1
Uplatnění absolventů
Masarykovy univerzity 2017–2018
v praxi
Zkrácené znění
JAROSLAV NEKUDA a MARTIN GUZI – ESF MU
ODBOR PRO STRATEGII RMU
BRNO 2021
2
Realizátoři průzkumu: Odbor pro strategii RMU, Středisko vědeckých informací ESF
Příprava dotazníku Jaroslav Nekuda, Ekonomicko-správní fakulta
Ondřej Hofírek, Odbor pro strategii
Mikuláš Múdry, Odbor pro strategii
Autoři zprávy Martin Guzi, Ekonomicko-správní fakulta
Jaroslav Nekuda, Ekonomicko-správní fakulta
Revize zprávy Ondřej Hofírek, Odbor pro strategii
Mikuláš Múdry, Odbor pro strategii
Organizační zajištění Ondřej Hofírek, Odbor pro strategii
Jiří Poláček, Ekonomicko-správní fakulta
Jaroslav Nekuda, Ekonomicko-správní fakulta
© Masarykova univerzita
2021
3
Obsah
1. ÚVOD .............................................................................................................................................................................................4
2. TRH PRÁCE V ČR .........................................................................................................................................................................5
3. EMPIRICKÁ ČÁST STUDIE...........................................................................................................................................................7
3.1 AKTUÁLNÍ SITUACE ABSOLVENTŮ A PRVNÍ ZAMĚSTNÁNÍ PO ABSOLVOVÁNÍ MU ................................................................ 9
3.2 AKTUÁLNÍ ZAMĚSTNÁNÍ...............................................................................................................................14
3.3 AKTUÁLNÍ VÝDĚLKY – BLIŽŠÍ POHLED...............................................................................................................24
3.4 USPOKOJENÍ ABSOLVENTŮ DÍLČÍMI PRVKY PRÁCE A CELKOVÁ SPOKOJENOST SE SOUČASNOU PRACÍ ...................................36
3.5 KVANTITATIVNÍ SYNTÉZA KONCEPTU „UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ“...............................................................................40
3.6 ABSOLVENTI MU, KTEŘÍ AKTUÁLNĚ NEPRACUJÍ ..................................................................................................43
3.7 JAZYKOVÁ VYBAVENOST ABSOLVENTŮ MASARYKOVY UNIVERZITY ............................................................................47
3.8 SPOLEČNÉ HODNOCENÍ STUDIA NA MASARYKOVĚ UNIVERZITĚ ................................................................................50
3.9 DEMOGRAFICKÁ STRUKTURA ABSOLVENTŮ MU ..................................................................................................58
3.10 ZNALOST A MÍRA VYUŽITÍ SLUŽEB PRO ABSOLVENTY MU .......................................................................................65
4. OTÁZKY DOPLNĚNÉ FAKULTAMI............................................................................................................................................66
4.1 PRF MU ................................................................................................................................................66
4.2 FSS MU................................................................................................................................................67
4.3 FI MU...................................................................................................................................................68
4.4 ESF MU................................................................................................................................................69
4.5 CEITEC................................................................................................................................................70
5. ZÁVĚR..........................................................................................................................................................................................71
6. SROVNÁNÍ HLAVNÍCH HODNOT VÝZKUMŮ UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ MU Z LET 1993–2018 V PRAXI ........................73
7. PŘÍLOHA Č. 1 – RESPONDENTI PODLE VYSTUDOVANÝCH OBORŮ...................................................................................74
4
1. Úvod
V roce 2020 realizovala Masarykova univerzita již podvanácté průzkum uplatnění vlastních absolventů v praxi, aktuálně mezi
absolventy z let 2017–2018. Poprvé se tak stalo v roce 1996, kdy byl realizován průzkum uplatnění absolventů z let 1993–1995.
Šetření byla realizována v následujících etapách:
Rok realizace šetření Absolventský ročník Návratnost dotazníků Počet respondentů
r. 1996 1993–1995 47,3 % 1 047
r. 1997 1996 64,9 % 914
r. 2001 1997–2000 62,8 % 3 348
r. 2003 2001–2002 44,1 % 1 731
r. 2005 2003–2004 47,4 % 1 914
r. 2007 2005–2006 42,0 % 1 707
r. 2009 2007–2008 46,6 % 2 041
r. 2011 2009–2010 36,6 % 1 799
r. 2013 2011–2012 29,7 % 1 607
r. 2015 2013–2014 26,7 % 1 850
r. 2018 2015–2016 30,0 % 1 983
r. 2020 2017–2018 22,5 % 805
Postupně bylo zmapováno uplatnění absolventů MU od roku 1993 až do roku 2018, tzn. dvacet šest absolventských
ročníků, do výzkumu se svými odpověďmi dosud zapojilo celkem 20 746 absolventů.
Získané výsledky měly vždy poměrně dobrou vypovídací schopnost a setkávaly se s živým zájmem jak ze strany vedení Masarykovy
univerzity, tak i jednotlivých fakult, odborné veřejnosti, médií i vlastních absolventů. Výsledky výzkumů byly také postupně vystavovány
veřejnosti na webu MU1.
Cílem tohoto průzkumu bylo zjistit, jaké je uplatnění absolventů MU v praxi. Snahou tedy bylo zachytit vazby mezi příležitostmi pro
absolventy na trhu práce a jejich využitím, zachytit jejich strategie a pohyby na trhu práce po jednom až dvou letech od ukončení
studia. Cílovou skupinou tedy byli absolventi magisterského prezenčního a navazujícího magisterského prezenčního studia z let 2017
a 2018 ze všech fakult MU, občané ČR a SR.
Základ výzkumného konceptu, který byl zaveden již v roce 1996, se ukázal jako životaschopný, a tak byl s postupnými změnami
a zlepšeními užit i v šetřeních následujících, což dává možnost sledovat vývoj naměřených hodnot v dlouhodobém horizontu. Letos
byla také všem fakultám znovu nabídnuta možnost si do průzkumu zařadit vlastní otázky; možnost využily čtyři fakulty: PrF, FSS, FI,
ESF a CEITEC.
Distribuce oslovení respondentů k účasti na průzkumu proběhla výhradně elektronicky pro minimalizaci finančních nákladů spojených
s realizací průzkumu. Sběr dat proběhl v termínu od 2. dubna do 4. května 2020; respondentům byly pro zvýšení celkové návratnosti
vyplněných dotazníků rozeslány celkem tři urgence.
Jak uvidíme dále, je vypovídací schopnost letošního šetření uplatnění absolventů MU z let 2017–2018 v zásadě dobrá, dlouhodobě
klesající trend „response rate“ je však v širší perspektivě patrný. Shromáždilo se celkem 805 řádně vyplněných dotazníků a návratnost
tak dosáhla 22,5 % (v předchozím běhu to bylo 30 %).
Zásadní negativní vliv na možnost oslovení potenciálních respondentů průzkumu mělo zavedení legislativy v souvislosti s GDPR
v roce 2018. Na MU přijatá opatření umožnila oslovit s prosbou o vyplnění dotazníku pouze absolventy, kteří dali univerzitě svůj
souhlas se zasíláním informačních e-mailů. U průzkumem oslovitelné populace absolventů byl tento souhlas získáván z větší části až
zpětně po ukončení jejich studia, což u nich negativně ovlivnilo míru ochoty souhlasit. V rámci základní populace všech úspěšných
absolventů z let 2017 a 2018 tento souhlas nakonec poskytlo pouze 40 % studentů, kteří následně byli průzkumem osloveni.
Dotazování se navíc odehrálo v době, kdy v České republice probíhala pandemie nemoci Covid-19. Ta se pravděpodobně také
odrazila na propadu „response rate“ zejména u absolventů PdF, pravděpodobně proto, že školství bylo vedle zdravotnictví jedním
z nejvíce „poznamenaných“ oborů. Zatímco průměrná návratnost u PdF v předchozích šetřeních byla na úrovni zhruba 35 %,
v aktuálním významně klesla na pouhých 14 %. Druhým – částečně hypotetickým – důsledkem bylo zhoršení hodnocení u celkového
uplatnění absolventů u LF. A je zde samozřejmě otázka, do jaké míry „koronavirus“ ovlivnil celkové snížení „response rate“ – oproti
předcházejícímu průzkumu o 7,5 procentních bodů.
Výsledky průzkumů uplatnění absolventů „v praxi“ v kombinaci s poznatky obsahově podobných šetření u tzv. „čerstvých absolventů“
(k dispozici jsou již poznatky v časové řadě z let 1994–2019) dávají univerzitě skutečně ojedinělou informační bázi.
1 http://strategie.rect.muni.cz/cs/studentske-pruzkumy/uplatneni-absolventu-mu-v-praxi
5
2. Trh práce v ČR
Český trh práce v roce 2019 charakterizovala extrémně nízká nezaměstnanost a vysoký nedostatek pracovníků. Míra nezaměstnanosti
se koncem roku pohybovala kolem 2 % (podle dat z Eurostatu se jedná o nejnižší nezaměstnanost v EU). Úřad práce evidoval koncem
roku 200 tis. nezaměstnaných a 340 tis. volných pracovních míst. Na jednoho uchazeče tak připadalo 1,7 pracovního místa. Česká
hospodářská komora v únoru 2019 odhadovala, že v ekonomice je dokonce až půl milionu neobsazených pracovních míst. Vysoká
poptávka po práci zvedala zaměstnanost, více pracovaly ženy, důchodci a dařilo se snižovat i podíl dlouhodobě nezaměstnaných.
Nezaměstnanost mladých lidí (15–24 let) byla v roce 2019 druhá nejnižší v EU, hned za Německem. Český trh práce v roce 2019
dosahoval jednu z nevyšších měr zaměstnanosti na trhu práce (80 % ve věkové kohortě 20–64 let) v EU, a země překonala i národní
cíl, tj. 75 % stanovených strategií Evropa 2020. V reakci na nedostatek pracovníků vláda v srpnu 2019 přijala usnesení, které
zjednodušuje zaměstnávání cizinců na kvalifikované pozice z vybraných zemí (Program kvalifikovaný zaměstnanec a Program vysoce
kvalifikovaný zaměstnanec).
V roce 2020 došlo ke dramatickým změnám na trhu práce v souvislosti s pandemií Covid-19. Během několika měsíců se situace
obrátila o 180 stupňů a místo problému s nedostatkem pracovníků vláda pomáhala firmám ochránit pracovní místa (program Antivirus
byl spuštěn začátkem dubna 2020). Statistika úřadu práce již naznačuje nárůst nezaměstnanosti. Např. úřad práce v JM kraji
registroval na konci dubna 33 432 nezaměstnaných, což představuje nárůst o 6 359 nezaměstnaných (tj. o 23 %) oproti situaci v květnu
2019. Výsledky zahraničních studií ukazují, že nepříznivá situace na trhu práce má negativní vliv na pracovní kariéru absolventů škol,
kteří v daném roce vstupují na trh práce do prvního zaměstnání. Data o struktuře volných pracovních míst, které sbírá úřad práce, již
naznačují pokles počtu volných pracovních míst. Dobrou zprávou pro absolventy je, že poptávka po pracovnících s VŠ vzděláním
sleduje opačný trend, počet těchto volných míst v květnu 2020 byl o 10 % vyšší v porovnání s květnem 2019.
Nedostatek pracovníků v roce 2019 se také promítal do růstu mezd. Podle podnikové statistiky ČSÚ byla průměrná mzda v ekonomice
v posledním čtvrtletí 2019 36,3 tis. Kč a mediánová mzda 31,4 tis. Kč. Mediánová mzda pracovníků s vysokoškolským vzděláním byla
téměř 45 tis Kč. Mzdové rozdíly jsou výrazné mezi Prahou a ostatními kraji, např. mediánová mzda v Praze byla 37,6 tis. Kč oproti
31,0 tis. Kč v JM kraji.
Informační systém o průměrném výdělku (ISPV) používá odlišnou metodu sběru dat o mzdách, ale také obsahuje podrobnější
informace o mzdách v soukromém sektoru o více jak 3 mil. zaměstnanců. Podle dat ISPV mezi roky 2017 a 2019 rostly mzdy o 7 %
ročně v soukromém i veřejném sektoru. V roce 2019 mediánová mzda počítaná z dat ISPV v soukromé sféře byla 30,2 tis. Kč.
Zaměstnanci s vysokoškolským vzděláním dosahují nejvyšších výdělků, jejich mediánová mzda byla 46,4 tis Kč. Nejvyšší mediánová
mzda byla ve věkové kohortě pracovníku 30–39 let (viz Graf 1). V JM kraji byla mediánová mzda 29,7 tis. Kč a mladí pracovníci (20–
29 let) pobírali 28,4 tis Kč. Nejvyšší mediánovou mzdu v JM kraji měli pracovníci v kohortě 30–39 let, tj. 32,4 tis. Kč. Decilové rozpětí
mezd pracovníků v ČR v roce 2019 bylo od 21,5 do 96,1 tis. Kč (hranice dolního a horního decilu mzdové distribuce).
Graf 1: Mediánová mzda v ČR podle pohlaví a věku podle statistiky ISPV za rok 2019
Zdroj: ISPV, Mzdová sféra rok 2019
6
Graf 2: Mediánová mzda v ČR podle dosaženého vzdělání
Zdroj: ISPV, Mzdová sféra rok 2019, 2018, 2017
Uplatnění vysokoškoláků na trhu práce
Středisko vzdělávací politiky na Pedagogické fakultě UK dlouhodobě sleduje uplatnění absolventů vysokých škol na trhu práce.
Nezaměstnanost absolventů magisterských oborů je počítána jako podíl nezaměstnaných absolventů k počtu absolventů, kteří dále
nepokračují ve studiu na VŠ. Statistiky sledují absolventy jeden rok po skončení studia a údaje se vztahují vždy k září daného roku.
Jak ukazuje Graf 3, nezaměstnanost se výrazně liší podle oborů (statistika se týká absolventů magisterských oborů 149 fakult
veřejných vysokých škol). Vyhlídky absolventů na trhu práce v období 2017–2019 byly pozitivní, studenti všech oborů mimo
zemědělství si dokázali najít práci po skončení školy rychleji. Nezaměstnanost absolventů byla nejnižší u absolventů pedagogických
fakult a naopak nejvyšší nezaměstnanost byla u zemědělských (11,8 %), uměleckých (7,1 %) a technických (5,8 %) oborů.
Graf 3: Míra nezaměstnanosti absolventů veřejných vysokých škol podle oborového zaměření fakult (v %)
Zdroj: www.strediskovzdelavacipolitiky.info, databáze o nezaměstnaných absolventech VŠ.
46 362 Kč
43 031 Kč
40 083 Kč
31 252 Kč
29 459 Kč
26 927 Kč27 080 Kč 25 658 Kč
23 163 Kč
0 Kč
5 000 Kč
10 000 Kč
15 000 Kč
20 000 Kč
25 000 Kč
30 000 Kč
35 000 Kč
40 000 Kč
45 000 Kč
50 000 Kč
2019 2018 2017
Vysokoškolské Střední s maturitou Střední bez maturity
3,1
3,7
3,8
6,5
6,0
6,3
7,3
10,5
14,1
6,9
1,9
3,4
3,8
4,0
4,8
5,0
5,8
7,1
11,8
5,3
0 2 4 6 8 10 12 14 16
Pedagogická
Lékařská
Právnická
Přírodovědná
Humanitní
Ekonomická
Technická
Umělecká
Zemědělská
Celkem
2019 2018 2017
7
3. Empirická část studie
Empirická část průzkumu se opírá o dotazníkové šetření absolventských ročníků z let 2017 a 2018 – absolventů magisterského
prezenčního a navazujícího magisterského prezenčního studia devíti fakult MU:
1. Lékařské fakulty (LF)
2. Filozofické fakulty (FF)
3. Právnické fakulty (PrF)
4. Fakulty sociálních studií (FSS)
5. Přírodovědecké fakulty (PřF)
6. Fakulty informatiky (FI)
7. Pedagogické fakulty (PdF)
8. Fakulty sportovních studií (FSpS)
9. Ekonomicko-správní fakulty (ESF)
Přehled respondentů podle vystudovaných oborů je uveden v Příloze č. 1.
U Fakulty sportovních studií (FSpS) bylo dosaženo malé návratnosti jak relativní (10,2 %), tak i absolutní (10 odpovědí). Z tohoto
pohledu je třeba také pohlížet na prezentované údaje, které místy „vybočují“ z ostatních naměřených hodnot; tyto odchylky nejsou
v doprovodném textu obvykle vůbec komentovány.
Základní soubor tvořili všichni absolventi těchto fakult s českým a slovenským státním občanstvím, celkem se jednalo o 3 579
studií.
Sběr dotazníků byl zajištěn e-mailovou žádostí o vyplnění dotazníků s odkazem na internetovou adresu dotazníku a přístupovým
heslem a „on-line“ sběrem dat na webu MU, což snížilo náklady průzkumu oproti jiným možným technikám. Celkově se podařilo získat
805 vyplněných dotazníků, což představuje návratnost na úrovni 22,5 %.
Přehled o návratnosti dotazníků podle fakult a jednotlivých šetření podává následující srovnávací graf.
Graf 4: Návratnost dotazníku podle fakult v období 2003–2020 (v %)
49,2
39,2
41,7
43,0
41,4
35,6
38,3
44,2
19,6
20,9
22,2
27,0 27,4
29,3
14,0
10,2
25,4
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
LF FF PrF FSS PřF FI PdF FSpS ESF
šetření 2003 šetření 2005 šetření 2007 šetření 2009 šetření 2011
šetření 2013 šetření 2015 šetření 2018 šetření 2020
8
Fakulta Obesláno* n Návratnost
LF 454 89 19,6 %
FF 738 154 20,9 %
PrF 563 125 22,2 %
FSS 400 108 27,0 %
PřF 380 104 27,4 %
FI 287 84 29,3 %
PdF 321 45 14,0 %
FSpS 98 10 10,2 %
ESF 338 86 25,4 %
Celkem 3 579 805 22,5 %
* Údaje o studiích, nikoli studentech – osobách
Kromě již v úvodu zmíněného vlivu pandemie Covid-19 ovlivňuje návratnost dotazníků celá řada dalších nekontrolovaných faktorů,
které není možné přesně postihnout (jako např. časová zaneprázdněnost respondentů, „náročnost profese“, vztah k „alma mater“ nebo
záliba či zběhlost ve využívání informačních technologií – nejvyšší návratnost byla dosažena u absolventů informatiky).
Je otázkou, do jaké míry by byly ovlivněny různé typy odpovědí (postojové proměnné či faktické údaje o zaměstnání a zkušenostech
absolventů), pokud by návratnost byla podstatně vyšší. Tato nejistota, pokud jde o reprezentativitu, přítomná u všech šetření
prováděných danými postupy, je cenou, kterou je třeba zaplatit za relativně jednoduchou a levnou techniku sběru dat. Podrobnější
údaje o odchylkách mezi základním a výběrovým souborem jsou uvedeny v části 3.9 – Demografická struktura.
Podle způsobu vyplňování dotazníků lze usuzovat, že většina respondentů přistoupila k šetření velice zodpovědně. Jako významná
se v tomto ohledu obvykle jeví absence různých „žertíků“ v rámci odpovědí, vysoká míra úplnosti vyplněných dotazníků, živý zájem
o to, zda a kde budou výsledky průzkumu publikovány apod. Návratnost i reprezentativnost průzkumu odpovídají dostupným
možnostem a použitým nástrojům a průzkumem získané závěry jsou do značné míry potvrzeny i kontinuitou a stálostí hodnot
v meziročním srovnání (viz část 6 této zprávy).
9
3.1 Aktuální situace absolventů a první zaměstnání po absolvování MU
Aktuálně zaměstnaní, podnikající nebo jinak ekonomicky aktivní absolventi MU představují 91,9 % (předchozí šetření absolventů
z let 2015–16 = 90,2 %2) ze všech respondentů. Úvodní otázka zjišťovala aktuální životní situaci z hlediska zaměstnanosti
a selektovala všechny absolventy do dvou základních skupin. Na ty, kteří jsou aktuálně zaměstnaní, sami podnikají nebo jsou jinak
ekonomicky aktivní, a ty, kteří jsou buď nezaměstnaní anebo nepracují z jiných důvodů (mateřská dovolená, postgraduální a jiné další
studium, pobyty v zahraničí apod.). Rozložení odpovědí ukazuje následující graf a tabulka hodnot.
Graf 5: V současné době:
V současné době: LF FF PrF FSS PřF FI PdF FSpS ESF MU
n = 89 154 125 108 104 84 45 10 86 805
pracuji/podnikám a po ukončení studia
na MU jsem nebyl(a) nikdy
nezaměstnaný(á) 75,3 % 60,4 % 68,8 % 58,3 % 48,1 % 85,7 % 60,0 % 50,0 % 68,6 % 64,8 %
pracuji/podnikám, ale po ukončení
studia na MU jsem byl(a) alespoň
jednou nezaměstnaný(á) 7,9 % 22, %7 16,8 % 26,9 % 17,3 % 8,3 % 22,2 % 30,0 % 24,4 % 18,8 %
studuji a zároveň pracuji 2,2 % 7,1 % 9,6 % 8,3 % 24,0 % 2,4 % 4,4 % 10,0 % 3,5 % 8,3 %
nepracuji (jsem nezaměstnaný(á), na
rodičovské dovolené, studuji aj.), ale
po ukončení MU jsem pracoval(a) 10,1 % 5,2 % 3,2 % 4,6 % 4,8 % 3,6 % 8,9 % 10,0 % 3,5 % 5,2 %
nepracuji (jsem nezaměstnaný(á), na
rodičovské dovolené, studuji aj.) a od
absolvování MU jsem nepracoval(a) 2,2 % 3,2 % 0,8 % 0,9 % 5,8 % 2,2 % 2,0 %
jiná alternativa 2,2 % 1,3 % 0,8 % 0,9 % 2,2 % 0,9 %
Celkem 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 %
2 Tímto způsobem (tučná kurzíva v závorce) jsou v dalším textu pro srovnání uváděny analogické hodnoty z předchozího šetření
absolventů, tj. z let 2015–2016. Některé údaje jsou uváděny s vyloučením variant „nevím, jiná odpověď“ a mohou se tak částečně lišit
od údajů v grafech nebo tabulkách.
pracuji/podnikám a
po ukončení studia
na MU jsem
nebyl(a) nikdy
nezaměstnaný(á)
64,8%
pracuji/podnikám,
ale po ukončení
studia na MU jsem
byl(a) alespoň
jednou
nezaměstnaný(á
18,8%
studuji a zároveň
pracuji
8,3%
nepracuji (jsem
nezaměstnaný(á), na
rodičovské dovolené,
studuji aj.), ale po
ukončení MU jsem
pracoval(a)
5,2%
nepracuji (jsem
nezaměstnaný(á), na
rodičovské dovolené,
studuji aj.) a od
absolvování MU jsem
nepracoval(a)
2,0% jiná alternativa
0,9%
10
Na následující otázky týkající se prvního zaměstnání (průběh jeho hledání i jeho základní charakteristiky jako lokalita nebo nástupní
plat) odpovídali všichni absolventi, kteří od absolvování MU už pracovali (zahrnuje celkem cca 780 absolventů).
V úvodu dotazníku absolventi odpovídali, po jaké době nastoupili do práce nebo začali být jinak ekonomicky aktivní. Celkem 38,7 %
(32,4 %) bezprostředně pokračovalo v práci na místě, kde pracovali už během studia, a dalších 29,7 % (36,2 %) absolventů nastoupilo
do práce nebo začalo podnikat 1 měsíc (nebo déle) od absolvování MU. V předchozím šeření bylo pořadí těchto dvou kategorií opačné.
Graf 6: Kolik měsíců po absolvování studia jste hledal(a) své první zaměstnání (resp. oblast svých
pracovních/ekonomických aktivit)?
Kolik měsíců hledali
zaměstnání? LF FF PrF FSS PřF FI PdF FSpS ESF MU
n= 87 148 124 107 98 84 44 10 86 788
zaměstnání jsem
nehledal(a), protože jsem
pokračoval(a) v práci (resp.
podnikání) na místě, na
kterém jsem pracoval(a) 1,1 % 42,6 % 43,5 % 44,9 % 21,4 % 73,8 % 34,1 % 40,0 % 43,0 % 38,7 %
zaměstnání jsem hledal(a)
uvedený počet měsíců 17,2 % 35,1 % 31,5 % 35,5 % 35,7 % 11, 9 % 31,8 % 20,0 % 33,7 % 29,7 %
zaměstnání jsem
nehledal(a), protože jsem po
absolvování již věděl(a), kam
nastoupím 78,2 % 16,9 % 21,0 % 15,9 % 37,8 % 11,9 % 27,3 % 30,0 % 20,9 % 27,4 %
zaměstnání jsem nehledal(a)
z jiných důvodů 3,4 % 4,1 % 4,0 % 2,8 % 5,1 % 2,4 % 6,8 % 10,0 % 2,3 % 3,8 %
zaměstnání jsem
nehledal(a), protože jsem
ihned po absolvování
chtěl(a) začít podnikat nebo
být jinak ekonomicky aktivní 1,4 % 0,9 % 0,4 %
Celkem 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 %
zaměstnání jsem
nehledal(a), protože jsem
pokračoval(a) v práci
(resp. podnikání) na
místě, na kterém jsem
pracoval(a) už během
studia
38,7%
zaměstnání jsem
hledal(a) uvedený
počet měsíců
29,7%
zaměstnání jsem
nehledal(a), protože
jsem po
absolvování již
věděl(a), kam
nastoupím
27,4%
zaměstnání jsem
nehledal(a) z jiných
důvodů
3,8%
zaměstnání jsem
nehledal(a), protože
jsem ihned po
absolvování chtěl(a)
začít podnikat nebo být
jinak ekonomicky aktivní
0,4%
11
Přehled o době hledání prvního zaměstnání podle fakult – kumulativní údaje.
Délka hledání LF FF PrF FSS PřF FI PdF FSpS ESF MU
n= 15 52 39 38 35 10 14 2 29 234
méně než měsíc 40,0 % 19,2 % 38,5 % 23,7 % 11,4 % 60,0 % 21,4 % 0,0 % 13,8 % 24,4 %
1 53,3 % 48,1 % 53,8 % 47,4 % 31,4 % 60,0 % 57,1 % 50,0 % 34,5 % 46,2 %
2 73,3 % 65,4 % 74,4 % 65,8 % 51,4 % 80,0 % 71,4 % 50,0 % 62,1 % 65,8 %
3 80,0 % 75,0 % 92,3 % 76,3 % 80,0 % 80,0 % 78,6 % 50,0 % 89,7 % 81,2 %
4 93,3 % 86,5 % 97,4 % 84,2 % 91,4 % 80,0 % 85,7 % 100 % 96,6 % 90,2 %
5 93,3 % 88,5 % 97,4 % 89,5 % 91,4 % 90,0 % 85,7 % 100 % 96,6 % 91,9 %
6 100 % 92,3 % 97,4 % 92,1 % 97,1 % 90,0 % 92,9 % 100 % 100 % 95,3 %
7 100 % 92,3 % 97,4 % 92,1 % 97,1 % 90,0 % 100 % 100 % 100 % 95,7 %
8 100 % 94,2 % 97,4 % 94,7 % 97,1 % 90,0 % 100 % 100 % 100 % 96,6 %
9 a více měsíců 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 %
Pokud nástup do práce (zahájení podnikání či jiných ekonomických aktivit) trval jeden měsíc nebo déle (celkem 177 absolventů), pak
to bylo v průměru 3,0 měsíce (šetření r. 2015–2016 = 3,1 měsíce) (medián = 2 měsíce, modus = 1 měsíc), viz následující přehled;
fakulty jsou řazeny podle doby hledání.
Fakulta
Průměrná doba
hledání v měsících n
ESF 2,4 25
FSpS 2,5 2
PrF 2,6 24
PdF 2,6 11
LF 2,8 9
PřF 2,9 31
MU 3,0 177
FF 3,2 42
FSS 3,4 29
FI 4,5 4
Dotazník zjišťoval také důvody hledání práce po sledované období.
Mezi aktuálním a minulým výzkumem nedošlo prakticky k žádné změně u „nejčastější“ odpovědi – „ucházel jsem se o práci, ale zatím
mne nikam nepřijali“ (46,3 % vs. 46,0 %).
12
Graf 7: Z jakého důvodu jste po absolvování studia hledal(a) práci po uvedenou dobu?
Z jakého důvodu hledal(a)
práci po uvedenou dobu? LF FF PrF FSS PřF FI PdF FSpS ESF MU
n= 15 51 39 38 35 9 14 2 28 231
o práci jsem se ucházel(a), ale
do té doby mne nikam nepřijali 46,7 % 52,9 % 33,3 % 47,4 % 60,0 % 44,4 % 71,4 % 25,0 % 46,3 %
nevěděl(a) jsem si rady, jakou
práci bych chtěl(a) vykonávat /
přemýšlel(a) jsem o nejvhodnější
ekon. aktivitě 6,7 % 11,8 % 17,9 % 13,2 % 14,3 % 22,2 % 50,0 % 17,9 % 13,9 %
počítal(a) jsem původně s tím,
že začnu studovat/pracovat, ale
nevyšlo to a musel(a) jsem začít
hledat práci 2,0 % 2,6 % 7,9 % 3,6 % 2,6 %
dostal(a) jsem nabídku(y) práce,
ale nepřijal(a) jsem ji/je 26,7 % 9,8 % 7,7 % 5,3 % 8,6 % 11,1 % 14,3 % 9,5 %
jiný důvod 20,0 % 23,5 % 38,5 % 26,3 % 17,1 % 22,2 % 28,6 % 50,0 % 39,3 % 27,7 %
Celkem 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 %
Respondenti (celkem 22), kteří dostali nabídku, ale práci nepřijali, dále upřesňovali důvody, proč tak učinili (respondenti mohli zvolit
více variant odpovědí). Z celkového počtu 50 odpovědí plyne, že absolventi nejčastěji nabídky odmítli, protože jim nevyhovovalo
finanční ohodnocení nebo pracovní náplň, případně nebyla práce perspektivní.
Nabídku(y) práce jsem nepřijal(a), protože mi nevyhovovala/y*: Podíl n
z hlediska finančního ohodnocení 24,0 % 12
z hlediska pracovní náplně 16,0 % 8
z hlediska perspektivnosti 14,0 % 7
z hlediska místa výkonu práce 12,0 % 6
z hlediska typu úvazku (např. nabídka pouze část. úvazku apod.) 10,0 % 5
z hlediska odpovídajícího oboru 8,0 % 4
z hlediska pracovního prostředí 8,0 % 4
z osobních/ideových důvodů 4,0 % 2
z hlediska termínu nástupu 2,0 % 1
na přijmutí dosavadních nabídek práce jsem se prostě necítil(a) 2,0 % 1
Celkem 100 % 50
* Respondenti mohli volit více variant současně, údaje jsou založeny na celkovém počtu odpovědí.
o práci jsem se
ucházel(a), ale do
té doby mne nikam
nepřijali
46,3%
nevěděl(a) jsem si rady,
jakou práci bych chtěl(a)
vykonávat / přemýšlel(a)
jsem o nejvhodnější ekon.
aktivitě
13,9%
počítal(a) jsem původně s
tím, že začnu
studovat/pracovat, ale
nevyšlo to a musel(a) jsem
začít hledat práci
2,6%
dostal(a) jsem
nabídku(y) práce,
ale nepřijal(a) jsem
ji/je
9,5%
jiný důvod, a to:
27,7%
13
Ve vztahu k prvnímu hlavnímu zaměstnání jsme sledovali také nástupní platy a velikosti úvazku.
Nejvyšší nástupní platy (přepočítané na standardní úvazek 40 hodin za týden) vidíme u absolventů FI, LF a ESF (stejně jako
v předchozím šetření), průměr za celou MU je 29 215 Kč (25 416 Kč), medián je 26 000 Kč (22 500 Kč) a modus 25 000 Kč
(20 000 Kč).
Fakulta Platy n
FI 42 290 Kč 83
LF 33 264 Kč 85
FSpS 32 100 Kč 10
ESF 30 959 Kč 86
MU 29 215 Kč 786
PřF 28 424 Kč 98
FSS 26 609 Kč 107
FF 25 549 Kč 149
PdF 25 539 Kč 44
PrF 24 830 Kč 124
Graf 8: Rozložení nástupních platů absolventů přepočtených na celé úvazky na fakultách MU (v Kč)*
* Z grafu bylo pro vyšší přehlednost vyloučeno několik málo extrémních hodnot nad 120 000 Kč.
Průměrné týdenní pracovní úvazky jsou uspořádány vzestupně v následujícím přehledu.
Fakulta Hod. za týden n
FSpS 29,6 10
PřF 34,7 98
PdF 35,1 44
FF 35,3 149
FSS 35,8 107
FI 36,0 84
MU 36,9 788
ESF 39,0 86
LF 39,7 86
PrF 39,8 124
14
3.2 Aktuální zaměstnání
Zhruba šest absolventů z deseti aktuálně pracuje na místě, kam nastoupili (nebo kde už pracovali) po absolvování Masarykovy
univerzity, tj. 58,1 % (58,8 %), zbytek 41,9 % (41,2 %) již práci změnil podle následujícího přehledu. Fakulty jsou seřazeny podle pole
„pořád v prvním zaměstnání“ sestupně. Na prvním místě jsou lékaři (stejně jako u minulého průzkumu) a naopak nejvyšší fluktuaci
vidíme u absolventů FF.
Fakulta Pořád v prvním zaměstnání  Práci již změnili Celkem n
LF 72,6 % 27,4 % 100 % 73
PřF 65,6 % 34,4 % 100 % 93
ESF 61,0 % 39,0 % 100 % 77
PrF 59,1 % 40,9 % 100 % 115
MU 58,1 % 41,9 % 100 % 723
FSS 56,0 % 44,0 % 100 % 100
PdF 55,0 % 45,0 % 100 % 40
FI 51,3 % 48,8 % 100 % 80
FF 50,0 % 50,0 % 100 % 136
FSpS 44,4 % 55,6 % 100 % 9
Zhruba každý čtvrtý absolvent (25,2 % vs. 27,5 % v předcházejícím průzkumu) má kromě hlavního zaměstnání (podnikání) ještě další
ekonomické aktivity, nejčastěji to jsou absolventi FSS, FF a LF.
Máte ještě další
ekonomické aktivity? LF FF PrF FSS PřF FI PdF FSpS ESF MU
n= 89 154 125 108 104 84 45 10 86 805
nemá 69,7 % 69,5 % 76,0 % 68,5 % 80,8 % 83,3 % 73,3 % 30,0 % 86,0 % 74,8 %
má 30,3 % 30,5 % 24,0 % 31,5 % 19,2 % 16,7 % 26,7 % 70,0 % 14,0 % 25,2 %
Celkem 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 %
V jakém regionu pracujete (resp. podnikáte nebo jste jinak ekonomicky aktivní) ve svém současném zaměstnání?
Region zaměstnání LF FF PrF FSS PřF FI PdF FSpS ESF MU
n= 72 136 115 100 93 80 40 9 77 722
Brno 36,1 % 51,5 % 45,2 % 46,0 % 59,1 % 62,5 % 55,0 % 44,4 % 48,1 % 50,1 %
Praha 2,8 % 13,2 % 20,0 % 28,0 % 6,5 % 10,0 % 7,5 % 23,4 % 14,7 %
Slovensko 12,5 % 2,2 % 3,5 % 6,0 % 5,4 % 6,3 % 11,7 % 5,7 %
jinde v zahraničí 8,3 % 5,1 % 5,0 % 7,5 % 13,8 % 2,5 % 11,1 % 3,9 % 5,7 %
Jihomoravský kraj mimo Brno 9,7 % 5,9 % 3,5 % 1,0 % 6,5 % 3,8 % 12,5 % 33,3 % 1,3 % 5,3 %
Moravskoslezský kraj 1,4 % 5,9 % 9,6 % 4,0 % 1,3 % 5,0 % 3,7 %
Zlínský kraj 13,9 % 2,9 % 2,6 % 3,2 % 1,3 % 5,0 % 3,2 %
Kraj Vysočina 5,6 % 2,9 % 2,6 % 1,0 % 2,2 % 1,3 % 2,1 %
Pardubický kraj 1,4 % 1,5 % 4,3 % 1,0 % 3,2 % 2,5 % 1,3 % 1,9 %
Jihočeský kraj 1,4 % 0,7 % 3,5 % 1,0 % 3,2 % 1,3 % 1,5 %
Královéhradecký kraj 1,4 % 1,5 % 3,0 % 5,0 % 3,9 % 1,5 %
místo výkonu mé práce není
vázáno na konkrétní lokalitu 2,9 % 2,0 % 1,3 % 2,5 % 2,6 % 1,4 %
Olomoucký kraj 1,4 % 0,9 % 2,0 % 2,2 % 1,3 % 1,0 %
Liberecký kraj 4,2 % 1,5 % 0,9 % 0,8 %
Středočeský kraj (nikoli Praha) 1,7 % 1,1 % 2,5 % 11,1 % 0,7 %
Plzeňský kraj 2,2 % 0,4 %
Ústecký kraj 1,7 % 0,3 %
Celkem 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 %
15
Graf 9: Byl(a) jste ochotný(á) přizpůsobit plánované místo svého bydliště svému současnému zaměstnání (resp.
podnikání nebo jiné ekonomické aktivitě)?
Ochota přizpůsobit bydliště
zaměstnání LF FF PrF FSS PřF FI PdF FSpS ESF MU
n= 72 136 115 100 93 80 40 9 77 722
ne, a proto jsem hledal(a) a našel
(našla) práci v plánovaném místě svého
bydliště 26,4 % 42,6 % 40,0 % 40,0 % 36,6 % 35,0 % 30,0 % 44,4 % 42,9 % 38,0 %
ne, a proto do práce dojíždím 9,7 % 8,1 % 10,4 % 8,0 % 10,8 % 6,3 % 25,0 % 11,1 % 6,5 % 9,6 %
ano, ale nebylo to potřeba – našel
(našla) jsem si práci v plánovaném
místě svého bydliště... 27,8 % 26,5 % 29,6 % 27,0 % 26,9 % 31,3 % 25,0 % 11,1 % 19,5 % 26,7 %
ano a nakonec jsem se za pracovní
příležitostí přestěhoval(a), resp. jsem
změnil(a) místo svého bydliště oproti
původně plánovanému 29,2 % 14,7 % 16,5 % 14,0 % 19,4 % 13,8 % 12,5 % 11,1 % 22,1 % 17,5 %
neplánoval(a) jsem si žádné místo
bydliště / nezáleželo mi na tom, kde
budu bydlet 6,9 % 3,7 % 3,5 % 7,0 % 4,3 % 10,0 % 7,5 % 7,8 % 5,8 %
chtěl(a) jsem pracovat z domu 2,9 % 3,0 % 1,1 % 1,3 % 11,1 % 1,4 %
jiné 1,5 % 1,0 % 1,1 % 2,5 % 11,1 % 1,3 % 1,1 %
Celkem 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 %
ne, a proto jsem
hledal(a) a našel
(našla) práci v
plánovaném místě
svého bydliště
38,0%
ne, a proto do práce
dojíždím
9,6%
ano, ale nebylo to
potřeba – našel (našla)
jsem si práci v
plánovaném místě
svého bydliště...
26,7%
ano a nakonec jsem
se za pracovní
příležitostí
přestěhoval(a), resp.
jsem změnil(a) místo
svého bydliště oproti
původně
plánovanému
17,5%
neplánoval(a) jsem si
žádné místo bydliště /
nezáleželo mi na tom, kde
budu bydlet
5,8%
chtěl jsem pracovat
z domu
1,4%
jiné
1,1%
16
Celkem 41,9 % (41,1 %) respondentů pracovalo ve veřejném sektoru (zejména to jsou absolventi LF, PdF a PřF), zhruba čtvrtina
absolventů pak působí v zahraničních či nadnárodních firmách (častěji to jsou absolventi FI a ESF) a v českých soukromých firmách
pracuje 21,5 % absolventů (nejčastěji to jsou absolventi PrF).
Graf 10: Kde pracujete v současném hlavním zaměstnání (resp. podnikání nebo jiných ekonomických aktivitách)?
Kde pracujete v současném
zaměstnání (podnikání) LF FF PrF FSS PřF FI PdF FSpS ESF MU
n= 71 136 115 100 93 80 40 9 77 721
v instituci veřejného sektoru 87,3 % 38,2 % 46,1 % 29,0 % 57,0 % 5,0 % 77,5 % 33,3 % 19,5 % 41,9 %
v zahraniční či nadnárodní
firmě/instituci 2,8 % 14,7 % 13,0 % 21,0 % 21,5 % 61,3 % 5,0 % 22,2 % 57,1 % 24,3 %
v české soukromé
firmě/instituci 8,5 % 20,6 % 35,7 % 21,0 % 19,4 % 26,3 % 7,5 % 11,1 % 20,8 % 21,5 %
soukromé podnikání 1,4 % 14,0 % 2,6 % 8,0 % 1,1 % 7,5 % 5,0 % 22,2 % 5,8 %
v neziskové organizaci 10,3 % 0,9 % 17,0 % 2,5 % 11,1 % 2,6 % 5,0 %
jinde 2,2 % 1,7 % 4,0 % 1,1 % 2,5 % 1,5 %
Celkem 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 %
v instituci veřejného
sektoru (školství,
zdravotnictví,
veřejná a státní
správa, obrana,
bezpečnost,
soudnictví ...)
41,9%
v zahraniční či
nadnárodní
firmě/instituci
(převážně
zahraniční vlastník
společnosti)
24,3%
v české soukromé
firmě/instituci
(převážně český
vlastník společnosti)
21,5%
soukromé podnikání
5,8%
v neziskové
organizaci
5,0% jinde
1,5%
17
Současné hlavní zaměstnání (podnikání apod.) je realizováno v následujících hospodářských odvětvích:
Hospodářské odvětví LF FF PrF FSS PřF FI PdF FSpS ESF MU
n= 71 136 115 100 93 80 40 9 77 721
zdravotní a sociální péče 95,8 % 11,8 % 1,7 % 13,0 % 10,8 % 12,5 % 11,1 % 2,6 % 16,2 %
informační a komunikační činnosti
(vč. vydavatelské činnosti, tvorby
programů a vysílání, činnosti...) 11,8 % 0,9 % 13,0 % 12,9 % 77,5 % 2,5 % 11,7 % 15,8 %
právní a účetnické činnosti (vč.
auditorské činnosti, daňového
poradenství aj.) 1,5 % 67,8 % 4,0 % 26,0 % 14,4 %
vzdělávání (předškolní, primární,
sekundární a postsekundární
vzdělávání, vč. podpůrné činnosti ve
vzdělávání…) 1,4 % 25,0 % 0,9 % 11,0 % 15,1 % 67,5 % 33,3 1,3 % 12,8 %
výzkum a vývoj 1,4 % 3,7 % 3,0 % 41,9 % 10,0 % 1,3 % 7,9 %
veřejná správa a obrana (vč. činnosti
v oblasti spravedlnosti a soudnictví,
protipožární ochrany aj.) 1,5 % 22,6 % 12,0 % 3,2 % 2,5 % 11,7 % 7,4 %
jiná odvětví 5,9 % 3,5 % 18,0 % 6,5 % 2,5 % 5,0 % 11,1 % 14,3 % 7,2 %
administrativní a podpůrné činnosti
(vč. činnosti agentur
zprostředkujících zaměstnání,
činnosti cestovních agentur ...) 1,4 % 9,6 % 11,0 % 4,3 % 1,3 % 2,5 % 5,2 % 4,9 %
ostatní profesní a technické činnosti
(vč. architektonické a inženýrské
činnosti, reklamy a průzkumu trhu …) 3,7 % 6,0 % 5,4 % 3,8 % 2,5 % 10,4 % 3,9 %
peněžnictví a pojišťovnictví 1,5 % 2,6 % 4,0 % 2,5 % 22,2 % 15,6 % 3,5 %
kulturní, zábavní a rekreační činnosti
(vč. činnosti knihoven, archivů, muzeí
a jiných kulturních zařízení) 12,5 % 3,0 % 1,3 % 5,0 % 22,2 % 3,5 %
překladatelské a tlumočnické činnosti 10,3 % 1,9 %
ostatní činnosti (vč. opravy počítačů
a výrobků pro osobní potřebu,
činnosti organizací ...) 1,5 % 1,0 % 1,3 % 0,6 %
ubytování, stravování a pohostinství 1,0 % 0,1 %
Celkem 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 %
18
Více než polovina absolventů 59,8 % (varianta odpovědi „určitě ano“) (55,5 %) nyní působí přímo v oborech, pro které se během studia
připravovali. Největší podíly absolventů působících v oboru jsou mezi absolventy LF, PrF a FI, stejně jako v předchozím šetření. Za
celou MU působí mimo vystudovaný obor 18,3 % absolventů (21,7 %), tj. součet variant „spíše ne“ a „určitě ne“. Nejvyšší fluktuaci
můžeme pozorovat u absolventů FF a FSS.
Graf 11: Pracujete (resp. podnikáte nebo jste jinak ekonomicky aktivní) ve svém současném hlavním zaměstnání
v oboru, pro který jste se během studia na Masarykově univerzitě připravoval(a)? (v %)
Pracuje v oboru vystudovaném
na MU? LF FF PrF FSS PřF FI PdF FSpS ESF MU
n= 71 136 115 100 93 80 40 9 77 721
určitě ano 91,5 % 44,9 % 88,7 % 37,0 % 49,5 % 71,3 % 60,0 % 44,4 % 45,5 % 59,8 %
spíše ano 5,6 % 25,7 % 7,8 % 35,0 % 25,8 % 21,3 % 20,0 % 33,8 % 21,9 %
spíše ne 2,8 % 16,9 % 1,7 % 17,0 % 16,1 % 6,3 % 15,0 % 11,1 % 11,7 % 11,1 %
určitě ne 12,5 % 1,7 % 11,0 % 8,6 % 1,3 % 5,0 % 44,4 % 9,1 % 7,2 %
Celkem 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 %
Standardizované pořadí: Nejčastěji pracují ve vystudovaném oboru lékaři, nejméně často pak absolventi FSS a FF, pořadí na těchto
místech je stejné jako v minulém šetření.
Fakulta Z-score3 n
LF -0,58 71
PrF -0,52 115
FI -0,30 80
PdF -0,01 40
PřF 0,19 93
ESF 0,20 77
FF 0,33 136
FSS 0,39 100
FSpS 0,96 9
3
Standardizovaná proměnná s průměrem = 0 a směrodatnou odchylkou = 1.
91,5
44,9
88,7
37,0
49,5
71,3
60,0
44,4 45,5
59,8
5,6
25,7
7,8
35,0
25,8
21,3
20,0
33,8
21,9
2,8
16,9
1,7
17,0
16,1
6,3
15,0
11,1
11,7
11,1
12,5
1,7
11,0 8,6
1,3
5,0
44,4
9,1 7,2
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
LF FF PrF FSS PřF FI PdF FSpS ESF MU
určitě ano spíše ano spíše ne určitě ne
19
Mezi posledními dvěma výzkumy se nepatrně zvýšil podíl osob pracujících na místech vyžadujících právě VŠ vzdělání získaného
zaměření, ten aktuálně představuje 58,6 % (56,6 %) absolventů MU (hodnoty s vyloučením varianty „jiná odpověď“). Podíl respondentů
pracujících na místech, která nevyžadují vysokoškolské vzdělání, se změnil také jen minimálně a činí 13,3 % (14,5 %, hodnoty
s vyloučením varianty „jiná odpověď“) . Častěji jsou na těchto pozicích absolventi FI a FF.
Graf 12: Pracujete ve svém současném hlavním zaměstnání na pozici, která vyžaduje (v %, přepočteno
s vyloučením varianty „jiná odpověď“):
Jaké vzdělání pozice vyžaduje? LF FF PrF FSS PřF FI PdF FSpS ESF MU
n= 71 135 115 100 93 80 40 9 77 720
vysokoškolské vzdělání Vámi
získaného zaměření 94,4 % 43,0 % 93,0 % 34,0 % 45,2 % 51,3 % 55,0 % 33,3 % 41,6 % 56,4 %
vysokoškolské vzdělání podobného
zaměření 5,6 % 21,5 % 5,2 % 37,0 % 44,1 % 21,3 % 22,5 % 33,3 % 36,4 % 24,2 %
vysokoškolské vzdělání zcela
odlišného zaměření 7,4 % 5,0 % 4,3 % 2,6 % 2,9 %
středoškolské vzdělání s maturitou 14,1 % 1,7 % 12,0 % 5,4 % 16,3 % 12,5 % 22,2 % 13,0 % 9,4 %
nevyžaduje ani středoškolské
vzdělání s maturitou 5,9 % 6,0 % 1,1 % 7,5 % 2,5 % 11,1 % 1,3 % 3,3 %
jiná odpověď 8,1 % 6,0 % 3,8 % 7,5 % 5,2 % 3,8 %
Celkem 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 %
Standardizované pořadí: Nejčastěji na vysokoškolských pozicích získaného zaměření pracují lékaři a právníci, nejméně často pak
absolventi FSS a FF.
Fakulta Z-score n
LF -0,61 71
PrF -0,57 115
PřF -0,01 93
PdF 0,01 37
ESF 0,14 73
FI 0,26 77
FF 0,33 124
FSS 0,35 94
FSpS 0,62 9
94,4
46,8
93,0
36,2
45,2
53,2
59,5
33,3
43,8
58,6
5,6 5,2
39,4
22,1
24,3
33,3
38,4
25,1
8,1
5,3
4,3
2,7 3,015,3
1,7
12,8
5,4
16,9
13,5
22,2
13,7 9,8
6,5 6,4
1,1
7,8
2,7
11,1
1,4 3,5
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
LF FF PrF FSS PřF FI PdF FSpS ESF MU
nevyžaduje ani
středoškolské
vzdělání s
maturitou
středoškolské
vzdělání s
maturitou
vysokoškolské
vzdělání zcela
odlišného
zaměření
vysokoškolské
vzdělání
podobného
zaměření
vysokoškolské
vzdělání Vámi
získaného
zaměření
20
Graf 13: Do jaké míry odpovídá Vaše současné hlavní zaměstnání (resp. podnikání nebo jiná ekonomická aktivita)
Vašim představám během studia na MU o vlastní budoucnosti? (v %, přepočteno s vyloučením varianty „nevím,
nemohu posoudit“):
Odpovídá zaměstnání
představám během studia LF FF PrF FSS PřF FI PdF FSpS ESF MU
n= 71 136 115 100 93 80 40 9 77 721
je to přesně ono 39,4 % 19,9 % 30,4 % 24,0 % 24,7 % 38,8 % 30,0 % 11,1 % 22,1 % 27,5 %
spíše to je ono 50,7 % 48,5 % 52,2 % 54,0 % 46,2 % 41,3 % 52,5 % 55,6 % 50,6 % 49,5 %
spíše to není ono 7,0 % 22,1 % 13,9 % 13,0 % 17,2 % 13,8 % 12,5 % 33,3 % 14,3 % 15,3 %
určitě to není ono 1,4 % 4,4 % 2,6 % 4,0 % 8,6 % 5,0 % 7,8 % 4,2 %
nevím, nemohu posoudit 1,4 % 5,1 % 0,9 % 5,0 % 3,2 % 6,3 % 5,2 % 3,6 %
Celkem 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 %
Standardizované pořadí: Největší shoda původních představ s realitou první práce panovala u lékařů, informatiků a naopak nejmenší
byla u absolventů FF a PřF.
Fakulta Z-score n
LF -0,33 70
FI -0,29 75
PrF -0,09 114
PdF -0,04 40
FSS 0,01 95
ESF 0,16 73
PřF 0,18 90
FF 0,20 129
FSpS 0,33 9
40,0
20,9
30,7
25,3 25,6
41,3
30,0
11,1
23,3
28,5
51,4
51,2
52,6
56,8
47,8
44,0
52,5
55,6
53,4
51,4
7,1
23,3
14,0 13,7
17,8
14,7
12,5
33,3 15,1
15,8
1,4
4,7 2,6 4,2
8,9
5,0
8,2
4,3
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
LF FF PrF FSS PřF FI PdF FSpS ESF MU
zcela určitě to
není to, co jsem si
představoval(a)
spíše to není to,
co jsem si
představoval(a)
je to spíše to, co
jsem si
představoval(a)
je to přesně to, co
jsem si
představoval(a)
21
Jaké je Vaše postavení v organizaci (firmě, instituci, podniku) ve výkonu Vašeho současného hlavního
zaměstnání?
Postavení v organizaci LF FF PrF FSS PřF FI PdF FSpS ESF MU
n= 71 136 114 100 93 80 39 9 77 719
ředitel, majitel, spolumajitel 1,4 % 3,7 % 1,8 % 1,0 % 3,8 % 2,6 % 1,3 % 1,9 %
první linie řízení (např. náměstek,
finanční ředitel) 1,4 % 1,8 % 1,0 % 11,1 % 1,3 % 0,8 %
druhá linie řízení (např. vedoucí
útvaru, vedoucí odd.) 2,8 % 10,3 % 7,0 % 6,0 % 3,2 % 5,1 % 44,4 % 6,5 % 6,1 %
nejnižší linie řízení (např. mistr,
vedoucí úseku) 11,3 % 8,1 % 12,3 % 7,0 % 5,4 % 13,8 % 5,1 % 11,1 % 10,4 % 9,3 %
mimoliniová úroveň řízení (např.
proj. manažer) 9,9 % 12,5 % 6,1 % 21,0 % 11,8 % 6,3 % 2,6 % 7,8 % 10,4 %
nemám podřízené pracovníky 73,2 % 65,4 % 71,1 % 64,0 % 79,6 % 76,3 % 84,6 % 33,3 % 72,7 % 71,3 %
Celkem 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 %
Pracovní úvazky při nástupu do aktuálního zaměstnání, aktuální pracovní úvazky, reálně odpracovaný čas v hlavním zaměstnání
a reálně odpracovaný čas ve všech pracovních aktivitách za účelem výdělku jsou patrné z následujícího přehledu. Údaje jsou
v hodinách za týden a fakulty jsou seřazeny podle posledního sloupce sestupně. Vidíme, že nejvíce času reálně odpracují ve všech
aktivitách zejména lékaři a právníci, stejně jako v předchozím šetření.
Fakulta
Pracovní úvazek při
nástupu do souč. hl.
zaměstnání (podnikání)
Současný pracovní
úvazek v hl. zaměstnání
(resp. podnikání)?
Reálně odprac. čas ve
všech prac. aktivitách ↓
LF 40,1 39,7 52,4
PrF 40,4 40,1 50,2
ESF 39,8 39,8 47,4
PdF 34,7 38,4 45,9
MU 37,8 38,1 45,5
FSpS 33,3 36,4 44,8
FI 39,4 39,7 44,0
PřF 37,1 35,0 42,8
FF 35,8 36,3 42,3
FSS 36,7 37,2 42,1
Dále vidíme počet hlavních zaměstnání, které absolventi měli od ukončení studia na MU a celkový počet jejich aktuálních pracovních
aktivit.
Počet hlavních zaměstnání LF FF PrF FSS PřF FI PdF FSpS ESF MU
n= 71 136 115 100 93 79 40 9 77 720
1 71,8 % 43,4 % 60,9 % 52,0 % 66,7 % 51,9 % 57,5 % 44,4 % 62,3 % 56,9 %
2 23,9 % 46,3 % 31,3 % 37,0 % 24,7 % 34,2 % 35,0 % 44,4 % 31,2 % 34,0 %
3 a více 4,2 % 10,3 % 7,8 % 11,0 % 8,6 % 13,9 % 7,5 % 11,1 % 6,5 % 9,0 %
Celkem 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 %
Celkový počet souč. ekon. aktivit LF FF PrF FSS PřF FI PdF FSpS ESF MU
n= 71 136 114 100 93 80 40 9 77 720
1 (např. mám pouze pracovní smlouvu
u 1 zaměstnavatele nebo pouze
podnikám ve své jediné firmě) 62,0 % 64,7 % 77,2 % 68,0 % 84,9 % 81,3 % 77,5 % 44,4 % 88,3 % 74,3 %
2 (např. mám pracovní smlouvu
u zaměstnavatele a ještě u toho
sám/sama podnikám, nebo mám
2 pracovní smlouvy atp.) 32,4 % 25,7 % 20,2 % 28,0 % 11,8 % 13,8 % 22,5 % 55,6 % 11,7 % 21,4 %
3 a více (např. mám pracovní smlouvu
u zaměstnavatele a u dalších dvou
zaměstnavatelů jsem zaměstnán(a) na
DPČ/DPP atp.) 5,6 % 9,6 % 2,6 % 4,0 % 3,2 % 5,0 % 4,3 %
Celkem 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 %
22
V analýze výdělků absolventů přistupujeme ke dvěma korekcím pro extrémní hodnoty. Tento postup je běžný v analýze mezd založené
na datech z výběrového souboru. Abychom minimalizovali zkreslení informací o mzdách, testujeme, zdali jsou mzdy po přepočítání
na 40hodinové úvazky nad hranicí minimální mzdy (všechny mzdy splňují tuto podmínku). V analýze také nepočítáme se mzdami
absolventů, kteří pracují méně než 20 hodin týdně. Primárně se zaměříme na statistiku mediánové mzdy, která není ovlivněna
vysokými výdělky.
Dále jsme sledovali nástupní příjmy z hlavního zaměstnání. Otázka zněla: Jak vysoký hrubý nástupní měsíční plat (mzdu) včetně tzv.
pohyblivé složky (např. osobní ohodnocení) jste dostal(a) ve svém současném hlavním zaměstnání?
Graf 14: Rozložení hodnot hrubých nástupních platů v současném zaměstnání
* V grafu bylo pro vyšší přehlednost vyloučeno několik málo extrémních hodnot nad 125 000 Kč.
Graf 15: Průměr a medián hrubé nástupní měsíční mzdy v současném zaměstnání
0%
2%
4%
6%
8%
10%
12%
14%
16%
18%
20%
22%
10000Kč
25000Kč
40000Kč
55000Kč
70000Kč
85000Kč
100000Kč
115000Kč
37135Kč
25181Kč
28835Kč
29379Kč
26638Kč
58898Kč
23443Kč
30000Kč
34698Kč
32369Kč
29500Kč
24000Kč
26000Kč
26000Kč
24250Kč
50000Kč
24250Kč
25500Kč
32000Kč
27000Kč
0 Kč
10 000 Kč
20 000 Kč
30 000 Kč
40 000 Kč
50 000 Kč
60 000 Kč
70 000 Kč
LF FF PrF FSS PřF FI PdF FSpS ESF MU
Průměr Medián
23
Polovina absolventů vydělávala při nástupu do současného zaměstnání více než 27 tis. Kč, mezi fakultami ale existují rozdíly. Pro
zajímavost jsme ještě vypočítali průměrné nástupní platy v aktuálním zaměstnání (podnikání) tak, abychom eliminovali vliv zkrácených
úvazků (přepočet na 40 hodin týdně), viz poslední sloupec v následující tabulce, podle kterého je i tabulka seřazena.
Fakulta Průměr Medián n Přepočet na 40 hodin týdně ↓
FI 58 898 Kč 50 000 Kč 83 61 420 Kč
FSpS 30 000 Kč 25 500 Kč 10 42 575 Kč
LF 37 135 Kč 29 500 Kč 85 37 180 Kč
ESF 34 698 Kč 32 000 Kč 86 35 533 Kč
MU 32 369 Kč 27 000 Kč 786 34 851 Kč
FSS 29 379 Kč 26 000 Kč 107 33 185 Kč
PřF 26 638 Kč 24 250 Kč 98 30 338 Kč
FF 25 181 Kč 24 000 Kč 149 29 374 Kč
PrF 28 835 Kč 26 000 Kč 124 28 919 Kč
PdF 23 443 Kč 24 250 Kč 44 26 512 Kč
Další otázka se ptala na rozsah pracovního úvazku absolventů: Jaký byl Váš pracovní úvazek při nástupu do Vašeho současného
hlavního zaměstnání (resp. zahájení současného podnikání či jiné ekonomické aktivity)?
Největší podíl absolventů měl standardní pracovní úvazek 40 hodin za týden (80 %), druhým nejčastějším typem pak je poloviční
úvazek, tj. 20 hodin za týden (10 %). Podíl absolventů s úvazkem pod 30 hodin týdně je 13 %.
Fakulta Průměr ↓ Podíl úvazků < 30 h n
PrF 39,9 2 % 123
LF 39,5 5 % 86
ESF 39,3 3 % 86
FI 37,7 10 % 84
MU 37,1 13 % 787
PdF 36,5 14 % 44
FSS 35,7 21 % 107
FF 35,1 21 % 149
PřF 35 21 % 98
FSpS 29,6 50 % 10
24
3.3 Aktuální výdělky – bližší pohled
Zajímavou oblast představují aktuální příjmy absolventů, budeme se jim věnovat poněkud zevrubněji. V další analýze se soustředíme
na aktuální platy (mzdy, příjmy z podnikání) v nynějším zaměstnání. Do analýzy zařadíme absolventy, kteří mají úvazek alespoň 20
hodin týdně. Variabilita měsíčních hrubých výdělků podle fakult je patrná z následující grafiky a tabulky hodnot. Mediánový měsíční
příjem absolventů MU je mezi 24 750 a 32 000 Kč na všech fakultách kromě FI, kde dosahuje 50 000 Kč. Dlouhodobě nejméně
diferencované jsou příjmy u absolventů PdF (viz tvar boxplotu i hodnoty standardní odchylky). Naopak variabilita je typicky nejvyšší
u informatiků.
Po nástupu do zaměstnání – a s přibývajícími zkušenostmi – rostou i mzdy. Ne všem absolventům však rostou mzdy stejně rychle,
což způsobuje větší variabilitu současných mezd v porovnání s nástupními platy. Nárůst mezd je poměrně výrazný u absolventů FI,
LF a ESF a zdá se, že mzdy absolventů FF, PdF a FSS rostou pomaleji. Velké rozpětí u mezd informatiků vyjadřuje příležitosti vysokých
výdělků hned po nástupu do zaměstnání.
Graf 16: Mzdové rozpětí hrubých měsíčních platů v aktuálním zaměstnání podle fakult
Tabulka hodnot – hrubé měsíční platy v aktuálním zaměstnání
Fakulta Průměr 10 percentil 25 percentil medián 75 percentil 90 percentil n
FI 77 500 Kč 42 000 Kč 52 000 Kč 65 000 Kč 80 000 Kč 140 000 Kč 79
LF 53 000 Kč 31 000 Kč 37 000 Kč 45 000 Kč 60 000 Kč 80 000 Kč 69
ESF 46 908 Kč 29 500 Kč 34 500 Kč 41 500 Kč 52 000 Kč 65 000 Kč 76
MU 43 261 Kč 23 500 Kč 29 000 Kč 35 500 Kč 50 000 Kč 70 000 Kč 697
PrF 38 504 Kč 24 000 Kč 30 000 Kč 34 000 Kč 45 000 Kč 60 000 Kč 115
FSpS* 38 333 Kč 16 000 Kč 25 000 Kč 32 000 Kč 50 000 Kč 80 000 Kč 9
FSS 36 776 Kč 24 000 Kč 28 000 Kč 34 000 Kč 40 000 Kč 50 000 Kč 96
PřF 36 659 Kč 17 500 Kč 26 000 Kč 32 000 Kč 40 000 Kč 56 000 Kč 85
FF 32 349 Kč 20 000 Kč 25 000 Kč 30 000 Kč 36 000 Kč 44 000 Kč 129
PdF 31 180 Kč 20 000 Kč 27 500 Kč 31 000 Kč 35 000 Kč 37 500 Kč 39
* Méně než 10 pozorování. Statistika zahrnuje absolventy, kteří mají úvazek alespoň 20 hodin týdně.
25
Srovnání mezi oběma výzkumy ukazuje následující změny v hrubých měsíčních platech v aktuálním zaměstnání, údaje jsou seřazeny
podle platů (r. 17–18) sestupně:
Fakulta Platy r. 15–16 Platy r. 17–18 Změna
FI 57 521 Kč 77 500 Kč 19 979 Kč
LF 42 239 Kč 53 000 Kč 10 761 Kč
ESF 38 339 Kč 46 908 Kč 8 569 Kč
MU 33 845 Kč 43 261 Kč 9 416 Kč
PrF 30 062 Kč 38 504 Kč 8 442 Kč
FSpS* 27 603 Kč 38 333 Kč 10 730 Kč
FSS 31 594 Kč 36 776 Kč 5 182 Kč
PřF 29 279 Kč 36 659 Kč 7 380 Kč
FF 27 738 Kč 32 349 Kč 4 611 Kč
PdF 26 243 Kč 31 180 Kč 4 937 Kč
* Méně než 10 pozorování. Statistika zahrnuje absolventy, kteří mají úvazek alespoň 20 hodin týdně.
Z následující tabulky vyplývá, že mediánový příjem absolventů je mezi 180 a 260 Kč za hodinu na všech fakultách kromě FI, kde
dosahuje 375 Kč. Hodinová mzda je vypočítána vzhledem k reálně odpracovanému počtu hodin. Většina absolventů (80 %) vydělává
mezi 144 a 404 Kč za hodinu a polovina absolventů dostává více než 211 Kč za hodinu.
Tabulka hodnot – hrubé hodinové výdělky v aktuálním zaměstnání
Fakulta Průměr 10 percentil 25 percentil Medián 75 percentil 90 percentil n
FI 450 Kč 242 Kč 300 Kč 375 Kč 462 Kč 808 Kč 79
LF 309 Kč 188 Kč 219 Kč 260 Kč 346 Kč 462 Kč 69
ESF 273 Kč 170 Kč 199 Kč 242 Kč 300 Kč 375 Kč 76
MU 257 Kč 144 Kč 173 Kč 211 Kč 289 Kč 404 Kč 697
FSpS* 245 Kč 130 Kč 150 Kč 185 Kč 323 Kč 462 Kč 9
FSS 227 Kč 144 Kč 167 Kč 196 Kč 251 Kč 320 Kč 96
PřF 225 Kč 139 Kč 151 Kč 187 Kč 231 Kč 346 Kč 85
PrF 220 Kč 136 Kč 173 Kč 202 Kč 260 Kč 346 Kč 115
FF 207 Kč 130 Kč 156 Kč 183 Kč 231 Kč 317 Kč 129
PdF 187 Kč 131 Kč 161 Kč 182 Kč 200 Kč 216 Kč 39
* Méně než 10 pozorování. Statistika zahrnuje absolventy, kteří mají úvazek alespoň 20 hodin týdně.
26
Výdělky podle typu organizace
Následující graf ukazuje rozložení hrubých měsíčních příjmů absolventů MU podle typu organizace. Vidíme, že většina absolventů,
kteří pracují ve veřejném sektoru (typicky absolventi LF, FF a PrF) a téměř všichni absolventi z neziskových organizací (16 %
absolventů FSS a 10 % absolventů FF) se nachází ve spodní části rozdělení mezd. Naopak absolventi zaměstnaní v zahraničních
firmách (typicky absolventi ESF a FI) se nachází v horní části příjmové distribuce. Zaměstnanci v českých firmách jsou rovnoměrně
zastoupeni v celé distribuci mezd. Zajímavým zjištěním je, že absolventy, kteří začali podnikat (12–15 % absolventů FI a FSS),
nacházíme jak ve spodní, tak horní části distribuce – to zřejmě vyjadřuje rizika podnikání.
Graf 17: Rozdělení hrubých měsíčních příjmu podle typu organizace
Tabulka hodnot
Typ instituce
Měsíční plat
průměr
Měsíční plat
medián
Hodinová mzda
průměr
Hodinová mzda
medián n
instituce veřejného sektoru 37 481 Kč 32 500 Kč 226 Kč 196 Kč 288
nezisková organizace 28 647 Kč 27 000 Kč 171 Kč 157 Kč 34
česká soukromá firma 40 355 Kč 36 000 Kč 236 Kč 208 Kč 152
zahraniční firma 55 399 Kč 45 000 Kč 321 Kč 260 Kč 174
soukromé podnikání 53 286 Kč 35 500 Kč 329 Kč 231 Kč 49
27
Determinanty mezd absolventů MU
Cílem následující analýzy je ověřit vliv jednotlivých faktorů na výši výdělku absolventů MU. Odhadem mzdové rovnice dokážeme
vysvětlit až 33 % variability v příjmech absolventů. Model specifikovaný mzdovými rovnicemi je často odhadován metodou nejmenších
čtverců, která poskytuje konzistentní odhad koeficientů. Jako vysvětlovaná proměnná v modelu vystupuje logaritmus hrubých
hodinových mezd. Hodinová mzda je počítaná vzhledem k reálně odpracovanému počtu hodin.
Odhadnuté koeficienty mzdové rovnice lze interpretovat jako procentuální změny od referenční kategorie. Referenční kategorii
v našem případě představuje muž, absolvent studia v oboru lékařských věd, zaměstnaný ve veřejném sektoru, v prvním zaměstnání
po skončení MU, jako zaměstnanec bez podřízených pracovníků na pozici nevyžadující VŠ vzdělání.
Charakteristiky, které ovlivňují výši výdělku, je možné opsat následovně:
• Výdělky žen jsou v průměru o 21 % nižší.
• Absolventi MU ze Slovenska vydělávají v průměru stejně jako jejich čeští kolegové.
• Absolventi, kteří našli práci v Praze, dostávají o 15 % více než v Brně nebo v jiných městech ČR.
• Absolventi, kteří našli práci na Slovensku, vydělávají podobně jako v ČR. Absolventi, kteří pracují v jiné zemi v zahraničí,
mají až o 74 % vyšší výdělky.
• Studijní prospěch se do výšky platu nepromítá. Výdělky absolventů jsou vyšší, pokud absolventi našli uplatnění v získaném
oboru, výsledek je však na hranici statistické významnosti.
• Zkušenost s více zaměstnáními má značný vliv na výši výdělku. Absolventi, kteří vystřídali po škole více zaměstnání, mají
plat v průměru o 9 % vyšší.
• České soukromé firmy platí v průměru o 6 % víc a neziskovky o 14 % méně než veřejný sektor. Výdělky v zahraničních
firmách jsou v průměru o 27 % vyšší a výdělky podnikatelů o 26 % vyšší v porovnání s výdělky ve veřejném sektoru.
• Výdělky vedoucích malých kolektivů jsou v průměru o 7 % vyšší než řadových zaměstnanců.
• Absolventi společenských a humanitních studií mají v průměru o 33 % nižší výdělky a absolventi informatiky a přírodních
věd mají o 18 % méně.
Graf 18: Zobrazení odhadů mzdové rovnice a velikost efektu
28
Vystudovaná fakulta v určité míře definuje možnosti absolventů na trhu práce. Pokud si stanovíme výdělky absolventů LF jako
referenční, tak při zachování individuálních charakteristik a parametrů povolání (viz předchozí tabulka) dostávají absolventi FI
v průměru o 15 % víc, absolventi ESF mají o 15 % méně. Absolventi ostatních fakult mají platy v průměru o 31–42 % menší platy než
absolventi LF. Následující graf ukazuje odhad rozdílu ve výdělcích podle fakulty spolu s intervaly spolehlivosti (na hladině významnosti
90 %). Absolventi fakulty FSpS nebyli pro malý počet případů do analýzy začleněni.
Graf 19: Rozdíly ve mzdách absolventů fakult, které nevyplývají z individuálních charakteristik a parametrů
povolání (referenční fakulta je LF)
29
Rozdíly v platech podle pohlaví
Mzdové rozdíly mezi muži a ženami jsou jedním z nejviditelnějších ukazatelů genderových nerovností na trhu práce. Proto se vracíme
k analýze platových rozdílů a zjišťujeme, jak platové rozdíly závisí na vystudované fakultě. Využití hodinových mezd je vhodnější pro
srovnání mezd žen a mužů, protože počet odpracovaných hodin je obvykle vyšší u mužů než u žen. Hodinová mzda je počítaná
vzhledem k reálně odpracovanému počtu hodin.
Graf 20: Hrubé rozdíly v hodinových platech podle pohlaví absolventů na jednotlivých fakultách (v Kč)
Tabulka hodnot* – hrubé měsíční platy v aktuálním zaměstnání podle pohlaví (seřazeno sestupně dle hodinové
mzdy celkem)
Muži Ženy MU celkem
Fakulta Měsíční plat Hodinová mzda Měsíční plat Hodinová mzda Měsíční plat Hodinová mzda ↓
FI 80 446 Kč 467 Kč 77 500 Kč 450 Kč
LF 58 016 Kč 334 Kč 49 736 Kč 293 Kč 53 000 Kč 309 Kč
ESF 53 383 Kč 308 Kč 42 023 Kč 247 Kč 46 908 Kč 273 Kč
MU 52 696 Kč 308 Kč 35 656 Kč 215 Kč 43 261 Kč 257 Kč
PřF 36 977 Kč 235 Kč 32 983 Kč 203 Kč 36 659 Kč 226 Kč
PrF 43 345 Kč 245 Kč 32 560 Kč 190 Kč 38 504 Kč 220 Kč
FSS 42 467 Kč 253 Kč 34 075 Kč 206 Kč 36 776 Kč 220 Kč
FF 36 784 Kč 226 Kč 30 641 Kč 192 Kč 32 349 Kč 201 Kč
PdF 29 450 Kč 173 Kč 31 179 Kč 184 Kč
*Kategorie, ve kterých je méně než 10 pozorování, nejsou reportovány (prázdné buňky v tabulce).
30
Celostátní údaje o platové nerovnosti v ČR jsou uvedeny v následující grafice.
Zdroj: Niedermeierová, J., 2019. Češky jsou téměř nejhůře placené ženy v EU. Už 20 let dostávají o pětinu méně než muži.
Hospodářské noviny. 7. 11. 2019, roč. 63, ISSN 1213-7693.
31
Srovnání rozložení celkových příjmů absolventů podle fakult studia
V následující tabulce je zobrazeno rozložení příjmů respondentů ze všech jejich ekonomických aktivit, v další pak rozložení jejich
hodinových výdělků podle jednotlivých fakult.
Celkový příjem respondentů ze všech jejich ekonomických aktivit
Fakulta Průměr 10 perc. 25 perc. Medián 75 perc. 90 perc. n
FI 79 904 Kč 43 000 Kč 54 000 Kč 65 000 Kč 80 000 Kč 140 000 Kč 78
LF 58 971 Kč 33 750 Kč 40 000 Kč 51 500 Kč 70 000 Kč 80 000 Kč 70
ESF 47 487 Kč 29 500 Kč 35 000 Kč 42 000 Kč 51 000 Kč 75 000 Kč 76
MU 44 818 Kč 24 500 Kč 30 000 Kč 37 500 Kč 51 000 Kč 70 000 Kč 706
FSpS* 43 389 Kč 26 000 Kč 30 500 Kč 40 000 Kč 50 000 Kč 80 000 Kč 9
PrF 40 122 Kč 24 500 Kč 30 000 Kč 36 000 Kč 48 000 Kč 60 000 Kč 115
FSS 38 409 Kč 25 000 Kč 29 500 Kč 34 000 Kč 44 000 Kč 52 000 Kč 99
PřF 36 417 Kč 17 750 Kč 25 500 Kč 32 250 Kč 40 000 Kč 54 000 Kč 90
FF 33 827 Kč 22 000 Kč 25 000 Kč 31 000 Kč 38 000 Kč 47 000 Kč 130
PdF 30 513 Kč 20 000 Kč 28 000 Kč 31 000 Kč 35 000 Kč 37 000 Kč 39
* Méně než 10 pozorování. Statistika zahrnuje absolventy, kteří mají úvazek alespoň 20 hodin týdně.
Hodinová mzda respondentů
Fakulta Průměr 10 perc. 25 perc. medián 75 perc. 90 perc. n
FI 453 Kč 242 Kč 300 Kč 375 Kč 462 Kč 808 Kč 78
LF 314 Kč 186 Kč 220 Kč 263 Kč 346 Kč 447 Kč 70
ESF 271 Kč 167 Kč 196 Kč 242 Kč 288 Kč 375 Kč 76
MU 254 Kč 144 Kč 173 Kč 208 Kč 288 Kč 404 Kč 706
FSpS* 249 Kč 150 Kč 176 Kč 203 Kč 257 Kč 462 Kč 9
FSS 221 Kč 144 Kč 167 Kč 193 Kč 247 Kč 317 Kč 99
PrF 217 Kč 129 Kč 173 Kč 197 Kč 260 Kč 323 Kč 115
PřF 217 Kč 130 Kč 150 Kč 186 Kč 231 Kč 335 Kč 90
FF 197 Kč 131 Kč 148 Kč 180 Kč 225 Kč 294 Kč 130
PdF 175 Kč 115 Kč 156 Kč 176 Kč 196 Kč 214 Kč 39
* Méně než 10 pozorování. Statistika zahrnuje absolventy, kteří mají úvazek alespoň 20 hodin týdně.
Následující tabulka zobrazuje podíly pozitivních odpovědí na otázky ohledně spokojenosti respondentů se mzdou (odpovídající či
vyšší), a s perspektivností ekonomické aktivity. Poslední sloupec v tabulce ukazuje podíly absolventů, kteří na obě tyto otázky
odpověděli kladně, seřazeno sestupně podle posledního sloupce.
Fakulta Spokojenost se mzdou Perspektivní zaměstnání Spojenost s oběma faktory ↓
FI 76,0 % 86,7 % 69,3 %
ESF 78,7 % 80,0 % 68,0 %
FSpS 77,8 % 88,9 % 66,7 %
PrF 61,9 % 87,6 % 55,8 %
FSS 60,4 % 81,3 % 55,2 %
MU 61,6 % 81,7 % 53,5 %
FF 57,4 % 74,4 % 48,1 %
LF 44,9 % 100,0 % 44,9 %
PřF 58,1 % 69,8 % 43,0 %
PdF 50,0 % 75,0 % 36,1 %
32
Sledovali jsme také spokojenost absolventů s platy (mzdami apod.) za aktuálně vykonávanou práci (podnikání). Meziročně poklesl
podíl nespokojených (tj. absolventů se subjektivně nízkými platy) z předchozích 45,8 % na letošních 38,7 % (hodnoty s vyloučením
varianty „nevím“).
Graf 21: Plat (mzdu), který za svoji práci (resp. podnikání nebo jiné ekonomické aktivity) nyní dostáváte ve svém
hlavním zaměstnání, považujete ve vztahu k Vámi vykonávané práci za (v %, přepočteno s vyloučením varianty
„nevím, nedovedu posoudit“):
Domníváte se, že plat
(mzda) je… LF FF PrF FSS PřF FI PdF FSpS ESF MU
n = 71 136 115 100 93 79 40 9 77 720
velice nízký 5,6 % 4,4 % 5,2 % 5,0 % 4,3 % 10,0 % 1,3 % 4,2 %
spíše nízký 47,9 % 38,2 % 33,0 % 34,0 % 36,6 % 24,1 % 37,5 % 22,2 % 19,5 % 33,8 %
odpovídající 39,4 % 45,6 % 45,2 % 49,0 % 44,1 % 50,6 % 45,0 % 55,6 % 51,9 % 46,5 %
spíše vyšší 4,2 % 9,6 % 15,7 % 9,0 % 9,7 % 17,7 % 22,2 % 24,7 % 12,1 %
daleko vyšší 0,7 % 0,9 % 3,0 % 1,1 % 3,8 % 2,5 % 1,4 %
nevím, nedovedu posoudit 2,8 % 1,5 % 4,3 % 3,8 % 5,0 % 2,6 % 2,1 %
Celkem 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 %
Standardizované pořadí: Nejspokojenější (tj. mají subjektivně nejvyšší platy) se mzdami jsou absolventi ESF (v předcházejícím šetření
to byli absolventi FI) a naopak, nejméně spokojení jsou lékaři (při předcházejícím šetření to byli pedagogové).
Fakulta Z-score n
ESF 0,39 75
FI 0,37 76
FSpS 0,35 9
PrF 0,02 115
FSS -0,02 100
PřF -0,09 89
FF -0,11 134
PdF -0,35 38
LF -0,37 69
5,8 4,5 5,2 5,0 4,5
10,5
1,3 4,3
49,3
38,8
33,0 34,0 38,2
25,0
39,5
22,2 20,0
34,5
40,6
46,3
45,2
49,0
46,1
52,6
47,4
55,6
53,3
47,5
4,3
9,7
15,7 9,0 10,1
18,4
22,2 25,3
12,3
0,7 0,9 3,0 1,1 3,9 2,6 1,4
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
LF FF PrF FSS PřF FI PdF FSpS ESF MU
velice nízký spíše nízký odpovídající spíše vyšší daleko vyšší
33
Další sledovanou proměnnou byla perspektivnost aktuálního hlavního zaměstnání (podnikání). Od posledního výzkumu se podíl
optimistických odpovědí zvýšil z 80,1 % na nynějších 81,8 % (hodnoty s vyloučením varianty „nevím“).
Graf 22: Vaše nynější hlavní zaměstnání (podnikání, ekonomická aktivita) pro Vás (v %, přepočteno s vyloučením
varianty „nevím, nedovedu posoudit“):
Vaše nynější hlavní
zaměstnání (podnikání) je
pro Vás… LF FF PrF FSS PřF FI PdF FSpS ESF MU
n = 71 136 115 100 93 80 40 9 77 721
velice perspektivní 31,0 % 22,8 % 31,3 % 22,0 % 29,0 % 38,8 % 10,0 % 11,1 % 27,3 % 27,0 %
spíše perspektivní 69,0 % 49,3 % 54,8 % 56,0 % 38,7 % 47,5 % 60,0 % 77,8 % 53,2 % 52,8 %
spíše není perspektivní 19,9 % 12,2 % 17,0 % 29,0 % 10,0 % 22,5 % 11,1 % 16,9 % 16,1 %
vůbec není perspektivní 4,4 % 1,0 % 2,5 % 2,5 % 2,6 % 1,7 %
nevím, nedovedu posoudit 3,7 % 1,7 % 4,0 % 3,2 % 1,3 % 5,0 % 2,4 %
Celkem 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 %
Standardizované pořadí: Jako nejperspektivnější vidí své zaměstnání (podnikání) absolventi LF a FI a naopak, jako relativně nejméně
perspektivní, absolventi PdF a FF, pořadí je podobné jako v předcházejícím průzkumu.
Fakulta Z-score n
LF -0,33 71
FI -0,23 79
PrF -0,16 113
ESF 0,04 77
FSS 0,07 96
PřF 0,11 90
FSpS 0,11 9
FF 0,20 131
PdF 0,37 38
31,0
23,7
31,9
22,9
30,0
39,2
10,5 11,1
27,3 27,7
69,0
51,1
55,8
58,3
40,0
48,1
63,2
77,8
53,2 54,1
20,6
12,4
17,7
30,0
10,1
23,7
11,1
16,9 16,5
4,6
1,0 2,5 2,6 2,6 1,7
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
LF FF PrF FSS PřF FI PdF FSpS ESF MU
velmi perspektivní spíše pespektivní spíše není perspektivní vůbec není perspektivní
34
Dále jsme se zajímali, zda se absolventi obávají ztráty pracovního místa. Meziročně se podíl osob obávajících se ztráty pracovního
místa zvýšil z 6,9 % na 10,4 % podíl (hodnoty s vyloučením varianty „nevím“).
Graf 23: Obáváte se toho, že byste v dohledné době mohl(a) přijít o práci (resp. byl(a) nucen(a) ukončit podnikání)?
(v %, přepočteno s vyloučením varianty „nevím, nedovedu posoudit“)
Obáváte se ztráty místa … LF FF PrF FSS PřF FI PdF FSpS ESF MU
71 136 115 100 93 80 40 9 77 721
určitě ano 2,9 % 1,7 % 3,0 % 1,3 % 2,5 % 3,9 % 1,9 %
spíše ano 1,4 % 14,7 % 5,2 % 16,0 % 8,6 % 3,8 % 7,5 % 1,3 % 8,0 %
spíše ne 35,2 % 48,5 % 65,2 % 54,0 % 51,6 % 40,0 % 50,0 % 55,6 % 54,5 % 50,9 %
určitě ne 62,0 % 26,5 % 27,0 % 20,0 % 35,5 % 53,8 % 32,5 % 22,2 % 36,4 % 34,7 %
nevím, nedovedu posoudit 1,4 % 7,4 % 0,9 % 7,0 % 4,3 % 1,3 % 7,5 % 22,2 % 3,9 % 4,4 %
Celkem 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 %
Standardizované pořadí: Nejmenší obavy ze ztráty pracovního místa mají opět absolventi LF a FI (podobně jako v minulosti), největší
pak absolventi FSS a FF.
Fakulta Z-score n
LF 0,55 70
FI 0,35 79
FSpS 0,07 7
ESF 0,07 74
PřF 0,06 89
PdF -0,03 37
PrF -0,08 114
FF -0,25 126
FSS -0,38 93
3,2 1,8 3,2 1,3 2,7 4,1 2,01,4
15,9
5,3
17,2
9,0 3,8
8,1
1,4
8,4
35,7
52,4
65,8
58,1
53,9
40,5
54,1
71,4
56,8
53,3
62,9
28,6 27,2
21,5
37,1
54,4
35,1
28,6
37,8 36,3
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
LF FF PrF FSS PřF FI PdF FSpS ESF MU
určitě ano spíše ano spíše ne určitě ne
35
Následující graf ukazuje‚ že absolventi, kteří našli zaměstnáni ve svém oboru, vnímají svou práci jako perspektivní, ale jsou méně
spokojení se mzdou. Ale absolventi, kteří si našli své zaměstnání mimo obor, vidí svá zaměstnání jako méně perspektivní. Vztah oboru
a mzdy není v tomto případě jednoznačný.
Graf 24: Práce v oboru a spokojenost se zaměstnáním
60,2%
63,4%
73,3%
50,0%
89,1%
73,9% 73,3%
56,3%
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
určitě ano spíše ano spíše ne určitě ne
Pracujete v oboru, pro který jste se během studia na Masarykově univerzitě
připravoval(a)?
Spokojenost se mzdou Perspektivní zaměstnání
36
3.4 Uspokojení absolventů dílčími prvky práce a celková spokojenost se současnou prací
Respondenti také hodnotili vyhlídky letošních absolventů v oborech, které sami vystudovali. Z následujícího přehledu je patrné, že
součet „kladných“ hodnot (tedy součet variant hodnotících vyhlídky „čerstvých“ absolventů MU jako „výborné“ a „poměrně dobré“) dává
na první místa FI, LF a PrF (stejně jako naposled); zbývající skupiny jsou relativně méně optimistické. Srovnání se starším výzkumem
ukazuje nárůst součtu optimistických variant z 65,3 % na letošních 67,9 % (s vyloučením varianty „nevím“).
Graf 25: Jak byste nyní ohodnotil(a) vyhlídky „čerstvých“ – tedy letošních – absolventů MU na uplatnění v oboru,
který jste vystudoval(a)? (v %, přepočteno s vyloučením varianty „nevím, nemohu posoudit“)
Vyhlídky „čerstvých“ absolventů
MU … LF FF PrF FSS PřF FI PdF FSpS ESF MU
n= 80 142 113 99 99 79 45 10 77 744
výborné 56,3 % 7,0 % 15,9 % 11,1 % 7,1 % 54,4 % 6,7 % 20,0 % 11,7 % 19,9 %
poměrně dobré 35,0 % 32,4 % 55,8 % 46,5 % 38,4 % 34,2 % 55,6 % 20,0 % 50,6 % 42,2 %
průměrné 2,5 % 27,5 % 17,7 % 25,3 % 19,2 % 2,5 % 24,4 % 40,0 % 22,1 % 18,7 %
spíše špatné 3,8 % 14,8 % 2,7 % 8,1 % 18,2 % 2,5 % 4,4 % 10,0 % 7,8 % 8,6 %
velmi špatné 1,3 % 4,9 % 0,9 % 2,0 % 3,0 % 1,3 % 2,0 %
nevím, nemohu posoudit 1,3 % 13,4 % 7,1 % 7,1 % 14,1 % 6,3 % 8,9 % 10,0 % 6,5 % 8,6 %
Celkem 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 %
Standardizované pořadí: Nejoptimističtěji hodnotí vyhlídky informatici, lékaři a právníci (podobně jako v předchozím průzkumu),
nejméně příznivě pak absolventi FF a PřF (opět jako v předchozím průzkumu).
Fakulta Z-score n
FI -0,76 74
LF -0,69 79
PrF -0,14 105
PdF 0,05 41
ESF 0,08 72
FSS 0,15 92
FSpS 0,21 9
PřF 0,44 85
FF 0,52 123
57,0
8,1
17,1
12,0
8,2
58,1
7,3
22,2
12,5
21,8
35,4
37,4
60,0
50,0
44,7
36,5
61,0
22,2
54,2
46,2
2,5
31,7
19,0
27,2
22,4
2,7
26,8
44,4
23,6 20,4
3,8
17,1
2,9
8,7
21,2
2,7 4,9
11,1 8,3 9,4
1,3
5,7
1,0 2,2 3,5 1,4 2,2
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
LF FF PrF FSS PřF FI PdF FSpS ESF MU
výborné poměrně dobré průměrné spíše špatné velmi špatné
37
Absolventi také hodnotili, jak je v nynější hlavní pracovní aktivitě (podnikání) uspokojují následující faktory. Hodnota 1 = nejnižší
uspokojení, 4 = průměr, 7 = nejvyšší uspokojení. Souhrnný přehled o stupni uspokojení dává následující graf.
Graf 26: Pokuste se ohodnotit, jak Vás ve Vaší nynější hlavní pracovní aktivitě (podnikání) uspokojují následující
faktory. (1 = vůbec neuspokojuje, 7 = nejvyšší uspokojení)
Fakulta LF FF PrF FSS PřF FI PdF FSpS ESF
MU
17–18
MU
15–16 Změna
pracovní kolektiv 5,6 5,4 5,6 5,6 5,9 5,5 5,3 5,3 5,7 5,6 5,6 0,0
zajímavá práce 6,0 5,6 5,5 5,6 5,6 5,4 5,1 5,6 5,5 5,6 5,5 0,0
pracovní prostředí 5,0 5,5 5,4 5,3 5,6 5,4 4,9 5,7 5,6 5,4 5,3 0,0
přínos pro společnost 6,3 5,3 5,2 5,2 5,4 4,7 5,2 5,3 4,6 5,3 5,1 0,1
vysoká jistota prac. místa 6,2 4,8 5,3 4,6 5,4 5,5 5,0 5,6 5,3 5,2 5,1 0,1
seberealizace, osobní
rozvoj 5,4 5,3 5,1 5,2 5,3 5,2 4,9 5,1 5,2 5,2 5,2 0,0
uplatnění získaného
vzdělání 5,9 4,9 6,0 5,0 4,9 5,2 5,0 4,4 4,9 5,2 5,0 0,2
kultura a hodnoty
organizace 4,6 5,3 5,0 5,2 5,2 5,1 4,7 5,4 5,2 5,1 5,1 0,0
možnost sladit rodinu
a zaměstnání 3,7 5,4 4,9 5,1 5,0 5,6 4,7 5,0 5,0 5,0 4,9 0,1
flexibilní pracovní doba 2,6 5,3 5,0 5,3 5,3 5,7 3,9 4,6 5,4 5,0 4,8 0,2
společenská prestiž
zaměstnání 5,6 4,5 5,2 4,7 4,8 4,6 3,7 4,6 4,8 4,8 4,7 0,1
možnost „udělat kariéru“ 5,3 4,4 5,0 4,5 4,3 4,9 3,8 4,3 4,8 4,6 4,6 0,0
výše platu 4,5 4,4 4,6 4,5 4,3 5,1 4,3 4,6 5,2 4,6 4,4 0,2
nefinanční benefity 2,7 4,2 4,1 4,2 4,2 4,7 3,7 3,9 4,7 4,1 4,1 0,0
Respondenti jsou spokojení zejména s pracovním kolektivem (5,6), zajímavou prací (5,6) a s pracovním prostředím (5,4). Na opačném
konci škály spokojenosti s faktory pak leží spokojenost s platem (4,6) a nefinančními benefity (4,1).
Zajímavý je trend: u předešlého průzkumu došlo ke zlepšení u všech proměnných s výjimkou jediné, u aktuálního výzkumu došlo ke
zlepšení u šesti proměnných. V obou průzkumech pak nedošlo k žádnému zhoršení hodnocení. Pořadí také zůstalo na prvních třech
a posledních šesti místech stejné jako u předchozího průzkumu.
5,6 5,6
5,4 5,3 5,2 5,2 5,2
5,1 5,0 5,0
4,8
4,6 4,6
4,1
1
2
3
4
5
6
spokojenost
38
Následující tabulky zobrazující faktory uspokojení v práci jsou seřazené podle fakult. Například u faktoru „pracovní kolektiv“
(v tabulce vlevo nahoře) vidíme, že nejvyšší spokojenost vyjadřují přírodovědci (5,9), ekonomové (5,7) a lékaři (5,6) a naopak relativně
nejmenší uspokojení u tohoto faktoru je identifikováno u absolventů FF (5,4) a PdF (5,3). Analogicky pak čteme údaje i u ostatních
faktorů.
Jak již bylo řečeno, teoretický průměr uspokojení tvoří hodnota 4,0 a hodnoty je třeba posuzovat nejen jako relativní pozice fakult, ale
též s přihlédnutím k dosaženým absolutním hodnotám – i faktu, že většina naměřených hodnot se pohybuje v pásmu nadprůměru.
Pořadí faktorů podle fakult
Fakulta
pracovní
kolektiv Fakulta
zajímavá
práce Fakulta
pracovní
prostředí Fakulta
přínos pro
společnost Fakulta
jistota prac.
místa
PřF 5,9 LF 6,0 FSpS 5,7 LF 6,3 LF 6,2
ESF 5,7 FF 5,6 ESF 5,6 PřF 5,4 FSpS 5,6
LF 5,6 FSS 5,6 PřF 5,6 FSpS 5,3 FI 5,5
FSS 5,6 PřF 5,6 FF 5,5 FF 5,3 PřF 5,4
MU 5,6 MU 5,6 PrF 5,4 MU 5,3 ESF 5,3
PrF 5,6 FSpS 5,6 MU 5,4 PrF 5,2 PrF 5,3
FI 5,5 ESF 5,5 FI 5,4 FSS 5,2 MU 5,2
FF 5,4 PrF 5,5 FSS 5,3 PdF 5,2 PdF 5,0
PdF 5,3 FI 5,4 LF 5,0 FI 4,7 FF 4,8
FSpS 5,3 PdF 5,1 PdF 4,9 ESF 4,6 FSS 4,6
Fakulta
seberealizace,
osobní rozvoj Fakulta
uplatnění
získaného
vzdělání Fakulta
kultura a
hodnoty
organizace Fakulta
možnost
sladit rodinu
a zaměstnání Fakulta
flexibilní
pracovní doba
LF 5,4 PrF 6,0 FSpS 5,4 FI 5,6 LF 2,6
FF 5,3 LF 5,9 FF 5,3 FF 5,4 PdF 3,9
PřF 5,3 MU 5,2 ESF 5,2 FSS 5,1 FSpS 4,6
ESF 5,2 FI 5,2 PřF 5,2 ESF 5,0 MU 5,0
MU 5,2 FSS 5,0 FSS 5,2 PřF 5,0 PrF 5,0
FSS 5,2 PdF 5,0 FI 5,1 FSpS 5,0 FSS 5,3
FI 5,2 ESF 4,9 MU 5,1 MU 5,0 FF 5,3
PrF 5,1 FF 4,9 PrF 5,0 PrF 4,9 PřF 5,3
FSpS 5,1 PřF 4,9 PdF 4,7 PdF 4,7 ESF 5,4
PdF 4,9 FSpS 4,4 LF 4,6 LF 3,7 FI 5,7
Fakulta
společenská
prestiž
zaměstnání Fakulta
možnost
„udělat
kariéru“ Fakulta výše platu Fakulta
nefinanční
benefity
LF 5,6 LF 5,3 ESF 5,2 FI 4,7
PrF 5,2 PrF 5,0 FI 5,1 ESF 4,7
ESF 4,8 FI 4,9 MU 4,6 FSS 4,2
PřF 4,8 ESF 4,8 PrF 4,6 PřF 4,2
MU 4,8 MU 4,6 FSpS 4,6 FF 4,2
FSS 4,7 FSS 4,5 LF 4,5 MU 4,1
FI 4,6 FF 4,4 FSS 4,5 PrF 4,1
FSpS 4,6 FSpS 4,3 FF 4,4 FSpS 3,9
FF 4,5 PřF 4,3 PřF 4,3 PdF 3,7
PdF 3,7 PdF 3,8 PdF 4,3 LF 2,7
39
Část, která se zabývala zaměstnanými absolventy, jsme ukončili „syntetickou“ otázkou, sledující celkovou spokojenost s prací. I zde
došlo od posledního šetření ke zvýšení spokojenosti z hodnoty 89,7 % na 90,3 % (součet kladných odpovědí velmi + spíše spokojen
s vyloučením varianty „nevím“).
Graf 27: Jak jste celkově spokojen(a) s Vaší současnou hlavní pracovní aktivitou, podnikáním? (v %, přepočteno
s vyloučením varianty „nevím, nedovedu posoudit“)
Celková spokojenost
s prací/podnikáním … LF FF PrF FSS PřF FI PdF FSpS ESF MU
n = 71 134 115 100 93 80 40 9 76 718
velmi spokojen 16,9 % 35,1 % 30,4 % 29,0 % 38,7 % 40,0 % 27,5 % 66,7 % 28,9 % 32,0 %
spíše spokojen 76,1 % 53,0 % 61,7 % 59,0 % 49,5 % 53,8 % 62,5 % 11,1 % 59,2 % 57,8 %
spíše nespokojen 7,0 % 9,7 % 7,8 % 11,0 % 8,6 % 5,0 % 10,0 % 22,2 % 7,9 % 8,6 %
velmi nespokojen 0,7 % 2,2 % 1,3 % 3,9 % 1,0 %
nevím, nedovedu posoudit 1,5 % 1,0 % 1,1 % 0,6 %
Celkem 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 %
Standardizované pořadí: Nejspokojenější jsou informatici, přírodovědci a absolventi FF, nejméně spokojení pak absolventi LF a ESF.
Fakulta Z-score n
FSpS -0,36 9
FI -0,17 80
PřF -0,07 92
FF -0,04 132
PrF -0,02 115
FSS 0,05 99
PdF 0,06 40
ESF 0,13 76
LF 0,18 71
16,9
35,6
30,4 29,3
39,1 40,0
27,5
66,7
28,9
32,2
76,1
53,8 61,7
59,6
50,0
53,8
62,5
11,1
59,2
58,1
7,0
9,8
7,8
11,1 8,7
5,0 10,0
22,2
7,9
8,7
0,8 2,2 1,3 3,9 1,0
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
LF FF PrF FSS PřF FI PdF FSpS ESF MU
velmi spokojen(a) spíše spokojen(a) spíše nespokojen(a) velmi nespokojen(a)
40
3.5 Kvantitativní syntéza konceptu „uplatnění absolventů“
Dále užitý koncept kvantifikace pojmu „uplatnění absolventů“ vychází z jednoduché premisy:
absolvent celkově spokojený se svým aktuálním zaměstnáním = dobře uplatněný absolvent
Nutno hned zpočátku říci, že toto tvrzení představuje jen východisko dalšího postupu, nikoli „absolutní“ premisu ve smyslu „základního
kamene“. Na počátku bylo třeba najít určitý „opěrný bod“, ze kterého bychom vyšli. Dále jsme vzali všechny „dílčí spokojenosti“
a provedli korelační analýzu právě s naší základní proměnnou – celkovou spokojeností s aktuálním zaměstnáním a do dalšího
postupu jsme zahrnuli sedm faktorů s nejvyšší korelací (hodnoty vyšší než 0,25), jejich sestava je stejná jako u předcházejícího
průzkumu – viz následující tabulka. S jejich pomocí jsme pak vytvořili tzv. vážený index pracovního uplatnění.
Faktory Koef. vážení
celková spokojenost s hl. prac. aktivitou / podnikáním 1,00
seberealizace, osobní rozvoj 0,46
zajímavá práce 0,45
možnost „udělat kariéru“ 0,38
pracovní prostředí 0,36
kultura a hodnoty organizace 0,36
výše platu 0,32
společenská prestiž zaměstnání 0,26
41
V horní části tabulky vidíme pořadí fakult podle „uplatnění jejich absolventů“ bez užití „vážení“, ve spodní části pak vidíme pořadí s užitím vážení. V aktuálním šetření z vítězné trojice po
dlouhé době vypadla LF. Nabízí se hypotéza, že horší hodnocení celkové spokojenosti s prací se u lékařů může odvíjet od aktuálních poměrů ve zdravotnictví, do značné míry ovlivněných
koronavirovou epidemií. Fakulta sportovních studií není do celkového váženého uplatnění zařazena pro malý počet respondentů.
Fakulta celk. spokojenost
seberealizace,
osobní rozvoj zajímavá práce
možnost „udělat
kariéru“
pracovní
prostředí
kultura a hod.
organizace výše platu
prestiž
zaměstnání Celkem
n 714 712 715 678 711 694 711 680 x
ESF -0,13 0,00 -0,02 0,07 0,17 0,07 0,41 0,02 0,60
LF -0,18 0,11 0,27 0,36 -0,25 -0,32 -0,06 0,47 0,38
PrF 0,02 -0,06 -0,02 0,23 0,01 -0,04 -0,02 0,27 0,38
FI 0,17 -0,03 -0,13 0,13 -0,01 0,03 0,32 -0,13 0,35
FF 0,04 0,08 0,05 -0,13 0,06 0,13 -0,11 -0,17 -0,06
PřF 0,07 0,02 0,00 -0,22 0,14 0,05 -0,19 0,01 -0,11
FSS -0,05 -0,01 0,01 -0,11 -0,05 0,05 -0,08 -0,05 -0,30
PdF -0,06 -0,21 -0,31 -0,49 -0,34 -0,24 -0,21 -0,72 -2,58
Fakulta celk. spokojenost
seberealizace,
osobní rozvoj zajímavá práce
možnost „udělat
kariéru“
pracovní
prostředí
kultura a hod.
organizace výše platu
prestiž
zaměstnání Celkem
Koeficient 1,00 0,46 0,45 0,38 0,36 0,36 0,32 0,26 x
FI 0,17 -0,01 -0,06 0,05 0,00 0,01 0,10 -0,03 0,22
PrF 0,02 -0,03 -0,01 0,09 0,00 -0,01 -0,01 0,07 0,12
ESF -0,13 0,00 -0,01 0,03 0,06 0,03 0,13 0,01 0,11
FF 0,04 0,03 0,02 -0,05 0,02 0,05 -0,04 -0,05 0,04
LF -0,18 0,05 0,12 0,14 -0,09 -0,12 -0,02 0,12 0,02
PřF 0,07 0,01 0,00 -0,08 0,05 0,02 -0,06 0,00 0,01
FSS -0,05 -0,01 0,01 -0,04 -0,02 0,02 -0,03 -0,01 -0,14
PdF -0,06 -0,10 -0,14 -0,18 -0,12 -0,09 -0,07 -0,19 -0,95
42
Následuje srovnání „vážených“ žebříčků za posledních osm šetření. FI a PrF se (téměř) vždy pohybovaly na předních místech tohoto
žebříčku, nově se „do trojice vítězů“ zařadila ESF a letos z vítězného tria poprvé vypadla LF; můžeme spekulovat o tom, že svůj podíl
zde mohla sehrát koronavirová krize a zvýšený tlak na zdravotnický systém. V předcházejícím průzkumu odpovídalo na otázku po
celkové spokojenosti s hlavní pracovní aktivitou celkem 140 lékařů a 34,3 % volilo variantu „velmi spokojen“. V aktuálním průzkumu
odpovídalo 71 lékařů, ale variantu „velmi spokojen“ zvolilo jen 16,9 % z nich, zde je patrný pokles právě o polovinu.
Pořadí Fakulta Fakulta Fakulta Fakulta Fakulta Fakulta Fakulta Fakulta
fakult 2003/04 2005/06 2007/08 2009/10 2011/12 2013/14 2015/16 2017/18**
1. FSS PrF FI LF FI LF FI FI
2. LF FI PrF FI LF FI LF PrF
3. PrF LF LF PrF PrF PrF PřF ESF
4. FI FSS FSS FSS PřF FSpS ESF FF
5. ESF ESF ESF ESF FSS PřF PrF LF
6. MF* PřF FSpS PřF PdF PdF FSS PřF
7. FF FF PřF FF ESF ESF FF FSS
8. PřF FSpS FF FSpS FF FSS PdF PdF
9. PdF PdF PdF PdF FSpS FF FSpS **
* MF = Mezifakultní studium
** Fakulta sportovních studií není do celkového váženého uplatnění zařazena pro malý počet respondentů.
Graf 28: Uplatnění absolventů MU podle fakult a šetření absolventů z let 2003–2018 (standardizované, vážené
hodnoty, pořadí zleva doprava podle umístění v aktuálním šetření)
CELK. VÁŽENÉ UPLATNĚNÍ r. 03–04 r. 05–06 r. 07–08 r. 09–10 r. 11–12 r. 13–14 r. 15–16 r. 17–18
FI 0,30 0,90 1,30 0,55 0,97 0,49 0,59 0,22
PrF 0,30 1,20 1,00 0,26 0,36 0,11 0,01 0,12
ESF 0,20 -0,10 -0,20 -0,08 -0,34 -0,28 0,11 0,11
FF -0,20 -0,50 -0,70 -0,55 -0,59 -0,42 -0,45 0,04
LF 0,50 0,10 0,70 1,15 0,74 0,65 0,51 0,02
PřF -0,30 -0,30 -0,60 -0,13 -0,02 0,04 0,46 0,01
FSS 0,70 0,10 0,10 0,22 -0,10 -0,34 -0,19 -0,14
PdF -0,70 -1,30 -0,70 -0,88 -0,24 -0,15 -0,55 -0,95
0,30
0,30
0,20
-0,20
0,50
-0,30
0,70
-0,70
0,22
0,12
0,11
0,04
0,02
0,01
-0,14
-0,95
-1,5
-1,0
-0,5
0,0
0,5
1,0
1,5
FI PrF ESF FF LF PřF FSS PdF
r. 03-04 r. 05-06 r. 07-08 r. 09-10 r. 11-12 r. 13-14 r. 15-16 r. 17-18
43
3.6 Absolventi MU, kteří aktuálně nepracují
Představu o respondentech, kteří aktuálně nepracují, podávají následující grafy a tabulky. Jedná o poměrně malou skupinu 60 osob,
tj. 7,5 % (8,9 %) ze všech získaných odpovědí a tudíž je potřeba výsledky v této sekci vnímat s tímto omezením.
Graf 29: Z jakého důvodu v současnosti nepracujete?
Z jakého důvodu
v současnosti nepracujete? LF FF PrF FSS PřF FI PdF FSpS ESF MU
n = 11 14 5 7 11 3 5 1 3 60
o získání zaměstnání usiluji, ale
dosud mne nikam nepřijali 9,1 % 7,1 % 20,0 % 33,3 % 6,7 %
dostal(a) jsem nabídku(y) práce,
ale zatím jsem žádnou
nepřijal(a) 33,3 % 1,7 %
jsem na rodičovské/mateřské
dovolené 81,8 % 42,9 % 60,0 % 71,4 % 36,4 % 33,3 % 100 % 100 % 66,7 % 60,0 %
studuji 9,1 % 28,6 % 28,6 % 54,5 % 21,7 %
finanční situace mi dovoluje
nepracovat 7,1 % 33,3 % 3,3 %
jiný důvod 14,3 20,0 % 9,1 % 6,7 %
Celkem 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 %
o získání
zaměstnání usiluji,
ale dosud mne
nikam nepřijali
6,7% dostal(a) jsem
nabídku(y) práce,
ale zatím jsem
žádnou nepřijal(a)
1,7%
jsem na
rodičovské/mateřské
dovolené
60,0%
studuji
21,7%
finanční situace mi
dovoluje nepracovat
3,3%
jiný důvod
6,7%
44
Respondenti aktuálně nepracující (nepodnikající apod.) také uváděli dobu, po kterou jsou neaktivní. Byly zaznamenány následující
hodnoty (celkem jen 10 odpovědí):
Průměr = 10,5 měsíců (8)
Modus = 4 měsíce (1)
Medián = 5 měsíců (5)
Celkem 18,3 % (11,3 %) ekonomicky neaktivních bylo v době dotazování vedeno na úřadu práce. Celková aktuální nezaměstnanost
absolventů MU z let 2017–2018 tedy představuje podle získaných odpovědí 11 osob ze souboru 805 respondentů, tj. 1,4 % (1 %).
Jste veden(a) jako nezam. na
úřadu práce LF FF PrF FSS PřF FI PdF FSpS ESF MU
n = 11 14 5 7 11 3 5 1 3 60
ano 36,4 % 7,1 % 40,0 % 66,7 % 20,0 % 33,3 % 18,3 %
byl(a) jsem, ale již nejsem 18,2 % 28,6 % 9,1 % 20,0 % 33,3 % 15,0 %
nebyl(a) jsem a nejsem 45,5 % 57,1 % 60,0 % 100 % 90,9 % 33,3 % 60,0 % 100 % 33,3 % 65,0 %
jiná odpověď 7,1 % 1,7 %
Celkem 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 %
Aktuálně nepracující také hodnotili své budoucí vyhlídky na získání pracovního místa. Přehled o názorech aktuálně nepracujících
absolventů opět dává další z grafů a tabulka hodnot. Součet kladných hodnot se letos zvýšil na 89,1 % z hodnoty předcházejícího
výzkumu (2015–2016) – 84 % (přepočteno s vyloučením varianty „nevím“).
Graf 30: Pokud byste měl(a) posoudit své nynější šance na získání nového pracovního místa / resp. zahájení
podnikání v dohledné době ev. po skončení mateřské či rodičovské dovolené či ukončení dalšího studia, pak
byste své šance hodnotil(a) jako: (přepočteno s vyloučením varianty „nevím, nedovedu posoudit“)
Šance na získání
pracovního místa … LF FF PrF FSS PřF FI PdF FSpS ESF MU
n = 11 14 5 7 11 3 5 1 3 60
velmi vysoké 63,6 % 28,6 % 20,0 % 9,1 % 33,3 % 20,0 % 33,3 % 26,7 %
spíše vysoké 27,3 % 50,0 % 40,0 % 85,7 % 63,6 % 66,7 % 60,0 % 100 % 66,7 % 55,0 %
spíše nízké 7,1 % 20,0 % 14,3 % 9,1 % 6,7 %
velmi nízké 7,1 % 20,0 % 3,3 %
nevím, nedovedu posoudit 9,1 % 7,1 % 18,2 % 20,0 % 8,3 %
Celkem 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 %
velmi vysoké
29,1%
spíše vysoké
60,0%
spíše nízké
7,3%
velmi nízké
3,6%
45
Dále se „nepracující“ vyjadřovali k otázce, zda budou hledat pracovní místo „v oboru“ nebo „mimo obor“, který vystudovali, viz
následující graf a tabulku.
Zhruba jen každý desátý absolvent z aktuálně „nepracujících“, tj. 13 % (24,7 %, přepočteno s vyloučením varianty „nevím“) hodlá
hledat místo vně vystudovaného oboru.
Graf 31: Budete hledat – nebo již máte vyhlédnuté/přislíbené – místo (resp. budete podnikat) v oboru, který jste
na MU vystudoval(a)? (přepočteno s vyloučením varianty „nevím, nejsem si jist(a)“)
Budete hledat místo v oboru,
který jste na MU
vystudoval(a)? LF FF PrF FSS PřF FI PdF FSpS ESF MU
n = 11 14 5 7 11 3 5 1 3 60
určitě v oboru 81,8 % 14,3 % 20,0 % 71,4 % 54,5 % 33,3 % 60,0 % 100 % 46,7 %
spíše v oboru 28,6 % 40,0 % 28,6 % 36,4 % 66,7 % 40,0 % 100 % 31,7 %
spíše mimo obor 9,1 % 35,7 % 10,0 %
určitě mimo obor 7,1 % 1,7 %
nevím, nejsem si jist(a) 9,1 % 14,3 % 40,0 % 9,1 % 10,0 %
Celkem 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 %
zcela určitě v oboru
51,9%
spíše v oboru
35,2%
spíše mimo obor
11,1%
zcela určitě mimo
obor
1,9%
46
Podobně jako ekonomicky aktivní deklarovali i nepracující svou ochotu změnit kvůli práci bydliště. Ochota stěhovat se za prací osciluje
zhruba kolem jedné třetiny respondentů; dříve to bylo 28,6 %, nyní vidíme 43,3% podíl absolventů ochotných se stěhovat v rámci ČR
nebo i zahraničí.
Graf 32: Jste ochoten (ochotna) v případě obdržení relevantní pracovní nabídky změnit kvůli práci své současné
nebo původně plánované místo bydliště?
Jste ochoten (ochotna) změnit
kvůli práci bydliště? LF FF PrF FSS PřF FI PdF FSpS ESF MU
n = 11 14 5 7 11 3 5 1 3 60
ano, jsem ochoten (ochotna) se za
prací přestěhovat v rámci ČR 9,1 % 7,1 % 20,0 % 28,6 % 100 % 10,0 %
ano, jsem ochoten (ochotna) se za
prací přestěhovat v rámci ČR nebo
i do zahraničí 27,3 % 42,9 % 60,0 % 54,5 % 33,3 % 33,3 % 33,3 %
ne, ale jsem ochoten (ochotna) za
prací z místa bydliště dojíždět 27,3 % 28,6 % 42,9 % 18,2 % 100 % 28,3 %
ne, chci najít práci v místě svého
současného nebo plánovaného
bydliště 36,4 % 14,3 % 20,0 % 14,3 % 27,3 % 66,7 % 21,7 %
neplánuji si žádné místo bydliště /
nezáleží mi na tom, kde budu bydlet 14,3 % 1,7 %
chci pracovat z domu 7,1 % 66,7 % 5,0 %
Celkem 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 %
ano, jsem ochoten
(ochotna) se za prací
přestěhovat v rámci ČR
10,0%
ano, jsem ochoten
(ochotna) se za prací
přestěhovat v rámci ČR
nebo i do zahraničí
33,3%
ne, ale jsem
ochoten (ochotna)
za prací z místa
bydliště dojíždět
28,3%
ne, chci najít práci v místě
svého současného nebo
plánovaného bydliště
21,7%
neplánuji si žádné
místo bydliště /
nezáleží mi na tom,
kde budu bydlet
1,7%
chci pracovat z domu
5,0%
47
3.7 Jazyková vybavenost absolventů Masarykovy univerzity
Zajímali jsme se také o to, zda pro absolventy nebyla při hledání práce překážkou jazyková vybavenost a jaké cizí jazyky využívají při
práci. Jen u zhruba pěti procent respondentů byla požadována vyšší úroveň znalosti cizího jazyka, než kterou disponovali.
Byla pro Vás úroveň Vaší jazykové vybavenosti bariérou při hledání či pro přijetí do zaměstnání (resp. zahájení podnikání
či jiných ekonomických aktivit)?
LF FF PrF FSS PřF FI PdF FSpS ESF MU
n = 71 136 115 100 93 80 40 9 76 720
ne, znalost cizího jazyka
nebyla
požadována/potřeba
52,1 % 24,3 % 34,8 % 29,0 % 20,4 % 5,0 % 40,0 % 33,3 % 11,8 % 26,4 %
ne, má znalost cizího
jazyka byla na úrovni
požadované/potřebné
pro výkon práce
43,7 % 70,6 % 54,8 % 60,0 % 69,9 % 91,3 % 57,5 % 33,3 % 81,6 % 66,1 %
ano, byla požadována
znalost jiného jazyka,
než který ovládám
2,2 % 1,7 % 5,0 % 1,1 % 11,1 % 1,3 % 1,8 %
ano, byla požadována
vyšší úroveň znalosti
cizího jazyka, než kterou
jsem disponoval(a)
4,2 % 2,9 % 7,0 % 6,0 % 7,5 % 3,8 % 2,5 % 22,2 % 5,3 % 5,3 %
ano, byla požadována
oficiální certifikace
úrovně jazyka, kterou
jsem nedisponoval(a)
1,7 % 1,1 % 0,4 %
Celkem 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 %
Na stejnou otázku odpovídali i aktuálně ekonomicky neaktivní absolventi. Jak odpovídali je patrné z následující tabulky.
Byla pro Vás úroveň Vaší jazykové vybavenosti bariérou při hledání či pro přijetí do zaměstnání (resp. zahájení podnikání
či jiných ekonomických aktivit)?
LF FF PrF FSS PřF FI PdF FSpS ESF MU
n = 11 14 5 7 11 3 5 1 3 60
ne, znalost cizího jazyka nebyla
požadována/potřeba 54,5 % 14,3 % 20,0 % 42,9 % 18,2 % 40,0 % 100 % 28,3 %
ne, má znalost cizího jazyka byla
na úrovni požadované/potřebné pro
výkon práce 45,5 % 78,6 % 40,0 % 14,3 % 72,7 % 100 % 40,0 % 66,7 % 56,7 %
ano, byla požadována znalost
jiného jazyka, než který ovládám 14,3 % 9,1 % 3,3 %
ano, byla požadována vyšší úroveň
znalosti cizího jazyka, než kterou
jsem disponoval(a) 7,1 % 40,0 % 28,6 % 33,3 % 10,0 %
ano, byla požadována oficiální
certifikace úrovně jazyka, kterou
jsem nedisponoval(a) 20,0 % 1,7 %
Celkem 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 %
48
Srovnání předchozího a aktuálního průzkumu ukazuje, že aktuálně se snížil podíl osob, které cizí jazyk v práci nepoužívají z 27,0 %
na aktuální hodnotu 21,5 %.
Graf 33: Používáte ve svém hlavním zaměstnání (resp. podnikání či jiné ekonomické aktivitě) aktivně cizí jazyk?
Používání cizího jazyka v hlav.
zaměstnání (podnikání) LF FF PrF FSS PřF FI PdF FSpS ESF MU
n = 71 136 115 100 93 80 40 9 77 721
ano, výkon mé práce přímo souvisí s
profes. znalostí jazyka 1,4 % 21,3 % 2,6 % 4,0 % 3,2 % 1,3 % 20,0 % 5,2 % 7,4 %
ano, v zaměstnání komunikuji pouze
v cizím jazyce 7,0 % 11,0 % 2,6 % 14,0 % 10,8 % 27,5 % 2,5 % 11,1 % 16,9 % 11,7 %
ano, cizí jazyk používám pravid. v
rámci běžné komunikace 8,5 % 19,1 % 19,1 % 31,0 % 38,7 % 55,0 % 17,5 % 11,1 % 46,8 % 29,0 %
ano, cizí jazyk používám nárazově 60,6 % 25,7 % 45,2 % 26,0 % 23,7 % 12,5 % 37,5 % 33,3 % 18,2 % 30,5 %
ne, cizí jazyk v práci nepoužívám 22,5 % 22,8 % 30,4 % 25,0 % 23,7 % 3,8 % 22,5 % 44,4 % 13,0 % 21,5 %
Celkem 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 %
1,4
21,3
2,6 4,0 3,2 1,3
20,0
5,2 7,4
7,0
11,0
2,6
14,0
10,8
27,5
2,5
11,1
16,9 11,78,5
19,1
19,1
31,0 38,7
55,0
17,5
11,1
46,8
29,0
60,6
25,7
45,2
26,0
23,7
12,5
37,5
33,3
18,2
30,5
22,5 22,8
30,4
25,0 23,7
3,8
22,5
44,4
13,0
21,5
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
LF FF PrF FSS PřF FI PdF FSpS ESF MU
ne, cizí jazyk v práci
nepoužívám
ano, cizí jazyk používám
nárazově (např. při jednání
s klienty / s vedením
společnosti)
ano, cizí jazyk používám
pravidelně v rámci běžné
každodenní komunikace, při
zpracovávání/plnění úkolů
ano, v zaměstnání
komunikuji nebo
zpracovávám/plním úkoly
pouze v cizím jazyce
ano, výkon mé práce přímo
souvisí s profesionální
znalostí jazyka (např.
lektorství, překladatelství,
tlumočení)
49
Na otázku, jaký jazyk absolventi v práci aktivně používají nejčastěji, odpovídali následovně:
Graf 34: Jaký cizí jazyk ve svém hlavním zaměstnání (resp. podnikání či jiné ekonomické aktivitě) aktivně
používáte nejčastěji (mimo češtinu a slovenštinu)?
Jaký cizí jazyk
aktivně používáte
nejčastěji? LF FF PrF FSS PřF FI PdF FSpS ESF MU
n = 55 105 80 75 71 77 31 5 67 566
angličtinu 89,1 % 82,9 % 95,0 % 98,7 % 98,6 % 100 % 87,1 % 80,0 % 97,0 % 93,5 %
němčinu 9,1 % 1,9 % 3,8 % 1,4 % 6,5 % 2,3 %
francouzštinu 1,0 % 1,3 % 3,0 % 0,7 %
ruštinu 1,9 % 6,5 % 20,0 % 0,9 %
španělštinu 3,8 % 0,7 %
polštinu 1,0 % 0,2 %
jiný jazyk 1,8 % 7,6 % 1,3 % 1,8 %
Celkem 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 %
Podíl angličtiny se oproti minulému výzkumu zvýšil z 88,0 % na nynějších 93,5 % a podíl němčiny se snížil z 6,7 % na aktuální podíl
2,3 %.
angličtinu
93,5%
němčinu
2,3%
francouzštinu
0,7%
ruštinu
0,9%
španělštinu
0,7% polštinu
0,2%
jiný jazyk
1,8%
50
3.8 Společné hodnocení studia na Masarykově univerzitě
Další část dotazníku tvořily otázky pro všechny absolventy Masarykovy univerzity. První otázka zjišťovala, zda absolventům vyhovuje
– z hlediska jejich uplatnění – poměr teoretické a praktické složky vysokoškolského studia. Souhrnnou představu o odpovědích dává
následující tabulka a graf. V aktuálním výzkumu se podíl varianty „příliš teoretické“ snížil o 4,9 p. b. na hodnotu 64,7 % (výzkum 2015–
16: 69,6 %, přepočteno s vyloučením variant „nevím“ a „jiná odpověď“) a naopak se o 4,6 p. b. zvýšil podíl varianty poměr teoretické
a praktické složky byl správně vyvážen z 29,9 % na 34,5 % (přepočteno s vyloučením variant „nevím“ a „jiná odpověď“).
Graf 35: Domníváte se, že suma znalostí a dovedností, kterou jste si během studia na MU osvojil(a), byla z hlediska
Vašeho nynějšího pracovního uplatnění: (v %, přepočteno s vyloučením variant „nevím, nemohu posoudit“ a „jiná
odpověď“)
Orientace studia byla … LF FF PrF FSS PřF FI PdF FSpS ESF MU
n = 80 143 113 99 99 80 44 10 77 745
příliš praktická 2,5 % 0,7 % 0,9 % 1,3 % 0,7 %
vyvážená 15,0 % 30,1 % 34,5 % 29,3 % 37,4 % 45,0 % 22,7 % 10,0 % 22,1 % 30,1 %
příliš teoretická 77,5 % 55,9 % 54,9 % 56,6 % 42,4 % 46,3 % 59,1 % 70,0 % 62,3 % 56,4 %
nevím, nemohu posoudit 2,5 % 6,3 % 2,7 % 9,1 % 8,1 % 1,3 % 9,1 % 10,0 % 6,5 % 5,6 %
jiná odpověď 2,5 % 7,0 % 7,1 % 5,1 % 12,1 % 6,3 % 9,1 % 10,0 % 9,1 % 7,2 %
Celkem 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 %
Standardizované pořadí: Příznivější hodnocení můžeme vidět zejména u FI (příp. PřF) a naopak, studium jako „příliš teoretické“ je
vnímáno zejména na LF a ESF.
Fakulta Z-score n
FI -0,31 74
PřF -0,22 79
PrF -0,08 102
FF 0,00 124
FSS 0,04 85
PdF 0,17 36
ESF 0,20 65
LF 0,30 76
FSpS 0,47 8
2,6 0,8 1,0 1,4 0,8
15,8
34,7
38,2
34,1
46,8
48,6
27,8
12,5
26,2
34,5
81,6
64,5
60,8
65,9
53,2 50,0
72,2
87,5
73,8
64,7
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
LF FF PrF FSS PřF FI PdF FSpS ESF MU
orientovaná až příliš
teoreticky
poměr teoretické a
praktické složky byl
správně vyvážen
orientovaná až příliš
prakticky
51
Dále jsme sledovali míru úsilí, které museli absolventi MU k úspěšnému dokončení vysokoškolského studia vynaložit. Náročnost je
zhruba srovnatelná s předchozím šetřením; součet variant studium nebylo „příliš“ + „vůbec náročné“ činí aktuálně 27,4 %,
v předchozím šetření to bylo 29,5 % (hodnoty s vyloučením možnosti „nevím, nemohu posoudit“).
Graf 36: Domníváte se, že absolvování vysokoškolského studia na MU bylo z hlediska úsilí, které jste musel(a)
během studia vynaložit: (v %, přepočteno s vyloučením varianty „nevím, nemohu posoudit“)
Obtížnost studia… LF FF PrF FSS PřF FI PdF FSpS ESF MU
n = 80 142 113 99 99 79 45 10 77 744
velice náročné 52,5 % 5,6 % 8,0 % 6,1 % 16,2 % 7,6 % 2,2 % 6,5 % 12,5 %
poměrně náročné 43,8 % 54,9 % 60,2 % 64,6 % 63,6 % 59,5 % 73,3 % 40,0 % 57,1 % 58,6 %
nebylo příliš náročné 3,8 % 34,5 % 28,3 % 25,3 % 18,2 % 29,1 % 15,6 % 40,0 % 28,6 % 24,6 %
nebylo vůbec náročné 2,1 % 2,7 % 1,0 % 3,8 % 4,4 % 10,0 % 5,2 % 2,3 %
nevím, nemohu posoudit 2,8 % 0,9 % 3,0 % 2,0 % 4,4 % 10,0 % 2,6 % 2,0 %
Celkem 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 %
Standardizované pořadí: Nejnáročnější studium je tradičně na LF, relativně méně náročné pak na FF a ESF.
Fakulta Z-score n
LF -0,99 80
PřF -0,22 97
FSS 0,07 96
PdF 0,09 43
PrF 0,13 112
FI 0,18 79
ESF 0,25 75
FF 0,26 138
FSpS 0,75 9
52,5
5,8 8,0 6,3
16,5
7,6
2,3
6,7
12,8
43,8
56,5
60,7 66,7
64,9
59,5
76,7
44,4
58,7
59,8
3,8
35,5
28,6
26,0
18,6
29,1
16,3
44,4
29,3
25,1
2,2 2,7 1,0 3,8 4,7
11,1
5,3 2,3
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
LF FF PrF FSS PřF FI PdF FSpS ESF MU
velice náročné poměrně náročné nebylo příliš náročné nebylo vůbec náročné
52
Celková spokojenost a opakovaná volba vzdělávací dráhy
Dále jsme sledovali, jak jsou absolventi MU spokojeni s tím, co jim škola celkově poskytla. Rozložení hodnot je opět patrné
z následujícího grafu a tabulky hodnot. Hodnota kladných variant odpovědí zůstala prakticky nezměněná: u předcházejícího
průzkumu to bylo 96,2 %, nyní to je 95,9 %, což jsou z dlouhodobého pohledu „historická maxima“ (výpočet s vyloučením varianty
„nevím, nedovedu posoudit“).
Graf 37: Jak jste nyní spokojen(a) s tím, co Vám MU celkově poskytla? (v %, přepočteno s vyloučením varianty
„nevím, nedovedu posoudit“)
Spokojenost s MU … LF FF PrF FSS PřF FI PdF FSpS ESF MU
n = 80 142 113 99 99 79 44 10 77 743
velmi spokojen(a) 42,5 % 38,7 % 51,3 % 46,5 % 52,5 % 57,0 % 29,5 % 50,0 % 35,1 % 45,1 %
spíše spokojen(a) 48,8 % 54,2 % 44,2 % 51,5 % 42,4 % 41,8 % 63,6 % 50,0 % 59,7 % 49,9 %
spíše nespokojen(a) 8,8 % 4,9 % 1,8 % 1,0 % 3,0 % 1,3 % 6,8 % 3,9 % 3,6 %
velmi nespokojen(a) 0,7 % 0,9 % 1,0 % 0,4 %
nevím, nedovedu posoudit 1,4 % 1,8 % 2,0 % 1,3 % 0,9 %
Celkem 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 %
Standardizované pořadí: Nejspokojenější jsou absolventi FI a PřF a relativně méně spokojení pak pedagogové a ekonomové. Celkově
však u všech vysoce převažují varianty spokojenosti.
Fakulta Z-score n
FI -0,25 79
PřF -0,16 97
FSpS -0,15 10
PrF -0,13 111
FSS -0,04 99
LF 0,12 80
FF 0,14 140
ESF 0,16 76
PdF 0,31 44
42,5 39,3
52,3
46,5
53,6 57,0
29,5
50,0
35,5
45,5
48,8 55,0
45,0
51,5
43,3
41,8
63,6
50,0
60,5
50,4
8,8 5,0 1,8 1,0 3,1 1,3
6,8 3,9 3,7
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
LF FF PrF FSS PřF FI PdF FSpS ESF MU
velmi spokojen(a) spíše spokojen(a) spíše nespokojen(a) velmi nespokojen(a)
53
„Historické“ srovnání údajů o celkové spokojenosti se studiem na MU ukazuje příznivý trend s tím, že nejvyšší spokojenosti bylo
dosaženo právě u posledních tří průzkumů; za zobrazovaný časový úsek (1993–2018) let se celková spokojenost zvýšila o zhruba 25
procentních bodů.
Graf 38: Jak jste nyní spokojen(a) s tím, co Vám MU celkově poskytla? (r. 1993–2018, v %, sloučené varianty,
varianta „nevím, jiná odpověď“ není zobrazována)
70,7
75,2
79,6 78,6 80,4
84,3 83,6 83,7
87,2
91,2
95,2 95,0
25,2
22,1
18,0 19,5 18,1
14,4 14,8 15,1
11,2
8,8
3,8 4,0
0
10
20
30
40
50
60
70
80
90
100
r. 93–
95
r. 96 r. 97–
00
r. 01–
02
r. 03–
04
r. 05–
06
r. 07–
08
r. 09–
10
r. 11–
12
r. 13–
14
r. 15–
16
r. 17–
18
„velmi + spíše spokojen(á)“ „spíše + velmi nespokojen(á)“
54
Net Promoter Score
Stejně jako v předcházejícím průzkumu byla zařazena následující otázka: Nyní, prosím, na základě své zkušenosti určete, zda byste
doporučil(a) Masarykovu univerzitu svým přátelům nebo kolegům. Použitá škála měření: 0 = určitě NE, 10 = určitě ANO.
Takto formulovaná otázka se používá pro měření tzv. zákaznické spokojenosti nebo loajality. Vlastní hodnoty tzv. Net Promoter Score4
(zkráceně NPS) se vypočítají tak, že procentuální podíl těch, kteří odpověděli 0 až 6 (kritici) se odečte od procenta těch, kteří
odpověděli 9 nebo 10 (příznivci). Výsledný rozdíl je NPS. Například pokud 20 % klientů je kritiků a 60 % příznivců, je NPS rovno 60 –
20 = +40.
Hodnoty NPS nižší než nula se obvykle vykládají jako příznak potíží s loajalitou, naopak hodnoty více než 50 jsou považovány za
výborné, hodnota NPS za MU dává vynikajících 69,9 (naposled to bylo 62).
Pořadí fakult MU podle Net Promoter Score (n = 742)
Škála 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Celkem Celkem NPS ↓
určitě
NE ← →
určitě
ANO 0–6 9–10
Fakulta KRITICI PASIVNÍ PŘÍZNIVCI
PrF 0,9 % 0,9 % 3,5 % 10,6 % 18,6 % 65,5 % 1,8 84,1 82,3
FSS 1,0 % 1,0 % 1,0 % 7,1 % 13,1 % 20,2 % 56,6 % 3,0 76,8 73,7
FI 2,5 % 5,1 % 16,5 % 32,9 % 43,0 % 2,5 75,9 73,4
FF 1,4 % 3,5 % 2,8 % 16,2 % 19,0 % 57,0 % 4,9 76,1 71,1
MU 0,1 % 0,1 % 0,3 % 0,1 % 2,2 % 2,3 % 4,9 % 15,0 % 21,8 % 53,2 % 5,1 75,1 69,9
PřF 1,0 % 1,0 % 3,1 % 2,0 % 6,1 % 13,3 % 22,4 % 51,0 % 7,1 73,5 67,3
PdF 4,5 % 6,8 % 2,3 % 9,1 % 34,1 % 43,2 % 11,4 77,3 65,9
LF 1,3 % 2,5 % 3,8 % 5,0 % 17,5 % 20,0 % 50,0 % 7,5 70,0 62,5
ESF 3,9 % 2,6 % 7,8 % 20,8 % 16,9 % 48,1 % 6,5 64,9 58,4
FSpS 10,0 % 30,0 % 20,0 % 40,0 % 10,0 60,0 50,0
První čtyři místa obsadily stejné fakulty jako při předcházejícím průzkumu: PrF, FSS, FI a FF.
Zajímavé je zde srovnání výsledků absolventů „v praxi“ s „čerstvými“ absolventy MU z roku 2019. NPS u „čerstvých“
absolventů dosáhlo úrovně 54,9, tedy také výborné hodnoty, bylo však o 15 b. nižší než u absolventů v praxi. Nabízí se tak hypotéza,
že studenti až s určitým odstupem a praxí „docení“ svou alma mater více, než „čerství absolventi“.
4
Viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Net_Promoter_Score nebo https://en.wikipedia.org/wiki/Net_Promoter
55
Zajímalo nás také, do jaké míry by absolventi MU – po zkušenostech, které získali s vysokou školou a v prvních letech „v praxi“ –
opakovali svoji vzdělávací dráhu.
Graf 39: Pokud byste mohl(a) znovu opakovat volbu své vzdělávací dráhy, zvolil(a) byste pro své studium: (v %,
přepočteno s vyloučením varianty „jiná odpověď“)
Opakovaná volba
vzdělávací dráhy… LF FF PrF FSS PřF FI PdF FSpS ESF MU
n = 80 142 113 99 98 79 44 10 77 742
stejný obor na stejné fakultě
MU 60,0 % 58,5 % 77,0 % 69,7 % 52,0 % 72,2 % 63,6 % 70,0 % 50,6 % 63,2 %
jiný obor na stejné fakultě
MU 3,8 % 5,6 % 0,9 % 9,1 % 22,4 % 16,5% 4,5 % 10,0 % 22,1 % 10,2 %
jinou fakultu v rámci MU 13,8 % 23,9 % 16,8 % 14,1 % 16,3 % 2,5% 15,9 % 20,0 % 14,3 % 15,6 %
stejný obor na jiné VŠ 6,3 % 1,4 % 0,9 % 3,0 % 2,0 % 2,5% 2,3 % 3,9 % 2,6 %
jiný obor na jiné VŠ 6,3 % 4,2 % 2,7 % 1,0 % 4,1 % 2,5% 2,3 % 3,9 % 3,4 %
jiný způsob dal. vzdělávání,
než je VŠ 2,5 % 2,3 % 1,3 % 0,5 %
po absol. SŠ bych
odešel(šla) do praxe 0,9 % 1,3 % 1,3 % 0,4 %
jiná odpověď 7,5 % 6,3 % 0,9 % 3,0 % 3,1 % 2,5% 9,1 % 2,6 % 4,0 %
Celkem 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 %
Vidíme, že vlastnímu oboru na mateřské fakultě by byli „nejvěrnější“ právníci a informatici (stejně jako v předchozím šetření) a naopak
„nejvíce nevěrní“ by byli absolventi ESF a PřF (stejně jako v předchozím šetření). Dlužno dodat, že do tohoto hodnocení se
pravděpodobně více než čirý citový vztah k „alma mater“ promítá komplex faktorů mající podobu rovnice „dal – získal“, kde na straně
„dal“ se může jednat o vynaložené úsilí k absolvování školy a „získal“ pak to nejdůležitější z uplatnění.
MU jako celek by byla „znovu zvolena“ celkem 92,8 % (88,2 %, přepočteno s vyloučením varianty „jiná odpověď“) svých absolventů
a jen 6,2 % (10,3 % přepočteno s vyloučením varianty „jiná odpověď“) z absolventů by volilo jinou VŠ než MU. Meziroční změny jdou
tedy pozitivním směrem.
64,9 62,4
77,7
71,9
53,7
74,0
70,0 70,0
52,0
65,9
4,1 6,0
0,9 9,4
23,2
16,9
5,0
10,0
22,7
10,7
14,9
25,6
17,0 14,6
16,8
2,6
17,5
20,0
14,7
16,3
6,8
1,5 0,9 3,1
2,1 2,6 2,5
4,0
2,76,8
4,5 2,7
1,0 4,2 2,6 2,5 4,0
3,5
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
LF FF PrF FSS PřF FI PdF FSpS ESF MU
po absol. SŠ
bych odešel(šla)
do praxe
jiný způsob
dalšího
vzdělávání, než
je VŠ
jiný obor na jiné
VŠ
stejný obor na
jiné VŠ
jinou fakultu v
rámci MU
jiný obor na
stejné fakultě
MU, kterou jsem
vystudoval(a)
stejný obor na
stejné fakultě
MU, který jsem
vystudoval(a)
56
Vyhlídky absolventů MU na společenský vzestup
Další otázka sledovala názory absolventů na jejich vyhlídky na společenský vzestup v následujících pěti letech. Srovnání se starším
výzkumem také ukazuje nárůst optimistických očekávání o 4,5 p. b., v předcházejícím šetření činil nárůst 5,4 p. b.
Graf 40: Jak hodnotíte své vyhlídky na profesní a společenský vzestup v příštích 5 letech? (v %, přepočteno
s vyloučením varianty „nevím, nedovedu posoudit“)
Vyhlídky na společenský
vzestup… LF FF PrF FSS PřF FI PdF FSpS ESF MU
n = 80 143 112 99 98 78 45 10 77 742
velmi dobré 27,5 % 14,7 % 24,1 % 15,2 % 16,3 % 43,6 % 15,6 % 19,5 % 21,2 %
spíše dobré 61,3 % 53,1 % 57,1 % 56,6 % 49,0 % 47,4 % 33,3 % 40,0 % 54,5 % 52,7 %
průměrné 7,5 % 27,3 % 11,6 % 19,2 % 20,4 % 7,7 % 40,0 % 40,0 % 19,5 % 18,9 %
spíše špatné 1,3 % 3,5 % 4,5 % 4,0 % 6,1 % 1,3 % 4,4 % 10,0 % 1,3 % 3,5 %
velmi špatné 2,5 % 0,7 % 1,8 % 1,0 % 0,8 %
nevím, nedovedu posoudit 0,7 % 0,9 % 5,1 % 7,1 % 6,7 % 10,0 % 5,2 % 3,0 %
Celkem 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 %
Standardizované pořadí: Informatici, lékaři, právníci a ekonomové a vidí svoji budoucnost lépe než absolventi PdF a FF; pořadí je
podobné jako v předchozím šetření.
Fakulta Z-score n
FI -0,51 78
LF -0,22 80
PrF -0,07 111
ESF -0,06 73
FSS 0,07 94
PřF 0,17 91
FF 0,18 142
PdF 0,36 42
FSpS 0,75 9
27,5
14,8
24,3
16,0 17,6
43,6
16,7
20,5 21,8
61,3
53,5
57,7
59,6
52,7
47,4
35,7
44,4
57,5 54,3
7,5
27,5
11,7
20,2
22,0
7,7
42,9
44,4
20,5
19,4
1,3 3,5 4,5
4,3
6,6
1,3 4,8
11,1
1,4
3,62,5 0,7 1,8 1,1 0,8
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
LF FF PrF FSS PřF FI PdF FSpS ESF MU
velmi dobré spíše dobré průměrné spíše špatné velmi špatné
57
Vyhlídky na spol. vzestup – srovnání Výzkum 17–18 Výzkum 15–16 rozdíl
velmi dobré 21,2 % 22,4 % -1,2 p. b.
spíše dobré 52,7 % 46,4 % +6,3 p. b.
průměrné 18,9 % 21,4 % -2,5 p. b.
spíše špatné 3,5 % 4,9 % -1,4 p. b.
velmi špatné 0,8 % 0,9 % -0,1 p. b.
nevím, nedovedu posoudit 3,0 % 4,1 % -1,1 p. b.
Celkem 100 % 100 % *
58
3.9 Demografická struktura absolventů MU
V souboru respondentů bylo celkem 57,1 % žen a 42,9 % mužů, analogický poměr v základním souboru je 62,7 % : 37,3 %,
v základním souboru je tak o 5,6 p. b. více žen, než ve vlastním šetření, viz následující přehled.
Šetření Základní soubor Odchylky
Fakulta
Hladina výz. st.
odchylky muž žena muž žena ZS – šetření
LF 0,1 % h. v. 43,8 % 56,2 % 31,1 % 68,9 % 12,8 p. b.
FF 5 % h. v. 31,2 % 68,8 % 24,0 % 76,0 % 7,1 p. b.
PrF odchylka nevýz. 55,2 % 44,8 % 48,9 % 51,1 % 6,3 p. b.
FSS odchylka nevýz. 32,4 % 67,6 % 31,2 % 68,8 % 1,2 p. b.
PřF odchylka nevýz. 28,8 % 71,2 % 35,1 % 64,9 % -6,2 p. b.
FI odchylka nevýz. 88,1 % 11,9 % 83,3 % 16,7 % 4,8 p. b.
PdF odchylka nevýz. 22,2 % 77,8 % 17,4 % 82,6 % 4,9 p. b.
FSpS odchylka nevýz. 30,0 % 70,0 % 56,4 % 43,6 % -26,4 p. b.
ESF odchylka nevýz. 43,0 % 57,0 % 37,8 % 62,2 % 5,2 p. b.
MU 0,1 % h. v. 42,9 % 57,1 % 37,3 % 62,7 % 5,6 p. b.
„Jaké je Vaše státní občanství?“
Jaké je Vaše
státní občanství? LF FF PrF FSS PřF FI PdF FSpS ESF MU
n = 89 154 125 108 104 84 45 10 86 805
ČR 56,2 % 85,1 % 91,2 % 82,4 % 75,0 % 40,5 % 97,8 % 100 % 74,4 % 76,3 %
SR 43,8 % 14,9 % 8,8 % 17,6 % 25,0 % 59,5 % 2,2 % 25,6 % 23,7 %
Celkem 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 %
„Kde máte v současné době trvalé bydliště?“
Kde máte v současné
době trvalé bydliště? LF FF PrF FSS PřF FI PdF FSpS ESF MU
n = 80 143 112 99 98 77 45 10 77 741
Slovensko 32,5 % 13,3 % 5,4 % 15,2 % 22,4 % 51,9 % 2,2 % 23,4 % 19,8 %
Brno 20,0 % 21,0 % 17,0 % 15,2 % 17,3 % 15,6 % 17,8 % 20,0 % 26,0 % 18,8 %
Jihomoravský kraj mimo
Brno 12,5 % 11,2 % 12,5 % 13,1 % 22,4 % 13,0 % 24,4 % 40,0 % 9,1 % 14,4 %
Moravskoslezský kraj 6,3 % 9,1 % 14,3 % 16,2 % 3,1 % 1,3 % 6,7 % 6,5 % 8,4 %
Zlínský kraj 10,0 % 5,6 % 9,8 % 7,1 % 11,2 % 3,9 % 13,3 % 30,0 % 6,5 % 8,4 %
Kraj Vysočina 5,0 % 9,1 % 6,3 % 5,1 % 6,1 % 1,3 % 4,4 % 6,5 % 5,8 %
Praha 2,5 % 3,5 % 8,9 % 8,1 % 1,0 % 2,6 % 7,8 % 4,6 %
Olomoucký kraj 3,8 % 4,2 % 4,5 % 6,1 % 3,1 % 1,3 % 4,4 % 10,0 % 6,5 % 4,3 %
Pardubický kraj 5,6 % 5,4 % 3,0 % 2,0 % 11,1 % 5,2 % 3,8 %
Jihočeský kraj 5,6 % 5,4 % 2,0 % 2,0 % 2,2 % 1,3 % 2,7 %
Královéhradecký kraj 4,2 % 2,7 % 4,0 % 2,0 % 2,6 % 4,4 % 2,6 %
jinde v zahraničí –
uveďte stát 3,8 % 1,4 % 5,1 % 5,2 % 1,9 %
Středočeský kraj 1,4 % 3,6 % 3,0 % 6,7 % 1,6 %
Liberecký kraj 3,8 % 2,8 % 0,9 % 1,0 % 1,3 % 1,3 %
Ústecký kraj 1,4 % 2,7 % 1,0 % 1,0 % 1,3 % 1,1 %
Plzeňský kraj 0,7 0,9 % 1,0 % 0,4 %
Karlovarský kraj 2,2 % 0,1 %
Celkem 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 %
59
„Kde v současné době žijete (trávíte nejvíce času bez ohledu na trvalé bydliště)?“
Kde v souč. době
žijete? LF FF PrF FSS PřF FI PdF FSpS ESF MU
n = 80 143 112 99 98 78 45 10 77 742
Brno 33,8 % 53,1 % 40,2 % 39,4 % 56,1 % 59,0 % 46,7 % 40,0 % 48,1 % 47,2 %
Praha 5,0 % 12,6 % 20,5 % 24,2 % 5,1 % 10,3 % 6,7 % 19,5 % 13,5 %
Jihomoravský kraj mimo
Brno 11,3 % 6,3 % 6,3 % 8,1 % 6,1 % 7,7 % 11,1 % 40,0 % 3,9 % 7,7 %
Slovensko 11,3 % 2,8 % 3,6 % 5,1 % 5,1 % 9,0 % 2,2 % 14,3 % 6,2 %
jinde v zahraničí –
uveďte stát 8,8 % 5,6 % 6,1 % 9,2 % 12,8 % 2,2 % 10,0 % 3,9 % 6,1 %
Moravskoslezský kraj 5,0 % 5,6 % 9,8 % 5,1 % 6,7 % 4,2 %
Zlínský kraj 10,0 % 2,8 % 3,6 % 5,1 % 1,3 % 6,7 % 3,4 %
Pardubický kraj 1,3 % 1,4 % 5,4 % 1,0 % 3,1 % 6,7 % 3,9 % 2,6 %
Kraj Vysočina 5,0 % 2,1 % 2,7 % 2,0 % 4,1 % 2,2 % 1,3 % 2,4 %
Jihočeský kraj 1,4 % 3,6 % 1,0 % 3,1 % 2,2 % 1,3 % 1,6 %
Olomoucký kraj 3,8 % 0,7 % 0,9 % 3,0 % 2,0 % 1,3 % 1,5 %
Středočeský kraj 0,7 % 2,7 % 3,0 % 1,0 % 2,2 % 1,3 % 1,3 %
Královéhradecký kraj 2,1 % 2,0 % 4,4 % 1,3 % 1,1 %
Liberecký kraj 5,0 % 1,4 % 0,9 % 10,0 % 1,1 %
Plzeňský kraj 1,4 % 0,3 %
Celkem 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 %
60
Jak se liší místo, kde absolventi reálně žijí od toho, kde mají trvalé bydliště, je patrné z následujícího přehledu, můžeme si například všimnout, že jen 29,9 % respondentů s trvalým bydlištěm na
Slovensku skutečně žije na Slovensku, zatímco 44,2 % z nich žije (tráví nejvíce času) v Brně. Následující tabulka byla pro přehlednost zjednodušena, zobrazeny jsou pouze kraje nad 10 respondentů
v souboru.
Kde máte v současné době trvalé bydliště?
Brno
Praha
JihomoravskýkrajmimoBrno
Jihočeskýkraj
KrajVysočina
Moravskoslezskýkraj
Olomouckýkraj
Pardubickýkraj
Středočeskýkraj
Zlínskýkraj
Slovensko
jindevzahraničí
Celkem
n = 349 100 57 12 18 31 11 19 10 25 46 45 741
Brno 90,6 % 4,3 % 0,7 % 0,7 % 1,4 % 0,7 % 1,4 % 100 %
Praha 2,9 % 94,1 % 2,9 % 100 %
Jihomoravský kraj mimo Brno 39,3 % 4,7 % 45,8 % 0,9 % 0,9 % 2,8 % 5,6 % 100 %
Jihočeský kraj 40,0 % 5,0 % 50,0 % 5,0 % 100 %
Kraj Vysočina 41,9 % 14,0 % 2,3 % 2,3 % 34,9 % 2,3 % 2,3 % 100 %
Moravskoslezský kraj 29,0 % 16,1 % 1,6 % 48,4 % 1,6 % 3,2 % 100 %
Olomoucký kraj 37,5 % 15,6 % 31,3 % 3,1 % 6,3 % 3,1 % 100 %
Pardubický kraj 42,9 % 10,7 % 46,4 % 100 %
Středočeský kraj 25,0 % 25,0 % 41,7 % 8,3 % 100 %
Zlínský kraj 48,4 % 16,1 % 29,0 % 4,8 % 100 %
Slovensko 44,2 % 7,5 % 3,4 % 0,7 % 2,0 % 0,7 % 1,4 % 29,9 % 8,8 % 100 %
jinde v zahraničí 7,1 % 92,9 % 100 %
Celkem 47,1 % 13,5 % 7,7 % 1,6 % 2,4 % 4,2 % 1,5 % 2,6 % 1,3 % 3,4 % 6,2 % 6,1 % 100 %
61
Velikostní struktura současných bydlišť je patrná z následující tabulky:
Velikost bydliště LF FF PrF FSS PřF FI PdF FSpS ESF MU
n = 80 140 112 98 98 78 45 10 77 738
více než milion obyvatel 6,3 % 13,6 % 17,9 % 26,5 % 10,2 % 12,8 % 6,7 % 20,8 % 14,8 %
100 001 obyvatel – 1 mil. 43,8 % 57,1 % 49,1 % 51,0 % 49,0 % 64,1 % 37,8 % 50,0 % 55,8 % 51,9 %
20 001 – 100 000
obyvatel 27,5 % 10,7 % 15,2 % 7,1 % 15,3 % 11,5 % 15,6 % 10,0 % 13,0 % 14,0 %
5 001 – 20 000 obyvatel 11,3 % 7,1 % 7,1 % 5,1 % 14,3 % 2,6 % 13,3 % 6,5 % 8,0 %
501 – 5 000 obyvatel 7,5 % 10,7 % 9,8 % 6,1 % 7,1 % 7,7 % 22,2 % 30,0 % 3,9 % 9,1 %
do 500 obyvatel 3,8 % 0,7 % 0,9 % 4,1 % 4,1 % 1,3 % 4,4 % 10,0 % 2,3 %
Celkem 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 %
Respondenti se dále v dotazníku vyjadřovali k důvodům svého pobytu v Brně, případně k tomu, proč z Brna odešli. Rozložení
odpovědí zobrazují následujíc tabulky. Celkové pořadí faktorů je stejné jako v předcházejícím šetření.
„Proč nyní žijete v Brně?“ (pouze respondenti, kteří uvedli, že žijí v Brně)
Proč nyní žijete v Brně?* LF FF PrF FSS PřF FI PdF FSpS ESF MU ↓
n = 80 226 126 114 164 146 52 11 107 1 026
našel jsem si zde zaměstnání –
kariérní perspektiva
23,8 % 24,3 % 27,8 % 28,9 % 25,6 % 26,0 % 25,0 % 18,2 % 24,3 % 25,6 %
kvalita života (příroda, kultura,
sport, občanská vybavenost, …)
21,3 % 23,5 % 19,8 % 21,9 % 21,3 % 19,9 % 11,5 % 9,1 % 21,5 % 20,9 %
žiji zde s partnerem/partnerkou,
manželem/manželkou
18,8 % 19,9 % 17,5 % 19,3 % 16,5 % 18,5 % 19,2 % 18,2 % 19,6 % 18,6 %
integrace do komunity (přátelé,
hobby, spolky)
10,0 % 12,4 % 10,3 % 17,5 % 15,9 % 13,7 % 7,7 % 9,1 % 11,2 % 12,9 %
žil jsem v Brně již před nástupem
na VŠ / setrvačnost / absence
důvodu ke změně
8,8 % 10,2 % 11,1 % 6,1 % 10,4 % 10,3 % 21,2 % 18,2 % 11,2 % 10,5 %
mám zde rodiče nebo rodinu 6,3 % 4,0 % 5,6 % 4,4 % 5,5 % 4,8 % 5,8 % 9,1 % 9,3 % 5,5 %
vlastním / pořídil jsem si zde
nemovitosti
11,3 % 3,5 % 6,3 % 1,8 % 3,0 % 6,2 % 7,7 % 9,1 % 1,9 % 4,7 %
jiné – doplňte 2,2 % 1,6 % 1,8 % 0,7 % 1,9 % 9,1 % 0,9 % 1,4 %
Celkem 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 %
* Respondenti mohli volit více variant současně, údaje jsou založeny na celkovém počtu odpovědí.
„Existují naopak nějaké důvody, kvůli kterým jste zvažovali odchod z Brna? Co Vás případně „táhlo“ jinam?“
(pouze respondenti, kteří uvedli, že žijí v Brně)
Důvody pro odchod z Brna* LF FF PrF FSS PřF FI PdF FSpS ESF MU ↓
n = 58 155 88 81 107 89 51 10 82 721
kariérní perspektiva mimo Brno 17,2 % 14,2 % 23,9 % 17,3 % 23,4 % 21,3 % 7,8 % 10,0 % 13,4 % 17,6 %
negativní aspekty života v Brně
(doprava, nedostatek bydlení,
finanční náročnost života, životní
prostředí ...) 12,1 % 12,9 % 12,5 % 14,8 % 17,8 % 12,4 % 17,6 % 20,0 % 15,9 % 14,4 %
rodiče/rodina jinde 17,2 % 13,5 % 13,6 % 13,6 % 11,2 % 14,6 % 15,7 % 10,0 % 17,1 % 14,1 %
nic, žádné takové důvody
nebyly/nejsou 10,3 % 13,5 % 11,4 % 12,3 % 7,5 % 7,9 % 11,8 % 20,0 % 14,6 % 11,4 %
kvalita života jinde, než je Brno 12,1 % 11,0 % 10,2 % 13,6 % 10,3 % 11,2 % 9,8 % 20,0 % 12,2 % 11,4 %
původní bydliště jinde 10,3 % 11,0 % 9,1 % 11,1 % 9,3 % 12,4 % 15,7 % 10,0 % 11,0 % 11,0 %
vlastnictví nemovitosti jinde, než
je Brno 5,2 % 8,4 % 2,3 % 4,9 % 4,7 % 6,7 % 9,8 % 8,5 % 6,2 %
komunita / přátelé / podmínky
pro hobby jinde než v Brně 6,9 % 7,1 % 6,8 % 4,9 % 6,5 % 7,9 % 3,9 % 10,0 % 2,4 % 6,1 %
partner/partnerka žijící jinde 5,2 % 4,5 % 6,8 % 6,2 % 2,8 % 4,5 % 7,8 % 3,7 % 4,9 %
jiné – doplňte 3,4 % 3,9 % 3,4 % 1,2 % 6,5 % 1,1 % 1,2 % 2,9 %
Celkem 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 %
* Respondenti mohli volit více variant současně, údaje jsou založeny na celkovém počtu odpovědí.
62
„Proč jste odešli z Brna?“ (pouze respondenti, kteří uvedli, že nežijí v Brně)
Proč jste odešli z Brna?* LF FF PrF FSS PřF FI PdF FSpS ESF MU ↓
n = 93 115 126 100 84 52 45 10 66 691
návrat do původního bydliště 23,7 % 29,6 % 28,6 % 18,0 % 20,2 % 9,6 % 35,6 % 50,0 % 13,6 % 23,4 %
našel jsem zaměstnání jinde 24,7 % 18,3 % 19,8 % 31,0 % 26,2 % 23,1 % 8,9 % 10,0 % 27,3 % 22,7 %
odešel jsem za partnerem/partnerkou 11,8 % 14,8 % 11,9 % 13,0 % 14,3 % 19,2 % 17,8 % 20,0 % 19,7 % 14,6 %
komunita / přátelé / podmínky pro
hobby jinde než v Brně 12,9 % 10,4 % 8,7 % 9,0 % 8,3 % 7,7 % 8,9 % 9,1 % 9,4 %
kvalita života (jinde než v Brně) 5,4 % 5,2 % 7,1 % 8,0 % 10,7 % 17,3 % 6,7 % 10,0 % 12,1 % 8,4 %
jiné – doplňte 7,5 % 9,6 % 7,1 % 11,0 % 8,3 % 9,6 % 6,7 % 4,5 % 8,1 %
negativní aspekty života v Brně
(doprava, nedostatek bydlení, finanční
náročnost života, životní prostředí, …) 8,6 % 7,8 % 9,5 % 5,0 % 8,3 % 7,7 % 6,7 % 10,0 % 6,1 % 7,7 %
vlastnictví nemovitosti jinde než v Brně 4,3 % 4,3 % 5,6 % 5,0 % 3,6 % 5,8 % 8,9 % 6,1 % 5,1 %
odchod od rodičů/rodiny v Brně 1,1 % 1,6 % 1,5 % 0,6 %
Celkem 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 %
* Respondenti mohli volit více variant současně, údaje jsou založeny na celkovém počtu odpovědí.
„Co jste naopak zvažovali jako důvody proč žít v Brně? Co jste měli na pomyslných miskách vah – na misce
„PRO“ Brno? Vyberte a označte tři nejdůležitější faktory.“ (pouze respondenti, kteří uvedli, že nežijí v Brně)
Důvody proč žít v Brně LF FF PrF FSS PřF FI PdF FSpS ESF MU ↓
n = 96 131 127 113 84 75 35 9 85 755
kvalita života (příroda, kultura, sport,
občanská vybavenost …) 35,4 % 32,8 % 27,6 % 37,2 % 27,4 % 24,0 % 28,6 % 22,2 % 31,8 % 31,0 %
integrace do komunity (přátelé, hobby,
spolky) 25,0 % 29,8 % 24,4 % 29,2 % 21,4 % 24,0 % 22,9 % 11,1 % 23,5 % 25,4 %
nic, vůbec jsem nezvažoval(a)
možnost žít v Brně 8,3 % 9,9 % 17,3 % 10,6 % 10,7 % 9,3 % 22,9 % 33,3 % 12,9 % 12,3 %
našel jsem si zde zaměstnání –
kariérní perspektiva 10,4 % 5,3 % 6,3 % 8,0 % 10,7 % 13,3 % 8,6 % 22,2 % 9,4 % 8,7 %
žil jsem zde s partnerem/partnerkou 7,3 % 6,1 % 3,1 % 6,2 % 9,5 % 8,0 % 11,1 % 8,2 % 6,4 %
žil jsem v Brně již před nástupem na
VŠ / setrvačnost 4,2 % 5,3 % 7,9 % 0,9 % 7,1 % 10,7 % 5,7 % 5,9 % 5,7 %
mám/měl jsem v Brně rodinu 4,2 % 3,8 % 6,3 % 2,7 % 7,1 % 5,3 % 2,9 % 7,1 % 4,9 %
jiné – doplňte 2,1 % 6,1 % 5,5 % 4,4 % 6,0 % 1,3 % 5,7 % 4,0 %
vlastním / pořídil jsem si zde
nemovitosti 3,1 % 0,8 % 1,6 % 0,9 % 4,0 % 2,9 % 1,2 % 1,6 %
Celkem 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 %
* Respondenti mohli volit tři varianty současně, údaje jsou založeny na celkovém počtu odpovědí.
63
Rodinný stav a rodinné plány absolventů jsou patrné z následujících dvou tabulek rozdělených podle pohlaví respondentů.
Rodinný stav – muži LF FF PrF FSS PřF FI PdF FSpS ESF MU
n = 33 43 59 32 26 68 10 3 31 305
svobodný, single 36,4 % 27,9 % 33,9 % 31,3 % 30,8 % 35,3 % 30,0 % 33,3 % 25,8 % 32,1 %
v partnerském vztahu, bez
spol. soužití 9,1 % 18,6 % 8,5 % 25,0 % 7,7 % 8,8 % 20,0 % 33,3 % 16,1 % 13,1 %
žijící ve společné domácnosti s
druhem/družkou 33,3 % 30,2 % 39,0 % 28,1 % 34,6 % 39,7 % 30,0 % 33,3 % 51,6 % 36,7 %
ženatý / reg. partnerství 21,2 % 23,3 % 18,6 % 15,6 % 26,9 % 16,2 % 20,0 % 6,5 % 18,0 %
Celkem 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 %
Rodinný stav – ženy LF FF PrF FSS PřF FI PdF FSpS ESF MU
n = 47 100 53 67 72 10 35 7 46 437
svobodná, single 25,5 % 26,0 % 18,9 % 16,4 % 27,8 % 10,0 % 17,1 % 14,3 % 17,4 % 21,7 %
v partnerském vztahu, bez
spol. soužití 4,3 % 10,0 % 17,0 % 9,0 % 13,9 % 10,0 % 20,0 % 28,6 % 21,7 % 13,0 %
žijící ve společné domácnosti s
druhem/družkou 36,2 % 36,0 % 45,3 % 49,3 % 29,2 % 20,0 % 37,1 % 28,6 % 37,0 % 37,8 %
vdaná / reg. partnerství 34,0 % 28,0 % 18,9 % 25,4 % 29,2 % 60,0 % 25,7 % 28,6 % 23,9 % 27,5 %
Celkem 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 %
Máte děti? – muži LF FF PrF FSS PřF FI PdF FSpS ESF MU
n = 33 43 59 32 26 67 10 3 31 304
nemám a v dohledné době
neplánuji(-eme) mít 42,4 % 55,8 % 57,6 % 65,6 % 57,7 % 61,2 % 50,0 % 66,7 % 58,1 % 57,2 %
nemám, ale v dohledné době
plánuji(-eme) mít 45,5 % 25,6 % 28,8 % 25,0 % 26,9 % 28,4 % 40,0 % 33,3 % 35,5 % 30,6 %
nemám, ale již čekám(e) dítě 3,0 % 2,3 % 1,7 % 7,7 % 1,5 % 2,0 %
jedno dítě 6,1 % 4,7 % 6,8 % 6,3 % 3,8 % 7,5 % 5,3 %
dvě děti 3,0 % 9,3 % 1,7 % 3,1 % 1,5 % 3,2 % 3,0 %
jiná odpověď 3,4 % 10,0 % 3,2 % 1,3 %
Celkem 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 %
Máte děti? – ženy LF FF PrF FSS PřF FI PdF FSpS ESF MU
n = 47 100 53 67 72 10 35 7 46 437
nemám a v dohledné době
neplánuji (-eme) mít 36,2 % 50,0 % 50,9 % 56,7 % 50,0 % 30,0 % 45,7 % 42,9 % 45,7 % 48,3 %
nemám, ale v dohledné době
plánuji (-eme) mít 31,9 % 36,0 % 37,7 % 31,3 % 37,5 % 50,0 % 37,1 % 28,6 % 39,1 % 35,9 %
nemám, ale již čekám(e) dítě 6,4 % 4,0 % 5,7 % 4,5 % 6,9 % 10,0 % 2,9 % 14,3 % 8,7 % 5,7 %
jedno dítě 23,4 % 8,0 % 5,7 % 6,0 % 5,6 % 8,6 % 14,3 % 4,3 % 8,2 %
dvě děti 2,0 % 10,0 % 2,9 % 2,2 % 1,1 %
tři a více dětí 2,9 % 0,2 %
jiná odpověď 2,1 % 1,5 % 0,5 %
Celkem 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 %
64
Zajímali jsme se i o to, zda absolventi mají v současné době nějaké další studium. V datech lze sledovat dlouhodobý trend postupného
snižování podílů dalších studijních aktivit (naposledy 42,9 % vs. 45,8 % v předcházejícím průzkumu).
Současné studijní aktivity* LF FF PrF FSS PřF FI PdF FSpS ESF MU
n = 82 151 112 101 100 79 47 10 78 760
nemám další studijní aktivity 56,1 % 53,0 % 61,6 % 51,5 % 46,0 % 68,4 % 57,4 % 70,0 % 67,9 % 57,1 %
ano, studuji bakalářské /
magisterské / navazující
magisterské studium na MU 2,0 % 2,7 % 2,0 % 1,0 % 4,3 % 1,3 % 1,6 %
ano, studuji bakalářské /
magisterské / navazující
magisterské studium na jiné VŠ 1,2 % 1,3 % 2,7 % 1,0 % 1,0 % 1,1 %
ano, studuji doktorské studium
na MU 2,4 % 8,6 % 9,8 % 6,9 % 18,0 % 2,5 % 2,1 % 10,0 % 1,3 % 7,4 %
ano, studuji doktorské studium
na jiné VŠ 4,9 % 2,6 % 1,8 % 2,0 % 14,0 % 1,3 % 2,6 % 3,8 %
ano, studuji v rámci
celoživotního vzdělávání na MU 3,7 % 0,7 % 1,0 % 4,3 % 0,9 %
ano, studuji v rámci
celoživotního vzdělávání na jiné
VŠ 6,1 % 2,0 % 2,0 % 2,1 % 1,4 %
ano, zvyšuji si kvalifikaci jiným
způsobem než studiem VŠ
(např. jazykové kurzy, profesní
kurzy apod.) 25,6 % 29,8 % 21,4 % 35,6 % 18,0 % 27,8 % 29,8 % 20,0 % 26,9 % 26,7 %
Celkem 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 %
* Respondenti mohli volit více variant současně, údaje jsou založeny na celkovém počtu odpovědí.
65
3.10 Znalost a míra využití služeb pro absolventy MU
„Označte všechny služby nebo možnosti spolupráce z následujícího seznamu, o nichž víte, že je Masarykova
univerzita svým absolventům nabízí, plus to, zda je Vy osobně využíváte.“ Hodnoty jsou seřazeny podle sloupce
„znám a osobně využívám“.
Možnosti spolupráce
znám a
osobně
využívám
↓
znám,
využíval(a)
jsem, ale
v souč. době
nevyužívám
znám, ale
nikdy jsem
nevyužil(a) neznám Celkem n
služby Informačního systému 31,7 % 42,5 % 12,8 % 13,1 % 100 % 697
přístup do univerzitních knihoven a
zahraničních elektronických zdrojů 14,9 % 29,3 % 27,7 % 28,1 % 100 % 693
Karta absolventa s benefity 9,6 % 5,7 % 34,2 % 50,6 % 100 % 690
zapojení do výuky 5,4 % 7,8 % 34,0 % 52,8 % 100 % 688
kariérní portál s nabídkou zaměstnání 5,1 % 30,1 % 36,4 % 28,5 % 100 % 692
využití technologického zázemí univerzity 4,4 % 11,2 % 21,0 % 63,4 % 100 % 685
využití výukových a dalších prostor 3,3 % 10,6 % 25,1 % 60,9 % 100 % 688
spolupráce na realizaci kulturních,
společenských či vzdělávacích akcích 2,5 % 5,7 % 35,9 % 56,0 % 100 % 688
e-learningové kurzy 2,3 % 15,6 % 32,0 % 50,1 % 100 % 693
kurzy celoživotního vzdělávání 2,3 % 6,2 % 71,3 % 20,2 % 100 % 694
propagace v univerzitních médiích a
prostorách 2,2 % 4,8 % 32,3 % 60,7 % 100 % 687
absolventská networkingová síť 2,0 % 5,8 % 48,5 % 43,7 % 100 % 691
partnerství a spolupráce ve výzkumu a vývoji 1,6 % 3,1 % 38,7 % 56,7 % 100 % 688
spolek absolventů 0,9 % 2,2 % 45,6 % 51,3 % 100 % 688
smluvní výzkum (výzkum na míru v konkrétní
oblasti podnikání) 0,6 % 0,3 % 12,4 % 86,7 % 100 % 686
kariérní poradenství 0,6 % 10,0 % 52,8 % 36,7 % 100 % 690
odborná školení a konzultace v transferu
technologií a ochraně duševního vlastnictví 0,1 % 1,6 % 9,6 % 88,6 % 100 % 684
mentoring 0,4 % 10,5 % 89,0 % 100 % 684
program Alumni Travel 0,3 % 5,4 % 94,3 % 100 % 684
jiné 2,2 % 97,8 % 100 % 185
66
4. Otázky doplněné fakultami
4.1 PrF MU
1. „Využíváte některou z možností, jak zůstat v kontaktu s Právnickou fakultou MU?“
Podíl n
Ano 58,0 % 65
Ne 42,0 % 47
2. „Pokud ano – jakou možnost využíváte?“
Podíl n
Facebook 40,8 % 49
IS MU 29,2 % 35
Karta absolventa / absol. síť 16,7 % 20
LinkedIn 7,5 % 9
jiná možnost 5,8 % 7
* Respondenti mohli volit více variant současně, údaje jsou založeny na celkovém počtu odpovědí.
3. „Pokud ne – proč ne?“
Podíl n
Nevím o nich 46,8 % 22
Nevyužívám z časových důvodů 31,9 % 15
Nemám zájem 19,1 % 9
Z jiného důvodu 2,1 % 1
4. „Měl(a) byste zájem spolupracovat s Právnickou fakultou MU v rámci zaměstnávání jejích studentů
v návaznosti na Vaši současnou praxi?“
Podíl n
Ano 42,0 % 47
Ne 10,7 % 12
Netýká se mne 47,1 % 53
5. „Měl(a) byste zájem spolupracovat s PrF MU v jiných oblastech? Uveďte, prosím, ve kterých:“*
Podíl n
nemám zájem o užší spolupráci s univerzitou 20,8 % 44
přednášky pro studenty 18,9 % 40
hostování na přednáškách 17,0 % 36
workshopy 13,7 % 29
nabídka praxe pro studenty 13,7 % 29
přednášky pro veřejnost 10,4 % 22
jiná forma spolupráce 3,3 % 7
partnerství na společenských akcích (např. plesy) 2,4 % 5
Celkem 100 % 212
* Respondenti mohli volit více variant současně, údaje jsou založeny na celkovém počtu odpovědí.
6. „V případě zájmu o spolupráci, mohl(a) byste na sebe zanechat e-mail či jiný kontakt?“ TEXTOVÁ
67
4.2 FSS MU
1. „Co Vám dalo studium na FSS MU pro Vaši praxi? V čem bylo obohacující a užitečné pro Vaše zaměstnání?“
TEXTOVÁ
2. „Kdyby za Vámi přišel mladý člověk uvažující o studiu na FSS MU, co byste mu z vlastní zkušenosti o studiu
řekl(a) pozitivního a co negativního?“ TEXTOVÁ
3. „Který ze způsobů udržení kontaktu s FSS považujete za vhodný?“*
Podíl n
Facebook 31,9 % 68
Newsletter 31,0 % 66
LinkedIn 12,7 % 27
IS MU 12,7 % 27
Instagram 10,3 % 22
jiná možnost 1,4 % 3
Celkem 100 % 213
* Respondenti mohli volit více variant současně, údaje jsou založeny na celkovém počtu odpovědí.
4. „Máte zájem o kontakt s fakultou např. prostřednictvím informačního newsletteru? Pokud ano, v jaké
frekvenci byste chtěl(a) být ideálně informován(a)?“
Podíl n
1× za měsíc 26,8 % 26
1× za semestr 56,7 % 55
1× ročně 11,3 % 11
méně často než ročně (každé 2–3 roky) 1,0 % 1
nemám o informace z fakulty zájem 4,1 % 4
Celkem 100 % 97
5. „O jaké informace z fakulty byste v rámci newsletteru stál(a)? Uveďte vše, co je relevantní.“*
Podíl n
nové studijní možnosti na fakultě 23,3 % 80
změny v personálním složení fakulty/kateder 18,7 % 64
informace o kariérní dráze absolventů 18,1 % 62
úspěchy studentů a zaměstnanců fakulty 14,9 % 51
publikace pracovníků fakulty 13,4 % 46
pozvánky na přednášky či workshopy 11,4 % 39
jiné informace 0,3 % 1
Celkem 100 % 343
* Respondenti mohli volit více variant současně, údaje jsou založeny na celkovém počtu odpovědí.
6. „Měl(a) byste zájem spolupracovat s FSS MU? Pokud ano, uveďte, prosím, ve kterých oblastech:“*
Podíl n
přednášky pro studenty 20,1 % 38
nemám zájem o užší spolupráci s univerzitou 18,0 % 34
hostování na přednáškách 18,0 % 34
workshopy 13,8 % 26
nabídka praxe pro studenty 13,2 % 25
přednášky pro veřejnost 11,1 % 21
partnerství na společenských akcích (např. plesy) 3,7 % 7
jiná forma spolupráce 2,1 % 4
Celkem 100 % 189
* Respondenti mohli volit více variant současně, údaje jsou založeny na celkovém počtu odpovědí.
„V případě zájmu o spolupráci, mohl(a) byste na sebe zanechat e-mail či jiný kontakt?“ TEXTOVÁ
68
4.3 FI MU
1. „O jaké informace byste v rámci informačního servisu z Fakulty informatiky MU stál(a):“ *
Podíl n
zásadní aktivity a velké projekty (např. přestavba budovy, nový superpočítač) 28,3 % 52
strategie rozvoje FI/MU (např. plány na zcela nové studijní obory, strategické aliance) 23,4 % 43
úspěchy našich studentů, zaměstnanců 20,7 % 38
změny ve studijních programech, nové předměty apod. 13,6 % 25
informace o vybraných absolventech/studentech 8,2 % 15
změny ve struktuře a vedení fakulty, kateder apod. 4,3 % 8
jiné – uveďte jaké: 1,6 % 3
Celkem 100 % 184
* Respondenti mohli volit více variant současně, údaje jsou založeny na celkovém počtu odpovědí.
2. „Pokud budou k informacím z Fakulty informatiky MU přidány nějaké informace z jiných částí MU, kolik
procent z celkových zpráv by asi měly tvořit:“
Podíl n
0 % 4,4 % 3
do 20 % 67,6 % 46
21–33 % 22,1 % 15
34–50 % 5,9 % 4
Celkem 100 % 68
3. „V jaké frekvenci chcete ideálně být informován(a):“
Podíl n
1x za čtvrt roku 34,8 % 24
1x za půl roku 42,0 % 29
1x ročně 21,7 % 15
méně často než ročně (každé 2–3 roky) 1,4 % 1
Celkem 100 % 69
4. „Budete-li požádán(a) z Fakulty informatiky MU, byl(a) byste za určitých okolností ochoten(na):“*
Podíl n
zodpovědět dotazy položené podskupině absolventů FI, pokud mi to nezabere více než 22 minut 39,5 % 60
poskytnout rozhovor a podklady pro vytvoření profilu vybraného absolventa pro propagační účely 21,1 % 32
pomoci s přednáškou z mé expertní oblasti, pokud úsilí na přípravu a přednášku nepřesáhne 10
hod 19,7 % 30
pomoci s výukou v rozsahu, který mne zatíží i více, ale ne přes 40 hodin 9,9 % 15
vést závěrečnou práci studenta FI 9,9 % 15
Celkem 100 % 152
* Respondenti mohli volit více variant současně, údaje jsou založeny na celkovém počtu odpovědí.
5. „Máte-li zájem o další spolupráci s fakultou, můžete na sebe zanechat e-mail či jiný kontakt:“ TEXTOVÁ
69
4.4 ESF MU
1. „Představte si situaci, že byste znovu stál(a) před rozhodnutím, zda studovat na ESF. Fakulta by nabízela jen
jeden bakalářský obor s tím, že byste se o tom, jakou specializaci budete studovat, rozhodoval(a) až ve druhém
ročníku. Přivítali byste takovou možnost? Specializaci byste si volili na základě aktuálního zájmu a nabytých
znalostí o skutečném obsahu studia v jednotlivých specializacích.“
Podíl n
určitě ano 26,7 % 20
spíše ano 54,7 % 41
spíše ne 13,3 % 10
určitě ne 1,3 % 1
nevím 4,0 % 3
Celkem 100 % 75
2. „Pokud by se takto nabízený jediný bakalářský obor – s možností specializovat se až ve druhém ročníku
studia – jmenoval „Ekonomie a management“, vnímal(a) byste takový název jako přitažlivý?“
Podíl n
určitě ano 14,9 % 11
spíše ano 45,9 % 34
spíše ne 27,0 % 20
určitě ne 6,8 % 5
nevím 5,4 % 4
Celkem 100 % 74
3. „Jste spokojen(a) s tím, jak Vás ESF vybavila pro Vaše uplatnění v praxi? Pokud byste doporučil(a) nějaké
změny či zlepšení, napište je níže, prosím.“ TEXTOVÁ
4. „Měl(a) byste zájem o spolupráci s ESF MU? Pokud ano, uveďte, prosím, ve kterých oblastech*:“
Podíl n
nemám zájem o užší spolupráci s univerzitou 40,6 % 41
přednášky či workshopy pro studenty 12,9 % 13
přednášky expertů z praxe pro veřejnost 9,9 % 10
hostování na odborné konferenci 8,9 % 9
nabídka praxe pro studenty 8,9 % 9
vedení diplomových prací 6,9 % 7
partnerství na společenských akcích 6,9 % 7
jiná forma spolupráce 5,0 % 5
Celkem 100 % 101
* Respondenti mohli volit více variant současně, údaje jsou založeny na celkovém počtu odpovědí.
5. „V případě zájmu o spolupráci, mohl(a) byste na sebe zanechat e-mail či jiný kontakt?“ TEXTOVÁ
6. „Chtěl(a) byste něco vzkázat své fakultě?“ TEXTOVÁ
70
4.5 CEITEC
„Zvažujete podnikání jako možnou kariérní cestu (OSVČ, založení firmy)?“
LF FF PrF FSS PřF FI PdF FSpS ESF MU
n= 80 127 116 95 103 76 43 7 80 727
plánuji začít podnikat během
následujících 3 let 11,3 % 22,8 % 30,2 % 24,2 % 4,9 % 25,0 % 7,0 % 14,3 % 12,5 % 18,4 %
nevím, aktuálně o tom neuvažuji 57,5 % 48,0 % 41,4 % 43,2 % 43,7 % 51,3 % 48,8 % 42,9 % 53,8 % 47,7 %
ne, nemám zájem začít podnikat 31,3 % 29,1 % 28,4 % 32,6 % 51,5 % 23,7 % 44,2 % 42,9 % 33,8 % 33,8 %
Celkem 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 %
„Bylo Vám během studií umožněno se v rámci výuky dozvědět více z oblasti podnikání (např. i v rámci volitelné
výuky)?“
LF FF PrF FSS PřF FI PdF FSpS ESF MU
n= 78 144 113 98 98 78 44 10 77 740
ano, byl mi poskytnut dostatek
informací 7,7 % 6,9 % 18,6 % 4,1 % 12,2 % 17,9 % 2,3 % 20,0 % 24,7 % 12,0 %
ano, ale poskytnuté informace
nebyly dostatečné 5,1 % 12,5 % 22,1 % 7,1 % 3,1 % 15,4 % 10,0 % 24,7 % 12,0 %
ne, ale aktivně jsem tyto
možnosti nevyhledával(a) 76,9 % 68,8 % 52,2 % 82,7 % 77,6 % 64,1 % 84,1 % 30,0 % 48,1 % 67,8 %
ne, měl(a) jsem zájem se v
této oblasti vzdělávat, ale
nenašel/nenašla jsem v rámci
MU vhodný předmět zabývající
se touto problematikou 10,3 % 11,8 % 7,1 % 6,1 % 7,1 % 2,6 % 13,6 % 40,0 % 2,6 % 8,1 %
Celkem 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 %
„Využil(a) byste možnosti vzdělávat se v oblasti podnikání formou e-learningu (např. i po ukončení studia)?“
LF FF PrF FSS PřF FI PdF FSpS ESF MU
n= 80 144 114 97 98 78 44 10 76 741
ano, tuto formu vzdělávání
bych uvítal(a) 40,0 % 53,5 % 43,0 % 50,5 % 35,7 % 43,6 % 29,5 % 70,0 % 39,5 % 44,0 %
ano, ale jako spíše doplňující
studium k prezenčnímu
kurzu 21,3 % 16,7 % 26,3 % 23,7 % 19,4 % 19,2 % 20,5 % 10,0 % 31,6 % 21,9 %
ne, upřednostňuji kurzy s
prezenční formou výuky 11,3 % 6,3 % 8,8 % 8,2 % 5,1 % 6,4 % 11,4 % 10,0 % 6,6 % 7,7 %
ne, nemám zájem se v této
oblasti vzdělávat 27,5 % 23,6 % 21,9 % 17,5 % 39,8 % 30,8 % 38,6 % 10,0 % 22,4 % 26,5 %
Celkem 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 %
71
5. Závěr
Nyní se pokusíme shrnout nejdůležitější informace z průzkumu uplatnění absolventů Masarykovy univerzity z let 2017 a 2018
v praxi. Do šetření se svými odpověďmi zapojilo celkem 805 absolventů (s českým a slovenským státním občanstvím) prezenčního
magisterského a navazujícího magisterského studia všech devíti fakult MU.
Celkem bylo dosaženo návratnosti na úrovni 22,5 %, tj. o 7,5 p. b. nižší než při předchozím běhu šetření. Zřejmě je na místě hypotéza
o negativním vlivu pandemie Covid-19 na úroveň „response rate“.
Devět z deseti absolventů (92 %) MU z let 2017 a 2018 je zaměstnaných nebo podnikají, zbývající část tvoří nepracující (mateřská
dovolená, postgraduální a jiné další studium apod.) a nezaměstnaní. Celková aktuální nezaměstnanost absolventů MU představuje
podle získaných odpovědí 11 osob ze souboru 805 respondentů, tj. 1,4 % (1 %5).
Jen necelá třetina absolventů (30 %) po absolutoriu hledala práci, zbytek práci nehledal. Nejčastěji proto, že pokračovali v dosavadním
zaměstnání (39 %) nebo již věděli, kam nastoupí (27 %). Pokud nástup do práce (zahájení podnikání či jiných ekonomických aktivit)
trval jeden měsíc nebo déle (celkem 177 absolventů), pak to byly v průměru 3 měsíce.
Ze všech absolventů po 1–2 letech v praxi 58 % pracuje u stejného zaměstnavatele jako po absolutoriu (nejvíce z LF 73 %, nejméně
pak z FF – 50 %), zbytek již práci změnil.
Celkem 42 % absolventů pracuje ve veřejném sektoru (zejména to jsou absolventi LF, PdF a PřF), čtvrtina absolventů (24 %) pak
působí v zahraničních či nadnárodních firmách (častěji to jsou absolventi FI a ESF) a v českých soukromých firmách pracuje 21 %
absolventů. Více než polovina všech absolventů (59 %) pracuje jen ve čtyřech odvětvích: zdravotní a sociální péče, informační
a komunikační činnosti, právní a účetnické činnosti a ve vzdělávání. Z dlouhodobého pohledu se stále snižuje podíl absolventů
působících ve veřejném sektoru. V prvních šesti šetřeních mezi absolventy MU byl vždy nadpoloviční, v posledních šesti je menší než
poloviční.
Více než osm absolventů z deseti (82 %) působí přímo v oborech, pro které se během studia připravovali nebo v oborech příbuzných.
Poněkud podprůměrné hodnoty dosahují u tohoto kritéria absolventi FSS a FF (72 resp. 71 %). Zhruba každý osmý absolvent MU
(13 %) pracuje na místě, které nevyžaduje vysokoškolské vzdělání (v předcházejícím šetření to bylo 14 %).
Nástupní platy se mezi posledními výzkumy zvýšily ze 25 416 Kč na 29 215 Kč (tj. + 3 799 Kč, + 15 %), aktuálně pobírané platy se
pak zvýšily z 33 845 Kč na aktuální hodnotu 43 261 Kč (tj. + 9 416 Kč, + 28 %). Nejvyšší příjmy deklarují informatici, lékaři
a ekonomové a naopak nejnižší absolventi PdF a FF.
Také celkové hodnocení příjmů vyznívá nejlépe za celou historii šetření, tedy od roku 1993. V téměř všech předchozích šetřeních byla
nespokojenost s příjmy vždy vyšší nebo rovna 50 % (v letech 1993–95 činil tento podíl dokonce 75 %), v minulém šetření poprvé klesla
pod polovinu, konkrétně na 46 %. V aktuálním šetření se podíl nespokojených dále zmenšil na 39 %. Mezi fakultami ale existují
poměrně velké rozdíly; nejvíce nespokojení jsou lékaři, pedagogové a absolventi FF a naopak nejspokojenější jsou ekonomové
a informatici.
V aktuálním zaměstnání jsou naši absolventi nejvíce spokojeni s tím, že pracují v dobrém pracovním kolektivu, mohou vykonávat
zajímavou práci v příjemném pracovním prostředí, která je přínosem pro společnost. Naopak relativně méně spokojení jsou
s nefinančními benefity, se svými platy a možností „udělat kariéru“. Spokojenost absolventů s dílčími faktory dlouhodobě roste
a u žádného z nich v posledních šesti letech nedošlo ke zhoršení hodnocení.
Z cizích jazyků absolventi v práci nejčastěji používají angličtinu a její podíl neustále roste (88 % → 93 %), v menší míře pak němčinu
– její podíl klesá (7 % → 2 %) a ruštinu (1 %). Jen u 5 % aktuálně pracujících absolventů byla požadována vyšší znalost jazyka, než
kterou disponovali, jejich podíl se snížil oproti předchozímu průzkumu (7 %).
Zhruba necelá polovina absolventů (43 %) má nějakou další formu studijní aktivity, většinou se jedná o zvyšování kvalifikace jiným
způsobem než studiem na VŠ (jazykové a profesní kurzy apod.).
Velmi vysoká je také spokojenost absolventů s tím, co jim univerzita celkově poskytla, v aktuálním výzkumu dosáhla druhého
nejvyššího podílu – 95 %.
5
Tímto způsobem (tučná kurzíva v závorce) jsou pro srovnání uváděny analogické hodnoty z předchozího šetření absolventů, tj.
z let 2015–2016.
72
Graf 41: Vývoj celkové spokojenosti absolventů MU v čase (v %, sloučené varianty, varianta „nevím, jiná
odpověď“ není zobrazována)
Ukazatel Net Promoter Score dosáhl vynikající hodnoty 70 (v předcházejícím šetření to bylo 62) – obecně se soudí, že hodnoty
nad 50 je možné považovat za „výborné6“.
Vysoký a relativně neměný je i podíl absolventů, kteří by – pokud by takovou možnost měli – ke studiu znovu zvolili tu stejnou fakultu
– 73 % (v minulém výzkumu to bylo 69 %). Masarykovu univerzitu by šlo znovu studovat 89 % absolventů (naposled to bylo 83 %)
a jen 6 % (v předcházejícím průzkumu – 10 %) z absolventů by volilo jinou VŠ než MU.
Aktuální práci (podnikání) má za perspektivní 82 % absolventů (80 %); téměř tři čtvrtiny absolventů (74 %) vidí své vyhlídky na
společenský vzestup jako velmi dobré nebo dobré, srovnání se starším výzkumem ukazuje nárůst optimistických očekávání o 5 p. b.
Pozitivní posun také můžeme vidět u aktuálně nepracujících absolventů – své budoucí vyhlídky na získání pracovního místa hodnotí
jako velmi vysoké a spíše vysoké celkem 82 % z nich, v předcházejícím výzkumu to bylo jen 71 %.
Celkově je možné konstatovat, že aktuální průzkum ukazuje Masarykovu univerzitu jako školu, kterou v proudu času hodnotí
absolventi v praxi „stále lépe“ – a to ve všech klíčových indikátorech.
6
https://cs.wikipedia.org/wiki/Net_Promoter_Score nebo https://en.wikipedia.org/wiki/Net_Promoter
70,7
75,2
79,6 78,6 80,4
84,3 83,6 83,7
87,2
91,2
95,2 95,0
25,2
22,1
18,0 19,5 18,1
14,4 14,8 15,1
11,2
8,8
3,8 4,0
0
10
20
30
40
50
60
70
80
90
100
r. 93–
95
r. 96 r. 97–
00
r. 01–
02
r. 03–
04
r. 05–
06
r. 07–
08
r. 09–
10
r. 11–
12
r. 13–
14
r. 15–
16
r. 17–
18
„velmi + spíše spokojen(á)“ „spíše + velmi nespokojen(á)“
73
6. Srovnání hlavních hodnot výzkumů uplatnění absolventů MU z let 1993–2018 v praxi
Proměnná r. 93–95 r. 96 r. 97– 00 r. 01–02 r. 03–04 r. 05–06 r. 07–08 r. 09–10 r. 11–12 r. 13–14 r. 15–16 r. 17–18
Podíl aktuálně pracujících nebo podnikajících absolventů 76,3 % 75,5 % 74,4 % 73,8 % 82,3 % 87,8 % 85,3 % 82,5 % 83,9 % 88,4 % 90,2 %7 91,9 %
Jaký podíl absolventů získal práci do 6 měsíců? 94,0 % 94,9 % 92,9 % 95,2 % 93,1 % 94,2 % 96,1 % 90,4 % 90,5 % 95,4 % 97,1 % 95,3 %
Podíl zaměst. v institucích veřejného sektoru (dříve
i podniky s význ. účastí státu) 67,0 % 61,4 % 57,3 % 62,0 % 53,3 % 51,6 % 49,2 % 45,7 % 45,5 % 42,0 % 41,1 % 41,9 %
Pracuje v oborech, pro které se na VŠ připravovali
(„určitě ano“) 76,6 % 76,4 % 74,0 % 74,2 % 70,3 % 57,7 % 64,2 % 57,5 % 57,2 % 56,3 % 55,5 % 59,8 %
Pracuje v oborech, pro které se „určitě“ nepřipravovali 8,1 % 5,7 % 6,9 % 4,7 % 6,8 % 10,3 % 10,5 % 10,8 % 10,7 % 11,7 % 10,3 % 7,2 %
Pracuje na místě nevyžadujícím VŠ 10,2 % 6,3 % 7,7 % 8,5 % 9,6 % 11,1 % 12,7 % 13,8 % 14,4 % 15,7 % 14,1 % 12,7 %
Pracuje na místě, které „spíše“ + „určitě“ není takové,
jaké si během VŠ představovali 23,3 % 28,8 % 24,1 % 21,1 % 21,5 % 21,6 % 23,1 % 24,0 % 22,6 % 21,2 % 22,3 % 19,5 %
Průměrný nástupní plat 5 885 Kč 7 333 Kč 9 593 Kč 12 300 Kč 14 510 Kč 17 134 Kč 18 568 Kč 19 101 Kč 19 692 Kč8 23 670 Kč 25 416 Kč 29 215 Kč
Průměrný aktuální plat 8 570 Kč 9 371 Kč 15 060 Kč 16 479 Kč 19 459 Kč 23 468 Kč 24 121 Kč 24 745 Kč 25 466 Kč 24 248 Kč 33 845 Kč 43 261 Kč
Aktuální plat žen v % platu mužů 90,6 % 78,1 % 71,8 % 76,3 % 83,8 % 76,2 % 80,2 % 78,8 % 72,4 % 76,3 % 74,1 % 67,7 %
Aktuální plat hodnotí jako „velice nízký“ + „spíše nízký“ 74,6 % 72,7 % 64,8 % 63,7 % 56,7 % 55,0 % 58,2 % 54,6 % 52,9 % 50,4 % 45,8 % 38,7 %
Podíl absolventů se souběžným pracovním poměrem
(nebo OSVČ) 13,2 % 13,5 % 13,0 % 11,8 % 13,7 % 15,5 % 20,4 % 22,0 % 26,9 % 23,4 % 24,1 % 25,2 %
Aktuální zaměstnání je „velice“ + „spíše perspektivní“ 53,5 % 55,2 % 65,5 % 66,8 % 68,5 % 70,8 % 69,6 % 72,5 % 75,2 % 79,2 % 80,1 % 81,8 %
Obavy ze ztráty pracovního místa („určitě ano“ + „spíše
ano“) 9,5 % 15,2 % 9,0 % 9,0 % 10,0 % 7,4 % 13,4 % 18,3 % 16,0 % 8,9 % 6,9 % 10,4 %
Vyhlídky čerstvých absolventů jsou „spíše špatné“ +
„určitě špatné“ 42,5 % 53,6 % 30,2 % 21,9 % 27,2 % 17,1 % 31,4 % 40,3 % 39,0 % 19,8 % 13,5 % 11,6 %
Aktuálně nepracující hodnotí své šance na získání místa
jako „spíše“ + „velmi nízké“ 24,2 % 39,6 % 32,8 % 25,9 % 26,5 % 23,8 % 34,9 % 45,8 % 45,7 % 30,5 % 13,5 % 10,0 %
Studium bylo orientováno „až příliš teoreticky“ 71,4 % 73,4 % 70,2 % 70,3 % 70,4 % 67,5 % 65,9 % 62,5 % 60,1 % 60,2 % 60,8 % 56,4 %
Studium nebylo „příliš“ + „vůbec náročné“ 35,1 %9 16,1 % 14,8 % 13,9 % 13,7 % 11,8 % 10,7 % 11,3 % 13,0 % 13,6 % 29,5 %10 27,4 %
Celková spokojenost s tím, co MU celkově poskytla
(„velmi“ + „spíše spokojen“) 70,7 % 75,2 % 79,6 % 78,6 % 80,4 % 84,3 % 83,6 % 83,7 % 87,2 % 91,2 % 95,2 % 95,0 %
Podíl absolventů, kteří by „po zkušenosti“ studovali
stejnou fakultu * 66,5 % 69,3 % 69,8 % 67,9 % 69,0 % 68,6 % 68,0 % 68,0 % 68,3 % 68,9 % 73,4 %
Vyhlídky na společenský vzestup jsou „velmi dobré“ +
„spíše dobré“ * * * * 51,6 % 56,0 % 49,5 % 49,4 % 52,9 % 63,2 % 68,8 % 73,9 %
Net Promoter Score * * * * * * * * * * 62,0 69,9
7
Částečně jiná metodika.
8 V tomto šetření jednoznačně definováno, že se jedná o nástupní plat do prvního zaměstnání po absolvování.
9 Použita jiná škála měření.
10 Použita částečně odlišná škála měření.
74
7. Příloha č. 1 – Respondenti podle vystudovaných oborů
Obor n
Algebra a diskrétní matematika 1
Analytická biochemie 5
Analytická chemie 6
Andragogika 5
Anglický jazyk a literatura 7
Anorganická chemie 1
Antropologie 4
Aplikovaná geografie 1
Aplikovaná informatika 24
Aplikovaná kineziologie 2
Aplikovaná matematika pro víceoborové studium 1
Archivnictví 2
Baltistika 2
Bezpečnost informačních technologií 6
Bezpečnostní a strategická studia 9
Bioanalytik - odborný pracovník v laboratorních
metodách 2
Biofyzika 3
Biochemie 10
Bioinformatika 2
Biomolekulární chemie 4
Botanika 1
Český jazyk a literatura 4
Český jazyk se specializací počítačová lingvistika 3
Dějiny starověku 2
Dějiny umění 5
Ekonomie 1
Energetická bezpečnost 2
Environmentální studia 5
Estetika a kulturní studia 1
Evropská studia 8
Filozofie 2
Finance 21
Finanční matematika 2
Francouzský jazyk a literatura 2
Fyzická geografie 3
Fyzioterapie 2
Geografická kartografie a geoinformatika 4
Geologie 2
Geologie aplikovaná a environmentální 1
Historie 5
Hospodářská politika 12
Hospodářská politika a mezinárodní vztahy 2
Hudební věda 2
Obor n
Chemie životního prostředí 2
Chemoinformatika a bioinformatika 1
Chorvatský jazyk a literatura 1
Informační studia a knihovnictví 9
Informační systémy 9
Intenzivní péče 3
Klasická archeologie 4
Lékařská genet. a molekul. diagnostika pro odborné
pracovníky v labor. metodách 4
Literární komparatistika 1
Literatura a mezikulturní komunikace 2
Management sportu 4
Management v kultuře 5
Matematická analýza 1
Matematická biologie 4
Matematické a statistické metody v ekonomii 7
Matematika s informatikou 2
Materiálová chemie 2
Mediální studia a žurnalistika 10
Mezinárodní vztahy 11
Mezinárodní vztahy a energetická bezpečnost 3
Molekulární biologie a genetika 9
Německý jazyk a literatura 2
Norský jazyk a literatura 4
Nutriční specialista 2
Obecná jazykověda 1
Optometrie 2
Organická chemie 2
Paralelní a distribuované systémy 1
Pedagogika 1
Počítačová grafika 8
Počítačové sítě a komunikace 4
Počítačové systémy 2
Podniková ekonomika a management 24
Podniková informatika 2
Politologie 13
Pomocné vědy historické 1
Portugalský jazyk a literatura 1
Právo 125
Programovatelné technické struktury 2
Překladatelství anglického jazyka 10
Překladatelství francouzského jazyka 2
Překladatelství německého jazyka 2
Překladatelství ruského jazyka 1
75
Obor n
Překladatelství španělského jazyka 3
Psychologie 25
Psychologie 29
Psychoterapeutická studia 1
Regionální rozvoj a správa 6
Religionistika 1
Skandinávská studia 1
Služby - výzkum, řízení a inovace 18
Sociální geografie a regionální rozvoj 1
Sociální pedagogika a poradenství 7
Sociální pedagogika a volný čas 4
Sociální práce 6
Sociologie 8
Speciální andragogika 1
Speciální biologie 6
Speciální pedagogika 7
Statistika a analýza dat 2
Strukturní chemie 1
Španělský jazyk a literatura 3
Teoretická informatika 2
Teorie a dějiny divadla 1
Teorie interaktivních médií 3
Učitelství anglického jazyka a literatury pro střední
školy 3
Učitelství anglického jazyka a literatury pro střední
školy 1
Učitelství anglického jazyka a literatury pro střední
školy 1
Učitelství anglického jazyka a literatury pro základní
školy 2
Učitelství anglického jazyka pro základní a jazykové
školy 2
Učitelství českého jazyka a literatury pro střední
školy 6
Učitelství českého jazyka a literatury pro střední
školy 1
Učitelství českého jazyka a literatury pro základní
školy 4
Učitelství dějepisu pro základní školy 4
Obor n
Učitelství estetické výchovy pro střední školy 1
Učitelství fyziky pro střední školy 2
Učitelství fyziky pro základní školy 1
Učitelství geografie a kartografie pro střední školy 2
Učitelství historie pro střední školy 2
Učitelství hudební výchovy pro základní školy 1
Učitelství chemie pro střední školy 3
Učitelství chemie pro základní školy 1
Učitelství informatiky pro střední školy 1
Učitelství italského jazyka a literatury pro střední
školy 1
Učitelství matematiky pro střední školy 4
Učitelství německého jazyka a literatury pro základní
školy 2
Učitelství občanské výchovy pro základní školy 1
Učitelství pedagogiky pro střední školy 1
Učitelství pro 1. stupeň základní školy 6
Učitelství přírodopisu pro základní školy 1
Učitelství ruského jazyka pro základní a jazykové
školy 2
Učitelství španělského jazyka a literatury pro střední
školy 2
Učitelství tělesné výchovy pro základní a střední
školy 3
Učitelství základů společenských věd pro střední
školy 1
Učitelství zeměpisu pro základní školy 2
Umělá inteligence a zpracování přirozeného jazyka 5
Veřejná ekonomika a správa 8
Veřejná politika a lidské zdroje 7
Veřejná správa (L-Administration publique) 3
Vizuální tvorba 2
Všeobecné lékařství 71
Výtvarná výchova 1
Zoologie 3
Zpracování obrazu 1
Zubní lékařství 9