1
DOKTORANDI 2014: Základní výsledky šetření
postojů studentů doktorských studijních programů
vysokých škol v České republice
Jakub Fischer, Kristýna Vltavská a kol.
Praha, říjen 2014
2
Předkládaná zpráva přináší základní výsledky šetření DOKTORANDI 2014, které MŠMT realizovalo
v rámci řešení Individuálního projektu národního IPN KREDO. Nad rámec těchto základních výsledků
budou na náklady projektu dále zpracovány individuální zprávy pro školy, z nichž byl zapojen významný
počet studentů, případně hlubší tematické analýzy jak pro jednotlivé oblasti šetření, tak pro různé typy
škol nebo pro studenty studující v jednotlivých oblastech studijních programů.
Řešitelský tým děkuje za účinnou a kolegiální podporu ředitelům a pracovníkům Odboru strategických
projektů MŠMT a Odboru vysokých škol MŠMT, dále Studentské komoře Rady vysokých škol
a zejména zapojeným školám a jejich pracovníkům, kteří na vysokých školách pomohli realizovat
šetření. V neposlední řadě děkujeme studentům, kteří se do šetření zapojili, za jejich čas strávený při
vyplňování dotazníku.
Autoři zprávy budou vděčni za náměty, připomínky, či dotazy, s nimiž se můžete obracet
na Ing. Kristýnu Vltavskou, Ph.D. (kristyna.vltavska@msmt.cz)
V Praze dne 15. 10. 2014
doc. Ing. Jakub Fischer, Ph.D.
Řešitelský tým šetření a autoři zprávy:
• doc. Ing. Jakub Fischer, Ph.D. – hlavní garant šetření
• Ing. Kristýna Vltavská, Ph.D. – vedoucí řešitelského týmu
• Hana Lipovská
• Ing. Petr Mazouch, Ph.D.
• Ing. Martina Šimková
• Ing. Petra Švarcová
• Bc. Pavla Tůmová
Informační a technickou podporu šetření poskytl Bc. Martin Voldřich.
3
Obsah
1 Popis šetření a datového souboru.................................................................................................................... 5
1.1 Popisná statistika vzorku studentů zapojených do šetření (po převážení) ............................................. 6
1.2 Zapojení studentů jednotlivých vysokých škol (nepřevážené)................................................................ 8
2 Studium a motivace k němu ............................................................................................................................. 9
2.1 Přijetí na doktorské studium ................................................................................................................... 9
2.1.1 Získávání informací o doktorském studiu.................................................................................. 9
2.1.2 Motivace k doktorskému studiu............................................................................................... 12
2.1.3 Hodnocení přijímacího řízení na doktorské studium............................................................... 15
2.1.4 Výběr tématu disertační práce................................................................................................ 19
2.2 Studium a povinnosti studenta.............................................................................................................. 21
2.3 Plány na dokončení doktorského studia............................................................................................... 26
2.3.1 Plánované přerušení studia .................................................................................................... 26
2.3.2 Šance na úspěšné dokončení studia...................................................................................... 33
2.4 Studium a rodinný život ........................................................................................................................ 47
3 Školitel............................................................................................................................................................ 53
3.1 Výběr školitele ...................................................................................................................................... 53
3.1.1 Požadavky na výběr školitele.................................................................................................. 55
3.2 Spolupráce se školitelem...................................................................................................................... 56
3.2.1 Zpětná vazba mezi školiteli a studenty ................................................................................... 59
3.2.2 Vztahy mezi školitelem a studentem....................................................................................... 63
4 Zázemí pro studium........................................................................................................................................ 68
4.1 Zázemí pro studium a služby knihovny................................................................................................. 68
4.2 Vnímání pozice doktorandů na katedře................................................................................................ 72
5 Studijní povinnosti........................................................................................................................................... 74
5.1 Atestace a rozvoj cizích jazyků............................................................................................................. 74
5.2 Zahraniční výjezdy................................................................................................................................ 80
5.3 Další povinnosti a náročnost studia...................................................................................................... 88
6 Vědecká, tvůrčí a pedagogická činnost doktorandů ....................................................................................... 91
6.1 Vědecká a tvůrčí činnost....................................................................................................................... 91
4
6.1.1 Aktivní účast na konferencích................................................................................................. 91
6.1.2 Zapojení studentů do řešení grantů........................................................................................ 98
6.1.3 Publikační činnost................................................................................................................. 105
6.1.4 Disertační práce a téma dalšího výzkumu ............................................................................ 107
6.2 Pedagogická a další činnost............................................................................................................... 108
6.2.1 Pedagogická činnost............................................................................................................. 109
7 Finanční zázemí ........................................................................................................................................... 115
7.1 Příjmové podmínky............................................................................................................................. 115
7.1.1 Transparentnost stipendií ..................................................................................................... 115
7.1.2 Výše stipendií........................................................................................................................ 116
7.1.3 Pokrytí životních nákladů ze stipendia.................................................................................. 119
7.1.4 Finanční příspěvky od rodičů................................................................................................ 120
7.1.5 Příspěvek školy na zdravotní pojištění.................................................................................. 123
7.2 Ekonomická aktivita během studia ..................................................................................................... 124
7.2.1 Možnosti přivýdělku ke studiu............................................................................................... 124
7.2.2 Souvislost práce a studia...................................................................................................... 133
8 Okolnosti a podmínky ukončení studia......................................................................................................... 136
8.1 Požadavky pro přihlášení k obhajobě disertační práce ...................................................................... 136
8.2 Státní závěrečná zkouška a obhajoba disertační práce ..................................................................... 136
9 Plány po ukončení studia.............................................................................................................................. 146
9.1 Důvod jiné než akademické kariéry.................................................................................................... 149
9.2 Práce v zahraničí................................................................................................................................ 152
9.3 Šance na trhu práce ........................................................................................................................... 154
9.4 Zájem fakulty o následující kariéru studenta ...................................................................................... 158
10 Přílohy........................................................................................................................................................... 160
Příloha 1 - Dotazník...................................................................................................................................... 160
Příloha 2 – Metodika..................................................................................................................................... 167
5
1 Popis šetření a datového souboru
V rámci šetření DOKTORANDI 2014 byly osloveny všechny veřejné a státní vysoké školy a dále
soukromé vysoké školy, které mají akreditovány doktorské studijní programy. Do šetření se zapojilo 22
veřejných, obě státní a 2 soukromé vysoké školy. Stejně jako u šetření EUROSTUDENT V, na které
šetření mezi studenty doktorských studijních programů navazuje, byly školy požádány o zaslání
e-mailových adres všech studentů doktorských studijních programů, kteří nemají přerušené studium
a studují prezenční nebo kombinovanou formu studia v českém jazyce. Oslovení vybraných studentů
proběhlo dvěma způsoby. Studenti škol, které poskytly e-mailové adresy, byli osloveni dopisem
zaslaným z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Školy, které adresy poskytnout nemohly1,
obdržely zvací dopis a také seznam přihlašovacích jmen a hesel jedinečných pro každého studenta,
pozvánka k šetření byla rozeslána samotnými školami. Ať už proběhlo zapojení škol jakkoli, autoři
šetření na tomto místě školám za jejich součinnost upřímně děkují – bez ní by šetření na dané škole
vůbec nemohlo proběhnout.
Šetření proběhlo jednokolově, celkem bylo osloveno více než 24 tisíc studentů. Do dotazníku
vstoupilo celkem 3 540 studentů. 3 204 dotazníků bylo vyplněno kompletně. Při důkladné analýze
obdržených dat v datovém souboru zůstalo také 79 dotazníků, které nebyly vyplněny kompletně, ale
splňovaly minimální požadavky na zařazení do dalšího zpracování. Celkově tak bylo do analýzy
zahrnuto 3 283 dotazníků. K zajištění vypovídací schopnosti šetření byla získaná data převážena.
Váhový systém byl stanoven na základě dat z Matriky studentů.
Jelikož se do šetření zapojilo malé množství studentů státních a soukromých vysokých škol, v celé
zprávě došlo ke zjednodušení a analýzy jsou zpracovány pro studenty všech vysokých škol České
republiky celkem.
1
Poskytnutí e-mailových adres jim zakazují vnitřní předpisy.
6
1.1 Popisná statistika vzorku studentů zapojených do šetření
(po převážení)
a) Pohlaví (%) b) Věk (%)
c) Forma studia (%) d) Ročník studia (%)
43,2
56,8
Žena Muž
8,7
52,7
21,1
17,5
25 a méně 26 - 30 31 - 35 36 a více
58,8
41,2
Prezenční Kombinovaná
24,0
20,2
16,8
15,6
10,0
13,4
1. 2. 3. 4. 5. Vyšší než 5.
7
e) Absolvování státní závěrečné zkoušky (%) f) Standardní doba studia (%)
g) Do jaké skupiny studenti sami zařadili své studijní a výzkumné výsledky ve srovnání s výsledky
studentů stejného nebo obdobného oboru a stejného ročníku. (%)
h) Obory studia
Obory studia absolutně relativně (%)
Ekonomické 325 9,9
Ostatní humanitní a společensko-vědní 499 15,2
Pedagogické 123 3,8
Právnické 57 1,7
Přírodovědné 746 22,7
Technické 792 24,1
Umělecké 115 3,5
Zdravotnické, lékařské a farmaceutické 233 7,1
Zemědělsko-lesnické a veterinární 99 3,0
Neuvedeno 294 9,0
Celkem 3 283 100,0
34,8
65,2
Ano Ne
34,2
65,8
3 roky 4 roky
40,9
54,6
4,5
Třetina nejlepších
Třetina průměrných
Třetina nejhorších
8
1.2 Zapojení studentů jednotlivých vysokých škol
(nepřevážené)
absolutní počet
Akademie múzických umění v Praze 14
Akademie výtvarných umění v Praze 4
Česká zemědělská univerzita v Praze 57
České vysoké učení technické v Praze 247
Janáčkova akademie múzických umění v Brně 8
Masarykova univerzita 293
Mendelova univerzita v Brně 52
Metropolitní univerzita Praha 1
Ostravská univerzita v Ostravě 44
Policejní akademie České republiky v Praze 26
Slezská univerzita v Opavě 10
Technická univerzita v Liberci 42
Univerzita Hradec Králové 25
Univerzita Jana Amose Komenského Praha 10
Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem 32
Univerzita Karlova v Praze 1 601
Univerzita obrany v Brně 16
Univerzita Palackého v Olomouci 80
Univerzita Pardubice 45
Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně 16
Veterinární a farmaceutická univerzita Brno 38
Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava 52
Vysoká škola ekonomická v Praze 185
Vysoká škola chemicko-technologická v Praze 150
Vysoké učení technické v Brně 92
Západočeská univerzita v Plzni 32
Neuvedeno 111
Celkem 3 283
9
2 Studium a motivace k němu
V rámci této kapitoly měli respondenti odpovídat na otázky týkající se jejich studia – jak se dostali
k doktorskému studiu, jaké mají povinnosti během studia či jaké motivace ke studiu mají. Kapitola je
rozdělena na podkapitoly věnující se přijetí na doktorské studium, studium a povinnosti doktoranda, na
plány studenta na dokončení doktorského studia, zahrnující i možné problémy se studiem. Poslední
podkapitola se věnuje sladění doktorského studia s rodinným životem studentů.
2.1 Přijetí na doktorské studium
Tato kapitola se zajímá o otázky týkající se přijetí na doktorské studium, motivace k němu či výběru
disertační práce.
2.1.1 Získávání informací o doktorském studiu
První otázka týkající se této oblasti byla „Kde a jakým způsobem jste získal/a informace o doktorském
studiu?“. Na níže uvedeném grafu vidíme, že nejčastěji byli studenti osloveni budoucím školitelem
(28,6 %) nebo studenti získali informace od jiných studentů doktorského studia (23,1 %). Velmi často
studenti volili možnost „Jiné“.
Graf 2.1 Kde a jakým způsobem jste získal/a informace o Vašem doktorském studiu? (%)
Mezi nejčastěji uváděné „Jiné“ způsoby získání informací převažovaly webové stránky či další materiály
školy (37,6 %). Studenti si také informace sháněli sami (29,3 %). Mezi další způsoby můžeme jmenovat
např. návaznost na předchozí studium či přímé oslovení školitele ze strany studenta.
28,6
16,1
23,1
8,1
24,1
Byl/a jsem osloven/a budoucím školitelem
Byl/a jsem osloven/a jinou osobou z katedry nebo
fakulty, na níž nyní studuji
Získal/a jsem informace od jiných studentů doktorského
studia
Získal/a jsem informace ve svém zaměstnání
Jiné
10
Mezi faktory, které nejvýznamněji ovlivňují způsob získání informací o doktorském studiu, patří obor
studia, forma studia a úspěšnost studenta během studia (subjektivní hodnocení v porovnání s ostatními
studenty).
V případě oboru studia vidíme, že největší podíl studentů, kteří byli přímo osloveni budoucím školitelem,
studuje přírodovědné obory (37,6 %). Nejmenší podíl těchto studentů je na právnických oborech
(7,4 %). Každý druhý student právnických oborů využívá jiné způsoby získání informací (50,0 %). Jedná
se zvláště o webové stránky a vlastní iniciativu hledání informací. Informace od jiných studentů
doktorského studia nejčastěji využívají studenti uměleckých oborů, kde takto získává informace téměř
34 % studentů.
Graf 2.2 Způsob získání informací o doktorském studiu podle oboru studia (%)
Druhým významným faktorem ovlivňujícím způsob získání informací je forma studia. Školitelem byli
častěji osloveni studenti prezenční formy studia (31,6 %), studenti kombinované formy studia častěji volí
jiné formy získávání informací, zvláště pak webové stránky a vlastní iniciativu při hledání informací.
0 20 40 60 80 100
Právnické
Ekonomické
Pedagogické
Ostatní humanitní a společensko-vědní
Umělecké
Zemědělsko-lesnické a veterinární
Zdravotnické, lékařské a farmaceutické
Technické
Přírodovědné
7,4
15,2
16,9
20,9
22,6
27,3
30,0
34,3
37,6
9,3
19,2
19,4
18,3
16,5
22,2
9,0
18,3
11,9
27,7
24,1
12,1
23,8
33,9
18,1
16,4
22,3
25,2
5,6
4,0
11,3
6,0
10,5
5,1
25,3
6,8
6,6
50,0
37,5
40,3
31,0
16,5
27,3
19,3
18,3
18,7
Byl/a jsem osloven/a budoucím školitelem
Byl/a jsem osloven/a jinou osobou z katedry nebo fakulty, na níž nyní studuji
Získal/a jsem informace od jiných studentů doktorského studia
Získal/a jsem informace ve svém zaměstnání
Jiné
11
Graf 2.3 Způsob získání informací o doktorském studiu podle formy studia (%)
Posledním významným faktorem ovlivňující způsob získávání informací je postavení v subjektivním
hodnocení úspěšnosti studia. Studenti se mohli porovnat s výsledky studentů stejného nebo obdobného
oboru a stejného ročníku. Studenti řadící se do třetiny nejlepších studentů byli častěji osloveni
budoucím školitelem (30,9 % těchto studentů), čtvrtina těchto studentů pak získala informace jinde,
zvláště pak z webových stránek. Studenti řadící se do třetiny nejhorších studentů nejčastěji získávají
informace jinými způsoby, například z webových stránek nebo vlastní iniciativou sběru informací.
Graf 2.4 Způsob získání informací o doktorském studiu podle subjektivního hodnocení výsledků studia
(%)
0
20
40
60
80
100
Prezenční Kombinovaná
31,6
24,0
17,8
13,7
25,5
19,4
3,5
14,6
21,6 28,3
Jiné
Získal/a jsem informace ve svém zaměstnání
Získal/a jsem informace od jiných studentů
doktorského studia
Byl/a jsem osloven/a jinou osobou z katedry
nebo fakulty, na níž nyní studuji
Byl/a jsem osloven/a budoucím školitelem
0 20 40 60 80 100
Třetina nejlepších
Třetina průměrných
Třetina nejhorších
30,9
27,2
22,5
16,6
15,9
15,2
21,8
24,5
23,9
5,0
10,4
5,8
25,7
22,0
32,6
Byl/a jsem osloven/a budoucím školitelem
Byl/a jsem osloven/a jinou osobou z katedry nebo fakulty, na níž nyní studuji
Získal/a jsem informace od jiných studentů doktorského studia
Získal/a jsem informace ve svém zaměstnání
Jiné
12
2.1.2 Motivace k doktorskému studiu
Další otázkou týkající se přijetí na doktorské studium byla motivace studentů, proč se studenti rozhodli
studovat na doktorském studiu. Nejčastěji chtěli studenti pokračovat v doktorském studiu, protože se
zajímali o studium a akademickou kariéru (60,5 %). Studenti se také často rozhodli pokračovat
ve studium kvůli zvýšení kvalifikace, osobnímu rozvoji, prestiži či titulu (18,5 %).
Graf 2.5 Proč jste se rozhodl/a studovat doktorské studium? (%)
Významným faktorem ovlivňujícím motivaci k doktorskému studiu je obor studia. Na níže uvedeném
grafu vidíme, že studenti právnických oborů v 80,8 % případů pokračují na doktorském studiu kvůli
zájmu o studium a akademickou kariéru. Kvůli zvýšení kvalifikace, osobním rozvoji či prestiže nejčastěji
studují studenti uměleckých oborů (31,1 %) a studenti pedagogických oborů (26,3 %). Studenti
zemědělsko-lesnických a veterinárních oborů v 17,9 % případů uvedli, že studují, protože nemohou najít
práci a uplatnění v oboru. U všech ostatních oborů je tento podíl pod 8 %.
60,5
3,0
6,3
18,5
1,8 9,9
Zájem o studium a akademickou kariéru
Pokračování v diplomové práci
Nemožnost najít práci, uplatnit se v oboru
Zvýšení kvalifikace, osobní rozvoj, prestiž, titul
Možnost zahraničních pobytů
Jiné
13
Graf 2.6 Motivace k doktorskému studiu podle oboru studia (%)
Další významný faktor ovlivňující motivaci studentů je jejich věk. Mladší studenti častěji volí doktorské
studium kvůli zájmu o studium a akademickou kariéru. S rostoucím věkem roste podíl studentů, kteří
studují, aby si zvýšili kvalifikaci, osobní rozvoj či kvůli prestiži a titulu. Ve věkové kategorii do 25 let je
těchto studentů pouze 11,2 %, zatímco v kategorii 36 a více je tento podíl již o 17,6 p.b. vyšší. S věkem
také klesá podíl studentů, kteří by studovali kvůli nemožnosti najít práci či uplatnění v oboru či chtějí
pokračovat ve své diplomové práci.
0 20 40 60 80 100
Zemědělsko-lesnické a veterinární
Zdravotnické, lékařské a farmaceutické
Technické
Pedagogické
Umělecké
Přírodovědné
Ekonomické
Ostatní humanitní a společensko-vědní
Právnické
42,0
54,3
54,6
56,2
58,5
62,2
66,6
70,0
80,8
1,1
0,9
3,0
2,6
1,9
5,5
1,3
3,4
17,9
6,1
7,2
3,5
1,9
7,9
4,0
4,1
23,2
21,0
21,3
26,3
31,1
14,8
14,9
14,6
11,5
4,2
0,9
4,9
0,9
0,9
0,7
0,3
0,4
11,6
16,8
9,0
10,5
5,7
8,9
12,9
7,5
7,7
Zájem o studium a akademickou kariéru Pokračování v diplomové práci
Nemožnost najít práci, uplatnit se v oboru Zvýšení kvalifikace, osobní rozvoj, prestiž, titul
Možnost zahraničních pobytů Jiné
14
Graf 2.7 Motivace studentů k doktorskému studiu podle věku (%)
Posledním významným faktorem ovlivňujícím motivaci ke studiu je forma studia studentů. Studenti
prezenční formy studia častěji studují kvůli zájmu o studium a akademickou kariéru (62,7 %). Studenti
kombinovaného studia také nejčastěji studují kvůli zájmu o studium a akademickou kariéru (57,8 %),
zároveň však také více preferují zvýšení kvalifikace, osobní rozvoj, prestiž a titul (23,6 % studentů
kombinované formy oproti 14,7 % prezenčních studentů). Studenti prezenční formy více než studenti
kombinované formy studují proto, že nemohou najít práci či uplatnění v oboru (o 5,6 p.b. více než
u studentů kombinované formy).
Graf 2.8 Motivace studentů k doktorskému studiu podle formy studia (%)
0
20
40
60
80
100
25 a méně 26 - 30 31 - 35 36 a více
64,1 61,5 63,4
53,6
4,0
4,1 1,5
1,2
9,5
8,7 3,3
0,5
11,2 15,7
19,5
28,8
2,8 2,1 1,3
0,8
8,4 7,9 11,0 15,1
Jiné
Možnost zahraničních pobytů
Zvýšení kvalifikace, osobní rozvoj,
prestiž, titul
Nemožnost najít práci, uplatnit se v
oboru
Pokračování v diplomové práci
Zájem o studium a akademickou
kariéru
0
20
40
60
80
100
Prezenční Kombinovaná
62,7 57,8
3,3
2,8
8,4
2,8
14,7
23,6
2,4 1,0
8,5 12,0
Jiné
Možnost zahraničních pobytů
Zvýšení kvalifikace, osobní rozvoj,
prestiž, titul
Nemožnost najít práci, uplatnit se v
oboru
Pokračování v diplomové práci
Zájem o studium a akademickou kariéru
15
2.1.3 Hodnocení přijímacího řízení na doktorské studium
V rámci kapitoly Přijetí na doktorské studium studenti mohli ohodnotit přijímací řízení na doktorské
studium z následujících hledisek:
 Informovanost o podmínkách přijímacího řízení
 Náročnost
 Objektivnost
Na níže uvedených grafech vidíme, že studenti hodnotí informovanost o podmínkách přijímacího řízení
velmi kladně. 46,0 % studentů ji hodnotí jako velmi dobrou, 40,5 % studentů pak jako spíše dobrou.
Pouze 10,5 % studentů hodnotí informovanost jako špatnou (spíše nebo velmi špatnou).
Graf 2.9 Hodnocení přijímacího řízení na doktorské studium - Informovanost o podmínkách přijímacího
řízení (%)
Informovanost je nejsilněji ovlivněna studovaným oborem studentů. Nejlépe hodnotí informovanost
studenti pedagogických oborů, kde ji kladně hodnotí2 více než 97 % studentů. Dobře hodnotí
informovanost i studenti uměleckých oborů. Zde kladně informovanost hodnotilo 93,8 % studentů.
Nejhůře informovanost hodnotí studenti právnických oborů, kde je s informovaností o podmínkách
přijímacího řízení spokojeno pouze 78,5 % studentů.
2 Hodnocení „Velmi dobrá“ a „Spíše dobrá“
46,0
40,5
8,7
1,8
3,0 Velmi dobrá
Spíše dobrá
Spíše špatná
Velmi špatná
Neumím posoudit
16
Graf 2.10 Hodnocení přijímacího řízení na doktorské studium – Informovanost o podmínkách přijímacího
řízení podle oboru studia (%)
Informovanost o podmínkách přijímacího řízení se mírně liší podle formy studia. Studenti kombinované
formy studia hodnotí informovanost jako dobrou nebo velmi dobrou v 87,7 % případů. Prezenční
studenti hodnotí informovanost jako dobrou či velmi dobrou v 85 % případů.
Hodnocení přijímacího řízení na doktorské studium z pohledu náročnosti a objektivnosti ukazuje
následující graf. 45,6 % studentů hodnotí náročnost jako velmi vysokou nebo vysokou, pouze 6,9 %
studentů hodnotí náročnost přijímacího řízení jako velmi nízkou. Velký podíl studentů toto neumí
posoudit (19,3 %). Z pohledu objektivnosti si 12,5 % studentů myslí, že objektivnost byla velmi vysoká,
39 % pak soudí, že byla vysoká. Pouze 15,8 % studentů hodnotí objektivnost jako nízkou nebo velmi
nízkou. 32,7 % studentů objektivnost neumí posoudit.
Graf 2.11 Hodnocení přijímacího řízení na doktorské studium (%)
0 20 40 60 80 100
Právnické
Přírodovědné
Technické
Zdravotnické,lékařské a farmaceutické
Ostatní humanitní a společensko-vědní
Zemědělsko-lesnické a veterinární
Ekonomické
Umělecké
Pedagogické
44,6
43,1
42,7
45,7
42,2
50,0
56,0
56,1
61,0
33,9
40,7
41,4
40,9
44,8
37,8
35,7
37,7
36,6
Velmi dobrá Spíše dobrá
0
20
40
60
80
100
Náročnost Objektivnost
4,2 12,5
41,4
39,0
28,2 12,3
6,9
3,5
19,3
32,7
Neumím posoudit
Velmi nízká
Nízká
Vysoká
Velmi vysoká
17
Hodnocení v oblasti náročnosti a objektivnosti přijímacího řízení také záleží na oboru studia a na
subjektivním hodnocení úspěšnosti vlastního studia. Forma studia na tyto proměnné měla jen velmi
malý vliv.
Na níže uvedených grafech vidíme, že přijímací řízení na doktorské studium považují za nejnáročnější
studenti pedagogických a právnických oborů. 71,6 % studentů pedagogických oborů si myslí, že
náročnost přijímacího řízení byla velmi vysoká nebo vysoká. U právnických oborů je tento podíl 69,1 %.
Naopak pouze 34,2 % studentů technických oborů hodnotí náročnost přijímacího řízení jako vysokou či
velmi vysokou.
Podobné rozdělení oborů vidíme i u hodnocení objektivnosti přijímacího řízení. Nejlépe objektivnost
přijímacího řízení hodnotí studenti pedagogických a právnických oborů. Nejhůře je objektivnost
hodnocena studenty technických oborů a ostatních humanitních a společensko-vědních oborů, kde
objektivnost považuje za vysokou či velmi vysokou necelých 50 % studentů.
Graf 2.12 Hodnocení přijímacího řízení na doktorské studium podle oboru studia (%)
Náročnost
0 20 40 60 80
Technické
Přírodovědné
Zdravotnické,lékařské a farmaceutické
Zemědělsko-lesnické a veterinární
Ekonomické
Ostatní humanitní a společensko-vědní
Umělecké
Právnické
Pedagogické
2,5
2,2
3,4
6,1
4,6
4,8
8,7
10,9
11,4
31,7
34,7
39,5
48,0
51,7
52,0
54,8
58,2
60,2
Velmi vysoká Vysoká
18
Objektivnost
Významným faktorem ovlivňujícím hodnocení jak náročnosti, tak objektivnosti přijímacího řízení
je subjektivní hodnocení úspěšnosti vlastního studia, kdy se studenti mohli zařadit to třetiny nejlepších,
průměrných či nejhorších studentů ročníku a oboru.
Na níže uvedeném grafu vidíme, že za náročné považovali přijímací řízení spíše lepší studenti, za velmi
náročné je považovalo 4,9 % nejlepších studentů a pouze 2,9 % studentů, kteří se řadí do třetiny
nejhorších. V této skupině byl také velký podíl studentů, kteří považovali náročnost přijímacího řízení
za nízkou (36,8 %) nebo velmi nízkou (12,5 %).
Obrácené hodnocení však vidíme u hodnocení objektivnosti přijímacího řízení. Za objektivní ho považují
spíše studenti z třetiny průměrných či nejlepších studentů. U třetiny nejlepších studentů dokonce 14,2 %
studentů považuje přijímací řízení za velmi objektivní. 36,3 % těchto studentů pak hodnotí objektivnost
jako vysokou. Nejlépe hodnotí3 objektivnost průměrní studenti (53,6 %). Velký podíl studentů z
třetiny nejhorších neumí objektivnost posoudit (46,0 %).
3 Odpověď „Velmi vysoká“ nebo „Vysoká“
0 20 40 60 80
Ostatní humanitní a společensko-vědní
Technické
Přírodovědné
Umělecké
Ekonomické
Zemědělsko-lesnické a veterinární
Zdravotnické,lékařské a farmaceutické
Právnické
Pedagogické
9,7
10,0
13,6
16,4
10,8
21,2
16,7
18,2
17,1
38,6
38,5
36,0
35,3
43,8
36,4
42,9
43,6
51,2
Velmi vysoká Vysoká
19
Graf 2.13 Hodnocení přijímacího řízení na doktorské studium podle subjektivního hodnocení výsledků
studia (%)
2.1.4 Výběr tématu disertační práce
Poslední otázkou týkající se přijetí na doktorské studium je výběr tématu disertační práce. Studenti
mohli v rámci dotazníku vybrat několik možností, jak si vybrali téma disertační práce. Ve více než
polovině případů (56,7 %) si student téma určil sám. 20,9 % studentů uvedlo, že téma jim bylo přiděleno
školitelem, katedrou či fakultou. 13,3 % studentů si téma vybralo ze seznamu nabízených témat. 9,1 %
zvolilo jinou možnost. Mezi tyto možnosti patří nejčastěji domluva se školitelem, poté pokračování ve
výzkumu diplomové práce či kombinace více možností.
Graf 2.14 Výběr tématu disertační práce (%)
Velmi významným faktorem ovlivňujícím způsob výběru disertační práce je obor studia. Nejčastěji si
vlastní téma vybírají studenti uměleckých oborů (93,0 %). Také studenti právnických oborů si často
vybírají téma sami (91,1 %). Nejméně vlastních témat mají studenti zemědělsko-lesnických
a veterinárních oborů, a to pouze 22,9 % případů. U těchto studentů převažují práce vybrané
ze seznamu nabízených témat (35,4 %), nebo jsou to témata, která jim byla přidělena školitelem,
0 20 40 60 80 100
Třetina nejlepších
Třetina průměrných
Třetina nejhorších
Třetina nejlepších
Třetina průměrných
Třetina nejhorších
NáročnostObjektivnost
4,9
3,7
2,9
14,2
11,5
6,6
38,6
44,2
24,3
36,3
42,1
29,2
29,2
27,9
36,8
14,6
10,9
14,6
8,5
5,5
12,5
5,5
2,2
3,6
18,8
18,7
23,5
29,4
33,3
46,0
Velmi vysoká Vysoká Nízká Velmi nízká Neumím posoudit
56,720,9
13,3
9,1 Téma jsem si určil/a sám/sama
Téma mi bylo přiděleno školitelem/katedrou/fakultou
Téma jsem si zvolil/a ze seznamu nabízených
Jiné
20
katedrou či fakultou. Přidělená témata se nejčastěji objevují u studentů zdravotnických, lékařských
a farmaceutických oborů (40,3 %).
Graf 2.15 Výběr tématu disertační práce podle oboru studia (%)
Významným faktorem ovlivňujícím způsob výběru disertační práce je forma studia. Studenti
prezenčního studia častěji využívají výběr tématu ze seznamu nabízených (15,3 %) či jim je téma
přiděleno školitelem/katedrou/fakultou (24,6 %). Pouze polovina prezenčních studentů si téma určuje
sama, zatímco u studentů kombinovaného studia je tento podíl 66,1 %.
Graf 2.16 Výběr tématu disertační práce podle formy studia (%)
Posledním významným faktorem, který ovlivňuje způsob výběru tématu disertační práce, je subjektivní
hodnocení úspěšnosti studia. Studenti řadící se mezi třetinu nejlepších studentů si častěji vybírají téma
0 20 40 60 80 100
Zemědělsko-lesnické a veterinární
Zdravotnické, lékařské a farmaceutické
Technické
Přírodovědné
Ekonomické
Pedagogické
Ostatní humanitní a společensko-vědní
Právnické
Umělecké
22,9
42,1
42,6
46,0
64,9
82,0
85,9
91,1
93,0
35,4
12,0
21,4
11,4
16,1
7,4
2,2
5,3
33,4
40,3
25,4
30,7
8,4
4,9
5,4
1,8
8,3
5,6
10,6
11,9
10,6
5,7
6,5
3,6
5,2
Téma jsem si určil/a sám/sama
Téma jsem si zvolil/a ze seznamu nabízených
Téma mi bylo přiděleno školitelem/katedrou/fakultou
Jiné
0
20
40
60
80
100
Prezenční Kombinovaná
50,6
66,1
15,3
10,3
24,6
14,9
9,5 8,7
Jiné
Téma mi bylo přiděleno školitelem/katedrou/fakultou
Téma jsem si zvolil/a ze seznamu nabízených
Téma jsem si určil/a sám/sama
21
sami (62,4 %) oproti například třetině nejhorších studentů, kde si téma vybírá pouze necelá polovina
studentů (47,9 %). Tito studenti spíše využívají předem nabízená témata v seznamech (21,4 %), nebo
jim je téma přiděleno školitelem nebo někým jiným tj. katedrou či fakultou (20,7 %). Je zde také větší
podíl jiných způsobů, mezi které nejčastěji patří domluva se školitelem. U skupiny průměrných studentů
vidíme, že vlastní téma si určuje asi polovina studentů (52,9 %).
Graf 2.17 Výběr tématu disertační práce podle subjektivního hodnocení výsledků studia (%)
2.2 Studium a povinnosti studenta
V rámci této kapitoly studenti odpovídali na otázky týkající se jejich studijních povinností. První otázka
se týkala toho, zda jsou jasně definovány všechny studijní povinnosti a pravidla pro úspěšný průchod
celým doktorským studiem a zda jsou tato pravidla dodržována. Na grafu vidíme, že 84,6 % studentů
si myslí, že na jejich škole jsou jasně definovány všechny povinnosti a pravidla pro průchod doktorským
studiem.
Graf 2.18 Jsou na Vaší škole jasně definovány všechny studijní povinnosti a pravidla pro úspěšný
průchod celým doktorským studiem? (%)
Studenti také hodnotili, jak jsou tyto povinnosti a pravidla dodržovány. Pouze polovina studentů si myslí,
že jsou pravidla rozhodně dodržována, 40,5 % si myslí, že jsou spíše dodržována. Pouze 2,5 %
studentů si nemyslí, že by pravidla byla dodržována. 7,1 % studentů toto neumí posoudit.
0
20
40
60
80
100
Třetina
nejlepších
Třetina
průměrných
Třetina
nejhorších
62,4
52,9 47,9
12,3
13,7 21,4
16,5
24,0 20,7
8,8 9,4 10,0
Jiné
Téma mi bylo přiděleno
školitelem/katedrou/fakultou
Téma jsem si zvolil/a ze seznamu
nabízených
Téma jsem si určil/a sám/sama
84,6
15,4
Ano
Ne
22
Graf 2.19 Jsou stanovená pravidla na Vaší škole dodržována? (%)
Jediným významným faktorem ovlivňujícím existenci studijních povinností a pravidel je obor studia.
Na grafu vidíme, že nejčastěji jsou podle studentů stanoveny povinnosti a pravidla na pedagogických
(89,3 %) a technických oborech (87,5 %). Nejméně jsou podle studentů stanoveny na zemědělskolesnických
a veterinárních oborech.
Graf 2.20 Jsou na Vaší škole jasně definovány všechny studijní povinnosti a pravidla pro úspěšný
průchod celým doktorským studiem? (obor studia, %)
Otázkou však zůstává, jak jsou tyto povinnosti a pravidla dodržovány. Rozdělení hodnocení ukazuje
níže uvedený graf. Pokud pravidla existují, nejčastěji jsou podle studentů dodržována na zemědělskolesnických
a veterinárních oborech.
49,9
40,5
2,1
0,4
7,1
Rozhodně ano
Spíše ano
Spíše ne
Rozhodně ne
Neumím posoudit
0 20 40 60 80 100
Zemědělsko-lesnické a veterinární
Ostatní humanitní a společensko-vědní
Právnické
Přírodovědné
Umělecké
Ekonomické
Zdravotnické,lékařské a farmaceutické
Technické
Pedagogické
80,8
80,9
81,8
83,6
84,3
85,8
86,3
87,5
89,3
19,2
19,1
18,2
16,4
15,7
14,2
13,7
12,5
10,7
Ano Ne
23
Graf 2.21 Jsou stanovená pravidla na Vaší škole dodržována? (obor studia, %)
Studenti v rámci dotazníků odpovídali, zda se v průběhu doktorského studia mění studijní povinnosti
a pravidla pro úspěšný průchod celým doktorským studiem. Pouze 14,3 % studentů uvádí, že se jim
významně mění studijní povinnosti během studia. 33,1 % studentům se studijní povinnosti mění, ale
nikoliv významně. 33,5 % studentů se povinnosti během studia povinnosti nemění.
Graf 2.22 Mění se v průběhu doktorského studia studijní povinnosti a pravidla pro úspěšný průchod
celým doktorským studiem? (%)
Významným faktorem ovlivňujícím to, zda se mění studijní povinnosti během doktorského studia, je
studovaný obor. Ke změnám podmínek a povinností dochází ve všech oborech, největší podíl
významných změn můžeme vidět u zemědělsko-lesnických a veterinárních oborů, kde téměř čtvrtina
dotázaných studentů odpověděla, že se jim významně mění studijní povinnosti pro úspěšný průchod
doktorským studiem. Celkově nejméně změn, ať významných či nevýznamných, zaznamenávají
studenti uměleckých oborů (33,6 %).
0 20 40 60 80 100
Technické
Právnické
Ekonomické
Pedagogické
Ostatní humanitní a společensko-vědní
Zdravotnické,lékařské a farmaceutické
Přírodovědné
Umělecké
Zemědělsko-lesnické a veterinární
42,5
53,3
51,4
58,3
45,4
53,7
58,0
53,1
48,1
43,1
35,6
38,5
32,4
45,9
37,8
35,4
42,7
48,1
4,7
0,4
1,9
1,8
0,5
1,0
1,2
0,9
0,7
1,3
8,8
11,1
9,7
7,4
6,2
8,0
5,6
4,2
1,3
Rozhodně ano Spíše ano Spíše ne Rozhodně ne Neumím posoudit
14,3
33,1
33,5
19,1
Ano, významně
Ano, nevýznamně
Ne
Nevím
24
Graf 2.23 Změny studijních povinností během studia podle oboru studia (%)
Významným faktorem hodnocení změn povinností je úspěšnost studentů. Na grafu 2.24 vidíme, že
studenti řadící se mezi třetinu nejlepších studentů spíše vnímají změny studijních povinností, 18,6 %
těchto studentů si myslí, že se jim významně mění studijní povinnosti a pravidla pro úspěšný průchod
celým studiem, dalších 33,5 % si myslí, že ke změnám dochází, ale nepovažují je za významné.
Zároveň je zde nejmenší podíl studentů, kteří o změnách nevědí. Studenti řadící se spíše do skupiny
nejhorších nepovažují změny za významné, ve větší míře také o možných změnách neví (28,8 %).
Graf 2.24 Změny studijních povinností během studia podle subjektivního hodnocení výsledků studia (%)
Poslední otázka týkající se studia a povinností studentů se zajímá o to, zda jsou podle názoru studentů
na jejich vysoké škole dobře nastaveny programy a obory doktorského studia a jejich studijní plány.
0 20 40 60 80 100
Pedagogické
Umělecké
Přírodovědné
Právnické
Zdravotnické,lékařské a farmaceutické
Technické
Ostatní humanitní a společensko-vědní
Ekonomické
Zemědělsko-lesnické a veterinární
5,7
6,9
9,8
12,5
13,2
16,0
16,0
19,6
24,2
38,2
26,7
32,7
23,2
28,3
35,7
36,9
29,3
29,3
39,0
37,1
35,8
42,9
41,0
31,1
29,5
31,8
29,3
17,1
29,3
21,7
21,4
17,5
17,2
17,6
19,3
17,2
Ano, významně Ano, nevýznamně Ne Nevím
0
20
40
60
80
100
Třetina
nejlepších
Třetina
průměrných
Třetina
nejhorších
18,6 11,3 13,7
33,5
33,7 29,5
33,1
34,3
28,0
14,8 20,7 28,8 Nevím
Ne
Ano, nevýznamně
Ano, významně
25
Více než polovina studentů spíše souhlasí, že jsou programy nastaveny dobře, pouze 14,3 % jsou
o tom rozhodně přesvědčeny. 20,8 % studentů4 si myslí, že programy nejsou dobře nastaveny.
Graf 2.25 Jsou podle Vašeho názoru na Vaší vysoké škole dobře nastaveny programy a obory
doktorského studia a jejich studijní plány?
Nejvýznamnějším faktorem, který má vliv na hodnocení správnosti nastavení programů, oborů
a studijních plánů, je úspěšnost studentů ve studiu. Studenti, kteří se řadí do třetiny nejlepších studentů,
ve větší míře souhlasí s tím, že programy jsou na jejich školách velmi dobře, nebo dobře nastaveny
(68,5 %), stejně tak to hodnotí studenti, kteří se řadí mezi průměrné studenty. Studenti z nejhorší třetiny
vidí hodnocení nastavení programů více negativně. S nastavením rozhodně souhlasí pouze 7,4 %,
39,6 % pak spíše souhlasí. Dohromady 30,2 % těchto studentů s nastavením nesouhlasí (rozhodně
nebo spíše).
Graf 2.26 Hodnocení správnosti nastavení programů, oborů a studijních plánů podle subjektivního
hodnocení výsledků studia (%)
Dalším významným faktorem ovlivňujícím hodnocení správnosti nastavení oborů je obor studia
studentů. Nejspokojenější5 s nastavením jsou studenti uměleckých (73,6 %) a zdravotnických,
lékařských a farmaceutických oborů (72,0 %). Nejméně jsou spokojeni studenti právnických oborů
(58,2 %).
4 Odpověď „Spíše ne“ a „Rozhodně ne“.
5 Odpověď „Rozhodně ano“ nebo „Spíše ano“
14,3
53,1
17,0
3,8
11,8
Rozhodně ano
Spíše ano
Spíše ne
Rozhodně ne
Nevím
0
20
40
60
80
100
Třetina nejlepších Třetina průměrných Třetina nejhorších
15,2 14,3 7,4
53,3 54,2
39,6
18,4 15,9
19,9
5,1 2,4
10,3
8,0 13,2
22,8
Nevím
Rozhodně ne
Spíše ne
Spíše ano
Rozhodně ano
26
Graf 2.27 Hodnocení správnosti nastavení programů a oborů doktorského studia podle oboru studia (%)
2.3 Plány na dokončení doktorského studia
Tato kapitola se zabývá tím, zda studenti již během studia plánují přerušit studium, či jak vidí svoje
šance na dokončení studia.
2.3.1 Plánované přerušení studia
První otázka se týká přerušení studia. Studenti byli dotazováni, zda takové přerušení plánují včetně jeho
důvodu. 66,2 % studentů studium neplánuje přerušit. 23,7 % studentů neví, zda studium přeruší, 10,1 %
studentů přerušení studia plánuje.
Graf 2.28 Plánujete během studia jeho přerušení? (%)
Nejčastějším důvodem přerušení studia je plánovaná rodičovská dovolená či založení rodiny (28,0 %)
a pracovní vytížení nebo pracovní příležitost (26,0 %). Mezi další důvody patří nedostatek času
či časová tíseň (17,4 %) a plánované zahraniční pobyty či cestování (9,0 %).
0 20 40 60 80 100
Právnické
Ostatní humanitní a společensko-vědní
Ekonomické
Technické
Zemědělsko-lesnické a veterinární
Pedagogické
Přírodovědné
Zdravotnické,lékařské a farmaceutické
Umělecké
18,2
12,5
12,8
12,7
17,3
13,9
17,7
18,1
14,0
40,0
48,7
53,1
54,6
52,0
55,7
54,2
53,9
59,6
21,8
19,8
20,9
17,2
21,5
15,6
13,6
14,7
10,5
5,5
6,7
3,2
3,7
3,1
3,3
1,9
3,4
2,7
14,5
12,3
10,0
11,8
6,1
11,5
12,6
9,9
13,2
Rozhodně ano Spíše ano Spíše ne Rozhodně ne Nevím
10,1
66,2
23,7
Ano
Ne
Nevím
27
Graf 2.29 Důvody plánovaného přerušení doktorského studia (%)
Plánované přerušení (zvláště pak jeho důvody) je ovlivněno řadou faktorů, mezi které patří pohlaví, věk,
obor, forma studia, složení státní závěrečné zkoušky či úspěšnost studentů ve studiu.
Nejvýznamněji je plánované přerušení studia ovlivněno pohlavím a věkem. Přerušení studia plánují
spíše ženy (o 4,3 p.b. více než muži) a studenti ve věku 31 – 35 let (12,2 %). Nejméně plánují
přerušovat studium nejmladší studenti do 25 let.
Graf 2.30 Plánované přerušení doktorského studia podle pohlaví a věku (%)
Velmi důležité jsou však důvody plánovaného přerušení studia. Na níže uvedeném grafu vidíme, že
v téměř polovině případů, kdy ženy plánují přerušení studia, se jedná o plánování založení rodiny
(46,6 %), u mužů převažuje pracovní vytížení či nová pracovní příležitost (33,8 %), je zde i větší podíl
studentů, kteří plánují přerušovat z důvodu nedostatku času (22,1 %).
Z pohledu věku, nejmladší studenti nejčastěji plánují přerušit studium kvůli práci (27,8 %), nebo kvůli
založení rodiny (22,2 %). Nejčastěji rodinu plánují založit, a tím i přerušit studium studenti ve věku 31 až
35 let (35,0 %). Nejstarší skupina nejčastěji plánuje přerušit studium hlavně kvůli pracovnímu vytížení
nebo pracovní příležitosti (43,8 %).
28,0
7,7
26,0
8,2
17,4
9,0 3,7
Rodičovská dovolená, založení rodiny
Finance
Pracovní vytížení nebo pracovní příležitost
Doktorské studium/téma neodpovídá mým představám
Nedostatek času, časová tíseň
Zahraniční pobyty, cestování
Jiné
0
20
40
60
80
100
Žena Muž 25 a méně 26 - 30 31 - 35 36 a více
Pohlaví Věková skupina
12,6 8,3 8,0 9,9 12,2 9,4
63,3 68,8
58,8
66,0 68,9 67,5
24,1 22,9
33,2 24,1 18,9 23,1
Ano Ne Nevím
28
Graf 2.31 Důvody plánovaného přerušení doktorského studia podle pohlaví a věku (%)
Významným faktorem ovlivňujícím plánované přerušení je složení státní závěrečné zkoušky. Studenti,
kteří ještě nemají státní zkoušku složenou, ve větší míře přemýšlejí o přerušení, popř. ještě neví.
Graf 2.32 Plánované přerušení doktorského studia podle závěrečné zkoušky (%)
Mezi nejčastější důvody přerušení u studentů bez absolvované státní závěrečné zkoušky patří pracovní
vytížení (27,5 %), následováno rodičovskou dovolenou (25,5 %) a nedostatkem času (16,7 %). Větší
podíl studentů také jako důvod uvádí finance (10,3 %). U studentů, kteří již absolvovali státní závěrečné
zkoušky, se také jedná o rodičovskou dovolenou (29,9 %) a pracovní vytížení (23,7 %). Je zde i větší
podíl studentů, kteří plánují zahraniční pobyty a cestování (10,3 %).
0
20
40
60
80
100
Žena Muž 25 a méně 26 - 30 31 - 35 36 a více
46,6
5,1
22,2 24,5
35,0 29,1
3,1
13,2
16,7 9,5
6,5
19,3
33,8
27,8
22,2
23,4 43,8
6,2
11,1
11,1
7,6
6,5
10,4
13,0
22,1
11,1
16,5
26,0
10,45,6 13,2 11,1
14,6
1,3
2,16,2 1,5 5,1 1,3 4,2
Jiné Zahraniční pobyty, cestování
Nedostatek času, časová tíseň Doktorské studium/téma neodpovídá mým představám
Pracovní vytížení nebo pracovní příležitost Finance
Rodičovská dovolená, založení rodiny
0
20
40
60
80
100
Ano Ne
Absolvoval/a jste již státní závěrečnou zkoušku?
9,6 10,4
77,0
60,7
13,4
28,9
Nevím
Ne
Ano
29
Významným faktorem je také ročník studia. Studenti nižších ročníků častěji neví, zda budou studium
přerušovat. Nejčastěji plánují přerušení studenti 3. až 5. ročníků (od 11,7 do 13,3 % studentů).
Graf 2.33 Plánované přerušení doktorského studia podle ročníku studia (%)
Mezi důvody plánovaného přerušení je ve všech ročnících pracovní vytížení nebo pracovní příležitost.
Studenti prvního ročníku častěji také plánují přerušení kvůli tomu, že studium neodpovídá jejich
představám (20,7 %). Starší ročníky plánují přerušení také kvůli rodičovské dovolené a založení rodiny.
Významným faktorem ovlivňujícím plánované přerušení a hlavně jeho důvody je forma studia. Přerušení
plánují spíše studenti kombinované formy (12,3 %). Velký podíl prezenčních studentů není ještě
rozhodnut (26,6 %).
Graf 2.34 Plánované přerušení doktorského studia podle formy studia (%)
0
20
40
60
80
100
1. 2. 3. 4. 5. Vyšší než 5.
7,7 8,2 11,7 12,5 13,3 10,6
56,7
64,2
67,4 69,5 72,8 75,4
35,6
27,6
20,9 18,0 13,9 14,0
Nevím
Ne
Ano
0
20
40
60
80
100
Prezenční Kombinovaná
8,7 12,3
64,7
68,7
26,6
19,0
Nevím
Ne
Ano
30
Čtvrtina studentů prezenční formy plánuje přerušit kvůli založení rodiny (25,2 %), 22,6 % studentů pak
plánuje přerušení kvůli nedostatku času. Studenti kombinované formy plánují přerušení zvláště kvůli
pracovnímu vytížení či pracovní příležitosti (34,2 %). 30,2 % těchto studentů plánuje také přerušení
z důvodu založení rodiny.
Graf 2.35 Důvody plánovaného přerušení doktorského studia podle formy studia (%)
Významným faktorem je také obor studia. Nejčastěji plánují přerušit studium studenti zemědělskolesnických
a veterinárních oborů (20,4 %) a studenti ekonomických oborů (17,0 %). Nejméně plánují
přerušovat studium studenti právnických (7,1 %) a přírodovědných oborů (6,1 %).
0
20
40
60
80
100
Prezenční Kombinovaná
25,2 30,2
7,7
7,4
18,0
34,211,0
5,422,6
12,8
10,3
7,3
5,2 2,7
Jiné
Zahraniční pobyty, cestování
Nedostatek času, časová tíseň
Doktorské studium/téma neodpovídá mým
představám
Pracovní vytížení nebo pracovní příležitost
Finance
Rodičovská dovolená, založení rodiny
31
Graf 2.36 Plánované přerušení doktorského studia podle oboru studia (%)
Pokud se již studenti rozhodnou přerušit studium, důvody se napříč obory velmi liší. Rodičovskou
dovolenou, či založit rodinu, plánuje 60 % studentů pedagogických oborů či polovina studentů
zdravotnických, lékařských a farmaceutických oborů, zatímco u studentů právnických a zemědělskolesnických
oborů nenajdeme žádného studenta, který by plánoval přerušení studia právě z tohoto
důvodu. U těchto oborů převažuje pracovní vytížení či nedostatek času. Největší podíl studentů, kteří
by přerušovali kvůli financím, najdeme na uměleckých oborech.
0 20 40 60 80 100
Přírodovědné
Právnické
Technické
Ostatní humanitní a společensko-vědní
Umělecké
Zdravotnické,lékařské a farmaceutické
Pedagogické
Ekonomické
Zemědělsko-lesnické a veterinární
6,1
7,1
9,1
10,4
11,3
11,7
12,3
17,0
20,4
71,4
64,3
65,8
68,7
65,2
67,0
65,6
59,5
55,1
22,5
28,6
25,1
20,9
23,5
21,3
22,1
23,5
24,5
Ano Ne Nevím
32
Graf 2.37 Důvody plánovaného přerušení doktorského studia podle oboru studia (%)
Posledním významným faktorem ovlivňujícím plánování přerušení je subjektivní hodnocení úspěšnosti
ve studiu. Na níže uvedeném grafu vidíme, že přerušení plánují spíše horší studenti (19,4 % z třetiny
nejhorších studentů), v této skupině je také velký podíl studentů, kteří ještě neví, zda studium přeruší.
Graf 2.38 Plánované přerušení doktorského studia podle subjektivního hodnocení výsledků studia (%)
0 20 40 60 80 100
Zemědělsko-lesnické a veterinární
Právnické
Technické
Umělecké
Ekonomické
Ostatní humanitní a společensko-vědní
Přírodovědné
Zdravotnické,lékařské a farmaceutické
Pedagogické
9,0
15,4
20,8
36,2
44,2
50,0
60,0
12,0
15,4
8,3
8,5
6,9
3,9
10,0
50,0
35,8
46,1
25,0
25,5
16,3
11,5
26,6
5,0
25,0
13,4
15,4
4,2
10,6
2,3
11,5
50,0
25,0
14,9
7,7
31,3
4,3
14,0
15,4
6,7
15,0
14,9
8,3
8,5
9,3
7,7
20,0
2,1
6,4
7,0
6,7
Rodičovská dovolená, založení rodiny Finance
Pracovní vytížení nebo pracovní příležitost Doktorské studium/téma neodpovídá mým představám
Nedostatek času, časová tíseň Zahraniční pobyty, cestování
Jiné
0
20
40
60
80
100
Třetina nejlepších Třetina průměrných Třetina nejhorších
7,8 11,3 19,4
74,8 62,0 43,9
17,4
26,7
36,7
Nevím
Ne
Ano
33
Pokud se student rozhodne přerušit studium, většinou k tomu má rozdílné důvody. Studenti řadící se
mezi třetinu nejlepších nejčastěji plánují přerušit studium kvůli pracovnímu vytížení (26,4 %) nebo
založení rodiny (23,1 %). Je zde také velký podíl studentů, kteří plánují přerušení studia z důvodu
zahraničního pobytu a cestování (13,2 %). Tento důvod se např. u studentů z nejhorší skupiny vůbec
neobjevuje.
U třetiny nejhorších studentů vidíme, že je zde početná skupina studentů, kteří plánují přerušit studium
proto, že studium či téma práce neodpovídá jejich představám (19,2 %).
Graf 2.39 Důvody plánovaného přerušení doktorského studia podle subjektivního hodnocení výsledků
studia (%)
2.3.2 Šance na úspěšné dokončení studia
Studenti také hodnotili svoje šance na dokončení doktorského studia. Šance hodnotili na čtyřbodové
škále od velmi vysoké po velmi nízkou šanci, mohli také zvolit odpověď „Neumím posoudit“.
Studenti ve většině případů hodnotí svoje šance na dokončení studia pozitivně. Více než polovina je
hodnotí jako vysoké, 21,3 % dokonce jako velmi vysoké. Pouze 11 % studentů si myslí, že jsou jejich
šance nízké nebo velmi nízké.
0
20
40
60
80
100
Třetina
nejlepších
Třetina
průměrných
Třetina
nejhorších
23,1
30,6
15,4
6,6
7,8
11,5
26,4
25,0
38,5
8,7
6,6
19,218,7
17,8
15,413,2 8,3
3,3 3,9
Jiné
Zahraniční pobyty, cestování
Nedostatek času, časová tíseň
Doktorské studium/téma neodpovídá
mým představám
Pracovní vytížení nebo pracovní
příležitost
Finance
Rodičovská dovolená, založení rodiny
34
Graf 2.40 Jak vidíte svoji šanci úspěšně dokončit doktorské studium? (%)
Hodnocení úspěšnosti je silně ovlivněno vlastním hodnocením výsledků studia. Je logické, že studenti,
kteří se řadí do třetiny nejlepších studentů, vidí svoje šance na dokončení velmi dobře. 36,4 % studentů
vidí svoje šance jako velmi vysoké, dalších 51,2 % studentů pak jako vysoké. Pouze 5 % těchto
studentů vidí svoje šance jako nízké nebo velmi nízké. Jinak na tom jsou však studenti, kteří se zařadili
do skupiny nejhorších studentů. Zde vidí svoje šance jako velmi vysoké pouze 4,4 % studentů, 28,7 %
studentů je pak hodnotí jako vysoké. 27,2 % však svoje šance vidí jako velmi nízké, 21,3 % jako nízké.
Graf 2.41 Šance na úspěšné dokončení doktorského studia podle subjektivního hodnocení výsledků
studia (%)
Významným faktorem ovlivňujícím hodnocení šance na úspěšné dokončení studia je složení státní
závěrečné zkoušky. Studenti, kteří ji již mají splněnou, vidí svoje šance v porovnání s ostatními
o poznání lépe. Jako velmi vysokou svoji šanci hodnotí 33,5 % studentů se státní zkouškou a pouze
15 % studentů, kteří ji dosud nesložili.
21,3
53,6
8,2
2,8 14,1 Velmi vysoká
Vysoká
Nízká
Velmi nízká
Neumím posoudit
0
20
40
60
80
100
Třetina nejlepších Třetina průměrných Třetina nejhorších
36,4
11,7
4,4
51,2
58,1
28,7
3,7
10,5
21,3
1,3
2,1
27,2
7,4
17,6 18,4 Neumím posoudit
Velmi nízká
Nízká
Vysoká
Velmi vysoká
35
Graf 2.42 Šance na úspěšné dokončení doktorského studia podle státní závěrečné zkoušky (%)
Posledním významným faktorem ovlivňujícím hodnocení šancí na dokončení studia je obor studia.
Nejlépe svoje šance vidí studenti právnických oborů. Jako vysokou nebo dokonce velmi vysokou vidí
svoji šanci 89,3 % studentů právnických oborů. Podobně optimističtí jsou studenti uměleckých (78,8 %),
přírodovědných (77,7 %) a zdravotnických oborů (77,2 %). Nejhůře vidí svoje šance na úspěšné
dokončení studenti zemědělsko-lesnických a veterinárních oborů.
Graf 2.43 Šance na úspěšné dokončení doktorského studia podle oboru studia (%)
Další otázka týkající se ukončení studia byla, zda studenti stihnou dokončit studium v rámci standardní
doby studia. Tato otázka byla sledována pouze u studentů, kteří ještě studují ve standardní době studia,
tj. u studentů prvních tří ročníků u 3letých oborů a studentů prvních čtyř ročníků u 4letých oborů. Tato
skupina představuje 72 % studentů celkového vzorku.
0
20
40
60
80
100
Ano Ne
Absolvoval/a jste již státní závěrečnou zkoušku?
33,5
15,0
50,9
55,2
7,0
8,8
0,9
3,7
7,7
17,3
Neumím posoudit
Velmi nízká
Nízká
Vysoká
Velmi vysoká
0 20 40 60 80 100
Zemědělsko-lesnické a veterinární
Ekonomické
Pedagogické
Technické
Ostatní humanitní a společensko-vědní
Zdravotnické,lékařské a farmaceutické
Přírodovědné
Umělecké
Právnické
15,3
19,1
13,0
20,0
22,0
21,4
26,5
22,1
33,9
51,0
53,4
61,0
54,4
53,5
55,8
51,2
56,7
55,4
11,2
8,0
7,3
8,5
6,3
12,7
8,0
6,2
1,8
3,1
3,1
2,4
3,9
2,9
3,1
1,5
19,4
16,4
16,3
13,2
15,3
7,0
12,8
15,0
8,9
Velmi vysoká Vysoká Nízká Velmi nízká Neumím posoudit
36
Na níže uvedeném grafu vidíme, že pouze 9,9 % studentů si myslí, že studium rozhodně stihnou
dokončit v rámci standardní doby studia. 37,6 % studentů věří, že to pravděpodobně stihnou. Polovina
studentů (39,9 %) si nemyslí, že by studium stihli dokončit ve standardní době studia, z toho 15,6 % si
to rozhodně nemyslí. 12,6 % studentů to ještě neví.
Graf 2.44 Stihnete dokončit studium v rámci standardní doby studia? (%)
Mezi nejvýznamnější faktory ovlivňující hodnocení toho, zda student stihne dokončit studium v rámci
standardní doby studia, patří složení státní závěrečné zkoušky, forma studia, subjektivní hodnocení
úspěšnosti ve studiu a věk.
Studenti, kteří již absolvovali státní závěrečnou zkoušku, vidí svoje šance na dokončení studia
ve standardní době optimističtěji, než studenti, kteří tuto zkoušku ještě nemají. Studenti se zkouškou
vidí svoje šance dokončit studium ve standardní době6 v 52 % případů, naopak 16,7 % studentů
rozhodně studium ve standardní době nedokončí.
Graf 2.45 Dokončení studia v rámci standardní doby podle absolvování státní závěrečné zkoušky (%)
6 Odpověď „Rozhodně ano“ nebo „Spíše ano“
9,9
37,6
24,3
15,6
12,6 Rozhodně ano
Spíše ano
Spíše ne
Rozhodně ne
Nevím
0
20
40
60
80
100
Ano Ne
Absolvoval/a jste již státní závěrečnou zkoušku?
15,6 8,5
36,4
38,0
23,5
24,6
16,7
15,2
7,8 13,7
Nevím
Rozhodně ne
Spíše ne
Spíše ano
Rozhodně ano
37
Úspěšné dokončení během standardní doby studia očekávají spíše studenti kombinované formy studia,
kde 49,3 % studentů očekává dokončení studia včas7, zatímco u studentů prezenční formy studia je
tento podíl pouze 47 %. 16,6 % studentů rozhodně neočekává dokončení studia v rámci standardní
doby.
Graf 2.46 Dokončení studia v rámci standardní doby podle formy studia (%)
Dalším významným faktorem ovlivňujícím dokončení studia v rámci standardní doby je subjektivní
hodnocení úspěšnosti studia. Studenti řadící se do nejlepší třetiny vidí svoje šance na dokončení
ve standardní době velmi dobře. Více než polovina (60,7 %) studentů očekává dokončení v rámci
standardní doby. 17,1 % studentů rozhodně stihne dokončit studium. 45,3 % studentů z třetiny
nejhorších studentů rozhodně nestihne dokončit studium ve standardní době, 29,1 % to pravděpodobně
nestihnou. Pouze 15,1 % těchto studentů předpokládá dokončení studia ve standardní době.
Graf 2.47 Dokončení studia v rámci standardní doby podle subjektivního hodnocení výsledků studia (%)
7 Odpověď „Rozhodně ano“ a „Spíše ano“.
0
20
40
60
80
100
Prezenční Kombinovaná
9,3 11,8
37,7 37,5
23,3
28,3
16,6
11,6
13,1 10,8 Nevím
Rozhodně ne
Spíše ne
Spíše ano
Rozhodně ano
0 20 40 60 80 100
Třetina nejhorších
Třetina průměrných
Třetina nejlepších
7,0
4,8
17,1
8,1
35,7
43,6
29,1
28,6
18,7
45,3
15,1
13,6
10,5
15,8
7,0 Rozhodně ano
Spíše ano
Spíše ne
Rozhodně ne
Nevím
38
Posledním faktorem významně ovlivňujícím hodnocení dokončení studia v rámci standardní doby studia
je věk. Na níže uvedeném grafu vidíme, že dokončení studia ve standardní době očekávají nejčastěji
studenti do 25 let. S věkem tento podíl klesá. Nejhůře svoje šance na dokončení studia v rámci
standardní doby hodnotí studenti ve věku 31 až 35 let. Pouze 9,7 % těchto studentů se domnívá, že
studium rozhodně stihne, 36,2 % je spíše stihne. 22,8 % studentů ve věku 31 až 35 let však tvrdí, že
studium v rámci standardní doby rozhodně nestihnou. U nejmladší skupiny je tento podíl pouze 4,8 %.
Graf 2.48 Dokončení studia v rámci standardní doby podle věku (%)
V rámci kapitoly týkající se dokončení doktorského studia studenti mohli hodnotit, zda mají dostatek
času, s ohledem na další povinnosti, na psaní své disertační práce. 41,3 % studentů si myslí, že spíše
nemají dostatek času, 22,1 % studentů pak rozhodně nemá dostatek času. 27,6 % studentů si myslí, že
mají spíše dostatek času. Pouze 5,1 % studentů si myslí, že má rozhodně dostatek času na psaní své
disertační práce.
Graf 2.49 Máte dostatek času, s ohledem na další povinnosti, na psaní své disertační práce? (%)
Významnými faktory ovlivňujícími dostatek času na psaní disertační práce jsou forma studia, standardní
doba studia a obor studia.
0
20
40
60
80
100
25 a méně 26 - 30 31 - 35 36 a více
9,9 8,7 9,7 15,1
47,4
34,2 36,2
43,7
18,0
27,5 20,5
20,6
4,8 18,0 22,8
8,0
19,9 11,6 10,8 12,6
Nevím
Rozhodně ne
Spíše ne
Spíše ano
Rozhodně ano
5,1
27,6
41,3
22,1
3,9
Rozhodně ano
Spíše ano
Spíše ne
Rozhodně ne
Nevím
39
V případě hodnocení dostatku času podle formy studia vidíme na níže uvedeném grafu, že problémy
s nedostatkem času mají hlavě studenti kombinované formy studia. 43,1 % studentů mají spíše
nedostatek času, 29,5 % studentů kombinované formy pak mají rozhodně nedostatek času. U studentů
prezenční formy je větší podíl studentů, kteří si myslí, že mají rozhodně či spíše dostatek času (37,3 %).
Graf 2.50 Dostatek času na psaní disertační práce podle formy studia (%)
Dalším významným faktorem je délka studia. Studenti, kteří mají standardní dobu studia 4 roky, si ve
větší míře myslí, že mají dostatek času na psaní disertační práce. 5,7 % studentů je rozhodně
přesvědčeno, 30,4 % studentů pak souhlasí s tvrzením, že mají spíše dostatek času. U tříletých oborů
souhlasí s tvrzením, že má dostatek času8 na psaní práce, pouze 26,8 % studentů.
Graf 2.51 Dostatek času na psaní disertační práce podle standardní doby studia (%)
Posledním významným faktorem ovlivňujícím hodnocení dostatku času na psaní disertační práce
je obor studia. Nejvíce jsou s dostatkem času spokojeni zemědělsko-lesnické a veterinární obory.
S časem na psaní práce je spokojeno9 50,5 % studentů těchto oborů. Nejhůře dostatek času hodnotí
studenti pedagogických oborů, kde je s dostatkem času spokojeno pouze 21,9 % studentů. Více než
8 Odpověď „Rozhodně ano“ a „Spíše ano“
9 Odpověď „Rozhodně ano“ a „Spíše ano“
0 20 40 60 80 100
Prezenční
Kombinovaná
6,0
3,6
31,3
22,3
40,4
43,1
16,8
29,5
5,5
1,5 Rozhodně ano
Spíše ano
Spíše ne
Rozhodně ne
Nevím
0
20
40
60
80
100
3 roky 4 roky
4,0 5,7
22,8
30,4
44,7
39,7
26,3 19,6
2,2 4,6
Nevím
Rozhodně ne
Spíše ne
Spíše ano
Rozhodně ano
40
polovina z nich si myslí, že spíše nemá dostatek času, 24,5 % studentů považuje čas na psaní práce
za rozhodně nedostačující.
Graf 2.52 Dostatek času na psaní disertační práce podle oboru studia (%)
Další otázka týkající se dokončení doktorského studia se týkala pociťovaných překážek pro dokončení
doktorského studia ve standardní době. Přehled nejčastěji pociťovaných překážek ukazuje následující
tabulka. Mezi nejčastěji pociťované překážky patří finance (v 18,6 % případů), zaměstnání resp. práce
(15,4 %) a časové vytížení (13,4 % případů).
Tabulka 2.1 Jaké pociťujete překážky pro dokončení studia ve standardní době?
Pociťované překážky %
Finance 18,6
Zaměstnání, práce 15,4
Časové vytížení 13,4
Povinná publikační činnost, včetně časové náročnosti schvalování publikací 7,7
Žádné 7,1
Výuka na univerzitě, projekty, granty 6,1
Špatná spolupráce se školitelem, překážky ze strany školy 6,1
Rodičovská dovolená, rodina 5,3
Práce závisí na experimentech nebo sběru dat 4,3
Jiné 4,1
Nedostatek motivace, lenost 3,6
Studium, zkoušky, jazyk 2,9
Psaní disertace 2,8
Studijní pobyty, zahraniční pobyty 1,5
Administrativa 1,1
0 20 40 60 80 100
Pedagogické
Ostatní humanitní a společensko-vědní
Umělecké
Ekonomické
Zdravotnické,lékařské a farmaceutické
Technické
Právnické
Přírodovědné
Zemědělsko-lesnické a veterinární
1,6
3,6
7,0
5,0
3,0
4,3
7,0
7,7
10,1
20,3
20,8
18,4
20,5
26,7
27,9
26,3
36,2
40,4
51,2
44,2
47,4
49,1
36,2
41,2
36,8
34,8
39,4
24,5
29,6
27,2
23,8
29,4
22,6
29,9
14,3
7,1
2,4
1,8
1,6
4,7
4,0
7,0
3,0
Rozhodně ano Spíše ano Spíše ne Rozhodně ne Nevím
41
Typy pociťovaných překážek byly nejvíce ovlivněny formou studia, věkem a pohlavím studentů.
Prezenční studenti vidí svoje nejčastější překážky ve financích (21,9 %) a časovém vytížení (12,7 %)
oproti studentům kombinovaného studia, kteří nejčastěji považují za překážku zaměstnání či práci
(26,7 %) a časové vytížení (14,3 %)
Tabulka 2.2 Překážky pro dokončení studia podle formy studia (%)
Prezenční Kombinovaná
Finance 21,9 14,1
Časové vytížení 12,7 14,3
Povinná publikační činnost, včetně časové náročnosti schvalování publikací 9,0 5,8
Žádné 8,9 4,6
Zaměstnání, práce 7,4 26,7
Výuka na univerzitě, projekty, granty 6,2 5,8
Špatná spolupráce se školitelem, překážky ze strany školy 5,2 7,3
Rodičovská dovolená, rodina 5,1 5,8
Práce závisí na experimentech nebo sběru dat 5,1 2,9
Jiné 4,2 3,9
Nedostatek motivace, lenost 4,1 3,0
Studium, zkoušky, jazyk 3,6 2,0
Psaní disertace 3,2 2,4
Studijní pobyty, zahraniční pobyty 1,9 0,8
Administrativa 1,5 0,6
Významnými faktory ovlivňujícími překážky pro dokončení studia ve standardní době jsou pohlaví a věk.
Ženy nejčastěji vidí překážku ve financích (17,2 %), časovém vytížení (14,1 %) a zaměstnání (13,9 %).
Na čtvrtém místě je pak rodičovská dovolená a starost o rodinu (10,0 %). Muži nejčastěji vidí problém
ve financích (20,0 %) a zaměstnání (16,5 %).
U věkových kategorií vidíme, že studenti do 25 let nejčastěji nevidí žádné překážky (17,5 %), popř.
finance (16,2 %), s rostoucím věkem převažují finance a časové vytížení v kombinaci s prací.
42
Tabulka 2.3 Překážky pro dokončení studia podle pohlaví a vzdělání studentů (%)
Pohlaví Věk
Žena Muž 25 a
méně
26 - 30 31 - 35 36 a více
Žádné 6,2 8,0 17,5 5,9 2,1 12,6
Finance 17,2 20,0 16,2 22,4 20,4 6,1
Časové vytížení 14,1 12,7 13,2 12,0 12,0 19,7
Rodičovská dovolená, rodina 10,0 1,7 5,1 4,1 5,8 9,1
Povinná publikační činnost, včetně časové
náročnosti schvalování publikací
9,3 6,4 9,5 8,4 8,4 3,2
Zaměstnání, práce 13,9 16,5 5,6 11,2 18,9 28,4
Výuka na univerzitě, projekty, granty 4,6 7,0 4,7 7,1 6,2 3,0
Psaní disertace 2,8 2,9 2,6 3,5 1,9 2,2
Studium, zkoušky, jazyk 2,8 3,0 3,4 3,3 1,7 3,0
Špatná spolupráce se školitelem, překážky
ze strany školy
5,8 6,4 4,7 6,8 6,5 4,1
Práce závisí na experimentech nebo sběru
dat
5,1 3,4 4,7 5,5 3,3 1,1
Nedostatek motivace, lenost 2,5 4,7 6,0 4,1 4,3 0,7
Studijní pobyty, zahraniční pobyty 1,3 1,5 2,1 1,2 2,1 0,9
Administrativa 1,2 1,2 1,3 1,3 0,9 0,7
Jiné 3,2 4,6 3,4 3,2 5,5 5,2
Následující otázka týkající se úspěšného dokončení studia je, zda se studenti potkávající se s nějakými
problémy během studia mají možnost obrátit na jinou osobu či institut než na školitele.
65,1 % studentů má možnost obrátit se i na jinou osobu/instituci než na školitele. 11,4 % studentů tuto
možnost nemá.
Graf 2.53 Pokud shledáte nějaké problémy v průběhu studia, máte možnost se s důvěrou obrátit i na jinou
osobu/instituci než na školitele? (%)
Významným faktorem ovlivňujícím možnost konzultace s někým jiným je obor studia. Ostatní faktory
jsou buď nevýznamné, nebo jen velmi slabě ovlivňují hodnocení možností konzultace.
Nejčastěji mohou s jinou osobou nebo institucí konzultovat své problémy studenti ekonomických oborů
(71,4 % studentů) a studenti ostatních humanitních a společensko-vědních oborů (70,9 %). Nejmenší
65,1
11,4
23,6
Ano
Ne
Nevím
43
možnosti obrátit se jinou osobu mají studenti právnických oborů (55,6 %), zde je však největší podíl
studentů, kteří nevědí, zda tato možnost existuje (33,3 %).
Graf 2.54 Možnost obrátit se na jinou osobu v případě shledaných problémů podle oboru studia (%)
Další otázka zaměřená na ukončení studia se týkala opětovného nástupu na stejné doktorské studium.
Studenti mohli odpovědět, zda by v případě, že by se opět rozhodovali pro doktorské studium, šli znovu
studovat stejný obor a školu.
68,7 % studentů by šlo znovu studovat doktorské studium. Pouze 12,1 % studentů by znovu studovat
nešlo. 19,2 % studentů neví, zda by šlo znovu studovat.
Graf 2.55 Pokud byste se znovu rozhodoval/a, šel/šla byste studovat doktorské studium znovu? (%)
Pokud studenti odpověděli, že by šli znovu studovat doktorské studium, byli dotázáni, zda by si vybrali
stejnou školu popř. stejný obor. Výsledky ukazuje následující graf. Ze studentů, kteří by šli znovu
studovat, by 79,6 % šlo znovu na stejnou školu, 7,3 % studentů by volilo jinou školu. 83,9 % studentů by
si vybralo stejný obor, jiný obor by volilo pouze 4,8 %.
0 20 40 60 80 100
Právnické
Zdravotnické,lékařské a farmaceutické
Zemědělsko-lesnické a veterinární
Technické
Přírodovědné
Pedagogické
Umělecké
Ostatní humanitní a společensko-vědní
Ekonomické
55,6
58,5
62,9
63,8
64,4
69,1
70,4
70,9
71,4
11,1
13,6
17,5
12,1
10,0
8,1
4,4
11,8
11,3
33,3
27,9
19,6
24,1
25,6
22,8
25,2
17,3
17,3
Ano Ne Nevím
68,7
12,1
19,2
Ano
Ne
Nevím
44
Graf 2.56 Pokud byste šel/šla znovu studovat doktorské studium, vybral/a byste si znovu stejnou školu či
obor? (%)
Významným faktorem ovlivňujícím to, zda by šli studenti znovu studovat doktorské studium, je obor
studia studentů. Nejčastěji by šli znovu studovat studenti právnických oborů, kde by bylo pro 84,2 %
studentů. Pouze 3,5 % studentů těchto oborů by znovu studovat nešlo. Jiný názor mají studenti
zemědělsko-lesnických a veterinárních oborů, kde by šlo znovu na doktorské studium pouze 56,6 %
studentů, 21,2 % by znovu studovat nešlo. Je zde však velký podíl studentů, kteří neví (22,2 %).
Graf 2.57 Opětovný nástup na doktorské studium podle oboru studia (%)
Pokud by šli studenti znovu studovat, stejnou školu a stejný obor by si nejčastěji vybrali studenti
pedagogických a právnických oborů. 87,6 % studentů by si vybralo stejnou školu, stejný obor by si pak
vybralo 94,3 % studentů pedagogických oborů. Studenti právnických oborů by si stejnou školu vybrali
0
20
40
60
80
100
Škola Obor
79,6 83,9
7,3 4,8
13,1 11,3
Nevím
Ne
Ano
0 20 40 60 80 100
Zemědělsko-lesnické a veterinární
Technické
Zdravotnické,lékařské a farmaceutické
Přírodovědné
Pedagogické
Ekonomické
Ostatní humanitní a společensko-vědní
Umělecké
Právnické
56,6
64,6
65,7
69,4
73,0
73,2
74,1
76,3
84,2
21,2
15,0
13,9
11,9
9,0
10,0
8,1
7,0
3,5
22,2
20,4
20,4
18,7
18,0
16,8
17,8
16,7
12,3
Ano Ne Nevím
45
v 87,5 % případů, stejný obor pak v 89,6 % případech. V nejméně případech by volili stejnou školu
studenti uměleckých (75,9 %) a technických (77,3 %) oborů. Stejný obor by si nejméně často vybrali
studenti technických (81,1 %) a ekonomických oborů (81,4 %)
Graf 2.58 Opětovný výběr školy a oboru podle současného oboru studia (%)
Opětovný výběr školy
Opětovný výběr oboru
Významným faktorem ovlivňujícím opětovný nástup na doktorské studium a s tím související výběr školy
a oboru je věk studenta a forma jeho studia. Znovu by šli nejčastěji studovat studenti z nejmladší
a nejstarší věkové skupiny.
0 20 40 60 80 100
Umělecké
Technické
Přírodovědné
Ostatní humanitní a společensko-vědní
Ekonomické
Zdravotnické,lékařské a farmaceutické
Zemědělsko-lesnické a veterinární
Právnické
Pedagogické
75,9
77,3
77,8
79,3
81,0
82,4
85,7
87,5
87,6
Ano
0 20 40 60 80 100
Umělecké
Technické
Přírodovědné
Ostatní humanitní a společensko-vědní
Ekonomické
Zdravotnické,lékařské a farmaceutické
Zemědělsko-lesnické a veterinární
Právnické
Pedagogické
88,5
81,1
83,3
84,7
81,4
85,2
82,1
89,6
94,3
Ano
46
Graf 2.59 Opětovný nástup na doktorské studium podle věku (%)
Stejné rozdělení platí i pro opětovný výběr školy a oboru. Nejčastěji by si stejnou školu vybrali nejstarší
studenti, tj. ve skupině nad 36 let (83,5 %) a studenti do 25 let (81,6 %). Obor by si znovu zvolilo 86,9 %
studentů do 25 let a 86,8 % studentů starších 36 let.
Graf 2.60 Opětovný výběr školy a oboru podle věku (%)
Opětovný nástup na doktorské studium a s tím související výběr školy a oboru studia jsou ovlivněné
i formou studia studentů. Častěji by do studia opět nastoupili studenti kombinovaného studia (o 4,8 p.b.
více než studenti prezenčního studia).
0
20
40
60
80
100
25 a méně 26 - 30 31 - 35 36 a více
72,6 65,6 70,5 74,5
7,0 14,5 11,6 7,4
20,4 19,9 17,9 18,1
Ano Ne Nevím
0
20
40
60
80
100
25 a méně 26 - 30 31 - 35 36 a více 25 a méně 26 - 30 31 - 35 36 a více
Škola Obor
81,6 79,5 75,9 83,5 86,9 83,8 80,3 86,8
5,1 8,4 8,8
3,7 4,6 6,0
4,1
2,2
13,3 12,1 15,3 12,8 8,5 10,2 15,6 11,0
Ano Ne Nevím
47
Graf 2.61 Opětovný nástup na doktorské studium podle formy studia (%)
Totéž platí i pro výběr školy a oboru. Studenti prezenční formy studia častěji uváděli, že by nešli znovu
na stejnou školu (7,8 %), popř. na stejný obor (5,7 %).
Graf 2.62 Opětovný výběr školy a oboru podle formy studia (%)
2.4 Studium a rodinný život
Poslední kapitola týkající se studia a motivací k němu se zaměřuje na soulad studia a soukromého
života studentů. Studenti hodnotili, jak se jim daří skloubit studijní a rodinný život či jaké podpory se jim
dostává ze strany školy, pokud mají děti.
Na níže uvedeném grafu vidíme, že téměř polovině studentů se studium a rodinný život spíše daří sladit
(49,3 %), rozhodně se to daří 11,7 % studentů a 11,5 % studentů se tato otázka netýká.
0
20
40
60
80
100
Prezenční Kombinovaná
81,9 86,7
5,7 3,1
12,4 10,2
Nevím
Ne
Ano
0
20
40
60
80
100
Prezenční Kombinovaná Prezenční Kombinovaná
Škola Obor
78,8 80,5 81,9 86,7
7,8 6,5 5,7 3,1
13,4 13,0 12,4 10,2
Nevím
Ne
Ano
48
Graf 2.63 Daří se Vám sladit Vaše studium s Vaším rodinným životem? (%)
Mezi nejvýznamnější faktory ovlivňující hodnocení souladu studia a rodinného života patří pohlaví, obor
studia, forma studia a subjektivní hodnocení úspěšnosti ve studiu.
Na níže uvedeném grafu vidíme, že častěji se daří sladit rodinný život a studium ženám, 61,5 % žen
uvedlo, že se jim daří10 skloubit obě složky. U mužů je oproti ženám větší podíl studentů, kterých se tato
otázka netýká (o 3,8 p. b. více).
Graf 2.64 Sladění studia a rodinného života podle pohlaví (%)
Dalším významným faktorem je obor studia. Nejlépe hodnotí11 sladění studia a rodinného života
studenti právnických (66,7 %), pedagogických (66,6 %) a ekonomických oborů (64,6 %). U právnických
oborů je dokonce 22,8 % studentů, kteří odpověděli, že se jim to rozhodně daří. Nejhůře se daří
kombinovat studium s rodinným životem studentům uměleckých a zemědělsko–lesnických
a veterinárních oborů (55,7 %, resp. 56,1 %).
10 Odpověď „Rozhodně ano“ nebo “Spíše ano“
11 Odpověď „Rozhodně ano“ nebo “Spíše ano“
11,7
49,3
22,0
5,5
11,5
Rozhodně ano
Spíše ano
Spíše ne
Rozhodně ne
Otázka se mne netýká
0 20 40 60 80 100
Žena
Muž
10,7
12,8
50,8
48,2
23,9
20,4
5,2
5,4
9,4
13,2
Rozhodně ano
Spíše ano
Spíše ne
Rozhodně ne
Otázka se mne netýká
49
Graf 2.65 Sladění studia a rodinného života podle oboru studia (%)
Následujícím faktorem ovlivňujícím sladěnost studia a rodinného života je forma studia. Na níže
uvedeném grafu vidíme, že studenti prezenční formy častěji než studenti kombinovaného studia
uvádějí, že se jim rozhodně (12,4 %) nebo spíše (49,2 %) daří propojit studium a rodinný život.
Graf 2.66 Sladění studia a rodinného života podle formy studia (%)
Posledním významným faktorem je úspěšnost studentů ve studiu. Nejlépe hodnotí sladění rodinného
života a studia studenti řadící se mezi třetinu nejlepších a třetinu průměrných studentů. Z třetiny
nejlepších studentů je rozhodně spokojeno se sladěním studia a rodinného života 13 %, spíše spojeno
je 50 % studentů. U třetiny průměrných studentů je hodnocení velmi podobné (rozhodně ano – 11,1 %;
0 20 40 60 80 100
Umělecké
Zemědělsko-lesnické a veterinární
Přírodovědné
Ostatní humanitní a společensko-vědní
Technické
Zdravotnické,lékařské a farmaceutické
Ekonomické
Pedagogické
Právnické
9,6
10,2
12,5
12,5
12,1
9,0
12,7
7,3
22,8
46,1
45,9
46,4
47,7
49,6
54,1
51,9
59,3
43,9
28,7
24,5
20,9
20,4
21,2
24,9
19,6
27,6
19,3
3,4
8,2
4,4
6,7
6,1
6,8
4,9
2,5
1,7
12,2
11,2
15,8
12,7
11,0
5,2
10,9
3,3
12,3
Rozhodně ano Spíše ano Spíše ne Rozhodně ne Otázka se mne netýká
0
20
40
60
80
100
Prezenční Kombinovaná
12,4 10,8
49,2 49,7
19,7 25,1
5,9 4,9
12,8 9,5
Otázka se mne netýká
Rozhodně ne
Spíše ne
Spíše ano
Rozhodně ano
50
spíše ano – 50,8 %). Výrazně hůře hodnotí soulad třetina nejhorších studentů. Spokojeno12 s kombinací
studia a rodinného života je pouze 38,6 % studentů.
Graf 2.67 Sladění studia a rodinného života podle subjektivního hodnocení výsledků studia (%)
Další otázka týkající se rodinného života se zabývala dostatečným zázemím pro studium v případě, že
má student dítě. Většina studentů danou otázku neumí posoudit nebo děti nemá. U ostatních studentů
je podíl studentů, kterým škola poskytuje zázemí pro studium a kterým nikoliv, téměř vyrovnaný. Jedná
se o 8,9 % studentů, kteří mají dostatečné zázemí a 9 % studentů, kteří nemají dostatečné zázemí.
Graf 2.68 V případě, že máte děti, poskytuje Vám škola dostatečné zázemí pro studium? (%)
Hodnocení zázemí je silně ovlivněno formou studia a věkem studentů. To je dáno tím, kdo ze studentů
děti má. Překvapivě je tato otázka jen slabě ovlivněna pohlavím studenta.
Častěji zázemí hodnotí studenti kombinovaného studia, téměř 88 % studentů prezenčního studia
odpovědělo, že tuto otázku neumí posoudit, nebo děti nemají. Pokud již odpovídali, byli se zázemím
spíše spokojeni (4,7 %). 10,4 % studentů kombinovaného studia bylo spíše spokojeno, zároveň však
téměř stejný podíl (9,9 %) studentů bylo spíše nespokojeno.
12 Odpověď „Rozhodně ano“ nebo “Spíše ano“
0
20
40
60
80
100
Třetina nejlepších Třetina
průměrných
Třetina nejhorších
13,0 11,1 9,3
50,0 50,8
29,3
20,1 21,9
36,4
5,5 5,7
5,7
11,4 10,5 19,3
Otázka se mne netýká
Rozhodně ne
Spíše ne
Spíše ano
Rozhodně ano
2,0
6,9
6,32,7
82,1
Rozhodně ano
Spíše ano
Spíše ne
Rozhodně ne
Neumím posoudit
51
Graf 2.69 Spokojenost se zázemím studia s dítětem podle formy studia (%)
Dalším významným faktorem ovlivňujícím zázemí pro studium s dětmi a související i s formou studia je
věk respondentů. S přibývajícím věkem roste podíl studentů, kteří mají dítě, a tedy mohou hodnotit
zázemí pro studium v případě, že mají dítě. Nejlépe hodnotí zázemí nejstarší studenti, kde
s dostatečným zázemím spíše souhlasí 18,4 % studentů, rozhodně spokojených je 3,6 %.
Graf 2.70 Spokojenost se zázemím studia studentů s dítětem podle věku studenta (%)
Pokud studenti odpověděli, že jim škola poskytuje dostatečné zázemí pro studium s dítětem (odpověď
„Rozhodně ano“ nebo „Spíše ano“), byli dotázáni na to, jakým způsobem jim toto zázemí poskytuje.
Studenti mohli označit více odpovědí. Nejčastěji se studenti nemusí zapojovat do výuky (29,6 %
studentů), mezi další možnosti, které studenti uvedli v odpovědi „Jiné“ (27,2 %), patří např. přerušení
studia po dobu rodičovské dovolené, která se nezapočítává do standardní doby přerušení, práce
z domova nebo flexibilní pracovní doba.
0 20 40 60 80 100
Prezenční
Kombinovaná
1,7
2,3
4,7
10,4
3,7
9,9
2,1
3,4
87,8
74,0
Rozhodně ano
Spíše ano
Spíše ne
Rozhodně ne
Neumím posoudit
0
20
40
60
80
100
25 a méně 26 - 30 31 - 35 36 a více
0,3 1,0 3,4 3,60,7 2,9
10,5
18,4
0,4 3,5
10,2
12,7
0,4 1,3
5,8
3,5
98,2
91,3
70,1
61,8
Neumím posoudit
Rozhodně ne
Spíše ne
Spíše ano
Rozhodně ano
52
Graf 2.71 Poskytované zázemí ze strany školy v případě studia s dítětem (%)
0
5
10
15
20
25
30
Nemusím se
zapojovat do výuky
Musím vyučovat,
ale v mnou
stanovených
termínech
Mohu dítě dát do
univerzitní
mateřské školy
Jiné
29,6
24,3
18,9
27,2
53
3 Školitel
Tato kapitola se věnuje vztahu doktoranda s jeho školitelem. Jedná se o otázky, jakým způsobem byl
vybrán školitel či jaké jsou systémy hodnocení práce doktoranda a jeho školitele.
3.1 Výběr školitele
Studenti v rámci dotazníku odpovídali na to, jakým způsobem byl vybrán školitel jejich doktorského
studia. Nejčastěji byl školitel studentům přidělen na základě jejich návrhu (53,5 % studentů). Přidělení
školitele bez možnosti ovlivnění výběru nastalo pouze v 10,6 % případů.
Graf 3.1 Výběr školitele (%)
Statisticky významným faktorem ovlivňujícím výběr školitele je forma studia studentů. U studentů
prezenčního studia vidíme, že je častěji s nabídkou psát u něj disertační práci oslovil sám školitel, jedná
se o 38,2 % studentů prezenčního studia, zatímco u studentů kombinovaného studia je to pouze
32,2 %. Naopak u studentů kombinovaného studia byl častější případ, kdy jim byl školitel přidělen bez
možnosti ovlivnění.
35,9
53,5
10,6 Školitel mne oslovil s nabídkou psát u něj
disertační práci
Školitel mi byl přidělen na základě mého
návrhu
Školitel mi byl přidělen, aniž bych jeho výběr
mohl/a ovlivnit
54
Graf 3.2 Výběr školitele podle formy studia (%)
Dalším statisticky významným faktorem ovlivňujícím výběr školitele je obor studia studentů. Nejčastěji
byli školitelem osloveni studenti přírodovědných a technických oborů. Přidělení školitele na základě
návrhu studentů bylo nejčastější u právnických oborů, kde byl takto školitel přidělen ve více než 87 %
případů. Největší podíl studentů, kteří nemohli ovlivnit výběr svého školitele, je u studentů zemědělskolesnických
a veterinárních oborů (21,9 %) a u studentů pedagogických oborů (20,3 %).
Graf 3.3 Výběr školitele podle oboru studia (%)
0
20
40
60
80
100
Prezenční Kombinovaná
38,2 32,2
51,9 56,1
9,9 11,7
Školitel mi byl přidělen, aniž bych
jeho výběr mohl/a ovlivnit
Školitel mi byl přidělen na základě
mého návrhu
Školitel mne oslovil s nabídkou
psát u něj disertační práci
0 20 40 60 80 100
Právnické
Ekonomické
Pedagogické
Umělecké
Ostatní humanitní a společensko-vědní
Zemědělsko-lesnické a veterinární
Zdravotnické, lékařské a farmaceutické
Technické
Přírodovědné
8,9
20,9
22,9
23,4
24,3
41,7
42,2
43,9
45,7
87,5
66,1
56,8
63,1
59,2
36,4
46,1
49,6
50,3
3,6
13,0
20,3
13,5
16,5
21,9
11,7
6,5
4,0
Školitel mne oslovil s nabídkou psát u něj disertační práci
Školitel mi byl přidělen na základě mého návrhu
Školitel mi byl přidělen, aniž bych jeho výběr mohl/a ovlivnit
55
3.1.1 Požadavky na výběr školitele
V následující otázce studenti odpovídali na to, zda jsou na jejich katedře stanoveny a dodržovány
minimální požadavky na osoby, které jsou školiteli doktorandů. V 63,1 % případů studenti potvrdili, že
na jejich katedrách jsou požadavky stanoveny a zároveň i dodržovány. 8,2 % studentů uvedlo, že na
jejich katedrách požadavky stanoveny jsou, ale dodržovány nejsou. Celá čtvrtina studentů však neví,
zda nějaké požadavky existují.
Graf 3.4 Požadavky na výběr školitele (%)
Významným faktorem ovlivňujícím to, zda jsou na katedře, kde student studuje, minimální požadavky na
výběr školitele, je obor studia studenta. Požadavky jsou nejčastěji stanoveny i dodržovány
na právnických oborech (77,2 % případů), dále pak na zdravotnických, lékařských a farmaceutických
oborech (71,9 %). Největší podíl studentů, kteří uvedli, že požadavky stanoveny jsou, ale nejsou
dodržovány, je na zemědělsko-lesnických a veterinárních oborech a na technických oborech. Největší
podíl studentů (34,2 %), kteří nevědí, zda jsou stanoveny požadavky na výběr školitele, pochází
z ostatních humanitních a společensko-vědních oborů.
63,18,2
3,3
25,3 Ano, požadavky jsou stanoveny a dodržovány
Požadavky jsou stanoveny, ale nejsou vždy
dodržovány
Žádné minimální požadavky stanoveny nejsou
Nevím
56
Graf 3.5 Požadavky na výběr školitele podle oboru studia (%)
3.2 Spolupráce se školitelem
Dále mohli studenti hodnotit spolupráci se školitelem. První otázka se týkala přímo vlastního hodnocení
spolupráce se školitelem. 52 % studentů hodnotí spolupráci se svým školitelem jako velmi dobrou,
33,6 % studentů pak jako dobrou. Pouze 11,9 % studentů hodnotilo spolupráci jako špatnou nebo velmi
špatnou. 2,5 % studentů spolupráci neumí ohodnotit.
Graf 3.6 Hodnocení spolupráce se školitelem (%)
0 20 40 60 80 100
Ostatní humanitní a společensko-vědní
Přírodovědné
Pedagogické
Umělecké
Technické
Zemědělsko-lesnické a veterinární
Ekonomické
Zdravotnické, lékařské a farmaceutické
Právnické
53,6
59,7
64,2
65,2
65,9
67,7
70,3
71,9
77,2
8,2
7,3
6,5
5,3
10,6
11,1
6,5
8,6
1,7
4,0
3,6
3,3
3,6
2,5
3,0
3,8
3,0
34,2
29,4
26,0
25,9
21,0
18,2
19,4
16,5
21,1
Ano, požadavky jsou stanoveny a dodržovány
Požadavky jsou stanoveny, ale nejsou vždy dodržovány
Žádné minimální požadavky stanoveny nejsou
Nevím
52,0
33,6
9,0 2,92,5
Velmi dobře
Dobře
Špatně
Velmi špatně
Neumím posoudit
57
Hodnocení spolupráce se školitelem je mírně ovlivněno formou studia studentů. Studenti prezenční
formy studia hodnotí častěji spolupráci jako velmi dobrou nebo dobrou (87,0 %), oproti studentům
kombinované formy, kde těchto studentů bylo pouze 83,1 %.
Graf 3.7 Hodnocení spolupráce se školitelem podle formy studia (%)
Výrazným faktorem ovlivňujícím hodnocení školitele je věk studenta a obor studia. Nejlépe hodnotí
spolupráci studenti do 25 let. 92,7 % těchto studentů hodnotí spolupráci jako dobrou nebo velmi dobrou.
Druhou nejspokojenější skupinou studentů jsou studenti nad 36 let. Zde je se spoluprací spokojeno
nebo velmi spokojeno 90,1 % studentů.
Graf 3.8 Hodnocení spolupráce se školitelem podle věku (%)
Dalším významným faktorem ovlivňujícím hodnocení spolupráce mezi studentem a školitelem je obor
studia studenta. Nejčastěji jsou se spoluprací se školitelem spokojeni13 studenti právnických oborů
(93 % studentů), dále pak studenti přírodovědných oborů (89,4 %) a studenti uměleckých oborů
(89,3 %). Nejméně jsou se spoluprací spokojení studenti ekonomických oborů (81,3 % studentů).
13 Hodnocení spolupráce „Velmi dobře“ a „Dobře“
0 20 40 60 80 100
Kombinovaná
Prezenční
53,0
51,0
30,1
36,0
10,9
7,9
3,6
2,5
2,4
2,6
Velmi dobře
Dobře
Špatně
Velmi špatně
Neumím posoudit
0
20
40
60
80
100
25 a méně 26 - 30 31 - 35 36 a více
58,3
47,3 52,5
61,8
34,4
35,9 32,0
28,3
4,5
11,6 7,6
5,4
1,4
2,6 5,2 2,0
1,4
2,6 2,7 2,5
Neumím posoudit
Velmi špatně
Špatně
Dobře
Velmi dobře
58
Graf 3.9 Hodnocení spolupráce se školitelem podle oboru studia (%)
Posledním významným faktorem ovlivňujícím hodnocení spolupráce se školitelem je subjektivní
hodnocení studenta v úspěšnosti ve studiu, kdy se studenti měli zařadit do třetiny nejlepších,
průměrných a nejhorších studentů.
Nejspokojenější jsou studenti, kteří se řadí do třetiny nejlepších nebo průměrných studentů. U třetiny
nejlepších je velmi spokojena více než polovina studentů (58,2 %), u průměrných studentů je to 48 %.
Nejméně jsou spokojeni studenti, kteří se zařadili do nejhorší skupiny (27,1 % studentů nespokojeno
nebo velmi nespokojeno).
Graf 3.10 Hodnocení spolupráce se školitelem podle subjektivního hodnocení výsledků studia (%)
0 20 40 60 80 100
Ekonomické
Ostatní humanitní a společensko-vědní
Zemědělsko-lesnické a veterinární
Pedagogické
Technické
Zdravotnické, lékařské a farmaceutické
Umělecké
Přírodovědné
Právnické
45,0
56,2
45,5
65,0
48,7
54,5
56,6
54,5
70,2
36,3
28,2
39,4
20,3
37,2
32,2
32,7
34,9
22,8
11,6
10,4
7,1
5,7
8,4
9,4
5,4
6,8
5,2
4,0
1,4
4,0
4,1
3,4
3,0
3,5
2,7
3,1
3,8
4,0
4,9
2,3
0,9
1,8
1,1
1,8
Velmi dobře Dobře Špatně Velmi špatně Neumím posoudit
0
20
40
60
80
100
Třetina nejlepších Třetina průměrných Třetina nejhorších
58,2
48,0
35,1
27,7
37,8
36,4
8,9 8,4
20,0
3,1 2,7 7,1
2,1 3,1 1,4
Neumím posoudit
Velmi špatně
Špatně
Dobře
Velmi dobře
59
Posledním významným faktorem je ročník studia. Na níže uvedeném grafu vidíme, že s přibývajícími
roky studia klesá spokojenost se spoluprací se školitelem. Studenti v 1. ročníku studia jsou se
spoluprací spokojeni14 v 90,5 % případů. U studentů z vyšších než 5. ročníků je to již jen 80,9 %.
Graf 3.11 Hodnocení spolupráce se školitelem podle ročníku studia (%)
3.2.1 Zpětná vazba mezi školiteli a studenty
Následující otázky se týkaly poskytování zpětné vazby školiteli – zda mají studenti možnost poskytnout
zpětnou vazbu školiteli a také to, zda má školitel o tuto zpětnou vazbu zájem. 84,6 % studentů má15
možnost poskytnout školiteli zpětnou vazbu. Pouze 12,5 % studentů tuto možnost nemá.
Graf 3.12 Máte příležitost poskytnout svému školiteli zpětnou vazbu? (%)
Nejvýznamnějším faktorem ovlivňujícím to, zda má student příležitost poskytnout zpětnou vazbu
školiteli, je obor studia. Možnost zpětné vazby mají nejčastěji studenti technických, zdravotnických,
lékařských a farmaceutických a přírodovědných oborů.
14 Odpověď „Velmi dobře“ a „Dobře“
15
Odpověď „Rozhodně ano“ nebo „Spíše ano“
0
20
40
60
80
100
1. 2. 3. 4. 5. Vyšší než 5.
58,5 55,3 47,5 52,0 46,9 47,0
32,0 34,7
36,2 32,5
32,2 33,9
4,9 7,0
9,5 13,3
10,4 12,8
1,4 2,0 3,5 1,6
6,4 5,0
3,2 1,0 3,3 2,4 4,1 1,3
Velmi dobře Dobře Špatně Velmi špatně Neumím posoudit
57,327,3
10,5 2,0 2,9
Rozhodně ano
Spíše ano
Spíše ne
Rozhodně ne
Neumím posoudit
60
Graf 3.13 Možnost poskytnout zpětnou vazbu školiteli podle oboru studia (%)
Starší studenti (nad 36 let) a studenti do 25 let vidí svoje možnosti poskytnout zpětnou vazbu lépe než
studenti ve věku 26 až 35 let.
Graf 3.14 Možnost poskytnout zpětnou vazbu školiteli podle věku (%)
Další otázkou týkající se zpětné vazby mezi školitelem a studentem byla otázka, zda má školitel zájem
o získání zpětné vazby od studentů. Studenti si ve většině případů myslí, že školitel má16 zájem
o zpětnou vazbu (74,5 %). 15,2 % studentů si myslí, že zájem spíše nemá. Pouze 4,5 % studentů
16 Odpověď „Rozhodně ano“ nebo „Spíše ano“
0 20 40 60 80 100
Ekonomické
Umělecké
Právnické
Ostatní humanitní a společensko-vědní
Zemědělsko-lesnické a veterinární
Pedagogické
Přírodovědné
Zdravotnické, lékařské a farmaceutické
Technické
49,8
58,9
58,6
53,0
49,5
59,3
62,3
60,2
60,9
28,0
21,4
22,4
28,4
32,3
24,4
26,0
28,1
28,2
15,0
9,9
13,9
12,8
12,2
8,9
7,8
8,7
7,7
1,9
0,9
1,7
2,4
3,0
4,1
1,2
1,7
2,3
5,3
8,9
3,4
3,4
3,0
3,3
2,7
1,3
0,9
Rozhodně ano Spíše ano Spíše ne Rozhodně ne Neumím posoudit
0
20
40
60
80
100
25 a méně 26 - 30 31 - 35 36 a více
61,5
53,7 55,0
68,4
28,4
28,8 28,4
20,8
6,9 12,3 11,0 6,3
0,7 2,3 2,0 2,0
2,5 2,9 3,6 2,5
Rozhodně ano Spíše ano Spíše ne Rozhodně ne Neumím posoudit
61
odpovědělo, že školitel rozhodně nemá zájem o zpětnou vazbu. 5,8 % studentů nedokáže zájem
školitele posoudit.
Graf 3.15 Má školitel zájem o získání zpětné vazby od Vás? (%)
Statisticky významným faktorem ovlivňujícím zájem školitele o získání zpětné vazby od studentů je obor
studia a sebehodnocení studenta.
Nejčastěji mají podle studentů zájem17 o zpětnou vazbu školitelé studentů studujících zdravotnické,
lékařské a farmaceutické obory (80,7 % studentů). Dále jsou to technické (77,5 %) a přírodovědné
obory (77,5 %). Nejmenší zájem školitele o získání zpětné vazby pociťují studenti ekonomických oborů
(67,3 %).
Graf 3.16 Zájem školitele o získání zpětné vazby od studentů podle oboru studia (%)
Sebehodnocení studenta ve studiu má také vliv na hodnocení zájmu školitele o získání zpětné vazby
od studentů. Nejčastěji se se zájmem18 školitele o získání zpětné vazby setkávají studenti řadící se
17 Odpověď „Rozhodně ano“ nebo „Spíše ano“
18 Odpověď „Rozhodně ano“ a „Spíše ano“
46,1
28,4
15,2
4,5 5,8
Rozhodně ano
Spíše ano
Spíše ne
Rozhodně ne
Neumím posoudit
0 20 40 60 80 100
Ekonomické
Pedagogické
Ostatní humanitní a společensko-vědní
Umělecké
Právnické
Zemědělsko-lesnické a veterinární
Přírodovědné
Technické
Zdravotnické, lékařské a farmaceutické
34,9
54,0
44,0
50,0
42,1
43,4
52,2
46,5
50,2
32,4
17,7
28,2
25,0
33,3
32,3
25,3
31,0
30,5
20,4
14,5
14,3
10,7
14,0
15,2
13,9
15,0
13,3
5,7
6,5
5,4
1,8
7,0
5,1
2,7
4,7
1,3
6,6
7,3
8,1
12,5
3,6
4,0
5,9
2,8
4,7
Rozhodně ano Spíše ano Spíše ne Rozhodně ne Neumím posoudit
62
mezi třetinu nejlepších studentů (75,2 %) a třetinu průměrných studentů (74,3 %). U skupiny nejhorších
studentů je tento podíl pouze 58,3 % studentů.
Graf 3.17 Zájem školitele o získání zpětné vazby od studentů podle subjektivního hodnocení výsledků
studia (%)
Poslední otázka se týkala skutečnosti, zda se na katedře realizuje získávání zpětné vazby školitelů,
a pokud ano, jakým způsobem. Studenti v polovině případů neví, zda nějaký systém existuje. Pouze
15,2 % studentů uvedlo, že takový systém existuje.
Graf 3.18 Existuje na katedře systém získávání zpětné vazby k doktorskému studiu od studentů (ke
školiteli, k oborové radě)? (%)
Pokud studenti uvedli, že na jejich katedře existuje systém zpětné vazby, nejčastěji se jedná o pohovory
s vedením, semináře, porady a Ph.D. konference (36,1 % případů), nebo studentské ankety či
dotazníky (včetně informačního systému) (30,2 %). Dalšími způsoby získávání zpětné vazby jsou
pravidelné roční/semestrální hodnotící zprávy (16,9 %) a také neoficiální cesty (13,4 %).
0
20
40
60
80
100
Třetina
nejlepších
Třetina
průměrných
Třetina
nejhorších
51,8
42,0 35,3
23,4
32,3
23,0
14,1 15,6
27,3
5,9 3,7 7,9
4,8 6,4 6,5
Neumím posoudit
Rozhodně ne
Spíše ne
Spíše ano
Rozhodně ano
15,2
26,5
58,3
Ano
Ne
Nevím
63
Graf 3.19 Nejčastější systémy získávání zpětné vazby k doktorskému studiu od studentů (%)
Existence systému zpětné vazby na katedrách silně závisí na studovaném oboru studentů. Z níže
uvedeného grafu vidíme, že o existenci systému zpětné vazby nejčastěji vědí studenti pedagogických
oborů (24,6 %). Největší podíl studentů, kteří si myslí, že na jejich katedře není žádný takový systém,
studuje ostatní humanitní a společensko-vědní obory (31,0 %). Největší podíl studentů, kteří netuší, zda
systém zpětné vazby na jejich katedře existuje, studuje právnické obory (71,9 % studentů).
Graf 3.20 Existence systému zpětné vazby na katedrách podle oboru studia (%)
3.2.2 Vztahy mezi školitelem a studentem
V rámci dotazníku mohli studenti hodnotit, zda je přístup školitele k doktorandům individualizovaný.
Na níže uvedeném grafu vidíme, že 58,1 % studentů uvedlo, že je rozhodně individualizovaný. 28,4 %
si myslí, že je spíše individualizovaný, 6,6 % studentů si to rozhodně či spíše nemyslí, 6,9 % studentů to
neumí posoudit.
30,2
36,1
16,9
0,2 13,4 3,2
Studentské ankety, dotazníky (včetně informačního
systému)
Pohovory s vedením, semináře, porady, Ph.D. konference
Pravidelná roční/semestrální hodnotící zpráva
Hodnocení oborové rady
Neoficiální cesty
Jiné
0 20 40 60 80 100
Právnické
Technické
Zemědělsko-lesnické a veterinární
Ostatní humanitní a společensko-vědní
Zdravotnické, lékařské a farmaceutické
Přírodovědné
Ekonomické
Umělecké
Pedagogické
7,0
13,0
13,1
15,2
16,1
16,4
18,7
18,7
24,6
21,1
29,7
21,2
31,0
22,9
23,2
24,5
25,0
21,3
71,9
57,3
65,7
53,8
61,0
60,4
56,8
56,3
54,1
Ano Ne Nevím
64
Graf 3.21 Je přístup vašeho školitele k doktorandům individualizovaný? (%)
Přístup školitele je stejně jako zpětná vazba silně ovlivněn studovaným oborem studenta. Nejosobnější
přístup školitele vnímají studenti pedagogických (89,5 % studentů19) a přírodovědných oborů (89,4 %).
Jako nejméně individualizovaný hodnotí přístup školitele studenti právnických oborů (78,6 %).
Graf 3.22 Hodnocení individuálního přístupu školitele k doktorandům podle oboru studia (%)
Posledním významným faktorem je sebehodnocení studentů. Čím lépe se student hodnotí ve studiu, tím
i lépe hodnotí individuální přístup školitele. 63,3 % studentů z nejlepší třetiny studentů jsou rozhodně
přesvědčeny o individuálním přístupu školitele. Z třetiny nejhorších studentů je to pouze 46,5 %
studentů, je zde však větší podíl studentů, kteří přístup neumí posoudit (15,9 %), anebo rozhodně
nesouhlasí s tím, že má školitel individuální přístup ke studentům (3,6 %).
19
Odpověď „Rozhodně ano“ nebo „Spíše ano“
58,128,4
5,1 1,5 6,9 Rozhodně ano
Spíše ano
Spíše ne
Rozhodně ne
Neumím posoudit
0 20 40 60 80 100
Právnické
Zemědělsko-lesnické a veterinární
Ekonomické
Technické
Zdravotnické, lékařské a farmaceutické
Umělecké
Ostatní humanitní a společensko-vědní
Přírodovědné
Pedagogické
55,4
46,0
52,5
56,5
53,4
69,9
63,9
62,2
63,7
23,2
34,0
33,0
29,3
32,8
16,8
24,7
27,2
25,8
10,7
13,0
5,1
5,5
3,4
4,4
3,8
4,6
1,6
1,8
3,0
1,9
1,8
0,9
1,8
0,6
1,2
0,8
8,9
4,0
7,5
6,9
9,5
7,1
7,0
4,8
8,1
Rozhodně ano Spíše ano Spíše ne Rozhodně ne Neumím posoudit
65
Graf 3.23 Hodnocení individuálního přístupu školitele k doktorandům podle subjektivního hodnocení
výsledků studia (%)
V rámci dotazníku byli studenti dotázáni, zda kromě zpětné vazby existuje na jejich vysoké škole systém
kontroly školitelů. Na níže uvedeném grafu je vidět, že většina studentů (84,3 %) neví, zda taková
kontrola existuje. Pouze 5,6 % studentů uvedlo, že nějaký systém kontroly existuje.
Graf 3.24 Existuje na Vaši vysoké škole nějaký systém kontroly školitelů? (%)
Mezi existující systémy kontroly školitelů studenti uváděli např. hodnocení výsledků doktoranda, vnitřní
informační systém školy, případně kontrolu ze strany oborové rady.
Poslední otázka týkající se vztahu studenta a školitele se ptala na skutečnost, zda má student možnost
obrátit se ještě na jinou osobu kromě školitele, která by mu po odborné stránce nezávisle na školiteli
poradila (konzultant, mentor apod.). Na níže uvedeném grafu vidíme, že tuto možnost má 75,6 %
studentů. Více než polovina (56,7 %) studentů tuto možnost nejen má, ale také již pomoci další osoby
využila. Necelá čtvrtina studentů možnost konzultace se třetí osobou nemá.
0
20
40
60
80
100
Třetina nejlepších Třetina průměrných Třetina nejhorších
63,3
55,5
46,5
23,7
32,3
29,7
5,2 5,2
4,3
1,9 0,8
3,6
5,9 6,2
15,9
Neumím posoudit
Rozhodně ne
Spíše ne
Spíše ano
Rozhodně ano
5,6 10,1
84,3
Ano
Ne
Nevím
66
Graf 3.25 Máte kromě školitele k dispozici ještě jinou osobu, která Vám poradí po odborné stránce
v rámci studia nezávisle na školiteli (konzultant, mentor apod.)? (%)
Významným faktorem ovlivňujícím skutečnost, zda má student možnost využít konzultace a využívá ji,
je obor studia. Nejčastěji konzultace využívají studenti zemědělsko-lesnických a veterinárních oborů
(72,4 %). Pouze 9,2 % studentů těchto oborů o této možnosti ví, ale nevyužívá ji. Nejmenší možnosti
konzultací mají studenti právnických oborů. Více než polovina studentů tuto možnost nemá, pouze
21,1 % tuto možnost má a využívá ji.
Graf 3.26 Možnost konzultací s jinou osobou než je školitel podle oboru studia (%)
Posledním významným faktorem ovlivňujícím možnosti využití konzultací s jinou osobou, než je školitel,
je forma studia studentů. Z níže uvedeného grafu vidíme, že studenti kombinovaného studia uvádějí
častěji, že nemají možnost konzultací s jinou osobou (29,2 % studentů, tj. o 7,8 p.b. více než
u prezenčních studentů).
56,7
18,9
24,4
Ano, její pomoci jsem již využil/a
Ano, její pomoci jsem zatím nevyužil/a
Ne, tuto možnost nemám
0 20 40 60 80 100
Právnické
Ostatní humanitní a společensko-vědní
Ekonomické
Umělecké
Pedagogické
Zdravotnické, lékařské a farmaceutické
Technické
Přírodovědné
Zemědělsko-lesnické a veterinární
21,1
46,9
47,2
47,8
55,3
59,5
63,2
63,4
72,4
24,5
26,4
21,1
33,6
25,2
17,2
14,1
15,9
9,2
54,4
26,7
31,7
18,6
19,5
23,3
22,7
20,7
18,4
Ano, její pomoci jsem již využil/a Ano, její pomoci jsem zatím nevyužil/a
Ne, tuto možnost nemám
67
Graf 3.27 Možnost konzultací s jinou osobou než je školitel podle formy studia (%)
0
20
40
60
80
100
Prezenční Kombinovaná
58,6 53,9
20,0
16,9
21,4 29,2
Ne, tuto možnost nemám
Ano, její pomoci jsem zatím nevyužil/a
Ano, její pomoci jsem již využil/a
68
4 Zázemí pro studium
Ve čtvrté kapitole byli studenti dotazováni na zázemí pro studium. Nejprve studenti hodnotili materiálnětechnické,
dále sociální a administrativní zázemí a také služby knihovny. V následujících analýzách se
zaměříme především na studenty, kteří spokojeni nebyli. V této kapitole se také zabýváme vnímáním
studentů jako plnohodnotných členů katedry. Studenti měli sami zhodnotit, zda jsou považováni
za plnohodnotné členy katedry.
4.1 Zázemí pro studium a služby knihovny
Studenti jsou se zázemím pro studium ve většině případů spokojeni (zázemí hodnotili jako velmi dobré
a dobré). S materiálně-technickým zázemím je spokojeno 81 % studentů, se sociálním zázemím 78,8 %
studentů a s administrativním zázemím je spokojeno 81,5 % studentů. Nejčastěji jsou studenti
nespokojeni (zázemí hodnotili jako velmi špatné a špatné) se sociálním zázemím (17,5 %). Velmi malá
část studentů (3,4 % u materiálně-technického, 3,7 % u sociálního a 2,2 % u administrativního zázemí)
neumí zázemí ve škole posoudit.
Graf 4.1 Hodnocení zázemí pro studium (%)
Odlišnosti u hodnocení zázemí pro studium je možné nalézt u skupin podle pohlaví, věku, formy studia
a také studovaného oboru. Rozdíly podle pohlaví jsou patrné pouze u administrativního zázemí, kde je
hodnocení mužů více negativní. Nespokojených mužů je 17,8 %, zatímco žen pouze 13,9 %.
U materiálně-technického a sociálního zázemí je hodnocení u mužů a žen bez rozdílů.
Při rozdělení podle věkových skupin jsou se všemi formami zázemí méně spokojení studenti ve
věku 26 - 35 let. Nejmladší a nejstarší studenti jsou naopak spokojeni nejvíce. U mladších studentů lze
předpokládat, že se při svém studiu zatím nesetkali se situacemi, kdy by toto zázemí mohli ocenit.
0
20
40
60
80
100
Materiálně-
technické
Sociální Administrativní
32,3 30,5 26,9
48,7 48,3 54,6
12,1 13,0 12,73,5 4,5 3,63,4 3,7 2,2
Neumím posoudit
Velmi špatné
Špatné
Dobré
Velmi dobré
69
Graf 4.2 Hodnocení zázemí pro studium podle věku (%)
Rozdíly v hodnocení zázemí pro studium jsou také mezi studovanými obory. Materiálně–technické
zázemí je nejhůře hodnoceno u ostatních humanitních a společensko-vědních oborů, 26,4 % studentů
zvolilo možnost špatné nebo velmi špatné. Naopak nejlépe hodnotí toto zázemí studenti přírodovědných
oborů.
Graf 4.3 Hodnocení materiálně-technického zázemí pro studium podle oboru studia (%)
Sociální zázemí je negativně vnímáno studenty zemědělsko-lesnických a veterinárních oborů.
Hodnocení špatné nebo velmi špatné uvedla necelá čtvrtina studentů.
0 5 10 15 20 25
36 a více
31 - 35
26 - 30
25 a méně
36 a více
31 - 35
26 - 30
25 a méně
36 a více
31 - 35
26 - 30
25 a méně
AdministrativníSociální
Materiálně-
technické
7,2
11,8
14,8
12,3
7,6
16,8
13,6
9,8
8,8
13,9
12,7
10,2
3,3
4,9
3,3
2,2
6,0
4,5
4,4
2,2
3,6
5,7
3,1
0,7
Špatné Velmi špatné
0 5 10 15 20 25 30
Přírodovědné
Umělecké
Právnické
Technické
Zdravotnické, lékařské a farmaceutické
Ekonomické
Zemědělsko-lesnické a veterinární
Pedagogické
Ostatní humanitní a společensko-vědní
7,4
7,9
12,3
10,2
11,2
12,9
12,2
15,6
20,2
1,9
2,6
0,0
3,2
3,9
3,1
5,1
4,9
6,2
Špatné Velmi špatné
70
Graf 4.4 Hodnocení sociálního zázemí pro studium podle oboru studia (%)
Administrativní zázemí je obecně nejméně problémové. Ze studovaných oborů v negativním hodnocení
vyčnívají pouze technické obory, u kterých tuto položku hodnotilo negativně 21 % studentů. Do jisté
míry je to ovlivněno faktem, že na technických oborech studují častěji muži, kteří hodnotí administrativní
zázemí hůře než ženy. Nejvíce spokojeni jsou s administrativním zázemím studenti právnických oborů.
Graf 4.5 Hodnocení administrativního zázemí pro studium podle oboru studia (%)
Výsledky hodnocení zázemí pro studium se liší také podle standardní doby studia. Studenti, kteří studují
ve čtyřletých oborech, hodnotili zázemí pro studium lépe než studenti tříletých oborů. Největší rozdíl je
u materiálně-technického zázemí, a to 8,3 p.b. Výsledky hodnocení zázemí pro studium u rozdělení
0 5 10 15 20 25
Právnické
Přírodovědné
Zdravotnické, lékařské a farmaceutické
Technické
Umělecké
Pedagogické
Ostatní humanitní a společensko-vědní
Ekonomické
Zemědělsko-lesnické a veterinární
8,8
10,7
12,5
13,2
15,7
13,1
13,0
12,9
14,3
3,5
3,0
3,9
3,3
0,9
5,7
6,6
7,4
10,2
Špatné Velmi špatné
0 5 10 15 20 25
Právnické
Přírodovědné
Umělecké
Ekonomické
Pedagogické
Zemědělsko-lesnické a veterinární
Zdravotnické, lékařské a farmaceutické
Ostatní humanitní a společensko-vědní
Technické
7,1
10,1
8,8
10,8
10,7
12,2
13,3
13,8
16,7
3,6
1,6
5,3
3,4
4,1
4,1
3,4
4,4
4,3
Špatné Velmi špatné
71
podle standardní doby studia částečně odpovídají rozdělení studijních oborů. Mezi čtyřleté obory patří
přírodovědné, zdravotnické, lékařské, farmaceutické a technické obory, studenti těchto oborů hodnotí
jednoznačně lépe materiálně-technické a sociální zázemí. Tato spojitost již není zřejmá pro
administrativní zázemí. Studenti zdravotnických, lékařských, farmaceutických a technických oborů
hodnotí oproti jiným čtyřletým studijním oborům administrativní zázemí častěji jako špatné nebo velmi
špatné, hodnocení čtyřletých oborů výrazně ovlivňují studenti přírodovědných oborů, kde je podíl
negativních ohlasů daleko menší.
Rozdíly byly nalezeny také u skupin podle subjektivního hodnocení studijních a výzkumných výsledků.
Studenti, kteří se označili za nejlepší nebo naopak nejhorší třetinu, hodnotili administrativní a sociální
zázemí více negativně. Průměrní studenti dávali obecně kladnější hodnocení.
Studenti hodnotili také služby knihovny, kterou mají k dispozici. Odpovídat mohli na čtyřbodové škále.
Studenti v 92,3 % případů uvedli, že služby knihovny jsou dobré nebo velmi dobré. Pouze 6,8 %
studentů hodnotilo služby knihovny jako špatné a 0,9 % jako velmi špatné.
Graf 4.6 Hodnocení služeb knihovny podle pohlaví (%)
Nejhůře hodnotí služby knihovny studenti právnických oborů. 3,5 % z nich uvedlo, že jsou služby
knihovny velmi špatné a 14,0 % označilo služby knihovny za špatné. Nejlepší hodnocení měli studenti
technických oborů, kteří hodnotí služby knihovny negativně pouze v 3,8 % případů.
0
20
40
60
80
100
Ženy Muži Celkem
36,6 43,1 40,0
54,3
50,4 52,3
8,2
5,6 6,8
0,9 0,9 0,9
Velmi špatné
Špatné
Dobré
Velmi dobré
72
Graf 4.7 Hodnocení služeb knihovny podle oboru studia (%)
4.2 Vnímání pozice doktorandů na katedře
Studenti v této kapitole odpovídali na otázku „ Jsou na katedře, na níž studujete, doktorandi považováni
za plnohodnotné členy katedry?“ na čtyřbodové škále. V celkovém vzorku odpovědělo „rozhodně ano“
27,2 % studentů, dalších 45,4 % odpovědělo „spíše ano“. Více než čtvrtina studentů v celkovém vzorku
se necítí být plnohodnotnými členy katedry. „Spíše ne“ odpovědělo 21,2 % studentů a „rozhodně ne“
odpovědělo 6,2 % studentů. Podíl studentek, které se necítí být plnohodnotnými členkami katedry, je
vyšší než podíl studentů. 30,3 % žen se spíše nebo rozhodně necítí být plnohodnotnými členkami
katedry, oproti mužům je to o 5,4 p.b. více.
Graf 4.8 Jsou na Vaší katedře doktorandi považováni z plnohodnotné členy katedry? (%)
Na následujícím grafu je patrné, že rozdíly jsou také mezi věkovými skupinami. Nejméně spokojení jsou
studenti ve věkové skupině 26 − 30 let. Čím jsou studenti starší, tím více se cítí být součástí katedry.
0 5 10 15 20
Technické
Přírodovědné
Zemědělsko-lesnické a veterinární
Zdravotnické, lékařské a farmaceutické
Ekonomické
Pedagogické
Umělecké
Ostatní humanitní a společensko-vědní
Právnické
3,3
4,1
6,1
7,0
9,2
7,3
9,6
11,5
14,0
0,5
0,5
0,0
0,0
1,2
3,2
1,7
1,4
3,5
Špatné Velmi špatné
0
20
40
60
80
100
Ženy Muži Celkem
23,4 30,3 27,2
46,3
44,8 45,4
23,2 19,4 21,2
7,1 5,5 6,2
Rozhodně ne
Spíše ne
Spíše ano
Rozhodně ano
73
Výjimkou je první věková skupina (25 let a méně), kde se 78,5 % studentů rozhodně nebo spíše cítí být
plnohodnotnými členy katedry.
Graf 4.9 Jsou na Vaší katedře doktorandi považováni z plnohodnotné členy katedry? (%)
Studenti prezenčního a kombinovaného studia nemají odlišné vnímaní ohledně svoji pozice na katedře.
Vnímání pozice na katedře se však liší podle studijních oborů. Na právnických oborech si
40,7 % studentů myslí, že nejsou plnohodnotnými členy katedry, situace na ostatních humanitních
a společensko-vědních oborech je obdobná (40,5 %). Oproti tomu více než tři čtvrtiny studentů
technických a zdravotních, lékařských a farmaceutických oborů se cítí být plnohodnotnými členy
katedry. Pouze 22 % studentů na technických oborech se necítí být plnohodnotnými členy katedry,
na zdravotních, lékařských a farmaceutických oborech je to 22,1 %.
Graf 4.10 Jsou na Vaší katedře doktorandi považováni z plnohodnotné členy katedry? (%)
0
20
40
60
80
100
25 a méně 26 - 30 31 - 35 36 a více
31,8 24,8 24,8
34,7
46,7
45,0 46,2
45,1
19,7
23,3 22,1
14,5
1,8 6,8 6,9 5,6
Rozhodně ne
Spíše ne
Spíše ano
Rozhodně ano
0 20 40 60 80 100
Technické
Zdravotnické, lékařské a farmaceutické
Přírodovědné
Ekonomické
Pedagogické
Zemědělsko-lesnické a veterinární
Umělecké
Ostatní humanitní a společensko-vědní
Právnické
26,9
34,2
32,7
26,2
23,1
25,3
29,3
19,7
16,7
51,1
43,7
44,5
47,4
50,4
41,4
36,2
39,8
42,6
17,3
17,3
19,4
20,2
20,7
30,3
19,8
29,3
33,3
4,7
4,8
3,4
6,2
5,8
3
14,7
11,2
7,4
Rozhodně ano Spíše ano Spíše ne Rozhodně ne
74
5 Studijní povinnosti
Pátá kapitola se týká studijních povinností doktorandů. První část se zaměří na povinné kurzy/atestace
a jejich časovou náročnost a na rozvoj cizích jazyků. V druhé části jsou otázky týkající se zkušenosti
a četnosti zahraničních výjezdů, kritérii pro vycestování a kooperace se zahraničím. V poslední části
šesté kapitoly bude hodnocena náročnost studia, v neposlední řadě bude uvedeno, jaké další povinnosti
mají studenti (kromě disertační práce).
5.1 Atestace a rozvoj cizích jazyků
Studenti byli nejprve dotazováni, zda jsou v jejich studiu zavedeny povinné kurzy a/nebo atestace,
následně odhadovali, jaký mají podíl na celkové studijní zátěži. 61,0 % studentů uvedlo, že mají povinný
kurz a/nebo atestaci, průměrná studijní zátěž u studentů, kteří atestaci mají, je 29,5 % na celkové
studijní zátěži.
Z analýzy vyplynulo, že povinné kurzy a/nebo atestace mají častěji starší studenti. Studenti ve věku
25 let a méně mají povinné kurzy a/nebo atestace v 53,5 % případů, oproti tomu studenti, kterým je
36 let a více, mají povinné kurzy a/nebo atestace v 70,5 % případů. Také podíl na celkové studijní
zátěži roste s věkem, zatímco u studentů v nejmladší věkové skupině (25 let a méně) je podíl
na celkové studijní zátěži 24,6 %, u studentů v nejstarší věkové skupině (36 let a více) je podíl
o 10,9 p.b. vyšší.
Graf 5.1 Podíl studentů, kteří mají povinné kurzy a/nebo atestace a jejich podíl na celkové studijní zátěži
podle věku (%)
Signifikantní rozdíly byly nalezeny mezi studenty prezenční a kombinované formy studia. Studenti
kombinovaného studia mají častěji povinné kurzy/atestace (64,8 %) a také průměrný podíl povinných
kurzů/atestací na celkové studijní zátěži je v kombinované formě studia vyšší.
0
20
40
60
80
100
25 a méně 26 - 30 31 - 35 36 a více Celkem
53,5 56,2
68,4 70,5
61,0
24,6 27,4 30,3
35,5
29,5
Povinný kurz/atestace
Podíl na celkové studijní
zátěži
75
Graf 5.2 Podíl studentů, kteří mají povinné kurzy a/nebo atestace podle formy studia (%)
Graf 5.3 Podíl kurzů a/nebo atestací na celkové studijní zátěži podle formy studia (%)
Na následujícím grafu je podíl studentů, kteří mají povinné kurzy a/nebo atestace, rozdělen podle
ročníků a formy studia. Zatímco v prvním ročníku je podíl studentů prezenčního a kombinovaného
studia vyrovnaný, ve vyšších ročnících mají studenti kombinovaného studia častěji povinné kurzy
a/nebo atestace. Výjimku tvoří pátý ročník. Vzhledem k velmi nízkému počtu respondentů v prezenčním
studiu v pátém a vyšším ročníku nelze vyvozovat žádné závěry.
0
10
20
30
40
50
60
70
Prezenční Kombinovaná
58,3
64,8
0
5
10
15
20
25
30
35
Prezenční Kombinovaná
27,9
31,4
76
Graf 5.4 Podíl studentů, kteří mají povinné kurzy a/nebo atestace podle ročníku a formy studia (%)
Také podíl na celkové studijní zátěži je v prvním ročníku u prezenčního a kombinovaného studia
vyrovnaný. S postupem času se studentům prezenčního studia podíl na celkové studijní zátěži daný
povinnými kurzy a/nebo atestacemi snižuje, oproti tomu u studentů kombinovaného studia až do třetího
ročníku roste. Podíl na celkové studijní zátěži tvoří ve třetím ročníku u studentů kombinovaného studia
37,5 %.
Graf 5.5 Podíl kurzů a/nebo atestací na celkové studijní zátěži podle ročníku a formy studia (%)
0 10 20 30 40 50 60 70 80
Vyšší než 5.
5.
4.
3.
2.
1.
62,1
65,1
68,8
69,2
67,9
61,5
55,9
71,1
51,4
52,1
62,9
60,9
Prezenční Kombinovaná
0 5 10 15 20 25 30 35 40
Vyšší než 5.
5.
4.
3.
2.
1.
29,0
30,4
32,8
37,5
33,5
30,2
21,6
24,6
25,3
26,5
28,3
30,2
Prezenční Kombinovaná
77
Podíly studentů, kteří mají povinné kurzy a/nebo atestace, jsou velmi odlišné pro jednotlivé studované
obory. Více než tři čtvrtiny studentů ostatních humanitních, společensko-vědních, zdravotnických,
lékařských, farmaceutických, ekonomických, pedagogických a uměleckých oborů má povinné kurzy
a/nebo atestace. U ostatních humanitních a společensko-vědních oborů je tento podíl dokonce 85,9 %.
Na druhé straně studenti právnických oborů mají kurzy a/nebo atestace povinně zahrnuty jen u 33,6 %
respondentů. U technických oborů je podíl studentů s povinnými atestacemi a/nebo kurzy také velmi
nízký (38,8 %). Rozdíly vycházejí z povahy studovaného oboru.
Podíl na průměrné studijní zátěži nemá mezi obory tak velkou variabilitu jako podíl studentů s povinným
kurzem a/nebo atestací. Nejnižší podíl na studijní zátěži mají zdravotnické, lékařské a farmaceutické
obory (19,1 %) a zemědělsko-lesnické a veterinární obory (19,4 %). Nejvyšší podíl na celkové studijní
zátěži mají ostatní humanitní a společensko-vědní obory (37,8 %).
Graf 5.6 Podíl studentů, kteří mají povinné kurzy nebo atestace a jejich podíl na celkové studijní zátěži
podle oboru studia (%)
* Právnické a zemědělsko-lesnické a veterinární mají při výpočtu průměrné studijní zátěže vzorek menší než 50
Následující dvě otázky se týkaly cizích jazyků. V první otázce studenti odpovídali na to, jestli jsou jejich
znalosti zdokonalovány nebo nejsou. Dále měli studenti určit, jestli jsou jejich jazykové znalosti
ověřovány. Studenti uvedli v 69,6 % případů, že jejich znalost cizího jazyka je v rámci studia
zdokonalována. O něco více studentů (74,3 %) uvedlo, že jejich jazykové znalosti jsou povinně
ověřovány.
Mezi věkovými skupinami byly naměřeny signifikantní rozdíly. Na otázku, jestli jsou během studia
zdokonalovány znalosti cizího jazyka, častěji odpověděli kladně studenti z nejmladší věkové skupiny
0 20 40 60 80 100
Právnické
Technické
Zemědělsko-lesnické a veterinární
Přírodovědné
Umělecké
Pedagogické
Ekonomické
Zdravotnické, lékařské a farmaceutické
Ostatní humanitní a společensko-vědní
36,4
38,8
49,5
53,3
76,1
77,2
77,4
79,6
85,9
33,6
27,4
19,4
23,9
33,8
33,7
34,0
19,1
37,8
Podíl na celkové studijní zátěži* Povinný kurz/atestace
78
(25 let a méně), 76,1 % z nich si myslí, že se zdokonaluje. Oproti tomu studenti ve věkové kategorii
31 - 35 let se zdokonalují pouze v 66,1 % případů, to je o 10,0 p.b. méně.
Graf 5.7 Podíl studentů, kteří během studia zdokonalují své znalosti cizího jazyka podle věku (%)
Ověřování jazykových znalostí probíhá častěji u starších studentů. U 81,9 % studentů ve věkové
kategorii 36 let a více jsou jazykové znalosti prověřovány, tento podíl je u studentů ve věku 26 až 30 let
necelých 72 %.
Graf 5.8 Podíl studentů, u kterých jsou jazykové znalosti během studia ověřovány podle věku (%)
Forma studia nemá vliv na to, jestli studenti zdokonalují své jazykové znalosti nebo nikoliv. Výrazné
rozdíly byly opět nalezeny u jednotlivých studovaných oborů. U zemědělsko-lesnických a veterinárních
oborů zdokonaluje během studia své jazykové znalosti 84,8 % studentů, na ekonomických oborech je
podíl studentů, kteří zdokonalují znalosti cizího jazyka, skoro o polovinu menší (48,3 %).
0 10 20 30 40 50 60 70 80
36 a více
31 - 35
26 - 30
25 a méně
Celkem
75,2
66,1
68,1
76,1
69,6
0 20 40 60 80 100
36 a více
31 - 35
26 - 30
25 a méně
Celkem
81,9
75,1
71,8
71,9
74,3
79
Graf 5.9 Podíl studentů, kteří během studia zdokonalují své znalosti cizího jazyka podle oboru studia (%)
Různé obory se odlišně vypořádávají s ověřováním jazykových znalostí. U největšího podílu studentů
jsou jazykové znalosti ověřovány na právnických oborech (94,7 %) a na pedagogických oborech
(91,8 %). Oproti tomu na ekonomických oborech jazykové znalosti převážně ověřovány nejsou, podíl
studentů, u kterých byly znalosti ověřovány, je pouze 33,6 %
Graf 5.10 Podíl studentů, u kterých jsou jazykové znalosti ověřovány podle oboru studia (%)
Při rozdělení vzorku podle standardní doby studia bylo zjištěno, že studenti se standardní dobou studia
4 roky zdokonalují během studia své jazykové znalosti častěji než studenti se standardní dobou studia
3 roky. U studentů, kteří mají standardní dobu studia 4 roky, jsou také častěji jazykové znalosti
ověřovány.
0 20 40 60 80 100
Ekonomické
Ostatní humanitní a společensko-vědní
Právnické
Přírodovědné
Umělecké
Zdravotnické, lékařské a farmaceutické
Technické
Pedagogické
Zemědělsko-lesnické a veterinární
48,3
59,8
66,7
71,8
71,9
76,3
77,3
79,7
84,8
0 20 40 60 80 100
Ekonomické
Přírodovědné
Zemědělsko-lesnické a veterinární
Technické
Ostatní humanitní a společensko-vědní
Zdravotnické, lékařské a farmaceutické
Umělecké
Pedagogické
Právnické
33,6
72,3
72,4
76,8
83,9
87,5
87,8
91,8
94,7
80
Graf 5.11 Podíl studentů, u kterých jsou jazykové znalosti během studia zdokonalovány a ověřovány
podle standardní doby studia (%)
5.2 Zahraniční výjezdy
Druhá část páté kapitoly se věnuje možnostem a povinnostem pobytu v zahraničí, které student má.
V úvodní otázce bylo zjišťováno, jestli je pobyt v zahraničí (na alespoň jeden měsíc) povinný
a dotovaný. V další otázce byli studenti dotazováni na možnosti výjezdu do zahraničí. Následovala
otázka, která měla za cíl zmapovat, které z těchto aktivit spojených s výjezdem do zahraničí jsou
povinné. Zkoumána byla také kritéria přiznání podpory pro vycestování do zahraničí. Poslední otázka
zjišťovala, jakým způsobem školitel umožňuje doktorandům kooperaci se zahraničím.
V celkovém vzorku uvedlo 15,0 % studentů, že pobyt v zahraničí, který je delší než jeden měsíc,
je povinný, 34,7 % studentů označilo možnost, že pobyt v zahraničí delší než jeden měsíc je nepovinný,
ale výrazně podporovaný, dalších 30,3 % studentů uvedlo, že pobyt v zahraničí delší než jeden měsíc je
nepovinný a jen částečně podporovaný, podle názoru 8 % studentů z celkového vzorku je pobyt
v zahraničí delší než jeden měsíc nepovinný a není ani podporovaný, 12 % studentů uvedlo možnost
„Nevím“.
U studentů prezenčního studia je podle výsledků analýzy pobyt delší než jeden měsíc častěji povinný
než u studentů kombinovaného studia. Podíl studentů, u kterých je delší pobyt v zahraničí povinný,
dosahuje 18,1 %, u studentů kombinovaného studia je tento podíl 10,6 %. U studentů prezenčního
studia je také vyšší podíl těch, kteří uvedli, že pobyt je výrazně podporovaný. Studenti kombinovaného
studia jsou o možnostech, povinnostech nebo podpoře pobytu v zahraničí delší než jeden měsíc méně
informováni a častěji uvedli odpověď „Nevím“.
0
10
20
30
40
50
60
70
80
3 roky 4 roky
62,2
73,772,5
77,0
Znalosti cizího jazyka jsou
zdokonalovány
Jazykové znalosti jsou
povinně ověřovány
81
Graf 5.12 Podpora pobytu v zahraničí delší než jeden měsíc podle formy studia (%)
Přístup k pobytům delších než jeden měsíc se liší také podle studovaných oborů. Největší podíl
studentů, kteří mají dlouhý pobyt v zahraničí určený jako povinný, je na zemědělsko-lesnických
a veterinárních oborech (29,0 %), na opačné straně jsou právnické obory, kde žádný ze studentů
neuvedl, že by byl zahraniční pobyt delší než jeden měsíc povinný. Pedagogické obory mají oproti
ostatním oborům vysoký podíl studentů, kteří odpověděli, že pobyt není povinný, ale je výrazně
podporovaný. Tuto odpověď uvedlo 40,3 % studentů pedagogických oborů. Podle odpovědí studentů
nejméně podporují pobyty v zahraničí delší než jeden měsíc zdravotnické, lékařské a farmaceutické
studijní obory.
Graf 5.13 Podpora pobytu v zahraničí delší než jeden měsíc podle oboru studia (%)
0 20 40 60 80 100
Kombinovaná
Prezenční
Celkem
10,6
18,1
15,0
30,6
37,5
34,7
30,9
29,8
30,3
9,9
6,7
8,0
17,9
7,9
12,0
Pobyt je povinný Pobyt není povinný, ale je výrazně podporovaný
Pobyt není povinný, ale je částečné podporovaný Pobyt není povinný a není podporovaný
Nevím
0 20 40 60 80 100
Právnické
Zdravotnické, lékařské a farmaceutické
Přírodovědné
Ekonomické
Pedagogické
Umělecké
Technické
Ostatní humanitní a společensko-vědní
Zemědělsko-lesnické a veterinární
0,0
8,3
9,9
10,5
10,5
13,9
20,5
22,2
29,0
34,5
26,5
36,5
33,4
40,3
35,7
34,1
35,5
33,0
27,6
33,0
33,3
36,8
29,0
27,8
27,7
26,7
24,0
13,8
14,3
8,3
6,5
6,5
9,6
6,7
6,8
5,0
24,1
17,8
11,9
12,7
13,7
13,0
11,0
8,8
9,0
Pobyt je povinný Pobyt není povinný, ale je výrazně podporovaný
Pobyt není povinný, ale je částečné podporovaný Pobyt není povinný a není podporovaný
Nevím
82
V dalších otázkách bylo zjišťováno, které aktivity týkající se kratších zahraničních pobytů jsou na
vysokých školách možné a které povinné. Studenti měli uvést, které zahraniční aktivity jsou na jejich
škole možné a následně byli dotazování, které aktivity spojené s pobytem v zahraničí jsou povinné.
Sledovány byly tyto položky:
 Studijní pobyt kratší než jeden měsíc
 Zahraniční konference
 Letní škola
 Virtuální mobilita
 Jiné
Mezi nejčastější možnosti a zároveň povinnosti patří účast na zahraniční konferenci. Zahraniční
konference se může účastnit 91,7 % studentů, povinnost účastnit se na zahraniční konferenci má
73,3 % studentů. Více než polovina studentů (50,4 %) má možnost účastnit se studijních pobytů
kratších než jeden měsíc, pro 22,1 % je to povinnost. Letní školu umožňují vysoké školy 41,3 %
studentům, letní škola je povinná pouze u 9,3 % studentů. Virtuální mobilita zatím není na vysokých
školách rozšířená, tuto možnost má pouze 10,7 % studentů. Jiné možnosti uvedlo 15,7 % studentů,
mezi nimi byly nejčastěji uvedeny dlouhodobé stáže a spřátelené univerzity. Konkrétně pak byly často
jmenovány programy jako Erasmus, mobilita a jiné (16,5 % z těch, kteří uvedli odpověď „Jiné“). Mezi
jinými povinnostmi byla často uvedena stáž nebo pracovní pobyt.
Graf 5.14 Možnosti a povinnosti získání zahraniční zkušenosti (%)
U studentů prezenčního a kombinovaného studia jsou možnosti a povinnosti pobytu v zahraničí odlišné.
Studenti prezenčního studia mají více možností účastnit se zahraničních výjezdů. Studenti prezenční
formy studia jsou častěji než studenti kombinované formy povinni absolvovat zahraniční výjezd. Největší
rozdíl mezi formami studia je u povinnosti účasti na zahraniční konferenci. Studenti prezenční formy se
musí v rámci studia účastnit zahraniční konference v 77,2 % případů, studenti kombinovaného studia
pouze v 67,8 % případů.
0
20
40
60
80
100
Studijní pobyt
kratší než
jeden měsíc
Zahraniční
konference
Letní škola Virtuální
mobilita
Jiné
50,4
91,7
41,3
10,7 15,7
22,1
73,3
9,3
3,7
18,2
Možnosti Povinnosti
83
Graf 5.15 Možnosti a povinnosti získání zahraniční zkušenosti podle formy studia (%)
Graf 5.16 Možnosti a povinnosti získání zahraniční zkušenosti podle formy studia (%)
Možnosti a povinnosti se značně liší podle typu studovaného oboru. Možnost získat zahraniční
zkušenost kratší než jeden měsíc mají častěji studenti ostatních humanitních a společensko-vědních
oborů, zároveň mají tento pobyt nejčastěji jako povinný (34,2 %). Zahraniční zkušenost kratší než jeden
měsíc má možnost získat pouze 43,1 % studentů zdravotnických, lékařských a farmaceutických oborů,
studenti ekonomických oboru mají tuto možnost také omezenou, pouze 43,8 % studentů ekonomických
oborů uvedlo, že má možnost vyjet na kratší studijní pobyt. Na pedagogických oborech je možnost
kratšího výjezdu podporována, ale povinná je pouze u 13,8 % studentů.
0
20
40
60
80
100
Prezenční Kombinovaná Prezenční Kombinovaná
Studijní pobyt kratší než jeden
měsíc
Zahraniční konference
52,6
46,9
94,6
87,6
22,3 21,7
77,2
67,8
Možnosti Povinnosti
0
10
20
30
40
50
Prezenční Kombinovaná Prezenční Kombinovaná
Letní škola Virtuální mobilita
45,9
34,3
12,2
8,5
11,2
6,6
4,5
2,5
Možnosti Povinnosti
84
Graf 5.17 Možnosti a povinnosti získání zahraniční zkušenosti kratší než měsíc podle oboru studia (%)
Zahraniční konference je možná pro nejvíce studentů na přírodovědných a technických oborech,
zároveň studenti těchto dvou oborů mají v doktorském studiu zahraniční konferenci často určenou jako
povinnou. 80,6 % studentů přírodovědných oborů a 78,3 % studentů technických oborů se musí v rámci
doktorského studia zúčastnit zahraniční konference. Studenti právnických oborů mají možnost účastnit
se zahraniční konference v 83,3 % případů, avšak pouze pro 48,1 % je konference povinná. Nejmenší
podíl studentů, kteří mají možnost zúčastnit se zahraniční konference, mají umělecké obory (76,4 %).
Graf 5.18 Možnosti a povinnosti získání zahraniční zkušenosti na zahraniční konferenci podle oboru
studia (%)
0 10 20 30 40 50 60 70
Zdravotnické, lékařské a farmaceutické
Ekonomické
Přírodovědné
Technické
Zemědělsko-lesnické a veterinární
Umělecké
Pedagogické
Právnické
Ostatní humanitní a společensko-vědní
25,5
19,5
16,1
18,4
23,7
42,5
13,8
18,5
34,2
43,1
43,8
48,8
49,9
52
53,2
55,2
56,3
62,4
Možnosti Povinnosti
0 20 40 60 80 100
Umělecké
Právnické
Pedagogické
Ostatní humanitní a společensko-vědní
Zemědělsko-lesnické a veterinární
Zdravotnické, lékařské a farmaceutické
Ekonomické
Technické
Přírodovědné
57,5
48,1
83
63,7
63,2
73,2
70
78,3
80,6
76,4
83,3
86,2
86,4
89,8
91,3
91,8
95,6
96,3
Možnosti Povinnosti
85
Studenti právnických oborů sice nemají tak často možnost vyjet na mezinárodní konferenci, což
částečně vyplývá z povahy studia20, zato mají častěji než studenti jiných oborů možnost účastnit se
letních škol. 54,2 % studentů právnických oborů uvedlo, že má možnost zúčastnit se letní školy.
Povinnost zúčastnit se letní školy má na právnických oborech 15,4 % studentů. Studenti zdravotnických,
lékařských a farmaceutických oborů mají naopak menší šanci zúčastnit se letní školy, pouze 17,4 %
studentů uvedlo, že tuto možnost má, pro 2,7 % studentů zdravotnických, lékařských a farmaceutických
oborů je letní škola povinná.
Graf 5.19 Možnosti a povinnosti získání zahraniční zkušenosti na letní škole podle oboru studia (%)
Možnost virtuální mobility mají nejčastěji studenti zemědělsko-lesnických a veterinárních oborů
(22,2 %), dále je tato možnost rozšířená u pedagogických oborů (18,1 %). U ostatních oborů se
možnost virtuální mobility pohybuje v rozmezí 9,2 − 12,2 %. Povinnost získání zkušenosti s virtuální
mobilitou má u všech oborů kromě zemědělsko-lesnických a veterinárních méně než 5 % studentů.
Studenti zemědělsko-lesnických a veterinárních oborů mají povinnost účastnit se virtuální mobility
v 11,8 % případů.
20 Studenti právnických oborů studují české právo, proto pro ně zkušenost s výjezdem do zahraničí nemusí být relevantní.
0 10 20 30 40 50 60
Zdravotnické, lékařské a farmaceutické
Pedagogické
Umělecké
Technické
Ekonomické
Ostatní humanitní a společensko-vědní
Zemědělsko-lesnické a veterinární
Přírodovědné
Právnické
2,7
8,5
8,8
8,3
9
8,6
26,3
9,2
15,4
17,4
25
35,5
41
43,4
45,4
46,9
48,1
54,2
Možnosti Povinnosti
86
Graf 5.20 Možnosti a povinnosti získání zkušenosti s virtuální mobilitou podle oboru studia (%)
V následující otázce byli studenti dotazováni, jaká jsou stanovená kritéria přiznání podpory
pro vycestování do zahraničí. Informovanost studentů o kritériích přiznání podpory je velmi malá –
necelých 30 % studentů odpovědělo „Ano“ nebo „Ne“. 71,9 % studentů o kritériích pro přiznání podpory
nic neví.
Při rozdělení na studenty prezenčního a kombinovaného studia byly zjištěny signifikantní rozdíly. Je to
do jisté míry dáno tím, že studenti kombinovaného studia odpověď „Nevím“ uvedli častěji, než studenti
prezenčního studia.
Graf 5.21 Jsou na vysoké škole, na níž studujete, stanovena kritéria přiznání podpory pro vycestování do
zahraničí? Rozdělení podle formy studia (%)
Odpovědi ohledně kritérií pro přiznání podpory jsou výrazně zkresleny subjektivním faktorem. Tento fakt
potvrzuje následující graf. Podle studentů, kteří se zařadili mezi třetinu nejlepších, jsou kritéria pro
přiznání podpory dle názoru 25,3 % stanovena, dalších 9,4 % studentů z třetiny nejlepších odpovědělo,
že kritéria nejsou stanovena a 65,3 % těchto studentů neví. Oproti tomu pouze 16,5 % studentů, kteří se
zařadili do třetiny nejhorších, odpovědělo, že jsou kritéria pro přiznání podpory stanovena, dalších 3,6 %
studentů z třetiny nejhorších odpovědělo, že stanovena nejsou a 79,9 % neví.
0 5 10 15 20 25
Přírodovědné
Ekonomické
Umělecké
Technické
Ostatní humanitní a společensko-vědní
Zdravotnické, lékařské a farmaceutické
Právnické
Pedagogické
Zemědělsko-lesnické a veterinární
2,6
3,8
5
2,6
4,8
4,7
3,7
4,3
11,8
9,2
9,8
10
10,3
11,3
11,9
12,2
18,1
22,2
Možnosti Povinnosti
0 20 40 60 80 100
Kombinovaná
Prezenční
Celkem
17,4
24,1
21,3
6,0
7,3
6,8
76,6
68,6
71,9 Ano
Ne
Nevím
87
Graf 5.22 Jsou na vysoké škole, na níž studujete, stanovena kritéria přiznání podpory pro vycestování do
zahraničí? Rozdělení podle subjektivního hodnocení výsledků studia (%)
Studenti, kteří v předchozí otázce odpověděli, že kritéria pro přiznání podpory stanovena jsou, dále
specifikovali, o jaká kritéria se jedná. Studenti nejčastěji uvedli, že potřebují jazykové znalosti
a certifikáty, dalším důležitým kritériem je publikační činnost a aktivní účast na konferencích;
v neposlední řadě je důležité, aby zahraniční cesta měla spojitost se studovaným oborem nebo
tématem disertační práce.
Graf 5.23 Kritéria pro přiznání podpory (%)
Kritéria se liší podle studovaných oborů21. Na jazykové znalosti a certifikáty dbají především na
právnických a zemědělsko-lesnických a veterinárních oborech. Ostatní humanitní a společensko-vědní
obory a přírodovědné obory mají často jako kritérium pro výjezd do zahraničí uvedenu dostatečnou
21 Na tuto otázku odpovídal malý počet respondentů, odlišnosti mezi jednotlivými skupinami mohou být náhodné.
0 20 40 60 80 100
Třetina nejhorších
Třetina průměrných
Třetina nejlepších
16,5
19,2
25,3
3,6
5,4
9,4
79,9
75,4
65,3
Ano
Ne
Nevím
Jiné
Zvací/akceptační dopis
Žádná, pasivní podpora, nevím
Kvalita projektu či výstupů
Stejná pravidla jako pro Erasmus/Mobilitu
Prezenční studium
Grant, výběrové řízení
Finance
Studijní výsledky, plnění studijních povinností
Vztah zahraniční cesty k oboru studia/tématu disertační práce
Publikační činnost, aktivní účast na konferenci
Jazykové znalosti, certifikáty
0 2 4 6 8 10 12 14 16 18 20
18,7
4,3
4,5
4,9
4,9
5,5
5,9
6,2
6,4
10,6
12,7
15,3
88
publikační činnost a aktivní účast na konferencích. Vztah zahraniční cesty k oboru studia/tématu
disertační práce je důležitý pro umělecké obory.
Studenti odpovídali na otázku, jakým způsobem umožňuje školitel doktorandům kooperaci
se zahraničím. Školitel studentům nejčastěji pomáhá díky osobním kontaktům, tuto odpověď uvedlo
19,2 % studentů. 15,2 % studentů odpovědělo, že jim školitel umožňuje publikovat v zahraničí, vyjíždět
na zahraniční konference a účastnit se letních škol. Školitelé také studenty podporují v účasti
na mezinárodních projektech nebo je informují o možnostech kooperace se zahraničím.
5.3 Další povinnosti a náročnost studia
V poslední části páté kapitoly studenti jmenovali, jaké další povinnosti kromě obhajoby disertační práce
mají v doktorském studiu. V závěru je celkové hodnocení náročnosti doktorského studia.
Mezi další povinnosti studentů patří skládání zkoušek a publikování v časopisech. Tyto dvě povinnosti
má naprostá většina studentů. Tři čtvrtiny studentů mají za povinnost vystupovat na konferencích. Další
povinností studentů je účast na výzkumných projektech, tu musí splnit 51,1 % studentů. Častou
povinností bývá také dozor u zkoušek a testů (mimo svoje předměty), kterou musí plnit 32,3 % studentů.
Graf 5.24 Další povinnosti studentů v rámci studia (%)
Rozdíly byly nalezeny u jednotlivých studovaných oborů. Nejmenší podíl studentů, kteří musí skládat
zkoušky, je na zdravotnických, lékařských a farmaceutických oborech. Zatímco u ostatních oborů je
tento podíl výrazně nad 90 %, u studentů zdravotnických, lékařských a farmaceutických oborů dosahuje
6,2 %. Vystupování na konferencích je nejčastěji povinné pro studenty pedagogických (91,1%)
a ekonomických (84,9 %) oborů, na druhé straně studenti právnických oborů mají povinnost vystupovat
na konferenci pouze v 36,8 % případů. Studenti právnických oborů také nemusí tak jako studenti
ostatních oborů publikovat v časopisech, stejně jsou na tom studenti uměleckých oborů. Podíl studentů
0 20 40 60 80 100
Účast na jiných než výzkumných projektech
Další povinnosti v rámci studia
Dozor u zkoušek a testů (mimo svoje předměty)
Účast na výzkumných projektech
Vystupování na konferencích
Publikování v časopise
Složení zkoušek
18,0
21,0
32,3
51,1
75,2
93,1
95,4
89
právnických oborů, kteří mají povinnost účastnit se na výzkumných projektech, je velmi malý (19,3 %),
naopak největší podíl v povinnosti účastnit se na výzkumných projektech mají studenti zdravotnických,
lékařských a farmaceutických oborů (67,7 %).
Náročnost studia je pro většinu studentů vysoká. 3,8 % studentů odpovědělo, že studium je příliš
náročné a 71,0 % studentů jej označilo jako spíše náročné. Spíše snadné se studium zdá být 13,2 %
studentů a velmi snadné 1,1 %.
Graf 5.25 Náročnost studia (%)
Hodnocení náročnosti studia je rozdílné u věkových skupin. Nejstarší věková skupina (36 let a více)
hodnotí studium nejčastěji jako náročné. 4,3 % studentů z nejstarší věkové skupiny uvedlo, že je
studium příliš náročné, 78,4 % označilo studium jako spíše náročné. Nejméně náročné je studium pro
věkovou skupinu 31 − 35 let, zde označilo studium jako spíše snadné 14,8 % studentů a pro dalších
1,6 % je studium velmi snadné.
Graf 5.26 Náročnost studia podle věku (%)
Náročnost studia se liší také podle studovaných oborů. Studenti pedagogických oborů hodnotí studium
jako příliš náročné v 7,3 % případů a dalších 74,0 % hodnotí studium jako spíše náročné. Částečně je
hodnocení náročnosti u pedagogických oborů způsobeno negativním hodnocením nejstarší věkové
skupiny (36 let a více), kterých je na pedagogických oborech větší podíl než na jiných oborech (46,0 %).
3,8
71,0
13,2
1,1 11,0
Příliš náročné
Spíše náročné
Spíše snadné
Velmi snadné
Neumím posoudit
0 20 40 60 80 100
36 let a více
31 - 35 let
26 - 30 let
25 let a méně
4,3
4,2
3,5
3,3
78,4
67,5
70,1
69,5
8,3
14,8
14,2
13,4
0,7
1,6
1,1
0,4
8,3
11,9
11,1
13,4
Příliš náročné Spíše náročné Spíše snadné Velmi snadné Neumím posoudit
90
Vysokou náročnost studia deklarují také studenti zdravotnických, lékařských a farmaceutických oborů.
Naopak relativně nižší náročnost uvádějí studenti uměleckých oborů.
Graf 5.27 Náročnost studia podle oboru studia (%)
Studenti, kteří mají složenu státní závěrečnou zkoušku, hodnotí studium jako snadnější. Náročnost
studia je hodnocena jako nižší studenty, kteří uvedli, že patří mezi třetinu nejlepších studentů, naopak
studenti, kteří uvedli, že patří mezi třetinu nejhorších, častěji uvedli hodnocení „Příliš náročné“.
Graf 5.28 Náročnost studia podle subjektivního hodnocení výsledků studia (%)
0 20 40 60 80 100
Umělecké
Právnické
Ostatní humanitní a společensko-vědní
Zemědělsko-lesnické a veterinární
Technické
Přírodovědné
Ekonomické
Zdravotnické,lékařské a farmaceutické
Pedagogické
1,7
0,0
2,0
4,0
3,8
2,8
5,9
6,1
7,3
62,1
66,1
69,4
67,7
68,0
75,1
74,0
74,8
74,0
Příliš náročné Spíše náročné
0 20 40 60 80 100
Třetina nejhorších
Třetina průměrných
Třetina nejlepších
7,9
4,0
3,1
64,7
72,7
69,5
5,8
12,6
15,2
0,6
1,9
21,6
10,1
10,3
Příliš náročné Spíše náročné Spíše snadné Velmi snadné Neumím posoudit
91
6 Vědecká, tvůrčí a pedagogická činnost doktorandů
Cílem doktorského studia je příprava studenta k vědecké a tvůrčí činnosti, práci pedagoga nebo
odborného řídícího pracovníka.22
V této kapitole se proto budeme věnovat zapojení respondentů šetření
do vědecké a tvůrčí činnosti a jejich činnosti pedagogické.
6.1 Vědecká a tvůrčí činnost
Výsledky vědecké, respektive tvůrčí činnosti jsou nejčastěji prezentovány formou účastí na konferencích
nebo vlastní publikační činností. Vědečtí pracovníci se mohou také účastnit interních, externích
i mezinárodních grantů – například v rámci programů vypisovaných Grantovou agenturou České
republiky nebo Technologickou agenturou České republiky. V této části budeme sledovat aktivitu
doktorandů z hlediska konferencí, publikační činnosti a grantů. V poslední podkapitole se blíže
podíváme i na šíři výzkumné činnosti doktorandů z hlediska vztahu výzkumných projektů k tématu
disertační práce.
6.1.1 Aktivní účast na konferencích
Většina studentů (81,5 %) se aktivně účastní konferencí. Na konferenční aktivitu nemá vliv pohlaví
studenta (studenti i studentky se účastní konferencí stejně často) ani forma studia. Studenti, kteří sami
sebe řadí k třetině nejlepších studentů v ročníku, se však účastní konferencí výrazně častěji (88,6 %)
než studenti, kteří se řadí k třetině nejhorších (66 %).
Není překvapivé, že aktivnějšími účastníky konferencí jsou studenti vyšších ročníků, a tedy studenti,
kteří již složili státní závěrečné zkoušky (89,9 % oproti 79,1 % studentů, kteří státní závěrečné zkoušky
zatím nesložili) a studenti starší oproti mladším.23
Nejméně se konferencí účastní doktorandi studující právnické obory (53,2 % studentů), obory umělecké
(68,5 %) a zemědělsko-lesnické a veterinární obory (70,7 %). Nejvíce pak studenti zdravotnických,
lékařských a farmaceutických oborů (87,5 %) a přírodovědných oborů (86,5 %).
22 Např. materiál RVŠ Problematika doktorského studia na vysokých školách,
http://www.radavs.cz/clanek.php?oblast=15&c=549
23 Srov. s důvody neúčasti na konferencích (graf 6.7). Největší překážkou je pro studenty právě nízký ročník studia, a tedy
nedostatek odborných výsledků. V nižších ročnících studují především mladší studenti.
92
Graf 6.1 Aktivní účast na konferencích podle subjektivního hodnocení výsledků studia (%)
Graf 6.2 Aktivní účast na konferencích podle věku (%)
0
20
40
60
80
100
Třetina nejlepších Třetina průměrných Třetina nejhorších
88,6
79,8
66,0
10,1
17,4
32,7
1,3 2,8 1,3
Neodpověděl
Ne
Ano
0
20
40
60
80
100
25 a méně 26 - 30 31 - 35 36 a více
77,6 83,0 81,3 85,6
21,0 14,5 15,9 13,5
1,4 2,5 2,8 0,9
Neodpověděl
Ne
Ano
93
Graf 6.3 Aktivní účast na konferencích podle oboru studia (%)
Většině studentů přispívá škola na úhradu nákladů spojených s konferencí (68 % studentů, kteří se
konferencí aktivně účastní, odpověděli „rozhodně ano“ a „ano“). Častěji však příspěvek na konferenci
dostávají studenti oproti studentkám (69,7 % studentů oproti 63,8 % studentek).
Škola přispívá na konferenční účast třem čtvrtinám studentů prezenčního studia (75,8 %), ale jen
polovině studentů kombinovaného studia (52,5 %). Výrazně častěji přispívá škola mladším studentům
(85,4 % studentů mladších 25 let) oproti studentům nejstarším (pouze 43,6 % studentů starších 36 let).
Graf 6.4 Pokud se aktivně účastníte konferencí, přispívá Vám škola na úhradu nákladů? (%)
0 20 40 60 80 100
Zdravotnické,lékařské a farmaceutické
Přírodovědné
Pedagogické
Technické
Ostatní humanitní a společensko-vědní
Ekonomické
Zemědělsko-lesnické a veterinární
Umělecké
Právnické
87,5
86,5
85,7
82,1
82,0
81,6
70,7
68,5
53,2
11,0
10,9
13,5
15,1
15,7
16,6
28,1
29,9
43,6
1,5
2,6
0,8
2,8
2,3
1,8
1,2
1,6
3,2
Ano Ne Neodpověděl
39,5
27,7
15,3
16,1
1,4
Rozhodně ano
Ano
Ne
Rozhodně ne
Neodpověděl
94
Graf 6.5 Pokud se aktivně účastníte konferencí, přispívá Vám škola na úhradu nákladů? Členění dle formy
studia (%)
Školy nejčastěji přispívají aktivním účastníkům konferencí, kteří studují zemědělsko-lesnické
a veterinární obory (91,4 %), technické a ekonomické obory. Nejméně často pak studentům oborů
uměleckých (40 %) a právnických. Častěji školy přispívají studentům s 4letou standardní dobou studia
(71,9 %) oproti studentům tříletého studia (58,6 %).
Graf 6.6 Pokud se aktivně účastníte konferencí, přispívá Vám škola na úhradu nákladů? Členění dle
oboru studia (%)
0
20
40
60
80
100
Prezenční Kombinovaná
46,7
27,0
29,1
25,5
13,8
18,1
9,6
27,0
0,8 2,4
Neodpověděl
Rozhodně ne
Ne
Ano
Rozhodně ano
0 20 40 60 80 100
Zemědělsko-lesnické
a veterinární
Technické
Ekonomické
Přírodovědné
Pedagogické
Zdravotnické, lékařské
a farmaceutické
Ostatní humanitní
a společensko-vědní
Právnické
Umělecké
48,3
52,6
49,8
47,8
27,2
26,4
18,1
36,4
14,1
43,1
25
27,3
24,8
27,2
26,4
34,9
15,2
25,9
6,9
10,6
12,6
12,7
19,3
18,0
22,3
33,3
32,9
1,7
10,1
9,9
13,4
25,4
27,5
23,3
15,1
25,9
1,7
0,4
1,3
0,9
1,7
1,4
1,2
Rozhodně ano Ano Ne Rozhodně ne Neodpověděl
95
Studenti, kteří se konferencí neúčastní, uvádějí jako nejčastější překážku nízký ročník studia,
nedostatek zkušeností a výzkumných výsledků (37,8 %), naopak nejmenší překážkou je pro studenty
neznalost cizích jazyků (1,4 %). Pouze 1,9 % studentů, kteří se neúčastní konferencí, uvedlo, že
neexistují překážky aktivní účasti na konferencích.
Graf 6.7 Překážky aktivní účasti na konferencích podle studentů, kteří se konferencí neúčastní (%)
0 10 20 30 40 50
Neznalost cizích jazyků
Žádné překážky
Tematické zaměření
Finance
Nedostatek motivace,
chybějící podpora ze strany školy
Zaměstnání, rodina,
časové vytížení
Nízký ročník studia, nedostatek
zkušeností, prozatím nejsou výsledky
Neodpověděl
1,4
1,9
3,7
5,9
8,9
26,6
37,8
13,8
96
Graf 6.8 Překážky aktivní účasti na konferencích podle studentů, kteří se konferencí neúčastní. Členění
dle pohlaví (%)
Nízký ročník studia, nedostatek výsledků a zkušeností spatřují jako hlavní překážku především
studentky oproti studentům. Naopak zaměstnání, rodina a časové vytížení jsou větší překážkou pro
studenty než pro studentky.
Studenti prezenčního studia zmiňují jako svůj hlavní problém nízký ročník studia, nedostatek zkušeností
a výsledků (47,4 % oproti 20,2 % studentů kombinovaného studia). To může být determinováno
i skutečností, že doktorandi během studia ve vyšších ročnících mohou změnit formu studia z prezenční
na kombinovanou, a tedy v kombinované formě studují častěji doktorandi zkušenější, kteří již mají
odborné výsledky. Pro studenty kombinovaného studia je naopak největší překážkou zaměstnání,
časové vytížení a rodina (45,5 % studentů kombinovaného studia oproti 16,1 % studentů prezenčního
studia).
0 10 20 30 40 50
Tematické zaměření
Žádné překážky
Zaměstnání, rodina,
časové vytížení
Nedostatek motivace,
chybějící podpora ze strany školy
Neznalost cizích jazyků
Finance
Nízký ročník studia, nedostatek
zkušeností, prozatím nejsou výsledky
Neodpověděl
3,3
2,6
29,7
9,5
1,5
6,6
32,9
13,9
4,4
1,2
23,2
7,6
1,6
5,6
43,2
13,2
Muži Ženy
97
Graf 6.9 Překážky aktivní účasti na konferencích podle studentů, kteří se konferencí neúčastní. Členění
dle formy studia (%)
Doktorandi, kteří sami sebe zařadili do třetiny nejhorších studentů, považují oproti subjektivně lepším
studentům za významnou překážku účasti na konferencích nedostatek financí.
Nízký ročník studia, nedostatek výzkumných výsledků a zkušeností uvedli jako hlavní překážku účasti
na konferencích studenti všech oborů, kromě studentů ekonomických, pedagogických a uměleckých
oborů, pro které je největší překážkou jejich zaměstnání, časové vytížení a rodina, a studenti
právnických oborů, kteří uvedli jako největší překážku nedostatek motivace a chybějící podporu
ze strany školy.
0 20 40 60
Neodpověděl
Nízký ročník studia, nedostatek zkušeností, prozatím
nejsou výsledky
Finance
Neznalost cizích jazyků
Nedostatek motivace, chybějící podpora ze strany školy
Zaměstnaní, rodina, časové vytížení
Žádné překážky
Tematické zaměření
14,9
47,4
4,6
2,3
8,6
16,1
2,9
3,2
10,7
20,2
8,9
9,6
45,5
5,1
Kombinovaná Prezenční
98
Graf 6.10 Překážky aktivní účasti na konferencích podle studentů, kteří se konferencí neúčastní. Členění
dle oboru studia (%)
6.1.2 Zapojení studentů do řešení grantů
Tato podkapitola sleduje zapojení studentů do řešení interních grantů (tedy grantů vypisovaných
samotnými vysokými školami – například projekty specifického výzkumu nebo fondů rozvoje), externích
národních grantů (vypisovaných například GAČR, TAČR či jednotlivými ministerstvy) a mezinárodních
grantů (např. v rámci Norských fondů, 7. rámcového programu nebo International Visegrad Fund).
Interní granty
Většina respondentů (80,5 %) uvedla, že má možnost zapojit se do interních grantů. Mírně častěji tuto
příležitost uvedli muži (83,9 % oproti 78,6 % žen) a studenti prezenčního studia (84,8 %) oproti
studentům kombinovaného studia (75,8 %).
0 20 40 60 80 100
Přírodovědné
Technické
Zemědělsko-lesnické
a veterinární
Zdravotnické, lékařské
a farmaceutické
Ekonomické
Právnické
Pedagogické
Ostatní humanitní
a společensko-vědní
Umělecké
48,1
42,4
56,5
56,6
29,7
11,1
33,3
30,2
27,0
8,7
9,3
8,7
4,3
11,1
2,1
1,9
8,7
4,3
3,7
10,6
11,9
13,4
8,5
59,3
5,6
7,3
20,2
20,3
13,1
13,4
40,4
38,9
28,1
43,2
0,9
1,7
7,4
12,5
8,1
6,3
8,1
9,6
12,7
13,0
16,6
12,8
18,5
11,1
12,5
13,6
Nízký ročník studia, nedostatek zkušeností, prozatím nejsou výsledky
Finance
Neznalost cizích jazyků
Nedostatek motivace, chybějící podpora ze strany školy
Zaměstnaní, rodina, časové vytížení
Tematické zaměření
Žádné překážky
Neodpověděl
99
Možnost zapojit se do řešení interních grantů mají nejčastěji studenti zemědělsko-lesnických
a veterinárních oborů (96,3 %) a studenti ekonomických oborů (87,6 %), naopak nejméně často tuto
možnost uvedli studenti právnických oborů (56,5 %). Standardní doba studia nemá na možnost zapojení
studenta do interního grantu vliv.
Graf 6.11 Máte možnost zapojit se do řešení interních grantů? Členění dle oboru studia (%)
Více než polovina doktorandů (61,7 %) považuje systém rozhodování o interních grantech
za transparentní.
0 20 40 60 80 100
Zemědělsko-lesnické
a veterinární
Ekonomické
Přírodovědné
Technické
Pedagogické
Zdravotnické, lékařské
a farmaceutické
Ostatní humanitní
a společensko-vědní
Umělecké
Právnické
96,3
87,6
84,6
83,2
78,2
78,1
76,0
75,0
56,5
3,7
11,3
14,3
14,7
20,3
21,2
22,2
23,4
37,0
1,1
1,1
2,1
1,5
0,7
1,8
1,6
6,5
Ano Ne Neodpověděl
100
Graf 6.12 Považujete systém rozhodování o interních grantech za transparentní? Členění dle oboru studia
(%)
Systém rozhodování o interních grantech považují za transparentní především studenti ekonomických a
uměleckých oborů. Za nejméně transparentní naopak považují systém rozhodování studenti
zemědělsko-lesnických a veterinárních oborů a studenti ostatních humanitních oborů.
Studenti nižších ročníků studia považují systém rozhodování o interních grantech za transparentní
častěji než studenti vyšších ročníků studia. Na otázku, zda považují systém rozhodování
za transparentní, odpovědělo „rozhodně ano“ nebo „ano“ 70,2 % studentů 1. ročníku studia, ale jen
55,9 % studentů vyššího než 5. ročníku studia.
Jako obecné a zavádějící označilo posudky projektů 9,1 % studentů 1. ročníku oproti 19,6 % studentů
vyššího než 5. ročníku. Studenti vyšších ročníků častěji uvedli jako zdroj své nedůvěry v systém
rozhodování o interních grantech také nepřehledná pravidla (10,2 % studentů 1. ročníku oproti 18,7 %
studentů 5. ročníku).
0 20 40 60 80 100
Ekonomické
Umělecké
Právnické
Technické
Pedagogické
Zemědělsko-lesnické
a veterinární
Zdravotnické, lékařské
a farmaceutické
Ostatní humanitní
a společensko-vědní
Přírodovědné
12,0
9,7
16,1
9,6
9,8
17,1
9,9
8,2
9,3
58,7
60,5
50,0
54,0
53,4
45,1
51,3
52,5
51,0
20,8
16,1
12,9
20,8
18,0
20,7
26,0
24,5
26,0
3,9
10,5
4,9
11,1
9,8
17,1
7,3
10,6
8,5
4,6
3,2
16,1
4,5
9,0
5,5
4,2
5,2
Rozhodně ano Ano Ne Rozhodně ne Neodpověděl
101
Graf 6.13 Považujete systém rozhodování o interních grantech za transparentní? Členění dle ročníku
studia (%)
Graf 6.14 Proč nepovažujete systém rozhodování o interních grantech za transparentní? (%)
0
20
40
60
80
100
1. 2. 3. 4. 5. Vyšší než 5.
13,1
7,5 9,6 8,2 7,3 8,7
57,1
53,9 48,0 50,9 51,8 47,2
17,7
23,7
25,2 23,9 23,1 28,1
4,5 8,7 10,9 10,2 12,5 10,8
7,6 6,2 6,3 6,8 5,3 5,2
Rozhodně ano Ano Ne Rozhodně ne Neodpověděl
0 20 40
Jiné
Posudky nejsou veřejné
Oponenti nejsou veřejní
Posudky projektů jsou obecné a zavádějící
Nepřehledná pravidla
20,5
21,8
33,2
39,0
39,0
102
Studenti, kteří systém rozhodování o interních grantech nepovažují za transparentní, vidí jako problém
obecné a zavádějící posudky projektů a nepřehlednost pravidel.24 Nepřehlednost pravidel uvádějí jako
největší důvod netransparentnosti studentky (44,5 %), obecnost a zavádějící posudky pak studenti –
muži (50,2 %). Studenti kombinované formy studia naopak nejčastěji poukazují na nepřehlednost
pravidel (52,4 %), zatímco studenti prezenčního studia na obecnost a zavádějící posudky (47,2 %). Tyto
dva důvody uvádějí nejčastěji studenti všech oborů s výjimkou studentů uměleckých oborů, kteří spatřují
největší problém v neveřejnosti posudků.
Graf 6.15 Proč nepovažujete systém rozhodování o interních grantech za transparentní? Členění podle
oborů studia25 (%)
24
Studenti mohli zvolit více možností, součet procentních hodnot všech možností je proto vyšší než 100 %.
25 Studenti mohli uvést více možností, proto součet překračuje 100 %.
0 20 40 60 80 100 120 140 160 180 200 220
Přírodovědné
Technické
Zemědělsko-lesnické
a veterinární
Zdravotnické, lékařské
a farmaceutické
Ekonomické
Právnické
Pedagogické
Ostatní humanitní
a společensko-vědní
Umělecké
57,1
48,2
54,8
51,6
32,9
36,4
54,1
34,9
33,3
45,0
35,3
48,4
45,1
34,3
27,3
32,4
40,0
24,2
19,5
26,5
41,9
27,5
28,6
18,2
29,7
31,2
42,4
38,6
52,2
32,3
54,9
44,3
45,5
54,1
53,5
27,3
23,1
23,3
41,9
14,3
30,0
27,3
21,6
28,4
24,2
Posudky projektů jsou obecné a zavádějící Oponenti nejsou veřejní
Posudky nejsou veřejné Nepřehledná pravidla
Jiné
103
Externí národní granty
O něco méně studentů má možnost zapojit se do externích národních grantů (72,1 %, tj. o 8,4 p. b.
méně než v případě interních grantů). Častěji tuto možnost uvedli studenti - muži (76 % oproti 69,5 %
studentek) a studenti vyšších ročníků oproti studentům nižších ročníků studia (75,7 % studentů
5. ročníku oproti 71 % studentů 1. ročníku).
Obdobně jako v případě interních grantů, také externích národních grantů se nejméně často mohou
účastnit studenti právnických a uměleckých oborů. Výrazný rozdíl však pozorujeme v případě studentů
přírodovědných, technických a zdravotnických oborů, jejichž studenti se externích národních grantů
mohou účastnit nejčastěji. Studenti, kteří sami sebe subjektivně zařadili k třetině nejlepších, se
externích národních grantů účastní mírně častěji než studenti, kteří se zařadili k třetině nejhorších
(74,8 % oproti 70,6 %).
Graf 6.16 Máte možnost zapojit se do řešení externích národních grantů? Členění dle oboru studia (%)
Významně častěji se externích národních grantů mohou účastnit studenti čtyřletých oborů (76,3 % oproti
67,6 % studentů tříletých oborů).
0 20 40 60 80 100
Právnické
Umělecké
Ostatní humanitní
a společensko-vědní
Pedagogické
Zemědělsko-lesnické
a veterinární
Ekonomické
Zdravotnické, lékařské
a farmaceutické
Technické
Přírodovědné
16,1
21,0
23,0
15,0
34,2
28,3
33,0
38,2
46,7
37,1
37,1
40,4
48,9
37,8
43,8
40,7
37,4
36,2
29,1
33,9
25,2
27,1
19,5
22,3
18,0
16,4
12,8
3,2
7,2
8,3
6,7
6,1
2,4
5,7
4,3
2,4
14,5
0,8
3,1
2,3
2,4
3,2
2,6
3,7
1,9
Rozhodně ano Spíše ano Spíše ne Rozhodně ne Neodpověděl
104
Graf 6.17 Máte možnost zapojit se do řešení externích národních grantů? Členění dle standardní doby
studia (%)
.
Mezinárodní granty
Do řešení mezinárodních grantů se může zapojit pouze 49,8 % studentů. Častěji se jich opět mohou
zúčastnit studenti – muži (54 % oproti 46,2 % studentek), nebo studenti, kteří sami sebe zařazují
do třetiny nejlepších studentů (53,8 %), oproti studentům, kteří se řadí do třetiny nejhorších studentů
(46,0 %).
Graf 6.18 Máte možnost zapojit se do řešení mezinárodních grantů? Členění dle oboru studia (%)
0
20
40
60
80
100
3 roky 4 roky
26,4
37,3
41,2
39,0
25,0 16,0
4,8 4,6
2,5 3,0
Neodpověděl
Rozhodně ne
Spíše ne
Spíše ano
Rozhodně ano
0 20 40 60 80 100
Ostatní humanitní
a společensko-vědní
Pedagogické
Zdravotnické, lékařské
a farmaceutické
Právnické
Umělecké
Ekonomické
Technické
Zemědělsko-lesnické
a veterinární
Přírodovědné
11,6
4,5
14,3
12,9
9,7
14,1
18,8
23,2
22,5
29,6
37,6
30,0
32,3
37,1
34,3
34,4
34,2
36,6
42,5
43,6
43,2
35,5
41,1
40,3
31,9
32,9
31,7
12,4
10,5
9,9
8,0
11,3
8,8
10,4
7,3
6,2
3,9
3,8
2,6
11,3
0,8
2,5
4,5
2,4
3,0
Rozhodně ano Spíše ano Spíše ne Rozhodně ne Neodpověděl
105
Mezinárodních grantů se nejčastěji mohou účastnit studenti přírodovědných oborů (59,1 %), nejméně
často pak studenti ostatních humanitních a společensko-vědních oborů (41,2 %).
Mezinárodních grantů se mohou častěji účastnit studenti čtyřletých oborů (51,2 %26 oproti 44,6 %
studentů tříletých oborů).
Graf 6.19 Máte možnost zapojit se do řešení mezinárodních grantů? Členění dle standardní doby studia
(%)
6.1.3 Publikační činnost
V tomto oddíle sledujeme podíl doktoranda a jeho školitele na publikační činnosti. Studenti mohli uvést
více možností, proto součet procent všech možností může přesáhnout 100 %. Většina (43,4 %)
studentů píše článek se školitelem a je prvním autorem, téměř 10 % studentů uvedlo, že školitel je
veden jako spoluautor, přestože se na publikaci nijak nepodílí. Toto rozdělení platí i v členění podle
pohlaví, nicméně studenti – muži uvedli častěji než studentky, že jsou prvním autorem, studentky
naopak mírně častěji píší samy nebo s jiným autorem než je školitel. Nejčastěji vůbec nepublikují
studenti, kteří sami sebe zařadili mezi nejhorší třetinu studentů v ročníku.
26
Rozhodně či spíše ano.
0
20
40
60
80
100
3 roky 4 roky
12,1 17,9
32,5
33,3
38,1
32,3
9,9 9,0
7,4 7,5
Neodpověděl
Rozhodně ne
Spíše ne
Spíše ano
Rozhodně ano
106
Graf 6.20 Spolupracujete se školitelem v rámci publikační činnosti? (%)
Graf 6.21 Spolupracujete se školitelem v rámci publikační činnosti? Členění dle pohlaví (%)
0 10 20 30 40 50
Ano, článek píši se školitelem
a jsem prvním autorem
Ano, spolupracuji jako další autor
Ano, ale školitel se na článku vůbec
nepodílí, přesto je spoluautorem
Ne, píši sám nebo s jinými autory
Nepublikuji vůbec
43,4
31,5
9,9
38,6
6,6
0 10 20 30 40 50
Nepublikuji vůbec
Ne, píši sám nebo s jinými spoluautory
Ano, ale školitel se na článku vůbec nepodílí, přesto
je spoluautorem
Ano, spolupracuji jako další autor
Ano, článek píši se školitelem a jsem prvním
autorem
6,4
39,3
9,7
31,7
41,5
6,7
38,7
10,2
32,4
46,3
Muži
Ženy
107
Graf 6.22 Spolupracujete se školitelem v rámci publikační činnosti? Členění podle subjektivního
hodnocení výsledků studia27 (%)
Studenti tříletého studijního programu píší nejčastěji sami nebo s jinými spoluautory. Studenti čtyřletého
programu nejčastěji píší článek se školitelem, ale jsou uvedeni jako první autoři.
Více než polovina studentů vyššího než 5. ročníku (50,5 %) píše článek se školitelem a je prvním
autorem, totéž však uvedlo jen 36,2 % studentů 1. ročníku. Studenti vyšších ročníků oproti studentům
1. ročníku výrazně častěji uváděli, že se školitel na článku nepodílí, přestože je uveden jako spoluautor
(15,9 % studentů 4. ročníku oproti 6,4 % studentů 1. ročníku).
6.1.4 Disertační práce a téma dalšího výzkumu
Dvě třetiny doktorandů, bez ohledu na pohlaví či formu studia, se zabývají i výzkumnou činností, která
přímo nesouvisí s předmětem jejich disertační práce. Možnosti zapojit se i do jiných výzkumných
projektů využívají častěji studenti, kteří sami sebe řadí k třetině nejlepších studentů (72,4 %) oproti
studentům, kteří se zařadili k třetině nejhorších studentů (60 %). Mírně častěji jiných možností výzkumu
využívají studenti, kteří již složili státní závěrečné zkoušky (69,2 % oproti 66,5 % studentů, kteří státní
závěrečné zkoušky ještě neabsolvovali).
27 Studenti mohli uvést více možností, součty pro jednotlivé třetiny proto mohou přesahovat 100 %.
0 10 20 30 40 50
Nepublikuji vůbec
Ne, píši sám nebo s jinými spoluautory
Ano, ale školitel se na článku vůbec nepodílí, přesto je
spoluautorem
Ano, spolupracuji jako další autor
Ano, článek píši se školitelem a jsem prvním autorem
17,3
37,3
9,3
25,3
37,3
8,4
36,6
8,6
32
43,1
3,5
42,4
12,2
32,7
46,4
Třetina nejlepších Třetina průměrných Třetina nejhorších
108
Graf 6.23 Věnujete se při své výzkumné činnosti pouze předmětu Vaší disertační práce? Členění dle
oboru studia (%)
Do jiných výzkumných projektů se nejčastěji zapojují studenti zdravotnických, lékařských
a farmaceutických oborů (tři čtvrtiny studentů), naopak nejméně studenti právnických oborů (pouze
polovina studentů), kteří se věnují spíše předmětu disertační práce.
6.2 Pedagogická a další činnost
Studenti doktorského studia se mohou podílet na pedagogické činnosti, ať už ve formě pomoci při
výuce, vedení přednášek, seminářů či vedení a oponování bakalářských nebo diplomových prací.
V tomto oddíle budeme sledovat, zda – a jak intenzivně – se studenti pedagogické činnosti účastní
a zda se jedná o činnost v rámci studijních povinností (například formou povinně volitelného předmětu
„pomoc při výuce“) nebo nad rámec povinností. Dále se podíváme na financování pedagogických aktivit
studentů a na zázemí poskytované katedrou. V závěru kapitoly uvádíme, kolik času musí studenti týdně
strávit na svém pracovišti.
0 20 40 60 80 100
Zdravotnické, lékařské
a farmaceutické
Technické
Ekonomické
Přírodovědné
Zemědělsko-lesnické
a veterinární
Pedagogické
Ostatní humanitní
a společensko-vědní
Umělecké
Právnické
24,5
29,1
30
30,2
30,5
35,3
36,1
39,5
48,4
74,4
69,2
69,3
69,3
69,5
63,9
63,1
60,5
50,0
1,1
1,7
0,7
0,5
0,8
0,8
1,6
Ano Ne, využívám i možnost
zapojit se do jiných
výzkumných projektů
Neodpověděl
109
6.2.1 Pedagogická činnost
Téměř dvě třetiny studentů doktorského studia (63,6 %) se pravidelně či příležitostně podílí na výuce
studentů bakalářského nebo magisterského studia. Studenti – muži se na výuce podílejí o téměř
10 procentních bodů více než studentky (69,3 % oproti 59,4 %).
Graf 6.24 Podílíte se na zabezpečení výuky studentů v bakalářském nebo magisterském stupni studia
včetně vedení a oponování závěrečných prací? Členění podle pohlaví (%)
Aktivněji se na výuce podílejí studenti prezenčního studia, 43,8 % studentů kombinovaného studia se
pedagogické činnosti vůbec neúčastní. Mírně častěji vyučují či vedou absolventské práce studenti
čtyřletých studijních programů oproti studentům tříletých studijních programů.
Graf 6.25 Podílíte se na zabezpečení výuky studentů v bakalářském nebo magisterském stupni studia
včetně vedení a oponování závěrečných prací? Členění podle formy studia (%)
Studenti, kteří sami sebe zařadili mezi třetinu nejlepších doktorandů v daném oboru, participují na výuce
výrazně více než studenti, kteří se zařadili mezi horší studenty.
0
20
40
60
80
100
Ženy Muži
33,4 42,8
26,0
26,5
40,4 30,4
0,2 0,3
Neodpověděl
Ne
Ano, příležitostně
Ano, pravidelně
0
20
40
60
80
100
Prezenční Kombinovaná
43,1
30,8
26,9
25,3
29,7
43,8
0,3 0,1
Neodpověděl
Ne
Ano, příležitostně
Ano, pravidelně
110
Graf 6.26 Podílíte se na zabezpečení výuky studentů v bakalářském nebo magisterském stupni studia
včetně vedení a oponování závěrečných prací? Členění podle subjektivního hodnocení výsledků studia
(%)
Graf 6.27 Podílíte se na zabezpečení výuky studentů v bakalářském nebo magisterském stupni studia
včetně vedení a oponování závěrečných prací? Členění podle oboru studia (%)
0
20
40
60
80
100
Třetina nejlepších Třetina průměrných Třetina nejhorších
43,8
35,9 34,0
27,3
25,9 24,7
28,8
37,8 41,3
0,1 0,4
Neodpověděl
Ne
Ano, příležitostně
Ano, pravidelně
0 20 40 60 80 100
Právnické
Umělecké
Ostatní humanitní
a společensko-vědní
Přírodovědné
Zdravotnické, lékařské
a farmaceutické
Pedagogické
Zemědělsko-lesnické
a veterinární
Technické
Ekonomické
16,1
25,0
28,3
29,2
36,6
42,1
39,0
53,5
62,5
11,3
21,8
27,3
29,1
24,2
20,3
32,9
24,1
22,3
72,6
53,2
44,1
41,4
39,2
37,6
28,1
22,3
14,5
0,3
0,3
0,1
0,7
Ano, pravidelně Ano, příležitostně Ne Neodpověděl
111
Na pedagogické činnosti se pravidelně či příležitostně podílejí především studenti ekonomických oborů
(84,8 %) a oborů technických (77,6 %). Nejméně naopak doktorandi právnických oborů (27,4 %)
a oborů uměleckých (46,8 %).
Častěji je pedagogická činnost studentů doktorského studia vykonávána v rámci studijních povinností28
(48,7 % studentů), na druhou stranu 43,8 % doktorandů učí nad rámec svých studijních povinností,
v tom případě je jejich pedagogická aktivita v 61,2 % případů honorována (například formou stipendia).
Graf 6.28 Kolik hodin týdně věnujete průměrně během semestru výuce (včetně přípravy)? Členění dle
pohlaví, formy studia a subjektivního hodnocení výsledků studia
Studenti i studentky věnují týdně výuce přibližně stejné množství času. Studenti kombinovaného studia
však učí více než studenti prezenčního studia. Překvapivá je vyšší pedagogická intenzita studentů, kteří
sami sebe subjektivně hodnotí jako nejhorší studenty ročníku: mezi studenty, kteří se řadí k horším, se
sice pedagogické činnosti věnuje jen 58,7 % (viz graf 6.25, studenti, kteří uvedli „ano pravidelně“ a „ano,
příležitostně“), tito studenti však věnují výuce a přípravě na ni průměrně 12,8 hodin týdně.
28 Například v rámci povinně volitelných předmětů.
0
5
10
15
Ženy
Muži
Prezenční
Kombinovaná
Nejlepší
Průměrné
Nejhorší
Pohlaví Forma studia Výsledky studia
9,9 9,7 9,4
10,6 10,1 9,3
12,8
112
Graf 6.29 Kolik času věnujete průměrně (včetně přípravy) v tomto semestru výuce? Členění dle oboru
studia, údaje za jeden týden
Nejvíce času výukou studentů bakalářských a magisterských programů tráví týdně doktorandi
pedagogických a právnických oborů, nejméně pak studenti zemědělsko-lesnických, veterinárních
a přírodovědných oborů.
Většina (70,3 %) studentů hodnotí zázemí ze strany katedry pro pedagogickou činnost jako velmi dobré
či dobré. Spokojenější jsou studenti (74,2 %) oproti studentkám (65,3 %) a studenti prezenčního studia
(72,1 %) oproti studentům kombinovaného studia (66,1 %).
0 2 4 6 8 10 12 14
Pedagogické
Právnické
Ekonomické
Zdravotnické, lékařské
a farmaceutické
Umělecké
Ostatní humanitní
a společensko-vědní
Technické
Přírodovědné
Zemědělsko-lesnické
a veterinární
13,5
13,3
12,3
11,8
11,1
9,9
8,7
8,7
8,4
113
Graf 6.30 Jak hodnotíte zázemí ze strany katedry pro Vaši pedagogickou činnost? Členěné dle oboru
studia (%)
Nejspokojenější se zázemím pro pedagogickou činnost jsou studenti právnických oborů (82,3 %)
a ekonomických oborů (78,8 %). Naopak nejméně spokojeni jsou studenti ostatních humanitních,
společensko-vědních a pedagogických oborů (63,5 % resp. 67,5 %).
Přítomnost na pracovišti
Více než dvě třetiny studentů (67,9 %) uvedly, že minimální doba fyzické přítomnosti na pracovišti není
předpisem ani zažitou praxí stanovena. Na druhou stranu více než polovina studentů zemědělskolesnických
a veterinárních oborů uvedla, že tato povinnost existuje. Nejméně času na svých
pracovištích musí trávit doktorandi právnických a uměleckých oborů.
Pokud je povinná přítomnost stanovena, pak tráví studenti na svém pracovišti průměrně 26 hodin týdně.
Nejvíce času na pracovišti tráví studenti zdravotnických, lékařských a farmaceutických oborů
(33,8 hodin týdně), nejméně opět studenti oborů uměleckých (7,8 hodin týdně).
0 20 40 60 80 100
Ostatní humanitní
a společensko-vědní
Pedagogické
Přírodovědné
Zdravotnické, lékařské
a farmaceutické
Umělecké
Zemědělsko-lesnické
a veterinární
Technické
Ekonomické
Právnické
18,5
18,1
22,3
19,9
22,4
23,7
19,6
26,3
47,1
45,0
49,4
47,2
50,6
48,3
47,5
56,1
52,5
35,2
12,7
15,7
10,8
9,0
13,8
13,6
9,2
12,1
5,9
7,6
4,8
2,3
3,6
3,4
3,4
4,5
1,2
9,1
2,4
11,1
9,1
8,6
6,7
4,0
3,7
5,9
7,1
9,6
6,3
7,8
3,5
5,1
6,6
4,2
5,9
Velmi dobré Dobré Špatné Velmi špatné Neumím posoudit Neodpověděl
114
Graf 6.31 Je stanovena (předpisem nebo zažitou praxí) minimální doba fyzické přítomnosti na pracovišti,
na němž studujete? Podíl studentů daného oboru, kteří uvedli, že je stanovena minimální doba
přítomnosti na pracovišti (%)
Graf 6.32 Pokud je stanovena minimální doba fyzické přítomnosti na pracovišti, kolik hodin týdně
(v celých šedesátiminutových hodinách) tato doba činí?
0 10 20 30 40 50 60
Právnické
Umělecké
Ostatní humanitní
a společensko-vědní
Pedagogické
Přírodovědné
Ekonomické
Zdravotnické, lékařské
a farmaceutické
Technické
Zemědělsko-lesnické
a veterinární
11,3
12,9
14,4
18,0
30,3
30,7
34,8
41,4
57,3
0 5 10 15 20 25 30 35
Umělecké
Ostatní humanitní
a společensko-vědní
Pedagogické
Ekonomické
Právnické
Technické
Zemědělsko-lesnické
a veterinární
Přírodovědné
Zdravotnické, lékařské
a farmaceutické
7,8
10,7
11,2
14,9
18,3
26,9
27,7
32,5
33,8
115
7 Finanční zázemí
Kapitola finanční zázemí se zaměřuje na finanční a ekonomickou situaci studentů. Je složena ze dvou
částí, nejprve se zabývá příjmem studentů, přičemž předmětem zájmu jsou udělovaná stipendia
a příspěvky od rodičů. Ve druhé části je pak zjišťována ekonomická aktivita studentů během
doktorského studia na vysoké škole, možnosti přivýdělku a výše úvazku v rámci školy či v jiné instituci.
7.1 Příjmové podmínky
Součástí šetření bylo zjišťování příjmové situace studentů doktorského studia. Pozornost byla
zaměřena na příjmy studentů formou pravidelně vyplácených a mimořádných stipendií ze strany
vysokých škol, kde studují, a na příjmy od rodičů. Respondenti zároveň měli možnost zhodnotit, zda
jsou vyplácená stipendia dostačující k pokrytí jejich životních nákladů a nákladů se studiem a zda jim
škola přispívá na zdravotní pojištění.
7.1.1 Transparentnost stipendií
První otázka zjišťovala, v souvislosti s vyplácenými stipendii studentům, zda jsou na fakultě nastaveny
transparentní podmínky pro výši stipendií (pravidelně vypláceného a mimořádného). 48,2 % studentů
odpovědělo, že na jejich fakultě rozhodně transparentní podmínky pro výši pravidelného stipendia
stanoveny jsou. Pouze 8,9 % studentů uvedlo, že transparentní podmínky pro výši pravidelného
stipendia na jejich škole nastavené rozhodně či spíše nejsou, o mimořádných stipendiích si to myslí
18,8 % studentů.
Graf 7.1 Transparentní podmínky pro stanovení výše stipendií (%)
0
20
40
60
80
100
Pravidelná Mimořádná
48,2
19,4
31,5
28,5
6,2
13,2
2,7
5,6
11,4
33,3 Neumím posoudit
Rozhodně ne
Spíše ne
Spíše ano
Rozhodně ano
116
Transparentnost podmínek pro stanovení výše stipendií, jak pravidelně vyplácených, tak mimořádných,
se liší s oborem studia. Studenti přírodovědných oborů považují výrazně častěji podmínky pro stanovení
výše stipendií za transparentní29 než studenti právnických oborů.
Graf 7.2 Transparentní podmínky pro stanovení výše stipendií podle oboru studia (%)
7.1.2 Výše stipendií
Z výsledků šetření vyplývá, že se průměrná měsíční výše všech vyplacených stipendií nejčastěji
pohybuje mezi 5 000 - 9 999 Kč (57,4 %). Výše vyplácených stipendií je ovšem značně ovlivněna
formou studia, studenti v kombinované formě studia mají nižší měsíční stipendium, jelikož zpravidla
nemají nárok na pravidelné stipendium. 79,1 % studentů v kombinované formě studia dostává měsíční
stipendium do 4 999 Kč. Studenti v prezenčním studiu mají stipendium přibližně o 4 000 Kč měsíčně
vyšší (v průměru 8 196 Kč oproti 3 769 Kč u kombinované formy studia).
29
Zvolili možnost „Rozhodně ano“ a „Spíše ano“.
0 10 20 30 40 50 60 70 80
Přírodovědné
Technické
Zemědělsko-lesnické a veterinární
Zdravotnické, lékařské a farmaceutické
Ekonomické
Umělecké
Pedagogické
Právnické
Ostatní humanitní a společensko-vědní
74,8
72,4
70,0
64,7
59,9
56,1
49,6
47,8
32,1
49,8
51,5
57,6
40,1
48,1
40,5
44,7
30,4
44,4
Pravidelná Mimořádná
117
Graf 7.3 Měsíční výše všech stipendií podle formy studia (%, Kč)
Průměrná výše měsíčního stipendia se liší podle toho, zda doktorand absolvoval státní závěrečnou
zkoušku či nikoliv a zda studuje v prezenční či kombinované formě. Prezenční studenti, kteří ještě
neabsolvovali státní závěrečnou zkoušku, mají nižší stipendium (v průměru 7 975 Kč), na rozdíl
od prezenčních studentů, kteří mají státní závěrečnou zkoušku složenou (v průměru 8 974 Kč). Studenti
v kombinovaném studiu s absolvovanou státní závěrečnou zkouškou mají v průměru 3 892 Kč, bez
státní zkoušky 3 588 Kč.
Graf 7.4 Měsíční výše všech stipendií podle absolvování státní závěrečné zkoušky (%, Kč)
Výše vyplácených stipendií se liší podle subjektivního hodnocení studijních výsledků studenta a podle
formy studia. Doktorandi studující v prezenční formě, kteří dosahují lepších studijních výsledků, mají
v průměru vyšší stipendium. Rozdíl patrně způsobuje ohodnocení lepších studentů formou
mimořádného stipendia. 17 % prezenčních studentů ve skupině nejlepších studentů dostává měsíčně
10 000 - 14 999 Kč. Průměrná výše měsíčního stipendia prezenčních studentů, kteří sami sebe zařazují
do skupiny nejlepších studentů, je 8 590 Kč, zatímco studenti z kategorie nejhorších studentů mají
měsíčně v průměru 7 659 Kč. Skupina nejlepších studentů v kombinované formě studia dostává
průměrně 4 021 Kč, skupina nejhorších studentů pouze 3 359 Kč.
0
20
40
60
80
Prezenční Kombinovaná
5,0
79,178,8
17,013,6
3,42,6 0,5
0 - 4 999
5 000 - 9 999
10 000 - 14 999
15 000 a více
0
20
40
60
80
100
Ano Ne Ano Ne
Prezenční Kombinovaná
8,6
4,0
78,8 79,8
58,5
84,4
15,4 18,8
27,8
9,7
5,1 1,25,1 1,9 0,7 0,2
0 - 4 999 5 000 - 9 999 10 000 - 14 999 15 000 a více
118
Graf 7.5 Měsíční výše všech stipendií podle subjektivního hodnocení výsledků studia a formy studia
(%, Kč)
Výše vyplácených stipendií se významně liší podle oboru studia doktorandů. Studenti právnických oborů
studující v prezenční formě studia dostávají v průměru 9 722 Kč formou stipendia. Naopak studenti
právnických oborů v kombinované formě mají měsíční stipendium v průměrné výši 3 194 Kč. Nejnižší
stipendium mezi prezenčními studenty dostávají doktorandi uměleckých oborů, v průměru 7 325 Kč.
Studenti technických oborů kombinované formy studia mají nejvyšší měsíční stipendia, v průměru
4 735 Kč.
Graf 7.6 Průměrná měsíční výše všech stipendií podle oboru a formy studia (Kč)
0 20 40 60 80 100
Třetina nejlepších
Třetina průměrných
Třetina nejhorších
Třetina nejlepších
Třetina průměrných
Třetina nejhorších
PrezenčníKombinovaná
3,5
5,9
6,3
74,3
81,1
82,8
75,4
81,3
84,1
21,4
14,4
17,2
17,0
11,3
9,6
3,8
3,9
4,1
1,5
0,5
0,6
0 - 4 999 5 000 - 9 999 10 000 - 14 999 15 000 a více
0 2 000 4 000 6 000 8 000 10 000
Právnické
Přírodovědné
Technické
Ekonomické
Pedagogické
Zdravotnické, lékařské a farmaceutické
Zemědělsko-lesnické a veterinární
Ostatní humanitní a společensko-vědní
Umělecké
9 722
8 951
8 178
8 157
7 935
7 865
7 661
7 557
7 325
3 194
3 711
4 735
3 793
3 152
2 889
2 500
3 329
3 720
Prezenční Kombinovaná
119
Výše stipendií se odvíjí také podle standardní doba studia. Doktorandi v prezenční formě studia, jejichž
standardní doba studia je 3 roky, mají nižší stipendia než studenti čtyřletých oborů. 85,2 % těchto
studentů jsou vyplácena stipendia v měsíční výši 5 000 - 9 999 Kč, minimum studentů má však měsíční
stipendium vyšší než 15 000 Kč. 20,1 % prezenčních studentů ve studijním programu se standardní
dobou studia 4 roky dostává měsíční stipendium vyšší než 10 000 Kč. Studenti v kombinované formě
studia dostávají v průměru měsíční stipendium v poloviční výši oproti prezenčním doktorandům.
Graf 7.7 Měsíční výše všech stipendií podle subjektivního hodnocení výsledků studia a formy studia
(%, Kč)
7.1.3 Pokrytí životních nákladů ze stipendia
Respondenti měli možnost na čtyřbodové škále vyjádřit, zda jim měsíční vyplacené stipendium pokryje
životní náklady a náklady spojené se studiem. Pouze 4,3 % studentů rozhodně souhlasí, že stipendium
je dostatečné. Naopak 83,7 % studentů nesouhlasí, považují výši stipendií za spíše či rozhodně
nedostatečnou.
Graf 7.8 Dostatečnost vyplaceného stipendia k pokrytí životních nákladů (%)
0
20
40
60
80
100
3 roky 4 roky 3 roky 4 roky
Prezenční Kombinovaná
7,4 3,9
84,6
75,7
85,2
75,9
14
18,8
6,6
16,8
1,1 4,9
0,9
3,3
0,3 0,6
15 000 a více
10 000 - 14 999
5 000 - 9 999
0 - 4 999
4,3
12,0
24,559,2
Rozhodně ano
Spíše ano
Spíše ne
Rozhodně ne
120
Hodnocení výše stipendia také závisí na formě studia. 64,9 % studentů kombinované formy studia
rozhodně nepovažuje výši stipendia za dostatečnou k pokrytí životních nákladů, ve srovnání se studenty
prezenční formy studia (55,7 %).
Graf 7.9 Dostatečnost vyplaceného stipendia
k pokrytí životních nákladů studentů v prezenční
formě studia (%)
Graf 7.10 Dostatečnost vyplaceného stipendia
k pokrytí životních nákladů studentů
v kombinované formě studia (%)
Nejvíce nespokojeni s výší stipendia jsou studenti druhých ročníků, 91,8 % takových studentů považuje
výši stipendia za nedostatečnou30.
7.1.4 Finanční příspěvky od rodičů
Někteří studenti mají kromě vyplácených stipendií příjmy od rodičů, nebo za ně rodiče hradí část jejich
nákladů spojených se studiem. Zhruba pětina doktorandů v České republice dostává finanční příspěvky
do rodičů.
Graf 7.11 Příspěvky od rodičů na studium (%)
Forma studia ovlivňuje to, zda student dostává příspěvek od rodičů či nikoliv. V prezenční formě studia
dostává příspěvek od rodičů 23,4 % studentů, v kombinované formě pouze 10,4 % studentů.
30
Zvolili možnost „Spíše ne“ či „Rozhodně ne“.
4,1 13,8
26,4
55,7
Rozhodně ano
Spíše ano
Spíše ne
Rozhodně ne
4,8 8,6
21,7
64,9
18,2
81,8
Ano
Ne
121
Graf 7.12 Příspěvky od rodičů na studium podle formy studia (%)
Výše příspěvků se liší podle formy studia. Studenti prezenční formy dostávají v průměru 3 800 Kč,
zatímco studenti kombinované formy v průměru o 1 000 Kč více.
Graf 7.13 Výše příspěvků od rodičů na studium (%, Kč)
Přispívání rodičů na studium doktorandů se liší také podle oboru studia. 33,3 % studentů právnických
oborů v prezenční formě studia dostávají příspěvek od rodičů, naopak 93,5 % studentů právnických
oborů v kombinované formě studia příspěvek od rodičů nedostává. Nejvíce studentů v kombinované
formě studia, kteří dostávají příspěvek od rodičů, studuje ekonomické obory (17,4 %).
0
20
40
60
80
100
Prezenční Kombinovaná
23,4
10,4
76,6
89,6
Ne
Ano
0
10
20
30
40
0 - 1 999 2 000 - 3 999 4 000 - 5 999 6 000 - 7 999 8 000 - 9 999 10 000 a více
24,0
37,0
23,3
9,1
4,8
1,7
21,7
25,2
29,6
8,7
7,0 7,8
Prezenční Kombinovaná
122
Graf 7.14 Příspěvky od rodičů na studium podle oboru a formy studia (%)
Věk je také rozhodujícím faktorem pro to, zda doktorandům přispívají na studium rodiče. Mladší studenti
dostávají finanční příspěvky do rodičů častěji než starší studenti. 37,9 % studentů prezenční formy
studia mladších 25 let dostávají příspěvky od rodičů, ve srovnání s 5,6 % prezenčních studentů starších
36 let. 3 % studentů kombinované formy studia starších 36 let dostává příspěvky od rodičů.
0 20 40 60 80 100
Právnické
Zemědělsko-lesnické a veterinární
Zdravotnické, lékařské a farmaceutické
Ostatní humanitní a společensko-vědní
Technické
Přírodovědné
Ekonomické
Pedagogické
Umělecké
Právnické
Zemědělsko-lesnické a veterinární
Zdravotnické, lékařské a farmaceutické
Ostatní humanitní a společensko-vědní
Technické
Přírodovědné
Ekonomické
Pedagogické
Umělecké
PrezenčníKombinovaná
33,3
29,3
26,5
23,8
23,6
22,9
21,7
14,9
13,8
6,5
7,8
7,2
7,1
14,6
17,4
4,4
7,1
66,7
70,7
73,5
76,2
76,4
77,1
78,3
85,1
86,2
93,5
100,0
92,2
92,8
92,9
85,4
82,6
95,6
92,9
Ano
Ne
123
Graf 7.15 Příspěvky od rodičů na studium podle věku a formy studia (%)
7.1.5 Příspěvek školy na zdravotní pojištění
S doktorským studiem je spojen problém platby zdravotního pojištění. Za doktorandy platí zdravotní
pojištění stát, ale pouze do věku 26 let. Poté má student v doktorském studiu několik možností.
Z výsledků šetření vyplývá, že 55,5 % doktorandů má pracovní úvazek ve škole nebo v jiné instituci,
která za něho zdravotní pojištění platí. V 5 % případů vysoká škola přispívá studentům na úhradu
zdravotního pojištění. 32 % doktorandů si ovšem zdravotní pojištění hradí samo.
Graf 7.16 Úhrada zdravotního pojištění školou (%)
Způsob úhrady zdravotního pojištění doktorandů se liší s oborem studia. Zatímco studenti
ekonomických oborů mají ve většině případů (71,5 %) dostatečný pracovní úvazek, a tudíž za ně platí
0
20
40
60
80
100
25 a méně 26 - 30 31 - 35 36 a více 25 a méně 26 - 30 31 - 35 36 a více
Prezenční Kombinovaná
37,9
23,9
13,3
5,6
30,0
15,0 11,7
3,0
62,1
76,1
86,7
94,4
70,0
85,0 88,3
97,0
Ano Ne
7,5
55,55,0
32,0
Ne, je mi méně než 26 let a tedy za mne platí pojištění stát
Ne, mám dostatečný pracovní úvazek na škole nebo jinde a pojištění za mě hradí zaměstnavatel
Ano, škola mi přispívá
Ne, zdravotní pojištění si platím sám
124
zdravotní pojištění zaměstnavatel, studenti zdravotnických oborů si v polovině případů (48,4 %) platí
zdravotní pojištění sami. Respondenti pedagogických oborů nemají žádné příspěvky na úhradu
zdravotního pojištění od vysoké školy.
Graf 7.17 Úhrada zdravotního pojištění školou podle oboru studia (%)
7.2 Ekonomická aktivita během studia
Tato podkapitola se zabývá ekonomickou aktivitou doktorandů během jejich studia. Obsahuje sérii
otázek ohledně možnosti přivýdělku při studiu, rozsahu pracovního úvazku a souvislosti práce s náplní
jejich studijního programu.
7.2.1 Možnosti přivýdělku ke studiu
Studenti byli v rámci šetření dotazováni, zda mají možnost přivýdělku v rámci školy nebo v jiných
firmách či institucích. V rámci školy využívá možnosti přivýdělku 37,5 % doktorandů. Pouze 15 %
studentů možnost přivýdělku má a nevyužívá ji. Téměř polovina studentů uvedla, že takovou možnost
na vysoké škole nemá. 55,4 % studentů ovšem využívá možnosti přivýdělku v jiné firmě či instituci.
Možnost přivýdělku doktorandů během jejich studia je ovšem významně ovlivněna formou studia.
Studenti v kombinované formě studia častěji nemají možnost přivýdělku ve škole oproti studentům
v prezenční formě studia, naopak ale více využívají možnosti přivýdělku v jiných firmách či institucích.
23,6 % studentů v kombinované formě studia nemá možnost přivýdělku během studia v jiné firmě či
instituci.
0 20 40 60 80 100
Zdravotnické, lékařské a farmaceutické
Pedagogické
Právnické
Umělecké
Přírodovědné
Ostatní humanitní a společensko-vědní
Zemědělsko-lesnické a veterinární
Technické
Ekonomické
8,1
3,6
4,0
6,0
8,1
3,4
10,1
8,9
5,0
37,4
51,8
49,8
51,3
49,3
62,9
53,9
62,6
71,5
6,1
0,0
3,4
0,6
7,4
0,9
7,5
7,3
2,7
48,4
44,6
42,8
42,1
35,2
32,8
28,5
21,2
20,8
Ne, je mi méně než 26 let a tedy za mne platí pojištění stát
Ne, mám dostatečný pracovní úvazek na škole nebo jinde a pojištění za mě hradí zaměstnavatel
Ano, škola mi přispívá
Ne, zdravotní pojištění si platím sám
125
Graf 7.18 Možnost přivýdělku v rámci studia podle formy studia (%)
Podle výsledků šetření ovlivňuje standardní doba studia možnost přivýdělku doktorandů ve škole
v rámci jejich studia. Studenti, jejichž standardní doba studia je 4 roky, častěji využívají možnosti
přivýdělku ve škole, 43,8 % studentů takovou možnost nemá. Na rozdíl od nich studenti ve tříletých
studijních programech nemají možnost přivýdělku ve škole v 55,1 % případů.
Graf 7.19 Možnost přivýdělku v rámci školy podle standardní doby studia (%)
Nejčastěji využívají možnosti přivýdělku při studiu v rámci školy studenti technických oborů (49,5 %
studentů v prezenční formě a 43,7 % v kombinované formě studia). Naopak přes 56,9 % prezenčních
studentů a 71,4 % studentů v kombinované formě studia uměleckých oborů možnost přivýdělku
ve škole nemá.
0
20
40
60
80
100
Prezenční Kombinovaná Prezenční Kombinovaná
V rámci školy V jiné firmě/instituci
40,3 33,2
50,1
64,8
14,1
16,0
16,9
11,6
45,6 50,8
33,0
23,6
Ano, tuto možnost mám a využívám ji Ano, tuto možnost mám a nevyužívám ji Ne, tuto možnost nemám
0
20
40
60
80
100
3 roky 4 roky
29,8
41,7
15,1
14,5
55,1
43,8 Ne, tuto možnost nemám
Ano, tuto možnost mám, ale nevyužívám ji
Ano, tuto možnost mám a využívám ji
126
Graf 7.20 Možnost přivýdělku v rámci školy podle oboru studia (%)
Opačná situace je v možnosti přivýdělku při studiu v jiné firmě či instituci. 66,7 % studentů v prezenční
formě a 84,8 % studentů v kombinované formě studia právnických oborů využívá přivýdělku v jiných
firmách či institucích. Důvodem budou patrně finance a získání potřebné praxe, např. u advokátních
koncipientů. Téměř 50 % prezenčních studentů zemědělsko-lesnických a veterinárních oborů možnost
přivýdělku v jiné firmě či instituci nemá, na rozdíl od studentů v kombinované formě, kde je přivýdělek
mimo školu pravidlem.
0 20 40 60 80 100
Technické
Zdravotnické, lékařské a farmaceutické
Přírodovědné
Zemědělsko-lesnické a veterinární
Pedagogické
Právnické
Ostatní humanitní a společensko-vědní
Ekonomické
Umělecké
Technické
Zdravotnické, lékařské a farmaceutické
Přírodovědné
Zemědělsko-lesnické a veterinární
Pedagogické
Právnické
Ostatní humanitní a společensko-vědní
Ekonomické
Umělecké
PrezenčníKombinovaná
49,5
44,3
41,7
37,0
33,3
33,3
30,6
29,3
25,9
43,7
37,9
36,9
25,0
27,4
17,0
23,5
29,6
17,9
15,2
9,3
14,7
9,8
14,6
11,1
13,6
16,1
17,2
15,6
12,1
15,3
25,0
8,1
17,0
15,2
28,2
10,7
35,3
46,4
43,6
53,2
52,1
55,6
55,8
54,6
56,9
40,7
50,0
47,8
50,0
64,5
66,0
61,3
42,2
71,4
Ano, tuto možnost mám a využívám ji Ano, tuto možnost mám, ale nevyužívám ji Ne, tuto možnost nemám
127
Graf 7.21 Možnost přivýdělku v jiné firmě/instituci podle oboru studia (%)
Možnost přivýdělku ve škole ovlivňuje také věk a zároveň ročník studia. Mladší studenti častěji využívají
možnost přivýdělku v rámci školy, starší studenti si naopak mnohem častěji vydělávají v jiných
institucích. 43,1 % doktorandů v prezenční formě studia mladších 25 let si přivydělává ve škole, kde
studují. Takových doktorandů v kombinované formě mladších 25 let je pouze 9,1 %. Přes polovinu
studentů druhých a třetích ročníků doktorského studia v prezenční i kombinované formě uvedlo, že
nemají možnost přivýdělku ve škole.
Prezenční studenti hodnotící své studijní výsledky jako nejlepší či průměrné častěji využívají možnosti
přivýdělku v jiné firmě či instituci než studenti, kteří mají horší studijní výsledky.
0 20 40 60 80 100
Právnické
Umělecké
Ekonomické
Pedagogické
Zdravotnické, lékařské a farmaceutické
Ostatní humanitní a společensko-vědní
Přírodovědné
Technické
Zemědělsko-lesnické a veterinární
Právnické
Umělecké
Ekonomické
Pedagogické
Zdravotnické, lékařské a farmaceutické
Ostatní humanitní a společensko-vědní
Přírodovědné
Technické
Zemědělsko-lesnické a veterinární
PrezenčníKombinovaná
66,7
60,3
60,2
58,3
56,1
55,8
47,7
44,6
41,9
84,8
67,2
60,6
62,1
68,6
65,1
67,4
63,1
100,0
11,1
8,6
13,6
14,6
13,3
12,1
16,8
24,1
9,7
2,2
6,9
14,8
6,1
11,0
10,6
11,9
14,9
22,2
31,1
26,1
27,1
30,6
32,1
35,5
31,3
48,4
13,0
25,9
24,6
31,8
20,4
24,3
20,7
22,0
Ano, tuto možnost mám a využívám ji Ano, tuto možnost mám, ale nevyužívám ji
Ne, tuto možnost nemám
128
Graf 7.22 Možnost přivýdělku v jiné firmě/instituci podle subjektivního hodnocení studijních výsledků (%)
Pokud studenti odpověděli, že mají a využívají možnosti přivýdělku při studiu, následovala otázka
na rozsah pracovního úvazku31. Studenti prezenční formy studia mají v rámci školy spíše nižší pracovní
úvazky, 58,9 % studentů prezenční formy má nižší než poloviční úvazek v rámci školy. Čtvrtina studentů
kombinované formy studia má plný úvazek v rámci školy a téměř polovina v jiné firmě či instituci.
31
Nižší = Menší úvazek než 20 h/týden, poloviční = 20 h/týden, zkrácený = 20 – 40 h/týden, plný = 40 h/týden, vyšší = větší
než 40 h/týden.
0,0
20,0
40,0
60,0
80,0
100,0
Třetina
nejlepších
Třetina
průměrných
Třetina
nejhorších
Třetina
nejlepších
Třetina
průměrných
Třetina
nejhorších
Prezenční Kombinovaná
47,8 52,2
41,3
63,5 65,6 63,5
16,1
17,4
19,0
13,3 9,7 14,9
36,1 30,4
39,7
23,2 24,7 21,6
Ano, tuto možnost mám a využívám ji Ano, tuto možnost mám, ale nevyužívám ji
Ne, tuto možnost nemám
129
Graf 7.23 Rozsah pracovního úvazku podle formy studia (%)
Rozsah pracovního úvazku v rámci školy ovlivňují studijní výsledky studentů. Studenti v prezenční
formě, kteří se řadí do skupiny nejlepších, pracují nejčastěji v rámci školy na nižší než poloviční úvazek,
ale ve srovnání s prezenčními studenty s horšími studijními výsledky pracují ve škole více hodin týdně.
Studenti v kombinované formě studia jsou častěji zaměstnaní ve škole na vyšší než poloviční úvazek.
Čím lépe studenti subjektivně hodnotí své studijní výsledky, tím vyšší mají tito studenti úvazky v rámci
školy.
Graf 7.24 Rozsah pracovního úvazku v rámci školy podle subjektivního hodnocení výsledků studia
a formy studia (%)
Studenti v prezenční formě studia, kteří pracují na plný úvazek v jiné firmě či instituci, vykazují dle
výsledků šetření horší studijní výsledky, 16 % takových studentů se řadí do skupiny nejhorších
0
20
40
60
Prezenční Kombinovaná Prezenční Kombinovaná
V rámci školy V jiné firmě/instituci
58,9
39,0
33,4
15,9
19,2 19,1
23,7
10,5
12,9 14,4
20,6
13,8
7,7
24,9
17,5
48,5
1,3 2,6
4,8
11,3
Nižší Poloviční Zkrácený Plný Vyšší
0 20 40 60 80 100
Třetina nejlepších
Třetina průměrných
Třetina nejhorších
Třetina nejlepších
Třetina průměrných
Třetina nejhorších
PrezenčníKombinovaná
57,9
58,0
88,8
31,9
43,3
50,0
19,1
20,3
5,6
20,7
20,0
4,6
12,3
13,5
5,6
17,1
9,5
22,7
9,0
7,1
25,9
25,0
22,7
1,7
1,1
4,4
2,2
0,0
Nižší Poloviční Zkrácený Plný Vyšší
130
studentů. Do této skupiny se také řadí 68,2 % studentů v kombinované formě studia, kteří mají plný
a vyšší úvazek v jiné firmě či instituci.
Graf 7.25 Rozsah pracovního úvazku v jiné firmě/instituci podle subjektivního hodnocení výsledků studia
a formy studia (%)
Obor studia také souvisí s výší úvazku doktorandů pracujících při studiu. Nejvyšší úvazky v rámci školy
mají doktorandi studující v prezenční formě zdravotnické, lékařské a farmaceutické obory. Studenti
právnických oborů, pokud si přivydělávají v rámci školy, tak jen na nižší než poloviční úvazek. 70 %
studentů v kombinované formě studia studujících humanitní a společensko-vědní obory a zároveň
přivydělávající si ve škole má poloviční a vyšší úvazky.
0 20 40 60 80 100
Třetina nejlepších
Třetina průměrných
Třetina nejhorších
Třetina nejlepších
Třetina průměrných
Třetina nejhorších
PrezenčníKombinovaná
34,3
31,4
52,0
13,0
18,1
15,9
22,4
25,4
12,0
13,4
9,1
11,4
20,2
21,1
16,0
8,7
17,9
4,5
18,5
17,2
16,0
51,3
46,8
40,9
4,6
4,9
4,0
13,6
8,1
27,3
Nižší Poloviční Zkrácený Plný Vyšší
131
Graf 7.26 Rozsah pracovního úvazku v rámci školy podle oboru a formy studia (%)
Nejnižší úvazky v jiné firmě či instituci mají studenti zemědělsko-lesnických a veterinárních oborů
v prezenční formě studia. Doktorandi studující v prezenční formě ekonomické obory mají častěji vyšší
úvazky (29,7 % má plný úvazek). Respondenti zemědělsko-lesnických oborů v kombinované formě
studia mají zpravidla plný úvazek v jiné firmě. 66,7 % studentů právnických oborů v kombinované formě
studia má v jiné firmě plný úvazek, 19,4 % dokonce vyšší. Studenti ekonomických oborů kombinované
formy také mají ve většině případů plný či vyšší úvazek v jiné firmě či instituci.
0 20 40 60 80 100
Právnické
Pedagogické
Ekonomické
Ostatní humanitní a společensko-vědní
Umělecké
Přírodovědné
Technické
Zemědělsko-lesnické a veterinární
Zdravotnické, lékařské a farmaceutické
Právnické
Pedagogické
Ekonomické
Ostatní humanitní a společensko-vědní
Umělecké
Přírodovědné
Technické
Zemědělsko-lesnické a veterinární
Zdravotnické, lékařské a farmaceutické
PrezenčníKombinovaná
100,0
78,6
74,5
72,6
63,6
58,0
50,4
50,0
48,7
58,3
52,3
66,7
30,0
38,9
29,4
25,9
50,0
43,2
7,1
8,5
15,1
18,2
21,8
19,1
35,3
17,9
8,3
18,2
0,0
10,0
19,0
27,9
25,9
7,9
13,5
14,3
2,1
5,5
18,2
13,8
17,0
8,9
20,6
8,3
2,2
30,0
14,3
14,7
20,4
10,5
10,8
8,5
6,8
5,9
10,9
2,9
12,8
25,1
25,0
33,3
30,0
25,1
26,5
26,9
23,7
27,1
6,4
0,5
2,6
2,9
2,3
2,7
1,5
0,9
7,9
5,4
Nižší Poloviční Zkrácený Plný Vyšší
132
Graf 7.27 Rozsah pracovního úvazku v jiné firmě/instituci podle oboru a formy studia (%)
Věk také patří mezi faktory, které ovlivňují výši pracovního úvazku při studiu. Čím starší jsou studenti
doktorského studijního programu prezenční formy studia, tím mají vyšší úvazky v jiných firmách či
institucích. U studentů kombinované formy studia nelze pozorovat stejný rostoucí trend. 85,7 %
studentů mladších 25 let, kteří mají plný úvazek v jiné firmě či instituci, nastupují do kombinované formy
doktorského studia.
0 20 40 60 80 100
Zemědělsko-lesnické a veterinární
Zdravotnické, lékařské a farmaceutické
Pedagogické
Přírodovědné
Technické
Ostatní humanitní a společensko-vědní
Právnické
Umělecké
Ekonomické
Zemědělsko-lesnické a veterinární
Zdravotnické, lékařské a farmaceutické
Pedagogické
Přírodovědné
Technické
Ostatní humanitní a společensko-vědní
Právnické
Umělecké
Ekonomické
PrezenčníKombinovaná
44,4
44,2
40,0
35,4
34,8
30,9
28,6
21,2
19,8
22,4
21,1
18,9
9,9
17,8
5,6
20,6
15,5
33,3
26,9
20,0
24,9
24,4
25,2
28,6
30,3
19,8
1,3
2,6
7,4
14,2
14,8
8,3
17,6
9,5
19,4
11,5
12,0
17,0
28,1
13,7
14,2
21,2
23,8
13,2
7,9
14,9
22,2
12,6
14,7
4,8
2,9
13,6
24,0
18,3
7,7
26,6
28,6
15,2
29,7
100,0
50,0
44,7
51,4
46,3
42,2
66,7
38,2
58,3
3,8
4,0
4,4
5,0
3,6
12,1
6,9
13,1
23,7
7,4
7,4
12,6
19,4
8,9
11,9
Nižší Poloviční Zkrácený Plný Vyšší
133
Graf 7.28 Rozsah pracovního úvazku v jiné firmě/instituci podle věku a formy studia (%)
S věkem a výší úvazku souvisí také to, zda student absolvoval státní závěrečnou zkoušku. Studenti,
kteří státní závěrečnou zkoušku již absolvovali, mají vyšší pracovní úvazky častěji v jiných firmách než
v rámci školy, kterou studují.
7.2.2 Souvislost práce a studia
V návaznosti na zjišťování možnosti přivýdělku je důležitou informací také míra souvislosti práce při
studiu s náplní studia doktorandů. Studenti měli v šetření možnost tuto souvislost ohodnotit. 72,3 %
doktorandů pracuje v oboru, který zcela nebo spíše souvisí s náplní jejich studia. 11,9 % studentů
uvedlo, že jejich práce zcela nesouvisí s náplní jejich studia.
Graf 7.29 Souvislost práce s náplní studia (%)
0
20
40
60
80
100
25 a méně 26 - 30 31 - 35 36 a více 25 a méně 26 - 30 31 - 35 36 a více
Prezenční Kombinovaná
49,0
35,1
17,4 18,8 14,3 15,4 17,6 14,7
18,3
25,5
22,6 18,8
0,0
13,0 12,21
5,1
18,3
20,4
25,2
17,2
0,0
16,5 14,0
10,6
12,5 16,2
19,1 35,9
85,7
47,0 49,1
49,3
1,9 2,8
15,7
9,3 8,1 7,2
20,3
Nižší Poloviční Zkrácený Plný Vyšší
40,4
31,9
15,6
11,9 0,2
Zcela souvisí
Spíše souvisí
Spíše nesouvisí
Zcela nesouvisí
Neumím posoudit
134
Náplň práce a studia je odlišná u studentů prezenční a kombinované formy. Práce během studia
doktorandů studujících v kombinované formě častěji zcela či spíše souvisí s náplní studia (76 %) než
u studentů prezenční formy (69,4 %).
Graf 7.30 Souvislost práce s náplní studia podle formy studia (%)
Souvislost práce s náplní studia se liší podle studijních výsledků doktorandů. Skupina nejlepších
a průměrných studentů ze tří čtvrtin pracuje v oboru, na rozdíl od studentů, kteří se označili za nejhorší
studenty. V kategorii nejhorších studijních výsledků je pouze 14,9 % studentů v prezenční formě
a 21,7 % v kombinované formě, jejichž práce zcela souvisí s náplní jejich studia, naopak 56,6 %
z třetiny nejhorších studentů v kombinované formě má práci, která s náplní studia zcela nebo spíše
nesouvisí.
Graf 7.31 Souvislost práce s náplní studia podle subjektivního hodnocení výsledků a formy studia (%)
0
20
40
60
80
100
Prezenční Kombinovaná
37,2 44,0
32,2
32,0
16,5
14,2
13,9 9,7
0,2 0,1
Neumím posoudit
Zcela nesouvisí
Spíše nesouvisí
Spíše souvisí
Zcela souvisí
0 20 40 60 80 100
Třetina nejlepších
Třetina průměrných
Třetina nejhorších
Třetina nejlepších
Třetina průměrných
Třetina nejhorších
PrezenčníKombinovaná
40,0
36,3
14,9
47,8
43,7
21,7
29,3
33,9
40,7
32,3
32,8
21,7
17,1
15,8
22,2
7,9
16,8
26,2
13,1
14,0
22,2
12,0
6,5
30,4
0,5
0,2
Zcela souvisí Spíše souvisí Spíše nesouvisí Zcela nesouvisí Neumím posoudit
135
Souvislost práce s náplní studia se liší s oborem studia. Doktorandi studující právnické obory
v prezenční formě studia mají nejčastěji zaměstnání při studiu v oboru, na rozdíl od studentů
humanitních a společensko-vědních oborů. U čtvrtiny studentů zemědělsko-lesnických a veterinárních
oborů kombinované formy studia jejich práce s náplní studia nesouvisí.
Graf 7.32 Souvislost práce s náplní studia podle oboru a formy studia (%)
0 20 40 60 80 100
Právnické
Přírodovědné
Umělecké
Zemědělsko-lesnické a veterinární
Zdravotnické, lékařské a farmaceutické
Pedagogické
Technické
Ekonomické
Ostatní humanitní a společensko-vědní
Právnické
Přírodovědné
Umělecké
Zemědělsko-lesnické a veterinární
Zdravotnické, lékařské a farmaceutické
Pedagogické
Technické
Ekonomické
Ostatní humanitní a společensko-vědní
PrezenčníKombinovaná
71,4
51,9
48,6
46,2
40,7
37,9
35,1
26,7
20,7
52,6
59,9
31,6
25,0
52,5
56,1
38,1
44,8
27,5
20,7
25,7
20,5
40,7
34,5
36,9
37,1
37,2
26,3
19,1
44,7
50,0
32,5
34,1
33,3
36,8
39,4
28,6
14,1
8,6
7,7
11,1
20,7
16,4
23,8
19,3
18,5
9,2
13,2
25,0
13,7
7,4
19,7
9,2
19,0
13,3
17,1
25,6
7,5
6,9
11,6
10,5
22,8
2,6
11,8
10,5
1,3
2,4
8,9
9,2
13,4
1,9
0,7
Zcela souvisí Spíše souvisí Spíše nesouvisí Zcela nesouvisí Neumím posoudit
136
8 Okolnosti a podmínky ukončení studia
Osmá kapitola se zaměřuje na okolnosti a podmínky ukončení studia a v celé kapitole odpovídají
pouze ti studenti, kteří uvedli, že studují ve třetím nebo vyšším ročníku. První otázka se týká
srozumitelnosti požadavků, které student musí splnit, aby se mohl přihlásit k obhajobě disertační práce.
Následující otázky se vztahují přímo ke státní závěrečné zkoušce a obhajobě disertační práce. Studenti
hodnotili, zda mají jasné informace o podobě zkoušky a obhajoby, dále hodnotili její průběh, přímou
vazbu ke své disertační práci a relevanci přítomných osob u zkoušek a obhajoby.
8.1 Požadavky pro přihlášení k obhajobě disertační práce
Většina studentů (91,1 %) souhlasí s tím, že požadavky, které musí splnit, aby se mohli přihlásit
k obhajobě disertační práce, jsou jasně definované.
Graf 8.1 Jsou jasně definovány všechny požadavky, které musíte splnit, abyste se mohli přihlásit
k obhajobě disertační práce? (%)
8.2 Státní závěrečná zkouška a obhajoba disertační práce
Studenti odpovídali na čtyři otázky týkající se státní závěreční zkoušky a obhajoby disertační práce.
V první otázce bylo zjišťováno, jestli jsou informace k podobě státní závěrečné zkoušky a obhajoby
disertační práce jasné. Druhá otázka se týkala nastavení průběhu státní závěrečné zkoušky a obhajoby
disertační práce. Ve třetí otázce studenti hodnotili, zda má průběh státní závěrečné zkoušky a obhajoby
disertační práce přímou vazbu k obsahu disertační práce a v poslední otázce se studenti rozhodovali,
zda jsou či nejsou u státní závěrečné zkoušky a obhajoby disertační práce přítomny relevantní osoby.
Z výše uvedených kritérií měla nejlepší hodnocení „Přítomnost relevantních osob“, kde 80,3 % studentů
uvedlo odpověď „Rozhodně ano“ nebo „Spíše ano“. Jasné informace k podobě státní závěrečné
zkoušky a obhajoby disertační práce má 80,2 % studentů, naopak spíše nejasné se zdají být 14,9 %
studentům a zcela nejasné 3,3 % studentů.
91,1
8,9
Ano
Ne
137
Studenti hodnotili kritéria většinou pozitivně. Nejmenší podíl pozitivních odpovědí má kritérium
„Správnost nastavení průběhu státní závěrečné zkoušky a obhajoby disertační práce“, kde odpověď
„Rozhodně ano“ nebo „Spíše ano“ uvedlo 64,6 % studentů, 13,9 % studentů označilo nastavení
průběhu státní závěrečné zkoušky a obhajoby disertační práce za spíše nesprávné nebo rozhodně
nesprávné a 21,5 % studentů odpovědělo „Nevím“. Negativně je oproti ostatním kritériím hodnocena
jasnost informací. Informace jsou rozhodně nejasné nebo spíše nejasné pro 18,2 % studentů.
Graf 8.2 Hodnocení jednotlivých kritérií u státní závěrečné zkoušky a obhajoby disertační práce (%)
Při rozdělení podle věkových skupin se jednotlivá kritéria signifikantně liší. Pouze srozumitelnost
informací k podobě státní závěrečné zkoušky a k podobě obhajoby disertační práce byla napříč
věkovými skupinami hodnocena stejně.
Správnost nastavení průběhu státní závěrečné zkoušky a obhajoby disertační práce hodnotí lépe
studenti starších věkových kategorií, výsledky jsou však velmi vyrovnané.
Graf 8.3 Hodnocení státní závěrečné zkoušky a obhajoby disertační práce podle věku (%)
Správnost nastavení průběhu
0
20
40
60
80
100
Jasné informace Správnost
nastavení
průběhu
Vztah k obsahu
disertační práce
Přítomnost
relevantních
osob
31,8
19,4
27,5
42,8
48,4
45,2
42,5
37,5
14,9
10,4
12,2
4,6
3,3
3,5
2,8 0,9
1,6
21,5 15 14,2 Nevím
Rozhodně ne
Spíše ne
Spíše ano
Rozhodně ano
0 10 20 30 40 50 60 70
36 a více
31 - 35
26 - 30
23,5
16,5
19,1
43,0
48,0
44,2
Rozhodně ano Spíše ano
138
Rozdíly mezi věkovými skupinami jsou největší u hodnocení vztahu obsahu disertační práce se státní
závěrečnou zkouškou a obhajobou disertační práce. Nejvíce kladných odpovědí měla opět nejstarší
věková skupina (76 %) oproti věkové skupině 31 − 35 let, kde studenti uvedli kladnou odpověď v 67,8 %
případů.
Graf 8.4 Hodnocení státní závěrečné zkoušky a obhajoby disertační práce podle věku (%)
Vztah k obsahu disertační práce
Na otázku, zda jsou u státní závěrečné zkoušky a obhajoby disertační práce přítomny relevantní osoby,
opět odpovídali nejméně kladně studenti z nejstarší věkové skupiny. 74,9 % studentů si myslí, že
u státní závěrečné zkoušky a obhajoby disertační práce jsou přítomny relevantní osoby. U věkových
skupin 26 - 30 let a 31 - 35 let je podíl studentů, kteří odpověděli kladně, vyšší, přesahuje hranici 80 %.
Graf 8.5 Hodnocení státní závěrečné zkoušky a obhajoby disertační práce podle věku (%)
Přítomnost relevantních osob
Rozdíly byly nalezeny také podle formy studia. Studenti prezenční formy se častěji vyjadřují
nesouhlasně. Částečně to může být ovlivněno tím, že v prezenční formě studia jsou mladší studenti,
u kterých (jak vyplynulo z předchozí analýzy) je hodnocení státní závěrečné zkoušky a obhajoby
disertační práce horší, než u starších věkových skupin. Kauzalita však není jasná. Pořadí jednotlivých
kritérií se u skupin podle formy studia neliší.
0 10 20 30 40 50 60 70 80
36 a více
31 - 35
26 - 30
35,0
26,4
25,4
41,0
41,4
43,7
Rozhodně ano Spíše ano
0 10 20 30 40 50 60 70 80 90
36 a více
31 - 35
26 - 30
43,7
41,8
41,8
31,2
38,9
39,2
Rozhodně ano Spíše ano
139
Graf 8.6 Hodnocení státní závěrečné zkoušky a obhajoby disertační práce podle formy studia (%)
V hodnocení státní závěrečné zkoušky a obhajoby disertační práce byly zjištěny signifikantní rozdíly
mezi studovanými obory. Srozumitelnost informací k podobě státní závěrečné zkoušky a obhajoby
disertační práce je nejlépe hodnocená na technických oborech, kde informace hodnotilo jako rozhodně
jasné nebo spíše jasné 83,1 % studentů, na přírodovědných oborech byl tento podíl 82,8 %. Nad hranici
80 % se dostaly také ekonomické a zdravotnické, lékařské a farmaceutické obory. Naopak
u zemědělsko-lesnických a veterinárních oborů srozumitelnost informací potvrdilo pouze 65,7 %
studentů.
Graf 8.7 Hodnocení státní závěrečné zkoušky a obhajoby disertační práce podle oboru studia (%)
Jasné informace
Průběh státní závěrečné zkoušky a obhajoby disertační práce byl hodnocen pozitivně u studentů
přírodovědných oborů, 24 % studentů uvedlo, že průběh je rozhodně dobře nastaven, a dalších 43,8 %
0 10 20 30 40 50 60 70 80 90
Přítomnost relevantních osob
Vztah k obsahu disertační práce
Správnost nastavení průběhu
Jasné informace
Přítomnost relevantních osob
Vztah k obsahu disertační práce
Správnost nastavení průběhu
Jasné informace
KombinovanáPrezenční
45,2
29,9
19,9
33,8
37,9
24,3
18,4
29,3
36,5
42,7
48,0
50,0
39,0
42,2
41,3
46,4
Rozhodně ano Spíše ano
0 10 20 30 40 50 60 70 80 90
Zemědělsko-lesnické a veterinární
Umělecké
Právnické
Ostatní humanitní a společensko-vědní
Pedagogické
Zdravotnické, lékařské a farmaceutické
Ekonomické
Přírodovědné
Technické
20
29,5
44,8
24,7
32,8
34,9
34,7
37,7
28,8
45,7
39,9
27,6
49,5
46,9
46,3
46,5
45,1
54,3
Rozhodně ano Spíše ano
140
uvedlo, že je spíše dobře nastaven. Vysoký podíl kladných odpovědí u kritéria „Správnost nastavení
průběhu“ měli také studenti technických oborů (66,9 % z nich uvedlo jako odpověď „Rozhodně ano“
nebo „Spíše ano“). Naopak podprůměrné hodnocení bylo naměřeno pro studenty právnických oborů.
Graf 8.8 Hodnocení státní závěrečné zkoušky a obhajoby disertační práce podle oboru studia (%)
Správnost nastavení průběhu
Také u dalšího kritéria „Vztah k obsahu“ jsou na tom nejlépe technické studijní obory. 72,9 % studentů
technických oborů souhlasí s tím, že obsah jejich disertační práce má vztah k průběhu státní závěrečné
zkoušky a obhajoby disertační práce. Vysoký podíl studentů, kteří se ke kritériu „Vztah k obsahu“
vyjádřili kladně, mají ekonomické (72,4 %) a pedagogické (72,3 %) obory. Státní závěrečné zkoušky
a obhajoby disertačních prací na zdravotnických, lékařských a farmaceutických oborech nemají tak
často přímý vztah k obsahu disertační práce, kladně se vyjádřilo pouze 59,9 % studentů.
0 10 20 30 40 50 60 70
Právnické
Umělecké
Zemědělsko-lesnické a veterinární
Ostatní humanitní a společensko-vědní
Pedagogické
Zdravotnické, lékařské a farmaceutické
Ekonomické
Technické
Přírodovědné
10,3
25,0
8,1
14,7
20,6
17,7
22,8
18,2
24,0
41,5
28,3
46,0
43,5
41,3
45,5
43,2
48,7
43,8
Rozhodně ano Spíše ano
141
Graf 8.9 Hodnocení státní závěrečné zkoušky a obhajoby disertační práce podle oboru studia (%)
Vztah k obsahu disertační práce
Hodnocení přítomnosti relevantních osob bylo obecně pozitivní, ale i zde byly nalezeny velké rozdíly
mezi jednotlivými studijními obory. Podle 86,8 % studentů na přírodovědných oborech jsou na státní
závěrečné zkoušce a obhajobě disertační práce přítomny relevantní osoby. Podíl studentů, kteří
považují osoby přítomné na státní závěrečné zkoušce a obhajobě disertační práce je vysoký také
u studentů technických oborů (85,9 %). Relativně nízkého hodnocení dosáhli studenti ostatních
humanitních a společensko-vědních oborů, osoby na státní závěrečné zkoušce a obhajobě disertační
práce považuje za relevantní pouze 70,2 % studentů.
0 20 40 60 80
Zdravotnické, lékařské a farmaceutické
Právnické
Zemědělsko-lesnické a veterinární
Ostatní humanitní a společensko-vědní
Přírodovědné
Umělecké
Pedagogické
Ekonomické
Technické
22,0
24,2
21,6
28,6
29,5
27,9
30,8
32,9
25,9
37,9
37,9
46,0
39,1
40,1
42,6
41,5
39,5
47,0
Rozhodně ano Spíše ano
142
Graf 8.10 Hodnocení státní závěrečné zkoušky a obhajoby disertační práce podle oboru studia (%)
Přítomnost relevantních osob
Rozdíly byly nalezeny také u skupin podle subjektivního hodnocení výsledků studia. Pro každé kritérium
hodnocení státní závěrečné zkoušky a obhajoby disertační práce je hodnocení lepší u studentů, kteří se
řadí mezi třetinu nejlepších. Naopak více nejasné informace, nesouhlas s nastavením průběhu, nepřímý
vztah k obsahu disertační práce a také přítomnost osob, které nejsou relevantní, byl daleko četnější pro
skupinu studentů, kteří se řadí mezi nejhorší třetinu.
Graf 8.11 Hodnocení státní závěrečné zkoušky a obhajoby disertační práce podle subjektivního
hodnocení výsledků studia (%)
Jasné informace
Je patrné, že studenti, kteří se řadí mezi nejhorší třetinu, častěji uvádějí odpověď „Nevím“.
0 10 20 30 40 50 60 70 80 90
Ostatní humanitní a společensko-vědní
Zdravotnické, lékařské a farmaceutické
Zemědělsko-lesnické a veterinární
Pedagogické
Ekonomické
Umělecké
Právnické
Technické
Přírodovědné
39,7
35,1
25,0
44,6
42,0
32,8
45,1
39,6
53,3
30,5
38,5
50,0
30,8
33,8
44,3
32,3
46,3
33,5
Rozhodně ano Spíše ano
0 20 40 60 80 100
Třetina nejhorších
Třetina průměrných
Třetina nejlepších
21,5
30,2
36,3
53,7
50,0
44,8
16,1
15,9
13,4
6,5
2,0
4,4
2,2
1,9
1,1
Rozhodně ano Spíše ano Spíše ne Rozhodně ne Nevím
143
Graf 8.12 Hodnocení státní závěrečné zkoušky a obhajoby disertační práce podle subjektivního
hodnocení výsledků studia (%)
Správnost nastavení průběhu
Graf 8.13 Hodnocení státní závěrečné zkoušky a obhajoby disertační práce podle subjektivního
hodnocení výsledků studia (%)
Vztah k obsahu disertační práce
Graf 8.14 Hodnocení státní závěrečné zkoušky a obhajoby disertační práce podle subjektivního
hodnocení výsledků studia (%)
Přítomnost relevantních osob
Nastavení průběhu státní závěrečné zkoušky a obhajoby disertační práce, vztah státní závěrečné
zkoušky a obhajoby disertační práce k obsahu disertační práce a přítomnost relevantních osob u státní
0 20 40 60 80 100
Třetina nejhorších
Třetina průměrných
Třetina nejlepších
10,6
18,5
21,6
42,6
45,1
45,7
13,8
10,0
10,4
6,4
2,6
4,4
26,6
23,8
17,9
Rozhodně ano Spíše ano Spíše ne Rozhodně ne Nevím
0 20 40 60 80 100
Třetina nejhorších
Třetina průměrných
Třetina nejlepších
26,6
26,3
29,8
31,8
42,9
43,9
16,0
12,7
10,8
4,3
1,8
4,0
21,3
16,3
11,5
Rozhodně ano Spíše ano Spíše ne Rozhodně ne Nevím
0 20 40 60 80 100
Třetina nejhorších
Třetina průměrných
Třetina nejlepších
34,0
42,0
44,8
39,4
39,0
35,4
4,3
4,0
5,4
0,1
2,1
22,3
14,9
12,3
Rozhodně ano Spíše ano Spíše ne Rozhodně ne Nevím
144
závěrečné zkoušky a obhajoby disertační práce, mohou lépe posoudit studenti, kteří již státní
závěrečnou zkoušku absolvovali. Vzhledem k vysoké četnosti odpovědi „Nevím“ u jmenovaných kritérií,
byli v následující analýze zařazeni pouze ti studenti, kteří již státní závěrečnou zkoušku absolvovali.
Na druhé straně jasné informace k podobě státní závěrečné zkoušky a obhajoby disertační práce by
měli mít všichni studenti, bez ohledu na to, zda absolvovali státní závěrečnou zkoušku. Z toho důvodu
bylo rozhodnuto u kritéria „Jasné informace“ ponechat celý vzorek studentů.
Studenti, kteří již absolvovali státní závěreční zkoušky, je hodnotí kladněji ve všech kritériích. Největší
rozdíl mezi studenty, kteří zkoušku již absolvovali a studenty, kteří ji neabsolvovali, je u kritéria
týkajícího se správnosti průběhu státní závěrečné zkoušky a obhajoby disertační práce. Studenti, kteří
zkoušku absolvovali, považují v 75,2 % případů průběh za správný.
Graf 8.15 Hodnocení jednotlivých kritérií u státní závěrečné zkoušky a obhajoby disertační práce
studenty, kteří státní závěrečnou zkoušku složili (%)
Hodnocení jednotlivých kritérií státní závěrečné zkoušky a obhajoby disertační práce se u skupin podle
pohlaví nelišila. Rozdíly nebyly nalezeny ani podle formy studia, ročníku studia, studovaného oboru
a ani podle subjektivního hodnocení studijních výsledků.
Signifikantní rozdíly byly nalezeny u studentů, kteří státní závěrečnou zkoušku absolvovali, pouze podle
věku32. Ve věkové skupině 36 let a více je největší podíl studentů, kteří odpověděli „Spíše ano“ nebo
„Rozhodně ano“ u kritérií „Správnost nastavení průběhu“ a „Vztah k obsahu disertační práce“. 81,4 %
studentů ve věkové skupině 36 let a více uvedlo, že průběh státní závěrečné zkoušky a obhajoby
disertační práce je správně nastaven. Oproti tomu ve věkové skupině 31 − 35 let podíl studentů, kteří
odpověděli „Rozhodně ano“ nebo „Spíše ano“, dosahoval 70,3 %, tedy o 11,1 p.b. méně. 84,8 %
studentů, kterým je 36 let a více uvedlo, že jejich disertační práce má přímý vztah k státní závěrečné
zkoušce a obhajobě disertační práce, ve věkové skupině 31 − 35 let byl podíl kladných odpovědí opět
32
Věková skupina 25 let a méně byla vyřazena, protože v tomto věku složili státní závěrečnou zkoušku pouze 3 studenti.
0
20
40
60
80
100
Správnost nastavení
průběhu
Vztah k obsahu Přítomnost
relevantních osob
23,3
33,4
51,5
51,9
43,2
36,9
11,6 13,6
5,23,2 2,6 1,010,0 7,2 5,4 Nevím
Rozhodně ne
Spíše ne
Spíše ano
Rozhodně ano
145
nižší (71,5 %). Studenti ve věkové skupině 26 − 30 let se u kritérií „Správnost nastavení průběhu“
a „Vztah k obsahu disertační práce“ neodchylovali od průměrného hodnocení za celý vzorek. Věkové
skupiny byly velmi vyrovnané při hodnocení relevance přítomných osob. 86,7 % studentů ve věkové
skupině 31 − 35 let označilo osoby u státní závěrečné zkoušky a obhajoby disertační práce jako
relevantní, ve věkové skupině 36 let a více byl podíl studentů totožný. Studenti ve věku 26 − 30 let
hodnotí osoby u státní závěrečné zkoušky a obhajoby disertační práce jako relevantní v 90,1 % případů.
Graf 8.16 Hodnocení jednotlivých kritérií u státní závěrečné zkoušky a obhajoby disertační práce
studenty, kteří státní závěrečnou zkoušku absolvovali podle věku (%)
0
20
40
60
80
100
26 - 30 31 - 35 36 a více 26 - 30 31 - 35 36 a více 26 - 30 31 - 35 36 a více
Správnost nastavení průběhu Vztah k obsahu disertační
práce
Přítomnost relevantních osob
24,0 17,7
31,6 31,4 29,0
48,8 52,7 46,9
56,6
52,6
52,6
49,8 46,3
42,5
36,0
37,4
39,8
30,1
9,5 15,6
9,9 12,3
16,9
9,9 5,5
5,0 4,02,8 3,8
2,3 3,4 1,8
11,1 10,3 6,4 6,6 9,8 4,7 4,0 6,2 8,7
Rozhodně ano Spíše ano Spíše ne Rozhodně ne Nevím
146
9 Plány po ukončení studia
Tato kapitola zjišťuje budoucí plány studentů po ukončení doktorského studia. Zaměřuje se také na
důvody nepokračování v akademické kariéře, motivy pro práci v zahraničí, na hodnocení šancí na trhu
práce či na hodnocení zájmu školitele o následující kariéru studentů.
V první otázce týkající se plánů po dokončení studia studenti vybírali z několika možností, které
zahrnovaly jak akademickou, tak profesní kariéru. Doktorandi nejčastěji (34,9 %) plánují po ukončení
svého studia pracovat v jiné firmě či instituci (zahrnující výzkumné instituce, státní/veřejnou správu,
komerční sféru či neziskový sektor) v České republice. 27,4 % studentů plánuje zůstat na katedře nebo
v instituci, v níž zpracovává disertační práci. Pracovat v zahraničí plánuje 11,4 % studentů. Nízké
procento studentů plánuje dále studovat v ČR či v zahraničí, podnikat nebo založit rodinu. Ještě
rozhodnuto o svých budoucích plánech není 9,5 % doktorandů.
Graf 9.1 Jaké máte plány po ukončení studia? (%)
Budoucí plány po ukončení studia se liší se studijními výsledky. Studenti, kteří se sami subjektivně řadí
ve srovnání s ostatními studenty (stejného oboru a ročníku) do skupiny nejlepších studentů, chtějí
nejčastěji zůstat na katedře (32,5 %), na níž zpracovávají disertační práci. Naopak více než polovina
„nejhorších“ studentů chce po ukončení studia pracovat v jiné firmě či instituci v ČR, na katedře chce
zůstat pouze 10,9 % takových studentů.
27,4
34,3
11,4
0,4 1,4
15,6
9,5
Zůstat na katedře
Pracovat jinde v ČR
Pracovat v zahraničí
Studovat v ČR
Studovat v zahraničí
Jiné
Nevím
147
Graf 9.2 Plány po ukončení studia podle subjektivního hodnocení výsledků studia (%)
Plány po ukončení studia také závisejí na oboru studia. Studenti zdravotnických, lékařských a
farmaceutických oborů chtějí častěji zůstat na katedře, kde zpracovávají disertační práci, než studenti
právnických oborů, kteří naopak v největší míře chtějí pracovat v jiné firmě či instituci v České republice.
V zahraničí chtějí nejčastěji pracovat studenti přírodovědných oborů (15,6 %).
0
20
40
60
80
100
Třetina nejlepších Třetina průměrných Třetina nejhorších
32,5
25,6
10,9
29,9
36,7
51,5
14,4 9,2 12,3
0,3
0,3
0,71,7
1,2
12,5
17,4 18,1
8,7 9,6 6,5
Nevím
Jiné
Studovat v zahraničí
Studovat v ČR
Pracovat v zahraničí
Pracovat jinde v ČR
Zůstat na katedře
148
Graf 9.3 Plány po ukončení studia podle oboru studia (%)
Budoucí plány studentů doktorského studijního programu jsou ovlivněny ročníkem jejich studia. Čtvrtina
studentů chce po ukončení studia zůstat na katedře, tyto plány zůstávají stejné v průběhu celého studia.
S rostoucím ročníkem studia se zvyšují ambice studentů na práci v jiné firmě či instituci v ČR, naopak
se snižuje podíl studentů, kteří mají jiné plány, mezi které mimo jiné patří i plány na další studium.
0 20 40 60 80 100
Právnické
Umělecké
Ostatní humanitní a společensko-vědní
Technické
Zemědělsko-lesnické a veterinární
Přírodovědné
Ekonomické
Pedagogické
Zdravotnické, lékařské a farmaceutické
22,8
24,4
24,9
25,2
25,5
27,3
31,8
32,3
38,5
47,4
34,8
37,4
33,8
31,6
29,9
40,1
39,5
29,9
7,0
10,4
10,3
14,1
12,2
15,6
5,9
4,0
5,2
10,5
15,7
14,5
15,8
17,6
16,8
14,5
7,3
14,3
8,8
13,0
11,7
9,5
12,2
7,1
6,8
16,9
9,9
Zůstat na katedře Pracovat jinde v ČR Pracovat v zahraničí Studovat v ČR
Studovat v zahraničí Jiné Nevím
149
Graf 9.4 Plány po ukončení studia podle ročníku studia (%)
Plány doktorandů po ukončení studia jsou dále závislé na formě studia, studenti kombinované formy
chtějí častěji pracovat v jiné firmě či instituci v ČR (40,4 %) než studenti prezenční formy (30 %). Na
katedře chce zůstat 29,6 % studentů prezenční formy a 24,4 % studentů kombinované formy studia.
Věk má také na rozhodování o budoucí kariéře vliv. Budoucí plány doktorandů naopak neovlivňuje
pohlaví studentů a standardní doba studia.
9.1 Důvod jiné než akademické kariéry
Někteří studenti po ukončení svého doktorského studia nechtějí pokračovat v akademické kariéře.
Těchto studentů jsme se ptali, proč uvažují o jiné kariéře.
Nejčastější příčinou pro nepokračování v akademické kariéře jsou finanční důvody (pro 33,5 %
studentů). Mezi další významné důvody patří zájem o praxi (17,6 %) či nespokojenost s akademickým
prostředím (13,8 %). Akademickou kariéru z důvodu neochoty k výuce chce ukončit pouze 1,5 %
studentů.
0
20
40
60
80
100
1. 2. 3. 4. 5. Vyšší než
5.
26,9 26,9 28,1 27,3 29,7 27,5
29,9 33,0 34,5 34,1
36,5 42,0
12,0 11,5 10,2 11,6
12,7 10,3
21,0 17,0 17,7 13,2
9,9 9,1
8,0 9,6 8,0 12,2 9,3 10,7
Nevím
Jiné
Studovat v zahraničí
Studovat v ČR
Pracovat v zahraničí
Pracovat jinde v ČR
Zůstat na katedře
150
Graf 9.5 Důvody jiné než akademické kariéry (%)
Důvody pro ukončení akademické kariéry po dostudování současného doktorského programu se liší
s oborem studia. Zatímco pro studenty technických, právnických či přírodovědných oborů jsou
nejčastějším důvodem finance, pro pedagogické a umělecké obory převládá důvod nedostatku
pracovních pozic v akademické sféře. Významným důvodem pro studenty technických, ekonomických
a právnických oborů je také zájem o praxi.
Graf 9.6 Důvody jiné než akademické kariéry podle oboru studia (%)
33,5
13,8
8,0
17,6
12,3
1,1 12,2 1,5
Finanční důvody
Nespokojenost s akademickým prostředím, špatné vztahy
na pracovišti, tlak na publikační činnost
Nedostatek pracovních pozic v akademické sféře
Zájem o praxi
Dobré současné zaměstnání
Rodina
Jiné
Neochota učit
0 20 40 60 80 100
Technické
Právnické
Přírodovědné
Zdravotnické,lékařské a farmaceutické
Ekonomické
Zemědělsko-lesnické a veterinární
Ostatní humanitní a společensko-vědní
Pedagogické
Umělecké
40,0
39,1
38,9
35,1
28,3
25,8
22,7
16,7
13,3
14,5
4,3
21,1
5,4
10,9
25,8
8,0
11,1
13,3
5,1
4,3
4,9
10,8
3,3
12,9
17,0
27,8
26,7
22,1
21,7
17,9
13,5
22,8
16,2
8,0
5,6
6,7
6,8
17,6
6,8
18,9
19,5
3,2
22,7
22,1
20,0
0,9
1,2
1,1
8,5
13,0
8,0
13,6
13,0
16,1
18,2
16,7
20,0
2,1
1,2
2,7
2,2
2,3
Finanční důvody
Nespokojenost s akademickým prostředím, špatné vztahy na pracovišti, tlak na publikační činnost
Nedostatek pracovních pozic v akademické sféře
Zájem o praxi
Dobré současné zaměstnání
Rodina
Jiné
Neochota učit
151
Ročník studia ovlivňuje důvody pro nepokračování v akademické kariéře. Studenti vyšších ročníků
častěji uváděli důvod dobrého současného zaměstnání. Nejvíce studentů nechce dále působit
v akademické sféře z finančních důvodů, tento důvod je převažující u studentů všech ročníků studia.
Graf 9.7 Důvody jiné než akademické kariéry podle ročníku studiu (%)
Důvody pro rozhodnutí vydat se jinou než akademickou cestou po ukončení studia jsou dále ovlivněny
formou studia. Studenti v prezenční formě studia častěji uváděli kromě finančních důvodů také
nespokojenost s akademickým prostředím (17,9 %) ve srovnání se studenty kombinované formy
(9,6 %). 22,4 % studentů kombinované formy má již dobré zaměstnání, proto nemají ve srovnání se
studenty prezenční formy (4,5 %) důvod pokračovat v akademické kariéře.
Finanční důvody pro nepokračování v akademické kariéře uvedlo více mužů (36,7 %) než žen (28,5 %).
Pro muže je také častějším důvodem zájem o praxi (20,5 %), u žen je tento zájem nižší (13,2 %).
Naopak ženy častěji uvedly jako důvod nedostatek pracovních pozic v akademické sféře (13,5 % oproti
4,2 % mužů). Důvod zájmu o praxi převládá u mladších studentů 25 let (28,2 %), přičemž pro studenty
starší 36 let je nejčastějším důvodem existence dobrého současného zaměstnání (39,4 %).
0
20
40
60
80
100
1. 2. 3. 4. 5. Vyšší než 5.
35,0 33,8 32,6
39,0
24,7
35,5
10,6 16,6 18,5
11,4
17,8
12,1
6,9
5,5 8,9 8,1
6,8
11,2
20,0
19,2 15,6
13,0
21,9
13,1
10,6 7,6 9,6 17,1 16,5 15,9
3,1
0,8 0,9
11,3 15,2 14,1 9,8 9,6 11,3
2,5 2,1 0,7 0,8 2,7
Nechci učit
Jiné
Rodina
Mám již dobré zaměstnání
Zájem o praxi
Nedostatek pracovních pozic v akademické sféře
Nespokojenost s akademickým prostředím, špatné vztahy na pracovišti, tlak na publikační činnost
Finanční důvody
152
9.2 Práce v zahraničí
„Pokud uvažujete o práci v zahraničí, jaké jsou Vaše hlavní motivy?“ Na tuto otázku odpovídali studenti,
kteří po ukončení svého studia plánují pracovat v zahraničí33. Téměř polovina takových studentů uvedla,
že chce pracovat v zahraničí kvůli získání zkušeností, a poté se vrátit do ČR. Pro 29 % doktorandů jsou
hlavním motivem finance, pro 16,4 % studentů lepší podmínky pro odbornou činnost.
Graf 9.8 Hlavní motivy práce v zahraničí (%)
Hlavními motivy pro práci v zahraničí se významně liší s oborem studia. Získání zkušeností je hlavním
motivem pro 64,7 % studentů ekonomických oborů na rozdíl od 36,2 % studentů ostatních humanitních
a společensko-vědních oborů, pro které jsou hlavním důvodem lepší podmínky pro odbornou činnost.
U studentů zdravotnických, lékařských a farmaceutických a technických oborů převažuje finanční motiv.
33 Na vysoké škole nebo jiné výzkumné instituci, státní/veřejné zprávě či komerční sféře
48,4
29,0
16,4
6,2
Získání zkušeností před návratem do ČR
Finance
Lepší podmínky pro odbornou činnost
Jiné
153
Graf 9.9 Hlavní motivy práce v zahraničí podle oboru studia (%)
Důvody pro práci v zahraničí jsou ovlivněny studijními výsledky studentů během jejich studia. Studenti,
kteří sami sebe řadí do skupiny nejlepších studentů, uvedli častěji lepší podmínky pro odbornou činnost
jako hlavní motiv práce v zahraničí (22,9 %), oproti studentům s průměrnými (10,4 %) a nejhoršími
(6,7 %) výsledky.
Graf 9.10 Hlavní motivy práce v zahraničí podle subjektivního hodnocení výsledků studia (%)
0 20 40 60 80 100
Ekonomické
Přírodovědné
Zemědělsko-lesnické a veterinární
Umělecké
Zdravotnické, lékařské a farmaceutické
Technické
Ostatní humanitní a společensko-vědní
64,7
60,0
54,5
54,5
41,7
39,2
36,2
17,6
20,9
18,2
9,1
41,7
45,4
21,3
17,7
12,7
27,3
18,2
16,6
9,2
40,4
6,4
18,2
6,2
2,1
Získání zkušeností před návratem do ČR Finance Lepší podmínky pro odbornou činnost Jiné
0
20
40
60
80
100
Třetina
nejlepších
Třetina
průměrných
Třetina
nejhorších
27,6 32,1
6,7
22,9 10,4
6,7
42,9 53,0
66,6
6,5 4,5
20,0
Jiné
Získání zkušeností před návratem do
ČR
Lepší podmínky pro odbornou činnost
Finance
154
Motivy pro práci v zahraničí naopak významně neovlivňuje forma studia, pohlaví studentů, věk, ročník
studia či standardní doba doktorského studia.
9.3 Šance na trhu práce
Studenti měli možnost ohodnotit svoje šance na trhu práce po dokončení studia, a to ve čtyřech
kategoriích:
 v oboru na národní úrovni
 mimo obor na národní úrovni
 v oboru na mezinárodní úrovni
 mimo obor na mezinárodní úrovni
Z výsledků šetření vyplývá, že doktorandi studující v České republice hodnotí své šance na národním
trhu práce v oboru, který studují, víceméně pozitivně. 74,7 % studentů zvolilo odpověď „velmi dobré“ či
„spíše dobré“. Šance na národním trhu práce mimo jejich obor hodnotí o trochu méně pozitivně,
nicméně více než polovina (59,7 %) studentů je hodnotí jako dobré, stejně tak šance v oboru na
mezinárodním trhu práce (59,1 %). Nejméně pozitivně hodnotí studenti své šance na mezinárodním
trhu práce mimo obor jejich studia, pouze 34,7 % studentů shledává svoje šance jako dobré. Šance na
uplatnění na mezinárodním trhu práce po dokončení studia jsou doktorandi obecně hůře schopni
posoudit než uplatnění na národním trhu práce.
Graf 9.11 Šance na trhu práce (%)
Hodnocení šancí na trhu práce se liší podle studijních výsledků doktorandů. Čím lepších výsledků
studenti dosahují, tím pozitivněji hodnotí své šance na národním trhu práce v jejich oboru. 78,1 %
studentů, kteří sami sebe zařadili do kategorie nejlepších studentů, zhodnotilo své šance na uplatnění
jako velmi či spíše dobré. U hodnocení šancí na národním trhu práce mimo obor je situace odlišná, zde
vidí nejlépe své uplatnění studenti, kteří se považují za horší studenty ve srovnání s ostatními.
0
20
40
60
80
100
V oboru Mimo obor V oboru Mimo obor
Národní trh práce Mezinárodní trh práce
37,3
15,5 15,5
7,0
37,4
44,2 43,6
27,7
14,0
18,8 18,3
23,3
4,8
5,2 5,1
10,8
6,5
16,3 17,5
31,2
Nejsem schopen/schopna ohodnotit
Velmi špatné
Spíše špatné
Spíše dobré
Velmi dobré
155
Graf 9.12 Šance na národním trhu práce podle subjektivního hodnocení výsledků studia (%)
Hodnocení šancí na mezinárodním trhu práce podle studijních výsledků je podobné. Svoje šance na
uplatnění v oboru hodnotí pozitivně 65,2 % studentů s nejlepšími studijními výsledky, na rozdíl od
44,9 % studentů s nejhoršími výsledky.
Graf 9.13 Šance na mezinárodním trhu práce podle subjektivního hodnocení výsledků studia (%)
Významnou závislost lze pozorovat mezi hodnocením šancí na trhu práce a oborem studia. V oboru si
na národním trhu práce věří nejvíce studenti právnických oborů (studenti hodnotí své šance jako velmi
či spíše dobré v 90,7 %), naopak nejméně studenti uměleckých oborů (50,4 %). Na mezinárodním trhu
práce v oboru nejpozitivněji hodnotí své šance na trhu práce studenti zdravotnických (70,2 %)
a přírodovědných oborů (69,5 %), nejméně pozitivně studenti humanitních a společensko-vědních oborů
(36,4 %).
0 20 40 60 80 100
Třetina nejlepších
Třetina průměrných
Třetina nejhorších
Třetina nejlepších
Třetina průměrných
Třetina nejhorších
VoboruMimoobor
40,6
35,2
34,5
18,7
12,3
30,9
37,5
37,2
36,0
45,7
44,3
30,1
12,6
15,1
16,6
17,0
20,1
22,9
5,0
4,9
5,0
5,0
5,3
5,1
4,3
7,6
7,9
13,6
18,0
11,0
Velmi dobré Spíše dobré Spíše špatné Velmi špatné Nejsem schopen/schopna ohodnotit
0 20 40 60 80 100
Třetina nejlepších
Třetina průměrných
Třetina nejhorších
Třetina nejlepších
Třetina průměrných
Třetina nejhorších
VoboruMimoobor
20,2
12,8
11,8
9,2
5,3
12,4
45,0
43,3
33,1
30,6
26,3
20,4
16,4
19,7
25,0
21,8
24,8
24,1
4,6
5,0
9,5
10,0
10,8
19,0
13,8
19,2
20,6
28,4
32,8
24,1
Velmi dobré Spíše dobré Spíše špatné Velmi špatné Nejsem schopen/schopna ohodnotit
156
Graf 9.14 Šance na trhu práce v oboru studia (%)
Studenti právnických oborů si věří na uplatnění nejen v oboru, ale i mimo obor. Svoje šance mimo obor
na národním trhu práce hodnotí jako velmi nebo spíše dobré 80 % studentů právnických oborů, vysoko
své šance hodnotí i na mezinárodním trhu práce (42,3 %). V opačné situaci se nacházejí studenti
uměleckých oborů, ti jsou ve srovnání s ostatními obory nejvíce skeptičtí ve svém uplatnění mimo obor.
Pouze 45,3 % označilo své šance na národním trhu práce jako dobré, na mezinárodním trhu práce
pouze 26,9 %.
0 20 40 60 80 100
Právnické
Zdravotnické, lékařské a farmaceutické
Ekonomické
Technické
Pedagogické
Přírodovědné
Zemědělsko-lesnické a veterinární
Ostatní humanitní a společensko-vědní
Umělecké
Právnické
Zdravotnické, lékařské a farmaceutické
Ekonomické
Technické
Pedagogické
Přírodovědné
Zemědělsko-lesnické a veterinární
Ostatní humanitní a společensko-vědní
Umělecké
NárodnítrhpráceMezinárodnítrhpráce
64,8
49,3
45,5
43,6
37,4
37,7
24,2
22,0
21,7
7,5
20,0
13,7
20,3
8,6
18,9
13,5
6,8
5,2
25,9
35,6
36,4
38,0
43,1
36,6
44,4
36,5
28,7
43,4
50,2
44,4
47,8
34,5
50,6
37,5
29,6
33,9
5,6
6,6
10,3
9,8
9,8
16,4
18,3
22,3
23,5
26,4
13,8
18,0
15,1
20,7
14,8
25,0
28,8
18,3
0,9
3,4
3,4
2,4
3,8
10,1
9,8
12,2
3,8
1,8
7,1
0,9
8,6
2,4
11,5
10,7
13,0
3,7
7,6
4,4
5,2
7,3
5,5
3,0
9,4
13,9
18,9
14,2
16,8
15,9
27,6
13,3
12,5
24,1
29,6
Velmi dobré Spíše dobré Spíše špatné Velmi špatné Nejsem schopen/schopna ohodnotit
157
Graf 9.15 Šance na trhu práce mimo obor studia (%)
Dalším faktorem ovlivňujícím hodnocení šancí na uplatnění po dokončení studia je pohlaví. Muži
obecně vidí své šance na uplatnění pozitivněji než ženy. Největší rozdíl je v hodnocení na národním
trhu práce v oboru, 44,6 % mužů hodnotí své šance na uplatnění jako velmi dobré, takových žen
v šetření bylo jen 28,2 %.
Pozitivní hodnocení šancí na uplatnění na národním trhu práce po dokončení studia mírně klesá
s věkem. Na mezinárodním trhu práce v oboru je rozdíl největší, studenti mladší 25 let vidí své šance na
uplatnění v 65 % případů dobře, pozitivní hodnocení šancí studenty starších 36 let je o 12 p.b. nižší
(53 %). Podobné rozdíly v hodnocení šancí na uplatnění jsou pozorovatelné u ročníku studia.
0 20 40 60 80 100
Právnické
Ekonomické
Technické
Přírodovědné
Zdravotnické, lékařské a farmaceutické
Ostatní humanitní a společensko-vědní
Pedagogické
Zemědělsko-lesnické a veterinární
Umělecké
Právnické
Ekonomické
Technické
Přírodovědné
Zdravotnické, lékařské a farmaceutické
Ostatní humanitní a společensko-vědní
Pedagogické
Zemědělsko-lesnické a veterinární
Umělecké
NárodnítrhpráceMezinárodnítrhpráce
30,0
22,4
13,8
16,3
17,3
12,8
15,5
10,3
9,6
5,8
8,5
6,7
9,3
9,4
4,2
5,2
7,2
1,7
50,0
44,5
49,7
44,7
38,7
42,8
32,8
37,1
35,7
36,5
29,1
29,4
29,5
28,1
23,7
22,4
20,6
25,2
8,0
13,2
16,5
19,7
15,1
20,8
24,1
26,9
31,3
23,1
20,6
23,0
23,6
20,5
24,5
25,9
22,7
25,2
2,0
5,4
4,0
3,9
4,9
8,9
5,2
11,3
4,3
11,5
14,6
8,6
7,0
9,9
14,8
11,2
22,7
12,2
10,0
14,5
16,0
15,4
24,0
14,7
22,4
14,4
19,1
23,1
27,2
32,3
30,6
32,1
32,8
35,3
26,8
35,7
Velmi dobré Spíše dobré Spíše špatné Velmi špatné Nejsem schopen/schopna ohodnotit
158
9.4 Zájem fakulty o následující kariéru studenta
V souvislosti se zjišťováním budoucích plánů studentů doktorského studia jsme se také ptali, jestli se
někdo (školitel, oborová rada) z fakulty zajímá o následující kariéru studentů po ukončení jejich studia.
35,5 % doktorandů odpovědělo ano, 23,2 % studentů poukázalo na nezájem školitele či oborové rady.
Zbytek studentů (41,3 %) nebyl schopen posoudit situaci a zvolil možnost „nevím“.
Graf 9.16 Zájem fakulty o následující kariéru studentů po ukončení studia (%)
Školitelé či někdo jiný z fakulty se častěji zajímají o budoucí kariéru svých doktorandů až po
absolvování státní závěrečné zkoušky. 40,7 % studentů, kteří již za sebou mají státní závěrečnou
zkoušku, odpovědělo, že se jejich fakulta zajímají o jejich kariéru po ukončení studia, oproti 33,1 %
studentů před složením státní závěrečné zkoušky.
Graf 9.17 Zájem fakulty o následující kariéru studentů po ukončení studia podle absolvování státní
závěrečné zkoušky (%)
Zájem fakulty o kariéru studentů se liší se studijními výsledky. Častěji je zájem ze strany fakulty
pozorován studenty, kteří se řadí mezi nejlepší studenty (39,9 %), než u studentů s nejhoršími studijními
výsledky (24,3%). Více než polovina studentů s nejhoršími studijními výsledky nebyla schopna posoudit
zájem svého školitele či někoho jiného z fakulty.
35,5
23,2
41,3
Ano
Ne
Nevím
0
20
40
60
80
100
Ano Ne
40,7 33,1
22,9
23,3
36,4 43,6
Nevím
Ne
Ano
159
Graf 9.18 Zájem fakulty o následující kariéru studentů po ukončení studia podle subjektivního hodnocení
výsledků studia (%)
Zájem fakulty o následující kariéru studenta se mírně zvyšuje s ročníkem studia doktorandů. 33,1 %
studentů v prvním ročníku studia uvedlo, že fakulta projevuje zájem o jejich následující kariéru.
Takových studentů je v pátých ročnících o 7 p.b. více.
Graf 9.19 Zájem fakulty o následující kariéru studenta po ukončení studia podle ročníku studia (%)
Drobné rozdíly v odpovědích studentů na zájem školitele či někoho jiného z fakulty o jejich následující
kariéru jsou patrné mezi obory studia. Nejčastěji se zástupci fakulty zajímají o budoucí počínání svých
doktorandů studujících přírodovědné obory (41 %), nejméně kladných odpovědí se vyskytovalo
u studentů pedagogických oborů (pouze 28,7 % studentů zvolilo možnost „ano“).
0
20
40
60
80
100
Třetina
nejlepších
Třetina
průměrných
Třetina
nejhorších
39,8 33,5
24,3
25,4
22,1
22,9
34,8
44,4 52,8
Nevím
Ne
Ano
0
20
40
60
80
100
1. 2. 3. 4. 5. Vyšší než 5.
33,1 33,6 35,4 34,9 40,4 39,1
18,6 22,5
26,1 25,6
27,5
22,7
48,3 43,9 38,5 39,5
32,1 38,2
Nevím
Ne
Ano
160
10 Přílohy
Příloha 1 - Dotazník
Dotazník pro doktorandy studující v českém studijním programu
Zázemí pro studium
1. Jak hodnotíte zázemí
a. materiálně-technické,
b. sociální,
c. administrativní
pro Vaše studium? (velmi dobré; dobré; špatné; velmi špatné; neumím posoudit)
2. Jsou na katedře, na níž studujete, doktorandi považováni za plnohodnotné členy katedry?
(rozhodně ano; spíše ano; spíše ne; rozhodně ne)
3. Jak hodnotíte služby knihovny, kterou máte k dispozici? (velmi dobré; dobré; špatné; velmi
špatné)
Školitel
1. Jakým způsobem byl vybrán školitel Vašeho doktorského studia? (školitel mne oslovil
s nabídkou psát u něj disertační práci; školitel mi byl přidělen na základě mého návrhu; školitel
mi byl přidělen, aniž bych jeho výběr mohl/a ovlivnit)
2. Jsou na katedře, na níž studujete doktorské studium, stanoveny a dodržovány minimální
požadavky na osoby, které jsou školiteli doktorandů? (ano, požadavky jsou stanoveny a
dodržovány; požadavky jsou stanoveny, ale nejsou vždy dodržovány; žádné minimální
požadavky stanoveny nejsou; nevím)
3. Jak hodnotíte svoji spolupráci se školitelem? (velmi dobře; dobře; špatně; velmi špatně;
neumím posoudit)
4. Máte příležitost poskytnout svému školiteli zpětnou vazbu? (rozhodně ano; spíše ano; spíše ne;
rozhodně ne; neumím posoudit)
5. Má školitel zájem o získání zpětné vazby od Vás? (rozhodně ano; spíše ano; spíše ne;
rozhodně ne; neumím posoudit)
6. Je přístup Vašeho školitele k doktorandům individualizovaný? (rozhodně ano; spíše ano; spíše
ne; rozhodně ne; neumím posoudit)
7. Existuje na Vaší vysoké škole nějaký systém kontroly školitelů? (ano; ne; nevím)
a. Pokud ano, uveďte příklad takového systému.
161
8. Existuje na katedře systém získávání zpětné vazby k doktorskému studiu od studentů (ke
školiteli, k oborové radě)? (ano; ne; nevím)
a. Pokud ano, uveďte příklad.
9. Máte kromě školitele k dispozici ještě jinou osobu, která Vám po odborné stránce poradí
v rámci studia nezávisle na školiteli (konzultant, mentor apod.)? (ano, její pomoci jsem již
využil/a; ano, její pomoci jsem zatím nevyužil/a; ne, tuto možnost nemám)
Finanční zázemí
1. Jsou na fakultě, na níž studujete, nastavené transparentní podmínky pro stanovení výše
pravidelně vypláceného stipendia? (rozhodně ano; spíše ano; spíše ne; rozhodně ne; neumím
posoudit; nestuduji v prezenční formě)
2. Jsou na fakultě, na níž studujete, nastavené transparentní podmínky pro udělování
mimořádných stipendií? (rozhodně ano; spíše ano; spíše ne; rozhodně ne; neumím posoudit)
3. Jaká je průměrná měsíční výše všech Vašich stipendií v současném ročníku doktorského
studia? (stupnice po 1000 Kč) STUPNICE OD 0 DO 20 000 Kč po 1 000, dále nad 20 000 Kč.
4. Považujete vyplácené stipendium za dostatečné k pokrytí Vašich životních nákladů a nákladů
spojených se studiem? (rozhodně ano; spíše ano; spíše ne; rozhodně ne)
5. Dostáváte na studium příspěvky od rodičů nebo hradí za Vás rodiče část Vašich nákladů
spojených se studiem? (ano – pak rozdělit do intervalů po 2 tisících měsíčně; ne) DO 10 000 Kč
po 2 000 Kč, dále nad 10 000 Kč
6. Přispívá Vám škola na úhradu zdravotního pojištění? (ne, je mi méně než 26 let a tedy za mne
platí pojištění stát; ne, mám dostatečný pracovní úvazek na škole nebo jinde a pojištění za mne
tedy hradí zaměstnavatel; ano, škola mi přispívá; ne, zdravotní pojištění si platím sám)
7. Máte v rámci studia možnost dalšího přivýdělku v rámci školy? (ano, tuto možnost mám a
využívám; ano, tuto možnost mám a nevyužívám ji; ne, tuto možnost nemám)
a. Pokud tuto možnost máte a využíváte ji, na jaký rozsah pracovního úvazku (počet
hodin týdně) přibližně v rámci školy pracujete?
8. Máte v rámci studia možnost dalšího přivýdělku v jiných firmách či institucích? (ano, tuto
možnost mám a využívám; ano, tuto možnost mám a nevyužívám ji; ne)
a. Pokud tuto možnost máte a využíváte ji, na jaký rozsah pracovního úvazku (počet
hodin týdně) přibližně v jiných firmách či institucích pracujete?
b. Pokud tuto možnost máte a využíváte ji, jak úzce souvisí Vaše práce s náplní Vašeho
studia? (zcela souvisí; spíše souvisí; spíše nesouvisí; zcela nesouvisí; neumím
posoudit)
162
Studium a motivace k němu
1. Kde a jakým způsobem jste získal/a informace o Vašem doktorském studiu? (byl/a jsem
osloven/a budoucím školitelem; byl/a jsem osloven/a jinou osobou z katedry nebo fakulty, na
níž nyní studuji; získal/a jsem informace od jiných studentů doktorského studia; získal/a jsem
informace ve svém zaměstnání; jiné - vypište)
2. Jsou jasně definovány všechny studijní povinnosti a pravidla pro úspěšný průchod celým
doktorským studiem? (ano; ne)
Pokud ano:
a. Jsou stanovená pravidla dodržována? (rozhodně ano; spíše ano; spíše ne; rozhodně
ne; neumím posoudit)
3. Mění se v průběhu doktorského studia studijní povinnosti a pravidla pro úspěšný průchod celým
doktorským studiem? (ano, významně; ano, nevýznamně; ne; nevím)
4. Proč jste se rozhodl/a studovat doktorské studium? (otevřená otázka)
5. Jak hodnotíte přijímací řízení na doktorské studium z následujících hledisek?
a. Informovanost o podmínkách přijímacího řízení (velmi dobrá; spíše dobrá; spíše
špatná; velmi špatná; neumím posoudit)
b. Náročnost (velmi vysoká; vysoká; nízká; velmi nízká; neumím posoudit)
c. Objektivnost (velmi vysoká; vysoká; nízká; velmi nízká; neumím posoudit)
6. Jsou dle Vašeho názoru na Vaší vysoké škole dobře nastaveny programy a obory doktorského
studia a jejich studijní plány? (rozhodně ano; spíše ano; spíše ne; rozhodně ne; nevím)
7. Jak jste si vybral/a téma disertační práce? (téma jsem si určil/a sám/sama; téma mi bylo
přiděleno školitelem/katedrou/fakultou; téma jsem si zvolil/a ze seznamu nabízených; jiné –
specifikujte)
8. Plánujete během studia jeho přerušení? (ano; ne; nevím)
a. Pokud ano, proč?
9. Jak vidíte svoji šanci úspěšně ukončit doktorské studium? (velmi vysoká; vysoká; nízká; velmi
nízká; neumím posoudit)
10. Stihnete dokončit studium v rámci standardní doby studia? (rozhodně ano; spíše ano; spíše ne;
rozhodně ne; nevím)
11. Máte dodatek času, s ohledem na další povinnosti, na psaní své disertační práce? (rozhodně
ano; spíše ano; spíše ne; rozhodně ne; nevím)
12. Jaké pociťujete překážky pro dokončení studia ve standardní době? (otevřená otázka)
13. Daří se Vám sladit Vaše studium s Vaším rodinným životem? (rozhodně ano; spíše ano; spíše
ne; rozhodně ne; otázka se mne netýká)
163
14. V případě, že máte děti, poskytuje Vám škola dostatečné zázemí pro studium? (rozhodně ano;
spíše ano; spíše ne; rozhodně ne; neumím posoudit; otázka se mne netýká nebo nechci
odpovědět)
a. Pokud ano (rozhodně, spíše), jakým způsobem? (nemusím se zapojovat do výuky;
musím vyučovat, ale v mnou stanovených termínech; mohu dítě dát do univerzitní
mateřské školy, jiné - uveďte) možnost více odpovědí
15. Pokud shledáte nějaké problémy v průběhu studia, máte možnost se s důvěrou obrátit i na jinou
osobu/institut než na školitele? (ano; ne; nevím)
16. Pokud byste se znovu rozhodoval/a, šel/šla byste studovat doktorské studium znovu? (ano; ne;
nevím)
a. Pokud ano, studoval/a byste na stejné škole? (ano; ne; nevím)
b. Pokud ano, studoval/a byste stejný studijní obor? (ano; ne; nevím)
17. V jakém ročníku studia studujete? (1, 2, 3, 4, 5, vyšší než 5)
Okolnosti a podmínky ukončení studia – KAPITOLA POUZE PRO STUDENTY 3. A VYŠŠÍCH
ROČNÍKŮ
1. Jsou jasně definovány všechny požadavky, které musíte splnit, abyste se mohli přihlásit
k obhajobě disertační práce? (ano; ne)
2. Máte jasné informace k podobě státní závěrečné zkoušky a k obhajobě disertační práce?
(rozhodně ano; spíše ano; spíše ne; rozhodně ne; nevím)
3. Je podle Vás dobře nastaven průběh státní závěrečné zkoušky a obhajoby disertační práce?
(rozhodně ano; spíše ano; spíše ne; rozhodně ne; nevím)
4. Má podle Vás průběh státní závěrečné zkoušky a obhajoby disertační práce přímý vztah
k obsahu disertační práce? (rozhodně ano; spíše ano; spíše ne; rozhodně ne; nevím)
5. Jsou u státní závěrečné zkoušky a obhajoby disertační práce přítomny relevantní osoby?
(rozhodně ano; spíše ano; spíše ne; rozhodně ne; nevím)
Studijní povinnosti
1. Jsou ve Vašem studiu zavedeny povinné kurzy a/nebo atestace? (ano; ne)
a. Pokud ano, odhadněte jejich podíl na celkové studijní zátěži v %.
2. Je během studia zdokonalována Vaše znalost cizího jazyka? (ano; ne)
3. Jsou jazykové znalosti povinně ověřovány? (ano; ne)
4. Jaké máte možnosti/povinnosti působit na alespoň měsíčním studijním pobytu v zahraničí?
(takový pobyt je povinný; takový pobyt není povinný, ale je výrazně podporovaný; takový pobyt
není povinný a je částečně podporovaný; takový pobyt není povinný a není ani ze strany fakulty
podporovaný; nevím)
164
5. Jaké máte další možnosti získat zahraniční zkušenost? (kratší než měsíční studijní pobyt; účast
na zahraniční konferenci; účast na letní škole; zapojení do virtuální mobility; jiné - vypište)
možnost více odpovědí
6. Jaké máte další povinnosti získat zahraniční zkušenost? (kratší než měsíční studijní pobyt;
účast na zahraniční konferenci; účast na letní škole; zapojení do virtuální mobility; jiné - vypište)
možnost více odpovědí
7. Jsou na vysoké škole, na níž studujete, stanovena kritéria přiznání podpory pro vycestování do
zahraničí? (ano; ne; nevím)
a. Pokud ano, uveďte nejdůležitější z těchto kritérií.
8. Jakým způsobem školitel umožňuje doktorandům kooperaci se zahraničím? (otevřená otázka)
9. Jaké další povinnosti (kromě obhajoby disertační práce) máte v rámci studia (skládat zkoušky;
aktivně vystupovat na konferencích; publikovat v časopisech; provádět dozor u zkoušek a testů
včetně přijímacích (s výjimkou zkoušek z Vámi vyučovaných předmětů); účastnit se
výzkumných projektů; účastnit se jiných než výzkumných projektů; jiné – vypište) možnost více
odpovědí
10. Studium celkově považujete za (příliš náročné; spíše náročné; spíše snadné; velmi snadné;
neumím posoudit)
Vědecká a tvůrčí činnost
1. Účastníte se aktivně konferencí? (ano; ne)
a. Pokud ano, přispívá Vám škola na úhradu nákladů? (rozhodně ano; spíše ano; spíše
ne; rozhodně ne)
b. Pokud ne, co je překážkou Vaší aktivní účasti na konferencích? (otevřená otázka)
2. Máte možnost zapojit se do řešení interních grantů? (ano; ne)
3. Považujete systém rozhodování o interních grantech za transparentní? (rozhodně ano; spíše
ano; spíše ne; rozhodně ne)
a. Pokud ne, proč? (posudky projektů jsou obecné a zavádějící; oponenti nejsou veřejní;
posudky nejsou veřejné; nepřehledná pravidla; jiné - vypište) možnost více odpovědí
4. Máte možnost zapojit se do řešení externích národních grantů (např. GA ČR, TA ČR, resortní
výzkum atd.)? (rozhodně ano; spíše ano; spíše ne; rozhodně ne)
5. Máte možnost zapojit se do řešení mezinárodních grantů? (rozhodně ano; spíše ano; spíše ne;
rozhodně ne)
6. Spolupracujete se školitelem v rámci publikační činnosti? Zaškrtněte, prosím, nejčastější
situaci. (ano, článek píši se školitelem a jsem prvním autorem; ano, spolupracuji jako další
autor; ano, ale školitel se na článku vůbec nepodílí, přesto je spoluautorem; ne, píši sám nebo
s jinými spoluautory; nepublikuji vůbec) možnost více odpovědí
165
7. Věnujete se při své výzkumné činnosti pouze předmětu Vaší disertační práce? (ano; ne,
využívám i možnost zapojit se do jiných výzkumných projektů)
Pedagogická a další činnost na škole
1. Podílíte se na zabezpečení výuky studentů v bakalářském nebo magisterském stupni studia vč.
vedení a oponování závěrečných prací? (ano, pravidelně; ano, příležitostně; ne)
a. Pokud ano, jedná se o činnost vykonávanou: (v rámci Vašich studijních povinností; nad
rámec Vašich studijních povinností)
i. Pokud nad rámec, pobíráte za tuto činnost mimořádné stipendium či mzdu nad
rámec základní výše stipendia? (ano, v odpovídající výši; ano, ale příliš nízké;
ne)
b. Pokud ano, kolik času týdně (včetně přípravy) v tomto semestru výuce věnujete?
(výsledky uvádějte celým číslem jako počet šedesátiminutových hodin)
c. Pokud ano, jak hodnotíte zázemí ze strany katedry pro Vaši pedagogickou činnost?
(velmi dobré; dobré; špatné; velmi špatné; neumím posoudit)
2. Je stanovena (předpisem nebo zažitou praxí) minimální doba fyzické přítomnosti na pracovišti,
na němž studujete? (ano; ne)
a. Pokud ano, kolik hodin týdně (v celých šedesátiminutových hodinách) tato doba činí?
Plány po ukončení studia
1. Jaké máte plány po ukončení studia? (zůstat na katedře nebo v instituci, v níž zpracováváte
disertační práci; pracovat na jiné vysoké škole nebo v jiné výzkumné instituci v ČR; pracovat na
jiné vysoké škole nebo v jiné výzkumné instituci v zahraničí; pracovat ve státní/veřejné správě
v ČR; pracovat ve státní/veřejné správě v zahraničí; pracovat v komerční sféře v ČR; pracovat
v komerční sféře v zahraničí; pokračovat ve studiu v ČR; pokračovat ve studiu v zahraničí;
nevím; jiné (vypište))
a. Pokud uvažujete o jiné než akademické kariéře, proč? (otevřená otázka)
b. Pokud uvažujete o práci v zahraničí, jaké jsou Vaše hlavní motivy?(otevřená otázka)
2. Jak hodnotíte Vaše šance na trhu práce po dokončení studia?
(velmi dobré; spíše dobré; spíše špatné; velmi špatné; nejsem schopen/schopna ohodnotit)
a. v oboru na národní úrovni
b. mimo obor na národní úrovni
c. v oboru na mezinárodní úrovni
d. mimo obor na mezinárodní úrovni
3. Zajímá se někdo (školitel, oborová rada) z fakulty, kde studujete, o následující kariéru
doktoranda po ukončení jeho studií? (ano; ne; nevím)
166
Kontaktní otázky
1. Absolvoval/a jste již státní závěrečnou zkoušku? (ano; ne)
2. Jaká je stanovená standardní doba Vašeho studia? (3 roky, 4 roky)
3. Je ve Vašem studijním programu zaveden kreditový systém? (ano; ne; nevím)
4. Pokud byste měl/a Vaše studijní a výzkumné výsledky porovnat s výsledky studentů stejného
nebo obdobného oboru a stejného ročníku, zařadil/a byste se do: (třetiny nejlepších studentů;
třetiny průměrných studentů; třetiny nejhorších studentů)
5. Uveďte jméno vysoké školy, na které studujete. (rolovat možnosti)
6. Uveďte jméno fakulty, na které studujete. (rolovat možnosti)
7. Uveďte studijní program, který studujete. (rolovat možnosti)
8. V jaké formě studia studujete? (prezenční; kombinovaná)
9. Jste žena nebo muž?
10. Kolik je Vám let? (25 a méně, 26-30, 31-35, 36 a více)
167
Příloha 2 – Metodika
V základním souboru se vyskytují různé druhy proměnných. Od měřitelných, přes pořadové až po
kategoriální množné či alternativní. Pro jejich popis bylo využito základních metod popisné statistiky,
jako absolutních četností, relativních četností, průměru. Při třídění bylo využito také kontingenčních
tabulek:
Test nezávislosti v kontingenční tabulce
y1 y2 … ys ni+
x1 n11 n12 … n1s n1+
x2 n21 n22 … n2s n2+
… … … … … …
xr nr1 nr2 … nrs nr+
n+j n+1 n+2 … n+s n
hodnoty (kategorie) veličiny X,
hodnoty (kategorie) veličiny Y,
(i = 1, 2, …, r; j = 1, 2, …, s) sdružené absolutní četnosti
marginální četnosti řádkové absolutní
marginální četnosti sloupcové absolutní
V případě srovnávání úrovně (struktury) dvou souborů bylo využito následujících testů:
Dvouvýběrový t-test (shoda průměrů)
V případě ověření shodné úrovně sledované měřitelné veličiny dvou populací na základě dvou
nezávislých výběrů je možné využít dvouvýběrový t-test. V tomto případě je posuzována shoda
středních hodnot dvou libovolných rozdělení, protože je zřejmé, že v případě výzkumu Eurostudent byly
výběry dostatečně velké.
Pro srovnání byla využita následující testová kritéria:
1. V případě, že lze považovat variabilitu obou souborů za velmi podobnou, lze využít
následujícího testového kritéria:
√
; (1)
168
kde a jsou výběrové průměry, s je zde směrodatná odchylka spočtená z obou výběrů, tedy
ze všech + hodnot.
2. V případě rozdílné variability je výběrová směrodatná odchylka určeně pro každý výběr zvlášť
a pak je testové kritérium následující:
√
; (2)
kde a jsou výběrové průměry, a jsou výběrové směrodatné odchylky, a jsou rozsahy
jednotlivých výběrů.
Rozdělení statistiky U je asymptoticky normální a kritickými hodnotami jsou v tomto případě kvantily
Normálního rozdělení.
Shoda dvou relativních četností
V případě testování shody podílů jednotek s určitým znakem ve dvou dostatečně velkých (nezávislých)
výběrech o rozsahu a , lez jako testové kritérium použít statistiku
√
; (3)
kde , , , a jsou rozsahy jednotlivých výběrů, a jsou
počty jednotek se sledovaným znakem ve výběru.
Rozdělení statistiky U je asymptoticky normální a kritickými hodnotami jsou v tomto případě kvantily
Normálního rozdělení.
V případě zkoumání závislosti mezi jednotlivými proměnnými (kategoriálními, ordinálními nebo
měřitelnými) uspořádanými do kontingenční tabulky bylo využito testu nezávislosti v kontingenční
tabulce.
Test nezávislosti v kontingenční tabulce
Tímto testem lze hodnotit údaje třízené v dvourozměrných kontingenčních tabulkách, které pocházejí ze
vzorku, pořízeného pravděpodobnostním výběrem z rozsáhlé populace. V takovém případě lze použít
statistiku
∑ ∑
( )
, (4)
která má asymptoticky chí-kvadrát rozdělení s (rs-1) stupni volnosti.
169
Pro posouzení síly závislosti lze využít statistiky V (Cramérova V):
√ , (5)
kde je hodnota testového kritéria testu nezávislosti v kontingenční tabulce, m je min(r,s).
ZDROJ: PECÁKOVÁ, Iva. Statistika v terénních průzkumech. 2. dopl. vyd. Praha : PROFESSIONAL
PUBLISHING, 2011. 236 s. ISBN 978-80-7431-039-3.