MASARYKOVA UNIVERZITA
ŽEROTÍNOVO NÁM. 9, 601 77 BRNO, http://www.muni.cz
„UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ MASARYKOVY UNIVERZITY Z LET 2009 – 2010 V PRAXI“
JAROSLAV NEKUDA
TOMÁŠ SIROVÁTKA
 Masarykova univerzita
2012
UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ MASARYKOVY UNIVERZITY 2009– 2010 V PRAXI
2
OBSAH
1. ÚVOD ............................................................................................................................................................. 3
2. METODOLOGICKÁ ČÁST STUDIE.......................................................................................................... 4
2.1 ABSOLVENTI VYSOKÝCH ŠKOL A ČESKÝ TRH PRÁCE V LETECH 2008–2011 ................................................. 4
2.2 VYSOKOŠKOLSKÉ VZDĚLÁVÁNÍ ................................................................................................................. 5
2.3 VÝVOJ NA TRHU PRÁCE S OHLEDEM NA ROLI VYSOKOŠKOLSKÉHO VZDĚLÁNÍ ............................................... 9
2.4 POSTAVENÍ ABSOLVENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL NA TRHU PRÁCE .................................................................... 11
2.5 CÍL PRŮZKUMU A VÝZKUMNÉ OTÁZKY ...................................................................................................... 13
3. EMPIRICKÁ ČÁST STUDIE .................................................................................................................... 14
3.1 ZAMĚSTNANÍ ABSOLVENTI MU................................................................................................................ 17
Jak získali práci, kde působí a jak tyto skutečnosti hodnotí? ....................................................................... 17
Výdělky a jejich hodnocení........................................................................................................................... 31
Jak absolventi vidí svou aktuální situaci?..................................................................................................... 44
Uspokojení absolventů dílčími prvky práce .................................................................................................. 47
Kvantitativní syntéza konceptu „uplatnění absolventů“ ................................................................................ 52
3.2 ABSOLVENTI MU, KTEŘÍ AKTUÁLNĚ NEPRACUJÍ........................................................................................ 57
3.3 ZÁJEM O PRÁCI V ZAHRANIČÍ................................................................................................................... 63
3.4 SPOLEČNÉ HODNOCENÍ STUDIA NA MASARYKOVĚ UNIVERZITĚ.................................................................. 65
3.5 CELKOVÁ SPOKOJENOST S MU A OPAKOVANÁ VOLBA VZDĚLÁVACÍ DRÁHY................................................ 68
3.6 SPECIÁLNÍ DOVEDNOSTI ZPROSTŘEDKOVÁVANÉ VÝUKOU......................................................................... 71
3.7 SEBEZAŘAZENÍ ABSOLVENTŮ MU A VYHLÍDKY NA SPOLEČENSKÝ VZESTUP................................................ 76
3.8 DEMOGRAFICKÁ STRUKTURA ABSOLVENTŮ MU....................................................................................... 78
4. ZÁVĚR..................................................................................................................................................... 81
5. SROVNÁNÍ HLAVNÍCH HODNOT VÝZKUMŮ UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ MU V PRAXI (1993 – 2010)
................................................................................................................................................................. 85
UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ MASARYKOVY UNIVERZITY 2009 – 2010 V PRAXI
3
1. Úvod
V roce 2011 realizovala Masarykova univerzita v rámci projektu „Rozvoj systému sledování
kvality na Masarykově univerzitě“ již poosmé průzkum uplatnění vlastních absolventů v
praxi, aktuálně mezi absolventy z let 2009 – 2010. Poprvé se tak stalo v roce 1996, kdy byl
realizován průzkum uplatnění absolventů z let 1993 – 1995.
Šetření byla realizována v následujících etapách:
rok realizace
šetření
absolventský
ročník
návratnost dotazníků
r. 1996 1993 – 1995 47,3
r. 1997 1996 64,9
r. 2001 1997 – 2000 62,8
r. 2003 2001 – 2002 44,1
r. 2005 2003 – 2004 47,4
r. 2007 2005 – 2006 42,0
r. 2009 2007 – 2008 46,6
r. 2011 2009 – 2010 36,6
Celkově bylo postupně zmapováno uplatnění absolventů MU od roku 1993 až do
roku 2010, tzn. osmnáct absolventských ročníků.
Získané výsledky měly vždy poměrně dobrou vypovídací schopnost a setkávaly se s živým
zájmem jak ze strany vedení Masarykovy univerzity, tak i jednotlivých fakult, odborné
veřejnosti, médií i vlastních absolventů. Výsledky výzkumů také byly postupně vystavovány
veřejnosti na webu MU1.
Základ výzkumného konceptu, který byl zaveden již v roce 1996, se ukázal jako
životaschopný, a tak mohl být jen s malými změnami a zlepšeními užit i v šetřeních
následujících, což dává možnost zajímavých srovnání. Postupně byl také vyvinut koncept
kvantifikace pojmu „uplatnění absolventů“, který umožňuje přímé mezifakultní i
mezioborové komparace.
Jak uvidíme dále, je vypovídací schopnost letošního šetření o uplatnění absolventů MU z let
2009 - 2010 dobrá, a to nejen díky tomu, že se podařilo shromáždit 1 799 řádně vyplněných
dotazníků a dosáhnout tak 35,1 % návratnosti (resp. 36,6 % návratnost z množiny, kdy
žádost o vyplnění výzkumu našla svého adresáta; 199 obálek se totiž vrátilo zpět, aniž byly
doručeny), ale též díky srovnání s výsledky předchozích šetření. V kombinaci s poznatky
obsahově podobných šetření u tzv. „čerstvých absolventů“ (k dispozici jsou již poznatky
v časové řadě 1994 – 2011) tak existuje ojedinělá informační báze.
Dále jsou prezentována hlavní zjištění průzkumu uplatnění absolventů MU z let 2009 – 2010
a řešitelé tohoto úkolu by rádi věřili, že získané informace „dobře poslouží“ účelům, ke
kterým byly pořízeny.
1 http://strategie.rect.muni.cz/?cs/Institucionalni-vyzkum/Sociologicke-pruzkumy
UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ MASARYKOVY UNIVERZITY 2009 – 2010 V PRAXI
4
2. Metodologická část studie
2.1 Absolventi vysokých škol a český trh práce v letech 2008–2011
V této úvodní kapitole charakterizujeme vývoj v oblasti vysokoškolského vzdělávání v České
republice v mezinárodním srovnání, vývoj na českém trhu práce a jeho důsledky pro
postavení absolventů vysokých škol na trhu práce.
Obecně můžeme rozlišit tyto základní faktory, jež ovlivňují postavení absolventů vysokých
škol u nás na trhu práce:
 výchozí situace – jde zejména o podíl vysokoškoláků v populaci v produktivním věku
(v krátkodobém a střednědobém výhledu stále přetrvává nízký podíl vysokoškoláků,
což pro ně znamená jistou ‚setrvačnost konkurenční výhody‘);
 změna trendu – v tomto případě jde o rychle rostoucí podíl mládeže vstupující na
vysoké školy i rostoucí podíl absolventů (postupná eliminace konkurenční výhody);
 vývoj na trhu práce v dlouhodobém horizontu – zde je významná struktura poptávky
po pracovních místech a poptávka po absolventech vysokých škol (jen pomalu se
prosazuje profil znalostní ekonomiky, nadále je silná orientace na ‚průmysl‘);
 krátkodobý vývoj na trhu práce – významný je celkový úbytek poptávky po práci
(dopady krize a růst konkurence na trhu práce, což automaticky znevýhodňuje více
než proporcionálně nově vstupující na trh práce, včetně absolventů škol);
 růst konkurence na trhu – práce znamená nejen rostoucí soutěž vysokoškoláků
absolventů s vysokoškoláky již etablovanými na trhu práce (ta se ovšem projevuje
nestejnoměrně podle oborů), ale začíná se více projevovat i soutěž podle kvality a
renomé vysoké školy (to je v zemích s rozvinutou tržní ekonomikou běžné, v našich
poměrech se to ale zatím příliš neprojevovalo).
UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ MASARYKOVY UNIVERZITY 2009 – 2010 V PRAXI
5
2.2 Vysokoškolské vzdělávání
Česká republika má zatím relativně značný deficit vysokoškolsky vzdělané populace ve
srovnání s jinými zeměmi Evropy či s průměrem OECD. Patří společně s Itálií,
Slovenskem a Portugalskem s 15–16 % vysokoškolsky vzdělané populace (r. 2009) mezi
nejvíce zaostávající evropské země, proti průměru v zemích OECD (30%) je to zhruba
poloviční podíl, nemluvě o mnoha evropských zemích, které průměrné hodnoty výrazně
překračují (viz tab. 1). Potenciál růstu z hlediska podílu vysokoškoláků v mladších
věkových skupinách je spíše nízký: i ve skupině 25-34 let je jejich podíl stále jen 20%
proti 37% v průměru v zemích OECD. Tato skutečnost vytváří pro vysokoškoláky včetně
absolventů (už v důsledku přechodu k tržní, tedy meritokratické ekonomice a postupně i
k ekonomice znalostí) stále dostatečný prostor k uplatnění na trhu práce.
Tabulka 1
Podíl vysokoškolsky vzdělané populace a potenciál růstu (data 2009)
Země
Podíl populace ve věku 25-64
s VŠ vzděláním v %, 2009
Rozdíl mezi populací 25-34 a
populací 25-64 s VŠ vzděláním
Finsko 37 2
Norsko 37 10
Velká Británie 37 8
Estonsko 36 1
Irsko 36 12
Lucembursko 35 10
Švýcarsko 35 5
Dánsko 34 10
Belgie 33 9
Island 33 3
Nizozemí 33 7
Švédsko 33 9
Španělsko 30 9
Průměr OECD 30 7
Francie 29 14
Německo 26 -1
Řecko 24 6
Slovinsko 23 7
Polsko 21 14
Maďarsko 20 5
Rakousko 19 2
Česká republika 16 5
Slovensko 16 5
Itálie 15 6
Portugalsko 15 9
Pramen: OECD (2011), Education at a Glance 2011: OECD Indicators, OECD Publishing.
http://dx.doi.org/10.1787/eag-2011-en; upraveno
Větší potenciál růstu v delším časovém horizontu je možné spatřovat v podílu čerstvě
absolvujících vysokou školu a počtu studentů vstupujících na vysokou školu. S růstem počtů
studujících na vysokých školách (a v posledních letech s poklesem počtů věkové kohorty
vstupující do dospělosti (nad 18 let), podíl absolventů vysokých škol ve věkové skupině 25-34
let výrazně narostl, a to blízko k průměru OECD: a to na podíl 38 % absolventů
magisterských programů a přes 4 % absolventů bakalářských programů, tj. přes 42 % (proti
průměru 38 % a 9 %), viz tab. 2.
UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ MASARYKOVY UNIVERZITY 2009 – 2010 V PRAXI
6
Tabulka 2
Podíly absolventů vysokoškolských programů typu A (magisterské) a B
(bakalářské) (1995 a 2009), podíl v % v populaci ve věku 25-34
země A (1995) A (2009) B (1995) B (2009)
Slovensko 15,0 61,4 0,7 0,7
Island 20,3 51,0 9,7 1,9
Polsko 34,4 50,2 m n
Velká Británie m 47,8 m 11,8
Dánsko 25,2 47,3 7,9 8,5
Irsko 30,5 47,1 14,9 25,6
Finsko 20,3 44,0 34,1 n
Nizozemí 28,5 41,8 m n
Norsko 26,2 40,7 6,3 n
Japonsko 25,4 40,4 28,5 26,2
Portugalsko 14,9 40,0 6,3 0,6
Česká republika 12,6 38,4 6,4 4,1
OECD průměr 20,1 38,3 11,0 9,4
Švédsko 24,0 36,2 m 6,0
Itálie 19,0 32,6 n 0,5
Švýcarsko 9,5 30,5 12,8 18,9
Maďarsko m 30,1 m 4,6
Rakousko 9,7 29,3 m 10,1
Německo 13,9 28,5 13,1 13,8
Španělsko 24,2 27,4 1,9 15,3
Slovinsko m 26,8 m 26,5
Řecko 13,9 m 4,9 m
Pramen: OECD (2011), Education at a Glance 2011: OECD Indicators, OECD Publishing.
http://dx.doi.org/10.1787/eag-2011-en; upraveno
Podíl vstupujících do vysokoškolského studia už dosahuje dokonce 60 %, pokud jde o
magisterské programy a 8 % pokud jde o bakalářské programy vč. vyšších odborných škol a
je blízko průměru OECD (ovšem s nižším podílem vstupujících do bakalářských programů).
Nárůst tohoto podílu za posledních patnáct let je téměř dvojnásobný, podíl absolventů na
věkové kohortě dokonce trojnásobný proti roku 1995 (viz tab. 3).
UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ MASARYKOVY UNIVERZITY 2009 – 2010 V PRAXI
7
Tabulka 3
Podíly vstupujících do terciárního vzdělávání
Země A (1995) A (2009) B (1995) B (2009)
Polsko 35,9 85,4 1,0 0,6
Portugalsko m 84,3 m n
Norsko 59,2 77,0 4,8 n
Island 38,0 77,0 12,3 3,5
Slovensko 28,2 68,8 0,7 1,0
Finsko 39,0 68,6 32,0 a
Švédsko 57,1 68,2 m 11,2
Nizozemí 43,6 62,8 n n
Slovinsko m 60,6 m 31,6
Velká Británie 47,1 60,5 28,8 30,7
OECD průměr 37,4 59,3 16,6 18,9
Česká republika 24,7 59,2 8,9 8,1
Dánsko 40,3 55,4 33,4 24,6
Rakousko 27,2 54,4 m 15,3
Maďarsko 63,6 52,5 1,5 13,9
Irsko 32,0 51,2 26,1 25,3
Itálie 39,2 49,7 0,7 n
Španělsko 46,9 46,1 14,9 23,4
Estonsko m 41,8 m 29,9
Švýcarsko 17,0 41,3 28,6 20,8
Německo 25,8 39,7 15,2 19,0
Belgie m 31,0 m 39,1
Řecko 14,8 m 4,8 m
Pramen: OECD (2011), Education at a Glance 2011: OECD Indicators, OECD Publishing.
http://dx.doi.org/10.1787/eag-2011-en; upraveno
Postupně se tak na trh práce dostávají podstatně vyšší počty mladých vysokoškoláků –
absolventů, než tomu bylo v minulosti. Tento fakt – v kombinaci s pomalejším tempem
modernizace české ekonomiky a s dopady krize – vytváří již dnes nový kontext pro uplatnění
absolventů vysokých škol na trhu práce. Krom toho, v souvislosti s tímto vývojem se
projevuje větší diferenciace v „kvalitě“ studentů jak na vstupu na vysokou školu, v průběhu
studia, i na výstupu, s důsledky pro jejich zaměstnatelnost. A konečně, v situaci
podfinancování vysokých škol u nás (ČR vynakládá přesto, že dosáhla průměru produkce
vysokoškoláků v rámci OECD, méně než průměrné finanční zdroje na vysokoškolské
studium, viz tab. 4), se projevují dlouhodobě tlaky na pokles kvality studia, patrné bezesporu
v rozdílné kvalitě vysokých škol (tento fakt je důvodem pro připravovanou reformu vysokých
škol, včetně jejich diferenciace). V souhrnu uvedené trendy nesou potenciál růstu
nezaměstnanosti absolventů vysokých škol.
UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ MASARYKOVY UNIVERZITY 2009 – 2010 V PRAXI
8
Tabulka 4
Výdaje na vysokoškolské vzdělávání jako procento HDP v r. 2008
Země Veřejné
výdaje
Soukromé
výdaje Celkem
Dánsko 1,6 0,1 1,7
Finsko 1,6 0,1 1,7
Norsko 1,6 0,1 1,7
Švédsko 1,4 0,2 1,6
Belgie 1,3 0,1 1,4
Švýcarsko 1,3 m m
Island 1,2 0,1 1,3
Irsko 1,2 0,2 1,4
Francie 1,2 0,2 1,4
Rakousko 1,2 0,1 1,3
Estonsko 1,1 0,2 1,3
Nizozemí 1,1 0,4 1,5
Slovinsko 1,0 0,2 1,1
Polsko 1,0 0,4 1,5
Španělsko 1,0 0,2 1,2
Německo 1,0 0,2 1,2
Portugalsko 0,9 0,5 1,3
Česká republika 0,9 0,2 1,2
Maďarsko 0,9 m M
Itálie 0,8 0,2 1,0
Slovensko 0,7 0,2 0,9
Velká Británie 0,6 0,6 1,2
OECD průměr 1.5
Pramen: OECD (2011), Education at a Glance 2011: OECD Indicators, OECD Publishing.
http://dx.doi.org/10.1787/eag-2011-en; upraveno
UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ MASARYKOVY UNIVERZITY 2009 – 2010 V PRAXI
9
2.3 Vývoj na trhu práce s ohledem na roli vysokoškolského vzdělání
Krátkodobě však postavení absolventů vysokých škol na trhu práce výrazněji ovlivňuje
hospodářská krize a pokles poptávky po práci než trendy v počtu absolventů. V České
republice před příchodem krize byla situace vysokoškolsky vzdělaných na trhu práce
mimořádně příznivá (viz tabulka 5, II Q 2008): trojnásobně nižší míra nezaměstnanosti než
byla obecná míra nezaměstnanosti. Pokud porovnáme ČR s jinými zeměmi OECD, patřila
v roce 2009 míra nezaměstnanosti vysokoškoláků mezi nejnižší: společně s Rakouskem byla
na úrovni 2,2%, zatímco například v Dánsku byla 3,9 %, Německu 3,5 %, Finsku 4,0 %,
Francii 5,0 % (OECD Employment Outlook 2011, Annex, průměr za rok 2009).
Tabulka 5
Míry nezaměstnanosti podle vzdělání
Vzdělání II. Q 2008 II. Q 2009 II. Q 2010 II. Q 2011
základní 18,4 23,8 25,1 24,0
střední neúplné 4,3 7,1 8,2 7,6
střední úplné 2,7 4,4 5,2 5,2
vysokoškolské 1,4 1,9 2,4 2,7
Celkem 4,2 6,3 7,1 6,7
Pramen: Český statistický úřad, data VŠPS (www.czso.cz)
Během posledních tří let se ale míra nezaměstnanosti vysokoškoláků zvýšila téměř
dvojnásobně, tedy výrazněji než obecná míra nezaměstnanosti, a navíc v roce 2011 si na
rozdíl od ostatních kategorií nezaměstnaných udržuje růstovou tendenci. Přesto zatím
zůstává postavení vysokoškoláků na trhu práce relativně výhodné, míra jejich
nezaměstnanosti nedosahuje 3 %.
To se projevuje i v jejich mzdovém ohodnocení. V roce 2009 tak byla průměrná mzda
vysokoškoláka 75 % nad průměrem mzdy v ČR, skoro trojnásobkem mzdy nekvalifikovaných
a o 50 % vyšší než mzda pracovníka s úplným středoškolským vzděláním (srovnej tab. 6).
Takové rozdíly jsou – podobně jako rozdíly v míře nezaměstnanosti – neobvyklé. Koucký a
Zelenka2 (2010:4) na to poukazují, když upozorňují, že poměr mzdy vysokoškoláků
k průměru je u nás ještě výraznější než ve Spojených státech (o 65 % vyšší) a výrazně vyšší
než ve Švédsku (jen o 25 % vyšší). Tato konkurenční výhoda ovšem bude s růstem počtu
vysokoškoláků na trhu práce postupně slábnout.
2 Koucký, J., Zelenka, M.: Postavení vysokoškoláků a uplatnění absolventů vysokých škol na pracovním trhu 2010.
Praha: UK–SVP, 2010.
Dostupné na: http://www.strediskovzdelavacipolitiky.info/download/Absolventi_VS_2010.pdf
UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ MASARYKOVY UNIVERZITY 2009 – 2010 V PRAXI
10
Tabulka 6
Mzdy podle vzdělání
Placený čas hod./měs. Průměrná mzda CZK
Celkem Muži Ženy Celkem Muži Ženy
Celkem 173,3 174,1 172,3 26 677 29 953 22 414
Základní vzdělání 173,2 175,0 171,8 16 658 18 945 14 863
Vyučen/střední 174,1 175,4 171,6 20 006 22 040 15 872
Úplné střední 172,4 172,6 172,3 26 887 30 403 23 646
Vyšší odborné 173,1 172,6 173,5 30 863 35 873 26 732
Vysokoškolské 173,4 173,1 173,7 46 801 54 007 36 043
Pramen: ČSÚ, data 2009, http://www.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/engp/3109-10
Podrobnější mezinárodní srovnání ilustruje, že Česká republika skutečně patří k zemím, kde
se vysokoškolské vzdělání nejvíce projevuje ve mzdě (tab. 6a).
Tabulka 6a
Mzdy u populace 25–64 podle vzdělání (r. 2009)
země
Nižší než vyšší střední
vzdělání
Terciární vzdělání
Vyšší střední a post-sekundární
ne-terciární vzdělání
Maďarsko 71 211 100
Slovinsko 73 191 100
Česká republika 71 188 100
Slovensko 66 184 100
Portugalsko 68 169 100
Polsko 83 167 100
Lucembursko 65 167 100
Irsko 83 164 100
Nizozemí 81 159 100
Německo 87 157 100
Rakousko 65 155 100
Švýcarsko 74 154 100
Průměr OECD 77 153 100
Řecko 76 151 100
Itálie 79 150 100
Francie 86 147 100
Finsko 93 147 100
Španělsko 78 141 100
Estonsko 91 137 100
Belgie 91 131 100
Norsko 78 127 100
Dánsko 81 127 100
Švédsko 83 126 100
Pramen: OECD (2011), Education at a Glance 2011: OECD Indicators, OECD Publishing.
http://dx.doi.org/10.1787/eag-2011-en; upraveno
UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ MASARYKOVY UNIVERZITY 2009 – 2010 V PRAXI
11
2.4 Postavení absolventů vysokých škol na trhu práce
Absolventi vysokých škol (jako takoví jsou definováni ti, jimž od absolvování vysoké školy
ještě neuplynuly dva roky) vykazovali v letech 2008–2011 vždy míru nezaměstnanosti vyšší
než je specifická míra nezaměstnanosti vysokoškoláků podle Výběrových šetření pracovních
sil, a v době krize se jejich míra nezaměstnanosti zvýšila indexem 1.75. Je to však stále méně,
než činí míra nezaměstnanosti pracovníků se středoškolským vzděláním či obecná míra
nezaměstnanosti (srovnej tab. 7).
Tabulka 7
Míry nezaměstnanosti absolventů vysokých škol podle skupin oborů
obory Duben 2008 Duben 2009 Duben 2010 Duben 2011
Humanitní (28) 3,1 3,3 4,7 5,2
Právnické (5) 1,3 1,1 2,2 2,8
Ekonomické (51) 2,8 4,5 6,0 6,9
Pedagogické (13) 1,9 2,2 2,8 3,1
Technické (40) 2,3 3,1 4,6 4,9
Zemědělské (7) 3,4 4,6 7,3 7,5
Přírodovědecké (11) 3,3 4,0 6,0 6,4
Lékařské (15) 1,4 0,8 0,8 1,0
Umělecké (13) 7,0 5,9 8,4 5,1
Prostý průměr 2,6 3,0 4,3 4,3
Míra nezam. celkem 2,4 2,8 4,2 n.d.
Pramen: vlastní analýza podle databáze http://www.strediskovzdelavacipolitiky.info/
Ve vývoji podle oborů vysokých škol lze sledovat, že se s výjimkou uměleckých oborů, kde
byla míra nezaměstnanosti vysoká už před krizí, se zhoršila míra nezaměstnanosti ve všech
oborech studia. Nejvýraznější je zhoršení u zemědělských oborů (v roce 2011 na 7,5 % míry
nezaměstnanosti), ekonomických oborů (v roce 2011 na 6,9 % míry nezaměstnanosti), a
přírodovědeckých oborů (v roce 2011 na 6,4 % míry nezaměstnanosti), což je vždy vyšší než
obecná míra nezaměstnanosti. Výjimečně příznivé je postavení absolventů lékařských oborů
a míru nezaměstnanosti blízkou míře nezaměstnanosti vysokoškoláků obecně si udržují přes
její navýšení absolventi právnických a pedagogických oborů.
Vedle toho, že nezaměstnanost absolventů škol podobně jako míra nezaměstnanosti
vysokoškoláků narostla a diference mezi obory se přitom ještě zvýraznily, začala se více
projevovat i diference mezi vysokými školami v rámci oborů. Zdá se, že u některých oborů
začíná kvalita či renomé školy při zvýšené konkurenci na trhu práce více vstupovat do hry.
K dispozici jsou data (Koucký a Zelenka, 2011:7), jež vedle běžné míry nezaměstnanosti
absolventů měří tzv. standardizovanou míru nezaměstnanosti absolventů vysokých škol, tj.
takovou, kde jsou brány v úvahu rozdíly v obecné míře nezaměstnanosti mezi regiony a
lokalitami a běžná míra nezaměstnanosti absolventů vysokých škol je touto mírou
korigována. Takže, zatímco u absolventů VŠE v Praze byla standardizovaná míra
nezaměstnanosti 3,0 %, na provozně-ekonomické fakultě Mendelovy univerzity v Brně 3,2 %,
na ESF MU 4,1 %, na podnikatelské fakultě VUT v Brně 6,7 %, ale na Obchodně
podnikatelské fakultě Opavské univerzity dosáhla 12,3 %. Podobně na filozofické fakultě UK
byla 3,4 %, na filozofické fakultě UP v Olomouci 4,9 %, na filozofické fakultě MU v Brně
5,3 %, ale na filozofické fakultě ZČ v Plzni 12,0 % a na filozofické fakultě JU v Českých
Budějovicích 15,3 %.
Pokud se zaměříme na situaci absolventů jednotlivých fakult Masarykovy univerzity, uvedené
tendence se potvrzují. Míra jejich nezaměstnanosti a její růst přitom zhruba odpovídá situaci
UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ MASARYKOVY UNIVERZITY 2009 – 2010 V PRAXI
12
v České republice. Potvrzuje se dobré postavení absolventů lékařských a právních oborů.
Naopak je – podobně jako v ČR – nepříznivý vývoj (i situace před krizí) absolventů
přírodovědecké fakulty a relativně výrazně nepříznivé postavení absolventů fakulty
filozofické a fakulty sportovních studií. Nezaměstnanost absolventů ekonomicko-správní
fakulty narostla od roku 2008 z 1 % na 4 %. Překvapivě se zhoršila i míra nezaměstnanosti
absolventů fakulty informatiky (tab. 8).
Tabulka 8 Míry nezaměstnanosti absolventů Masarykovy univerzity (běžná
míra nezaměstnanosti)
fakulta duben 2008 duben 2009 duben 2010 duben 2011
lékařská 1,5 0.6 1,2 0,8
právnická 1,0 1,1 2,2 2,6
informatiky 1,3 2,3 4,8 3,6
sociálních studií 2,9 2,9 3,2 4,0
ekonomicko-správní 1,0 1,3 4,2 4,0
pedagogická 2,1 3,0 4,5 4,2
sportovních studií 4,3 4,6 3,8 6,1
přírodovědecká 3,6 4,5 7,6 7,2
filozofická 5,1 5,0 5,8 8,7
celkem 2,5 2,8 3,8 4,6
Pramen: vlastní analýza podle databáze http://www.strediskovzdelavacipolitiky.info/
V roce 2011 u většiny fakult sledujeme nadále trend k zhoršení postavení absolventů MU na
trhu práce, přestože se zastavil růst obecné nezaměstnanosti a dokonce se tento trend obrátil
(roste ale mírně nezaměstnanost vysokoškoláků). Tato zjištění vybízejí k zamyšlení o
významu krátkodobých i dlouhodobých trendů na trhu práce i ve vzdělávacím systému – na
vysokých školách – pro postavení absolventů vysokých škol na trhu práce. Provedený
průzkum absolventů MU může v tomto zamyšlení, orientaci v zjištěných trendech a jejich
vysvětlení v mnoha směrech pomoci.
UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ MASARYKOVY UNIVERZITY 2009 – 2010 V PRAXI
13
2.5 Cíl průzkumu a výzkumné otázky
Cílem průzkumu bylo zjistit, jaké je uplatnění absolventů Masarykovy univerzity z let 2009 –
2010 v praxi. Otázka po uplatnění absolventů vysokých škol v sobě zahrnuje dva hlavní
zájmové okruhy: první z nich je prakticky významný s ohledem na formulaci strategie vysoké
školy a zachycuje vazbu mezi příležitostmi pro absolventy na trhu práce a jejich využitím a
také hodnocení předpokladů, jež pro absolventy vstupující do praxe vytvořilo studium vysoké
školy. Druhý okruh problematiky má širší souvislosti: zjišťujeme, jaké je reálné naplňování
pracovních aspirací absolventů z hlediska „kvalit“ jejich zaměstnání. Tato zjištění v obecnější
rovině indikují změny na pracovním trhu z hlediska možností absolventů vysokých škol i
posuny v sociální funkci vzdělání.
Pojem uplatnění absolventů vysokých škol chápeme ve více rovinách. Obecně jde o uplatnění
v profesní činnosti, a to bezprostředně, či v krátkém období po dokončení studia. Takto
obecně vymezené uplatnění má řadu operacionalizovaných korelátů (znaků): jsou jimi
například snadnost (resp. obtížnost) získání zaměstnání po ukončení studia, výše
dosahované mzdy, uplatnění získaného vzdělání, fluktuace mimo obor a také
nezaměstnanost a obavy z ní. Patří k nim samozřejmě i subjektivní hodnocení možností na
pracovním trhu, včetně hodnocení mezd a uspokojení dalších aspirací v oblasti profesního
uplatnění vysokoškoláků.
Průzkumu uplatnění absolventů Masarykovy univerzity jsme efektivně využili k získání
informací o tom, jak absolventi v praxi hodnotí kvalitu vzdělání jim poskytnutého naší
univerzitou. Podobně jako v předchozích letech jsme také sledovali zájem o práci v zahraničí
a jeho motivace.
Empirická část průzkumu absolventů pěti- a šestiletého (magisterského a navazujícího
magisterského) prezenčního studia devíti fakult MU se opírá zejména o rozsáhlé dotazníkové
šetření, které by mělo – v případě ideální návratnosti – charakter šetření „téměř
vyčerpávajícího“; k tomu podrobněji dále.
UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ MASARYKOVY UNIVERZITY 2009 – 2010 V PRAXI
14
3. Empirická část studie
Empirická část průzkumu se opírá o rozsáhlé dotazníkové šetření absolventských ročníků,
tedy let 2009 a 2010 pěti- a šestiletého (magisterského) prezenčního studia devíti fakult MU
(podle abecedního pořadí s nejmladší fakultou jako poslední a s uvedením dále užívaných
zkratek):
1. Ekonomicko-správní fakulty (ESF)
2. Fakulty informatiky (FI)
3. Fakulty sociálních studií (FSS)
4. Filozofické fakulty (FF)
5. Lékařské fakulty (LF)
6. Pedagogické fakulty (PedF)
7. Právnické fakulty (PrF)
8. Přírodovědecké fakulty (PřírF)
9. Fakulty sportovních studií (FSpS)
Přehled respondentů podle vystudovaných oborů je uveden v příloze č. 5.
U Fakulty sportovních studií bylo dosaženo malé návratnosti jak relativní (23,8 %), tak i
absolutní, tj. 29 odpovědí. Z tohoto pohledu je třeba také pohlížet na dosahované hodnoty,
které z tohoto důvodů také místy „vybočují“ z ostatních naměřených hodnot; tyto odchylky
v doprovodném textu nejsou obvykle vůbec komentovány.
Základní soubor tvořili všichni absolventi těchto fakult se stálým bydlištěm na území
České republiky, celkem se jednalo o 5 397 studií a 5 121 osob – absolventů.
Sběr dotazníků3 byl zajištěn kombinací písemné žádosti o vyplnění dotazníků s odkazem na
internetovou adresu dotazníku a přístupovým heslem a „on-line“ sběru dat na webu MU, což
snížilo náklady průzkumu oproti jiným možným technikám. Celkově se nám podařilo získat
1 799 vyplněných dotazníků, což představuje návratnost na úrovni 35,1 %. Vzhledem
k tomu, že se vrátilo celkem 199 dotazníků, které nenašly svého adresáta a reálně tedy bylo
obesláno méně osob, pak byla dosažena celková návratnost na úrovni 36,6 %.
3 Vzor dotazníku je v příloze.
UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ MASARYKOVY UNIVERZITY 2009 – 2010 V PRAXI
15
Přehled o návratnosti dotazníků podle fakult podává následující srovnávací graf.
Graf 1
Návratnost dotazníků podle fakult v %
35,6
38,3
44,2
43,0
41,4
49,2
39,2
41,7
50,0 49,4
48,4
44,6 44,4 43,7 43,2
42,3
40,5
47,0
41,1
42,6 42,2
31,1
44,6
40,0
29,9
48,8
43,5
52,8
49,8
44,6 43,9
42,7
44,0
23,8
47,6
27,9
41,0
37,0
41,8
30,5
26,7
35,0
29,9
0,0
10,0
20,0
30,0
40,0
50,0
60,0
70,0
FI
PedF
ESF
FSS
PřF
LF
FF
PrF
FSpS
Šetření 2003
Šetření 2005
šetření 2007
šetření 2009
šetření 2011
Fakulta odesláno odpovědí zpět návratnost
ESF 429 176 41,0
FI 250 119 47,6
FSS 459 170 37,0
FF 1267 338 26,7
LF 682 208 30,5
PedF 773 216 27,9
PrF 800 280 35,0
PřírF 600 251 41,8
FSpS 137 41 29,9
MU 5397* 1799 33,3
* zde užity údaje o studiích, nikoli studentech – osobách
S ohledem na použitou techniku hodnotíme návratnost i reprezentativnost jako dobré.
Potvrzují to do značné míry i kontinuita a stálost hodnot v meziročním srovnání (viz část 5
této zprávy).
Jistou výhradu je ovšem třeba si podržet. V letošním roce proběhl sběr dotazníků poprvé
výhradně elektronickou formou, což pravděpodobně mírně snížilo objem odpovědí.
Návratnost dotazníků samozřejmě ovlivňuje také celá řada nekontrolovaných faktorů, které
není možné postihnout: například časové zaneprázdnění respondentů, které by u některých
typů pracovních činností mohlo být vyšší, či diferencovaný zájem o anketu, jenž by mohl být
zase ovlivněn vztahem k „alma mater“ (a jejím hodnocením). Je pak otázkou, do jaké míry by
UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ MASARYKOVY UNIVERZITY 2009 – 2010 V PRAXI
16
byly ovlivněny různé typy odpovědí (postojové proměnné či faktické údaje o zaměstnání a
zkušenostech absolventů). Tato nejistota, pokud jde o reprezentativitu, přítomná u všech
šetření prováděných danými postupy, je cenou, kterou je třeba zaplatit za jednoduchou a
levnou techniku sběru dat. Podrobnější údaje o odchylkách mezi základním a výběrovým
souborem jsou v části 3.8 – Demografická struktura.
Podle způsobu vyplňování dotazníků lze usuzovat, že většina respondentů k vyplňování
dotazníků přistoupila velice zodpovědně. Jako významná se v tomto ohledu obvykle jeví
absence různých „žertíků“, úplnost vyplněných dotazníků, živý zájem o to, zda a kde budou
výsledky průzkumu publikovány apod.
Stejně jako v předchozím setření jsme i letos všem účastníkům výzkumu nabídli možnost, že
je e-mailem upozorníme na vlastní výsledky výzkumu. Zájem projevilo celkem 46 %
absolventů, kteří uvedli e-mailové adresy, na které jim má být informace doručena.
Šetření, pokud můžeme z ohlasů nejen v dotaznících usuzovat, bylo přijato velice kladně.
Vyhodnocení empirické části je rozděleno do tří hlavních oddílů:
1. Zaměstnaní absolventi MU – tato část se opírá o odpovědi zhruba 1 4854 osob.
2. Aktuálně nepracující absolventi MU – tato část se opírá o odpovědi zhruba 314 osob.
3. Zájem o práci v zahraničí a retrospektivní zhodnocení úrovně vysokoškolského vzdělání.
Tato část se opírá o odpovědi všech respondentů (1 799 osob) spadajících jak do skupiny
„zaměstnaných“, tak i „aktuálně nepracujících“.
4 Technická poznámka. Ne všude přesně „hrají“ celkové počty absolventů, důvody jsou poměrně jasné. Někteří absolventi se
pohybují na pomezí studia / práce / přivýdělků, takže je obtížné je jednoznačně zařadit mezi „pracující“ nebo „nepracující“, ne
vždy také absolventi vyplnili úplně všechny identifikační otázky apod.
UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ MASARYKOVY UNIVERZITY 2009 – 2010 V PRAXI
17
3.1 Zaměstnaní absolventi MU
Jak získali práci, kde působí a jak tyto skutečnosti hodnotí?
Aktuálně zaměstnaní, podnikající nebo jinak ekonomicky aktivní absolventi MU představují
téměř osm desetin 82,5 % (předchozí šetření = 85,3 %5) ze všech respondentů. Úvodní
otázka zjišťovala aktuální životní situaci z hlediska zaměstnanosti a selektovala všechny
absolventy do dvou základních skupin. Na ty, kteří jsou aktuálně zaměstnaní nebo sami
podnikají, tedy pracují, a ty, kteří jsou buď nezaměstnaní anebo nepracují z jiných důvodů
(mateřská dovolená, postgraduální a jiné další studium, pobyty v zahraničí apod.). Rozložení
odpovědí ukazuje následující graf a tabulka hodnot.
Graf 2
Aktuální pracovní status absolventů 2009-10
(n = 1798)
pracuje v prac. poměru
58,6%
MD, pracovala
4,7%
studuje a pracuje
16,5%
jiná možnost
2,2%
nezaměstnaný, nepracoval
1,3%
pracuje v prac. poměru a podniká
3,3%
podniká a nezaměstnává další
3,4%
studuje a nepracuje
7,1%
nezaměstnaný, pracoval
1,2% MD a nepracoval(a)
1,0%
podniká a zaměstnává další
0,8%
5 Tímto způsobem (tučná kurzíva v závorce) jsou v dalším textu pro srovnání uváděny analogické hodnoty z předchozího
šetření absolventů z let 2007 – 2008.
UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ MASARYKOVY UNIVERZITY 2009 – 2010 V PRAXI
18
Tabulka hodnot
Aktuální pracovní stav ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
pracuje v pracovním poměru 73,3 66,4 53,8 47,6 63,5 66,7 68,9 41,0 53,7 58,6
studuje a pracuje 8,5 12,6 16,6 19,2 12,5 13,0 14,3 29,5 12,2 16,5
studuje a nepracuje 2,8 4,2 6,5 8,6 1,0 2,8 4,3 21,5 7,3 7,1
MD, pracovala 1,1 0,8 4,1 6,5 10,6 5,1 3,9 2,0 7,3 4,7
podniká a nezam. další osoby 2,3 7,6 4,1 5,3 2,9 3,7 0,7 0,8 12,2 3,4
pracuje v prac. poměru a podniká 5,1 5,9 4,7 2,4 3,4 3,2 3,2 1,2 2,4 3,3
jiná možnost 2,3 0,8 3,6 3,8 1,9 2,3 1,1 1,2 2,4 2,2
nezaměstnaný, nepracoval 0,6 0,8 2,4 2,7 0,9 1,1 1,2 1,3
nezaměstnaný, pracoval 1,1 1,8 2,1 1,9 1,4 0,8 1,2
MD a nepracovala 1,1 2,4 1,8 1,4 0,4 0,4 2,4 1,0
podniká a zam. další osoby 1,7 0,8 2,9 0,5 0,7 0,4 0,8
Celkem 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100
Z tabulky je patrný poměrně nízký podíl nezaměstnaných absolventů – ze všech respondentů
je 1,2 % (0,6 %) nezaměstnaných (tj. ti, kteří již pracovali a práci ztratili) a 1,3 % (0,8 %)
nezaměstnaných, kteří po absolvování VŠ ještě nepracovali, absolutně se jedná o 22 a 23
osob v celém našem vzorku; naopak poměrně vysoký – téměř čtvrtinový – je podíl
absolventů dále si zvyšujících kvalifikaci (ať už souběžně s tím pracují nebo nepracují) –
23,6 % (20,6 %).
Dvě třetiny respondentů – 64,3 % (68,9 %) pracují (podnikají) stále na prvním místě, na
které po absolvování vysoké školy nastoupili, pětina 18,9 % (19,5 %) absolventů změnila
pracovní místo s tím, že nebyli nezaměstnaní a 16,8 % (11,6 %) osob nejenže změnilo místo,
ale prošlo také nezaměstnaností.
UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ MASARYKOVY UNIVERZITY 2009 – 2010 V PRAXI
19
Graf 3
Průběh pracovní dráhy absolventů 2009 - 2010
(n = 1 605)
více míst, nebyl
nezaměstnaný
18,9%
více míst, byl
nezaměstnaný
16,8%
jedno místo
64,3%
Tabulka hodnot
Průběh pracovní dráhy ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
jedno místo 67,1 72,3 49,7 60,6 77,2 58,0 66,5 66,5 52,6 64,3
více míst, nebyl(a) nezaměstnaný(á) 16,8 20,5 29,5 16,2 16,3 17,6 20,0 17,6 21,1 18,9
více míst, byl(a) nezaměstnaný(á) 16,2 7,1 20,8 23,2 6,4 24,4 13,5 16,0 26,3 16,8
Celkem 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100
UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ MASARYKOVY UNIVERZITY 2009 – 2010 V PRAXI
20
Celkem 68,3% (81,4 %) respondentů získalo zaměstnání do 2 měsíců od absolutoria viz graf
a následující tabulku. Srovnání se starším výzkumem ukazuje rychlejší proces získávání
zaměstnání absolventy z let 2007 – 2008.
Graf 4
Jak dlouho hledali absolventi MU práci - kumulativní údaje
(n = 1 608)
58,5
92,9
100,0
90,4
83,0
68,3
0,0
20,0
40,0
60,0
80,0
100,0
120,0
… hned, max. do 1
měsíce
... získal do 2
měsíců
... získal do 4
měsíců
... získal do 6
měsíců
... získal do 8
měsíců
... za více než 8
měsíců
Tabulka hodnot
Jak dlouho hledali zaměstnání? ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
hned, max. do 1 měsíce 53,3 77,7 59,3 51,0 77,5 48,0 63,0 47,6 55,3 58,5
do 2 měsíců 10,8 7,1 12,7 7,3 5,0 15,7 10,7 8,5 18,4 9,9
do 4 měsíců 19,8 8,9 11,3 17,5 11,5 13,7 14,1 17,5 10,5 14,6
do 6 měsíců 9,0 3,6 8,7 7,3 2,5 9,8 6,9 10,1 13,2 7,5
do 8 měsíců 1,8 0,9 2,0 5,9 2,9 1,1 3,7 2,5
více než za 8 měsíců 5,4 1,8 6,0 10,8 3,5 9,8 4,2 12,7 2,6 7,1
mezisoučet 3 předchozích řádků 16,2 6,3 16,7 24,1 6,0 22,5 12,2 26,5 15,8 17,0
Celkem 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100
Z tabulky je patrné, že proces „získávání zaměstnání“ je poněkud pomalejší zejména pro
absolventy PřírF (stejně jako v předchozím šetření) a FF.
UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ MASARYKOVY UNIVERZITY 2009 – 2010 V PRAXI
21
Dále respondenti hodnotili, jak obtížné pro ně bylo získat práci a také to, co jim nejvíce
pomohlo při jejím získání. Rozložení odpovědí je patrné z následujících dvou grafů a tabulky.
Relativně obtížněji hledali práci absolventi PedF, FF a ESF a naopak nejsnazší bylo hledání
zaměstnání pro lékaře a informatiky. Srovnání se starším výzkumem (2007-08) ukazuje, že
součet nepříznivých variant vystoupil z hodnoty 23,6 % na letošních 34,9 %, tedy zhruba o
11 %.
Obtížnější bylo také získat zaměstnání pro ženy než pro muže; součet variant „velmi obtížné“
+ „poměrně obtížné“ dává u dívek 38,3 % [26,5 %] a u chlapců 28,4 % [17,0 % ].
Graf 5
Bylo pro Vás obtížné získat práci po ukončení studia na MU?
(n = 1 618; z grafu jsou pro přehlednost vyloučeny zbývající varianty)
4,2
0,9
4,7
10,0
1,5
10,2
4,2
6,9
5,3 5,8
39,5
15,9
30,7
34,1
13,4
37,4
22,8
33,3 36,8
29,0
0,0
5,0
10,0
15,0
20,0
25,0
30,0
35,0
40,0
45,0
50,0
ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
poměrně obtížné
velmi obtížné
Tabulka hodnot
Bylo pro Vás obtížné
získat práci …? ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
velmi obtížné 4,2 0,9 4,7 10,0 1,5 10,2 4,2 6,9 5,3 5,8
poměrně obtížné 39,5 15,9 30,7 34,1 13,4 37,4 22,8 33,3 36,8 29,0
mezisoučet předch. řádků 43,7 16,8 35,3 44,1 14,9 47,6 27,0 40,2 42,1 34,9
poměrně snadné 39,5 46,0 44,0 36,2 47,5 35,0 50,6 36,5 34,2 41,5
úplně snadné 14,4 30,1 16,0 10,3 31,7 12,6 16,0 12,7 18,4 17,0
nevím ... 2,4 7,1 4,7 9,3 5,9 4,9 6,5 10,6 5,3 6,6
Celkem 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100
UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ MASARYKOVY UNIVERZITY 2009 – 2010 V PRAXI
22
Při hledání zaměstnání spoléhalo 64,0 % (66,3 %) absolventů na „vlastní síly“, 16,1 %
(18,2 %) dostalo nabídku, aniž museli místo hledat a 11,6 % (10,1 %) pomohli rodiče a
známí; ostatní nabízené varianty mají jen velmi malé zastoupení; meziroční pohyby v datech
jsou minimální.
Graf 6
Co Vám nejvíce pomohlo při získání zaměstnání?
(MU jako celek; n = 1 617)
vlastní přičinění
64,0%
dostali nabídku
16,1%
rodiče či známí
11,6%
jiná možnost
4,9%
MU
2,2%
poradenské firmy
0,7% úřad práce
0,5%
UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ MASARYKOVY UNIVERZITY 2009 – 2010 V PRAXI
23
Graf 7
Co Vám nejvíce pomohlo při získání zaměstnání?
(n = 1 617; z grafu jsou pro přehlednost vyloučeny zbývající varianty)
76,0
61,6
65,3
61,2
67,3
61,7 61,2 60,6
65,8 64,0
9,0
17,9
17,3
18,9
16,3
15,5 13,3
21,8 10,5 16,1
10,2
6,3
9,3 12,4
10,9
14,1
14,8
8,0 21,1 11,6
0,0
20,0
40,0
60,0
80,0
100,0
120,0
ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
rodiče či známí
dostal nabídku
vlastní přičinění
Tabulka hodnot
Co pomohlo k místu? ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
vlastní přičinění 76,0 61,6 65,3 61,2 67,3 61,7 61,2 60,6 65,8 64,0
dostal nabídku 9,0 17,9 17,3 18,9 16,3 15,5 13,3 21,8 10,5 16,1
rodiče či známí 10,2 6,3 9,3 12,4 10,9 14,1 14,8 8,0 21,1 11,6
jiná možnost 2,4 5,4 6,0 4,8 4,0 4,4 8,0 4,3 4,9
MU 1,8 6,3 1,3 1,4 1,0 2,9 1,5 4,3 2,2
poradenské firmy 0,6 2,7 0,7 0,7 0,5 1,1 2,6 0,7
úřad práce 0,7 1,5 1,1 0,5
Celkem 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100
Doplňující poznámky k této otázce jsou uvedeny v příloze č. 4.
UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ MASARYKOVY UNIVERZITY 2009 – 2010 V PRAXI
24
Celkem 45,7 % (49,2 %) respondentů pracuje ve státních firmách či institucích (zejména to
jsou osoby z PedF, LF a PřírF), zhruba čtvrtina pak působí v českých soukromých firmách
(jsou to častěji zejména absolventi PrF a ESF), u zahraničních a nadnárodních firem pak
nejčastěji pracují informatici a ekonomové.
Graf 8
Kde aktuálně absolventi pracují?
(n = 1 607)
veřejná instituce,
podniky s přev. účastí
státu
45,7%
zahraniční a
nadnárodní fa
14,9%
česká soukr. fa
26,9%
sám podniká a
nezaměstnává
4,0%jiná forma
7,3%
podniká a zaměstnává
1,0%
družstvo
0,1%
Tabulka hodnot
Kde nyní pracujete? ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
veřejná instituce, podniky s přev. účastí státu 23,4 16,1 37,2 49,3 56,4 72,5 36,6 56,4 44,7 45,7
česká soukromá firma 31,1 27,7 25,0 21,0 29,2 11,8 46,2 22,3 18,4 26,9
zahraniční a nadnárodní firma 40,7 44,6 19,6 14,7 1,5 5,4 3,1 11,7 18,4 14,9
jiná forma 0,6 0,9 14,2 6,6 6,4 7,4 12,2 6,9 5,3 7,3
podniká a nezaměstnává další osoby 1,2 9,8 3,4 8,0 3,0 2,9 1,1 2,1 13,2 4,0
podniká a zaměstnává další osoby 2,4 0,9 0,7 3,5 0,8 0,5 1,0
družstvo 0,6 0,3 0,1
Celkem 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100
UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ MASARYKOVY UNIVERZITY 2009 – 2010 V PRAXI
25
Pracující absolventi MU podle odvětvové klasifikace ekonomických činností
Hospodářské odvětví ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
Školství 6,6 7,2 13,5 31,1 3,0 76,8 2,7 28,7 42,1 22,9
Zdravotnictví 0,9 10,1 5,9 89,1 3,0 0,8 11,2 10,5 15,3
Služby podnikům 26,5 24,3 6,1 5,2 0,5 1,0 33,7 1,6 11,8
Správa 10,8 0,9 15,5 8,7 0,5 2,5 36,0 6,4 11,2
Výzkum, vývoj 2,4 26,1 7,4 3,8 0,5 0,4 22,9 6,2
Peněžnictví 14,5 3,6 3,4 1,7 2,5 0,4 5,9 2,6 3,5
Reklama 4,2 9,9 12,2 3,1 0,5 1,5 3,2 3,4
Obchod 6,0 4,1 4,5 2,0 1,5 0,8 0,5 10,5 2,7
Kulturní, zábavní činnost 2,0 10,1 2,5 0,4 5,3 2,5
Zpracovat. průmysl 6,6 2,7 0,3 1,0 0,4 2,7 1,5
Doprava 3,6 2,7 1,4 1,4 1,0 0,4 5,3 1,2
Stavebnictví 1,2 0,9 2,4 0,5 1,0 1,1 1,6 1,2
Veterinární, sociální služby 0,6 3,4 2,4 2,0 0,4 1,1
Elektřina, plyn, voda 1,8 0,9 0,7 1,0 0,5 0,8 2,6 0,7
Činnost mezinárodních org. 2,7 2,7 0,3 1,1 0,6
Nemovitosti 1,2 0,7 1,5 0,5
Pohostinství 0,6 0,7 0,3 0,5 0,4 2,6 0,4
Zemědělství 1,2 0,3 0,4 0,5 0,3
Dobývání nerostů 0,8 1,6 0,3
Jinde 12,0 19,8 14,2 16,1 3,0 3,4 18,8 12,2 18,4 12,5
Celkem 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100
Polovina všech respondentů pracuje jen ve třech odvětvích: školství, zdravotnictví a službách
pro podniky.
V přílohách č. 2 najde čtenář specifikace zastávaných pracovních pozic a
v příloze č. 3 pak seznam zaměstnavatelů, vše setříděné podle fakult.
UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ MASARYKOVY UNIVERZITY 2009 – 2010 V PRAXI
26
Více než polovina absolventů působí v oborech, pro které se během studia připravovali,
aktuální podíl je 57,5 % (64,2 %). Nadprůměrně vyšší fluktuaci můžeme již také tradičně
pozorovat u absolventů ESF, FSS FF a FSpS. Vzhledem k tomu, že celková „predeterminace
cílových oblastí“ vyučovaných oborů na těchto fakultách není až tak „přísná“, tak jako tomu
je například u LF, PrF a FI, není zřejmě třeba se nad tímto faktem hlouběji pozastavovat – viz
další dva z grafů. Za celou MU působí mimo vystudovaný obor 21,8 % absolventů (20 %), tj.
součet hodnot „spíše ne“ a „určitě ne“.
Graf 9
Pracujete v oboru, pro který jste se během studia připravoval?
(n = 1 609)
ano, určitě
57,5%v příbuzném oboru
20,5%
spíše ne
11,1%
určitě ne
10,8%
nevím ...
0,2%
UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ MASARYKOVY UNIVERZITY 2009 – 2010 V PRAXI
27
Graf 10
Podíly absolventů, kteří odpověděli, že v oboru "spíše ne" a "určitě ne" - pracují
(n = 351)
35,9
3,6
35,6
34,8
5,0
21,1
7,6
25,5
34,2
21,8
0,0
5,0
10,0
15,0
20,0
25,0
30,0
35,0
40,0
ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
Tabulka hodnot
Pracujete v oboru, pro který
jste se na VŠ připravoval(a)? ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
ano, určitě 28,7 67,9 43,0 43,6 84,7 61,8 79,4 49,5 36,8 57,5
v příbuzném oboru 35,3 28,6 21,5 20,9 9,9 17,2 13,0 25,0 28,9 20,5
spíše ne 22,8 2,7 18,8 13,6 3,0 9,3 5,0 16,0 5,3 11,1
určitě ne 13,2 0,9 16,8 21,3 2,0 11,8 2,7 9,6 28,9 10,8
nevím ... 0,7 0,5 0,2
Celkem 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100
UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ MASARYKOVY UNIVERZITY 2009 – 2010 V PRAXI
28
Meziročně se jen málo změnil podíl osob pracujících na místech vyžadujících VŠ vzdělání
získaného zaměření, ten aktuálně představuje 60,8 % (64,7 %) absolventů MU, častěji jsou
na pozicích, kde není vyžadováno ani vysokoškolské vzdělání, absolventi FF, ESF (podobně
jako v předchozím šetření) a FSpS. Celkově 13,8 % (12,7 %) respondentů pracuje na
místech, která nevyžadují vysokoškolské vzdělání.
Graf 11
Vyžaduje Vaše místo vysokoškolské vzdělání?
(n = 1 606)
VŠ získaného
zaměření
60,8%
SŠ s matur.
11,6%
VŠ jinou
3,9%
VŠ podobnou
18,7%
nevyžaduje ani SŠ
2,2%
jiná odpověď
2,8%
Tabulka hodnot
Vyžaduje místo VŠ? ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
VŠ vystudovaného zaměření 37,7 65,2 38,3 47,9 85,6 63,5 87,0 52,7 45,9 60,8
VŠ podobnou 36,5 21,4 28,2 16,4 5,0 15,3 6,9 32,4 18,9 18,7
VŠ jinou 3,0 12,1 8,0 4,4 1,1 2,7 3,9
SŠ s matur. 17,4 5,4 14,1 21,7 6,9 13,3 3,4 7,4 10,8 11,6
nevyžaduje ani SŠ 1,8 2,7 2,0 1,7 0,5 2,5 1,1 2,7 18,9 2,2
mezisoučet dvou předch. řádků 19,2 8,0 16,1 23,4 7,4 15,8 4,6 10,1 29,7 13,8
jiná odpověď 3,6 5,4 5,4 4,2 2,0 1,0 0,4 2,1 5,4 2,8
Celkem 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100
UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ MASARYKOVY UNIVERZITY 2009 – 2010 V PRAXI
29
Zajímavé může také být rozložení odpovědí na následující, poněkud hypotetickou otázku,
která zněla: „Pokud byste měl(a) posoudit, do jaké míry odpovídá zaměstnání Vašim
představám během vysoké školy o vlastní budoucnosti, jakou byste vybral(a) z
následujících alternativ?“ Realita se méně často kryje s představami u absolventů FSpS, FSS,
ESF a FF – blíže viz graf na další straně. Podíl „rozčarovaných“ se mezi výzkumy změnil jen
minimálně z 23,1 % na letošních 24,0 %.
Graf 12
Do jaké míry odpovídá Vaše zaměstnání Vašim představám
během vysoké školy o vlastní budoucnosti ...
(n = 1 607)
spíše to, co jsem si
představoval
46,4%
přesně to, co jsem si
představoval
27,1%
spíše to není to, co
jsem si představoval
16,3%
zcela určitě to není to,
co jsem si
představoval
7,7%
neví ...
2,6%
UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ MASARYKOVY UNIVERZITY 2009 – 2010 V PRAXI
30
Graf 13
(v grafu jsou pro názornost zobrazeny jen „negativní varianty“)
Do jaké míry odpovídá Vaše zaměstnání Vašim představám
během vysoké školy o vlastní budoucnosti ... negativní odpovědi
(n = 385)
30,1
12,5
30,9
29,7
10,4
24,5
22,9
24,5
34,2
24,0
0,0
5,0
10,0
15,0
20,0
25,0
30,0
35,0
40,0
ESF
FI
FSS
FF
LF
PedF
PrF
PřírF
FSpS
Celkem
"spíše" + "určitě" to není to, co
jsem si představoval(a)
Tabulka hodnot
Odpovídá místo představám? ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
přesně to, co jsem si představoval(a) 13,3 22,3 18,1 24,1 45,5 32,4 27,1 28,2 26,3 27,1
spíše to, co jsem si představoval(a) 54,2 65,2 48,3 42,3 41,6 41,2 47,7 44,7 34,2 46,4
spíše to není to, co jsem si představoval(a) 23,5 12,5 20,8 19,6 6,9 13,7 17,9 15,4 10,5 16,3
zcela určitě to není to, co jsem si představoval(a) 6,6 10,1 10,1 3,5 10,8 5,0 9,0 23,7 7,7
mezisoučet dvou předchozích řádků 30,1 12,5 30,9 29,7 10,4 24,5 22,9 24,5 34,2 24,0
nevím ... 2,4 2,7 3,8 2,5 2,0 2,3 2,7 5,3 2,6
Celkem 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100
UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ MASARYKOVY UNIVERZITY 2009 – 2010 V PRAXI
31
Výdělky a jejich hodnocení
Zajímavou oblast představují platy, budeme se jim věnovat poněkud zevrubněji. Na celém
průzkumu sympaticky působila i letos skutečnost, že respondenti téměř bez výjimky (chybí
jen cca 5 % odpovědí) uváděli i údaje o výši svých nástupních nebo aktuálních příjmů.
Z metodického hlediska zmiňujeme známý fakt, že „přiznávané příjmy“ obvykle
bývají ve spodní části pomyslného intervalu a reálné příjmy bývají o něco vyšší6.
V následujícím grafu máme možnost vidět rozložení hodnot hrubých nástupních a hrubých
aktuálních platů včetně příplatků, prémií, příjmů OSVČ atd.
Graf 14
Nástupní a aktuální platy absolventů
(n = 1 522 - 1 523)
26158
23012
18661
20371
19101
18092
16649
17713 17783
16215
38023
28956
27686
26176
24745
22735 22052 21839 21115 20670
0
5000
10000
15000
20000
25000
30000
35000
40000
FI ESF LF FSS MU PrF FSpS PřírF FF PedF
Hrubý nástupní plat
Hrubý aktuální plat
Tabulka hodnot
Hrubý nástupní plat Hrubý aktuální plat ↓
FI 26158 38023
ESF 23012 28956
LF 18661 27686
FSS 20371 26176
MU 19101 24745
PrF 18092 22735
FSpS 16649 22052
PřírF 17713 21839
FF 17783 21115
PedF 16215 20670
6 Viz např. Závěrečná zpráva z dotazníkového šetření projektu REFLEX v České republice. Dostupné na:
http://www.strediskovzdelavacipolitiky.info/download/ZavZprReflex.pdf
UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ MASARYKOVY UNIVERZITY 2009 – 2010 V PRAXI
32
Variabilita aktuálních příjmů je patrná z následující grafiky a tabulky hodnot. Nejméně
diferencované jsou příjmy zejména u absolventů PedF (viz hodnoty standardní odchylky).
Graf 15
ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF PSpS
Vystudovaná fakulta
0,00
25000,00
50000,00
75000,00
100000,00
Hrubýaktuálníplat






 







 






















 
























 





* Z grafu jsme vyloučili několik málo extrémních hodnot nad 100 tis. Kč měsíčně.
Tabulka hodnot
FAKULTA Hrubý aktuální plat N Std. Deviation
FI 38023 107 21148
ESF 28956 163 12943
LF 27686 190 14021
FSS 26176 138 11664
MU 24745 1522 12748
PrF 22735 256 12354
FSpS 22052 36 11646
PřírF 21839 175 8899
FF 21115 269 8774
PedF 20670 188 5496
UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ MASARYKOVY UNIVERZITY 2009 – 2010 V PRAXI
33
Pokud bychom se podívali na výšku příjmů podle pohlaví respondentů, dospěli bychom
k následujícím hodnotám:
Tabulka hodnot
Muži Ženy Rozdíl v %
FAKULTA nástupní plat aktuální plat nástupní plat aktuální plat nástupní plat aktuální plat
ESF 25384 31684 21463 27099 – 15,4 – 14,5
FI 26682 38409 22005 34967 – 17,5 – 9,0
FSS 23288 32330 19162 23575 – 17,7 – 27,1
FF 19024 22780 17554 20789 – 7,7 – 8,7
LF 19661 31369 18362 26519 – 6,6 – 15,5
PedF 17064 22320 16041 20306 – 6,0 – 9,0
PrF 19667 25411 16783 20430 – 14,7 – 19,6
PřírF 18744 22913 17086 21173 – 8,8 – 7,6
FSpS 16636 21359 16662 22745 0,2* 6,5*
MU 21513 28718 17864 22641 – 17,0 – 21,2
* malý počet případů
Rozdíly v příjmech obou skupin se pohybují zhruba kolem 21 %, v předchozím šetření byl
tento rozdíl na stejné úrovni (21,0 %). To zhruba odpovídá celostátním údajům,
v průměrných platech je v ČR tzv. „gender pay gap“ na úrovni 18 % a v mediánových mzdách
je to 26 % rozdíl7.
7 Kejhová, H.: Ženy berou v česku podle statistik až o 26 procent méně než muži. Hospodářské noviny. 5. 12. 2011, č. 235,
s. 26.
UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ MASARYKOVY UNIVERZITY 2009 – 2010 V PRAXI
34
Zajímavá také může být míra změny mezi nástupními a aktuálními platy podle roku
absolvování vysoké školy a tedy i délky praxe, které jsou patrné z následující tabulky.
Tabulka hodnot
Absolventi z roku 2009 Absolventi z r. 2010
FAKULTA Nástupní plat Aktuální plat změna za 2 roky v % FAKULTA Nástupní plat Aktuální plat změna za 1 rok v %
ESF 22384 30772 137,5 ESF 23629 27682 117,2
FI 26671 41346 155,0 FI 25781 34498 133,8
FSS 20155 28243 140,1 FSS 20644 24652 119,4
FF 17058 21101 123,7 FF 18532 21315 115,0
LF 18277 27089 148,2 LF 19047 28265 148,4
PedF 16094 20777 129,1 PedF 16327 20673 126,6
PrF 18129 23993 132,3 PrF 18088 21613 119,5
PřírF 17973 23692 131,8 PřírF 17452 19921 114,1
FSpS 16500 19724 119,5 FSpS 17017 23856 140,2
MU 18943 25813 136,3 MU 19353 23946 123,7
Z prezentovaných hodnot je patrné, že nejvyšší dynamiku ve dvouletém horizontu na svých
výplatních páskách zaznamenávají zejména informatici – 155 % (naposled to byli také
informatici, dynamika však byla vyšší – 177 %).
Podobný, ale o něco přesnější obrázek o dynamice platů máme možnost vidět v následujícím
přehledu. Absolventů jsme se za tímto účelem také ptali, kolik měsíců pracovní praxe mají
od ukončení VŠ. Rozdíl mezi aktuálním a nástupním platem – bez ohledu na rok absolutoria
– jsme pak dělili počtem měsíců pracovní praxe. V tabulce hodnot vidíme na prvním místě
opět informatiky – průměrný přírůstek mzdy = 539 Kč/měsíc (naposled to bylo 720 Kč) a
naopak nejmenší dynamiku zaznamenávají absolventi FF 174 Kč/měsíc.
Vystudovaná fakulta
Průměrný měsíční
nárůst platu v Kč Počet případů
FI 539 105
LF 477 186
ESF 317 161
MU 297 1491
PedF 285 180
FSS 282 136
FSpS 259 35
PrF 246 255
PřírF 232 171
FF 174 262
Pokud celkově rekapitulujeme údaje o výdělcích, můžeme konstatovat, že absolventi FI, ESF,
LF a FSS mají nejvyšší nástupní platy i aktuálními platy. Jedná se o téměř stejný
výsledek jako v předchozích šetřeních – letos do této skupiny nově přibyli lékaři. Nižší než
průměrné platy berou absolventi všech zbývajících fakult.
UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ MASARYKOVY UNIVERZITY 2009 – 2010 V PRAXI
35
Při posuzování výšky platů je třeba také vzít v úvahu faktickou délku pracovní doby. Viz
následující tabulku zobrazující průměrné hodnoty odpovědí na otázku: „Kolik hodin
průměrně strávíte za týden ve Vašem hlavním zaměstnání? Nezapomeňte započítat i dobu
práce doma, pokud si berete práci domů!“
Nejkratší pracovní dobu mají pedagogové a filozofové (zřejmě díky tomu, že častěji působí ve
školství) a naopak nejvíce času v zaměstnání stráví lékaři – v průměru 45,5 (47,2) hodin za
týden, což při průměru 4,3 týdne v jednom měsíci představuje 196 (203) hodin práce za
měsíc. Celková průměrná týdenní pracovní doba absolventů představuje 40,0
(41,1) hodin, což zhruba odpovídá zákonem stanovené pracovní době.
FAKULTA Hod. za měs. N
PedF 36,3 200
FF 37,6 278
FSpS 37,6 38
PřírF 37,8 186
MU 40,0 1588
FSS 40,0 146
ESF 40,5 167
FI 40,9 112
PrF 42,4 260
LF 45,5 201
Kvartilové rozložení nástupních platů je následující (1 523 případů):
 25 % absolventů mělo nástupní plat do 15 000 (14 500) Kč,
 50 % do 18 000 (16 500) Kč (medián),
 75 % do 21 500 (20 000) Kč.
Kvartilové rozložení aktuálních platů je následující (1 522 případů):
 25 % absolventů mělo aktuální plat do 18 000 (17 000) Kč,
 50 % do 22 000 (21 000) Kč (medián),
 75 % do 28 000 (27 000) Kč.
UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ MASARYKOVY UNIVERZITY 2009 – 2010 V PRAXI
36
Tabulka: Nástupní a aktuální průměrné platy absolventů Masarykovy univerzity
podle hospodářských odvětví (řazeno sestupně podle aktuálních platů).
Hospodářské odvětví Nástupní plat N Aktuální plat ↓ N
Hospodářské odvětví
Hrubý nástupní
plat N Hrubý aktuální plat N
Pohostinství* 11600 4 41800 5
Dobývání nerostů* 24400 5 31700 5
Výzkum, vývoj 21636 89 30145 88
Elektřina, plyn, voda 23155 11 29800 11
Zpracovat. průmysl 22316 24 28907 24
Činnost mezinárodních org. * 19375 8 28688 8
Peněžnictví 21696 54 27654 52
Reklama 20214 51 27571 52
Služby podnikům 21918 188 27109 189
Zdravotnictví 18328 231 26452 233
Jiná odvětví 20074 188 25458 189
MU 19112 1517 24746 1518
Doprava 20853 19 24637 19
Obchod 18605 42 23908 41
Nemovitosti* 20714 7 23857 7
Správa 18343 172 22862 170
Stavebnictví 21412 17 22074 19
Školství 16797 347 21058 346
Zemědělství* 19000 4 21000 4
Kulturní, zábavní činnost 15904 38 18603 38
Veterinární, sociální služby 15143 18 17992 18
* malý počet případů
Diferenciace platů absolventů podle odvětví, v nichž pracují, je velice výrazná: podhodnocen
je státní sektor, zejména školství, správa (stejně jako naposled). Letos se poprvé
z podprůměru „osvobodilo“ zdravotnictví.
UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ MASARYKOVY UNIVERZITY 2009 – 2010 V PRAXI
37
Pro zajímavost ještě přinášíme – vzhledem k mnohdy nízkému počtu respondentů ve
skupinách – jen zcela orientační přehled o průměrných aktuálních platech podle
vystudovaných oborů zastoupených minimálně deseti respondenty. Stejně jako v
obou předchozích průzkumech se na prvním místě umístili absolventi aplikované
informatiky s 37 160 Kč (44 127 resp. 37 375 Kč).
Pořadí Obor Průměrný plat ↓ N
1. Aplikovaná informatika 37160 52
2. Informatika 36533 15
3. Informační systémy 36000 18
4. Podnikové hospodářství 33003 49
5. Evropská studia 32769 13
6. Finanční podnikání 31124 33
7. Zubní lékařství 30514 28
8. Mediální studia a žurnalistika 29819 21
9. Všeobecné lékařství 29567 106
10. Mezinárodní vztahy 29045 11
11. Politologie 28929 12
12. Regionální rozvoj a správa 27165 26
13. MU 24764 1514
14. Molekulární biologie a genetika 24388 17
15. Obecná biologie 24314 14
16. Německý jazyk a literatura 24283 22
17. Hospodářská politika 24260 15
18. Anglický jazyk a literatura 23362 27
19. Veřejná ekonomika 23282 26
20. Právo 22759 253
21. Psychologie 22742 59
22. Ošetřovatelská péče v gerontologii 22502 19
23. Geografická kartografie a geoinformatika 22450 10
24. Český jazyk a literatura 22402 31
25. Učitelství tělesné výchovy pro základní a střední školy 22314 33
26. Sociální politika a sociální práce 21699 33
27. Sociologie 21330 14
28. Učitelství matematiky pro střední školy 21310 20
29. Regionální geografie a regionální rozvoj 21305 11
30. Informační studia a knihovnictví 21025 12
31. Speciální pedagogika 20452 32
32. Zdravotní vědy 20439 19
33. Učitelství pro 1. stupeň základní školy 20393 36
34. Učitelství zeměpisu pro základní školy 19847 17
35. Management v kultuře 19833 12
36. Sociální pedagogika a poradenství 19738 13
37. Dějiny umění 18979 10
38. Historie 17437 26
UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ MASARYKOVY UNIVERZITY 2009 – 2010 V PRAXI
38
Výše aktuálních platů se odvíjí zejména od následujících faktorů:
 pohlaví (srovnání viz výše)
 typ vystudované fakulty (srovnání viz výše)
 hospodářské odvětví, kam absolvent nastupuje (srovnání viz výše);
 typ podniku (organizace), kam absolvent nastupuje
Kde nyní pracujete? Aktuální platy N
podniká a zaměstnává další osoby 42385 13
zahraniční a nadnárodní firma 33553 236
sám podniká a nezaměstnává další osoby 25638 56
česká soukr. firma 23175 422
veřejná instituce, podniky s přev. účastí státu 22913 695
jiná forma 20691 97
družstvo 14000 2
Celkem 24750 1521
 postavení v zaměstnání
Postavení v zaměstnání Aktuální platy N
ředitel, majitel, spolumajitel 34786 28
nejnižší linie řízení 27901 195
první linie řízení 26786 42
druhá linie řízení 25515 109
nemá podřízené pracovníky 23824 1144
Celkem 24753 1518
 typ požadavků na zastávané místo (vliv je spíše opačný, než by bylo žádoucí)
Vyžaduje místo VŠ? Aktuální platy N
jiná odpověď 29526 41
VŠ jinou 26548 60
nevyžaduje ani SŠ 25375 29
VŠ podobnou 24864 289
VŠ získaného zaměření 24839 928
SŠ s matur. 22258 174
Celkem 24753 1521
 práce v oboru (vliv je spíše opačný, než by byl žádoucí)
Pracuje v oboru? Aktuální platy N
spíše ne 26312 167
ano, určitě 24829 880
v příbuzném oboru 24558 315
určitě ne 23051 158
nevím ... 20450 2
Celkem 24746 1522
UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ MASARYKOVY UNIVERZITY 2009 – 2010 V PRAXI
39
 velikost bydliště
Velikost bydliště Aktuální platy N
Praha 31826 94
nad 100 tis. 25612 597
20 - 100 tis. 24467 295
5 - 20 tis. 23010 220
500 - 5 tis. 22581 243
do 500 obyv. 22221 68
Celkem 24760 1517
 bydliště
Aktuálně bydlíte ... Aktuální platy N
zahraničí 48051 52
Praha 30651 163
Plzeňský 26325 12
Středočeský 25353 30
Moravskoslezský 23918 109
Olomoucký 23894 35
Brno 23712 602
Ústecký 23416 19
Zlínský 23344 87
Karlovarský 22817 6
Liberecký 22300 20
Jihočeský 21977 24
Vysočina 21922 79
Jihomoravský 21460 189
Pardubický 21122 50
Královéhradecký 20954 41
Celkem 24755 1518
UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ MASARYKOVY UNIVERZITY 2009 – 2010 V PRAXI
40
Výdělky a studijní prospěch
Studijní prospěch měřený jako průměr známek během celého studia má – z globálního
pohledu – jen velmi malý vliv na výšku nástupních i aktuálních platů, ale
částečně opačný, než by bylo žádoucí; lepší známky jsou spojeny s nižšími platy.
Studijní průměr Nástupní plat Aktuální plat
do 1,5 včetně 19640 25108
od 1,51 do 2,00 18809 24190
od 2,01 do 2,50 19687 26062
horší než 2,51 20746 27337
Celkem 19375 25114
Tento nežádoucí vztah na úrovni MU jako celku ovlivňuje mechanismus, podle něhož je
„přísnější známkování“ uplatňováno právě na fakultách s nejvyššími průměrnými výdělky, tj.
zejména na FI a ESF (stejně jako v předchozím výzkumu); viz následující přehled o
průměrném prospěchu podle fakult.
Fakulta Průměrné známky* N
PedF 1,64* 161
FF 1,65 247
LF 1,67 167
FSS 1,70 125
FSpS 1,73 29
PřírF 1,76 211
PrF 1,93 234
ESF 2,02 146
FI 2,05 104
MU 1,79 1424
* hodnoty jsou vypočítány jako průměrné hodnoty podle následujícího klíče: prospěch do
1,50 = 1,25, 1,51 – 2,00 = 1,75, 2,01 – 2,50 = 2,25 a 2,51 + = 2,75.
UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ MASARYKOVY UNIVERZITY 2009 – 2010 V PRAXI
41
Pokud však jev analyzujeme na úrovni fakult, pak vidíme, že:
 u nástupních platů je šest fakult, kde jsou nejlepší studijní průměry „odměněny“
lepšími nástupními platy (naposled to byly jen tři fakulty – ESF, FI a PrF) a
 u aktuálních platů to je pět fakult, kde funguje stejný mechanismus – viz následující
přehledy.
Studijní průměr / nástupní platy
Fakulta do 1,5 včetně od 1,51 do 2,00 od 2,01 do 2,50 horší než 2,51
ESF 22480 22946 23685 23107
FI 32358 28640 23858 25500
FSS 19729 20959 23258 50000
FF 18641 17708 17587 18340
LF 20282 17561 17925 14633
PedF 16458 16349 16025 16000
PrF 21753 17147 17135 17950
PřírF 17883 18266 17168 18663
FSpS 20250 15469 15540 16248
MU 19640 18809 19687 20746
Studijní průměr / aktuální platy
Fakulta do 1,5 včetně od 1,51 do 2,00 od 2,01 do 2,50 horší než 2,51
ESF 30529 29624 28551 30135
FI 59205 36669 34944 40000
FSS 23830 27907 33433 32000
FF 21452 20750 19339 22400
LF 28524 28461 26505 26967
PedF 20699 20505 19532 34500
PrF 25115 21593 22973 21940
PřírF 23127 21517 21279 21035
FSpS 24775 19119 31300 N/A
MU 25108 24190 26062 27337
Do vztahu nástupních platů a studijního průměru vstupuje však celá řada dalších vlivů, jako
jsou například lepší studijní výsledky žen (1,7) oproti mužům (1,9) s tím, že ženy zase
„naopak“ dostávají nižší nástupní platy. Absolventi s lepšími studijními výsledky častěji
zůstávají na vysoké škole v doktorském studiu (nebo se jinak dál vzdělávají), přičemž
současně i pracují (ve skupině se studijním průměrem do 1,5 je takových osob 24,2 %
zatímco ve skupinách s průměrem od 2,01 – a horším jich je jen 13,1 – 14,9 %). Při tomto
souběhu studia a výdělečné činnosti však dosahují mírně podprůměrných nástupních platů
(18 900).
A už jen volně můžeme spekulovat o tom, že studenti s horším prospěchem souběžně se
studiem pracovali a tím si třeba vylepšovali startovní pozice apod.
UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ MASARYKOVY UNIVERZITY 2009 – 2010 V PRAXI
42
Zajímavou informaci také poskytuje individuální reflexe dosahovaných aktuálních výdělků.
Celkově vyznívá subjektivní hodnocení mezd u více než jedné poloviny absolventů 54,6 %
(58,2 %) negativně, ale mezi fakultami jsou poměrně velké rozdíly; nejvíce nespokojení jsou
mladí lékaři, učitelé (stejně jako v minulém i předminulém šetření) a právníci; zejména prvně
dvě jmenované jsou spojeny s neziskovým sektorem, což je stále výrazný handicap.
Graf 16
Domníváte se, že mzda (plat), kterou za svoji práci nyní dostáváte,
je ve vztahu k Vámi vykonávané a odváděné práci ...
(n = 1 570)
0,0
20,0
40,0
60,0
80,0
100,0
120,0
ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
daleko vyšší
spíše vyšší
odpovídající
spíše nízká
velice nízká
Tabulka hodnot
Jak je hodnocena aktuální mzda? ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
velice nízká 4,9 1,8 4,8 10,4 14,9 15,8 13,0 8,8 16,2 10,3
spíše nízká 32,3 41,4 38,4 45,9 51,7 48,0 50,0 40,1 37,8 44,3
mezisoučet předchozích řádků 37,2 43,2 43,2 56,3 66,7 63,8 63,0 48,9 54,1 54,6
odpovídající 56,1 46,8 45,2 39,1 32,3 33,2 32,7 44,0 43,2 40,0
spíše vyšší 6,1 9,9 11,0 4,3 1,0 3,1 4,3 6,6 2,7 5,2
daleko vyšší 0,6 0,7 0,4 0,5 0,3
Celkem 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100
UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ MASARYKOVY UNIVERZITY 2009 – 2010 V PRAXI
43
Dále jsme také sledovali existenci vedlejších pracovních poměrů absolventů. Vedlejší
pracovní poměr má 22,0 % (20,4 %) respondentů a průměrný měsíční přivýdělek obnáší
7 460 (7 277) Kč. Doba strávená v průměru ve vedlejším pracovním poměru představuje
zhruba 10 (9) hodin za týden (tedy podobně jako v předcházejícím výzkumu).
Vedlejší pracovní poměry mají nejčastěji formu dohod o provedení práce / pracovní činnosti
(63,5 %), OSVČ (19,3 %), příp. zaměstnaneckého poměru (17,3 %).
Podíly osob s vedlejším pracovním poměrem jsou patrné z následujícího přehledu.
Fakulta má VPP v %
FSpS 31,6
FSS 26,8
FF 26,7
LF 25,2
FI 25,0
PřírF 23,9
PedF 21,6
PrF 14,5
ESF 11,4
UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ MASARYKOVY UNIVERZITY 2009 – 2010 V PRAXI
44
Jak absolventi vidí svou aktuální situaci?
Zajímali jsme se také o to, do jaké míry hodnotí respondenti své zaměstnání jako
perspektivní. Viz graf (pro vyšší názornost slučuje kladné a záporné varianty a varianta
„nevím“ byla vyloučena).
Hrubým metrem vzato vidí své aktuální zaměstnání jako málo perspektivní každý čtvrtý
(čtvrtý) absolvent. Horší je v tomto ohledu situace u absolventů FSpS, FF a PedF, podobně
jako v předchozím výzkumu. Letošní hodnoty „perspektivnosti“ dosahují 72,5 %, v předešlém
výzkumu to bylo 72,4 %, prakticky jsou tedy stejné.
Graf 17
Myslíte, že by se dalo říci, že Vaše nynější zaměstnání, je pro Vás …
(n = 1 539)
74,2
82,4
74,1
61,9
88,8
62,8
76,4
71,0
51,4
72,5
25,8
17,6
25,9
38,1
11,2
37,2
23,6
29,0
48,6
27,5
0,0
20,0
40,0
60,0
80,0
100,0
120,0
ESF
FI
FSS
FF
LF
PedF
PrF
PřírF
FSpS
MU
spíše není + vůbec není
perspektivní
velice perspektivní + spíše
perspektivní
Tabulka hodnot
Perspektivnost zaměstnání ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
velice perspektivní 19,0 23,1 13,3 15,1 27,4 11,7 20,5 17,6 18,9 18,3
spíše perspektivní 55,2 59,3 60,8 46,8 61,4 51,0 55,9 53,4 32,4 54,2
mezisoučet předchozích řádků 74,2 82,4 74,1 61,9 88,8 62,8 76,4 71,0 51,4 72,5
spíše není perspektivní 22,7 15,7 20,3 32,1 8,1 29,6 20,1 21,6 37,8 22,4
vůbec není perspektivní 3,1 1,9 5,6 6,0 3,0 7,7 3,5 7,4 10,8 5,1
Celkem 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100
UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ MASARYKOVY UNIVERZITY 2009 – 2010 V PRAXI
45
Další z otázek sledovala míru obav respondentů ze ztráty pracovního místa. Částečně vyšší
obavy ze ztráty pracovního místa projevují zejména absolventi PedF, stejně jako
v předcházejícím výzkumu. V grafu jsou opět pro přehlednost sloučeny kladné a záporné
varianty, letošní hodnoty dosáhnuly 18,3 %, v minulém šetření to bylo 13,4 %.
Graf 18
Máte obavy, že byste v dohledné době mohl ztratit místo?
(n = 1 505)
9,4 7,3
19,3
26,7
10,1
30,6
10,9
24,7 22,2
18,3
90,6 92,7 80,7 73,3 89,9 69,4 89,1 75,3 77,8 81,7
0,0
20,0
40,0
60,0
80,0
100,0
120,0
ESF
FI
FSS
FF
LF
PedF
PrF
PřírF
FSpS
MU
určitě ne + spíše ne
určitě ano + spíše ano
Tabulka hodnot
Obavy ze ztráty místa ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
určitě ano 2,5 0,9 4,3 9,5 2,7 14,5 2,4 9,6 8,3 6,2
spíše ano 6,9 6,4 15,0 17,2 7,4 16,1 8,5 15,2 13,9 12,0
mezisoučet
předchozích řádků 9,4 7,3 19,3 26,7 10,1 30,6 10,9 24,7 22,2 18,3
spíše ne 61,0 52,3 55,0 56,5 53,7 56,5 65,6 56,7 50,0 57,5
určitě ne 29,6 40,4 25,7 16,8 36,2 12,9 23,5 18,5 27,8 24,2
Celkem 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100
UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ MASARYKOVY UNIVERZITY 2009 – 2010 V PRAXI
46
Vyhlídky „čerstvých“ absolventů v oboru posuzované našimi „pracujícími“ respondenty jsou
následující: v grafu byla vyloučena varianta „nevím“ a kladné a záporné varianty jsou
sloučeny, viz také tabulku hodnot pod grafem.
Graf 19
Jak byste nyní ohodnotil(a) vyhlídky “čerstvých” - tedy letošních - absolventů MU na
uplatnění v oboru, který jste vystudoval(a)? Jako …
(n = 1 497)
23,8
84,9
18,4
12,1
65,3
14,3
23,7 24,3
9,4
29,5
47,0
10,4
35,3
27,5
21,4
30,2
40,2
21,4
37,5
30,1
29,1
4,7
46,3
60,4
13,3
55,6
36,1
54,3 53,1
40,3
0,0
20,0
40,0
60,0
80,0
100,0
120,0
ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
spíše špatné + velmi špatné
průměrné
výborné + poměrně dobré
Tabulka hodnot
Vyhlídky čerstvých absolventů ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
výborné 2,0 22,6 0,7 0,8 15,3 1,6 2,9 4,6
poměrně dobré 21,9 62,3 17,6 11,3 50,0 14,3 22,1 21,4 9,4 24,9
průměrné 47,0 10,4 35,3 27,5 21,4 30,2 40,2 21,4 37,5 30,1
spíše špatné 24,5 2,8 36,8 32,8 9,2 37,6 28,9 35,3 37,5 27,5
velmi špatné 4,6 1,9 9,6 27,5 4,1 18,0 7,2 19,1 15,6 12,9
mezisoučet 2 předchozích řádků 29,1 4,7 46,3 60,4 13,3 55,6 36,1 54,3 53,1 40,3
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100 100
Z tabulky je patrné, že součet „kladných“ hodnot (tedy součet variant hodnotících vyhlídky
„čerstvých“ absolventů MU jako „výborné“ a „poměrně dobré“) dává na první místa FI, LF
(stejně jako v posledním výzkumu), ESF a PrF; zbývající skupiny jsou skeptičtější. Srovnání
se starším výzkumem ukazuje pokles optimistických variant ze 33,5 % na letošních 29,5 % a
naopak zvýšení pesimistických variant z 34,1 % na letošních 40,3 %.
UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ MASARYKOVY UNIVERZITY 2009 – 2010 V PRAXI
47
Uspokojení absolventů dílčími prvky práce
Za důležité považujeme hodnocení deseti faktorů, které představují standardní komponenty
spokojenosti v práci. Respondenti hodnotili na sedmibodové škále, jak je tyto faktory v
nynějším zaměstnání fakticky uspokojují. Hodnota 1 = nejnižší uspokojení, 4 = průměr, 7 =
nejvyšší uspokojení. Souhrnný přehled o stupni uspokojení dává následující graf.
Graf 20
Uspokojení absolventů MU pracovními faktory
(n = 1 593 - 1 598)
5,1
5,0 4,9
4,7
4,6 4,6 4,5 4,4
4,1
3,7
0,0
1,0
2,0
3,0
4,0
5,0
6,0
zajímavá
práce
forma
vlastnictví
prac.
prostředí
seberealizace
uplatnit
vzdělání
sladitrodinu
azaměstnání
prestiž
jistotamísta
"udělat
kariéru"
výškaplatu
Uspokojení podle
faktorů
ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU MU 07-08 změna
zajímavá práce 5,0 5,3 5,3 5,0 5,4 5,0 5,1 5,1 5,4 5,1 5,2 -0,1
forma vlastnictví 5,3 5,6 5,1 4,7 4,7 4,8 5,2 4,7 4,7 5,0 4,5 0,5
prac. prostředí 5,1 5,4 4,9 4,7 4,7 4,6 5,1 4,9 4,9 4,9 4,9 0,0
seberealizace 4,7 5,0 4,9 4,6 4,9 4,5 4,7 4,7 5,1 4,7 4,8 -0,1
uplatnit vzdělání 4,1 4,8 4,4 4,3 4,8 4,5 5,0 4,5 4,9 4,6 4,5 0,1
sladit rod. a zaměstnání 4,6 5,0 4,8 4,5 3,8 4,6 4,6 4,6 5,3 4,6 4,4 0,2
prestiž 4,7 4,8 4,5 4,3 5,0 3,5 4,9 4,3 3,5 4,5 4,3 0,2
jistota místa 4,6 5,1 4,4 3,9 5,0 3,8 4,6 4,0 4,4 4,4 4,7 -0,3
"udělat kariéru" 4,2 4,3 4,2 3,8 4,4 3,6 4,3 4,1 3,7 4,1 4,0 0,1
výška platu 4,1 4,4 4,2 3,5 3,6 3,5 3,5 3,8 3,6 3,7 3,6 0,1
Víme-li, že teoretický průměr leží u hodnoty 4,0, pak tabulku i graf čteme lehce. Respondenti
vykonávají „nadprůměrně“ zajímavou práci (5,1), oceňují vlastnickou formu zaměstnavatele
(5,0), líbí se jim pracovní prostředí (4,9), „realizují se“ (4,7) atd. Na opačném konci pomyslné
škály spokojenosti s faktory leží spokojenost s platem 3,7. Meziroční srovnání ukazuje
poměrně malé kolísání naměřených hodnot.
Spokojenost
UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ MASARYKOVY UNIVERZITY 2009 – 2010 V PRAXI
48
Následují tabulky zobrazující faktory uspokojení v práci jsou seřazené podle fakult.
U faktoru „uplatnit vzdělání“ vidíme, že nejvyšší spokojenost z „uplatňování vzdělání“
vyjadřují mladí právníci, sportovci, lékaři a informatici (podobné pořadí jako v předchozím
výzkumu) a naopak relativně nejmenší uspokojení u tohoto faktoru je identifikováno u
filozofů a ekonomů (stejně jako naposled). Analogicky pak čteme údaje i u ostatních faktorů.
Teoretický průměr uspokojení tvoří hodnota 4,00 a hodnoty je třeba posuzovat nejen jako
relativní pozice fakult, ale též s přihlédnutím k dosaženým absolutním hodnotám: jen celkem
15 % (15 %) hodnot měření leží v podprůměrném pásmu, nejčastěji to je u faktoru
výška platu.
Fak. uplatnit vzdělání Fak. výška platu Fak. "udělat kariéru" Fak. prestiž Fak. prac. prostředí
PrF 5,0 FI 4,4 LF 4,4 LF 5,0 FI 5,4
FSp
S 4,9 FSS 4,2 FI 4,3 PrF 4,9 PrF 5,1
LF 4,8 ESF 4,1 PrF 4,3 FI 4,8 ESF 5,1
FI 4,8 PřírF 3,8 FSS 4,2 ESF 4,7 PřírF 4,9
MU 4,6 MU 3,7 ESF 4,2 FSS 4,5 FSS 4,9
PřírF 4,5 LF 3,6 PřírF 4,1 MU 4,5 MU 4,9
PedF 4,5
FSp
S 3,6 MU 4,1 PřírF 4,3
FSp
S 4,9
FSS 4,4 FF 3,5 FF 3,8 FF 4,3 FF 4,7
FF 4,3 PrF 3,5
FSp
S 3,7 PedF 3,5 LF 4,7
ESF 4,1 PedF 3,5 PedF 3,6
FSp
S 3,5 PedF 4,6
Fak. forma vlastnictví Fak. zajímavá práce Fak. seberealizace Fak. jistota místa Fak. sladit rod. a zaměst.
FI 5,6 LF 5,4
FSp
S 5,1 FI 5,1
FSp
S 5,3
ESF 5,3
FSp
S 5,4 FI 5,0 LF 5,0 FI 5,0
PrF 5,2 FSS 5,3 FSS 4,9 PrF 4,6 FSS 4,8
FSS 5,1 FI 5,3 LF 4,9 ESF 4,6 PedF 4,6
MU 5,0 MU 5,1 PrF 4,7 FSS 4,4 ESF 4,6
PedF 4,8 PrF 5,1 MU 4,7 MU 4,4 PřírF 4,6
FF 4,7 PřírF 5,1 PřírF 4,7
FSp
S 4,4 PrF 4,6
PřírF 4,7 FF 5,0 ESF 4,7 PřírF 4,0 MU 4,6
FSp
S 4,7 PedF 5,0 FF 4,6 FF 3,9 FF 4,5
LF 4,7 ESF 5,0 PedF 4,5 PedF 3,8 LF 3,8
UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ MASARYKOVY UNIVERZITY 2009 – 2010 V PRAXI
49
Další z otázek sledovala pozici respondentů v podnikové (institucionální) hierarchii; srovnání
s údaji ze staršího výzkumu ukazuje jen velmi malé kolísání hodnot.
Graf 21
Postavení absolventů v zaměstnání
(n = 1 596)
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
nemá podřízené pracovníky
nejnižší linie řízení
druhá linie řízení
první linie řízení
ředitel, majitel, spolumajitel
Tabulka hodnot
Postavení v zaměstnání ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
ředitel, majitel, spolumajitel 3,0 3,6 0,7 1,8 3,5 1,5 1,2 1,1 7,9 2,1
první linie řízení 1,2 0,9 5,4 1,4 6,6 2,5 4,2 0,5 2,6 2,9
druhá linie řízení 7,2 3,6 8,7 6,4 8,1 9,4 7,3 4,3 13,2 7,1
nejnižší linie řízení 15,0 14,3 17,4 11,3 17,2 7,9 10,0 12,3 10,5 12,7
nemá podřízené pracovníky 73,7 77,7 67,8 79,2 64,6 78,7 77,3 81,8 65,8 75,3
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ MASARYKOVY UNIVERZITY 2009 – 2010 V PRAXI
50
Část, která se zabývala zaměstnanými absolventy, jsme ukončili „syntetickou“ otázkou, která
zněla: Jak jste celkově spokojen(a) se svým současným zaměstnáním? Otázka nabízela sedm
variant odpovědí – od „naprosto spokojen(a)“ po „naprosto nespokojen(a)“. V grafu vidíme,
že kladné hodnoty (tj. součty hodnot tří kladných variant „spokojeností“) oscilují kolem
hranice 80 %, nejspokojenější jsou informatici a lékaři, relativně méně spokojení jsou
sportovci, právníci a ekonomové. Meziroční srovnání ukazuje jen velice malý pohyb
v hodnotách, kladné hodnoty klesly z loňských 80,7 % na 79,6 %, tedy zhruba jen o jedno
procento.
Graf 22
Celková spokojenost s aktuálním zaměstnáním
(n = 1 599)
0%
20%
40%
60%
80%
100%
ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
naprosto nespokojen(á)
velmi nespokojen(á)
spíše nespokojen(á)
ani tak ani tak
spíše spokojen(á)
velmi spokojen(á)
naprosto spokojen(á)
Tabulka hodnot
Spokojenost se zaměstnáním ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
naprosto spokojen(á) 4,2 6,3 6,1 8,5 5,5 10,1 7,8 10,1 2,7 7,4
velmi spokojen(á) 31,7 41,1 29,9 31,7 34,0 32,7 29,5 34,6 32,4 32,6
spíše spokojen(á) 40,1 38,4 42,9 37,4 46,5 37,2 39,9 36,2 35,1 39,6
mezisoučet předch. řádků 76,0 85,7 78,9 77,6 86,0 79,9 77,1 80,9 70,3 79,6
ani tak ani tak 12,0 7,1 8,8 8,2 6,5 8,0 10,5 9,0 16,2 9,0
spíše nespokojen(á) 8,4 5,4 10,2 10,0 6,5 6,5 8,5 6,4 13,5 8,1
velmi nespokojen(á) 3,6 1,8 0,7 3,2 0,5 4,0 2,7 2,1 2,4
naprosto nespokojen(á) 1,4 1,1 0,5 1,5 1,2 1,6 0,9
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ MASARYKOVY UNIVERZITY 2009 – 2010 V PRAXI
51
Standardizované pořadí celkové spokojenosti se zaměstnáním sestavené na základě Z-score
vypadá následovně: nejvíce spokojení jsou informatici, lékaři a přírodovědci, relativně
nejméně spokojení jsou absolventi FSpS. Je třeba poznamenat, že rozdíly v naměřených
hodnotách mezi fakultami jsou poměrně malé.
FAKULTA Zscore: Spok. se zaměstnáním
FI -0,16
LF -0,09
PřírF -0,07
PedF -0,02
FF 0,04
FSS 0,05
PrF 0,06
ESF 0,09
FSpS 0,14
Celková spokojenost se zaměstnáním koreluje s proměnnými ze skupiny dílčích spokojeností
s prací takto (koef. Spearman), první čtyři proměnné mají stejné pořadí jako v předešlém
výzkumu:
Faktory Spokojenost se zaměstnáním
seberealizace -0,543
zajímavá práce -0,538
prac. prostředí -0,485
"udělat kariéru" -0,454
výška platu -0,408
prestiž -0,362
uplatnit vzdělání -0,328
jistota místa -0,229
forma vlastnictví -0,185
sladit rodinu a zaměstnání -0,170
UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ MASARYKOVY UNIVERZITY 2009 – 2010 V PRAXI
52
Kvantitativní syntéza konceptu „uplatnění absolventů“
Dále užitý koncept kvantifikace pojmu „uplatnění absolventů“ vychází z jednoduché premisy:
absolvent celkově spokojený se svým aktuálním zaměstnáním = dobře
uplatněný absolvent
Nutno hned zpočátku říci, že toto tvrzení představuje jen východisko dalšího postupu, nikoli
„absolutní“ premisu ve smyslu „základního kamene“. Na počátku bylo třeba najít určitý
„opěrný bod“, ze kterého bychom vyšli. Vzali jsme všechny „relevantní proměnné“ a provedli
korelační analýzu právě s naší základní proměnnou – celkovou spokojeností
s aktuálním zaměstnáním. Z další analýzy byly vyloučeny ty proměnné, u kterých byl
koeficient korelace s celkovou spokojeností v zaměstnání příliš nízký (pod 0,250), a ty, které
se dublují (to se týká zejména údajů o platech – spokojenost s platem, nástupní plat, aktuální
plat, hodinová mzda apod.).
Vážený index pracovního uplatnění pravděpodobně lépe vyjadřuje diference mezi fakultami,
neboť je konstruován s přihlédnutím k váze jednotlivých faktorů uplatnění. Tato váha byla
stanovena na základě koeficientu pořadové korelace příslušného faktoru s proměnnou
„celková spokojenost s aktuálním zaměstnáním“, který má váhu 1,000, ostatní
faktory mají pak váhu nižší, právě v závislosti na hodnotě koeficientu Spearman.
Extrahováno a do analýzy zahrnuto bylo následujících deset faktorů, kterým byly přiřazeny
dále uvedené váhy. Pro zajímavost uvádíme, že byla identifikována v zásadě téměř identická
sestava faktorů. Je až pozoruhodné, že za posledních zhruba deset let absolventi přisuzují
stále podobný význam jednotlivým faktorům spojovaným s uspokojením z práce.
Tabulka hodnot
FAKTORY Koeficienty vážení
celková spokojenost se zaměstnáním 1,000
perspektivnost zaměstnání 0,567
seberealizace 0,543
zajímavá práce 0,538
místo odpovídající představám 0,500
pracovní prostředí 0,485
možnost "udělat kariéru" 0,454
výška platu 0,408
prestiž 0,362
uplatnění vzdělání 0,328
UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ MASARYKOVY UNIVERZITY 2009 – 2010 V PRAXI
53
Standardizované odchylky (Z-score) hodnocení deseti faktorů: nevážený a
vážený index pracovního uplatnění.
Poznámka: kladná znaménka znamenají lepší umístění a hodnocení fakulty a naopak záporná
znaménka znamenají horší pozici8. Uváděné hodnoty jsou průměrné hodnoty tzv. Z-score
podle jednotlivých fakult.
V první tabulce shora vidíme pořadí s užitím nevážených faktorů. Nejlépe se umístila
LF a naopak nejhůře PedF.
Ve druhé tabulce prezentujeme pořadí s užitím vážených faktorů. Celkové pořadí zůstalo
i ve druhém případě zachováno.
Fakulta
spokojenostse
zaměstnáním
perspektivnost
zaměstnání
seberealizace
zajímavá
práce
odpovídá
místo
představám?
prac.prostředí
"udělat
kariéru"
výškaplatu
prestiž
uplatnit
vzdělání
Celkem
LF 0,41 0,36 0,10 0,23 0,43 -0,15 0,18 -0,10 0,36 0,16 1,97
FI -0,37 0,23 0,18 0,10 0,17 0,35 0,14 0,45 0,22 0,16 1,64
PrF -0,02 0,10 0,00 -0,02 0,04 0,14 0,10 -0,18 0,25 0,28 0,68
FSS 0,05 -0,05 0,14 0,15 -0,22 0,03 0,07 0,32 0,02 -0,13 0,39
ESF -0,05 0,06 -0,04 -0,14 -0,22 0,12 0,07 0,26 0,14 -0,28 -0,10
PřírF -0,07 -0,06 0,00 -0,06 -0,01 0,04 0,01 0,08 -0,09 -0,02 -0,19
FF 0,01 -0,19 -0,12 -0,08 -0,13 -0,12 -0,14 -0,16 -0,09 -0,18 -1,21
FSpS -0,31 -0,34 0,23 0,20 -0,33 0,00 -0,21 -0,13 -0,61 0,21 -1,29
PedF -0,08 -0,25 -0,14 -0,11 0,02 -0,21 -0,27 -0,19 -0,61 -0,05 -1,88
Fakulta
spokojenost
se
zaměstnáním
perspektivnost
zaměstnání
seberealizace
zajímavá
práce
Odpovídá
místo
představám?
prac.prostředí
"udělat
kariéru"
výškaplatu
prestiž
uplatnit
vzdělání
Celkem
Koeficient 1,00 0,57 0,54 0,54 0,50 0,49 0,45 0,41 0,36 0,33
LF 0,41 0,20 0,05 0,12 0,21 -0,07 0,08 -0,04 0,13 0,05 1,15
FI -0,37 0,13 0,10 0,06 0,08 0,17 0,06 0,18 0,08 0,05 0,55
PrF -0,02 0,06 0,00 -0,01 0,02 0,07 0,05 -0,07 0,09 0,09 0,26
FSS 0,05 -0,03 0,08 0,08 -0,11 0,01 0,03 0,13 0,01 -0,04 0,22
ESF -0,05 0,03 -0,02 -0,07 -0,11 0,06 0,03 0,10 0,05 -0,09 -0,08
PřírF -0,07 -0,03 0,00 -0,03 0,00 0,02 0,00 0,03 -0,03 -0,01 -0,13
FF 0,01 -0,11 -0,07 -0,04 -0,07 -0,06 -0,06 -0,07 -0,03 -0,06 -0,55
FSpS -0,31 -0,19 0,13 0,11 -0,16 0,00 -0,10 -0,05 -0,22 0,07 -0,73
PedF -0,08 -0,14 -0,07 -0,06 0,01 -0,10 -0,12 -0,08 -0,22 -0,02 -0,88
8 Za účelem jednotnosti celé procedury byly hodnoty na škálách pomocí procedury „recode“ orientovány „jedním směrem“.
UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ MASARYKOVY UNIVERZITY 2009 – 2010 V PRAXI
54
Srovnání „vážených“ žebříčků za posledních pět šetření. S jedinou malou odchylkou
vidíme, že v horní polovině tabulky se umisťují prakticky identické skupiny absolventů.
Pořadí Fakulta Pořadí Fakulta Pořadí Fakulta Pořadí Fakulta Pořadí Fakulta
2009/10 2007/08 2005/06 2003/04 2001/02
1. LF 1. FI 1. PrF 1. FSS 1. FSS
2. FI 2. PrF 2. FI 2. LF 2. PrF
3. PrF 3. LF 3. LF 3. PrF 3. LF
4. FSS 4. FSS 4. FSS 4. FI 4. PřírF
5. ESF 5. ESF 5. ESF 5. ESF 5. FI
6. PřírF 6. FSpS 6. PřírF 6. MF* 6. MF*
7. FF 7. PřírF 7. FF 7. FF 7. PedF
8. FSpS 8. FF 8. FSpS 8. PřírF 8. ESF
9. PedF 9. PedF 9. PedF 9. PedF 9. FF
*MF = mezifakultní studium, v posledních třech výzkumech nebyla tato kategorie použita.
Graf 23
Uplatnění absolventů MU podle fakult a šetření r. 2002 - 2010
(standardizované, vážené hodnoty)
-1,5
-1,0
-0,5
0,0
0,5
1,0
1,5
LF FI PrF FSS ESF PřírF FF FSpS PedF
r. 02-03
r. 04-05
r. 06-07
r. 07-08
r. 09-10
UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ MASARYKOVY UNIVERZITY 2009 – 2010 V PRAXI
55
Ve „vícerozměrném prostoru“ si můžeme kvantitativní pohled na celkové uplatnění
absolventů znázornit takto:
Graf 24
Jednotlivé osy směřují od vzájemného průsečíku (průměr měřených hodnot) k nejvyššímu uspokojení
tím kterým faktorem. Čím blíže objekty (fakulty) vzájemně leží, tím jsou si v hodnoceních podobnější
(viz např. trojici PedF, FF a částečně i PřírF) a naopak. Můžeme identifikovat zejména dva základní
směry dané vzájemnou korelací faktorů. Směrem napravo nahoru je to trojice (plat, prestiž, kariéra,
příp. i jistota místa), směrem vpravo dolů to jsou čtyři faktory (celková spokojenost, uplatnění
vzdělání, seberealizace a zajímavá práce). Výhodně postavené jsou tak LF, FI a PrF, příp. FSS
(blízko průměru). Ne zcela ideálně je posazená čtveřice PedF – FF – PřírF – FSpS; ESF značně
vybočuje (saturace u platu a prestiže, ale méně zajímavá práce atd.).
UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ MASARYKOVY UNIVERZITY 2009 – 2010 V PRAXI
56
Na podobném principu jako u indexu pracovního uplatnění shora, jsme propočítali i
analogické hodnoty podle vystudovaných oborů. Do přehledu jsou zařazeny jen ty obory,
které byly reprezentovány minimálně deseti respondenty. I proto je třeba tento „žebříček“
brát jen jako naprosto orientační. Může však dobře posloužit jako demonstrace toho, jak
se index pracovního uplatnění podle fakult utváří jako průměr poměrně
heterogenních hodnot indexů jednotlivých studijních oborů. Šedým pozadím jsou
pro ilustraci označeny obory vyučované na LF, která se v celkovém žebříčku fakult umístila
na prvním místě. Stejně jako v předchozím průzkumu obsadila první místo stomatologie.
Pořadí Obor Index uplatnění N
1. Stomatologie 4,56 11
2. Zubní lékařství 4,16 27
3. Molekulární biologie a genetika 3,16 16
4. Všeobecné lékařství 2,87 101
5. Informatika 2,34 15
6. Mezinárodní vztahy 2,27 10
7. Aplikovaná informatika 2,23 50
8. Sociologie 1,61 11
9. Evropská studia 1,37 11
10. Psychologie 1,34 53
11. Mediální studia a žurnalistika 1,11 19
12. Německý jazyk a literatura 1,02 20
13. Finanční podnikání 0,87 29
14. Právo 0,75 227
15. Politologie 0,53 10
16. Informační systémy 0,31 17
17. Podnikové hospodářství 0,26 45
18. Sociální pedagogika a poradenství 0,20 11
19. Obecná biologie -0,36 18
20. Sociální politika a sociální práce -0,37 26
21. Regionální geografie a regionální rozvoj -0,54 10
22. Hospodářská politika -0,56 12
23. Regionální rozvoj a správa -0,57 24
24. Historie -0,60 22
25. Učitelství pro 1. stupeň základní školy -0,61 35
26. Ošetřovatelská péče v gerontologii -0,67 18
27. Speciální pedagogika -1,13 31
28. Učitelství tělesné výchovy pro základní a střední školy -1,24 27
29. Veřejná ekonomika -1,44 25
30. Český jazyk a literatura -1,54 29
31. Zdravotní vědy -2,04 17
32. Anglický jazyk a literatura -2,51 26
33. Dějiny umění -2,74 10
34. Učitelství matematiky pro střední školy -3,14 20
35. Učitelství zeměpisu pro základní školy -4,81 16
UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ MASARYKOVY UNIVERZITY 2009 – 2010 V PRAXI
57
3.2 Absolventi MU, kteří aktuálně nepracují
Představu o respondentech, kteří aktuálně nepracují, podávají následující tabulky. Protože se
jedná o poměrně malé počty, jsou v následujících třech tabulkách uvedeny i absolutní počty
osob v jednotlivých kategoriích. Celkově se v této části opíráme o odpovědi skupiny 314 osob
tj. 17,5 % (14,7 %), ze všech získaných odpovědí.
Aktuální stav nepracujících absolventů Abs. počet %
nezaměstnaný, pracoval 22 7,0
nezaměstnaný, nepracoval 23 7,3
MD, pracovala 84 26,8
MD a nepracovala 18 5,7
studuje a nepracuje 127 40,4
jiná možnost 40 12,7
Celkem 314 100,0
Celková aktuální nezaměstnanost absolventů MU z let 2009 – 2010 představuje
podle získaných odpovědí 45 osob ze souboru 1 799 respondentů, tj. 2,5 %
(1,4 %).
Běžná míra nezaměstnanosti založená na „tvrdých datech“ byla v dubnu 2010 za
celou MU 3,5 % podle přehledu na následující straně.
Nezaměstnaní absolventi také uváděli dobu nezaměstnanosti v měsících. Byly zaznamenány
následující hodnoty:
Průměrná hodnota = 10 měsíců (9)
Modus = 3 měsíc (1)
Medián = 8 měsíců (5)
UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ MASARYKOVY UNIVERZITY 2009 – 2010 V PRAXI
58
Zdroj: Koucký, J., Zelenka, M.: Postavení vysokoškoláků a uplatnění absolventů vysokých škol na
pracovním trhu 2010. Praha: UK–SVP, 2010.
Dostupné na: http://www.strediskovzdelavacipolitiky.info/download/Absolventi_VS_2010.pdf
UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ MASARYKOVY UNIVERZITY 2009 – 2010 V PRAXI
59
„Aktuálně nepracující“ také hodnotili své budoucí vyhlídky na získání pracovního místa.
Konkrétní otázka zněla: „Pokud byste měl(a) posoudit své nynější šance na získání
pracovního místa (v dohledné době ev. po skončení MD, ukončení dalšího studia), pak byste
své šance hodnotil(a) spíše jako …“. Přehled o názorech aktuálně nepracujících absolventů
opět dává další z grafů a tabulka hodnot. Součet kladných hodnot letos poklesl na 37,8 %
z hodnot předcházejícího výzkumu 2007-08 – 48,8 %.
Graf 25
Šance aktuálně nepracujících na získání pracovního místa
(n = 336)
velmi vysoké
7,1%
spíše vysoké
30,7%
spíše nízké
33,9%
velmi nízké
11,9%
nevím ...
16,4%
Tabulka hodnot
Šance na prac. místo ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
velmi vysoké 4,8 30,0 10,5 1,1 27,6 6,7 2,7 5,2 7,1
spíše vysoké 47,6 60,0 42,1 25,0 31,0 20,0 43,2 19,5 50,0 30,7
spíše nízké 33,3 10,0 15,8 45,5 10,3 46,7 27,0 40,3 33,3 33,9
velmi nízké 13,2 13,6 13,8 10,0 16,2 13,0 11,9
mezisoučet 2
předchozích řádků
33,3 10,0 28,9 59,1 24,1 56,7 43,2 53,2 33,3 45,8
nevím ... 14,3 18,4 14,8 17,2 16,7 10,8 22,1 16,7 16,4
Celkem 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100
abs. poč. odpovědí 21 10 38 88 29 30 37 77 6 336
UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ MASARYKOVY UNIVERZITY 2009 – 2010 V PRAXI
60
Dále se „nepracující“ vyjadřovali k otázce, zda budou hledat pracovní místo „v oboru“ nebo
„mimo obor“, který vystudovali, viz následující tabulku:
Graf 26
Budete hledat práci v oboru, na který jste se na VŠ připravoval(a)?
(n = 318)
určitě v oboru
27,4%
spíše v oboru
34,0%
spíše mimo obor
18,9%
určitě mimo obor
8,2%
nevím ...
11,6%
Tabulka hodnot
Hledá místo v oboru? ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
určitě v oboru 26,3 44,4 28,6 12,9 59,3 24,1 42,4 24,0 33,3 27,4
spíše v oboru 36,8 44,4 25,7 35,3 11,1 34,5 27,3 44,0 50,0 34,0
spíše mimo obor 5,3 11,1 14,3 32,9 11,1 24,1 9,1 14,7 16,7 18,9
určitě mimo obor 11 14 11 10,3 3,0 8,0 8,2
mezisoučet 2
předchozích řádků
15,8 11,1 28,6 43,5 11,1 34,5 12,1 22,7 16,7 27,0
nevím ... 21,1 17,1 8,2 18,5 6,9 18,2 9,3 11,6
celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
abs. počet odpovědí 19 9 35 85 27 29 33 75 6 318
Zhruba každý čtvrtý absolvent z aktuálně „nepracujících“ – 27,4 % (18,8 %) hodlá hledat
místo vně vystudovaného oboru.
UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ MASARYKOVY UNIVERZITY 2009 – 2010 V PRAXI
61
Podobně jako „zaměstnaní“, tak i „nezaměstnaní“ hodnotili šance „čerstvých“ absolventů na
uplatnění v oboru. Viz graf, kde jsou jejich výpovědi srovnány s výpověďmi aktuálně
pracujících absolventů a tabulku hodnot.
Graf 27
Hodnocení vyhlídek čerstvých absolventů na uplatnění
"pracujícími" a "nepracujícími" absolventy
3,1
17,1
28,3
15,3
9,0
4,3
25,5
12,0
7,0
27,1
23,2
28,0
0,0
5,0
10,0
15,0
20,0
25,0
30,0
výborné poměrně
dobré
průměrné spíše špatné velmi špatné nevím
Aktuálně nepracující
Aktuálně pracující
Tabulka hodnot
Vyhlídky čerstvých
absolventů ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
výborné 22,2 21,4 3,4 1,3 3,1
poměrně dobré 15,8 66,7 22,2 9,4 32,1 3,4 24,2 16,0 17,1
průměrné 26,3 11,1 33,3 20,0 21,4 51,7 39,4 25,3 42,9 28,3
spíše špatné 42,1 19,4 38,8 10,7 31,0 18,2 28,0 27,1
velmi špatné 5,3 13,9 27,1 3,6 6,9 6,1 16,0 42,9 15,3
mezisoučet 2
předchozích řádků
47,4 0,0 33,3 65,9 14,3 37,9 24,2 44,0 42,9 42,4
nevím 10,5 11,1 4,7 10,7 3,4 12,1 13,3 14,3 9,0
Celkem 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100
abs. počet odpovědí 19 9 36 85 28 29 33 75 7 321
Z tabulky můžeme vyčíst, že optimistické a pesimistické předpovědi jsou zhruba v poměru
1:2; ve starším výzkumu byl poměr zhruba 1 : 1.
UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ MASARYKOVY UNIVERZITY 2009 – 2010 V PRAXI
62
Ze skupiny ekonomicky neaktivních osob je 48 respondentů aktuálně vedeno na úřadech
práce a dalších 44 bylo vedeno, ale v současné době již vedeno není, podle následujícího
přehledu.
Evidence na úřadech práce ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
ano 3 0 7 18 0 6 6 8 0 48
byl a není 2 1 1 14 6 5 5 8 2 44
nebyl a není 8 8 19 45 17 14 22 52 6 191
jiná odpověď 5 0 5 7 3 2 1 5 0 28
Celkem 18 9 32 84 26 27 34 73 8 311
UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ MASARYKOVY UNIVERZITY 2009 – 2010 V PRAXI
63
3.3 Zájem o práci v zahraničí
Po vzoru minulých šetření byly i do aktuálního výzkumu zařazeny dvě otázky mapující zájem
a motivaci absolventů o práci v zahraničí. Na tyto otázky odpovídali všichni
respondenti.
O práci v zahraničí má zájem 28,6 % absolventů (27,3 %) (součet variant „určitě ano“ a
„spíše ano“) podle následujícího grafu.
Graf 28
Zájem absolventů MU o práci v zahraničí
(n = 1 792)
určitě ne
27,4%
neví
2,8%
určitě ano
7,9%
spíše ano
20,7%
spíše ne
41,1%
Tabulka hodnot
Zájem o práci v zahraničí ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
určitě ano 9,7 12,6 13,5 6,2 5,8 4,2 3,2 10,8 22,0 7,9
spíše ano 19,3 30,3 24,7 24 17 16 20 20 5 20,7
mezisoučet
předchozích řádků
29,0 42,9 38,2 30,2 22,3 20,3 23,6 31,2 26,8 28,6
spíše ne 48,9 36,1 36,5 40,8 42,7 34,0 42,9 42,4 53,7 41,1
určitě ne 22,2 16,8 20,6 26,3 33,0 42,0 30,0 23,6 19,5 27,4
neví 9,7 12,6 13,5 6,2 5,8 4,2 3,2 10,8 22,0 7,9
Celkem 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100
Tak jako i v předcházejících čtyřech šetřeních jeví nejmenší zájem mladí učitelé.
UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ MASARYKOVY UNIVERZITY 2009 – 2010 V PRAXI
64
Dále nás zajímala také motivace zájmu o zahraniční práci. Byla nabízena škála odpovědí od
„čistých peněz“ až po „čistě jiné než finanční důvody9“. „Peníze“ převažují zhruba u jedné
třetiny respondentů – 35,7 % (36,3 %). Rozložení hodnot je opět patrné z následujícího
grafu.
Graf 29
Motivace zájmu o práci v zahraničí
(n = 558)
vyšší výdělek převažuje
nad ostatním
31,9%
výdělek a ostatní jsou v
rovnováze
24,6%
jiné motivy převažují
nad výdělkem
22,9%
jen jiné motivy
12,9%
neví, jiná odpověď
3,9%
jen vyšší výdělek
3,8%
Tabulka hodnot
Motivace k práci v zahraničí ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
jen vyšší výdělek 1,9 3,6 13,5 5,9 3,8 2,5 8,3 3,8
vyšší výdělek převaž. nad ostatním 28,8 28,3 27,5 40,5 38,5 33,3 30,4 21,5 50,0 31,9
výdělek a ostatní jsou v rovnováze 30,8 33,96 23,19 21,6 19,2 17,6 29,1 24,1 16,7 24,6
jiné motivy převažují nad výdělkem 26,92 28,3 24,64 17,1 19,2 21,6 20,3 31,6 8,3 22,9
jen jiné motivy 11,5 9,4 17,4 14,4 9,6 9,8 12,7 15,2 8,3 12,9
neví, jiná odpověď 7,2 2,7 11,8 3,8 5,1 8,3 3,9
Celkem 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100
9 Byly nabízeny například tyto motivy: touha po poznání, dobrodružství, rozvíjení jazykových dovedností, získání
zahraničních zkušeností apod.
UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ MASARYKOVY UNIVERZITY 2009 – 2010 V PRAXI
65
3.4 Společné hodnocení studia na Masarykově univerzitě
Závěrečnou část dotazníku tvořily otázky pro všechny absolventy Masarykovy univerzity.
Tato část si kladla za cíl získat zpětnovazební informace jak pro zkvalitnění vlastního obsahu
studia, tak i pro potřeby strategického řízení MU z úrovně celku, tak i jednotlivých fakult.
První otázka zjišťovala, zda absolventům vyhovuje – z hlediska jejich uplatnění – poměr
teoretické a praktické složky vysokoškolského studia. Souhrnnou představu o odpovědích
dává následující tabulka a graf (v grafu jsou opět pro vyšší přehlednost vyloučeny kategorie
„nevím“ a „jiná odpověď“). Intenzivní vychýlení odpovědí směrem k vysoké „teoretičnosti“
studia může být samozřejmě dáno prozatímním nedoceněním („neuvědoměním si“) přínosu
teoretické přípravy na vysoké škole. V aktuálním výzkumu je podíl varianty „příliš teoretické“
historicky nejnižší – 62,5 % (výzkum 2008–09 = 65,9 %, výzkum 05/06 = 67,5 %,
2003/04 = 70,4 %, 2001/02 = 70,3 %, 97/00 = 70,2 %). Příznivější podíl variant můžeme
vidět zejména u FI a naopak, studium jako „příliš teoretické“ je reflektováno zejména na
PedF, ESF a PrF.
Graf 30
Domníváte se, že suma znalostí a dovedností, kterou jste si během
vysokoškolského studia osvojili, byla z hlediska vašeho nynějšího pracovního
uplatnění ...
(n = 1 790)
0,0
10,0
20,0
30,0
40,0
50,0
60,0
70,0
80,0
90,0
100,0
ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
příliš teoretické
vyvážené
příliš praktické
Tabulka hodnot
Orientace studia ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
příliš praktické 0,6 2,5 1,0 0,5 1,1 1,2 0,7
vyvážené 19,4 47,1 25,4 19,3 21,3 18,3 23,0 27,5 39,0 24,0
příliš teoretické 68,6 42,9 60,4 63,8 65,7 70,0 65,8 56,6 48,8 62,5
nevím 9,7 4,2 7,7 11,0 6,3 6,6 4,0 10,8 12,2 7,9
jiná odpověď 1,7 3,4 6,5 5,9 5,8 4,7 6,1 4,0 4,9
Celkem 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100
V příloze č. 1 jsou uvedeny komentáře absolventů k této otázce.
UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ MASARYKOVY UNIVERZITY 2009 – 2010 V PRAXI
66
Další otázkou, která nepřímo měří „náročnost studia“, jsme se ptali na optimální délku
studia. Viz tabulku a graf.
Graf 31
Bylo by reálné si získané znalosti osvojit i za kratší dobu?
(n = 1 699)
0,0
20,0
40,0
60,0
80,0
100,0
120,0
ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
o 2 sem. kratší
o semestr kratší
přiměřená
delší o rok
Tabulka hodnot:
Délka studia ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
delší o rok 0,6 4,5 2,5 5,7 7,1 0,5 3,7 2,1 2,5 3,5
přiměřená 70,2 71,2 72,8 68,8 79,3 55,8 66,7 78,6 60,0 70,0
o semestr kratší 11,7 10,8 12,7 10,8 6,6 11,2 6,4 9,9 10,0 9,8
o 2 sem. kratší 17,5 13,5 12,0 14,6 7,1 32,5 23,2 9,5 27,5 16,7
mezisoučet předch.
dvou řádků
29,2 24,3 24,7 25,5 13,6 43,7 29,6 19,3 37,5 26,5
Celkem 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100
Z tabulky je patrné, že studium by bylo možné podle respondentů absolvovat za kratší dobu
zejména na PedF a FSpS, stejně jako v předcházejícím výzkumu. Z opačného pohledu je tedy
čas pro studium nejlépe využit na LF a PřírF.
UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ MASARYKOVY UNIVERZITY 2009 – 2010 V PRAXI
67
Do stejné oblasti patřila také otázka sledující míru úsilí, které museli absolventi MU
k absolvování vysokoškolského studia vynaložit. Letos dosáhl součet variant velice +
poměrně náročné hodnoty 44,4 %, tj. prakticky stejně jako v minulém výzkumu – 44,1 %.
Graf 32
Domníváte se, že absolvování vysokoškolského studia na MU
bylo z hlediska úsilí, které jste museli během studia vynaložit...
(n = 1 784)
0,0
20,0
40,0
60,0
80,0
100,0
120,0
ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
nebylo vůbec náročné
nebylo příliš náročné
průměrně náročné
poměrně náročné
velice náročné
Tabulka hodnot
Obtížnost studia ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
velice náročné 4,5 5,0 3,6 4,5 35,0 1,9 1,8 3,6 7,0
poměrně náročné 45,5 49,6 41,1 27,5 45,1 26,1 37,3 43,8 14,6 37,4
součet předchozích
řádků
50,0 54,6 44,6 31,9 80,1 28,0 39,1 47,4 14,6 44,4
průměrně náročné 39,8 31,9 41,7 53,1 18,4 59,2 47,3 44,6 65,9 44,2
nebylo příliš náročné 9,1 11,8 12,5 13,4 1,5 12,3 13,3 7,6 17,1 10,5
nebylo vůbec náročné 1,1 1,7 1,2 1,5 0,5 0,4 0,4 2,4 0,8
Celkem 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100
Tradičně nejnáročnější je studium na LF a dále pak na FI a ESF; méně náročné se studium
jeví zejména absolventům FSpS, PedF a FF (stejná trojice jako v posledním výzkumu).
UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ MASARYKOVY UNIVERZITY 2009 – 2010 V PRAXI
68
3.5 Celková spokojenost s MU a opakovaná volba vzdělávací dráhy
Dále jsme sledovali jak jsou absolventi MU celkově spokojeni s tím, co jim „škola
do života dala“. Rozložení hodnot je opět patrné z následujícího grafu a tabulky hodnot.
Hodnota kladných variant odpovědí se prakticky nezměnila, letos dosáhla 84,7 % a
v minulém výzkumu 85,0 % (hodnoty s vyloučením variant „nevím“). Letos však byl o něco
lepší poměr variant velmi spokojen = 20,9 %, ve starším výzkum je analogická hodnota rovna
18,4 %.
Graf 33
Jak jste s tím, co Vám Vaše vysoká škola (alma mater ) poskytla, spokojen(a)?
(n = 1 773)
0,0
20,0
40,0
60,0
80,0
100,0
120,0
ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
velmi nespokojen(á)
spíše nespokojen(á)
spíše spokojen(á)
velmi spokojen(á)
Tabulka hodnot
Spokojenost s MU ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
velmi spokojen(á) 19,9 28,6 32,1 18,4 17,7 13,3 25,3 18,7 14,6 20,9
spíše spokojen(á) 70,5 63,9 55,4 63,6 59,6 59,2 67,5 68,3 65,9 63,8
součet předch. řádků 90,3 92,4 87,5 81,9 77,3 72,5 92,8 87,0 80,5 84,7
spíše nespokojen(á) 9,1 6,7 10,7 15,7 21,2 23,7 6,5 11,8 19,5 13,6
velmi nespokojen(á) 0,6 0,8 1,8 2,4 1,5 3,8 0,7 1,2 1,6
Celkem 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100
Nejvíce byli spokojení absolventi PrF, FI a ESF, na druhém konci pomyslného žebříčku stojí
PedF, LF a FSpS.
UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ MASARYKOVY UNIVERZITY 2009 – 2010 V PRAXI
69
„Historické“ srovnání údajů o celkové spokojenosti se studiem na MU ukazuje
příznivý trend a prakticky neměnnou úroveň za poslední tři výzkumy.
Graf 34
Vývoj spokojenosti absolventů s tím, co jim MU "dala do života"
(1993 - 2010)
70,7
75,2
79,6 78,6 80,4
84,3 83,6 83,7
25,2
22,1
18,0 19,5 18,1
14,4 14,8 15,1
0,0
10,0
20,0
30,0
40,0
50,0
60,0
70,0
80,0
90,0
100,0
Výzkum93-95
Výzkum96
Výzkum97-00
Výzkum01-02
Výzkum03-04
Výzkum05-06
Výzkum07-08
Výzkum09-10
„velmi + spíše spokojen(á)“
„spíše + velmi nespokojen(á)“
*sloučené varianty, varianta „nevím, jiná odpověď“ není zobrazována.
UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ MASARYKOVY UNIVERZITY 2009 – 2010 V PRAXI
70
Zajímalo nás také, do jaké míry by absolventi MU „po zkušenostech, které získali s vysokou
školou a v prvních letech praktického života“, opakovali svoji vzdělávací dráhu. Volby
absolventů opět znázorňuje následující graf a tabulka – zobrazeny jsou jen hlavní varianty:
Graf 35
Pokud byste mohl(a) znovu opakovat volbu své vzdělávací dráhy,
zvolil(a) byste pro své studium ...
(n = 1 791)
0,0
10,0
20,0
30,0
40,0
50,0
60,0
70,0
80,0
90,0
100,0
ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
jiná škola než MU
jiná fak. MU
stejná fakulta
Tabulka hodnot
Volba dráhy ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
stejná fakulta 79,0 84,0 61,2 57,7 68,9 60,4 80,0 64,4 62,5 68,0
jiná fak. MU 9,1 3,4 24,1 26,3 10,2 24,1 13,2 20,0 25,0 17,8
součet předch. řádků 88,1 87,4 85,3 84,0 79,1 84,4 93,2 84,4 87,5 85,8
jiná škola než MU 6,8 6,7 5,9 6,5 16,0 5,7 2,5 7,6 6,9
jiné než VŠ 1,1 0,6 2,7 1,4 2,0 5,0 1,2
praxe po SŠ 1,5 1,9 0,4 0,8 2,5 0,7
jiná odpověď 4,0 5,9 8,2 5,3 4,9 6,6 3,9 5,2 5,0 5,4
Celkem 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100
Vidíme, že své mateřské fakultě by byli „nejvěrnějšími“ informatici, právníci a ekonomové
(podobně jako v předchozích šetřeních) a naopak „nejvíce nevěrní“ by byli absolventi FF,
PedF a FSS. Dlužno dodat, že do tohoto hodnocení se pravděpodobně více než „čirý citový
vztah k alma mater“ promítá komplex faktorů mající podobu rovnice „dal – získal“, kde na
straně „dal“ se může jednat o vynaložené úsilí k absolvování školy a „získal“ pak to
nejdůležitější z uplatnění.
UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ MASARYKOVY UNIVERZITY 2009 – 2010 V PRAXI
71
Informace o tom, že MU jako celek by byla „znovu zvolena“ celkem 85,8 % (87,3 %) svých
absolventů a vlastně jen 6,9 % (7,6 %) z absolventů by volilo jinou VŠ než MU, jistě také
patří do světa příznivých zpráv.
3.6 Speciální dovednosti zprostředkovávané výukou
Na základě obsahové analýzy „otevřených odpovědí“ z předchozích průzkumů absolventů
MU jsme extrahovali celkem dvanáct nejvýznamnějších problémových oblastí, na které si
absolventi stěžovali jako na oblasti, ve kterých se jim – s různou mírou intenzity – nedostalo
adekvátních znalostí a dovedností, byly to:
 Odborné praktické zkušenosti a dovednosti
 Odborné teoretické znalosti
 Počítačová gramotnost
 Schopnost sebeprezentace
 Organizační schopnosti a dovednosti
 Kreativita
 Koncepční a analytické myšlení
 Schopnost orientovat se a osvojovat si nové poznatky
 Schopnost týmové práce
 Tolerance, uznání odlišných názorů
 Komunikační dovednosti
 Schopnost argumentovat a kriticky myslet
V letošním výzkumu jsme sjednotili způsob hodnocení těchto faktorů s průzkumy „čerstvých
absolventů“, abychom získali možnost měřit posuny v jejich postojích způsobené získáváním
pracovních a životních zkušeností. Absolventi tedy hodnotili, jak je univerzita připravila
v uvedených oblastech kompetencí a současně také u každé kompetence uváděli, jaký význam
má ten který faktor pro jejich uplatnění.
Důležitost toho kterého faktoru pro budoucí uplatnění absolventi hodnotili na pětibodové
škále, kde hodnota 1 = velmi důležitý a hodnota 5 = naprosto nedůležitý, současně pak
hodnotili, do jaké míry je MU danou kompetencí vybavila, opět na stupnici 1 = výborně až 5 =
nedostatečně. V následující tabulce vidíme „žebříček“ kompetencí seřazený podle důležitosti
sestupně. Za nejdůležitější tedy studenti považují vybavenost komunikačními dovednostmi
(hodnota 1,42), současně však konstatují, že je v této oblasti MU vybavila na „lepší trojku“
(2,73).
Kompetence
Důležitost
(1 = důležitý
5 = nedůležitý)
MU "vybavila"
(1 = výborně
5 = nedostatečně) Rozdíl
Komunikační dovednosti 1,42 2,73 -1,31
Odborné praktické zkušenosti a dovednosti 1,48 3,21 -1,73
Schopnost orientovat se a osvojovat si nové poznatky 1,49 2,03 -0,54
Schopnost argumentovat a kriticky myslet 1,56 2,65 -1,09
Schopnost sebeprezentace 1,69 2,82 -1,13
Organizační schopnosti a dovednosti 1,77 3,05 -1,28
Počítačová gramotnost 1,85 2,80 -0,95
Koncepční a analytické myšlení 1,89 2,58 -0,69
Schopnost týmové práce 1,94 2,75 -0,80
Odborné teoretické znalosti 2,07 2,00 0,07
Tolerance, uznání odlišných názorů 2,13 2,53 -0,41
Kreativita 2,13 3,13 -1,01
UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ MASARYKOVY UNIVERZITY 2009 – 2010 V PRAXI
72
V následujícím grafu jsme pro větší názornost použili „obrácené hodnoty“. Vyšší sloupce =
vyšší důležitost i lepší vybavenost kompetencemi.
Graf 36
Hodnocení významu a vybavenosti kompetencemi
("obrácené hodnoty" - vyšší hodnoty = důležitější i lepší vybavenost, n = 1629 - 1764)
0,00
0,50
1,00
1,50
2,00
2,50
3,00
3,50
4,00
Komunikačnídovednosti
Odbornépraktickézkušenostia
dovednosti
Schopnostorientovatsea
osvojovatsinovépoznatky
Schopnostargumentovatakriticky
myslet
Schopnostsebeprezentace
Organizačníschopnostia
dovednosti
Počítačovágramotnost
Koncepčníaanalytickémyšlení
Schopnosttýmovépráce
Odbornéteoretickéznalosti
Tolerance,uznáníodlišných
názorů
Kreativita
Důležitost
MU "vybavila"
Největší rozdíl v hodnocení můžeme vidět u proměnné Odborné praktické zkušenosti a
dovednosti, druhá v pořadí významu pro uplatnění s rozdílem hodnot mezi „významem“ a
„vybavením“ na úrovni 1,73.
UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ MASARYKOVY UNIVERZITY 2009 – 2010 V PRAXI
73
Tabulka hodnot
Důležitost kompetencí pro uplatnění ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
Odborné praktické zkušenosti a dovednosti 1,5 1,8 1,5 1,5 1,4 1,3 1,4 1,5 1,5 1,5
Odborné teoretické znalosti 2,5 2,6 2,4 2,2 1,4 1,9 1,9 2,1 1,9 2,1
Počítačová gramotnost 1,4 1,6 1,7 1,8 2,5 2,0 2,0 1,6 2,0 1,8
Schopnost sebeprezentace 1,5 2,0 1,5 1,6 2,0 1,6 1,8 1,7 1,8 1,7
Organizační schopnosti a dovednosti 1,6 2,1 1,5 1,7 2,0 1,5 2,0 1,8 1,6 1,8
Kreativita 2,3 2,2 2,0 2,0 2,6 1,6 2,4 2,2 1,8 2,1
Koncepční a analytické myšlení 1,7 1,7 1,7 2,0 2,1 2,1 1,8 1,8 2,3 1,9
Schopnost orientovat se a osvojovat si poznatky 1,4 1,6 1,3 1,5 1,4 1,5 1,5 1,5 1,8 1,5
Schopnost týmové práce 1,8 1,8 1,7 1,9 1,8 1,9 2,4 2,0 2,0 1,9
Tolerance, uznání odlišných názorů 2,2 2,4 1,9 2,0 2,0 1,8 2,5 2,3 2,0 2,1
Komunikační dovednosti 1,4 1,9 1,3 1,4 1,4 1,2 1,4 1,6 1,3 1,4
Schopnost argumentovat a kriticky myslet 1,5 1,9 1,5 1,6 1,7 1,5 1,3 1,6 1,7 1,6
Vybavení kompetencemi ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
Odborné praktické zkušenosti a dovednosti 3,4 2,8 3,3 3,3 3,3 3,2 3,4 3,0 2,6 3,2
Odborné teoretické znalosti 2,0 1,9 1,9 2,1 2,0 2,1 1,9 1,9 2,4 2,0
Počítačová gramotnost 2,4 1,6 3,0 3,3 3,2 3,0 2,6 2,5 3,2 2,8
Schopnost sebeprezentace 2,3 3,3 2,6 2,9 3,1 2,7 3,0 2,7 2,5 2,8
Organizační schopnosti a dovednosti 2,7 3,4 2,8 3,0 3,3 2,9 3,3 3,1 2,6 3,0
Kreativita 3,1 3,0 2,7 3,2 3,5 3,0 3,3 3,1 2,9 3,1
Koncepční a analytické myšlení 2,3 2,0 2,1 2,7 3,1 2,9 2,7 2,4 2,9 2,6
Schopnost orientovat se a osvojovat si poznatky 1,8 1,9 1,6 2,0 2,3 2,2 2,2 2,0 2,5 2,0
Schopnost týmové práce 2,3 2,9 2,7 3,0 2,8 2,5 2,9 2,8 2,5 2,7
Tolerance, uznání odlišných názorů 2,6 3,0 2,0 2,4 2,7 2,4 2,7 2,6 2,6 2,5
Komunikační dovednosti 2,6 3,4 2,5 2,7 2,9 2,4 2,9 2,8 2,4 2,7
Schopnost argumentovat a kriticky myslet 2,6 2,9 2,1 2,5 3,1 2,8 2,6 2,7 2,7 2,6
Rozdíly hodnot ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
Odborné praktické zkušenosti a dovednosti -1,8 -1,0 -1,8 -1,7 -1,9 -1,9 -2,0 -1,5 -1,1 -1,7
Odborné teoretické znalosti 0,5 0,7 0,5 0,1 -0,5 -0,2 -0,1 0,1 -0,5 0,1
Počítačová gramotnost -1,0 0,0 -1,3 -1,4 -0,7 -1,1 -0,6 -0,9 -1,2 -0,9
Schopnost sebeprezentace -0,8 -1,3 -1,1 -1,3 -1,1 -1,2 -1,3 -1,0 -0,8 -1,1
Organizační schopnosti a dovednosti -1,1 -1,2 -1,3 -1,4 -1,3 -1,4 -1,3 -1,3 -1,0 -1,3
Kreativita -0,8 -0,9 -0,7 -1,2 -1,0 -1,4 -0,9 -0,9 -1,1 -1,0
Koncepční a analytické myšlení -0,6 -0,3 -0,3 -0,7 -0,9 -0,9 -1,0 -0,6 -0,6 -0,7
Schopnost orientovat se a osvojovat si poznatky -0,4 -0,3 -0,3 -0,5 -0,9 -0,6 -0,7 -0,4 -0,7 -0,5
Schopnost týmové práce -0,5 -1,1 -1,0 -1,0 -1,0 -0,6 -0,5 -0,8 -0,5 -0,8
Tolerance, uznání odlišných názorů -0,4 -0,6 -0,1 -0,4 -0,7 -0,6 -0,2 -0,4 -0,6 -0,4
Komunikační dovednosti -1,2 -1,5 -1,2 -1,3 -1,5 -1,2 -1,4 -1,2 -1,1 -1,3
Schopnost argumentovat a kriticky myslet -1,2 -1,1 -0,6 -0,9 -1,3 -1,3 -1,3 -1,1 -1,0 -1,1
UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ MASARYKOVY UNIVERZITY 2009 – 2010 V PRAXI
74
Srovnání hodnocení významu faktorů a „vybavení faktory“ mezi absolventy „v praxi“ 2009–
10 a „čerstvými“ absolventy 2011.
Abs. 09 – 10 v praxi Čerství abs. 2011
Kompetence – důležitost pro uplatnění Důležitost Vybavení Důležitost Vybavení Rozdíly Rozdíly
Komunikační dovednosti 1,4 2,7 1,6 2,7 -0,2 0,0
Odborné praktické zkušenosti a dovednosti 1,5 3,2 1,5 3,2 0,0 0,0
Schopnost orientovat se a osvojovat si poznatky 1,5 2,0 1,6 2,1 -0,1 -0,1
Schopnost argumentovat a kriticky myslet 1,6 2,7 1,7 2,6 -0,1 0,0
Schopnost sebeprezentace 1,7 2,8 1,7 2,8 0,0 0,0
Organizační schopnosti a dovednosti 1,8 3,1 1,8 3,0 0,0 0,0
Počítačová gramotnost 1,9 2,8 2,0 2,9 -0,1 -0,1
Koncepční a analytické myšlení 1,9 2,6 1,9 2,5 0,0 0,1
Schopnost týmové práce 1,9 2,8 2,0 2,7 -0,1 0,0
Odborné teoretické znalosti 2,1 2,0 2,1 2,0 0,0 0,0
Tolerance, uznání odlišných názorů 2,1 2,5 2,2 2,6 -0,1 -0,1
Kreativita 2,1 3,1 2,2 3,2 -0,1 -0,1
Srovnání ukazuje mimořádně vzácnou shodu v hodnocení obou sérií faktorů
oběma skupinami respondentů, jediný rozdíl, který je vyšší než jedna desetina
„známky“, vidíme u faktoru „komunikační dovednosti“ a interpretovat ho by bylo možné tak,
že absolventi „v praxi“ si postupně uvědomují jeho větší význam. Malý rozdíl v ohodnocování
sady faktorů také může plynout z prostého faktu, že většina „čerstvých“ absolventů má za
sebou poměrně intenzivní pracovní zkušenost, v pátém ročníku totiž „pravidelně“ nebo
„poměrně často“ pracuje 56 % z nich.
UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ MASARYKOVY UNIVERZITY 2009 – 2010 V PRAXI
75
Pořadí fakult podle toho, jak byli absolventi MU vybaveni do života jednotlivými
„dovednostmi“. Na prvním místě vždy nejlepší hodnocení, deváté místo je pak místem
s nejhorším hodnocením.
Odborné prakt.
zkušenosti
Odborné teoret. znalosti PC gramotnost Sebeprezentace
FSpS 2,6 FI 1,9 FI 1,6 ESF 2,3
FI 2,8 FSS 1,9 ESF 2,4 FSpS 2,5
PřírF 3,0 PřírF 1,9 PřírF 2,5 FSS 2,6
PedF 3,2 PrF 1,9 PrF 2,6 PřírF 2,7
MU 3,2 LF 2,0 MU 2,8 PedF 2,7
FF 3,3 ESF 2,0 FSS 3,0 MU 2,8
LF 3,3 MU 2,0 PedF 3,0 FF 2,9
FSS 3,3 FF 2,1 FSpS 3,2 PrF 3,0
ESF 3,4 PedF 2,1 LF 3,2 LF 3,1
PrF 3,4 FSpS 2,4 FF 3,3 FI 3,3
Organizační schopnosti
a dovednosti
Kreativita Koncepční a analytické
myšlení
Schopnost orientovat se a
osvojovat si nové poznatky
FSpS 2,6 FSS 2,7 FI 2,0 FSS 1,6
ESF 2,7 FSpS 2,9 FSS 2,1 ESF 1,8
FSS 2,8 PedF 3,0 ESF 2,3 FI 1,9
PedF 2,9 FI 3,0 PřírF 2,4 PřírF 2,0
MU 3,0 ESF 3,1 MU 2,6 FF 2,0
FF 3,0 MU 3,1 PrF 2,7 MU 2,0
PřírF 3,1 PřírF 3,1 FF 2,7 PrF 2,2
PrF 3,3 FF 3,2 PedF 2,9 PedF 2,2
LF 3,3 PrF 3,3 FSpS 2,9 LF 2,3
FI 3,4 LF 3,5 LF 3,1 FSpS 2,5
Schopnost týmové práce Tolerance, uznání
odlišných názorů
Komunikační dovednosti Schopnost argumentovat a
kriticky myslet
ESF 2,3 FSS 2,0 FSpS 2,4 FSS 2,1
PedF 2,5 FF 2,4 PedF 2,4 FF 2,5
FSpS 2,5 PedF 2,4 FSS 2,5 PrF 2,6
FSS 2,7 MU 2,5 ESF 2,6 ESF 2,6
MU 2,7 ESF 2,6 FF 2,7 MU 2,6
LF 2,8 FSpS 2,6 MU 2,7 FSpS 2,7
PřírF 2,8 PřírF 2,6 PřírF 2,8 PřírF 2,7
PrF 2,9 PrF 2,7 PrF 2,9 PedF 2,8
FI 2,9 LF 2,7 LF 2,9 FI 2,9
FF 3,0 FI 3,0 FI 3,4 LF 3,1
UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ MASARYKOVY UNIVERZITY 2009 – 2010 V PRAXI
76
3.7 Sebezařazení absolventů MU a vyhlídky na společenský vzestup
Po vzoru dotazování z předchozích let jsme i tentokrát zařadili otázku, do které společenské
třídy by se respondenti zařadili. Vidíme, že naprosto dominuje příklon ke „střední třídě“, viz
následující graf. K vyšším třídám se častěji řadí zejména lékaři (podobně jako v předchozím
šetření) a právníci, k nižším třídám se pak častěji řadí zejména filozofové a pedagogové.
Pokud bychom provedli srovnání se starším výzkumem, vidíme jen malé kolísání hodnot se
zachováním aktuálních proporcí, jak je patrné z tabulky níže.
Graf 37
Společenské sebezařazení absolventů MU
(n = 1 791)
střední třída
58,6%
nižší třída
1,2%
nižší střední třída
17,6%
nevím ...
4,5%
vyšší třída
1,3%
vyšší střední třída
16,8%
Tabulka hodnot
Sebezařazení ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
vyšší třída 0,6 1,2 0,9 7,2 0,5 0,4 0,4 1,3
vyšší střední třída 19,9 15,3 14,1 10,1 30,9 11,3 22,9 12,4 17,1 16,8
mezisoučet předchoz. řádků 20,5 15,3 15,3 11,0 38,2 11,8 23,2 12,8 17,1 18,1
střední třída 64,8 65,3 63,5 55,5 49,8 63,7 53,9 58,8 65,9 58,6
nižší střední třída 11,4 11,0 13,5 26,7 8,2 19,8 19,6 20,4 12,2 17,6
nižší třída 1,1 1,8 2,4 1,9 1,1 0,4 1,2
mezisoučet předchoz. řádků 12,5 11,0 15,3 29,1 8,2 21,7 20,7 20,8 12,2 18,8
nevím ... 2,3 8,5 5,9 4,5 3,9 2,8 2,1 7,6 4,9 4,5
Celkem 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100
Sebezařazení – srovnání výzkumů Výzkum 09-10 Výzkum 07-08 rozdíl
vyšší třída 1,3 0,9 0,4
vyšší střední třída 16,8 17,1 -0,3
střední třída 58,6 60,1 -1,5
nižší střední třída 17,6 15,6 2,0
nižší třída 1,2 0,7 0,5
nevím ... 4,5 5,5 -1,0
Celkem 100 100 *
UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ MASARYKOVY UNIVERZITY 2009 – 2010 V PRAXI
77
Další otázka sledovala názory absolventů na jejich vyhlídky na společenský vzestup
v následujících pěti letech. Srovnání hodnot za aktuální a starší výzkum ukazuje jen
minimální změny hodnot, viz srovnávací tabulku níže.
Graf 38
Vyhlídky na společenský vzestup v dalších pěti letech
(n =1 793)
neví, nedovede
posoudit
4,1%
velmi špatné
2,7%
spíše špatné
10,5%
průměrné
33,2%
spíše dobré
38,9%
velmi dobré
10,5%
Tabulka hodnot
Vyhlídky na vzestup ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
velmi dobré 19,3 20,3 7,1 4,7 16,4 3,3 15,0 6,8 7,3 10,5
spíše dobré 46,0 55,1 45,9 28,7 46,4 23,1 49,6 32,7 24,4 38,9
mezisoučet předchoz.
řádků
65,3 75,4 52,9 33,4 62,8 26,4 64,6 39,4 31,7 49,4
průměrné 28,4 20,3 32,9 42,0 27,1 41,0 24,3 37,5 46,3 33,2
spíše špatné 5,1 2,5 10,6 14,2 5,3 18,4 6,4 15,1 12,2 10,5
velmi špatné 0,6 0,6 3,8 1,9 7,5 1,1 3,2 4,9 2,7
mezisoučet předchoz.
řádků
5,7 2,5 11,2 18,0 7,2 25,9 7,5 18,3 17,1 13,2
neví, nedovede posoudit 0,6 1,7 2,9 6,5 2,9 6,6 3,6 4,8 4,9 4,1
Celkem 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100,0
Dobré vyhlídky před sebou vidí zejména informatici, ekonomové, právníci a lékaři (podobně
jako v předchozím šetření), výrazně hůře vidí budoucnost pedagogové (stejně jako
v předchozím šetření). Celkově však převažuje spíše optimistický pohled do budoucnosti.
Vyhlídky na spol. vzestup – srovnání
výzkumů
Výzkum 09-10 Výzkum 07-08 rozdíl
velmi dobré 10,5 10,2 0,3
spíše dobré 38,9 39,3 -0,4
průměrné 33,2 34,2 -0,9
spíše špatné 10,5 9,6 0,9
velmi špatné 2,7 1,9 0,7
neví, nedovede posoudit 4,1 4,8 -0,7
UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ MASARYKOVY UNIVERZITY 2009 – 2010 V PRAXI
78
3.8 Demografická struktura absolventů MU
V souboru respondentů bylo celkem 65,5 % žen a 34,5 % mužů, analogický poměr
v základním souboru je 67,9 % : 32,1 %, v základním souboru je tedy o 2,4 % více žen než ve
vlastním šetření. Odchylky podle fakult jsou malé a statisticky nevýznamné.
Šetření Základní soubor Odchylky
Fakulta Hladina výz. st. odchylky muž žena muž žena ZS - šetření
ESF odchylka nevýz. 39,8 60,2 41,5 58,5 -1,7
FI odchylka nevýz. 89,1 10,9 91,2 8,8 -2,1
FSS odchylka nevýz. 30,6 69,4 30,3 69,7 0,3
FF odchylka nevýz. 17,2 82,8 18,4 81,6 -1,2
LF odchylka nevýz. 22,7 77,3 24,5 75,5 -1,8
PedF odchylka nevýz. 17,0 83,0 14,0 86,0 3,0
PrF odchylka nevýz 45,7 54,3 48,3 51,8 -2,6
PřírF odchylka nevýz 41,2 58,8 37,5 62,5 3,7
FSpS odchylka nevýz 46,3 53,7 51,8 48,2 -5,5
MU 5 % 34,5 65,5 32,1 67,9 2,4
Na Moravě a ve Slezsku aktuálně bydlí 73,5 % (74,0 %) respondentů, v Čechách 22,5 %
(24,9 %) a zbývající 4,0 % (2,5 %) jsou v zahraničí. Přestože jsme rozesílali dotazníky jen na
adresy v ČR, dostali jsme 4,0 % odpovědí od absolventů působících v zahraničí; dotazník
obvykle rodiče absolventů poslali do zahraničí nebo absolventy informovali o webové verzi
dotazníku e-mailem apod. Reálný podíl absolventů působících v zahraničích proto bude jistě
o něco vyšší. I v tomto srovnání můžeme vidět vysokou stálost naměřených hodnot.
Bydliště ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
Brno 47,7 59,7 35,3 44,2 30,9 35,2 31,8 48,2 43,9 40,7
Praha 12,5 5,9 14,7 9,8 4,3 3,3 19,6 5,2 4,9 9,6
Jihomoravský 9,7 10,1 11,8 12,2 13,5 27,2 8,6 13,9 12,2 13,4
Olomoucký 5,1 1,8 2,4 3,4 1,9 1,1 2,8 2,3
Moravskoslezský 5,7 2,5 4,7 5,6 13,0 4,2 8,2 6,0 2,4 6,4
Vysočina 2,3 3,4 2,9 4,7 7,2 8,9 3,9 6,8 2,4 5,1
Zlínský 4,0 3,4 4,7 4,7 12,6 7,0 5,4 2,4 7,3 5,6
Středočeský 1,7 1,7 2,9 2,7 0,5 2,3 1,4 1,6 1,8
Jihočeský 0,6 0,8 2,4 1,8 1,4 0,5 2,9 0,8 1,4
Plzeňský 0,8 1,8 1,2 1,4 1,4 0,8 0,9
Karlovarský 0,6 0,3 1,4 0,3
Ústecký 0,6 2,9 1,5 1,4 0,9 1,4 0,4 1,2
Liberecký 0,6 0,6 1,5 1,4 0,9 2,1 1,6 1,2
Královéhradecký 2,8 1,7 1,8 2,4 2,9 0,9 5,0 2,0 4,9 2,6
Pardubický 1,7 0,8 2,9 2,7 3,4 5,2 3,2 4,4 7,3 3,3
Zahraničí 5,1 9,2 8,2 2,4 2,4 1,4 2,5 3,2 14,6 4,0
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ MASARYKOVY UNIVERZITY 2009 – 2010 V PRAXI
79
Velikostní struktura bydlišť je patrná z následující tabulky:
Velikost bydliště ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
Praha 5,1 4,2 12,9 5,3 2,4 0,9 12,5 2,4 4,9 5,8
nad 100 tis. 47,7 52,1 42,4 40,9 33,8 31,0 35,4 42,2 46,3 39,9
20 - 100 tis. 17,6 18,5 19,4 18,4 28,5 14,6 20,0 15,1 17,1 18,9
5 - 20 tis. 12,5 13,4 14,1 13,4 13,0 17,8 15,0 13,1 17,1 14,2
500 - 5 tis. 11,9 9,2 9,4 16,9 16,9 28,2 13,6 21,9 14,6 16,7
do 500 obyv. 5,1 2,5 1,8 5,0 5,3 7,5 3,6 5,2 4,6
Celkem 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100
V tabulce hodnot si můžeme povšimnout zejména vyššího podílů mladých právníků a
absolventů FSS v Praze.
Rodinný stav a rodinné plány jsou patrné z následujících dvou tabulek.
Rodinný stav – muži ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
svobodný 68,6 59,4 51,9 70,7 66,0 75,0 60,6 65,0 73,7 63,9
ženatý 18,6 18,9 34,6 15,5 25,5 13,9 14,2 20,4 5,3 18,9
s družkou 12,9 21,7 13,5 13,8 8,5 11,1 25,2 14,6 21,1 17,2
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
Rodinný stav – ženy ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
svobodná 61,3 53,8 45,8 54,8 47,5 45,4 52,3 58,5 45,5 52,1
vdaná 17,9 30,8 30,5 26,5 38,8 37,9 24,5 21,8 27,3 28,7
s druhem 19,8 15,4 22,0 18,6 13,1 16,7 22,5 19,0 27,3 18,7
rozvedená 0,9 1,7 0,6 0,7 0,7 0,5
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
Máte děti? – muži ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
nemá a zatím neplánuje 67,1 62,9 48,1 70,7 42,6 63,9 63,8 59,2 63,2 60,9
nemá, ale v dohl. době plánuje 21,4 25,7 36,5 8,6 40,4 19,4 26,0 29,1 26,3 25,9
nemá, ale čekají dítě 4,3 1,0 3,8 5,2 6,4 2,8 0,8 2,9 2,8
1 dítě 2,9 4,8 1,9 6,9 6,4 8,3 7,1 6,8 10,5 5,8
2 děti 1,4 3,8 7,7 1,7 2,1 2,4 1,9 2,6
3 a více dětí 1,4 1,9 1,7 2,8 0,6
neví, jiná odpověď 1,4 1,9 5,2 2,1 2,8 1,3
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
Máte děti? – ženy ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
nemá a zatím neplánuje 58,5 46,2 40,7 48,4 36,9 39,3 55,6 58,5 40,9 47,6
nemá, ale v dohl. době plánuje 30,2 46,2 37,3 34,4 30,0 41,6 26,5 33,3 31,8 33,7
nemá, ale čekají dítě 6,6 9,3 3,2 6,3 7,5 6,0 2,7 9,1 5,6
1 dítě 2,8 7,7 8,5 10,4 16,3 8,7 7,3 3,4 13,6 8,8
2 děti 0,9 2,5 1,4 6,9 2,0 2,0 4,5 2,2
3 a více dětí 0,9 0,8 1,9 0,4
neví, jiná odpověď 0,8 2,2 1,9 2,9 2,6 1,6
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
V tabulce „rodinných plánů“ si můžeme povšimnout vyššího podílu žen – z ESF, PrF a PřírF,
které nemají a zatím ani neplánují mít děti (55,6 – 58,5 %) a pravděpodobně se orientují na
budování kariéry a naopak nižšího podílu žen, absolventek LF a PedF, které nemají a
neplánují mít děti (36,9 – 39,3 %) a také vyšší podíly mužů – lékařů (40,4 %) a absolventů
FSS (36,5 %), kteří plánují mít děti.
UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ MASARYKOVY UNIVERZITY 2009 – 2010 V PRAXI
80
A konečně poslední otázka zjišťovala dosažený průměrný prospěch za celou dobu studia.
Studijní průměr ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
do 1,5 včetně 11,0 11,5 28,8 38,1 39,5 36,6 20,5 32,2 20,7 28,4
od 1,51 do 2,00 33,6 28,8 53,6 46,6 39,5 49,1 35,5 36,5 62,1 41,0
od 2,01 do 2,50 45,2 47,1 16,8 13,4 19,2 13,7 32,1 27,5 17,2 25,4
horší než 2,51 10,3 12,5 0,8 2,0 1,8 0,6 12,0 3,8 5,2
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
Z tabulky je patrný horší prospěch anebo spíše přísnější známkování (anebo obojí) zejména u
FI, ESF a PrF (stejně jako v předchozím šetření) a naopak lepší prospěch (méně přísné
známkování) zejména u PedF, LF a FF (stejně jako v předchozím šetření). Srovnání obou
výzkumů ukazuje minimální změny naměřených hodnot.
Orientační hodnoty průměrného prospěchu*
Fakulta Průměr 09-10 Průměr 07-08 Změna
PedF 1,64 1,65 -0,01
FF 1,65 1,70 -0,05
LF 1,67 1,68 -0,01
FSS 1,70 1,73 -0,03
FSpS 1,73 1,80 -0,07
PřírF 1,76 1,74 0,02
MU 1,79 1,78 0,01
PrF 1,93 1,89 0,04
ESF 2,02 1,96 0,06
FI 2,05 2,10 -0,05
* hodnoty jsou přepočítané z intervalů známek (prospěch 1,00 – 1,50 = 1,25 apod.).
UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ MASARYKOVY UNIVERZITY 2009 – 2010 V PRAXI
81
4. Závěr
Nyní se pokusíme shrnout nejdůležitější informace z průzkumu uplatnění absolventů
Masarykovy univerzity z let 2009 a 2010 v praxi.
Do šetření se svými odpověďmi zapojilo celkem 1 799 absolventů prezenčního magisterského
studia devíti fakult MU:
 Ekonomicko-správní (ESF)
 Fakulty informatiky (FI)
 Fakulty sociálních studií (FSS)
 Filozofické fakulty (FF)
 Lékařské fakulty (LF)
 Pedagogické fakulty (PedF)
 Právnické fakulty (PrF) a
 Přírodovědecké fakulty (PřírF)
 Fakulty sportovních studií (FSpS).
Celkem se vrátilo 36,6 % z dotazníků, které našly svého adresáta.
Více než osm z deseti absolventů (82,5 %) MU z let 2009 a 2010 je zaměstnaných (nebo
podnikají), zbývající část tvoří nepracující (mateřská dovolená, postgraduální a jiné další
studium, pobyty v zahraničí apod.) a nezaměstnaní. Nezaměstnaných je mezi respondenty
jen 2,5 %, což je zhruba třikrát méně než v populaci ČR, oficiální údaje signalizují
nezaměstanost absolventů MU v roce 2010 na úrovni 3,5 %.
Sedm absolventů z deseti (68,3 %) získá pracovní místo již do dvou měsíců po absolutoriu.
Získání práce hodnotí jako velmi obtížné jen 5,8 % absolventů a jako obtížné pak zhruba
každý třetí absolvent (29,0 %). Při hledání zaměstnání se absolventi spoléhají zejména na
vlastní síly (64,0 %), 16,1 % dostalo nabídku, aniž museli místo hledat a každému desátému
(11,6 %) pomohli rodiče a známí.
Celkem 45,7 % absolventů pracuje ve státních firmách či institucích (jsou to zejména
absolventi PedF, LF a PřírF), zhruba čtvrtina (26,9 %) absolventů působí v českých
soukromých firmách (častěji to jsou absolventi PrF a ESF), u zahraničních a nadnárodních
firem (14,9 % absolventů) pak nejčastěji pracují absolventi FI a ESF. Zhruba polovina všech
absolventů pracuje jen ve třech odvětvích: školství, zdravotnictví a služby podnikům.
Více než polovina absolventů působí v oborech, pro které se během studia připravovali,
aktuální podíl je 57,5 % (ve starším výzkumu to bylo 64,2 %). Nadprůměrně vyšší fluktuaci
můžeme již také tradičně pozorovat u absolventů ESF, FSS, FF a FSpS. Dvě třetiny
absolventů (60,8 %) pracují na místech vyžadujících vysokoškolské vzdělání ve
vystudovaném oboru, poněkud podprůměrné hodnoty dosahují u tohoto kritéria absolventi
ESF, FF a FSpS. Zhruba jeden ze sedmi absolventů MU (13,8 %) pracuje na místech, která
nevyžadují vysokoškolské vzdělání (ve starším výzkumu to bylo 12,7 %).
Mezi absolventy jednotlivých fakult existuje poměrně značná mzdová diferenciace a to jak
u nástupních, tak i aktuálních mezd; značná diferenciace samozřejmě také existuje i mezi
oběma pohlavími: ženy mají platy zhruba o jednu pětinu nižší.
UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ MASARYKOVY UNIVERZITY 2009 – 2010 V PRAXI
82
Hrubý nástupní plat Hrubý aktuální plat
FI 26158 38023
ESF 23012 28956
LF 18661 27686
FSS 20371 26176
MU 19101 24745
PrF 18092 22735
FSpS 16649 22052
PřírF 17713 21839
FF 17783 21115
PedF 16215 20670
Výška aktuálních platů je ovlivňována zejména následujícími faktory:
 vystudovaná fakulta
 hospodářské odvětví kde absolventi působí
 typ podniku
 postavení v zaměstnání
 bydliště a jeho velikost
 pohlaví absolventa
Aktuální hodnocení vlastních mezd vyznívá negativně u více než poloviny absolventů 54,6 %
(ve straším výzkumu to bylo 58,2 %), mezi fakultami ale existují poměrně velké rozdíly;
nejvíce nespokojení jsou již tradičně mladí lékaři, učitelé a právníci a naopak spokojenější
jsou informatici, ekonomové a absolventi FSS.
V aktuálním zaměstnání jsou naši mladí absolventi nejvíce spokojeni s tím, že mohou
vykonávat zajímavou práci, spokojení jsou s formou vlastnictví, s prací v příjemném
pracovním prostředí a také se seberealizací. Naopak relativně nejméně spokojení jsou
s možností „udělat kariéru“ a se svými platy; zde je nespokojenost celkově nejvyšší, stejně
jako v předchozích letech.
Byl použit model celkového uplatnění absolventů Masarykovy univerzity v praxi, do něhož
bylo zahrnuto celkem 10 faktorů, jako jsou například: celková spokojenost se zaměstnáním,
spokojenost s výškou platu, perspektivnost a prestiž zaměstnání a další. Takto konstruovaný
výsledný žebříček uplatnění absolventů ukazuje, že nejlepšího uplatnění dosahují absolventi
LF, FI, PrF a FSS. Pokud porovnáme žebříčky za posledních pět šetření, vidíme, že se v horní
polovině tabulky umisťují prakticky identické fakulty.
UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ MASARYKOVY UNIVERZITY 2009 – 2010 V PRAXI
83
Žebříčky uplatnění absolventů podle 10 faktorů (vážené faktory)
Pořadí Fakulta Pořadí Fakulta Pořadí Fakulta Pořadí Fakulta Pořadí Fakulta
2009/10 2007/08 2005/06 2003/04 2001/02
1. LF 1. FI 1. PrF 1. FSS 1. FSS
2. FI 2. PrF 2. FI 2. LF 2. PrF
3. PrF 3. LF 3. LF 3. PrF 3. LF
4. FSS 4. FSS 4. FSS 4. FI 4. PřírF
5. ESF 5. ESF 5. ESF 5. ESF 5. FI
6. PřírF 6. FSpS 6. PřírF 6. MF* 6. MF*
7. FF 7. PřírF 7. FF 7. FF 7. PedF
8. FSpS 8. FF 8. FSpS 8. PřírF 8. ESF
9. PedF 9. PedF 9. PedF 9. PedF 9. FF
*MF = mezifakultní studium, v posledních dvou výzkumech nebyla tato kategorie použita.
Uplatnění absolventů MU podle fakult a šetření r. 2002 - 2010
(standardizované, vážené hodnoty)
-1,5
-1,0
-0,5
0,0
0,5
1,0
1,5
LF FI PrF FSS ESF PřírF FF FSpS PedF
r. 02-03
r. 04-05
r. 06-07
r. 07-08
r. 09-10
Pozornost byla věnována také zájmu o práci v zahraničí; ten projevuje zhruba jedna čtvrtina
absolventů (28,6 %), tedy zhruba stejně jako v předchozím výzkumu (27,3 %). Rozložení
motivací k práci v zahraničí je poměrně pestré a není možné jednoznačně tvrdit, že to jsou
jen vyšší výdělky: vyšší výdělky a „jiné motivy“ (např. touha po poznání, dobrodružství,
rozvíjení jazykových dovedností, získání zahraničních zkušeností apod.) jsou zhruba
v rovnováze.
Zájem o zahraniční práci častěji projevují absolventi FI a FSS; nejmenší zájem mají mladí
učitelé (stejně jako v předchozím šetření).
Vysoká je také spokojenost mladých absolventů s tím, co jim naše univerzita během studia
„dala do života“, ta dosáhla historicky druhého nejvyššího podílu.
Vysoký a relativně neměnný je i podíl absolventů, kteří by – pokud by takovou možnost měli
– ke studiu znovu zvolili tu stejnou fakultu 68,0 % (v minulém výzkumu to bylo 68,6 %). Na
Masarykovu univerzitu by šlo znovu studovat 85,8 % z absolventů (naposled to bylo
87,3 % ).
UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ MASARYKOVY UNIVERZITY 2009 – 2010 V PRAXI
84
Absolventi vidí nejvyšší a nežádoucí nesoulad mezi „významem pro uplatnění“ a „vybavením
díky MU“ zejména u vybavení komunikačními dovednostmi a odbornými praktickými
zkušenostmi a dovednostmi.
Polovina absolventů (49,4 %) vidí své vyhlídky na společenský vzestup jako velmi dobré nebo
dobré (při posledním výzkumu byl podíl stejný – 49,5 %), jako průměrné je hodnotí třetina
(33,2 %) a jen 13,2 % je hodnotila jako spíše špatné nebo velmi špatné (analogický podíl ve
starším výzkumu byl 11,5 %).
Pokud bychom chtěli popsat vliv zhoršené ekonomické situace posledních tří let na uplatnění
absolventů s využitím srovnání se starším výzkumem (2007–2008), všimneme si zejména
toho, že:
 proces hledání a získávání práce byl pro absolventy z let 2009–10 o něco pomalejší
než dříve;
 získávání práce bylo o něco těžší;
 menší podíl absolventů pracuje v oborech, pro které je MU připravovala;
 menší podíl absolventů pracuje na místech, kde je vyžadován právě získaný typ VŠ
vzdělání;
 absolventi se o něco více bojí potenciální nezaměstnanosti a
 zvýšil se podíl pesimistického hodnocení budoucího uplatnění absolventů daného
oboru.
Všechna uváděná „zhoršení“ v žádném případě nedosahují „dramatických změn hodnot“,
jedná se převážně o jednotky procent, patrná však jsou.
UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ MASARYKOVY UNIVERZITY 2009 – 2010 V PRAXI
85
5. Srovnání hlavních hodnot výzkumů uplatnění absolventů MU v praxi (1993 – 2010)
(všechny údaje jsou v procentech, není-li uvedeno jinak)
Poř. č. Proměnná r. 93–95 r. 96 r. 97– 00 r. 01–02 r. 03–04 r. 05–06 r. 07–08 r. 09-10
1. Podíl aktuálně pracujících nebo podnikajících absolventů 76,3 75,5 74,4 73,8 82,3 87,8 85,3 82,5
2. Aktuálně je nezaměstnaných, kteří již pracovali 1,210 1,5 0,7 0,7 1,1 0,7 0,6 1,2
3. Aktuálně je nezaměstnaných, kteří ještě nepracovali * 1,1 1,2 0,9 0,9 0,1 0,8 1,3
4. Jaký podíl absolventů získal práci do 6 měsíců? 94,0 94,9 92,9 95,2 93,1 94,2 96,1 90,4
5. Získat práci bylo „velmi“ + „poměrně obtížné“ 33,3 37,0 32,5 26,4 31,7 23,8 23,6 34,9
6. Podíl zaměstnaných ve státní sféře nebo podnicích s významnou státní účastí 67,0 61,4 57,3 62,0 53,3 51,6 49,2 45,7
7. Pracuje v oborech, pro které se na VŠ připravovali („určitě ano“) 76,6 76,4 74,0 74,2 70,3 57,7 64,2 57,5
8. Pracuje v oborech, pro které se „určitě“ nepřipravovali 8,1 5,7 6,9 4,7 6,8 10,3 10,5 10,8
9. Pracuje na místě nevyžadujícím VŠ 10,2 6,3 7,7 8,5 9,6 11,1 12,7 13,8
10. Pracuje na místě, které „spíše“ + „určitě“ není takové, jaké si během VŠ představovali 23,3 28,8 24,1 21,1 21,5 21,6 23,1 24,0
11. Průměrný nástupní plat (Kč) 5885 7333 9593 12300 14510 17134 18568 19101
12. Průměrný aktuální plat (Kč) 8570 9371 15060 16479 19459 23468 24121 24745
13. Aktuální plat žen v % platu mužů 90,6 78,1 71,8 76,3 83,8 76,2 80,2 78,8
14. Aktuální plat hodnotí jako „velice nízký“ + „spíše nízký“ 74,6 72,7 64,8 63,7 56,7 55,0 58,2 54,6
15. Podíl absolventů se souběžným pracovním poměrem (nebo OSVČ) 13,2 13,5 13,0 11,8 13,7 15,5 20,4 22,0
16. Aktuální zaměstnání je „velice“ + „spíše perspektivní“ 53,5 55,2 65,5 66,8 68,5 70,8 69,6 72,5
17. Obavy ze ztráty pracovního místa (určitě ano + spíše ano) 9,5 15,2 9,0 9,0 10,0 7,4 13,4 18,3
18. Vyhlídky čerstvých absolventů jsou „spíše špatné“ + „určitě špatné“ 42,5 53,6 30,2 21,9 27,2 17,1 31,4 40,3
20. Aktuálně nepracující hodnotí své šance na získání místa jako „spíše“ + „velmi nízké“ 24,2 39,6 32,8 25,9 26,5 23,8 34,9 45,8
21. Studium bylo orientováno až příliš teoreticky 71,4 73,4 70,2 70,3 70,4 67,5 65,9 62,5
22. Studium by mohlo být o 1 – 2 semestry kratší 19,6 23,2 20,6 20,9 20,8 22,2 26,4 26,5
23. Studium nebylo „příliš“ + „vůbec náročné“ 35,1*11 16,1 14,8 13,9 13,7 11,8 10,7 11,3
24. Celková spokojenost s tím, co MU „dala do života“ (velmi spokojen + spíše spokojen) 70,7 75,2 79,6 78,6 80,4 84,3 83,6 83,7
26. Podíl absolventů, kteří by „po zkušenosti“ studovali stejnou fakultu * 66,5 69,3 69,8 67,9 69,0 68,6 68,0
27. Vyhlídky na společenský vzestup jsou „velmi dobré“ + „spíše dobré“ * * * * 51,6 56,0 49,5 49,4
10 Částečně jiná metodika.
11 Použita jiná škála měření!
UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ MASARYKOVY UNIVERZITY 2009– 2010 V PRAXI
86