Zpráva z průzkumu
Uplatnění absolventů
Masarykovy univerzity 2013–2014
v praxi
Zkrácené znění
24. 5. 2016
2
Realizátoři průzkumu: Odbor pro strategii RMU, Středisko vědeckých informací ESF
Příprava dotazníku: Jaroslav Nekuda, Ekonomicko-správní fakulta
Ondřej Hofírek, Odbor pro strategii
Mikuláš Múdry, Odbor pro strategii
Anna Prymšová, Odbor pro strategii
Autoři zprávy Martin Guzi, Ekonomicko-správní fakulta
Jaroslav Nekuda, Ekonomicko-správní fakulta
Tomáš Sirovátka, Fakulta sociálních studií
Revize zprávy Ondřej Hofírek, Odbor pro strategii
Ivana Gerlová, Odbor pro strategii
Šárka Hrabinová, Odbor pro strategii
Organizační zajištění Ondřej Hofírek, Odbor pro strategii
Jaroslav Nekuda, Ekonomicko-správní fakulta
© Masarykova univerzita
2016
3
Obsah
1. Úvod ............................................................................................................................................................... 4
2. Metodologická část studie............................................................................................................................... 5
2.1 Absolventi vysokých škol a český trh práce v letech 2008–2014........................................................... 5
2.2 Vysokoškolské vzdělávání..................................................................................................................... 6
2.3 Vývoj na trhu práce s ohledem na roli vysokoškolského vzdělání ......................................................... 8
2.4 Postavení absolventů vysokých škol na českém trhu práce ................................................................ 11
3. Empirická část studie.................................................................................................................................... 14
3.1 Aktuální situace absolventů a proces hledání prvního zaměstnání (podnikání) po absolvování ......... 16
3.2 První zaměstnání (podnikání) po absolvování MU............................................................................... 21
3.3 Aktuální zaměstnání (podnikání).......................................................................................................... 31
3.4 Aktuální výdělky – bližší pohled ........................................................................................................... 43
3.5 Důsledky změny pracovního místa (podnikání) ................................................................................... 52
3.6 Srovnání absolventů pracujících stále na prvních místech s absolventy, kteří místa změnili .............. 54
3.7 Uspokojení absolventů dílčími prvky práce a celková spokojenost se současnou prací...................... 56
3.8 Kvantitativní syntéza konceptu „uplatnění absolventů“........................................................................ 60
3.9 Absolventi MU, kteří aktuálně nepracují............................................................................................... 63
3.10 Jazyková vybavenost absolventů Masarykovy univerzity .................................................................... 70
3.11 Společné hodnocení studia na Masarykově univerzitě........................................................................ 73
3.12 Demografická struktura absolventů MU............................................................................................... 82
4. Závěr............................................................................................................................................................. 86
5. Srovnání hlavních hodnot výzkumů uplatnění absolventů MU v praxi (1993–2014)..................................... 89
6. Příloha č. 1 – Respondenti podle vystudovaných oborů............................................................................... 90
4
1. Úvod
V roce 2015 realizovala Masarykova univerzita již podesáté průzkum uplatnění vlastních absolventů v praxi,
aktuálně mezi absolventy z let 2013–2014. Poprvé se tak stalo v roce 1996, kdy byl realizován průzkum uplatnění
absolventů z let 1993–1995.
Šetření byla realizována v následujících etapách:
rok realizace
šetření
absolventský
ročník
návratnost
dotazníků
počet respondentů
r. 1996 1993–1995 47,3 1 047
r. 1997 1996 64,9 914
r. 2001 1997–2000 62,8 3 348
r. 2003 2001–2002 44,1 1 731
r. 2005 2003–2004 47,4 1 914
r. 2007 2005–2006 42,0 1 707
r. 2009 2007–2008 46,6 2 041
r. 2011 2009–2010 36,6 1 799
r. 2013 2011–2012 29,7 1 607
r. 2015 2013–2014 26,7 1 850
Celkově bylo postupně zmapováno uplatnění absolventů MU od roku 1993 až do roku 2014, tzn. dvacet dva
absolventských ročníků.
Získané výsledky měly vždy poměrně dobrou vypovídací schopnost a setkávaly se s živým zájmem jak ze strany
vedení Masarykovy univerzity, tak i jednotlivých fakult, odborné veřejnosti, médií i vlastních absolventů. Výsledky
výzkumů byly také postupně vystavovány veřejnosti na webu MU1.
Cílem tohoto průzkumu bylo zjistit, jaké je uplatnění absolventů MU v praxi. Snahou tedy bylo zachytit vazby mezi
příležitostmi pro absolventy na trhu práce a jejich využitím, zachytit jejich strategie a pohyby na trhu práce po jednom
až dvou letech od ukončení studia. Cílovou skupinou tedy byli absolventi magisterského prezenčního a navazujícího
magisterského prezenčního studia z let 2013 a 2014 ze všech fakult MU, občané ČR a SR.
Základ výzkumného konceptu, který byl zaveden již v roce 1996, se ukázal jako životaschopný, a tak mohl být
s postupnými změnami a zlepšeními užit i v šetřeních následujících, což dává možnost zajímavých srovnání.
V letošním roce doznal jen minimálních změn a byly zachovány všechny proměnné, které dlouhodobě sledujeme
a které dávají možnost meziročního srovnání.
Změny nastaly i v distribuci oslovení respondentů k účasti na průzkumu, které bylo nově rozesláno částečně
elektronicky (absolventům, kteří si v ISu v posledních třech měsících před distribucí oslovení kontrolovali poštu) pro
minimalizaci finančních nákladů spojených s realizací průzkumu. Zbývajícím respondentům bylo oslovení rozesláno
tradičně poštou. Respondentů byly pro zvýšení celkové návratnosti vyplněných dotazníků rozeslány dvě urgence.
Jak uvidíme dále, je vypovídací schopnost letošního šetření uplatnění absolventů MU z let 2013–2014 v zásadě dobrá,
byť má návratnost z dlouhodobého hlediska stále klesající trend. Podařilo se shromáždit celkem 1 850 řádně
vyplněných dotazníků a dosáhnout tak 26,7% návratnosti. V kombinaci s poznatky obsahově podobných šetření
u tzv. „čerstvých absolventů“ (k dispozici jsou již poznatky v časové řadě z let 1994–2015) má tak univerzita k dispozici
skutečně ojedinělou informační bázi.
Dále jsou prezentována hlavní zjištění průzkumu uplatnění absolventů MU z let 2013–2014.
1 http://strategie.rect.muni.cz/cs/studentske-pruzkumy/uplatneni-absolventu-mu-v-praxi
5
2. Metodologická část studie
2.1 Absolventi vysokých škol a český trh práce v letech 2008–2014
V této kapitole charakterizujeme vývoj počtu vysokoškolsky vzdělaných osob v České republice a jejich postavení
na trhu práce z hlediska rizika nezaměstnanosti a mzdového ohodnocení. Dále je pak charakterizován vývoj
na českém trhu práce v letech 2008 až 2014/5 a jeho důsledky pro postavení absolventů vysokých škol na trhu práce,
s přihlédnutím k pozici absolventů Masarykovy univerzity podle fakult.
V období 2008–2014 ovlivňovaly postavení absolventů vysokých škol na českém trhu práce pozitivně především tyto
faktory:
 Dlouhodobě výhodná situace: jedná se o relativně nízký podíl vysokoškoláků v populaci v produktivním věku,
jenž v krátkodobém i střednědobém výhledu nadále přetrvává, i když se její váha postupně snižuje. Znamená
to v jejich případě přetrvávající „konkurenční výhodu“.
 Adaptabilita absolventů škol na měnící se podmínky trhu práce: přes určité negativní faktory (viz dále) se zdá,
že v porovnání s jinými kategoriemi pracovníků jsou čerství absolventi vysokých škol dostatečně adaptabilní
na zhoršené podmínky trhu práce, i když ne v takové míře jako vysokoškoláci s praxí.
Naopak negativně ovlivňovaly jejich postavení tyto faktory:
 Postupující změna trendu ohledně konkurenční výhody: jde o zvýšený podíl mladých lidí studujících vysoké
školy a proto i zvýšený podíl absolventů, v němž Česká republika dostihla evropský standard. Znamená to
postupnou eliminaci dříve výrazné konkurenční výhody vysokoškoláků na trhu práce. Tato postupná ztráta
konkurenční výhody se více projevuje v situaci čerstvých absolventů škol, než u vysokoškoláků s praxí.
 Ekonomický vývoj (cyklus) a krátkodobý či střednědobý vývoj na trhu práce: významný je nejen celkový úbytek
poptávky po práci, ale také růst konkurence na trhu práce a omezení financování ve veřejném sektoru. Tyto
okolnosti znevýhodnily více než proporcionálně nově vstupující na trh práce, včetně absolventů škol (podobně
se zhoršila situace jiných skupin pracovníků v některém ohledu znevýhodněných).
 Vývoj na trhu práce v dlouhodobém horizontu: struktura poptávky po pracovních místech se nevyvíjí příliš
výrazně ve prospěch růstu poptávky po absolventech vysokých škol. Pomalu se totiž prosazuje profil
zaměstnanosti charakteristický pro znalostní ekonomiky, naopak nadále je silná orientace na „průmysl“, aniž
by ten rychle odčerpával rostoucí počty absolventů vysokých škol.
 Omezení zdrojů veřejných rozpočtů v důsledku stabilizace veřejných financí oslabených krizí, stejně jako
pomalého ekonomického růstu a nižších příjmů veřejných rozpočtů. To se projevuje v zadrženém růstu
poptávky po absolventech oborů, jež se častěji uplatňují ve veřejném sektoru (lékaři, učitelé, absolventi řady
oborů sociálních a filosofických fakult, dílem i jiných).
 Růst konkurence na trhu práce: v daných podmínkách roste nejen soutěž vysokoškoláků absolventů
s vysokoškoláky již etablovanými na trhu práce (ta se neprojevuje stejně ve všech oborech), ale začíná se
více projevovat i soutěž podle kvality a renomé vysoké školy, což je ovšem v zemích s rozvinutou tržní
ekonomikou běžné.
6
2.2 Vysokoškolské vzdělávání
V uvažovaném kontextu patří Česká republika mezi země s nejnižším počtem vysokoškolsky vzdělané populace
(v roce 2014 představoval tento podíl 22 % ve věkové skupině 25–64 let), což je výrazně méně ve srovnání s jinými
zeměmi Evropy či s průměrem OECD (tyto průměry byly ve stejném roce 32 % resp. 33 %). Nižší podíl vysokoškoláků
v populaci v ekonomicky aktivním „primárním věku“, tj. 25–64 let, je jen v Itálii. Od roku 2000 do roku 2014 narostl však
tento podíl v České republice o 11 procentních bodů, tedy se zdvojnásobil. Stejným rozdílem ale narostl tento podíl
v průměru v zemích EU či OECD. Zatím tedy u nás nedochází k výraznému zrychlení při vyrovnávání deficitu
vysokoškolsky vzdělaných osob – trend růstu jejich podílu v populaci je podobný jako v jiných zemích.
Potenciál růstu měřený rozdílem z hlediska podílu vysokoškoláků ve skupině 25–34 let vůči skupině 25–64 je u nás
8 p. b., podobný jako průměr v zemích EU a OECD. Ve skupině 25–34 let je tak podíl vysokoškolsky vzdělaných stále
jen 30 % proti 41 % v průměru v zemích OECD a 39 % v zemích EU. Nízký podíl vysokoškoláků v populaci vytváří
pro ně – z hlediska uplatnění na trhu práce v kontextu rostoucích nároků na kvalifikaci – zatím nadále značný prostor
a konkurenční výhodu (srovnej tab. 1).
Tabulka 1: Podíl vysokoškolsky vzdělané populace (v %) a potenciál růstu (data 2000–2014)
25–64 let 25–34 let
Potenciál
růstu (rozdíl
25–34 vůči
25–64)
2000 2011 2014 2000 2011 2014 2014
Belgie 27 35 37 36 42 44 7
Česká republika 11 18 22 11 25 30 8
Dánsko 26 34 36 29 39 42 6
Estonsko 29 37 38 31 39 40 2
Finsko 33 39 42 39 39 40 -2
Francie 22 30 32 31 43 44 12
Irsko 22 38 41 30 47 51 10
Itálie 10 15 17 11 21 24 7
Lucembursko 18 37 46 23 47 53 7
Maďarsko 14 21 23 15 28 32 9
Německo 23 28 27 22 28 28 1
Nizozemí 24 32 34 27 40 44 10
Polsko 11 24 27 14 39 43 15
Portugalsko 9 17 22 13 27 31 9
Rakousko 14 19 30 14 21 38 8
Řecko 18 26 28 24 33 39 11
Slovensko 10 19 20 11 26 30 10
Slovinsko 16 25 29 19 34 38 9
Španělsko 23 32 35 34 39 41 6
Švédsko 30 35 39 34 43 46 7
Velká Británie 26 39 42 29 47 49 7
EU 21 20 29 32 24 36 39 7
OECD 22 31 33 26 38 41 8
Pramen: Education at a Glance 2013, 2015, upraveno.2
Vyšší potenciál růstu počtu vysokoškoláků má ale Česká republika zjevně spíše v dlouhodobějším horizontu
v důsledku rostoucího počtu čerstvých absolventů vysokých škol. V tomto ohledu je v České republice odhadovaný
růst absolventů programů vysokoškolského vzdělávání podobný jako v průměru v zemích EU 21 a OECD. Pokud jde
o věkovou kohortu do 35 let, je tento podíl dokonce výrazně vyšší.
Z tohoto hlediska již ČR předstihla celou řadu evropských zemí (srovnej tab. 2). To znamená, že počty vycházejících
absolventů jsou relativně vysoké, což znamená především pro čerstvé absolventy bez pracovní zkušenosti zhoršující
se pozici.
2
OECD (2013), Education at a Glance 2013: OECD Indicators, OECD Publishing.
7
Tabulka 2: Míra absolventů VŠ programů v populaci (v %), bez zahraničních studentů, započten jen první
program, pokud jich absolvent absolvuje více (data za rok 2012)
Populace celkem Populace do 30 let (bakalářské) a 35 let
(magisterské)
bakalářské magisterské doktorské bakalářské magisterské doktorské
Belgie 39 8 0,3
Česká republika 38 24 1,4 31 21 1
Dánsko 48 21 1,9 40 19 1,3
Estonsko 1,3
Finsko 44 21 2,0 34 16 0,9
Francie 1,7
Irsko (vč. zahraničních) 2,2
Itálie (vč. zahraničních) 28 20 1,4
Maďarsko 21 14 0,7 15 12 0,7
Německo 27 15 2,3 19 14 1,9
Nizozemí 37 1,3 35 1,1
Polsko (vč. zahraničních) 8 0,6
Portugalsko 36 30 1,51 19 16 0,7
Rakousko 21 18 1,4 18 15 1,0
Řecko (vč. zahraničních) 0,9
Slovensko 41 22 2,3 38 31 1,8
Slovinsko 36 31 3,5 20 18 2,4
Španělsko 18 15 21 19
Švédsko 25 18 1,9 15 12 1,0
Velká Británie 38 33 1,7 15 10 1,1
EU 21 32 26 1,4 18 15 1,0
OECD 34 27 1,6 15 13 1,1
Pramen: Education at a Glance 2015, upraveno.
Poznámka: míry nových absolventů pro daný rok jsou vypočteny jako čisté míry absolvování VŠ programu a
představují očekávanou pravděpodobnost absolvování vysoké školy v průběhu života.
V mezinárodním srovnání je financování sektoru vysokého školství v ČR na průměrné úrovni, což na jedné straně
umožňuje udržovat relativně vysoké počty studentů a absolventů, jež reflektují vysokou úroveň poptávky
po vysokoškolském studiu, na druhé straně nevytváří příliš dobré podmínky pro možnosti zlepšovat kvalitu
vysokoškolského studia a zaměstnatelnost absolventů (srovnej tab. 3).
8
Tabulka 3: Výdaje na vysokoškolské vzdělávání jako procento HDP 2012
Veřejné výdaje Soukromé výdaje Celkem
Belgie 1,4 0,0 1,4
Česká republika 1,2 0,2 1,4
Dánsko (2010) 1,8 0,1 1,9
Estonsko 1,4 0,2 1,6
Finsko 1,8 0,1 1,9
Francie 1,3 0,2 1,5
Irsko 1,0 0,2 1,3
Itálie 0,8 0,1 0,9
Maďarsko 0,8 0,4 1,2
Nizozemí 1,4 0,3 1,8
Polsko 1,2 0,1 1,3
Portugalsko 0,9 0,4 1,3
Rakousko 1,7 0,0 1,7
Slovensko 1,0 0,1 1,1
Slovinsko 1,2 0,0 1,2
Španělsko 1,0 0,2 1,2
Švédsko 1,5 0,2 1,7
Velká Británie 1,2 0,6 1,7
EU 21 1,2 0,2 1,4
OECD 1,2 0,4 1,5
Pramen: Education at a Glance 2013, upraveno.
Česká republika vydává na sektor vysokého školství 1,2 procenta HDP z veřejných prostředků, 0,2 procenta
představují soukromé zdroje, celkově tedy zhruba na průměru zemí EU 21 a OECD.
2.3 Vývoj na trhu práce s ohledem na roli vysokoškolského vzdělání
V důsledku krize a následné stagnace se projevuje v ekonomice konkurenční efekt, tedy snaha firem omezovat
náklady a zaměstnanost, stavět přitom na výkonných zaměstnancích s pracovní zkušeností. Pozice čerstvých
absolventů při pomalu rostoucí či stagnující ekonomice se tak zhoršuje. Vedle oboru studia (viz další oddíl) se jejich
pozice více diferencuje také podle „kvality“ studentů v závislosti na studijních výsledcích a na kvalitě škol.
Před příchodem krize (r. 2008) byla situace osob vysokoškolsky vzdělaných obecně na trhu práce mimořádně příznivá
(viz tab. 4): specifická míra jejich nezaměstnanosti byla trojnásobně nižší, než byla obecná míra nezaměstnanosti,
a asi třináctkrát nižší než míra nezaměstnanosti osob se základním vzděláním.
Tabulka 4: Míry nezaměstnanosti (v %) podle vzdělání
Vzdělání II. Q 2008 II. Q 2009 II. Q 2010 II. Q 2011 II. Q 2012 II. Q 2013 II. Q 2014 II. Q 2015
základní 18,4 23,8 25,1 24,0 28,3 26,1 21,7 21,9
střední neúplné 4,3 7,1 8,2 7,6 7,4 8,3 7,2 5,7
střední úplné 2,7 4,4 5,2 5,2 4,8 5,0 4,8 3,7
vysokoškolské 1,4 1,9 2,4 2,7 2,5 2,3 2,7 2,2
Celkem 4,2 6,3 7,1 6,7 6,7 6,7 6,0 4,9
Pramen: Český statistický úřad, data VŠPS (www.czso.cz)
Mezi lety 2008 až 2011 se však míra nezaměstnanosti vysokoškoláků v ČR zvýšila téměř dvojnásobně, tedy výrazněji
než obecná míra nezaměstnanosti. V letech 2012 a 2013 pak začala klesat, na rozdíl od obecné míry nezaměstnanosti,
jež stagnovala, v letech 2014 a 2015 pak se obecná míra nezaměstnanosti snížila výrazně, skoro o 2 procentní body,
zatímco míra nezaměstnanosti vysokoškoláků se už snížila jen málo. Signalizuje to, že pozice na trhu práce je v České
republice mimořádně pozitivně ovlivněna vzděláním, a to i přes vysoké počty absolventů vysokých škol vstupujících
na trh práce, tento pozitivní efekt se v poslední době poněkud oslabil.
Nicméně, tato dosud trvající výhoda vyplývá z kombinace doposud nízkého počtu vysokoškoláků v populaci,
z podprůměrné obecné míry nezaměstnanosti v mezinárodním srovnání a z relativně vyšší diferenciace
nezaměstnanosti podle vzdělání na českém trhu práce.
9
Pokud porovnáme ČR s jinými zeměmi EU, patřila míra nezaměstnanosti vysokoškoláků v roce 2013 mezi nejnižší,
přestože narostla o více než jeden procentní bod ve srovnání s rokem 2008. Míra nezaměstnanosti vysokoškoláků
v ČR je výrazně nižší než je průměr EU a OECD, je pod úrovní poloviny evropského průměru (ten je ovšem ovlivněn
mimořádně dramatickou situací v zemích jižní Evropy), srovnej tab. 5.
Nicméně, je patrné, že se od roku 2008 dosti zhoršilo postavení vysokoškoláků ve věku do 34 let, růst nezaměstnanosti
z 2,5 % na 4,3 % – i když v evropském srovnání je to opět asi polovina evropského průměru.
Tabulka 5: Míry nezaměstnanosti (v %) vysokoškolsky vzdělané populace (roční průměry)
25–64 let 25–34 let
2008 2011 2013 2008 2011 2013
Belgie 3,2 3,4 4,2 4,3 4,4 5,4
Česká republika 1,5 2,6 2,6 2,5 3,6 4,3
Dánsko 2,2 5,0 4,4 3,1 7,4 7,2
Estonsko 2,8 7,9 4,7 2,6 7,6 6,0
Finsko 3,3 4,0 5,1 3,7 5,3 6,2
Francie 4,0 4,9 5,3 4,5 6,1 7,0
Irsko 3,0 7,1 6,1 3,5 8,7 6,9
Itálie 4,3 5,2 7,6 9,4 11,5 17,7
Lucembursko 2,2 3,5 3,6 2,4 4,3 5,4
Maďarsko 2,3 3,9 2,7 3,2 5,4 3,6
Německo 3,3 2,4 2,5 3,6 2,7 3,4
Nizozemí 1,6 2,8 3,9 1,2 2,6 4,0
Polsko 3,1 4,5 4,1 5,2 7,0 6,5
Portugalsko 5,8 8,0 8,9 9,0 12,7 14,0
Rakousko 1,7 2,3 3,7 2,1 3,3 5,2
Řecko 6,8 17,1 19,1 10,0 25,1 32,5
Slovensko 3,1 5,2 5,8 5,6 7,4 8,6
Slovinsko 3,1 4,7 6,1 5,6 7,4 11,9
Španělsko 5,8 11,6 13,8 8,0 16,2 19,4
Švédsko 4,1 5,2 4,0 4,2 5,1 4,9
Velká Británie 2,8 3,9 2,5 3,2 4,7 2,9
EU 21 3,2 5,2 5,7 4,7 7,6 8,7
OECD 3,3 4,8 5,1 4,6 6,8 7,5
Pramen: Education at a Glance 2013 a 2015, upraveno.
10
Vysoké ocenění faktoru vzdělání se projevuje trvale ve mzdovém ocenění vysokoškoláků, stabilněji než
v nezaměstnanosti vysokoškoláků. Podrobnější mezinárodní srovnání ukazuje, že Česká republika patří k zemím, kde
se vysokoškolské vzdělání projevuje ve mzdě – v porovnání s průměrem v zemích EU a OECD – spíše výrazněji
(srovnej tab. 6). To proto, že vysokoškoláci patří častěji k pracovníkům na primárních trzích práce, i když část z nich
(absolventi) jsou více ohroženi nezaměstnaností – ti ale neovlivní mzdové průměry zaměstnaných primárních
pracovníků se zkušeností a specifickým lidským kapitálem.
Tabulka 6: Podíl mezd (v %) vysokoškoláků podle vzdělání (data 2011, 2013; vyšší střední a post-sekundární
ne-terciární vzdělávání = 100 %)
2011 2013
25–64 25–64
Belgie 141 152
Česká republika 176 175
Dánsko 128 129
Estonsko 135 135
Finsko 149 148
Francie 147 153
Irsko 175 184
Itálie 148 143
Lucembursko 159 158
Maďarsko 207 201
Německo 164 –
Nizozemí 156 156
Polsko 169 171
Portugalsko 201 168
Rakousko 158 152
Řecko 170 149
Slovensko 175 171
Slovinsko 183 175
Španělsko 140 151
Švédsko 125 125
Velká Británie 157 151
EU 21 157 157
OECD 158 160
Pramen: Education at a Glance 2013 a 2015, upraveno
V České republice mzdy vysokoškoláků oproti pracovníkům s vyšším středním vzděláním činí 175 % jejich mezd,
zatímco v průměru zemí EU a OECD je to 157 % a 160 %. Vyšší rozdíl mezd vysokoškoláků oproti pracovníkům
s vyšším středoškolským vzděláním existuje jen v Maďarsku a Irsku.
11
2.4 Postavení absolventů vysokých škol na českém trhu práce
Absolventi vysokých škol (jako takoví jsou zde definováni ti, jimž od absolvování vysoké školy ještě neuplynuly dva
roky) vykazovali v letech 2008–2014 vždy míru nezaměstnanosti vyšší, než je specifická míra nezaměstnanosti
vysokoškoláků podle Výběrových šetření pracovních sil. V době krize (duben 2008 – duben 2010) se jejich míra
nezaměstnanosti zvýšila z 2,3 % na 3,9 %. Bylo to však stále výrazně méně, než činila míra nezaměstnanosti
pracovníků se středoškolským vzděláním či obecná míra nezaměstnanosti (srovnej tab. 7 s tab. 4). V dubnu 2011
dosáhla míra nezaměstnanosti absolventů vysokých škol hodnoty 4,2 %. V roce 2012 lze meziročně sledovat pokles
míry nezaměstnanosti absolventů o 1 procentní bod na 3,2 %, což byla relativně příznivá tendence, dokonce do jisté
míry překvapující, s ohledem na to, že obecná míra nezaměstnanosti se nezměnila. Jednalo se však o dočasný pokles
a nezaměstnanost absolventů vysokých škol byla v dubnu 2014 blízko 5 % (4,7 %), viz tabulka 7.
Tabulka 7: Míry nezaměstnanosti (v %) absolventů vysokých škol podle skupin oborů (běžná míra
nezaměstnanosti)
Obory duben
2008
duben 2009 duben 2010 duben 2011 duben 2012 duben
2014
Lékařské 1,4 0,8 1,0 1,3 0,8 1,7
Právnické 1,3 1,1 2,2 2,8 2,2 3,9
Pedagogické 2,0 2,3 2,9 3,1 2,6 5,1
Humanitní 3,3 3,4 4,8 5,4 4,2 5,4
Technické 2,3 3,1 5,0 4,8 2,8 5,4
Zemědělské 3,3 4,6 7,4 7,9 6,0 7,0
Umělecké 6,0 5,1 7,9 4,0 4,2 7,0
Ekonomické 2,8 4,5 5,9 6,8 5,6 7,6
Přírodovědecké 3,3 3,9 5,9 6,3 5,0 7,7
Celkem 2,3 2,8 3,9 4,2 3,2 4,7
Pramen: vlastní analýza podle databáze http://www.strediskovzdelavacipolitiky.info/
Ve vývoji podle oborů vysokých škol lze obecně od roku 2008 a také ve srovnání s rokem 2012 sledovat, že se v roce
2014 zvýšila míra nezaměstnanosti absolventů všech oborů studia. Nejvýraznější bylo toto zvýšení u ekonomických
oborů (zvýšení z 2,8 % na 7,6 %), dále přírodovědeckých a zemědělských oborů (zvýšení z 3,3 % v dubnu 2008
na 7,7 % resp. 7 % – míry nezaměstnanosti v dubnu 2014). Dlouhodobě příznivé je postavení absolventů lékařských
oborů a nižší míru nezaměstnanosti si udržují i absolventi právnických a pedagogických oborů. Odlišný byl vývoj míry
nezaměstnanosti absolventů uměleckých oborů, kde byla míra nezaměstnanosti relativně vysoká už před krizí v dubnu
2008 (6 %) a narostla v dubnu 2010 na 7,9 %. Avšak v dubnu 2011 klesla na 4,0 % a v dubnu 2014 opět narostla opět
na 7 % (srovnej tab. 7).
Míra nezaměstnanosti absolventů Masarykovy univerzity byla v dubnu 2014 výrazněji nad průměrem ČR: 6 % oproti
4,9 % v rámci republiky (pokud jde jen o veřejné vysoké školy). Pokud nebudeme srovnávat s Karlovou univerzitou
v Praze, kde je míra nezaměstnanosti absolventů vysokých škol mimořádně nízká – podobně jako obecná míra
nezaměstnanosti v Praze, na podobné úrovni se pohybuje míra nezaměstnanosti absolventů Ostravské univerzity,
Univerzity v Pardubicích, zatímco situace absolventů Univerzity Palackého, Západočeské univerzity, Univerzity Hradec
Králové a UJEP v Ústí nad Labem je o něco lepší (srovnej tab. 8).
12
Tabulka 8: Míry nezaměstnanosti (v %) absolventů všech stupňů studia veřejných vysokých škol (běžná míra
nezaměstnanosti)
Instituce
duben
2008
duben
2009
duben
2010
duben
2011
duben
2012
duben
2013
duben
2014
Akademie múzických umění v Praze 2,3 1,0 1,8 1,0 1,4 2,5 1,2
Univerzita Karlova v Praze 1,3 1,1 1,6 1,7 1,2 1,7 1,8
Vysoká škola chemicko-technologická v Praze 0,9 2,5 2,1 1,9 2,3 2,2 2,8
Česká zemědělská univerzita v Praze 1,1 2,1 3,0 3,6 2,2 3,5 3,0
Vysoká škola ekonomická v Praze 1,2 2,0 2,2 2,6 1,8 2,8 3,0
České vysoké učení technické v Praze 2,6 2,3 3,9 4,4 2,0 3,6 3,9
Západočeská univerzita v Plzni 2,0 2,8 2,9 3,3 2,5 3,9 3,9
Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně 3,7 5,6 5,6 5,9 5,0 6,2 4,2
Univerzita Palackého v Olomouci 2,2 2,5 3,8 4,4 3,4 5,6 4,7
Janáčkova akademie múzic. umění v Brně 4,8 3,6 7,5 4,0 2,6 2,7 4,8
Univerzita Hradec Králové 2,0 2,3 3,6 3,6 4,3 4,8 5,2
Veterinár. a farmaceut. univerzita Brno 3,5 2,6 4,1 4,1 2,8 4,2 5,2
Univerzita J. E. Purkyně v Ústí n. L. 3,1 4,0 4,7 5,3 4,1 5,1 5,3
Jihočeská univerzita České Budějovice 2,7 3,6 4,8 4,5 3,6 6,0 5,9
Masarykova univerzita v Brně 2,5 2,8 3,8 4,6 3,5 5,4 6,0
Ostravská univerzita v Ostravě 3,8 3,4 5,2 4,9 2,8 6,4 6,0
Technická univerzita v Liberci 2,8 4,3 6,0 4,8 4,1 6,3 6,0
Univerzita Pardubice 2,1 2,7 5,3 5,8 5,5 7,5 6,1
Vysoké učení technické v Brně 2,2 3,0 4,6 5,5 3,0 5,9 6,1
VŠ báňská -TU Ostrava 3,1 4,2 5,5 5,5 4,9 7,0 6,3
Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze 5,7 4,3 2,3 5,7 7,3 2,2 7,0
Slezská univerzita v Opavě 4,1 5,7 8,8 8,6 6,4 7,6 7,7
Vysoká škola technická a ekonomická České
Budějovice n/a n/a 44,4 24,8 12,5 17,6 8,7
Mendelova univerzita v Brně 4,1 5,0 7,6 8,7 6,5 9,8 8,9
Vysoká škola polytechnická Jihlava 0,0 36,5 24,7 14,8 11,8 15,9 12,4
Akademie výtvarných umění v Praze 1,5 4,3 5,4 2,3 3,5 7,6 12,5
Celkem veřejné vysoké školy 2,4 3,0 4,1 4,5 3,3 5,1 4,9
Pramen: vlastní analýza podle databáze http://www.strediskovzdelavacipolitiky.info/
Tento trend představuje určité varování: do roku 2012 byla situace absolventů Masarykovy univerzity lepší nebo
nepříliš odlišná od průměru v České republice. Nyní se zdá, že MU v uplatnitelnosti absolventů zaostává.
Pokud se zaměříme na situaci absolventů jednotlivých fakult Masarykovy univerzity, lze říci, že uvedené tendence
poklesu uplatnění v případě jednotlivých fakult se vesměs potvrzují, s výjimkou situace absolventů právnické fakulty,
která se nezhoršila a je nadále příznivá.
Tabulka 9: Míry nezaměstnanosti (v %) absolventů Masarykovy univerzity (běžná míra nezaměstnanosti)
Fakulta duben 2008 duben 2009 duben
2010
duben 2011 duben 2012 duben 2014
lékařská 1,5 0,.6 1,2 0,8 0,7 1,9
právnická 1,0 1,1 2,2 2,6 2,1 2,1
pedagogická 2,1 3,0 3,5 4,2 2,7 5,2
ekonomicko-správní 1,0 1,3 4,2 4,0 1,9 6,3
sociálních studií 2,9 2,9 3,2 4,0 3,1 6,5
informatiky 1,3 2,3 4,8 3,6 3,2 6,6
filozofická 5,1 5,0 5,8 8,7 5,1 7,9
přírodovědecká 3,6 4,5 7,6 7,2 8,3 12,0
sportovních studií 4,3 4,6 3,8 6,1 5,3 12,1
Celkem 2,5 2,8 3,8 4,6 3,5 6,0
Pramen: vlastní analýza podle databáze http://www.strediskovzdelavacipolitiky.info/
Potvrzuje se tedy dobré postavení absolventů lékařských a právnických oborů, ale přitom se nezaměstnanost
absolventů lékařské fakulty zvýšila z 0,7 % na 1,9 % od roku 2012.
13
Nejhorší je postavení absolventů Fakulty sportovních studií a Přírodovědecké fakulty (míra nezaměstnanosti asi 12 %,
výrazné zhoršení mezi dvěma roky zejména v případě FSpS.) Zhoršilo se také postavení absolventů FI a FSS
(výrazně, asi dvojnásobek míry nezaměstnanosti), ESF (trojnásobek míry nezaměstnanosti – u všech těchto fakult
přesahuje míra nezaměstnanosti 6 %. Podobně narostla i nezaměstnanost absolventů Pedagogické fakulty na 5,2 %
(srovnej tab. 9).
Celkově tedy sledujeme určitou změnu postavení absolventů VŠ na trhu práce: jak byl trh práce stále více sycen
novými absolventy a jak se projevoval konkurenční efekt a další důsledky ekonomické krize (kombinace vybíravosti
firem soukromého sektoru a omezení financování institucí veřejného sektoru, včetně školství), postavení
vysokoškoláků na českém trhu práce je sice nadále mimořádně výhodné, rozsah této výhody se ale poněkud oslabuje
a postavení absolventů vysokých škol se pak zhoršuje: mezi lety 2012 až 2014 se to projevilo dosti výrazně. V případě
Masarykovy univerzity byl negativní dopad tohoto trendu silnější, než tomu bylo v průměru vysokých škol, a to na
většině fakult, s mimořádně negativním dopadem na Fakultu sportovních studií a Přírodovědeckou fakultu.
14
3. Empirická část studie
Empirická část průzkumu se opírá o rozsáhlé dotazníkové šetření absolventských ročníků z let 2013 a 2014 –
absolventů magisterského prezenčního a magisterského prezenčního navazujícího studia devíti fakult MU (podle
pořadí užívaného v IS):
1. Lékařské fakulty (LF)
2. Filozofické fakulty (FF)
3. Právnické fakulty (PrF)
4. Fakulty sociálních studií (FSS)
5. Přírodovědecké fakulty (PřF)
6. Fakulty informatiky (FI)
7. Pedagogické fakulty (PdF)
8. Fakulty sportovních studií (FSpS)
9. Ekonomicko-správní fakulty (ESF)
Přehled respondentů podle vystudovaných oborů je uveden v příloze č. 1.
U Fakulty sportovních studií (FSpS) bylo dosaženo malé návratnosti jak relativní (14,3 %), tak i absolutní, tj.
21 odpovědí. Z tohoto pohledu je třeba také pohlížet na prezentované údaje, které místy „vybočují“ z ostatních
naměřených hodnot; tyto odchylky nejsou v doprovodném textu obvykle vůbec komentovány.
Základní soubor tvořili všichni absolventi těchto fakult s českým a slovenským státním občanstvím, celkem se
jednalo o 6 935 studií.
Sběr dotazníků byl zajištěn kombinací písemné a e-mailové žádosti o vyplnění dotazníků s odkazem na internetovou
adresu dotazníku a přístupovým heslem a „on-line“ sběrem dat na webu MU, což snížilo náklady průzkumu oproti jiným
možným technikám. Celkově se podařilo získat 1 850 vyplněných dotazníků, což představuje návratnost na úrovni
26,7 %.
Přehled o návratnosti dotazníků podle fakult podává následující srovnávací graf.
Graf 1: Návratnost dotazníku podle fakult v období 2003–2015
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
FI ESF FSS PrF PřF LF FF PdF FSpS
šetření 2003
šetření 2005
šetření 2007
šetření 2009
šetření 2011
šetření 2013
šetření 2015
15
Fakulta Obesláno* n Návratnost v %
LF 811 211 26,0
FF 1 358 311 22,9
PrF 942 255 27,1
FSS 787 232 29,5
PřF 774 202 26,1
FI 547 200 36,6
PdF 761 173 22,7
FSpS 147 21 14,3
ESF 808 245 30,3
Celkem 6 935* 1 850 26,7
* údaje o studiích, nikoli studentech – osobách
Z dlouhodobého pohledu můžeme konstatovat klesající ochotu absolventů účastnit se výzkumu s tím, že návratnost
dotazníků ovlivňuje celá řada nekontrolovaných faktorů, které není možné postihnout (jako např. časová
zaneprázdněnost respondentů nebo vztah k „alma mater“).
Je otázkou, do jaké míry by byly ovlivněny různé typy odpovědí (postojové proměnné či faktické údaje o zaměstnání
a zkušenostech absolventů), pokud by návratnost byla podstatně vyšší. Tato nejistota, pokud jde o reprezentativitu,
přítomná u všech šetření prováděných danými postupy, je cenou, kterou je třeba zaplatit za relativně jednoduchou
a levnou techniku sběru dat. Podrobnější údaje o poměrně malých odchylkách mezi základním a výběrovým souborem
jsou v části 3.12 – Demografická struktura.
Podle způsobu vyplňování dotazníků lze usuzovat, že většina respondentů přistoupila k šetření velice zodpovědně.
Jako významná se v tomto ohledu obvykle jeví absence různých „žertíků“, úplnost vyplněných dotazníků, živý zájem
o to, zda a kde budou výsledky průzkumu publikovány apod. S ohledem na použitou techniku hodnotíme návratnost
i reprezentativnost jako poměrně dobré. Potvrzují to do značné míry i kontinuita a stálost hodnot v meziročním
srovnání (viz část 5. této zprávy).
Stejně jako v předchozím šetření jsme i letos všem účastníkům výzkumu nabídli možnost, že je e-mailem upozorníme
na výsledky výzkumu; zájem projevil zhruba každý třetí respondent (celkem 620 osob). Šetření, pokud můžeme
z ohlasů nejen v dotaznících usuzovat, bylo přijato velice kladně.
Vyhodnocení empirické části je rozděleno do deseti hlavních oddílů:
 Aktuální situace absolventů a hledání prvního zaměstnání (podnikání) – se opírá o odpovědi cca 1 750
absolventů.
 První zaměstnání (podnikání) po absolvování MU (1 750 abs., mzdy 1 670 abs.).
 Aktuální zaměstnání (podnikání) (1 630 abs., mzdy 1 500 abs.)
 Výdělky (1 430 abs.)
 Důsledky změny pracovního místa (podnikání) (560 abs.).
 Srovnání absolventů na původních místech s absolventy, kteří změnili práci (990 a 610 abs.).
 Uspokojení absolventů dílčími prvky práce a celková spokojenost se současnou prací (1 601 abs.).
 Absolventi MU, kteří aktuálně nepracují (203 abs.).
 Společné hodnocení studia na Masarykově univerzitě (1 850 abs.).
 Přehled textových odpovědí (potenciálně až 1 850 abs.).
16
3.1 Aktuální situace absolventů a proces hledání prvního zaměstnání (podnikání) po absolvování
Aktuálně zaměstnaní, podnikající nebo jinak ekonomicky aktivní absolventi MU představují 88,3 % (předchozí šetření
z let 2011–12 = 83,9 %3) ze všech respondentů. Úvodní otázka zjišťovala aktuální životní situaci z hlediska
zaměstnanosti a selektovala všechny absolventy do dvou základních skupin. Na ty, kteří jsou aktuálně zaměstnaní,
sami podnikají nebo jsou jinak ekonomicky aktivní, a ty, kteří jsou buď nezaměstnaní anebo nepracují z jiných důvodů
(mateřská dovolená, postgraduální a jiné další studium, pobyty v zahraničí apod.). Rozložení odpovědí ukazuje
následující graf a tabulka hodnot.
Graf 2: V současné době:
V současné době: LF FF PrF FSS PřF FI PdF FSpS ESF MU
n= 211 311 254 232 202 200 173 21 245 1 849
pracuji stále u stejného zaměstnavatele 69,2 50,2 62,2 49,6 58,4 63,5 50,9 57,1 62,0 57,9
pracuji u jiného zaměstnavatele a nebyl nezam. 18,5 17,4 24,8 24,6 11,4 26,5 17,3 19,0 20,8 20,2
pracuji u jiného zaměstnavatele a byl nezaměstnaný 4,7 15,1 5,9 12,5 7,4 8,5 16,8 4,8 10,6 10,2
nepracuji, ale pracoval(a) jsem 5,2 9,0 5,1 10,3 4,0 0,5 7,5 19,0 4,1 6,1
nepracuji a nepracoval(-a) jsem 2,4 7,1 1,6 2,2 15,8 1,0 6,9 0,0 1,6 4,7
jiná možnost 0,0 1,3 0,4 0,9 3,0 0,0 0,6 0,0 0,8 0,9
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
Na následující otázky týkající se prvního zaměstnání (průběh jeho hledání i jeho základní charakteristiky jako lokalita
nebo nástupní plat) odpovídali všichni absolventi, kteří od absolvování MU už pracovali (zahrnuje celkem cca
1 750 absolventů).
3 Tímto způsobem (tučná kurzíva v závorce) jsou v dalším textu pro srovnání uváděny analogické hodnoty z předchozího šetření
absolventů, tj. z let 2011–2012. Některé údaje jsou uváděny s vyloučením variant „nevím, jiná odpověď“ a mohou se tak částečně
lišit od údajů v grafech nebo tabulkách.
pracuji stále u stejného
zaměstnavatele
57,9%
pracuji u jiného
zaměstnavatele a nebyl
nezam.
20,2%
pracuji u jiného
zaměstnavatele a byl
nezaměstnaný
10,2%
nepracuji, ale
pracoval(a) jsem
6,1%
nepracuji a nepracoval(-a)
jsem
4,7%
jiná možnost
0,9%
17
V úvodu dotazníku absolventi odpovídali, po jaké době nastoupili do práce nebo začali být jinak ekonomicky aktivní.
Celkem 41,6 % absolventů nastoupilo do práce nebo začalo podnikat 1 měsíc (nebo déle) od absolvování MU a 30,1 %
bezprostředně pokračovalo v práci na místě, kde pracovali už během studia.
Graf 3: Kolik měsíců po absolvování studia jste hledal(a) své první zaměstnání (resp. oblast Vašich
pracovních/ekonomických aktivit)?
Kolik měsíců hledali zaměstnání? LF FF PrF FSS PřF FI PdF FSpS ESF MU
n= 202 286 248 222 168 198 157 21 238 1 740
hledal měsíc nebo déle 26,2 52,1 41,9 46,4 42,9 28,8 45,9 47,6 43,7 41,6
nehledal, pokračoval v dosavadním 6,4 31,1 29,4 37,4 29,8 52,5 23,6 28,6 29,0 30,1
nehledal, věděl kam nastoupí 64,9 11,5 25,4 12,2 22,0 16,7 28,0 14,3 24,8 24,7
nehledal, začal podnikat 0,5 0,7 0,4 1,8 0,6 0,5 0,6 4,8 0,8 0,8
nehledal z jiných důvodů 2,0 4,5 2,8 2,3 4,8 1,5 1,9 4,8 1,7 2,8
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
hledal měsíc nebo
déle
41,6%
nehledal, pokračoval v
dosavadním
30,1%
nehledal, věděl kam
nastoupí
24,7%
nehledal, začal
podnikat
0,8%
nehledal z jiných
důvodů
2,8%
18
Pokud nástup do práce (zahájení podnikání či jiných ekonomických aktivit) trval více než jeden měsíc (celkem 489
absolventů), pak to bylo v průměru 4,5 měsíce (medián = 3 měsíce, modus = 2 měsíce), viz následující přehled. Fakulty
jsou řazeny podle doby hledání.
Fakulta
Průměrná doba
hledání v měsících n
FI 2,9 25
LF 3,4 29
PrF 3,6 50
PdF 4,0 47
ESF 4,1 75
FSS 4,4 86
FF 5,2 113
FSpS 6,0 6
PřF 6,3 58
Celkem 4,5 489
Přehled o době hledání prvního zaměstnání podle fakult – kumulativní údaje v %.
Délka hledání LF FF PrF FSS PřF FI PdF FSpS ESF MU
n= 201 283 234 224 167 187 153 19 234 1 702
nehledal 74,1 48,4 61,5 53,1 57,5 75,4 55,6 57,9 57,3 59,7
hledal 1 měsíc 86,5 60,1 79,0 61,6 65,9 87,2 69,3 68,4 68,0 71,6
2 93,5 68,2 88,8 72,8 71,9 92,0 79,8 73,7 81,2 80,5
3 94,5 78,8 93,9 80,8 77,9 97,9 89,0 79,0 85,5 86,8
4 96,0 83,7 94,3 88,4 80,9 99,0 93,6 79,0 91,1 90,4
5 97,5 88,3 96,0 91,1 84,5 99,0 93,6 84,3 94,1 92,8
6 99,0 92,5 98,6 94,7 88,7 100,0 94,9 89,6 95,8 95,4
7 99,0 93,6 98,6 96,0 91,1 100,0 96,2 89,6 96,7 96,2
8 100,0 95,7 99,0 96,0 92,3 100,0 96,9 94,9 97,1 97,0
9 100,0 95,7 99,0 96,0 94,1 100,0 98,2 94,9 97,1 97,3
10 a více 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
19
Dotazník zjišťoval také důvody hledání práce po sledované období.
Graf 4: Z jakého důvodu jste po absolvování studia hledal(a) práci po uvedenou dobu?
Z jakého důvodu hledal(a) práci po uvedenou
dobu? LF FF PrF FSS PřF FI PdF FSpS ESF MU
n= 68 166 113 112 74 61 81 9 115 799
o práci jsem se ucházel(a), ale do té doby mne
nikam nepřijali 50,0 70,5 46,9 63,4 70,3 32,8 76,5 55,6 63,5 60,9
nevěděl(a) jsem si rady, jak hledat odpovídající práci 1,5 0,0 1,8 2,7 2,7 1,6 2,5 0,0 0,0 1,4
nevěděl(a) jsem si rady, jakou práci bych chtěl(a)
vykonávat 8,8 9,0 8,8 10,7 8,1 14,8 2,5 22,2 10,4 9,3
dostal(a) jsem nabídku(y) práce, ale nepřijal(a) jsem
ji/je 16,2 6,6 10,6 8,9 5,4 18,0 1,2 0,0 6,1 8,4
jiný důvod 23,5 13,9 31,9 14,3 13,5 32,8 17,3 22,2 20,0 20,0
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
o práci jsem se
ucházel(a), ale do té
doby mne nikam
nepřijali
60,9%
nevěděl(a) jsem si
rady, jak hledat
odpovídající práci
1,4%
nevěděl(a) jsem si
rady, jakou práci bych
chtěl(a) vykonávat
9,3%
dostal(a) jsem
nabídku(y) práce, ale
nepřijal(a) jsem ji/je
8,4%
jiný důvod
20,0%
20
Respondenti (celkem 162), kteří dostali nabídku, ale práci nepřijali, dále upřesňovali důvody, proč tak učinili
(respondenti mohli zvolit více variant odpovědí). Z celkového počtu 351 odpovědí plyne, že absolventi nejčastěji
nabídky odmítli, protože nebyly z oboru, práce byla neperspektivní nebo jim nevyhovovala pracovní náplň.
Proč absolventi práci nepřijali? Nabídky .... % n
nebyly z hledaného oboru 15,4 54
nepřipadaly mně perspektivní 15,4 54
nevyhovovaly z hlediska pracovní náplně 14,8 52
nevyhovovaly z hlediska finančního ohodnocení 10,5 37
nevyhovovaly z hlediska místa výkonu práce 7,7 27
nevyhovovaly z hlediska typu úvazku 6,6 23
nevyhovovaly z osobních ideových důvodů 6,0 21
nevyhovovaly z hlediska pracovního prostředí 5,7 20
nevyhovovaly z hlediska zaměstnanecké pozice 5,1 18
nevyhovovaly z hlediska termínu nástupu 4,6 16
na přijmutí dosavadních nabídek práce jsem se prostě necítil(a) 4,3 15
jiné důvody 4,0 14
Absolventi také hodnotili, jak obtížné pro ně bylo získat práci a také to, co jim nejvíce pomohlo při jejím získání.
Rozložení odpovědí je patrné z následujících dvou grafů a tabulek. Srovnání se staršími výzkumy ukazuje, že součet
nepříznivých variant (velmi + poměrně obtížné) ve srovnání s šetřením z r. 2011 z hodnoty 36,0 % výrazně zlepšil na
letošních 24,5 % (v roce 2009 činil součet nepříznivých variant také 24,0 %).
Obtížnější bylo také získat zaměstnání pro ženy než pro muže; součet variant „velmi obtížné“ + „poměrně obtížné“
dává u absolventek 23,0 % [40,0 %] a u absolventů 16,0 % [28,0 % ]; to však může být do značné míry způsobeno
rozdílnými podíly mužů a žen na různých fakultách (viz např. vyšší podíly žen na PdF, kde je současně i proces
získávání práce obtížnější).
Graf 5: Bylo pro Vás obtížné získat po absolvování MU své první zaměstnání (resp. začít podnikat nebo být
jinak ekonomicky aktivní) anebo získat tu práci, ve které jste po absolvování MU pokračoval(a)?
Bylo obtížné získat první zaměstnání LF FF PrF FSS PřF FI PdF FSpS ESF MU
n= 206 289 250 227 170 198 160 21 241 1 762
velmi obtížné 1,9 10,0 0,0 4,4 9,4 0,0 4,4 4,8 1,7 4,0
poměrně obtížné 14,6 25,3 12,8 21,6 29,4 6,1 28,7 28,6 26,1 20,5
poměrně snadné 54,9 46,0 56,0 49,8 40,6 38,9 47,5 47,6 47,7 48,0
úplně snadné 26,7 13,1 23,6 18,5 11,8 52,0 13,8 14,3 19,5 22,1
nevím ... 1,9 5,5 7,6 5,7 8,8 3,0 5,6 4,8 5,0 5,4
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
LF FF PrF FSS PřírF FI PedF FSpS ESF MU
nevím ...
úplně
snadné
poměrně
snadné
poměrně
obtížné
velmi
obtížné
21
Standardizované pořadí (Z-score4): Nejsnáze hledali práci informatici a právníci. Absolventi filozofie a přírodovědci
hlásili relativně větší problémy s hledáním práce.
Fakulta Z-score n
FI 0,69 192
PrF 0,24 231
LF 0,19 202
ESF -0,05 229
FSS -0,07 214
FSpS -0,23 20
PdF -0,23 151
FF -0,35 273
PřF -0,42 155
Při hledání zaměstnání nejčastěji odpovídali absolventi na inzeráty, absolvovali konkurzy nebo aktivně oslovovali
potenciální zaměstnavatele.
Graf 6: Co Vám nejvíce pomohlo při získání prvního zaměstnání (resp. zahájení podnikání nebo jiných
ekonomických aktivit)?
Co vám nejvíce pomohlo při získání prvního zaměstnání LF FF PrF FSS PřF FI PdF FSpS ESF MU
n= 206 289 250 226 169 198 160 21 241 1 760
odpovídání na inzeráty a absolvování konkursů 13,1 33,2 34,8 34,1 24,9 29,8 17,5 4,8 45,2 29,9
aktivní oslovování zaměstnavatelů 59,2 17,7 17,6 11,5 23,1 13,6 33,8 33,3 11,6 22,6
byla mi učiněna nabídka, aniž jsem musel(a) hledat 6,3 18,7 8,0 13,3 16,6 24,2 8,1 28,6 10,0 13,4
absolvovaná odborná praxe nebo pracovní stáž 11,2 10,0 20,8 19,0 7,1 11,1 12,5 0,0 7,9 12,5
pomohli mi rodiče či známí 5,8 10,0 11,2 9,7 13,0 5,1 14,4 14,3 10,8 9,9
bylo to jinak 1,0 5,9 4,8 6,6 11,2 5,1 9,4 4,8 6,2 6,0
jiný způsob vlastního přičinění (zahájení podnikání) 1,9 1,4 0,8 4,0 0,6 3,0 1,9 4,8 2,1 2,0
personální agentury 1,0 2,1 0,4 0,4 1,2 7,6 1,3 4,8 1,7 1,9
úřad práce 0,0 1,0 1,2 1,3 1,8 0,0 0,6 4,8 2,5 1,1
veletrh práce 0,5 0,0 0,0 0,0 0,6 0,5 0,0 0,0 2,1 0,5
kariérní a/nebo poradenské centrum MU 0,0 0,0 0,4 0,0 0,0 0,0 0,6 0,0 0,0 0,1
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
3.2 První zaměstnání (podnikání) po absolvování MU
4 Standardizovaná proměnná s nulovým průměrem a směrodatnou odchylkou = 1, většina transformovaných hodnot (96 %) se
nachází v rozmezí od – 3 do + 3.
odpovídání na inzeráty
a absolvování
konkursů
29,9%
aktivní oslovování
zaměstnavatelů
22,6%
byla mi učiněna
nabídka, aniž jsem
musel(a) hledat
13,4%
absolvovaná odborná
praxe nebo pracovní
stáž
12,5%
pomohli mi rodiče či
známí
9,9%
bylo to jinak
6,0%
jiný způsob vlastního
přičinění (zahájení
podnikání)
2,0%
personální agentury
1,9%
úřad práce
1,1%
veletrh práce
0,5%
kariérní a/nebo
poradenské centrum
MU
0,1%
22
Na následující otázky týkající se prvního zaměstnání (průběh jeho hledání i jeho základní charakteristiky jako lokalita
nebo nástupní plat) odpovídali nejen aktuálně pracující absolventi (1 635 absolventů), ale i ti, kteří sice aktuálně
nepracují, ale od absolvování MU už pracovali (cca 120 absolventů) – celkem cca 1 750 absolventů.
Podobně jako v minulých letech první zaměstnání (podnikání) získali absolventi zejména v Brně (48,2 %) a Praze
(11,2 %). Je nutné podotknout, že návratnost dotazníků od absolventů v zahraničí (zejména ze Slovenska) je velmi
nízká, což možná vysvětluje relativně malý počet absolventů pracujících v zahraničí v datech.
Region prvního zaměstnání LF FF PrF FSS PřF FI PdF FSpS ESF MU
n= 206 286 250 225 167 198 160 21 240 1 753
Brno 22,3 45,1 52,8 47,1 53,9 77,3 43,8 42,9 45,8 48,2
Praha 6,3 11,2 17,6 18,7 9,0 5,1 4,4 4,8 13,3 11,2
Jihomoravský 10,7 5,2 2,8 5,8 5,4 0,0 14,4 4,8 4,6 5,8
Slovensko 8,7 4,2 3,2 7,6 3,0 7,6 0,6 0,0 10,8 5,8
Moravskoslezský 12,6 3,8 6,8 4,0 5,4 1,5 5,6 0,0 3,3 5,2
Jiné zahraničí 4,9 4,5 0,4 2,7 6,0 2,5 5,0 0,0 7,5 4,1
Zlínský 9,2 2,8 1,6 0,9 4,8 1,5 5,0 23,8 2,5 3,6
Vysočina 6,8 3,8 1,6 2,7 3,6 1,5 6,3 9,5 1,3 3,4
Pardubický 5,3 2,4 1,6 3,1 3,6 0,0 4,4 9,5 2,9 2,9
Jihočeský 3,4 3,1 2,0 0,9 2,4 0,5 3,1 0,0 0,8 2,0
Královéhradecký 0,5 2,4 3,2 0,9 1,8 0,5 2,5 0,0 1,7 1,7
Olomoucký 1,9 1,4 1,2 1,3 0,0 1,0 1,9 0,0 3,3 1,5
Středočeský 2,4 3,8 0,8 1,3 0,6 0,0 0,6 0,0 0,8 1,4
Ústecký 1,5 1,4 2,0 0,0 0,0 0,0 0,6 0,0 0,4 0,8
Liberecký 1,5 1,0 1,2 0,4 0,0 0,0 1,3 0,0 0,0 0,7
místo není vázáno na konkrétní lokalitu 0,0 1,4 0,0 1,3 0,6 1,0 0,0 4,8 0,8 0,7
Karlovarský 1,9 0,7 0,4 0,0 0,0 0,0 0,6 0,0 0,0 0,5
Plzeňský 0,0 1,4 0,8 1,3 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,5
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
23
Ochota přizpůsobit plánované místo svého bydliště prvnímu zaměstnání (resp. podnikání nebo jiné ekonomické
aktivitě) je patrná z následujícího grafu a tabulky hodnot.
Graf 7: Byl(a) jste ochotný(á) přizpůsobit plánované místo svého bydliště svému prvnímu zaměstnání (resp.
podnikání nebo jiné ekonomické aktivitě)?
Ochota přizpůsobit bydliště prvnímu zaměstnání LF FF PrF FSS PřF FI PdF FSpS ESF MU
n= 206 284 249 227 167 198 160 21 241 1 753
ne, a proto hledal(a) práci v místě bydliště 24,8 34,9 41,0 25,6 31,1 38,9 38,8 28,6 30,3 33,1
ano, ale nebylo to potřeba 28,6 30,3 30,9 36,6 26,9 30,3 28,1 47,6 29,5 30,6
ano, za pracovní příležitostí se přestěhoval(a) 28,2 16,2 14,9 18,9 18,6 12,6 11,9 14,3 24,5 18,3
ne, a proto do práce dojíždím 10,7 10,6 6,4 10,1 15,0 4,5 18,1 9,5 6,6 9,8
neplánoval(a) žádné místo bydliště, bylo to jedno 7,8 5,3 5,6 7,5 7,8 11,6 1,9 0,0 7,9 6,8
jiná možnost 0,0 2,8 1,2 1,3 0,6 2,0 1,3 0,0 1,2 1,4
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
ne, a proto hledal(a)
práci v místě bydliště
33,1%
ano, ale nebylo to
potřeba
30,6%
ano, za pracovní
příležitostí se
přestěhoval(a)
18,3%
ne, a proto do práce
dojíždím
9,8%
neplánoval(a) žádné
místo bydliště, bylo
to jedno
6,8%
jiná možnost
1,4%
24
Celkem 40,0 % respondentů pracovalo ve státních firmách či institucích (zejména to jsou absolventi z LF, PdF, PřF
a FSpS), necelých třicet procent absolventů pak působí v českých soukromých firmách (častěji to jsou absolventi PrF
a FI), u zahraničních a nadnárodních firem pak nejčastěji pracovali ekonomové a informatici.
Graf 8: Kde jste pracoval(a) ve svém prvním hlavním zaměstnání (resp. podnikání nebo jiných ekonomických
aktivitách)?
Kde pracovali v prvním zaměstnání (podnikání) LF FF PrF FSS PřF FI PdF FSpS ESF MU
n= 206 285 250 227 167 198 160 21 241 1 755
v instituci veřejného sektoru 80,6 37,5 42,4 32,6 48,5 8,1 70,0 47,6 12,4 40,0
v české soukromé firmě/instituci 10,7 24,6 40,4 26,4 30,5 43,9 8,8 23,8 25,7 26,9
v zahraniční či nadnárodní firmě/instituci 2,9 20,4 5,2 18,1 15,6 43,4 10,0 9,5 53,5 21,5
soukromé podnikání 4,9 6,3 6,4 4,8 3,6 3,5 2,5 9,5 4,6 4,8
v neziskové organizaci 0,5 8,8 2,0 15,9 0,0 0,0 6,9 0,0 2,1 4,7
jiná forma 0,5 2,5 3,6 2,2 1,8 1,0 1,9 9,5 1,7 2,1
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
v instituci veřejného
sektoru
40,0%
v české soukromé
firmě/instituci
26,9%
v zahraniční či
nadnárodní
firmě/instituci
21,5%
soukromé podnikání
4,8%
v neziskové
organizaci
4,7%
jiná forma
2,1%
25
První hlavní zaměstnání (podnikání apod.) bylo realizováno v následujících hospodářských odvětvích (zobrazené jsou
odvětví, ve kterých pracuje alespoň 30 dotazovaných absolventů).
Hospodářské odvětví LF FF PrF FSS PřF FI PdF FSpS ESF MU
n= 206 285 250 226 164 198 160 21 240 1 750
zdravotní a sociální péče 97,1 9,1 0,8 10,6 9,8 0,5 8,8 0,0 0,8 16,3
informační a komunikační činnosti 0,5 6,3 0,8 10,6 4,3 87,9 1,9 0,0 7,5 14,1
vzdělávání 0,5 21,1 1,6 9,3 11,0 1,0 70,6 42,9 0,4 13,1
právní a účetnické činnosti 0,0 3,5 58,4 0,4 1,2 0,0 0,0 0,0 22,1 12,1
jiné 1,5 7,0 4,0 16,4 13,4 2,0 6,9 9,5 8,3 7,4
veřejná správa a obrana 0,0 2,8 26,8 11,9 3,7 0,0 1,9 0,0 7,1 7,3
administrativní a podpůrné činnosti 0,0 11,2 1,2 10,2 4,3 0,0 3,1 9,5 7,9 5,2
výzkum a vývoj 0,5 0,4 0,4 6,6 28,0 2,5 0,0 0,0 2,1 4,2
peněžnictví a pojišťovnictví 0,0 1,4 1,6 4,4 4,3 1,5 0,6 0,0 17,9 4,1
kulturní, zábavní a rekreační činnosti 0,0 15,8 0,0 3,1 3,7 1,0 0,0 14,3 1,3 3,8
profesní, vědecké a technické činnosti 0,0 2,5 0,0 7,5 3,7 2,0 0,6 0,0 2,9 2,4
velkoobchod a maloobchod; opravy mot.voz. 0,0 5,3 0,4 1,3 2,4 0,0 1,3 14,3 4,6 2,2
zpracovatelský průmysl 0,0 2,1 0,8 0,0 1,8 0,5 1,9 0,0 7,1 1,8
ubytování, stravování a pohostinství 0,0 4,6 0,4 1,3 2,4 0,0 1,9 0,0 2,9 1,8
ostatní odvětví 0,0 7,2 2,8 6,2 6,0 1,0 0,6 9,5 7,0 4,2
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
26
Více než polovina absolventů (53,8 %) na prvním místě působila v oborech, pro které se během studia připravovali.
Nadprůměrně vyšší fluktuaci mimo obor můžeme již tradičně pozorovat u absolventů ESF, FF a FSS. Vzhledem
k tomu, že celková „predeterminace“ cílových oblastí vyučovaných oborů na těchto fakultách není až tak „přísná“,
tak jako tomu je například u LF, PrF a FI, není třeba se nad tímto faktem hlouběji pozastavovat.
Graf 9: Pracoval(a) jste (resp. podnikal(a) nebo byl(a) jinak ekonomicky aktivní) ve svém prvním hlavním
zaměstnání v oboru, pro který jste se během studia na Masarykově univerzitě připravoval(a)?
Pracoval(a) v oboru vystudovaném na MU? LF FF PrF FSS PřF FI PdF FSpS ESF MU
n= 206 285 250 227 167 198 160 21 241 1 755
určitě ano 89,3 36,1 81,2 32,2 40,1 68,2 57,5 61,9 30,3 53,8
spíše ano 4,4 21,1 9,2 28,2 29,3 25,8 18,8 14,3 31,5 20,8
spíše ne 2,4 13,0 5,6 17,2 10,8 3,5 10,0 4,8 21,2 10,7
určitě ne 2,9 29,5 3,6 22,5 19,8 2,5 13,8 19,0 17,0 14,5
nevím ... 1,0 0,4 0,4 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,2
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
Standardizované pořadí: Nejčastěji ve vystudovaném oboru na svém prvním místě pracovali mladí lékaři, nejméně
často pak absolventi FF, FSS a ESF.
Fakulta Z-score n
LF -0,62 204
PrF -0,50 249
FI -0,42 198
PdF -0,06 160
FSpS -0,05 21
PřF 0,22 167
ESF 0,35 241
FSS 0,40 227
FF 0,45 284
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
LF FF PrF FSS PřírF FI PedF FSpS ESF MU
nevím ...
určitě ne
spíše ne
spíše ano
určitě ano
27
Na svých prvních místech – vyžadujících právě získané vzdělání – pracovali opět nejčastěji mladí lékaři a právníci.
Graf 10: Pracoval(a) jste ve svém prvním hlavním zaměstnání na pozici, která vyžadovala:
Jaké vzdělání pozice vyžadovala? LF FF PrF FSS PřF FI PdF FSpS ESF MU
n= 206 285 250 227 167 198 160 21 241 1 755
vysokoškolské vzdělání získaného zaměření 95,6 31,2 88,4 29,5 45,5 50,5 59,4 57,1 31,5 53,2
vysokoškolské vzdělání podobného zaměření 1,0 20,4 5,6 34,4 27,5 26,3 15,6 14,3 30,3 20,0
vysokoškolské vzdělání zcela odlišného zaměření 0,0 9,1 0,4 8,8 3,0 0,5 2,5 4,8 2,1 3,6
středoškolské vzdělání s maturitou 3,4 25,6 4,0 18,9 15,0 10,1 14,4 14,3 29,9 15,7
nevyžaduje ani středoškolské vzdělání s maturitou 0,0 7,4 0,8 4,8 7,2 5,6 4,4 4,8 4,6 4,3
jiná odpověď 0,0 6,3 0,8 3,5 1,8 7,1 3,8 4,8 1,7 3,2
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
Standardizované pořadí: Nejčastěji na vysokoškolských pozicích získaného zaměření pracují mladí lékaři a právníci,
nejméně často pak absolventi FSS, ESF a FF.
Fakulta Z-score n
LF -0,65 206
PrF -0,57 248
PdF -0,08 154
FI -0,07 184
FSpS -0,04 20
PřF 0,11 164
FSS 0,30 219
ESF 0,39 237
FF 0,47 267
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
LF FF PrF FSS PřF FI PdF FSpS ESF MU
jiná odpověď
nevyžaduje ani
středoškolské vzdělání s
maturitou
středoškolské vzdělání s
maturitou
vysokoškolské vzdělání
zcela odlišného zaměření
vysokoškolské vzdělání
podobného zaměření
vysokoškolské vzdělání
získaného zaměření
28
Do jaké míry odpovídalo Vaše první hlavní zaměstnání (resp. podnikání nebo jiná ekonomická aktivita) Vašim
představám během studia na MU o vlastní budoucnosti? Tak zněla další z otázek.
Graf 11: Do jaké míry odpovídalo Vaše první hlavní zaměstnání (resp. podnikání nebo jiná ekonomická aktivita)
Vašim představám během studia na MU o vlastní budoucnosti?
Odpovídalo první zaměstnání představám během studia LF FF PrF FSS PřF FI PdF FSpS ESF MU
n= 206 285 250 227 167 198 160 21 241 1 755
přesně to 40,3 14,4 24,0 15,4 19,8 27,8 29,4 19,0 16,6 22,7
spíše to je 44,2 37,5 48,8 40,5 43,7 54,5 40,0 47,6 40,2 43,5
spíše to není 10,7 24,9 16,4 22,0 17,4 13,1 16,9 14,3 24,1 18,6
určitě to není 4,4 20,4 7,6 19,4 15,0 2,5 11,9 14,3 14,5 12,4
nevím ... 0,5 2,8 3,2 2,6 4,2 2,0 1,9 4,8 4,6 2,8
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
Standardizované pořadí: Největší shoda původních představ s realitou první práce panovala u lékařů a naopak
nejmenší byla u absolventů ESF, FSS a FF.
Fakulta Z-score n
LF -0,45 205
FI -0,33 194
PrF -0,14 242
PdF -0,10 157
FSpS 0,04 20
PřF 0,08 160
ESF 0,18 230
FSS 0,27 221
FF 0,33 277
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
LF FF PrF FSS PřírF FI PedF FSpS ESF MU
nevím ...
určitě to není
spíše to není
spíše to je
přesně to
29
Jaké bylo Vaše postavení v organizaci (firmě, instituci, podniku) ve výkonu Vašeho prvního hlavního zaměstnání?
Postavení v organizaci LF FF PrF FSS PřF FI PdF FSpS ESF MU
n= 206 284 250 227 167 198 160 21 241 1 754
ředitel, majitel, spolumajitel 1,9 1,1 0,0 1,8 0,0 1,0 0,6 4,8 2,9 1,3
první linie řízení (např. náměstek, finanční
ředitel) 1,5 1,8 0,4 0,4 0,0 0,0 1,3 0,0 0,8 0,8
druhá linie řízení (např. vedoucí útvaru, vedoucí
oddělení) 3,4 3,5 4,0 3,5 1,8 1,5 1,3 0,0 1,7 2,7
nejnižší linie řízení (např. mistr, vedoucí malého
kolektivu) 9,2 9,9 6,4 7,5 9,6 4,0 10,0 19,0 8,7 8,3
mimoliniová úroveň řízení (např. projektový
manažer) 8,3 11,6 8,0 20,3 4,2 14,6 5,6 9,5 11,2 10,8
nemám podřízené pracovníky 75,7 72,2 81,2 66,5 84,4 78,8 81,3 66,7 74,7 76,2
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
Zajímavou oblast představují platy, budeme se jim věnovat poněkud zevrubněji. Téměr všichni respondenti uváděli
i údaje o výši svých nástupních nebo aktuálních příjmů. Otázka zněla následovně: Jak vysoký hrubý nástupní měsíční
plat (mzdu) včetně tzv. pohyblivé složky (např. osobní ohodnocení) jste dostal(a) ve svém prvním hlavním
zaměstnání?.
V analýze výdělků absolventů přistupujeme ke dvěma korekcím pro extrémní hodnoty. Tento postup je běžný v každé
analýze mezd založené na datech z výběrového souboru. Abychom minimalizovali zkreslení informací o mzdách,
z analýzy vylučujeme mzdy které jsou po přepočtu na 40 hodinové úvazky pod hranicí minimální mzdy (19
respondentů). V analýze nebudeme rovněž uvažovat 1 % nejvyšších příjmů (17 respondentů), které zkreslují statistiku
o průměrné mzdě (proto uvádíme i mediány mezd).
Graf 12: Rozložení hodnot hrubých nástupních platů absolventů MU v prvním zaměstnání
Rozdělení platů je poměrně zhustěné, což dokazuje i malý rozdíl mezi průměrnou a mediánovou mzdou.
Graf 13: Průměr a medián (bílé kroužky) hrubé měsíční mzdy
30
Pro zajímavost jsme ještě vypočítali průměrné nástupní platy v prvním zaměstnání (podnikání) tak, abychom
eliminovali vliv zkrácených úvazků (přepočet na 40 hodin týdně), viz poslední sloupec v následující tabulce.
Fakulta Průměr Medián n Přepočet na 40 hodin týdně
LF 22 076 22 500 198 23 383
FF 17 495 17 000 274 20 520
PrF 17 798 17 000 247 18 622
FSS 19 173 18 750 220 21 699
PřF 18 428 17 000 160 23 217
FI 28 898 27 000 187 31 440
PdF 18 088 20 000 153 22 051
FSpS 17 900 17 500 20 21 118
ESF 23 024 22 000 233 24 441
MU 20 462 20 000 1 692 22 879
Největší podíl absolventů měl standardní pracovní úvazek 40 hodin za týden (73,5 %), druhým nejčastějším typem byl
pak poloviční úvazek, tj. 20 hodin za týden (9,4 %). Přibližně 16 % úvazků bylo kratších než 30 hodin za týden,
nejčastěji takové úvazky měli absolventi PřF a PdF.
Fakulta Průměr Podíl úvazků < 30 n
LF 38,1 0,09 198
FF 35,1 0,22 274
PrF 39,0 0,06 247
FSS 35,9 0,20 220
PřF 33,7 0,28 160
FI 37,2 0,12 187
PdF 34,3 0,25 153
FSpS 35,1 0,20 20
ESF 38,0 0,11 233
MU 36,6 0,16 1692
31
3.3 Aktuální zaměstnání (podnikání)
Následující tabulky a grafy vztahující se k aktuálnímu zaměstnání zahrnují odpovědi těch, kteří v současnosti pracují
(cca 1 630 osob), z nichž dvě třetiny pracují stále u stejného zaměstnavatele (resp. podnikají ve stejném oboru/oblasti)
jako po ukončení studia na MU a jedna třetina (cca 570 osob) aktuálně pracujících absolventů od absolvování pracovní
místo jednou nebo vícekrát změnila. Z metodického hlediska je tedy třeba upozornit na fakt, že mezi množinou prvního
a aktuálního zaměstnání je průnik cca 1 060 osob, pro které je první zaměstnání zároveň i jejich aktuálním
zaměstnáním, a proto na vybrané otázky odpovídali pouze jednou a jejich odpovědi o prvním zaměstnání se přenesly
k vyhodnocení aktuálního zaměstnání.
V jakém regionu pracujete (resp. podnikáte nebo jste jinak ekonomicky aktivní) ve svém současném zaměstnání?
Region zaměstnání LF FF PrF FSS PřF FI PdF FSpS ESF MU
n= 195 256 236 201 159 197 147 18 230 1 639
Brno 24,1 44,9 51,3 39,8 49,7 70,1 38,1 33,3 42,6 45,2
Praha 7,2 13,7 19,5 22,4 10,7 6,1 6,1 5,6 15,7 13,1
Slovensko 9,2 3,5 2,5 8,5 3,1 7,6 1,4 0,0 10,4 5,9
Jihomoravský 8,2 4,3 0,4 4,5 6,3 9,6 5,4 11,1 7,0 5,6
Jiné zahraničí 9,7 5,9 2,1 5,0 6,3 0,0 12,9 5,6 5,2 5,6
Moravskoslezský 11,8 2,7 7,6 4,0 5,0 1,0 4,8 0,0 2,6 4,8
Zlínský 9,7 3,1 0,9 2,0 5,0 1,0 5,4 22,2 2,6 3,7
Vysočina 5,1 3,9 1,7 2,0 4,4 1,0 7,5 11,1 1,3 3,2
Pardubický 4,6 2,7 2,1 3,5 3,1 0,0 5,4 11,1 3,5 3,1
Jihočeský 2,6 2,7 2,5 2,0 2,5 0,0 3,4 0,0 1,3 2,1
Olomoucký 1,5 1,6 2,1 2,0 0,6 1,0 2,0 0,0 3,9 1,9
Středočeský 1,5 3,1 1,3 1,5 0,6 0,0 2,0 0,0 0,9 1,4
Královéhradecký 1,0 1,2 2,5 0,0 1,3 0,5 2,7 0,0 1,3 1,3
místo není vázáno na konkrétní lokalitu 0,0 1,2 0,0 1,5 1,3 2,0 0,0 0,0 1,3 0,9
Ústecký 1,5 1,6 2,1 0,0 0,0 0,0 0,7 0,0 0,4 0,9
Liberecký 1,0 1,2 0,9 0,0 0,0 0,0 1,4 0,0 0,0 0,6
Plzeňský 0,0 1,6 0,4 1,5 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,5
Karlovarský 1,5 1,1 0,4 0,0 0,0 0,0 0,6 0,0 0,0 0,5
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
32
Graf 14: Byl(a) jste ochotný(á) přizpůsobit plánované místo svého bydliště svému současnému zaměstnání
(resp. podnikání nebo jiné ekonomické aktivitě)?
Ochota přizpůsobit bydliště zaměstnání LF FF PrF FSS PřF FI PdF FSpS ESF MU
n= 195 255 235 202 159 197 147 18 230 1 638
ne, a proto hledal(a) práci v místě bydliště 28,7 32,9 39,6 26,7 30,2 35,0 35,4 27,8 30,9 32,5
ano, ale nebylo to potřeba 7,2 13,7 6,4 12,4 13,8 5,1 19,1 5,6 7,8 10,3
ano, za pracovní příležitostí se přestěhoval(a) 27,7 28,2 31,1 28,2 27,0 28,4 25,9 50,0 26,5 28,3
ne, a proto do práce dojíždím 29,7 17,7 17,5 25,7 20,8 17,8 15,0 16,7 27,0 21,4
neplánoval(a) žádné místo bydliště, bylo to jedno 6,2 4,7 4,7 5,5 6,3 11,7 2,0 0,0 7,0 6,0
jiná možnost 0,5 2,8 0,9 1,5 1,9 2,0 2,7 0,0 0,9 1,6
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
ne, a proto hledal(a)
práci v místě bydliště
32,5%
ano, ale nebylo to
potřeba
10,3%
ano, za pracovní
příležitostí se
přestěhoval(a)
28,3%
ne, a proto do práce
dojíždím
21,4%
neplánoval(a) žádné
místo bydliště, bylo
to jedno
6,0%
jiná možnost
1,6%
33
Celkem 42,0 % (45,5 %) respondentů pracovalo ve státních firmách či institucích (zejména to jsou absolventi LF, PdF,
PřF a FSpS), necelá čtvrtina absolventů pak působí v českých soukromých firmách (častěji to jsou absolventi PrF a FI),
u zahraničních a nadnárodních firem pak nejčastěji pracovali ekonomové a informatici.
Graf 15: Kde pracujete v současném hlavním zaměstnání (resp. podnikání nebo jiných ekon. aktivitách)?
Kde pracujete v současném zaměstnání (podnikání) LF FF PrF FSS PřF FI PdF FSpS ESF MU
n= 195 256 236 202 159 197 147 18 230 1 640
v instituci veřejného sektoru 81,0 42,6 45,8 32,7 52,8 8,6 70,8 38,9 15,2 42,0
v neziskové organizaci 0,0 6,6 2,5 18,8 0,0 0,0 6,8 0,0 3,0 4,8
v zahraniční či nadnárodní firmě/instituci 11,3 21,9 38,6 20,8 24,5 39,6 8,2 22,2 20,4 23,8
v české soukromé firmě/instituci 2,1 22,3 5,1 20,8 18,2 44,7 10,2 5,6 56,1 23,0
soukromé podnikání 5,1 5,9 4,7 5,9 3,1 5,1 2,7 16,7 4,8 4,9
jiná forma 0,5 0,8 3,4 1,0 1,3 2,0 1,4 16,7 0,4 1,5
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
v instituci veřejného
sektoru
42,0%
v neziskové
organizaci
4,8%
v zahraniční či
nadnárodní
firmě/instituci
23,8%
v české soukromé
firmě/instituci
23,0%
soukromé podnikání
4,9%
jiná forma
1,5%
34
Současné hlavní zaměstnání (podnikání apod.) je realizováno v následujících hospodářských odvětvích (zobrazené
jsou odvětví, ve kterých pracuje aspoň 30 dotazovaných absolventů):
Hospodářské odvětví LF FF PrF FSS PřF FI PdF FSpS ESF MU
n= 195 256 236 202 156 197 147 18 230 1637
zdravotní a sociální péče 96,9 9,8 0,9 14,4 10,9 0,5 8,2 0,0 0,4 16,9
informační a komunikační činnosti 0,0 7,8 0,9 10,9 4,5 87,8 2,0 0,0 8,7 15,1
vzdělávání 1,0 22,3 1,7 6,4 12,2 1,0 68,7 38,9 1,3 12,7
právní a účetnické činnosti 0,0 3,1 58,5 0,5 1,3 0,0 0,0 0,0 20,9 12,0
veřejná správa a obrana 0,0 3,9 28,0 13,4 4,5 0,5 2,0 0,0 9,6 8,3
jiné 1,5 4,3 3,8 14,9 11,5 1,5 6,1 11,1 9,1 6,5
administrativní a podpůrné činnosti 0,5 2,3 0,4 6,4 29,5 3,1 0,0 0,0 1,7 4,7
výzkum a vývoj 0,0 11,7 0,0 7,9 2,6 0,5 2,7 11,1 7,0 4,5
peněžnictví a pojišťovnictví 0,0 1,6 2,5 2,5 3,9 1,0 2,7 0,0 17,4 4,1
kulturní, zábavní a rekreační činnosti 0,0 16,0 0,0 2,5 2,6 0,5 1,4 27,8 1,7 3,8
profesní, vědecké a technické činnosti 0,0 2,3 0,9 7,4 3,9 1,5 1,4 0,0 2,6 2,4
velkoobchod a maloobchod; opravy mot.voz. 0,0 3,1 0,4 2,5 2,6 0,0 1,4 5,6 5,7 2,1
zpracovatelský průmysl 0,0 2,3 0,4 0,5 1,9 0,0 2,0 0,0 6,1 1,7
ostatní odvětví 0,0 9,4 1,7 9,9 8,3 2,0 1,4 5,6 7,8 5,2
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
Více než polovina absolventů 56,3 % (57,2 %) nyní působí v oborech, pro které se během studia připravovali. Největší
podíly absolventů působících v oboru jsou mezi absolventy LF, PrF a FI. Za celou MU působí mimo vystudovaný obor
22,9 % absolventů (21,3 %), tj. součet variant „spíše ne“ a „určitě ne“. Nadprůměrně vyšší fluktuaci můžeme již tradičně
pozorovat u absolventů ESF, FSS a FF.
Graf 16: Pracujete (resp. podnikáte nebo jste jinak ekonomicky aktivní) ve svém současném hlavním
zaměstnání v oboru, pro který jste se během studia na Masarykově univerzitě připravoval(a)?
Pracuje v oboru vystudovaném na MU? LF FF PrF FSS PřF FI PdF FSpS ESF MU
n= 195 256 236 202 158 197 147 18 230 1639
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
LF FF PrF FSS PřF FI PdF FSpS ESF MU
nevím…
určitě ne
spíše ne
spíše ano
určitě ano
35
určitě ano 91,3 40,6 83,9 35,2 41,8 70,1 55,8 55,6 33,0 56,3
spíše ano 2,6 22,3 8,1 27,7 31,0 24,9 19,7 11,1 31,3 20,6
spíše ne 2,6 13,7 4,7 20,8 10,8 2,5 11,6 11,1 22,2 11,3
určitě ne 2,6 23,4 3,4 16,3 16,5 2,5 12,9 22,2 13,5 11,7
nevím… 1,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,1
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
Standardizované pořadí: Nejčastěji pracují ve vystudovaném oboru mladí lékaři, nejméně často pak absolventi ESF,
FSS a FF.
Fakulta Z-score n
LF -0,61 204
PrF -0,48 250
FI -0,41 198
PdF -0,03 160
FSpS 0,13 21
PřF 0,23 167
ESF 0,35 241
FSS 0,37 227
FF 0,43 286
36
Mezi posledními dvěma výzkumy částečně poklesl podíl osob pracujících na místech vyžadujících právě VŠ vzdělání
získaného zaměření, ten aktuálně představuje 56,1 % (58,6 %) absolventů MU. Mírně také narostl podíl respondentů
15,7 % (14,4 %) pracujících na místech, která nevyžadují vysokoškolské vzdělání. Častěji jsou na těchto pozicích
absolventi FSS, ESF a FF – podobně jako v předchozím šetření.
Graf 17: Pracujete ve svém současném hlavním zaměstnání na pozici, která vyžaduje:
Jaké vzdělání pozice vyžaduje? LF FF PrF FSS PřF FI PdF FSpS ESF MU
n= 195 256 236 202 158 197 147 18 230 1 639
vysokoškolské vzdělání získaného zaměření 96,9 37,9 90,7 34,2 46,8 52,8 55,8 44,4 36,1 56,1
vysokoškolské vzdělání podobného zaměření 0,5 20,7 5,5 37,6 27,2 25,4 19,7 27,8 35,7 21,5
vysokoškolské vzdělání zcela odlišného zaměření 0,0 11,7 0,9 6,9 2,5 0,5 2,0 5,6 2,2 3,7
středoškolské vzdělání s maturitou 2,6 19,9 2,5 12,4 16,5 8,1 16,3 11,1 21,3 12,5
nevyžaduje ani středoškolské vzdělání s maturitou 0,0 4,7 0,4 4,0 5,1 5,6 2,7 11,1 3,0 3,2
jiná odpověď 0,0 5,1 0,0 5,0 1,9 7,6 3,4 0,0 1,7 3,1
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
Standardizované pořadí: Nejčastěji na vysokoškolských pozicích získaného zaměření pracují mladí lékaři a právníci,
nejméně často pak absolventi FSS, ESF a FF.
Fakulta Z-score n
LF -0,62 206
PrF -0,55 250
FI -0,05 183
PdF -0,01 154
FSpS 0,16 20
PřF 0,18 164
FSS 0,26 216
ESF 0,33 237
FF 0,40 268
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
LF FF PrF FSS PřF FI PdF FSpS ESF MU
jiná odpověď
nevyžaduje ani
středoškolské vzdělání s
maturitou
středoškolské vzdělání s
maturitou
vysokoškolské vzdělání
zcela odlišného zaměření
vysokoškolské vzdělání
podobného zaměření
vysokoškolské vzdělání
získaného zaměření
37
Graf 18: Do jaké míry odpovídá Vaše současné hlavní zaměstnání (resp. podnikání nebo jiná ekonomická
aktivita) Vašim představám během studia na MU o vlastní budoucnosti?
Odpovída zaměstnání představám během
studia LF FF PrF FSS PřF FI PdF FSpS ESF MU
n= 195 256 236 202 158 197 147 18 230 1 639
přesně to 47,2 20,7 32,2 25,3 22,8 33,5 34,7 22,2 20,0 29,0
spíše to je 45,6 44,9 50,0 45,5 45,6 55,8 38,1 44,4 50,4 47,4
spíše to není 7,2 19,1 10,2 17,8 17,1 8,1 17,0 27,8 18,3 14,5
určitě to není 0,0 12,9 4,7 9,4 10,8 1,0 8,2 0,0 7,0 6,7
nevím ... 0,0 2,3 3,0 2,0 3,8 1,5 2,0 5,6 4,4 2,4
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
Standardizované pořadí: Největší shoda původních představ s realitou první práce panovala u lékařů, informatiků
a naopak nejmenší byla u absolventů FSS, PřF a FF.
Fakulta Z-score n
LF -0,42 205
FI -0,31 195
PrF -0,15 243
PdF -0,07 156
FSpS 0,08 20
ESF 0,14 231
FSS 0,16 222
PřF 0,20 160
FF 0,33 281
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
LF FF PrF FSS PřírF FI PedF FSpS ESF MU
nevím ...
určitě to
není
spíše to není
spíše to je
přesně to
38
Jaké je Vaše postavení v organizaci (firmě, instituci, podniku) ve výkonu Vašeho současného hlavního zaměstnání?
Postavení v organizaci LF FF PrF FSS PřF FI PdF FSpS ESF MU
n= 195 255 236 202 158 197 147 18 230 1 638
ředitel, majitel, spolumajitel 3,1 1,2 0,4 2,5 0,0 2,0 1,4 11,1 3,0 1,8
první linie řízení (např. náměstek, finanční ředitel) 2,1 1,6 0,4 0,5 0,0 0,0 1,4 0,0 0,9 0,9
druhá linie řízení (např. vedoucí útvaru, vedoucí oddělení) 3,1 3,9 5,5 3,5 3,2 2,0 2,0 0,0 3,0 3,4
nejnižší linie řízení (např. mistr, vedoucí malého kolektivu) 8,7 7,5 5,9 10,4 6,3 4,1 10,9 16,7 8,3 7,8
mimoliniová úroveň řízení (např. projektový manažer) 7,7 14,9 8,5 23,3 6,3 12,7 6,8 11,1 12,6 12,0
nemám podřízené pracovníky 75,4 71,0 79,2 59,9 84,2 79,2 77,6 61,1 72,2 74,2
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
Dále jsme sledovali aktuální příjmy z hlavního zaměstnání. Otázka zněla: „Jak vysoký hrubý nástupní měsíční
plat (mzdu) včetně tzv. pohyblivé složky (např. osobní ohodnocení) jste dostal(a) ve svém současném hlavním
zaměstnání?“.
V analýze výdělků absolventů přistupujeme ke dvěma korekcím pro extrémní hodnoty. Tento postup je běžný
v analýze mezd založené na datech z výběrového souboru. Abychom minimalizovali zkreslení informací o mzdách
z analýzy vylučujeme mzdy, které jsou po přepočítání na 40 hodinové úvazky pod hranici minimálni mzdy
(9 respondentů). V analýze také neuvažujeme s 1 % nejvyšších příjmů (12 respondentů), které nám zkreslují statistiku
o průměrné mzdě (proto také uvádíme i mediánové mzdy).
Graf 19: Rozložení hodnot hrubých nástupních platů v současném zaměstnání
39
Rozložení platů je v porovnání s prvním zaměstnáním více nerovné. Polovina absolventů vydělává více než 21 tis. Kč,
ale mezi fakultami existují rozdíly.
Graf 20: Průměr a medián (bílé kroužky) hrubé měsíční mzdy
Pro zajímavost jsme ještě vypočítali průměrné nástupní platy v aktuálním zaměstnání (podnikání) tak, abychom
eliminovali vliv zkrácených úvazků (přepočet na 40 hodin týdně), viz poslední sloupec v následující tabulce.
Fakulta Průměr Medián n Přepočet na 40 hodin týdně
LF 24 536 22 500 179 25 787
FF 19 761 20 000 238 22 238
PrF 19 676 18 000 221 20 423
FSS 23 492 21 000 182 25 374
PřF 19 779 18 000 145 24 594
FI 36 200 33 000 175 37 945
PdF 19 673 20 500 136 23 303
FSpS 17 813 19 000 16 20 542
ESF 26 907 23 000 216 27 803
MU 23 670 21 000 1 508 25 696
Jaký byl Váš pracovní úvazek při nástupu do Vašeho současného hlavního zaměstnání (resp. zahájení současného
podnikání či jiné ekonomické aktivity)?
Největší podíl absolventů má standardní pracovní úvazek 40 hodin za týden (78,1 %), druhým nejčastějším typem pak
je poloviční úvazek, tj. 20 hodin za týden (6,9 %). Podíl absolventů s úvazkem pod 30 hodin týdně je 12,0 % a kratší
úvazky vidíme zejména u absolventů PřF.
Fakulta Průměr Podíl úvazků < 30 n
LF 38,2 0,08 179
FF 36,4 0,16 238
PrF 39,3 0,04 221
FSS 37,4 0,13 182
PřF 33,9 0,26 145
FI 38,0 0,09 175
PdF 35,4 0,19 136
FSpS 35,8 0,19 16
ESF 38,9 0,06 216
MU 37,4 0,12 1 508
Sledovali jsme také spokojenost absolventů s platy (mzdami apod.) za aktuálně vykonávanou práci (podnikání).
Meziročně poklesl podíl nespokojených z předchozích 53,6 % na letošních 50,4 % (hodnoty s vyloučením variant
„nevím“).
0
5 000
10 000
15 000
20 000
25 000
30 000
35 000
40 000
LF FF PrF FSS PřírF FI PedF FSpS ESF MU
40
Graf 21: Domníváte se, že plat (mzda), který za svoji práci (resp. podnikání nebo jiné ekonomické aktivity) nyní
dostáváte ve svém hlavním zaměstnání, je ve vztahu k Vámi vykonávané práci:
Domníváte se, že plat (mzda)… LF FF PrF FSS PřF FI PdF FSpS ESF MU
n = 188 253 227 197 155 195 142 17 229 1 603
velice nízká 10,1 9,9 10,1 5,6 8,4 3,1 6,3 2,2 6,9
spíše nízká 50,5 39,9 50,7 38,1 38,1 33,8 48,6 58,8 39,7 42,5
odpovídající 35,1 41,1 29,5 41,6 42,6 50,3 38,0 29,4 44,1 40,1
spíše vyšší 2,7 6,7 8,4 12,2 6,5 10,8 2,8 12,7 8,0
daleko vyšší 0,5 0,6 0,5 0,7 5,9 0,9 0,4
nevím ... 1,1 2,4 1,3 2,5 3,9 1,5 3,5 5,9 0,4 2,0
MU 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
Standardizované pořadí: Nejspokojenější se mzdami jsou absolventi FI a naopak, nejméně spokojení jsou mladí lékaři.
Fakulta Z-score n
FI 0,26 192
ESF 0,24 228
FSS 0,14 192
PřF -0,01 149
FSpS -0,02 16
FF -0,08 247
PdF -0,14 137
PrF -0,20 224
LF -0,25 186
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
LF FF PrF FSS PřF FI PdF FSpS ESF MU
nevím ...
daleko vyšší
spíše vyšší
odpovídající
spíše nízká
velice nízká
41
Další sledovanou proměnnou byla perspektivnost aktuálního hlavního zaměstnání (podnikání). Od posledního
výzkumu se podíl optimistických odpovědí zvýšil ze 75,2 % na nynějších 79,2 % (hodnoty s vyloučením variant
„nevím“).
Graf 22: Řekl(a) byste, že Vaše nynější hlavní zaměstnání (podnikání, ekonomická aktivita) je pro Vás…
Vaše nynější hlavní zaměstnání (podnikání) je pro Vás… LF FF PrF FSS PřF FI PdF FSpS ESF MU
n = 188 253 227 196 155 195 143 17 229 1603
velice perspektivní 38,3 15,0 24,2 18,4 21,9 28,2 16,1 17,6 21,0 22,7
spíše perspektivní 54,3 53,0 53,7 55,6 48,4 59,5 49,0 41,2 58,5 54,2
spíše není perspektivní 6,4 20,9 18,1 20,9 20,6 10,3 18,9 29,4 16,6 16,8
vůbec není perspektivní 8,3 1,3 1,5 4,5 1,0 7,0 11,8 3,1 3,4
nevím ... 1,1 2,8 2,6 3,6 4,5 1,0 9,1 0,9 2,9
MU 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
Standardizované pořadí: Jako nejperspektivnější vidí své zaměstnání (podnikání) absolventi LF a FI a naopak, jako
relativně nejméně perspektivní absolventi PdF a FF (FSpS).
Fakulta Z-score n
LF -0,45 186
FI -0,23 193
PrF -0,06 221
ESF 0,01 227
FSS 0,07 189
PřF 0,10 148
PdF 0,24 130
FF 0,30 246
FSpS 0,46 17
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
LF FF PrF FSS PřF FI PdF FSpS ESF MU
nevím ...
vůbec není
perspektivní
spíše není
perspektivní
spíše
pespektivní
42
Dále jsme se zajímali, zda se absolventi obávají ztráty pracovního místa. Meziročně se podíl osob obávajících se ztráty
pracovního místa snížil z 16,0 % na 8,9 % podíl (hodnoty s vyloučením variant „nevím“).
Graf 23: Obáváte se toho, že byste v dohledné době mohl(a) přijít o práci (resp. byl(a) nucen(a) ukončit
podnikání)?
Obáváte se ztráty místa … LF FF PrF FSS PřF FI PdF FSpS ESF MU
188 252 227 197 155 195 143 17 229 1 603
určitě ano 0,5 2,4 1,8 2,0 5,2 2,8 5,9 0,4 1,8
spíše ano 2,7 11,1 4,4 3,6 12,9 1,0 14,0 17,6 5,7 6,7
spíše ne 50,0 52,0 55,1 54,3 41,9 37,9 53,8 52,9 56,3 50,6
určitě ne 44,7 30,2 34,4 34,5 34,8 59,5 26,6 11,8 34,9 37,2
nevím ... 2,1 4,4 4,4 5,6 5,2 1,5 2,8 11,8 2,6 3,7
MU 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
Standardizované pořadí: Nejmenší obavy ze ztráty pracovního místa mají opět absolventi FI a LF, největší pak
přírodovědci a pedagogové.
Fakulta Z-score n
FI 0,47 192
LF 0,21 184
ESF 0,02 223
FSS 0,01 186
PrF 0,00 217
FF -0,19 241
PřF -0,23 147
PdF -0,31 139
FSpS -0,71 15
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
LF FF PrF FSS PřF FI PdF FSpS ESF MU
nevím ...
určitě ne
spíše ne
spíše ano
určitě ano
43
3.4 Aktuální výdělky – bližší pohled
Zajímavou oblast představují aktuální příjmy absolventů, budeme se jim věnovat poněkud zevrubněji. V další analýze
se soustředíme na aktuální platy (mzdy, příjmy z podnikání) v nynějším zaměstnání. Do analýzy zařadíme absolventy,
kteří mají úvazek alespoň 20 hodin týdně.
Variabilita měsíčních hrubých výdělků podle fakult je patrná z následující grafiky a tabulky hodnot. Nejméně
diferencované jsou příjmy zejména u absolventů LF a PdF (viz tvar boxplotu i hodnoty standardní odchylky). Naopak
variabilita je nejvyšší u informatiků a ekonomů.
Graf 24: Variabilita hrubých měsíčních platů v aktuálním zaměstnání podle fakult
Využití hodinových mezd je pro srovnání mezd žen a mužů vhodnější než využití měsíčních mezd, protože počet
odpracovaných hodin je obvykle vyšší u mužů než u žen. Použití měsíční mzdy a ignorování počtu odpracovaných
hodin zvyšuje konečný mzdový rozdíl. Srovnání absolventů MU potvrzuje, že hrubé rozdíly v příjmech se pohybují
zhruba kolem 27 % a rozdíl klesne na 24 % v porovnání hodinových výdělků.
Tabulka hodnot
Muži Ženy Rozdíl v %
Fakulta Měsíční plat Hodinová mzda Měsíční plat Hodinová mzda Měsíční plat Hodinová mzda
LF 24 947 151 24 984 148 0,1 -1,7
FF 22 750 132 20 102 124 -13,2 -6,5
PrF 19 747 114 19 874 119 0,6 4,8
FSS 26 451 158 22 873 141 -15,6 -12,5
PřF 22 430 144 20 548 129 -9,2 -11,8
FI 36 481 220 36 882 217 1,1 -1,6
PdF 21 458 126 20 103 131 -6,7 3,8
FSpS 19 143 123 17 625 106 -8,6 -16,1
ESF 31 213 181 24 576 146 -27,0 -23,9
MU 28 005 167 22 091 135 -26,8 -23,7
44
Následující graf ukazuje, že variabilita hodinových výdělků je nejmenší u PdF.
Graf 25: Variabilita výdělků počítaná v Kč na hodinu v aktuálním zaměstnání po fakultách
Z následující tabulky vyplývá, že mediánový příjem absolventů je mezi 100 a 140 Kč za hodinu na všech fakultách
kromě FI, kde dosahuje téměř 200 Kč. Většina absolventů (80 %) vydělává mezi 87 a 225 Kč za hodinu, a polovina
absolventů dostává více jak 126 Kč za hodinu.
Fakulta průměr 10 prc 25 prc medián 75 prc 90 prc
LF 149,0 101,0 115,4 132,7 147,1 182,7
FF 125,7 83,7 100,6 121,2 144,2 173,1
PrF 116,9 69,2 89,7 106,4 126,9 173,1
FSS 145,9 92,3 109,6 132,7 158,7 230,8
PřF 134,3 80,8 98,1 115,4 155,8 201,9
FI 219,7 132,7 150,0 196,2 258,2 317,3
PdF 130,5 86,5 115,4 120,2 132,7 164,8
FSpS 113,6 86,5 92,3 115,4 131,9 138,5
ESF 159,8 103,8 115,4 138,5 173,1 230,8
MU 146,9 86,5 106,7 126,9 161,5 225,0
45
Hodinové výdělky podle percentilů příjmové distribuce
Následující graf ukazuje rozložení příjmů podle typu organizace. Vidíme, že většina pracovníků ve veřejném sektoru
a v českých firmách se nachází ve spodní části rozdělení mezd. Naopak zaměstnanci v zahraničních firmách
se nachází v horní části příjmové distribuce. Zajímavým zjištěním je, že absolventy, kteří začali podnikat, nacházíme
jak ve spodní, tak horní části distribuce – to zřejmě vyjadřuje rizika podnikání. Zaměstnanci neziskových organizací
se nachází zejména v dolní části distribuce mezd.
V analýze mzdových rozdílů mezi muži a ženami je proto potřeba uvažovat individuální charakteristiky a charakteristiky
zaměstnání a firmy. Pokud by například muži nacházeli ve větší míře uplatnění v zahraničních firmách, ale ženy
by preferovaly práci ve veřejném sektoru nebo u českých firem, rozdíly v platech by byly z velké míry determinovány
typem organizace.
Graf 26: Rozdělení příjmu podle typu organizace
Jelikož mzdový rozdíl mezi muži a ženami v sobě zahrnuje mnoho vlivů, je k určení faktorů způsobujících mzdové
rozdíly mezi muži a ženami nezbytné provedení hlubší analýzy.
46
Průměrné hodnoty mezd a pracovní doby absolventů podle charakteristik povolání.
charakteristika měsíční plat hodinová mzda pracovní doba n
národnost
česká 23 079,6 140,0 38,3 1213
slovenská 30 276,6 182,4 38,6 235
studijní prospěch
do 1,5 včetně 24 013,3 150,4 37,2 300
od 1,51 do 2,00 24 255,1 147,1 38,3 492
od 2,01 do 2,50 25 375,4 150,3 39,1 345
neuveden 23 217,7 139,5 38,9 310
společenská třída
vyšší 27 569,5 164,6 38,8 295
střední 23 922,6 145,4 38,3 943
nižší 21 040,7 128,8 38,0 209
typ instituce
veřejný sektor 21 405,0 132,4 37,8 605
neziskovka 18 588,2 122,2 35,6 68
česká firma 22 435,6 133,4 39,2 357
zahraniční firma 31 924,8 189,7 39,0 339
podnikání 26 132,9 156,7 38,8 79
pozice vyžaduje
VŠ v oboru 23 654,6 142,8 38,5 818
VŠ v podobném oboru 26 848,2 162,0 38,5 313
VŠ zcela odlišného zaměření 24 731,5 146,2 38,8 54
nevyžaduje VŠ 22 897,3 141,8 37,8 263
pracovní pozice
nemá podřízené pracovníky 23 538,7 143,3 38,2 1073
vedoucí malého kolektivu 25 858,4 156,9 38,3 286
vedoucí oddělení 27 693,2 158,9 40,1 88
kolik zaměstnání vystřídali
1 24 595,6 147,5 38,8 1146
2 23 209,4 145,6 37,1 246
3 a více 21 687,5 140,2 35,8 56
velikost sídla v ČR
Praha 26 251,2 154,9 39,3 209
100 000 – 1 mil, 22 413,4 137,6 37,8 618
20 000 – 99 999 21 997,3 132,9 38,8 186
5 000 – 19 999 19 585,6 118,8 38,3 111
0 – 4 999 20 287,8 123,7 38,4 172
sídlo na Slovensku 28 289,8 165,8 39,5 88
sídlo v zahraničí 55 666,7 340,0 38,0 63
termín ukončení studia na
MU
leden – duben 2013 25 659,0 156,1 38,2 217
květen – prosinec 2013 23 886,6 143,9 38,6 494
leden – duben 2014 26 188,9 160,7 38,0 180
květen – prosinec 2014 23 253,6 140,7 38,4 554
Cílem následující analýzy je ověřit vliv jednotlivých faktorů na výši výdělku absolventů MU. Odhadem mzdové rovnice
dokážeme vysvětlit až 56 % variability v příjmech absolventů.
Model specifikovaný mzdovými rovnicemi je často odhadován metodou nejmenších čtverců, která poskytuje
konzistentní odhad koeficientů. Jako vysvětlovaná proměnná v modelu vystupuje logaritmus hrubých měsíčných mezd.
Odhadnuté koeficienty mzdové rovnice lze interpretovat jako procentuální změny od referenční kategorie.
Referenční kategorii v našem případě představuje muž, absolvent LF, který ukončil studium v první polovině roku 2013
se studijním prospěchem do 1,5, z vyšší společenské třídy, zaměstnaný ve veřejném sektoru v Praze, v prvním
zaměstnání po skončení MU jako samostatný pracovník.
47
Charakteristiky, u kterých byl prokázán významný vztah na výši výdělku:
 Absolventi z rodin z vyšší společenské vrstvy vydělávají v průměru o 5–12 procent více.
 Absolventi, kteří pracují na pozici, která nevyžaduje VŠ, berou v průměru o 10 procent méně.
 České soukromé firmy platí v průměru stejně jako veřejný sektor. Výdělky v zahraničních firmách jsou
v průměru o 18 procent vyšší a v neziskových organizacích o 14 procent nižší.
 Výše výdělků roste s pracovní funkcí, vedoucí malých kolektivů dostávají v průměru o 7 procent více.
 Absolventi, kteří našli práci v Praze, dostávají o 17–20 % více než v jiných městech ČR. Absolventi, kteří
se uplatnili v zahraničí, reportují mzdy v průměru o 50 procent vyšší než jejich kolegové v Praze.
 Vystudovaná fakulta v určité míře definuje možnosti absolventů na trhu práce. Pokud si stanovíme výdělky
lékařů jako referenční, tak při zachování ostatních parametrů povolání (ceteris paribus) dostávají absolventi
FI v průměru o 29 % víc, absolventi FSS a ESF jsou na tom podobně jako lékaři, absolventi FF, PřF a PdF
mají o 7–12 % méně a absolventi PrF pak o 19 % menší platy.
Charakteristiky, u kterých nebyl prokázán významný vliv na výši výdělku:
 Studijní prospěch.
 Termíny, kdy absolventi ukončili studium (tj. délka potenciální praxe).
 Střídání zaměstnaní (pozitivní efekt na výšku výdělku není statisticky významný).
 Národnost (absolventi MU ze Slovenska vydělávají stejně jako jejich čeští kolegové).
48
Následující tabulka ukazuje výsledky mzdové rovnice.
Tabulka – Odhad mzdové rovnice (závislá proměnná je logaritmus hrubých měsíčních výdělků)
Proměnné Odhad Proměnné Odhad
žena -0.0559 *** velikost sídla 100 000 - 1 mil. -0.1763 ***
(0.018) (0.023)
národnost slovenská -0.0085 velikost sídla 20 000 - 99 999 -0.1746 ***
(0.026) (0.029)
odpracované hodiny (log) 0.6844 *** velikost sídla 5 000 - 19 999 -0.2219 ***
(0.041) (0.034)
Sociální třída: střední -0.0576 *** velikost sídla 0 - 4 999 -0.2090 ***
(0.018) (0.030)
Sociální třída: nižší -0.1230 *** sídlo na Slovensku -0.0524
(0.025) (0.042)
prospěch od 1,51 do 2,00 0.0034 sídlo v zahraničí 0.5788 ***
(0.021) (0.042)
prospěch od 2,01 do 2,50 -0.0172 FF -0.1263 ***
(0.023) (0.032)
prospěch neuveden -0.0126 PrF -0.1942 ***
(0.023) (0.031)
pozice vyžaduje VŠ podobný obor -0.0079 FSS -0.0437
(0.021) (0.035)
pozice vyžaduje VŠ jiný obor -0.0109 PřF -0.1008 ***
(0.042) (0.035)
pozice nevyžaduje VŠ -0.0955 *** FI 0.2888 ***
(0.023) (0.036)
organizace: neziskovka -0.1414 *** PdF -0.0655 *
(0.038) (0.036)
organizace: česká firma -0.0292 FSpS -0.2504 ***
(0.021) (0.077)
organizace: zahraniční firma 0.1804 *** ESF -0.0385
(0.024) (0.034)
organizace: Podnikání 0.0379 ukončení květen – prosinec 2013 -0.0192
(0.035) (0.024)
vystřídal 2 zaměstnání 0.0141 ukončení leden – duben 2014 -0.0095
(0.020) (0.029)
vystřídal 3 a více zaměstnání 0.0565 ukončení květen – prosinec 2014 -0.0320
(0.040) (0.023)
Pozice: vedoucí malého kolektivu 0.0727 *** Konstanta 7.75 ***
(0.019) (0.155)
Pozice: vedoucí oddělení, ředitel 0.1013 *** N 1427
(0.032) r2 0.56
49
Rozdíly v platech podle pohlaví
Mzdové rozdíly mezi muži a ženami jsou jedním z nejviditelnějších ukazatelů genderových nerovností na trhu práce.
Proto se vracíme k analýze platových rozdílu a zjišťujeme, jak platové rozdíly závisí na vystudované fakultě.
Graf 27: Hrubé rozdíly v platech podle pohlaví respondentů na jednotlivých fakultách:
Do mzdové rovnice přidáme interakce pohlaví a indikátoru fakulty. Následující graf ukazuje odhad rozdílu
ve výdělcích podle fakulty spolu s intervaly spolehlivosti (na hladině významnosti 90 %).
Genderové rozdíly v platech jsou statisticky významné (rozdílné od nuly) jenom u absolventů PřF (rozdíl je 9,2 %)
a ESF (rozdíl je 9,7 %). Rozdíl u FF (8 %) je na hranici významnosti, ale můžeme ho také mít na zřeteli.
Tyto platové rozdíly nevyplývají z charakteristik povolání ani vlastností pracovníků, které jsou kontrolovány v mzdové
rovnici. Stále však existují různé další povahové vlastnosti a dovednosti, které ovlivňují výši výdělků a nemůžeme
je v modelu zachytit (např. komunikativnost, průbojnost, kreativita).
50
Graf 28: Odhadnutý platový rozdíl v aktuálním zaměstnání mezi ženami a muži podle fakulty, s odchylkami na
hladině významnosti 90 %.
51
Srovnání rozložení celkových přijmů absolventů podle fakult studia
V následující tabulce je zobrazeno rozložení příjmů respondentů ze všech jejich ekonomických aktivit, v další pak
rozložení jejich hodinových výdělků podle jednotlivých fakult.
Celkový příjem respondentů ze všech jejich ekonomických aktivit
Fakulta průměr 10 prc 25 prc medián 75 prc 90 prc
FI 36 520 20 000 25 500 33 250 40 000 55 000
ESF 27 131 17 000 20 000 23 000 30 000 39 000
LF 24 974 16 000 20 000 23 000 25 000 30 000
MU 24 248 14 000 17 500 21 000 27 000 36 500
FSS 23 904 13 500 18 000 21 000 27 000 35 500
PřF 21 185 12 000 15 000 19 000 22 000 35 000
FF 20 529 13 000 16 000 20 000 24 000 30 000
PdF 20 229 13 500 17 500 20 500 21 500 25 000
PrF 19 819 12 000 15 000 18 000 22 000 30 000
FSpS 18 333 12 000 15 000 20 000 21 000 23 000
Hodinová mzda
Fakulta průměr 10 prc 25 prc medán 75 prc 90 prc
FI 220 133 150 196 258 317
ESF 160 104 115 138 173 231
LF 149 101 115 133 147 183
MU 147 87 107 127 162 225
FSS 146 92 110 133 159 231
PřF 134 81 98 115 156 202
PdF 131 87 115 120 133 165
FF 126 84 101 121 144 173
PrF 117 69 90 106 127 173
FSpS 114 87 92 115 132 138
Následující tabulka zobrazuje podíly pozitivních odpovědí na otázky ohledně spokojenosti respondentů se mzdou
(odpovídající či vyšší), s perspektivitou ekonomické aktivity a stabilitou zaměstnání. Poslední sloupec v tabulce
ukazuje podíly absolventů, kteří na všechny tři tyto otázky odpověděli kladně.
Fakulta Spokojenost se mzdou Perspektivní zaměstnání Stabilní zaměstnání Spojenost se všemi třemi
FI 63% 89% 99% 55%
ESF 56% 80% 94% 46%
FSS 53% 78% 94% 43%
MU 49% 79% 92% 40%
PřF 54% 72% 83% 38%
LF 39% 93% 97% 36%
FF 49% 69% 88% 36%
PrF 38% 81% 94% 32%
FSpS 38% 62% 77% 31%
PdF 43% 72% 84% 30%
52
3.5 Důsledky změny pracovního místa (podnikání)
V předchozích dvou kapitolách jsme popsali první a aktuální zaměstnání resp. podnikání absolventů MU. Nyní zkusíme
v krátkosti porovnat změny, které nastaly u absolventů, kteří od ukončení školy jednou nebo vícekrát změnili
zaměstnání (asi třetina z aktuálně pracujících absolventů). Jde o zhruba 560 osob, které současně vyplnily sloupec
otázek o prvním zaměstnání a sloupec otázek o aktuálním zaměstnání.
Z následujícího přehledu je patrné, že změnu místa nejčastěji realizovali absolventi FSS (nejvíce stabilizovaní byli
mladí lékaři a přírodovědci), zhruba desetina absolventů při změně místa opustila Brno (změna o 10,2 procentních
bodů) a nejčastěji šli do Prahy (+ 5,6 p. b.) nebo zahraničí (+ 4,9 p. b.), přesouvali se zejména do veřejného sektoru
(+ 3,0 p. b.), častěji získávali místa ve vystudovaném oboru (+ 4,4 p. b.) a místa, kde bylo vyžadováno VŠ vzdělání
jimi získaného nebo podobného zaměření (+ 9,6 p. b.), částečně se přesouvali do vyšších pozic s podřízenými
pracovníky (+ 5,2 p. b.) a na místa odpovídající jejich původním představám (+ 24,9 p. b.). Oproti prvnímu zaměstnání
měli v průměru o osm tisíc vyšší nástupní plat.
Srovnání podílů v současnosti pracujících absolventů, kteří jsou od absolutoria stále ve stejném zaměstnání, a těch,
kteří od absolutoria jednou nebo vícekrát změnili zaměstnání.
Fakulta stále první zaměstnání druhé zaměstnání třetí zaměstnání
LF 69,8 25,9 4,2
FF 56,7 34,3 9,1
PrF 64,8 28,6 6,6
FSS 51,5 33,8 14,6
PřF 73,5 21,9 4,5
FI 62,8 28,6 8,7
PdF 56,6 35,7 7,7
FSpS 64,7 29,4 5,9
ESF 60,7 32,3 7,0
MU 61,8 30,3 7,9
V následujícím srovnání se pokusíme zachytit změny v zaměstnání absolventů. Ukazujeme případy, kdy změna je
pozorovaná minimálně u pěti absolventů. Kategorie jsou řazeny podle velikosti změny v %.
Kde absolventi pracují první
zaměstnání
aktuální
zaměstnání
změna % změna n
Brno 51,2 40,9 -10,2 57
Praha 10,8 16,4 5,6 32
zahraničí 6,2 11,1 4,9 28
Kde absolventi pracují první
zaměstnání
aktuální
zaměstnání
změna % změna n
veřejná správa a obrana 6,2 9,2 3,0 17
administrativní činnosti 7,1 5,3 -1,8 10
jiné 6,4 4,8 -1,6 9
právní a účetnické činnosti 12,8 11,3 -1,5 8
zdravotní a sociální péče 12,3 13,8 1,5 9
53
Pracuje v oboru první
zaměstnání
aktuální
zaměstnání
změna % změna n
určitě ne 21,9 15,9 -6,1 34
určitě ano 47,3 51,7 4,4 26
spíše ne 11,9 13,9 2,1 12
Požadované vzdělání první
zaměstnání
aktuální
zaměstnání
změna % změna n
středoškolské 21,4 12,9 -8,5 48
vysokoškolské v oboru 45,5 50,8 5,3 31
vysokoškolské v příbuzném oboru 18,1 22,4 4,3 25
základní 6,0 3,9 -2,1 12
Pozice v organizaci první
zaměstnání
aktuální
zaměstnání
změna % změna n
nemám podřízené pracovníky 76,8 70,9 -5,9 32
mimoliniová úroveň řízení (např., projektový manažer) 10,8 14,1 3,3 19
druhá linie řízení (např., vedoucí útvaru, vedoucí oddělení) 2,5 4,4 1,9 11
nejnižší linie řízení (např., mistr, vedoucí úseku) 8,7 7,8 -0,9 5
Odpovídá práce původním představám? první
zaměstnání
aktuální
zaměstnání
změna % změna n
přesně to 14,2 30,2 16,0 91
určitě to není 20,9 7,4 -13,5 76
spíše to není 25,3 14,8 -10,5 59
spíše to je 36,8 45,7 8,9 51
nevím ... 2,8 1,9 -0,9 5
Nástupní plat první
zaměstnání
aktuální
zaměstnání
změna %
LF 22 367 27 283 22,0
FF 18 336 22 950 25,2
PrF 18 091 23 962 32,5
FSS 17 900 28 146 57,2
PřF 21 596 22 750 5,3
FI 26 206 48 412 84,7
PdF 18 315 21 859 19,3
FSpS 16 500 19 800 20,0
ESF 21 895 31 886 45,6
MU 20 151 28 410 41,0
54
3.6 Srovnání absolventů pracujících stále na prvních místech s absolventy, kteří místa změnili
V následující části přinášíme přehled o tom, jak se liší odpovědi aktuálně pracujících absolventů, kteří od absolvování
MU práci (podnikání) nezměnili, a těch, kteří práci změnili. V absolutních údajích se jedná o srovnání množiny cca 990
osob (stále na stejných místech) a cca 610 osob (změnily místo).
Z následujícího přehledu je patrné, že zaměstnání ve větší míře měnily ženy a absolventi, kteří ukončili studium na MU
dříve. Srovnání ukazuje, že změna zaměstnání byla prospěšná a absolventi si v průměru polepšili. Respondenti, kteří
místo změnili, vidí své aktuální zaměstnání o něco perspektivněji (+ 6,5 p. b.), jsou s prací i o něco více spokojení
(+ 4,3 p. b.), pozitivně vnímají své platové ohodnocení a lépe také hodnotí vlastní vyhlídky na profesní a společenský
vzestup (+ 5,8 p. b.). Naopak hodnotí více pesimisticky vyhlídky „čerstvých“ absolventů (+ 6,4 p. b.). Je zajímavé,
že z této skupiny by jich o 5,2 p. b. méně studovalo stejný obor na stejné fakultě, než absolventi, kteří práci nezměnili.
Vnímaní výše současného platu První
zaměstnání
Změnil
zaměstnání
změna %
velice nízká 7,9 5,4 -2,5
spíše nízká 43,9 40,1 -3,8
odpovídající 37,9 43,7 5,8
spíše vyšší 7,8 8,5 0,7
daleko vyšší 0,0 0,0 0,0
nevím ... 2,2 1,6 -0,6
Perspektivnost zaměstnání První
zaměstnání
Změnil
zaměstnání
změna %
velice perspektivní 20,9 25,4 4,5
spíše perspektivní 53,5 55,5 2,0
spíše není perspektivní 18,3 14,4 -3,9
vůbec není perspektivní 4,0 2,4 -1,6
nevím ... 3,2 2,3 -1,0
Obavy ze ztráty zaměstnání První
zaměstnání
Změnil
zaměstnání
změna %
určitě ano 2,1 1,3 -0,8
spíše ano 6,5 7,0 0,5
spíše ne 49,1 53,0 3,9
určitě ne 38,8 34,6 -4,2
nevím ... 3,4 4,1 0,6
Celková spokojenost s prací První
zaměstnání
Změnil
zaměstnání
změna %
naprosto spokojen 27,1 31,4 4,3
velmi spokojen 59,4 56,0 -3,3
spíše spokojen 11,1 10,0 -1,2
ani tak ani tak 1,5 1,3 -0,2
spíše nespokojen 0,9 1,3 0,4
55
Jak hodnotíte vyhlídky "čerstvých"
absolventů MU
První
zaměstnání
Změnil
zaměstnání
změna %
výborné 10,8 11,6 0,8
poměrně dobré 39,6 34,0 -5,6
průměrné 24,3 25,5 1,2
spíše špatné 13,4 13,2 -0,1
velmi špatné 3,6 6,7 3,1
nevím 8,3 9,0 0,7
Opakování vzdělávací dráhy První
zaměstnání
Změnil
zaměstnání
změna
%
stejný obor na stejné fakultě MU, který jsem vystudoval(a) 62,0 56,8 -5,2
jiný obor na stejné fakultě MU, kterou jsem vystudoval(a) 9,5 9,8 0,3
jinou fakultu v rámci MU 12,4 14,0 1,6
stejný obor na jiné VŠ 3,7 4,6 0,8
jiný obor na jiné VŠ 7,2 8,5 1,3
jiný způsob dalšího vzdělávání, než je vysoká škola 0,5 0,0 0,0
po abs. střední školy bych odešel(šla) přímo do praxe 0,7 0,8 0,1
jiná odpověď 4,0 5,2 1,2
Celková spokojenost s tím,
co MU dala do života
První
zaměstnání
Změnil
zaměstnání
změna %
velmi spokojen 29,2 32,0 2,8
spíše spokojen 61,7 59,9 -1,9
spíše nespokojen 7,4 6,0 -1,3
velmi nespokojen 1,0 1,1 0,1
nevím ... 0,7 1,0 0,3
Vyhlídky na profesní a společenský
vzestup v příštích 5 letech
První
zaměstnání
Změnil
zaměstnání
změna %
velmi dobré 16,4 17,9 1,5
spíše dobré 46,8 51,1 4,3
průměrné 23,5 20,2 -3,3
spíše špatné 8,1 4,9 -3,2
velmi špatné 1,3 1,3 0,0
neví, nedovede posoudit 3,9 4,6 0,6
Termín ukončení studia na MU První
zaměstnání
Změnil
zaměstnání
změna %
leden – duben 2013 13,2 20,6 7,4
květen – prosinec 2013 31,0 38,2 7,2
leden – duben 2014 12,3 13,2 0,9
květen – prosinec 2014 43,4 27,9 -15,5
Pohlaví První
zaměstnání
Změnil
zaměstnání
změna %
muž 39,9 33,0 -6,9
žena 60,1 67,0 6,9
56
3.7 Uspokojení absolventů dílčími prvky práce a celková spokojenost se současnou prací
Respondenti také hodnotili vyhlídky letošních absolventů v oborech, které sami vystudovali. Z následujícího přehledu
je patrné, že součet „kladných“ hodnot (tedy součet variant hodnotících vyhlídky „čerstvých“ absolventů MU jako
„výborné“ a „poměrně dobré“) dává na první místa FI, LF (stejně jako naposled), ESF a PrF; zbývající skupiny jsou
skeptičtější. Srovnání se starším výzkumem ukazuje značný nárůst součtu optimistických variant z 31,4 % na letošních
53,2 % (s vyloučením var. „nevím“).
Graf 29: Jak byste nyní ohodnotil(a) vyhlídky „čerstvých“ – tedy letošních – absolventů MU na uplatnění
v oboru, který jste vystudoval(a)? Jako …
Vyhlídky „čerstvých“ absolventů MU … LF FF PrF FSS PřF FI PdF FSpS ESF MU
n= 188 253 228 195 155 195 142 17 229 1 602
výborné 26,6 1,2 5,7 5,6 3,9 40,5 1,4 5,9 5,7 11,1
poměrně dobré 52,7 24,5 43,4 36,9 27,1 42,1 28,2 17,6 44,5 37,5
průměrné 13,3 29,2 26,3 30,8 25,2 5,6 33,8 29,4 32,3 24,7
spíše špatné 3,7 24,5 14,9 11,3 26,5 1,0 16,9 35,3 6,6 13,3
velmi špatné 0,5 10,7 2,6 6,7 9,7 7,0 5,9 1,7 4,8
nevím 3,2 9,9 7,0 8,7 7,7 10,8 12,7 5,9 9,2 8,6
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
Standardizované pořadí: Nejoptimističtěji hodnotí vyhlídky informatici a lékaři (stejně jako v předchozím průzkumu),
nejméně příznivě pak absolventi PřF a FF (opět jako v předchozím průzkumu).
Fakulta Z-score n
FI -0,92 174
LF -0,61 182
ESF -0,10 208
PrF 0,03 212
FSS 0,14 178
PdF 0,39 124
PřF 0,50 143
FSpS 0,57 16
FF 0,59 228
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
LF FF PrF FSS PřF FI PdF FSpS ESF MU
nevím
velmi špatné
spíše špatné
průměrné
poměrně dobré
výborné
57
Absolventi také hodnotili, jak je v nynější hlavní pracovní aktivitě (podnikání) uspokojují následující faktory. Hodnota
1 = nejnižší uspokojení, 4 = průměr, 7 = nejvyšší uspokojení. Souhrnný přehled o stupni uspokojení dává následující
graf.
Graf 30: Pokuste se ohodnotit, jak Vás ve Vaší nynější hlavní pracovní aktivitě (podnikání) uspokojují
následující faktory.
Fakulta LF FF PrF FSS PřF FI PdF FSpS ESF MU MU 11–12 Změna
zajímavá práce 5,8 5,4 5,5 5,4 5,6 5,6 5,5 5,6 5,2 5,5 5,2 0,3
pracovní kolektiv 5,2 5,5 5,5 5,3 5,7 5,8 5,4 5,4 5,4 5,5 5,2 0,3
prac. prostředí 4,9 5,2 5,4 5,1 5,4 5,4 5,1 4,9 5,1 5,2 4,9 0,3
seberealizace 5,2 4,9 4,9 5,0 5,1 5,3 5,3 5,3 5,0 5,1 4,7 0,4
přínos pro společnost 5,9 5,0 5,0 4,9 5,1 4,7 5,5 5,4 4,3 5,0 4,8 0,2
forma vlastnictví 4,3 4,7 5,1 5,0 4,8 5,1 4,6 4,2 5,2 4,9 4,5 0,4
uplatnit vzdělání 5,7 4,6 5,6 4,3 4,5 4,9 4,9 4,7 4,3 4,9 4,6 0,3
vysoká jistota místa 5,6 4,7 4,8 4,4 4,6 5,2 4,5 4,5 4,9 4,8 4,3 0,5
prestiž 5,3 4,5 4,9 4,4 4,5 4,6 3,8 4,5 4,7 4,6 4,4 0,2
sladit rod. a zaměstnání 3,8 4,7 4,5 4,6 4,5 5,0 5,0 4,6 4,6 4,6 4,4 0,2
flexibilní pracovní doba 2,9 4,6 4,6 4,6 5,0 5,6 4,1 5,1 4,7 4,6 4,4 0,2
"udělat kariéru" 5,0 4,0 4,6 4,3 4,2 4,8 3,9 4,1 4,6 4,4 4,0 0,4
výška platu 4,1 3,9 3,8 4,3 4,1 4,8 4,1 3,8 4,5 4,2 3,8 0,4
nefinanční benefity 3,2 3,8 3,6 4,1 4,3 4,5 3,4 4,2 4,3 3,9 3,5 0,4
Respondenti jsou spokojení zejména se zajímavou prací (5,5), pracovním kolektivem (5,5) a s příjemným pracovním
prostředím (5,2) atd. Na opačném konci škály spokojenosti s faktory pak leží spokojenost s platem (4,2) a nefinančními
benefity (3,9). Meziroční srovnání ukazuje zvýšení spokojenosti u všech naměřených hodnot.
5,5 5,5
5,2
5,1 5,0
4,9 4,9 4,8
4,6 4,6 4,6
4,4
4,2
3,9
1
2
3
4
5
6
spokojenost
58
Následující tabulky zobrazující faktory uspokojení v práci jsou seřazené podle fakult. Například u faktoru „zajímavá
práce“ (v tabulce vlevo nahoře) vidíme, že nejvyšší spokojenost vyjadřují mladí lékaři (5,8) a informatici a naopak
relativně nejmenší uspokojení u tohoto faktoru je identifikováno u absolventů FF a ESF (5,2). Analogicky pak čteme
údaje i u ostatních faktorů.
Jak již bylo řečeno, teoretický průměr uspokojení tvoří hodnota 4,00 a hodnoty je třeba posuzovat nejen jako relativní
pozice fakult, ale též s přihlédnutím k dosaženým absolutním hodnotám – i faktu, že většina naměřených hodnot
se pohybuje v pásmu nadprůměru.
Pořadí faktorů podle fakult
Fak.
zajímavá
práce Fak.
pracovní
kolektiv Fak.
prac.
prostředí Fak. seberealizace Fak.
přínos pro
společ.
LF 5,8 FI 5,8 PrF 5,4 PdF 5,3 LF 5,9
FSpS 5,6 PřF 5,7 PřF 5,4 FSpS 5,3 PdF 5,5
FI 5,6 FF 5,5 FI 5,4 FI 5,3 FSpS 5,4
PřF 5,6 PrF 5,5 MU 5,2 LF 5,2 PřF 5,1
PdF 5,5 MU 5,5 FF 5,2 PřF 5,1 PrF 5,0
PrF 5,5 PdF 5,4 PdF 5,1 MU 5,1 MU 5,0
MU 5,5 ESF 5,4 ESF 5,1 FSS 5,0 FF 5,0
FSS 5,4 FSpS 5,4 FSS 5,1 ESF 5,0 FSS 4,9
FF 5,4 FSS 5,3 FSpS 4,9 FF 4,9 FI 4,7
ESF 5,2 LF 5,2 LF 4,9 PrF 4,9 ESF 4,3
Fak.
forma
vlastnictví Fak.
uplatnit
vzdělání Fak.
vysoká
jistota místa Fak. prestiž Fak.
sladit rod. a
zaměst.
ESF 5,2 LF 5,7 LF 5,6 LF 5,3 FI 5,0
FI 5,1 PrF 5,6 FI 5,2 PrF 4,9 PdF 5,0
PrF 5,1 PdF 4,9 ESF 4,9 ESF 4,7 FF 4,7
FSS 5,0 FI 4,9 MU 4,8 FI 4,6 ESF 4,6
MU 4,9 MU 4,9 PrF 4,8 MU 4,6 FSpS 4,6
PřF 4,8 FSpS 4,7 FF 4,7 FSpS 4,5 MU 4,6
FF 4,7 FF 4,6 PřF 4,6 PřF 4,5 FSS 4,6
PdF 4,6 PřF 4,5 PdF 4,5 FF 4,5 PřF 4,5
LF 4,3 ESF 4,3 FSpS 4,5 FSS 4,4 PrF 4,5
FSpS 4,2 FSS 4,3 FSS 4,4 PdF 3,8 LF 3,8
Fak.
flex. pracovní
doba Fak.
"udělat
kariéru" Fak. výška platu Fak.
nefinanční
benefity
FI 5,6 LF 5,0 FI 4,8 FI 4,5
FSpS 5,1 FI 4,8 ESF 4,5 ESF 4,3
PřF 5,0 ESF 4,6 FSS 4,3 PřF 4,3
ESF 4,7 PrF 4,6 MU 4,2 FSpS 4,2
PrF 4,6 MU 4,4 PdF 4,1 FSS 4,1
FF 4,6 FSS 4,3 PřF 4,1 MU 3,9
FSS 4,6 PřF 4,2 LF 4,1 FF 3,8
MU 4,6 FSpS 4,1 FF 3,9 PrF 3,6
PdF 4,1 FF 4,0 PrF 3,8 PdF 3,4
LF 2,9 PdF 3,9 FSpS 3,8 LF 3,2
59
Část, která se zabývala zaměstnanými absolventy, jsme ukončili „syntetickou“ otázkou, sledující celkovou spokojenost
s prací.
Graf 31: Jak jste celkově spokojen(a) s Vaší současnou hlavní pracovní aktivitou, podnikáním?
Celková spokojenost s prací/podnikáním … LF FF PrF FSS PřF FI PdF FSpS ESF MU
n = 188 253 228 195 154 195 142 17 229 1 601
velmi spokojen 31,4 23,3 29,4 25,1 35,1 31,3 31,0 41,2 26,6 28,8
spíše spokojen 60,1 60,9 59,2 59,5 44,8 58,5 58,5 47,1 59,8 58,0
spíše nespokojen 7,4 11,1 9,2 11,3 17,5 8,7 7,7 5,9 13,1 10,7
velmi nespokojen 0,5 2,8 0,9 2,6 1,9 0,5 2,1 0,4 1,4
nevím, nedovedu posoudit 0,5 2,0 1,3 1,5 0,6 1,0 0,7 5,9 1,1
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
Standardizované pořadí: Nejspokojenější jsou lékaři a informatici, nejméně spokojení absolventi FF (podobně jako
v předchozím průzkumu).
Fakulta Z-score n
FSpS -0,34 16
LF -0,12 187
FI -0,10 193
PdF -0,06 141
PrF -0,05 225
PřF 0,03 153
ESF 0,04 229
FSS 0,10 192
FF 0,13 248
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
LF FF PrF FSS PřF FI PdF FSpS ESF MU
nevím, nedovedu
posoudit
velmi nespokojen
spíše nespokojen
spíše spokojen
velmi spokojen
60
3.8 Kvantitativní syntéza konceptu „uplatnění absolventů“
Dále užitý koncept kvantifikace pojmu „uplatnění absolventů“ vychází z jednoduché premisy:
absolvent celkově spokojený se svým aktuálním zaměstnáním = dobře uplatněný absolvent
Nutno hned zpočátku říci, že toto tvrzení představuje jen východisko dalšího postupu, nikoli „absolutní“ premisu
ve smyslu „základního kamene“. Na počátku bylo třeba najít určitý „opěrný bod“, ze kterého bychom vyšli. Dále jsme
vzali všechny „dílčí spokojenosti“ a provedli korelační analýzu právě s naší základní proměnnou – celkovou
spokojeností s aktuálním zaměstnáním a do dalšího postupu jsme zahrnuli osm faktorů s nejvyšší korelací – viz
následující tabulka. S jejich pomocí jsme pak vytvořili tzv. vážený index pracovního uplatnění.
Faktory Koef. vážení
celk. spokojenost 1,00
seberealizace 0,53
zajímavá práce 0,49
udělat kariéru 0,46
prac. prostředí 0,43
přínos pro společnost 0,37
prestiž 0,37
výška platu 0,36
pracovní kolektiv 0,35
61
V horní části tabulky vidíme pořadí fakult podle „uplatnění jejich absolventů“ bez užití „vážení“, ve spodní části pak vidíme pořadí s užitím vážení. V obou případech je
na prvních místech trojice LF – FI – PrF (v předchozím průzkumu bylo pořadí podobné: FI – LF – PrF).
Fakulta
celk.
spokojenost seberealizace zajímavá práce udělat kariéru prac. prostředí
přínos pro
společ. prestiž výška platu pracovní kol. Celkem
LF 0,12 0,11 0,26 0,34 -0,20 0,57 0,43 -0,08 -0,16 1,37
FI 0,10 0,12 0,07 0,20 0,14 -0,22 0,01 0,41 0,22 1,04
PrF 0,05 -0,11 0,00 0,10 0,16 0,02 0,21 -0,23 0,02 0,21
FSpS 0,34 0,14 0,13 -0,18 -0,19 0,27 -0,05 -0,24 -0,08 0,15
PřF -0,03 0,02 0,07 -0,13 0,16 0,06 -0,08 -0,08 0,14 0,13
PdF 0,06 0,16 0,01 -0,35 -0,05 0,33 -0,54 -0,06 -0,04 -0,48
ESF -0,04 -0,07 -0,22 0,12 -0,08 -0,46 0,04 0,20 -0,07 -0,59
FSS -0,10 -0,05 -0,06 -0,09 -0,09 -0,10 -0,13 0,08 -0,13 -0,68
FF -0,13 -0,08 -0,06 -0,26 -0,01 -0,02 -0,09 -0,18 0,05 -0,80
Fakulta
celk.
spokojenost seberealizace zajímavá práce udělat kariéru prac. prostředí
přínos pro
společ. prestiž výška platu pracovní kol. Celkem
Koeficient 1,00 0,53 0,49 0,46 0,43 0,37 0,37 0,36 0,35 x
LF 0,12 0,06 0,12 0,15 -0,08 0,21 0,16 -0,03 -0,06 0,65
FI 0,10 0,06 0,04 0,09 0,06 -0,08 0,00 0,15 0,08 0,49
PrF 0,05 -0,06 0,00 0,05 0,07 0,01 0,08 -0,08 0,01 0,11
FSpS 0,34 0,08 0,06 -0,08 -0,08 0,10 -0,02 -0,09 -0,03 0,28
PřF -0,03 0,01 0,03 -0,06 0,07 0,02 -0,03 -0,03 0,05 0,04
PdF 0,06 0,09 0,01 -0,16 -0,02 0,12 -0,20 -0,02 -0,01 -0,15
ESF -0,04 -0,04 -0,11 0,05 -0,04 -0,17 0,01 0,07 -0,02 -0,28
FSS -0,10 -0,03 -0,03 -0,04 -0,04 -0,04 -0,05 0,03 -0,05 -0,34
FF -0,13 -0,04 -0,03 -0,12 0,00 -0,01 -0,03 -0,07 0,02 -0,42
62
Následuje srovnání „vážených“ žebříčků za posledních sedm šetření. S několika malými odchylkami vidíme,
že v horní polovině tabulky se umisťují prakticky identické skupiny absolventů: FI, LF a PrF.
Pořadí Fakulta Fakulta Fakulta Fakulta Fakulta Fakulta Fakulta
Šetření 2001/02 2003/04 2005/06 2007/08 2009/10 2011/12 2013/14
1. FSS FSS PrF FI LF FI LF
2. PrF LF FI PrF FI LF FI
3. LF PrF LF LF PrF PrF PrF
4. PřF FI FSS FSS FSS PřF FSpS
5. FI ESF ESF ESF ESF FSS PřF
6. MF* MF* PřF FSpS PřF PdF PdF
7. PdF FF FF PřF FF ESF ESF
8. ESF PřF FSpS FF FSpS FF FSS
9. FF PdF PdF PdF PdF FSpS FF
* Mezifakultní studium
Graf 32: Uplatnění absolventů MU podle fakult a šetření z let 2002–2014 (standardizované, vážené hodnoty,
pořadí zleva doprava podle umístění v aktuálním šetření)
CELKOVÉ VÁŽENÉ UPLATNĚNÍ r. 02–03 r. 04–05 r. 06–07 r. 07–08 r. 09–10 r. 11–12 r. 13–14
LF 0,5 0,5 0,1 0,7 1,2 0,7 0,6
FI -0,1 0,3 0,9 1,3 0,6 1,0 0,5
FSpS -1,1 -0,5 -0,7 -0,9 0,3
PrF 0,8 0,3 1,2 1,0 0,3 0,4 0,1
PřF 0,1 -0,3 -0,3 -0,6 -0,1 0,0 0,0
PdF -0,4 -0,7 -1,3 -0,7 -0,9 -0,2 -0,1
ESF -0,5 0,2 -0,1 -0,2 -0,1 -0,3 -0,3
FSS 0,9 0,7 0,1 0,1 0,2 -0,1 -0,3
FF -0,7 -0,2 -0,5 -0,7 -0,6 -0,6 -0,4
-1,5
-1,0
-0,5
0,0
0,5
1,0
1,5
LF FI FSpS PrF PřF PdF ESF FSS FF
r. 02-03
r. 04-05
r. 06-07
r. 07-08
r. 09-10
r. 11-12
r. 13-14
63
3.9 Absolventi MU, kteří aktuálně nepracují
Představu o respondentech, kteří aktuálně nepracují, podávají následující grafy a tabulky. Protože se jedná
o poměrně malé skupiny, jsou místy uváděny i absolutní počty osob v jednotlivých kategoriích. Celkově se v této
části opíráme o odpovědi skupiny 203 osob, tj. 11,0 % (13,8 %) ze všech získaných odpovědí.
Graf 33: Z jakého důvodu v současnosti nepracujete?
Pozn.: „Nezaměstnaným“ rozumíme osobu, která nemá placené zaměstnání, o získání zaměstnání usiluje a mohla
by do něj nastoupit do 2 týdnů.
Celková aktuální nezaměstnanost absolventů MU z let 2013–2014 představuje podle získaných odpovědí
29 osob ze souboru 1 850 respondentů, tj. 1,6 % (2,4 %).
jsem na
rodičovské/mateřské
dovolené
43,8%studuji
29,6%
o získání zaměstnání
usiluji, ale dosud
mne nikam nepřijali
11,3%
jiný důvod
8,9%
nezam. jsem krátkou
dobu a ještě jsem
nezačal(a) hledat …
2,5%
finanční situace mi
dovoluje nepracovat
2,0%
ze zdravotních nebo
jiných osobních
důvodů
1,5%
dostal(a) jsem
nabídku(y) práce,
ale zatím jsem
žádnou nepřijal(a)
0,5%
Z jakého důvodu v současnosti nepracujete? LF FF PrF FSS PřF FI PdF FSpS ESF MU
n = 16 52 18 29 42 3 25 4 14 203
jsem na rodičovské/mateřské dovolené 75,0 34,6 44,4 51,7 16,7 66,7 76,0 75,0 35,7 43,8
studuji 12,5 25,0 22,2 10,3 69,0 33,3 16,0 28,6 29,6
o získání zaměstnání usiluji, ale dosud mne nikam nepřijali 6,3 17,3 5,6 20,7 9,5 14,3 11,3
jiný důvod 6,3 15,4 11,1 13,8 2,4 4,0 25,0 8,9
nezam. jsem krátkou dobu a ještě jsem nezačal(a) hledat … 1,9 11,1 2,4 7,1 2,5
finanční situace mi dovoluje nepracovat 3,8 4,0 7,1 2,0
ze zdravotních nebo jiných osobních důvodů 1,9 3,4 7,1 1,5
dostal(a) jsem nabídku(y) práce, ale zatím jsem žádnou nepřijal(a) 5,6 0,5
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
64
Respondenti aktuálně nepracující (nepodnikající apod.) také uváděli dobu, po kterou jsou neaktivní. Byly
zaznamenány následující hodnoty:
Průměr = 8 měsíců (8)
Modus = 3 měsíce (2)
Medián = 3 měsíců (5)
Celkem 19,7 % ekonomicky neaktivních bylo v době dotazování vedeno v evidencích úřadů práce.
Jste veden(a) jako nezaměstnaný(á) na
úřadu práce LF FF PrF FSS PřF FI PdF FSpS ESF MU
n = 16 52 18 29 43 3 24 4 14 203
ano 12,5 32,7 16,7 27,6 9,3 8,3 28,6 19,7
byl a není 25,0 13,5 16,7 31,0 18,6 12,5 75,0 28,6 20,2
nebyl a není 50,0 51,9 66,7 41,4 69,8 100,0 79,2 25,0 42,9 58,1
jiná odpověď 12,5 1,9 2,3 2,0
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
65
Aktuálně nepracující také hodnotili své budoucí vyhlídky na získání pracovního místa. Přehled o názorech aktuálně
nepracujících absolventů opět dává další z grafů a tabulka hodnot. Součet kladných hodnot se letos zvýšil
na 53,7 % z hodnot předcházejícího výzkumu (2011–12) – 42,0 %.
Graf 34: Pokud byste měl(a) posoudit své nynější šance na získání pracovního místa / resp. zahájení
podnikání v dohledné době ev. po skončení mateřské či rodičovské dovolené, ukončení dalšího studia, pak
byste své šance hodnotil(a) jako …
Šance na získání pracovního místa … LF FF PrF FSS PřF FI PdF FSpS ESF MU
n = 16 52 18 29 43 3 24 4 14 203
velmi vysoké 25,0 3,8 33,3 17,2 9,3 66,7 8,3 14,3 13,3
spíše vysoké 56,3 42,3 33,3 48,3 34,9 41,7 25,0 35,7 40,4
spíše nízké 6,3 26,9 16,7 27,6 25,6 25,0 25,0 21,4 23,2
velmi nízké 6,3 9,6 5,6 11,6 4,2 14,3 7,4
nevím ... 6,3 17,3 11,1 6,9 18,6 33,3 20,8 50,0 14,3 15,8
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
velmi vysoké
13,3%
spíše vysoké
40,4%
spíše nízké
23,2%
velmi nízké
7,4%
nevím ...
15,8%
66
Podobně jako „zaměstnaní“, tak i „nezaměstnaní“ hodnotili šance „čerstvých“ absolventů na uplatnění v oboru.
Viz graf, kde jsou jejich výpovědi porovnány s výpověďmi aktuálně ekonomicky aktivních absolventů. Stejně jako
v minulosti mají ekonomicky aktivní tendenci hodnotit vyhlídky čerstvých absolventů optimističtěji než aktuálně
nepracující.
Graf 35: Jak byste nyní ohodnotil(a) vyhlídky „čerstvých“ – tedy letošních – absolventů MU na uplatnění
v oboru, který jste vystudoval(a)? Jako …
Hodnoc. vyhlídek „čerstvých“ absolventů MU na uplatnění … LF FF PrF FSS PřF FI PdF FSpS ESF MU
n = 16 52 17 29 43 3 24 4 14 202
výborné 25,0 7,0 33,3 4,2 4,5
poměrně dobré 43,8 9,6 47,1 20,7 14,0 33,3 16,7 50,0 35,7 21,8
průměrné 12,5 30,8 35,3 41,4 30,2 37,5 50,0 42,9 32,7
spíše špatné 6,3 34,6 5,9 20,7 27,9 16,7 7,1 21,3
velmi špatné 12,5 9,6 10,3 14,0 4,2 8,4
nevím 15,4 11,8 6,9 7,0 33,3 20,8 14,3 11,4
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
0%
5%
10%
15%
20%
25%
30%
35%
40%
výborné poměrně
dobré
průměrné spíše špatné velmi
špatné
nevím
aktuálně pracující
aktuálně nepracující
67
Dále se „nepracující“ vyjadřovali k otázce, zda budou hledat pracovní místo „v oboru“ nebo „mimo obor“, který
vystudovali, viz následující graf a tabulku.
Zhruba každý čtvrtý absolvent z aktuálně „nepracujících“ – 24,8 % (22,4 %) hodlá hledat místo vně vystudovaného
oboru.
Graf 36: Budete hledat – nebo již máte vyhlédnuté/přislíbené – místo (resp. budete podnikat) v oboru,
který jste na MU vystudoval(a)?
Budete hledat místo v oboru, který jste na MU vystudoval(a)? LF FF PrF FSS PřF FI PdF FSpS ESF MU
n = 16 52 18 29 42 3 24 4 14 202
určitě v oboru 62,5 9,6 33,3 24,1 21,4 66,7 29,2 22,8
spíše v oboru 6,3 44,2 27,8 31,0 57,1 33,3 58,3 50,0 57,1 43,1
spíše mimo obor 12,5 23,1 11,1 17,2 9,5 4,2 28,6 14,9
určitě mimo obor 6,3 9,6 11,1 24,1 7,1 4,2 7,1 9,9
nevím ... 12,5 13,5 16,7 3,4 4,8 4,2 50,0 7,1 9,4
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
určitě v oboru
22,8%
spíše v oboru
43,1%
spíše mimo obor
14,9%
určitě mimo obor
9,9%
nevím ...
9,4%
68
Podobně jako ekonomicky aktivní deklarovali i nepracující svou ochotu změnit kvůli práci bydliště.
Graf 37: Jste ochoten (ochotna) v případě obdržení relevantní pracovní nabídky změnit kvůli práci
své současné nebo původně plánované místo bydliště?
Jste ochoten (ochotna) změnit kvůli práci
bydliště? LF FF PrF FSS PřF FI PdF FSpS ESF MU
n = 16 52 19 29 42 3 24 4 14 203
ano, jsem ochoten (ochotna) se za prací
přestěhovat v rámci ČR 6,3 9,6 5,3 6,9 21,4 4,2 9,4
ano, jsem ochoten (ochotna) se za prací
přestěhovat v rámci ČR nebo i do zahraničí 25,0 38,5 21,1 17,2 31,0 16,7 25,0 64,3 29,6
ne, ale jsem ochoten (ochotna) za prací z místa
bydliště dojíždět 37,5 36,5 36,8 34,5 31,0 70,8 75,0 21,4 38,4
ne, chci najít práci v místě svého současného nebo
plánovaného bydliště 31,3 15,4 36,8 41,4 16,7 100,0 8,3 14,3 22,7
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
ano, jsem ochoten
(ochotna) se za prací
přestěhovat v rámci
ČR
9,4%
ano, jsem ochoten
(ochotna) se za prací
přestěhovat v rámci
ČR nebo i do zahraničí
29,6%
ne, ale jsem ochoten
(ochotna) za prací z
místa bydliště dojíždět
38,4%
ne, chci najít práci v
místě svého
současného nebo
plánovaného bydliště
22,7%
69
Ochota změnit bydliště podle důvodů, proč respondenti nepracují, je patrná z následující tabulky. Nejmenší ochotu
přestěhovat se za prací vykazují absolventi v současnosti na mateřské/rodičovské dovolené – součet variant
ochoten(-na) se za prací přestěhovat v rámci ČR nebo do zahraničí činí pouze 10,1 %.
Nepracující / ochota změnit
bydliště
ano, jsem
ochoten
(ochotna) se za
prací přestěhovat
v rámci ČR
ano, jsem
ochoten
(ochotna) se za
prací přestěhovat
v rámci ČR nebo i
do zahraničí
ne, ale jsem
ochoten
(ochotna) za
prací z místa
bydliště
dojíždět
ne, chci najít
práci v místě
svého
současného nebo
plánovaného
bydliště Celkem
o získání zaměstnání usiluji,
ale dosud mne nikam nepřijali
26,1 30,4 30,4 13,0 100,0
nezaměstnaným
(nezaměstnanou) jsem teprve
krátkou dobu a ještě jsem
nezačal(a) aktivně hledat
novou práci
20,0 40,0 20,0 20,0 100,0
dostal(a) jsem nabídku(y)
práce, ale zatím jsem žádnou
nepřijal(a)
100,0 100,0
jsem na rodičovské/mateřské
dovolené
3,4 6,7 61,8 28,1 100,0
studuji 11,9 57,6 18,6 11,9 100,0
finanční situace mi dovoluje
nepracovat
25,0 75,0 100,0
ze zdravotních nebo jiných
osobních důvodů
33,3 66,7 100,0
jiný důvod 47,1 11,8 41,2 100,0
Celkem 9,0 29,9 38,3 22,9 100,0
Nepracující / ochota změnit
bydliště
ano, jsem
ochoten
(ochotna) se za
prací přestěhovat
v rámci ČR
ano, jsem
ochoten
(ochotna) se za
prací přestěhovat
v rámci ČR nebo i
do zahraničí
ne, ale jsem
ochoten
(ochotna) za
prací z místa
bydliště
dojíždět
ne, chci najít
práci v místě
svého
současného nebo
plánovaného
bydliště
Celkem
o získání zaměstnání usiluji,
ale dosud mne nikam nepřijali
6 7 7 3 23
nezaměstnaným
(nezaměstnanou) jsem teprve
krátkou dobu a ještě jsem
nezačal(a) aktivně hledat
novou práci
1 2 1 1 5
dostal(a) jsem nabídku(y)
práce, ale zatím jsem žádnou
nepřijal(a)
0 0 0 1 1
jsem na rodičovské/mateřské
dovolené
3 6 55 25 89
studuji 7 34 11 7 59
finanční situace mi dovoluje
nepracovat
1 3 0 0 4
ze zdravotních nebo jiných
osobních důvodů
0 0 1 2 3
jiný důvod 0 8 2 7 17
Celkem 18 60 77 46 201
70
3.10 Jazyková vybavenost absolventů Masarykovy univerzity
Zajímali jsme se také o to, zda pro absolventy nebyla při hledání práce překážkou jazyková vybavenost.
Odpovědi v současnosti nezaměstnaných absolventů jsou patrné z následující tabulky.
Byla pro Vás úroveň Vaší jazykové
vybavenosti bariérou při hledání či pro přijetí
do zaměstnání (resp. zahájení podnikání či
jiných ekonomických aktivit)? LF FF PrF FSS PřF FI PdF FSpS ESF MU
n = 14 46 18 27 29 2 17 4 13 170
ne, znalost cizího jazyka nebyla
požadována/potřeba 64,3 28,3 50,0 18,5 17,2 35,3 25,0 7,7 28,8
ne, má znalost cizího jazyka byla na úrovni
požadované/potřebné pro výkon práce 28,6 47,8 44,4 51,9 72,4 100,0 58,8 50,0 61,5 53,5
ano, byla požadována znalost jiného jazyka, než
který ovládám 8,7 7,4 3,4 15,4 5,3
ano, byla požadována vyšší úroveň znalosti
cizího jazyka, než kterou jsem disponoval(a) 7,1 13,0 5,6 14,8 6,9 5,9 25,0 15,4 10,6
ano, byla požadována oficiální certifikace úrovně
jazyka, kterou jsem nedisponoval(a) 2,2 7,4 1,8
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
Odpovědi aktuálně pracujících absolventů jsou patrné z následující tabulky.
Byla pro Vás úroveň Vaší jazykové
vybavenosti bariérou při hledání či přijetí do
zaměstnání (resp. zahájení podnikání či
jiných ekonomických aktivit)? LF FF PrF FSS PřF FI PdF FSpS ESF MU
n = 187 252 227 196 154 194 142 17 228 1 597
ne, znalost cizího jazyka nebyla
požadována/potřeba 51,3 25,4 38,3 21,9 21,4 12,4 43,0 52,9 11,4 27,7
ne, má znalost cizího jazyka byla na úrovni
požadované/potřebné pro výkon práce 40,6 62,3 47,1 66,8 62,3 82,0 49,3 35,3 74,1 60,8
ano, byla požadována znalost jiného jazyka, než
který ovládám 1,6 3,2 5,7 3,1 1,9 0,5 2,8 5,9 3,1 2,9
ano, byla požadována vyšší úroveň znalosti
cizího jazyka, než kterou jsem disponoval(a) 5,3 8,3 7,9 7,7 13,6 5,2 4,9 5,9 11,0 8,0
ano, byla požadována oficiální certifikace úrovně
jazyka, kterou jsem nedisponoval(a) 1,1 0,8 0,9 0,5 0,6 0,4 0,6
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
U obou skupin absolventů dominují „pozitivní“ odpovědi, tedy že jejich znalost cizího jazyka byla na požadované
úrovni, anebo že znalost cizího jazyka nebyla vůbec požadována.
71
Pracujících absolventů jsme se také ptali, do jaké míry používají ve svém hlavním zaměstnání cizí jazyky. Srovnání
se starším výzkumem ukazuje, že o 7,4 p. b. ubylo osob, které cizí jazyk v práci vůbec nepoužívají. Nejvyšší podíl
absolventů, kteří cizí jazyk v práci nepoužívají, vidíme – stejně jako v předcházejícím průzkumu – u právníků.
Graf 38: Používáte ve svém hlavním zaměstnání (resp. podnikání či jiné ekonomické aktivitě) aktivně cizí
jazyk?
Používání cizího jazyka v hlav. zaměstnání LF FF PrF FSS PřF FI PdF FSpS ESF MU
n = 188 253 227 196 154 195 142 17 229 1 601
ano, výkon mé práce přímo souvisí s profes. znalostí jazyka 2,7 19,0 1,8 5,1 1,3 3,1 19,7 2,2 6,7
ano, v zaměstnání komunikuji pouze v cizím jazyce 6,9 9,1 1,3 11,2 9,1 23,1 5,6 5,9 16,6 10,4
ano, cizí jazyk používám pravid. v rámci běžné komunikace 5,3 17,4 15,9 23,5 31,2 34,9 7,0 34,1 21,2
ano, cizí jazyk používám nárazově 51,6 27,7 40,1 35,7 35,1 25,6 26,1 47,1 28,4 33,9
ne, cizí jazyk v práci nepoužívám 33,5 26,9 41,0 24,5 23,4 13,3 41,5 47,1 18,8 27,7
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
LF FF PrF FSS PřF FI PdF FSpS ESF MU
ne, cizí jazyk v práci nepoužívám
ano, cizí jazyk používám
nárazově
ano, cizí jazyk používám pravid. v
rámci běžné komunikace
ano, v zaměstnání komunikuji
pouze v cizím jazyce
ano, výkon mé práce přímo
souvisí s profes. znalostí jazyka
72
Na otázku, jaký jazyk absolventi v práci aktivně používají nejčastěji, odpovídali následovně:
Graf 39: Jaký cizí jazyk ve svém hlavním zaměstnání (resp. podnikání či jiné ekonomické aktivitě) aktivně
používáte nejčastěji?
Jaký cizí jazyk aktivně
používáte nejčastěji? LF FF PrF FSS PřF FI PdF FSpS ESF MU
n = 37 119 44 81 69 127 50 1 130 658
angličtinu 62,2 64,7 86,4 90,1 95,7 100,0 68,0 100,0 85,4 83,6
němčinu 35,1 21,0 11,4 3,7 2,9 16,0 11,5 10,8
francouzštinu 5,9 2,3 1,2 6,0 1,5 2,1
španělštinu 0,8 0,8 0,3
jiný jazyk 2,7 7,6 4,9 1,4 10,0 0,8 3,2
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
angličtinu
83,6%
němčinu
10,8%
francouzštinu
2,1%
španělštinu
0,3%
jiný jazyk
3,2%
73
3.11 Společné hodnocení studia na Masarykově univerzitě
Závěrečnou část dotazníku tvořily otázky pro všechny absolventy Masarykovy univerzity. První otázka zjišťovala,
zda absolventům vyhovuje – z hlediska jejich uplatnění – poměr teoretické a praktické složky vysokoškolského
studia. Souhrnnou představu o odpovědích dává následující tabulka a graf. V aktuálním výzkumu je podíl varianty
„příliš teoretické“ prakticky stejný jako v posledním průzkumu a tak i historicky nejnižší – 60,2 % (výzkum 2011–12:
60,1 %) a naopak roste podíl varianty „vyvážené“ – 27,4 (26,2 %).
Graf 40: Domníváte se, že suma znalostí a dovedností, kterou jste si během studia na MU osvojil(a), byla z
hlediska Vašeho nynějšího pracovního uplatnění:
Orientace studia byla … LF FF PrF FSS PřF FI PdF FSpS ESF MU
n = 210 309 255 232 201 200 173 21 245 1 846
příliš praktická 1,0 0,6 0,4 0,4 0,5 2,3 0,4 0,7
vyvážená 15,2 26,9 29,0 25,9 34,3 47,5 23,7 42,9 17,6 27,4
příliš teoretická 78,1 57,9 62,7 58,2 47,8 43,5 63,0 47,6 70,2 60,2
nevím, nemohu posoudit 1,0 10,7 4,7 8,2 9,5 3,5 6,9 9,5 8,6 6,9
jiná odpověď 4,8 3,9 3,1 7,3 8,5 5,0 4,0 3,3 4,8
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
Standardizované pořadí: Příznivější hodnocení můžeme vidět zejména u FI (FSpS) a naopak, studium jako „příliš
teoretické“ je vnímáno zejména na ESF a LF.
Fakulta Z-score n
FI -0,42 183
FSpS -0,31 19
PřF -0,19 165
FF -0,01 264
PrF 0,00 235
PdF 0,01 154
FSS 0,02 196
ESF 0,24 216
LF 0,30 198
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
LF FF PrF FSS PřF FI PdF FSpS ESF MU
jiná odpověď
nevím, nemohu
posoudit
příliš teoretická
vyvážená
příliš praktická
74
Další otázkou, která nepřímo měří „náročnost studia“, jsme se ptali na optimální délku studia. Meziroční srovnání
ukazuje jen nepatrné kolísání hodnot.
Graf 41: Domníváte se, že sumu znalostí a dovedností, kterou jste během studia na MU měl(a) možnost
získat, by bylo reálné si osvojit i za kratší (delší) dobu?
Délka studia… LF FF PrF FSS PřF FI PdF FSpS ESF MU
n = 211 310 255 232 201 200 173 21 245 1 848
delší o rok 5,7 5,8 3,1 2,6 3,0 5,5 3,5 14,3 2,0 4,1
přiměřená 78,2 62,6 52,5 71,6 68,2 65,5 56,1 47,6 60,4 64,0
o semestr kratší 5,7 9,7 7,8 10,3 15,9 15,5 12,1 33,3 13,9 11,4
o 2 sem. kratší 6,2 14,5 33,3 10,3 11,4 10,0 20,2 4,8 19,6 15,9
nevím ... 4,3 7,4 3,1 5,2 1,5 3,5 8,1 4,1 4,7
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
Standardizované pořadí: LF by bylo obtížné vystudovat rychleji, u PrF, PdF a ESF by to bylo možné relativně
častěji.
Fakulta Z-score n
LF -0,35 202
FSpS -0,15 21
FSS -0,14 220
FI -0,12 193
FF -0,07 287
PřF -0,06 198
ESF 0,15 235
PdF 0,15 159
PrF 0,40 247
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
LF FF PrF FSS PřF FI PdF FSpS ESF MU
nevím ...
o 2 sem. kratší
o semestr kratší
přiměřená
delší o rok
75
Do stejné oblasti patřila také otázka sledující míru úsilí, které museli absolventi MU k absolvování vysokoškolského
studia vynaložit. Letos dosáhl součet variant velice + poměrně náročné hodnoty 42,0 %, v minulém výzkumu to bylo
39,5 % (z výpočtu vyloučena varianta „nevím, nemohu posoudit“).
Graf 42: Domníváte se, že absolvování vysokoškolského studia na MU bylo z hlediska úsilí, které jste
musel(a) během studia vynaložit:
Obtížnost studia… LF FF PrF FSS PřF FI PdF FSpS ESF MU
n = 211 310 255 232 201 200 173 21 245 1 848
velice náročné 29,9 3,5 2,4 3,9 6,0 4,0 4,0 4,8 2,9 6,7
poměrně náročné 54,5 27,1 33,7 36,6 36,8 34,0 31,8 9,5 33,1 35,2
průměrně náročné 14,7 48,1 47,5 47,8 47,8 42,0 53,2 66,7 49,8 44,4
ne příliš náročné 0,9 19,4 12,9 9,9 9,0 18,0 9,2 14,3 12,7 12,0
ne vůbec náročné 1,9 2,7 1,3 0,5 2,0 1,2 4,8 1,6 1,5
nevím ... 0,8 0,4 0,6 0,2
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
Standardizované pořadí: Nejnáročnější studium je tradičně na LF, relativně méně náročné pak na FF a FI (FSpS).
Fakulta Z-score n
LF -0,96 211
PřF -0,06 201
FSS 0,02 231
PdF 0,06 172
ESF 0,13 245
PrF 0,16 253
FI 0,16 200
FF 0,27 310
FSpS 0,46 21
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
LF FF PrF FSS PřF FI PdF FSpS ESF MU
nevím ...
ne vůbec náročné
ne příliš náročné
průměrně náročné
poměrně náročné
velice náročné
76
Celková spokojenost a opakovaná volba vzdělávací dráhy
Dále jsme sledovali, jak jsou absolventi MU celkově spokojeni s tím, co jim „škola do života dala“. Rozložení hodnot
je opět patrné z následujícího grafu a tabulky hodnot. Hodnota kladných variant odpovědí letos vystoupala
na historické maximum, tj. 91,2 % – z hodnoty 88,6 % v minulém výzkumu (výpočet s vyloučením varianty
„nevím, nedovedu posoudit“).
Graf 43: Od ukončení studia na MU jste již pravděpodobně získal(a) poznatky a zkušenosti umožňující Vám
zaujmout hodnotící stanovisko k její úrovni. Jak jste s tím, co Vám MU poskytla, spokojen(a)?
Spokojenost s MU … LF FF PrF FSS PřF FI PdF FSpS ESF MU
n = 211 310 254 232 201 199 173 21 245 1 846
velmi spokojen 21,3 27,1 36,6 38,8 30,3 41,2 17,9 14,3 19,6 29,1
spíše spokojen 64,9 61,0 60,2 51,7 58,7 52,8 69,9 61,9 70,6 61,2
spíše nespokojen 9,5 8,4 2,4 6,5 9,5 5,0 9,2 19,0 8,2 7,4
velmi nespokojen 2,8 2,3 0,4 1,5 2,3 4,8 1,2 1,4
nevím ... 1,4 1,3 0,8 2,6 1,0 0,6 0,4 1,0
Celkem 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100
Standardizované pořadí: Nejspokojenější jsou absolventi FI a PrF a relativně méně spokojení pak mladí lékaři
a pedagogové.
Fakulta Z-score n
FI -0,28 197
PrF -0,25 252
FSS -0,21 226
PřF 0,02 201
FF 0,08 306
ESF 0,16 244
LF 0,21 208
PdF 0,24 172
FSpS 0,54 21
„Historické“ srovnání údajů o celkové spokojenosti se studiem na MU ukazuje příznivý trend s tím, že nejvyšší
spokojenosti bylo dosaženo právě u posledních tří průzkumů; za posledních dvacet let se celková spokojenost
zvýšila o více než 20 procentních bodů.
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
LF FF PrF FSS PřF FI PdF FSpS ESF MU
nevím ...
velmi nespokojen
spíše nespokojen
spíše spokojen
velmi spokojen
77
Vývoj spokojenosti absolventů s tím, co jim MU „dala do života“, r. 1993–2014 (sloučené varianty, varianta
„nevím, jiná odpověď“ není zobrazována).
Graf 44: Od ukončení studia na MU jste již pravděpodobně získal(a) poznatky a zkušenosti umožňující Vám
zaujmout hodnotící stanovisko k její úrovni. Jak jste s tím, co Vám MU poskytla, spokojen(a)?
Spokojenost s tím, co
MU "dala do života" r. 93–95 r. 96 r. 97–00 r. 01–02 r. 03–04 r. 05–06 r. 07–08 r. 09–10 r. 11–12 r. 13–14
„velmi + spíše
spokojen(á)“ 70,7 75,2 79,6 78,6 80,4 84,3 83,6 83,7 87,2 91,2
„spíše + velmi
nespokojen(á)“ 25,2 22,1 18,0 19,5 18,1 14,4 14,8 15,1 11,2 8,8
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
r. 93-95 r. 96 r. 97-00 r. 01-02r. 03-04 r. 05-06 r. 07-08 r. 09-10 r. 11-12 r. 13-14
„velmi + spíše
spokojen(á)“
„spíše + velmi
nespokojen(á)“
78
Zajímalo nás také, do jaké míry by absolventi MU – po zkušenostech, které získali s vysokou školou a v prvních
letech „v praxi“ – opakovali svoji vzdělávací dráhu.
Graf 45: Pokud byste mohl(a) znovu opakovat volbu své vzdělávací dráhy, zvolil(a) byste pro své studium:
Opakovaná volba vzdělávací dráhy… LF FF PrF FSS PřF FI PdF FSpS ESF MU
n = 211 310 254 232 201 198 173 21 245 1 845
stejný obor na stejné fakultě MU 67,8 48,7 78,3 52,6 50,2 73,2 55,5 47,6 46,9 58,6
jiný obor na stejné fakultě MU 6,2 8,4 6,9 11,9 11,6 11,6 33,3 20,4 9,7
jinou fakultu v rámci MU 6,2 23,5 10,6 16,8 17,9 2,5 16,2 4,8 10,6 13,4
stejný obor na jiné VŠ 10,0 3,5 0,8 3,9 3,0 4,5 5,8 5,3 4,4
jiný obor na jiné VŠ 4,3 6,8 5,9 9,5 12,4 5,6 5,2 14,3 10,6 7,6
jiný způsob dal. vzdělávání, než je VŠ 2,3 0,4 1,3 0,6
po absol. SŠ bych odešel(šla) do praxe 1,0 0,4 1,3 1,5 1,5 0,8 0,8
jiná odpověď 5,7 5,8 3,5 7,8 3,0 1,0 5,8 5,3 4,8
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100
Vidíme, že vlastnímu oboru na mateřské fakultě by byli „nejvěrnější“ právníci a informatici a naopak „nejvíce
nevěrní“ by byli absolventi ESF a FF (FSpS). Dlužno dodat, že do tohoto hodnocení se pravděpodobně více než
čirý citový vztah k „alma mater“ promítá komplex faktorů mající podobu rovnice „dal – získal“, kde na straně „dal“
se může jednat o vynaložené úsilí k absolvování školy a „získal“ pak to nejdůležitější z uplatnění.
MU jako celek by byla „znovu zvolena“ celkem 81,8 % (83,7 %) svých absolventů a jen 12,0 % (10,0 %) z absolventů
by volilo jinou VŠ než MU.
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
LF FF PrF FSS PřF FI PdF FSpS ESF MU
jiná odpověď
po absol. SŠ bych odešel(šla) do
praxe
jiný způsob dal. vzdělávání, než
je VŠ
jiný obor na jiné VŠ
stejný obor na jiné VŠ
jinou fakultu v rámci MU
jiný obor na stejné fakultě MU
stejný obor na stejné fakultě
MU
79
Sebezařazení absolventů MU a vyhlídky na společenský vzestup
Absolventů jsme se také ptali, do které společenské třídy by se zařadili. Vidíme, že naprosto dominuje příklon
ke „střední třídě“, viz následující graf.
Graf 46: Kdybyste měl(a) sám (sama) sebe zařadit do určité společenské třídy (vrstvy), která by to byla?
Opakovaná volba vzdělávací dráhy… LF FF PrF FSS PřF FI PdF FSpS ESF MU
n = 211 310 254 232 201 198 173 21 245 1 845
stejný obor na stejné fakultě MU 67,8 48,7 78,3 52,6 50,2 73,2 55,5 47,6 46,9 58,6
jiný obor na stejné fakultě MU 6,2 8,4 6,9 11,9 11,6 11,6 33,3 20,4 9,7
jinou fakultu v rámci MU 6,2 23,5 10,6 16,8 17,9 2,5 16,2 4,8 10,6 13,4
stejný obor na jiné VŠ 10,0 3,5 0,8 3,9 3,0 4,5 5,8 5,3 4,4
jiný obor na jiné VŠ 4,3 6,8 5,9 9,5 12,4 5,6 5,2 14,3 10,6 7,6
jiný způsob dal. vzdělávání, než je VŠ 2,3 0,4 1,3 0,6
po absol. SŠ bych odešel(šla) do praxe 1,0 0,4 1,3 1,5 1,5 0,8 0,8
jiná odpověď 5,7 5,8 3,5 7,8 3,0 1,0 5,8 5,3 4,8
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100
Standardizované pořadí: K vyšším třídám se řadí častěji absolventi LF a FI (stejně jako v předchozím průzkumu)
a naopak, k nižším třídám absolventi FF a PřF.
Fakulta Z-score n
LF -0,44 203
FI -0,19 183
FSpS -0,08 21
ESF -0,01 239
FSS -0,01 228
PrF 0,09 241
PdF 0,13 165
FF 0,13 294
PřF 0,28 190
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
LF FF PrF FSS PřF FI PdF FSpS ESF MU
nevím ...
nižší třída
nižší střední třída
střední třída
vyšší střední třída
vyšší třída
80
Pokud bychom provedli srovnání se starším výzkumem, vidíme jen malé kolísání hodnot, jak je patrné
z následující tabulky.
Sebezařazení – srovnání výzkumů Výzkum 13–14 Výzkum 11–12 rozdíl
vyšší třída 0,8 0,7 0,1
vyšší střední třída 19,5 16,8 2,7
střední třída 59,3 60,3 -1,0
nižší střední třída 15,0 17,0 -2,0
nižší třída 1,1 1,4 -0,3
nevím 4,4 3,7 0,7
Celkem 100 100 *
Další otázka sledovala názory absolventů na jejich vyhlídky na společenský vzestup v následujících pěti letech.
Srovnání hodnot za aktuální a starší výzkum ukazuje nárůst optimistických variant o zhruba deset procentních bodů
(viz dále).
Graf 47: Jak hodnotíte své vyhlídky na profesní a společenský vzestup v příštích 5 letech? Jako …
Vyhlídky na společenský vzestup… LF FF PrF FSS PřF FI PdF FSpS ESF MU
n = 211 310 254 231 201 199 173 21 245 1 845
velmi dobré 24,2 10,0 19,7 15,2 11,4 24,6 8,1 14,3 18,0 16,3
spíše dobré 50,7 41,3 50,0 48,5 38,3 60,3 28,3 42,9 55,5 46,9
průměrné 17,5 27,4 19,7 20,3 30,8 11,1 35,3 23,8 19,2 22,5
spíše špatné 4,3 11,6 6,7 9,1 11,9 3,5 13,9 4,8 4,1 8,1
velmi špatné 0,9 3,2 0,4 1,3 2,0 3,5 14,3 0,4 1,6
neví, nedovede posoudit 2,4 6,5 3,5 5,6 5,5 0,5 11,0 2,9 4,6
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
LF FF PrF FSS PřF FI PdF FSpS ESF MU
neví, nedovede
posoudit
velmi špatné
spíše špatné
průměrné
spíše dobré
velmi dobré
81
Standardizované pořadí: Informatici, lékaři, ekonomové a právníci vidí svoji budoucnost lépe než absolventi FF
a PdF.
Fakulta Z-score n
FI -0,39 198
LF -0,26 206
ESF -0,20 238
PrF -0,15 245
FSS 0,00 218
PřF 0,26 190
FF 0,28 290
FSpS 0,37 21
PdF 0,49 154
Srovnání se starším výzkumem také ukazuje nárůst optimistických očekávání o 10,3 p. b.
Vyhlídky na spol. vzestup – srovnání Výzkum 13–14 Výzkum 11–12 rozdíl
velmi dobré 16,3 11,3 5,0
spíše dobré 46,9 41,6 5,3
průměrné 22,5 30,4 -7,9
spíše špatné 8,1 10,1 -2,0
velmi špatné 1,6 2,5 -0,9
neví, nedovede posoudit 4,6 4,1 0,5
Celkem 100 100 *
82
3.12 Demografická struktura absolventů MU
V souboru respondentů bylo celkem 65,1 % žen a 34,9 % mužů, analogický poměr v základním souboru je
64,9 % : 35,1 %, v základním souboru je jen o 0,2 p. b. méně žen, než ve vlastním šetření, viz následující přehled.
Šetření Základní soubor Odchylky
Fakulta Hladina výz. st. odchylky muž žena muž žena ZS – šetření
LF odchylka nevýz. 26,1 73,9 29,5 70,5 3,4
FF odchylka nevýz. 18,1 81,9 20,0 80,0 1,9
PrF odchylka nevýz. 42,5 57,5 46,7 53,3 4,2
FSS odchylka nevýz. 26,3 73,7 31,0 69,0 4,7
PřF odchylka nevýz. 34,8 65,2 37,7 62,3 2,9
FI odchylka nevýz. 89,9 10,1 90,9 9,1 0,9
PdF odchylka nevýz. 7,5 92,5 10,5 89,5 3,0
FSpS odchylka nevýz. 42,9 57,1 41,5 58,5 -1,4
ESF odchylka nevýz. 38,4 61,6 38,4 61,6 0,0
MU odchylka nevýz. 34,9 65,1 35,1 64,9 0,2
Aktuální bydliště respondentů je patrné z následující tabulky. Oproti minulému šetření se aktuální hodnoty liší jen
minimálně.
Kde v současné době
bydlíte? LF FF PrF FSS PřF FI PdF FSpS ESF MU
n = 211 310 254 231 201 199 172 21 245 1 844
Brno 24,6 41,3 43,7 38,1 43,8 59,8 33,7 33,3 38,0 40,3
Praha 9,5 12,9 17,7 20,8 9,0 6,0 6,4 4,8 15,5 12,6
Jihomoravský 10,0 8,4 6,3 6,9 10,0 8,5 19,2 4,8 9,4 9,4
Moravskoslezský 11,4 2,9 7,9 4,8 6,0 1,5 4,1 2,4 5,0
Zlínský 9,0 3,2 1,2 1,7 6,0 1,0 6,4 28,6 2,9 4,0
Vysočina 5,2 3,2 2,0 3,0 4,0 3,5 8,7 9,5 2,0 3,8
Pardubický 3,3 1,9 1,6 3,0 6,0 4,1 9,5 3,3 2,9
Olomoucký 2,4 3,2 2,0 1,7 1,0 2,0 2,3 4,5 2,4
Jihočeský 2,8 2,9 2,4 1,3 2,5 3,5 1,2 2,1
Královéhradecký 1,4 2,6 3,1 0,9 2,5 0,5 2,3 1,6 1,9
Středočeský 4,2 2,4 2,2 1,2 0,8 1,5
Plzeňský 1,6 1,2 2,2 0,7
Ústecký 1,4 0,6 2,0 0,6 0,4 0,7
Liberecký 0,9 0,6 1,6 0,4 1,2 0,6
Karlovarský 0,9 1,0 0,6 0,3
Slovensko 9,0 3,9 2,8 8,2 2,5 8,0 1,2 9,0 5,5
jiné zahraničí 8,1 5,5 2,4 4,8 7,0 9,0 4,7 9,5 9,0 6,2
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
83
Velikostní struktura bydlišť je patrná z následující tabulky:
Velikost bydliště LF FF PrF FSS PřF FI PdF FSpS ESF MU
n = 211 310 254 232 201 198 171 21 245 1 843
více než 1. mil., nikoli Praha 1,4 3,5 2,0 3,9 2,0 4,5 3,5 4,8 4,1 3,1
Praha 9,0 12,9 18,1 19,8 9,0 6,1 5,3 4,8 15,5 12,4
100 000 - 1 mil. 31,3 44,2 50,4 48,7 48,3 69,7 33,9 28,6 49,8 46,9
20 000 - 99 999 31,8 15,5 11,0 9,1 14,4 8,1 8,2 23,8 12,7 14,1
5 000 - 19 999 15,2 10,3 6,3 8,6 10,0 3,0 14,0 9,5 3,3 8,7
500 - 4 999 10,4 9,4 10,2 8,2 11,4 7,1 27,5 28,6 12,2 11,7
do 500 obyv. 0,9 4,2 2,0 1,7 5,0 1,5 7,6 2,4 3,0
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
V tabulce hodnot si můžeme povšimnout zejména vyšších podílů absolventů FSS, mladých právníků a ekonomů
v Praze, stejně jako v předešlém výzkumu.
Rodinný stav a rodinné plány jsou patrné z následujících dvou tabulek. Oproti minulému výzkumu můžeme vidět
poměrně masivní nárůst svobodných (single) mužů (34,0 % vs. 52,6 %) a podobné je to i u žen (22,1 % vs. 36,8 %).
Rodinný stav – muži LF FF PrF FSS PřF FI PdF FSpS ESF MU
n = 55 56 108 61 70 177 13 9 94 643
svobodný(á), single 38,2 58,9 57,4 45,9 51,4 50,3 30,8 33,3 66,0 52,6
žijící ve spol. domác. s druhem družkou
36,4 25,0 34,3 34,4 34,3 30,5 30,8 55,6 25,5 31,6
ženatý - vdaná - registrované
partnerství 25,5 16,1 8,3 19,7 14,3 18,6 38,5 11,1 8,5 15,7
rozvedený(-á) 0,6 0,2
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
Rodinný stav – ženy LF FF PrF FSS PřF FI PdF FSpS ESF MU
n = 156 254 146 171 131 20 159 12 151 1 200
svobodný(á), single 37,2 37,0 37,0 33,9 38,9 35,0 33,3 41,7 41,1 36,8
žijící ve spol. domác. s druhem družkou
24,4 41,7 43,2 37,4 42,7 35,0 33,3 25,0 44,4 38,1
ženatý - vdaná - registrované
partnerství 38,5 20,5 19,2 28,1 18,3 30,0 33,3 33,3 14,6 24,8
rozvedený(-á) 0,8 0,7 0,6 0,3
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
84
Máte děti? – muži LF FF PrF FSS PřF FI PdF FSpS ESF MU
n = 55 56 108 61 70 177 13 9 94 643
nemám a v dohl. době neplánuji(-eme)
mít 52,7 67,9 64,8 65,6 58,6 58,8 38,5 44,4 70,2 61,7
nemám, ale v dohl. době plánuji(-eme) mít 29,1 19,6 29,6 26,2 31,4 28,2 46,2 44,4 23,4 27,8
nemám, ale již čekám(e) dítě 9,1 1,8 1,9 2,9 1,7 1,1 2,2
jedno dítě 5,5 3,6 1,9 3,3 5,7 8,5 15,4 4,3 5,3
dvě děti 3,6 3,6 1,9 1,6 1,7 1,6
tři a více dětí 1,8 0,6 0,3
jiná odpověď 1,8 3,3 1,4 0,6 11,1 1,1 1,1
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
Máte děti? – ženy LF FF PrF FSS PřF FI PdF FSpS ESF MU
n = 156 254 146 170 131 20 159 12 151 1 199
nemám a v dohl. době neplánuji(-eme)
mít 39,7 50,8 57,5 50,6 51,9 45,0 34,0 33,3 62,3 49,2
nemám, ale v dohl. době plánuji(-eme) mít 40,4 32,7 28,8 31,8 38,2 40,0 46,5 41,7 28,5 35,2
nemám, ale již čekám(e) dítě 7,1 7,5 2,1 2,9 2,3 5,0 6,9 6,0 5,2
jedno dítě 10,3 8,3 8,2 11,8 5,3 7,5 25,0 3,3 8,0
dvě děti 0,6 0,4 1,4 2,3 5,0 4,4 1,3
tři a více dětí 0,4 0,7 1,2 5,0 0,4
jiná odpověď 1,9 1,4 1,8 0,6 0,8
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
Zajímali jsme se i o to, zda absolventi mají v současné době nějaké další studium. Jak v aktuálním, tak i předešlém
průzkumu to je zhruba polovina respondentů, kteří mají nějaké studijní aktivity (48,4 % vs. 50,7 % v předcházejícím
průzkumu).
Současné studijní aktivity* LF FF PrF FSS PřF FI PdF FSpS ESF MU
n = 218 322 261 241 213 201 176 22 248 1 902
ano, studuji bak./mag./navaz. mag.
studium 1,8 5,0 3,8 3,7 2,3 3,0 6,8 4,5 2,8 3,7
ano, studuji doktorské studium 6,9 12,1 8,8 10,0 34,3 2,5 4,5 4,5 2,0 10,1
ano, studuji v rámci CŽV na VŠ 2,8 2,5 0,4 1,2 1,4 1,0 8,5 4,5 0,4 2,1
ano, zvyšuji si kvalif. jiným způsobem než
VŠ 38,1 35,4 26,1 33,2 18,8 36,3 29,0 31,8 41,1 32,5
nemám další studijní aktivity 50,5 45,0 60,9 51,9 43,2 57,2 51,1 54,5 53,6 51,6
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
* respondenti mohli volit více variant současně, údaje jsou založeny na celkovém počtu odpovědí.
85
A dvě poslední otázky zjišťovaly termíny ukončení studia na MU a průměrný dosažený prospěch za celou dobu
studia.
Ukončení studia LF FF PrF FSS PřF FI PdF FSpS ESF MU
n = 211 310 254 232 200 197 172 21 245 1 842
leden – únor 2013 2,4 15,2 6,3 25,9 8,5 19,8 11,0 4,8 11,0 12,5
březen – duben 2013 2,8 1,0 0,4 2,2 0,5 2,5 2,3 4,8 2,4 1,7
květen – září 2013 39,3 31,9 41,3 19,4 39,5 30,5 35,5 52,4 28,2 33,2
říjen – prosinec 2013 0,9 1,0 1,6 0,9 1,5 0,6 0,8 0,9
leden – únor 2014 1,4 8,7 3,5 23,3 6,5 16,8 9,9 4,8 20,0 11,2
březen – duben 2014 6,6 1,6 0,8 1,5 1,7 0,4 1,5
květen – září 2014 44,1 37,4 44,9 25,4 43,0 25,4 34,9 23,8 36,3 36,5
říjen – prosinec 2014 0,9 1,0 0,4 0,5 0,4
jiná odpověď 1,4 2,3 0,8 3,0 2,0 1,5 4,1 9,5 0,8 2,0
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
Studijní průměr LF FF PrF FSS PřF FI PdF FSpS ESF MU
n = 211 310 254 232 201 199 173 21 245 1 846
do 1,5 včetně 19,4 27,1 17,7 24,6 30,3 14,6 24,9 38,1 11,0 21,4
od 1,51 do 2,00 34,6 32,3 37,4 29,7 35,3 30,7 38,7 33,3 33,5 33,9
od 2,01 do 2,50 22,7 9,4 22,0 14,7 18,4 25,1 8,1 4,8 29,8 18,5
horší než 2,51 4,7 2,3 9,4 0,9 3,5 11,1 0,6 8,6 5,1
nevím ... 18,5 29,0 13,4 30,2 12,4 18,6 27,7 23,8 17,1 21,1
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
Orientační hodnoty průměrného prospěchu*, srovnání (řazeno podle prospěchu 13–14)
Fakulta Průměry 13–14 Průměry 11–12 Změna
Průměry zákl.
souboru podle IS
FSpS 1,53 1,88 0,35 1,78
PdF 1,64 1,69 0,05 1,78
FF 1,66 1,69 0,03 1,86
FSS 1,69 1,7 0,01 1,92
PřF 1,72 1,74 0,02 1,77
MU 1,80 1,79 -0,01 1,98
LF 1,83 1,75 -0,08 2,01
PrF 1,88 1,91 0,03 2,20
FI 1,95 1,98 0,03 2,24
ESF 1,97 1,99 0,02 2,22
* hodnoty jsou přepočítané z intervalů známek (prospěch 1,00 – 1,50 = 1,25 apod.).
Z tabulky je patrný horší prospěch anebo spíše přísnější známkování (anebo obojí) zejména u ESF, FI a PrF (stejně
jako v předchozím šetření) a naopak lepší prospěch (méně přísné známkování) zejména u PdF, FF a FSS (stejně
jako v předchozím šetření). Srovnání obou výzkumů ukazuje minimální změny naměřených hodnot.
86
4. Závěr
Nyní se pokusíme shrnout nejdůležitější informace z průzkumu uplatnění absolventů Masarykovy univerzity
z let 2013 a 2014 v praxi. Do šetření se svými odpověďmi zapojilo celkem 1 850 absolventů (s českým
a slovenským státním občanstvím) prezenčního magisterského a navazujícího magisterského studia všech devíti
fakult MU:
 Lékařské fakulty (LF)
 Filozofické fakulty (FF)
 Právnické fakulty (PrF)
 Fakulty sociálních studií (FSS)
 Přírodovědecké fakulty (PřF)
 Fakulty informatiky (FI)
 Pedagogické fakulty (PdF)
 Fakulty sportovních studií (FSpS) a
 Ekonomicko-správní (ESF)
Celkem bylo dosaženo návratnosti na úrovni 26,7 %.
Téměř devět z deseti absolventů (88 %) MU z let 2013 a 2014 je zaměstnaných (nebo podnikají), zbývající část
tvoří nepracující (mateřská dovolená, postgraduální a jiné další studium, pobyty v zahraničí apod.) a nezaměstnaní.
Nezaměstnaných je mezi respondenty jen 2,1 % (40 respondentů), což odpovídá míře nezaměstnanosti v populaci
vysokoškoláků v ČR (2,2 % ve 2. čtvrtletí 2015). Podle údajů Střediska vzdělávací politiky PdF UK byla běžná míra
nezaměstnanosti u absolventů MU v dubnu 2014 na úrovni 6,0 %, což je skoro třikrát tolik než je výsledek našeho
výzkumu.
Ze všech absolventů po 1–2 letech v praxi 58 % pracuje u stejného zaměstnavatele jako po absolutoriu (nejvíce
z LF 69 %, nejméně pak z FF a PdF – 50 %), 20 % pracuje u jiného zaměstnavatele, ale zároveň nebyli nikdy
nezaměstnaní, 10 % pracuje u jiného zaměstnavatele a byli nezaměstnaní, 6 % momentálně nepracuje, ačkoli
v minulosti pracovalo, a méně než 5 % nepracuje a ani nepracovalo. Ze skupiny nepracujících (203 osob) je 14 %
nezaměstnaných, 43 % je na rodičovské/mateřské dovolené, třetina dále studuje.
1 měsíc (a později) po skončení školy začalo pracovat (příp. pokračovalo v zaměstnání) 71 % absolventů. Po
absolutoriu zaměstnání nehledalo 30 % absolventů z toho důvodu, že pokračovali v dosavadním zaměstnání
a dalších 25 % absolventů už vědělo, kam nastoupí. Měsíc a déle aktivně hledalo zaměstnání 40 % (nejvíce z FF
– 52 %, nejméně pak z LF – 26 %. Průměrná doba hledání práce u těchto absolventů byla 4,5 měsíce, nejčastěji
studenti hledali do 2 měsíců. Více než 6 měsíců hledalo práci zhruba 5 % absolventů, častěji to byli bývalí studenti
FF a FSpS.
Proces hledání práce byl oproti minulosti jednodušší, podíl odpovědí, které hodnotí získání práce jako velmi obtížné
a poměrně obtížné je porovnatelný s rokem 2009 – na úrovni 25 % (v roce 2009 – 24 %, v r. 2011 už to bylo 35 %
a v r. 2013 – 36 %).
První zaměstnání (podnikání) získali absolventi zejména v Brně (48 %; nejvíce z FI – 77 %, nejméně z LF – 22 %)
a v Praze (11 %; nejvíce z FSS 18 %).
Z aktuálně pracujících absolventů dvě třetiny pracují stále u stejného zaměstnavatele (resp. podniká ve stejném
oboru/oblasti) jako po ukončení studia na MU. Celkem 42 % absolventů pracuje ve veřejném sektoru nebo státních
firmách či institucích (jsou to zejména absolventi PdF a LF), zhruba čtvrtina (27 %) absolventů pak působí v českých
soukromých firmách (častěji to jsou absolventi PrF a FI). U zahraničních a nadnárodních firem pak nejčastěji pracují
ekonomové a informatici. Více než polovina všech absolventů pracuje jen ve čtyřech odvětvích: zdravotnictví,
vzdělávání, informační a právní činnosti.
Téměř 80 % absolventů působí v oborech, pro které se během studia připravovali nebo v příbuzných oborech.
Poněkud podprůměrné hodnoty dosahují u tohoto kritéria absolventi FF (59 %). Zhruba každý šestý absolvent MU
(18 %) pracuje na místě, které nevyžaduje vysokoškolské vzdělání (ve starším výzkumu to bylo 14 %).
87
Mzdové rozdíly mezi muži a ženami jsou jedním z nejviditelnějších ukazatelů genderových nerovností na trhu práce.
Proto jsme se v analýze platových rozdílu zaměřili na to, jak platové rozdíly mezi muži a ženami závisí
na vystudované fakultě.
Celkový hrubý rozdíl v měsíčných platech mužů a žen představuje 27 %. Hlubší analýza potvrzuje, že odhadnuté
genderové rozdíly v platech jsou statisticky významné jen u absolventů PřF (rozdíl je 9,2 %) a ESF (rozdíl je 9,7 %).
Rozdíl u FF (8 %) je na hranici významnosti, ale můžeme ho také mít na zřeteli.
Hrubé průměrné mzdy podle fakult a pohlaví:
Muži Ženy
Fakulta Měsíční plat Hodinová mzda Měsíční plat Hodinová mzda
LF 24 947 151 24 984 148
FF 22 750 132 20 102 124
PrF 19 747 114 19 874 119
FSS 26 451 158 22 873 141
PřF 22 430 144 20 548 129
FI 36 481 220 36 882 217
PdF 21 458 126 20 103 131
FSpS 19 143 123 17 625 106
ESF 31 213 181 24 576 146
MU 28 005 167 22 091 135
Dále jsme zjistili, že na výši mzdy mají významný vliv následující faktory:
 Absolventi z rodin z vyšší společenské vrstvy vydělávají v průměru o 5–12 procent více.
 Absolventi, kteří pracují na pozici, která nevyžaduje VŠ, berou v průměru o 10 procent méně.
 České soukromé firmy platí v průměru stejně jako veřejný sektor. Výdělky v zahraničních firmách jsou
o 18 procent vyšší a v neziskových organizacích o 14 procent nižší.
 Výše výdělků roste s pracovní funkcí, vedoucí malých kolektivů dostávají v průměru o 7 procent více.
 Absolventi, kteří našli práci v Praze, dostávají o 17–20 % více než v jiných městech ČR. Absolventi, kteří
se uplatnili v zahraničí, reportují mzdy v průměru o 50 procent vyšší než jejich kolegové v Praze.
 Vystudovaná fakulta v určité míře definuje možnosti absolventů na trhu práce. Pokud si stanovíme výdělky
lékařů jako referenční, pak při zachování ostatních parametrů povolání (ceteris paribus) dostávají
absolventi FI v průměru o 29 % víc, absolventi FSS a ESF jsou na tom podobně jako lékaři, absolventi
FF, PřF a PdF mají o 7–12 % méně a absolventi PrF o 19 % menší platy.
Naopak na výši výdělku nemají významný vliv tyto charakteristiky absolventů
 Studijní prospěch.
 Termín, kdy absolventi ukončili studium (tj. délka potenciální praxe).
 Změny zaměstnání (pozitivní efekt na výšku výdělku není statisticky významný).
 Národnost (absolventi MU ze Slovenska vydělávají stejně jako jejich čeští kolegové).
Aktuální hodnocení příjmů vyznívá negativně u poloviny absolventů (50 %, ve starším výzkumu to bylo 54 %), mezi
fakultami ale existují poměrně velké rozdíly; nejvíce nespokojení jsou již tradičně mladí lékaři, právníci a učitelé
a naopak spokojenější jsou informatici, absolventi ESF a FSS (podobně jako v minulosti). Z dlouhodobého hlediska
se však podíl nespokojených absolventů stále snižuje, v letech 1993–95 činil 75 %, nyní se snížil k polovině
absolventů.
V aktuálním zaměstnání jsou naši mladí absolventi nejvíce spokojeni s tím, že mohou vykonávat zajímavou práci,
pracují v dobrém pracovním kolektivu, v příjemném pracovním prostředí a také se seberealizací. Naopak relativně
nejméně spokojení jsou s možností „udělat kariéru“, se svými platy a nefinančními benefity.
Z cizích jazyků absolventi v práci nejčastěji aktivně používají angličtinu (83,6 %), v menší míře pak němčinu
(10,8 %) a francouzštinu (2,1 %). U 8 % aktuálně pracujících absolventů byla požadována vyšší znalost jazyka,
než kterou disponovali; u v současnosti nepracujících to bylo požadováno u 10,6 % absolventů.
88
Zhruba polovina absolventů má nějakou další formu studijní aktivity, většinou se jedná o zvyšování kvalifikace jiným
způsobem než studiem na VŠ.
Pokud absolventi po ukončení studia změnili své místo (změnu místa nejčastěji realizovali absolventi FSS a nejvíce
stabilizovaní byli mladí lékaři a přírodovědci), zhruba desetina absolventů při změně místa opustila Brno (změna
o 10,2 procentních bodů) a nejčastěji šli do Prahy (+ 5,6 p. b.) nebo do zahraničí (+ 4,9 p. b.), přesouvali se zejména
do veřejného sektoru (+ 3,0 p. b.), častěji získávali místa ve vystudovaném oboru (+ 4,4 p. b.) a místa, kde bylo
vyžadováno VŠ vzdělání jimi získaného nebo podobného zaměření (+ 9,6 p. b.), částečně se přesouvali do vyšších
pozic s podřízenými pracovníky (+ 5,2 p. b.) a na místa odpovídající jejich původním představám (+ 24,9 p. b.).
Oproti prvnímu zaměstnání měli v průměru o osm tisíc vyšší hrubý nástupní plat (bez zohlednění výše úvazků).
U vybraných otázek jsme také porovnávali skupiny respondentů pracujících stále na původních místech a těch,
kteří zaměstnání změnili. Z porovnání je patrné, že zaměstnání ve větší míře měnily ženy a absolventi, kteří ukončili
studium na MU dříve. Srovnání ukazuje, že změna zaměstnání byla prospěšná a absolventi si v průměru polepšili.
Respondenti, kteří místo změnili, vidí své aktuální zaměstnání o něco perspektivněji (+ 6,5 p. b.), jsou s prací
i o něco více spokojení (+ 4,3 p. b.), pozitivně vnímají své platové ohodnocení a lépe také hodnotí vlastní vyhlídky
na profesní a společenský vzestup (+ 5,8 p. b.).
Dále byl použit model celkového uplatnění absolventů Masarykovy univerzity v praxi, do něhož bylo zahrnuto
celkem devět faktorů, jako jsou například: celková spokojenost se zaměstnáním, seberealizace, zajímavost práce
a další. Takto konstruovaný výsledný žebříček uplatnění absolventů ukazuje, že nejlepšího uplatnění dosahují
zejména absolventi LF, FI a PrF. Pokud porovnáme žebříčky za posledních sedm šetření, vidíme, že se v horní
polovině tabulky umisťuje velice stálá sestava fakult.
Pořadí Fakulta Fakulta Fakulta Fakulta Fakulta Fakulta Fakulta
Šetření 2001/02 2003/04 2005/06 2007/08 2009/10 2011/12 2013/14
1. FSS FSS PrF FI LF FI LF
2. PrF LF FI PrF FI LF FI
3. LF PrF LF LF PrF PrF PrF
4. PřF FI FSS FSS FSS PřF FSpS
5. FI ESF ESF ESF ESF FSS PřF
6. MF* MF* PřF FSpS PřF PdF PdF
7. PdF FF FF PřF FF ESF ESF
8. ESF PřF FSpS FF FSpS FF FSS
9. FF PdF PdF PdF PdF FSpS FF
* Mezifakultní studium
Velmi vysoká je také spokojenost mladých absolventů s tím, co jim univerzita během studia „dala do života“,
v aktuálním výzkumu dosáhla nejvyššího podílu vůbec.
Vysoký a relativně neměný je i podíl absolventů, kteří by – pokud by takovou možnost měli – ke studiu znovu
zvolili tu stejnou fakultu – 68,3 % (v minulém výzkumu to bylo 68,0 %). Masarykovu univerzitu by šlo znovu
studovat 81,8 % absolventů (naposled to bylo 83,7 % ).
Aktuální práci (podnikání) má za perspektivní 79,2 % absolventů (75,2 %); téměř dvě třetiny absolventů (63,2 %)
vidí své vyhlídky na společenský vzestup jako velmi dobré nebo dobré (při posledním výzkumu byl tento podíl
významně nižší – 52,9 %), jako průměrné je hodnotí zhruba pětina (22,5 %) a jen 9,7 % je hodnotila jako spíše
špatné nebo velmi špatné (analogický podíl ve starším výzkumu byl vyšší – 12,6 %). Pozitivní posun také
můžeme vidět u aktuálně nepracujících absolventů – jako „spíše“ a „velmi nízké“ hodnotí své šance na získání
práce 30,6 % absolventů, v předchozím šetření byl tento podíl o 15,1 p. b. vyšší (45,7 %).
89
5. Srovnání hlavních hodnot výzkumů uplatnění absolventů MU v praxi (1993–2014)
(všechny údaje jsou v procentech, není-li uvedeno jinak)
Poř. č. Proměnná r. 93–
95
r. 96
r. 97–
00
r. 01–
02
r. 03–
04
r. 05–
06
r. 07–
08
r. 09–
10
r. 11–
12
r. 13–
14
1. Podíl aktuálně pracujících nebo podnikajících absolventů 76,3 75,5 74,4 73,8 82,3 87,8 85,3 82,5 83,9 88,4
2. Aktuálně je nezaměstnaných, kteří již pracovali 1,25 1,5 0,7 0,7 1,1 0,7 0,6 1,2 1,5 1,7
3. Aktuálně je nezaměstnaných, kteří ještě nepracovali * 1,1 1,2 0,9 0,9 0,1 0,8 1,3 0,9 0,4
4. Jaký podíl absolventů získal práci do 6 měsíců? 94,0 94,9 92,9 95,2 93,1 94,2 96,1 90,4 90,5 95,4
5. Získat práci bylo „velmi“ + „poměrně obtížné“ 33,3 37,0 32,5 26,4 31,7 23,8 23,6 34,9 36,2 24,5
6. Podíl zaměstnaných ve státní sféře nebo podnicích s významnou státní účastí 67,0 61,4 57,3 62,0 53,3 51,6 49,2 45,7 45,5 42,0
7. Pracuje v oborech, pro které se na VŠ připravovali („určitě ano“) 76,6 76,4 74,0 74,2 70,3 57,7 64,2 57,5 57,2 56,3
8. Pracuje v oborech, pro které se „určitě“ nepřipravovali 8,1 5,7 6,9 4,7 6,8 10,3 10,5 10,8 10,7 11,7
9. Pracuje na místě nevyžadujícím VŠ 10,2 6,3 7,7 8,5 9,6 11,1 12,7 13,8 14,4 15,7
10. Pracuje na místě, které „spíše“ + „určitě“ není takové, jaké si během VŠ představovali 23,3 28,8 24,1 21,1 21,5 21,6 23,1 24,0 22,6 21,2
11. Průměrný nástupní plat (Kč) 5885 7333 9593 12300 14510 17134 18568 19101 196926 20462
12. Průměrný aktuální plat (Kč) 8570 9371 15060 16479 19459 23468 24121 24745 25466 23670
13. Aktuální plat žen v % platu mužů 90,6 78,1 71,8 76,3 83,8 76,2 80,2 78,8 72,4 76,3
14. Aktuální plat hodnotí jako „velice nízký“ + „spíše nízký“ 74,6 72,7 64,8 63,7 56,7 55,0 58,2 54,6 52,9 50,4
15. Podíl absolventů se souběžným pracovním poměrem (nebo OSVČ) 13,2 13,5 13,0 11,8 13,7 15,5 20,4 22,0 26,9 23,4
16. Aktuální zaměstnání je „velice“ + „spíše perspektivní“ 53,5 55,2 65,5 66,8 68,5 70,8 69,6 72,5 75,2 79,2
17. Obavy ze ztráty pracovního místa (určitě ano + spíše ano) 9,5 15,2 9,0 9,0 10,0 7,4 13,4 18,3 16,0 8,9
18. Vyhlídky čerstvých absolventů jsou „spíše špatné“ + „určitě špatné“ 42,5 53,6 30,2 21,9 27,2 17,1 31,4 40,3 39,0 19,8
20. Aktuálně nepracující hodnotí své šance na získání místa jako „spíše“ + „velmi nízké“ 24,2 39,6 32,8 25,9 26,5 23,8 34,9 45,8 45,7 30,5
21. Studium bylo orientováno až příliš teoreticky 71,4 73,4 70,2 70,3 70,4 67,5 65,9 62,5 60,1 60,2
22. Studium by mohlo být o 1 – 2 semestry kratší 19,6 23,2 20,6 20,9 20,8 22,2 26,4 26,5 27,6 27,3
23. Studium nebylo „příliš“ + „vůbec náročné“ 35,1*7 16,1 14,8 13,9 13,7 11,8 10,7 11,3 13,0 13,6
24. Celková spokojenost s tím, co MU „dala do života“ (velmi spokojen + spíše spokojen) 70,7 75,2 79,6 78,6 80,4 84,3 83,6 83,7 87,2 90,2
26. Podíl absolventů, kteří by „po zkušenosti“ studovali stejnou fakultu * 66,5 69,3 69,8 67,9 69,0 68,6 68,0 68,0 68,3
27. Vyhlídky na společenský vzestup jsou „velmi dobré“ + „spíše dobré“ * * * * 51,6 56,0 49,5 49,4 52,9 63,2
5 Částečně jiná metodika.
6 V tomto šetření jednoznačně definováno, že se jedná o nástupní plat do prvního zaměstnání po absolvování.
7 Použita jiná škála měření!
90
6. Příloha č. 1 – Respondenti podle vystudovaných oborů
Obor n Obor n Obor n
Analytická biochemie 6 Management sportu 5 Španělský jazyk a literatura 2
Analytická chemie 6 Management v kultuře 29 Teoretická fyzika a astrofyzika 2
Andragogika 14 Matematická biologie 5 Teoretická informatika 5
Anglický jazyk a literatura 10 Matematické a statistické metody v ekonomii 1 Teorie a dějiny divadla 2
Anglický jazyk a literatura (angl.) 5 Matematické modelování a numerické metody 1 Teorie a dějiny filmu a audiovizuální kultury 5
Anorganická chemie 1 Matematika s informatikou 1 Teorie interaktivních médií 3
Antropologie 5 Materiálová chemie 1 Učitelství anglického jazyka a literatury pro SŠ 7
Aplikovaná geografie 2 Mediální studia a žurnalistika 37 Učitelství anglického jazyka a literatury pro ZŠ 8
Aplikovaná informatika 66 Mezinárodní vztahy 31 Učitelství anglického jazyka pro základní a JŠ 9
Aplikovaná matematika pro víceobor. studium 2 Mezinárodní vztahy a energetická bezpečnost 4 Učitelství anglického jazyka pro základní a JŠ (angl.) 1
Archeologie 1 Molekulární biologie a genetika 23 Učitelství biologie pro SŠ 3
Archivnictví 1 Muzeologie 2 Učitelství českého jazyka a literatury pro SŠ 5
Balkanistika 1 Německý jazyk a literatura 15 Učitelství českého jazyka a literatury pro SŠ 2
Baltistika 1 Novořecký jazyk a literatura 3 Učitelství českého jazyka a literatury pro ZŠ 10
Bezpečnost informačních technologií 10 Nutriční specialista 3 Učitelství dějepisu pro ZŠ 5
Bezpečnostní a strategická studia 11 Obecná jazykověda 5 Učitelství estetické výchovy pro SŠ 6
Biofyzika 2 Optometrie 3 Učitelství francouzského jazyka a literatury pro SŠ 5
Biochemie 15 Organická chemie 1 Učitelství francouzského jazyka a literatury pro ZŠ 2
Bioinformatika 3 Ošetřovatelská péče v gerontologii 7 Učitelství francouzského jazyka pro základní aJŠ 2
Biomolekulární chemie 4 Paralelní a distribuované systémy 3 Učitelství fyziky pro ZŠ 1
Botanika 7 Počítačová grafika 9 Učitelství geografie a kartografie pro SŠ 4
Bulharský jazyk a literatura 1 Počítačové sítě a komunikace 1 Učitelství historie pro SŠ 4
Český jazyk a literatura 10 Počítačové systémy 13 Učitelství historie pro SŠ 1
Dějiny umění 4 Podniková ekonomika a management 57 Učitelství hudební výchovy pro ZŠ 2
Ekonomie 3 Politologie 22 Učitelství chemie pro SŠ 7
Environmentální studia 9 Polský jazyk a literatura 2 Učitelství chemie pro ZŠ 2
Estetika a kulturní studia 2 Pomocné vědy historické 3 Učitelství matematiky pro SŠ 5
Etnologie 8 Portugalský jazyk a literatura 2 Učitelství matematiky pro ZŠ 6
Evropská studia 19 Právo 255 Učitelství německého jazyka a literatury pro SŠ 7
Filozofie 7 Programovatelné technické struktury 2 Učitelství německého jazyka a literatury pro ZŠ 7
Finance 78 Překladatelství anglického jazyka 7 Učitelství německého jazyka pro základní a JŠ 4
Finanční matematika 13 Překladatelství francouzského jazyka 6 Učitelství občanské výchovy pro ZŠ 2
Finanční podnikání (angl.) 1 Překladatelství německého jazyka 7 Učitelství občanské výchovy pro ZŠ 4
Francouzský jazyk a literatura 3 Překladatelství ruského jazyka 2 Učitelství pedagogiky pro SŠ 1
Fyzická geografie 7 Psychologie 36 Učitelství pro 1. stupeň ZŠ 23
Fyzika kondenzovaných látek 2 Psychologie 47 Učitelství přírodopisu pro ZŠ 1
Fyzika plazmatu 4 Psychoterapeutická studia 5 Učitelství přírodopisu pro ZŠ 2
Fyzioterapie 10 Regionální rozvoj a správa 22 Učitelství ruského jazyka pro základní aJŠ 2
Galerijní pedagogika a zprostředkování umění 1 Religionistika 1 Učitelství speciální pedagogiky pro SŠ 3
Genomika a proteomika 3 Ruský jazyk a literatura 1 Učitelství speciální pedagogiky pro ZŠ 8
Geografická kartografie a geoinformatika 5 Skandinávská studia 2 Učitelství španělského jazyka a literatury pro SŠ 1
Geologie 15 Slovenský jazyk a literatura 3 Učitelství tělesné výchovy pro základní a SŠ 13
Historie 7 Slovinský jazyk a literatura 1 Učitelství výchovy ke zdraví pro ZŠ 1
Hospodářská politika 25 Služby – výzkum, řízení a inovace 26 Učitelství výpočetní techniky pro SŠ 1
Hospodářská politika a mezinárodní vztahy 7 Služby – výzkum, řízení a inovace (angl.) 11 Učitelství výtvarné výchovy pro ZŠ 3
Hudební věda 4 Sociální geografie a regionální rozvoj 9 Učitelství základů společenských věd pro SŠ 1
Hudební výchova 2 Sociální pedagogika a poradenství 12 Učitelství základů společenských věd pro SŠ 2
Humanitní environmentalistika 1 Sociální pedagogika a volný čas 12 Učitelství zeměpisu pro ZŠ 4
Chemie konzervování - restaurování 2 Sociální politika a sociální práce 8 Ukrajinský jazyk a literatura 2
Chemie životního prostředí 5 Sociální práce 11 Umělá inteligence a zprac. přirozeného jazyka 7
Chemoinformatika a bioinformatika 2 Sociologie 22 Veřejná ekonomika a správa 43
Chorvatský jazyk a literatura 2 Speciální andragogika 2 Veřejná politika a lidské zdroje 15
Informační studia a knihovnictví 16 Speciální biologie 19 Veřejná správa (Administration publique) 8
Informační systémy 42 Speciální pedagogika 33 Všeobecné lékařství 144
Intenzivní péče 10 Speciální pedagogika pro učitele 5 Výtvarná výchova 1
Italský jazyk a literatura 3 Speciální výtv. výchova se zam. na vzdělávání 1 Zoologie 9
Klasická archeologie 1 Srbský jazyk a literatura 1 Zubní lékařství 33
Latinský jazyk a literatura 1 Srovnávací a uměnovědná studia 5
Literatura a mezikulturní komunikace 1 Statistika a analýza dat 2