MASARYKOVA UNIVERZITA
UKONČENÍ STUDIA NA MASARYKOVĚ UNIVERZITĚ OHLÉDNUTÍ
A PERSPEKTIVA 2010
JAROSLAV NEKUDA
ESF MU
BRNO, 2010
2
OBSAH
1. ÚVODNÍ POZNÁMKY ........................................................................................................................................ 3
2. ČÁST VĚNOVANÁ ZAMĚSTNANOSTI ABSOLVENTŮ MU.................................................................................. 6
2.1 TI, CO JIŽ PRÁCI MAJÍ ANEBO VĚDÍ, KAM NASTOUPÍ ... ........................................................................................... 9
2.2 TI, CO PRÁCI ZATÍM JEŠTĚ NEMAJÍ .................................................................................................................. 22
2.3 ZÁJEM ABSOLVENTŮ O PRÁCI V ZAHRANIČÍ A VLIV EKONOMICKÉ KRIZE NA UPLATNĚNÍ ............................................... 29
3. HODNOCENÍ VYBRANÝCH KOMPONENT STUDIA NA MU .............................................................................. 34
4. CO STUDENTY PÁLÍ ... ................................................................................................................................... 52
5. VYBRANÁ DATA ZE ŠETŘENÍ Z LET 1996 - 2010 ............................................................................................ 53
6. ZÁVĚR ........................................................................................................................................................... 61
7. PŘÍLOHA Č. 1 – PRACOVNÍ AKTIVITY POSLUCHAČŮ BĚHEM STUDIA........................................................... 63
3
1. Úvodní poznámky
V průběhu letošního června a července se již počtrnácté mezi „čerstvými absolventy“ prezenčního magisterského
studia na MU uskutečnil průzkum zaměřený na následující problémové okruhy:
 vyhlídky absolventů MU na získání pracovních míst,
 hodnocení služeb poskytovaných MU posluchačům v průběhu studia,
 zájem o práci v zahraničí a
 další vybrané informace.
Výzkum se realizoval poprvé v roce 1994 a od této doby probíhal pravidelně se třemi výjimkami: nebyl realizován
v letech 2001, 2003 a 2005, tedy době, kdy se s grantovou podporou FRVŠ uskutečnily rozsáhlé výzkumy
uplatnění absolventů MU v praxi z let 1997 – 2000, 2001 – 2002 a 2003 – 2004.
Základní pragmatika průzkumu byla ve vztahu k minulosti zachována, oproti loňskému šetření došlo v použitém
dotazníku k několika změnám. Některé otázky byly po zkušenostech z dotazování formulačně zpřesněny, byla
zavedena baterie otázek umožňujících zajímavé srovnání kompetencí ve dvou dimenzích: jak studenti hodnotí
jejich důležitost pro dobré uplatnění v praxi a do jaké míry MU absolventy v tomto ohledu připravila. Rozhodující
část dotazníku byla zachována v nezměněné podobě, což dává i nadále možnost získávat představu o vývoji
sledovaných proměnných v čase.
Ke sběru dat posloužil anonymně koncipovaný dotazník, který měl jen výhradně elektronickou podobu.
Dotazník byl konstruován jako sada uzavřených formalizovaných otázek s několika málo otázkami „otevřenými“ a
čtenář ho najde v příloze č. 3 této zprávy.
Podařilo se shromáždit 1 120 úplně vyplněných dotazníků, což při počtu 2 130 oslovených respondentů1
znamenalo zhruba průměrnou návratnost na úrovni 52,6 %.
1
Jedná se o množinu studentů, kteří absolvovali na MU SZZ v magisterském prezenčním studiu v jarním semestru r. 2010.
4
Absolutní a relativní návratnosti byly diferencovány mezi jednotlivými fakultami podle následujícího grafu a
tabulky hodnot.
Graf 1
Návratnost dotazníků podle fakult v roce 2010
(abs. počty)
180
139
191
418
224
312
314
297
55
156
80
81
166
156
139
160
164
18
0
50
100
150
200
250
300
350
400
450
ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS
Počet potenc. absolventů 2010
Počet odpovědí
Souhrnná tabulka návratnosti
Vystudovaná fakulta SZZ 2010 „mělo“ absolvovat Počet odpovědí Návratnost v %
ESF 180 156 86,7
FI 139 80 57,6
FSS 191 81 42,4
FF 418 166 39,7
LF 224 156 69,6
PedF 312 139 44,6
PrF 314 160 51,0
PřírF 297 164 55,2
FSpS 55 18 32,7
Celkem 2130 1120 52,6
Hodnoty návratností tohoto šetření od r. 1998
FAKULTA 1998 1999 2000 2002 2004 2006 2007 2008 2009 2010 Průměr
ESF 65,8 53,1 68,8 91,9 62,1 72,9 82,4 76,7 75,8 86,7 73,6
FI 82,5 38,3 82,5 85,4 98,9 48,1 64,9 62,1 69,5 57,6 69,0
FSS 4,3 16,0 10,0 46,3 54,4 30,5 84,4 56,3 52,9 42,4 39,8
FF 53,3 43,5 43,3 44,5 80,1 46,2 67,4 45,3 40,5 39,7 50,4
LF 55,6 88,8 68,3 96,3 23,3 24,1 36,5 52,7 43,3 69,6 55,9
PedF 39,7 20,8 33,1 38,8 62,0 56,0 61,1 60,4 56,3 44,6 47,3
PrF 17,1 53,9 22,5 48,1 55,3 48,1 61,2 65,3 63,0 51,0 48,6
PřF 38,6 27,6 15,9 46,4 48,8 51,8 68,3 68,9 60,6 55,2 48,2
FSpS * * * * * 25,0 59,4 34,0 54,7 32,7 41,2
MU 39,3 41,8 36,5 57,1 57,0 47,0 63,4 60,1 55,2 52,6 51,0
5
Celý další výklad bude strukturován následovně. Nejdříve se podíváme, jak jsou absolventi rozděleni do skupin
podle toho, zda v období kolem promocí mají či nemají práci. Dále se budeme zabývat oběma skupinami
odděleně, nejdříve „již zaměstnanými“ (nebo osobami s „příslibem práce“), potom „ještě nezaměstnanými“
absolventy. Dále pak navazuje společná část vztahující se k zájmu o práci v zahraničí a poslední část přibližuje
postoje a hodnocení absolventů směrem ke službám poskytovaným Masarykovou univerzitou.
Dále jsme zařadili část, která kvantitativní a grafickou formou rekapituluje hlavní zjištění ze šetření z let 1994 –
2010 za Masarykovu univerzitu jako celek.
Nakonec jsme do přílohy zařadili výčty připomínek a výhrad studentů k různým aspektům studia podle fakult.
Jedná se o autentické odpovědi respondentů bez jakýchkoli úprav, vč. gramatických či stylistických chyb se
dvěma výjimkami: informace o konkrétních osobách jsou anonymizovány a také jsou opraveny evidentní
překlepy, které by mohly znesnadňovat čtení textů.
Stejně tak jako v přecházejících letech má prezentace dat – pro rychlejší orientaci – převážně grafickou podobu,
grafy jsou zjednodušené se sloučenými variantami a vynechanými variantami odpovědí „neví, event. jiná
možnost“ všude, kde to bylo vhodné.
Nakonec ještě jedna technická poznámka. V tomto výzkumu byly – jako proměnné – užity i číselníky studijních
programů a oborů podle IS MU. Pokud by si zástupci fakult chtěli udělat přehled o uplatnění svých absolventů
podle programů, oborů nebo oborů sloučených do širších, organických skupin, je možné požádat o data
z výzkumu ve formátu SPSS (*.sav) nebo Excel (*.xls) v Poradenském centru MU. Podobná analýza byla
v minulosti provedena například na ESF a přinesla vcelku zajímavá zjištění.
V souboru odpovědí je celkem 30 studijních oborů s deseti a více respondenty podle následujícího přehledu.
Obor N Obor N
Právo 158 Český jazyk a literatura 16
Všeobecné lékařství 96 Učitelství těl. výchovy pro ZŠ a SŠ 16
Podnikové hospodářství 46 Sociální pedagogika a poradenství 14
Finanční podnikání 40 Politologie 13
Psychologie 30 Analytická biochemie 12
Informační systémy 25 Hospodářská politika 12
Učitelství pro 1. stupeň základní školy 24 Mediální studia a žurnalistika 12
Veřejná ekonomika 24 Mezinárodní vztahy 12
Anglický jazyk a literatura 21 Německý jazyk a literatura 12
Regionální rozvoj a správa 21 Počítačové systémy 12
Speciální pedagogika 21 Sociální politika a sociální práce 12
Molekulární biologie a genetika 20 Obecná biologie 11
Zdravotní vědy 20 Historie 10
Aplikovaná informatika 19 Ošetřovatelská péče v gerontologii 10
Zubní lékařství 17 Učitelství matematiky pro střední školy 10
6
2. Část věnovaná zaměstnanosti absolventů MU
Úvodní otázka dotazníku selektovala respondenty do několika velkých skupin. Každá z nich byla následně –
podle logiky věcí – dotazována na odlišné okruhy otázek. Úvodní otázka měla následující podobu: Víte už v
současné době, kde budete po ukončení vysoké školy pracovat, podnikat či být jinak ekonomicky
aktivní?
Rozložení hodnot za celou MU vidíme v následujícím grafu:
Graf 2
Víte už v současné době, kde budete po ukončení vysoké školy pracovat ...?
N = 1098
ano, vím, zatím ale ještě
nepracuji / nepodnikám
26,3%
nyní jsem v prac. poměru /
podnikám
18,0%
ještě nevím, ale chci
pracovat
37,2%
jiná možnost
18,5%
Vidíme, že respondenti jsou rozděleni do tří velkých skupin, první se 44,4 % (2009 = 48,1 %, r. 2008 = 49,6 %,
2007 = 48,8 %) tvoří absolventi, kteří buďto vědí, kde budou pracovat, nebo dokonce pracují, menší skupina –
37,2 % (r. 2009 = 32,8 %, r. 2008 = 31,9 %, 2007 = 33,2 %) – chce pracovat, ale práci zatím nemá, a konečně je
zde skupina s podílem 18,5 % (r. 2009 = 19,0 %, r. 2008 = 18,6 %; 2007 = 18,0 %), která volí „jiné možnosti“; co
je jejich obsahem se dozvíme dále. Meziroční srovnání ukazuje poměrně vysokou stálost proporcí všech tří
skupin, povšimnout si můžeme zhruba 4 % poklesu podílu skupiny „co už má práci“.
7
Rozložení odpovědí na úvodní otázku – tříděné podle fakult – je patrné z následujícího grafu.
Graf 3
Víte už v současné době, kde budete po ukončení vysoké školy pracovat ...?
(n = 1 098)
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
jiná možnost
ještě nevím, ale chci pracovat
nyní jsem v prac. poměru / podnikám
ano, vím, zatím ale ještě nepracuji /
nepodnikám
Víte již kam po VŚ? ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
ano, vím, zatím ale ještě nepracuji / nepodnikám 22,1 19,0 16,9 20,0 64,0 29,7 20,6 12,3 27,8 26,3
nyní jsem v prac. poměru / podnikám 20,1 39,2 37,7 15,2 12,0 15,2 16,8 9,3 11,1 18,0
ještě nevím, ale chci pracovat 46,8 29,1 33,8 44,8 18,0 42,0 45,2 31,5 38,9 37,2
jiná možnost 11,0 12,7 11,7 20,0 6,0 13,0 17,4 46,9 22,2 18,5
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
Necelá pětina absolventů uvažuje o „jiných možnostech“. Abychom tyto aktivity mohli lépe poznat, jedna z otázek
v dotazníku tyto různé „nepracovní aktivity“ absolventů mapovala. Výsledky zobrazuje tabulka na následující
straně, pro zajímavost jsou uvedeny i absolutní hodnoty.
8
Co po ukončení studia v případě, že absolvent nejde „hned pracovat" [t. j. celkem 18,5 % respondentů]?
[ve spodní části tabulky jsou absolutní údaje]
Co po ukončení studia ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
doktorské studium na MU 57,9 100,0 41,7 62,2 66,7 5,3 40,7 81,5 42,9 61,9
doktorské stud. na jiné VŠ, než na MU 16,7 10,8 3,7 6,2 5,3
další VŠ studium na MU 15,8 16,7 16,2 8,3 15,8 18,5 6,2 11,1
další vysokoškolské studium mimo MU 2,7 5,3 3,7 1,2 1,8
studium jazyků 8,3 3,7 0,9
mateřská dovolená 5,3 8,3 16,7 42,1 3,7 5,8
pobyt v zahraničí spojený se studiem 8,3 2,7 5,3 18,5 14,3 4,0
jiný pobyt v zahraničí 15,8 2,7 21,1 3,7 2,5 42,9 6,2
jiná možnost 5,3 2,7 8,3 5,3 3,7 2,5 3,1
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
doktorské studium na MU 11 12 5 23 8 1 11 66 3 140
doktorské stud. na jiné VŠ, než na MU 0 0 2 4 0 0 1 5 0 12
další VŠ studium na MU 3 0 2 6 1 3 5 5 0 25
další vysokoškolské studium mimo MU 0 0 0 1 0 1 1 1 0 4
studium jazyků 0 0 1 0 0 0 1 0 0 2
mateřská dovolená 1 0 1 0 2 8 1 0 0 13
pobyt v zahraničí spojený se studiem 0 0 1 1 0 1 5 0 1 9
jiný pobyt v zahraničí 3 0 0 1 0 4 1 2 3 14
jiná možnost 1 0 0 1 1 1 1 2 0 7
Celkem 19 12 12 37 12 19 27 81 7 226
Od tohoto místa se text zprávy „větví“ – bezprostředně další část popisuje odpovědi absolventů, kteří již práci
„mají“, dále následuje část pojednávající o zatím „nezaměstnaných“ absolventech.
9
2.1 Ti, co již práci mají anebo vědí, kam nastoupí ...
Jak již bylo řečeno, jedná se celkově o 44,4 % z absolventů MU (2009 = 48,1 %; r. 2008 = 49,6 %; 2007 =
48,8 %), v absolutním vyjádření tedy dále popisujeme a interpretujeme odpovědi zhruba 487 osob2 s 59,7 %
podílem žen.
Při úvahách nad dále prezentovanými informacemi je třeba zaznamenat následující absolutní počty odpovědí
v tomto oddíle, viz např. poměrně malý počet odpovědí u FSpS (n = 7); různé odchylky u této množiny
nejsou v interpretacích obvykle ani komentovány.
ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
65 46 42 58 114 62 58 35 7 487
Z grafu – pro přehlednost slučujícího vždy dvě kladné a dvě záporné varianty – vidíme rozložení odpovědí na
první otázku v tomto bloku. Je patrné, že proces hledání zaměstnání byl relativně obtížnější pro mladé absolventy
FF a PřírF, nejsnáze práci získávali informatici a lékaři. Celkový podíl „nepříznivých“ odpovědí (velmi obtížně +
poměrně obtížně) zůstal v meziročním srovnání prakticky nezměněný – 24,3 % (2009 = 24,1 %, 2008 = 19,7 %; r.
2007 = 24,5 %; 2006 = 23,6 %; 2004 = 24,8 %; 2002 = 19,6 %; 2000 = 24,6 %). Zajímavý je velice malý podíl
varianty odpovědi „velice obtížné“ na úrovni dvou procent, který je stejný jako v loňském roce.
Graf 4
Bylo pro Vás obtížné získat práci?
(sloučené, přepočítané hodnoty; n = 477)
30,6
2,2
19,5
43,9
13,7
35,1
19,0
42,4
33,3
24,3
69,4
97,8
80,5
56,1
86,3
64,9
81,0
57,6
66,7
75,7
0,0
20,0
40,0
60,0
80,0
100,0
120,0
ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
rel. snadné + úplně snadné
velmi + poměrně obtížné
Obtížnost získat práci ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
velmi obtížné 2,4 13,6 0,8 2,9 16,7 2,4
poměrně obtížné 29,2 2,1 16,7 28,8 12,4 32,3 17,2 37,1 16,7 20,8
poměrně snadné 49,2 66,0 57,1 47,5 57,0 53,2 54,7 40,0 66,7 53,9
úplně snadné 16,9 29,8 21,4 6,8 26,4 6,5 18,8 14,3 18,2
nevím, ev. jiná odpověď 4,6 2,1 2,4 3,4 3,3 8,1 9,4 5,7 4,8
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
2 Technická poznámka – ne všude zcela přesně „hrají“ čísla o počtech respondentů, která by „hrát“ měla. Je tomu z toho
prostého důvodu, že ne všichni respondenti odpověděli na úplně všechny položené otázky. Hraniční případy také představují
budoucí doktorandi s částečnými pracovními úvazky apod.
10
Rozložení odpovědí na otázku, ve kterém sektoru budou absolventi zaměstnáni, ukazuje, že státní firmy a
instituce jsou – ostatně jako vždy v minulosti – doménou zejména lékařů a pedagogů, v soukromém sektoru –
stejně jako v předcházejících šetřeních – převažují ekonomové, informatici a právníci.
Graf 5
Kde pracujete nebo budete pracovat?
(n = 503)
0%
20%
40%
60%
80%
100%
ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
jiná forma
soukromě podnikat
soukromá firma (instituce)
podnik s významnou státní účastí
instituce veř. sektoru
Kde pracujete / budete pracovat? ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
instituce veřejného sektoru 13,6 14,9 52,4 67,8 79,5 71,0 18,8 68,6 66,7 51,5
podnik s významnou státní účastí 1,5 2,1 2,4 1,7 0,8 1,6 1,2
soukromá firma (instituce) 77,3 66,0 42,9 16,9 18,0 16,1 70,3 25,7 33,3 39,4
soukromě podnikat 3,0 14,9 2,4 13,6 0,8 8,1 1,6 2,9 5,2
jiná forma 4,5 2,1 0,8 3,2 9,4 2,9 2,8
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
11
Další graf zobrazuje rozložení odpovědí na otázku, zda absolventi budou pracovat „v oboru“. Zde máme možnost
vidět, že „nejvěrnější“ oboru jsou – podobně jako v předchozích letech – informatici, lékaři a právníci.
Graf 6
Budete pracovat v oboru, pro který jste se na VŠ připravovali?
(sloučené, přepočítané hodnoty; n = 495)
80,0
100,0
78,6
73,2
98,3
75,8
96,8
85,7
100,0
87,7
20,0
0,0
21,4
26,8
1,7
24,2
3,2
14,3
0,0
12,3
0,0
20,0
40,0
60,0
80,0
100,0
120,0
ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
určitě + spíše ne
určitě + spíše ano
Pracujete v oboru? ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
určitě ano 38,5 72,3 52,4 46,6 88,4 50,0 84,1 54,3 60,0 64,5
spíše ano 41,5 27,7 26,2 24,1 9,9 25,8 11,1 31,4 40,0 22,7
spíše ne 16,9 21,4 13,8 0,8 16,1 3,2 8,6 8,8
určitě ne 3,1 12,1 0,8 8,1 5,7 3,4
nevím, nemohu posoudit 3,4 1,6 0,6
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
Celkově můžeme konstatovat poměrně vysokou míru souladu mezi získaným vzděláním a jeho uplatňováním
v daném oboru – součet variant „určitě ano“ + „spíše ano“ dává – stejně jako vloni – za celou MU 87,2 % (2009 =
87,3 %; 2008 = 85,0 %; 2007 = 86,1 %; 2006 = 85,3 %); i zde vidíme poměrnou stálost tohoto podílu v čase.
V jakých odvětvích absolventi působí, je patrné z následujícího přehledu. Čtyři nejčastěji zastoupená odvětví jsou označena šedě, celkem v nich bude působit 74,5 %
absolventů.
Odvětví ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
zemědělství, lesnictví, rybolov 1,8 0,2
zpracovatelský průmysl 4,7 0,6
výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 1,6 2,5 1,8 0,6
stavebnictví 1,6 0,2
velkoobchod a maloobchod 10,9 5,0 1,8 0,8 3,2 2,9 16,7 3,1
pohostinství a ubytování 1,6 0,2
doprava, skladování, pošty a telekomunikace 1,6 4,4 1,8 1,6 2,9 1,2
peněžnictví a pojišťovnictví 7,8 1,8 1,6 1,4
činnosti v oblasti nemovitostí 1,6 1,6 0,4
služby pro podniky 48,4 75,6 20,0 5,3 6,5 43,5 11,8 22,7
výzkum a vývoj 1,6 2,2 2,5 26,5 2,4
veřejná a státní správa, obrana, bezpečnost, soudnictví, prokuratura,
soc.zabezpečení 6,3 4,4 25,0 10,5 6,5 16,1 11,8 8,2
školství 3,1 4,4 2,5 45,6 1,7 58,1 26,5 66,7 16,7
zdravotnictví a sociální péče 10,0 8,8 95,8 4,8 14,7 26,9
veterinární, sociální a osobní služby 10,0 5,3 0,8 4,8 2,2
kulturní, zábavní a rekreační činnosti 1,6 2,5 5,3 3,2 2,9 16,7 1,8
jinde 9,4 8,9 20,0 10,5 0,8 8,1 38,7 11,0
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
Z dalšího grafu je patrné, jaký kdo dostal (nebo má přislíbený) nástupní plat. Jako doplňující informaci uvádíme
i tzv. 5% useknutý průměr3. Nejvyšší nástupní platy dostali, tak jako (téměř) každý rok, informatici a ekonomové.
S nejnižšími platy se letos musejí smířit zejména přírodovědci a pedagogové („sportovci“), opět podobně jako
v minulých letech.
Graf 7
Průměrné hrubé nástupní platy absolventů MU 2010
(n = 479)
31011
24786
20554
20012
19956
19040
17967
17632
15579
12000
15311
17438
17259
18566
17618
19554
19325
24363
28263
0
5000
10000
15000
20000
25000
30000
35000
40000
FI ESF MU FSS LF PrF FF PřírF PedF FSpS
Kč
Prům. hrubý nást. plat
5% useknutý průměr
Vystudovaná fakulta Hrubý nástupní plat 5% useknutý průměr Počet odpovědí
FI 31011 28263 46
ESF 24786 24363 63
MU 20554 19325 479
FSS 20012 19554 41
LF 19956 17618 113
PrF 19040 18566 62
FF 17967 17259 60
PřírF 17632 17438 34
PedF 15579 15311 57
FSpS 12000 3
3 Při podobných hodnoceních se jako doplňující informace obvykle uvádí i tzv. 5% useknutý průměr. „Useknutý průměr“
(trimmed mean), který je jednoduchou robustní mírou úrovně, totiž „osvobozuje“ jednotlivá pozorování od extrémních hodnot,
z výpočtu je vyloučeno 5% nejnižších a 5% nejvyšších hodnot.
14
Průměrné hrubé nástupní platy si také můžeme zobrazit pomocí tzv. krabičkových grafů – boxplotů.
Graf 8
ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS
FAKULTA
25000
50000
75000
100000
Nástupníplaty





























Podle tvaru „krabiček“ vidíme, že nejmenší variabilitu mají platy absolventů LF, PedF a PřírF, které jsou obvykle
svázány s „tabulkovými platy“ ve veřejném sektoru.
Průměrná nástupní plat za MU činí 20 554 (2009 = 19 815; 2008 = 19 419; 2007 = 18 771; 2006 = 17504), což
oproti roku 2009 představuje nárůst o necelá čtyři procenta.
Modální hodnota nástupních platů za celou MU je 20 000 Kč (2009 = 15 000; 2008 = 20 000, 2007 = 15 000),
medián pak představuje 18 000 Kč (2009 = 16 500; 2008 = 17 000; 2007 = 16 000).
15
Absolventi MU – muži, dostali v průměru 24 861 Kč (2009 = 23 915, 2008 = 22 104, 2007 = 22 455 Kč; 2006 =
19 026), ženy – absolventky pak 17 718 Kč (2009 = 17 954; 2008 = 18 150, 2007 = 16 941 Kč; 2006 = 16 281),
což představuje rozdíl mezi oběma pohlavími 7 143 Kč (2009 = 5 961; 2008 = 3 954, 2007 = 5 514; 2006 = 2 745
Kč), tj. 40 % (2009 = 33,2 %; 2008 = 21,8 %, 2007 = 32,6 %; 2006 = 16,9 %).
Rozdíly v příjmech mezi muži a ženami jsou do určité míry způsobeny tím, že podstatně vyšší podíl žen působí
(nebo bude působit) ve veřejném sektoru, viz tabulku hodnot.
Kde pracujete? muži ženy Celkem
instituce veřejného sektoru 38,7 59,3 51,0
podnik s významnou státní účastí 1,5 0,7 1,0
soukromá firma (instituce) 50,8 32,7 39,9
soukromě podnikám 6,0 4,7 5,2
jiná forma 3,0 2,7 2,8
Celkem 100,0 100,0 100,0
Pokud bychom se na data podívali ještě podrobněji, je vidět podcenění práce žen i ve stejném sektoru podle
následujícího přehledu.
Kde pracujete? muži ženy rozdíl
instituce veř. sektoru 21667 16830 - 4836
soukromá firma 26438 19647 - 6791
16
Dále můžeme vidět graf zobrazující vývoj průměrných nástupních platů absolventů MU od roku 1996 až do
letošního roku.
Graf 9
Průměrné hrubé nástupní platy absolventů MU 1996 - 2010
0
5000
10000
15000
20000
25000
30000
35000
FI ESF FSS LF PrF FF PřírF PedF FSpS
r. 1996
r. 1997
r. 1998
r. 1999
r. 2000
r. 2002
r. 2004
r. 2006
r. 2007
r. 2008
r. 2009
r. 2010
Průměrné hrubé nástupní platy absolventů MU v letech 2000 – 2010
Fakulta r. 2000 r. 2002 r. 2004 r. 2006 r. 2007 r. 2008 r. 2009 r. 2010
Změna
04/10 v %
FI 25740 20406 21263 25111 29073 31711 30574 31011 145,8
ESF 17471 16427 16147 21635 23187 27646 26744 24786 153,5
FSS 15846 16313 20303 23412 23421 20012 126,3
LF 6660 9441 11604 13915 15063 16903 18696 19956 172,0
PrF 10219 13894 17471 16884 19982 18640 19926 19040 109,0
FF 9217 9890 16226 15160 17720 16992 16959 17967 110,7
PřírF 8801 11148 11329 14436 17044 18417 16538 17632 155,6
PedF 7829 10436 11484 15891 14590 15590 14736 15579 135,7
FSpS 16200 26982 16800 15031 12000 *
Průměrné platy jsou silně diferencovány podle sektorů, ve kterých budou absolventi pracovat: průměrný nástupní
plat absolventa MU v institucích veřejného sektoru je 18 309 Kč (2009 = 17 523), soukromé firmy nabízejí
23 114 Kč (2009 = 23 492).
17
Přehled deseti nejlépe placených studijních oborů se šesti a více respondenty je patrný z následujícího přehledu:
Studijní obor Průměrný plat N
Aplikovaná informatika 40250 10
Informační systémy 29861 18
Bezpečnost informačních technologií 28833 6
Finanční podnikání 26842 19
Podnikové hospodářství 25614 22
Počítačové systémy 24583 6
Regionální rozvoj a správa 23438 8
Mediální studia a žurnalistika 23071 7
Všeobecné lékařství 21095 74
Psychologie 19731 13
18
Další z grafů ukazuje, do jaké míry vidí respondenti své současné pracovní místo jako „perspektivní“. Hodnoty
v grafu jsou pro větší přehlednost sloučeny. Celkově u všech absolventů převažují „perspektivní“ varianty nad
variantami „neperspektivními“; relativně méně optimističtí jsou absolventi FF a PedF – viz graf a připojená tabulka
hodnot.
Graf 10
Je Vaše zaměstnání perspektivní?
(z grafu je vyloučena možnost "nevím", n = 495)
84,6
95,7 92,9
70,7
93,3
70,5
100,0
88,6
60,0
87,1
7,7
4,3
2,4
24,1
5,0
18,0
0,0
8,6
40,0
8,9
0,0
20,0
40,0
60,0
80,0
100,0
120,0
ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
%
spíše + vůbec není perspektivní
velmi + spíše perspektivní
Perspektivnost zaměstnání ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
velmi perspektivní 33,8 42,6 21,4 24,1 39,2 18,0 43,5 25,7 40,0 32,5
spíše perspektivní 50,8 53,2 71,4 46,6 54,2 52,5 56,5 62,9 20,0 54,5
spíše není perspektivní 7,7 4,3 17,2 5,0 14,8 5,7 40,0 7,3
vůbec není perspektivní 2,4 6,9 3,3 2,9 1,6
nevím, nedovedu posoudit 7,7 4,8 5,2 1,7 11,5 2,9 4,0
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
19
Pokud budeme uvažovat o hodnocení „perspektivnosti zaměstnání“ za celou univerzitu, můžeme konstatovat, že
podíly jednotlivých odpovědí jsou ve srovnání s minulými roky poměrně stabilní. Součet odpovědí „velmi
perspektivní“ a „spíše perspektivní“ se dlouhodobě pohybuje v rozmezí mezi 70 – 90 %, kladné hodnoty od roku
2004 neklesly pod 80 %.
Graf 11
Perspektivnost zaměstnání MU 1996 - 2010
72,8 74,0
71,5
78,9
75,5
78,8 79,9
87,8
84,1
81,3 82,1
87,1
15,7
17,9
20,4
14,7 13,0 13,6
16,7
9,4
12,4 14,2 14,3
8,9
0,0
10,0
20,0
30,0
40,0
50,0
60,0
70,0
80,0
90,0
100,0
M
U96
M
U97
M
U98
M
U99
M
U00
M
U02
M
U04
M
U
06
M
U07
M
U
08
M
U09
M
U
10
velmi + spíše perspektivní
spíše není + vůbec není perspektivní
Perspektivnost zaměstnání MU96 MU97 MU98 MU99 MU00 MU02 MU04 MU06 MU07 MU08 MU 09 MU 10
velmi perspektivní 23,4 23,1 18,5 28,4 20,3 19,3 20,8 30,9 28,6 27,9 28,2 32,5
spíše perspektivní 49,4 50,9 53,0 50,5 55,2 59,5 59,1 57,0 55,5 53,5 53,9 54,5
spíše není perspektivní 14,1 15,6 16,6 13,7 10,3 13,3 15,1 8,4 10,3 12,9 12,7 7,3
vůbec není perspektivní 1,6 2,3 3,8 1,0 2,7 0,3 1,6 1,0 2,0 1,3 1,6 1,6
nevím, nedovedu posoudit 11,5 8,1 8,2 6,4 11,5 7,6 3,5 2,8 3,5 4,5 3,6 4,0
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
20
Při získávání zaměstnání se absolventi MU letos – stejně jako v předchozích letech – spoléhali zejména na
vlastní síly 60,3 % (2009 = 62,9 %; 2008 = 60,4; 2007 = 62,0 %; 2006 = 63,0 %; 2004 = 58,8 %).
Graf 12
Jakým způsobem jste získal(a) zaměstnání?
(n = 496)
0,0
10,0
20,0
30,0
40,0
50,0
60,0
70,0
80,0
90,0
ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
%
vlastní přičinění (inzeráty, Internet,
kontaktování zaměstnavatelů apod.)
dostal přímou nabídku
rodiče, známí
prostřednictvím MU
jinak
personální agentury
úřad práce
Jak jste získal(a) zaměstnání? ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
vlastní přičinění 56,9 63,8 45,2 58,6 68,6 66,1 50,8 57,1 80,0 60,3
dostali přímou nabídku 13,8 19,1 31,0 17,2 11,6 11,3 18,0 22,9 16,3
rodiče, známí 13,8 6,4 9,5 17,2 14,9 16,1 21,3 20,0 14,9
prostřednictvím MU 7,7 4,3 4,8 3,4 0,8 3,2 4,9 20,0 3,6
jinak 1,5 2,1 4,8 1,7 1,7 1,6 4,9 2,2
personální agentury 6,2 4,3 2,4 1,7 1,8
úřad práce 2,4 1,7 0,8 1,6 0,8
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
21
Letos jsme se nově zajímali i o to, jaká úroveň a typ vzdělání jsou vyžadovány na místech, na která absolventi
MU nastupují. Na místa, kde je předpokládáno vysokoškolské vzdělání vystudovaného zaměření, nastupují – jak
se dá předpokládat – absolventi LF a PrF a naopak méně často je tomu tak u absolventů FSS a ESF.
Graf 13
Pracujete (budete pracovat, podnikat apod.) na místě, které vyžaduje...
(n = 487)
0%
20%
40%
60%
80%
100%
ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
jiná možnost
nevyžaduje ani SŠ
SŠ s maturitou
VŠ jiného zaměření
VŠ podobného zaměření
VŠ vystudovaného zaměření
Jaké vzdělání vaše pracovní místo vyžaduje? ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
vysokoškolské vzdělání vystudovaného zaměření 44,3 57,8 32,5 52,6 95,0 52,5 95,2 60,0 60,0 66,9
vysokoškolské vzdělání podobného zaměření 36,1 15,6 32,5 22,8 0,8 23,0 3,2 28,6 20,0 17,0
vysokoškolské vzdělání jiného zaměření 3,3 2,2 2,5 5,3 1,6 1,6
středoškolské vzdělání s maturitou 8,2 20,0 15,0 12,3 3,3 16,4 8,6 9,0
nevyžaduje ani středoškolské vzdělání 3,3 4,4 5,0 3,5 3,3 2,9 2,3
jiná možnost 4,9 12,5 3,5 0,8 3,3 1,6 20,0 3,1
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
22
2.2 Ti, co práci zatím ještě nemají ...
Dále se budeme zabývat skupinou absolventů, kteří práci v období provádění šetření (tj. období kolem promocí)
prozatím ještě neměli, ale měli zájem v dohledné době pracovat. Celkem se jednalo o 37,2 % (2009 = 32,8 %;
2008 = 31,9 %; 2007 = 33,2 %; 2006 = 31,9 %; 2004 = 39,0 %) absolventů, což je v absolutních údajích 421
respondent.
Následující graf nepřímo dokresluje situaci na trhu pracovních sil. Pokud jsme vedeni správnou úvahou, pak
nejdříve a intenzivněji začínají hledat práci ti, kteří se cítí být ohroženi nezaměstnaností (nejistotou). Jako obvykle
jsou nejvíce „v klidu“ informatici.
Graf 14
Proč zatím nemáte práci?
(n = 421)
53,4
70,8
32,3 34,2
50,0
33,9
52,1
26,4
50,0
42,8
46,6
29,2
67,7 65,8
50,0
66,1
47,9
73,6
50,0
57,2
0,0
20,0
40,0
60,0
80,0
100,0
120,0
ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
práci hledal(a), zatím nenašel(-šla)
zatím práci nehledal(a)
Proč nemáte práci? ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
zatím práci nehledal(a) 53,4 70,8 32,3 34,2 50,0 33,9 52,1 26,4 50,0 42,8
práci hledal(a), zatím nenašel(-šla) 46,6 29,2 67,7 65,8 50,0 66,1 47,9 73,6 50,0 57,2
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
23
Z jiného úhlu pohledu vypovídá o stavu trhu práce následující graf. Je z něho patrné, že největší úsilí při hledání
zaměstnání vyvinuli zejména lékaři a pedagogové (stejně jako v předchozích letech), nejméně pak absolventi FI
a ESF. V grafu jsou sloučeny dvě varianty do jedné, viz legenda ke grafu.
Graf 15
Jak byste hodnotil(a) Vaše dosavadní úsilí při hledání práce?
(z grafu byla vyloučena možnost "nevím", n = 268)
34,1
0,0
50,0 50,9
73,3
67,5
45,0
60,0
100,0
51,5
65,9
100,0
50,0 49,1
26,7
32,5
55,0
40,0
0,0
48,5
0,0
20,0
40,0
60,0
80,0
100,0
120,0
ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
nebylo intenzivní
velice + spíše intenzivní
Úsilí při hledání práce bylo … ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
velice intenzivní 6,8 12,0 8,9 6,3 20,5 9,3 20,9 50,0 12,7
spíše intenzívní 27,3 36,0 39,3 62,5 40,9 32,6 34,9 50,0 36,0
nebylo intenzivní 65,9 100,0 48,0 46,4 25,0 29,5 51,2 37,2 45,9
nevím, nedovedu posoudit 4,0 5,4 6,3 9,1 7,0 7,0 5,3
Celkem 100,0 * 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
24
Zatím nezaměstnaní absolventi budou hledat práci „všude“, do soukromého sektoru směřují zejména informatici
a ekonomové, do veřejného sektoru směřují zejména lékaři, pedagogové (podobně jako v minulém šetření).
Graf 16
Kde asi budete hledat zaměstnání?
(n = 422)
0,0
10,0
20,0
30,0
40,0
50,0
60,0
70,0
ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
instituce veřejného sektoru
podnik s významnou účastí státu
soukromá firma
soukromě podnikat
kombinace možností - všude
Kde budete hledat práci? ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
instituce veřejného sektoru 8,2 40,6 29,3 54,0 55,9 19,0 20,8 25,0 27,3
podnik s významnou účastí státu 4,2 1,3 3,8 12,5 1,2
soukromá firma 31,5 62,5 9,4 14,7 19,0 21,0 9,4 12,5 18,5
soukromě podnikat 1,4 0,2
kombinace možností – všude 58,9 33,3 50,0 54,7 27,0 44,1 60,0 66,0 50,0 52,8
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
25
Zajímavý obraz představuje komparace „očekávání“ stran „ceny vlastní práce“. Zatím nezaměstnaní odpovídali
na otázku, pod jakou částku by „nešli“ – „zaměstnání bych nepřijal, kdyby nabízený hrubý měsíční plat byl nižší
než …“. V meziročním srovnání se „nároky“ absolventů prakticky nezměnily, vloni činily 15 096, letos pak
14 939 Kč.
Ženy jsou v průměru za celou MU ochotny nastoupit za plat zhruba o 22,8 % nižší než muži (2009 = 19,1 %;
2008 = 11 %, 2007 = 7,5 %; 2006 = 11,6 %; ženy = 14 876 Kč, muži = 17 285 Kč). U absolventů všech fakult jsou
průměrné – ještě přijatelné – platy nižší než skutečné nástupní platy již zaměstnaných kolegů, všichni by tedy
mohli být po nástupu do zaměstnání „příjemně překvapeni“, zejména pak ekonomové a informatici.
Graf 17
Představy zatím nezaměstnaných absolventů o ceně své práce a "realita"
(n = 421 - 479)
0
5000
10000
15000
20000
25000
30000
35000
ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
zaměstnaní v průměru dostali
nezaměstnaní "by nešli pod"
Vystudovaná fakulta
Zaměstnaní
v průměru dostali
Nezaměstnaní
"by nešli pod" Rozdíl = realita – očekávání
ESF 24786 16804 7982
FI 31011 21604 9407
FSS 20012 14359 5653
FF 17967 14527 3440
LF 19956 15904 4052
PedF 15579 12602 2977
PrF 19040 13908 5132
PřírF 17632 13942 3690
FSpS 12000 16688 -4688
MU 20554 14998 5557
26
Z doposud nezaměstnaných bude práci v „oboru“ hledat většina, tj. 93,0 % (2009 = 85,9 %; 2008 = 89,3 %; 2007
= 82,2 %) – v grafu byly pro přehlednost sloučeny kategorie podle legendy a varianta „nevím“ vyloučena. I
v tomto případě vyznívá rozložení hodnot pro MU uspokojivě.
Graf 18
Budete hledat práci v oboru, na který jste se na VŠ připravoval(a)?
(sloučené, přepočítané hodnoty; n = 401)
91,5
100,0
77,8
91,8
100,0
90,9
100,0
90,6
100,0
93,0
8,5
0,0
22,2
8,2
0,0
9,1
0,0
9,4
0,0
7,0
0,0
20,0
40,0
60,0
80,0
100,0
120,0
ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
spíše ne + určitě ne
určitě ano + spíše ano
Budete hledat práci v oboru? ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
určitě ano 27,0 75,0 33,3 30,3 69,2 40,7 70,8 54,7 45,7
spíše ano 60,8 20,8 36,7 57,9 30,8 44,1 25,0 35,8 50,0 42,7
spíše ne 8,1 20,0 7,9 6,8 7,5 6,2
určitě ne 1,7 1,9 0,5
nevím, nemohu posoudit 4,1 4,2 10,0 3,9 6,8 4,2 50,0 5,0
Celkem 100 100 100 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
27
Z dalšího grafu je patrné, jak zatím nezaměstnaní absolventi hodnotí své šance na získání pracovního místa; pro
přehlednost byly opět sloučeny varianty podle legendy grafu a vyloučena varianta „nevím“. Nižší podíl
negativních očekávání vidíme u informatiků, lékařů, právníků a ekonomů – tedy stejných skupin jako v uplynulých
letech – a celkově převažují pozitivní očekávání.
Graf 19
Kdybyste hodnotil(a) své budoucí šance na získání místa ...
(sloučené, přepočítané hodnoty, vyloučeny možnosti "něco mezi" a"nevím"; n = 219)
80,5
100,0
30,8
43,8
86,4
20,8
78,6
45,0
71,4
63,9
19,5
0,0
69,2
56,3
13,6
79,2
21,4
55,0
28,6
36,1
0,0
20,0
40,0
60,0
80,0
100,0
120,0
ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
spíše + velmi nízké
velmi + spíše vysoké
Šance na získání práce ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
velmi vysoké 4,1 4,2 3,2 1,3 38,5 1,7 8,3 5,5
spíše vysoké 40,5 70,8 9,7 17,3 34,6 6,8 37,5 17,0 62,5 27,7
něco mezi 43,2 20,8 51,6 53,3 11,5 55,9 36,1 58,5 12,5 44,3
spíše nízké 10,8 19,4 21,3 11,5 18,6 9,7 15,1 25,0 14,5
velmi nízké 9,7 2,7 13,6 2,8 5,7 4,3
nevím, nedovedu posoudit 1,4 4,2 6,5 4,0 3,8 3,4 5,6 3,8 3,8
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
28
Očekávání absolventů ve vztahu k trhu pracovních sil dokresluje také následující graf, který opět ve sloučených
variantách (s vyloučením varianty „nevím“) zobrazuje obavy absolventů z nezaměstnanosti; relativně vyšší
hodnoty vidíme u absolventů PedF a PřírF. Celkově však převládá optimismus, negativní varianty dávají
dohromady 33,1 % (2009 = 26,4 %; 2008 = 17,8 %; 2007 = 15,0 %; 2005 = 15,1 %; 2004 = 27,7 %).
Graf 20
Myslíte, že Vám hrozí nezaměstnanost?
(sloučené, přepočítané hodnoty, vyloučena možnost "nevím"; n = 369)
25,4
0,0
35,7
40,6
16,0
58,3
23,1
50,0
25,0
33,1
74,6
100,0
64,3
59,4
84,0
41,7
76,9
50,0
75,0
66,9
0,0
20,0
40,0
60,0
80,0
100,0
120,0
ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
spíše ne + určitě ne
určitě ano + spíše ano
Hrozí vám nezaměstnanost? ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
určitě ano 4,1 3,2 4,0 7,7 13,6 8,3 5,7 12,5 6,4
spíše ano 18,9 29,0 30,7 7,7 33,9 12,5 32,1 12,5 22,5
spíše ne 60,8 75,0 51,6 46,7 34,6 30,5 51,4 34,0 75,0 47,9
určitě ne 6,8 25,0 6,5 4,0 46,2 3,4 18,1 3,8 10,7
nevím, nedovedu posoudit 9,5 9,7 14,7 3,8 18,6 9,7 24,5 12,6
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
29
2.3 Zájem absolventů o práci v zahraničí a vliv ekonomické krize na uplatnění
Nyní následuje série otázek orientovaných na zájem o práci v zahraničí. Odpovídali na ně všichni respondenti,
tedy jak „už zaměstnaní“ tak i „práci hledající“. Podíl zájemců o práci v zahraničí poklesl za posledních šest let o
více než 10 %, letos jejich podíl představoval 32,2 % (2009 = 31,8 %; 2008 = 29,5 %; 2007 = 30,7 %; 2006 =
35,4 %; 2004 = 42,8 %), nejčastěji mají o takovou práci zájem zejména absolventi ESF.
Graf 21
Chtěl(a) byste v horizontu 2 – 3 let pracovat v zahraničí?
(přepočítané, sloučené hodnoty, vyloučena var. nevím; n = 1 040)
43,7
35,3
29,7
35,7
29,5
17,3
31,1 30,1
62,5
32,2
56,3
64,7
70,3
64,3
70,5
82,7
68,9 69,9
37,5
67,8
0,0
20,0
40,0
60,0
80,0
100,0
120,0
ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
určitě + spíše ne
určitě + spíše ano
Chtěl(a) byste pracovat v zahraničí? ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
určitě ano 13,5 10,0 10,0 12,3 15,0 5,2 14,6 5,6 18,8 11,1
spíše ano 28,8 20,0 17,5 21,5 13,1 11,1 15,2 23,0 43,8 19,3
spíše ne 40,4 50,0 46,3 38,0 49,7 45,9 40,5 50,9 18,8 44,4
určitě ne 14,1 5,0 18,8 22,7 17,6 31,9 25,3 15,5 18,8 19,6
nevím, nemohu posoudit 3,2 15,0 7,5 5,5 4,6 5,9 4,4 5,0 5,6
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
Průměrná doba, kterou by absolventi v zahraničí chtěli strávit, je zhruba dva roky, podle následujícího přehledu.
Vystudovaná fakulta
Prům. doba v
měsících
Počet odpovědí
ESF 24 66
FI 21 24
FSS 33 22
FF 29 54
LF 40 44
PedF 12 22
PrF 29 41
PřírF 19 45
FSpS 18 10
MU 26 328
30
Celkem 83,7 % (2009 = 85,0 %; 2008 = 83,0 %; 2007 = 85,8 %; 2006 = 88,8 %) z absolventů, kteří projevili
zájem o práci v zahraničí, bude v tomto směru podnikat aktivní kroky. Podíl těchto osob se za posledních pět let
prakticky nemění.
Graf 22
Budete sám/sama podnikat aktivní kroky k tomu, abyste práci v zahraničí získal(a)?
(sloučené, přepočítané hodnoty, n = 328)
90,9
75,0
83,3
92,2 90,2
75,0
85,1
93,3 90,0 87,8
9,1
25,0
16,7
7,8 9,8
25,0
14,9
6,7 10,0 12,2
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
spíše ne + určitě ne
určitě ano + spíše ano
Budete podnikat aktivní kroky k získání práce v zahraničí? ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
určitě ano 46,3 37,5 54,2 48,2 59,1 41,7 49,0 23,9 60,0 45,6
spíše ano 43,3 25,0 29,2 35,7 25,0 33,3 32,7 67,4 30,0 38,1
spíše ne 7,5 20,8 12,5 7,1 4,5 25,0 14,3 6,5 10,0 10,5
určitě ne 1,5 4,2 4,5 1,2
Nemohu zatím posoudit 1,5 16,7 8,9 6,8 4,1 2,2 4,7
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
31
Celkově mezi absolventy panuje optimismus v otázce možnosti skutečně získat práci v zahraničí – 60,8 % (2009
= 60,6 %; 2008 = 65,2 %; 2007 = 64,2 %; 2006 = 61,0 %) tvoří kladné odpovědi.
Graf 23
Domníváte se, že se Vám skutečně podaří získat práci v zahraničí?
(přepočítané hodnoty, n = 268)
76,0 77,3 78,3
86,0 89,2
83,3
55,3
79,3
87,5
78,0
24,0 22,7 21,7
14,0 10,8
16,7
44,7
20,7
12,5
22,0
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
spíše ne + určitě ne
určitě ano + spíše ano
Podaří se vám získat práci v zahraničí? ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
určitě ano 19,4 20,8 8,0 14,5 31,1 12,5 8,2 6,7 30,0 16,0
spíše ano 37,3 50,0 64,0 52,7 42,2 50,0 34,7 44,4 40,0 44,8
spíše ne 16,4 20,8 20,0 10,9 8,9 8,3 34,7 13,3 10,0 16,6
určitě ne 1,5 4,2 0,6
Nemohu zatím posoudit 25,4 8,3 8,0 21,8 17,8 25,0 22,4 35,6 20,0 22,1
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
32
Zajímaly nás také motivace absolventů k práci v zahraničí. Peněžní a „nepeněžní“ motivace byly v minulosti
celkově rozloženy zhruba rovnoměrně, nyní převažují nepeněžní motivace; vyšší výdělek je zajímavý zejména
pro mladé lékaře.
Graf 24
Co je Vaší hlavní motivací zájmu o práci v zahraničí?
(n = 344)
0%
20%
40%
60%
80%
100%
ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
neví, jiná odpověď
jen jiné motivy
jiné motivy převažují nad výdělkem
"půl napůl"
vyšší výdělek převažuje
jen vyšší výdělek
Motivace zájmu o práci v zahraničí ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
jen vyšší výdělek 3,0 8,0 3,8 1,8 11,4 4,4 3,8
vyšší výdělek převažuje 25,4 20,0 15,4 25,5 38,6 39,1 16,3 24,4 40,0 25,9
"půl napůl" 20,9 24,0 7,7 25,5 20,5 34,8 24,5 22,2 30,0 22,7
jiné motivy převažují nad výdělkem 25,4 36,0 46,2 29,1 20,5 21,7 36,7 33,3 29,4
jen jiné motivy 23,9 12,0 23,1 18,2 2,3 4,3 22,4 15,6 20,0 16,6
neví, jiná odpověď 1,5 3,8 6,8 10,0 1,7
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
33
V letošním roce jsme do dotazníku – stejně jako vloni – zařadili otázku, která sledovala posouzení vlivu
ekonomické krize na uplatnění absolventů na trhu práce4. Nejméně se dopadů krize obávají mladí lékaři a
informatici, tedy stejné skupiny jako v loňském roce, relativně větší obavy vyjadřovali přírodovědci a ekonomové.
V meziročním srovnání došlo k nárůstu „obavných“ odpovědí z 54,6 % na 60 %, tedy o zhruba pět procent.
Graf 25
Ovlivní ekonomická krize negativně vaše vyhlídky na uplatnění na trhu pracovních sil?
(n = 998, vyloučena varianta "nevím")
0%
20%
40%
60%
80%
100%
ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
určitě ne
spíše ne
spíše ano
určitě ano
Ovlivní krize vaše uplatnění na trhu práce? ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
určitě ano 29,5 13,9 21,4 25,0 4,3 20,3 22,7 29,2 15,4 21,3
spíše ano 42,3 22,2 50,0 44,4 16,7 48,3 34,7 47,9 53,8 38,7
spíše ne 23,5 50,0 20,0 27,8 49,3 28,0 36,7 20,8 23,1 31,5
určitě ne 4,7 13,9 8,6 2,8 29,7 3,4 6,0 2,1 7,7 8,5
nemohu zatím posoudit 29,5 13,9 21,4 25,0 4,3 20,3 22,7 29,2 15,4 21,3
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
Standardizované pořadí „obav“ z vlivu ekonomické krize na uplatnění absolventů (seřazeno sestupně). Největší
obavy tedy vyjadřují přírodovědci a naopak nejmenší lékaři.
Vystudovaná fakulta Z-score Počet odpovědí
PřírF -0,4 144
ESF -0,3 149
FF -0,2 144
PedF -0,1 118
FSS -0,1 70
FSpS 0,0 13
PrF 0,0 150
FI 0,4 72
LF 0,9 138
4
Otázka zněla: Domníváte se, že současná ekonomická krize negativně ovlivní vaše vyhlídky na uplatnění na trhu
pracovních sil?
34
3. Hodnocení vybraných komponent studia na MU
V následující části již odpovídají všichni absolventi. Zajímalo nás, zda absolvované studium bylo podle jejich
názorů orientováno příliš teoreticky, příliš prakticky či vyváženě. V letošním roce je podíl osob, které považují
studium za „příliš teoretické“ historicky nejnižší, stále však takto odpovídají dvě třetiny respondentů. Studium se
zdá být nejvíce „teoretické“ zejména absolventům LF, FSS a FF; relativně spokojenější jsou v tomto ohledu
informatici a přírodovědci, podobně jako v minulosti.
Graf 26
Domníváte se, že suma znalostí a dovedností, kterou jste si během studia osvojil(a), byla z
hlediska Vašich dalších potřeb ...
(n = 1 119)
0%
20%
40%
60%
80%
100%
ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
nevím, nemohu posoudit
příliš teoretická
vyvážená
příliš praktická
Orientace studia byla...? ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
příliš praktická 0,6 1,3 1,4 1,2 5,6 0,7
vyvážená 30,1 52,5 24,7 28,3 14,7 27,3 30,0 31,3 72,2 29,4
příliš teoretická 64,1 46,3 70,4 66,9 82,1 67,6 67,5 55,8 11,1 65,1
nevím, nemohu posoudit 5,1 1,3 4,9 4,8 1,9 3,6 2,5 11,7 11,1 4,8
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
35
Pro hrubou a rychlejší orientaci jsme propočítali spokojenost s vyvážením komponent studia pomocí Z-score5 od
fakult s převahou teoretické složky (shora, kladné hodnoty) k fakultám s relativně vyváženějším poměrem těchto
složek (dole, záporné hodnoty) – viz následující tabulku:
Vystudovaná fakulta Z-score Počet odpovědí
LF 0,3 153
FSS 0,1 77
FF 0,1 158
PrF 0,0 156
PedF 0,0 134
ESF 0,0 148
PřírF -0,1 144
FI -0,4 79
FSpS -1,3 16
5
Standardizovaná proměnná s průměrem = 0 a směrodatnou odchylkou = 1.
36
Čerství absolventi také hodnotili, jak je univerzita připravila v následujících třinácti oblastech kompetencí a
současně také u každé kompetence hodnotili, jaký význam bude mít pro jejich budoucí uplatnění.
Důležitost toho kterého faktoru pro budoucí uplatnění absolventi hodnotili na pětibodové škále, kde hodnota 1 =
velmi důležitý a hodnota 5 = naprosto nedůležitý, současně pak hodnotili, do jaké míry je MU danou kompetencí
vybavila, opět na stupnici 1 = výborně až 5 = nedostatečně. V následující tabulce vidíme „žebříček“ kompetencí
seřazený podle důležitosti sestupně. Za nejdůležitější tedy studenti považují vybavenost odbornými praktickými
zkušenostmi a dovednostmi (hodnota 1,5), současně však konstatují, že je v této oblasti MU vybavila na „horší
trojku“ (3,2).
Kompetence
Důležitost
(1 = důležitý
5 = nedůležitý)
MU "vybavila"
(1 = výborně
5 = nedostatečně) Rozdíl
Odborné praktické zkušenosti a dovednosti 1,5 3,2 -1,7
Komunikační dovednosti 1,5 2,7 -1,2
Schopnost orientovat se a osvojovat si nové poznatky 1,6 2,1 -0,4
Schopnost argumentovat a kriticky myslet 1,7 2,7 -0,9
Schopnost sebeprezentace 1,8 2,8 -1,0
Organizační schopnosti a dovednosti 1,9 3,1 -1,3
Znalost cizích jazyků 1,9 3,2 -1,3
Schopnost týmové práce 2,0 2,8 -0,8
Koncepční a analytické myšlení 2,0 2,6 -0,6
Počítačová gramotnost 2,0 2,9 -0,9
Odborné teoretické znalosti 2,1 2,0 0,1
Tolerance, uznání odlišných názorů 2,2 2,6 -0,4
Kreativita 2,2 3,2 -1,0
V následujícím grafu jsme pro větší názornost použili „obrácené hodnoty“. Vyšší sloupce = vyšší důležitost i
lepší vybavenost kompetencemi.
Graf 27
Hodnocení významu a vybavenosti kompetencemi
("obrácené hodnoty" - vyšší hodnoty = důležitější i lepší vybavenost, N = 983 - 1075)
0,0
0,5
1,0
1,5
2,0
2,5
3,0
3,5
4,0
Odbornépraktické
zkušenostiadovednosti
Komunikačnídovednosti
Schopnostorientovatse
aosvojovatsinové
poznatky
Schopnost
argumentovatakriticky
myslet
Schopnost
sebeprezentace
Organizačníschopnosti
adovednosti
Znalostcizíchjazyků
Schopnosttýmovépráce
Koncepčníaanalytické
myšlení
Počítačovágramotnost
Odbornéteoretické
znalosti
Tolerance,uznání
odlišnýchnázorů
Kreativita
Důležitost
MU "vybavila"
Tabulka hodnot – záporné hodnoty v dolní třetině tabulky znamenají nežádoucí rozpor mezi „významem“ a stupněm vybavenosti danou kompetencí
Důležitost kompetencí pro
uplatnění
Odborné prak.
zkuš. a
dovednosti
Odborné
teoretické
znalosti
Počítačová
gramotnost
Schopnost
sebeprezentace
Organizační
schopnosti a
dovednosti
Kreativita
Koncepční a
analytické
myšlení
Schopnost
orientace a
osvoj. poznatků
Schopnost
týmové práce
Tolerance,
uznání odliš.
názorů
Komunikační
dovednosti
Schopnost
argumentovat a
kriticky myslet
Znalost cizích
jazyků
ESF 1,7 2,6 1,7 1,7 1,7 2,3 1,9 1,8 1,9 2,3 1,7 1,8 1,6
FI 1,9 2,4 1,7 2,0 2,2 2,0 1,9 1,9 2,0 2,5 1,9 2,0 1,9
FSS 1,4 2,4 1,7 1,6 1,6 1,9 1,8 1,4 1,9 2,0 1,3 1,5 1,6
FF 1,5 2,2 1,9 1,7 1,7 2,1 2,2 1,7 2,0 1,9 1,4 1,7 1,7
LF 1,3 1,5 2,5 2,2 2,2 2,7 2,3 1,5 1,8 2,0 1,4 1,8 2,2
PedF 1,4 2,0 2,2 1,7 1,5 1,6 2,2 1,6 1,9 1,9 1,4 1,7 2,2
PrF 1,4 2,0 2,2 1,7 2,0 2,3 1,8 1,6 2,3 2,4 1,5 1,4 1,9
PřírF 1,5 1,9 1,9 1,8 2,0 2,2 1,8 1,6 2,0 2,2 1,7 1,8 1,7
FSpS 1,8 2,2 2,7 1,9 1,5 1,9 2,2 1,7 1,8 2,1 1,5 2,2 2,2
MU 1,5 2,1 2,0 1,8 1,9 2,2 2,0 1,6 2,0 2,2 1,5 1,7 1,9
Vybavení kompetencemi stud
Odborné prak.
zkuš. a
dovednosti
Odborné
teoretické
znalosti
Počítačová
gramotnost
Schopnost
sebeprezentace
Organizační
schopnosti a
dovednosti
Kreativita
Koncepční a
analytické
myšlení
Schopnost
orientace a
osvoj. poznatků
Schopnost
týmové práce
Tolerance,
uznání odliš.
názorů
Komunikační
dovednosti
Schopnost
argumentovat a
kriticky myslet
Znalost cizích
jazyků
ESF 3,5 2,1 2,6 2,6 2,9 3,5 2,5 2,1 2,5 2,7 2,7 2,8 2,4
FI 2,8 2,1 1,9 3,2 3,2 3,1 2,1 2,1 2,9 2,9 3,4 2,6 2,7
FSS 3,4 2,0 3,1 2,7 3,0 2,9 2,0 1,7 2,7 2,1 2,7 2,1 3,3
FF 3,2 2,0 3,2 2,8 3,0 3,1 2,8 2,1 3,0 2,4 2,6 2,6 3,1
LF 3,5 2,0 3,5 3,1 3,3 3,6 3,1 2,3 2,7 2,8 2,8 3,1 3,9
PedF 3,1 2,1 3,1 2,7 3,1 3,2 3,0 2,2 2,6 2,4 2,4 2,8 3,0
PrF 3,4 1,9 2,9 3,0 3,2 3,2 2,6 2,0 3,0 2,6 2,7 2,5 3,3
PřírF 3,0 1,8 2,8 2,6 3,3 3,2 2,4 2,0 2,8 2,5 2,7 2,6 3,6
FSpS 2,4 2,3 3,2 2,5 2,2 2,7 2,9 2,4 2,2 2,8 2,2 2,9 2,9
MU 3,2 2,0 2,9 2,8 3,1 3,2 2,6 2,1 2,8 2,6 2,7 2,7 3,2
Rozdíly hodnot
Odborné prak.
zkuš. a
dovednosti
Odborné
teoretické
znalosti
Počítačová
gramotnost
Schopnost
sebeprezentace
Organizační
schopnosti a
dovednosti
Kreativita
Koncepční a
analytické
myšlení
Schopnost
orientace a
osvoj. poznatků
Schopnost
týmové práce
Tolerance,
uznání odliš.
názorů
Komunikační
dovednosti
Schopnost
argumentovat a
kriticky myslet
Znalost cizích
jazyků
ESF -1,8 0,5 -1,0 -0,9 -1,2 -1,2 -0,6 -0,3 -0,6 -0,5 -1,0 -1,0 -0,7
FI -0,9 0,4 -0,1 -1,2 -1,0 -1,0 -0,2 -0,2 -0,9 -0,5 -1,5 -0,6 -0,8
FSS -1,9 0,4 -1,4 -1,1 -1,4 -1,0 -0,2 -0,3 -0,8 -0,1 -1,4 -0,6 -1,6
FF -1,7 0,1 -1,3 -1,1 -1,3 -1,0 -0,6 -0,4 -1,0 -0,4 -1,2 -0,9 -1,4
LF -2,3 -0,5 -0,9 -0,9 -1,2 -0,9 -0,8 -0,8 -0,9 -0,8 -1,4 -1,3 -1,6
PedF -1,6 -0,1 -0,9 -1,1 -1,6 -1,6 -0,9 -0,6 -0,6 -0,5 -1,1 -1,1 -0,8
PrF -1,9 0,1 -0,7 -1,3 -1,2 -0,9 -0,8 -0,5 -0,7 -0,2 -1,2 -1,1 -1,4
PřírF -1,5 0,2 -0,9 -0,7 -1,3 -0,9 -0,6 -0,4 -0,8 -0,3 -1,0 -0,9 -1,9
FSpS -0,6 -0,1 -0,5 -0,6 -0,7 -0,8 -0,7 -0,7 -0,5 -0,7 -0,6 -0,7 -0,8
MU -1,7 0,1 -0,9 -1,0 -1,3 -1,0 -0,6 -0,4 -0,8 -0,4 -1,2 -0,9 -1,3
Na další straně si představíme sérii „žebříčků“ seřazených vždy podle daného kriteria shora dolů od „nejlepších“ po „nejhorší“, známkování je „jako ve škole“.
Vybavení studentů kompetencemi
Odborné prak.
zkuš. a
dovednosti
Odborné
teoretické
znalosti
Počítačová
gramotnost
Schopnost
sebeprezentace
FSpS 2,4 PřírF 1,8 FI 1,9 FSpS 2,5
FI 2,8 PrF 1,9 ESF 2,6 ESF 2,6
PřírF 3,0 FSS 2,0 PřírF 2,8 PřírF 2,6
PedF 3,1 MU 2,0 PrF 2,9 FSS 2,7
FF 3,2 LF 2,0 MU 2,9 PedF 2,7
MU 3,2 FF 2,0 PedF 3,1 FF 2,8
FSS 3,4 FI 2,1 FSS 3,1 MU 2,8
PrF 3,4 PedF 2,1 FSpS 3,2 PrF 3,0
ESF 3,5 ESF 2,1 FF 3,2 LF 3,1
LF 3,5 FSpS 2,3 LF 3,5 FI 3,2
Organizační
schopnosti a
dovednosti
Kreativita
Koncepční a
analytické
myšlení
Schopnost
orientace a
osvoj. poznatků
FSpS 2,2 FSpS 2,7 FSS 2,0 FSS 1,7
ESF 2,9 FSS 2,9 FI 2,1 PřírF 2,0
FF 3,0 FI 3,1 PřírF 2,4 PrF 2,0
FSS 3,0 FF 3,1 ESF 2,5 FF 2,1
PedF 3,1 PřírF 3,2 PrF 2,6 ESF 2,1
MU 3,1 PrF 3,2 MU 2,6 MU 2,1
FI 3,2 PedF 3,2 FF 2,8 FI 2,1
PrF 3,2 MU 3,2 FSpS 2,9 PedF 2,2
PřírF 3,3 ESF 3,5 PedF 3,0 LF 2,3
LF 3,3 LF 3,6 LF 3,1 FSpS 2,4
Schopnost
týmové práce
Tolerance,
uznání odliš.
názorů
Komunikační
dovednosti
Schopnost
argumentovat a
kriticky myslet
FSpS 2,2 FSS 2,1 FSpS 2,2 FSS 2,1
ESF 2,5 PedF 2,4 PedF 2,4 PrF 2,5
PedF 2,6 FF 2,4 FF 2,6 FF 2,6
FSS 2,7 PřírF 2,5 ESF 2,7 FI 2,6
LF 2,7 MU 2,6 PrF 2,7 PřírF 2,6
MU 2,8 PrF 2,6 MU 2,7 MU 2,7
PřírF 2,8 ESF 2,7 PřírF 2,7 ESF 2,8
FI 2,9 FSpS 2,8 FSS 2,7 PedF 2,8
PrF 3,0 LF 2,8 LF 2,8 FSpS 2,9
FF 3,0 FI 2,9 FI 3,4 LF 3,1
Znalost cizích
jazyků
ESF 2,4
FI 2,7
FSpS 2,9
PedF 3,0
FF 3,1
MU 3,2
FSS 3,3
PrF 3,3
PřírF 3,6
LF 3,9
39
Respondenti také hodnotili vybavení fakultních knihoven odbornou literaturou (vyloučena varianta „nevím“). Podíl
spokojených uživatelů je téměř konstantní a letos představuje 64,4 % (2009 = 65,6 %; 2008 = 66,4 %, součet
variant velmi + spíše spokojen).
Graf 28
Hodnocení vybavení knihoven odbornou literaturou
(sloučené, přepočítané hodnoty, vyloučeny varianty "něco mezi" a "nevím; n = 891)
97,5
90,7 96,2 95,4
77,4
94,1
81,1 76,2
87,5 89,3
2,5
9,3 3,8 4,6
22,6
5,9
18,9 23,8
12,5 10,7
0,0
20,0
40,0
60,0
80,0
100,0
120,0
ESF
FI
FSS
FF
Knih.kampus
Bohunice
PrF
PřírF
PedF
jináknihovna
MU
spíše nespokojen + velmi
nespokojen
velmi + spíše spokojen
Vybavení knihovny ESF FI FSS FF
Knihovna
kampusu
Bohunice PrF PřírF PedF
jiná
knihovna MU
velmi spokojen 38,4 34,0 31,8 29,5 15,8 24,7 13,3 10,0 20,8 24,3
spíše spokojen 54,9 44,0 53,4 50,6 42,4 57,8 54,9 43,3 42,9 50,1
"něco mezi" 4,3 14,0 11,4 16,0 24,9 12,3 15,9 30,0 27,3 16,7
spíše nespokojen 1,8 8,0 2,3 1,9 13,6 5,2 15,0 15,6 6,5 7,5
velmi nespokojen 0,6 1,1 1,9 3,4 0,9 1,1 2,6 1,4
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
Pro rychlejší orientaci jsme propočítali spokojenost s vybavením knihoven odbornou literaturou pomocí Z-score
od (shora) relativně „nejvybavenějších“ (ESF, FSS a FI) po méně „vybavené“ (Knihovna Bohunice a PedF) – viz
následující tabulku.
Vystudovaná fakulta Z-score Počet odpovědí
ESF -0,4 164
FSS -0,3 88
FI -0,2 50
FF -0,2 156
PrF -0,1 154
„jiná knihovna“ 0,2 77
PřírF 0,3 113
Knihovna kampusu Bohunice 0,4 177
PedF 0,5 90
40
Čerství absolventi také hodnotili rozsah výuky cizích jazyků pro nefilologické obory s ohledem na jejich budoucí
potřeby v profesním životě. Výsledky zobrazuje následující graf (vyloučena varianta „nevím“).
Graf 29
Jak byste hodnotil(a) rozsah výuky cizích jazyků pro nefilologické obory s ohledem na Vaše
budoucí potřeby v profesionálním životě? (n = 1088)
82,3
63,3
32,4
38,7
22,4
68,7
44,9
30,0
52,9
47,3
17,7
36,7
67,6
61,3
77,6
31,3
55,1
70,0
47,1
52,7
0%
20%
40%
60%
80%
100%
ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
spíše + naprosto nedostatečný
příliš velký + přiměřený
Rozsah výuky ciz. jazyků ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
příliš velký 6,8 1,3 3,8 13,0 1,9 0,6 5,9 3,5
přiměřený 75,5 62,0 32,4 34,9 22,4 55,7 43,0 29,4 47,1 43,8
spíše nedostatečný 15,6 29,1 31,1 36,8 34,2 25,2 42,4 41,3 29,4 32,4
naprosto nedostatečný 2,0 7,6 36,5 24,5 43,4 6,1 12,7 28,8 17,6 20,2
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
Pro rychlejší orientaci jsme propočítali stupeň „saturace“ výukou cizích jazyků pomocí Z-score od relativně
„nejsaturovanějších“ (ESF, PedF a FI) po nejméně „saturované“ (FSS a LF) – viz následující tabulka:
Vystudovaná fakulta Z-score Počet odpovědí
ESF -0,7 147
PedF -0,5 115
FI -0,3 79
FSpS -0,1 17
PrF 0,0 158
FF 0,2 106
PřírF 0,3 160
FSS 0,4 74
LF 0,6 152
41
Stejně jako v předcházejících letech, i letos sledovala jedna z otázek odbornou úroveň vysokoškolských učitelů,
viz graf (vyloučena varianta „nevím“).
Graf 30
Setkal(a) jste se někdy s tím, že odborná úroveň učitele (učitelů) neodpovídala
vysokoškolskému studiu?
(n = 1 086, sloučené hodnoty)
85,5
91,1 89,7
83,8 86,9
66,7
89,2 90,5
76,5
85,0
14,5
8,9 10,3
16,3 13,1
33,3
10,8 9,5
23,5
15,0
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
občas + poměrně často
nikdy +spíše výjimečně
Setkal jste se s pedagogy ...? ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
nikdy 35,5 53,2 48,7 36,9 47,1 26,5 36,3 38,6 41,2 39,1
spíše výjimečně 50,0 38,0 41,0 46,9 39,9 40,2 52,9 51,9 35,3 45,9
občas 13,2 8,9 9,0 15,0 11,8 28,8 10,2 8,2 11,8 13,4
poměrně často 1,3 1,3 1,3 1,3 4,5 0,6 1,3 11,8 1,7
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
A opět pro rychlejší orientaci jsme propočítali stupeň „přítomnosti pedagogů neadekvátní úrovně“ pomocí Z-score
od relativně nejméně „saturovaných“ (FI a FSS) k „saturovanějším“ (FSpS a PedF), viz následující tabulka –
fakulty jsou tedy seřazeny od nejméně častého výskytu „nekvalitních pedagogů“ k výskytu relativně častějšímu.
Vystudovaná fakulta Z-score Počet odpovědí
FI -0,3 79
FSS -0,2 78
LF -0,1 153
PřírF -0,1 158
PrF 0,0 157
ESF 0,0 152
FF 0,0 160
FSpS 0,2 17
PedF 0,5 132
42
Dále jsme zjišťovali spokojenost studentů s fungováním IS MU (vyloučena varianta „nevím“). Z grafu vidíme, že
celkové hodnocení je mimořádně příznivé.
Graf 31
Spokojenost s fungováním IS MU
(n = 1 110)
98,1 98,8
93,8 97,0 97,4 94,1 98,1 96,9 100,0 96,9
1,9 1,3
6,2 3,0 2,6 5,9 1,9 3,1 0,0 3,1
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
110%
ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
určitě + spíše ne
určitě + spíše ano
Spokojenost s IS MU ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
ano, určitě 66,0 76,3 64,2 61,2 54,5 44,1 69,8 54,0 62,5 60,4
spíše ano 32,1 22,5 29,6 35,8 42,9 50,0 28,3 42,9 37,5 36,6
spíše ne 1,3 1,3 4,9 3,0 1,9 4,4 1,3 3,1 2,5
určitě ne 0,6 1,2 0,6 1,5 0,6 0,5
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
Pokud z grafu vytvoříme standardizované pořadí, dospějeme k následujícímu – fakulty jsou seřazeny od
„nejspokojenějších“ (FI, PrF) k relativně méně spokojeným (PedF).
Fakulta Z-score Počet odpovědí
FI -0,3 80
PrF -0,2 159
ESF -0,1 156
FSpS -0,1 16
FF 0,0 165
FSS 0,0 81
LF 0,1 154
PřírF 0,1 163
PedF 0,3 136
43
Zajímali jsme se také o to, zda se posluchači domnívají, že stávající délka studia je „přiměřená“, viz další z grafů
(vyloučena varianta „nevím“).
Graf 32
Domníváte se, že sumu znalostí a dovedností, kterou jste během vysokoškolského studia
měl(a) možnost získat, by bylo reálné si osvojit i za kratší dobu?
(n = 1 065)
0%
20%
40%
60%
80%
100%
ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
o 2 sem. kratší
o 1 sem. kratší
přiměřená
delší o 1 rok
Délka studia by mohla být ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
delší o 1 rok 3,3 6,4 6,4 7,6 11,0 2,4 3,2 3,8 5,4
přiměřená 69,3 70,5 70,5 57,0 71,7 55,6 63,2 74,4 62,5 66,1
o 1 sem. kratší 8,5 14,1 19,2 17,1 3,4 15,9 14,8 10,3 18,8 12,5
o 2 sem. kratší 19,0 9,0 3,8 18,4 13,8 26,2 18,7 11,5 18,8 16,1
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
A opět pro rychlejší orientaci výpočet standardizovaných hodnot Z-score. Nahoře jsou uvedeny fakulty, kde je
délka „přiměřenější“, dole jsou pak fakulty, které by bylo možné vystudovat i za kratší dobu.
Vystudovaná fakulta Z-score Počet odpovědí
LF -0,2 145
FSS -0,2 78
FI -0,2 78
PřírF -0,1 156
ESF 0,0 153
FF 0,1 158
PrF 0,1 155
FSpS 0,2 16
PedF 0,3 126
44
Další z otázek měla následující znění: Kolik dní jste se v průměru připravoval(a) na jednu zkoušku? Výsledky
je třeba brát jako orientační, samozřejmě – není zkouška jako zkouška … Průměrná doba přípravy na zkoušku
za celou MU představuje 6,2 dne (2009 = 6,2; 2008 = 6,4; 2007 = 6,3; 2006 = 6,6), modus je 3 dny a medián je
5 dní; nejdelší doba přípravy je na LF – 15 dní. Pro zajímavost uvádíme v tabulce pod grafikou i hodnoty z roku
2009, meziroční změny jsou malé.
Graf 33
ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS
FAKULTA
0,00
10,00
20,00
30,00
Délkapřípravynazkouškuvednech
 



 






 
 





Fakulta
Průměrná délka
přípravy na
zkoušku ve dnech
N r. 2009
Změna r.
2009/10
LF 14,2 154 15,4 -1,2
PrF 6,4 158 6,9 -0,5
MU 6,2 1099 6,2 0
PřírF 5,3 163 5,3 0
FSS 5,0 80 4,4 0,6
FF 4,9 162 5,5 -0,6
PedF 4,7 133 4,8 -0,1
ESF 3,9 155 3,9 0
FSpS 3,6 15 3,8 -0,2
FI 3,5 79 3,6 -0,1
45
„Náročnost“ studia na MU zobrazuje následující graf a tabulka hodnot; nejnáročnější je již tradičně studium
medicíny (z grafu vyloučena varianta „nevím“).
Graf 34
Domníváte se, že absolvování vysokoškolského studia na MU bylo z hlediska úsilí, které
jste musel(a) během studia vynaložit ...
(n = 1 099)
0,0
10,0
20,0
30,0
40,0
50,0
60,0
70,0
80,0
90,0
100,0
ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
nebylo vůbec náročné
nebylo příliš náročné
něco mezi
poměrně náročné
velice náročné
Náročnost studia ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
velice náročné 5,2 8,8 3,8 3,7 34,6 3,8 2,5 4,9 5,9 8,6
poměrně náročné 56,1 55,0 45,6 34,4 47,1 36,8 49,7 54,3 23,5 46,8
něco mezi 33,5 28,8 35,4 35,0 16,3 48,1 40,8 34,6 41,2 34,2
nebylo příliš náročné 4,5 7,5 13,9 22,7 2,0 10,5 6,4 6,2 17,6 9,2
nebylo vůbec náročné 0,6 1,3 4,3 0,8 0,6 11,8 1,2
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
Tabulka standardizovaných hodnot podle Z-score, fakulty jsou shora dolů seřazeny – alespoň podle
respondentů – od nejnáročnějších LF a FI k méně náročným (PedF, FF a FSpS). Sestava „obtížných“ a „lehkých“
fakult je podobná jako v loňském roce.
Vystudovaná fakulta Z-score Poč. odpovědí
LF -0,8 153
FI -0,2 80
ESF -0,1 155
PřírF -0,1 162
PrF 0,1 157
FSS 0,2 79
PedF 0,2 133
FF 0,5 163
FSpS 0,7 17
46
Celkovou spokojenost s tím, co jednotlivé fakulty daly svým absolventům „do života“, sledovala další z otázek.
Graf 35
Jak jste spokojen(a) s tím, co Vám Vaše fakulta (MU) během studia „do života“
poskytla?
(n = 1 095)
0%
20%
40%
60%
80%
100%
ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
velmi nespokojen
spíše nespokojen
něco mezi
spíše spokojen
velmi spokojen
Spokojenost s tím, co MU poskytla ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
velmi spokojen(á) 17,5 35,0 15,0 13,5 10,0 11,2 20,1 15,2 29,4 16,4
spíše spokojen(á) 62,3 48,8 53,8 51,5 52,0 47,8 65,4 57,0 47,1 55,3
něco mezi 16,2 15,0 23,8 28,2 27,3 28,4 13,8 19,6 23,5 21,7
spíše nespokojen(á) 3,2 1,3 5,0 6,7 8,0 10,4 0,6 7,0 5,4
velmi nespokojen(á) 0,6 2,5 2,7 2,2 1,3 1,1
Celkem 100 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
Následuje tabulka standardizovaných hodnot podle Z-score – shora dolů od relativně nejvíce spokojených (FI,
PrF, ESF) po relativně méně spokojené absolventy (FF, LF a PedF). Je třeba zdůraznit, že negativní varianty
odpovědí za MU dávají dohromady jen 6,5 % (2009 = 6,5 %; 2008 = 6,4 %); i u posledního v řadě (PedF)
převažují kladné varianty odpovědí nad zápornými zhruba v poměru 5 : 1.
Vystudovaná fakulta Z-score Poč. odpovědí
FI -0,5 80
FSpS -0,3 17
PrF -0,3 159
ESF -0,2 154
PřírF 0,0 158
FSS 0,1 80
FF 0,1 163
LF 0,3 150
PedF 0,3 134
Pokud bychom sledovali vztah celkové spokojenosti s MU se třinácti sledovanými kompetencemi (viz strany 36–37), pak zjišťujeme, že spokojenější jsou absolventi, kteří
současně příznivěji hodnotí i to, jak je MU vybavila odbornými praktickými zkušenostmi a dovednostmi, viz graf 36. Vidíme, že v celé skupině bylo 16,5 % „velmi
spokojených“ absolventů. Ve skupině, která ocenila nabyté praktické zkušenosti a dovednosti „jedničkou nebo dvojkou“ (box vlevo dole) byl podíl velmi spokojených 35,7 %. A
naopak ti, kdo tento faktor hodnotili pětkou, byli „velmi spokojení“ jen v 2,1 % případů (box vpravo dole).
Graf 36
Další z otázek zjišťovala zájem posluchačů o studium dvou nebo i více studijních programů současně.
Z grafu, z něhož byla vyloučena varianta „nevím“, je patrný – a snadno pochopitelný – menší zájem z LF.
Graf 37
Uvažoval(a) jste během studia na MU o tom, že byste studoval(a) ve dvou, případně i více
studijních programech současně? (n = 1 100)
0%
20%
40%
60%
80%
100%
ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
studoval mezifakultně
vážně uvažoval, nerealizoval
uvažoval, nerealizoval
nikdy neuvažoval
Studium více studijních
programů současně? ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
nikdy neuvažoval(a) 23,1 32,5 29,1 13,0 60,5 23,5 18,2 28,2 29,4 28,1
uvažoval(a), nerealizoval(a) 47,4 38,8 30,4 31,5 28,3 40,2 41,5 40,5 23,5 37,5
vážně uvažoval(a), nerealizoval(a) 7,7 16,3 8,9 11,1 5,9 16,7 9,4 11,0 11,8 10,5
studoval(a) mezifakultně 21,8 12,5 31,6 44,4 5,3 19,7 30,8 20,2 35,3 23,9
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
49
Z následujícího grafu, který zobrazuje názory absolventů na to, jaké podmínky MU pro mezifakultní studium
vytváří, vidíme, že velká část respondentů nedokáže celou věc posoudit (28,5 %), dále pak kladné odpovědi
převažují nad negativními v poměru 56,6 % vs. 15,0 % a tento poměr se postupně stále zlepšuje (2009 = 49,0 %
vs. 16,5 %, 2008 = 48,7 % vs. 18,2 %; 2007 = 43,4 % vs. 21,1 %; 2006 = 39,6 % vs. 23,7 %; 2004 = 32,0 % vs.
31,1 % ; v r. 2002 tomu bylo naopak – záporné odpovědi 34,2 % převažovaly nad kladnými 22,5 %).
Graf 38
Domníváte se, že na MU byly vytvořeny dobré podmínky pro
vzájemnou „propustnost“ jednotlivých fakult ?(n = 1 107)
0%
20%
40%
60%
80%
100%
ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
nevím, nedovedu posoudit
určitě ne
spíše ne
spíše ano
ano, určitě
Jsou podmínky pro
prostupnost fakult? ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
určitě ano 24,4 36,3 12,5 20,1 9,9 8,8 14,5 20,2 23,5 17,8
spíše ano 40,4 53,8 41,3 43,3 22,4 28,7 45,9 41,1 35,3 38,8
spíše ne 10,3 11,3 14,6 17,8 24,3 8,8 15,3 29,4 13,8
určitě ne 0,6 1,3 1,3 1,2 1,3 2,9 0,6 0,6 1,2
nevím, nedovedu posoudit 24,4 8,8 33,8 20,7 48,7 35,3 30,2 22,7 11,8 28,5
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
50
Dále byla zařazena otázka, která mapovala mimoškolní pracovní aktivity posluchačů MU, souhrnné výsledky opět
zobrazuje následující graf. Detailnější informace o rozsahu pracovních aktivit studentů během studia jsou
uvedeny v příloze č. 2.
Graf 39
Pracovní aktivity studentů MU během studia
(n = 377 - 1004)
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník 6. ročník
nepracoval
velmi zřídka
poměrně často
pravidelně pracoval
Z grafu je patrný růst podílu ekonomicky aktivních studentů v průběhu studia. Součty variant „poměrně často“ a
„pravidelně“ dosahují nejvyšších hodnot v pátém ročníku – 57,7 % (2009 =56,3 %; 2008 = 59,3 %; 2007 =
57,2 %); šestý ročník můžeme v různých ohledech chápat jako specifický.
Práce studentů MU 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník 6. ročník
pravidelně pracoval(a) 7,8 12,3 22,0 31,7 37,9 39,3
poměrně často 13,5 22,5 22,9 24,3 19,8 14,3
velmi zřídka 43,1 40,1 34,4 28,1 22,1 14,9
nepracoval(a) 35,5 25,1 20,7 15,9 20,2 31,6
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
51
I letos nás zajímalo, kolik hodin v průměru za týden studenti v jednotlivých ročnících odpracovali. Z grafu je
patrné, že s postupujícím studiem se prodlužuje čas strávený prací ze zhruba jedenácti hodin v prvním ročníku
na osmnáct hodin za týden v ročníku pátém. Šestý ročník je specifický, studují v něm zejména posluchači LF a
„přesluhující“ studenti.
Graf 40
Týdenní doba pracovních aktivit studentů MU
(n = 231 - 768)
0,0
5,0
10,0
15,0
20,0
25,0
30,0
35,0
ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
1. ročník
2. ročník
3. ročník
4. ročník
5. ročník
6. ročník
Vystudovaná fakulta 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník 6. ročník Průměr
ESF 8,8 10,4 13,1 15,9 19,0 20,2 14,6
FI 9,2 12,3 14,6 17,2 20,4 25,0 16,4
FSS 14,7 19,4 25,5 23,4 25,9 29,3 23,0
FF 10,4 12,6 12,8 15,7 17,8 22,3 15,3
LF 11,7 10,6 10,5 13,5 13,3 15,3 12,5
PedF 10,3 12,7 14,4 16,0 17,7 17,2 14,7
PrF 13,1 13,4 16,6 18,3 19,5 13,9 15,8
PřírF 8,8 10,3 12,0 13,3 15,2 20,2 13,3
FSpS 8,8 14,5 10,2 13,1 12,9 21,2 13,4
MU 10,7 12,4 14,2 16,2 18,1 21,3 15,5
52
4. Co studenty pálí ...
Poslední oblast výzkumu představuje shromáždění volných připomínek studentů k otázkám, u kterých k tomu byl
vytvořen zvláštní prostor. U každé položky byli studenti instrukcí vyzváni, aby se ve svých odpovědích soustředili
jen na zásadní a podstatné problémy.
Vzhledem k tomu, že konkrétní připomínky směřují na fakultách „všemi směry“, zvolili jsme jejich prostý výčet a
uspořádali jsme je podle oblastí. Čtenář je najde v příloze č. 1 této zprávy podle následující osnovy:
 prostor pro připomínky ke kvalitě poskytovaných služeb a dalším podstatným otázkám;
 připomínky k fungování IS MU;
 vybavení knihoven;
 kvalita a rozsah výuky cizích jazyků pro nefilologické obory;
 přehled pracovních pozic.
Opakujeme, že se jedná o autentické a jakkoli neupravované odpovědi se dvěma výjimkami: informace o
konkrétních osobách jsou anonymizovány6 a opraveny jsou také evidentní překlepy, které by
znesnadňovaly čtení textů.
6
Oprávněné osoby mohou tyto informace získat na požádání v Poradenském centru MU.
5. Vybraná data ze šetření z let 1996 - 2010
Z předchozích šetření jsme vybrali některé zajímavé a v čase srovnatelné údaje, které mohou zachytit určité tendence v oblasti aktuálního uplatnění absolventů MU a jejich retrospektivní
hodnocení studia na MU. Jednu malou metodologickou poznámku: k prezentovaným datům by bylo zřejmě možné snést celou řadu „rozumných“, „vážných“ () a „dobře míněných“
výhrad. Jejich společným jmenovatelem by mohly být výhrady k nerovnoměrné návratnosti dotazníků v průběhu jednotlivých šetření, výhrady k proměnlivé struktuře fakult zahrnutých do
šetření, reprezentativnosti získaných informací apod. Se všemi těmito výhradami „již dopředu souhlasíme“ a následující informace nechť jsou tedy chápány – „již s možnými, dopředu
zmiňovanými výhradami“ – jen jako jeden z mnoha střípků v mozaice našeho poznání.
Všichni absolventi 1996 1997 1998 1999 2000 2002 2004 2006 2007 2008 2009 2010
Podíl osob, které už mají zaměstnání v době kolem promoci (ví kam nastoupí + již pracují) 47,4 44,0 44,0 32,7 43,8 37,4 38,6 50,1 48,8 49,6 48,1 44,4
Podíl osob, které v budoucnu chtějí pracovat, ale zatím práci nemají * * * 43,0 34,2 34,0 39,5 31,9 33,2 31,9 32,8 37,2
Podíl osob volících jinou možnost (doktorské studium, jiné studium, pobyty v zahraničí apod.) * * * 24,3 22,0 28,6 21,9 18,0 18,0 18,6 19,0 18,5
Zaměstnaní absolventi (pracují nebo již vědí, kam nastoupí) 1996 1997 1998 1999 2000 2002 2004 2006 2007 2008 2009 2010
Bylo pro Vás obtížné sehnat práci (velmi obtížné + poměrně obtížné)? 38,4 35,9 43,2 38,9 24,6 19,6 24,8 23,5 25,4 19,7 24,1 24,3
Budete pracovat v oboru, pro který jste se připravoval(a) (určitě ano + spíše ano)? 88,6 87,9 84,3 87,4 89,7 93,1 90,2 85,3 86,1 84,7 87,3 87,2
Je Vaše zaměstnání perspektivní (určitě ano + spíše ano)? 72,8 72,8 71,5 78,9 75,5 78,8 79,9 87,8 84,1 81,3 82,1 87,1
Podíl absolventů, kteří budou pracovat na místech vyžad. získané VŠ vzdělání * * * * * * * * * * 69,4 66,9
Nezaměstnaní absolventi (kt. v době ukončení studia ještě nemají místo) 1996 1997 1998 1999 2000 2002 2004 2006 2007 2008 2009 2010
Zaměstnání jsem hledal(a), ale zatím nesehnal(a) 50,7 43,1 60,2 62,5 55,1 47,0 46,8 50,4 40,6 47,2 53,2 57,2
Jak intenzivně jste hledal(a) zaměstnání (velice intenzivně + spíše intenzivně)? 50,5 43,1 57,7 49,1 46,8 43,2 25,2 52,8 43,1 34,9 48,7 48,7
Budete hledat práci v oboru (určitě ano + spíše ano) 86,0 85,4 78,6 88,6 89,9 89,4 90,8 82,5 82,2 84,7 78,4 88,4
Šance na získání místa jsou (velmi vysoké + spíše vysoké) 43,4 48,8 35,5 16,5 26,3 31,5 32,9 37,7 36,6 37,9 29,3 33,2
Hrozí Vám nezaměstnanost (určitě ano + spíše ano)? 22,0 16,1 29,9 31,9 30,7 20,1 27,7 15,1 15,0 10,7 21,9 28,9
Hodnocení studia – všichni absolventi 1996 1997 1998 1999 2000 2002 2004 2006 2007 2008 2009 2010
Studium bylo "orientováno až příliš teoreticky" 72,2 70,8 71,7 74,3 76,3 76,5 76,5 71,2 74,0 71,8 65,4 65,1
Setkali jste se s učiteli, jejichž odborná úroveň neodpovídala VŠ (občas + poměrně často)? 30,8 30,7 27,6 30,9 30,6 26,6 25,4 17,9 19,3 17,1 14,4 15,0
Bylo možné získat dané vzdělání za kratší dobu (studium mohlo být o 1 + o 2 semestry kratší) 24,5 28,6 21,9 24,5 20,4 21,2 25,3 22,8 31,4 32,4 27,5 27,4
Z hlediska vynaloženého úsilí bylo studium (velice náročné + poměrně náročné) 66,1 65,2 66,0 42,9 50,5 49,8 45,1 50,3 54,2 51,6 52,0 55,4
Jsou na MU vytvořeny podmínky pro mezifakultní studium (určitě ano + spíše ano)? 15,1 24,5 18,2 18,2 19,8 22,5 32,0 39,5 43,4 48,7 49,0 56,6
Jak jste spokojen s tím co Vám MU dala do života (velmi spokojen(a) + spíše spokojen(a))? * * * 44,1 59,9 55,1 56,2 66,4 67,6 65,6 67,9 71,0
Přivydělávali si studenti vlastní prací během studia (pracoval(a) pravidelně + poměrně často)? * * 45,0 46,9 53,5 52,6 61,2 44,27 57,1 59,3 56,2 57,7
7
Od r. 2006 včetně se jedná o podíl pracujících pravidelně + poměrně často v 5. ročníku, předchozí údaje byly zjišťovány částečně odlišně.
Vybrané grafy s retrospektivními údaji:
Grafy 41 – 54
38,4
35,9
43,2
38,9
24,6
19,6
24,8
23,5
25,4
19,7
24,1 24,3
0
5
10
15
20
25
30
35
40
45
r.
1996
r.
1997
r.
1998
r.
1999
r.
2000
r.
2002
r.
2004
r.
2006
r.
2007
r.
2008
r.
2009
r.
2010
Bylo pro Vás obtížné sehnat práci?
(velmi obtížné + poměrně obtížné)
88,6 87,9
84,3
87,4 89,7 92,1 90,2
85,3 86,1 84,7 87,3 87,2
0
10
20
30
40
50
60
70
80
90
100
r.
1996
r.
1997
r.
1998
r.
1999
r.
2000
r.
2002
r.
2004
r.
2006
r.
2007
r.
2008
r.
2009
r.
2010
Budete pracovat v oboru, pro který jste se připravoval(a)?
(zaměstnaní abs.; určitě ano + spíše ano)
55
72,8 72,8 71,5
78,9
75,5
78,8 79,9
87,8
84,1
81,3 82,1
87,1
0
10
20
30
40
50
60
70
80
90
r.
1996
r.
1997
r.
1998
r.
1999
r.
2000
r.
2002
r.
2004
r.
2006
r.
2007
r.
2008
r.
2009
r.
2010
Je Vaše zaměstnání perspektivní?
(zaměstnaní abs.; určitě ano + spíše ano)
50,7
43,1
60,2
62,5
55,1
47 46,8
49,6
40,6
47,2
53,2
57,2
0
10
20
30
40
50
60
70
r.
1996
r.
1997
r.
1998
r.
1999
r.
2000
r.
2002
r.
2004
r.
2006
r.
2007
r.
2008
r.
2009
r.
2010
Zaměstnání jsem hledal(a), ale zatím nesehnal(a)
(zatím nezaměstnaní abs.)
56
50,5
43,1
57,7
49,1
46,8
43,2
25,2
52,8
43,1
34,9
48,7 48,7
0
10
20
30
40
50
60
r.
1996
r.
1997
r.
1998
r.
1999
r.
2000
r.
2002
r.
2004
r.
2006
r.
2007
r.
2008
r.
2009
r.
2010
Jak intenzivně jste hledal(a) zaměstnání?
(zatím nezam. abs.; velice intenzivně + spíše intenzivně)
86,0 85,4
78,6
88,6 89,9 89,4 90,8
82,5 82,2 84,7
78,4
88,4
0
10
20
30
40
50
60
70
80
90
100
r.
1996
r.
1997
r.
1998
r.
1999
r.
2000
r.
2002
r.
2004
r.
2006
r.
2007
r.
2008
r.
2009
r.
2010
Budete hledat práci v oboru?
(zatím nezam. abs.; určitě ano + spíše ano)
57
43,4
48,8
35,5
16,5
26,3
31,5
32,9
37,7 36,6 37,9
29,3
33,2
0
5
10
15
20
25
30
35
40
45
50
r.
1996
r.
1997
r.
1998
r.
1999
r.
2000
r.
2002
r.
2004
r.
2006
r.
2007
r.
2008
r.
2009
r.
2010
Šance na získání místa jsou ...
(zatím nezam. abs..; velmi vysoké + spíše vysoké)
22,0
16,1
29,9
31,9 30,7
20,1
27,7
15,1 15,0
10,7
21,9
28,9
0
5
10
15
20
25
30
35
40
45
50
r.
1996
r.
1997
r.
1998
r.
1999
r.
2000
r.
2002
r.
2004
r.
2006
r.
2007
r.
2008
r.
2009
r.
2010
Hrozí Vám nezaměstnanost?
(zatím nezam. abs.; určitě ano + spíše ano)?
58
72,2 70,8 71,7 74,3 76,3 76,5 76,5
71,2
74,0 71,8
65,4 65,1
0
10
20
30
40
50
60
70
80
90
100
r.
1996
r.
1997
r.
1998
r.
1999
r.
2000
r.
2002
r.
2004
r.
2006
r.
2007
r.
2008
r.
2009
r.
2010
Studium bylo "orientováno až příliš teoreticky"
30,8 30,7
27,6
30,9 30,6
26,6 25,4
17,9
19,3
17,1
14,4 15,0
0
5
10
15
20
25
30
35
40
45
50
r.
1996
r.
1997
r.
1998
r.
1999
r.
2000
r.
2002
r.
2004
r.
2006
r.
2007
r.
2008
r.
2009
r.
2010
Setkali jste se s učiteli, jejichž odborná úroveň neodpovídala VŠ?
(občas + poměrně často)?
59
24,5
28,6
21,9
24,5
20,4 21,2
25,3
22,8
31,4
32,4
27,5 27,4
0
5
10
15
20
25
30
35
r.
1996
r.
1997
r.
1998
r.
1999
r.
2000
r.
2002
r.
2004
r.
2006
r.
2007
r.
2008
r.
2009
r.
2010
Bylo by možné získat dané vzdělání za kratší dobu?
(studium mohlo být o 1 + o 2 semestry kratší)
66,1 65,2 66,0
42,9
50,5 49,8
45,1
50,3
54,2
51,6 52,0
55,4
0,0
10,0
20,0
30,0
40,0
50,0
60,0
70,0
r.
1996
r.
1997
r.
1998
r.
1999
r.
2000
r.
2002
r.
2004
r.
2006
r.
2007
r.
2008
r.
2009
r.
2010
Z hlediska vynaloženého úsilí bylo studium na MU ...
(velice náročné + poměrně náročné)
60
15,1
24,5
18,2 18,2 19,8
22,5
32,0
39,5
43,4
48,7 49,0
56,6
0
10
20
30
40
50
60
r.
1996
r.
1997
r.
1998
r.
1999
r.
2000
r.
2002
r.
2004
r.
2006
r.
2007
r.
2008
r.
2009
r.
2010
Jsou na MU vytvořeny podmínky pro mezifakultní studium?
(určitě ano + spíše ano)?
44,1
59,9
55,1 56,2
66,4 67,6 65,6 67,9
71,0
0
10
20
30
40
50
60
70
80
90
100
r. 1999 r. 2000 r. 2002 r. 2004 r. 2006 r. 2007 r. 2008 r. 2009 r. 2010
Jak jste celkově spokojen(a) s tím, co vám MU "dala do života"?
(velmi spokojen + spíše spokojen)
61
6. Závěr
V pořadí čtrnáctý průzkum „Ukončení studia na Masarykově univerzitě – ohlédnutí a perspektiva 2010“
proběhl rutinním způsobem s tím, že struktura užitého dotazníku byla mírně modifikována a byly doplněny
některé nové otázky. Letošní účast absolventů dosáhla zhruba průměrné úrovně, výzkumu se aktivně
zúčastnilo celkem 52,6 % všech potenciálních absolventů.
Hrubou optikou nahlíženo je možné konstatovat, že i v retrospektivním pohledu v oblasti „okamžitého uplatnění
absolventů MU“ nejsou viditelné žádné „dramatické“ změny a většina sledovaných proměnných na úrovni
Masarykovy univerzity jako celku – a velmi často i na úrovni jednotlivých fakult – má poměrně značnou tendenci
k zachovávání proporcí a úrovně měřených hodnot (viz např. část 5. Vybraná data ze šetření 1996 – 2010).
Většina výsledků i viditelné trendy jsou pro naši univerzitu příznivé.
Projevy ekonomické krize a její vliv na uplatnění absolventů MU jsou z vývoje některých indikátorů
patrné, od loňského roku se však nijak dramaticky nezměnily. Jedná se zejména o částečně obtížnější
hledání pracovních míst a vyšší míru obav z nezaměstnanosti u absolventů, kteří zatím práci nenašli, viz
dále.
V oblasti pracovních aktivit:
 zhruba polovina absolventů (44 %) v období šetření již pracuje nebo ví, kam nastoupí; od loňského roku se
tento podíl snížil zhruba o čtyři procenta;
 podíl absolventů, kteří hodnotili proces hledání práce jako velmi a poměrně obtížný zůstal stejný jako vloni, tj.
24 %;
 podíl absolventů, kteří budou pracovat „v oboru“, dlouhodobě osciluje mezi 85 – 93 %, letos byl tento podíl
88 %, stejně jako vloni;
 celkem 87 % absolventů hodnotí aktuální zaměstnání jako „perspektivní“, což představuje druhý nejvyšší
podíl od roku 1996;
 podíl absolventů, kteří budou působit „v oboru“, je za posledních pět let prakticky konstantní a pohybuje se
mezi 85 – 87 %;
 nezaměstnanosti se obává zhruba třetina z dosud nepracujících absolventů, tento podíl je oproti loňskému
šetření vyšší zhruba o sedm procent,
 nástupní platy absolventů se celkově meziročně zvýšily o necelá 4 %, avšak diferencovaně: polepšili si spíše
jen absolventi působící častěji ve veřejném sektoru.
V oblasti hodnocení studia na MU:
 míra spokojenosti absolventů s tím, co jim univerzita dala do života, se za posledních pět šetření ustálila na
nejvyšších hodnotách: podíl spokojených se pohyboval takto – 66,4  67,6  65,6 %  67,9 %  71,0 %
letos;
 podmínky pro mezifakultní studium jsou hodnoceny letos nejpříznivěji a jedná se o dlouhodobý pozitivní
trend;
 byl dosažen prakticky nejnižší podíl osob, které se setkávaly s pedagogy, jejichž úroveň neodpovídá vysoké
škole; tento podíl se od roku 1996 zmenšil na polovinu (z 31 % na 15 %);
 na historické minimum se dostal podíl studentů, kteří hodnotí studium na MU jako „příliš teoretické“, letos činí
tento podíl 65 %.
62
Každý čtenář si jistě bude umět ze zprávy vybrat ty správné informace a přihlédnout třeba i k meziročnímu
srovnání hodnot. Při čtení je třeba přihlédnout k diferencované míře návratnosti dotazníků podle
jednotlivých fakult.
Vybraná data budou nabídnuta k publikování médiím, celá zpráva (bez písemných komentářů studentů) bude
vystavena na webových stránkách MU. Tištěné verze kompletní zprávy budou dány k dispozici vedoucím
pracovníkům MU i jednotlivých fakult. Zástupcům fakult jsou také k dispozici data z výzkumu pro vlastní
analýzy, například na úrovni studijních oborů.
63
7. Příloha č. 1 – pracovní aktivity posluchačů během studia
Práce v 1. ročníku ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
velmi zřídka 49,6 39,1 45,9 51,5 34,4 42,0 42,1 39,9 42,9 43,1
poměrně často 12,2 11,6 11,5 17,6 5,3 17,0 13,5 16,1 28,6 13,5
pravidelně pracoval 3,8 10,1 16,4 6,6 8,4 8,9 12,0 3,5 7,8
nepracoval 34,4 39,1 26,2 24,3 51,9 32,1 32,3 40,6 28,6 35,5
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
Práce ve 2. ročníku ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
velmi zřídka 50,0 38,9 41,3 38,0 31,5 41,4 40,6 40,4 23,1 40,1
poměrně často 20,6 25,0 19,0 29,2 10,8 26,7 23,9 21,9 46,2 22,5
pravidelně pracoval 6,6 9,7 28,6 13,9 8,5 12,9 15,2 10,3 15,4 12,3
nepracoval 22,8 26,4 11,1 19,0 49,2 19,0 20,3 27,4 15,4 25,1
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
Práce ve 3. ročníku ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
velmi zřídka 37,2 36,0 19,0 40,0 31,8 38,0 29,9 36,1 31,3 34,4
poměrně často 28,5 14,7 19,0 25,2 17,8 20,7 27,1 21,1 43,8 22,9
pravidelně pracoval 18,2 30,7 46,6 22,2 8,5 24,0 29,2 15,0 18,8 22,0
nepracoval 16,1 18,7 15,5 12,6 41,9 17,4 13,9 27,9 6,3 20,7
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
Práce ve 4. ročníku ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
velmi zřídka 25,9 22,8 18,8 30,3 28,1 32,8 25,7 33,1 29,4 28,1
poměrně často 29,4 22,8 20,3 31,7 21,5 19,7 23,6 19,2 47,1 24,3
pravidelně pracoval 30,1 44,3 45,3 29,7 22,2 31,1 39,2 25,2 23,5 31,7
nepracoval 14,7 10,1 15,6 8,3 28,1 16,4 11,5 22,5 15,9
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
Práce v 5. ročníku ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
velmi zřídka 17,0 14,1 18,0 27,0 29,2 21,8 20,8 21,6 35,3 22,1
poměrně často 20,6 17,9 13,1 20,3 18,5 22,7 20,8 18,2 35,3 19,8
pravidelně pracoval 41,1 56,4 50,8 38,5 20,8 39,5 45,8 26,4 29,4 37,9
nepracoval 21,3 11,5 18,0 14,2 31,5 16,0 12,5 33,8 20,2
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
Práce v 6. ročníku ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
velmi zřídka 15,6 10,8 7,9 19,7 9,4 30,3 29,4 12,8 14,9
poměrně často 20,0 13,5 7,9 15,2 9,4 12,1 23,5 20,5 33,3 14,3
pravidelně pracoval 57,8 56,8 63,2 45,5 11,5 42,4 29,4 35,9 50,0 39,3
nepracoval 6,7 18,9 21,1 19,7 69,8 15,2 17,6 30,8 16,7 31,6
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0