdroje PøijĂmacĂ zkouška probĂhĂĄ formou pĂsemnĂŠho testu. EnvironmentĂĄlnĂ studia PøijĂmacĂ zkouška mĂĄ pĂsemnou formu - test. MediĂĄlnĂ studia a žurnalistika PøijĂmacĂ zkouška mĂĄ ĂşstnĂ formu a sklĂĄdĂĄ se ze dvou èåstĂ: V prvnà èåsti (A) budou provÏøeny znalosti uchazeèe z pohledu zĂĄkladnĂ znalosti literatury zabĂ˝vajĂcĂ se problematikou mediĂĄlnĂch studiĂ, respektive teoriĂ a dĂŹjinami masovĂŠ komunikace. PovinnĂĄ je znalost tøà titulĂš a jednoho povinnĂŹ volitelnĂŠho textu z nĂže pøedloženĂŠho seznamu. Zkouška se zamÏøà zvlåštĂŹ na nĂĄsledujĂcĂ tematickĂŠ okruhy: 1. Komunikace - zĂĄkladnĂ vymezenĂ, interpersonĂĄlnĂ komunikace vs. masovĂĄ komunikace, zĂĄkladnĂ komunikaènĂ modely 2. MasovĂĄ mĂŠdia a modernĂ spoleènost 3. Teorie chovĂĄnĂ mĂŠdiĂ 4. MasovĂĄ/populĂĄrnĂ kultura a masovĂĄ mĂŠdia 5. VĂ˝zkum úèinkĂš masovĂ˝ch mĂŠdiĂ 6. Teorie mediĂĄlnĂch publik 7. Komercializace masovĂ˝ch mĂŠdiĂ v 19. a 20. stoletĂ V druhĂŠ èåsti zkoušky (B) pøedstavĂ uchazeè svou bakalåøskou prĂĄci a pøedložà krĂĄtkou synopsi v rozsahu 1-3 stran (research proposal) tĂŠmatu, kterĂ˝m by se pøi svĂŠm magisterskĂŠm studiu chtĂŹl zabĂ˝vat. SouèasnĂŹ si pøipravĂ obhajobu teoretickĂ˝ch a metodologickĂ˝ch vĂ˝chodisek tohoto badatelskĂŠho zĂĄmĂŹru. Psychologie PĂsemnĂĄ pøijĂmacĂ zkouška provÏøuje: znalosti ze sociĂĄlnĂ psychologie, obecnĂŠ psychologie, vĂ˝vojovĂŠ psychologie, metodologie psychologie a fyziologie èlovĂŹka, znalost anglickĂŠ terminologie v rĂĄmci výše uvedenĂ˝ch oborovĂ˝ch pøedmĂŹtĂš, orientaci v oboru (znalost profesnĂch organizacĂ, odbornĂ˝ch a oborovĂ˝ch periodik) a schopnost psychologickĂŠ interpretace. PsychoterapeutickĂĄ studia PøijĂmacĂ zkouška je koncipovĂĄna jako dvoustupòovĂĄ. PrvnĂ kolo mĂĄ formu pĂsemnĂŠho testu orientovanĂŠho na znalosti z psychologie (na Ăşrovni bakalåøskĂŠho studia psychologie, tj. oblast obecnĂŠ, vĂ˝vojovĂŠ, sociĂĄlnĂ psychologie, psychologie osobnosti, zĂĄkladnĂ pøehled o historii psychologie), psychopatologie a zĂĄkladĂš psychoterapie a takĂŠ na ovÏøenĂ schopnosti porozumĂŹt anglickĂŠmu textu tematicky zamÏøenĂŠmu na psychoterapii. Ve druhĂŠm kole, do nĂŹhož postupujĂ jen uchazeèi ĂşspϚnĂ v kole prvnĂm, se posuzuje schopnost strukturovanĂŠho zamyšlenĂ nad vybranĂ˝m problĂŠmem z oblasti psychoterapie (ve formĂŹ krĂĄtkĂŠ pĂsemnĂŠ Ăşvahy èi eseje). Ve druhĂŠm kole jsou dĂĄle bodovĂŹ ohodnoceni ti uchazeèi, kteøà již majĂ zkušenost z prĂĄce s lidmi relevantnĂ z hlediska psychoterapie (dĂŠlku a nĂĄplò praxe nutno øådnĂŹ doložit), uchazeèi, kteøà majĂ alespoò zapoèatĂ˝ psychoterapeutickĂ˝ vĂ˝cvik nebo absolvovali dĂlèà programy a kurzy souvisejĂcĂ s psychoterapiĂ, a uchazeèi, jejichž zĂĄvĂŹreènĂĄ (bakalåøskĂĄ, magisterskĂĄ) prĂĄce souvisĂ s psychoterapiĂ. UplatnĂŹnĂ absolventĂš AnglickĂ˝ jazyk a literatura Absolvent oboru je schopen komplexnĂho pĂsemnĂŠho i ĂşstnĂho projevu v angliètinĂŹ a je vybaven vĂŹdomostmi o literatuøe, kultuøe a dĂŹjinĂĄch SpojenĂŠho krĂĄlovstvĂ, USA, Irska, a zemĂ Commonwealthu. KromĂŹ prĂĄce v oboru (pøekladatelstvĂ, tlumoènictvĂ, redaktorskĂĄ èinnost, publicistika, cestovnĂ ruch, pedagogickĂĄ èinnost na støednĂch a vysokĂ˝ch školĂĄch) se uplatnĂ v profesĂch, jež vyžadujĂ schopnost samostatnĂŠho a kritickĂŠho myšlenĂ a vĂ˝bornou vyjadøovacĂ schopnost. BezpeènostnĂ a strategickĂĄ studia AbsolventĂšm oboru BezpeènostnĂ a strategickĂĄ studia se otevĂrĂĄ možnost rozsĂĄhlĂŠho praktickĂŠho uplatnĂŹnĂ v bezpeènostnĂch složkĂĄch (armĂĄda, policie, zpravodajskĂŠ služby), ve veøejnĂŠ sprĂĄvĂŹ na všech ĂşrovnĂch (napø. jako odbornĂci na bezpeènost v krajskĂ˝ch orgĂĄnech a na ministerstvech), v oblasti politickĂŠho poradenstvĂ (pøedevšĂm jako odbornĂ poradci politikĂš, kteøà se zabĂ˝vajĂ bezpeènostnĂ problematikou), v hospodåøskĂŠ sfÊøe (jako experti ve firmĂĄch, pro nϞ jsou podstatnĂŠ bezpeènostnĂŹ-politickĂŠ analĂ˝zy, aÂť již vzhledem k vyrĂĄbĂŹnĂŠmu èi obchodovanĂŠmu zbožà anebo vzhledem k rizikovĂ˝m regionĂšm, v nichž pĂšsobĂ), v nevlĂĄdnĂch humanitĂĄrnĂch organizacĂch (jako bezpeènostnĂŹ-politiètĂ experti organizacĂ, kterĂŠ pĂšsobĂ v rizikovĂ˝ch oblastech, pøĂpadnĂŹ se zamÏøujĂ na øešenĂ bezpeènostnĂch hrozeb), v mediĂĄlnĂ sfÊøe (jako odbornĂci na bezpeènost ve všech druzĂch mĂŠdiĂ) atd. ĂeskĂ˝ jazyk a literatura Absolvent bakalåøskĂŠho oboru ĂeskĂ˝ jazyk a literatura je schopen uplatnit se ve všech povolĂĄnĂch, jež vyžadujĂ odbornou znalost èeštiny (žurnalistika, redaktorstvĂ a jinĂŠ prĂĄce s textem, tiskovĂ˝ mluvèà atd.). DĂŹjiny umĂŹnĂ Pro všechny profese vyžadujĂcĂ samostatnĂŠ a tvĂšrèà uplatnĂŹnĂ specializovanĂ˝ch znalostĂ v oboru dĂŹjin a teorie umĂŹnĂ a aplikovanĂ˝ch disciplin (muzeologie a pamĂĄtkovĂĄ pÊèe), zejmĂŠna v odbornĂ˝ch pracovištĂch pamĂĄtkovĂŠ pÊèe, ve stĂĄtnĂch, krajskĂ˝ch a soukromĂ˝ch muzeĂch a galeriĂch a ve vĂŹdeckovĂ˝zkumnĂ˝ch Ăşstavech. EnvironmentĂĄlnĂ studia Absolventi environmentĂĄlnĂch studiĂ nachĂĄzejĂ uplatnĂŹnĂ v institucĂch, kterĂŠ nevystaèà s Ăşzce technickĂ˝m èi pøĂrodovĂŹdnĂ˝m pojetĂm ekologickĂ˝ch problĂŠmĂš. Mohou bĂ˝t zamĂŹstnĂĄni napø. v orgĂĄnech stĂĄtnĂ sprĂĄvy, v institucĂch ochrany pøĂrody, ve spravovĂĄnĂ chrĂĄnĂŹnĂ˝ch krajinnĂ˝ch ĂşzemĂ a v environmentĂĄlnĂm poradenstvĂ (všude, kde je nezbytnĂĄ znalost spoleèenskĂ˝ch kontextĂš a potøeba komunikace), v environmentĂĄlnĂ osvĂŹtĂŹ a vĂ˝chovĂŹ na všech stupnĂch, v profesionalizujĂcĂch se nevlĂĄdnĂch ekologickĂ˝ch a obèanskĂ˝ch organizacĂch apod. Estetika Bakalåø estetiky se nauèil prakticky i teoreticky interpretovat umĂŹleckĂŠ a kulturnĂ jevy. DosaženĂŠ vzdĂŹlĂĄnĂ kvalifikuje absolventa pro zamĂŹstnĂĄnĂ redaktora, editora, kulturnĂho zpravodaje, umĂŹleckĂŠho kritika, managera, mluvèĂho èi poradce. DĂĄle mڞe nalĂŠzt uplatnĂŹnĂ ve veøejnĂŠ sprĂĄvĂŹ kultury a umĂŹnĂ, v mĂŠdiĂch, v divadlech, v muzeĂch, galeriĂch a jinĂ˝ch stĂĄtnĂch i soukromĂ˝ch kulturnĂch institucĂch. EvropskĂĄ studia Absolventi oboru EvropskĂĄ studia se mohou uplatnit v øadĂŹ profesnĂch oblastĂ, zejmĂŠna na analytickĂ˝ch pracovištĂch, ve vĂŹdecko-pedagogickĂŠ èinnosti na vysokĂ˝ch školĂĄch, v aparĂĄtu politickĂ˝ch stran èi v žurnalistickĂ˝ch profesĂch. VĂ˝znamnĂ˝ prostor pro absolventy tohoto oboru pøedstavuje pracovnĂ uplatnĂŹnĂ ve stĂĄtnĂ sprĂĄvĂŹ a v diplomatickĂ˝ch službĂĄch, zvlåštĂŹ pak na pĂšdĂŹ mezinĂĄrodnĂch organizacĂ (na prvnĂm mĂstĂŹ v institucĂch EvropskĂŠ unie), a to jak z hlediska politickĂŠ reprezentace ĂeskĂŠ republiky, tak i v oblasti ekonomickĂ˝ch zĂĄjmĂš. Tato škĂĄla se pøirozenĂŹ rozšiøuje v zĂĄvislosti na zvolenĂŠ oborovĂŠ kombinaci. Filozofie Absolventi oboru filozofie jsou pøipraveni pĂšsobit jako programovĂ pracovnĂci vzdĂŹlĂĄvacĂch a kulturnĂch institucĂ, ve vydavatelskĂ˝ch a ediènĂch zaøĂzenĂch, jako uèitelĂŠ filozofie na støednĂch a vysokĂ˝ch školĂĄch, jako pracovnĂci v oblasti public relations a jako redaktoøi, zpravodajovĂŠ a recenzenti v novinĂĄch, kulturnĂch èasopisech, rozhlase a televizi. Jsou zpĂšsobilĂ pracovat na všech mĂstech zejmĂŠna humanitnĂho zamÏøenĂ, vyžadujĂcĂch kritickĂŠ a racionĂĄlnĂ myšlenĂ. FrancouzskĂ˝ jazyk a literatura Absolvent oboru je schopen komplexnĂho pĂsemnĂŠho i ĂşstnĂho projevu ve francouzštinĂŹ a je vybaven vĂŹdomostmi o literatuøe, kultuøe a dĂŹjinĂĄch Francie. KromĂŹ prĂĄce v oboru (pøekladatelstvĂ, tlumoènictvĂ, redaktorskĂĄ èinnost, publicistika, cestovnĂ ruch, pedagogickĂĄ èinnost na støednĂch a vysokĂ˝ch školĂĄch) se uplatnĂ v profesĂch, jež vyžadujĂ schopnost samostatnĂŠho a kritickĂŠho myšlenĂ a vĂ˝bornou vyjadøovacĂ schopnost. GenderovĂĄ studia Absolventi genderovĂ˝ch studiĂ mohou najĂt uplatnĂŹnĂ v oblasti stĂĄtnĂ sprĂĄvy a samosprĂĄvy, v nevlĂĄdnĂch neziskovĂ˝ch organizacĂch, v mĂŠdiĂch, ale i v politickĂ˝ch subjektech nebo vzdĂŹlĂĄvacĂch zaøĂzenĂch. Historie Absolvent je kvalifikovĂĄn pro post odbornĂŠho pracovnĂka ve vĂŹdeckĂ˝ch institucĂch, knihovnĂĄch, informaènĂch, dokumentaènĂch a bibliografickĂ˝ch centrech, v muzeĂch, dĂĄle pro prĂĄci v mĂŠdiĂch a nakladatelstvĂch. MĂĄ rovnϞ pøedpoklady pro èinnost v manažerskĂ˝ch funkcĂch a v public relations v soukromĂŠ i veøejnĂŠ sfÊøe a pro prĂĄci ve školstvĂ. Absolvent se mڞe uchĂĄzet o doktorskĂŠ studium v historickĂ˝ch a pøĂbuznĂ˝ch vĂŹdĂĄch. HospodåøskĂĄ politika Absolventi tak majĂ svĂŠ uplatnĂŹnĂ ve stĂĄtnĂ a regionĂĄlnĂ sprĂĄvĂŹ, v orgĂĄnech EU, v bankovnĂm sektoru, akademickĂŠ sfÊøe, poradenskĂ˝ch firmĂĄch a neziskovĂ˝ch organizacĂch. Absolventi tohoto oboru majĂ rovnϞ dobrĂŠ pøedpoklady pro dalšà studium v doktorskĂ˝ch studijnĂch programech v ĂeskĂŠ republice i v zahranièĂ. MediĂĄlnĂ studia a žurnalistika Absolventi oboru MediĂĄlnĂ studia a žurnalistika mohou nalĂŠzt uplatnĂŹnĂ ve stĂĄtnĂm i soukromĂŠm sektoru. Mohou pĂšsobit jako žurnalistĂŠ v novinĂĄch, èasopisech, rozhlase a televizi, na mĂstech vedoucĂch pracovnĂkĂš v analyticky zamÏøenĂ˝ch masovĂ˝ch mĂŠdiĂch, v nakladatelstvĂch a reklamnĂch agenturĂĄch. Studium jim umožòuje pracovat v oblasti public relations jako tiskovĂ˝ mluvèà a poradce v politickĂ˝ch, stĂĄtnĂch i vĂ˝robnĂch èi obchodnĂch organizacĂch. MezinĂĄrodnĂ vztahy Absolventi oboru MezinĂĄrodnĂ vztahy se mohou uplatnit v øadĂŹ profesnĂch oblastĂ, zejmĂŠna na analytickĂ˝ch pracovištĂch, ve vĂŹdecko-pedagogickĂŠ èinnosti na vysokĂ˝ch školĂĄch, v aparĂĄtu politickĂ˝ch stran èi v žurnalistickĂ˝ch profesĂch. VĂ˝znamnĂ˝ prostor pro absolventy tohoto oboru pøedstavuje pracovnĂ uplatnĂŹnĂ ve stĂĄtnĂ sprĂĄvĂŹ a v diplomatickĂ˝ch službĂĄch, zvlåštĂŹ pak na pĂšdĂŹ mezinĂĄrodnĂch organizacĂ (na prvnĂm mĂstĂŹ v institucĂch EvropskĂŠ unie), a to jak z hlediska politickĂŠ reprezentace ĂeskĂŠ republiky, tak i v oblasti ekonomickĂ˝ch zĂĄjmĂš. Tato škĂĄla se pøirozenĂŹ rozšiøuje v zĂĄvislosti na zvolenĂŠ oborovĂŠ kombinaci. NĂŹmeckĂ˝ jazyk a literatura Absolvent oboru najde uplatnĂŹnĂ jako pedagog na veøejnĂ˝ch i soukromĂ˝ch støednĂch a vysokĂ˝ch školĂĄch vèetnĂŹ jazykovĂ˝ch škol. RovnϞ mڞe pĂšsobit v institucĂch EvropskĂŠ unie a jinĂ˝ch stĂĄtnĂch a mezinĂĄrodnĂch institucĂch poskytujĂcĂch jazykovĂŠ služby, v nakladatelstvĂch, v publicistice, mĂŠdiĂch, dĂĄle pak v archivech, knihovnĂĄch, muzeĂch, divadle, jako jazykovĂ˝ poradce nebo i v diplomacii. Pedagogika Absolvent bakalåøskĂŠho studia Pedagogiky je pøipraven pro pedagogickou prĂĄci s lidmi všech vĂŹkovĂ˝ch kategoriĂ. S oporou o pedagogickou teorii a teorie pøĂbuznĂ˝ch oborĂš je schopen podĂlet se na plĂĄnovĂĄnĂ, realizaci a hodnocenĂ aktivit v oblasti vĂ˝chovy a vzdĂŹlĂĄvĂĄnĂ. Politologie Absolventi oboru Politologie se mohou uplatnit v øadĂŹ profesnĂch oblastĂ, pøedevšĂm v politicko-analytickĂŠ èinnosti zprostøedkovĂĄvanĂŠ stĂĄtnĂm i soukromĂ˝m subjektĂšm (vèetnĂŹ podnikatelskĂ˝ch), v politologickĂ˝ch servisnĂch a poradenskĂ˝ch aktivitĂĄch, v politickĂŠm managementu, ve stĂĄtnĂ sprĂĄvĂŹ, v aparĂĄtu jednotlivĂ˝ch politickĂ˝ch stran, v diplomatickĂŠ službĂŹ, ve vĂŹdecko-pedagogickĂŠ èinnosti na vysokĂ˝ch školĂĄch a v pedagogickĂŠ prĂĄci na støednĂch školĂĄch. RejstøĂk uplatnĂŹnĂ se pak rozšiøuje vzhledem k jednotlivĂ˝m oborovĂ˝m kombinacĂm, napø. absolventi politologie a žurnalistiky se mohou orientovat na profesnĂ aktivity ve sfÊøe politickĂŠ publicistiky v rĂšznĂ˝ch typech mĂŠdiĂ. Psychologie Absolventi se uplatnĂ v takovĂ˝ch profesĂch, kde mohou poznatky a dovednosti z psychologie kombinovat s kvalifikacĂ zĂskanou v druhĂŠm studovanĂŠm oboru (napø. ve stĂĄtnĂ a soukromĂŠ sfÊøe, sociĂĄlnĂ pÊèi, stĂĄtnĂ sprĂĄvĂŹ, diplomacii, charitativnĂch organizacĂch, nadacĂch, žurnalistice a publicistice, personalistice, redaktorskĂŠ, nakladatelskĂŠ a vzdĂŹlĂĄvacà èinnosti, reklamĂŹ, politickĂŠ èinnosti, public relations, bezpeènostnĂch složkĂĄch, managementu, podnikĂĄnĂ aj.). Religionistika Absolvent zĂskĂĄvĂĄ znalosti z historie nĂĄboženstvĂ (nejvĂ˝znamnĂŹjšĂch nĂĄboženskĂ˝ch tradic svĂŹta), z metodologie akademickĂŠho studia nĂĄboženstvĂ a dĂŹjin vlastnĂho oboru. ZĂskanĂŠ poznatky mڞe uplatnit jak v akademickĂŠ sfÊøe, tak v oblasti aplikovanĂŠ religionistiky (mĂŠdia, stĂĄtnĂ sprĂĄva, poradenstvĂ, kulturnĂ instituce). RuskĂ˝ jazyk a literatura Obor RuskĂ˝ jazyk a literatura poskytuje komplexnĂ filologickĂŠ a areĂĄlovĂŠ vzdĂŹlĂĄnĂ vhodnĂŠ pro pedagogickou a vĂŹdeckou prĂĄci, pro tvĂšrèà èinnost v kulturnĂch institucĂch, v cestovnĂm ruchu, žurnalistice, odbornĂŠ prĂĄci v redakcĂch, na Ăşrovni nižšĂho a støednĂho firemnĂho managementu, v pøeklĂĄdĂĄnĂ odbornĂ˝ch a umĂŹleckĂ˝ch textĂš, v tlumoèenĂ a v expertnà èinnosti. SdruženĂĄ umĂŹnovĂŹdnĂĄ studia Absolventi mohou nalĂŠzt uplatnĂŹnĂ zejmĂŠna v kulturnĂch redakcĂch rĂšznĂ˝ch mĂŠdiĂ, zvlåštĂŹ televize, novin a èasopisĂš, dĂĄle v gramofonovĂ˝ch spoleènostech, umĂŹleckĂ˝ch agenturĂĄch, galeriĂch a knihovnĂĄch. Možnosti uplatnĂŹnĂ nabĂzĂ takĂŠ stĂĄtnĂ sprĂĄva a školstvĂ (i když absolvent nezĂskĂĄvĂĄ pedagogickou aprobaci). SociĂĄlnĂ antropologie Absolvent oboru SociĂĄlnĂ antropologie bude disponovat teoretickĂ˝mi vĂŹdomostmi, praktickĂ˝mi vĂ˝zkumnĂ˝mi a interpretaènĂmi schopnostmi, kterĂŠ umožòujĂ identifikaci hloubkovĂ˝ch struktur lokĂĄlnĂch kultur a spoleènostĂ nezbytnou pro porozumĂŹnĂ souèasnĂ˝m sociĂĄlnĂm jevĂšm, jako jsou napøĂklad migrace, integrace pøistĂŹhovalcĂš, etnickĂŠ vztahy a konflikty èi formovĂĄnĂ a symbolickĂĄ reprodukce komunit a hnutĂ. SociĂĄlnĂ prĂĄce Absolventi se mohou uplatnit jako samostatnĂ sociĂĄlnĂ pracovnĂci. Po zĂskĂĄnĂ potøebnĂŠ praxe se mohou uchĂĄzet o mĂsta koncepènĂch nebo vedoucĂch pracovnĂkĂš v organizacĂch sociĂĄlnĂch služeb, služeb sociĂĄlnĂ prĂĄce, sociĂĄlnĂho zabezpeèenĂ a zamĂŹstnanosti, a to ve stĂĄtnĂm i nestĂĄtnĂm sektoru. Mohou se uplatnit jako tvĂšrci a koordinĂĄtoøi programĂš sociĂĄlnĂ politiky, zejmĂŠna politiky sociĂĄlnĂch služeb na ĂşstøednĂ a regionĂĄlnĂ Ăşrovni a v rĂĄmci samosprĂĄvnĂ˝ch obcĂ, zejmĂŠna vĂŹtšĂch mĂŹst. Sociologie Absolventi oboru Sociologie se mohou uplatnit v oblasti marketingu (vĂ˝zkumu trhu), vĂ˝zkumu veøejnĂŠho mĂnĂŹnĂ, na úøadech prĂĄce, v tisku, ve stĂĄtnĂ sprĂĄvĂŹ, v rĂšznĂ˝ch vzdĂŹlĂĄvacĂch organizacĂch a vĂ˝zkumnĂ˝ch vĂŹdeckĂ˝ch Ăşstavech, v personĂĄlnĂch oddĂŹlenĂch podnikĂš, v nevlĂĄdnĂch organizacĂch a sociĂĄlnĂch hnutĂch - všude tam, kde mohou zhodnotit svĂŠ schopnosti analyzovat sociĂĄlnĂ jevy a porozumĂŹt jim. ŠpanĂŹlskĂ˝ jazyk a literatura Absolvent oboru je schopen dĂšstojnĂŠho pĂsemnĂŠho i ĂşstnĂho projevu ve španĂŹlštinĂŹ a je vybaven spoleèenskĂ˝mi, politickĂ˝mi, kulturnĂmi a historickĂ˝mi vĂŹdomostmi o ŠpanĂŹlsku a dalšĂch hispanofonnĂch zemĂch. Absolvent mĂĄ takĂŠ znalosti a vĂŹdomosti jinĂŠho romĂĄnskĂŠho jazyka a jinĂŠ romĂĄnskĂŠ oblasti – dle vlastnĂho vĂ˝bĂŹru. KromĂŹ prĂĄce v oboru (pøekladatelstvĂ, redaktorskĂĄ èinnost, publicistika…) se uplatnĂ v profesĂch, jež vyžadujĂ schopnost samostatnĂŠho a kritickĂŠho myšlenĂ a dobrou vyjadøovacĂ schopnost v mateøskĂŠm a španĂŹlskĂŠm jazyce. Teorie a dĂŹjiny filmu a audiovizuĂĄlnĂ kultury Absolvent zĂskĂĄvĂĄ dispozice pro kvalifikovanĂŠ profese v oblastech humanitnĂch vĂŹd, umĂŹnĂ, mĂŠdiĂ a kulturnĂch institucĂ, kterĂŠ vyžadujĂ samostatnĂŠ kritickĂŠ myšlenĂ a systĂŠmovĂ˝ pøĂstup. BakalåøskĂŠ vzdĂŹlĂĄnĂ spoèĂvĂĄ v systematickĂŠm pøehledu zĂĄkladnĂch teoretickĂ˝ch konceptĂš, pojmoslovĂ, historickĂ˝ch dat a souvislostĂ a je vhodnĂŠ zejmĂŠna k praxi v aplikovanĂ˝ch disciplinĂĄch. MagisterskĂŠ vzdĂŹlĂĄnĂ rozšiøuje kvalifikaci na specializovanou èinnost v oblasti zĂĄkladnĂho vĂ˝zkumu. HlavnĂ okruhy praktickĂŠho uplatnĂŹnĂ: 1. VĂŹdeckĂĄ a pedagogickĂĄ praxe v oboru teorie a dĂŹjin filmu, audiovizuĂĄlnĂ kultury, mĂŠdiĂ a filmovĂŠho archivnictvĂ: akademickĂŠ instituce a školy, archivy, muzea (tĂ˝kĂĄ se zejmĂŠna absolventĂš-magistrĂš). 2. KulturnĂ a filmovĂĄ žurnalistika a publicistika v tištĂŹnĂ˝ch a elektronickĂ˝ch mĂŠdiĂch, public relations; ediènĂ a pøekladatelskĂĄ èinnost. 3. KulturnĂ management: øĂdĂcĂ pracovnĂci kin, kulturnĂch a vzdĂŹlĂĄvacĂch institucĂ, poøadatelĂŠ filmovĂ˝ch akcĂ. 4. DramaturgickĂĄ praxe: film, televize, rozhlas, kina, festivaly. VeøejnĂĄ politika a lidskĂŠ zdroje Absolventi se mohou uplatnit jako samostatnĂ sociĂĄlnĂ pracovnĂci. Po zĂskĂĄnĂ potøebnĂŠ praxe se mohou uchĂĄzet o mĂsta koncepènĂch nebo vedoucĂch pracovnĂkĂš v organizacĂch sociĂĄlnĂch služeb, služeb sociĂĄlnĂ prĂĄce, sociĂĄlnĂho zabezpeèenĂ a zamĂŹstnanosti, a to ve stĂĄtnĂm i nestĂĄtnĂm sektoru. Mohou se uplatnit jako tvĂšrci a koordinĂĄtoøi programĂš sociĂĄlnĂ politiky, zejmĂŠna politiky sociĂĄlnĂch služeb na ĂşstøednĂ a regionĂĄlnĂ Ăşrovni a v rĂĄmci samosprĂĄvnĂ˝ch obcĂ, zejmĂŠna vĂŹtšĂch mĂŹst. DoporuèenĂĄ literatura BakalåøskĂŠ studium NeuvĂĄdĂ se NavazujĂcĂ magisterskĂŠ studium BezpeènostnĂ a strategickĂĄ studia Bannon, I. – P. Collier (2003): Natural Resources and Violent Conflict. Options and Actions. Washington: The World Bank, s. 1-42 (42 s.) Barša, P. - BaršovĂĄ, A. (2005): PøistĂŹhovalectvĂ a liberĂĄlnĂ stĂĄt. Brno: MPU, s. 19-49 (30 s.) Barša, P. - Strmiska, M. (1999): NĂĄrodnĂ stĂĄt a etnickĂ˝ konflikt. Brno : CDK. (280 s.) Benèo, J. (2001): MetodolĂłgia vedeckĂŠho vĂ˝skumu. Bratislava: IRIS, s. 13-48, 135-143 (39 s.) Buzan, B. - Waever, O. - Wilde, J. (2005) Bezpeènost :novĂ˝ rĂĄmec pro analĂ˝zu. Brno: CSS (267 s) Contamine, P. (2004): VĂĄlka ve støedovĂŹku. Praha: Argo, s. 17-47, 213-224, 248-273 (64 s) Disman, M. (2000): Jak se vyrĂĄbĂ sociologickĂĄ znalost. Karolinum, Praha. (361 s) DrulĂĄk, P. a kol. (2008): Jak zkoumat politiku. Praha: PortĂĄl (256 s.) Hendl, J. (2005): KvalitativnĂ vĂ˝zkum: zĂĄkladnĂ metody a aplikace. PortĂĄl, Praha, s. 27 – 269. (242 s) Howard, M. (1997): VĂĄlka v evropskĂŠ historii. Brno: Barrister & Principal, s. 23-96 (73 s). Huntington S. P. (2001): Støet civilizacĂ, Praha: Rybka Publishers, s. 9 – 79 (70 s.) Keegan, J. (2004): Historie vĂĄleènictvĂ. Plzeò: Beta-DobrovskĂ˝, ŠevèĂk. (364 s.) Kuchta, J. – VĂĄlkovĂĄ, H. a kol. (2005): ZĂĄklady kriminologie a trestnĂ politiky. C.H. Beck, Praha, s. 18 – 50. (32 s) Mareš, M. (2005): AktÊøi proliferace zbranĂ hromadnĂŠho nièenĂ. Obrana a strategie 5/2 (2008), s. 7-21 Mareš, M. (2005): Terorismus v ĂeskĂŠ republice. Brno: Centrum strategickĂ˝ch studiĂ, pp. 5-66 (61 s). M?ller, Bj?rn: Conflict Theory. http://www.diis.dk/graphics/personweb/bmo/Afroconflict-01.doc. Rotberg, Robeert I. (2004, ed.): When States Fail. Causes and Consequences. Princeton: Princeton Univ. Press, s. 1 – 45 (45 s.) Singer, P. W. (2003): Corporate Warriors. The Rise of the Privatized Military Industry. London: Cornell University Press, s. 3 – 100 (97 s.) SmolĂk, J. – ŠmĂd, T. – VaĂŻura, V. (2007 eds.): OrganizovanĂ˝ zloèin a jeho ohniska v souèasnĂŠm svĂŹtĂŹ. Brno: MU, MPĂ (204 s). ŠmĂd, T.: TeoretickĂŠ vymezenĂ fenomĂŠnu organizovanĂŠho zloèinu. PolitologickĂ˝ èasopis 3/2008, s. 270-296 (26 s.) ŠmĂd, T. – VaĂŻura, V.( 2007 eds.): EtnickĂŠ konflikty v postkomunistickĂŠm prostoru. Brno: CDK (280 s). Strmiska, M. (2001): Terorismus a demokracie. PojetĂ a typologie subverzĂvnĂho teroristickĂŠho nĂĄsilĂ v soudobĂ˝ch demokraciĂch. Brno : MezinĂĄrodnĂ politologickĂ˝ Ăşstav (106 s). Townshend, Ch. (2007): Historie modernĂ vĂĄlky. Praha: MladĂĄ fronta, s. 34-208, 352-357 (179 s) WaisovĂĄ, Š. (2003): SouèasnĂŠ otĂĄzky mezinĂĄrodnĂ bezpeènosti. DobrĂĄ Voda u Pelhøimova: Aleš ĂenĂŹk (143 s.) Wallenstein, Peter (2004): Understanding Conflict Resolution. War, Peace and the Global System. London: Sage, s. 3 – 83 (80 s.) Zeman, P. (ed., 2002): ĂeskĂĄ bezpeènostnĂ terminologie : vĂ˝klad zĂĄkladnĂch pojmĂš. Brno: Masarykova univerzita, MPĂ. (186 s) Antušåk, E. – KopeckĂ˝, A. (2005): KrizovĂ˝ management. Ăvod do teorie. Praha: VŠE, 97 s. BalabĂĄn, Miloš/Duchek, Jan/Stejskal, Libor (ed.): Kapitoly o bezpeènosti. Praha: Karolinum, 427 s. Belt, D. D. (2006): Global Islamism. Understanding and Strategy. PfP Consortium Quarterly Journal, No. 4, pp. 41-63, Eichler, Jan (2006): MezinĂĄrodnĂ bezpeènost na poèåtku 21. stoletĂ. Praha: MO/AVIS (303 s.) Ghimire, K. B. (2005): The Contemporary Global Social Movements: Emergent Proposals, Connectivity and Development Implications. Geneve: UNRISD Kaspersen, A. T./Sending, J. O. (2005): The United Nations and Civilian Crisis Management. Oslo: NUPI: http://www.reliefweb.int/rw/lib.nsf/db900sid/OCHA-766FT3/$file/UN%20and%20Civilian%20Crisis%20Manag ement.pdf?openelement Kriendler, J. (2006): NATO Crisis Management, The Querterly Journal, , pp. 59-68., https://consortium.pims.org/tags/nato-crisis-management-cooperation-pfp-partners-other-internationa l-organizations KøĂž, ZdenĂŹk (2008): NATO Transformation and the Summit in Bucharest. In Obrana a strategie, roè. 8. è. 1, pp. 17-30. KulĂšek, J. (2007): BudovĂĄnĂ a pøĂprava Battle Groups EU. VojenskĂŠ rozhledy, roè. 16 (48), è. 4, http://www.army.cz/images/id_3878_4000/3538/vr2007_4.pdf Leonard, M. (ed.) (2002): Re: Ordering the World. London: Foreign Policy Centre (129 s), http://fpc.org.uk/fsblob/36.pdf Nowak, A. (ed.): (2006): Civilian Crisis Management. The EU Way. Paris: ISS EU, 144 p. http://www.iss.europa.eu/uploads/media/cp090.pdf Pikna, B. (2004): VnitønĂ bezpeènost a poøådek v evropskĂŠm prĂĄvu (oblast policejnĂ a justiènĂ spoluprĂĄce. 2. vyd. Praha: Linde, pp. 369-437 (67 s) RektoøĂk J., ŠelešovskĂ˝, J., Vilåšek, J. (2004): KrizovĂ˝ management ve veøejnĂŠ sprĂĄvĂŹ. Teorie a praxe. Praha: Ekopress. (248 s) Souèek, V. a kol. (2005): VnitønĂ bezpeènost a veøejnĂ˝ poøådek. KrizovĂŠ øĂzenĂ. Praha: MV ĂR. http://www.mvcr.cz/udalosti/prirucky/bezpecnost/bezpecnost.pdf (123 s.) Wallat, J. (2001): Czechoslovak/Czech Foreign and Security Policy 1989-1999. Perspectives, Nr. 17, pp. 14-29 (15 s). http://knihovna.fss.muni.cz/KnihovnaFSS/eiz.php?podsekce=19 (EBSCO) WaisovĂĄ, Š (2008): MezinĂĄrodnĂ organizace a režimy. Plzeò: Aleš ĂenĂŹk (255 s). ZĂĄjedovĂĄ, L. (2005): SpoluprĂĄce pobaltskĂ˝ch a severskĂ˝ch stĂĄtĂš. StøedoevropskĂŠ politickĂŠ studie, roè. VI, è. 1. Politologie Literatura je dostupnĂĄ na webovĂŠ strĂĄnce Katedry politologie FSS MU: http://fss.muni.cz/struktura/katedry/polit/studium.htm EvropskĂĄ studia Almond, G. A.; Bingham Powell, Jr., G.; Stroem, K.; Dalton, R. J. (2000; eds.): Comparative Politics Today. A World View. New York: Longman, s. 161-324. Cameron, F. (eds.) (2004): The Future of Europe. London: Routledge. CĂsaø, Ondøej (2002): Teorie mezinĂĄrodnĂch vztahĂš a evropskĂĄ studia. PolitologickĂ˝ èasopis, roè. IX è. 1, s. 50-67. Colomer, J. E. (1996; ed.): Political Institutions in Europe. London, New York: Routledge, s. 138-281. Fiala, Petr (1999): Definice zĂĄjmovĂ˝ch skupin. PolitologickĂ˝ èasopis, roè. VI, è. 1, s. 52-60. Fiala, Petr; PitrovĂĄ, MarkĂŠta (eds.) (2005): EvropskĂĄ referenda. Brno: CDK. Fiala, Petr; PitrovĂĄ, MarkĂŠta (2003): EvropskĂĄ unie. Brno: CDK. Fiala, Petr; PitrovĂĄ, MarkĂŠta (eds.) (2003, tøetĂ vydĂĄnĂ): RozšiøovĂĄnĂ ES/EU. Brno: MezinĂĄrodnĂ politologickĂ˝ Ăşstav. Fiala, Petr; Mareš, Miroslav (eds.) (2001): EvropskĂŠ politickĂŠ strany. Brno: MPĂ. Fiala, Petr; Strmiska, MaxmiliĂĄn (1998): Teorie politickĂ˝ch stran. Brno: Barrister & Principal, s. 14-101. Fries, F. (1998): VelkĂŠ evropskĂŠ rozpravy. Praha: HZ Editio. Gerbet, Pierre (2004): BudovĂĄnĂ Evropy. Praha: Karolinum. Hloušek, VĂt (2004): Proces europeanizace a politickĂŠ strany v kandidĂĄtskĂ˝ch zemĂch. SociĂĄlnĂ studia, roè. 9, è. 1, s. 93-108. Hloušek, VĂt; Kopeèek, LubomĂr (eds.): Demokracie. Brno: MezinĂĄrodnĂ politologickĂ˝ Ăşstav Masarykovy univerzity, s. 109-118, 193-250. Hroch, Miroslav (1999): V nĂĄrodnĂm zĂĄjmu. Praha: NLN, s. 7-52. KlĂma, Michal (1998): Volby a politickĂŠ strany v modernĂch demokraciĂch. Praha: Radix, s. 184-254. Kloti, U (2001): Consensual Government in a Heterogeneous Polity. West European Politics, Vol. 24, N. 2, s. 19-37. Kol.: Komparace politickĂ˝ch systĂŠmĂš I. Praha: Fakulta mezinĂĄrodnĂch vztahĂš VŠE, s. 9-71. Ladner, Andreas (2001): Swiss Political Parties: Between Persistance and Change. West European Politics, Vol. 24, N. 2, s. 123-144. Lane, J.-E. (2001): Introduction: Switzerland – Key Institutions and Behavioural Outcomes. West European Politics, Vol. 24, N. 2, s. 1-19. NovĂĄk, Miroslav (1997): SystĂŠmy politickĂ˝ch stran. Ăvod do jejich srovnĂĄvacĂho studia. Praha: SLON, s. 45-139. Nugent, N. (ed.) (2004): European Union Enlargement. Houndmills: Palgrave. Pinder, J. (1995): European Community: the building of a union. Oxford: Oxford University Press. PitrovĂĄ, MarkĂŠta (2002): Teorie evropskĂŠ integrace a politickĂ˝ vĂ˝voj SpoleèenstvĂ. PolitologickĂ˝ èasopis, roè. 2002, è. 4, s. 415-431. Poole, A. P. (2003): The EU's Eastern Enlargement. London: Praeger. Sartori, Giovanni (2001): SrovnĂĄvacĂ ĂşstavnĂ inženĂ˝rstvĂ. Praha: SLON. ĂĂchovĂĄ, Blanka (2000): Pøehled modernĂch politologickĂ˝ch teoriĂ. Praha: PortĂĄl, s. 45-82. Týè, V. (2001, tøetĂ vydĂĄnĂ): ZĂĄklady prĂĄva EvropskĂ˝ch spoleèenstvĂ. Praha: Linde. Wegs, J. Robert; Ladrech, Robert (2002): Evropa po roce 1945. Praha: Vyšehrad. MezinĂĄrodnĂ vztahy Baylis, John, Smith, Steve, The Globalization of World Politics, Oxford University Press, Oxford 1999. Burchill, Scott, Linklater, Andrew, Theories of International Relations, 2. vyd., Palgrave, LondĂ˝n 2001. Dougherty, James E., Pfaltzgraff Jr., Robert L., Contending Theories of International Relations, 5. vyd., Longman, New York 2001. DrulĂĄk, Petr, Teorie mezinĂĄrodnĂch vztahĂš, PortĂĄl, Praha 2003. Fukuyama, Francis, Konec dĂŹjin a poslednà èlovĂŹk, Rybka Publishers, Praha 2002. Guzzini, Stefano, Realismus v mezinĂĄrodnĂch vztazĂch a v mezinĂĄrodnĂ politickĂŠ ekonomii, Barrister and Principal, Brno 2004. Hollis, Martin, Smith, Steve, Teorie mezinĂĄrodnĂch vztahĂš, CDK, Brno 2000. Huntington, Samuel P., Støet civilizacĂ: boj kultur a promĂŹna svĂŹtovĂŠho øådu, Rybka Publishers, Praha 2001. KuchyòkovĂĄ, Petra, SuchĂ˝, Petr, VĂ˝voj a vĂ˝sledky procesĂš kontroly zbrojenĂ a odzbrojovĂĄnĂ. Marnost nad marnost? MezinĂĄrodnĂ politologickĂ˝ Ăşstav Masarykovy univerzity, 2005. PlechanovovĂĄ, BĂŹla, Ăvod do mezinĂĄrodnĂch vztahĂš. VĂ˝bĂŹr textĂš, ISE, Praha 2003. Pšeja, Pavel (ed.), Pøehled teoriĂ mezinĂĄrodnĂch vztahĂš, MPĂ MU, Brno 2005 Smith, Steve, Booth, Ken, SouèasnĂĄ teorie mezinĂĄrodnĂch vztahĂš, Barrister and Principal, Brno 2001. WaisovĂĄ, Šårka, Ăvod do studia mezinĂĄrodnĂch vztahĂš, VydavatelstvĂ a nakladatelstvĂ Aleš ĂenĂŹk, DobrĂĄ Voda 2002 NSC-68. Zubok, Vladislav; Pleshakov, Constantine: Inside the Kremlin's Cold War: From Stalin to Khrushchev. Harvard University Press 1997, s. 138-173. Wohlstetter, Albert: The Delicate Balance of Terror. Voas, J.: Soviet Attitudes towards Ballistic Missile Defence and the ABM Treaty. IISS 1990. SuchĂ˝, Petr: Reagan a øĂše zla. Brno 2004. Armstrong, D.; Lloyd, L., Redmond, J. (1996): From Versailles To Maastricht. International Organisation in the 20th Century. Basingstoke: Palgrave, s. 9-13. Kissinger, H. A. (1999): UmĂŹnĂ diplomacie. Praha: Prostor, s. 53 – 75, 77 – 102, 141 – 173, 175 – 209, 229 – 257, 403 – 433, 797 – 840. Kennedy, Paul (1996): Vzestup a pĂĄd velmocĂ. Praha: NLN, s. 102 – 150, 150 – 179, 307 – 336, 478 – 500. Skøivan, A. (1999): EvropskĂĄ politika. Praha: Aleš Skøivan ml. Luòåk, Petr (1997): ZĂĄpad. SpojenĂŠ stĂĄty a ZĂĄpadnĂ Evropa ve studenĂŠ vĂĄlce. Praha: Libri., s. 297 – 320. NĂĄlevka, VladimĂr (2000): SvĂŹtovĂĄ politika ve 20. stoletĂ I. Praha: Aleš Skøivan ml., 51 – 63, 92 – 102, s 111 – 132, 143 – 151. PlechanovovĂĄ, BĂŹla – Fidler, Jiøà (1997): Kapitoly z dĂŹjin mezinĂĄrodnĂch vztahĂš 1941 – 1995. Praha, s. 1 – 204. MoravcovĂĄ, Dagmar; BĂŹlina, Pavel; Peèenka, Marek (1994): Kapitoly z dĂŹjin mezinĂĄrodnĂch vztahĂš 1914-1941, Praha: ISE, s. 23-35. Vykoukal, JiøĂ; Litera, Bohuslav; Tejchman, Miroslav (2000): VĂ˝chod. Vznik, vĂ˝voj a rozpad sovĂŹtskĂŠho bloku 1944-1989. Praha: Libri, s. 25-66. Danèåk, Bøetislav – Mareš, Miroslav (eds.). ZahraniènĂ politika politickĂ˝ch stran v ĂeskĂŠ republice, MaĂŻarsku, Polsku a na Slovensku. Brno : MezinĂĄrodnĂ politologickĂ˝ Ăşstav Masarykovy univerzity, 2000. Hloušek, VĂt – PavlaèĂk, ZbynĂŹk. (eds.): PĂŹt let v NATO. VojenskĂŠ, politickĂŠ a spoleèenskĂŠ aspekty èlenstvĂ ĂeskĂŠ republiky v NATO. Brno – Ostrava : MezinĂĄrodnĂ politologickĂ˝ Ăşstav MU a Jagello 2000, 2004. Pick, O., Handl, V. (eds.) a kol.: ZahraniènĂ politika ĂeskĂŠ republiky 1993-2004. ĂspĂŹchy, problĂŠmy a perspektivy. Praha: ĂMV, 2004. Kotyk, V. a kol.: ĂeskĂĄ zahraniènĂ politika. Ăvahy o prioritĂĄch. Praha: ĂMV, 1997. Sociologie Bauman, Z.: Ăvahy o postmodernĂ dobĂŹ. Praha, SLON 1997. Beck, U.: RizikovĂĄ spoleènost: Na cestĂŹ k jinĂŠ modernĂŹ. Praha, SLON, 2004. Bell, D.: KulturnĂ rozpory kapitalismu. Praha, SLON 2001. Berger, P. & Luckmann,T.: SociĂĄlnĂ konstrukce reality. Brno, CDK 1999. Bourdieu, P.: Teorie jednĂĄnĂ. Praha, Karolinum 2000. Foucault, M.: DohlĂžet a trestat: kniha o zrodu vĂŹzenĂ. Praha, Dauphin, 2000. Giddens, A.: Sociologie. Praha, Argo 1999. Giddens, A.: DĂšsledky modernity. Praha, SLON 1998. Cuin Charles-Henry, Gresle Francois: DĂŹjiny sociologie. Slon, Praha 2004. Durkheim, E.: Sociologie a filosofie. Praha, SLON 1998. Keller J.: DĂŹjiny klasickĂŠ sociologie. Slon, Praha 2004. Merton, R. K.: Studie ze sociologickĂŠ teorie. Praha, SLON 2001. Simmel, G.: PenĂze v modernĂ kultuøe a jinĂŠ eseje. Praha, SLON 1997. Šubrt, J.: Postavy a problĂŠmy soudobĂŠ teoretickĂŠ sociologie: SociologickĂŠ teorie 20. stoletĂ Praha, ISV 2001. Tocqueville, A.: Demokracie v Americe I a II. Praha, LN 1992. Weber, Max: Autorita, etika a spoleènost. Praha, MF 1997. Weber, Max: Metodologie, sociologie a politika. Oikoymenh, Praha 1998. nĂŹkterĂĄ dostupnĂĄ pøehledovĂĄ uèebnice o klasicĂch èi smĂŹrech sociologickĂŠho myšlenĂ. Babbie, E.: The Practice of Social Research. Belmont, Wadsworth 1986 nebo napø. Fowler, F. J.: Survey Research Methods. Newbury Park, Sage 1993 nebo jinĂĄ, ekvivalentnĂ kniha o metodologii sociologie (z nĂž probĂhala vĂ˝uka metodologie na škole uchazeèe/ uchazeèky – mimo zde uvedenĂŠ) Disman, M.: Jak se vyrĂĄbĂ sociologickĂĄ znalost . Praha, Karolinum 1993 (detailnĂ znalost). Hendl, J. KvalitativnĂ vĂ˝zkum. ZĂĄkladnĂ metody a aplikace. Praha, PortĂĄl, 2005. Kuhn, T. S.: ŠtruktĂşra vedeckĂ˝ch revolĂşciĂ. Bratislava, Pravda 1981. Petrusek, M.: Teorie a metoda v modernĂ sociologii. Praha, Karolinum 1993. Poper, K. L.: Hledanie lepšieho sveta. Prednåšky a state. Bratislava, Archa 1995. SociĂĄlnĂ prĂĄce NavrĂĄtil, Pavel. Teorie a metody sociĂĄlnĂ prĂĄce. 1. vyd. Brno : MZ, 2001. 162 s. ISBN 80-903070-0-0. Ăasopis SociĂĄlnĂ prĂĄce/ SociĂĄlna prĂĄca, Brno : ASVSP, 1-4/2009, ISSN 1213-6204. 2009. VeøejnĂĄ politika a lidskĂŠ zdroje Metodologie spoleèenskĂ˝ch vĂŹd a a metody vĂ˝zkumu Disman, M.: Jak se vyrĂĄbĂ sociologickĂĄ znalost. Praha, Karolinum, 2002. Petrusek, M.: Teorie a metoda v modernĂ sociologii. Praha, Karolinum, 1993. SociĂĄlnĂ politika PotÚèek, M.: SociĂĄlnĂ politika, Praha, Slon, 1995. Krebs VojtĂŹch a kol.: SociĂĄlnĂ politika. Praha, ASPI, 2007. Veèeøa, M.: SociĂĄlnĂ stĂĄt. VĂ˝chodiska a pøĂstupy, Praha, SLON, 1992. Ekonomie Samuelson, P.A., Nordhaus, W.D.: Ekonomie, Praha, Svoboda, 1995 (nebo novĂŹjšà vydĂĄnĂ). Kapitola 1 Ăvod; Kapitola 2 ZĂĄkladnĂ problĂŠmy ekonomickĂŠ organizace; Kapitola 3 Trhy a pøĂkazy v soudobĂŠ ekonomice; Kapitola 4 ZĂĄkladnà èinitelĂŠ: nabĂdka a poptĂĄvka; Kapitola 5 Pøehled makroekonomie; Kapitola 8 Teorie urèenĂ produktu; Kapitola 10 AgregĂĄtnĂ nabĂdka a hospodåøskĂŠ cykly; Kapitola 13 NezamĂŹstnanost; Kapitola 14 Inflace: definice a nĂĄklady; Kapitola 15 Inflace a nezamĂŹstnanost. SociĂĄlnĂ psychologie NakoneènĂ˝, M.: SociĂĄlnĂ psychologie, Praha, Academica, 1999. Sociologie Keller, J. Ăvod do sociologie, SLON, 2006. Keller, J. Sociologie organizace a byrokracie, SLON, 2007. EnvironmentĂĄlnĂ studia Moldan, B.: PøĂroda a civilizace. SPN, Praha 1997 LibrovĂĄ H.: Pestøà a zelenĂ. Veronica, HnutĂ DUHA, Brno 1994 Moldan, B.: EkologickĂĄ dimenze udržitelnĂŠho rozvoje. Karolinum, Praha 2001 nĂŹkterĂĄ ze zĂĄkladnĂch uèebnic dĂŹjin filozofie a evropskĂŠho myšlenĂ. MediĂĄlnĂ studia a žurnalistika Seznam povinnĂŠ literatury: Burton, G., JirĂĄk, J.: Ăvod do studia mĂŠdiĂ. Brno: Barrister & Principal. 2001. McQuail, D.: Ăvod do teorie masovĂŠ komunikace. Praha: PortĂĄl 1999. Prokop, D.: Boj o mĂŠdia. DĂŹjiny novĂŠho kritickĂŠho myšlenĂ o mĂŠdiĂch. Praha: Karolinum, 2005. Seznam povinnĂŹ volitelnĂŠ literatury: Barthes, R.: Mytologie. Praha. Dokoøån, 2004. Baudrillard, J.: O svĂĄdĂŹnĂ. Votobia, 1996. Bourdieu, P.: O televizi. Brno: DoplnĂŹk, 2002. DeFleur, M., Ball-Rokeach, S.: Teorie masovĂŠ komunikace. Karolinum. 1996. Eco, U.: SkeptikovĂŠ a tϚitelĂŠ. Praha, Svoboda, 1995. Flusser V.: KomunikolĂłgia. Bratislava: Media Institute, 2001. Habermas, J.: StrukturĂĄlnĂ pøemĂŹna veøejnosti. Praha, Filosofia, 2000. JirĂĄk, J., ĂĂchovĂĄ, B.: PolitickĂĄ komunikace a mĂŠdia. Praha: Karolinum 2000. Kloskowska, A.: MasovĂĄ kultura. Praha: Svoboda, 1967. Kunczik, M.: ZĂĄklady masovĂŠ komunikace. Karolinum. 1995. LĂŠvy, P.: Kyberkultura. Praha, Karolinum, 2000. Lohisse, J.: KomunikaènĂ systĂŠmy: SocioantropologickĂ˝ pohled. Praha. Karolinum, 2003 McLuhan, M.: Jak rozumĂŹt mĂŠdiĂm. Odeon, 1991. McLuhan, M.: ĂlovĂŹk, mĂŠdia a elektronickĂĄ kultura. Jota, 2000. McNair, B.: Sociologie žurnalistiky. PortĂĄl, 2004. Mander, J.: Ătyøi dĂšvody pro zrušenĂ televize. DoplnĂŹk, 2000. Meyrowitz, J.: Všude a nikde. Vliv elektronickĂ˝ch mĂŠdiĂ na sociĂĄlnĂ chovĂĄnĂ. Karolinum, Praha, 2006. Postman, N.: Ubavit se k smrti. Praha: MladĂĄ fronta, 1999. Thompson, J. B.: MĂŠdia a modernita. SociĂĄlnĂ teorie mĂŠdiĂ. Praha: Karolinum, 2004. PsychoterapeutickĂĄ studia ZĂĄkladnĂ orientace v historii, smĂŹrech a metodĂĄch psychologie: FerjenèĂk, J. (2000). Ăvod do metodologie psychologickĂŠho vĂ˝zkumu. Praha: PortĂĄl. Hunt, M. (2000). DĂŹjiny psychologie. Praha: PortĂĄl. NakoneènĂ˝, M. (1995). Lexikon psychologie. Praha: Vodnåø. Psychologie osobnosti: SmĂŠkal, V. (2004). PozvĂĄnĂ do psychologie osobnosti: èlovĂŹk v zrcadle vĂŹdomĂ a jednĂĄnĂ (2., opravenĂŠ vydĂĄnĂ). Brno: Barrister & Principal. VĂ˝vojovĂĄ psychologie: Langmeier, J., KrejèĂøovĂĄ, D. (1998). VĂ˝vojovĂĄ psychologie. Praha: Grada. StuchlĂkovĂĄ, I. (2002). ZĂĄklady psychologie emocĂ. Praha: PortĂĄl. VĂĄgnerovĂĄ, M. (2005). VĂ˝vojovĂĄ psychologie I. Praha: Karolinum. VĂĄgnerovĂĄ, M. (2007). VĂ˝vojovĂĄ psychologie II. Praha: Karolinum. ObecnĂĄ psychologie: AtkinsonovĂĄ, R. L., Atkinson, R. C., Smith, E. E., Bem, D. J. (1995). Psychologie. Praha, Victoria Publishing. NakoneènĂ˝, M. (1995). Lexikon psychologie. Vodnåø: Praha. PlhĂĄkovĂĄ, A. (2004). Uèebnice obecnĂŠ psychologie. Academia: Praha. StuchlĂkovĂĄ, I. (2002): ZĂĄklady psychologie emocĂ. Praha: PortĂĄl. SociĂĄlnĂ psychologie: Aronson, E., Wilson, T. D., Akert, R. M. (2005). Social psychology. New Jersey: Prentice-Hall. VĂ˝rost, J., SlamĂŹnĂk, I. (1997). SociĂĄlnĂ psychologie. Praha: ISV. Psychopatologie: VĂĄgnerovĂĄ, M. (2004). Psychopatologie pro pomĂĄhajĂcĂ profese. Praha: PortĂĄl. (Je možnĂŠ se pøipravovat i z jinĂ˝ch uèebnĂch textĂš.) Psychoterapie: KratochvĂl, S. (2006). ZĂĄklady psychoterapie. Praha: PortĂĄl. (i staršà vydĂĄnĂ) VymĂŹtal, J. (2003). Ăvod do psychoterapie. Praha: Grada. (2., aktualizovanĂŠ vydĂĄnĂ) Yalom, I. (2004). ChvĂĄla psychoterapie. Praha: PortĂĄl. KritĂŠria hodnocenĂ u pøijĂmacĂch zkoušek V pøijĂmacĂm øĂzenĂ do bakalåøskĂŠho studia je možnĂŠ zĂskat maximĂĄlnĂŹ po 100 percentilovĂ˝ch bodech za testy OSP a ZSV (bod za každĂ˝ dosaženĂ˝ percentil). PoøadĂ uchazeèÚ je vytvåøeno pro každou studijnĂ kombinaci zvl嚝. MaximĂĄlnĂ možnĂ˝ poèet dosaženĂ˝ch bodĂš u pøijĂmacĂ zkoušky do navazujĂcĂho magisterskĂŠho studia èinĂ 100 bodĂš.