Regionální inovační strategie Jihomoravského kraje 2014–2020 Květen 2014 1 Obsah Seznam zkratek 2 Seznam tabulek a grafů 3 Úvod 4 » I. Analytická část 5 I. 01. Postavení kraje 5 I. 02. Výzkum a vývoj v kraji, inovační podnikání 6 I. 03. Veřejná správa a její role v inovačním systému kraje 7 I. 04. Hlavní aktéři inovačního systému – výsledky stakeholder analýzy 8 Znalostně intenzivní firmy s relevancí pro inovační systém JMK 8 Veřejné vysoké školy a výzkumné organizace s přímou relevancí pro inovační systém 9 Podpůrná infrastruktura pro výzkum a inovace 11 Veřejná správa a její činnosti podpory výzkumu a inovací 12 I. 05. SWOT analýza 13 I. 06. Metodika tvorby RIS JMK 14 I. 07. Specializace kraje – klíčové hospodářské domény 15 » II. Návrhová část krajské RIS 19 II. 01. Vize a mise 19 » III. Klíčová oblast změn A: Proinovační správa a řízení (governance) 20 » IV. Klíčová oblast změn B: Excelence ve výzkumu 21 » V. Klíčová oblast změn C: Konkurenceschopné inovativní firmy 23 » VI. Klíčová oblast změn D: Evropsky špičkové školství 25 » VII. Klíčová oblast změn E: Atraktivní region (komunikace) 29 » VIII. Implementační struktura RIS JMK 31 Příloha 1: Akční plán č. 2014/01 33 Příloha 2: Datové podklady pro analytickou část RIS JMK 65 Příloha 3: Typy projektů v RIS z hlediska financování krajských intervencí ze strukturálních fondů 68 Regionální inovační strategie Jihomoravského kraje / 2014–2020 Seznam zkratek AV ČR Akademie věd ČR CERIT Centrum vzdělávání, výzkumu a inovací pro ICT CTT Centrum pro transfer technologií CTO Chief Technology Officer ČR Česká republika ČSÚ Český statistický úřad EK Evropská komise ERA European Research Area (Evropský výzkumný prostor) ESF Evropský sociální fond ESIF Evropské strukturální a investiční fondy (European Structural and Investment Funds) v období 2014–2020 EPO European Patent Office EU Evropská unie FTE Ekvivalent zaměstnance na plný pracovní úvazek (Full Time Equivalent) HDP Hrubý domácí produkt HPH Hrubá přidaná hodnota HW Hardware ICT Informační a komunikační technologie KETs Key Enabling Technologies MPO Ministerstvo průmyslu a obchodu MSP Malé a střední podniky MŠMT Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy NACE Klasifikace ekonomických činností OECD Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (Organisation for Economic Co-operation and Development) OP PIK Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost OP VaVpI Operační program Výzkum a vývoj pro inovace OP VK Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost OP VVV Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání PCT Patent Cooperation Treaty (Mezinárodní patentový systém – WIPO) p.b. Procentní bod PISA Programme for International Student Assesment (Program pro mezinárodní hodnocení studentů) PZI Přímé zahraniční investice RIV Rejstřík informací o výsledcích (datová oblast informačního systému výzkumu, experimentální vývoje a inovací, IS VaV) RIS JMK Regionální inovační strategie Jihomoravského kraje SF Strukturální fondy EU SITC Standard International Trade Classification (Mezinárodní klasifikace zahraničního obchodu) SŠ Střední školy SW Software TA ČR Technologická agentura ČR USPTO US Patent and Trademark Office (Patentový úřad USA) v.v.i. Veřejná výzkumná instituce VaV Výzkum a vývoj VaVaI Výzkum, vývoj a inovace VO Výzkumné organizace VTP Vědeckotechnický park VŠ Vysoké školy ZIF Znalostně intenzivní firma ZIS Znalostně intenzivní start up ZŠ Základní školy BA Business Angel VC Venture Capital JIC Jihomoravské inovační centrum JCMM Jihomoravské centrum mezinárodní mobility JMK Jihomoravský kraj SMB Statutární město Brno 3 Seznam tabulek a grafů Tabulka 1: Rozložení firem s vlastními kapacitami VaV v okresech JM kraje v roce 2011 7 Tabulka 2: Přehled již realizovaných/probíhajících VYBRANÝCH intervencí zaměřených na podporu výzkumu, vývoje a inovací v Jihomoravském kraji (v seznamu nejsou uvedena OP VaVpI centra/PO1,PO2/a projekty OP VK) 8 Tabulka 3: Kategorizace domény hospodářské specializace Pokročilé výrobní a strojírenské technologie 15 Tabulka 4: Kategorizace domény hospodářské specializace Přesné přístroje 16 Tabulka 5: Kategorizace domény hospodářské specializace Vývoj SW a HW 16 Tabulka 6: Matice inovačních a výzkumných potřeb (znalostní domény a výzkumné kapacity VaVpI center vs. aplikační odvětví JMK) 18 Tabulka 7: Matice inovačních potřeb a společenských výzev (společenské výzvy a výzkumné kapacity VaVpI center vs. aplikační odvětví JMK) 18 Tabulka 8: Klíčové subjekty implementační struktury RIS JMK a jejich členové (vyjmenované instituce v rámci pracovních skupin se podílely na formulaci RIS JMK), stav k 12. květnu 2014 32 Graf 1: Vývoj HDP na obyvatele v JM kraji – srovnání v rámci České republiky 65 Graf 2: Srovnání krajů dle kumulovaného růstu reálného HDP 1995–2012 (rok 1995 = 100) 65 Graf 3: Růst reálného HDP JM kraje a ČR 65 Tabulka 9: Vývoj stavu přímých zahraničních investic na obyvatele v krajích ČR 66 Tabulka 10: Nejdůležitější exportní skupiny produktů JM kraje 2010 66 Tabulka 11: Vývoj počtu firem realizujících vlastní VaV podle krajů ČR v období 2006–2011 67 Graf 4: Kategorie NACE 3 podle objemu výdajů na VaV v Jihomoravském kraji 67 Regionální inovační strategie Jihomoravského kraje / 2014–2020 Úvod Regionální inovační strategie Jihomoravského kraje 2014–2020 (dále RIS JMK) je základním strategickým dokumentem Jihomoravského kraje a statutárního města Brna pro realizaci politiky na podporu konkurenceschopnosti, založené zejména na inovacích a maximalizaci hospodářských přínosů veřejných investic do výzkumu a vzdělávání. Smyslem RIS JMK je vytvářet podmínky pro konkurenceschopné znalostně intenzivní podnikání, a to zejména investicemi do zvýšení kvality vzdělávání, výzkumu, do zlepšení image JMK a přímou podporou podnikatelských aktivit tam, kde dochází k selhání trhu (např. podpora začínajících firem nebo podpora realizace znalostně náročných činností ve zralých firmách). Předkládaná strategie je již čtvrtou generací RIS. První generace byla projednána v roce 2002, druhá v roce 2005, třetí v roce 2009. Třetí generace RIS JMK byla současně schválená jako strategický dokument statutárního města Brna a JMK. RIS JMK je pro Jihomoravský kraj tzv. oborovou strategií a je v podřízené pozici vůči Strategii rozvoje Jihomoravského kraje, resp. Strategii pro Brno v případě rozvojové politiky statutárního města Brna. Tyto nadřazené dokumenty však formulují v oblasti podpory hospodářské konkurenceschopnosti pouze základní směry. RIS JMK pak tyto směry rozpracovává do konkrétních priorit, cílů, aktivit a projektů/programů. Čtvrtá generace RIS JMK je současně tzv. strategií inteligentní specializace1 pro Jihomoravský kraj, která je předběžnou podmínkou (ex-ante kondicionalitou) Evropské komise pro investice z evropských strukturálních a investičních fondů a komunitárních programů na podporu výzkumu, vývoje a inovací (Horizont 2020, COSME aj.) na programovací období 2014–2020. RIS JMK byla formulována na základě širokého zapojení relevantních partnerů vzdělávacího, výzkumného a inovačního ekosystému jižní Moravy. Klíčové problémy, návrhy na jejich řešení, formulace cílů, opatření a projektů jsou výstupem několikerého jednání pracovních skupin. Po celou dobu formulace bylo postupováno v souladu s metodikou Evropské komise2 a s pokyny MŠMT, coby garanta naplnění předběžné podmínky EK. Dokument je strukturován do analytické a návrhové části. Analytická část obsahuje základní charakteristiky JMK z hlediska hospodářské pozice kraje a analýzu klíčových aktérů systému. Zvláštní důraz je kladen na dosavadní výstupy a výsledky realizace RIS, stejně tak na analýzu činností podpůrných institucí. SWOT analýza sumarizuje hlavní výroky vzešlé z jednání pracovních skupin a je tak hlavním vstupem pro návrhovou část. Ta zahrnuje formulaci mise, vize a strategických a specifických cílů. Součástí návrhové části strategie je i identifikace klíčových hospodářských domén, které jsou stejně jako strategické a specifické cíle závazné na celé období realizace strategie. Cíle strategie budou naplňovány Akčním plánem (portfolio projektových záměrů), který bude průběžně aktualizován. Za účelem zdárného řízení RIS JMK je ustaven Řídící výbor složený z představitelů vysokých škol, Akademie věd ČR, zástupců klíčových hospodářských domén a samosprávy. Řídící výbor RIS JMK bude průběžně projednávat návrhy na nové projekty vzešlé z jednání pracovních skupin a monitorovat dosažený pokrok při realizaci strategie. 1 Pro RIS, resp. strategii inteligentní specializace, se často i v češtině používá anglický název „smart specialisation strategy“, zkráceně pak S3 strategy nebo RIS 3 strategy. 2 Guide on Research and Innovation Strategies for Smart Specialisation (RIS 3 Guide). Analytická část 5 » I. Analytická část I. 01. Postavení kraje Jihomoravský (dále jen JM) kraj patří mezi největší kraje ČR. S 1 168 650 obyvateli3 je čtvrtý nejlidnatější mezi kraji ČR. Podíl na obyvatelstvu ČR činí 11,1 %, podíl na HDP 10,5 %. Přes tento nepoměr4 patří po celé sledované období ke krajům s nejvyšší úrovní HDP na obyvatele, byť rozdíly mezi kraji bez Prahy nejsou velké5 . Výkonnost a pozice JM kraje se opírá zejména o hospodářskou sílu Brna a jeho širšího zázemí. Brno je druhým nejvýznamnějším řídícím a ekonomickým centrem ČR s vysokou koncentrací činností s vysokou přidanou hodnotou (ICT, specializované služby, výzkumné organizace ad.). Mimo metropolitní území6 kraje nejsou další oblasti, které by byly národně významným tahounem hospodářského růstu. Nemalé části kraje (zejména mikroregiony na Znojemsku, Břeclavsku, Hodonínsku a severní části okresu Blansko) lze přitom charakterizovat jako hospodářsky zaostávající oblasti. Kraj lze tedy v rámci ČR charakterizovat jako rozvinutý, avšak s velkými vnitřními rozdíly z hlediska hospodářské výkonnosti a situace na lokálním trhu práce. V důsledku řídící funkce Brna se JM kraj vyznačuje po Praze druhým nejvyšším podílem sektoru služeb (dle dat za rok 2012 61,2 % na zaměstnanosti; 60,2 % na hrubé přidané hodnotě (dále jen HPH)) na struktuře ekonomiky. Podíl sekundéru je mírně nižší než v případě celé ČR (35,8 % na zaměstnanosti, 37,2 % na HPH). Primární sektor (3,1 % na zaměstnanosti, 2,4 % na HPH) je také mírně pod průměrem ČR (3,3 %, resp. 2,4 %). Na úrovni jednotlivých odvětví (NACE) jsou hlavními tahouny ekonomiky JM kraje zpracovatelský průmysl a služby s vysokou přidanou hodnotou7 . Na úrovni celé ČR se podíl zpracovatelského průmyslu na zaměstnanosti za posledních deset let snížil o 2,3 p.b., v JM kraji byl tento pokles pouze o 1,0 p.b., přičemž v předkrizovém období 2002–2007 se jeho podíl na zaměstnanosti v kraji zvýšil, zatímco za celou ekonomiku ČR tento podíl klesl. Zpracovatelský průmysl je na úrovni odvětví hlavní hnací silou krajské ekonomiky, která generuje rozhodující příjmy vně regionu. Dalším hlavním zdrojem příjmů mimo region je díky roli Brna veřejný sektor (vysoké školy, nemocnice, výzkumné ústavy národního významu atd.). Česká ekonomika jako celek je tažena aktivitami zahraničních firem. Pozice JM kraje je v tomto ohledu velmi specifická. Ze srovnání jednotlivých krajů (viz tabulka 9 v příloze) vyplývá, že ještě v roce 2005 JM kraj patřil k nejméně úspěšným krajům v ČR z hlediska kumulativního přílivu přímých zahraničních investic (dále jen PZI). K 31. 12. 2005 činil stav PZI na obyvatele pouze 50,6 tisíc korun, což je čtvrtá nejnižší hodnota mezi kraji a pouze 36,5 % národního průměru. Hlavní vlna přílivu PZI do Česka probíhala v období 1997–20058 . V období po roce 2005 JM kraj naopak představuje vedle Prahy hlavní cílový region pro PZI v ČR (viz tabulka 9 v příloze). Tato změna je hlavním vysvětlením výše uvedeného zjištění, že meziroční vývoj HDP kraje je od roku 2007 každý rok lepší než vývoj HDP celé ČR9 . Důležitým aspektem z pohledu RIS, resp. rozvoje znalostní ekonomiky, je postupně se měnící struktura PZI ve prospěch aktivit s vyšší přidanou hodnotou včetně podnikových VaV aktivit. JM kraj díky Brnu z tohoto trendu bude dále těžit, neboť PZI do aktivit s vyšší přidanou hodnotou se koncentrují do větších ekonomických center a to hlavně těch, kde je široká nabídka vysoce kvalifikovaných lidí. Pokud jde o mezinárodní konkurenceschopnost v souvislosti s generováním příjmů místní ekonomiky ze zahraničí, hlavní specializací JM kraje jsou dle klasifikace NACE: i. strojírenský průmysl – NACE 29, ii. elektrotechnický – NACE 27 a elektronický – NACE 26 – průmysl. Na tato odvětví připadá dohromady téměř polovina exportu JM kraje (klíčové produktové skupiny prezentuje tabulka 10 v příloze). Tato odvětví společně s na ně navazujícím kovodělným (NACE 25) průmyslem představují 20 % soukromé sféry krajské ekonomiky.10 Oborová koncentrace schopnosti firem prosadit se na zahraničních trzích a generovat příjmy do místní ekonomiky je z uvedeného zřejmá. Důležité přitom je, že tato průmyslová odvětví se neustále silněji propojují (např. průmyslová automatizace, dodávky investičních celků apod.). V JM kraji, resp. v Brně, dochází k dynamickému rozvoji oboru IT, přičemž významná část IT firem se specializuje na SW řešení právě pro průmysl. Dynamický rozvoj IT a jeho propojení s tradiční specializací na strojírenství a elektrotechniku vytváří příznivé prostředí pro rozvoj moderních technologií a znalostně intenzivních firem. Vedle této výkonnostně dominantní specializace jsou v kraji další specifické specializace, které mají velký význam v nemetropolitních regionech. Zejména v jižní a východní části kraje má stále velký význam zemědělství a potravinářský 3 k 31. 12. 2012 dle dat ČSÚ. 4 Praha dominuje vytvářenému HDP ČR natolik, že HDP na osobu všech ostatních krajů je pod úrovní hodnoty za celou ČR. 5 Rozdíly v HDP na osobu mezi kraji bez Prahy jsou ve srovnání s většinou zemí OECD stále malé, byť se postupně zvětšují (viz graf 1 v příloze). 6 Hospodářská dynamika Brna se silně promítá v celém území mezi Blanskem, Vyškovem, Slavkovem a Pohořelicemi. 7 Nejvyšší růst podílu na HPH v období 2002–2012 zaznamenaly odvětví J – informační a komunikační činnosti a k – peněžnictví a pojišťovnictví. 8 Berman Group (2010): Analýza věcných priorit a potřeb jednotlivých oblastí v působnosti MPO pro zaměření podpory ze strukturálních fondů EU v příštím programovacím období 2014+ 9 Větší růst při růstu, nižší pokles při poklesu HDP za celou ČR – viz graf 3 v příloze. 10 Měřeno dle váženého podílu tříd NACE na zaměstnanosti a vyplacených mzdách. Regionální inovační strategie Jihomoravského kraje / 2014–2020 průmysl. Konkurenceschopnost těchto odvětví je však třeba posuzovat zejména v kontextu národního trhu a trhů okolních zemí. Kraj má tradici a vhodné podmínky pro zemědělskou činnost a zavedené firmy ve zpracování a výrobě potravin. Současně má blízko na trhy velkých měst, kde v souladu s dlouhodobějšími trendy rychle roste poptávka po vysoce kvalitních potravinách podpořená vysokou kupní silou (Brno, Bratislava, Vídeň)11 . Národní význam a punc kvality má jihomoravské vinařství, které na Znojemsku a Břeclavsku představuje významný hnací obor podporující mj. i specifické formy cestovního ruchu. Z pohledu rozvoje znalostní ekonomiky jsou zásadní specializací také vysokoškolské vzdělávání a zdravotnictví. V Brně studuje přes 80 tisíc VŠ studentů, což vytváří potřebný zdroj lidského talentu pro rozvoj podnikání a inovací, stejně tak pro rozvoj výzkumu. Díky dostupnosti talentu se množí případy, kdy české firmy z jiných regionů zvažují přemístění či přímo přemístily své VaV aktivity do Brna. Vysoké učení technické v Brně přitom představuje hlavního partnera pro VaV pro řadu firem z celé Moravy. Dvě velké fakultní nemocnice zajišťující špičkovou zdravotní péči a unikátní Masarykův onkologický ústav společně s kvalitní lékařskou fakultou představují významnou kapacitu tvorby i využití nových medicínských a souvisejících technologií. Představují také nemalý zdroj lidského talentu. Z těchto důvodů a ve vazbě na globální trendy demografického stárnutí a stále většího důrazu na zdraví a kvalitu života představují významný rozvojový potenciál pro rozvoj znalostní ekonomiky v JM kraji. I. 02. Výzkum a vývoj v kraji, inovační podnikání Dle rozsahu VaV kapacit má JM kraj po Praze nejvhodnější podmínky pro rozvoj znalostní ekonomiky. Jeho podíl na celkových výdajích na VaV (GERD) v roce 2012 činil 20,3 % z celkových výdajů v ČR. Podíl na HDP je přitom 10,5 %. Dle počtu zaměstnanců ve VaV je tento podíl 18,8 %. Regionální inovační systém lze při určitém zjednodušení rozdělit na tvůrce nových znalostí (nejčastěji výzkumné organizace) a jejich uživatele (zejména firmy, ale také další subjekty aplikační sféry – např. nemocnice). Pokud jde o výzkumné organizace, tak JM kraj je po Praze druhým nejvýznamnějším regionem ČR. Důvodem je zejména koncentrace kapacit VŠ v Brně. Podíl JM kraje vzhledem k ČR dle VaV kapacit v sektoru provádění „vysoké školství“ dosáhl v roce 2012 27,4 % dle zaměstnanců a 33,8 % dle výdajů na VaV. Velký rozdíl v podílu na výdajích a zaměstnanosti ve VaV v sektoru vysokého školství souvisí s mimořádnými investicemi výzkumných center podpořených z OP VaVpI 2007–2013. Vedle vysokých škol je v Brně také 8 ústavů Akademie vědy ČR. Podíl JM kraje na VaV kapacitách v sektoru provádění „vládní sektor“ činí 12,3 % dle zaměstnanců a 12,9 % dle výdajů na VaV. Pozice kraje dle kapacit VaV není dána pouze koncentrací VŠ a veřejných výzkumných organizací. Podíl JM kraje na VaV kapacitách podniků v ČR činí 15,1 % dle zaměstnanců VaV a 16,0 % dle VaV výdajů. Z hlediska RIS je důležitý dynamický růst počtu firem, které realizují vlastní VaV. Dle tohoto parametru je JM kraj nejúspěšnějším v ČR (viz tabulka 11 v příloze). Počet firem s vlastním VaV se v ČR v období 2006–2011 zvýšil o 527 firem. Z toho 104 firem (19,7 %) připadá na JM kraj. Celkově tak v roce 2011 bylo v JM kraji 367 firem s vlastním VaV. Důležitý není pouze počet firem, které VaV realizují, ale počet firem, které realizují VaV systematicky a investují do této oblasti určitý kritický objem zdrojů. To dokládá určitou úroveň jejich technologické aspirace. Z 367 firem v roce 2011 investovalo 99 firem do vlastního VaV více než pět mil. Kč12 . Klíčová hospodářská odvětví JM kraje měla v této skupině firem následující zastoupení: strojírenství (NACE 25, 28) – 12 firem; elektrotechnika (NACE 26, 27, 33) – 19 firem, ICT (NACE 61, 62, 63) – 17 firem a life sciences (NACE 01, 10, 21, 86) – 7 firem13 . Dalších 47 firem spadalo především do NACE 72 (výzkumné činnosti) a jiných služeb. Nemalá část těchto subjektů přitom realizuje VaV aktivity, jejichž výsledky míří do uživatelských oblastí klíčových odvětví uvedených výše. U 24 z těchto 99 firem výdaje na VaV přesahují 30 mil. Kč., z toho u 13 firem přesahují 50 mil. Kč. Pro zacílení regionální inovační strategie je důležitá oborová struktura podnikatelských výdajů na VaV (viz graf 4 v příloze). Z celkem 6,2 mld. Kč podnikových výdajů na VaV připadají dvě třetiny na klíčová odvětví – elektrotechnický, elektronický, strojírenský a IT průmysl. Velké VaV kapacity mají v JM kraji jak domácí firmy (např. Alta, Zetor, Tescan ad.), tak zahraniční firmy (např. Honeywell, FEI, ABB ad.). V Brně realizuje VaV aktivity přes 10 předních světových firem, přičemž postupně přibývají další. Průmyslová tradice, kvalita inženýrů a kapacity VŠ, jež jsou zdrojem vysoce kvalifikovaných lidí, tak společně s již existující koncentrací podnikového VaV vytváří vhodné podmínky pro rozvoj výroby v technologicky náročných průmyslových oborech. Stejně tak pro služby navazující na technologicky (znalostně) náročnou průmyslovou výrobu. Tyto podmínky se týkají zejména Brna, což dokládá tabulka 1 níže. Firmy realizující vlastní VaV byly v roce 2011 v JM kraji územně (dle okresů) rozloženy takto: Blansko – 28 firem, Brno-město – 235 firem, Brno-venkov – 41 firem, Břeclav – 12 firem, Hodonín – 15 firem, Vyškov – 22 firem, Znojmo – 14 firem. Přes tuto koncentraci firem realizujících VaV v Brně (64 %) data v tabulce 1 ukazují, že podpora vytváření podmínek pro rozvoj znalostně intenzivních firem může mít a má významný dopad také v nemetropolitních 11 Příkladem potenciálu tohoto segmentu trhu ukazuje současný úspěch firmy Racio, která soutěží o dominantní pozici rychle rostoucího trhu nízkokalorického pečiva, či Gran Moravia z Litovle v oblasti sýrů a jiných mléčných výrobků. Dynamika a exportní výkonnost těchto firem předčí řadu úspěšných firem ze strojírenství či elektrotechniky. 12 Jedná se přitom o  o neinvestiční výdaje. Tudíž tato čísla nejsou zatížena jednorázovými investicemi (které jsou navíc často podpořeny ze SF). 13 Zdroj: Interní materiály ČSÚ. Analytická část 7 částech kraje. Právě tyto firmy zaměřené na vyšší řády technologických inovací představují příklady pro pokračování složité restrukturalizace hospodářské základny v nemetropolitních regionech. Tyto firmy jsou příkladem pro ostatní, že konkurenční výhodu založenou na inovacích lze budovat nejen v metropolitních centrech s koncentrací talentu a specializovaných služeb. V nemetropolitních regionech jsou tyto firmy pro své bezprostřední okolí nejen zdrojem inspirace, ale také významným zdrojem šíření znalostí a moderních manažerských praktik. Současně stimulují inovace u svých místních dodavatelů skrze náročnou poptávku. Tabulka 1: Rozložení firem s vlastními kapacitami VaV v okresech JM kraje v roce 2011 Okres Počet firem Neinvestiční výdaje na VaV v tis. Kč Počet zaměstnanců ve VaV celkem výzkumníci Blansko 28 263 554 306 139 Brno-město 235 3 254 367 3 556 2 161 Brno-venkov 41 159 679 244 78 Břeclav 12 78 076 96 54 Hodonín 15 65 413 116 40 Vyškov 22 166 274 137 67 Znojmo 14 111 308 62 19 Zdroj: Interní databáze ČSÚ I. 03. Veřejná správa a její role v inovačním systému kraje Politika hospodářské konkurenceschopnosti Jihomoravského kraje (JMK) je dlouhodobě realizována zejména dle Regionální inovační strategie JMK. Roku 2002 byla projednána první generace RIS JMK, v roce 2005 generace druhá a v roce 2009 byla projednána třetí generace RIS s platností do roku 2013. Třetí generace RIS JMK byla současně schválená jako strategický dokument statutárního města Brna. RIS JMK je pro Jihomoravský kraj oborovou strategií a je v podřízené pozici vůči Strategii rozvoje Jihomoravského kraje, resp. Strategii pro Brno v případě politiky statutárního města Brna. Tyto nadřazené dokumenty však formulují v oblasti podpory hospodářské konkurenceschopnosti pouze základní směry, a to zejména v kontextu ostatních politik samospráv (sociální politika, infrastruktura, zdravotnictví, atd.). RIS JMK pak tyto směry rozpracovává do konkrétních priorit, cílů, aktivit a projektů/programů. RIS JMK je v souladu s ostatními strategickými dokumenty jako je Program rozvoje kraje, Strategie rozvoje lidských zdrojů JMK, či Koncepce ekonomického rozvoje města Brna (KERM). Co se týče promítnutí RIS JMK do strategických plánů významnějších měst JMK, s výjimkou iniciačních diskuzí s městem Znojmem k tomuto procesu nedochází. RIS JMK (2009–2013) byla zformulována v roce 2008 na základě dat sbíraných v rámci rozsáhlého „Terénního průzkumu firem v Jihomoravském kraji“, kdy bylo realizováno 185 osobních interview s firmami v klíčových odvětvích JMK, dále pak na základě 30 interview s výzkumníky a práce 65 členů pěti pracovních skupin. Za účelem přesnějšího zamíření intervencí RIS JMK byl realizován v roce 2010 „Terénní průzkum veřejných vědecko-výzkumných pracovišť v Jihomoravském kraji“ a v roce 2011 pak „Terénní průzkum odvětví „Life science“ v Jihomoravském kraji a přilehlých regionech ČR“. Pro detailnější analýzu klíčových aktérů RIS JMK, resp. klientů intervencí, byl sestaven soubor profilových listů „Brno Business Navigator“ a „Brno Research Navigator“. RIS JMK (2009–2013) na základě výše uvedených analytických vstupů určila čtyři horizontální priority: • transfer technologií, • služby pro firmy, • lidské zdroje • a internacionalizace. Z analýzy RIS JMK (2009–2013) také vzešla čtyři klíčová hospodářská odvětví: strojírenství, elektrotechnika, informační technologie a life science. Každá horizontální priorita byla rozpracována do strategických a specifických cílů aktivit. Za účelem zajištění efektivní implementace byl zformulován Akční plán na léta 2009–2010 s 27 návrhy projektů, druhý Akční plán na léta 2011–2013 je ve fázi implementace. V tabulce č. 2 je uveden přehled existující podpůrných schémat/nástrojů vzešlých z Akčních plánů RIS JMK 2009–2013. V některých případech se jedná o intervence, které jsou realizovány již na základě první či druhé generace RIS (např. inkubační program). Regionální inovační strategie Jihomoravského kraje / 2014–2020 Tabulka 2: Přehled již realizovaných/probíhajících VYBRANÝCH intervencí zaměřených na podporu výzkumu, vývoje a inovací v Jihomoravském kraji (v seznamu nejsou uvedena OP VaVpI centra/PO1,PO2/a projekty OP VK) Název schématu, podpory, projektu Implementační garant Finanční zdroj/garant Přibližná alokace v posledních 2 letech Stručné hodnocení (výstupy, výsledky) JCMM | Podpora nadaných středoškolských studentů JCMM JMK 3 mil./rok Stipendijní podpora nadaných středoškoláků a Bc. studentů 30 tis./rok (běží osmým rokem) JCMM | Brno PhD Talent JCMM SMB 4 mil./rok Stipendijní podpora talentovaných PhD studentů (10 tis. měsíčně). Ročně podporováno 60 studentů. SoMoPro I. II- (South Moravian Programme for Distinguished Researchers) JCMM/JMK JMK 60 %/FP7 40 % 95 mil. 2009–2013 105 mil. 2012–2015 Podpora lákání zahraničních vědců a reintegrace vědců (SoMoPro I. – 27 vědců, SoMoPro II. – 25 vědců) JIC | StartUp Program (StarCube, StartUp Club, MIC|Minutes, atd.) JIC JMK/SMB/výnosy JIC/ OPVK 5 mil./rok Podpora vzniku znalostně intenzivních firem. Celkem proškoleno 9603 osob, 339 uspořádaných akcí, 668 přihlášených osob do programu StarCube, 153 účastníků StarCube, 25 vzniklých nových firem, investováno přes 20 mil. Kč od BA či VC, 50 aktivních externích mentorů (od roku 2008 do 2013). Inkubační program (JIC | Innovation Park) JIC JMK/SMB/výnosy JIC/ OPPI cca 15 mil./rok Podpora rozvoje znalostně intenzivních firem. Doposud podpořeno přes 160 začínajících firem, do kterých bylo investováno přes 40 mil. od BA či VC (od 2004 do 2013). Mikropůjčky (JIC | Fond) JIC JMK/SMB 2× 5 mil. jednorázový vklad do fondu Podpora dluhového financování začínajících firem. JIC | Inovační vouchery JIC SMB 4 mil./rok Podpora iniciace spolupráce firem a VO – dosud podpořeno 250 spoluprací. Výsledky podrobné evaluace programu viz www.risjmk.cz Útvar transferu technologií VUT VUT VUT cca 4 miliony/rok Poskytování služeb TT výzkumníkům a firmám (více viz kap. 4.) Centrum transferu technologií MU MU OPPP/MU OPVaVpI Cca 15 mil./rok Poskytování služeb TT výzkumníkům a firmám (více viz kap. 4.) Centrum transferu technologií MENDELU MENDELU OP VaVpI 10 milionu/rok Poskytování služeb TT výzkumníkům a firmám (více viz kap. 4.) REGON – grant office network JIC JMK 0,1 mil./rok Realizace pravidelných měsíčních setkání pracovníků grant office za účelem výměny strategických informací v oblasti mezinárodních grantů. JIC | Internacionalizace JIC JMK 3 mil./rok Podpora zapojování firem a VO do zahraničních výzkumných projektů. Brno Expat Centre Brnopolis SMB 0,5 mil./rok Poskytování služeb expatům za účelem posílení jejich integrace v JMK. HUB Brno Because OPPI V přípravné fázi Výstavba inkubátoru TI VUT VUT Phare/Park MPO/VUT 50 mil. 1200 m² kanceláří Výstavba inkubátoru TI II JMK OPPP/JMK 100 mil. 3000 m² kanceláří Výstavba inkubátoru INBIT JMK OPPP/JMK 160 mil. 3000 m² kanceláří a laboratoří Výstavba inkubátoru INMEC JMK OPPI/JMK 400 mil. 6000 m² kanceláří a laboratoří – ve výstavbě Zřízení VIDA! Science Centrum JMK/Moravian Science Centre Brno, p.o. OP VaVpI (JMK neuznatelné náklady) 596 mil. Ve výstavbě, předpokládané otevření v prosinci 2014 Kompetenční centrum Kuřim – obráběcí stroje/ Intemac Solutions, s.r.o Strojírenské firmy/JIC/ JMK OPPI/JMK 72 mil. (vstupní investice) Provozní rozpočet 2014 – 5,3 M Poskytování výzkumných a měřících služeb strojírenským firmám v oblasti obráběcích strojů. Spuštěno v listopadu 2013, v současnosti probíhá pilotní provoz. Mezinárodní střední škola (s certifikovaným kurikulem) International School of Brno N.A. Škola je akreditována k udělování kvalifikací IGCSE a A Levels na středním stupni. Kreativní centrum (inkubátor pro kreativní průmysly) JIC SMB 4 mil. Dokončená studie proveditelnosti Podnikatelský inkubátor – Znojmo město Znojmo 0,5 mil./rok V pilotním provozu Zdroj: vlastní analýza Seznam zkratek: MENDELU – Mendelova univerzita, MU – Masarykova univerzita, OPPI – Operační program podnikání a inovace, OPPP – operační program průmyslu a podnikání, TT – Transfer technologií, VUT – Vysoké učení technické I. 04. Hlavní aktéři inovačního systému – výsledky stakeholder analýzy I. 04. 1. Znalostně intenzivní firmy s relevancí pro inovační systém JMK Regionální inovační strategie JMK 2009–2013 a dosavadní analýzy prováděné za účelem formulace RIS 2014–2020 určily tyto prioritní hospodářská odvětví JMK: strojírenství (NACE 25,28); elektrotechnika (NACE 26, 27, 33), ICT (NACE 61, 62, 63) a life sciences (NACE 01, 10, 21, 86). Vzhledem k problematičnosti klasifikace NACE pro účely formulace RIS jsou níže uvedeny produktové Analytická část 9 skupiny s typickými zástupci firemního sektoru vykazující vysokou znalostní intenzitu14 . Výčet níže uvedených firem je pouze ilustrační. Mezi nejvýznamnější produktové skupiny strojírenství (NACE 25, 28) v JMK patří tyto: i. investiční celky (Královopolská RIA, Unis, Ekol, Alta, ABB); ii. speciální stoje pro výrobu a dopravu apod. (Zetor, Minerva, OTIS, BMT, LAC, RoMill, T-Machinery); iii. tvářecí a obráběcí stroje (TOS Kuřim, Šmeral, Walter, ČKD Blansko, MetalPres, Gemax, Aroja); iv. kovové konstrukce (Jihomoravská armaturka, ZKL, Královopolská, Fritzmeier, Signum, AG Watteew); v. odlitky, výkovky (Kovolit, Metaldyne Oslavany, Železárny Veselí, Šroubárna Kyjov, Ferex, Feramo, DSB-Euro, Slévárna Kuřim). Mezi nejvýznamnější produktové skupiny odvětví elektrotechnika (NACE 26, 27, 33) v JMK patří tyto: i. přesné, měřící a vědecké přístroje (FEI, Tescan, VF, Metra, Delong Instruments, PSI, Mesing); ii. rozvaděče, rozvodny (ABB, JM montáže, ESB rozvaděče); iii. elektromechanické sestavy velké/malé (Siemens, Daikin, Alstom, Startech, DI Industrial); iv. elektrické stroje točivé/netočivé (Siemens, Kollmorgen, ABB, EMP, Franklin electric, EM Brno, VUES, JULI Motorenwerk); v. kabely, svazky, konektory, zdroje (Tyco, Egston, Griller Kabeltechnik, Maehler, RME – spoj). Informační a komunikační technologie (ICT) (NACE 61, 62, 63) lze v JMK klasifikovat do těchto produktových skupin: i. software pro speciální účely/bezpečnostní software (AVG, Safetica, InveaTech, TNS/Moravia IT, Zoner, Lingea); ii. software pro podnikovou ekonomiku (Y Soft, Cígler Software, Kentico, Vema, NetSuite, AIS Software); iii. IT nástroje (Anect, Aura, SolarWinds, ANeT, IBA CZ, Navisys, Allium); iv. outsourcing IT služeb (IBM, Lufthansa, Natek, RWE IT, DSG International, SkyNet). Obor life sciences (NACE 01, 10, 21, 86) je nejheterogennějším a pro účely RIS JMK rozlišujeme v současnosti dvě produktové skupiny: i. diagnostické kity (Biovendor, Testline, Erba-Lachema, Elisabeth Pharmacon, GeneProof, Ybux); ii. lékařská péče (Fakultní nemocnice Brno, Fakultní nemocnice u sv. Anny, Masarykův onkologický ústav). Výše uvedená odvětví a jejich produktové skupiny jsou považovány z hlediska RIS za táhnoucí odvětví s potenciálem naplnit misi RIS JMK 2014–2020. I. 04. 2. Veřejné vysoké školy a výzkumné organizace s přímou relevancí pro inovační systém V Jihomoravském kraji sídlí pět veřejných vysokých škol (Masarykova univerzita, Vysoké učení technické v Brně, Mendelova univerzita v Brně, Veterinární a farmaceutická univerzita Brno a Janáčkova akademie múzických umění) a jedna státní vysoká škola (Univerzita obrany). Jejich zaměření z hlediska relevance pro RIS je z velké části vyjádřeno činností tzv. OP VaVpI center, o kterých je pojednáno níže. Veřejné výzkumné organizace jsou primárně reprezentovány ústavy Akademie věd České republiky, kdy devět ústavů má v JMK sídlo a dalších patnáct ústavů je pobočkami zpravidla pražských ústavů AVČR. Mezi nejdůležitější ústavy AVČR patří Biofyzikální ústav, Ústav přístrojové techniky, Ústav fyziky materiálů, Ústav analytické chemie, Ústav biologie obratlovců a Centrum výzkumu globální změny (CzechGlobe). Tyto ústavy jsou spíše zaměřeny na základní výzkum, současně lze ale nalézt celou řadu případů, kdy výzkumné výsledky vedly k příménu uplatnění v aplikační sféře (např. výsledky Ústavu přístrojové techniky v oblasti elektronové mikroskopie). Vedle ústavů Akademie věd ČR v JMK sídlí veřejné výzkumné organizace zřizované ministerstvy. Mezi nejvýznamnější patří Výzkumný ústav veterinárního lékařství (Ministerstvo zemědělství) a Centrum dopravního výzkumu (Ministerstvo dopravy). Tyto ústavy realizují zpravidla jak základní, tak i aplikovaný výzkum, a to jak pro potřeby veřejného, tak i pro potřeby soukromého sektoru. Specifikou skupinu výzkumných „entit“ tvoří výzkumná centra financovaná z Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace. Vzhledem k velikosti investic (přibližně 16 miliard Kč) a robustnímu selekčnímu mechanismu, lze považovat „OP VaVpI centra“ 14 Pro účely RIS JMK je znalostně intenzivní firma definována takto: i) firma je majitelem vlastní technologie/expertní znalosti, která významně přispívá k obratu firmy (binární kritérium); ii) firma má vlastní výdaje na výzkum a vývoj alespoň 10 mil. Kč (pro firmy do 49 zaměstnanců je dostatečné 5 mil. Kč); iii) firma má min. 10 zaměstnanců; iv) firma je starší více než 3 roky. Regionální inovační strategie Jihomoravského kraje / 2014–2020 za pomyslnou páteř jihomoravského výzkumu, která bude hrát v budoucnu prvořadou, nikoliv však jedinou, roli v rozvoji výzkumného (a inovačního) systému JMK. V Jihomoravském kraji jsou realizována čtyři Centra excelence, a to: i. CEITEC (pokročilé nanotechnologie a mikrotechnologie, pokročilé materiály, strukturní biologie, genomika a proteomika rostlinných systémů, molekulární medicína, výzkum mozku a lidské mysli, molekulární veterinární medicína); ii. CzechGlobe (klimatické analýzy a modelování, ekosystémové analýzy, experimentální studium dopadů globální změny klimatu na fyziologii a metabolismus rostlin, inovace pro zmírnění dopadů globální změny klimatu); iii. FNUSA-ICRC (vývoj nových strategií pro časnou diagnostiku a pokročilou léčbu kardiovaskulárních onemocnění/CARDIO program/, vývoj nových metod pro časnou detekci a pokročilou léčbu neurologických onemocnění/NEURO program/, sdílená multidisciplinární platforma pro experimentální medicínu a biotechnologii/výzkumná platforma/); iv. brněnská část IT4Innovations (rozpoznávání a prezentace informací z multimediálních dat, bezpečné a spolehlivé architektury, sítě a protokoly). Vedle Center excelence je pak realizováno jedenáct aplikačně zaměřených Regionálních výzkumných center, a to: i. AdMaS (vývoj pokročilých stavebních materiálů, vývoj pokročilých konstrukcí a technologií); ii. AdmireVet (veterinární epidemiologie a diagnostika, vakcíny a prevence); iii. ALISI (aplikované diagnostické metody, pokročilé technologie); iv. CMV VUT v Brně (anorganické materiály, transportní systémy a senzory); v. CEPLANT (plazmové zdroje a in-line plazmové úpravy); vi. CVVOZE (optimalizace a řízení elektromechanické přeměny energie, chemické a fotovoltaické zdroje energie, optimalizace přeměny a využití energie v soustavách s ekologickými energetickými zdroji); vii. CETOCOEN (nástroje pro sledování distribuce chemických látek v prostředí, procesy ovlivňující osud chemických látek v prostředí, vývoj biosenzorů a biokatalyzátorů, toxické účinky chemických látek a přírodních toxinů na živé organismy, environmentální rizika, modely a informační systémy); viii. Dopravní VaV centrum (hloubková analýza dopravních nehod, humánní synergie v dopravě, bezpečnost v silničním provozu, dopravní infrastruktura, doprava a životní prostředí); ix. NETME Centre (energetika, procesy a ekologie, letecká a automobilní technika, mechatronika, virtuální navrhování a zkušebnictví, progresivní materiály); x. RECAMO (onkologický výzkum); xi. SIX Research Centre (mikrovlnné technologie, bezdrátové technologie, konvergované systémy, multimediální systémy, senzorické systémy). Druhou klíčovou skupinou výzkumných projektů systémového rázu jsou Centra kompetence financovaná prostřednictvím Technologické agentury České republiky. V Jihomoravském kraji jsou realizována tři centra s příjemcem (koordinátorem) se sídlem v kraji, dále pak dvacet dalších partnerů se účastní center kompetence s příjemcem z jiného kraje. Z důvodu stručnosti jsou uvedena pouze centra s příjemcem z JMK, která ale současně vyjadřují jistou vedoucí úlohu v dané oblasti v ČR. Jedná se o tato centra: i. Elektronová mikroskopie (FEI Czech Republic s.r.o.15 , CRYTUR, spol. s r. o., DELONG INSTRUMENTS a.s., Výzkumný a zkušební ústav Plzeň s.r.o., Biologické centrum AV ČR, v. v. i., Ústav makromolekulární chemie AV ČR, v. v. i., Ústav přístrojové techniky AV ČR, v. v. i., Ústav molekulární genetiky AV ČR, v. v. i.); ii. Platforma pokročilých mikroskopických a spektroskopických technik pro nano a mikrotechnologie (Vysoké učení technické v Brně/Fakulta strojního inženýrství, TESCAN Brno, s.r.o., ON SEMICONDUCTOR CZECH REPUBLIC, s.r.o., OPTAGLIO s.r.o., Ústav přístrojové techniky AV ČR, v. v. i., TESCAN, a.s.); iii. Centrum kompetence ve zpracování vizuálních informací (Vysoké učení technické v Brně/Fakulta informačních technologií, UNIS, a.s., Eyedea Recognition s.r.o., Universal Production Partners, a.s., CAMEA, spol. s r.o., České vysoké učení technické v Praze/Fakulta elektrotechnická). Co se týče územního rozložení výzkumných organizací, naprostá většina je lokalizována v městě Brně. Využití územní koncentrace znalostí i pro aplikační sféru mimo jádro regionu je významnou výzvou pro RIS 2014–2020. Dosavadní pokusy o podpoření tohoto procesu jsou v počátcích. Příkladem pokusu může být program Inovační vouchery (od roku 2009 do roku 2013 bylo uděleno 27 voucherů v JMK mimo okres Brno-město), realizace pilotního projektu JIC|Platinn na čtyřech firmách mimo město Brno (analýza příležitostí/bariér růstu a dodání kouče firmě na problémové téma) či zřízení Podnikatelského inkubátoru ve Znojmě. 15 Potržený a tučně uvedený název společnosti označuje příjemce (koordinátora konsorcia), ostatní tučně uvedené společnosti (spolupracující firmy/výzkumné organizace) označují sídlo dané společnosti v JMK. Analytická část 11 I. 04. 3. Podpůrná infrastruktura pro výzkum a inovace Podpůrnou infrastrukturu pro výzkum a inovace v Jihomoravském kraji lze klasifikovat dle několika kategorií. Jednou z kategorií je forma vlastnictví (veřejnoprávní v soukromoprávní) a dále pak dle zaměření na cílovou skupinu (podnikatelé, výzkumníci, studenti či široká veřejnost). Vzhledem k relativní dlouhodobosti a kontinuální politické podpoře výzkumné a inovační politiky v JMK je veřejnoprávní podpůrná infrastruktura poměrně rozvinutá. Podpora výzkumu a inovací je v JMK realizována těmito veřejnoprávními institucemi16 : • CzechInvest – regionální kancelář poskytuje informace a služby k programům Operačního programu podnikání a inovace a k dalším národním programům na podporu firem. CzechInvest dále asistuje příchozím zahraničním investorům do regionu. • Hvězdárna Brno, p.o. statutárního města Brna, provozuje planetárium s cílem popularizovat výsledky vědy za účelem motivovat děti a mládež ke studiu přírodovědných a technických oborů. • Intemac Solutions, spol. s r.o., je sdílenou, výzkumně-vývojovou platformou zaměřenou na řešení problémů firem v oblasti obráběcích strojů. Společnost realizuje služby v oblasti zkušebnictví a měření; technologie obrábění; stavby strojů (identifikace slabých míst současných strojů, návrh optimálního řešení, nové koncepce). Intemac Solutions, spol. s r.o. je dceřinou firmou JIC, zájmové sdružení právnických osob. • JIC, zájmové sdružení právnických osob, (JIC) je zaměřen na podporu vzniku znalostně intenzivních firem (JIC|StarUp Program), na podporu rozvoje začínajících znalostně intenzivních firem (JIC|Innovation Park) a na podporu rozvoje zralých firem s potenciálem růstu (program technologické spolupráce a program JIC|Platinn). JIC je také od roku 2009 pověřen koordinací přípravy a realizace Regionální inovační strategie JMK. JIC je zřízen Jihomoravským krajem, Statutárním městem Brnem, Masarykovou univerzitou, Vysokým učením technickým v Brně, Mendelovou univerzitou v Brně a Veterinární a farmaceutickou univerzitou Brno. • Jihomoravské centrum pro mezinárodní mobilitu, z.s.p.o., (JCMM) je zaměřeno na podporu nadaných studentů a lidských zdrojů pro výzkum. JCMM realizuje tyto aktivity: podpora přílivu zkušených vědců do regionu (program SoMoPro I., II., projekt EURAXESS); podpora začínajícím vědcům (program Brno PhD Talent); podpora přílivu zahraničních studentů a mladých vědců do regionu (program Internacionalizace); podpora nadaných studentů na středních a vysokých školách v JMK (program Podpora SOČ, Program podpory nadaných studentů a další aktivity na popularizaci vědy). JCMM je zřízeno JMK, Masarykovou univerzitou, Vysokým učením technickým v Brně, Mendelovou univerzitou v Brně a Veterinární a farmaceutickou univerzitou Brno. • Moravian Science Centre Brno, p.o. Jihomoravského kraje, bude provozovatelem science centra s cílem popularizovat, propagovat a medializovat výsledky vědy s primárním účelem motivovat děti a mládež ke studiu přírodovědných a technických oborů. Roční rozpočet centra se předpokládá na cca 50 mil. Kč. • Regionální rozvojová agentura jižní Moravy, z.s.p.o., (RRA JM) působí zejména ve sféře přípravy projektů do Strukturálních fondů EU, podpory investic do regionu, vybraných informačních služeb pro municipální sféru, administrace Fondu Malých Projektů v regionu jižní Morava/Dolní Rakousko v rámci cíle Evropské územní spolupráce, rozvoje prostředí pro šíření inovací a podpory regenerace brownfieldů. Role RRA JM je v realizaci RIS klíčová zejména z důvodu přesahu do municipální a krajské samosprávy. RRA JM je zřízena JMK, Krajskou hospodářskou komorou jižní Moravy, Sdružením obcí jižní Moravy. • Specifickou „inovační infrastrukturou“ jsou centra transferu technologií (CTT) při veřejných vysokých školách v JMK. CTT jsou zřízena při Masarykově univerzitě (založeno v roce 2005), při Vysokém učení technickém v Brně (založeno v roce 1997) a při Mendelově univerzitě v Brně (založeno v roce 2012). Všechna tři centra realizují podobné aktivity, a to: správa duševního vlastnictví univerzity; identifikace duševního vlastnictví v rámci vysoké školy; ochrana a komerční využití duševního vlastnictví formou licencí či zakládání firem; poskytování vzorků materiálů; zprostředkování smluvního výzkumu pro aplikační sféru, zprostředkování využití laboratorních kapacit pro aplikační sféru, zprostředkování odborných konzultací pro aplikační sféru apod. Kvalita a rozsah poskytování služeb se mezi CTT liší v závislosti na dlouhodobosti a míře financování center. Vedle výše jmenovaných veřejnoprávních institucí v JMK působí tyto instituce: • Krajská hospodářská komora jižní Moravy (KHK JM) je zájmové sdružení komor z jednotlivých okresů Jihomoravského kraje a je hlavním subjektem podnikatelské samosprávy v regionu. KHK JM pro své členy realizuje komplexní servis v oblasti poradenství (celní, exportní, právní, dotační, atd.), dále osvětu a rozvoj lidských zdrojů za účelem zvýšení inovativnosti a konkurenceschopnosti. Podpora internacionalizace firem je realizována například organizací zahraničních podnikatelských misí. V neposlední řadě je pro podnikatele realizována řada kontaktních akcí, na kterých mají podnikatelé možnost networkingu, výměny zkušeností a příkladů dobré praxe. KHK JM založila také dvě dceřiné společnosti za účelem výstavby a provozu vědecko-technických parků VTP Brno, a.s., BioPark Brno, a.s. V rámci těchto aktivit se předpokládá nejen poskytování výzkumných a vývojových prostor inovativním firmám, ale také poskytování nezbytného servisu a poradenství pro podporu a rozvoj inovací. 16 Instituce jsou seřazeny dle abecedy, nikoli dle významu z hlediska dopadů na utváření inovačního systému. Regionální inovační strategie Jihomoravského kraje / 2014–2020 • Brnopolis, o.s., realizuje projekt Brno Expat Centre s cílem usnadnit integraci vysoce kvalifikovaných cizinců v Brně. Soukromoprávní instituce realizují podpůrné aktivity za částečného přispění dotací od samosprávy nebo z dotačních titulů z národních/evropských fondů. Klíčovou inovační „infrastrukturou“ jsou fondy rizikového kapitálu a business angels. V JMK operuje několik fondů rizikového kapitálu, jako např. brněnský Y Soft Venture Fund, pražský Credo Ventures, business angels sdružení ve skupině 42Angels a další, které nelze veřejně uvést. V posledních třech letech bylo do začínajících firem v JMK investováno přes 50 milionů korun17 . Všechny instituce podpůrné infrastruktury jsou lokalizovány v Brně s výjimkou Intemac Solution, spol. s r.o., (Kuřim). Veřejnoprávní agentury jako je JIC, JCMM, RRA JM, MSCB, mají celokrajskou působnost. Uzemní zaměření jejich aktivit je ale současně výrazně ovlivněno geografickým rozložením jejich klientů. I. 04. 4. Veřejná správa a její činnosti podpory výzkumu a inovací V regionu Jihomoravského kraje jsou dlouhodobě nejaktivnější v podpoře výzkumu a inovací dvě samosprávné instituce: Jihomoravský kraj a statutární město Brno. V roce 2013 podniklo první aktivity na podporu (inovačního) podnikání město Znojmo. Jihomoravský kraj podporuje výzkum a inovace od roku 2003, kdy byla projednána první generace RIS. JMK kontinuálně podporuje činnosti jím (spolu)zřizovaných organizací, jako je JIC (30 mil Kč/rok), JCMM (10 mil. Kč/rok), RRA JM (12 mil. Kč/rok)18 a MSCB (14 mil. Kč/rok). JMK je nositelem programu SoMoPro (I., II.), jehož smyslem je financovat příchod zahraničních a návrat českých vědců do JMK. Velikost programu je 95 mil. Kč v případě SoMoPro I. (2009–2013), 105 mil. Kč v případě SoMoPro II. (2012–2015). JMK prostřednictvím JIC vložil od roku 2005 pět mil. Kč do Fondu mikropůjček (JIC|Fond), který slouží pro financování začínajících inovačních firem. JMK realizoval několik investic na podporu utváření inovační infrastruktury: výstavba Technologického inkubátoru II. (120 mil. Kč); výstavba biotechnologického inkubátoru INBIT a pořízení výzkumného vybavení (160 mil. Kč); výstavba vědecko-technického parku INMEC (394 mil. Kč); výstavba Kompetenčního centra obráběcí stroje Kuřim a pořízení výzkumného vybavení (72 mil. Kč); výstavba Moravian Science Centre Brno a pořízení expozice (596 mil. Kč). Statutární město Brno podporuje výzkum a inovace od roku 2003, kdy spoluzřídilo JIC. SMB podporuje činnosti JIC od roku 2003 ve výši tří resp. dvou mil. Kč/rok. SMB dále prostřednictvím JIC vložilo od roku 2005 pět mil. Kč do Fondu mikropůjček (JIC|Fond), který slouží pro financování začínajících inovačních firem. SMB zintenzivnilo podporu výzkumu a inovací po projednání třetí generace RIS JMK v roce 2009. SMB financuje program Inovační vouchery ve výši 8 mil. (do roku 2011), resp. čtyři miliony Kč/rok, dále pak program Brno PhD Talent ve výši 8 (do roku 2011), resp. čtyři miliony Kč/rok. SMB podporuje činnost Brno Expat Centre do výše resp. 1,5 mil. Kč/rok a od roku 2015 bude přispívat na činnost Moravian Science Centre Brno, p.o. do výše 14 mil. Kč/rok. SMB dále zpracovalo prostřednictvím JIC studii proveditelnosti na projekt Kreativního centra (inkubátoru pro kreativní průmysly) v prostoru bývalé Káznice ve výši čtyři miliony korun V neposlední řadě je nutné poznamenat, že SMB realizuje výrazné investice do „tvrdé“ infrastruktury v okolí budovaných výzkumných OP VaVpI center v řádu stovek milionů Kč. Město Znojmo zřídilo v roce 2013 podnikatelský inkubátor za účelem podpory začínajících podnikatelských projektů občanů města Znojma. Konzultantské služby náročnějšího rázu budou poskytovány ve spolupráci s JIC. 17 Zdrojem pro údaj o investicích od VC a BA jsou data sbíraná JIC, z.s.p.o.,. z řad jeho klientů. 18 Dotace JMK na činnost RRA JM pokrývají širší spektrum aktivit než jen podporu výzkumu a inovací. Analytická část 13 I. 05. SWOT analýza Silné a slabé stránky Silné stránky Slabé stránky Postavení kraje Existence shody napříč institucemi na misi a vizi regionu, rozvinutá podnikatelská kultura v řízení regionu. Silná vnitřní polarita mezi dynamickou metropolí (vč. širšího zázemí) a okrajovými částmi kraje Atraktivita Brna pro lokalizaci přímých zahraničních investic zaměřených na činnosti s vyšší přidanou hodnotou. Inovační podnikání Jihomoravský kraj (a zejména město Brno) je v rámci ČR výjimečný intenzitou vzniku nových znalostně intenzivních firem. (Nové znalostně intenzivní firmy tak představují významný potenciál pro růst místních zralých firem formou akvizic. Pro začínající firmy je přítomnost špičkových technologických firem příležitostí k rychlému růstu skrze využití funkčních procesů zralých firem.) Nízké ambice a reaktivnost majitelů malých a středních firem, které ale mají potenciál růstu založeného na inovacích. Slabé předstihové strategické řízení. Existence kritického množství firem, které dlouhodobě (existence tradice) dosahují špičkové kvality ve vybraných průmyslových odvětvích (přesné přístroje, energetické strojírenství, průmyslový engineering – investiční celky). Existence kritického množství vysoce kvalifikovaných technicky vzdělaných lidí. Firmy mají možnost výběru při obsazování klíčových pozic v oblasti VaV, konstrukce apod. Existence „labour market pooling“ – šíření a rozvoj znalostí skrze mobilitu expertů mezi firmami, obory i sektory.) V důsledku nízkého zastoupení pracovních pozic zaměřených na oblast řízení a strategických funkcí velkých firem (neexistence centrál firem) jsou v ekonomicky aktivní populaci nerozvinuté business kompetence. Schopnost dosáhnout světové kvality (technologické úrovně) i v nově vznikajících neprůmyslových oborech (IT bezpečnost – AVG, InveaTech). Přítomnost výrobních závodů zahraničních firem (vč. technologických lídrů – např. Honeywell, ABB, Siemens) představuje potenciál pro rozvoj aktivit s vyšší přidanou hodnotou (vč. VaV). Výzkum a vývoj Existence dobré znalostní základy v technických (funkčních) kompetencích potřebných pro výzkum a vývoj v VŠ/VO a firmách. Rostoucí administrativní zátěž a nedostatečně fungující podpůrné procesy omezující výkonnost výzkumných pracovníků na vysokých školách a výzkumných organizacích. Díky masivním investicím ze strukturálních fondů bude v Brně v roce 2015 špičková výzkumná infrastruktura (přístroje, laboratoře a související vybavení). Existence několika výzkumných týmů schopných generovat světově unikátní výsledky (např. rozpoznávání řeči, molekulární procesy v buňkách, výzkum kmenových buněk ad.). Ambice a řízení rozvojových strategií brněnských univerzit a výzkumných organizací příliš neodpovídají výzvám a trendům 21. století. (slabá interdisciplinarita, regionální charakter, třetí role se málo promítá do priorit a řízení, nevýkonné manažerské/projektové řízení, reaktivnost…). Uvedená témata jsou ve strategiích formálně obsažena, ale skutečné zlepšení je pomalé. Koncentrace širokého spektra výzkumných oborů = nevyužitý potenciál pro rozvoj multidisciplinárního výzkumu (tzn. výzkumné agendy pro řešení vyžadující spolupráci napříč zavedenými obory). Častá absence manažerských a strategických kompetencí a neefektivní řídící struktura. Výzkumné týmy si často dávají nedostatečně ambiciózní výzkumné cíle, omezená relevance výzkumných témat, absence výzkumné strategie Existence mezinárodního „alumni“ ve výzkumné oblasti jako potenciál pro posílení internacionalizace. Nedostatečná připravenost univerzit a výzkumných organizací na spolupráci s aplikační sférou, přetrvávající oboustranná nedůvěra. (Nízká připravenost po procesní a personální stránce). Lidské zdroje pro inovace a VaV Přítomnost vysoce kvalitních středních škol (Gymnázium Řečkovice, Gymnázium Kpt. Jaroše a další), jejichž studenti opakovaně dosahují vítězných pozic v národních studentských soutěžích. Funkční kompetence (odborné znalosti a dovednosti) a „měkké“ kompetence (soft skills) absolventů nejsou v souladu s požadavky zaměstnavatelů a omezují mladé lidi v jejich schopnosti konkurovat na (světovém) trhu práce. Stávající obsah a kvalita vzdělávání v řadě oborů vede k plýtvání talentem a veřejnými prostředky. Rozsah kapacit VŠ vzdělávání v Brně. Díky roli Brna jako nadregionálního centra VŠ vzdělávání dochází ke koncentraci talentů a VŠ kvalifikovaných lidí v kraji (byť se tato koncentrace týká Brna a jeho okolí). Brno jako město univerzit produkuje desetitisíce absolventů, kteří jsou zajímavým zaměstnaneckým potenciálem. Školství nemůže reagovat na stávající stav, ale proaktivně připravovat studenty na budoucí poptávku. Absence strategických a prognostických informací o trhu práce. Chybí systém, ve kterém by firmy definovaly své budoucí potřeby. (Neexistuje jasná definice poptávky a její kvantifikace.) Celý problém komplikuje nejednoznačnost používaných konceptů (např. co je to „naplnění potřeb trhu práce“, „jak se to měří“ apod.) Oborová struktura vysokoškolského vzdělávání umožňuje tvorbu unikátních interdisciplinárních oborů. Podinvestovaná infrastruktura základních a středních škol. Nedostává se moderní IT infrastruktury (např. každý pedagog vlastní počítač), moderní pomůcky od literatury po vybavení školních laboratoří často chybí, zastarávající nemovitosti škol zdrojem rostoucích provozních nákladů (např. energie). Některé studijní obory v Brně jsou natolik kvalitní, že jsou první volbou studentů z celé ČR/SR (informatika, práva, některé obory VUT FSI, FEKT, některé obory medicíny, sociologie…). Nepřipravenost infrastruktury pro zaměstnance mezinárodních firem. Regionální inovační strategie Jihomoravského kraje / 2014–2020 Příležitosti a hrozby Příležitosti Hrozby Politické/legislativní vlivy Příležitost pro odvážnější, více zacílenou a kontinuální politiku v oblasti vzdělávání, výzkumu a inovací v případě snížení závislosti vedoucích úředníků na politicích. Dojde-li k přijetí zákona o veřejné službě, který omezí vysoký vliv politiků na jmenování manažerů ve veřejné správě, lze očekávat postupný růst kvality týmů a tím výkonu veřejné správy. Legislativa pro podnikání. Neustálé změny a nestabilita pramenící v nepředvídatelnost prostředí. S očekávatelnou politickou změnou na národní úrovni (2014) lze očekávat další úpravy v daních a další legislativě. Přetrvávající a zhoršující se neuspokojivý regulační rámec pro výzkum a inovace – roztříštěnost přístupu/resortismus, drobení prostředků místo koncentrace a dlouhodobé podpory. Ekonomické/finanční vlivy Využití volného know-how ve světě pro růst firem z JM kraje. Duševní vlastnictví (ochrana a nakládání). Velká část celosvětového know how je volně k dispozici a nevyužitá. Růst poptávky po ochraně vlastního know how i využití volného know how. Růst tlaku na růst daní v důsledku nevýkonné (neefektivní) veřejné správy. Současně vnímání veřejné správy jako nespolehlivého/nekompetentního partnera. Organizace hodnotového řetězce (oborově specifické). Roste význam customizace, just-in-time logistiky, blízkosti vývoje a výroby. Je pravděpodobný nárůst relokalizace (částí) vývoje do blízkosti velkých produkčních jednotek. Rostoucí rizika omezování volného obchodu (zejm. netarifní podmínky). V kombinaci s pokračujícím nedostatkem politického vůdcovství na úrovni EU lze očekávat obnovení politického a následně ekonomického nacionalismu. Nové programovací období SF 2014–2020 je velkou příležitostí pro VaVaI a vzdělávání – za předpokladu, že se zlepší/zavedou odpovídající kritéria výběru projektů, zvýší se efektivnost (eliminace nadměrné administrativy) a zavede přiměřená kontrola přidělování prostředků. Bude se stále silněji projevovat nedostatek veřejných zdrojů na potřebné investice pro zajištění vysoce kvalitního vzdělávání. Současně bude docházet k zesilování tenze mezi kvalitou a rovným přístupem ke vzdělávání, čímž poroste potřeba nových řešení pro zajištění přístupu lidí s nižšími příjmy k vysoce kvalitnímu vzdělávání. Sociální/demografické vlivy Vznik nových obchodních příležitostí (oblastí produktů a služeb) v důsledku stárnutí populace a dynamického růstu počtu důchodců. Úbytek talentů (snižování počtu studentů VŠ, aktuální minimum SŠ, dočasný růst ZŠ) v důsledku dynamiky populační křivky. Zvyšující se počet lidí s ambicí vlastního podnikání díky rostoucí medializaci, příkladům úspěšných podnikatelů, zvyšující se životní úrovni a vytváření podmínek. Bude docházet k zesilování tenze mezi kvalitou a rovným přístupem ke vzdělávání, čímž poroste potřeba nových řešení pro zajištění přístupu lidí s nižšími příjmy k vysoce kvalitnímu vzdělávání. JMK se bude v důsledku migrace kosmopolizovat, pokud k tomu budou vytvořeny podmínky. Stárnutí obyvatelstva je příležitostí pro využití potenciálu „aktivních důchodců“ schopných zapojovat se do aktivit ve prospěch cizinců přicházejících do JMK, zejména mladých výzkumníků a jejich rodin bez sociálních vazeb („adoptivní prarodiče“). I. 06. Metodika tvorby RIS JMK Formulace RIS JMK započala v listopadu 2012 ideovým setkáním třiceti klíčových aktérů jihomoravského inovačního ekosystému (zástupci silných technologických firem, představitelé výzkumných center, zástupci samosprávy a intermediárních organizací). Výstupem tohoto jednání bylo vytvoření strategického rámce RIS JMK, tj. mise, vize, klíčové oblasti změn a řídící principy. Na toto úvodní jednání navazovalo jednání pracovních skupin19 . Pro každou oblast změn (s výjimkou „Proinovační správa“) vznikla pracovní skupina, která se sešla během formulace třikrát. Na prvním setkání pracovní skupiny byla zformulována SWOT analýza, na druhém byly navrženy cíle včetně metrik, na třetím byly definovány projektové záměry. Pro všechny pracovní skupiny byly připravovány podklady zohledňující analytické výstupy uvedené v analytické části tohoto dokumentu. Průběžné návrhy dokumentu byly prezentovány na různých seminářích a fórech (Peer Review RIS JMK ze strany Evropské komise, Rada hospodářské a sociální soudržnosti JMK, Komise pro regionální rozvoj JMK, Regionální inovační fórum ČR, konference Industrial Technologies 2014 atd.). Připomínky od účastníků těchto jednání byly do dokumentu průběžně zapracovávány. Během celého procesu formulace RIS JMK byla dodržována metodika Evropské komise (tzv. S3 Guide)20 a pokyny MŠMT, které je garantem splnění ex ante kondicionality vůči Evropské komisi. Zpracovatelem RIS JMK je kolektiv autorů vedený manažerem RIS JMK/S3. Manažer RIS/S3 byl vybrán ve výběrovém řízení vedeným MŠMT ve spolupráci s Krajským úřadem JMK v dubnu 2013. Náklady spojené se zpracováním RIS JMK hradilo částečně MŠMT, částečně JIC, z.s.p.o., kterému tyto náklady proplatil Jihomoravský kraj a Statutární město Brno. 19 Složení pracovních skupin je uvedeno v kapitole Implementační struktura RIS JMK. 20 S3 Guide je dostupný na http://s3platform.jrc.ec.europa.eu Analytická část 15 I. 07. Specializace kraje – klíčové hospodářské domény Znalostní doménou pro zacílení oborově specifických nástrojů strategie chytré specializace rozumíme: oblast vzájemně provázaných expertíz, které při znalosti příležitostí na specifickém trhu pomáhají vytvářet nová řešení (inovace) s přidanou hodnotou pro zákazníky na tomto trhu. Na základě analýz podnikového a výzkumného sektoru v JM kraji byly identifikovány tyto znalostní domény, u nichž je prokazatelná mezinárodní konkurenceschopnost a silný potenciál pro růst firem a tím růst zaměstnanosti. A: Pokročilé výrobní a strojírenské technologie – dominantní odvětví JM kraje dle zaměstnanosti a exportní výkonnosti jsou strojírenský a elektrotechnický průmysl. Vnitřně jsou obě odvětví silně diverzifikovaná. Současně jsou provázaná silnými dodavatelsko-odběratelskými vazbami. Prostřednictvím analýzy exportní výkonnosti, růstové dynamiky podniků a podnikových VaV kapacit byly identifikovány níže uvedené dílčí domény specializace. Jejich společnou charakteristikou je zaměření na výrobní technologie a investiční celky či jejich významné části vyznačující se vysokou náročností na přesnost a využití pokročilých strojírenských a souvisejících technologií. A1: Energetické strojírenství a zařízení pro rozvod elektrické energie – JM kraj má silnou průmyslovou tradici v oblasti výroby průmyslových kotlů, turbín, elektromotorů, rozvaděčů, jističů a dalších produktů nacházejících své uplatnění v energetice. Globální technologičtí lídři Siemens a ABB mají v kraji významné výrobní kapacity a rozvíjí zde také kapacity pro VaV. VUT má dlouhodobou výzkumnou tradici v této oblasti a připravuje pro ni dostatek inženýrů. A2: Strojírenská výrobní technika – Česko je 13. největším producentem obráběcích strojů na světě. V JM kraji je koncentrace úspěšných exportérů a dodavatelů. Důležité přitom je, že v JM kraji existuje silná podnikatelská ambice rozvíjet tento obor, která je podložená schopností opakovaně uspět na rozličných zahraničních trzích. Jedná se o obor, v němž má kraj mezinárodně úspěšné finalisty, a to v rámci hodnotového řetězce, jemuž je předpovídán globální růst. Úspěch finalistů v tomto oboru bude generovat silnou poptávku po místních dodavatelích napříč klíčovými obory (viz výše), což podpoří inovace uvnitř těchto oborů i na jejich rozhraních. A3: Investiční celky – v souladu se zaměřením celé domény A se jedná o strojírenské výrobní celky (např. strojírenská výrobní linka, rafinerie, cementárna ad.) pro různá průmyslová odvětví. V tomto oboru jsou v kraji úspěšní finalisté hodnotového řetězce, který se vyznačuje vysokou znalostní intenzitou a silným multiplikačním efektem na místní ekonomiku. Firmy se přitom mohou opírat o renomé ČR, které přetrvává na trzích ve východní Evropě a Asii, jež se vyznačují vysokým růstovým potenciálem a také silnou potřebou obnovy zastaralých či vysloužilých celků, v řadě případů dodaných z bývalého Československa. A4: Speciální výrobní stroje – v JM kraji jsou desítky firem různé velikosti zabývající se vývojem a výrobou speciálních výrobních strojů (např. T Machinery, Minerva Boskovice, BrnoPack ad.), či strojů sloužících k přípravě výrobních prostředků, materiálu či zpracování odpadu z výrobního procesu (např. Zetor, výrobci zařízení k čištění vod apod.). Stejně jako v předchozích případech má ekonomický úspěch těchto finalistů značný hnací efekt na řadu místních dodavatelů a stimuluje kvalitativní rozvoj celé dodavatelské základny pro přesné strojírenství a související obory. Tabulka 3: Kategorizace domény hospodářské specializace Pokročilé výrobní a strojírenské technologie Doména hospodářské specializace Počet firem s obratem 100+ mil. Kč Počet firem s výdaji na VaV 5+ mil. Kč Firmy s významnými VaV kapacitami A: Pokročilé výrobní a strojírenské technologie 76 53 A1: Energetické strojírenství a zařízení pro rozvod elektrické energie 18 12 ABB; Siemens Industrial Turbomachinery; Siemens Electric Machines; Alstom; Thermona; ČKD Blansko Engineering; EMP; Boss Engineering; VUES Brno; Kollmorgen; Juli Motorenwerk; Atoma – tepelná technika A2: Strojírenská výrobní technika 10 6 TOS Kuřim – OS; Šmeral Brno; Bosch Rexroth; Fermat; Mood International; Bomar; Elektro Sochor A3: Investiční celky 16 11 Alta; CB&I; Královopolská RIA; Unis; Tenza; Ekol; První brněnská strojírna; BCS Engineering; SVS FEM; Energostav; Sobriety; Oprox; Uchytil; Ústav aplikované mechaniky A4: Speciální výrobní stroje 17 22 Zetor Tractors; T Machinery; Minerva Boskovice; Asio; Best Business; Eurom; Envites; MSR Engines; HVM – plasma; IN – EKO Team; GF Machinery; Blata; Hydraulické stroje a zařízení; BrnoPack; Anita B; Morsa; Kornfeil; Aveko; ČAS – service Zdroj: Interní databáze ČSÚ Regionální inovační strategie Jihomoravského kraje / 2014–2020 B: Přesné přístroje – Koncentrace expertizy v oblastech strojního a elektro inženýrství v kombinaci s dynamickým rozvojem expertizy v oblasti IT představuje velmi vhodné prostředí pro rozvoj firem v oblasti přístrojové techniky. Dokladem je světový význam Brna jako centra výroby elektronových mikroskopů. Potenciál JM kraje v této oblasti využívají přední technologické firmy, Honeywell zde dokonce rozvíjí jedno ze svých globálních vývojových center. Růstový potenciál této domény specializace spočívá v množství malých firem, jejich růstové dynamice a technologických inovacích. Rozvoj technických inovací podporuje také přítomnost poměrně rozsáhlých výzkumných a vzdělávacích kapacit v souvisejících oblastech v čele s Ústavem přístrojové techniky AV ČR. B1: Vědecké přístroje – Brno dle objemu exportu představuje světové centrum elektronové mikroskopie. Místní firmy svou produkcí pokrývají 20 % světového trhu těchto sofistikovaných přístrojů nabitých různými technologiemi od elektroniky, přes IT až po speciální materiály (FEI, Tescan, Delong Instruments). JM kraj má pro tuto oblast příhodné výzkumné zázemí, které může nejen generovat nová znalosti, ale také sloužit jako ideální „laboratoř“ náročných zákazníků díky rozvinutému výzkumu v oblasti biologických věd. B2: Přesné měřicí přístroje a senzory – v této oblasti je vedle strojírenství největší koncentrace MSP s vlastními VaV kapacitami. Globální technologický lídr Honeywell si vybral Brno pro umístění svého globálního vývojového centra zaměřeného mj. na přístrojovou techniku pro letadla a průmyslové senzory. K rozvoji celého oboru přispívá rozvoj strojírenství a jeho prolínání s přístrojovou a měřicí technikou. Specializace uvedené výše pod písmenem A tak vytvářejí velmi příznivé prostředí pro poptávkou tažené technické inovace. Tabulka 4: Kategorizace domény hospodářské specializace Přesné přístroje Doména hospodářské specializace Počet firem s obratem 100+ mil. Kč Počet firem s výdaji na VaV 5+ mil. Kč Firmy s významnými VaV kapacitami B: Přesné přístroje 24 32 B1: Vědecké přístroje 5 5 FEI; Tescan; PSI; BMT Medical Technology; Delong Instruments B2: Přesné měřicí přístroje a senzory 9 15 Honeywell; Tyco Fire & Integrated Solutions; Bosch Rexroth; Flextronics; Beta Control; ESL; Amtek; VF; Mesing; Meatest; Prototypa-ZM; MEgA; Elis Plzeň; BVT Technologies; ZL – servis Zdroj: Interní databáze ČSÚ C: Vývoj software a hardware – 70 % firem zabývajících se vývojem SW v ČR je koncentrováno v Praze a Brně. Vedle blízkosti ke klíčovým zákazníkům (ústředí firem představujících hlavní zákazníky podnikového SW na míru) je příčinou koncentrace výzkumných a vzdělávacích kapacit. Vedle firem zaměřených na vývoj podnikového SW, které se koncentrují do všech větších měst nejen ve střední Evropě, je Brno centrem firem a know-how v oblasti IT bezpečnosti. Unikátní specializací je také obor počítačových her. Kvalitu prostředí pro vývoj SW dokládá v neposlední řadě dynamický rozvoj vývojového centra firmy Red Hat (operační systém Linux a SW založený na tomto systému). C1: IT bezpečnost a kognitronika21 – Firmy AVG, ESET a AVAST obsluhující 40 % světového trhu s antiviry mají silné vazby na výzkumné prostředí v Brně. AVG má v Brně hlavní VaV funkce. V této oblasti v posledním desetiletí vznikla řada technologických firem, přičemž některé se věnují vývoji technologií, jež by mohly vést k inovacím, které jsou nové pro celý trh (v JMK např. InveaTech, Safetica). V Brně jsou mezinárodně kvalitní vědecká pracoviště, která spolupracují s náročnými globálními zákazníky, kteří vyžadují nejnovější poznatky (např. NATO). C2: Vývoj SW, zejména pro podniky – v Brně sídlí desítky firem zabývajících se vývojem podnikového SW. Jedná se jak o tzv. IT integrátory vyvíjející SW řešení na míru podniků, tak firmy vyvíjející krabicový SW. K rozvoji celého oboru silně přispívá mezinárodní prostředí a přítomnost vývojových center globálních technologických lídrů Red Hat a NetSuite. Tabulka 5: Kategorizace domény hospodářské specializace Vývoj SW a HW Doména hospodářské specializace Počet firem s obratem 100+ mil. Kč Počet firem s výdaji na VaV 5+ mil. Kč Firmy s významnými VaV kapacitami C: Vývoj SW a HW 21 43 C1: IT bezpečnost a kognitronika 5 9 AVG; Honeywell; Camea; Zoner Software; Trust-Port; AEC; Safetica Technologies; GiTy; Phonexia C2: Vývoj SW (zejména podnikový software a hry) 16 19 Red Hat; NetSuite; Y-Soft; Home Credit International; IBA CZ; USU Software; Cígler Software; AutoCont CZ; Vema; Navertica; Cleverlance Enterprise Solution; TurboConsult; DC Concept Zdroj: Interní databáze ČSÚ 21 Pro technologie zaměřené na zpracování řeči a rozpoznávání a analýzu obrazu se postupně rozšiřuje společný název cognitronics. Analytická část 17 D: Léčiva, lékařská péče a diagnostika – Ve srovnání s předchozími doménami není v JMK tak silný podnikový sektor. Pro zařazení této domény však hovoří následující důvody: • Medicínské technologie a lékařská péče jsou v centru očekávané globální technologické revoluce srovnatelné s předchozími průmyslovými revolucemi. • Koncentrace kvalitního výzkumu v biologických a lékařských vědách a přítomnost špičkových nemocnic (fakultní nemocnice a Masarykův onkologický ústav) představuje potenciál regionu aktivně se zapojit do očekávaných globálních změn v této oblasti. • Očekávané změny v oblasti medicínských technologií a lékařské péče ovlivní řadu dalších odvětví. Přístrojová technika a SW (viz výše) již dnes patří k oborům, které významně přispívají k proměně zdravotnictví po celém světě. • Souhrnně řečeno: je velmi pravděpodobné, že rozvoj této domény bude v dlouhém období (10 a více let) významně stimulovat inovace a rozvoj výše uvedených specializací, a to zejména specializací B a C. • Již dnes je patrný rostoucí klastr lékařské diagnostiky, kde podniky intenzivně investují do VaV. Již dnes tyto firmy hledají cesty, jak řešit problémy zákazníků prostřednictvím propojení dosavadních technologií s přístrojovou technikou a prostřednictvím automatizace dodat zákazníkům lepší a současně levnější řešení jejich potřeb. Tento viditelný směr je pouze jednou z mnoha příležitostí, které přichází s blížící se globální revolucí v medicínských technologiích a tím ve zdravotnictví. E: Technologie pro letecký průmysl – v této doméně není v JM kraji velký počet firem. Existují však tyto důvody pro její rozvoj: • Firma Honeywell, globální technologický lídr v několika oblastech, v Brně umístila své globální vývojové centrum, jehož největší část tvoří průmyslový výzkum a vývoj v oblasti technologií pro letadla a letectví (např. navigace, bezpečnost provozu ad.). Firma zde pracuje na technologických platformách, které se budou používat v praxi až za 5–10 let. Takto rozsáhlý průmyslový výzkum budoucích technologií je v celé ČR výjimečný. • Multioborové zaměření firmy Honeywell (přesahy do výše uvedených domén, zejm. přístrojové techniky a IT) společně s pozicí technologického lídra podporuje všestranný technologický rozvoj místní podnikové základny a přispívá k rostoucímu propojení JM kraje s globálními technologickými centry. Z těchto vazeb bude mít prospěch celá místní ekonomika. • V sousedních krajích je celá řada velkých i menších technologických firem zapojených do hodnotového řetězce výroby letadel a souvisejících technologií (např. Mesit; Evektor; 5M; Honeywell Aerospace Olomouc; První brněnská strojírna Velká Bíteš; Jihlavan ad.). Společně s místními firmami Unis, Frentech, Saab Czech či DCom jsou tyto firmy silně provázané s VUT, které pro firmy představuje zdroj know-how a vysoce kvalifikované pracovní síly. • Souhrnně řečeno: JM kraj má potenciál stát se významným technologickým centrem letecké techniky s pozitivními vedlejšími efekty na celou místní ekonomiku. Firmy z výše uvedených specializací budou hlavními22 aktéry, dle jejichž technologických potřeb budou koncipovány nástroje strategie chytré specializace v JM kraji. Vedle výše uvedených specializací, v nichž má JM kraj prokazatelně významné mezinárodní postavení, je v kraji řada dalších dílčích specializací, které budou zohledněny při koncipování nástrojů realizace strategie chytré specializace. Tabulka 6 níže představuje matici vztahů mezi, na jedné straně, klíčovými aplikačními odvětvími, a na druhé straně znalostními doménami, které poskytují základní poznatky využitelné v různých aplikačních oborech. Zde jsou kurzívou uvedeny výzkumné kapacity, které byly v JMK v programovacím období 2007–2013 výrazně posíleny z prostředků OP VaVpI. Následující tabulka 7 pak ukazuje podobný vztah mezi aplikačními odvětvími a společenskými výzvami. Společenské výzvy vycházejí z dokumentu Národní priority orientovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, který stanovuje obory, na něž se do budoucna zaměří podpora ze státního rozpočtu na výzkum a vývoj. Priority představují zadání či poptávku veřejného sektoru po konkrétních, prakticky využitelných výsledcích výzkumu, a současně představuje příležitosti pro soukromou sféru v podobě nových aplikačních potřeb a směrů, v nichž lze do budoucna předpokládat také tržní příležitosti. 22 Nikoliv však jedinými. Předvídat vývoj hospodářské specializace lze pouze s určitou pravděpodobností, která klesá v čase. Navíc jsou vedle uvedených v kraji další důležité dílčí obory a firmy, jejichž potřeby mohou být směrodatné. Regionální inovační strategie Jihomoravského kraje / 2014–2020 Tabulka 6: Matice inovačních a výzkumných potřeb (znalostní domény a výzkumné kapacity VaVpI center vs. aplikační odvětví JMK) Klíčová odvětví aplikací znalostí Pokročilé výrobní a strojírenské technologie Přesné přístroje Vývoj SW a HW Léčiva, lékařská péče a diagnostika Technologie pro letecký průmysl Generickéznalostnídomény(KETs/GPTs) Materiálový výzkum (Ceitec, Alisi, CMV FCh VUT, NETME, Ceplant, Admas) Informační a komunikační technologie (IT4Innovations,SC Cerit, SIX) Elektronika a fotonika (Ceitec, Alisi, SIX, CVVOZE) Pokročilé výrobní technologie (NETME, Ceitec, Alisi) Biotechnologie a biomedicína (Ceitec, FNUSAICRC, Recamo, CETOCOEN/ RECETOX, CzechGlobe) Design a kreativní průmysly Tabulka 7: Matice inovačních potřeb a společenských výzev (společenské výzvy a výzkumné kapacity VaVpI center vs. aplikační odvětví JMK) Klíčová odvětví aplikací znalostí Pokročilé výrobní a strojírenské technologie Přesné přístroje Vývoj SW a HW Léčiva, lékařská péče a diagnostika Technologie pro letecký průmysl Společenskévýzvy Konkurenceschopná ekonomika založená na znalostech (Ceitec, NETME, SIX, IT4Innovations, Alisi, SC Cerit, CDV+) Udržitelnost energetiky a materiálových zdrojů (CVVOZE, CzechGlobe, NETME, CMV, Admas, CEPLANT, Ceitec, CDV+) Prostředí pro kvalitní život (CETOCOEN/RECETOX, CzechGlobe, CMV, NETME) Sociální a kulturní výzvy (CETOCOEN/RECETOX) Zdravá populace (Ceitec, Recamo, FNUSA-ICRC, CETOCOEN/RECETOX) Bezpečná společnost (IT4Innovations, SC Cerit, CDV+, SIX) Uvedené matice inovačních potřeb, znalostí a společenských výzev představují základ pro identifikaci vhodných směrů dalšího výzkumu, inovačních a vzdělávacích aktivit. Předpokládá se, že v rámci realizace RIS v JMK vznikne inovační platforma složená ze zástupců podnikatelské sféry a akademických parterů, v rámci níž budou identifikovány nové projektové záměry, které budou představovat konkrétní naplnění vertikálních priorit JMK. Návrhová část krajské RIS 19 » II. Návrhová část krajské RIS II. 01. Vize a mise Mise: Zvýšením mezinárodní konkurenceschopnosti zajistit dlouhodobý rozvoj a prosperitu Jihomoravského kraje (indikátory naplnění: míra zaměstnanosti, výše mezd) Vize: Rozvinout inovační potenciál Jihomoravského kraje na úroveň nejinovativnějších regionů Evropy (indikátory naplnění: intenzita soukromých investic do VaV, počet European Reseach Council grantů, podíl zahraničních VŠ studentů) Excelenceve výzkumu Konkurence- schopné inovativnífirmy Evropsky špičkové školství Atraktivníregion (komunikace) Proinovační správaařízení (governance) Zvýšením mezinárodní konkurenceschopnosti zajistit dlouhodobý rozvoj a prosperitu JMK Ambice Disciplína Důvěra Leadership Morálka / Etika Otevřenost Podnikavost Podpora / Pomoc Spolupráce POSLÁNÍ Rozvinout inovační potenciál JMK na úroveň nejinovativnějších regionů EU (% HDP do soukr. VaV; # ERC grantů; % mez. studentů). VIZE 2020 HODNOTY Regionální inovační strategie Jihomoravského kraje / 2014–2020 » III. Klíčová oblast změn A: Proinovační správa a řízení (governance) Klíčová oblast změn A: Proinovační správa a řízení (governance) Strategické cíle v klíčové oblasti změny A Indikátory strategických cílů Cíl A.1. Zkvalitnit právní rámec a zlepšit administrativní procesy ve veřejné správě v oblasti VaV Cíl A.2. Zkvalitnit právní rámec pro (inovační) podnikání Cíl A.3. Zajistit kvalitní řízení realizace RIS A.1. 1) Skóre (resp. změna skóre) hodnocení administrativní zátěže ze strany výzkumníků v JMK (na základě pravidelného výběrového šetření) 2) Průměrný čas nezbytný pro vysoutěžení výzkumných zařízení (čas od poptávky výzkumníka / specifikaci potřeby po podpis smlouvy s dodavatelem) 3) Změna (v čase) průměrné velikost grantu účelové podpory z národních zdrojů získaných VO z JMK 4) Průměrný počet zdrojů financování, jimž jsou dedikovány výsledky VaV výzkumných organizací z JMK vykazované do RIVu A.2. 1) Počet identifikovaných legislativních bariér pro (inovační) podnikání 2) Podíl prosazených legislativních změn na celkovém počtu identifikovaných bariér A 3. 1) Podíl řádně zrealizovaných projektů Akční plánu na celkovém počtu naplánovaných projektů. 2) Objem soukromých zdrojů přispívající na aktivity RIS 3) Počet donorů přispívající na aktivity RIS Strategický cíl A.1.: Zkvalitnit právní rámec a zlepšit administrativní procesy ve veřejné správě v oblasti VaV Specifické cíle Indikátory specifického cíle Typové aktivity/projekty/operace A.1.1. Snižování administrativní zátěže a racionalizace pravidel financování výzkumu 1) Počet iniciovaných změn a zjednodušení na národní úrovni uvedených do praxe a iniciovaných ze strany VO v JMK 2) Hodnocení administrativní zátěže výzkumníků (nutnost zavést pravidelné hodnocení + sběr návrhů na zjednodušení postupů 3) Změna spokojenosti s výsledky hodnocení projektů účelové podpory u nejlepších výzkumných týmů v JMK (nutnost zavést šetření) 4) Průměrný čas mezi uzávěrkou grantové výzvy a podepsáním grantové smlouvy (a jeho změna v čase) 5) Podíl mzdových prostředků vynaložených na výzkumné versus nevýzkumné zaměstnance VO (a jeho změna v čase) Lobbying za zjednodušení a racionalizaci pravidel na národní úrovni u poskytovatelů účelové podpory VaV obecně a zejména u nově nastavených SF 2014+ (nutnost průběžné konzultace pravidel s příjemci) Iniciace stálé pracovní skupiny na národní úrovni pro snižování administrativní zátěže ve VaV, včetně odstraňování legislativních bariér (např. zaměstnávání výzkumníků, využití dotovaných výsledků pro komercializaci, atp.) Lobbying za nastavení férových pravidel (důraz na kvalitu) systému institucionálního financování/ RIV ve prospěch dlouhodobého a stabilního financování kvalitního výzkumu (vč. eliminace pravidel podněcujících nesmyslné chování – účelové patentování apod.). Lobbying za zlepšování kvality a transparentnosti hodnocení při rozdělování prostředků účelové podpory VaV Strategický cíl A.2.: Zkvalitnit právní rámec pro (inovační) podnikání Typové aktivity/projekty/operace A.2. 1) Počet identifikovaných legislativních bariér pro (inovační) podnikání 2) Podíl prosazených legislativních změn na celkovém počtu identifikovaných bariér Systém sběru bariér pro (inovační) podnikání a prosazování nápravy na národní úrovni. Strategický cíl A.3.: Zajistit kvalitní řízení realizace RIS Typové aktivity/projekty/operace 1) Podíl řádně zrealizovaných projektů Akčního plánu na celkovém počtu naplánovaných projektů. 2) Objem soukromých zdrojů přispívající na aktivity RIS 3) Počet donorů připívající na aktivity RIS Funkční a kvalitní víceúrovňový management RIS. Zpracování a pořizování kvalitních analytických podkladů pro rozhodování při řízení RIS Existence nadačního fondu RIS pro financování opatření RIS Strategie a krajské dokumenty, z nichž jsou strategické a specifické cíle čerpány: Návrh cílů a aktivit vznikl na třech jednáních pracovní skupiny (cíl A1). Cíle jsou v souladu s nadřazenými strategiemi, tj. Strategie rozvoje Jihomoravského kraje 2020, Strategie pro Brno, dlouhodobé záměry univerzit. Podmínky a bariéry realizace intervencí v této klíčové oblasti změn: Klíčová oblast změn B: Excelence ve výzkumu 21 » IV. Klíčová oblast změn B: Excelence ve výzkumu Klíčová oblast změn B: Excelence ve výzkumu Strategické cíle v klíčové oblasti změny B Indikátory strategických cílů Cíl B.1. Zvýšit kvalitu a problémovou orientaci veřejného výzkumu v JMK Cíl B.2. Maximalizovat ekonomické přínosy veřejných investic do VaV pro region B.1. 1) Podíl vědeckých publikací autorů a spoluautorů z JMK/Brna publikací v top 10 % celosvětově nejcitovanějších publikací (autor z Brna/JMK v roli korespondenčního autora)23 2) Podíl vědeckých publikací autorů z výzkumných organizací z JMK se spoluautorem z firemní sféry 3) Počet grantů Horizon 2020 s účastí výzkumné organizace z JMK a současně s účastí firem 4) Počet nositelů ERC grantů a individuálních zahraničních prestižních grantů (Wellcome Trust, HFSP, EMBO, apod.) zaměstnaných ve VO v JMK 5) Mezinárodní ranking univerzit a výzkumných organizací v JMK (jejich změna) – SciMago24 B.2. 1) Počet licencí na výsledky výzkumu poskytnutých VO z JMK firmám (odkudkoli) 2) Počet firem z JMK spolupracujících s výzkumnou organizací z JMK formou dotovaného grantového projektu (národní programy TA ČR + H2020 + inovační vouchery) 3) Finanční objem prostředků na VaV získaných VO z JMK z firemních zdrojů (smluvní VaV + dary od donátorů) Strategický cíl B.1.: Zvýšit kvalitu a problémovou orientaci veřejného výzkumu v JMK Specifické cíle Indikátory specifického cíle Typové aktivity/projekty/operace B.1.1. Zajistit dostatek talentů pro výzkum v JMK 1) Výběrovost VŠ v JMK (počet přijatých/počet přihlášených, kteří se dostavili k přijímacímu řízení) 2) Indikátor volby/preference VŠ v JMK (počet zapsaných/počet přijatých) 3) Podíl (resp. změna podílu) zapsaných studentů s trvalým bydlištěm mimo JMK Aktivity na popularizaci a získávání talentované mládeže pro výzkumnou dráhu, zejména v přírodních a technických vědách (SOČ, stipendia pro talentované studenty…) Aktivity na posílení hrdosti a příslušnosti k místním výzkumným institucím (aktivity alumni apod.) B.1.2. Zlepšit materiální podmínky pro kvalitní výzkumné týmy v JMK a zvýšit jejich atraktivitu 1) Finanční objem a počet zahraničních grantových projektů (vč. Horizon 2020) 2) Počet infrastruktur v JMK zapojených do projektů panevropských infrastruktur ESFRI a zařazených na národní roadmap velkých infrastruktur 4) Počet (headcount) a podíl zahraničních výzkumníků zaměstnaných ve VO v JMK25 5) Počet post-doc pozic obsazených výzkumníky, držiteli PhD z jiné instituce Projekty OP VVV na podporu excelentních týmů a Future and Emergning Technologies (včetně prostředků na Dlouhodobá mezinárodní výzkumná partnerství s předními výzkumnými institucemi v zahraničí, vlastní výzkumné činnosti a technologického upgradu výzkumných infrastruktur) Podpora mezinárodního síťování a výměny zkušeností s provozem velkých výzkumných infrastruktur a na posílení otevřeného přístupu (open access) k velkým výzkumným infrastrukturám Podpora příchodu a krátko- i dlouhodobých mobilit zahraničních výzkumníků s využitím diaspory/alumni, včetně podpory lákání a příchodu talentovaných studentů ze zahraničí Posílení podpůrných služeb a měkké infrastruktury pro zahraniční výzkumníky (Euraxess), včetně využití potenciálu „aktivních důchodců“ Aktivity na zlepšení grantové podpory, zejm. u mezinárodních grantů Projekty na usnadnění výzkumné kariéry pro ženy (minimalizovat zmařené talenty) Projekty junior start up grants Posílení výzkumné spolupráce se silnými a komplementárními partnery v blízkém okolí (Olomouc, Zlín, Bratislava, Vídeň), včetně využití programu přeshraniční spolupráce a zapojení do Podunajské strategie v oblasti VaVaI. B.1.3. Zlepšit úroveň strategického řízení výzkumu 1) Změna podílu publikací produkovaných VO v JMK uveřejněných v prvním kvartilu periodik podle oborového impakt faktoru 2) Počet výzkumných institucí v JMK, které zavedly interní pobídky na podporu strategických výzkumných aktivit Aktivity na zlepšení strategického řízení výzkumu a posilování „challenge culture“ (identifikace špiček a jejich ocenění) Projekty interních grantových schémat uvnitř velkých VŠ (MU a VUT) Projekty na vzdělávání v managementu vědy (opatření k řízení lidských zdrojů a kariérní rozvoj, řízení spolupráce s firemní sférou…) Aktivity na zefektivnění interních procesů uvnitř VO a snižování administrativní zátěže (procesní audity apod.), včetně sdílení dobré praxe mezi VO/VŠ Racionalizace/zefektivnění podmínek pro zaměstnávání výzkumníků Zavádění vícejazyčnosti jako standardu ve VO/VŠ i v rámci regionu Strategie a krajské dokumenty, z nichž jsou strategické a specifické cíle čerpány: Návrh cílů a aktivit vznikl na třech jednáních pracovní skupiny. Cíle jsou v souladu s nadřazenými strategiemi, tj. Strategie rozvoje Jihomoravského kraje 2020, Strategie pro Brno, dlouhodobé záměry univerzit. 23 Definováno dle metodiky WoS Insights, oborově normalizováno (tbc). 24 Viz např. http://www.scimagoir.com/pdf/sir_2012_world_report.pdf 25 Zejména relevantní u seniorních pozic (bude-li možno odlišit). Regionální inovační strategie Jihomoravského kraje / 2014–2020 Strategický cíl B.2.: Maximalizovat ekonomické přínosy veřejných investic do VaV pro region Specifické cíle Indikátory specifického cíle Typové aktivity/projekty/operace B.2.1. Posílit spolupráci mezi VO a aplikační sférou 1) Počet společně podaných grantových (tj. spolufinancovaných firmami) výzkumných projektů VO z JMK a firem (od poskytovatelů účelové podpory) 2) Počet získaných grantových (tj. spolufinancovaných firmami) výzkumných projektů VO z JMK a firem (z CEPu) 3) Finanční objem prostředků na VaV získaných VO z JMK z firemních zdrojů (smluvní VaV) Podpora přípravy a realizace společných projektů akademických a aplikačních partnerů zejm. v klíčových oborech JMK ve VaV a vzdělávání (důraz na mezioborové přístupy a definice zaměření aktivit ve spolupráci s aplikační sférou): • projekty typu FET (OP VVV) a Centra kompetence (tj. dlouhodobé společné VaV programy spojené s výchovou PhD), strategické projekty z H2020 (Teaming and Twinning apod.) • projekty zapojení do KICs EIT, zejména v oblastech relevantních pro inteligentní specializaci Letní školy ve spolupráci s aplikační sférou Mobility studentů (Knowledge Transfer Partnership) Průmyslové profesury (profesorské pozice pro zkušené odborníky z praxe) Aktivity na posilování kontaktů a budování důvěry mezi VO a podnikatelskou sférou (networkingové akce, apod.) B.2.2. Zvýšit komerční využití výsledků VaV a znalostí VO 1) Počet licencí na výsledky výzkumu poskytnutých VO z JMK (ČSÚ) 2) Objem prostředků získaných VO z JMK z licencí na poskytnuté výsledky výzkumu 3) Průměrný objem licenčních poplatků na jednu licenci získaných VO z JMK z licencí na poskytnuté výsledky výzkumu 4) Počet start up firem využívajících duševní vlastnictví z VO Aktivity na posílení podnikavosti studentů (studentské soutěže, vzdělávání v základech podnikání…) Podpora vzniku akademických firem (financování fáze ověření technologie, financování start upů založené na výsledcích výzkumu) Vzdělávání studentů a výzkumníků v oblasti duševního vlastnictví Zefektivnění a profesionalizace procesů při komercializaci duševního vlastnictví (licencování, smluvní výzkum) Regionální proof of concept fond Strategie a krajské dokumenty, z nichž jsou strategické a specifické cíle čerpány: Návrh cílů a aktivit vznikl na třech jednáních pracovní skupiny. Cíle jsou v souladu s nadřazenými strategiemi, tj. Strategie rozvoje Jihomoravského kraje 2020, Strategie pro Brno, dlouhodobé záměry univerzit. Podmínky a bariéry realizace intervencí v této klíčové oblasti změn: Adekvátní dopravní dostupnost významných leteckých uzlů z Brna. Adekvátní kvalita služeb pro cizince, včetně volnočasových aktivit. Klíčová oblast změn C: Konkurenceschopné inovativní firmy 23 » V. Klíčová oblast změn C: Konkurenceschopné inovativní firmy Klíčová oblast změn C: Konkurenceschopné inovativní firmy Strategické cíle v klíčové oblasti změn C Indikátory strategických cílů/klíčové oblasti změn: Cíl C.1. Vytvořit vhodné podmínky pro inovacemi tažený růst „zralých“ znalostně intenzivních firem26 v JMK Cíl C.2. Zvýšit počet nových firem s aspirací a potenciálem dominantního postavení na trhu Cíl C.3. Zvýšit počet lidí poprvé zahajujících vlastní podnikání C.1. 1) Objem neinvestičních výdajů firem z JMK na VaV (neinvestiční BERD) 2) Počet PCT patentů (podané žádosti) C.2. Počet znalostně intenzivních start up firem/rok s vlastní VaV C.3. Podíl studentů 4. roč. SŠ a 5. roč. VŠ udávající podnikání jako preferovanou volbu kariéry Strategický cíl C.1.: Vytvořit vhodné podmínky pro inovacemi tažený růst „zralých“ znalostně intenzivních firem v JMK Specifické cíle Indikátory specifického cíle Typové aktivity/projekty/operace C.1.1. Zvýšit počet a podpořit růst firem schopných posunovat technologickou hranici ve svém oboru27 1) Změna počtu firem z JMK posunujících technologickou hranici 2) Změna počtu VaV pracovníků ve firmách 3) Počet úspěšných firem/podnikatelů v prestižních soutěžích28 Podporovat přípravu a realizaci společných projektů akademických a aplikačních partnerů zejm. v klíčových oborech JMK ve VaV a vzdělávání (důraz na mezioborové přístupy a definice zaměření aktivit ve spolupráci s aplikační sférou) např.: • projekty typu kompetenčních center (tj. dlouhodobé společné VaV programy spojené s výchovou PhD); • letní školy ve spolupráci s aplikační sférou; • mezinárodní graduate schools; • mezinárodní VaV programy (Horizon 2020) Zavádět nástroje na podporu aktivního propojení firemní praxe a vzdělání, např. tzv průmyslové profesury (profesorské pozice pro zkušené odborníky z praxe) Posilovat navazování kontaktů a budování důvěry mezi VO a podnikatelskou sférou (např. networkingové akce, inovační vouchery apod.) Posilovat mobilitu studentů/absolventů/akademiků mezi akademickým a firemním prostředím (např programy typu Knowledge Transfer Partnership, SoMoPro Entreprise apod.). C.1.2. Posílit konkurenční pozici malých a středních firem z JMK 1) Změna počtu znalostně intenzivních firem v JMK 2) Změna počtu gazel29 Posilovat navazování kontaktů a budování důvěry mezi VO a podnikatelskou sférou (např. networkingové akce, inovační vouchery apod.) Posilovat mobilitu studentů/absolventů/akademiků mezi akademickým a firemním prostředím (např. programy typu Knowledge Transfer Partnership, Inovační asistent apod.) Podporovat schopnost strategického plánování, řízení inovací a produktivity ve firmách (zejm. malé a střední podniky/MSP/), zajištění kvalitního poradenství (koučingové programy) Popularizovat inovace jako cestu k růstu firem Realizovat aktivity pro rozvoj dodavatelského řetězce velkých firem („upgrade dodavatelů“) včetně využití konceptu open innovation. 26 Pro účely RIS JMK je znalostně intenzivní firma definována takto: i) firma je majitelem vlastní technologie//expertní znalosti, která významně přispívá k obratu firmy (binární kritérium); ii) firma má vlastní výdaje na výzkum a vývoj alespoň 10 mil. Kč (pro firmy do 49 zaměstnanců je dostatečné 5 mil. Kč), iii) firma má min. 10 zaměstnanců, iv) firma je starší více než 3 roky. 27 Pro účely RIS JMK je firma posunující technologickou hranici definována takto: i) firma je majitelem vlastní technologie//expertní znalosti, která významně přispívá k obratu firmy (binární kritérium); ii) firma má vlastní výdaje na výzkum a vývoj alespoň 10 mil. Kč (pro firmy do 49 zaměstnanců je dostatečné 5 mil. Kč); iii) firma má min. 10 zaměstnanců; iv) firma je starší více než 3 roky; v) firma je přítomná na světových trzích (tři hlavní kontinenty – Evropa, Asie, Amerika); vi) firma vlastní unikátní patentované duševní vlastnictví (technologie, postupy) – PCT, EPO, USPTO. 28 Prestižní soutěžemi pro účely RIS JMK se rozumí tyto: EY Podnikatel roku, Delloite Fast 50, Vodafone firma roku, GE Money Bank inovátor roku, Štiky českého businessu. 29 Pro účely RIS JMK je tzv. gazela definována takto: i) růst obratu alespoň 20 % ročně po období min. 4 let (změna každý rok); ii) obrat minimálně 15 mil. Kč (v době měření); iii) firma je majitelem vlastní technologie//expertní znalosti, která významně přispívá k obratu firmy (binární kritérium); iv) firma má výdaje na výzkum a vývoj (binární kritérium); v) firma není pobočkou nadnárodní/zahraniční korporace (binární kritérium). Regionální inovační strategie Jihomoravského kraje / 2014–2020 C.1.3. Přilákat do JMK talenty30 a investory (tuzemské i zahraniční) 1) Počet zahraničních firem realizujících VaV aktivity v JMK Aktualizovat procesy lákání investorů a usnadnit jejich start v JMK (soft landing) Spolupracovat se stávajícími investory na zajištění potřebné podpory pro prosazení dalších investic v rámci vnitrofiremních struktur Realizovat akce cílené na zvýšení atraktivity JMK pro talenty (např. ze zemí aktuálně zasažených hosp. poklesem) Strategie a krajské dokumenty, z nichž jsou strategické a specifické cíle čerpány: Návrh cílů a aktivit vznikl na třech jednáních pracovní skupiny. Cíle jsou v souladu s nadřazenými strategiemi, tj. Strategie rozvoje Jihomoravského kraje 2020, Strategie pro Brno. Strategický cíl C.2.: Zvýšit počet nových firem s aspirací a potenciálem dominantního postavení na trhu Specifické cíle Indikátory specifického cíle Typové aktivity/projekty/operace C.2.1. Zvýšit kvalitu a relevanci služeb (a zázemí) inkubačních programů v JMK 1) Počet znalostně intenzivních start up firem vstoupivších do inkubačních programů/rok31 2) Počet spin-off firem/rok 3) Objem investic BA/venture vstoupivších do inkubačních programů/rok 4) Počet investovaných firem (BA/venture) vstoupivších do inkubačních programů/rok 5) Počet firem, které zaměstnávají alespoň 10 lidí (měřeno 5 let po založení) a prošly inkubačními programy Vhodně nastavit procesy (zejm. interně na VaV institucích) – usilovat o oboustranně výhodnou strategii při vzniku spin-off z VaV prostředí Připravit finanční a poradenské nástroje nezbytné pro úspěšný rozvoj znalostně intenzivních start up firem (podpora fáze ověření komerčního potenciálu výzkumných výsledků, seed fond, spolupráce s BA/ venture fondy/např. korporátními/) Upravit nastavení akceleračních a inkubačních služeb v JMK s ohledem na prioritu podpory znalostně intenzivních start up firem C.2.2. Posílit růst znalostně intenzivních start up firem prostřednictvím spolupráce se zralými firmami/zkušenými podnikateli 1) Počet investic ze strany zralých firem/podnikatelů do start up firem v JMK z inkubačních programů 2) Počet start-up firem zařazených mezi dodavatele ZIF v JMK z inkubačních programů Aktivně facilitovat partnerství zralých a začínajících firem (networkingové akce, mentoři atd.) Zprostředkovat zadání technologických témat od zralých firem start upům (např. akce typu open innovation session) Posilovat předávání know-how od zkušených podnikatelů k začínajícím (např. zkušenosti ze zahraničních expanzí) Strategie a krajské dokumenty, z nichž jsou strategické a specifické cíle čerpány: Návrh cílů a aktivit vznikl na třech jednáních pracovní skupiny. Cíle jsou v souladu s nadřazenými strategiemi, tj. Strategie rozvoje Jihomoravského kraje 2020, Strategie pro Brno. Strategický cíl C.3.: Zvýšit počet lidí poprvé zahajujících vlastní podnikání Specifické cíle Indikátory specifického cíle Typové aktivity/projekty/operace C.3.1. Zvýšit zájem o podnikání u studentů a absolventů ZŠ a SŠ v JM kraji Podíl studentů SŠ považujících podnikání za první volbu svého budoucího uplatnění Zavádět nástroje na osvojení základních principů podnikání již na ZŠ (např. popularizační akce typu prodej vlastních výrobků) Popularizovat podnikání mezi studenty SŠ (kurzy podnikání, soutěže, podnikání „nanečisto“, letní školy) C.3.2. Zvýšit počet absolventů SŠ a VŠ zahajujících vlastní podnikání 1) Počet studentů VŠ z JMK, kteří projevili svůj zájem o podnikání Aktivizovat start up komunitu v JMK (setkávání, kluby, přednášky, popularizace pozitivních příkladů, konference) Popularizovat podnikání mezi studenty VŠ (kurzy podnikání, soutěže, podnikání „nanečisto, manažerské hry, letní školy) Podporovat podnikání v nemetropolitních lokalitách C.3.3. Zvýšit počet začínajících podnikatelů rekrutujících se ze zralých firem Počet podnikatelů rekrutujících se ze zralých firem hlásících se do inkubačních programů v JMK Realizovat firemní akcelerátory Vhodně nastavit inkubační programy v JMK Strategie a krajské dokumenty, z nichž jsou strategické a specifické cíle čerpány: Návrh cílů a aktivit vznikl na třech jednáních pracovní skupiny. Cíle jsou v souladu s nadřazenými strategiemi, tj. Strategie rozvoje Jihomoravského kraje 2020, Strategie pro Brno. Podmínky a bariéry realizace intervencí v této klíčové oblasti změn: Adekvátní dopravní dostupnost významných leteckých uzlů z Brna. Adekvátní kvalita služeb pro cizince, včetně volnočasových aktivit. 30 Pod talenty jsou myšleni potenciální zaměstnanci pro firmy. 31 Pro účely RIS JMK znalostně intenzivní start-up definována takto: i) firma je majitelem vlastní technologie//expertní znalosti, která významně přispívá k obratu firmy (binární kritérium); ii) firma do tří let od založení; iii) firma má platícího zákazníka (nejedná se o  o firmu ve fázi vývoje produktu). Klíčová oblast změn D: Evropsky špičkové školství 25 » VI. Klíčová oblast změn D: Evropsky špičkové školství Klíčová oblast změn D: Evropsky špičkové školství Strategické cíle v klíčové oblasti změn D Indikátory strategických cílů/klíčové oblasti změn: Cíl D.1. Zlepšit organizační a materiální podmínky pro zvyšování kvality základního a středního vzdělávání v JMK Cíl D.2. Zvýšit kvalitu a relevanci vzdělávání při současném zohlednění potřeb firem z klíčových oborů JMK (obory dle domén chytré specializace) Cíl D.3. Formulace nové vzdělávací politiky Kraje jako součásti péče o dlouhodobou prosperitu regionu Cíl D.4. Zvýšení kvality a relevance vysokoškolského vzdělávání v kraji Cíl D.5. Zvýšení kvality a atraktivity přípravy k učitelskému povolání v kraji Cíl D.6. Zvýšení internacionalizace, otevřenosti a prostupnosti vysokých škol v kraji D.1. Objem zdrojů (v tom speciálně (i) soukromých a (ii) zahraničních32 ) směřujících na rozvoj vzdělávání v JMK D.2. Výsledky studentů různých úrovní ZŠ a SŠ matematika a přírodní vědy – výsledek mediánového studenta (chceme zvýšit průměrnou kvalitu) v šetření PISA D.3. 1) Strategie rozvoje vzdělávání pro zajištění dlouhodobé prosperity JMK v procesu implementace 2) Existence systému pro sběr dat a vyhodnocování informací o vzdělávání a trhu práce v JMK D.4. 1) Výběrovost VŠ v JMK (počet přijatých/počet přihlášených, kteří se dostavili k přijímacímu řízení) 2) Indikátor volby/preference VŠ v JMK (počet zapsaných/počet přijatých) 3) Podíl (resp. změna podílu) zapsaných studentů s trvalým bydlištěm mimo JMK D.5. 1) Podíl (resp. změna podílu) zapsaných studentů s trvalým bydlištěm mimo JMK v pedagogických oborech D.6. 1) Podíl zahraničních VŠ studentů 2) Počet akreditovaných studijních programů v cizím jazyce dle fakult 3) Počet studijních programů uskutečňovaných společně dvěma nebo více vysokými školami Strategický cíl D.1. Zlepšit organizační a materiální podmínky pro zvyšování kvality základního a středního vzdělávání v JMK Specifické cíle Indikátory specifického cíle Typové aktivity/projekty/operace D.1.1. Zavést systém výkonnostního řízení SŠ v JM kraji Výkonnostním řízením se rozumí: • Definované měřitelné cíle výkonu SŠ (vazba na C3 – vize fungování systému SŠ v JM kraji a strategie jejího naplnění) • Odměňování managementu škol na základě plnění výkonnostních cílů 1) Zavedený systém výkonnostního řízení SŠ v JM kraji 2) Objem prostředků získaných řediteli na rozvoj svých škol mimo prostředky od zřizovatele a MŠMT Definice a pilotní ověření účinných metod výkonnostního řízení SŠ ze strany Kraje (zapojení aktivních starostů z měst v JMK, kteří chtějí výkonnostně řídit ZŠ ve svém městě) Vytvoření a zavedení krajského systému měření kvality33 ve vzdělávání jako nezbytné součásti systému výkonnostního řízení SŠ Manažerské vzdělávání pro ředitele škol, učitele, popř. další aktéry, kteří ovlivňují podobu a výkon vzdělávání v kraji (např. školní inspekce) Spolupráce Kraje a obcí v JM kraji na zavádění výkonnostního řízení středních a základních škol v kraji D.1.2. Zlepšit infrastrukturu a materiální podmínky pro základní a střední vzdělávání v JMK 1) Zavedený pravidelně vyhodnocovaný systém investic do rozvoje infrastruktury a vzdělávacích pomůcek SŠ v JM kraji 2) Celkové náklady na provoz SŠ (v tom energie – spotřeba v jednotkách, finanční náklady) 3) Jednotkové náklady na provoz SŠ Program investic zaměřený na snižování provozních nákladů SŠ (zejm. nákladů na energie), které mohou být využity na investice Zavedení motivačních prvků ke snižování provozních nákladů do systému řízení a odměňování ředitelů škol (součást systému výkonnostního řízení SŠ) Investice do vybavení škol umožňující elektronizaci vzdělávání, včetně rozvoje kompetencí učitelů ve využívání potřebných zařízení a pomůcek Strategie a krajské dokumenty, z nichž jsou strategické a specifické cíle čerpány: Návrh cílů a aktivit vznikl na dvou jednáních pracovní skupiny a na základě navazující komunikace s Odborem školství Krajského úřadu JM kraje. Cíle jsou v souladu s nadřazenými strategiemi. Strategický cíl D.2.: Zvýšit kvalitu a relevanci vzdělávání při současném zohlednění potřeb firem z klíčových oborů JMK Specifické cíle Indikátory specifického cíle Typové aktivity/projekty/operace D.2.1. Zvýšit úroveň a relevanci technických znalostí a dovedností absolventů SŠ (nelze bez kvality absolventů ZŠ) 1) Existence center excelentního technického středního vzdělávání v prioritních oborech 2) Počet SŠ s modernizovanými ŠVP pro matematiku, fyziku, chemii a odborné technické předměty, jejichž součástí je výuka přímo ve firmě 3) Počet výukových hodin realizovaných ve firmě na jednoho studenta SŠ Centra excelentního technického středního vzdělávání Podpora zavádění prvků duálního vzdělávání na SOŠ a SOU Praktického vzdělávání učitelů technických oborů zaměřené na ovládání a využití nových výrobních a souvisejících technologií Podpora zapojení pracovníků průmyslu do výuky na SOŠ/SOU Zavádění prvků polytechnické výchovy na mateřských a základních školách Letní tábory (děti) a školy (studenti) vědy a techniky Aktivity se zaměřením jako program Kids and Science (NDL) Podpora tvorby a zavádění nových metod výuky a zvýšení atraktivity technických a přírodovědných předmětů Podpora zavádění a sdílení speciální vzdělávací infrastruktury a pomůcek (např. ve vazbě na MSCB) 32 Zejm. zdroje ESIF. 33 Přes dosavadní pokusy věrohodný systém měření kvality chybí. Absence výkonnostního řízení škol společně s protichůdnými cíli různých skupin dotčených aktérů účinně brání zavedení měření kvality ve vzdělávání. Regionální inovační strategie Jihomoravského kraje / 2014–2020 D.2.2. Zlepšit klíčové generické schopnosti absolventů SŠ s důrazem na zvýšení vlastní iniciativy a podnikavosti 1) Počet SŠ s modernizovanými ŠVP obsahujícími dosažení soft skills úrovně 2 dle NSK 2) Spokojenost zaměstnavatelů s absolventy (průzkum – využití existujícího průzkum zaměstnavatelů) Zavádění finanční gramotnosti a prvků podnikatelství a managementu firem do výuky Osvětové a motivační aktivity pro žáky SŠ se zájmem o podnikání (např. letní podnikatelské školy, soutěže firem žáků ad.) Program akcelerace podnikatelských nápadů studentů SŠ Rozvoj kariérního a osobního poradenství na SŠ s důrazem na osvětu žáků zaměřenou na šíření informací o možnostech uplatnění v JM kraji, požadavcích zaměstnavatelů a mzdovém ohodnocení jednotlivých povolání. Speciální sekce Science Learning Centre (jak se z výsledků výzkumu dělá úspěšný business) D.2.3. Zvýšit mezinárodní zkušenosti, kontakty a rozhled absolventů SŠ/VŠ 1) Procento žáků SŠ, kteří stráví alespoň týden studiem na střední škole v zahraničí 2) Procento žáků SŠ, kteří absolvují jedno či více pololetí studia v zahraničí Posílení studentských výměn, povinně pro absolvování studia Zavedení stipendií na prestižní univerzity pro vybrané studenty (nadace, např. pro vítěze prestižních mezinárodních soutěží apod.) Podporovat mobilitu studentů i absolventů Podpora zapojení do mezinárodních studentských soutěží Strategie a krajské dokumenty, z nichž jsou strategické a specifické cíle čerpány: Návrh cílů a aktivit vznikl na třech jednáních pracovní skupiny. Cíle jsou v souladu s nadřazenými strategiemi, tj. Strategie rozvoje Jihomoravského kraje 2020, Strategie pro Brno. Strategický cíl D.3.: Formulace nové vzdělávací politiky JMK jako součásti péče o dlouhodobou prosperitu regionu Specifické cíle Indikátory specifického cíle Typové aktivity/projekty/operace D.3.1. Zajistit relevantní data a strategické informace pro účinnou vzdělávací politiku Kraje a rozhodování manažerů škol v JMK Existence sdíleného informačního systému o vývoji ekonomiky, trhu práce a vzdělávacího systému v JMK Zajistit adekvátní odbornou kapacitu pro monitoring a analýzu vývoje trhu práce a vzdělávacího systému v JM kraji (observatoř trhu práce a zaměstnanosti) Revize dostupných dat o trhu práce a vzdělávání a dentifikace potřebných dat a informací, které nejsou součástí existujících statistických šetření příslušných institucí Připravit spolehlivou metodiku a zajistit pravidelný sběr a analýzu potřebných dat D.3.2. Rozvinout partnerství pro vzdělávání a trh práce a zapojit ho do platformy RIS JMK Ustavení paktu zaměstnanosti v JM kraji Zmapování existujících koordinačních aktivit v oblasti rozvoje vzdělávání a trhu práce a prověření výsledků jejich činnosti (vč. další životaschopnosti) Zajištění politické podpory „leadershipu“ platformy pro rozvoj vzdělávání a trhu práce Facilitace zapojení klíčových stakeholderů, zejména zaměstnavatelů – pakt zaměstnanosti D.3.3. Definovat roli vzdělávání ve 21. století a formulovat strategii jeho rozvoje v souladu s cíli RIS JMK Existence strategie rozvoje vzdělávání se synergiemi s RIS JMK a její implementace Hloubková problémová analýza vzdělávacího systému zahrnující pohledy studentů, rodičů, zaměstnavatelů, učitelů, včetně promítnutí globálních společenských, ekonomických a technologických trendů. V návaznosti na výsledky, v souladu s principy partnerství, formulace strategie rozvoje vzdělávání 2030 v JMK Strategie a krajské dokumenty, z nichž jsou strategické a specifické cíle čerpány: Návrh cílů a aktivit vznikl na třech jednáních pracovní skupiny. Cíle jsou v souladu s nadřazenými strategiemi, tj. Strategie rozvoje Jihomoravského kraje 2020, Strategie pro Brno. Podmínky a bariéry realizace intervencí v této klíčové oblasti změn: Klíčová oblast změn D: Evropsky špičkové školství 27 Strategický cíl D.4.: Zvýšení kvality a relevance vysokoškolského vzdělávání v kraji Specifické cíle Indikátory specifického cíle Typové aktivity/projekty/operace D.4.1. Posílení kvality a relevance všeobecné složky vysokoškolského vzdělávání a) Míra spokojenosti zaměstnavatelů s všeobecnými kompetencemi absolventů VŠ JMK Využití implementace národního kvalifikačního rámce pro vysoké školství a přípravy k ECTS Label k systematickému popisu a rozvoji obecně přenositelných kompetencí v realizované výuce Posílení důrazu na poradenství a dobrovolné aktivity včetně spolupráce vysokých škol s dobrovolnými organizacemi studentů D.4.2. Posílení oborové kvality a relevance vysokoškolského vzdělávání a) Míra spokojenosti zaměstnavatelů s oborovými znalostmi a kompetencemi absolventů VŠ JMK b) Počet předmětů s odborníky z aplikační sféry podílejícími se na výuce v akreditovaných studijních programech dle fakult c) Studijní obory, které mají ve své obsahové náplni povinné absolvování odborné praxe po dobu alespoň 1 měsíce Na krajské úrovni koordinace vyhledávání možností spolupráce mezi vysokými školami a podniky nebo jinými organizacemi Zapracování důrazu na jiné než frontální formy výuky do dlouhodobých záměrů vysokých škol a jejich indikátorů včetně institucionálních rozvojových plánů Program finanční podpory ekonomicky náročné projektově orientované výuky Spolupráce podniků a jiných organizací na tvorbě studijních programů Prioritní zapojení organizací zřizovaných krajem do zabezpečování praxí a stáží studentů D.4.3. Zlepšování podmínek pro talentované studenty a) Počet středních škol zapojených do sítí spolupráce s vysokými školami b) Počet VŠ umožňujících absolvovat části vysokoškolských studijních programů s možností následného uznání kreditů Program (institucionální) spolupráce vysokých škol se středními školami Prostupnost středoškolského a vysokoškolského studia pro talentované studenty (možnost získání uznatelných kreditů) D.4.4. Zlepšování strategického řízení na vysokých školách a hodnocení kvality vysokoškolského vzdělávání a) Počet vysokých škol v zásadě uplatňujících v hodnocení kvality principy Evropských standardů a směrnic pro zajišťování kvality vysokého školství b) Počet vysokých škol – držitelů ECTS Label Sdílení zkušeností mezi vysokými školami Standardizovaný popis všech studijních programů, oborů a předmětů v českém a anglickém jazyce ve struktuře a podle metodologie ECTS Vzdělávací kurzy pro akademický management (členové vedení VŠ/fakult, vedoucí ústavů/kateder, další klíčoví pracovníci) Morální podpora kvalitní vysokoškolské pedagogiky (ocenění pro nejlepšího VŠ učitele…) Strategie a krajské dokumenty, z nichž jsou strategické a specifické cíle čerpány: Návrh cílů a aktivit vznikl na dvou jednání pracovní skupiny. Cíle jsou v souladu s nadřazenými strategiemi, tj. Strategie rozvoje Jihomoravského kraje 2020, Strategie pro Brno, Dlouhodobé záměry univerzit. Strategický cíl D.5.: Zvýšení kvality a atraktivity přípravy k učitelskému povolání v kraji Specifické cíle Indikátory specifického cíle Typové aktivity/projekty/operace D.5.1. Zvýšení praktické připravenosti absolventů učitelských oborů Podíl (resp. změna podílu) zapsaných studentů s trvalým bydlištěm mimo JMK v pedagogických oborech Zvyšování podílu praktické přípravy studentů učitelských oborů metodami analogickými bodu 1.2. (podpora smluv se školami, finanční program) Koordinace s národním projektem zvyšování kvality učitelských oborů na Slovensku (Univerzita Mateje Bela a další, návrh projektu pro rok 2014) výběrová řízení na místa učitelů škol v JMK s účastí vysokých škol připravujících učitele a s využitím portfolia uchazeče zahrnujícího zkušenosti a hodnocení praxe Analýzy kvalifikačních a kompetenčních potřeb učitelské profese Strategie a krajské dokumenty, z nichž jsou strategické a specifické cíle čerpány: Návrh cílů a aktivit vznikl na třech jednáních pracovní skupiny. Cíle jsou v souladu s nadřazenými strategiemi, tj. Strategie rozvoje Jihomoravského kraje 2020, Strategie pro Brno, Dlouhodobé záměry univerzit. Regionální inovační strategie Jihomoravského kraje / 2014–2020 Strategický cíl D.6.: Zvýšení internacionalizace, otevřenosti a prostupnosti vysokých škol v kraji Specifické cíle Indikátory specifického cíle Typové aktivity/projekty/operace D.6.1. Zvýšení mezinárodní přitažlivosti vysokých škol v JMK a) Podíl zahraničních studentů b) Počet přijíždějících zahraničních studentů na VŠ v rámci mobilit c) Počet přijatých zahraničních akademických pracovníků na VŠ v rámci mobilit d) Počet akreditovaných studijních programů v cizím jazyce dle fakult e) Počet joint/double degrees se zahraničními vysokými školami Společný marketing vysokých škol v JMK Integrovaný krajský stipendijní program pro talentované zahraniční studenty Koordinace služeb pro zahraniční studenty a akademické pracovníky (v získávání bydlení, podpůrné péče pro rodinu, orientaci…) D.6.2. Zvýšení vnitrostátní přitažlivosti vysokých škol v JMK a) Podíl studentů vysokých škol v JMK s trvalým bydlištěm mimo JMK b) Indikátor „výběrovosti“ (%) c) Indikátor „volby“ (%) Společný marketing vysokých škol v JMK (shodně s 3.1.) D.6.3. Zajištění prostupnosti studijní nabídky mezi vysokými školami a) Počet studijních programů uskutečňovaných společně dvěma nebo více vysokými školami b) Počet předmětů vysokoškolského studia přístupných mezi jednotlivými vysokými školami c) Počet vysokých škol – držitelů ECTS Label Podpora dohod mezi vysokými školami podle § 81 zákona o vysokých školách o společném uskutečňování studijního programu Tvorba legislativní, ekonomické a provozní metodiky pro zajištění prostupnosti volby studijních předmětů napříč vysokými školami v JMK a uznávání získaných kreditů Pilotní projekty zpřístupňování části studijních předmětů v rámci vysokých škol v JMK Strategie a krajské dokumenty, z nichž jsou strategické a specifické cíle čerpány: Návrh cílů a aktivit vznikl na třech jednáních pracovní skupiny. Cíle jsou v souladu s nadřazenými strategiemi, tj. Strategie rozvoje Jihomoravského kraje 2020, Strategie pro Brno, Dlouhodobé záměry univerzit. Podmínky a bariéry realizace intervencí v této klíčové oblasti změn: Adekvátní dopravní dostupnost významných leteckých uzlů z Brna. Adekvátní kvalita služeb pro cizince, včetně volnočasových aktivit. Klíčová oblast změn E: Atraktivní region (komunikace) 29 » VII. Klíčová oblast změn E: Atraktivní region (komunikace) Klíčová oblast změn E: Atraktivní region (komunikace) Strategické cíle v klíčové oblasti změn E Indikátory strategických cílů/klíčové oblasti změn: Cíl E.1. Vytvoření nové image Cíl E.2. Budování nové image E.1. 1) Existence Regionálního Marketingu, značky, marketingového plánu E.2. 1) Brand Equity značky regionu jako systém parametrů měřících výkonnost značky (měřeno pravidelně každé 2 roky) u cílových skupin (image, znalost, …) Strategický cíl E.1. – Vytvoření nové image regionu JMK/Brno jako prostoru pokročilé znalostní ekonomiky, kde žijí talentovaní, kreativní a aktivní lidé, fungují špičkové vědecké týmy, globálně konkurenceschopné znalostní firmy s unikátními výrobky a službami a to vše za podpory moderní veřejné správy, která k tomu vytváří jedinečné příznivé podmínky. Specifické cíle Indikátory specifického cíle Typové aktivity/projekty/operace E.1.1. Vytvořit Governance = podmínky pro plánování a realizaci komunikačních aktivit regionu JMK/ Brno v kontextu k VVIP a budovat značku regionu Existence exekutivního týmu řídící značku do června 2015 Usazení regionálního týmu v regionální struktuře Vytvoření týmu: osoby, pozice, popisy pracovních pozic (Marketing Manažer, PR manažer, Event Manažer, CMI, Brand Manažer) Pravomoc, zodpovědnosti regionálního marketingu Zajištění financování aktivit regionálního marketingu VVIP = Rozpočet týmu a Komunikační rozpočet E.1.2. Vytvořit značku regionu Značka regionu je definována do konce roku 2014 Zahájení procesu Brand Management (řízení značky) značky regionu Vytvořit přehled konkurence, tj. relevantních benchmarků Stanovení primárních a sekundárních cílových skupin a jejich „Consumer Insights“ Vytvoření strategického konceptu značky (Model Esence značky) regionu JMK/Brno VVIP zaměřeného na stanovené cílové skupiny Vytvoření komunikačního konceptu JMK/Brno VVIP Vytvoření loga, symbolu a designu (design manuál značky) značky regionu JMK/Brno VVIP Vytvořit pravidla, práva a povinnosti spojená s užíváním a prezentací značky regionu E.1.3. Budování sítě externích ambasadorů Počet externích ambasadorů Vytvořit platformu Program pro ambasadory (interní (z regionu) i externí (mimo regionu) značky regionu JMK/Brno VVIP E.1.4. Spojit významné stakeholders inovačního ekosystému ke společnému budování značky regionu v kontextu k VVIP a využívání výhod plynoucích ze spoluvlastnictví silné značky 1) Počet zastoupených stakeholders v pracovní skupině 2) Počet partnerů užívajících značku Vytvoření platformy marketingového realizačního/ koordinačního týmu RIS pilíře komunikace ze zástupců marketingových expertů inovačního ekosystému (role, status, název, složení, harmonogram činnosti…) Vytvořit elektronickou knihovnu jako online společný prostor pro ukládání aktuálních důležitých informací, dokumentů, včetně integrovaného kalendáře relevantních komunikačních aktivit RIS/komunikace celé platformy Medializace platformy do regionu Strategie a krajské dokumenty, z nichž jsou strategické a specifické cíle čerpány: Návrh cílů a aktivit vznikl na třech jednáních pracovní skupiny. Cíle jsou v souladu s nadřazenými strategiemi, tj. Strategie rozvoje Jihomoravského kraje 2020, Strategie pro Brno. Regionální inovační strategie Jihomoravského kraje / 2014–2020 Strategický cíl E.2.: Budování nové image regionu JMK/Brno (implementace, řízení a monitorování výsledků) jako prostoru pokročilé znalostní ekonomiky: i) centrum inovativního podnikání; ii) centrum výzkumu a vývoje; iii) centrum kvalitního vzdělávání. S respektováním DNA regionu: Kvalita života/Atraktivní pro život Specifické cíle Indikátory specifického cíle Typové aktivity/projekty/operace E.2.1. Zvýšit povědomí a atraktivitu regionu v cílové skupině: TALENT (ČR i mezinárodní) • talentovaný uchazeč na VŠ • vědecký pracovník pro vědecká centra • odborný pracovník pro technologicky orientované firmy INVESTOR (ČR i mezinárodní) • StartUp – začínající podnikatel přicházející ze zaměstnaneckého poměru • ZIF – firmy realizující VaV aktivitu (Chief Technology Officer) REZIDENT • Rodiče dětí věku 10–13 let • Učitelé na SŠ (technické předměty, obory) Nárůst stanovených parametrů Brand Equity Vytvořit aktualizovaný každoroční komunikační plán „vlastních“ aktivit a v daném roce realizovat příslušné aktivity • Cílová skupina • Stanovené cíle • Aktivity • Mediální plán • Roční harmonogram • Roční rozpočet • Monitoring výsledků Vytvořit aktualizovaný každoroční mediální plán využití regionální značky partnery v jejich vlastní komunikaci (CoBranding) • název aktivity a typ média • počet a termín zveřejnění Strategie a krajské dokumenty, z nichž jsou strategické a specifické cíle čerpány: Návrh cílů a aktivit vznikl na třech jednáních pracovní skupiny. Cíle jsou v souladu s nadřazenými strategiemi, tj. Strategie rozvoje Jihomoravského kraje 2020, Strategie pro Brno. Podmínky a bariéry realizace intervencí v této klíčové oblasti změn: Implementační struktura RIS JMK 31 » VIII. Implementační struktura RIS JMK Implementační systém RIS JMK stojí na třech základních pilířích: řízení implementace, monitoring a hodnocení dopadů. Za účelem řízení implementace RIS JMK byly zřízeny tyto struktury: i) Řídící výbor; ii) Koordinační výbor; iii) pracovní skupiny pro jednotlivé oblasti změn; iv) manažer RIS/S3. Institucionální složení jednotlivých struktur je uvedeno v tabulce 8. i. Řídicí výbor projednává misi, vizi, cíle, aktivity RIS JMK. Řídicí výbor dále průběžně projednává návrhy projektových záměrů (Akční plán) a vydává stanovisko samosprávným orgánům Jihomoravského kraje a statutárního města Brna. Složení Řídicího výboru je v souladu s doporučením tzv. S3 Guidu Evropské komise34 . Řídicí výbor jedná dle vlastního jednacího řádu. Jednací řád schvaluje řídicí výbor. ii. Koordinační výbor projednává návrhy vzešlé z pracovních skupin, a to zejména z hlediska proveditelnosti intervencí. Návrhy jsou následně předkládány Řídícímu výboru. Koordinační výbor je tvořen zejména ze zástupců institucí, které realizují intervence RIS JMK. Členové Koordinačního výboru jsou jmenováni Řídícím výborem RIS JMK. iii. Pracovní skupiny pro jednotlivé oblasti změn v průběhu realizace formulují náměty na nové projekty naplňující cíle RIS JMK. Pracovní skupiny jednají dvakrát ročně. Náměty na nové projekty jsou zpracovány vedoucím pracovní skupiny (určen manažerem RIS) a poté předloženy Řídicímu výbor. Složení pracovních skupin se může průběžně měnit. iv. Manažer RIS JMK (S3 manažer) zajišťuje chod implementační struktury, tj. formulaci a projednání nových projektových záměrů, dohlíží na realizaci Akčního plánu, odpovídá za zpracování monitorovacích zpráv a evaluačních zpráv. Manažer RIS JMK (S3 manažer) byl vybrán MŠMT ve spolupráci s Krajským úřadem JMK v rámci výběrového řízení v dubnu 2013. Akčním plánem RIS se rozumí portfolio projektových záměrů, které naplňují jednotlivé cíle RIS. Akční plán je průběžně aktualizován formou jednání pracovních skupin, či sběru projektových záměrů z území a je předkládán k projednání Řídícímu výboru RIS. Akční plán je následně projednáván v samosprávných orgánech. Monitoring implementace bude realizován na dvou úrovních: i) projektová; ii) strategická. i. projektová úroveň – sledování realizace projektů vzešlých z Akčního plánu RIS na úrovni indikátoru výstupu. Tento monitoring bude probíhat jednou ročně a bude předkládán Řídicímu výboru. ii. strategická úroveň – sledování naplňování mise, vize, strategických a specifických cílů. Tento monitoring bude probíhat jednou za dva roky a bude předkládán Řídicímu výboru. Evaluace dopadů strategie bude probíhat ve dvou fázích, uprostřed implementace strategie (interim hodnocení nezávislými experty v roce 2017) tak, aby byla možnost nástroje/směr strategie revidovat. Interim evaluace bude současně sloužit jako ex-post evaluace pro RIS JMK 2009–2013 (fázové zpoždění slouží k zachycení skutečných dopadů intervencí do území). Po ukončení implementace RIS JMK 2014–2020 proběhne ex-post hodnocení nezávislými experty v roce 2022. 34 Guide on Research and Innovation Strategies for Smart Specialisation (RIS 3 Guide), http://s3platform.jrc.ec.europa.eu/, str. 38 Regionální inovační strategie Jihomoravského kraje / 2014–2020 Tabulka 8: Klíčové subjekty implementační struktury RIS JMK a jejich členové (vyjmenované instituce v rámci pracovních skupin se podílely na formulaci RIS JMK), stav k 12. květnu 2014 Řídící výbor RIS JMK (Krajská rada pro inovace) Členové Řídicího výboru RIS JMK Zástupci Jihomoravského kraje a statutárního města Brna. Zástupci veřejných vysokých škol sídlících v JMK. Zástupce Akademie věd ČR. Představitelé firem z klíčových hospodářských sektorů (za každý sektor zástupce firmy, která vykazuje nejvyšší investice do VaV). Zástupce JIC Zástupce JCMM Zástupce RRA JM Koordinační výbor RIS JMK Členové Koordinačního výboru RIS JMK Členové budou jmenování ŘV RIS. Bude se jednat zejména o představitele institucí, které realizují opatření RIS JMK. Např.: Krajský úřad Jihomoravského kraje, Magistrát města Brna, JIC, JCMM, CTT a OV VŠ, RRA JM, CzechInvest, KHK JM, Hvězdárna, MSCB a další. Pracovní skupina pro: Excelence ve výzkumu Členové pracovní skupiny pro Excelenci ve výzkumu Masarykova univerzita (CETOCOEN, ICRC), Ústav přístrojové techniky AVČR (ALISI), Vysoké učení technické v Brně (NETME, ADMAS, SIX, CEITEC, IT4I), CEITEC CŘS, Fakultní nemocnice u sv. Anny (ICRC), Honeywell, Flextronics, FEI, BioVendor, SMB, JIC a další Pracovní skupina pro: Konkurenceschopné inovativní firmy Členové pracovní skupiny pro Konkurenceschopné inovativní firmy: ABB, Alta, Asio, Autoklastr, BioVendor, Flexibuild, Kentico, Honeywell, Safetica, Vysoké učení technické v Brně (SIX), ZKL Výzkum a vývoj, SMB, JIC a další Pracovní skupina pro: Evropsky špičkové školství Členové pracovní skupiny pro Evropsky špičkové školství PS pro vysoké školství: Masarykova univerzita, Vysoké učení technické v Brně, Veterinární a farmaceutická univerzita Brno, Mendelova univerzita v Brně, Janáčkova akademie múzických umění v Brně, SMB, JIC a další PS pro základní a střední školství: JCMM, Krajský úřad Jihomoravského kraje, Masarykova univerzita, Vzdělávání všem, Kentico, Audica, RPIC VIP, Gymnázium Kpt. Jaroše, Gymnázium Řečkovice, SMB, JIC a další Pracovní skupina pro: Atraktivní region (komunikace) Členové pracovní skupiny pro Atraktivní region (komunikace) Tomáš Avrat (JIC) CEITEC – CŘS, Magistrát města Brna, Krajský úřad Jihomoravského kraje, FNUSA – ICRC, Vzdělávání všem, Masarykova univerzita, Vysoké učení technické v Brně, Mendlova univerzita v Brně, Tescan, Unis, BookHouse, CTP, JIC, Hvězdárna Brno, VIDA! Science Centre, Mendlovo Museum MU, Honeywell, Y Soft, obec Kuřim, Centrála cestovního ruchu JM, RRA JM, JCMM, Technické muzeum, Brnopolis, o.s., Letiště Brno, CzechInvest, UPT AVČR, CzechGlobe, BVV, BioVeta, BioVendor, Zetor, FEI a další. Oborové inovační platformy budou ustaveny v průběhu realizace RIS. Výkonná jednotka pro koordinaci krajské RIS: JIC, zájmové sdružení právnických osob Výkonné jednotky pro realizaci krajské RIS: JIC, zájmové sdružení právnických osob., JCMM, z.s.p.o. Pozn.: Dle pravidel MŠMT „výkonnými“ jednotkami mohou být pouze instituce, které jsou zřízeny za účelem podpory výzkumu, vývoje a inovací, a kterým mohou být zadány veřejné zakázky ze strany krajské samosprávy formou in-house. Výše pojmenované odpovědnosti za realizaci opatření RIS v žádném případě nevylučuje další organizace v účasti na realizaci opatření RIS. Krajský RIS/S3 manažer (vybrán v rámci výběrového řízení MŠMT ve spolupráci s JMK) Petr Chládek, JIC, zájmové sdružení právnických osob Příloha 1: Akční plán č. 2014/01 33 Příloha 1: Akční plán č. 2014/01 Akční plán č. 2014/01 je portfoliem projektových záměrů, které naplňují výše uvedené cíle RIS JMK. Projektové záměry (fiše) jsou v přípravné fázi a při přípravě projektu se mohou parametry záměru mírně měnit. Tabulka sumarizuje jednotlivé projektové záměry. Níže uvedené fiše záměry rozvádí. Specifický cíl Název projektového záměru Výstupy projektového záměru (předpoklad) Nositel projektového záměru Náklady projektu celkem (odhad) Zdroje financování projektu Poznámka A.2. Systém lobbyingu na zlepšování podnikatelského prostředí XX počet prosazených legislativních změn/rok KHK JM 0,5 mil Kč/rok OPPIK DRAFT B.1.1. Přírodovědné stelárium Sluneční věž, suterénní sál s expozicí, kamenná zahrada, inteligentní prolézačky Expozice: 3; Vzdělávací moduly: 6 Hvězdárna a planetárium Brno 70 mil. Kč OPVVV   B.1.1. GO_Science @ BRNO • série přednášek pro veřejnost • workshopy, science cafe • networking stávávajících vědeckých i popularizačních projektů • setkávání významných vědců se zástupci veřejného života ve městě Brně Hvězdárna a planetárium Brno 1,5 mil Kč/rok OPVVV   B.1.1. Brno Ph.D. Talent 12 Ph.D. studentů ročně JCMM 4 mil. Kč/rok SMB pokračování stávajícího programu/projektu B.1.1. Podpora nadaných studentů (PPNS) 250 studentů ročně JCMM 5 mil. Kč/rok JMK pokračování stávajícího programu/projektu B.1.2. EurAxess 100 podpořených vědců/rok formou individualizovaného poradenství a podpory JCMM 4 mil. Kč EUPRO/MSMT pokračování stávajícího programu/projektu B.1.2. SoMoPro III. Příchod 20 špičkových vědců a realizace jejich 1–3letých vědeckých projektů v Jihomoravském kraji. JMK nositel JCMM – administrátor 80 mil. Kč JMK/H2020 pokračování stávajícího programu/projektu B.1.2. e-IROI (e-Infrastructure Research and Operation Institute) Viz fiše MU 550 mil Kč OPVVV B.1.2 Komplexní simulační centrum Masarykovy univerzity (SIMU) Viz fiše MU 1 200 mil. Kč OP VVV B.2.1. Regionální proof of concept fond VŠ (společný projekt) 10 mil Kč JMK, OP VVV C.1.3. Brno Expat Centre 300 podpořených klientů / rok, 450 vyřešených požadavků Brnopolis, o.s. 1, 666 mil. Kč/ rok SMB pokračování stávajícího programu/ projektu C.1.2. Kreativní centrum Brno Realizovaná adaptace Káznice pro účely centra; Spuštěný provoz centra Počet uživatelů Kreativního centra a jeho služeb SMB 400 mil. Kč (10 mil. Kč příprava) SMB, OPPIK, SF   C.1.1 Knowledge Transfer Partnership intenational (KTPi) a) Vytvořit a otestovat proces KTPi v podmínkách JMK b) Vytvořit výkonný realizační tým pro kvalitní zajištění služby c) Zajistit dodatečnou poptávku po programu, realizovat plánovaný počet přenosů (5–10 projektů/rok) d) Vyhodnotit dopad programu JIC 20 mil Kč SMB, JMK, OPPIK   C.1.2. Inovační vouchery Počet žadatelů (200/rok) Počet podpořených projektů (40/rok) JIC 4,5 mil. Kč/rok SMB pokračování stávajícího programu/projektu C.1.2. Designové a kreativní vouchery Počet žadatelů (100/rok) Počet podpořených projektů (40/rok) JIC 4,5 mil. Kč/rok SMB   Regionální inovační strategie Jihomoravského kraje / 2014–2020 C.1. Kompetenční centra Spuštěný provoz kompetenčních center v nosných oborech JMK a) Definovat oborové zaměření a mapovat poptávku po KC b) Zajistit aktivní participaci klíčových firem, c) Realizovat investici do infrastruktury (součástí investice nemusí být stavba nové budovy, může se jednat je o přístrojové vybavení a související provozní náklady) d) Nastavit vhodný provozní model JMK, JIC TBD (v závislosti na oborovém zaměření) JMK, OPPIK pokračování stávajícího programu/projektu C.1. Knowledge Transfer Partnership 15–20 podpořených projektů/rok JIC 20 mil Kč OPPIK   C.1. Letní školy 2–3 letní školy/rok JIC 0,6 mil. Kč OPPIK   C.1. Mobility Nastavené/spuštěné mobilitní schéma a) Nastavené schéma/právní zajištění, marketing, finanční zajištění atd. b) Pilotní ověření –/2–3 podpořené projekty c) Plný běh schématu – do 15 podpořených projektů JIC 25 mil Kč/rok OPPIK   C.1. Platinn 30–40 firem/rok JIC 5,5 mil/rok JMK, SMB, OPPIK   C.2. Seed fond XX podpořených firem JIC 50 mil Kč JMK, investoři   C.2. Inkubační a akcelerační program JIC (StarCube, Innovation Park) Inovovaný a dále rozvíjený inkubační a akcelerační program • inkubační program JIC přizpůsobený potřebám ZIS • počty inkubovaných projektů s charakteristikou ZIS • akcelerační program JIC přizpůsobený potřebám ZIS • počty podpořených firem s charakteristikou ZIS JIC 15 mil Kč/rok JMK, SMB, OPPIK pokračování stávajícího programu/projektu C.3. Fabrication Laboratory (FabLab) a) Vytvořit vhodný koncept FabLab v Brně/JMK b) Získat financování c) Zajistit dodatečnou poptávku (min. 500 „abonentů“) d) Spustit provoz JIC 5 mil. Kč/rok JMK, OPPIK   C.3. Popularizace podnikání na ZŠ, SŠ, VŠ Počet studentů SŠ a VŠ z JMK, kteří projevili svůj zájem o podnikání a inovace Počet studentů SŠ a VŠ z JMK zahajujících vlastní podnikání KHK 8 mil. Kč/rok OPPIK C.3. Poradenství pro začínající podnikatele v nemetropolitních oblastech Počet uživatelů podnikatelských center a jejich služeb Počet absolventů zahajujících podnikatelskou činnost KHK 5 mil.Kč /rok OPPIK D Internacionalizace brněnských VŠ 3–4 lektoráty v zahraničí, 150 podpořených zahraničních studentů JCMM 5 mil. Kč/rok JMK pokračování stávajícího programu/projektu E.1. Tvorba názvu/sloganu, tj. textového ztvárnění nové regionální značky prostřednictvím klíčové myšlenky Existence sloganu pro jeho další grafické zpracování ve formě loga nové regionální značky. JMK 0,15 mil. Kč JMK   E.1. Tvorba loga, tj. grafického ztvárnění nové regionální značky prostřednictvím klíčové myšlenky Existence loga regionální značky. JMK 1,4 mil. Kč JMK   E.2. Tvorba elektronického datového portálu, tzv. elektronické knihovny týkající se tématu Regionální inovační ekosystém jižní Moravy Existence elektronické knihovny a její využívání společnostmi, které jsou součástí regionálního inovačního ekosystému. JMK 0,4 mil. Kč JMK   E.2. Reklamní kampaň – komunikační agentura Smlouva o reklamní spolupráci s vybranou komunikační agenturou. JMK 0,5 mil. Kč JMK   Příloha 1: Akční plán č. 2014/01 35 Oblast změny B: Excelence ve výzkumu Strategický cíl B.1. Zvýšit kvalitu a problémovou orientaci veřejného výzkumu v JMK Specifický cíl B.1.1. Zajistit dostatek talentů pro výzkum v JMK Název projektu Přírodovědné stelárium Zdůvodnění a popis projektu Projekt Přírodovědné stelárium je obohacením vzdělávacích, kulturních i turistických aktivit Hvězdárny a planetária Brno. Navazuje na projekty Přírodovědné exploratorium a Přírodovědné digitárium. Jedinečná instalace nebude mít na území města Brna obdoby. Projekt má edukativní, estetický i umělecký obsah. Poslouží při vzdělávacích programech pro základní a střední školy, animačních projektech určených veřejnosti, obyvatelům města Brna i přijíždějícím turistům. Bezesporu bude výrazným prvkem oživujícím prostor Kraví hory a širší střed města Brna. Předpokládá se celoroční provoz financovaný ze vstupného, plánovaná návštěvnost více než deset tisíc osob ročně. Základem projektu Přírodovědné stelárium je tzv. Sluneční věž/rozhledna postavená v blízkosti stávající budovy s tematicky zaměřenou expozicí a pozorovací terasou. Na ni naváže volně přístupná, exteriérová expozice velkoformátových geologických vzorků a dále soubor mechanických, fyzikálně důmyslných prolézaček. V případě potřeby je možné projekt realizovat ve třech fázích – Sluneční věž se suterénním sálem, dále kamennou zahradu a jako poslední inteligentní prolézačky. Zahrada a prolézačky přitom nevyžadují stavební povolení. Cíl projektu Podpořit, rozvíjet a doplnit stávající projekty Přírodovědné exploratorium, Přírodovědné digitárium, zvýšit atraktivitu městské části se zaměřením na mládež i dospělé, místní obyvatele i turisty Výstupy projektu (doklad dosažení cíle) Stavby: Sluneční věž, suterénní sál s expozicí, kamenná zahrada, inteligentní prolézačky Expozice: 3 Vzdělávací moduly: 6 Výsledek (jak projekt přispěje k naplnění specifického cíle?) Odpovědnost za realizaci Hvězdárna a planetárium Brno Odpovědnost za financování Statutární město Brno Rozpočet (odhad) Objem (Kč) Přepokládané národní zdroje financování Míra kofinancování (%) Příprava projektu 4 mil. Kč OP VVV Realizace projektu 65 mil. Kč OP VVV Provoz ročně** 1mil. Kč SMB 100 % Partneři PřF MU, VIDA science center, Mendelovo muzeum MU, VUT, MENDELU Plán aktivit Aktivita Popis Zodpovídá (organizace) Termín realizace (od–do) 1 Projektová příprava Hvězdárna a planetárium Brno I/2015 2 Územní rozhodnutí, stavební povolení (část projektu) Hvězdárna a planetárium Brno, statutární město Brno 2015–2016 3 Realizace inteligentních prolézaček Hvězdárna a planetárium Brno 2015 4 Realizace kamenné zahrady Hvězdárna a planetárium Brno 2015 5 Stavba suterénního sálu a Sluneční věže Statutární město Brno 2016–2017 6 Výukové moduly, expozice (průběžně) Hvězdárna a planetárium Brno 2015–2017 Regionální inovační strategie Jihomoravského kraje / 2014–2020 Oblast změny B: Excelence ve výzkumu Strategický cíl B.1. Zvýšit kvalitu a problémovou orientaci veřejného výzkumu v JMK Specifický cíl B.1.1. Zajistit dostatek talentů pro výzkum v JMK Název projektu GO_Science @ BRNO Zdůvodnění a popis projektu V na území města Brna a Jihomoravského kraje se realizuje řada menších i větších výzkumných projektů, které podporují – distančně i přímo v místě realizace – množství českých i zahraničních specialistů. Mnozí z nich patří mezi špičkové odborníky i popularizátory vědy, s jejichž pomocí lze popularizovat vědecké projekty, synergicky propojovat odborné i popularizační projekty, univerzitní, akademické prostřední, stejně jako veřejný sektor. Cíl projektu Maximálně zužitkovat návštěvy českých i zahraničních odborníků přijíždějících do Brna a Jihomoravského kraje, podporovat medializaci vědy, propagaci již stávajících vědeckých projektů, jejich výsledků i úspěchů. Výstupy projektu (doklad dosažení cíle) • Série přednášek pro veřejnost • Workshopy, science cafe • Networking stávávajících vědeckých i popularizačních projektů • Setkávání významných vědců se zástupci veřejného života ve městě Brně Výsledek (jak projekt přispěje k naplnění specifického cíle?) Odpovědnost za realizaci Hvězdárna a planetárium Brno Odpovědnost za financování Hvězdárna a planetárium Brno Rozpočet (odhad) Objem (Kč) Přepokládané národní zdroje financování Míra kofinancování (%) Příprava projektu 0,5 mil. Kč Realizace projektu 1 mil. Kč Provoz ročně** 1 mil. Kč Partneři Masarykovy univerzita, VIDA! Science center, Mendelovo muzeum Masarykovy univerzity, Vysoké učení technické v Brně, Mendelova univerzita v Brně, CEITEC, RECETOX, CzechGlobe Plán aktivit Aktivita Popis Zodpovídá (organizace) Termín realizace (od–do) 1 Projektová příprava Hvězdárna a planetárium Brno I/2015 2 Realizace přednášek a workshopů Hvězdárna a planetárium Brno, statutární město Brno od 2015 Příloha 1: Akční plán č. 2014/01 37 Oblast změny B: Excelence ve výzkumu Strategický cíl B.1. Zvýšit kvalitu a problémovou orientaci veřejného výzkumu v JMK Specifický cíl B.1.1. Zajistit dostatek talentů pro výzkum v JMK Název programu Brno Ph.D. talent Zdůvodnění a popis projektu Neustále rostoucí propojenost světa vede ke globální soutěži o nejtalentovanější studenty. Na přítomnosti talentů do značné míry závisí hospodářský vývoj jednotlivých měst a regionů. Přilákání talentovaných mladých lidí k vědecké kariéře je klíčové pro kvalitativní rozvoj vědy a výzkumu a zvyšování konkurenceschopnosti. Cíl projektu Cílem projektu je motivovat a podpořit talentované studenty k vědecké kariéře prostřednictvím stabilní finanční podpory. Projekt tím reaguje na nevyhovující finanční podmínky doktorského studia v ČR a podpořeným studentům propůjčuje prestiž a umožňuje jim plné nasazení při studiu a vědecké práci. Současně projekt počítá se zvýhodněním uchazečů, jejichž doktorské práce budou směřovat do výzkumných směrů, které povedou k posílení inteligentní specializace regionu. Výstupy projektu (doklad dosažení cíle) Minimálně 60 podpořených doktorských studentů do roku 2020, tj. alespoň 12 podpořených studentů v každé výzvě. Z toho alespoň 50 % v oborech relevantních pro rozvoj oborů inteligentní specializace. Výsledek (jak projekt přispěje k naplnění specifického cíle?) Dlouhodobé stipendijní schéma pro talentované doktorandy sloužící jako motivace k Ph.D. studiu technických a přírodních věd (s důrazem na oblasti inteligentní specializace) na brněnských univerzitách. Zvýšení konkurenční výhody města Brna v soutěži s dalšími českými městy (zejména Praha a Ostrava) v lákání mladých talentovaných lidí z celé ČR i ze zahraničí a posílení vazby podpořených studentů na město Brno. Odpovědnost za realizaci JCMM Odpovědnost za financování Statutární město Brno Rozpočet (odhad) Objem (Kč) Přepokládané národní zdroje financování Míra kofinancování (%) Příprava projektu 0 % Realizace projektu 18 mil. Kč 0 % Provoz ročně** 4,3 mil. Kč 0 % Partneři Vysoké školy v Brně Plán aktivit Aktivita Popis Zodpovídá (organizace) Termín realizace (od–do) 1 Výzva 2014 JCMM 2014 2 Výzva 2015 JCMM 2015 3 Výzva 2016 JCMM 2016 4 Výzva 2017 JCMM 2017 5 Výzva 2018 JCMM 2018 Regionální inovační strategie Jihomoravského kraje / 2014–2020 Oblast změny B: Excelence ve výzkumu Strategický cíl B.1. Zvýšit kvalitu a problémovou orientaci veřejného výzkumu v JMK Specifický cíl B.1.1. Zajistit dostatek talentů pro výzkum v JMK Název projektu/programu* Podpora nadaných studentů v Jihomoravském kraji Zdůvodnění a popis projektu Projekt je zaměřený na podporu individuálního lidského potenciálu a jeho posláním je vytvářet dlouhodobé podmínky pro připravenost lidských zdrojů v Jihomoravském kraji, motivovat talentované žáky a studenty k vědecké činnosti. Projekt je určen na realizaci aktivit souvisejících s dalším vzděláváním žáků/studentů zařazených do Programu podpory nadaných studentů v Jihomoravském kraji (dále jen PPNS); přímou podporu těchto studentů; materiální podporu pomáhající rozvoji středoškolské odborné činnosti (dále SOČ); podporu talentovaných žáků při řešení mezioborových úkolů v soutěži N-trophy; podporu T-exkurzí; organizaci Robotiády. Cíl projektu Cílem projektu je poskytnout nadaným žákům/studentům prostředky k vhodnému rozšíření potřebných znalostí a dovedností, učinit je tak ještě více atraktivními pro vědecké instituce a inovativní firmy a současně také posílit jejich vazbu na Jihomoravský region. Výstupy projektu (doklad dosažení cíle) Počet podpořených studentů: XX Výsledek (jak projekt přispěje k naplnění specifického cíle?) Výsledkem projektu budou nadaní studenti, kteří byli podpořeni z PPNS a následně nastoupí ke studiu na některou vysokou školu v JMK. Cílovou hodnotou projektu bude XX % podpořených studentů, kteří následně nastoupí ke studiu v JMK. Odpovědnost za realizaci JCMM Odpovědnost za financování JMK, OP VVV Rozpočet (odhad) Objem (Kč) Přepokládané národní zdroje financování Míra kofinancování (%) Příprava projektu Realizace projektu Provoz ročně** 5 mil. Kč OP VVV 0 % Partneři VO v JMK, střední školy Příloha 1: Akční plán č. 2014/01 39 Oblast změny B: Excelence ve výzkumu Strategický cíl B.1. Zvýšit kvalitu a problémovou orientaci veřejného výzkumu v JMK Specifický cíl B.1.2. Zlepšit materiální podmínky pro kvalitní výzkumné týmy v JMK a zvýšit jejich atraktivitu Název projektu/programu* e-IROI (e-Infrastructure Research and Operation Institute) Zdůvodnění a popis projektu Projekt navazuje na více jak 25letou tradici Ústavu výpočetní techniky MU (dále ÚVT) jako vysokoškolského ústavu kombinujícího výzkum a vývoj v oblasti informačních technologií a infrastruktury s jejím provozem a využitím (aplikací). Realizace projektu významně posílí zejména (ale nikoliv pouze) výzkumné aktivity v oblastech, kde se ÚVT profiluje v posledních letech, tedy e-infrastruktury jako in-silico experimentálního prostředí 9 experimental facility), kybernetické bezpečnosti, systémů pro podporu spolupráce, e-learningu a souvisejících technologií a jejich aplikací. Realizací projektu dojde k významnému posílení výzkumného potenciálu a výzkumných týmů zejména v následujících oblastech: • Kybernetická bezpečnost – Návaznost na stávající spolupráci a národní i mezinárodní projekty. Mimořádná společenská významnost, ochrana klíčové infrastruktury (nejen Internet, ale postupně přesah do Smart Grids, informačních systémů atd.); • E-infrastruktura jako experimental facility – Základem je centrum CERIT-SC jako součást národní e-infrastruktury, představuje zázemí pro interdisciplinární spolupráci s širokým spektrem vědních oblastí. Zajištění in silico experimental facility a výzkumu a vývoje na hranici možností stávajících e-infrastruktur, posouvání těchto hranic. Explicitní spolupráce s velkými výzkumnými infrastrukturami (národními i mezinárodními, zejména v cestovní mapě ESFRI či velkými OP VaVpI projekty). Návaznost a kvalitativní posun stávající spolupráce a interdisciplinárních aktivit, významné posílení zapojení do národních a zejména mezinárodních projektů (Horizon 2020), využití a rozvoj zkušeností a potenciálu aktuálních lidských kapacit (složení výzkumného týmu); • Kolaborativní prostředí a související technologie – Výzkum v oblasti síťové infrastruktury, technologií zpracování obrazu, vizualizace, mobilních rozhraní ad. • Informační systémy, návrh, analýza a modelování. Projekt reflektuje cíle aktualizované Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací na léta 2009–2015 a navazuje na Národní priority orientovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, a to především v prioritních oblastech Konkurenceschopná ekonomika založená na znalostech a Bezpečná společnost. Projekt přímo navazuje na projekty realizované v období 2007–2013: • CERIT- SC – OP VaVpI – 3.osa • Rozvoj infrastruktury pro výuku a výzkum na FI MU – OP VaVpI – 4.osa • CERIT SCIENCE PARK – OP PI • SITMU – OP VK • Czech Cybercrime Centre of Excellence C4E – ISEC (DG HOME) • Vzdělávání akademických pracovníků v oblasti eInfrastruktur – OP VK • IDSnaFI – OP VK Cíl projektu Cílem/účelem projektu je výrazné posílení Ústavu výpočetní techniky MU a jeho transformace do excelentní výzkumné instituce mezinárodního významu v oblasti výzkumu, vývoje a využití rozsáhlých e-infrastruktur, a to formou vybudování odpovídajícího prostorového zázemí, posílením technického vybavení a podporou kvantitativního a zejména kvalitativního růstu výzkumných týmů ústavu. Výstupy projektu (doklad dosažení cíle) • Posílení a stabilizace výzkumných týmů ve strategických směrech výzkumu (nejen v IT); zapojení zahraničních vědců (postdoc program, visiting pozice, …), podpora zapojení PhD studentů; podpora interdisciplinarity (zázemí a visiting pozice pro studenty i vědce z non-IT oblastí). • Posílení a stabilizace výzkumného týmu v oblasti kybernetické bezpečnosti a kybernetické kriminality, včetně zaměření na bezpečnost kritických infrastruktur, automatické detekce útoků a reakce na ně. • Posílení interdisciplinární spolupráce na národní i mezinárodní úrovni, zapojení do ESFRI projektů jako partner pro jejich e-infrastrukturu (konkrétně např. ICOS, BBMRI, ELIXIR, potenciálně ELI a další); přímé zapojení do mezinárodních e-infrastrukturních aktivit (bezpečnost, data, cloudy/HPC). • Vybudování špičkového prostorového zázemí (formou výstavby nebo nákupu a rekonstrukce). • Významné posílení technického vybavení (výpočetní a úložné kapacity) národní e-infrastruktury, se speciálním důrazem na uspokojení potřeb velkých národních i ESFRI projektů se současným zajištěním dostatečné kapacity pro tzv. long tail science (malé vědecké týmy i jednotlivé vědecké pracovníky); posílení simulačního testbedu (ČEZ, KYPO, …). • Posílení technického zázemí v oblasti vizualizace, kolaborativních prostředí a systémů interakce člověka s počítačem. Posílení simulačního testbedu o aspekty interakce s člověkem. Výsledek (jak projekt přispěje k naplnění specifického cíle?) • Posílení kvality a excelence výzkumných týmů, se speciálním zaměřením na interdisciplinární výzkum. • Dobudování infrastruktury a koncentrace zdrojů pro výzkum a jeho efektivní řízení. • Posílení mezinárodní spolupráce a internacionalizace výzkumných týmů. Odpovědnost za realizaci Organizace Osoba Masarykova univerzita, Ústav výpočetní techniky Prof. RNDr. Luděk Matyska, CSc. Odpovědnost za financování Organizace Osoba Masarykova univerzita Dle vnitřních standardů Masarykovy univerzity Regionální inovační strategie Jihomoravského kraje / 2014–2020 Rozpočet (odhad) Objem (Kč) Přepokládané národní zdroje financování Míra kofinancování (%) Příprava projektu 5 mil. Kč TBC – Realizace projektu 585 mil. Kč OP VVV TBC Provoz ročně** 40 mil. Kč OP VVV TBC Partneři CESNET, CzechGlobe, CEITEC, ELIXIR, NBU Plán aktivit Aktivita Popis Zodpovídá (organizace) Termín realizace (od–do) 1 Vybudování prostorového zázemí ÚVT MU 2015–2017 2 Posílení technického vybavení národní e-infrastruktury ÚVT MU 2015–2018 3 Posílení technického zázemí v oblasti vizualizace a kolaborativních prostředí ÚVT MU 2015–2018 4 Posílení a stabilizace výzkumných týmů ve strategických směrech výzkumu ÚVT MU 2015–2018 5 Specifické aktivity v oblasti kybernetické bezpečnosti ÚVT MU 2015–2018 6 Posílení interdisciplinární spolupráce na národní i mezinárodní úrovni ÚVT MU 2015–2018 Příloha 1: Akční plán č. 2014/01 41 Oblast změny D: Evropsky špičkové školství B: Excelence ve výzkumu Strategický cíl D.4. Zvýšení kvality a relevance vysokoškolského vzdělávání v kraji B.1. Zvýšit kvalitu a problémovou orientaci veřejného výzkumu v JMK Specifický cíl D.4.2. Posílení oborové kvality a relevance vysokoškolského vzdělávání B.1.1. Zajistit dostatek talentů pro výzkum v JMK Název projektu/programu* Komplexní simulační centrum Masarykovy univerzity (SIMU) Zdůvodnění a popis projektu Projekt Komplexního simulačního centra Masarykovy univerzity (SIMU) si klade za cíl vytvořit simulační komplex, který svými možnostmi zapojení pokročilých prvků simulační výuky zajistí MU na trhu vzdělávání konkurenční výhodu. Zároveň zajistí absolventům MU výhodu na trhu práce garantovanou implementací praktických simulačních lekcí do jejich kurikula. Simulační centrum bude cílit jak na postgraduální, tak i na pregraduální část vzdělávání a neopomine výzkum na poli moderních trendů a simulací ve výuce. Proces neustálého zlepšování bude garantován implementací normy ISO 9001 do řízení procesu simulačně orientovaného vzdělávání. Simulační centrum si klade za cíl úzkou spolupráci s vedoucími akademickými simulačními centry na světě, komerčními subjekty zabývajícími se vývojem pomůcek pro simulační výuku a odbornými společnostmi. V rámci spolupráce s odbornými společnostmi bude kladen důraz na vyjednání zakotvení simulovaných lekcí do předspecializačního kurikula. Cíl projektu Projekt komplexního simulačního centra Masarykovy univerzity si klade za cíl centralizovat výuku, vývoj a výzkum využití simulačních výukových pomůcek na Masarykově univerzitě. Výstupy projektu (doklad dosažení cíle) • Vytvoření objektu Komplexního simulačního centra MU • Tvorba, implementace a evaluace v kurikulu: virtuálních scénářů, simulátorů (trenažérů), simulovaných scénářů • Zakotvení výuky v SIMU do jednotlivých předmětů • Publikační vědecké výstupy • Patenty, užitné vzory Výsledek (jak projekt přispěje k naplnění specifického cíle?) Vznik komplexního simulačního centra MU určeného pro pregraduální i postgraduální výuku na MU. Spolupráce s neakademickými subjekty na poli výzkumu a vývoje. Výzkum a vývoj v oblasti aplikované simulační výuky. Mezinárodní akademická spolupráce v oblasti simulační výuky. Implementace inovací do pre- a post-graduální výuky a přípravy. Odpovědnost za realizaci Organizace Osoba Masarykova univerzita MUDr. Petr Štourač, Ph.D. Odpovědnost za financování Organizace Osoba Masarykova univerzita Dle vnitřních standardů Masarykovy univerzity Rozpočet (odhad) Objem (Kč) Přepokládané národní zdroje financování Míra kofinancování (%) Příprava projektu 0,5 mil. Kč TBC TBC Realizace projektu 1 200 mil. Kč OP VVV TBC Provoz ročně** 100 mil. Kč OP VVV TBC Partneři Celouniverzitní projekt Masarykovy univerzity. Konzultanti: • národní – odborné společnosti klinických, paraklinických a preklinických medicínských oborů; univerzitní pracoviště (1. LF UK) • mezinárodní – Khalaf Ahmad Al Habtoor Medical Simulation Center, Dubai, SAE; MedSimLinz, Linec, Rakousko; University of Chicago, Chicago, IL, USA; Schweizerisches Zentrum für medizinische Simulation, Simulation Basel „SimBa“, Basel, Švýcarsko; InPASS, Tübingen, Spolková republika, Německo ; St’ George’s University, London, UK; Simbionix Company, Tel Aviv, Izrael; další společnosti působící v oboru simulací ve výuce Plán aktivit Aktivita Popis Zodpovídá (organizace) Termín realizace (od–do) 1 Tvorba základní organizační struktury SIMU Masarykova univerzita 01/2015–12/2015 2 Připrava obecné metodologie simulací Masarykova univerzita 01/2015–12/2015 3 Identifikace výukových cílů Masarykova univerzita 01/2015–12/2015 4 Stavba a vybavování SIMU Masarykova univerzita 01/2016–12/2017 5 Tvorba simulačních scénářů Masarykova univerzita 01/2016–12/2018 6 Implementace výukových scénářů do kurikula Masarykova univerzita 01/2018–12/2018 7 Analýza implementace simulačních scénářů do kurikula Masarykova univerzita 01/2019–12/2019 Regionální inovační strategie Jihomoravského kraje / 2014–2020 Oblast změny B: Excelence ve výzkumu Strategický cíl B.1. Zvýšit kvalitu a problémovou orientaci veřejného výzkumu v JMK Specifický cíl B.1.2. Zlepšit materiální podmínky pro kvalitní výzkumné týmy v JMK a zvýšit jejich atraktivitu Název projektu/programu* EURAXESS Česká republika 2012–2015 Zdůvodnění a popis projektu Podpora mezinárodní spolupráce v oblasti mobility zahraničních vědecko-výzkumných pracovníků je jedním z předpokladů kvalitního výzkumu. Kvalitní podpůrné služby usnadňující příchod a vědců a jejich integraci (podporu při vyřizování formalit, ale také společenské a kulturní aktivity) jsou ve většině vyspělých zemí očekávaným standardem. Bez kvalitních služeb pro incoming vědců bude zájem kvalitních vědců o výzkumnou kariéru v Brně nižší a jeho atraktivita bude klesat v mezinárodní konkurenci. Projekt míří na zahraniční vědecko-výzkumné pracovníky, kteří přicestují do JMK vykonávat vědecko-výzkumnou činnost v různých typech výzkumných organizací. Cíl projektu Vytvoření vhodného prostředí pro mobilitu vědeckovýzkumných pracovníků, které přispěje ke zvýšení komfortu a tím i atraktivity JMK pro zahraniční výzkumníky. Výstupy projektu (doklad dosažení cíle) 100 podpořených vědců / rok formou individualizovaného poradenství a podpory Výsledek (jak projekt přispěje k naplnění specifického cíle?) Spokojenost klientů / uživatelů služby Euraxess v JMK (zahraničních výzkumníků). Cílová hodnota: alespoň 75 % spokojených (úroveň 1 nebo 2 a na 5 bodové škále). Odpovědnost za realizaci JCMM Odpovědnost za financování MŠMT Rozpočet (odhad) Objem (Kč) Přepokládané národní zdroje financování Míra kofinancování (%) Příprava projektu Realizace projektu Provoz ročně** 0,8 mil. Kč MŠMT (EUPRO 2) 0 % Partneři Výzkumné organizace v JMK Příloha 1: Akční plán č. 2014/01 43 Oblast změny B: Excelence ve výzkumu Strategický cíl B.1. Zvýšit kvalitu a problémovou orientaci veřejného výzkumu v JMK Specifický cíl B.1.2. Zlepšit materiální podmínky pro kvalitní výzkumné týmy v JMK a zvýšit jejich atraktivitu Název projektu/programu* SoMoPro III (South Moravian Programme for Distinguished Researchers III) Zdůvodnění a popis projektu Jedním z dlouhodobých cílů Jihomoravského kraje je stát se centrem vědecké excelence. Základním kamenem je dlouhodobá přítomnost vynikajících vědeckých pracovníků. Program SoMoPro III je nástrojem, který pomocí prestižních grantů Marie Skłodowska-Curie Actions vytváří atraktivní podmínky pro příchod a působení vědců v JMK. Cíl projektu Cílem projektu je přivést špičkové vědce ze zahraničí na výzkumné instituce v Jihomoravském kraji a v důsledku podpořit rozvoj vědy, výzkumu a konkurenceschopnosti s relevancí pro klíčové obory RIS JMK Výstupy projektu (doklad dosažení cíle) Příchod 20 špičkových vědců a realizace jejich 1–3letých vědeckých projektů v Jihomoravském kraji. Výsledek (jak projekt přispěje k naplnění specifického cíle?) Program SoMoPro umožňuje získat ze zahraničí špičkové vědce, kteří by bez této finanční podpory nebyli dostupní. Kromě samotné realizace jejich vědeckých projektů (zvyšování prestiže vědeckých pracovišť v ČR i zahraničí mj. prostřednictvím kvalitních publikací, patentů, apod.) se zvyšuje i kvalita jejich pracoviště (zavádění nových či inovovaných výzkumných metod, multidisciplinární přístup, navázání nových profesních vazeb se zahraničními pracovišti – angličtina jako hlavní jazyk) a v důsledku toho i konkurenceschopnost JMK. Odpovědnost za realizaci JCMM Odpovědnost za financování JMK Rozpočet (odhad) Objem (Kč) Přepokládané národní zdroje financování Míra kofinancování (%) Příprava projektu Realizace projektu 82 mil. Kč H2020 50 % Provoz ročně** Partneři Plán aktivit Aktivita Popis Zodpovídá (organizace) Termín realizace (od–do) 1 Příprava výzev JCMM 2015 2 Výzva 1 JCMM 2015 3 Výzva 2 JCMM 2016 4 Realizace projektů JCMM 2016–2019 Regionální inovační strategie Jihomoravského kraje / 2014–2020 Oblast změny B: Excelence ve výzkumu Strategický cíl B.2. Maximalizace ekonomických přínosů veřejných investic do VaV pro region Specifický cíl B.2.1. Posílit spolupráci mezi VO a aplikační sférou Název projektu/programu* Posílení výzkumné spolupráce se silnými a komplementárními partnery v blízkém okolí (Olomouc, Zlín, Bratislava, Vídeň), včetně využití programu přeshraniční spolupráce a zapojení do Podunajské strategie v oblasti VaVaI Zdůvodnění a popis projektu Projekt povede k posílení mezinárodního zapojení výzkumných organizací i firem z JMK, a současně ke zvýšení problémové orientace výzkumných organizací v JMK. Projekt sestává z organizace výročních networkingových akcí (brokerage) vedených snahou propojit partnery z výzkumných organizací a firem, a to včetně propojení s partnery ze zahraničí (zejména regiony blízkého zahraničí – Rakousko, Slovensko, případně další). Vhodnou volbou problémově zaměřených témat pro jednotlivé akce (brokerage, workshopy) a jejich navázáním na odpovídající grantové zdroje (výzvy v Horizont 2020, Eureka a další) napomůže projekt jednak zacílení výzkumu na společensky a ekonomicky relevantní témata ve výzkumných organizacích (včetně propojování firem a výzkumných organizací), jednak posílí mezinárodní vazby firem a výzkumných organizací z JMK. Cíl projektu/Objective Zvýšit zapojení do mez. spolupráce a zvýšit problémovou orientaci výzkumu Výstupy projektu (doklad dosažení cíle) Workshopy/brokerage (1× ročně); min. 50 účastníků, z toho min. 15 z JMK a min. 50 % firemní účastníci. Hodnocení spokojenosti účastníků (min. 75 % účastníků dá nadprůměrné hodnocení) Výsledek (jak projekt přispěje k naplnění specifického cíle?) Počet navázaných partnerských vazeb na jednotlivých akcích (dotazování/šetření po akci). Odpovědnost za realizaci JIC Odpovědnost za financování JMK a EK (síť EEN) Rozpočet (odhad) Objem (Kč) Přepokládané národní zdroje financování Míra kofinancování (%) Příprava projektu – – Realizace projektu Průměrně 60 tis. Kč/rok (40 tis. Kč když ve Vídni, 80 tis. Kč když v Brně) n/a – Provoz ročně/popřípadě management costs v případě schématu Žádné provozní náklady se nepředpokládají Partneři Vysoké školy a výzkumné ústavy v JMK (resp. jejich grantoví pracovníci), případně i v dalších českých krajích (Olomouc, event. i další – Ostrava, Zlín, Praha, Č. Budějovice); zahraniční partneři (WWTF Vídeň, FFG Vídeň, Adssen Bratislava, BIC Bratislava, CATT Linz) Plán aktivit Aktivita Popis Odpovědnost (organizace) Termín realizace (od–do) Náklady 1 Workshop a brokerage Brno JIC 10/2014 2 Workshop a brokerage Vídeň WWTF 2015 3 Workshop a brokerage Brno JIC 2016 4 Workshop a brokerage Vídeň WWTF 2017 Příloha 1: Akční plán č. 2014/01 45 Oblast změny B: Excelence ve výzkumu Strategický cíl B.2. Maximalizace ekonomických přínosů veřejných investic do VaV pro region Specifický cíl B.2.2. Zvýšit komerční využití výsledků VaV a znalostí VO Název projektu/programu* Regionální proof of concept fond Zdůvodnění a popis projektu V současné době existují jen omezené zdroje (finanční a zejména poradenské) pro výběr a „dotažení“ výzkumných výsledků do fáze, kdy mají reálnou naději na komercializaci (tedy jsou připraveny pro oslovení/nalezení partnera, který danou technologii odkoupí, zakoupí licenci nebo do fáze založení nové firmy). Kromě finančních prostředků je potřeba zajistit i odborný selekční mechanismus, který vybere nadějné technologie a především zajistí i kontinuální poradenství (koučing) při řešení vybraných projektů. Nastavení mechanismu reagujícího na popsanou problematiku zvýší přínosy veřejných prostředků investovaných do VaV pro ekonomiku JMK a ČR. Dosud existující schémata jsou časově omezená a vázaná na jednotlivé VO. Pokud má dojít k profesionalizaci těchto aktivit a k dosažení kritické masy vhodných záměrů, je zapotřebí v maximální míře spojit výzkumné organizace v regionu (v případě zájmu i z přilehlých regionů). Cíl projektu/Objective Zvýšit počet komerčně úspěšných transferů technologií z výzkumných organizací v JMK Výstupy projektu (doklad dosažení cíle) Programový manuál včetně vzorů smluv Uzavřené smlouvy s poskytovateli financí Internetová prezentace, propagační materiály, PR výstupy Podpořené projekty, licenční smlouvy, spin-off firmy Výsledek (jak projekt přispěje k naplnění specifického cíle?) Vytvoření finančně – poradenského schématu, umožňujícího podpořit nadějné technologie/výzkumné výsledky (s vysokým komercializačním potenciálem) s cílem transferu technologie (licence, spin-off). Schéma bude financovat max. 1 rok práce výzkumného týmu a nezbytné poradenství a externí služby potřebné pro úspěšnou komercializaci technologie. Důraz bude kladen na rychlé a nezávislé rozhodovací mechanismy, etapizaci projektů a financování na základě plnění stanovených milníků technologických i komerčních. Odpovědnost za realizaci Vysoké školy v JMK (společný projekt), event.. i další VO v regionu. Možnost partnerství s JIC. Odpovědnost za financování JMK (smart akcelerátor), resp. OP VVV (přípravná fáze), OP VVV a dále rozpočty jednotlivých VŠ Rozpočet (odhad) Objem (Kč) Přepokládané národní zdroje financování Míra kofinancování (%) Příprava projektu Příprava mechanismu (6 ČM) 300 tis. Kč Právní studie 150 tis. Kč Propagační materiály 100 tis. Kč Celkem 450 tis. Kč OP VVV (smart akcelerátor) Realizace projektu Pilotní projekt – 10 projektů × 1 M = 10 mil. Kč Implementace – odměny hodnotitelům (externí   hodnotitelé 3× 30 tis. Kč) = 90 tis. Kč – implementace (12 ČM = 600 tis. Kč) – koučing (externí odborníci   50× 30 tis. Kč = 1,5 mil. Kč) – marketing (100 tis. Kč) Celkem 11 690 tis. Kč OP VVV Provoz ročně/popřípadě management costs v případě schématu 10 mil. Kč/rok Jednotlivé VŠ/VO, event.. národní program Gama (TA ČR) Partneři Vysoké školy a výzkumné ústavy v JMK, event.. Plán aktivit Aktivita Popis Odpovědnost (organizace) Termín realizace (od–do) Náklady 1 Příprava finančního schématu VŠ 12/2015 2 Nastavení selekčního mechanismu a dalších souvisejících rozhodovacích postupů VŠ 12/2015 3 Marketingové aktivity – PR aktivity, propagační materiály, informační setkání se zástupci výzkumných organizací apod. VŠ 2016 4 Realizace jednotlivých grantových projektů Reg. POC fond 2016 Regionální inovační strategie Jihomoravského kraje / 2014–2020 Oblast změny Konkurenceschopné inovativní firmy Strategický cíl 1. Podpořit růst znalostně intenzivních firem v JMK Specifický cíl 1.2 Posílit konkurenční pozici malých a středních firem z JMK Název projektu/programu* Kreativní centrum Brno – centrum podpory podnikání v kreativních průmyslech Zdůvodnění a popis projektu Důležitou součástí ekosystémů vyspělých znalostních ekonomik je i dostatečná kvalita tzv. kreativních průmyslů. Jedná se o obory od designu po umění, které vytváří na jedné straně příznivé a atraktivní prostředí, na druhé straně poskytují důležité podpůrné služby pro nosná ekonomická odvětví. Rozvinuté „kreativní“ prostředí pomáhá udržovat talentované lidi v regionu a přispívá ke konkurenceschopnosti firem. Investice do kulturních a kreativních průmyslů (KKP) má významný dopad na inteligentní a trvale udržitelný rozvoj regionu. Z těchto důvodů byl již v rámci RIS JMK rozpracován projekt kreativního centra, s cílem zajistit systematickou podporu/ rozvoj kreativních oborů a posílení jejich vazeb na klíčové průmyslové obory JMK. V současné době je dokončena studie proveditelnosti Kreativního centra, která podrobně popisuje možnosti provozu Kreativního centra v budově bývalé káznice, Brno Cejl. Z analýzy oborů kreativních průmyslů (součást studie proveditelnosti Kreativního centra) v Jihomoravském kraji a Brně mj. vyplynulo, že je zde slibný potenciál kreativních oborů (10 tis. studentů, 16.500 subjektů, 20 tis. zaměstnanců) a dále, že je reálné vybudovat kreativní centrum v budově bývalé káznice.35 Kreativní centrum Brno poskytne komplexní zázemí pro rozvoj kreativních oborů v regionu mj. zajištěním těchto funkcí – inkubátor pro začínající podnikatele v kreativních odvětvích, nájemní ateliéry, zkušebny, dílny, rezidence, fablab, regionální filmová kancelář, cineport, případně dalších vhodných. Součástí projektu je nutná investice do adaptace prostor Káznice pro účely Kreativního centra a dále vhodné provozní nastavení centra. Dle výstupů studie proveditelnosti je možné předpokládat otevření centra v roce 2019. Protože se jedná o poměrně vzdálenou dobu, je v projektu uvažováno i s prozatímním zajištěním některých služeb pro kreativní obory již v období před spuštěním plného provozu centra (např. kreativní vouchery). Cíl projektu Realizace projektu přispěje k podpoře začínajících podnikatelů v kreativních průmyslech, k přilákání nových investorů napojených na kreativní průmysly a pomůže zamezit odlivu talentovaných lidí z Brna. Projekt dále přispěje k oživení a zatraktivnění zanedbané oblasti města. Výstupy projektu (doklad dosažení cíle) Realizovaná adaptace Káznice pro účely centra Spuštěný provoz centra Počet uživatelů Kreativního centra a jeho služeb Měřitelné gentrifikační změny v lokalitě Výsledek (jak projekt přispěje k naplnění specifického cíle?) Kreativní centrum přispěje k posílení konkurenční pozice firem, k budování specifického know-how a k výchově specialistů v daném oboru. Kreativní centrum dále vhodně podpoří tvorbu image města/regionu. Odpovědnost za realizaci SMB Odpovědnost za financování OPPIK, SMB, další SF Rozpočet (odhad) Objem (Kč) Přepokládané národní zdroje financování Míra kofinancování (%) Příprava projektu 10 mil. Kč SMB Realizace projektu 400 mil. Kč OPPIK, Prosperita, PPP (soukromý investor), obsah a fce KC – Horizon 2020, Přeshraniční spolupráci CZ-AT, Creative Europe36 Provoz ročně** 15–20 mil. Kč Vlastní zdroje generované provozem centra/příspěvek na služby ve veřejném zájmu Partneři JMK, univerzity, příspěvkové organizace, firmy, NNO Plán aktivit Aktivita Popis Zodpovídá (organizace) Termín realizace (od–do) 1 Studie proveditelnosti JIC do 06/2014 2 Zajištění financování, projektová dokumentace 2015–2016 3 Architektonický návrh, územní plán, stavební povolení 2015–2016 4 Rekonstrukce 2017–2019 5 Provoz od 2019 35 Studie proveditelnosti Kreativního centra je financovaná z rozpočtu SMB a bude sloužit k rozhodnutí orgánů SMB o dalším postupu v projektu. 36 Detailně zpracováno v rámci grant scanu studie proveditelnosti. Příloha 1: Akční plán č. 2014/01 47 Oblast změny C: Konkurenceschopné inovativní firmy Strategický cíl C.1. Vytvořit vhodné podmínky pro inovacemi tažený růst „zralých“ znalostně intenzivních firem37 v JMK Specifický cíl C.1.3. Přilákat do JMK talenty38 a investory (tuzemští i zahraniční) Název projektu/programu* Brno Expat Centre Zdůvodnění a popis projektu Přítomnost vysoce kvalifikovaných cizinců přispívá ke zvýšení konkurenceschopnosti a přitažlivosti města Brna pro mezinárodní firmy. V posledních letech se jejich počet v Brně významně zvýšil, a proto roste i potřeba péče o ně a jejich rodiny tak, jak jsou na to zvyklí ze zahraničí. Důrazný akcent v rámci projektu je věnován znalostně intenzivním firmám a také společnostem se značným zastoupením cizinců. Cíl projektu Cílem BEC je poskytovat podporu expatům, tj. vysoce kvalifikovaným cizincům, kteří pracují nebo hodlají pracovat v Brně. Výstupy projektu (doklad dosažení cíle) 300 podpořených klientů / rok formou individualizovaného poradenství a podpory 450 vyřešených požadavků / rok formou individualizovaného poradenství a podpory Výsledek (jak projekt přispěje k naplnění specifického cíle?) Spokojenost klientů / uživatelů služby spokojenost nad 75 % Spokojenost firem / zaměstnavatelů (investorů s VaV aktivitami) doložena oficiálním dopisem. Odpovědnost za realizaci Brnopolis o.s. Odpovědnost za financování Statutární město Brno Rozpočet (odhad) Objem (Kč) Přepokládané národní zdroje financování Míra kofinancování (%) Příprava projektu Realizace projektu Provoz ročně** 1 666 Kč 0 % Partneři Red Hat, Honeywell, CTP, GTS Lufthansa, Tektronix, Infosys, Centrum pro cizince Brno 37 Pro účely RIS JMK je znalostně intenzivní firma definována takto: i) firma je majitelem vlastní technologie / expertní znalosti, která významně přispívá k obratu firmy (binární kritérium); ii) firma má vlastní výdaje na výzkum a vývoj alespoň 10 mil. Kč (pro firmy do 49 zaměstnanců je dostatečné 5 mil. Kč), iii) firma má min. 10 zaměstnanců, iv) firma je starší více než 3 roky. 38 Pod talenty jsou myšleni potenciální zaměstnanci pro firmy. Regionální inovační strategie Jihomoravského kraje / 2014–2020 Oblast změny Konkurenceschopné inovativní firmy Strategický cíl 1. Podpořit růst znalostně intenzivních firem v JMK Specifický cíl 1.2 Posílit konkurenční pozici malých a středních firem v JMK Název projektu/programu* Designové a kreativní vouchery Zdůvodnění a popis projektu Konkurenceschopnost zralých či začínajících firem se neobejde bez využití služeb a produktů kreativních profesí (produktový, průmyslový, grafický design, architektura, video, gamifikace, ale i jiná odvětví – řemesla, výtvarné umění apod.). U firem v ČR je přitom potenciál využití profesionálů z řady kreativních profesí využíván nedostatečně a je často podceňován. V zahraničí osvědčenou formou podpory spolupráce kreativních oborů s obory průmyslovými jsou tzv. kreativní vouchery.39 Ty podpoří malé a střední podniky ve zprostředkování kontaktu a nákupu služeb od partnerů z kreativních průmyslů, s cílem zvýšit konkurenceschopnost firemních služeb či produktů. Pro realizaci Kreativních voucherů je možné využít již zavedené procesy osvědčené u Inovačních voucherů. Obdobně jako u inovačních voucherů by zde existoval žadatel voucheru (firma), dodavatel produktu/služby/změny (kreativní profese), zprostředkovatel (JIC) a donátor (SMB) a služba bude vyžadovat kofinancování firemního partnera. Cíl projektu Posílení inovačního potenciálu a konkurenceschopnosti malých a středních podniků z JMK Výstupy projektu (doklad dosažení cíle) Kreativní vouchery a) Počet žadatelů (100/rok) b) Počet podpořených projektů (40/rok) Výsledek (jak projekt přispěje k naplnění specifického cíle?) Posílení konkurenční pozice firem (evaluací dopadů). Odpovědnost za realizaci JIC Odpovědnost za financování SMB Rozpočet (odhad) Objem (Kč) Přepokládané národní zdroje financování Míra kofinancování (%) Příprava projektu 0,5 mil. Kč SMB Realizace projektu 4 mil. Kč SMB Provoz ročně** Partneři Kreativní Brno, Institut umění ČR, NESTA, CzechDesign, CzechInvest, CzechTrade 39 Kreativní vouchery (Creative Credits) je odvědčený model známý např. Velké Británie, Irska, Nizozemí, severských států. Ve střední Evropě není použití konceptu známo a mohlo by se stát tedy unikátním projektem v tomto prostoru. Příloha 1: Akční plán č. 2014/01 49 Oblast změny Konkurenceschopné inovativní firmy Strategický cíl 1. Podpořit růst znalostně intenzivních firem v JMK Specifický cíl 1.1 Zvýšit počet a podpořit růst firem schopných posunovat technologickou hranici ve svém oboru Název projektu/programu* Knowledge Transfer Partnership international (KTPi) Cíl projektu/Objective Hlavním cílem je prostřednictvím přenosu specifického know-how ze špičkových akademických pracovišť posílit konkurenční pozici nejlepších firem (inovačních leaderů) v JMK. Zdůvodnění a popis projektu Firmy posunující technologickou hranici ve svém oboru soutěží na globální úrovni, mimo jiné i o nejnovější znalosti a špičkové talenty. Vhodným partnerem pro posílení konkurenční pozice těchto firem jsou kvalitní světová VaV pracoviště, která disponují nejnovějším know-how a specialisty v dané oblasti. Nástrojem, který usnadní přenos know-how z VaV pracovišť do firem v JMK je program Knowledge Transfer Partnership international (KTPi). KTPi je mezinárodní mobilitní schéma, financující dlouhodobou (1–1,5 roku) stáž zvlášť nadějných doktorandů ze zahraničí ve firmách v JMK za aktivní podpory školitelů z mateřské VO. Cílem je přenos konkrétního know-how z VO do firmy, jeho praktické ověření a osvojení ve firmě. Pro špičkové firmy v JMK40 poskytne program možnost získat specifické know-how a vytvořit aktivní vazbu na vybrané akademické pracoviště, které daným know-how disponuje a dále ho dále rozvíjí. Firma současně může získat pro svůj tým vynikajícího odborníka. Program KTPi podpoří projekty s jasnou vazbou na konkurenční pozici firem a s dobře promyšleným projektem. Ročně bude podpořeno do 10 projektů typu KTPi. Výstupy projektu (doklad dosažení cíle) Zavést a plně rozvinout program KTPi a) Vytvořit a otestovat proces KTPi v podmínkách JMK b) Vytvořit výkonný realizační tým pro kvalitní zajištění služby c) Zajistit dodatečnou poptávku po programu, realizovat plánovaný počet přenosů (5–10 projektů/rok) d) Vyhodnotit dopad programu Výsledek (jak projekt přispěje k naplnění specifického cíle?) Program KTP přispěje k zavedení pokročilých postupů a znalostí do firem v JMK a podpoří tak jejich dlouhodobou tržní pozici. Odpovědnost za realizaci JIC Odpovědnost za financování JMK/SMB/SF 2014–2020 (OPPIK, program Prosperita) Rozpočet (odhad) Objem (Kč) Přepokládané národní zdroje financování Míra kofinancování (%) Příprava projektu 0,5 FTE/6 měsíců OPPIK 25 % Realizace projektu 1 FTE interně JIC 20  mil. Kč (podpora 10 přenosů s rozpočtem 2 mil. Kč/přenos) včetně marketingu služby OPPIK 25 % Provoz ročně/popřípadě management costs v případě schématu N/A N/A N/A Partneři 40 V JMK působí přibližně do 50 firem, které splňují charakteristiku takto pokročilých firem, vesměs se jedná  o přední hráče ve svých odvětvích. Regionální inovační strategie Jihomoravského kraje / 2014–2020 Oblast změny Konkurenceschopné inovativní firmy Strategický cíl 3. Zvýšit počet lidí poprvé zahajujících vlastní podnikání Specifický cíl 3.2 Zvýšit počet absolventů SŠ a VŠ zahajujících vlastní podnikání Název projektu/programu* Fabrication Laboratory (FabLab) Cíl projektu/Objective Podpořit zájem o podnikání v technických oborech prostřednictvím snadného přístupu k moderním prototypovým technologiím. Zdůvodnění a popis projektu Začít vlastní podnikání je, zejména v technických oborech, vysoce riskantní krok. Přitom právě rozvoj podnikání v těchto „obtížných“ oborech definovaných S3 prioritami je jádrem regionální inovační strategie. Je prokázáno, že technologické firmy mají oproti firmám např. v oblasti služeb intenzivnější vazby na místní zdroje (vysoké školy, technologické zázemí, lokální know-how) a vykazují nižší sklon k odchodu z regionu a ztrátám vytvořených pracovních míst. Jednou z bariér vstupu na trh v těchto oborech jsou vysoké vstupní náklady (technologické vybavení, příprava prototypů, materiál atd.) a související vysoké riziko zmařených investic. Osvědčeným nástrojem snižujícím zmíněná rizika, motivujícím k zájmu o technické obory a podnikání v nich je tzv. Fabrication Laboratory (zkr. FabLab). FabLab je vybavená digitální prototypová dílna, přístupná široké veřejnosti, studentům i firmám. Příprava a realizace FabLabu vyžaduje vhodný prostor, výhodou je blízkost vysoké školy, dobrá dostupnost pro širokou veřejnost (napojení na MHD). Mezi typické vybavení patří základní obráběcí technologie, 3D tiskárny, vybavení elektrodílny, nezbytný software a další obdobné vybavení. Potřebná plocha pro vybudování Fab Labu je min. 150m². Pro úspěšný start je nezbytné personální zajištění – pro start se doporučují 1,5–2 úvazky dělené mezi tyto pozice: manager, technický expert (FabLab Guru), technická podpora. Výstupy projektu (doklad dosažení cíle) Spustit provoz Fab Lab v Brně a) Vytvořit vhodný koncept FabLab v Brně/JMK b) Získat financování c) Zajistit dodatečnou poptávku (min. 500 „abonentů“) d) Spustit provoz Výsledek (jak projekt přispěje k naplnění specifického cíle?) FabLab podpoří zájem o a usnadní vstup do technologicky náročných oborů podnikání. Odpovědnost za realizaci JIC Odpovědnost za financování JMK/SMB/SF 2014–2020 (Program Central Europe, Program Prosperita) Rozpočet (odhad) Objem (Kč) Přepokládané národní zdroje financování Míra kofinancování (%) Příprava projektu 0,5 FTE OP VVV, Program Central Europe, OP AT-CZ Realizace projektu Do 5 mil. Kč investice do vybavení OP VVV, Program Central Europe, OP AT-CZ Provoz ročně/popřípadě management costs v případě schématu Do 5 mil. Kč veškeré prozní náklady včetně personálních JMK, SMB Partneři VŠ, SŠ Příloha 1: Akční plán č. 2014/01 51 Oblast změny Konkurenceschopné inovativní firmy Strategický cíl 1. Podpořit růst znalostně intenzivních firem v JMK Specifický cíl 1.2 Posílit konkurenční pozici malých a středních firem v JMK Název projektu/programu* Inovační vouchery Cíl projektu/Objective Usnadnit firmám z JMK přístup ke know-how a navázání kontaktů na výzkumnou sféru. Zdůvodnění a popis projektu Přístup k nejnovějšímu know-how je důležitým prvkem konkurenceschopnosti firem. Jedním ze zdrojů znalostí mohou být výzkumné organizace, disponující potřebným vybavením a lidskými kapacitami. V ČR bylo v minulém programovém období významně posíleno vybavení výzkumných organizací a je dále podporován jejich rozvoj. Schopnost spolupráce firem a VO je stále, přes rozsáhlé investice, na nedostatečné úrovni. Inovační vouchery se v minulých letech osvědčily jako účinný nástroj snižující bariéru spolupráce firem a VO. Vouchery umožňují ověřit potenciál spolupráce na menších projektech založených na konkrétní potřebě firmy a následně pokračovat ve spolupráci na náročnějších tématech. Za dobu realizace voucherů (od roku 2009) bylo podáno 1134 žádostí o voucher, z nichž se bylo podpořeno 269 projektů a realizovalo se přibližně dalších 100 projektů, které financování nezískaly (projekty plně financované ze strany firem). Evaluace z roku 2013 prokázala účinnost této intervence s tím, že jedna koruna investovaná z veřejných zdrojů přináší v dlouhodobém horizontu až pět korun následných investic. i z těchto důvodů je vhodné i nadále podporovat spolupráci firem a VO prostřednictvím inovačních voucherů. Výstupy projektu (doklad dosažení cíle) Inovační vouchery (RIS) a) Počet žadatelů (200/rok) b) Počet podpořených projektů (40/rok) Výsledek (jak projekt přispěje k naplnění specifického cíle?) Posílení konkurenční pozice firem (zjištěno evaluací dopadů navázané spolupráce s VO). Odpovědnost za realizaci JIC Odpovědnost za financování SMB Rozpočet (odhad) Objem (Kč) Přepokládané národní zdroje financování Míra kofinancování (%) Příprava projektu N/A N/A N/A Realizace projektu 4 mil. Kč/rok 0,5 FTE JIC SMB Provoz ročně/popřípadě management costs v případě schématu N/A N/A N/A Partneři Regionální inovační strategie Jihomoravského kraje / 2014–2020 Oblast změny Konkurenceschopné inovativní firmy Strategický cíl 1. Podpořit růst znalostně intenzivních firem v JMK Specifický cíl 1.1 Zvýšit počet a podpořit růst firem schopných posunovat technologickou hranici ve svém oboru Název projektu/programu* Kompetenční centra v klíčových oborech JMK Cíl projektu/Objective Posílení VaV základny v klíčových oborech JMK prostřednictvím vhodně nastavených kompetenčních (VaV) center s intenzivní účastí firemní sféry. Zdůvodnění a popis projektu Přístup k aktuálnímu know-how a kvalitním lidem jsou důležité prvky konkurenceschopnosti firem. V České republice došlo v minulých letech prostřednictvím investic z programu OP VaVpI k intenzivnímu posílení VaV zázemí (zejména na vysokých školách). Celkově bylo investováno 17 mld. Kč do posílení přístrojového vybavení, i personálních kapacit. Přes tyto investice je pro firemní sféru stále poměrně obtížné navázat funkční spolupráci s výzkumnými centry. Mezi hlavními důvody firmy uvádějí: • Nevhodně nastavené procesy spolupráce/nejsou jasní partneři, jejich schopnosti, garance výsledku/ • Příliš mnoho priorit akademických pracovníků (výuka, publikace, spolupráce s firmami není prioritou) • Rozdílné vnímání časových potřeb Výše uvedené nedostatky mohou být řešeny založením specializovaných kompetenčních center zřízených za účelem poskytování VaV služeb firmám. Takové flexibilní organizace mohou pod kvalitním vedením eliminovat výše uvedené nedostatky VO a současně být i vhodným partnerem pro univerzitní výzkumná centra. Pilotní kompetenční centrum v oblasti strojírenské výrobní techniky bylo na podzim 2013 otevřeno v Kuřimi. Pod názvem INTEMAC má za cíl podpořit konkurenceschopnost oboru výrobních strojů prostřednictvím poskytování expertního knowhow a výchovou specialistů. Na základě dosavadní zkušenosti z provozní fáze centra, je u firemních partnerů shoda nad vhodným nastavením centra, které eliminuje řadu problémů přímé spolupráce s VŠ. Model centra INTEMAC může být replikován do dalších oborů v JMK za těchto předpokladů: • Existence prokazatelné poptávky ze strany klíčových firem daného oboru • Ochota firem aktivně se účastnit přípravy kompetenčního centra, a to včetně pokrytí části nákladů (in-kind vklad) • Aktivní zapojení vysokoškolských VaV center do přípravy Pokud budou splněny výše uvedené předpoklady, je možné podpořit vznik dalších kompetenčních center v prioritních oborech JMK (např. cyber security) – konkrétní počet bude záležet na poptávce a finančních možnostech investorů. Budou podporována kompetenční centra, která jsou v souladu s prioritami S3 strategie regionu. Výstupy projektu (doklad dosažení cíle) Spuštěný provoz kompetenčních center v nosných oborech JMK a) Definovat oborové zaměření a mapovat poptávku po KC b) Zajistit aktivní participaci klíčových firem, c) Realizovat investici do infrastruktury (součástí investice nemusí být stavba nové budovy, může se jednat jen o přístrojové vybavení a související provozní náklady) d) Nastavit vhodný provozní model Výsledek (jak projekt přispěje k naplnění specifického cíle?) Kompetenční centra přispějí k posílení konkurenční pozice firem, k budování specifického know-how a k výchově specialistů v daném oboru. Odpovědnost za realizaci JIC/JMK/firmy Odpovědnost za financování JMK/SMB/SF 2014–2020 (OPPIK, program Prosperita) Rozpočet (odhad) Objem (Kč) Přepokládané národní zdroje financování Míra kofinancování (%) Příprava projektu (náklady/jedno KC) 1 FFTE (JIC/firmy/JMK)/po dobu cca 2 let OPPIK 25 % Realizace projektu 20–100 mil. Kč (souvisí s oborovým zaměřením) OPPIK 25 % Provoz ročně/popřípadě management costs v případě schématu Rok 1 – 5 FTE Rok 2 – 10 FTE Rok 3 – 15 FTE (celkově bude záviset na zvoleném oboru a cílech centra; personální náklady budou tvořit cca 60 % provozních nákladů centra) JMK/firmy/OPPIK Partneři Příloha 1: Akční plán č. 2014/01 53 Oblast změny Konkurenceschopné inovativní firmy Strategický cíl 1. Podpořit růst znalostně intenzivních firem v JMK Specifický cíl 1.2 Posílit konkurenční pozici malých a středních firem v JMK Název projektu/programu* Knowledge Transfer Partnership Cíl projektu/Objective Hlavním cílem je prostřednictvím přenosu know-how z akademického prostředí posílit konkurenceschopnost malých a středních znalostně intenzivních firem v JMK. Zdůvodnění a popis projektu Jednou z bariér rozvoje MSP v JMK může být absence specifického know-how, nezbytného pro inovací produktů, procesů nebo jiných klíčových firemních oblastí. Příslušné know-how přitom může být k dispozici na akademické půdě, zejm. vysokých školách. Program Knowledge Transfer Partnership (KTP) umožňuje přenést znalost z akademické půdy na půdu firemní prostřednictvím dlouhodobé stáže (1–1,5 roku) pokročilého studenta (Ing. nebo PhD.), odborně zastřešené zkušeným akademickým pracovníkem. Úkolem studenta (asistent transferu) je přenést, otestovat know-how ve firmě a vyškolit nezbytný počet interních pracovníků, tak aby firma mohla v budoucnosti znalost využívat samostatně. Program je přínosem pro firmu (získá novou znalost), pro studenta (realizuje vlastní projekt ve firemním prostředí) i pro VŠ (získá firemního partnera, uplatní know-how v praxi). Celý systém koordinuje projektový manažer, který dohlíží na realizaci odsouhlaseného projektu (finanční aspekty, postup projektu atd.). Program KTP již přes 30 let úspěšně probíhá ve Velké Británii a byl rozšířen i do dalších zemí. Výstupy projektu (doklad dosažení cíle) Zavést a plně rozvinout program KTP v JMK a) Vytvořit a otestovat proces KTP v podmínkách JMK b) Vytvořit výkonný realizační tým pro kvalitní zajištění služby c) Zajistit dodatečnou poptávku po programu, realizovat plánovaný počet přenosů (15–20 podpořených projektů/rok) d) Vyhodnotit dopad programu Výsledek (jak projekt přispěje k naplnění specifického cíle?) Program KTP přispěje k zavedení nových postupů a znalostí do praxe MSP v regionu čímž přispěje ke zlepšení jejich konkurenční pozice. Vedlejším efektem může být získání kvalitního pracovníka (pokud se student osvědčí a dojde k dohodě na pokračování spolupráce) a navázání užší spolupráce s VŠ. Odpovědnost za realizaci JIC Odpovědnost za financování JMK/SMB/SF 2014–2020 (OPPIK) Rozpočet (odhad) Objem (Kč) Přepokládané národní zdroje financování Míra kofinancování (%) Příprava projektu 0,1 mil. Kč 0,2 FTE JIC/JMK Realizace projektu N/A Provoz ročně/popřípadě management costs v případě schématu 2 FTE interně JIC 20 mil Kč (podpora 15–20 přenosů/ rok s rozpočtem 1–1,5 mil Kč/projekt) včetně marketingu služby OPPIK, Prosperita 25 % Partneři Regionální inovační strategie Jihomoravského kraje / 2014–2020 Oblast změny Konkurenceschopné inovativní firmy Strategický cíl 1. Podpořit růst znalostně intenzivních firem v JMK Specifický cíl 1.2 Posílit konkurenční pozici malých a středních firem v JMK Název projektu/programu* Letní školy Cíl projektu/Objective Oslovit talentované studenty, vybavit je kvalitním základem dané specializace a prakticky ověřit schopnosti realizací projektů ve firmách. Pro firemní partnery se jedná o efektivní nástroj náboru talentovaných, motivovaných zaměstnanců. Zdůvodnění a popis projektu Nedostatek dobře připravených absolventů (nejen technických oborů) je často citovanou bariérou růstu firem z JMK (zvláště závažné u mimobrněnských firem). Kvalitní absolventi jsou přirozeně lákáni velkými firmami (Honeywell, ČEZ, Škoda Auto atd.), často mimo region Jihomoravského kraje. Poptávka těchto firem navíc zvyšuje očekávané nástupní podmínky absolventů na úroveň, které řada menších hráčů nemůže konkurovat. Dostupnost vhodně vzdělaných absolventů je tak stále palčivějším problémem, který se bude i vzhledem k vývoji populační křivky dále prohlubovat. Jednou z možností, jak přivést talentované studenty i k malým a středním firmám v JMK, je organizace letních škol. Jedná se o letní soustředění studentů odborně zaměřené na některou z důležitých dovedností pro jejich budoucí uplatnění (např. marketing, procesy, logistika atd.). Studenti získají pod vedením zkušených odborníků teoretický základ specializace, který následně prakticky ověří realizací projektů přímo ve spolupracujících firmách. Studenti získají praktickou zkušenost, firmy si mohou otestovat potenciální zaměstnance a případně jim nabídnout uplatnění. U letních škol je předpokládané trvání 3 týdny (týden teorie, 2 týdny praktických projektů), zapojení 10–15 studentů a přibližně 5–10 firem. Výstupy projektu (doklad dosažení cíle) Nastavit a realizovat systém letních škol a) Ověřit zájem firemních partnerů i studentů; b) Připravit a pilotně otestovat koncept letních škol; c) Spustit letní školy v dalších specializacích (realizace 2–3 letních škol/rok)/20–30 zapojených studentů Výsledek (jak projekt přispěje k naplnění specifického cíle?) Letní školy přispějí k lepší dostupnosti absolventů pro firmy z JMK a udržení talentovaných studentů v regionu. Odpovědnost za realizaci JIC/vysoké školy Odpovědnost za financování JMK/SMB/SF 2014–2020 (OPPIK) Rozpočet (odhad) Objem (Kč) Přepokládané národní zdroje financování Míra kofinancování (%) Příprava projektu 0,3 FTE/rok JIC Realizace projektu 0,3 FTE 200 tis. Kč/letní škola/náklady na prostory/cestovné a odměny lektorům/ OPVVV/OPPIK 0–25 % Provoz ročně/popřípadě management costs v případě schématu N/A Partneři VŠ, SŠ Příloha 1: Akční plán č. 2014/01 55 Oblast změny Konkurenceschopné inovativní firmy Strategický cíl 1. Podpořit růst znalostně intenzivních firem v JMK Specifický cíl 1.1 Zvýšit počet a podpořit růst firem schopných posunovat technologickou hranici ve svém oboru Název projektu/programu* Mobility Cíl projektu/Objective Cílem je podpora budování interní VaV kapacity nejlepších firem v JMK (firmy posunující technologickou hranici). Zdůvodnění a popis projektu Nejlepší firmy JMK se nacházejí ve stavu intenzivního mezinárodního konkurenčního boje. Jednou z cest, jak podpořit jejich další růst a u firem se zahraničními vlastníky i jejich postavení v rámci korporátních struktur, může být tvorba týmů (v této souvislosti VaV týmů) s jedinečnou, pro firmu klíčovou odborností. Vybudování podobné kompetence je obtížná, dlouhodobá práce, vyžadující značné investice a zejména nalezení vhodných zaměstnanců. Tento proces může být podpořen ze strany regionální inovační strategie ustavením vhodně nastaveného mobilitního schématu, které podpoří příchod vynikajících akademických pracovníků do firem v JMK na dobu dostatečnou pro vybudování týmu, který bude dané téma ve firmě dlouhodobě rozvíjet. Navrhované schéma umožní dlouhodobý (2–3 roky) pobyt akademických pracovníků ve firmě a založení skupiny spolupracovníků schopných dané téma dále rozvíjet. Bude podpořena mzda a nezbytné související technické/meteriálové zázemí „transferovaného“ akademika. Při výběru projektů bude kladen důraz na excelenci akademika a na význam budované kompetence pro budoucí konkurenční pozici firmy. Bude podpořeno do 5 projektů/rok. Výstupy projektu (doklad dosažení cíle) Nastavené/spuštěné mobilitní schéma a) Nastavené schéma/právní zajištění, marketing, finanční zajištění atd./ b) Pilotní ověření – /2–3 podpořené projekty/ c) Plný běh schématu – do 15 podpořených projektů Výsledek (jak projekt přispěje k naplnění specifického cíle?) Vybudování příslušné kompetence ve firmách, růst firem. Odpovědnost za realizaci JIC Odpovědnost za financování JMK/SF Rozpočet (odhad) Objem (Kč) Přepokládané národní zdroje financování Míra kofinancování (%) Příprava projektu 0,5 mil. Kč 0,5 FTE/rok Realizace projektu 0,5 FTE 25 mil. Kč/rok (5 podpořených projektů, 5 mil./projekt) Provoz ročně/popřípadě management costs v případě schématu N/A Partneři Firmy Regionální inovační strategie Jihomoravského kraje / 2014–2020 Oblast změny Konkurenceschopné inovativní firmy Strategický cíl 1. Podpořit růst znalostně intenzivních firem v JMK Specifický cíl 1.2 Posílit konkurenční pozici malých a středních firem v JMK Název projektu/programu* JIC|Platinn Cíl projektu/Objective Hlavním cílem je prostřednictvím expertní koučingové služby zvýšit inovativnost a konkurenceschopnost malých a středních znalostně intenzivních firem v JMK. Zdůvodnění a popis projektu Pro malé a střední firmy je orientace ve stále více propojeném a technologicky složitém prostředí stále náročnější. MSP přitom často nemají adekvátní interní kapacitu pro vyhodnocování vnějšího prostředí (trhů, technologií atd.), což zvyšuje pravděpodobnost špatných podnikatelských rozhodnutí. Komplexnost prostředí současně snižuje schopnost vyhodnocovat rizika a tím ochotu vedení MSP významná rizika podstupovat. Speciální expertiza, kterou si MSP nemůže držet interně, existuje na trhu, nicméně tento trh vykazuje řadu selhání: • Poskytovatelé speciální expertizy preferují velké podniky (protože ty ví, co chtějí a jaká je hodnota takové služby – umí zaplatit) • Manažeři MSP často neví, co mohou na trhu získat a co přesně mají chtít • Díky této nevědomosti nejsou schopni vyhodnotit cenu služeb speciální expertizy, která se jim jeví jako silně přemrštěná. • Manažerům MSP se aktivně nabízejí konzultační firmy, které se svou kvalitou neprosadí na trhu velkých firem. Zkušenosti s nekvalitou posilují dopad předchozích dvou bodů. Na výše uvedená tržní selhání reaguje služba Platinn. V rámci této služby bude majitelům a top manažerům MSP se sídlem či pobočkou v JMK nabídnuta profesionální expertní podpora zacílená na klíčové růstové příležitosti jejich firmy. V rámci služby Platinn firma získá (i) úvodní analýzu identifikující růstové příležitosti, (ii) bezplatně až 40 hodin práce kouče zaměřené na rozvojové projekty založené na identifikovaných růstových příležitostech a (iii) s úhradou 50 % nákladů ze strany firmy až dalších 80 hodin kouče zaměřené na další, detailní rozpracování růstových projektů. Nezbytnou součástí programu bude výběr a oslovení vhodných MSP, budování a rozvoj sítě koučů, marketing služby, zajištění finančních prostředků, monitoring a evaluace výsledků. Výstupy projektu (doklad dosažení cíle) Zavést a plně rozvinout službu Platinn a) Vytvořit portfolio seniorních expertů pro pozice koučů b) Vystavět vhodný proces poskytování služby c) Připravit a realizovat komunikační strategii d) Zajistit dostatečnou poptávku po službě (30–40 MSP/rok) e) Vytvořit výkonný realizační tým pro kvalitní zajištění služby Výsledek (jak projekt přispěje k naplnění specifického cíle?) Program Platinn se v krátkodobém horizontu projeví v realizaci konkrétních projektů/opatření v zapojených firmách, v dlouhodobém horizontu v růstu konkurenceschopnosti firem (růstu jejich tržeb nebo snížení nákladů). Odpovědnost za realizaci JIC Odpovědnost za financování JMK/SMB/SF 2014–2020 (OPPIK, program Prosperita) Rozpočet (odhad) Objem (Kč) Přepokládané národní zdroje financování Míra kofinancování (%) Příprava projektu N/A N/A N/A Realizace projektu N/A N/A N/A Provoz ročně/popřípadě management costs v případě schématu 2 FTE interně JIC 2–3 mil. Kč – platby koučům 0,3–0,5 mil. Kč – režie včetně marketingu služby OPPIK, Prosperita 25 % Partneři Příloha 1: Akční plán č. 2014/01 57 Oblast změny Konkurenceschopné inovativní firmy Strategický cíl 2. Zvýšit počet nových firem s aspirací a potenciálem dominantního postavení na trhu Specifický cíl 2.1 Zvýšit kvalitu a relevanci služeb (a zázemí) inkubačních programů v JMK Název projektu/programu* Seed fond Cíl projektu/Objective Cílem je podpora intenzivního růstu MSP (zejména začínajících firem) z JMK. Firmy budou podpořeny investicemi seed fondu a souvisejícím expertním poradenstvím. Zdůvodnění a popis projektu Prakticky plošným jevem v EU ale i mimo hranice unie je existence obtížně překonatelného finančního vakua, kterému čelí inovativní MSP. Vakuum vytváří aktuální nastavení trhu, kde privátní prostředky od tzv. business angels či venture capital (BA, VC) mohou získat společnosti, které svůj podnikatelský záměr již do značné míry rozvinuly. Na druhé straně jediným, v ČR dramaticky nedostatkovým, zdrojem pro zahájení a časný rozvoj inovativního MSP jsou vlastní finance anebo finance z FFF (friends, family and fools) zdrojů. Tato situace je řešitelná intervencí s využitím veřejných zdrojů – financování základního jmění společností v rozsahu, který umožní společnosti rozvinout se a seriózně se ucházet o zdroje, které jsou i na současném trhu dostatečně zastoupené – privátní investoři (BA, VC). V souvislosti s aktuální legislativou bude pro realizaci projektu založena akciová společnost s proměnlivým základním kapitálem (SICAV), která bude kombinovat veřejné a soukromé zdroje, bude investovat do nadějných firem z JMK a v souvislosti s investicí bude firmám poskytováno expertní poradenství zaměřené na optimální využití investice pro růst firmy. Výstupy projektu (doklad dosažení cíle) Nastavené/spuštěné mobilitní schéma a) Vytvořit pravidla pro Fond na podporu inovativního podnikání, která by umožňovala zprvu využívat veřejné prostředky a následně je případně kombinovat s prostředky privátními b) Naplnit fond finančními zdroji c) Vytvořit investiční radu fondu zahrnující i zkušené investory a podnikatele d) Pravidelné poskytování investic firmám Výsledek (jak projekt přispěje k naplnění specifického cíle?) Přispěje k intenzivnějšímu růstu firem. Odpovědnost za realizaci JIC Odpovědnost za financování JMK/soukromé zdroje Rozpočet (odhad) Objem (Kč) Přepokládané národní zdroje financování Míra kofinancování (%) Příprava projektu 0,5 FTE/rok 0,5 mil. Kč Realizace projektu 50–100 mil. Kč 2–3 FTE JMK 50 % Provoz ročně/popřípadě management costs v případě schématu N/A Partneři Soukromí investoři Regionální inovační strategie Jihomoravského kraje / 2014–2020 Oblast změny Konkurenceschopné inovativní podniky Strategický cíl C.3 Zvýšit počet lidí poprvé zahajujících vlastní podnikání Specifický cíl C.3.3 Zvýšit počet absolventů SŠ a VŠ zahajujících vlastní podnikání Název projektu Podpora a rozvoj podnikání v nemetropolitních regionech JMK Zdůvodnění a popis projektu Vytvoření sítě podnikatelských center v rámci periferních regionů JMK. Úkolem projektu je podpora podnikavosti se zaměřením především na rozvoj a udržení řemeslných profesí a služeb. Obsahem projektu je vznik a zajištění podnikatelských center ve spolupráci s místními samosprávami. Podpora bude realizována formou poskytování poradenských služeb firmám, drobným podnikatelům a OSVČ (podnikatelský/ marketingový plán, právo, účetnictví, finanční řízení, rozvoj firmy prostřednictvím vhodných dotačních titulů, inovace produktů a služeb). Dále půjde o podporu prostřednictvím speciálního vzdělávání a koučingu v oblastech jako je rozvoj inovačního myšlení, podnikavosti, finančního řízení, marketingu, práva, apod. Další důležitou oblastí aktivit podnikatelských center bude spolupráce s regionálními vzdělávacími institucemi za účelem zapojování studentů do praxe. Podnikatelská centra budou vyvíjet také další podpůrné aktivity typu co-workingové aktivity, výměna zkušeností, networkingová a kontaktní setkání (např. podnikatelská setkání, workshopy, PR aktivity, apod.). Cíl projektu Hlavním cílem projektu je podporovat podnikání v nemetropolitních lokalitách regionu JMK. Výstupy projektu (doklad dosažení cíle) Počet uživatelů podnikatelských center a jejich služeb • Rozvoj podnikání a podnikavosti • Počet studentů s praxí vstupujících na trh práce • Počet absolventů zahajujících podnikatelskou činnost Výsledek (jak projekt přispěje k naplnění specifického cíle?) Zvýšení zaměstnanosti v ohrožených regionech JMK. Odpovědnost za realizaci Organizace KHK JM Odpovědnost za financování Organizace OPPIK Rozpočet (odhad) Objem (Kč) Přepokládané národní zdroje financování Míra kofinancování (%) Příprava projektu 1 mil. Kč JMK/KHK JM Realizace projektu 20–30 mil. Kč OPPIK Provoz ročně** 8 mil. Kč OPPIK, Města formou poskytnutí prostor Partneři JMK, vybraná města, Okresní hospodářské komory, další subjekty Příloha 1: Akční plán č. 2014/01 59 Oblast změny Konkurenceschopné inovativní podniky Strategický cíl C.3. Zvýšit počet lidí poprvé zahajujících vlastní podnikání Specifický cíl C.3.2. Zvýšit počet absolventů SŠ a VŠ zahajujících vlastní podnikání Název projektu Popularizace podnikání a inovační osvěta studentů SŠ a VŠ Zdůvodnění a popis projektu Popularizace podnikání a rozvoj inovačního myšlení u studentů středních a vysokých škol. Motivace studentů k tomu, aby se již na škole zajímali o možnosti svého budoucího uplatnění formou podnikání s důrazem na inovativní a nové kreativní postupy. Půjde o speciální vzdělávání v oblasti rozvoje inovačního a kreativního myšlení a osvojení si znalostí v oblastech s inovacemi spojenými (vznik inovací, management inovací, jejich financování, marketing a tržní uplatnění inovací, apod.). Propagace a osvěta bude probíhat několika způsoby. Například formou odborných workshopů (prezentace místních inovativních firem a jejich úspěšných příběhů), networkingových a kontaktních setkání (výměna zkušeností) či formou různých zábavných soutěží a her. Účelem by měla být též propagace služeb subjektů podpůrné inovační infrastruktury v JMK. Součástí projektu bude též komunikace s cílovou skupinou prostřednictvím moderních komunikačních kanálů a další PR aktivity (atraktivní web, důraz na využití sociálních sítí, zábavné hry, apod.). Cíl projektu Popularizace podnikání a rozvoj inovačního myšlení u studentů středních a vysokých škol. Výstupy projektu (doklad dosažení cíle) • Počet studentů SŠ a VŠ z JMK, kteří projevili svůj zájem o podnikání • Počet studentů SŠ a VŠ z JMK zahajujících vlastní podnikání Výsledek (jak projekt přispěje k naplnění specifického cíle?) Projekt přispěje k popularizaci podnikání u studentů SŠ a VŠ a ukáže jim alternativu jejich budoucího uplatnění. Zvýší se počet absolventů, kteří zahájí vlastní podnikání. Odpovědnost za realizaci Organizace KHK JM Odpovědnost za financování Organizace SF/JMK Rozpočet (odhad) Objem (Kč) Přepokládané národní zdroje financování Míra kofinancování (%) Příprava projektu 0,5 mil. Kč KHK JM Realizace projektu 15 mil. Kč SF EU Provoz ročně Partneři JMK, SMB, ZŠ, SŠ, VŠ, další subjekty Regionální inovační strategie Jihomoravského kraje / 2014–2020 Oblast změny Konkurenceschopné inovativní podniky Strategický cíl 2. Zvýšit počet nových firem s aspirací a potenciálem dominantního postavení na trhu 3. Zvýšit počet lidí poprvé zahajujících vlastní podnikání Specifický cíl 2.1 Zvýšit kvalitu a relevanci služeb (a zázemí) inkubačních a akceleračních programů v JMK 3.2 Zvýšit počet absolventů SŠ a VŠ zahajujících vlastní podnikání A 3.3 Zvýšit počet začínajících podnikatelů rekrutujících se ze zralých firem Název projektu/programu* Inkubační a akcelerační program JIC (StarCube, Innovation Park) Cíl projektu/Objective Zvýšit počet životaschopných firem zakládaných v JmK. Zdůvodnění a popis projektu Množství začínajících firem, které se snaží konkurovat díky vyspělé technologii, nedosahuje potenciálu JmK. Schopné lidi odrazují chybějící podnikatelské kompetence a také obtížný přístup ke kvalifikovaným mentorům a k seed a startup kapitálu. Výsledkem je stále silná tendence udržet si zaměstnání, i když má jedinec nápad na zajímavý technologický startup. Na tyto problémy reagují zavedené inkubační a akcelerační programy JIC: i) Inkubační program je zaměřen na ověřování podnikatelské myšlenky a základní vzdělávání prvopodnikatelů, Jeho klienty jsou zejména technologicky orientované projekty s ambicí založit firmu a výhledově uspět na zahraničních trzích. ii) Akcelerační program je zaměřen na rozvoj ověřené myšlenky a růst firmy. Navazuje na inkubační program. Jeho klienty budou zejména ZIS (znalostně intenzivní start up firmy) s potenciálem rychlého růstu (ideálně splnit charakteristiku rychle rostoucích firem, tzv. gazel). Oba programy jsou již dnes plně rozvinuty, jejich součástí je systematická osvěta v oblasti zahájení podnikání, práce se startup komunitou a jsou respektované jako vedoucí programy pro rozvoj začínajících firem v ČR. Vzhledem k prioritám RIS budou dále přizpůsobovány potřebám znalostně intenzivních startupů (ZIS) (zejména projektům vedených firemními technologickými experty, nebo pocházejícím z prostředí VaV). Programy se budou zejména specializovat na technologická odvětví S3 specializace regionu. Obsahem bude konkrétně: 1) Osvěta mezi studenty SŠ a VŠ a zájemci o podnikání z řad firemních zaměstnanců či vědeckých pracovníků. 2) Vzdělávání klientů z řad firemních zaměstnanců či vědeckých pracovníků v oblasti podnikatelských kompetencí na pokročilé úrovni. 3) Síťování – Propojování podnikatelů mezi sebou navzájem i se zkušenými podnikateli a experty včetně průmyslových partnerů. 4) Vytváření a posilování podnikatelského ekosystému se zaměřením na znalostně intenzivní firmy v prioritních odvětvích. 5) Individuální konzultace klientů při budování firmy i konkrétních produktů se zkušenými experty (interní zaměstnanci JIC i tzv. Entrepreneur in Residence (EiR). 6) Zapojení průmyslových partnerů do definování technologické specializace i do rozvoje podpořených projektů. 7) Přístup ke znalostem VaV center v JmK. 8) Zajištění náležité publicity pro realizované projekty. Výstupy projektu (doklad dosažení cíle) Inovovaný a dále rozvíjený inkubační a akcelerační program • inkubační program JIC přizpůsobený potřebám ZIS • počty inkubovaných projektů s charakteristikou ZIS • akcelerační program JIC přizpůsobený potřebám ZIS • počty podpořených firem s charakteristikou ZIS Výsledek (jak projekt přispěje k naplnění specifického cíle?) Program povede k navýšení počtu ZIS v JmK zejména v prioritních odvětvích a tím posílení celého podnikatelského ekosystému v těchto odvětvích. Dále dojde k navýšení transferu výsledků výzkumu a vývoje do praxe. Odpovědnost za realizaci JIC Odpovědnost za financování JIC, JMK, SF EU (OPPIK), Horizont 2020 Rozpočet (odhad) Objem (Kč) Přepokládané národní zdroje financování Míra kofinancování (%) Příprava projektu N/A N/A N/A Realizace projektu N/A N/A N/A Provoz ročně/popřípadě management costs v případě schématu 6–8 FTE interně JIC 0,5–1 mil. Kč na externí experty 2–3 mil na „technologické vouchery“ 0,75 mil. marketingové a další výdaje Strukturální fondy EU, OPPIK Horizont 2020 Partneři: VŠ, existující firmy Příloha 1: Akční plán č. 2014/01 61 Oblast změny E: Atraktivita regionu Strategický cíl Vytvoření nové image regionu s ohledem na existenci prostoru znalostní ekonomiky. Specifický cíl Vytvořit značku regionu Název projektu/programu* Tvorba názvu/sloganu, tj. textového ztvárnění nové regionální značky prostřednictvím klíčové myšlenky. Zdůvodnění a popis projektu Logo neboli grafická značka je jedním z prvních a nutných kroků pro zahájení jakékoliv reklamní komunikace nového produktu, služby či destinace. Logo je grafickým vyjádřením identity značky a zároveň je mnohdy „nejviditelnějším“ prvkem komunikace. Destinační značka symbolizuje žádoucí identitu určité oblasti, regionu (město, kraj, stát). Moderní přístup k tvorbě destinačních značek, zvláště v případě, kdy samotný název regionu není v mysli cílové skupiny dostatečné známý („Kde to je?“), je založený na tzv. marketingu hnutí, to jest vyjádření identity regionu prostřednictvím myšlenky, která je na vzestupu v regionu a která vlastně nejlépe vyjadřuje klíčovou výhodu regionu. Jelikož se jedná o velmi důležitý prvek celé komunikace regionu, který může pozitivně i negativně ovlivnit image regionu, je žádoucí svěřit tvorbu tohoto textu profesionálům formou soutěže. Cílem soutěže je tedy získat dostatečně atraktivní, odlišující, relevantní, zapamatovatelný, graficky ztvárnitelný slogan naplňující zadání. Cíl projektu/Objective Existence sloganu pro jeho další grafické zpracování ve formě loga nové regionální značky. Výstupy projektu (doklad dosažení cíle) Výběrové řízení na tvorbu názvu/sloganu. Výsledek (jak projekt přispěje k naplnění specifického cíle?) Existence názvu/sloganu je nedílnou součástí vznikající značky regionu. Odpovědnost za realizaci JMK Odpovědnost za financování JMK Rozpočet (odhad) Objem (Kč) Přepokládané národní zdroje financování Míra kofinancování (%) Příprava projektu Realizace projektu – výběrové řízení na název 145 tis. Kč Provoz ročně Partneři Členové pracovní skupiny Atraktivita regionu (image) Plán aktivit Aktivita Popis Odpovědnost (organizace) Termín realizace (od–do) Náklady 1 Tvorba zadání pro výběrové řízení JMK 2014 2 Výběrové řízení JMK 2014 145 tis. Kč Regionální inovační strategie Jihomoravského kraje / 2014–2020 Oblast změny Atraktivita regionu Strategický cíl Vytvoření nové image regionu s ohledem na existenci prostoru znalostní ekonomiky. Specifický cíl Vytvořit značku regionu Název projektu/programu* Tvorba loga, tj. grafického ztvárnění nové regionální značky prostřednictvím klíčové myšlenky. Zdůvodnění a popis projektu Logo neboli grafická značka je jedním z prvních a nutných kroků pro zahájení jakékoliv reklamní komunikace nového produktu, služby či destinace. Logo je grafickým vyjádřením identity značky a zároveň je mnohdy „nejviditelnějším“ prvkem komunikace. Destinační značka symbolizuje žádoucí identitu určité oblasti, regionu (město, kraj, stát). Moderní přístup k tvorbě destinačních značek, zvláště v případě, kdy samotný název regionu není v mysli cílové skupiny dostatečné známý („Kde to je?“), je založený na tzv. marketingu hnutí, to jest vyjádření identity regionu prostřednictvím myšlenky, která je na vzestupu v regionu a která vlastně nejlépe vyjadřuje klíčovou výhodu regionu. Jelikož se jedná o velmi důležitý prvek celé komunikace regionu, který může pozitivně i negativně ovlivnit image regionu, je žádoucí svěřit tvorbu grafické značky profesionálům formou soutěže. Cílem soutěže je tedy získat dostatečně atraktivní, odlišující, relevantní, zapamatovatelné logo naplňující zadání. Cíl projektu Existence loga regionální značky. Výstupy projektu (doklad dosažení cíle) Výběrové řízení na tvorbu loga – grafické značky. Grafická značka a design manuál včetně vizuálního stylu nové značky. Výsledek (jak projekt přispěje k naplnění specifického cíle?) Existence grafické značky, tj. loga včetně pravidel pro použití (design manuál) umožní regionu (všem partnerům RIS 4) jeho komunikaci. Odpovědnost za realizaci JMK Odpovědnost za financování JMK Rozpočet (odhad) Objem (Kč) Přepokládané národní zdroje financování Míra kofinancování (%) Příprava projektu Realizace projektu – výběrové řízení na logo 1,4 mil. Kč Provoz ročně Partneři Členové pracovní skupiny Atraktivita regionu (image) Plán aktivit Aktivita Popis Odpovědnost (organizace) Termín realizace (od–do) Náklady 1 Tvorba zadání pro výběrové řízení JIC 2014 2 Výběrové řízení JIC 2014 1,4 mil. Kč 3 Tvorba design manuálu značky JIC 2014 Příloha 1: Akční plán č. 2014/01 63 Oblast změny Atraktivita regionu Strategický cíl Vytvoření nové image regionu s ohledem na existenci prostoru znalostní ekonomiky. Budování nové image regionu jako prostoru pokročilé znalostní ekonomiky Specifický cíl Spojit významné stakeholders inovačního ekosystému ke společnému budování značky regionu v kontextu k VVIP a využívání výhod plynoucích ze spoluvlastnictví silné značky Kontinuální vytváření informačního obsahu o dění v inovačním ekosystému a jeho šíření přes tištěná a digitální média doma i v zahraničí Název projektu/programu* Tvorba elektronického datového portálu, tzv. elektronické knihovny týkající se tématu Regionální inovační ekosystém jižní Moravy. Zdůvodnění a popis projektu Projekt si klade za cíl vytvořit jedno společné elektronické místo ke sdílení definovaných informací všemi členy regionálního inovačního ekosystému. Zároveň tato část bude sloužit jako neveřejný zdroj informací pro veřejný portál. V současnosti jsou potřebné informace k dispozici u „majitelů“ informací, což znamená v případě potřeby dotázat několik subjektů zvlášť a čekat na jejich reakci. Online knihovna zefektivní tedy správu těchto informací. Obsahem knihovny jsou především tyto části: • Kalendář aktivit • Úložiště aktuálních dokumentů • Registr (profil) firem • Registr (profil) lidí • Design manuál regionální značky • Vyhledávač dokumentů na základě klíčových slov Cíl projektu 1) Zvýšit vzájemnou informovanost všech partnerů RIS o klíčových událostech a informacích v regionu v oblasti VVaVI. 2) Zefektivnit způsob získávání relevantních informací od několika desítek subjektů pro následnou medializaci regionu. Výstupy projektu (doklad dosažení cíle) Existence elektronické knihovny a její využívání společnostmi, které jsou součástí regionálního inovačního ekosystému. Výsledek (jak projekt přispěje k naplnění specifického cíle?) 1) Díky větší provázanosti partnerů RIS v regionu bude vyšší relevance používání regionální značky. 2) Efektivnější způsob zajištění potřebných informací k následné medializaci regionu uvnitř i vně regionu. Odpovědnost za realizaci JMK Odpovědnost za financování JMK Rozpočet (odhad) Objem (Kč) Přepokládané národní zdroje financování Míra kofinancování (%) Příprava projektu – konzultační služby ohledně technického řešení 25 tis. Kč Realizace projektu – tvorba technického řešení 300 tis. Kč Provoz ročně – technická podpora zhotovitele – zvyšování povědomí v cílové skupině 80 tis. Kč/rok Partneři Členové regionální marketingové skupiny, tzn. firmy v prioritních odvětvích JMK, event. i mimo kraj Plán aktivit Aktivita Popis Odpovědnost (organizace) Termín realizace (od–do) Náklady 1 Identifikace potřeb ze strany členů regionálního inovačního ekosystému JMK 2014 0,25 FTE 2 Výběrové řízení na zhotovitele technického řešení a následné samotné zhotovení JMK 2014 300 tis. Kč 3 Naplnění obsahu ze strany partnerů Partneři 2014 0,25 FTE 4 Oficiální spuštění elektronické knihovny a její medializace JMK 2014 10 tis. Kč Regionální inovační strategie Jihomoravského kraje / 2014–2020 Oblast změny Atraktivita regionu Strategický cíl Budování nové image regionu s ohledem na existenci prostoru znalostní ekonomiky. Specifický cíl Zvýšit atraktivitu regionu v samotném regionu i v zahraničí u primárních cílových skupin Název projektu/programu* Reklamní kampaň – komunikační agentura Zdůvodnění a popis projektu Zvýšení znalosti a atraktivity regionu v cílové skupině je úkolem realizace komunikačních aktivit (reklamní kampaně, eventy, základní komunikační materiály pro potřeby partnerů RIS 4, apod.). Komunikační aktivity vycházejí z celkového marketingového plánu regionálního marketingu. Komunikační aktivity, prostřednictvím regionálního marketingu, je nutné vytvořit a zrealizovat ve spolupráci s profesionální marketingovou agenturou. Vytvoření atraktivního komunikačního stylu (myšlenka a vizuální styl) a dále  jeho aplikace do všech komunikačních materiálů se nejlépe zabezpečí prostřednictvím spolupráce s jednou komunikační agenturou. Výběr agentury se provede prostřednictvím výběrového řízení. Mezi důležitá kritéria výběru bude patřit nápad agentury ve formě vizuálního stylu komunikace a ceny agentury za tento vizuální styl a hodinové sazby za odborné práce poskytované v průběhu spolupráce. Cíl projektu Vybrat vhodnou, profesionální, kreativní komunikační agenturu pro realizace komunikačních aktivit regionálního marketingu v letech 2015, 2016. Výstupy projektu (doklad dosažení cíle) Smlouva o reklamní spolupráci s vybranou komunikační agenturou. Výsledek (jak projekt přispěje k naplnění specifického cíle?) Zahájení spolupráce s vybranou komunikační agenturou. Odpovědnost za realizaci JMK Odpovědnost za financování JMK Rozpočet (odhad) Objem (Kč) Předpokládané národní zdroje financování Míra kofinancování (%) Příprava projektu Realizace projektu – výběrové řízení na název 0,5 mil. Kč Provoz ročně Partneři Členové pracovní skupiny Atraktivita regionu (image) Plán aktivit Aktivita Popis Odpovědnost (organizace) Termín realizace (od–do) Náklady 1 Tvorba zadání pro výběrové řízení JMK 2014 2 Výběrové řízení JMK 2014 0,5 mil. Kč Příloha 2: Datové podklady pro analytickou část RIS JMK 65 Příloha 2: Datové podklady pro analytickou část RIS JMK Graf 1: Vývoj HDP na obyvatele v JM kraji – srovnání v rámci České republiky Zdroj: Regionální účty, ČSÚ 2013 Graf 2: Srovnání krajů dle kumulovaného růstu reálného HDP 1995–2012 (rok 1995 = 100) Zdroj: Regionální účty, ČSÚ 2013 Graf 3: Růst reálného HDP JM kraje a ČR Zdroj: Regionální účty, ČSÚ 2013 Regionální inovační strategie Jihomoravského kraje / 2014–2020 Tabulka 9: Vývoj stavu přímých zahraničních investic na obyvatele v krajích ČR Stav PZI na obyvatele k 31. 12. 2005 (tis. Kč) Stav PZI na obyvatele k 31. 12. 2011 (tis. Kč) Přírůstek stavu PZI na obyvatele 2005–2011 (tis. Kč) Praha 647,1 1015,2 368,1 Středočeský 125,4 200,1 74,6 Jihočeský 89,6 139,8 50,3 Plzeňský 84,9 130,2 45,3 Karlovarský 52,8 64,9 12,0 Ústecký 74,7 105,1 30,4 Liberecký 105,3 133,8 28,5 Královéhradecký 44,2 85,9 41,7 Pardubický 69,8 102,6 32,8 Vysočina 68,9 97,3 28,4 Jihomoravský 50,6 137,0 86,4 Olomoucký 44,0 48,6 4,6 Zlínský 50,1 84,6 34,5 Moravskoslezský 72,1 140,4 68,3 Česká republika 142,1 229,0 86,9 Zdroj: databáze platební bilance ČNB Tabulka 10: Nejdůležitější exportní skupiny produktů JM kraje 2010 Pořadí SITC na tři místa Podíl v % 1. 772 elektrické přístroje ke spínání a rozpojování obvodů 6,3 2. 894 dětské kočárky, hračky, hry a sportovní potřeby 5,0 3. 716 točivé elektrické stroje a jejich díly 4,8 4. 699 výrobky ze základních kovů jn. 3,9 5. 764 telekomunikační zařízení, příslušenství pro záznam a reprodukci zvuku, obrazu 3,5 6. 752 zařízení k automatizovanému zpracování dat včetně periferních jednotek 3,1 7. 898 hudební nástroje a jejich díly a příslušenství; desky, pásky ap. 3,0 8. 773 prostředky k rozvodu elektrické energie, jn. 2,7 9. 657 speciální příze, speciální textilní materiály a příbuzné výrobky 2,7 10. 893 předměty z plastických hmot, jn. 2,3 11. 747 kohouty, ventily a podobné armatury pro potrubí, kotle, tanky, nádrže ap. 2,1 12. 784 díly a příslušenství motorových vozidel 2,1 13. 871 optické přístroje a zařízení, jn. 1,8 14. 851 obuv 1,7 15. 741 zařízení k ohřevu a chlazení a jejich díly, jn. 1,6 16. 761 monitory a projektory; televizní přijímače, i kombinované 1,6 17. 759 díly a příslušenství kancelářských strojů a zařízení k automatizovanému zpracování dat 1,5 18. 722 traktory 1,5 19. 724 textilní a kožedělné stroje a jejich díly, jn. 1,4 20. 541 léčiva a farmaceutické výrobky (ne antibiotika, hormony ap.) 1,3 1.–20. uvedené SITC celkem 53,8 Zdroj: Zahraniční obchod krajů, ČSÚ 2011. Pozn. Od roku 2011 ČSÚ již regionální členění exportu nesleduje. Příloha 2: Datové podklady pro analytickou část RIS JMK 67 Tabulka 11: Vývoj počtu firem realizujících vlastní VaV podle krajů ČR v období 2006–2011 Počet firem s VaV Podíl na ČR Změna počtu firem s VaV 2006–2011 2006 2011 2006 2011 Praha 412 482 23,8 21,3 70 Středočeský 159 224 9,2 9,9 65 Jihočeský 67 80 3,9 3,5 13 Plzeňský 65 97 3,7 4,3 32 Karlovarský 16 20 0,9 0,9 4 Ústecký 63 81 3,6 3,6 18 Liberecký 62 76 3,6 3,4 14 Královéhradecký 88 124 5,1 5,5 36 Pardubický 105 127 6,1 5,6 22 Vysočina 72 83 4,2 3,7 11 Jihomoravský 263 367 15,2 16,2 104 Olomoucký 84 109 4,8 4,8 25 Zlínský 122 161 7,0 7,1 39 Moravskoslezský 156 230 9,0 10,2 74 Česká republika 1 734 2 261 100,0 100,0 527 Zdroj: Výzkum a vývoj v ČR, ČSÚ Graf 4: Kategorie NACE 3 podle objemu výdajů na VaV v Jihomoravském kraji Zdroj: Interní databáze ČSÚ – 332: Instalace průmyslových strojů a zařízení, 620: Činnosti v oblasti informačních technologií, 271: Výroba elektrických motorů, generátorů, transformátorů a elektrických rozvodných a kontrolních zařízení, 721: Výzkum a vývoj v oblasti přírodních a technických věd, 631: Činnosti související se zpracováním dat a hostingem; činnosti související s webovými portály, 265: Výroba měřicích, zkušebních a navigačních přístrojů; výroba časoměrných přístrojů, 331: Opravy kovodělných výrobků, strojů a zařízení, 281: Výroba strojů a zařízení pro všeobecné účely, 212: Výroba farmaceutických přípravků, 712: Technické zkoušky a analýzy Regionální inovační strategie Jihomoravského kraje / 2014–2020 Příloha 3: Typy projektů v RIS z hlediska financování krajských intervencí ze strukturálních fondů41 Typ intervence/projektu Individuální projekty do národní RIS – národní úroveň Nositel intervence – příprava a předkládání Připravuje a předkládá firma nebo výzkumná organizace nebo jiný subjekt do národní RIS Soulad s národní RIS a krajskou přílohou • Musí být v souladu s klíčovou oblastí změny (horizontální priorita) a cíli a nástroji národní RIS • Nebo musí být v souladu s národní nebo krajskou vertikální prioritou (doména specializace) a jejich cíli a nástroji • Nemusí být v souladu s klíčovými oblastmi změn (krajské horizontální priority) a jejich nástroji v krajské příloze RIS 3 Financování – spolufinancování Budou zpravidla financovány předkladatelem projektu a spolufinancovány z operačního programu, včetně možnosti financování ze státního rozpočtu Druh/podmínky nebo povaha výzvy • Bude se jednat o národní výzvy, zaměřené jak na horizontální oblasti změn, tak na vertikální národní i krajské priority • Národní výzva bude specificky zaměřena na konkrétní nástroj nebo intervenci • Projekty budou mezi sebou soutěžit na národní úrovni a budou vybírány na národní úrovni podle postupů, pravidel a kritérií, daných řídícím orgánem nebo zprostředkujícím subjektem (pokud jím bude např. TAČR, což ještě není rozhodnuto) Druhy projektů Různorodé – viz typologie projektů – bude se jednat o projekty v kategorii Horizontální/Národní Řízení projektu/projektů Projekty bude řídit předkladatel a ŘO nebo ZS Typ intervence/projektu Společné/systémové projekty do národní RIS 3 – národní úroveň Nositel intervence – příprava a předkládání Připravuje ŘO nebo pověřený ZS Soulad s národní RIS a krajskou přílohou Musí být v souladu s oblastí změny nebo národní vertikální prioritou a cíli i nástroji národní RIS Financování – spolufinancování Budou financovány z operačního programu, včetně národního spolufinancování Druh/podmínky nebo povaha výzvy Bude se jednat o národní výzvy, zaměřené buď na horizontální oblasti změn, nebo na vertikální národní priority Druhy projektů • Různorodé, např. Zavedení systému kariérního poradenství nebo změna způsobu evaluace a financování vš (včetně příslušné změny legislativy) nebo zřízení národního fondu rizikového kapitálu apod. • Projektů tohoto typu bude zřejmě nejméně, mohou však být velmi důležité až zásadní. Řízení projektu/projektů Projekty bude řídit předkladatel, tj. ŘO nebo ZS Typ intervence/projektu Společné/systémové projekty krajských samospráv/v krajích Nositel intervence – příprava a předkládání • Připravuje krajská samospráva nebo jí pověřený subjekt (intermediální instituce), a to zpravidla na základě návrhu krajské rady pro inovace • Žádost do OP předkládá vždy kraj Soulad s národní RIS a krajskou přílohou • Musí být v souladu s krajskou RIS přílohou, a to zejména s jejími klíčovými oblastmi změn a cíli, a současně musí být popsány v akčním plánu a mít projektové fiše • Tato úprava umožní rozšíření časového prostoru pro identifikaci a přípravu projektů a jejich zařazení k realizaci později; tvrdíme, že krajská příloha (jakož i národní) obsahuje v úrovni nástrojů jen indikativní nástroje/projekty, které lze dle potřeby doplňovat – avšak musí být v souladu s cíli a klíčovými oblastmi změn, které bude možné měnit jen velice obtížně • S horizontálními oblastmi změny národní RIS je systémový projekt v souladu zprostředkovaně, protože horizontální oblasti změn krajské přílohy musí být v souladu s národními horizontálními oblastmi změn • Pokud se systémový projekt/program hlásí do výzev na vertikální priority (domény specializace) musí být v souladu buď s národními vertikálními prioritami a specifikuje je pro prostředí kraje nebo je zaměřen na krajskou specifickou vertikální prioritu, která je od národní odlišná (týká se tedy jen nástrojů, u nichž se nějakým způsobem počítá se zohledněním vertikálních priorit) Financování – spolufinancování • Budou spolufinancovány krajskou samosprávou a konečnými příjemci (uživateli služeb) a z OP • Jinou variantou může být spolufinancování jinými subjekty než krajskou samosprávou, avšak předpokládá se, že kraj (nebo krajem pověřený subjekt) bude toto spolufinancování zprostředkovávat a vyjednávat Druh/podmínky nebo povaha výzvy • Žádost o systémový/společný projekt do příslušné národní výzvy může zahrnovat více i různorodých „podprojektů“ nebo „schémat“, včetně nákladů a aktivit na projektovou přípravu několika podprojektů a vč. nákladů na řízení celého komplexního projektu, avšak do národní výzvy se hlásí jako jeden projekt a je ze strany ŘO nahlížen jako jeden projekt • Předběžně se předpokládá, že národní výzva bude zaměřená „na krajské projekty“ a bude otevřená celé skupině nástrojů či intervencí, které mohou být v každém kraji jiné nebo částečně jiné a budou v krajích jinak zkombinovány dohromady; tento koncept je třeba dále potvrdit • Projekty krajů mezi sebou nebudou soutěžit, bude se jednat o průběžnou výzvu, do níž budou kraje projekty připravovat a hlásit se do ní, pokud budou nekvalitní a nezískají podporu, budou moci být dopracovány, přepracovány a mohou se o podporu ucházet znovu • Jeden „komplexní projekt“ (viz dále) sestávající se z více podprojektů musí být připraven pro každou prioritní osu OP zvlášť, nemůže obsahovat společné aktivity více prioritních os nebo více OP 41 Autorem přílohy je facilitátor RIS (dodavatel služby MŠMT) a t.č. (květen 2014) nelze garantovat, že řídící orgány relevantních operačních programů budou navržený způsob implementace plně sledovat. Příloha 3: Typy projektů v RIS z hlediska financování krajských intervencí ze strukturálních fondů 69 Druhy projektů Společné/systémové projekty mohou mít povahu: • jednoho projektu • schématu – projektu, jehož účelem je podpořit finančně konečné příjemce intervencí (příkladem takového systémového projektu jsou inovační vouchery) • komplexního42 projektu, který je kombinací více dílčích „podprojektů“ – např. může zahrnovat networkingové aktivity/ podprojekty, aktivity/podprojekty na podporu spolupráce mezi firmami a VO (finanční), poradenství v ochraně IP, rovněž inovační vouchery, apod. • komplexní projekty mohou rovněž zahrnovat náklady na přípravu vybraných projektů obsažených v krajské příloze Typy konečných příjemců budou uvedeny v projektu kraje, obecně musí spadat mezi typy příjemců uvedené v OP. Řízení projektu/projektů • Budou řízeny krajem nebo organizací, kterou krajská samospráva pověří, řízením projektu (intermediální instituce) – finanční zodpovědnost stále zůstává na krajské samosprávě • V případě, kdy bude řízením projektu/skupiny podprojektů pověřena jiná organizace než kraj, musí tato organizace splňovat alespoň následující kritéria: – veřejná správa v ní musí mít majoritu, bez ohledu na právní formu organizace – krajská samospráva musí uplatňovat manažerskou kontrolu – tj. mít možnost zasáhnout prostřednictvím svých zástupců do řízení organizace – přesné podmínky se připravují a jedná se o nich s ÚOHS • Krajská rada pro inovace by měla vyhodnocovat výsledky projektů a doporučovat opatření krajské samosprávě a organizaci, která projekt administruje (intermediální instituce) Typ intervence/projektu Projekty v krajích, vybírané na národní úrovni – jeden projekt na kraj Nositel intervence – příprava a předkládání • Projekty mohou, ale nemusí, být připravovány za pomoci krajské samosprávy (včetně možnosti využít na přípravu prostředky ze Smart Akcelerátoru) • Obecně se předpokládá, že krajská rada pro inovace, příp. krajská samospráva, bude prostředníkem či zprostředkovatelem dohody mezi různými hráči, aby se dohodli na jednom společném projektu, který bude svými aktivitami pokrývat celý kraj či takové území kraje, které krajská rada pro inovace a krajská samospráva považují za žádoucí (např. inkubační služby, služby poradenství pro podnikatele apod.) • Pokud se krajská rada pro inovace, případně samospráva, nebudou angažovat jako prostředník, tj. zprostředkovatel dohody, mohou se různé subjekty dohodnout samy mezi sebou, připravit a podat společný projekt • Klíčovým požadavkem je, že bude vybrán na kraj maximálně jeden projekt, a to i za situace, kdy bude z kraje podáno více žádostí; nemusí však být vybrán projekt žádný • S přípravou projektu mohou, ale nemusí pomáhat krajské intermediální instituce, předkladatelem projektu bude jedna organizace, kterou v některých případech může být i kraj (ale příliš se s tím nepočítá), s ostatními organizacemi jako partnery v projektu Soulad s národní RIS a krajskou přílohou • Projekty by měly být v souladu s krajskou přílohou, protože mají řešit problémy v krajích • Musí být možnost do akčního plánu krajské přílohy doplnit – na úrovni nástrojů – typovou intervenci a dopracovat příslušné fiše v průběhu implementace RIS, protože je zřejmé, že v současnosti nelze konkrétně definovat všechny projekty, kterými mohou být krajské priority (horizontální i vertikální) naplněny • Doplňování nástrojů a typových projektů do krajské přílohy a akčního plánu by se mělo dít na návrh inovačních platforem a krajských rad pro inovace Financování spolufinancování • Projekty budou financovány/spolufinancovány předkladatelem a dále OP, a to vč. financování ze státního rozpočtu • Projekty by měly být spolufinancovány konečnými příjemci (uživateli služeb), vždy když mají projekty povahu, která to logicky umožňuje • Nepředpokládá se, že projekty budou kromě OP spolufinancovány také krajskou samosprávou, i když to není vyloučeno; případné veřejné financování z krajské úrovně může mít různou povahu a s ohledem na respektování místních podmínek není určeno, který subjekt je financování povinen poskytnout – může to být město, VŠ, apod.; • Financování ze strany kraje tedy není nezbytné s výjimkou přípravy projektů ze Smart Akcelerátoru, který je spolufinancován krajem • Jestliže projekt usiluje o financování přípravy, musí být v souladu s krajskou RIS přílohou Druh/podmínky nebo povaha výzvy • Bude se jednat o specifické národní výzvy, zaměřené na konkrétní nástroj, který musí být uveden v krajské příloze RIS nebo v akčním plánu a měl by být v souladu s národní RIS • Projekty soutěží mezi sebou na národní úrovni v národních výzvách, s podmínkou, že z kraje bude vybrán maximálně jeden projekt bez ohledu na počet přihlášených Druhy projektů Viz typologie projektů, např. popularizace vědy, inkubační programy certifikované EBN, centra transferu technologií, apod. Řízení projektu/projektů • Projekty budou řízeny předkladatelem, v případě partnerských projektů – jeden projekt, předkládaný více subjekty – např. více VŠ v případě CTT nebo více poradenských subjektů v případě základního podnikatelského poradenství, apod., budou řízeny hlavním partnerem; • Ze strany financující instituce budou pak řízeny ŘO nebo ZS Pro přípravu projektů popsaných výše pod body 1) 3) a 4) může kraj či subjekty v kraji získat podporu z operačního programu (tzv. Smart Accelerator), vč. například nákladů na práci projektového manažera či malého týmu, který bude projekt/společný projekt připravovat. Pokud tyto projekty kraje nejsou uvedeny v krajské RIS a/nebo v akčním plánu, nelze podporu ze Smart Accelerator získat. 42 Slovo „komplexní“ nepředstavuje nový termín, je jen snahou vyjádřit skutečnost, že „projekt“ může zahrnovat různorodé aktivity kraje, které jsou provázány a z nichž každá by mohla mít povahu samostatného malého projektu, ale v případě, který zde uvádíme, budou nahlíženy jako samostatné aktivity jednoho společného/systémového projektu – např. komplexní projekt může zahrnovat inovační vouchery, a vyhlášení výzvy kraje na inovační vouchery může předcházet celá řada networkingových aktivit, které budou mít za cíl vyhledat potenciální partnery, dozvědět se něco o vzájemných možnostech a potenciálním přínosu. Regionální inovační strategie Jihomoravského kraje 2014–2020