1
MASARYKOVA UNIVERZITA
UKONČENÍ STUDIA NA MASARYKOVĚ UNIVERZITĚ OHLÉDNUTÍ
A PERSPEKTIVA 2014
JAROSLAV NEKUDA ESF MU, ODBOR PRO STRATEGII RMU
BRNO, 2014
2
OBSAH
1. ÚVODNÍ POZNÁMKY ........................................................................................................................................ 3
2. ČÁST VĚNOVANÁ ZAMĚSTNANOSTI ABSOLVENTŮ........................................................................................ 6
2.1 TI, CO JIŽ PRÁCI MAJÍ ANEBO VĚDÍ, KAM NASTOUPÍ ... ......................................................................................... 10
2.2 TI, CO PRÁCI ZATÍM JEŠTĚ NEMAJÍ .................................................................................................................. 28
2.3 ZÁJEM ABSOLVENTŮ O PRÁCI V ZAHRANIČÍ....................................................................................................... 37
3. HODNOCENÍ VYBRANÝCH KOMPONENT STUDIA.......................................................................................... 39
3.1 HODNOCENÍ STUDIA.................................................................................................................................... 39
3.2 HODNOCENÍ „OBSLUŽNÝCH“ ČINNOSTÍ (STUDIJNÍ ODD., KNIHOVNY, IS) .................................................................. 47
3.3 SILNÉ A SLABÉ STRÁNKY STUDIA NA MU.......................................................................................................... 50
3.4 PŘEKRAČOVÁNÍ STANDARDNÍ DOBY STUDIA ..................................................................................................... 51
3.5 PRACOVNÍ AKTIVITY BĚHEM STUDIA, STUDIJNÍ POBYTY, STÁŽE A PRAXE ................................................................. 52
3.6 OPAKOVÁNÍ STUDIJNÍ DRÁHY A CELKOVÁ SPOKOJENOST SE STUDIEM NA MU.......................................................... 55
4. CO STUDENTY PÁLÍ ... ................................................................................................................................... 58
5. SOCIODEMOGRAFICKÉ CHARAKTERISTIKY SOUBORU RESPONDENTŮ...................................................... 59
6. VYBRANÁ DATA ZE ŠETŘENÍ Z LET 2000 - 2014............................................................................................ 61
7. ZÁVĚR ........................................................................................................................................................... 68
3
1. Úvodní poznámky
V průběhu letošního července a srpna se již poosmnácté uskutečnil mezi „čerstvými absolventy“ prezenčního
magisterského studia na MU průzkum zaměřený na následující problémové okruhy:
• vyhlídky absolventů MU na získání pracovních míst a strategie, se kterými vstupují na trh práce,
• hodnocení studia a služeb poskytovaných MU posluchačům,
• zájem o práci v zahraničí a
• další vybrané informace.
Výzkum se realizoval poprvé v roce 1994 a od této doby probíhal pravidelně se třemi výjimkami: nebyl realizován
v letech 2001, 2003 a 2005, tedy době, kdy se s grantovou podporou FRVŠ uskutečnily rozsáhlé výzkumy
uplatnění absolventů MU v praxi z let 1997 – 2000, 2001 – 2002 a 2003 – 2004.
Základní pragmatika průzkumu byla ve vztahu k minulosti zachována, oproti loňskému šetření došlo k několika
změnám v použitém dotazníku a v metodologii průzkumu. V letošním roce byli všichni respondenti oslovování až
po obsolvování státních závěrečných zkoušek, zatímco v předchozích letech bylo dotazování spouštěno již
v době, kdy někteří studenti ještě neměli státní závěrečné zkoušky úspěšně složené. Některé otázky v dotazníku
byly po zkušenostech z předchozích dotazování formulačně zpřesněny, několik málo otázek bylo z dotazníku
vyloučeno, protože se „přežily“, několik otázek bylo doplněno. Jednalo se například o otázky mapující motivace
absolventů k doktorskému studiu na MU a jejich pracovní aktivity, dále byla doplněna baterie otázek, ve které
jsou hodnoceny silné a slabé stránky studia na univerzitě, nově byly také mapovány příčiny prodlužování studia a
problematika zahraničních pobytů, stáží a odborných praxí.
Rozhodující část dotazníku byla ale zachována v nezměněné podobě, což dává i nadále možnost získávat
představu o vývoji klíčových proměnných v čase.
Ke sběru dat posloužil anonymně koncipovaný dotazník, který měl výhradně jen elektronickou podobu.
Dotazník byl konstruován jako sada uzavřených formalizovaných otázek s několika otázkami „otevřenými“.
Podařilo se shromáždit 1 035 úplně vyplněných dotazníků, což při počtu 2 466 oslovených respondentů (studií)1
znamenalo návratnost na úrovni 42,0 %. Mezi respondenty bylo 84,6 % se státní příslušností ČR, 15,3 %
s příslušností SR a 0,1 % respondentů s „jinou“ státní příslušností.
1
Jedná se o množinu studentů, kteří absolvovali na MU SZZ v prezenčním magisterském a prezenčním navazujícím studiu
v jarním semestru r. 2014.
4
Absolutní a relativní návratnosti byly diferencovány mezi jednotlivými fakultami podle následujícího grafu a
tabulky hodnot.
Graf 1
Souhrnná tabulka návratnosti
Vystudovaná fakulta Počty oslov. studíí Počty odpovědí Návratnost podle studií v %
ESF 339 167 49,3
FF 392 144 36,7
FI 156 82 52,6
FSpS 61 20 32,8
FSS 234 110 47,0
LF 384 121 31,5
PedF 289 101 34,9
PrF 307 145 47,2
PřírF 304 145 47,7
Celkem 2466 1035 42,0
Hodnoty návratnosti šetření v období r. 2000 – 2014 (v %)
FAKULTA 2000 2002 2004 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Průměr
ESF 68,8 91,9 62,1 72,9 82,4 76,7 75,8 86,7 77,6 81,5 75,3 49,3 75,1
FI 82,5 85,4 98,9 48,1 64,9 62,1 69,5 57,6 63,3 77,6 73,6 52,6 69,7
FSS 10,0 46,3 54,4 30,5 84,4 56,3 52,9 42,4 55,0 59,2 52,3 47,0 49,2
FF 43,3 44,5 80,1 46,2 67,4 45,3 40,5 39,7 37,3 55,7 51,2 36,7 49,0
LF 68,3 96,3 23,3 24,1 36,5 52,7 43,3 69,6 36,2 38,3 41,7 31,5 46,8
PedF 33,1 38,8 62,0 56,0 61,1 60,4 56,3 44,6 43,9 51,8 50,2 34,9 49,4
PrF 22,5 48,1 55,3 48,1 61,2 65,3 63,0 51,0 51,0 62,8 68,0 47,2 53,6
PřírF 15,9 46,4 48,8 51,8 68,3 68,9 60,6 55,2 70,8 64,1 63,5 47,7 55,2
FSpS * * * 25,0 59,4 34,0 54,7 32,7 35,3 42,9 38,2 32,8 39,4
MU 36,5 57,1 57,0 47,0 63,4 60,1 55,2 52,6 51,5 58,3 56,7 42,0 53,1
339
392
156
61
234
384
289
307 304
167
144
82
20
110
121
101
145 145
0
50
100
150
200
250
300
350
400
ESF FF FI FSpS FSS LF PdF PrF PřírF
Návratnost dotazníků podle fakult v roce 2014
(abs. počty)
Počty oslov. studií
2014
Počty odpovědí
5
Celý další výklad bude strukturován následovně. Podíváme se, jak jsou absolventi rozděleni do skupin podle
toho, zda v období kolem promocí mají či nemají práci. Dále se budeme zabývat oběma skupinami odděleně,
nejdříve „již zaměstnanými“ (nebo osobami s „příslibem práce“), potom „ještě nezaměstnanými“ absolventy. Dále
pak navazuje společná část vztahující se k zájmu o práci v zahraničí a poslední část přibližuje postoje a
hodnocení absolventů směrem ke studiu a službám poskytovaným Masarykovou univerzitou.
Dále jsme zařadili část, která grafickou formou rekapituluje hlavní zjištění ze šetření z let 1996 – 2014 za
Masarykovu univerzitu jako celek.
Stejně tak jako v přecházejících letech má celá prezentace dat – pro rychlejší orientaci – převážně grafickou
podobu, grafy jsou zjednodušené, se sloučenými variantami a vynechanými variantami odpovědí „neví, event.
jiná možnost“ všude, kde to bylo vhodné.
Nakonec ještě dvě technické poznámky.
Všechny údaje ve zprávě jsou uváděny v procentech, není li uvedeno jinak.
V tomto výzkumu byly – jako proměnné – užity i číselníky studijních oborů podle IS MU. Pokud by si zástupci
fakult chtěli udělat přehled o uplatnění svých absolventů podle programů, oborů nebo oborů sloučených do
širších, organických skupin, je možné požádat o data z výzkumu ve formátu SPSS (*.sav) nebo Excel (*.xls) a
soubor otevřených komentářů studentů na Odboru pro strategii MU.
V souboru odpovědí je celkem 23 studijních oborů s deseti a více respondenty podle následujícího přehledu.
Obor N Obor N
Právo 140 Politologie 16
Všeobecné lékařství 86 Učitelství pro 1. stupeň základní školy 16
Finance 49 Regionální rozvoj a správa 15
Podniková ekonomika a management 45 Sociologie 14
Psychologie 41 Učitelství tělesné výchovy pro ZŠ a SŠ 13
Aplikovaná informatika 25 Hospodářská politika 12
Speciální pedagogika 25 Služby - výzkum řízeni a inovace 12
Informační systémy 20 Veřejná ekonomika a správa 12
Molekulární biologie a genetika 19 Geologie 11
Speciální biologie 17 Analytická biochemie 10
Zubní lékařství 17 Mediální studia a žurnalistika 10
Mezinárodní vztahy 16
6
2. Část věnovaná zaměstnanosti absolventů
Úvodní otázka dotazníku selektovala respondenty do několika velkých skupin. Každá z nich byla následně –
podle logiky věcí – dotazována na odlišné okruhy otázek. Úvodní otázka měla následující podobu: Víte už v
současné době, jaká bude po ukončení tohoto navazujícího / dlouhého magisterského studia Vaše hlavní
aktivita po stránce pracovního uplatnění?
Rozložení hodnot za celou MU vidíme v následujícím grafu:
Graf 2
Vidíme, že respondenti jsou rozděleni do tří velkých skupin, první s 58,5 % (2013 = 50,2 %, 2012 = 48,8 %, 2011
= 43,7 %, 2010 = 44,4 %) tvoří absolventi, kteří buďto už pracují (40,9 %), nebo vědí kde budou pracovat
(17,6 %), menší skupina – 25,3 % (2013 = 33,4 %, 2012 = 35,2 %, 2011 = 38,0 %, 2010 = 37,2 %) – chce
pracovat, ale práci zatím nemá, a konečně je zde skupina s podílem 16,2 % (2013 = 16,4 %, 2012 = 16,0 %,
2011 = 18,4 %, 2010 = 18,5 %), která volí „jiné možnosti“; co je jejich obsahem se dozvíme dále. Meziroční
srovnání ukazuje nárůst ve skupině ekonomicky aktivních o osm procentních bodů (p. b.).
v současné době jsem
již ekonomicky aktivní
40,9%
ano, vím, práci jsem již
nalezl(a), zatím ale
ještě nepracuji
17,6%
zatím ještě nevím, ale v
dohledné době bych
chtěl(a) být ekonomicky
aktivní
25,3%
jiná možnost
16,2%
Víte už, jaká bude po ukončení MU Vaše hlavní aktivita po stránce
pracovního uplatnění?
(n = 1 030)
7
Rozložení odpovědí na úvodní otázku – tříděné podle fakult – je patrné z následujícího grafu.
Graf 3
Víte již kam po VŠ? (v %) ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
v současné době jsem již ekonomicky aktivní 43,6 67,1 40,4 34,7 53,7 26,7 50,7 20,1 30,0 40,9
ano, vím, práci mám, zatím ale ještě nepracuji 16,4 9,8 4,6 9,0 35,5 37,6 23,6 6,9 15,0 17,6
zatím ještě nevím, ale chtěl(a) být ek. aktivní 30,9 13,4 38,5 35,4 7,4 18,8 20,8 27,1 45,0 25,3
jiná možnost 9,1 9,8 16,5 20,8 3,3 16,8 4,9 45,8 10,0 16,2
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
Necelá pětina absolventů uvažuje o „jiných možnostech“. Abychom tyto aktivity mohli lépe poznat, jedna z otázek
v dotazníku tyto různé „nepracovní aktivity“ absolventů mapovala. Výsledky zobrazuje tabulka na následující
straně, pro zajímavost jsou uvedeny i absolutní hodnoty.
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
Víte už, jaká bude po ukončení MU Vaše hlavní aktivita po stránce
pracovního uplatnění? (n = 1 030)
jiná možnost
zatím ještě nevím, ale chtěl(a) být ek.
aktivní
ano, vím, práci mám, zatím ale ještě
nepracuji
v současné době jsem již ekonomicky
aktivní
8
Co po ukončení studia v případě, že absolvent nejde „hned pracovat"?
[ve spodní části tabulky jsou absolutní údaje]
Co po ukončení studia (v %) ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
doktorské studium na MU 26,7 87,5 38,9 63,3 23,5 57,1 89,4 62,3
další VŠ studium na MU 26,7 11,1 10,0 75,0 23,5 14,3 10,2
pobyt v zahraničí spojený se sbíráním
zkušeností
26,7 11,1 3,3 17,6 4,5 100,0 9,0
mateřská/rodičovská dovolená či jiné
osobní důvody
6,7 16,7 3,3 25,0 23,5 3,0 7,2
doktorské studium na jiné VŠ, než na
MU
12,5 13,3 3,0 4,2
pobyt v zahraničí spojený se studiem 6,7 11,1 3,3 5,9 14,3 3,6
pobyt v zahraničí z jiných než výše
uvedených důvodů
6,7 14,3 1,2
jiná aktivita 3,3 5,9 1,2
další vysokoškolské studium na jiné VŠ
než na MU
5,6 0,6
nemám prozatím potřebu pracovat, chci
si užít volno
5,6 0,6
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
doktorské studium na MU 4 7 7 19 0 4 4 59 0 104
další VŠ studium na MU 4 0 2 3 3 4 1 0 0 17
pobyt v zahraničí spojený se sbíráním
zkušeností
4 0 2 1 0 3 0 3 2 15
mateřská/rodičovská dovolená či jiné
osobní důvody
1 0 3 1 1 4 0 2 0 12
doktorské studium na jiné VŠ, než na
MU
0 1 0 4 0 0 0 2 0 7
pobyt v zahraničí spojený se studiem 1 0 2 1 0 1 1 0 0 6
pobyt v zahraničí z jiných než výše
uvedených důvodů
1 0 0 0 0 0 1 0 0 2
jiná aktivita 0 0 0 1 0 1 0 0 0 2
další vysokoškolské studium na jiné VŠ
než na MU
0 0 1 0 0 0 0 0 0 1
nemám prozatím potřebu pracovat, chci
si užít volno
0 0 1 0 0 0 0 0 0 1
Celkem 15 8 18 30 4 17 7 66 2 167
Nově jsme se ptali na motivace absolventů k doktorskému studiu na MU, neboť toto je nejčastěji zastoupená
„nepracovní“ aktivita po absolutoriu. Respondenti mohli volit i více odpovědí současně, údaje v tabulce jsou
založeny na počtu odpovědí (celkem 323 odpovědí).
Motivace k doktorskému studiu (v %) ESF FI FSS FF PedF PrF PřírF MU
chci se hlouběji zabývat tématem, které mne zajímá 11,1 15,4 41,2 25,4 40,0 25,0 16,1 20,1
chci se stát vědcem a vykonávat věd.- výzk. činnost na MU 11,1 19,2 17,6 17,5 10,0 25,0 19,9 18,9
doktorské studium jako možnost k získání zahr. zkušeností 22,2 15,4 5,9 6,3 20,0 8,3 15,6 13,3
prestiž doktorského titulu 11,1 11,5 5,9 14,3 20,0 8,3 12,9 12,7
chci se stát vysokoškolským pedagogem a učit 0,0 3,8 11,8 17,5 0,0 33,3 8,1 10,2
chci se stát vědcem a vykonávat věd.- výzk. činnost v soukr. sféře 11,1 11,5 0,0 4,8 0,0 0,0 13,4 9,9
dostal(a) jsem přímou nabídku k doktorskému studiu 33,3 11,5 17,6 9,5 0,0 0,0 9,1 9,9
nechci si ještě hledat práci, přemýšlím co dál 0,0 11,5 0,0 3,2 10,0 0,0 4,3 4,3
nemohl(a) jsem si najít práci, proto pokračuji ve studiu 0,0 0,0 0,0 1,6 0,0 0,0 0,5 0,6
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
9
Dále jsme se zajímali o to, zda absolventi, kteří odpověděli na úvodní otázku, že volí „jiné možnosti“ a budou si
dále zvyšovat kvalifikaci studiem (doktorským nebo jiným vysokoškolským) nebo budou na mateřské nebo
rodičovské dovolené, mají (nebo v nejbližší době budou mít) vedle své hlavní (studijní) aktivity i nějaké výdělečné
pracovní aktivity.
Máte vedle své hl. aktivity i jiné výděl. prac. aktivity? (v %) ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF MU
ano – na MU 11,1 37,5 28,6 7,4 21,4 40,0 26,7 22,0
ano – mimo MU 33,3 50,0 35,7 59,3 50,0 14,3 60,0 36,7 40,4
ne 55,6 12,5 35,7 33,3 50,0 64,3 36,7 37,6
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
A konečně nás zajímal i měsíční rozsah pracovních aktivit výše zmiňované skupiny absolventů.
Měsíční pracovní úvazek (v %) ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF MU
do 40 hodin 25,0 33,3 42,9 37,5 50,0 60,0 40,0 50,0 44,6
41 -70 hodin 0,0 16,7 42,9 25,0 0,0 20,0 0,0 13,2 16,9
76 - 80 hodin měsíčně - poloviční úvazek 50,0 50,0 14,3 31,3 60,0 26,3 28,9
81 - 140 hodin 25,0 0,0 0,0 6,3 0,0 0,0 0,0 10,5 7,2
156 - 160 hodin měsíčně - plný úvazek 50,0 20,0 2,4
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
Od tohoto místa se text zprávy „větví“ – bezprostředně další část popisuje odpovědi absolventů, kteří již práci
„mají“, dále následuje část pojednávající o zatím „nezaměstnaných“ absolventech.
10
2.1 Ti, co již práci mají anebo vědí, kam nastoupí ...
Jak již bylo řečeno, jedná se celkově o 58,5 % z absolventů MU, v absolutním vyjádření tedy dále popisujeme a
interpretujeme odpovědi zhruba 602 osob2 s 61,6 % podílem žen.
Při úvahách nad dále prezentovanými informacemi je třeba zaznamenat následující absolutní počty odpovědí
v tomto oddíle, viz např. poměrně malý počet odpovědí u FSpS (n = 9); různé odchylky u této fakulty nejsou
v interpretacích komentovány.
ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
99 63 49 63 108 65 107 39 9 602
Z grafu – pro přehlednost slučujícího vždy dvě kladné a dvě záporné varianty a s vynecháním varianty „nevím,
ev. jiná odpověď“ – vidíme rozložení odpovědí na první otázku v tomto bloku. Je patrné, že proces hledání
zaměstnání byl relativně obtížnější pro čerstvé absolventy FSS, PedF a PřírF a (podobně jako v loňském roce),
nejsnáze práci získávali informatici. Celkový podíl „nepříznivých“ odpovědí (velmi obtížně + poměrně obtížně) se
v meziročním srovnání prakticky nezměnil – 27,5 % (2013 = 28,7 %, 2012 = 29,7 %, 2011 = 27,6 %, 2010 =
24,3 %). Zajímavý je velice malý podíl varianty odpovědi „velice obtížné“ na úrovni necelých dvou procent.
Graf 4
Obtížnost získat práci (v %) ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
velmi obtížné 1,0 6,1 1,6 1,9 4,6 1,7
poměrně obtížné 29,3 9,5 28,6 22,6 27,1 27,7 24,1 30,8 33,3 25,1
poměrně snadné 56,6 55,6 51,0 64,5 53,3 55,4 59,3 48,7 55,6 56,1
úplně snadné 11,1 33,3 12,2 4,8 16,8 7,7 14,8 17,9 11,1 14,6
nevím, ev. jiná odpověď 2,0 1,6 2,0 6,5 0,9 4,6 1,9 2,6 2,5
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
2 Technická poznámka – ne všude zcela přesně „hrají“ čísla o počtech respondentů, která by „hrát“ měla. Je tomu z toho
prostého důvodu, že ne všichni respondenti odpověděli na úplně všechny položené otázky. Hraniční případy představují
například budoucí doktorandi s částečnými pracovními úvazky.
30,9
9,7
35,4
25,9
29,2
33,9
24,5
31,6 33,3
27,5
69,1
90,3
64,6
74,1
70,8
66,1
75,5
68,4 66,7
72,5
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
Bylo pro Vás obtížné získat práci?
(sloučené, přepočítané hodnoty; n = 586)
rel. snadné +
úplně snadné
velmi + poměrně
obtížné
11
V loňském roce byla do dotazníku doplněna série otázek mapující strategie absolventů při vstupu na pracovní trh.
Graf 5
Je zajímavé, že čtyři z deseti zaměstnaných absolventů pokračují v zaměstnání (stejně jako v loňském roce),
které získali již během studia a méně než jeden z deseti absolventů vzal místo ne zcela odpovídající jeho
představám.
Jakým způsobem probíhalo rozhodování o
výběru zaměstnání po absolutoriu? (v %)
ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
pokračuji v zaměstnání, které jsem získal(a) již
během studia
54,5 71,4 63,3 63,5 6,5 21,5 45,4 35,0 44,4 42,8
začala(a) jsem podnikat 2,0 1,6 2,0 0,9 3,1 11,1 1,3
s úspěšným výsledkem jsem absolvoval(a) několik
přij. řízení …
9,1 14,3 10,2 7,9 33,6 21,5 13,9 17,5 11,1 16,7
po prvním úspěšném přijímacím řízení jsem přijal(a)
tuto nabídku zam.
26,3 11,1 16,3 19,0 47,7 30,8 27,8 35,0 33,3 28,4
po prvním úspěšném přijímacím řízení, jsem přijal(a)
nabídku zam., i když ne zcela odpovídala mým
představám
6,1 1,6 6,1 6,3 9,3 13,8 9,3 7,5 7,6
jiný způsob 2,0 2,0 3,2 1,9 9,2 3,7 5,0 3,2
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
pokračuji v zaměstnání,
které jsem získal(a) již
během studia
42,8%
začala(a) jsem podnikat
1,3%
s úspěšným výsledkem
jsem absolvoval(a)
několik přij. řízení …
16,7%
po prvním úspěšném
přijímacím řízení jsem
přijal(a) tuto nabídku
zam.
28,4%
po prvním úspěšném
přijímacím řízení, jsem
přijal(a) nabídku zam., i
když ne zcela
odpovídala mým
představám
7,6%
jiný způsob
3,2%
Jakým způsobem probíhalo vaše rozhodování o výběru zaměstnání po
absolutoriu? (n = 603)
12
Pokud absolventi odpovídali, že pokračují v zaměstnání (podnikání apod.), které získali již během studia,
upřesňovali ještě, jak dlouho před absolutoriem pracovali v tomto zaměstnání. Vidíme, že daná práce měla spíše
dlouhodobější charakter.
Jak dlouho jste pracoval(a) na tomto
místě? (v %) ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
méně jak měsíc 7,1 0,4
1-3 měsíce 7,3 9,7 12,5 25,0 12,0 7,1 8,0
4-6 měsíců 20,0 6,7 12,9 2,5 14,3 6,0 14,3 10,0
7-12 měsíců 29,1 8,9 22,6 17,5 12,5 14 12,0 36 18,4
1-2 roky 27,3 46,7 22,6 37,5 50,0 36 38,0 14 25,0 34,1
déle než 2 roky 16,4 37,8 32,3 30,0 12,5 29 32,0 28,6 75,0 29,1
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
Absolventi, kteří přijali místo i přesto, že neodpovídalo přesně jejich představám nebo požadavkům, ještě
upřesňovali, proč jim nabídka nevyhovovala bezezbytku. V následující tabulce vidíme, že na prvním místě bylo
nevyhovující finanční ohodnocení.
V jaké oblasti pro Vás byla nabídka práce, kterou
jste přijal (a), ne zcela vyhovující?* (v %)
ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF MU
nevyhovovalo mi finanční ohodnocení 23,5 0,0 42,9 16,7 25,0 20,8 21,1 12,5 22,1
práce nebyla z hledaného / požadovaného /
vystudovaného oboru
23,5 50,0 14,3 33,3 16,7 16,7 0,0 12,5 15,8
nevyhovovala mi pracovní náplň 17,6 50,0 0,0 0,0 8,3 12,5 10,5 0,0 10,5
nevyhovovalo mi místo výkonu práce 5,9 0,0 0,0 16,7 25,0 0,0 21,1 12,5 10,5
nevyhovoval mi typ úvazku 0,0 0,0 42,9 0,0 0,0 25,0 0,0 0,0 9,5
nevyhovovala mi pracovní doba 5,9 0,0 0,0 16,7 0,0 8,3 15,8 12,5 8,4
nevyhovovala mi zaměstnanecká pozice 5,9 0,0 0,0 0,0 8,3 12,5 5,3 12,5 7,4
nabídka práce mi nepřipadala perspektivní 11,8 0,0 0,0 16,7 8,3 4,2 5,3 12,5 7,4
nevyhovoval mi termín nástupu 0,0 0,0 0,0 0,0 8,3 0,0 15,8 12,5 5,3
nevyhovovalo mi pracovní prostředí 5,9 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 5,3 12,5 3,2
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
*Respondenti mohli volit z více nabízených možností, údaje v tabulce jsou založeny na celkovém počtu odpovědí
(celkem 95 odpovědí).
13
Práci nacházejí absolventi MU nejčastěji v Brně, JM kraji a Praze, jak je patrné z následující tabulky.
V jakém regionu jste nalezl(a) své hlav. zaměstnání? (v %) ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
Brno 53,5 77,8 50,0 55,6 29,0 36,9 51,9 59,0 55,6 49,9
Praha 14,1 1,6 10,0 14,3 3,7 17,6 10,3 22,2 9,6
Jihomoravský kraj (nikoli Brno) 6,1 3,2 2,0 6,3 19,6 24,6 5,6 2,6 11,1 9,6
Moravskoslezský kraj 1,0 3,2 4,0 16,8 9,2 8,3 5,1 6,6
Slovensko 9,1 7,9 6,0 1,6 2,8 1,5 0,9 5,1 11,1 4,3
Zlínský kraj 1,0 2,0 8,4 9,2 1,9 2,6 3,3
Kraj Vysočina 1,0 4,0 3,2 6,5 6,2 1,9 3,0
Královéhradecký kraj 3,0 2,0 1,6 0,9 6,2 3,7 2,6 2,5
Pardubický kraj 1,6 6,0 3,2 3,7 1,5 0,9 5,1 2,3
jinde v zahraničí 3,0 1,6 6,0 4,8 2,8 2,2
Olomoucký kraj 5,1 1,6 0,9 1,9 7,7 2,0
Jihočeský kraj 4,0 1,6 0,9 1,5 2,8 1,3
Středočeský kraj 1,0 2,0 1,6 0,9 1,5 0,9 1,0
místo výkonu práce není vázáno na konkrétní lokalitu 2,0 3,2 1,6 0,8
Ústecký kraj 2,0 0,9 1,5 0,9 0,7
Karlovarský kraj 0,9 0,9 0,3
Liberecký kraj 1,6 0,9 0,3
Plzeňský kraj 1,6 0,2
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
Pokud bychom extrahovali data jen za absolventy se státním občanstvím SR, vidíme, že 51,7 % z nich našlo
práci v Brně a dalších 5,7 % v Jihomoravském kraji. Celkem v ČR z nich našlo práci 71,3 % a jen 23,0 % na
Slovensku, zbytek (5,7 %) tvoří „ostatní“ zahraničí.
A konečně poslední informace v tomto segmentu ukazuje, že více než polovina zaměstnaných absolventů našla
práci ve městě, kde původně plánovali bydlet, jedna pětina se bude stěhovat a další pětina bude za prací
dojíždět.
Přizpůsobil(a) jste (přizpůsobíte) místo svého
bydliště svému zaměstnání? (v %)
ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS Celkem
ne, našel (našla) jsem práci ve městě, ve kterém
jsem původně plánoval(a) bydlet
57,6 69,8 54,0 53,2 35,5 47,7 60,2 53,8 44,4 53,2
ano, přestěhoval(a) jsem se (budu se stěhovat)
do jiného města, než ve kterém jsem původně
plánoval(a) bydlet
22,2 9,5 22,0 24,2 30,8 13,8 19,4 15,4 33,3 20,9
ne, ale budu za prací z místa svého bydliště
dojíždět
14,1 6,3 12,0 16,1 29,0 36,9 15,7 23,1 11,1 19,3
neplánoval (a) jsem si dosud žádné místo
bydliště/je mi jedno kde budu bydlet
3,0 6,3 8,0 1,6 4,7 3,7 7,7 11,1 4,2
ne, místo výkonu mé práce není vázáno na
konkrétní lokalitu / pracuji z domu
3,0 7,9 4,0 4,8 1,5 0,9 2,5
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
14
Rozložení odpovědí na otázku, ve kterém sektoru budou absolventi zaměstnáni, ukazuje, že instituce veřejného
sektoru jsou – ostatně jako vždy v minulosti – doménou zejména lékařů, pedagogů a přírodovědců, v soukromém
sektoru převažují zase informatici a ekonomové.
Graf 6
Kde pracujete / budete pracovat? (v %) ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
instituce veř. sektoru 6,1 11,1 30,6 34,9 82,2 80,0 39,3 48,7 44,4 42,4
v neziskové organizaci 2,0 16,3 9,5 4,6 2,8 2,6 3,8
v české soukromé firmě/instituci (převážně český vlastník) 28,3 36,5 20,4 28,6 12,1 9,2 42,1 30,8 22,2 26,1
v zahraniční či nadnárodní firmě/instituci (převážně zahr. vlastník) 55,6 49,2 26,5 17,5 0,9 1,5 3,7 17,9 20,5
soukromé podnikání 6,1 1,6 6,1 7,9 4,7 3,1 8,4 22,2 5,5
jiná možnost 2,0 1,6 1,6 1,5 3,7 11,1 1,7
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
Kde pracujete nebo budete pracovat?
(n = 601)
jiná možnost
soukromé podnikání
v zahraniční či
nadnárodní
firmě/instituci (převážně
zahr. vlastník)
v české soukromé
firmě/instituci (převážně
český vlastník)
v neziskové organizaci
instituce veř. sektoru
15
Další graf zobrazuje rozložení odpovědí na otázku, zda absolventi budou pracovat „v oboru“. Zde máme možnost
vidět, že „nejvěrnější“ oboru jsou lékaři, informatici a právníci, podobně jako v loňském roce.
Graf 7
Budete pracovat v oboru? (v %) ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
určitě ano 35,4 81,0 24,5 37,1 95,3 69,2 86,0 69,2 55,6 65,3
spíše ano 34,3 14,3 42,9 32,3 3,7 20,0 6,5 10,3 44,4 19,3
spíše ne 22,2 4,8 16,3 22,6 0,9 4,6 5,6 15,4 10,5
určitě ne 8,1 16,3 8,1 6,2 1,9 5,1 4,8
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
Celkově můžeme konstatovat poměrně vysokou míru souladu mezi získaným vzděláním a jeho uplatňováním
v daném oboru – součet variant „určitě ano“ + „spíše ano“ dává za celou MU 84,6 % (2013 = 86,6 %,
2012 = 83,3 %, 2011 = 84,4 %, 2010 = 87,2 %); i zde vidíme stálost tohoto podílu v čase.
69,7
95,2
67,3 69,4
99,1
89,2
92,5
79,5
100,0
84,7
30,3
4,8
32,7 30,6
0,9
10,8
7,5
20,5
15,3
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
Budete pracovat v oboru, pro který jste se na VŠ připravovali?
(sloučené hodnoty; n = 600)
určitě + spíše
ne
určitě + spíše
ano
16
V jakých odvětvích absolventi působí (nebo v budoucnu budou působit), je patrné z následujícího přehledu. Čtyři nejčastěji zastoupená odvětví jsou označena šedě, celkem
v nich bude působit 61,6 % absolventů.
Odvětví (v %) ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
Zdravotní a sociální péče 6,0 11,3 99,1 15,4 10,3 21,6
Právní a účetnické činnosti 28,3 2,0 1,6 57,4 15,3
Informační a komunikační činnosti 6,1 88,9 12,0 4,8 2,8 5,1 12,6
Vzdělávání 1,0 8,0 25,8 69,2 0,9 7,7 33,3 12,1
Veřejná správa a obrana, povinné sociální zabezpečení 5,1 12,0 3,2 30,6 2,6 7,8
Peněžnictví a pojišťovnictví 21,2 1,6 1,5 0,9 10,3 4,7
Administrativní a podpůrné činnosti 8,1 16,0 11,3 4,6 0,9 4,5
Výzkum a vývoj 6,3 4,0 30,8 3,0
Kulturní, zábavní a rekreační činnosti 3,0 4,0 9,7 1,5 5,1 33,3 2,8
Zpracovatelský průmysl 7,1 1,6 1,3
Překladatelské a tlumočnické činnosti 9,7 1,5 0,9 1,3
Ubytování, stravování a pohostinství 2,0 2,0 1,6 0,9 0,8
Ostatní profesní a technické činnosti 3,0 2,0 2,6 0,8
Velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel 1,0 3,2 1,5 0,7
Ostatní činnosti 1,0 2,0 2,6 11,1 0,7
Stavebnictví 1,0 1,9 0,5
Činnosti exteritoriálních organizací a orgánů 1,6 4,0 0,5
Zásobování vodou; činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi 5,1 0,3
Doprava a skladování 1,0 1,6 0,3
Činnosti v oblasti nemovitostí 2,0 2,6 0,3
Zemědělství, lesnictví a rybářství 1,0 0,2
Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu 2,0 0,2
Jiné odvětví 10,1 1,6 22,0 14,5 4,6 3,7 15,4 22,2 7,6
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
17
Zjišťovali jsme také, jaké jsou současné (budoucí) oficiální pracovní úvazky absolventů. Průměrné hodnoty se
blíží standardní pracovní době, tj. 40 hodinám za týden. Největší podíl zkrácených úvazků vidíme na FF, PedF a
FSS.
FAKULTA Průměr v hod. za týden n
Podíl úvazků ≤ 20 hod.
v %
Podíl úvazků ≤ 30 hod.
v %
ESF 39,2 92 6,5 8,7
FI 38,4 63 4,8 7,9
FSS 36,5 48 14,6 22,9
FF 36,3 58 8,6 27,6
LF 36,7 105 10,5 12,4
PedF 34,2 54 20,4 25,9
PrF 39,4 105 1,0 2,9
PřírF 36,6 35 8,6 20,0
FSpS 29,4 8 25,0 50,0
MU 37,4 568 8,6 14,3
Z dalšího grafu je patrné, jaký kdo dostal (nebo má přislíbený) nástupní plat, údaje jsou přepočtené na celé
úvazky (40 hodin za týden). Jako doplňující informaci uvádíme i tzv. 5% useknutý průměr3. Nejvyšší nástupní
platy dostali, tak jako (téměř) každý rok, informatici, na druhé místo se z loňského třetího posunuli lékaři a
předstihli vloni druhé ekonomy. S nejnižšími platy se i letos musejí smířit zejména právníci a pedagogové.
Graf 8
3 Při podobných hodnoceních se jako doplňující informace obvykle uvádí i tzv. 5% useknutý průměr. „Useknutý průměr“
(trimmed mean), který je jednoduchou robustní mírou úrovně, totiž „osvobozuje“ jednotlivá pozorování od extrémních hodnot,
z výpočtu je vyloučeno 5% nejnižších a 5% nejvyšších hodnot.
41467
27476
25822
25444
23700
23253
22724
21131
20737
18655
35746
22805
25016
23200
23010
21872
21874
20814
20361
17797
0 Kč
5000 Kč
10000 Kč
15000 Kč
20000 Kč
25000 Kč
30000 Kč
35000 Kč
40000 Kč
45000 Kč
50000 Kč
FI LF ESF MU FSS FF PřírF FSpS PedF PrF
Průměrné hrubé nástupní platy absolventů MU 2014
(n = 520)
Prům. hrubý nást. plat
5% useknutý průměr
18
Vystudovaná fakulta Hrubý nástupní plat 5% useknutý průměr Počet odpovědí
FI 41467 35746 59
LF 27476 22805 97
ESF 25822 25016 86
MU 25444 23200 520
FSS 23700 23010 43
FF 23253 21872 53
PřírF 22724 21874 32
FSpS 21131 20814 8
PedF 20737 20361 49
PrF 18655 17797 93
Průměrné hrubé nástupní platy přepočítané na celý úvazek si také můžeme zobrazit pomocí tzv. krabičkových
grafů – boxplotů (pro přehlednost bylo z grafu vyloučeno několik málo hodnot nad 100 tis. Kč).
Graf 9
Průměrný nástupní plat za MU (přepočítaný na plný úvazek) činí 25 444 Kč (2013 = 23 136 Kč, 2012 = 22 244
Kč, 2011 = 22 887, 2010 = 20 554), což oproti roku 2013 představuje nárůst o 2 308 Kč.
Modální hodnota nástupních platů za celou MU je 20 000 Kč (stejně jako v letech 2010 – 2013, medián pak
představuje 21 870 (2013 = 20 500, 2012 = 20 000, 2011 = 20 500, 2010 = 18 000).
19
Absolventi MU – muži, dostali v průměru 29 769 Kč (2013 = 27 859 Kč), ženy – absolventky pak 22 600 Kč
(2013 = 20 433 Kč), což představuje rozdíl mezi oběma pohlavími ve výši 7 169 Kč (2013 = 7 426 Kč).
Rozdíly v příjmech mezi muži a ženami jsou do určité míry způsobeny tím, že podstatně vyšší podíl žen působí
(nebo bude působit) ve veřejném sektoru, viz tabulku hodnot.
Kde pracujete? (v %) muži ženy Celkem
instituce veř. sektoru 35,3 47,7 42,9
v české soukromé firmě/instituci
(převážně český vlastník společnosti)
30,7 23,3 26,1
v zahraniční či nadnárodní
firmě/instituci (převážně zahraniční
vlastník společnosti)
28,4 15,4 20,4
soukromé podnikání 3,7 5,8 5,0
v neziskové organizaci 0,9 5,8 3,9
jiná možnost 0,9 2,0 1,6
Celkem 100,0 100,0 100,0
Pokud bychom se na data podívali ještě podrobněji, je vidět podcenění práce žen i ve stejném sektoru podle
následujícího přehledu.
Kde pracujete? (v Kč) muži ženy rozdíl
v zahraniční či nadnárodní firmě/instituci (zahr. vlastník) 37719 25350 -12369
v české soukromé firmě/instituci (český vlastník) 30459 23157 -7302
instituce veř. sektoru 23172 22442 -730
Vliv také má nerovnoměrné zastoupení mužů a žen na jednotlivých fakultách: na FI, kde jsou nejvyšší platy, je
podíl žen mezi absolventy jen 3,9 % a naopak na PedF, kde jsou platy relativně nízké, je podíl žen 90 %.
20
Dále můžeme vidět graf zobrazující vývoj průměrných nástupních platů absolventů MU od roku 1996 až do
letoška. Výrazné kolísání hodnot u FSpS je dáno malým počtem respondentů.
Graf 10
Průměrné hrubé nástupní platy absolventů MU v letech 2006 – 2014
Fakulta r. 2006 r. 2007 r. 2008 r. 2009 r. 2010 r. 2011 r. 2012 r. 2013 r. 2014
Index
2006/14
FI 25111 29073 31711 30574 31011 29462 29992 32938 41467 165
LF 13915 15063 16903 18696 19956 23309 22119 23217 27476 197
ESF 21635 23187 27646 26744 24786 26390 29557 27163 25822 119
FSS 16313 20303 23412 23421 20012 21024 22295 21214 23700 145
FF 15160 17720 16992 16959 17967 20116 18100 17956 23253 153
PřírF 14436 17044 18417 16538 17632 19315 20929 21178 22724 157
FSpS 16200 26982 16800 15031 12000 25125 14900 20400 21131 130
PedF 15891 14590 15590 14736 15579 17790 17587 18102 20737 130
PrF 16884 19982 18640 19926 19040 24804 18174 18888 18655 110
0 Kč
5000 Kč
10000 Kč
15000 Kč
20000 Kč
25000 Kč
30000 Kč
35000 Kč
40000 Kč
45000 Kč
FI LF ESF FSS FF PřírF FSpS PedF PrF
Průměrné hrubé nástupní platy absolventů MU 2006 - 2014
r. 2006
r. 2007
r. 2008
r. 2009
r. 2010
r. 2011
r. 2012
r. 2013
r. 2014
21
Průměrné platy podle studijních oborů s deseti a více respondenty vidíme v následující tabulce:
Studijní obor Průměrný plat N
Informační systémy 48700 15
Služby - výzkum řízeni a inovace 40561 10
Zubní lékařství 38408 13
Aplikovaná informatika 35022 20
Podniková ekonomika a management 28402 26
Všeobecné lékařství 27290 72
Finance 26760 24
Učitelství pro 1. stupeň základní školy 24163 11
Psychologie 23798 14
Regionální rozvoj a správa 22083 10
Speciální pedagogika 18708 12
Právo 18549 90
22
Další z grafů ukazuje, do jaké míry vidí respondenti své současné pracovní místo jako „perspektivní“. Hodnoty
v grafu jsou pro větší přehlednost sloučeny. Celkově u všech absolventů převažují „perspektivní“ varianty nad
variantami „neperspektivními“; relativně nejméně optimističtí jsou absolventi FSS, PedF a FF – viz graf a
připojenou tabulku hodnot4.
Graf 11
Perspektivnost zaměstnání (v %) ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
velmi perspektivní 37,4 41,3 19,1 19,0 44,3 21,5 26,9 36,8 44,4 32,1
spíše perspektivní 44,4 52,4 59,6 61,9 50,0 58,5 64,8 50,0 54,2
spíše není perspektivní 12,1 17,0 15,9 1,9 13,8 6,5 5,3 44,4 9,0
vůbec není perspektivní 3,0 1,6 4,3 1,6 0,9 6,2 2,6 2,2
nevím, nedovedu posoudit 3,0 4,8 1,6 2,8 1,9 5,3 11,1 2,5
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
4 Graf má tuto podobu z „historických“ důvodů, aby byly srovnatelné údaje v časových řadách (v minulosti byly poměrně
velké podíly varianty „nevím“). Proto není (jako ostatní podílové grafy) v podobě do 100 %.
81,8
93,7
78,7 81,0
94,3
80,0
91,7
86,8
44,4
86,3
15,2
1,6
21,3 17,5
2,8
20,0
6,5
7,9
44,4
11,2
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
Je Vaše (budoucí) zaměstnání perspektivní?
(sloučené hodnoty, vyloučena možnost "nevím", n = 598)
spíše + vůbec není
perspektivní
velmi + spíše perspektivní
23
Pokud budeme uvažovat o hodnocení „perspektivnosti zaměstnání“ za celou univerzitu, můžeme konstatovat, že
podíly jednotlivých odpovědí jsou ve srovnání s minulými roky poměrně stabilní. Součet odpovědí „velmi
perspektivní“ a „spíše perspektivní“ se v posledních pěti letech ustálil nad hranicí 85 %.
Graf 12
Perspektivnost zaměstnání (v %) MU00 MU02 MU04 MU06 MU07 MU08 MU09 MU10 MU11 MU12 MU 13 MU 14
velmi perspektivní 20,3 19,3 20,8 30,9 28,6 27,9 28,2 32,5 34,3 36,7 37,6 32,1
spíše perspektivní 55,2 59,5 59,1 57,0 55,5 53,5 53,9 54,5 52,0 49,0 48,2 54,2
spíše není perspektivní 10,3 13,3 15,1 8,4 10,3 12,9 12,7 7,3 8,7 11,2 8,7 9,0
vůbec není perspektivní 2,7 0,3 1,6 1,0 2,0 1,3 1,6 1,6 1,8 1,4 1,7 2,2
nevím, nedovedu posoudit 11,5 7,6 3,5 2,8 3,5 4,5 3,6 4,0 3,2 1,8 3,7 2,5
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
72,8
74,0
71,5
78,9
75,5
78,8
79,9
87,8
84,1 81,3
82,1
87,1
86,3
85,6
85,8
86,3
15,7
17,9
20,4
14,7
13,0 13,6
16,7
9,4
12,4
14,2 14,3
8,9
10,5
12,6
10,4
11,2
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
MU
96
MU
97
MU
98
MU
99
MU
00
MU
02
MU
04
MU
06
MU
07
MU
08
MU
09
MU
10
MU
11
MU
12
MU
13
MU
14
Perspektivnost zaměstnání absolventů MU 1996 - 2014
velmi + spíše
perspektivní
spíše není +
vůbec není
perspektivní
24
K získání zaměstnání absolventům nejvíce pomohlo aktivní oslovování zaměstnavatelů, odpovídání na inzeráty a
absolvování konkurzů a také absolvované odborné praxe.
Graf 13
Co nejvíce pomohlo k získání hl. zaměstnání? (v %) ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
odpovídání na inzeráty a absolvování konkursů 38,4 22,2 24,0 31,7 10,4 12,5 32,4 20,5 24,3
aktivní oslovování zaměstnavatelů 12,1 22,2 14,0 23,8 60,4 39,1 9,3 20,5 44,4 26,5
jiný způsob vlastního přičinění (nápad na zahájení podnik.) 7,1 4,8 8,0 6,3 0,9 0,9 2,6 3,5
pers. agentury 4,0 4,8 1,6 0,9 0,9 1,7
veletrh práce 3,0 3,2 0,9 1,0
pomohli mi rodiče či známí 11,1 3,2 8,0 7,9 4,7 20,3 8,3 17,9 11,1 9,5
byla mi učiněna nabídka, aniž jsem musel(a) hledat 6,1 23,8 8,0 9,5 6,6 10,9 8,3 23,1 11,1 10,6
absolvovaná odborná praxe nebo pracovní stáž 11,1 11,1 28,0 11,1 16,0 15,6 36,1 12,8 11,1 18,5
Kariérní a/nebo Poradenské centrum Masarykovy univerzity 1,6 2,0 2,6 0,5
jiné aktivity 7,1 3,2 8,0 7,9 1,6 2,8 22,2 4,0
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
odpovídání na inzeráty
a absolvování konkursů
24,3%
aktivní oslovování
zaměstnavatelů
26,5%
jiný způsob vlastního
přičinění (nápad na
zahájení podnikání aj.)
3,5%
pers. agentury
1,7%
veletrh práce
1,0%
pomohli mi rodiče či
známí
9,5%
byla mi učiněna
nabídka, aniž jsem
musel(a) hledat
10,6%
absolvovaná odborná
praxe nebo pracovní
stáž
18,5%
Kariérní a/nebo
Poradenské centrum
Masarykovy univerzity
0,5%
jiné
4,0%
Co Vám nejvíce pomohlo při získání Vašeho hlavního zaměstnání ...?
(n = 601)
25
Další z otázek sledovala soulad původních představ studentů s aktuálním pracovním uplatněním. Nejvyšší soulad
vidíme zejména u lékařů a informatiků.
Graf 14
Odpovídá pracovní uplatnění pův. záměrům… (v %) ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
celkově odpovídá 31,6 69,8 35,4 47,5 77,6 66,2 63,6 59,0 55,6 57,5
odpovídá zaměst. pozice, ale ne odborná náplň 22,4 17,5 22,9 18,0 12,1 12,3 9,3 10,3 15,1
odpovídá odborná náplň, ale ne pozice 12,2 3,2 10,4 8,2 5,6 7,7 10,3 7,7 33,3 8,7
celkově neodpovídá 22,4 29,2 18,0 1,9 13,8 7,5 15,4 11,1 12,2
neví, nedovede posoudit 11,2 9,5 2,1 8,2 2,8 9,3 7,7 6,5
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
Odpovídá pracovní uplatnění původním záměrům, se kterým jste šli
studovat MU? (n = 597)
neví, nedovede posoudit
celkově neodpovídá
odpovídá náplň, ale ne
pozice
odpovídá zam. pozice,
ale ne náplň
celkově odpovídá
26
Další otázka sledovala celkovou spokojenost absolventů se zaměstnáním. Z grafu i tabulky hodnot vidíme
nejvyšší spokojenost u lékařů, právníků a informatiků, celkově vysoce převažuje spokojenost u absolventů všech
fakult.
Graf 15
Celková spokojenost se zaměstnáním (v %) ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
velmi spokojen 43,4 47,6 30,0 31,7 43,0 44,6 36,4 41,0 33,3 40,0
spíše spokojen 47,5 47,6 58,0 57,1 52,3 46,2 58,9 51,3 44,4 52,3
spíše nespokojen 5,1 3,2 10,0 7,9 3,7 6,2 0,9 5,1 11,1 4,8
velmi nespokojen 2,0 2,0 0,9 0,7
nevím, nedovedu posoudit 2,0 1,6 3,2 3,1 3,7 2,6 11,1 2,2
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
Celková spokojenost se zaměstnáním
(n = 602)
nevím,
nedovedu
posoudit
velmi
nespokojen
spíše
nespokojen
spíše spokojen
velmi spokojen
27
Dále jsme se také zajímali i o to, jaká úroveň a typ vzdělání jsou vyžadovány na místech, na která absolventi
nastupují. Na místa, kde je předpokládáno vysokoškolské vzdělání vystudovaného zaměření, nastupují výrazně
častěji absolventi LF a PrF a naopak – méně často je tomu tak u absolventů FSS a FF.
Graf 16
Jaké vzdělání vaše pracovní místo vyžaduje? (v %) ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
vysokoškolské vzdělání vystudovaného zaměření 40,4 58,7 36,0 36,7 99,1 73,8 94,4 65,8 44,4 67,1
vysokoškolské vzdělání podobného zaměření 32,3 22,2 42,0 28,3 0,9 12,3 0,9 21,1 11,1 17,2
vysokoškolské vzdělání jiného zaměření 1,0 1,6 2,0 8,3 1,5 2,6 1,7
středoškolské vzdělání s maturitou 18,2 6,3 8,0 11,7 10,8 2,8 10,5 22,2 8,2
nevyžaduje ani středoškolské vzdělání 2,0 6,3 6,7 11,1 1,8
jiná možnost 6,1 4,8 12,0 8,3 1,5 1,9 11,1 4,0
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
Pracujete ve Vašem hlavním zaměstnání (resp. podnikání apod.) na pozici,
která vyžaduje...
(n = 599)
jiná odpověď
nevyžaduje ani středoškolské
vzdělání
středoškolské vzdělání s
maturitou
vysokoškolské vzdělání jiného
zaměření
vysokoškolské vzdělání
podobného zaměření
vysokoškolské vzdělání vašeho
zaměření
28
2.2 Ti, co práci zatím ještě nemají ...
Dále se budeme zabývat skupinou absolventů, kteří práci v období provádění šetření (tj. období kolem promocí)
prozatím ještě neměli, ale měli zájem v dohledné době pracovat. Celkem se jednalo o 25,3 % (2013 = 33,3 %,
2012 = 35,2 %, 2011 = 38 %, 2010 = 37,2 %) absolventů, což je v absolutních údajích 261 respondentů.
Podíl absolventů, kteří v době ukončení studia zatím práci nehledali, se meziročně snížil o 6,6 procentních bodů
(z loňských 33,3 % na letošních 26,7 %).
Graf 17
Proč nemáte práci? (v %) ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
zatím práci nehledal(a) 31,4 63,6 31,7 14,3 37,5 21,1 30,0 15,0 44,4 26,7
práci hledal(a), zatím nenašel(-šla) 68,6 36,4 68,3 85,7 62,5 78,9 70,0 85,0 55,6 73,3
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
Respondenti také nově specifikovali důvody, proč si ještě práci nehledali.
Z jakého důvodu jste do této doby práci nehledal(a)? (v %) ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
soustředil(a) jsem se na dokončení studia 55,6 71,4 38,5 25,0 33 50,0 22,2 50,0 50,0 44,4
chci si po absolutoriu před vstupem na trh práce vzít
nějaký čas volno 16,7 14,3 30,8 37,5 22,2 33,3 20,8
jiný důvod 16,7 7,7 37,5 25,0 22,2 16,7 25,0 16,7
uvažuji o hledání práce v zahraničí 11,1 14,3 23,1 67 25,0 22,2 15,3
chci se dostatečně připravit na vstup na trh práce 11,1 25,0 2,8
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
31,4
63,6
31,7
14,3
37,5
21,1
30,0
15,0
44,4
26,7
68,6
36,4
68,3
85,7
62,5
78,9
70,0
85,0
55,6
73,3
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
Proč zatím nemáte práci?
(n = 258)
práci hledal(a),
zatím nenašel(-šla)
zatím práci
nehledal(a)
29
Z jiného úhlu pohledu vypovídá o stavu trhu práce následující graf. Je z něho patrné, že největší úsilí při hledání
zaměstnání vyvinuli zejména pedagogové, absolventi FF a přírodovědci, nejméně pak absolventi LF a FI. V grafu
jsou sloučeny dvě varianty do jedné a vynechána varianta „nevím, nedovedu posoudit“, viz legenda ke grafu.
Graf 18
Úsilí při hledání práce bylo … (v %) ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
velice intenzivní 11,1 25,0 14,3 11,9 40,0 9,1 11,8 13,6
spíše intenzívní 38,9 42,9 57,1 33,3 54,5 61,8 40,0 47,1
nebylo intenzivní 44,4 75,0 42,9 21,4 80,0 6,7 36,4 23,5 60,0 33,5
nevím, nedovedu posoudit 5,6 9,5 20,0 20,0 2,9 5,8
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
52,9
25,0
57,1
76,3
91,7
63,6
75,8
40,0
64,4
47,1
75,0
42,9
23,7
100,0
8,3
36,4
24,2
60,0
35,6
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
Jak byste hodnotil(a) Vaše dosavadní úsilí při hledání práce?
(z grafu byla vyloučena možnost "nevím", n = 180)
nebylo intenzivní
velice + spíše
intenzivní
30
Absolventi, kteří zatím práci nemají, ale hledali ji, také odpovídali na otázku, proč zatím nepracují, ačkoli práci
hledali. Celkem 8,9 % z nich už nějakou pracovní nabídku obdrželo, ale práci zatím nepřijali.
Z jakého důvodu zatím nepracujete, ačkoli jste
práci hledal(a)? (v %)
ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
zatím mne nikam nepřijali 82,9 100,0 100,0 90,5 100,0 80,0 90,9 97,1 80,0 91,1
dostala jsem nabídku(y) práce, ale zatím jsem
žádnou nepřijal(a) 17,1 9,5 20,0 9,1 2,9 20,0 8,9
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
Důvody nepřijetí nabízené práce respondenti dále specifikovali podle následujícího přehledu.
Pro jste zatím nabízenou práci nepřijali? (v %) ESF FF PedF PrF PřírF FSpS MU
dosavadní nabídky práce mi nevyhovovaly z hlediska pracovní náplně 16,7 22,2 25,0 25,0 33,3 25,0 22,5
dosavadní nabídky práce mi nevyhovovaly z hlediska typu úvazku 16,7 11,1 25,0 25,0 0,0 0,0 15,0
dosavadní nabídky práce nebyly z hledaného / požadovaného /
vystudovaného oboru
8,3 11,1 25,0 0,0 33,3 0,0 12,5
dosavadní nabídky práce mi nevyhovovaly z hlediska finančního ohodnocení 0,0 22,2 25,0 25,0 0,0 0,0 12,5
dosavadní nabídky práce mi nevyhovovaly z hlediska místa výkonu práce 8,3 11,1 0,0 25,0 33,3 0,0 10,0
dosavadní nabídky práce mi nevyhovovaly z hlediska zaměstnanecké pozice 8,3 11,1 0,0 0,0 0,0 25,0 7,5
dosavadní nabídky práce mi nepřipadaly perspektivní 16,7 0,0 0,0 0,0 0,0 25,0 7,5
dosavadní nabídky práce mi nevyhovovaly z hlediska termínu nástupu 8,3 0,0 0,0 0,0 0,0 25,0 5,0
na přijmutí dosavadních nabídek práce jsem se prostě necítil/a 8,3 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 2,5
dosavadní nabídky práce mi nevyhovovaly z hlediska pracovní doby 8,3 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 2,5
dosavadní nabídky práce mi nevyhovovaly z osobních ideových důvodů 0,0 11,1 0,0 0,0 0,0 0,0 2,5
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
*Respondenti mohli volit více z nabízených možností, údaje v tabulce jsou založeny na celkovém počtu odpovědí
(celkem 40 odpovědí).
Celkem 40 % absolventů, kteří zatím nemají práci, je již registrováno na úřadech práce a podobně velký podíl to
v nejbližší době plánuje. Viz následující přehled, včetně absolutních údajů ve spodní části tabulky.
Registrovali jste se po absolutoriu na Úřadu práce? ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
ano, už jsem na ÚP registrován(a) 32,7 27,3 45,0 39,2 87,5 47,4 36,7 42,5 22,2 40,0
zatím ne, ale v nejbližší době to plánuji 40,4 9,1 35,0 37,3 12,5 52,6 36,7 47,5 44,4 38,5
ne a ani to v nejbližší době neplánuji 26,9 63,6 20,0 23,5 26,7 10,0 33,3 21,5
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
ano, už jsem na ÚP registrován(a) 17 3 18 20 7 9 11 17 2 104
zatím ne, ale v nejbližší době to plánuji 21 1 14 19 1 10 11 19 4 100
ne a ani to v nejbližší době neplánuji 14 7 8 12 0 0 8 4 3 56
Celkem 52 11 40 51 8 19 30 40 9 260
31
Zatím nezaměstnaní absolventi budou hledat práci „všude“, do soukromého sektoru směřují zejména informatici
a ekonomové, do veřejného sektoru směřují zejména lékaři a pedagogové (podobně jako v minulém šetření).
Graf 19
Kde budete hledat práci? (v %) ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
instituce veřejného sektoru 9,6 29,3 19,6 75,0 36,8 36,7 17,5 22,2 23,0
nezisková organizace 2,0 3,3 0,8
soukromá firma 46,2 90,9 7,3 11,8 5,3 26,7 20,0 23,0
soukromě podnikat 11,1 0,4
kombinace možností - všude 44,2 9,1 63,4 66,7 25,0 57,9 33,3 62,5 66,7 52,9
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
Kde asi budete hledat zaměstnání?
(n = 261)
kombinace možností -
všude
soukromě podnikat
soukromá firma
nezisková organizace
instituce veřejného
sektoru
32
Zajímavý obraz představuje komparace „očekávání“ stran „ceny vlastní práce“. Zatím nezaměstnaní odpovídali
na otázku, pod jakou částku by „nešli“ – „zaměstnání bych nepřijal, kdyby nabízený hrubý měsíční plat byl nižší
než …“. V meziročním srovnání „nároky“ absolventů vzrostly o zhruba 1 700 Kč; letos dosáhly 17 402 Kč,
vloni to bylo 15 704 Kč.
Ženy jsou v průměru za celou MU ochotny nastoupit za plat zhruba o čtvrtinu nižší než muži (ženy = 15 827 Kč,
muži = 21 093 Kč). U absolventů všech fakult jsou průměrné – ještě přijatelné – platy nižší než skutečné nástupní
platy již zaměstnaných kolegů.
Graf 20
0 Kč
5000 Kč
10000 Kč
15000 Kč
20000 Kč
25000 Kč
30000 Kč
35000 Kč
40000 Kč
45000 Kč
FI LF ESF MU FSS FF PřírF FSpS PedF PrF
Představy zatím nezaměstnaných absolventů o ceně své práce a "realita"
(n = 260 - 520)
zaměstnaní v průměru
dostali
nezaměstnaní "by
nešli pod"
Vystudovaná fakulta
Zaměstnaní
v průměru dostali
Nezaměstnaní
"by nešli pod" Rozdíl = realita – očekávání
FI 41467 30682 10785
LF 27476 15500 11976
ESF 25822 24808 1014
FSS 23700 15500 8200
FF 23253 13941 9312
PřírF 22724 15192 7532
FSpS 21131 15167 5965
PedF 20737 14868 5869
PrF 18655 13833 4821
MU 25444 17402 8043
33
Z doposud nezaměstnaných bude práci v „oboru“ hledat většina, tj. 89,4 % (2013 = 91,4 %, 2012 = 92,7 %, 2011
= 88,9 %, 2010 = 93,0 %) – v grafu byly pro přehlednost sloučeny kategorie podle legendy a varianta „nevím“
vyloučena. I v tomto případě vyznívá rozložení hodnot pro MU příznivě.
Graf 21
Budete hledat práci v oboru? (v %) ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
určitě ano 42,3 90,9 22,0 37,3 100,0 36,8 73,3 40,0 33,3 44,4
spíše ano 46,2 9,1 61,0 43,1 47,4 20,0 52,5 33,3 42,5
spíše ne 9,6 12,2 17,6 10,5 6,7 2,5 11,1 9,6
určitě ne 2,4 2,0 0,8
nevím, nemohu posoudit 1,9 2,4 5,3 5,0 22,2 2,7
Celkem 100 100 100 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
90,2
100,0
85,0
80,4
100,0
88,9
93,3
97,4
85,7
89,4
9,8
15,0
19,6
11,1
6,7
2,6
14,3
10,6
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
Budete hledat práci v oboru, na který jste se na VŠ připravoval(a)?
(sloučené, přepočítané hodnoty; n = 254)
spíše ne +
určitě ne
určitě ano +
spíše ano
34
Z dalšího grafu je patrné, jak zatím nezaměstnaní absolventi hodnotí své šance na získání pracovního místa; pro
přehlednost byly opět sloučeny varianty podle legendy v grafu a vyloučeny varianty „něco mezi“ a „nevím“. Nižší
podíl negativních očekávání vidíme zejména u informatiků, lékařů a právníků (podobně jako vloni).
Graf 22
Šance na získání práce (v %) ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
velmi vysoké 3,8 18,2 2,0 25,0 6,7 3,5
spíše vysoké 28,8 36,4 19,5 15,7 50,0 10,5 33,3 12,8 11,1 21,9
něco mezi 51,9 45,5 51,2 43,1 25,0 63,2 46,7 43,6 77,8 48,8
spíše nízké 9,6 19,5 25,5 15,8 6,7 20,5 15,0
velmi nízké 1,9 2,4 5,9 5,3 10,3 3,8
nevím, nedovedu posoudit 3,8 7,3 7,8 5,3 6,7 12,8 11,1 6,9
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
73,9
100,0
47,1
36,0
100,0
33,3
85,7
29,4
100,0
57,4
26,1
52,9
64,0 66,7
14,3
70,6
42,6
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
Kdybyste hodnotil(a) své budoucí šance na získání místa ...
(sloučené, přepočítané hodnoty, vyloučeny možnosti "něco mezi" a
"nevím"; n = 115)
spíše + velmi
nízké
velmi + spíše
vysoké
35
Očekávání nezaměstnaných absolventů ve vztahu k trhu pracovních sil dokresluje také následující graf, který
opět ve sloučených variantách (s vyloučením varianty „nevím“) zobrazuje obavy absolventů z nezaměstnanosti;
relativně vyšší hodnoty vidíme u absolventů PedF, FF a PřírF (podobně jako vloni). Celkově však ještě převládá
optimismus, negativní varianty se meziročně snížily o 4,5 p. b., tedy z 41,0 % (2013) na letošních 36,5 % (2012 =
40,7 %, 2011 = 31,0 %, 2010 = 33,1 %).
Graf 23
Hrozí vám nezaměstnanost? (v %) ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
určitě ano 3,8 2,4 9,8 5,0 3,8
spíše ano 25,0 22,0 33,3 52,6 16,7 30,0 44,4 26,8
spíše ne 55,8 90,9 51,2 33,3 12,5 31,6 40,0 45,0 22,2 44,4
určitě ne 5,8 9,1 4,9 7,8 75,0 5,3 13,3 5,0 8,8
nevím, nedovedu posoudit 9,6 19,5 15,7 12,5 10,5 30,0 15,0 33,3 16,1
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
31,9 30,3
51,2
58,8
23,8
41,2
66,7
36,5
68,1
100,0
69,7
48,8
100,0
41,2
76,2
58,8
33,3
63,5
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
Myslíte, že Vám hrozí nezaměstnanost?
(sloučené, přepočítané hodnoty, vyloučena možnost "nevím"; n = 219)
spíše ne + určitě
ne
určitě ano + spíše
ano
36
Nově jsme se také zajímali o to, kde budou aktuálně nezaměstnaní absolventi hledat primárně práci.
Region (v %) ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
Brno 33,3 63,6 24,4 52,9 25,0 63,2 53,3 60,0 33,3 45,4
Praha 9,8 18,2 26,8 5,9 5,3 10,0 7,5 11,1 11,2
práce není vázána na konkrétní
lokalitu 11,8 12,2 12,5 10,0 7,5 22,2 7,7
jinde v zahraničí 11,8 9,1 12,2 3,9 25,0 10,5 3,3 2,5 7,7
Slovensko 7,8 9,1 4,9 5,9 25,0 5,0 5,4
Moravskoslezský kraj 5,9 2,4 9,8 6,7 4,2
Jihomoravský kraj (nikoli Brno) 2,0 2,4 5,9 12,5 5,3 5,0 3,5
Kraj Vysočina 7,8 2,4 2,0 2,5 11,1 3,1
Zlínský kraj 5,9 2,4 2,0 3,3 5,0 3,1
Pardubický kraj 3,9 2,0 10,5 2,5 2,3
Olomoucký kraj 2,4 3,9 5,3 3,3 1,9
Královéhradecký kraj 4,9 6,7 1,5
Liberecký kraj 2,0 3,3 0,8
Plzeňský kraj 2,4 2,0 0,8
Středočeský kraj 2,5 11,1 0,8
Jihočeský kraj 2,0 0,4
Ústecký kraj 11,1 0,4
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
Pokud bychom extrahovali data jen za absolventy se státním občanstvím SR, vidíme, že 27,8 % z nich se
chystá hledat práci přímo v Brně, 2,8 % v Praze a 38,9 % na Slovensku, zbytek tvoří zahraničí nebo práce není
vázána na konkrétní lokalitu. Celý tento segment je však reprezentován jen 36 respondenty.
A konečně jsme se také ptali na ochotu nezaměstnaných absolventů, zda by byli ochotni v případě obdržení
relevantní pracovní nabídky změnit kvůli práci své původně plánované místo bydliště.
Změna bydliště … (v %) ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
přestěhovat do jiného města v České republice 26,9 36,4 34,1 33,3 12,5 31,6 40,0 42,5 33,3 33,7
ne, ale jsem ochoten (ochotna) za prací z místa bydliště
dojíždět
23,1 9,1 19,5 41,2 12,5 31,6 23,3 20,0 44,4 26,1
přestěhovat do zahraničí 21,2 27,3 26,8 11,8 75,0 10,5 13,3 12,5 18,4
ne, chci najít práci v místě svého současného nebo
plánovaného bydliště
7,7 18,2 7,3 5,9 26,3 20,0 22,5 22,2 13,0
při hledání práce nezohledňuji lokalitu 11,5 12,2 5,9 3,3 5,7
přestěhovat do jiného města na Slovensku 9,6 9,1 2,0 2,5 3,1
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
37
2.3 Zájem absolventů o práci v zahraničí
Nyní následuje série otázek orientovaných na zájem o práci v zahraničí; odpovídali na ně všichni respondenti.
Podíl zájemců o práci v zahraničí se dlouhodobě pohybuje zhruba mezi 30 – 45 procenty. Letos jejich podíl
částečně poklesl a představoval 35,2 % (2013 = 43,2 %, 2012 = 41,7 %, 2011 = 38,9 %, 2010 = 32,2 %),
nejčastěji mají o takovou práci zájem zejména absolventi FI, FSS a ESF (podobně jako v minulosti).
Graf 24
Chtěl(a) byste pracovat v zahraničí? (v %) ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
určitě ano 22,1 18,2 18,5 10,9 11,3 7,7 5,9 14,0 5,0 13,5
spíše ano 19,5 29,9 24,1 16,8 13,9 12,1 14,7 24,5 10,0 19,0
spíše ne 38,3 32,5 34,3 38,0 45,2 31,9 43,4 36,4 40,0 38,0
určitě ne 13,6 7,8 16,7 25,5 23,5 40,7 32,4 14,0 25,0 21,7
nevím, nemohu posoudit 6,5 11,7 6,5 8,8 6,1 7,7 3,7 11,2 20,0 7,8
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
Doba, kterou by absolventi v zahraničí chtěli strávit, je patrná z následujícího přehledu.
Jak dlouho byste chtěl(a) v
zahraničí pracovat? (v %) ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
do 6 měsíců vč. 6,5 5,6 2,2 8,1 10,7 6,3 7,4 25,5 0,0 9,7
7 – 12 měsíců vč. 17,7 16,7 21,7 40,5 3,6 50,0 29,6 25,5 66,7 24,2
1,5 - 2 roky 17,7 27,8 28,3 10,8 25,0 25,0 25,9 18,2 0,0 21,3
2,5 - 4,5 roku 25,8 25,0 13,0 16,2 28,6 6,3 18,5 16,4 0,0 19,4
5 let 32,3 25,0 34,8 24,3 32,1 12,5 18,5 14,5 33,3 25,5
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
44,4
54,4
45,5
30,4
26,9
21,4 21,4
43,3
18,8
35,2
55,6
45,6
54,5
69,6
73,1
78,6 78,6
56,7
81,3
64,8
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
Chtěl(a) byste v horizontu 2 – 3 let pracovat v zahraničí?
(přepočítané, sloučené hodnoty, vyloučena var. nevím; n = 904)
určitě + spíše
ne
určitě + spíše
ano
38
Zajímaly nás také motivace absolventů k práci v zahraničí. V letošním roce vidíme částečně vyšší příklon
k nepeněžním motivacím (vloni byl podíl „peněžních motivací“ 39,0 %, letos jen 20,8 %); vyšší výdělek je
zajímavý především pro mladé lékaře – stejně jako v minulosti.
Graf 25
Motivace zájmu o práci v zahraničí (v %) ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
jen vyšší výdělek 4,6 2,2 6,9 5,5 2,8
vyšší výdělek převažuje 13,8 13,5 2,2 23,7 37,9 33,3 22,2 18,2 18,0
"půl napůl" 35,4 48,6 42,2 28,9 24,1 22,2 29,6 45,5 36,3
jiné motivy převažují nad výdělkem 21,5 32,4 26,7 18,4 17,2 11,1 33,3 12,7 33,3 21,8
jen jiné motivy 20,0 5,4 26,7 28,9 13,8 33,3 14,8 14,5 66,7 19,6
neví, jiná odpověď 4,6 3,6 1,6
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
Co je hlavní motivací Vašeho zájmu o práci v zahraničí?
(n = 317)
neví, jiná odpověď
jen jiné motivy
jiné motivy převažují nad
výdělkem
"půl napůl"
vyšší výdělek převažuje
jen vyšší výdělek
39
3. Hodnocení vybraných komponent studia
3.1 Hodnocení studia
V následující části odpovídají všichni absolventi. Zajímalo nás, zda absolvované studium bylo podle jejich názorů
orientováno příliš teoreticky, příliš prakticky či vyváženě. Studium se zdá být nejvíce „teoretické“ zejména
absolventům LF, ESF a PedF; relativně spokojenější jsou v tomto ohledu zejména informatici.
Graf 26
Orientace studia byla...? (v %) ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
orientována až příliš prakticky 0,8 1,0 2,1 0,5
poměr teor. a prakt. složky byl vyvážen 21,6 56,1 26,4 25,7 10,8 22,8 29,0 36,8 45,0 27,9
orientována až příliš teoreticky 73,7 35,4 57,3 62,5 81,7 67,3 55,9 50,0 40,0 61,2
nevím, nemohu posoudit 3,0 1,2 14,5 5,6 2,5 5,9 4,1 8,3 10,0 5,7
jiná odpověď 1,8 7,3 1,8 6,3 4,2 3,0 9,0 4,9 5,0 4,7
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
Domníváte se, že suma znalostí a dovedností, kterou jste si během studia
osvojil(a), byla z hlediska Vašich dalších potřeb ... (n = 1 033)
jiná odpověď
nevím, nemohu
posoudit
orientována až příliš
teoreticky
poměr teor. a prakt.
složky byl vyvážen
orientována až příliš
prakticky
40
Pro hrubou a rychlejší orientaci jsme propočítali spokojenost s vyvážením komponent studia pomocí Z-score5 od
fakult s převahou teoretické složky (LF, ESF – shora, kladné hodnoty) k fakultám s relativně vyváženějším
poměrem těchto složek (PřírF, FI – dole, záporné hodnoty) – viz následující tabulku:
Vystudovaná fakulta Z-score Počet odpovědí
LF 0,39 112
ESF 0,20 159
PedF 0,11 92
FF 0,06 127
FSS 0,01 92
PrF -0,12 126
PřírF -0,21 125
FSpS -0,43 17
FI -0,61 75
Čerství absolventi také hodnotili, jak je univerzita připravila v následujících patnácti oblastech kompetencí a
současně také u každé kompetence odhadovali, jaký význam bude mít pro jejich budoucí pracovní uplatnění.
Důležitost toho kterého faktoru pro budoucí uplatnění hodnotili čerství absolventi na pětibodové škále, kde
hodnota 1 = velmi důležitý a hodnota 5 = naprosto nedůležitý, současně pak hodnotili, do jaké míry je MU danou
kompetencí vybavila, opět na stupnici 1 = výborně až 5 = nedostatečně. V následující tabulce vidíme „žebříček“
kompetencí seřazený podle důležitosti sestupně. Za nejdůležitější tedy studenti považují vybavenost odbornými
praktickými zkušenostmi a dovednostmi (hodnota 1,2), současně však hodnotí, že v této oblasti je MU vybavila
na „horší trojku“ (3,2); u této proměnné je i celkově nejvyšší rozdíl mezi oběma hodnotami (– 1,9).
Kompetence – MU 2014
Důležitost
(1 = důležitý
5 = nedůležitý)
MU "vybavila"
(1 = výborně
5 = nedostatečně)
Rozdíl
Praktické zkušenosti a dovednosti 1,2 3,2 -1,9
Schopnost orientovat se v inf. a osvojovat si poznatky 1,5 1,9 -0,5
Komunikační dovednosti 1,5 2,6 -1,1
Schopnost argumentovat a kriticky myslet 1,5 2,5 -0,9
Samostatnost 1,6 1,9 -0,3
Schopnost sebeprezentace 1,7 2,8 -1,1
Znalost cizích jazyků 1,7 3,1 -1,4
Všeobecné znalosti a rozhled 1,7 2,3 -0,6
Organizační schopnosti a dovednosti 1,9 3,0 -1,1
Počítačová gramotnost 1,9 3,1 -1,2
Koncepční a analytické myšlení 1,9 2,5 -0,6
Odborné teoretické znalosti 1,9 1,8 0,2
Schopnost týmové práce 2,0 2,6 -0,6
Tolerance, uznání odlišných názorů 2,1 2,3 -0,2
Kreativita 2,2 3,2 -1,0
5
Standardizovaná proměnná s průměrem = 0 a směrodatnou odchylkou = 1.
41
V následujícím grafu jsme pro větší názornost použili „obrácené hodnoty“. Vyšší sloupce = vyšší důležitost
i lepší vybavenost kompetencemi, řazeno od nejvyšší důležitosti k menší zleva doprava. Vidíme, že u prvního
sloupce – kompetence „praktické zkušenosti a dovednosti“ je největší rozdíl mezi „důležitostí“ a „vybaveností“.
Graf 27
0,0
0,5
1,0
1,5
2,0
2,5
3,0
3,5
4,0
Praktickézkušenosti
adovednosti
Orientovatsevinf.a
osvojovatsi
poznatky
Komunikační
dovednosti
Argumentovata
kritickymyslet
Samostatnost
Schopnost
sebeprezentace
Znalostcizíchjazyků
Všeobecnéznalosti
arozhled
Organizační
schopnostia
dovednosti
Počítačová
gramotnost
Koncepčnía
analytickémyšlení
Odbornéteoretické
znalosti
Schopnosttýmové
práce
Tolerance,uznání
odlišnýchnázorů
Kreativita
Hodnocení významu a vybavenosti kompetencemi
("obrácené hodnoty" - vyšší hodnoty = důležitější i lepší vybavenost, n = 895 - 976)
Důležitost
MU "vybavila"
42
Tabulka hodnot – záporné hodnoty v dolní třetině tabulky znamenají nežádoucí rozpor mezi „významem“ a stupněm vybavenosti danou kompetencí. V prvním sloupci můžeme
tedy například vidět, že největší rozpor mezi „významem“ a „vybavením“ praktickými zkušenostmi a dovednostmi vyjadřují mladí lékaři = –2,6.
Důležitost
kompetencí pro
uplatnění
Prakt. zkušenosti a
dovednosti
Všeobecné znalosti
a rozhled
Odborné teoretické
znalosti
Počít. gramotnost Schopnost
sebeprezentace
Organizační schop.
a dovednosti
Kreativita Koncepční a anal.
myšlení
Schopnost
orientace a osvoj.
poznatků
Schopnost tým.
práce
Samostatnost Tolerance, uznání
odlišných názorů
Komunik.
dovednosti
Argumentovat a
krit. myslet
Cizí jazyky
ESF 1,2 1,8 2,3 1,5 1,6 1,8 2,3 1,8 1,6 1,9 1,7 2,3 1,5 1,7 1,3
FI 1,6 1,8 2,2 1,4 1,8 2,1 2,2 1,5 1,3 1,8 1,8 2,3 1,9 1,7 1,5
FSS 1,4 1,8 2,1 1,8 1,5 1,6 2,1 1,8 1,4 1,9 1,6 2,1 1,4 1,5 1,6
FF 1,2 1,8 2,0 1,8 1,6 1,8 2,1 2,0 1,6 2,1 1,5 1,9 1,4 1,6 1,4
LF 1,1 1,7 1,5 2,4 2,0 2,1 2,7 2,0 1,3 1,7 1,3 1,9 1,4 1,5 2,2
PedF 1,1 1,6 1,8 2,2 1,6 1,4 1,7 2,4 1,6 1,9 1,4 1,7 1,3 1,6 2,1
PrF 1,3 1,6 1,7 2,1 1,7 2,0 2,4 1,7 1,3 2,4 1,6 2,5 1,5 1,2 2,2
PřírF 1,1 1,6 1,9 1,8 1,7 2,0 2,2 1,8 1,4 2,0 1,6 2,1 1,7 1,6 1,4
FSpS 1,1 1,7 1,9 2,3 1,6 1,3 1,8 2,3 1,7 2,0 1,6 2,1 1,4 1,6 1,9
MU 1,2 1,7 1,9 1,9 1,7 1,9 2,2 1,9 1,5 2,0 1,6 2,1 1,5 1,5 1,7
Vybavení
kompetencemi
studiem na MU
Prakt. zkušenosti a
dovednosti
Všeobecné znalosti
a rozhled
Odborné teoretické
znalosti
Počít. gramotnost Schopnost
sebeprezentace
Organizační schop.
a dovednosti
Kreativita Koncepční a anal.
myšlení
Schopnost
orientace a osvoj.
poznatků
Schopnost tým.
práce
Samostatnost Tolerance, uznání
odlišných názorů
Komunik.
dovednosti
Argumentovat a
krit. myslet
Cizí jazyky
ESF 3,6 2,4 1,9 3,3 2,7 2,8 3,5 2,6 2,0 2,3 2,0 2,6 2,7 2,8 2,4
FI 3,0 2,1 1,7 1,7 3,0 3,1 3,2 1,9 1,8 2,7 1,8 2,5 3,1 2,6 3,0
FSS 3,3 2,2 1,7 3,5 2,9 3,0 3,0 2,0 1,6 2,5 1,8 1,9 2,6 2,0 3,5
FF 3,3 2,5 1,8 3,3 2,7 2,8 3,2 2,8 1,8 2,7 1,7 2,2 2,4 2,4 2,8
LF 3,7 2,7 2,0 3,7 3,3 3,4 3,7 3,2 2,6 2,8 2,5 2,6 2,7 3,1 3,9
PedF 2,9 2,3 1,8 3,0 2,5 2,6 2,9 2,8 2,0 2,2 1,7 2,1 2,2 2,5 2,5
PrF 2,9 2,2 1,6 2,9 3,0 3,1 3,3 2,4 1,9 2,8 1,9 2,2 2,6 2,1 3,1
PřírF 2,6 2,1 1,6 2,8 2,5 3,0 3,1 2,4 1,8 2,6 1,8 2,4 2,5 2,5 3,2
FSpS 2,5 2,3 2,1 3,5 2,5 2,4 2,4 2,8 2,2 2,0 2,0 2,3 2,1 2,5 4,0
MU 3,2 2,3 1,8 3,1 2,8 3,0 3,2 2,5 1,9 2,6 1,9 2,3 2,6 2,5 3,1
Rozdíly hodnot Prakt. zkušenosti a
dovednosti
Všeobecné znalosti
a rozhled
Odborné teoretické
znalosti
Počít. gramotnost Schopnost
sebeprezentace
Organizační schop.
a dovednosti
Kreativita Koncepční a anal.
myšlení
Schopnost
orientace a osvoj.
poznatků
Schopnost tým.
práce
Samostatnost Tolerance, uznání
odlišných názorů
Komunik.
dovednosti
Argumentovat a
krit. myslet
Cizí jazyky
ESF -2,4 -0,7 0,4 -1,8 -1,1 -1,0 -1,2 -0,8 -0,4 -0,5 -0,2 -0,2 -1,1 -1,1 -1,1
FI -1,4 -0,2 0,5 -0,3 -1,2 -1,0 -1,0 -0,4 -0,5 -0,9 0,0 -0,2 -1,2 -0,8 -1,4
FSS -1,9 -0,4 0,4 -1,7 -1,4 -1,4 -1,0 -0,2 -0,2 -0,6 -0,2 0,2 -1,2 -0,5 -1,9
FF -2,1 -0,7 0,2 -1,5 -1,1 -1,1 -1,1 -0,7 -0,3 -0,5 -0,1 -0,3 -1,0 -0,8 -1,4
LF -2,6 -1,0 -0,5 -1,3 -1,3 -1,2 -1,0 -1,2 -1,3 -1,1 -1,2 -0,7 -1,4 -1,6 -1,7
PedF -1,8 -0,7 0,0 -0,8 -0,9 -1,2 -1,2 -0,4 -0,4 -0,3 -0,2 -0,4 -0,9 -0,9 -0,5
PrF -1,7 -0,6 0,2 -0,8 -1,2 -1,1 -0,9 -0,6 -0,6 -0,4 -0,3 0,2 -1,1 -0,9 -1,0
PřírF -1,5 -0,5 0,3 -1,0 -0,9 -1,0 -0,9 -0,7 -0,4 -0,6 -0,2 -0,3 -0,8 -0,9 -1,8
FSpS -1,4 -0,6 -0,3 -1,2 -1,0 -1,1 -0,7 -0,5 -0,5 0,0 -0,5 -0,2 -0,7 -0,9 -2,1
MU -1,9 -0,6 0,2 -1,2 -1,1 -1,1 -1,0 -0,6 -0,5 -0,6 -0,3 -0,2 -1,1 -0,9 -1,4
43
Dále vidíme sérii „žebříčků“ seřazených vždy podle daného kriteria shora dolů od „nejlepších“ po „nejhorší“,
známkování je „jako ve škole“.
Jak MU vybavila studenty jednotlivými kompetencemi?
Prakt. zkušenosti a
dovednosti
Všeobecné znalosti a
rozhled
Odborné teoretické znalosti Počít. gramotnost
FSpS 2,5 FI 2,1 PrF 1,6 FI 1,7
PřírF 2,6 PřírF 2,1 PřírF 1,6 PřírF 2,8
PedF 2,9 FSS 2,2 FSS 1,7 PrF 2,9
PrF 2,9 PrF 2,2 FI 1,7 PedF 3,0
FI 3,0 FSpS 2,3 MU 1,8 MU 3,1
MU 3,2 PedF 2,3 PedF 1,8 ESF 3,3
FF 3,3 MU 2,3 FF 1,8 FF 3,3
FSS 3,3 ESF 2,4 ESF 1,9 FSS 3,5
ESF 3,6 FF 2,5 LF 2,0 FSpS 3,5
LF 3,7 LF 2,7 FSpS 2,1 LF 3,7
Schopnost sebeprezentace Organiz. schop. a
dovednosti
Kreativita Koncepční a anal. myšlení
PedF 2,5 FSpS 2,4 FSpS 2,4 FI 1,9
FSpS 2,5 PedF 2,6 PedF 2,9 FSS 2,0
PřírF 2,5 ESF 2,8 FSS 3,0 PrF 2,4
ESF 2,7 FF 2,8 PřírF 3,1 PřírF 2,4
FF 2,7 MU 3,0 FI 3,2 MU 2,5
MU 2,8 FSS 3,0 FF 3,2 ESF 2,6
FSS 2,9 PřírF 3,0 MU 3,2 FF 2,8
PrF 3,0 PrF 3,1 PrF 3,3 PedF 2,8
FI 3,0 FI 3,1 ESF 3,5 FSpS 2,8
LF 3,3 LF 3,4 LF 3,7 LF 3,2
Schopnost orientace a
osvoj. poznatků
Schopnost tým. práce Samostatnost Tolerance, uznání
odlišných názorů
FSS 1,6 FSpS 2,0 FF 1,7 FSS 1,9
PřírF 1,8 PedF 2,2 PedF 1,7 PedF 2,1
FI 1,8 ESF 2,3 FSS 1,8 FF 2,2
FF 1,8 FSS 2,5 FI 1,8 PrF 2,2
PrF 1,9 MU 2,6 PřírF 1,8 FSpS 2,3
MU 1,9 PřírF 2,6 PrF 1,9 MU 2,3
ESF 2,0 FF 2,7 MU 1,9 PřírF 2,4
PedF 2,0 FI 2,7 ESF 2,0 FI 2,5
FSpS 2,2 LF 2,8 FSpS 2,0 ESF 2,6
LF 2,6 PrF 2,8 LF 2,5 LF 2,6
Komunik. dovednosti Argumentovat a krit. myslet Cizí jazyky
FSpS 2,1 FSS 2,0 ESF 2,4
PedF 2,2 PrF 2,1 PedF 2,5
FF 2,4 FF 2,4 FF 2,8
PřírF 2,5 MU 2,5 FI 3,0
PrF 2,6 PedF 2,5 MU 3,1
MU 2,6 FSpS 2,5 PrF 3,1
FSS 2,6 PřírF 2,5 PřírF 3,2
ESF 2,7 FI 2,6 FSS 3,5
LF 2,7 ESF 2,8 LF 3,9
FI 3,1 LF 3,1 FSpS 4,0
44
„Náročnost“ studia na MU zobrazuje následující graf a tabulka hodnot; nejnáročnější je již tradičně studium
medicíny (z grafu byla vyloučena varianta „nevím“).
Graf 28
Náročnost studia (v %) ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
velice náročné 7,2 4,9 10,0 4,2 41,3 5,0 4,1 6,9 10,1
poměrně náročné 50,9 42,7 45,5 32,6 50,4 40,6 42,8 52,1 15,8 44,4
něco mezi 28,1 35,4 32,7 43,8 6,6 38,6 37,9 30,6 47,4 31,9
nebylo příliš náročné 12,0 17,1 8,2 16,7 1,7 13,9 11,0 9,7 36,8 11,6
nebylo vůbec náročné 1,8 1,8 1,4 2,0 3,4 0,7 1,5
nevím, nemohu posoudit 1,8 1,4 0,7 0,5
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
Tabulka standardizovaných hodnot podle Z-score, fakulty jsou shora dolů seřazeny – alespoň podle
respondentů – od nejnáročnějších LF a PřírF k méně náročným (PedF, FF).
Vystudovaná fakulta Z-score Počet odpovědí
LF -0,92 121
PřírF -0,05 144
FSS -0,05 108
ESF 0,01 167
FI 0,17 82
PrF 0,19 144
PedF 0,20 101
FF 0,32 142
FSpS 0,81 19
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
Domníváte se, že absolvování vysokoškolského studia na MU bylo z hlediska
úsilí, které jste musel(a) během studia vynaložit ... (n = 1 028)
nebylo vůbec náročné
nebylo příliš náročné
něco mezi
poměrně náročné
velice náročné
45
Stejně jako v předcházejících letech i letos sledovala jedna z otázek odbornou úroveň vysokoškolských učitelů, viz
graf (z grafu vyloučena varianta „nevím, nedovedu posoudit“).
Graf 29
Setkal(a) jste se s pedagogy ...? (v %) ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
nikdy 25,2 30,3 33,3 24,8 33,3 17,4 44,3 30,3 21,1 30,0
spíše výjimečně 51,0 59,2 50,0 43,8 42,1 46,7 38,6 49,3 63,2 47,3
občas 18,7 9,2 13,0 25,5 16,7 26,1 15,7 17,6 15,8 18,1
poměrně často 3,9 2,8 3,6 7,0 7,6 0,7 2,8 3,5
nevím, nedovedu posoudit 1,3 1,3 0,9 2,2 0,9 2,2 0,7 1,1
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
A opět pro rychlejší orientaci jsme propočítali stupeň přítomnosti pedagogů „neadekvátní úrovně“ pomocí Z-score,
viz následující tabulku – fakulty jsou tedy seřazeny od nejméně častého výskytu „nekvalitních pedagogů“ (PrF, FI,
FSS) k výskytu relativně častějšímu (FF, PedF).
Vystudovaná fakulta Z-score Počet odpovědí
PrF -0,28 139
FI -0,21 75
FSS -0,13 107
PřírF -0,03 142
FSpS 0,00 19
LF 0,03 113
ESF 0,08 153
FF 0,17 134
PedF 0,37 90
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
Setkal(a) jste se někdy s tím, že odborná úroveň učitele (učitelů) neodpovídala
Vašim představám o vysokoškolském studiu? (n = 972, sloučené hodnoty)
občas + poměrně často
nikdy + spíše výjimečně
46
Čerství absolventi také hodnotili rozsah výuky cizích jazyků pro nefilologické obory s ohledem na své pracovní
uplatnění. Výsledky zobrazuje následující graf (sloučené hodnoty, vyloučena varianta „nevím“).
Graf 30
Rozsah výuky ciz. jazyků (v %) ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
příliš velký 6,6 1,4 0,9 3,7 1,7 17,1 0,7 3,4
přiměřený 68,4 43,2 25,2 25,9 16,5 53,9 48,6 35,2 5,3 40,1
spíše nedostatečný 16,4 40,5 39,3 46,9 47,8 25,0 40,0 41,5 26,3 36,3
naprosto nedostatečný 7,2 8,1 29,9 18,5 33,0 1,3 11,4 20,4 68,4 17,8
nevím, ev. jiná odpověď 1,3 6,8 4,7 4,9 0,9 2,6 2,1 2,4
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
Pro rychlejší orientaci jsme propočítali stupeň „saturace“ výukou cizích jazyků pomocí Z-score od relativně
„nejsaturovanějších“ (PedF, ESF a FI) po nejméně „saturované“ (FSS a LF) – viz následující tabulku:
Vystudovaná fakulta Z-score Počet odpovědí
PedF -0,74 74
ESF -0,57 150
FI -0,13 69
PrF -0,09 140
PřírF 0,17 139
FF 0,18 77
FSS 0,41 102
LF 0,54 114
FSpS 1,16 19
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
Jak byste hodnotil(a) rozsah výuky cizích jazyků pro nefilologické obory s
ohledem na Vaše pracovní uplatnění? (n = 884)
spíše + naprosto
nedostatečný
příliš velký +
přiměřený
47
3.2 Hodnocení „obslužných“ činností (studijní odd., knihovny, IS)
Dále jsme na jednotlivých fakultách mapovali hodnocení služeb studijních oddělení. V meziročním srovnání došlo –
stejně jako v roce předchozím – k mírnému zlepšení naměřených hodnot (nárůst kladných hodnocení o 2,6 p. b.).
Graf 31
Spokojenost se stud. oddělením (v %) ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
velmi spokojen 33,3 89,6 48,6 31,4 56,8 12,0 30,5 44,4 60,0 41,6
spíše spokojen 44,9 9,1 38,3 41,6 35,6 35,9 44,7 38,7 30,0 37,8
"něco mezi" 16,7 9,3 9,5 6,8 22,8 16,3 8,5 10,0 11,6
spíše nespokojen 3,8 1,3 1,9 12,4 0,8 20,7 5,7 5,6 6,3
velmi nespokojen 1,3 0,9 5,1 8,7 2,1 1,4 2,3
neví, neumí posoudit 0,9 0,7 1,4 0,4
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
Standardizované pořadí fakult podle spokojenosti se službami studijního oddělení je v následující tabulce – od
spokojenějších (FI, LF) po relativně méně spokojené (FF, PedF).
Vystudovaná fakulta Z-score Počet odpovědí
FI -0,77 77
FSpS -0,40 20
LF -0,38 118
FSS -0,23 106
PřírF -0,10 140
ESF 0,05 156
PrF 0,14 140
FF 0,29 137
PedF 0,89 92
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
Jak jste byl(a) spokojen(a) se službami studijního oddělení Vaší fakulty?
(vyloučena varianta nevím, n = 986)
velmi
nespokojen
spíše
nespokojen
"něco mezi"
spíše
spokojen
velmi
spokojen
48
Respondenti také hodnotili celkovou spokojenost se službami fakultních knihoven. V letošním roce byla otázka
modifikována, v předchozích šetřeních jsme se ptali na spokojenost s vybavením knihoven odbornou literaturou.
Graf 32
Spokojenost
s knihovnami (v %) ESF FI FSS FF PrF PřírF PedF
Knih. UK
Bohunice
jiná
knihovna MU
velmi spokojen 57,6 35,6 63,5 61,0 30,1 45,2 24,7 45,5 31,3 47,0
spíše spokojen 37,5 48,9 33,0 33,3 51,9 45,2 49,3 43,1 21,9 41,0
"něco mezi" 2,8 4,4 2,6 5,0 12,0 6,8 20,5 6,2 3,1 6,8
spíše nespokojen 0,7 6,7 0,9 0,7 2,3 4,1 1,4 6,3 1,8
velmi nespokojen 3,0 0,4
neví, neumí posoudit 1,4 4,4 0,8 2,7 1,4 3,8 37,5 2,9
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
Pro rychlejší orientaci jsme propočítali spokojenost se službami knihoven pomocí Z-score od (shora) knihoven,
s jejichž službami panuje relativně vyšší spokojenost (FSS, FF, ESF) po nižší spokojenost (PedF, PrF; obě knihovny
procházely v tomto roce stavebními úpravami) – viz následující tabulku.
Kterou knihovnu jste využívali? Z-score N
FSS -0,31 115
FF -0,25 141
ESF -0,24 142
PřírF -0,04 71
Knihovna kampusu Bohunice -0,02 201
jiná knihovna 0,16 20
FI 0,25 43
PrF 0,44 132
PedF 0,56 72
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
ESF
FI
FSS
FF
PrF
PřírF
PedF
Knih.UKBohunice
jináknihovna
MU
Jak jste byl(a) spokojen(a) se službami fakultní knihovny?
(vyloučena varianta nevím, n = 937)
velmi
nespokojen
spíše
nespokojen
"něco mezi"
spíše
spokojen
velmi
spokojen
49
Dále jsme zjišťovali spokojenost studentů s fungováním IS MU. Z grafu (vyloučena varianta „nevím“) vidíme, že
celkové hodnocení je mimořádně příznivé a zůstává zhruba na stejné úrovni, jako v loňském roce.
Graf 33
Spokojenost s IS MU (v %) ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
ano, určitě 67,5 72,7 72,9 44,5 72,0 55,4 65,5 74,8 40,0 65,0
spíše ano 28,7 26,0 26,2 48,2 26,3 43,5 32,4 23,8 50,0 32,2
spíše ne 3,2 1,3 0,9 4,4 1,7 2,1 0,7 10,0 2,1
určitě ne 0,6 2,9 0,7 0,6
nevím, nedovedu podoudit 1,1 0,1
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
Spokojenost s fungováním IS MU
(n = 992, sloučené hodnoty)
určitě + spíše ne
určitě + spíše
ano
50
3.3 Silné a slabé stránky studia na MU
Nově byla do dotazníku zařazena baterie proměnných představujících důležité oblasti života Masarykovy univerzity.
Absolventi na sedmistupňové škále (1 = slabá; 4 = ani silná, ani slabá; 7 = silná stránka) hodnotili, do jaké míry
každá z nich představuje silnou nebo slabou stránku. Za silné stránky studia na MU označují studenti zejména
nabídku studijních oborů (hodnota 6,1), informační systém (6,1) a přístup k elektronickým informačním zdrojům (5,8),
relativně hůře pak hodnotí možnosti profesního uplatnění po studiu (4,8), osobní přístup vyučujících (4,8) a možnosti
absolvovat praxi nebo stáž (4,7).
Silné a slabé stránky studia na MU
FAKULTA ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
Nabídka studijních oborů 6,1 5,8 6,1 6,2 6,4 6,2 6,1 6,2 5,9 6,1
Informační systém (IS MU) 6,1 6,2 6,3 5,6 6,3 5,7 6,1 6,4 5,6 6,1
Přístup k elektronickým informačním zdrojům 6,1 5,9 6,2 5,5 6,0 5,3 5,7 5,9 5,5 5,8
Nabídka předmětů 5,7 5,7 5,6 5,5 6,0 5,7 5,9 5,8 5,4 5,7
Dostupnost studijních materiálů 6,0 5,8 5,9 5,2 5,6 5,4 5,8 5,9 5,5 5,7
Možnosti zahraničních stáží a výměn 5,8 5,4 6,1 5,6 5,1 5,5 5,6 5,4 6,0 5,6
Kvalita technického vybavení 5,7 5,8 5,8 4,9 5,8 5,2 5,4 5,8 6,1 5,6
Přátelská atmosféra 5,2 5,1 5,7 5,4 5,0 5,1 5,2 5,6 6,2 5,3
Kvalita výuky 5,2 5,3 5,6 5,0 5,0 4,9 5,6 5,4 5,0 5,3
Informace k průběhu studia 5,4 5,5 5,4 4,5 5,4 4,5 5,5 5,4 5,1 5,2
Kvalita výzkumu 4,7 5,2 5,3 4,9 5,7 4,9 4,9 5,8 4,7 5,2
Dostupnost studoven a učeben pro samostudium 5,4 4,8 5,5 4,6 5,7 4,1 4,6 5,3 5,1 5,0
Možnosti zapojit se do tvůrčích aktivit nad rámec
studia 4,9 5,0 5,1 4,7 5,3 4,4 5,4 4,6 4,5 4,9
Kulturní dění pro studenty v rámci MU 4,8 4,7 5,1 5,0 4,9 4,9 4,8 4,9 4,9 4,9
Možnosti profesního uplatnění po studiu 4,9 5,7 4,5 4,0 5,7 4,3 5,4 4,4 4,1 4,8
Osobní přístup vyučujících 4,7 4,6 4,9 4,9 4,0 4,9 4,7 5,3 5,3 4,8
Možnosti absolvovat praxi nebo stáž 4,4 4,9 4,9 4,4 5,0 4,8 4,8 4,7 4,6 4,7
51
3.4 Překračování standardní doby studia
Tři nově zařazené otázky mapovaly frekvenci překračování standardní doby studia, délku překročení a jeho důvody.
Nejčastěji standardní dobu studia překračují studenti FSS a FI, překročení obvykle trvá dva semestry a příčinou jsou
studijní pobyty v zahraničí, nedostatek času z důvodu pracovního vytížení, problémy se závěrečnou prací nebo
opakování předmětu.
Studoval(a) jste mag. studium na MU déle, než
je jeho standardní doba? (v%)
ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
ano 28,8 52,6 61,1 38,2 25,4 13,2 11,5 11,2 31,6 28,7
ne 71,2 47,4 38,9 61,8 74,6 86,8 88,5 88,8 68,4 71,3
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
O kolik semestrů jste si studium prodloužil(a)? (v%) ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
o 1 semestr 13,3 35,0 48,5 15,4 8,3 12,5 13,3 50,0 24,2
o 2 semestry 75,6 52,5 45,5 73,1 79,3 83,3 81,3 86,7 33,3 65,5
o 3 semestry 5,0 4,5 7,7 8,3 3,6
o 4 semestry 8,9 5,0 3,8 13,8 4,3
o více jak 4 semestry 2,2 2,5 1,5 6,9 6,3 16,7 2,5
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
Důvody prodloužení studia* (v%) ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
studijní pobyt v zahraničí 29,3 12,0 24,0 18,3 12,5 25,0 34,6 17,2 33,3 21,1
nedostatek času z důvodu pracovního vytížení 14,7 30,1 13,5 19,5 5,0 12,5 3,8 3,4 0,0 15,6
problémy se závěrečnou prací 9,3 14,5 22,9 17,1 0,0 12,5 11,5 17,2 0,0 14,3
opakování předmětu 9,3 10,8 6,3 4,9 57,5 25,0 7,7 10,3 11,1 12,9
jiné vysokoškolské studium 10,7 0,0 8,3 20,7 2,5 18,8 15,4 10,3 22,2 10,1
prodloužení si „studentského života“ 6,7 14,5 5,2 6,1 7,5 0,0 3,8 10,3 11,1 7,7
zdravotní nebo osobní důvody 6,7 2,4 11,5 3,7 10,0 6,3 11,5 13,8 11,1 7,5
opakování některé části státní závěrečné
zkoušky
6,7 3,6 4,2 2,4 0,0 0,0 11,5 3,4 0,0 3,9
čerpání studentských výhod 4,0 8,4 2,1 2,4 0,0 0,0 0,0 6,9 0,0 3,5
cílené oddálení vstupu na pracovní trh 2,7 2,4 1,0 3,7 0,0 0,0 0,0 6,9 11,1 2,4
nedostatek kreditů 0,0 1,2 1,0 1,2 5,0 0,0 0,0 0,0 0,0 1,1
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
*Studenti mohli volit až 3 varianty odpovědí současně, tabulka je založena na počtu odpovědí (celkem 456
odpovědí).
52
3.5 Pracovní aktivity během studia, studijní pobyty, stáže a praxe
Dále byly zařazeny otázky, které mapovaly mimoškolní pracovní aktivity posluchačů MU. Souhrnné výsledky opět
zobrazuje následující graf.
Graf 34
Z grafu je patrný růst podílu ekonomicky aktivních studentů v průběhu studia. Součty variant „poměrně často“
a „pravidelně“ dosahují nejvyšších hodnot v pátém ročníku – 54,2 % (2013= 55,1 %, 2012 = 54,0 %, 2011 = 56,0 %,
2010 = 57,7 %, 2009 = 56,3 %); šestý ročník můžeme v různých ohledech chápat jako specifický.
Práce studentů MU (v %) 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník 6. ročník
pravidelně pracoval(a) 8,1 11,8 16,7 26,0 35,1 38,2
poměrně často 12,2 16,9 23,3 24,3 19,1 12,3
velmi zřídka 36,5 40,7 33,9 27,3 22,4 17,0
nepracoval(a) 43,1 30,6 26,1 22,4 23,4 32,5
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník 6. ročník
Pracovní aktivity studentů MU během studia
(n = 382 - 931)
nepracoval
velmi zřídka
poměrně
často
pravidelně
pracoval
53
I letos nás zajímalo, kolik hodin v průměru za týden studenti v jednotlivých ročnících odpracovali. Z grafu je patrné,
že s postupujícím studiem se prodlužuje čas strávený prací ze zhruba deseti hodin v prvním ročníku na téměř
osmnáct hodin za týden v ročníku pátém. Šestý ročník je specifický, studují v něm zejména posluchači LF a
„přesluhující“ studenti.
Graf 35
Vystudovaná fakulta (v hod.) 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník 6. ročník Průměr
ESF 9,1 10,1 13,3 14,4 18,8 24,9 15,1
FI 11,9 12,6 15,3 18,7 24,5 26,8 18,3
FSS 11,0 13,5 14,7 18,5 21,9 25,3 17,5
FF 11,2 12,3 12,9 15,0 16,1 22,2 15,0
LF 7,1 7,3 7,1 10,2 10,8 8,4 8,5
PedF 10,1 11,3 11,9 15,1 15,9 24,4 14,8
PrF 12,4 13,7 15,7 18,5 19,7 20,1 16,7
PřírF 8,1 8,8 11,0 13,3 13,5 15,6 11,7
FSpS 5,5 8,7 7,3 12,8 10,6 10,0 9,2
MU 10,1 11,2 12,9 15,5 17,5 21,5 14,8
0 hod.
5 hod.
10 hod.
15 hod.
20 hod.
25 hod.
30 hod.
ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
Týdenní doba pracovních aktivit studentů MU
(n = 229 - 621)
1. ročník
2. ročník
3. ročník
4. ročník
5. ročník
6. ročník
54
Konečně poslední otázka v této oblasti zjišťovala, zda pracovní aktivity studentů během studia měly nějakou vazbu
na studovaný obor. Z grafu je patrné, že s postupujícím studiem se stává spojení pracovních aktivit se studovaným
oborem těsnější.
Graf 36
Vztahovaly se pracovní aktivity k oboru? (v %) 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník 6. ročník
ano 6,7 11,0 17,5 28,6 38,9 38,2
převážně ano 8,0 11,9 15,6 19,2 18,1 17,2
převážně ne 10,3 11,4 11,3 11,0 7,7 6,8
ne 54,8 53,2 44,8 32,6 25,6 22,6
nepracoval(a) jsem 20,3 12,5 10,7 8,7 9,8 15,2
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
Nově jsme také sledovali, zda studenti během studia absolvovali studijní pobyty, pracovní stáže a odborné praxe.
Stáže a pobyty* (v %) ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
odborná praxe – povinná v rámci studia 6,7 13,1 28,5 37,3 50,0 56,7 49,8 29,8 55,2 36,0
odborná praxe – dobrovolná nad rámec
studia 26,2 8,3 21,5 22,9 30,1 23,1 35,7 24,0 13,8 25,6
nic z výše uvedeného 31,3 61,9 16,5 13,9 2,6 7,5 2,0 35,7 10,3 17,6
zahraniční studijní pobyt 25,1 14,3 22,8 23,4 11,7 11,2 11,0 6,4 17,2 15,9
zahraniční pracovní stáž 10,8 2,4 10,8 2,5 5,6 1,5 1,6 4,1 3,4 4,9
*Možnost volit více variant odpovědí, založeno na počtu odpovědí (celkem 1 423 odpovědí).
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník 6. ročník
Vztahovaly se Vaše pracovní aktivity v daném ročníku k oboru, který jste
studoval(a)? (n = 296 - 731)
nepracoval(a)
jsem
ne
převážně ne
převážně ano
ano
55
3.6 Opakování studijní dráhy a celková spokojenost se studiem na MU
Další otázka zněla: Pokud byste mohl(a) znovu opakovat volbu své vzdělávací dráhy na MU, zvolil(a) byste pro své
studium …
Z výsledků je patrné, že největší věrnost stejnému oboru na stejné fakultě MU deklarují absolventi PrF, FI a LF.
Graf 37
Opakování vzdělávací dráhy (v %) ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
stejný obor na stejné fakultě MU 65,5 80,5 62,7 55,2 72,5 66,3 92,4 68,1 70,0 70,1
jiný obor na stejné fakultě MU 12,1 11,0 7,3 8,4 3,3 11,9 6,9 10,0 7,5
jinou fakultu v rámci MU 9,1 3,7 15,5 19,6 4,2 10,9 4,9 9,0 15,0 9,9
stejný obor na jiné VŠ 5,5 1,2 4,5 2,1 10,0 6,9 0,7 4,9 4,4
jiný obor na stejné (podob.) fak. na jiné VŠ 0,6 0,9 1,4 2,0 2,1 0,9
jinou fakultu na jiné VŠ 4,8 1,2 3,6 4,2 5,8 1,4 3,5 3,2
jiný způsob vzdělávání, než je VŠ 0,9 1,4 1,4 0,5
po SŠ bych odešel(-šla) přímo do praxe 1,4 1,7 0,4
jiná odpověď 2,4 2,4 4,5 6,3 2,5 2,0 0,7 4,2 5,0 3,2
Celkem 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
Opakování vzdělávací dráhy ...
(n = 1 029)
jiná odpověď
po SŠ bych odešel(-šla)
přímo do praxe
jiný způsob vzdělávání,
než je VŠ
jinou fakultu na jiné VŠ
jiný obor na stejné
(podob.) fak. na jiné VŠ
stejný obor na jiné VŠ
jinou fakultu v rámci MU
jiný obor na stejné
fakultě MU
stejný obor na stejné
fakultě MU
56
Celkovou spokojenost s tím, co jednotlivé fakulty daly svým absolventům „do života“, sledovala další z otázek.
Graf 38
Spokojenost s tím, co MU poskytla (v %) ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
velmi spokojen(á) 16,2 20,7 20,9 16,7 9,1 6,9 27,1 21,5 15,0 17,6
spíše spokojen(á) 54,5 58,5 50,9 41,0 44,6 46,5 56,3 52,8 50,0 50,5
něco mezi 18,6 15,9 21,8 27,8 28,1 36,6 13,9 18,1 35,0 22,5
spíše nespokojen(á) 8,4 4,9 5,5 11,8 15,7 6,9 1,4 5,6 7,5
velmi nespokojen(á) 2,4 0,9 2,8 1,7 2,0 0,7 1,4 1,5
nevím 0,8 1,0 0,7 0,7 0,4
Celkem 100 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
Následuje tabulka standardizovaných hodnot podle Z-score – shora dolů od relativně nejvíce spokojených (PrF, FI)
po relativně méně spokojené absolventy (PedF, LF). Je třeba zdůraznit, že negativní varianty odpovědí za MU dávají
dohromady jen 9,1 % (2013 = 5,7 %, 2012 = 7,1 %, 2011 = 5,8 %, 2010 = 6,5 %, 2009 = 6,5 %; 2008 = 6,4 %); i u
posledního v řadě (LF) vysoce převažují kladné varianty odpovědí nad zápornými.
Vystudovaná fakulta Z-score Počet odpovědí
PrF -0,37 143
FI -0,22 82
PřírF -0,14 143
FSS -0,11 110
FSpS -0,05 20
ESF 0,02 167
FF 0,21 144
PedF 0,29 100
LF 0,35 120
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
Jak jste spokojen(a) s tím, co Vám Vaše fakulta (MU) během studia „do
života“ poskytla? (vyloučena varianta nevím, n = 1 029)
velmi nespokojen
spíše nespokojen
něco mezi
spíše spokojen
velmi spokojen
57
Pokud bychom sledovali vztah celkové spokojenosti s MU s patnácti hodnocenými kompetencemi (viz str.40 a násl.), pak zjišťujeme, že spokojenější jsou absolventi, kteří
současně příznivěji hodnotí i to, jak je MU vybavila odbornými praktickými zkušenostmi a dovednostmi, viz následující graf. Vidíme, že v celé skupině bylo 17,6 %
„velmi spokojených“ absolventů (horní box). Ve skupině, která ocenila nabyté praktické zkušenosti a dovednosti „na jedničku“ (box vlevo dole), byl podíl velmi spokojených
69,2 %. A naopak ti, kdo tento faktor hodnotili pětkou (box vpravo, označený „>dostatečná“) , byli „velmi spokojení“ jen ve 2,8 % případů.
Graf 39
58
4. Co studenty pálí ...
Poslední oblast výzkumu představuje shromáždění volných připomínek studentů k otázkám, u kterých k tomu byl
vytvořen zvláštní prostor. U každé položky byli studenti instrukcí vyzváni, aby se ve svých odpovědích soustředili
jen na zásadní a podstatné problémy.
Tato část je dostupná pouze v plné verzi zprávy pro pracovníky Masarykovy univerzity.
59
5. Sociodemografické charakteristiky souboru respondentů
Pohlaví (v %) ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
muž 35,5 96,1 31,8 15,3 30,4 10,0 40,7 38,0 50,0 35,5
žena 64,5 3,9 68,2 84,7 69,6 90,0 59,3 62,0 50,0 64,5
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
Věk (v %) ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
22 0,6 0,1
23 5,8 6,6 1,9 3,6 2,6 3,3 7,4 7,0 5,0 4,9
24 40,4 25,0 18,5 27,7 20,0 38,5 59,3 58,5 25,0 37,3
25 36,5 38,2 37,0 29,2 40,9 27,5 20,7 25,4 45,0 31,7
26 13,5 22,4 25,0 20,4 20,9 22,0 3,7 6,3 15,0 15,7
27 1,9 2,6 9,3 10,2 6,1 5,5 4,4 1,4 5,0 5,1
28 0,6 3,9 3,7 5,1 4,3 2,2 2,2 0,7 5,0 2,8
29 0,6 0,9 2,6 1,1 0,7 0,7
30 let a více 1,3 1,9 1,5 1,7 0,7 1,6
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
Státní občanství (v %) ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
ČR 82,6 57,1 88,0 88,3 75,4 97,8 93,3 85,3 90,0 84,6
SR 17,4 42,9 11,1 11,7 24,6 2,2 6,7 14,7 10,0 15,3
jiné země 0,9 0,1
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
Trv. bydliště při zaháj. studia na MU
(v %) ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
Brno 15,4 11,7 8,4 17,5 17,2 22,0 18,4 18,2 20,0 16,4
Jihomoravský kraj (nikoli Brno) 21,8 5,2 10,3 13,1 17,2 26,4 14,0 16,1 10,0 15,8
Slovensko 16,7 41,6 12,1 11,7 24,1 1,1 6,6 14,7 10,0 15,1
Moravskoslezský kraj 7,7 10,4 12,1 11,7 15,5 8,8 18,4 9,1 5,0 11,6
Zlínský kraj 7,1 6,5 12,1 6,6 10,3 7,7 5,9 10,5 15,0 8,4
Kraj Vysočina 5,8 5,2 4,7 5,8 3,4 12,1 5,9 9,1 15,0 6,6
Olomoucký kraj 7,1 5,2 6,5 5,1 3,4 6,6 6,6 8,4 5,0 6,2
Královéhradecký kraj 5,8 2,6 5,6 11,7 1,7 4,4 5,1 4,9 10,0 5,6
Pardubický kraj 5,8 6,5 5,6 4,4 2,6 4,4 4,4 4,9 5,0 4,8
Jihočeský kraj 3,2 3,7 2,2 0,9 1,1 5,1 1,4 2,3
Ústecký kraj 1,9 1,3 2,8 1,5 0,9 2,2 2,2 0,7 5,0 1,7
Středočeský kraj 0,6 2,8 3,6 1,1 1,5 0,7 1,3
Praha 0,6 3,7 2,2 2,9 1,2
Liberecký kraj 0,6 1,3 0,9 1,5 0,9 1,5 1,4 1,0
Karlovarský kraj 1,3 3,7 0,7 1,1 0,7 0,8
Plzeňský kraj 4,7 0,7 0,7 0,7
jinde v zahraničí 1,3 1,7 1,1 0,4
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
60
Absolvovaný stud. program (v %) ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
dlouhý mag. studijní program 29,3 2,4 1,8 19,6 86,0 15,8 100,0 1,4 33,7
navazující mag. studijní program 70,7 97,6 98,2 80,4 14,0 84,2 98,6 100,0 66,3
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100
Na které VŠ jste získal(a) svůj předch.
bakalářský titul? (v %) ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU
Masarykova univerzita 58,5 83,8 70,8 82,8 70,6 91,8 98,6 100,0 81,4
Zahraniční VŠ – na Slovensku 1,7 5,0 5,7 3,4 5,9 1,2 0,7 2,8
Univerzita Hradec Králové 5,9 5,7 0,9 3,5 2,5
Mendelova univerzita v Brně 9,3 0,9 0,7 1,9
Univerzita Palackého v Olomouci 2,5 2,8 4,3 5,9 1,2 1,9
Slezská univerzita v Opavě 3,4 1,9 0,9 5,9 1,2 1,3
Západočeská univerzita v Plzni 2,5 5,7 1,3
Vysoké učení technické v Brně 8,8 1,0
Univerzita Pardubice 1,7 1,3 0,9 1,7 0,9
Univ. J. E. Purkyně v Ústí nad Labem 2,8 0,9 5,9 0,7
Univerzita Karlova v Praze 0,9 2,6 5,9 0,7
Vysoká škola ekonomická v Praze 3,4 0,6
Jihoč. univerzita v Č. Budějovicích 0,8 1,7 0,4
Ostravská univerzita v Ostravě 0,8 0,9 1,2 0,4
Vysoká škola polytechnická Jihlava 1,7 0,9 0,4
Vysoká škola báňská - TU Ostrava 1,7 0,3
České vysoké učení technické v Praze 1,3 0,1
Janáčkova akad. múzických umění v Brně 0,8 0,1
Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně 0,8 0,1
Bankovní institut vysoká škola, a.s. 0,8 0,1
Rašínova vysoká škola, s. r. o. Brno 0,9 0,1
Soukromá vysoká škola ekonomická Znojmo 0,8 0,1
University of New York in Prague, s.r.o. 0,8 0,1
Vysoká škola obchodní a hotelová s.r.o. 0,8 0,1
Západomoravská vysoká škola Třebíč 0,8 0,1
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 * 100,0 100,0 100,0
61
6. Vybraná data ze šetření z let 2000 - 2014
Z předchozích šetření jsme vybrali některé zajímavé a v čase srovnatelné údaje, které mohou zachytit určité tendence v oblasti aktuálního uplatnění absolventů MU a jejich retrospektivní
hodnocení studia na MU. Jednu malou metodologickou poznámku: k prezentovaným datům by bylo zřejmě možné snést celou řadu „rozumných“, „vážných“ (☺) a „dobře míněných“
výhrad. Jejich společným jmenovatelem by mohly být výhrady k nerovnoměrné návratnosti dotazníků v průběhu jednotlivých šetření, případně otázka reprezentativnosti získaných
informací. Se všemi těmito výhradami „již dopředu souhlasíme“ a následující informace nechť jsou tedy chápány – „již s možnými, dopředu zmiňovanými výhradami“ – jen jako jeden
z mnoha střípků v mozaice našeho poznání.
Všichni absolventi (v %) 2000 2002 2004 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014
Podíl osob, které už mají zaměstnání v době kolem promoci (ví kam nastoupí + již pracují) 43,8 37,4 38,6 50,1 48,8 49,6 48,1 44,4 43,7 48,8 50,2 58,5
Podíl osob, které v budoucnu chtějí pracovat, ale zatím práci nemají 34,2 34,0 39,5 31,9 33,2 31,9 32,8 37,2 38,0 35,2 33,4 25,3
Podíl osob volících jinou možnost (doktorské studium, jiné studium, pobyty v zahraničí apod.) 22,0 28,6 21,9 18,0 18,0 18,6 19,0 18,5 18,4 16,0 16,4 16,2
Zaměstnaní absolventi (pracují nebo již vědí, kam nastoupí) 2000 2002 2004 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014
Bylo pro Vás obtížné sehnat práci (velmi obtížné + poměrně obtížné)? 24,6 19,6 24,8 23,5 25,4 19,7 24,1 24,3 27,6 29,7 28,7 27,5
Budete pracovat v oboru, pro který jste se připravoval(a) (určitě ano + spíše ano)? 89,7 93,1 90,2 85,3 86,1 84,7 87,3 87,2 84,1 82,6 86,6 84,6
Je Vaše zaměstnání perspektivní (určitě ano + spíše ano)? 75,5 78,8 79,9 87,8 84,1 81,3 82,1 87,1 86,3 85,7 85,8 86,3
Podíl abs., kteří budou pracovat na místech vyžad. VŠ vzdělání vystudovaného zaměření * * * * * * 69,4 66,9 62,0 63,7 66,9 67,1
Nezaměstnaní absolventi (kteří v době ukončení studia ještě nemají místo) 2000 2002 2004 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014
Zaměstnání jsem hledal(a), ale zatím nesehnal(a) 55,1 47,0 46,8 50,4 40,6 47,2 53,2 57,2 60,6 64,8 66,7 73,3
Jak intenzivně jste hledal(a) zaměstnání (velice intenzivně + spíše intenzivně)? 46,8 43,2 25,2 52,8 43,1 34,9 48,7 48,7 48,1 53,1 50,8 60,7
Budete hledat práci v oboru (určitě ano + spíše ano) 89,9 89,4 90,8 82,5 82,2 84,7 78,4 88,4 84,9 88,4 84,9 86,9
Šance na získání místa jsou (velmi vysoké + spíše vysoké) 26,3 31,5 32,9 37,7 36,6 37,9 29,3 33,2 32,5 26,5 26,5 25,4
Hrozí Vám nezaměstnanost (určitě ano + spíše ano)? 30,7 20,1 27,7 15,1 15,0 10,7 21,9 28,9 26,5 34,8 34,5 30,6
Hodnocení studia – všichni absolventi 2000 2002 2004 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014
Studium bylo "orientováno až příliš teoreticky" 76,3 76,5 76,5 71,2 74,0 71,8 65,4 65,1 66,3 67,5 64,2 64,2
Setkali jste se s učiteli, jejichž odborná úroveň neodpovídala VŠ (občas + poměrně často)? 30,6 26,6 25,4 17,9 19,3 17,1 14,4 15,0 18,0 18,1 16,4 21,8
Z hlediska vynaloženého úsilí bylo studium (velice náročné + poměrně náročné) 50,5 49,8 45,1 50,3 54,2 51,6 52,0 55,4 54,4 55,9 59,9 54,7
Jak jste spokojen s tím, co Vám MU dala do života (velmi spokojen(a) + spíše spokojen(a))? 59,9 55,1 56,2 66,4 67,6 65,6 67,9 71,0 73,4 72,6 72,7 68,4
Přivydělávali si studenti vlastní prací během studia (pracoval(a) pravidelně + poměrně často)? 53,5 52,6 61,2 44,26 57,1 59,3 56,2 57,7 55,9 54,0 55,1 54,2
6
Od r. 2006 včetně se jedná o podíl pracujících pravidelně + poměrně často v 5. ročníku, předchozí údaje byly zjišťovány částečně odlišně.
62
Grafy 40 – 52 s retrospektivními údaji 1996 - 2014
Grafy s retrospektivními údaji jsou založeny na následujících počtech respondentů:
Rok 1999 2000 2002 2004 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Celkem
N 708 666 1488 822 789 1122 1081 1123 1120 1150 1294 1389 1035 13787
63
64
65
66
67
68
7. Závěr
V pořadí již osmnáctý průzkum „Ukončení studia na Masarykově univerzitě – ohlédnutí a perspektiva 2014“
proběhl rutinním způsobem s tím, že struktura užitého dotazníku byla rozšířena o řadu otázek. Letošního
výzkumu se aktivně zúčastnilo celkem 42,0 % ze všech absolventů magisterského a magisterského navazujícího
studia.
Hrubou optikou nahlíženo je možné konstatovat, že v retrospektivním pohledu v oblasti „okamžitého uplatnění
absolventů MU“ nejsou viditelné žádné „dramatické“ změny a většina sledovaných proměnných na úrovni
Masarykovy univerzity jako celku – a velmi často i na úrovni jednotlivých fakult – má poměrně značnou tendenci
k zachovávání proporcí a úrovně měřených hodnot (viz např. část 6. Vybraná data ze šetření 1996 – 2014).
Většina výsledků i viditelné trendy jsou pro naši univerzitu v zásadě příznivé. Zmíníme to podstatné:
V oblasti pracovních aktivit:
více než polovina absolventů (58,5 %) v období šetření již pracuje nebo ví, kam nastoupí; z dlouhodobého
pohledu tento podíl postupně roste, meziročně se však zvýšil poměrně značně – o zhruba 8,0 p. b.;
zajímavé je také zjištění, že 42,8 % z absolventů, kteří už aktuálně pracují nebo vědí, kam nastoupí,
pokračuje v zaměstnání, které získali již během studia;
podíl absolventů, kteří hodnotili proces hledání práce jako velmi a poměrně obtížný, se meziročně prakticky
nezměnil (2014 = 27,5 %, 2013 = 27,8 %), celkově bylo možné pozorovat růst hodnot této proměnné od roku
2009 do roku 2012, což koresponduje s nástupem a průběhem hospodářské krize;
podíl absolventů, kteří budou pracovat „v oboru“, se meziročně prakticky nezměnil, dlouhodobě osciluje mezi
83 – 93 %, letos představoval tento podíl 84,7 %;
celkem 86,3 % absolventů, kteří už aktuálně pracují nebo vědí, kam nastoupí, hodnotí aktuální zaměstnání
jako „perspektivní“, což představuje zhruba stejnou úroveň hodnot jako v celém intervalu let 2010 - 2014;
nezaměstnanosti se obává 30,6 % z dosud nepracujících absolventů, tento podíl klesl oproti loňskému roku
o 4 p. b. (2013 = 34,5 %),
meziročně se zvýšil podíl osob, které zatím práci nemají, ale hledali ji – z loňských 66,7 % na 73,3 %
(celkově to je nejvyšší podíl od r. 1996); zvýšila se také intenzita hledání práce zatím nezaměstnanými
absolventy (z loňských 50,8 % na letošních 60,7 %; celkově to je také nejvyšší podíl od r. 1996),
po propadu nástupních platů v roce 2012 o 3 % se v roce 2013 vrátil jejich růst (o 4 %) a ten pokračoval i
v letošním roce dokonce o 10 % (z loňských 23 136 Kč na letošních 25 444 Kč).
V oblasti hodnocení studia na MU:
míra spokojenosti absolventů s tím, co jim univerzita dala do života, se za posledních pět let pohybovala
takto – 71,0 % (r. 2010) 73,4 % 72,6 % 72,7 % 68,4 % (r. 2014);
podíl respondentů, kteří se setkávali s pedagogy, jejichž úroveň neodpovídá vysoké škole, představuje
21,8 % (vloni byl tento podíl 16,4 %);
podíl studentů, kteří hodnotí studium na MU jako „příliš teoretické“, byl letos – stejně jako vloni – nejmenší za
celou historii měření – 64,2 %;
za silné stránky studia na MU označují studenti zejména nabídku studijních oborů (hodnota 6,1 na
sedmistupňové škále), informační systém (6,1) a přístup k elektronickým informačním zdrojům (5,8),
relativně hůře pak hodnotí možnosti profesního uplatnění po studiu (4,8), osobní přístup vyučujících (4,8) a
možnosti absolvovat praxi nebo stáž (4,7).
Každý čtenář si jistě bude umět ze zprávy vybrat ty správné informace a přihlédne třeba i k meziročnímu srovnání
hodnot. Při čtení je třeba vzít v úvahu i diferencovanou míru návratnosti dotazníků podle fakult.
Zástupcům fakult je na vyžádání k dispozici plná verze výzkumné zprávy a také data z výzkumu pro vlastní
analýzy, například na úrovni studijních oborů.