MASARYKOVA UNIVERZITA
„UKONČENÍ STUDIA NA MASARYKOVĚ UNIVERZITĚ OHLÉDNUTÍ
A PERSPEKTIVA 2009“
JAROSLAV NEKUDA
ESF MU
BRNO, 2009
2
OBSAH
1. ÚVODNÍ POZNÁMKY ........................................................................................................................................ 3
2. ČÁST VĚNOVANÁ ZAMĚSTNANOSTI ABSOLVENTŮ MU.................................................................................. 7
2.1 TI, CO JIŽ PRÁCI MAJÍ ANEBO VĚDÍ, KAM NASTOUPÍ ... ......................................................................................... 10
2.2 TI, CO PRÁCI ZATÍM JEŠTĚ NEMAJÍ .................................................................................................................. 24
2.3 ZÁJEM ABSOLVENTŮ O PRÁCI V ZAHRANIČÍ A VLIV EKONOMICKÉ KRIZE NA UPLATNĚNÍ ............................................... 31
3. HODNOCENÍ VYBRANÝCH KOMPONENT STUDIA NA MU .............................................................................. 36
4. VYBRANÁ DATA ZE ŠETŘENÍ Z LET 1996 - 2009 ............................................................................................ 52
5. ZÁVĚR ........................................................................................................................................................... 57
6. PŘÍLOHA Č. 1 – PRACOVNÍ AKTIVITY POSLUCHAČŮ BĚHEM STUDIA........................................................... 59
3
1. Úvodní poznámky
V průběhu letošního června a července se již potřinácté mezi „čerstvými absolventy“ prezenčního magisterského
studia na MU uskutečnil průzkum zaměřený na následující problémové okruhy:
• vyhlídky absolventů MU na získání pracovních míst,
• hodnocení služeb poskytovaných MU posluchačům v průběhu studia,
• zájem o práci v zahraničí a
• další vybrané informace.
Výzkum se realizoval poprvé v roce 1994 a od této doby probíhal pravidelně se třemi výjimkami: nebyl realizován
v letech 2001, 2003 a 2005, tedy době, kdy se s grantovou podporou FRVŠ uskutečnily rozsáhlé výzkumy
uplatnění absolventů MU v praxi z let 1997 – 2000; 2001 – 2002 a 2003 – 2004. Směrem do budoucnosti bylo
přijato rozhodnutí realizovat tento výzkum již každoročně.
Základní pragmatika průzkumu byla ve vztahu k minulosti zachována, oproti loňskému šetření došlo v použitém
dotazníku k několika změnám. Některé otázky byly po zkušenostech z dotazování formulačně zpřesněny. Byla
doplněna série otázek sledující, kde budou absolventi pracovat (konkrétní zaměstnavatel, hospodářské odvětví,
kvalifikační předpoklady pro danou pozici a název konkrétní pracovní pozice – viz otázky Z4a, Z4b, Z4c a Z4d v
příloze). Kromě toho byla také doplněna otázka sledující očekávaný vliv zhoršené ekonomické situace na
uplatnění absolventů na trhu práce (otázka S23). Z dotazníku byly naopak vyčleněny otázky, které se přežily –
například hodnocení přístupu k síti Internet nebo přístupu k výpočetní technice. Rozhodující část dotazníku byla
zachována, což dává i nadále možnost získávat představu o vývoji sledovaných proměnných v čase.
Ke sběru dat posloužil anonymně koncipovaný dotazník, který měl jen výhradně elektronickou podobu.
Dotazník byl konstruován jako sada uzavřených formalizovaných otázek s několika málo otázkami „otevřenými“ a
čtenář ho najde v příloze č. 3 této zprávy.
Podařilo se shromáždit 1 123 úplně vyplněných dotazníků, což při počtu 2 036 oslovených respondentů1
znamenalo celkově mírně nadprůměrnou návratnost na úrovni 55,2 %.
r. 2009 55,2 %
r. 2008 60,1 %
r. 2007 63,4 %
r. 2006 47,0 %
r. 2004 57,0 %
r. 2002 57,1%.
1
Jedná se o množinu studentů, kteří absolvovali na MU SZZ v magisterském prezenčním studiu v jarním semestru r. 2009.
4
Absolutní a relativní návratnosti byly diferencovány mezi jednotlivými fakultami podle následujícího grafu a
tabulky hodnot.
Graf 1
Návratnost dotazníků podle fakult v roce 2009
(abs. počty)
165
118
157
338
305
364
246
279
64
125
82
83
137
132
205
155
169
35
0
50
100
150
200
250
300
350
400
ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS
Počet potenc. absolventů 09
Počet odpovědí
Souhrnná tabulka návratnosti
Vystudovaná fakulta SZZ 2009 „mělo“ absolvovat Počet odpovědí Návratnost v %
ESF 165 125 75,8
FI 118 82 69,5
FSS 157 83 52,9
FF 338 137 40,5
LF 305 132 43,3
PedF 364 205 56,3
PrF 246 155 63,0
PřírF 279 169 60,6
FSpS 64 35 54,7
Celkem 2036 1123 55,2
Retrospektivní tabulka hodnot návratností tohoto šetření2
:
FAKULTA 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2002 2004 2006 2007 2008 2009 Průměr
ESF * 15,4 58,3 77,5 65,8 53,1 68,8 91,9 62,1 72,9 82,4 76,7 75,8 66,7
FI * 92,9 80,9 67,5 82,5 38,3 82,5 85,4 98,9 48,1 64,9 62,1 69,5 72,8
FSS * * * * 4,3 16,0 10,0 46,3 54,4 30,5 84,4 56,3 52,9 39,5
FF * 17,7 40,1 36,0 53,3 43,5 43,3 44,5 80,1 46,2 67,4 45,3 40,5 46,5
LF 53,0 82,6 67,2 50,0 55,6 88,8 68,3 96,3 23,3 24,1 36,5 52,7 43,3 57,1
PedF 46,9 72,5 45,1 57,1 39,7 20,8 33,1 38,8 62,0 56,0 61,1 60,4 56,3 50,0
PrF 61,1 35,0 45,4 43,4 17,1 53,9 22,5 48,1 55,3 48,1 61,2 65,3 63,0 47,6
PřF * 18,8 37,9 44,1 38,6 27,6 15,9 46,4 48,8 51,8 68,3 68,9 60,6 44,0
FSpS * * * * * * * * * 25,0 59,4 34,0 54,7 43,3
MU 52,1 50,9 50,3 50,2 39,3 41,8 36,5 57,1 57,0 47,0 63,4 60,1 55,2 50,8
2 Není-li uvedeno jinak, jsou všechny prezentované hodnoty uváděny v procentech.
5
V souboru respondentů bylo celkem 69,6 % žen a 30,4 % mužů, analogický poměr v základním souboru je
69,2 % : 30,8 %. Statistické testy ukazují v tomto ohledu jedinou významnější odchylku – a to menší podíl mužů u
jediné fakulty a to PrF (odchylka 7,1 % od základního souboru), viz následující tabulku hodnot.
Šetření Základní soubor Odchylky
Fakulta Hladina výz. st. odchylky muž žena muž žena ZS - šetření
LF odchylka nevýz. 16,3 83,7 20,0 80,0 3,7
FF odchylka nevýz. 19,5 80,5 17,5 82,5 -2,1
PrF 5 % 36,4 63,6 43,5 56,5 7,1
FSS odchylka nevýz. 37,8 62,2 36,3 63,7 -1,5
PřF odchylka nevýz. 29,8 70,2 31,9 68,1 2,1
FI odchylka nevýz. 91,4 8,6 91,5 8,5 0,2
PdF odchylka nevýz. 11,6 88,4 14,6 85,4 3,0
FSpS odchylka nevýz. 37,1 62,9 45,3 54,7 8,2
ESF odchylka nevýz. 34,1 65,9 39,4 60,6 5,2
MU odchylka nevýz. 30,4 69,6 30,8 69,2 0,4
6
Celý další výklad bude strukturován následovně. Nejdříve se podíváme, jak jsou absolventi rozděleni do skupin
podle toho, zda v období kolem promocí mají či nemají práci. Dále se budeme zabývat oběma skupinami
odděleně, nejdříve „již zaměstnanými“ (nebo osobami s „příslibem práce“), potom „ještě nezaměstnanými“
absolventy. Dále pak navazuje společná část vztahující se k zájmu o práci v zahraničí a poslední část přibližuje
postoje a hodnocení absolventů směrem ke službám poskytovaným Masarykovou univerzitou.
Dále jsme zařadili část, která kvantitativní a grafickou formou rekapituluje hlavní zjištění ze šetření z let 1994 –
2009 za Masarykovu univerzitu jako celek.
Nakonec jsme do přílohy zařadili výčty připomínek a výhrad studentů k různým aspektům studia podle fakult.
Jedná se o autentické odpovědi respondentů bez jakýchkoli úprav, vč. gramatických či stylistických chyb se
dvěma výjimkami: informace o konkrétních osobách jsou anonymizovány a také jsou opraveny evidentní
překlepy, které by mohly znesnadňovat čtení textů.
Stejně tak jako v přecházejících letech má prezentace dat – pro rychlejší orientaci – převážně grafickou podobu,
grafy jsou zjednodušené se sloučenými variantami a vynechanými variantami odpovědí „neví, event. jiná
možnost“ všude, kde to bylo vhodné.
Nakonec ještě jedna technická poznámka. V tomto výzkumu byly – jako proměnné – užity i číselníky studijních
programů a oborů podle IS MU. Pokud by si zástupci fakult chtěli udělat přehled o uplatnění svých absolventů
podle programů, oborů nebo oborů sloučených do širších, organických skupin, je možné požádat o data
z výzkumu ve formátu SPSS (*.sav) nebo Excel (*.xls) v Poradenském centru MU. Podobná analýza byla
v minulosti provedena na ESF a přinesla vcelku zajímavá zjištění.
V souboru odpovědí je celkem 30 studijních oborů s deseti a více respondenty podle následujícího přehledu.
Obor N Obor N
Právo 147 Regionální rozvoj a správa 18
Všeobecné lékařství 91 Učitelství obč. výchovy pro základní školy 16
Psychologie 47 Evropská studia 15
Učitelství pro 1. stupeň základní školy 43 Informační systémy 14
Podnikové hospodářství 35 Zdravotní vědy 13
Aplikovaná informatika 31 Ošetřovatelská péče v gerontologii 12
Finanční podnikání 31 Politologie 12
Speciální pedagogika 31 Biochemie 11
Učitelství tělesné výchovy pro ZŠ a SŠ 26 Mediální studia a žurnalistika 11
Německý jazyk a literatura 20 Systematická biologie a ekologie 11
Veřejná ekonomika 19 Učitelství matematiky pro střední školy 11
Anglický jazyk a literatura 18 Český jazyk a literatura 10
Molekulární biologie a genetika 18 Francouzský jazyk a literatura 10
Obecná biologie 18 Geografická kartografie a geoinformatika 10
Počítačové systémy 18 Učitelství matematiky pro základní školy 10
7
2. Část věnovaná zaměstnanosti absolventů MU
Úvodní otázka dotazníku selektovala respondenty do několika velkých skupin. Každá z nich byla následně –
podle logiky věcí – dotazována na odlišné okruhy otázek. Úvodní otázka měla následující podobu: Víte už v
současné době, kde budete po ukončení vysoké školy pracovat, podnikat či být jinak ekonomicky
aktivní?
Rozložení hodnot za celou MU vidíme v následujícím grafu:
Graf 2
Víte už v současné době, kde budete po ukončení vysoké školy pracovat ...?
(n = 1 096)
zatím ještě nevím,
ale chci pracovat
32,8%
jiná možnost
19,0%
ano, vím, zatím ale
ještě nepracuji /
nepodnikám
27,6%
v současné době
jsem už v prac.
poměru
20,5%
Vidíme, že respondenti jsou rozděleni do tří velkých skupin, první se 48,1 % (r. 2008 = 49,6 %, 2007 = 48,8 %)
tvoří absolventi, kteří buďto vědí, kde budou pracovat, nebo dokonce pracují, menší skupina – 32,8 % (r. 2008 =
31,9 %, 2007 = 33,2 %) – chce pracovat, ale práci zatím nemá, a konečně je zde skupina s podílem 19,0 %
(r. 2008 = 18,6 %; 2007 = 18,0 %), která volí „jiné možnosti“; co je jejich obsahem se dozvíme dále. Meziroční
srovnání ukazuje vysokou stálost proporcí všech tří skupin.
8
Rozložení odpovědí na úvodní otázku - tříděné podle fakult - je patrné z následujícího grafu.
Graf 3
Víte už v současné době, kde budete po ukončení vysoké školy pracovat ...?
(n = 1 096)
0%
20%
40%
60%
80%
100%
ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
jiná možnost
ještě nevím, ale chci pracovat
nyní jsem v prac. poměru / podnikám
ano, vím, zatím ale ještě nepracuji / nepodnikám
Víte již kam po VŚ? ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
ano, vím, zatím ale ještě nepracuji / nepodnikám 23,4 12,3 11,1 17,6 61,2 30,7 37,7 17,0 20,0 27,6
nyní jsem v prac. poměru / podnikám 14,5 49,4 32,1 26,0 21,7 15,1 17,2 7,3 31,4 20,5
ještě nevím, ale chci pracovat 50,8 29,6 22,2 37,4 8,5 38,7 37,1 30,9 31,4 32,8
jiná možnost 11,3 8,6 34,6 19,1 8,5 15,6 7,9 44,8 17,1 19,0
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
Necelá pětina absolventů uvažuje o „jiných možnostech“. Abychom tyto aktivity mohli lépe poznat, jedna z otázek
v dotazníku tyto různé „nepracovní aktivity“ absolventů mapovala. Výsledky zobrazuje tabulka na následující
straně, pro zajímavost jsou uvedeny i absolutní hodnoty.
9
Co po ukončení studia v případě, že absolvent nejde „hned pracovat" [t.j. celkem 19,0 % respondentů]?
[ve spodní části tabulky jsou absolutní údaje]
Co po ukončení studia ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
doktorské studium na MU 40,0 69,2 37,9 59,3 30,8 29,7 21,4 80,5 75,0 54,9
doktorské stud. na jiné VŠ, než na MU 7,7 7,4 5,4 14,3 10,4 6,4
další VŠ studium na MU 13,3 24,1 11,1 13,5 21,4 1,3 12,5 9,4
další vysokoškolské studium mimo MU 15,4 10,3 3,7 7,1 2,6 3,9
studium jazyků 3,7 7,7 5,4 7,1 2,1
mateřská dovolená 13,3 20,7 7,4 38,5 8,1 7,1 8,2
pobyt v zahraničí spojený se studiem 13,3 3,4 7,7 13,5 14,3 2,6 5,6
jiný pobyt v zahraničí 13,3 3,4 3,7 15,4 13,5 1,3 5,2
jiná možnost 6,7 7,7 3,7 10,8 7,1 1,3 12,5 4,3
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
doktorské studium na MU 6 9 11 16 4 11 3 62 6 128
doktorské stud. na jiné VŠ, než na MU 0 1 0 2 0 2 2 8 0 15
další VŠ studium na MU 2 0 7 3 0 5 3 1 1 22
další vysokoškolské studium mimo MU 0 2 3 1 0 0 1 2 0 9
studium jazyků 0 0 0 1 1 2 1 0 0 5
mateřská dovolená 2 0 6 2 5 3 1 0 0 19
pobyt v zahraničí spojený se studiem 2 0 1 0 1 5 2 2 0 13
jiný pobyt v zahraničí 2 0 1 1 2 5 0 1 0 12
jiná možnost 1 1 0 1 0 4 1 1 1 10
Celkem 15 13 29 27 13 37 14 77 8 233
Od tohoto místa se text zprávy „větví“ – bezprostředně další část popisuje odpovědi absolventů, kteří již práci
„mají“, dále následuje část pojednávající o zatím „nezaměstnaných“ absolventech.
10
2.1 Ti, co již práci mají anebo vědí, kam nastoupí ...
Jak již bylo řečeno, jedná se celkově o 48,1 % z absolventů MU (r. 2008 = 49,6 %; 2007 = 48,8 %), v absolutním
vyjádření tedy dále popisujeme a interpretujeme odpovědi zhruba 528 osob3 se 67,0 % podílem žen.
Při úvahách nad dále prezentovanými informacemi vezměme v úvahu následující absolutní počty odpovědí
v tomto oddíle. V úvahu je třeba vzít i poměrně malý počet odpovědí u FSpS (n = 18); různé odchylky u této
množiny nejsou v interpretacích obvykle ani komentovány.
ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
47 50 35 57 107 91 83 40 18 528
Z grafu – pro přehlednost slučujícího vždy dvě kladné a dvě záporné varianty – vidíme rozložení odpovědí na
první otázku v tomto bloku. Je patrné, že proces hledání zaměstnání byl relativně obtížnější pro mladé absolventy
PedF a ESF, nejsnáze práci získávali informatici. Celkový podíl „nepříznivých“ odpovědí (velmi obtížně +
poměrně obtížně) se letos zvýšil o necelých 5 % a rovnal se 24,1 % (2008 = 19,7 %; r. 2007 = 24,5 %; 2006 =
23,6 %; 2004 = 24,8 %; 2002 = 19,6 %; 2000 = 24,6 %). Zajímavý je velice malý podíl varianty odpovědi „velice
obtížné“ na úrovni dvou procent.
Graf 4
Bylo pro Vás obtížné získat práci?
(sloučené, přepočítané hodnoty; n = 539)
36,4
3,9
15,4
24,6
15,6
44,0
22,4 26,2 23,5 24,1
63,6
96,1
84,6
75,4
84,4
56,0
77,6 73,8 76,5 75,9
0,0
20,0
40,0
60,0
80,0
100,0
120,0
ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
rel. snadné + úplně snadné
velmi + poměrně obtížné
Obtížnost získat práci ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
velmi obtížné 2,1 4,8 0,9 5,2 1,1 2,3 2,2
poměrně obtížné 31,9 3,9 15,4 19,0 14,5 36,5 20,2 22,7 21,1 21,1
poměrně snadné 44,7 58,8 59,0 55,6 68,2 41,7 57,3 59,1 36,8 55,2
úplně snadné 14,9 37,3 25,6 17,5 15,5 11,5 16,9 11,4 31,6 18,1
nevím, ev. jiná odpověď 6,4 3,2 0,9 5,2 4,5 4,5 10,5 3,4
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
3 Technická poznámka – ne všude zcela přesně „hrají“ čísla o počtech respondentů, která by „hrát“ měla. Je tomu z toho
prostého důvodu, že ne všichni respondenti odpověděli na úplně všechny položené otázky. Hraniční případy také představují
budoucí doktorandi s částečnými pracovními úvazky apod.
11
Rozložení odpovědí na otázku, ve kterém sektoru budou absolventi zaměstnáni, ukazuje, že státní firmy a
instituce jsou – ostatně jako vždy v minulosti – doménou zejména lékařů a pedagogů, v soukromém sektoru
naopak „kralují“ – stejně jako v předcházejících šetřeních – ekonomové, informatici a právníci.
Graf 5
Kde pracujete nebo budete pracovat?
(n = 558)
0%
20%
40%
60%
80%
100%
ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
jiná forma
soukromě podnikat
soukromá firma (instituce)
podnik s významnou státní účastí
instituce veř. sektoru
Kde pracujete / budete pracovat? ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
instituce veřejného sektoru 10,4 21,6 46,2 54,0 85,5 89,6 29,2 75,0 72,2 57,3
podnik s významnou státní účastí 4,2 2,0 2,6 3,2 0,9 2,2 2,3 1,8
soukromá firma (instituce) 79,2 62,7 43,6 31,7 10,9 8,3 60,7 20,5 16,7 34,6
soukromě podnikat 6,3 11,8 5,1 9,5 0,9 1,0 1,1 11,1 3,9
jiná forma 2,0 2,6 1,6 1,8 1,0 6,7 2,3 2,3
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
12
Další graf zobrazuje rozložení odpovědí na otázku, zda absolventi budou pracovat „v oboru“. Zde máme možnost
vidět, že „nejvěrnější“ oboru jsou – podobně jako v předchozích letech – lékaři, informatici, právníci a
přírodovědci.
Graf 6
Budete pracovat v oboru, pro který jste se na VŠ připravovali?
(sloučené, přepočítané hodnoty; n = 549)
72,9
98,0
73,0 71,7
98,2
88,3
96,6 95,3
72,2
88,3
27,1
2,0
27,0 28,3
1,8
11,7
3,4 4,7
27,8
11,7
0,0
20,0
40,0
60,0
80,0
100,0
120,0
ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
určitě + spíše ne
určitě + spíše ano
Pracujete v oboru? ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
určitě ano 37,5 70,6 28,2 40,3 90,9 61,1 83,1 46,5 50,0 63,2
spíše ano 35,4 25,5 41,0 29,0 7,3 26,3 13,5 48,8 22,2 24,1
spíše ne 22,9 2,0 15,4 17,7 1,8 5,3 2,2 2,3 22,2 7,7
určitě ne 4,2 10,3 9,7 6,3 1,1 2,3 5,6 3,8
nevím, nemohu posoudit 2,0 5,1 3,2 1,1 1,1
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
Celkově můžeme konstatovat poměrně vysokou míru souladu mezi získaným vzděláním a jeho uplatňováním
v daném oboru – součet variant „určitě ano“ + „spíše ano“ dává za celou MU 87,3 % (2008 = 85,0 %; 2007 =
86,1 %; 2006 = 85,3 %; 2004 = 90,2 %; 2002 = 93,1 %; 2000 = 89,7 %; 1999 = 87,4%; 1998 = 84,3 %); i zde
vidíme poměrnou stálost tohoto podílu v čase.
V jakých odvětvích absolventi působí, je patrné z následujícího přehledu. Čtyři nejčastěji zastoupená odvětví jsou označena šedě.
Odvětví ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
zemědělství, lesnictví, rybolov 1,2 2,4 0,4
dobývání nerostů a energetických surovin 2,2 1,2 0,4
zpracovatelský průmysl 2,1 1,7 0,4
výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 2,4 0,2
stavebnictví 4,2 2,2 5,9 0,8
velkoobchod a maloobchod 12,5 2,6 1,8 1,7
doprava, skladování, pošty a telekomunikace 2,1 6,5 2,2 1,1
peněžnictví a pojišťovnictví 12,5 2,2 2,2 1,2 1,9
činnosti v oblasti nemovitostí 1,2 2,4 0,4
služby pro podniky 47,9 47,8 26,3 6,9 35,8 9,8 17,3
výzkum a vývoj 17,4 2,6 3,4 24,4 4,0
veř. a státní správa, obrana, bezpečnost, soudnictví, prokuratura, soc.zabezpečení 4,2 2,2 15,8 5,2 1,8 1,1 21,0 12,2 5,9 7,2
školství 2,1 4,3 13,2 32,8 1,8 87,1 3,7 36,6 64,7 26,2
zdravotnictví a sociální péče 2,1 13,2 10,3 93,6 3,2 2,5 7,3 5,9 23,2
veterinární, sociální a osobní služby 2,6 1,7 1,1 0,6
kulturní, zábavní a rekreační činnosti 2,1 4,3 5,3 13,8 2,2 2,4 5,9 3,2
činnosti mezinárodních organizací 2,2 6,9 0,9
jinde 8,3 8,7 18,4 17,2 0,9 1,1 32,1 11,8 10,4
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
Z dalšího grafu je patrné, jaký kdo dostal (nebo má přislíbený) nástupní plat. Jako doplňující informaci uvádíme
i tzv. 5% useknutý průměr4. Nejvyšší nástupní platy dostali, tak jako (téměř) každý rok, informatici a ekonomové.
S nejnižšími platy se letos musejí smířit zejména pedagogové a „sportovci“, opět podobně jako v minulých létech.
Graf 7
Průměrné hrubé nástupní platy absolventů MU 2009
(n = 526)
30574
26744
23421
19926
19815
18696
16959
16538
15031
14736
14422
15174
16319
16359
16247
18320
18367
22440
25306
28898
0
5000
10000
15000
20000
25000
30000
35000
40000
FI ESF FSS PrF MU LF FF PřírF FSpS PedF
Kč
Prům. hrubý nást. plat
5% useknutý průměr
Vystudovaná fakulta Hrubý nástupní plat 5% useknutý průměr Počet odpovědí
FI 30574 28898 47
ESF 26744 25306 45
FSS 23421 22440 38
PrF 19926 18367 81
MU 19815 18320 526
LF 18696 16247 107
FF 16959 16359 61
PřírF 16538 16319 40
FSpS 15031 15174 16
PedF 14736 14422 91
4 Při podobných hodnoceních se jako doplňující informace obvykle uvádí i tzv. 5% useknutý průměr. „Useknutý průměr“
(trimmed mean), který je jednoduchou robustní mírou úrovně, totiž „osvobozuje“ jednotlivá pozorování od extrémních hodnot,
z výpočtu je vyloučeno 5% nejnižších a 5% nejvyšších hodnot.
15
Průměrné hrubé nástupní platy si také můžeme zobrazit pomocí tzv. krabičkových grafů – boxplotů.
Graf 8
Podle tvaru „krabiček“ vidíme, že nejmenší variabilitu mají platy absolventů LF, PedF a FSpS.
Průměrná nástupní mzda za MU činí 19 815 (2008 = 19 419; 2007 = 18 771; 2006 = 17504; 2004 = 15 434; 2002
= 12 302 Kč; 2000 = 11 603 Kč;, 1999 = 10 529 Kč), což oproti roku 2008 představuje nárůst o dvě procenta.
Z grafu č. 9 (viz dále) však můžeme vyčíst, že si polepšili jen absolventi tří fakult – LF, PrF a FSS, všichni
ostatní dostali menší nástupní platy než v roce 2009.
Modální hodnota nástupních platů za celou MU je 15 000 (2008 = 20 000, 2007 = 15 000) Kč, medián pak
představuje 16 500 Kč (2008 = 17 000; 2007 = 16 000).
16
Absolventi MU – muži, dostali v průměru 23 915 Kč (2008 = 22 104, 2007 = 22 455 Kč; 2006 = 19 026), ženy –
absolventky pak 17 954 (2008 = 18 150, 2007 = 16 941 Kč; 2006 = 16 281), což představuje rozdíl mezi oběma
pohlavími 5 961 Kč (2008 = 3 954, 2007 = 5 514; 2006 = 2 745 Kč), tj. 33,2 % (2008 = 21,8 %, 2007 = 32,6 %;
2006 = 16,9 %).
Rozdíly v příjmech mezi muži a ženami jsou do určité míry způsobeny tím, že podstatně vyšší podíl žen působí
(nebo bude působit) ve veřejném sektoru, viz tabulku hodnot.
Kde pracujete? muži ženy Celkem
instituce veřejného sektoru 42,9 63,2 56,6
podnik s významnou státní účastí 1,1 2,2 1,8
soukromá firma (instituce) 47,5 29,4 35,3
soukromě podnikám 7,3 2,2 3,9
jiná forma 1,1 3,0 2,4
Celkem 100,0 100,0 100,0
Pokud bychom se na data podívali ještě podrobněji, je ale vidět podcenění práce žen i ve stejném sektoru podle
následujícího přehledu.
Kde pracujete? muži ženy rozdíl
instituce veř. sektoru 20331 16700 -3631
soukromá firma 26525 21064 -5461
17
Dále můžeme vidět graf zobrazující vývoj průměrných nástupních platů absolventů MU od roku 1996 až do
letošního roku.
Graf 9
Průměrné hrubé nástupní platy absolventů MU 1996 - 2009
0
5000
10000
15000
20000
25000
30000
35000
FF LF PedF PrF PřírF ESF FI FSS FSpS
r. 1996
r. 1997
r. 1998
r. 1999
r. 2000
r. 2002
r. 2004
r. 2006
r. 2007
r. 2008
r. 2009
Průměrné hrubé nástupní platy absolventů MU v letech 1996 – 2009
Fakulta r. 1996 r. 1997 r. 1998 r. 1999 r. 2000 r. 2002 r. 2004 r. 2006 r. 2007 r. 2008 r. 2009
Změna
96/09 v %
FF 7302 7925 7871 9171 9217 9890 16226 15160 17720 16992 16959 232
LF 5643 5235 6510 8286 6660 9441 11605 13915 15063 16903 18696 331
PedF 6162 6570 6633 7425 7829 10436 11484 15891 14590 15590 14736 239
PrF 8500 10577 10032 9957 10219 13894 17471 16884 19982 18640 19926 234
PřírF 6000 7233 9359 9662 8801 11148 11329 14436 17044 18417 16538 276
ESF 13463 12304 10787 15000 17471 16427 16147 21635 23187 27646 26744 199
FI 12000 12291 15100 15085 25740 20406 21263 25111 29073 31711 30574 255
FSS * * * * * * 15846 16313 20303 23412 23421 *
FSpS * * * * * * * 16200 26982 16800 15031 *
Průměrné platy jsou samozřejmě silně diferencovány podle sektorů, ve kterých budou absolventi pracovat:
průměrný nástupní plat absolventa MU v institucích veřejného sektoru je 17 523 Kč (2008 = 16 081), soukromé
firmy nabízejí 23 492 Kč (2008 = 23 094).
18
Analýza vztahu výše nástupního platu a průměrného studijního prospěchu absolventů za celou dobu studia ani
letos nedává žádné jednoznačné výsledky, existuje velice slabá – navíc „obrácená“ – korelace na úrovni 0,099
(1 % hladina významnosti). Pokud si tento vztah zobrazíme podle jednotlivých fakult, pak jen u PrF vidíme
alespoň částečně „žádoucí tvar“, tedy lineární vztah, kdy lepší prospěch je odměněn i vyšším nástupním platem a
vice versa.
Tento jev může do určité míry na úrovni MU vysvětlovat skutečnost, že studenti s lepším prospěchem častěji
směřují do veřejného sektoru a naopak absolventi s prospěchem horším do sektoru soukromého, kde jsou i vyšší
platy.
Kde pracujete? / Prospěch do 1,50 od 1,51-2,00 od 2,01-2,50 horší než 2,51 Celkem
instituce veř. sektoru 61,9 63,9 46,2 32,0 57,0
podnik s významnou státní účastí 0,7 1,0 3,5 4,0 1,7
soukromá firma (instituce) 34,7 29,8 41,3 48,0 35,2
soukromě podnikat 1,4 2,4 7,0 12,0 3,8
jiná forma 1,4 2,9 2,1 4,0 2,3
Celkem 100 100 100 100 100
Graf 10
do 1,50
1,51-
2,00
2,01-
2,50 2,51+
ESF
FI
FSS
FF
LF
PedF
PrF
PřírF
MU
0
5000
10000
15000
20000
25000
30000
35000
40000
Vztah nástupních platů astudijního průměru
(n =468)
ESF
FI
FSS
FF
LF
PedF
PrF
PřírF
MU
Vystudovaná fakulta / studijní průměr / nástupní plat do 1,50 od 1,51-2,00 od 2,01-2,50 horší než 2,51
ESF 27545 27227 26238 32333
FI 16000 35333 28950 25000
FSS 23000 27333 21000 25000
FF 17043 16800 16579 23000
LF 15854 18848 16312 16000
PedF 15107 16052 15756 14000
PrF 18839 18562 19118 17667
PřírF 18367 17355 15000 23250
MU 17990 19439 20089 21675
FSpS – v přehledu chybí pro malý počet případů.
19
Přehled o čtrnácti nejlépe placených studijních oborech s více než šesti respondenty je patrný z následujícího
přehledu:
Studijní obor Průměrný plat N
Informační systémy 39222 9
Finanční podnikání 32781 16
Mediální studia a žurnalistika 30429 7
Aplikovaná informatika 30263 19
Počítačové systémy 28063 8
Podnikové hospodářství 23600 10
Evropská studia 22750 6
Politologie 22125 8
Veřejná ekonomika 21389 9
Anglický jazyk a literatura 21182 11
Zdravotní vědy 21000 7
Právo 19331 77
Ošetřovatelská péče v gerontologii 19273 11
Všeobecné lékařství 19149 77
20
Další z grafů ukazuje, do jaké míry vidí respondenti své současné pracovní místo jako „perspektivní“. Hodnoty
jsou v grafu pro větší přehlednost sloučeny. Celkově u všech absolventů převažují „perspektivní“ varianty nad
variantami „neperspektivními“; relativně méně optimističtí jsou absolventi PedF, FSpS a FF – viz graf a připojená
tabulka hodnot.
Graf 11
Je Vaše zaměstnání perspektivní?
(z grafu je vyloučena možnost "nevím", n = 553)
83,3
96,0
79,5
73,0
89,9
66,3
92,0
81,4
66,7
82,1
12,5
2,0
17,9
22,2
6,4
28,4
6,8
14,0
27,8
14,3
0,0
20,0
40,0
60,0
80,0
100,0
120,0
ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
%
spíše + vůbec není perspektivní
velmi + spíše perspektivní
Perspektivnost zaměstnání ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
velmi perspektivní 37,5 26,0 25,6 11,1 33,9 17,9 48,9 20,9 11,1 28,2
spíše perspektivní 45,8 70,0 53,8 61,9 56,0 48,4 43,2 60,5 55,6 53,9
spíše není perspektivní 12,5 2,0 17,9 19,0 5,5 24,2 5,7 14,0 22,2 12,7
vůbec není perspektivní 3,2 0,9 4,2 1,1 5,6 1,6
nevím, nedovedu posoudit 4,2 2,0 2,6 4,8 3,7 5,3 1,1 4,7 5,6 3,6
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
21
Pokud budeme uvažovat o hodnocení „perspektivnosti zaměstnání“ za celou univerzitu, můžeme konstatovat, že
podíly jednotlivých odpovědí jsou ve srovnání s minulými roky poměrně stabilní. Součet odpovědí „velmi
perspektivní“ a „spíše perspektivní“ se dlouhodobě pohybuje v rozmezí mezi 70 – 90 %, kladné hodnoty od roku
2004 neklesly pod 80 %.
Graf 12
Perspektivnost zaměstnání MU 1996 - 2009
0,0
10,0
20,0
30,0
40,0
50,0
60,0
70,0
80,0
90,0
100,0
MU96
MU97
MU98
MU99
MU00
MU02
MU04
MU06
MU07
MU08
MU09
velmi + spíše
perspektivní
spíše není + vůbec
není perspektivní
Perspektivnost zaměstnání MU96 MU97 MU98 MU99 MU00 MU02 MU04 MU06 MU07 MU08 MU 09
velmi perspektivní 23,4 23,1 18,5 28,4 20,3 19,3 20,8 30,9 28,6 27,9 28,2
spíše perspektivní 49,4 50,9 53,0 50,5 55,2 59,5 59,1 57,0 55,5 53,5 53,9
spíše není perspektivní 14,1 15,6 16,6 13,7 10,3 13,3 15,1 8,4 10,3 12,9 12,7
vůbec není perspektivní 1,6 2,3 3,8 1,0 2,7 0,3 1,6 1,0 2,0 1,3 1,6
nevím, nedovedu posoudit 11,5 8,1 8,2 6,4 11,5 7,6 3,5 2,8 3,5 4,5 3,6
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
22
Při získávání zaměstnání se absolventi MU letos – stejně jako v předchozích letech – spoléhali zejména na
vlastní síly 62,9 % (2008 = 60,4; 2007 = 62,0 %; 2006 = 63,0 %; 2004 = 58,8 %), skupina absolventů využívající
pomoc rodičů postupně poklesla z hodnot roků 1999 = 27,2 %; 2000 = 20,6 %; 2002 = 18,3 % atd. na hodnotu
11,2 %. Necelá pětina absolventů dostala přímou nabídku zaměstnání, jak je patrné z následujícího grafu.
Graf 13
Jakým způsobem jste získal(a) zaměstnání?
(n = 552)
0,0
10,0
20,0
30,0
40,0
50,0
60,0
70,0
80,0
ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
%
vlastní přičinění
dostali přímou nabídku
rodiče, známí
personální agentury
prostřednictvím MU
Úřad práce
jinak
Jak jste získal(a) zaměstnání? ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
vlastní přičinění 64,6 42,0 66,7 63,5 76,1 62,8 63,6 58,1 33,3 62,9
dostali přímou nabídku 16,7 30,0 25,6 23,8 7,3 24,5 17,0 14,0 33,3 19,2
rodiče, známí 10,4 8,0 2,6 7,9 14,7 5,3 17,0 14,0 27,8 11,2
personální agentury 2,1 16,0 1,6 1,1 2,0
prostřednictvím MU 4,0 1,1 7,0 1,1
Úřad práce 2,1 1,1 2,3 0,5
jinak 4,2 5,1 3,2 1,8 4,3 2,3 4,7 5,6 3,1
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
23
Letos jsme se nově zajímali i o to, jaká úroveň a typ vzdělání jsou vyžadovány na místech, na která absolventi
MU nastupují. Na místa, kde je předpokládáno vysokoškolské vzdělání vystudovaného zaměření, nastupují – jak
se dá předpokládat – absolventi LF a PrF a naopak méně často je tomu tak u absolventů FF, ESF a FSS.
Graf 14
Pracujete (budete pracovat, podnikat apod.) na místě, které vyžaduje...
(n=543)
0%
20%
40%
60%
80%
100%
ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
jiná možnost
nevyžaduje ani SŠ
SŠ s maturitou
VŠ jiného zaměření
VŠ podobného zaměření
VŠ vystudovaného zaměření
Jaké vzdělání pracovní místo vyžaduje? ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
vysokoškolské vzdělání vystudovaného zaměření 46,8 61,7 28,9 45,9 93,6 74,5 90,8 58,1 64,7 69,4
vysokoškolské vzdělání podobného zaměření 29,8 17,0 44,7 16,4 1,8 18,1 4,6 37,2 16,2
vysokoškolské vzdělání jiného zaměření 10,5 1,6 1,1 11,8 1,5
středoškolské vzdělání s maturitou 19,1 8,5 7,9 27,9 2,8 5,3 1,1 2,3 11,8 8,3
nevyžaduje ani středoškolské vzdělání 8,5 2,6 3,3 1,1 5,9 1,7
jiná možnost 4,3 4,3 5,3 4,9 1,8 2,1 1,1 2,3 5,9 2,9
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
24
2.2 Ti, co práci zatím ještě nemají ...
Dále se budeme zabývat skupinou absolventů, kteří práci v období provádění šetření (tj. období kolem promocí)
prozatím ještě neměli, ale měli zájem v dohledné době pracovat. Celkem se jednalo o 32,1 % (2008 = 31,9 %;
2007 = 33,2 %; 2006 = 31,9 %; 2004 = 39,0 %) absolventů, což je v absolutních údajích 360 respondentů
se 72,4 % podílem žen (2008 = 73,7 %).
Následující graf nepřímo dokresluje situaci na trhu pracovních sil. Pokud jsme vedeni správnou úvahou, pak
nejdříve a intenzivněji začínají hledat práci ti, kteří se cítí být ohroženi nezaměstnaností (nejistotou). Jako obvykle
jsou nejvíce „v klidu“ informatici.
Graf 15
Proč zatím nemáte práci?
(n = 363)
53,1
76,0
42,1 38,8
58,3
40,3
45,3 43,4 45,5 46,8
46,9
24,0
57,9 61,2
41,7
59,7
54,7 56,6 54,5 53,2
0,0
20,0
40,0
60,0
80,0
100,0
120,0
ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
práci hledal(a), zatím nenašel(-šla)
zatím práci nehledal(a)
Proč nemáte práci? ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
zatím práci nehledal(a) 53,1 76,0 42,1 38,8 58,3 40,3 45,3 43,4 45,5 46,8
práci hledal(a), zatím nenašel(-šla) 46,9 24,0 57,9 61,2 41,7 59,7 54,7 56,6 54,5 53,2
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
25
Z jiného úhlu pohledu vypovídá o stavu trhu práce následující graf. Je z něho patrné, že největší úsilí při hledání
zaměstnání vyvinuli zejména lékaři a pedagogové (stejně jako v předchozích letech), nejméně pak absolventi FI
a FSS. V grafu jsou sloučeny dvě varianty do jedné, viz legenda ke grafu.
Graf 16
Jak byste hodnotil(a) Vaše dosavadní úsilí při hledání práce?
(z grafu byla vyloučena možnost "nevím", n = 219)
44,1
25,0 26,7
51,6
66,7
58,3
47,2
68,8
40,0
50,7
55,9
75,0 73,3
48,4
33,3
41,7
52,8
31,3
60,0
49,3
0,0
20,0
40,0
60,0
80,0
100,0
120,0
ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
nebylo intenzivní
velice + spíše intenzivní
Úsilí při hledání práce bylo … ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
velice intenzivní 8,8 6,7 5,7 14,3 10,4 7,9 9,1 7,9
spíše intenzívní 35,3 25,0 20,0 40,0 42,9 47,9 36,8 57,6 33,3 40,8
nebylo intenzivní 55,9 75,0 73,3 42,9 28,6 41,7 50,0 30,3 50,0 47,4
nevím, nedovedu posoudit 11,4 14,3 5,3 3,0 16,7 3,9
Celkem 100,0 * 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
26
Zatím nezaměstnaní absolventi budou hledat práci „všude“, do soukromého sektoru směřují zejména informatici
a ekonomové, do veřejného sektoru směřují zejména lékaři, pedagogové a absolventi FSpS (podobně jako
v minulém šetření).
Graf 17
Kde asi budete hledat zaměstnání?
(n = 366)
0,0
10,0
20,0
30,0
40,0
50,0
60,0
70,0
ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
instituce veřejného sektoru
podnik s významnou účastí státu
soukromá firma
soukromě podnikat
kombinace možností - všude
Kde budete hledat práci? ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
instituce veřejného sektoru 1,6 31,6 32,0 50,0 48,1 36,4 24,5 63,6 29,0
podnik s významnou účastí státu 3,1 2,0 2,6 1,4
soukromá firma 45,3 56,0 5,3 12,0 8,3 3,9 21,8 13,2 19,9
soukromě podnikat 2,0 2,6 9,1 1,1
kombinace možností - všude 50,0 44,0 63,2 52,0 41,7 42,9 41,8 62,3 27,3 48,6
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
27
Zajímavý obraz představuje komparace „očekávání“ stran „ceny vlastní práce“: zatím nezaměstnaní odpovídali
na otázku, pod jakou částku by „nešli“: „zaměstnání bych nepřijal, kdyby nabízený hrubý měsíční plat byl nižší
než …“. V meziročním srovnání klesly „nároky“ absolventů z 15 924 na 15 096 Kč, tedy zhruba o necelý
tisíc korun.
Ženy jsou v průměru za celou MU ochotny nastoupit za plat zhruba o 19,1 % nižší než muži (2008 = 11 %, 2007
= 7,5 %; 2006 = 11,6 %; ženy = 14 178 Kč, muži = 17 520 Kč). U absolventů všech fakult jsou průměrné – ještě
přijatelné – platy nižší než skutečné nástupní platy již zaměstnaných kolegů, všichni by tedy mohli být po nástupu
do zaměstnání „příjemně překvapeni“, zejména pak ekonomové a informatici.
Graf 18
Představy zatím nezaměstnaných absolventů o ceně své práce a "realita"
(n = 334 - 484)
0
5000
10000
15000
20000
25000
30000
35000
ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
zaměstnaní v průměru dostali
nezaměstnaní "by nešli pod"
Vystudovaná fakulta
Zaměstnaní
v průměru dostali
Nezaměstnaní
"by nešli pod" Rozdíl = realita – očekávání
ESF 26744 17688 9057
FI 30574 22200 8374
FSS 23421 17737 5684
FF 16959 13710 3249
LF 18696 13792 4905
PedF 14736 13227 1509
PrF 19926 13318 6608
PřírF 16538 14406 2132
FSpS 15031 12682 2349
MU 19815 15107 4708
28
Z doposud nezaměstnaných bude práci v „oboru“ hledat většina, tj. 85,9 % (2008 = 89,3 %; 2007 = 82,2 %) –
v grafu byly pro přehlednost sloučeny kategorie podle legendy a varianta „nevím“ vyloučena. I v tomto případě
vyznívá rozložení hodnot pro MU uspokojivě.
Graf 19
Budete hledat práci v oboru, na který jste se na VŠ připravoval(a)?
(sloučené, přepočítané hodnoty; n = 334)
82,8
100,0
76,5
88,6 90,9
71,2
96,4
87,8
100,0
85,9
17,2
0,0
23,5
11,4 9,1
28,8
3,6
12,2
0,0
14,1
0,0
20,0
40,0
60,0
80,0
100,0
120,0
ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
spíše ne + určitě ne
určitě ano + spíše ano
Budete hledat práci v oboru? ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
určitě ano 31,3 64,0 47,0 40,0 75,0 25,0 75,0 25,0 36,4 41,5
spíše ano 43,8 28,0 21,0 38,0 8,0 36,0 21,4 57,7 54,5 36,9
spíše ne 14,1 21,0 6,0 8,0 16,0 3,6 5,8 9,3
určitě ne 1,6 4,0 9,0 5,8 3,6
nevím, nemohu posoudit 9,4 8,0 11,0 12,0 8,0 14,0 5,8 9,1 8,7
Celkem 100 100 100 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
29
Z dalšího grafu je patrné, jak zatím nezaměstnaní absolventi hodnotí své šance na získání pracovního místa; pro
přehlednost byly opět sloučeny varianty podle legendy grafu a vyloučena varianta „nevím“. Nižší podíl
negativních očekávání vidíme u informatiků, právníků a ekonomů – tedy stejných skupin jako v uplynulých letech
– a celkově převažují pozitivní očekávání.
Graf 20
Kdybyste hodnotil(a) své budoucí šance na získání místa ...
(sloučené, přepočítané hodnoty, vyloučeny možnosti "něco mezi" a "nevím"; n = 343)
77,4
100,0
70,0
36,8
45,5
30,0
89,3
41,7
33,3
61,1
22,6
0,0
30,0
63,2
54,5
70,0
10,7
58,3
66,7
38,9
0,0
20,0
40,0
60,0
80,0
100,0
120,0
ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
spíše + velmi nízké
velmi + spíše vysoké
Šance na získání práce ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
velmi vysoké 4,7 8,0 10,5 33,3 5,4 3,8 4,4
spíše vysoké 32,8 68,0 26,3 14,3 8,3 11,7 39,3 15,1 9,1 24,9
něco mezi 45,3 24,0 36,8 55,1 8,3 54,5 42,9 47,2 63,6 45,9
spíše nízké 10,9 15,8 20,4 41,7 24,7 3,6 24,5 9,1 16,4
velmi nízké 4,1 8,3 2,6 1,8 1,9 9,1 2,2
nevím, nedovedu posoudit 6,3 10,5 6,1 6,5 7,1 7,5 9,1 6,3
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
30
Očekávání absolventů ve vztahu k trhu pracovních sil dokresluje také následující graf, který opět ve sloučených
variantách (s vyloučením varianty „nevím“) zobrazuje obavy absolventů z nezaměstnanosti; relativně vyšší
hodnoty vidíme u absolventů PřírF. Celkově však převládá optimismus, negativní varianty dávají dohromady
26,4 % (2008 = 17,8 %; 2007 = 15,0 %; 2005 = 15,1 %; 2004 = 27,7 %).
Graf 21
Myslíte, že Vám hrozí nezaměstnanost?
(sloučené, přepočítané hodnoty, vyloučena možnost "nevím"; n = 303)
26,8
0,0
20,0
34,2
27,3
35,1
14,6
41,9
10,0
26,4
73,2
100,0
80,0
65,8
72,7
64,9
85,4
58,1
90,0
73,6
0,0
20,0
40,0
60,0
80,0
100,0
120,0
ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
spíše ne + určitě ne
určitě ano + spíše ano
Hrozí Vám nezaměstnanost? ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
určitě ano 4,7 2,1 5,2 5,4 7,5 9,1 4,4
spíše ano 18,8 15,8 25,0 25,0 20,8 7,1 26,4 17,5
spíše ne 59,4 72,0 47,4 47,9 33,3 45,5 60,7 39,6 81,8 52,3
určitě ne 4,7 28,0 15,8 4,2 33,3 2,6 12,5 7,5 8,8
nevím, nedovedu posoudit 12,5 21,1 20,8 8,3 26,0 14,3 18,9 9,1 17,0
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
31
2.3 Zájem absolventů o práci v zahraničí a vliv ekonomické krize na uplatnění
Nyní následuje série otázek orientovaných na zájem o práci v zahraničí. Odpovídali na ně všichni respondenti,
tedy jak „už zaměstnaní“ tak i „práci hledající“. Podíl zájemců o práci v zahraničí poklesl za posledních pět let o
více než 10 %, letos jejich podíl představoval 31,8 % (2008 = 29,5 %; 2007 = 30,7 %; 2006 = 35,4 %; 2004 =
42,8 %), nejčastěji mají o takovou práci zájem zejména absolventi FSS.
Graf 22
Chtěl(a) byste v horizontu 2 – 3 let pracovat v zahraničí?
(přepočítané, sloučené hodnoty, vyloučena var. nevím; n = 1 123)
36,3 35,1
50,0
36,7 33,1
22,6 22,8
36,0
18,2
31,8
63,7 64,9
50,0
63,3 66,9
77,4 77,2
64,0
81,8
68,2
0,0
20,0
40,0
60,0
80,0
100,0
120,0
ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
určitě + spíše ne
určitě + spíše ano
Chtěl byste pracovat v zahraničí? ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
určitě ano 8,2 12,3 15,9 13,4 8,7 9,0 9,7 10,8 8,6 10,5
spíše ano 25,4 19,8 30,5 21,6 22,0 12,5 12,3 21,6 8,6 19,2
spíše ne 44,3 46,9 35,4 44,8 39,4 39,5 53,9 41,9 42,9 43,4
určitě ne 14,8 12,3 11,0 15,7 22,8 34,0 20,8 15,6 34,3 20,4
nevím, nemohu posoudit 7,4 8,6 7,3 4,5 7,1 5,0 3,2 10,2 5,7 6,4
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
Průměrná doba, kterou by absolventi v zahraničí chtěli strávit, je zhruba dva roky, podle následujícího přehledu.
Vystudovaná fakulta
Prům. doba v
měsících
Počet odpovědí
ESF 25,8 41
FI 32,8 24
FSS 32,4 37
FF 21,0 47
LF 29,7 42
PedF 28,3 45
PrF 26,7 34
PřírF 16,8 55
FSpS 19,0 6
MU 25,7 331
32
Celkem 85,0 % (2008 = 83,0 %; 2007 = 85,8 %; 2006 = 88,8 %) z absolventů, kteří projevili zájem o práci
v zahraničí, bude v tomto směru podnikat aktivní kroky. Podíl těchto osob se za poslední čtyři roky prakticky
nezměnil.
Graf 23
Budete sám/sama podnikat aktivní kroky k tomu, abyste práci v zahraničí získal(a)?
(sloučené, přepočítané hodnoty, n = 345)
95,1 92,6 94,7
87,5 86,7
78,0
88,9 86,5
62,5
87,5
4,9 7,4 5,3
12,5 13,3
22,0
11,1 13,5
37,5
12,5
0%
20%
40%
60%
80%
100%
ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
spíše ne + určitě ne
určitě ano + spíše ano
Budete podnikat aktivní kroky k získání práce v zahraničí? ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
určitě ano 54,8 33,3 50,0 54,0 39,1 48,0 47,2 41,4 12,5 45,6
spíše ano 38,1 59,3 44,7 30,0 45,7 30,0 41,7 36,2 50,0 39,4
spíše ne 4,8 7,4 5,3 10,0 8,7 16,0 11,1 10,3 25,0 9,9
určitě ne 2,0 4,3 6,0 1,7 12,5 2,3
nemohu zatím posoudit 2,4 4,0 2,2 10,3 2,8
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
33
Celkově mezi absolventy panuje optimismus v otázce možnosti skutečně získat práci v zahraničí – 60,6 %
(2008 = 65,2 %; 2007 = 64,2 %; 2006 = 61,0 %) tvoří kladné odpovědi.
Graf 24
Domníváte se, že se Vám skutečně podaří získat práci v zahraničí?
(přepočítané hodnoty, n = 345)
68,8
90,5
81,8
58,3
88,9
82,5
68,0
78,6
71,4
76,8
31,3
9,5
18,2
41,7
11,1
17,5
32,0
21,4
28,6
23,2
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
spíše ne + určitě ne
určitě ano + spíše ano
Podaří se vám získat práci v zahraničí? ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
určitě ano 15,0 16,0 13,2 14,0 30,2 14,6 11,1 12,3 12,5 15,7
spíše ano 40,0 60,0 57,9 28,0 44,2 54,2 36,1 45,6 50,0 44,9
spíše ne 25,0 8,0 15,8 30,0 7,0 14,6 22,2 14,0 12,5 17,4
určitě ne 2,3 1,8 12,5 0,9
nemohu zatím posoudit 20,0 16,0 13,2 28,0 16,3 16,7 30,6 26,3 12,5 21,2
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
34
Nakonec nás také zajímaly motivace absolventů k práci v zahraničí. Peněžní a „nepeněžní“ motivace byly
v minulosti celkově rozloženy zhruba rovnoměrně, nyní převažují nepeněžní motivace; vyšší výdělek je zajímavý
zejména pro mladé lékaře.
Graf 25
Co je Vaší hlavní motivací zájmu o práci v zahraničí?
(n = 341)
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
neví, jiná odpověď
jen jiné motivy
jiné motivy převažují nad výdělkem
"půl napůl"
vyšší výdělek převažuje
jen vyšší výdělek
Motivace zájmu o práci v zahraničí ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
jen vyšší výdělek 2,0 4,7 2,9 1,2
vyšší výdělek převažuje 34,1 32,0 15,8 24,0 48,8 28,3 20,0 22,8 16,7 27,9
"půl napůl" 19,5 40,0 21,1 24,0 18,6 23,9 31,4 29,8 16,7 25,2
jiné motivy převažují nad výdělkem 22,0 8,0 36,8 24,0 14,0 32,6 22,9 19,3 50,0 23,5
jen jiné motivy 24,4 16,0 26,3 24,0 9,3 10,9 20,0 24,6 16,7 19,6
neví, jiná odpověď 4,0 2,0 4,7 4,3 2,9 3,5 2,6
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
35
V letošním roce jsme do dotazníku nově zařadili otázku, která sledovala posouzení vlivu ekonomické krize na
uplatnění absolventů na trhu práce5. Je zajímavé, že největší obavy vyjadřují právě posluchači ekonomie. Zde se
pohybujeme již v oblasti spekulací: mohlo by tomu být proto, že ekonomové krizi a jejím dopadům „lépe rozumí“.
Na druhé straně však neustálé „zabývání se“ krizí a jejími důsledky může právě u studentů ekonomie vést
k možná až neodůvodněnému přeceňování jejích potenciálních dopadů. Nejméně se dopadů krize obávají mladí
lékaři a informatici.
Graf 26
Ovlivní ekonomická krize negativně Vaše vyhlídky na uplatnění na trhu pracovních sil?
(n = 1104, vyloučena varianta "nevím")
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
určitě ne
spíše ne
spíše ano
určitě ano
Ovlivní krize vaše uplatnění na trhu práce? ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
určitě ano 39,8 8,5 13,4 24,8 3,1 19,0 18,2 20,8 5,7 18,8
spíše ano 33,3 35,4 37,8 36,8 7,9 31,0 26,0 31,0 34,3 29,5
spíše ne 20,3 40,2 31,7 24,8 44,1 33,0 37,7 32,7 42,9 33,2
určitě ne 2,4 14,6 7,3 3,8 37,8 5,0 8,4 4,2 5,7 9,6
nemohu zatím posoudit 4,1 1,2 9,8 9,8 7,1 12,0 9,7 11,3 11,4 8,9
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
Standardizované pořadí „obav“ z vlivu ekonomické krize na uplatnění absolventů (seřazeno sestupně).
Vystudovaná fakulta Z-score Počet odpovědí
ESF -0,6 118
FF -0,3 120
PřírF -0,2 149
PedF -0,1 176
FSS 0,0 74
PrF 0,0 139
FSpS 0,2 31
FI 0,3 81
LF 1,0 118
5
Otázka zněla: Domníváte se, že současná ekonomická krize negativně ovlivní vaše vyhlídky na uplatnění na trhu
pracovních sil?
36
3. Hodnocení vybraných komponent studia na MU
V následující části již odpovídají všichni absolventi. Zajímalo nás, zda absolvované studium bylo podle jejich
názorů orientováno příliš teoreticky, příliš prakticky či vyváženě. V letošním roce došlo k poklesu podílu osob,
které považují studium za „příliš teoretické“, zhruba o šest procent (71,8 65,4 %). Studium se zdá být nejvíce
„teoretické“ zejména absolventům LF, PrF, FF; relativně spokojenější jsou v tomto ohledu informatici a
přírodovědci, podobně jako v minulosti.
Graf 27
Domníváte se, že suma znalostí a dovedností, kterou jste si během studia osvojil(a), byla z
hlediska Vašich dalších potřeb ...
(n = 1 103)
0%
20%
40%
60%
80%
100%
ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
nevím, nemohu posoudit
příliš teoretická
vyvážená
příliš praktická
Orientace studia byla...? ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
příliš praktická 0,8 0,8 0,5 0,6 0,4
vyvážená 24,6 45,1 26,8 22,0 16,2 24,5 23,7 33,3 48,6 26,9
příliš teoretická 68,9 45,1 68,3 68,9 79,2 68,0 70,4 56,0 37,1 65,4
nevím, nemohu posoudit 6,6 9,8 4,9 8,3 3,8 7,0 5,9 10,1 14,3 7,3
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
37
Pro hrubou a rychlejší orientaci jsme propočítali spokojenost s vyvážením komponent studia pomocí Z-score6 od
fakult s převahou teoretické složky (shora, kladné hodnoty) k fakultám s relativně vyváženějším poměrem těchto
složek (dole, záporné hodnoty) – viz následující tabulku:
Vystudovaná fakulta Z-score Počet odpovědí
LF 0,2 125
PrF 0,1 143
FF 0,1 121
ESF 0,1 114
PedF 0,1 186
FSS 0,0 78
PřírF -0,2 151
FI -0,4 74
FSpS -0,6 30
Dále čerství absolventi hodnotili na pětistupňové škále (podobně jako na školní stupnici7), jak je univerzita
připravila v následujících devíti oblastech:
Praktické zkušenosti a dovednosti
Cizí jazyky
Počítačová gramotnost
Schopnost sebeprezentace
Schopnosti pro řídící práci
Kreativita
Schopnost orientovat se a osvojovat si nové poznatky
Schopnost týmové práce
Koncepční a analytické schopnosti
Výsledné hodnoty vidíme seřazené v následujících tabulkách. Z podstaty věci je jasné, že vytvářené žebříčky
nemohou sloužit jako pořadí, kde by jedna či druhá fakulta byla „lepší“ či „horší“ než druhá, neboť
hodnocené faktory souvisí s odlišným zaměřením fakult – FI zajisté naučí absolventy mistrovskému ovládání
počítačů atd. Informační náboj prezentovaných údajů zde spíše spočívá v absolutní hodnotě ukazatelů ve vztahu
k základnímu profilu studia provozovaného na té které fakultě. Blíží-li se však hodnocení známce „4“, jistě
neuškodí se nad takovou skutečností zamyslet a zvážit, co a proč za věcí vězí …
U údajů za MU jsou v závorkách pro srovnání analogické hodnoty z výzkumů 2008, 2007, 2006 a 2004 a
v tomto pořadí. Celkové podíly platných odpovědí jsou u všech proměnných vyšší než 91,8 %.
6
Standardizovaná proměnná s průměrem = 0 a směrodatnou odchylkou = 1.
7 1 = výborný, 5 = nedostatečný
38
FAK.
Praktické zkušenosti a
dovednosti FAK. Cizí jazyky FAK. Počítačová gramotnost
FSpS 2,5 ESF 2,7 FI 1,5
PřírF 3,0 FI 3,0 ESF 2,4
FI 3,2 FF 3,1 PřírF 2,5
PedF 3,3 PedF 3,2 PrF 2,6
FSS 3,3 FSS 3,4 MU 2,8
MU 3,4 MU 3,4 FSS 3,0
FF 3,6 FSpS 3,6 FF 3,0
ESF 3,6 PrF 3,7 FSpS 3,2
LF 3,7 PřírF 3,7 PedF 3,2
PrF 3,7 LF 4,1 LF 3,8
FAK. Schopnost sebeprezentace FAK.
Schopnosti pro řídící
práci FAK. Kreativita
FSpS 2,2 FSpS 2,8 FSpS 2,2
ESF 2,3 PrF 3,1 FSS 2,3
FSS 2,5 ESF 3,1 FI 2,6
PrF 2,6 FI 3,2 PřírF 2,6
PřírF 2,7 PedF 3,2 FF 2,6
PedF 2,7 FSS 3,2 MU 2,8
MU 2,7 MU 3,3 PedF 2,8
FF 2,7 PřírF 3,3 PrF 3,0
LF 3,1 FF 3,5 ESF 3,1
FI 3,4 LF 3,6 LF 3,6
FAK.
Schopnost orientovat se a
osvojovat si nové poznatky FAK.
Schopnost týmové
práce FAK.
Koncepční a analytické
schopnosti
FSS 1,3 FSpS 2,0 FI 1,6
FI 1,5 ESF 2,2 FSS 1,7
PrF 1,5 LF 2,3 PřírF 2,0
PřírF 1,6 PřírF 2,4 PrF 2,1
ESF 1,7 PedF 2,4 ESF 2,2
MU 1,7 FSS 2,4 MU 2,2
FF 1,7 MU 2,4 FF 2,3
LF 1,9 FI 2,5 PedF 2,6
PedF 2,0 PrF 2,6 LF 2,6
FSpS 2,1 FF 2,6 FSpS 2,7
Pro lepší vhled ještě souhrnná tabulka s hodnotami za MU s meziročním srovnáním. U všech proměnných vidíme
skutečně jen minimální změny hodnot.
MU celkem MU 09 MU 08 MU 07 Meziroční změna 08 / 09
Schopnost orientovat se a osvojovat si nové poznatky 1,7 1,8 1,7 -0,1
Koncepční a analytické schopnosti 2,2 2,3 2,4 -0,1
Schopnost týmové práce 2,4 2,4 2,4 0,0
Schopnost sebeprezentace 2,7 2,6 2,7 0,1
Kreativita 2,8 2,8 2,8 0,0
Počítačová gramotnost 2,8 2,9 2,8 -0,1
Schopnosti pro řídící práci 3,3 3,3 3,3 0,0
Praktické zkušenosti a dovednosti 3,4 3,4 3,4 0,0
Cizí jazyky 3,4 3,4 3,5 0,0
39
Dále bylo hodnoceno vybavení fakultních (resp. katederních a ústavních) knihoven jednotlivých fakult odbornou
literaturou (vyloučena varianta „nevím“). Podíl spokojených uživatelů představuje 65,6 % (2008 = 66,4 %, součet
variant velmi + spíše spokojen).
Graf 28
Hodnocení vybavení knihoven odbornou literaturou
(sloučené, přepoč. hodnoty, vyloučeny varianty "něco mezi" a "nevím; n = 1 058)
94,5 90,9 91,8
82,2 80,4 75,7
89,1
78,9
48,0
83,4
5,5 9,1 8,2
17,8 19,6 24,3
10,9
21,1
52,0
16,6
0,0
20,0
40,0
60,0
80,0
100,0
120,0
ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
spíše nespokojen + velmi nespokojen
velmi + spíše spokojen
Vybavení knihovny ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
velmi spokojen 37,4 24,7 28,0 20,7 20,0 10,5 25,5 19,0 21,2
spíše spokojen 47,2 37,0 53,7 40,7 43,1 45,5 49,7 41,1 34,3 44,4
"něco mezi" 8,9 11,1 11,0 21,5 17,7 22,5 13,7 17,9 28,6 16,9
spíše nespokojen 4,9 6,2 6,1 8,9 13,1 13,0 5,9 13,1 22,9 9,9
velmi nespokojen 1,2 4,4 2,3 5,0 3,3 3,0 14,3 3,2
neví 1,6 21,0 3,7 3,8 3,5 2,0 6,0 4,4
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
Pro rychlejší orientaci jsme propočítali spokojenost s vybavením knihoven odbornou literaturou pomocí Z-score
od (shora) relativně „nejvybavenějších“ (ESF, FI a FSS) po méně „vybavené“ (PedF a FSpS) – viz následující
tabulku.
Vystudovaná fakulta Z-score Počet odpovědí
ESF -0,4 121
FI -0,3 64
FSS -0,3 82
PrF -0,2 150
LF 0,1 125
FF 0,1 130
PřírF 0,1 158
PedF 0,3 193
FSpS 0,9 35
40
Čerství absolventi také hodnotili rozsah výuky cizích jazyků pro nefilologické obory s ohledem na jejich budoucí
potřeby v profesním životě. Výsledky opět zobrazuje následující graf (vyloučena varianta „nevím“).
Graf 29
Jak byste hodnotil(a) rozsah výuky cizích jazyků pro nefilologické obory s
ohledem na Vaše budoucí potřeby v profesionálním životě? (n = 968)
70,2 65,8
26,7
32,1
26,9
52,2
43,0
27,5
44,1 42,9
29,8 34,2
73,3
67,9
73,1
47,8
57,0
72,5
55,9 57,1
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
spíše + naprosto nedostatečný
příliš velký + přiměřený
Rozsah výuky ciz. jazyků ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
příliš velký 2,6 5,1 0,8 8,9 5,9 2,5
přiměřený 67,5 60,8 26,7 32,1 26,1 43,3 43,0 27,5 38,2 40,4
spíše nedostatečný 24,6 25,3 42,7 45,7 47,9 35,0 39,6 45,6 38,2 38,6
naprosto nedostatečný 5,3 8,9 30,7 22,2 25,2 12,7 17,4 26,9 17,6 18,5
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
Pro rychlejší orientaci jsme propočítali stupeň „saturace“ výukou cizích jazyků pomocí Z-score od relativně
„nejsaturovanějších“ (ESF a FI) po nejméně „saturované“ (PřírF a FSS) – viz následující tabulka:
Vystudovaná fakulta Z-score Počet odpovědí
ESF -0,5 114
FI -0,4 79
PedF -0,3 157
FSpS -0,1 34
PrF 0,0 149
FF 0,2 81
LF 0,3 119
PřírF 0,3 160
FSS 0,4 75
41
Stejně jako v předcházejících letech, i letos sledovala jedna z otázek odbornou úroveň vysokoškolských učitelů,
viz graf (vyloučena varianta „nevím“).
Graf 30
Setkal(a) jste se někdy s tím, že odborná úroveň učitele (učitelů) neodpovídala
vysokoškolskému studiu?
(n = 1 084, sloučené hodnoty)
80,2
92,6 90,2 88,6 86,6
71,1
95,2 94,6
60,0
85,6
19,8
7,4 9,8 11,4 13,4
28,9
4,8 5,4
40,0
14,4
0%
20%
40%
60%
80%
100%
ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
občas + poměrně často
nikdy +spíše výjimečně
Setkal jste se s pedagogy ...? ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
nikdy 28,1 44,4 42,7 40,2 41,7 25,8 39,7 59,6 17,1 39,1
spíše výjimečně 52,1 48,1 47,6 48,5 44,9 45,4 55,5 34,9 42,9 46,5
občas 16,5 7,4 7,3 9,8 10,2 25,8 4,8 5,4 31,4 12,5
poměrně často 3,3 2,4 1,5 3,1 3,1 8,6 1,9
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
A opět pro rychlejší orientaci jsme propočítali stupeň „přítomnosti pedagogů neadekvátní úrovně“ pomocí Z-score
od relativně nejméně „saturovaných“ (PřírF, FI a PrF) k „saturovanějším“ (ESF, PedF a FSpS), viz následující
tabulka – fakulty jsou tedy seřazeny od nejméně častého výskytu „nekvalitních pedagogů“ k výskytu relativně
častějšímu.
Vystudovaná fakulta Z-score Počet odpovědí
PřírF -0,4 166
FI -0,2 81
PrF -0,2 146
FSS -0,1 82
FF -0,1 132
LF 0,0 127
ESF 0,2 121
PedF 0,4 194
FSpS 0,7 35
42
Dále byla zjišťována spokojenost studentů s fungováním IS MU (vyloučena varianta „nevím“). Z grafu vidíme, že
celkové hodnocení je mimořádně příznivé.
Graf 31
Spokojenost s fungováním IS MU
(n = 1 106)
97,5 100,0 97,6 94,8 97,7
89,9
97,4 98,8
94,3 96,1
2,5 0,0 2,4 5,2 2,3
10,1
2,6 1,2
5,7 3,9
0%
20%
40%
60%
80%
100%
ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
určitě + spíše ne
určitě + spíše ano
Spokojenost s IS MU ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
ano, určitě 58,2 67,1 58,5 52,6 51,5 42,9 71,4 64,9 31,4 56,7
spíše ano 39,3 32,9 39,0 42,2 46,2 47,0 26,0 33,9 62,9 39,4
spíše ne 0,8 2,4 5,2 2,3 8,1 1,9 5,7 3,1
určitě ne 1,6 2,0 0,6 1,2 0,8
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
Pokud bychom z grafu opět vytvořili standardizované pořadí, dospěli bychom k následujícímu pořadí, fakulty jsou
seřazeny od „nespokojenějších“ k relativně méně spokojeným.
Fakulta Z-score Počet odpovědí
PrF -0,3 154
FI -0,3 82
PřírF -0,2 168
FSS -0,1 82
ESF 0,0 122
LF 0,0 130
FF 0,1 135
PedF 0,4 198
FSpS 0,4 35
43
Dále jsme se zajímali také o to, zda se posluchači domnívají, že stávající délka studia je „přiměřená“, viz další
z grafů (vyloučena varianta „nevím“).
Graf 32
Domníváte se, že sumu znalostí a dovedností, kterou jste během vysokoškolského studia
měl(a) možnost získat, by bylo reálné si osvojit i za kratší dobu?
(n = 1 056)
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
o 2 sem. kratší
o 1 sem. kratší
přiměřená
delší o 1 rok
Délka studia by mohla být ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
delší o 1 rok 2,6 7,7 4,0 12,4 2,4 3,7 1,4 5,5 5,9 4,8
přiměřená 70,7 71,8 85,3 66,7 81,5 49,2 60,8 71,2 41,2 66,5
o 1 sem. kratší 11,2 6,4 8,0 8,5 7,3 13,2 14,9 16,0 11,8 11,5
o 2 sem. kratší 15,5 14,1 2,7 12,4 8,9 33,9 23,0 7,4 41,2 17,2
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
A opět pro rychlejší orientaci výpočet standardizovaných hodnot Z-score. Nahoře jsou uvedeny fakulty, kde je
délka „přiměřenější“, dole jsou pak fakulty, které by bylo možné vystudovat i za kratší dobu.
Vystudovaná fakulta Z-score Počet odpovědí
FSS -0,4 75
FF -0,2 129
LF -0,2 124
PřírF -0,2 163
FI -0,2 78
ESF 0,0 116
PrF 0,2 148
PedF 0,4 189
FSpS 0,6 34
44
Další z otázek měla následující znění: Kolik dní jste se v průměru připravoval(a) na jednu zkoušku? Výsledky
je třeba brát samozřejmě jako orientační, samozřejmě – není zkouška jako zkouška … Průměrná doba
přípravy na zkoušku za celou MU představuje 6,2 dne (2008 = 6,4; 2007 = 6,3; 2006 = 6,6), modus je 3 dny a
medián je 5 dní; nejdelší doba přípravy je na LF – 15 dní. Pro zajímavost uvádíme v tabulce pod grafikou i
hodnoty z roku 2008, meziroční změny (i v pořadí fakult) jsou jen minimální.
Graf 33
Fakulta
Průměrná délka
přípravy na
zkoušku ve dnech
N r. 2008
Změna r.
2008/09
LF 15,4 128 14,2 1,2
PrF 6,9 154 7,0 -0,1
MU 6,2 1099 6,4 -0,2
FF 5,5 134 5,1 0,4
PřírF 5,3 166 5,4 -0,1
PedF 4,8 196 5,2 -0,4
FSS 4,4 81 4,6 -0,2
ESF 3,9 123 4,3 -0,4
FSpS 3,8 35 3,6 0,2
FI 3,6 82 3,8 -0,2
45
„Náročnost“ studia na MU zobrazuje následující graf a tabulka hodnot; nejnáročnější je již tradičně studium
medicíny (z grafu vyloučena varianta „nevím“).
Graf 34
Domníváte se, že absolvování vysokoškolského studia na MU bylo z hlediska úsilí, které
jste musel(a) během studia vynaložit ...
(n = 1 102)
0,0
10,0
20,0
30,0
40,0
50,0
60,0
70,0
80,0
90,0
100,0
ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
nebylo vůbec náročné
nebylo příliš náročné
něco mezi
poměrně náročné
velice náročné
Náročnost studia ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
velice náročné 4,9 9,8 7,3 5,2 21,5 3,5 2,6 9,0 7,4
poměrně náročné 50,0 53,7 53,7 36,6 58,5 34,8 35,5 50,9 25,7 44,6
něco mezi 36,1 25,6 26,8 36,6 17,7 44,9 49,3 29,9 65,7 35,9
nebylo příliš náročné 7,4 11,0 12,2 19,4 2,3 14,1 12,5 10,2 8,6 11,3
nebylo vůbec náročné 1,6 2,2 2,5 0,9
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
Tabulka standardizovaných hodnot podle Z-score, fakulty jsou opět shora dolů seřazeny – alespoň podle
respondentů – od nejnáročnějších LF a FI k méně náročným (PedF a FSpS). Sestava „těžkých“ a „lehkých“ fakult
je podobná jako v loňském roce.
Vystudovaná fakulta Z-score Poč. odpovědí
LF -0,6 130
FI -0,2 82
PřírF -0,2 167
FSS -0,1 82
ESF 0,0 122
PrF 0,2 152
FF 0,3 134
PedF 0,3 198
FSpS 0,4 35
46
Celkovou spokojenost s tím, co jednotlivé fakulty daly svým absolventům „do života“, sledovala další z otázek.
Graf 35
Jak jste spokojen(a) s tím, co Vám Vaše fakulta (MU) během studia „do života“ poskytla?
(n = 1 088)
0%
20%
40%
60%
80%
100%
ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
velmi nespokojen
spíše nespokojen
něco mezi
spíše spokojen
velmi spokojen
Spokojenost s tím, co MU poskytla ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
velmi spokojen 16,0 28,0 21,0 13,0 12,6 5,6 20,4 14,5 5,7 14,7
spíše spokojen 60,5 54,9 55,6 42,7 47,2 47,4 60,5 63,0 65,7 54,2
něco mezi 20,2 14,6 19,8 32,8 30,7 36,7 17,1 15,8 25,7 24,5
spíše nespokojen 3,4 2,4 1,2 10,7 7,9 9,7 2,0 5,5 2,9 5,8
velmi nespokojen 2,5 0,8 1,6 0,5 1,2 0,7
Celkem 100 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
Tabulka standardizovaných hodnot podle Z-score, opět shora dolů od relativně nejvíce spokojených (FI, PrF,
FSS) po nejméně spokojené absolventy (LF, FF a PedF). Je třeba zdůraznit, že negativní varianty odpovědí za
MU dávají dohromady jen 6,5 % (2008 = 6,4 %); i u posledního v řadě (PedF) převažují kladné varianty
odpovědí nad zápornými zhruba v poměru 5 : 1.
Vystudovaná fakulta Z-score Poč. odpovědí
FI -0,4 82
PrF -0,3 152
FSS -0,2 81
ESF -0,2 119
PřírF -0,1 165
FSpS 0,0 35
LF 0,2 127
FF 0,2 131
PedF 0,4 196
Pokud bychom sledovali vztah celkové spokojenosti s MU s devíti faktory vzdělání (viz strany 38–39), pak
zjišťujeme, že spokojenější jsou absolventi, kteří příznivěji hodnotí to, jak je MU vybavila praktickými
zkušenostmi a dovednostmi. Viz schéma na další straně. Vidíme, že v celé skupině bylo 14,5 % „velmi
spokojených“ absolventů. Ve skupině, která ocenila nabyté praktické zkušenosti a dovednosti „jedničkou nebo
dvojkou“ (box vlevo dole) byl podíl velmi spokojených 27,5 %. A naopak ti, co tento faktor hodnotili čtyřkou, byli
„velmi spokojení“ jen v 5,7 % případů (box vpravo dole). Celková spokojenost také relativně silněji koreluje se
spokojeností se získanými koncepčními a analytickými schopnosti (korelace 0,42), schopností orientovat
se a osvojovat si nové poznatky (korelace 0,37) a kreativitou (korelace 0,35).
Graf 36
Další z otázek zjišťovala zájem posluchačů o studium dvou nebo i více studijních programů současně.
Z grafu, z něhož byla vyloučena varianta „nevím“, je patrný – a snadno pochopitelný – menší zájem z LF: je to
zřejmě dáno poměrně vysokou deklarovanou náročností tohoto oboru i jeho „svébytností“. Rychlý přehled o
intenzitě zájmu o mezifakultní studium dává tabulka standardizovaných Z-score, viz dále.
Graf 37
Uvažoval(a) jste během studia na MU o tom, že byste studoval(a) ve dvou, případně i více
studijních programech současně? (n = 1 098)
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
studoval mezifakultně
vážně uvažoval, nerealizoval
uvažoval, nerealizoval
nikdy neuvažoval
Studium více studijních
programů současně? ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
nikdy neuvažoval 37,9 33,3 12,5 22,7 59,8 30,2 21,2 36,9 18,8 32,0
uvažoval, nerealizoval 33,9 38,9 20,8 37,3 29,1 41,3 37,7 39,3 37,5 36,6
vážně uvažoval,
nerealizoval 11,3 19,4 6,3 12,7 6,0 11,9 18,4 10,7 12,5 12,4
studoval mezifakultně 16,9 8,3 60,4 27,3 5,1 16,6 22,6 13,1 31,3 19,0
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
Následující tabulka „pro snadnější čtení“ zobrazuje standardizovaný zájem o mezifakultní studium, shora dolů od
„největšího zájmu“ (FSS – stejně jako v posledních pěti šetřeních) po zájem „nejmenší“ (LF – stejně jako
v posledních pěti šetřeních).
Vystudovaná fakulta Z-score poč. odpovědí
FSS 0,7 81
FF 0,5 133
PrF 0,2 153
FSpS 0,0 34
PedF -0,1 197
ESF -0,1 121
PřírF -0,1 168
FI -0,3 82
LF -0,7 129
49
Z následujícího grafu, který zobrazuje názory absolventů na to, jaké podmínky MU pro mezifakultní studium
vytváří, vidíme, že velká část respondentů nedokáže celou věc posoudit (34,6 %), dále pak kladné odpovědi
převažují nad negativními v poměru 49,0 % vs. 16,5 % a tento poměr se postupně stále zlepšuje (2008 = 48,7 %
vs. 18,2 %; 2007 = 43,4 % vs. 21,1 %; 2006 = 39,6 % vs. 23,7 %; 2004 = 32,0 % vs. 31,1 % ; v r. 2002 tomu bylo
naopak – záporné odpovědi 34,2 % převažovaly nad kladnými 22,5 %).
Graf 38
Domníváte se, že na MU byly vytvořeny dobré podmínky pro
vzájemnou „prostupnost“ jednotlivých fakult ?(n = 1 021)
0%
20%
40%
60%
80%
100%
ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
nevím, nedovedu posoudit
určitě ne
spíše ne
spíše ano
ano, určitě
Jsou podmínky pro
prostupnost fakult? ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
určitě ano 18,0 40,2 11,1 15,6 7,8 5,1 11,8 19,2 2,9 14,2
spíše ano 38,5 35,4 42,0 38,5 20,2 24,2 39,2 43,1 45,7 34,8
spíše ne 7,4 9,8 14,8 12,6 7,8 24,7 11,1 13,2 28,6 14,0
určitě ne 2,5 1,2 1,5 3,1 6,1 1,3 0,6 5,7 2,5
nevím, nedovedu posoudit 33,6 14,6 30,9 31,9 61,2 39,9 36,6 24,0 17,1 34,6
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
50
Dále byla zařazena otázka, která mapovala mimoškolní pracovní aktivity posluchačů MU, souhrnné výsledky opět
zobrazuje následující graf. Detailnější informace o rozsahu pracovních aktivit studentů během studia jsou
uvedeny v příloze č. 2.
Graf 39
Pracovní aktivity studentů MU během studia
(n = 357 - 1021)
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník 6. ročník
pravidelně pracoval
poměrně často
velmi zřídka
nepracoval
Z grafu je patrný růst podílu ekonomicky aktivních studentů v průběhu studia. Součty variant „poměrně často“ a
„pravidelně“ dosahují nejvyšších hodnot v pátém ročníku – 56,3 % (2008 = 59,3 %; 2007 = 57,2 %); šestý ročník
můžeme v různých ohledech chápat jako specifický.
Práce studentů MU 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník 6. ročník
nepracoval 34,9 23,9 21,1 15,9 21,2 31,9
velmi zřídka 43,4 42,7 34,6 30,5 22,6 19,0
poměrně často 13,6 20,4 25,4 22,8 17,6 9,2
pravidelně pracoval 8,0 13,0 18,9 30,9 38,7 39,8
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
51
I letos nás také zajímalo, kolik hodin v průměru za týden studenti v jednotlivých ročnících odpracovali. Z grafu je
také patrné, že s postupujícím studiem se prodlužuje čas strávený prací ze zhruba jedenácti hodin v prvním
ročníku na devatenáct hodin za týden v ročníku pátém. Šestý ročník je specifický, studují v něm zejména
posluchači LF a „přesluhující“ studenti.
Graf 40
Týdenní doba pracovních aktivit studentů MU
(n = 224 - 753)
0,0
5,0
10,0
15,0
20,0
25,0
30,0
35,0
ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
1. ročník
2. ročník
3. ročník
4. ročník
5. ročník
6. ročník
Vystudovaná fakulta 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník 6. ročník Průměr
ESF 9,2 11,4 12,4 14,7 18,6 18,6 14,1
FI 10,0 12,3 14,7 18,7 22,3 26,9 17,5
FSS 13,5 15,0 17,6 22,4 25,8 28,7 20,5
FF 12,0 13,2 15,6 18,5 20,2 22,9 17,1
LF 9,2 9,4 10,1 11,2 11,7 12,8 10,7
PedF 13,4 14,7 16,1 17,8 18,6 19,3 16,6
PrF 12,4 14,2 17,2 20,7 22,6 30,4 19,6
PřírF 9,9 10,6 11,2 14,2 14,7 17,9 13,1
FSpS 9,2 11,5 12,4 14,8 20,3 18,9 14,5
MU 11,4 12,8 14,6 17,2 19,2 22,1 16,2
4. Vybraná data ze šetření z let 1996 - 2009
Z předchozích šetření jsme vybrali některé zajímavé a v čase srovnatelné údaje, které mohou zachytit určité tendence v oblasti aktuálního uplatnění absolventů MU a jejich retrospektivní
hodnocení studia na MU. Jednu malou metodologickou poznámku: k prezentovaným datům by bylo zřejmě možné snést celou řadu „rozumných“, „vážných“ (☺) a „dobře míněných“
výhrad. Jejich společným jmenovatelem by mohly být výhrady k nerovnoměrné návratnosti dotazníků v průběhu jednotlivých šetření, výhrady k proměnlivé struktuře fakult zahrnutých do
šetření, reprezentativnosti získaných informací apod. Se všemi těmito výhradami „již dopředu souhlasíme“ a následující informace nechť jsou tedy chápány – „již s možnými, dopředu
zmiňovanými výhradami“ – jen jako jeden z mnoha střípků v mozaice našeho poznání.
Všichni absolventi 1996 1997 1998 1999 2000 2002 2004 2006 2007 2008 2009
Podíl osob, které už mají zaměstnání v době kolem promoci (ví kam nastoupí + již pracují) 47,4 44,0 44,0 32,7 43,8 37,4 38,6 50,1 48,8 49,6 48,1
Podíl osob, které v budoucnu chtějí pracovat, ale zatím práci nemají * * * 43,0 34,2 34,0 39,5 31,9 33,2 31,9 32,8
Podíl osob volících jinou možnost (doktorské studium, jiné studium, pobyty v zahraničí apod.) * * * 24,3 22,0 28,6 21,9 18,0 18,0 18,6 19,0
Zaměstnaní absolventi (pracují nebo již vědí, kam nastoupí) 1996 1997 1998 1999 2000 2002 2004 2006 2007 2008 2009
Bylo pro Vás obtížné sehnat práci (velmi obtížné + poměrně obtížné)? 38,4 35,9 43,2 38,9 24,6 19,6 24,8 23,5 25,4 19,7 24,1
Budete pracovat v oboru, pro který jste se připravoval(a) (určitě ano + spíše ano)? 88,6 87,9 84,3 87,4 89,7 93,1 90,2 85,3 86,1 84,7 87,3
Je Vaše zaměstnání perspektivní (určitě ano + spíše ano)? 72,8 72,8 71,5 78,9 75,5 78,8 79,9 87,8 84,1 81,3 82,1
Podíl absolventů, kteří budou pracovat na místech vyžad. získané VŠ vzdělání * * * * * * * * * * 69,4
Nezaměstnaní absolventi (kt. před ukončením studia ještě nemají místo) 1996 1997 1998 1999 2000 2002 2004 2006 2007 2008 2009
Zaměstnání jsem hledal(a), ale zatím nesehnal(a) 50,7 43,1 60,2 62,5 55,1 47,0 46,8 50,4 40,6 47,2 53,2
Jak intenzivně jste hledal(a) zaměstnání (velice intenzivně + spíše intenzivně)? 50,5 43,1 57,7 49,1 46,8 43,2 25,2 52,8 43,1 34,9 48,7
Budete hledat práci v oboru (určitě ano + spíše ano) 86,0 85,4 78,6 88,6 89,9 89,4 90,8 82,5 82,2 84,7 78,4
Šance na získání místa jsou (velmi vysoké + spíše vysoké) 43,4 48,8 35,5 16,5 26,3 31,5 32,9 37,7 36,6 37,9 29,3
Hrozí Vám nezaměstnanost (určitě ano + spíše ano)? 22,0 16,1 29,9 31,9 30,7 20,1 27,7 15,1 15,0 10,7 21,9
Hodnocení studia – všichni absolventi 1996 1997 1998 1999 2000 2002 2004 2006 2007 2008 2009
Studium bylo "orientováno až příliš teoreticky" 72,2 70,8 71,7 74,3 76,3 76,5 76,5 71,2 74,0 71,8 65,4
Setkali jste se s učiteli, jejichž odborná úroveň neodpovídala VŠ (občas + poměrně často)? 30,8 30,7 27,6 30,9 30,6 26,6 25,4 17,9 19,3 17,1 14,4
Bylo možné získat dané vzdělání za kratší dobu (studium mohlo být o 1 + o 2 semestry kratší) 24,5 28,6 21,9 24,5 20,4 21,2 25,3 22,8 31,4 32,4 27,5
Z hlediska vynaloženého úsilí bylo studium (velice náročné + poměrně náročné) 66,1 65,2 66,0 42,9 50,5 49,8 45,1 50,3 54,2 51,6 52,0
Jsou na MU vytvořeny podmínky pro mezifakultní studium (určitě ano + spíše ano)? 15,1 24,5 18,2 18,2 19,8 22,5 32,0 39,5 43,4 48,7 49,0
Jak jste spokojen s tím co Vám MU dala do života (velmi spokojen(a) + spíše spokojen(a))? * * * 44,1 59,9 55,1 56,2 66,4 67,6 65,6 67,9
Přivydělávali si studenti vlastní prací během studia (pracoval(a) pravidelně + poměrně často)? * * 45,0 46,9 53,5 52,6 61,2 44,28 57,1 59,3 56,2
8
Od r. 2006 včetně se jedná o podíl pracujících pravidelně + poměrně často v 5. ročníku, předchozí údaje byly zjišťovány částečně odlišně.
53
Vybrané grafy s retrospektivními údaji – Grafy č. 41 - 44
38,4
35,9
43,2
38,9
24,6
19,6
24,8
23,5
25,4
19,7
24,1
0
5
10
15
20
25
30
35
40
45
r. 1996 r. 1997 r. 1998 r. 1999 r. 2000 r. 2002 r. 2004 r. 2006 r. 2007 r. 2008 r. 2009
Bylo pro Vás obtížné sehnat práci?
(velmi obtížné + poměrně obtížné)
88,6 87,9
84,3
87,4 89,7 92,1 90,2
85,3 86,1 84,7
87,3
0
10
20
30
40
50
60
70
80
90
100
r. 1996 r. 1997 r. 1998 r. 1999 r. 2000 r. 2002 r. 2004 r. 2006 r. 2007 r. 2008 r. 2009
Budete pracovat v oboru, pro který jste se připravoval(a)?
(zaměstnaní abs.; určitě ano + spíše ano)
72,8 72,8 71,5
78,9
75,5
78,8 79,9
87,8
84,1
81,3 82,1
0
10
20
30
40
50
60
70
80
90
r. 1996 r. 1997 r. 1998 r. 1999 r. 2000 r. 2002 r. 2004 r. 2006 r. 2007 r. 2008 r. 2009
Je Vaše zaměstnání perspektivní?
(zaměstnaní abs.; určitě ano + spíše ano)
50,7
43,1
60,2
62,5
55,1
47 46,8
49,6
40,6
47,2
53,2
0
10
20
30
40
50
60
70
r. 1996 r. 1997 r. 1998 r. 1999 r. 2000 r. 2002 r. 2004 r. 2006 r. 2007 r. 2008 r. 2009
Zaměstnání jsem hledal(a), ale zatím nesehnal(a)
(zatím nezaměstnaní abs.)
54
Grafy č. 45 - 48
50,5
43,1
57,7
49,1
46,8
43,2
25,2
52,8
43,1
34,9
48,7
0
10
20
30
40
50
60
r. 1996 r. 1997 r. 1998 r. 1999 r. 2000 r. 2002 r. 2004 r. 2006 r. 2007 r. 2008 r. 2009
Jak intenzivně jste hledal(a) zaměstnání?
(zatím nezam. abs.; velice intenzivně + spíše intenzivně)
86,0 85,4
78,6
88,6 89,9 89,4 90,8
82,5 82,2 84,7
78,4
0
10
20
30
40
50
60
70
80
90
100
r. 1996 r. 1997 r. 1998 r. 1999 r. 2000 r. 2002 r. 2004 r. 2006 r. 2007 r. 2008 r. 2009
Budete hledat práci v oboru?
(zatím nezam. abs.; určitě ano + spíše ano)
43,4
48,8
35,5
16,5
26,3
31,5
32,9
37,7 36,6 37,9
29,3
0
5
10
15
20
25
30
35
40
45
50
r.
1996
r.
1997
r.
1998
r.
1999
r.
2000
r.
2002
r.
2004
r.
2006
r.
2007
r.
2008
r.
2009
Šance na získání místa jsou ...
(zatím nezam. abs..; velmi vysoké + spíše vysoké)
22,0
16,1
29,9
31,9 30,7
20,1
27,7
15,1 15,0
10,7
21,9
0
5
10
15
20
25
30
35
40
45
50
r. 1996 r. 1997 r. 1998 r. 1999 r. 2000 r. 2002 r. 2004 r. 2006 r. 2007 r. 2008 r. 2009
Hrozí Vám nezaměstnanost?
(zatím nezam. abs.; určitě ano + spíše ano)?
55
Grafy č. 49 - 52
72,2 70,8 71,7
74,3 76,3 76,5 76,5
71,2
74,0 71,8
65,4
0
10
20
30
40
50
60
70
80
90
100
r. 1996 r. 1997 r. 1998 r. 1999 r. 2000 r. 2002 r. 2004 r. 2006 r. 2007 r. 2008 r. 2009
Studium bylo "orientováno až příliš teoreticky"
30,8 30,7
27,6
30,9 30,6
26,6 25,4
17,9 19,3
17,1
14,4
0
5
10
15
20
25
30
35
40
45
50
r.
1996
r.
1997
r.
1998
r.
1999
r.
2000
r.
2002
r.
2004
r.
2006
r.
2007
r.
2008
r.
2009
Setkali jste se s učiteli, jejichž odborná úroveň neodpovídala VŠ?
(občas + poměrně často)?
24,5
28,6
21,9
24,5
20,4 21,2
25,3
22,8
31,4
32,4
27,5
0
5
10
15
20
25
30
35
r. 1996 r. 1997 r. 1998 r. 1999 r. 2000 r. 2002 r. 2004 r. 2006 r. 2007 r. 2008 r. 2009
Bylo by možné získat dané vzdělání za kratší dobu?
(studium mohlo být o 1 + o 2 semestry kratší)
66,1 65,2 66,0
42,9
50,5 49,8
45,1
50,3
54,2
51,6 52,0
0,0
10,0
20,0
30,0
40,0
50,0
60,0
70,0
r. 1996 r. 1997 r. 1998 r. 1999 r. 2000 r. 2002 r. 2004 r. 2006 r. 2007 r. 2008 r. 2009
Z hlediska vynaloženého úsilí bylo studium na MU ...
(velice náročné + poměrně náročné)
56
Grafy č. 53 - 54
15,1
24,5
18,2 18,2
19,8
22,5
32,0
39,5
43,4
48,7 49,0
0
10
20
30
40
50
60
r. 1996 r. 1997 r. 1998 r. 1999 r. 2000 r. 2002 r. 2004 r. 2006 r. 2007 r. 2008 r. 2009
Jsou na MU vytvořeny podmínky pro mezifakultní studium?
(určitě ano + spíše ano)
44,1
59,9
55,1 56,2
66,4 67,6 65,6 67,9
0
10
20
30
40
50
60
70
80
90
100
r. 1999 r. 2000 r. 2002 r. 2004 r. 2006 r. 2007 r. 2008 r. 2009
Jak jste celkově spokojen(a) s tím, co vám MU "dala do života"?
(velmi spokojen + spíše spokojen)
57
5. Závěr
V pořadí třináctý průzkum „Ukončení studia na Masarykově univerzitě – ohlédnutí a perspektiva 2009“
proběhl rutinním způsobem s tím, že struktura užitého dotazníku byla mírně modifikována a byly doplněny
některé nové otázky. Letošní účast absolventů dosáhla mírně nadprůměrné úrovně, výzkumu se aktivně
zúčastnilo celkem 55,2 % všech potenciálních absolventů.
Velice hrubou optikou nazíráno je možné konstatovat, že i v retrospektivním pohledu v oblasti „okamžitého
uplatnění absolventů MU“ nejsou viditelné žádné „dramatické“ změny a většina sledovaných proměnných na
úrovni Masarykovy univerzity „jako celku“ a velmi často i na úrovni jednotlivých fakult má poměrně značnou
tendenci k zachovávání proporcí a úrovně měřených hodnot (viz např. část 5. Vybraná data ze šetření 1996 –
2009). Většina výsledků je pro naši univerzitu příznivá.
Nutno však konstatovat, že projevy ekonomické krize a její vliv na uplatnění absolventů MU jsou z vývoje
některých indikátorů patrné. Jedná se zejména o stagnaci / pokles nástupních platů, částečně obtížnější
hledání pracovních míst a vyšší míru obav z nezaměstnanosti u absolventů, kteří zatím práci nenašli, viz
dále.
V oblasti pracovních aktivit:
zhruba polovina absolventů (48,1 %) v období šetření již pracuje nebo ví, kam nastoupí, od roku 2006 je
tento podíl prakticky konstantní;
zhruba jedna čtvrtina absolventů (24 %) hodnotila proces hledání práce jako velmi a poměrně obtížný, což je
zhruba o 5 % více než v loňském šetření;
podíl absolventů, kteří budou pracovat „v oboru“, dlouhodobě osciluje mezi 85 – 93 %, letos byl tento podíl
87 %;
více než čtyři pětiny absolventů (82,1 %) hodnotí aktuální zaměstnání jako „perspektivní“, což představuje
třetí nejvyšší podíl od roku 1996;
nezaměstnanosti se obává 22 % z dosud nepracujících absolventů, tento podíl je oproti loňskému šetření
zhruba dvojnásobný,
nástupní platy absolventů se celkově zvýšily o 2 % avšak diferencovaně: u šesti fakult došlo k meziročnímu
snížení nástupních platů a jen u tří fakult (PrF, LF a FSS) k jejich růstu.
V oblasti hodnocení studia na MU:
míra spokojenosti absolventů s tím, co jim univerzita dala do života, se za poslední čtyři šetření ustálila na
nejvyšších hodnotách s minimálními změnami (66,4 67,6 65,6 % 67,9 % letos);
podmínky pro mezifakultní studium jsou hodnoceny letos nejpříznivěji a jedná se o dlouhodobý pozitivní
trend;
byl dosažen nejnižší podíl osob, které se setkávaly s pedagogy, jejichž úroveň neodpovídá vysoké škole;
tento podíl se od roku 1996 zmenšil na polovinu (z 30,8 % na 14,4 %);
v hodnocení dílčích spokojeností (praktické zkušenosti, cizí jazyky, počítačová gramotnost atd.) nejsou
viditelné prakticky žádné změny, ty nabývají jen hodnot + - 0,1 „známky“.
na historické minimum se dostal podíl studentů, kteří hodnotí studium na MU jako „příliš teoretické“, letos
činil tento podíl 65 %, v loňském roce to bylo 72 %.
Každý čtenář si jistě bude umět vybrat ty správné informace a přihlédnout třeba i k meziročnímu srovnání hodnot.
Při čtení zprávy je třeba přihlédnout k diferencované míře návratnosti dotazníků podle jednotlivých fakult.
58
Vybraná data budou nabídnuta k publikování médiím, celá zpráva (bez písemných komentářů studentů) bude
vystavena na webových stránkách MU. Tištěné verze kompletní zprávy budou dány k dispozici vedoucím
pracovníkům MU i jednotlivých fakult. Zástupcům fakult budou k dispozici data z výzkumu pro vlastní
analýzy, včetně analýz vedených například na úrovni studijních oborů.
59
6. Příloha č. 1 – pracovní aktivity posluchačů během studia
Práce v 1. ročníku ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
nepracoval 44,7 36,0 44,9 44,2 36,5 46,9 49,7 40,1 39,4 43,4
velmi zřídka 13,2 8,0 17,4 19,5 8,7 16,8 16,1 7,2 18,2 13,6
poměrně často 6,1 8,0 11,6 8,0 6,7 10,1 7,7 5,3 15,2 8,0
pravidelně pracoval 36,0 48,0 26,1 28,3 48,1 26,3 26,6 47,4 27,3 34,9
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
Práce ve 2. ročníku ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
nepracoval 40,0 35,1 42,3 41,4 38,0 45,1 42,8 47,4 54,5 42,7
velmi zřídka 20,0 14,3 23,9 29,3 11,0 23,6 23,4 14,3 24,2 20,4
poměrně často 11,3 18,2 18,3 13,8 7,0 14,3 16,6 7,1 15,2 13,0
pravidelně pracoval 28,7 32,5 15,5 15,5 44,0 17,0 17,2 31,2 6,1 23,9
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
Práce ve 3. ročníku ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
nepracoval 41,1 24,7 33,3 31,9 30,5 41,2 29,3 37,7 32,4 34,6
velmi zřídka 22,3 18,2 23,2 30,2 15,8 28,6 30,6 20,5 50,0 25,4
poměrně často 17,0 33,8 30,4 22,4 9,5 15,4 25,9 9,9 11,8 18,9
pravidelně pracoval 19,6 23,4 13,0 15,5 44,2 14,8 14,3 31,8 5,9 21,1
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
Práce ve 4. ročníku ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
nepracoval 27,4 22,1 21,3 25,8 42,5 37,1 22,4 38,0 22,9 30,5
velmi zřídka 26,5 14,3 20,0 24,2 11,3 28,5 25,2 20,9 34,3 22,8
poměrně často 29,2 45,5 45,3 38,7 19,8 22,6 40,8 18,4 37,1 30,9
pravidelně pracoval 16,8 18,2 13,3 11,3 26,4 11,8 11,6 22,8 5,7 15,9
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
Práce v 5. ročníku ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
nepracoval 21,6 13,0 14,9 21,0 34,9 28,7 12,2 28,8 14,3 22,6
velmi zřídka 19,8 15,6 12,2 16,9 13,2 23,4 16,9 16,7 17,1 17,6
poměrně často 37,8 57,1 59,5 46,8 20,8 27,7 52,7 21,8 57,1 38,7
pravidelně pracoval 20,7 14,3 13,5 15,3 31,1 20,2 18,2 32,7 11,4 21,2
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
Práce v 6. ročníku ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
nepracoval 21,6 13,0 14,9 21,0 34,9 28,7 12,2 28,8 14,3 22,6
velmi zřídka 19,8 15,6 12,2 16,9 13,2 23,4 16,9 16,7 17,1 17,6
poměrně často 37,8 57,1 59,5 46,8 20,8 27,7 52,7 21,8 57,1 38,7
pravidelně pracoval 20,7 14,3 13,5 15,3 31,1 20,2 18,2 32,7 11,4 21,2
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0