fyziologické zastavení reprodukčního či <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('cyklus, menstruační')">*menstruačního cyklu</span> samic savců (včetně žen) v&nbsp;době <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('kojení')">*kojení</span>, spojené se sníženou <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('plodnost')">*plodností</span> kojících matek. Kojení hraje v&nbsp;udržení neplodnosti po porodu mláděte podstatnou roli. U&nbsp;většiny savců dochází po porodu (bez ohledu na kojení) k&nbsp;postupnému obnovení hladin <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('folikuly stimulující hormon')">*folikulostimulačního hormonu</span> (FSH) a&nbsp;cyklického dozrávání <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('folikul')">*folikulů</span> ve vaječnících, avšak hladiny <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('hormon, luteinizační')">*luteinizačního hormonu</span> (LH) a&nbsp;produkce <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('estrogeny')">*estrogenů</span> zůstávají nízké. To vede k&nbsp;supresi ovulace a&nbsp;omezení růstu reprodukčních tkání závislých na estrogenech. Nic nenasvědčuje tomu, že by laktační amenorea byla způsobena změnami citlivosti ovariálních tkání vůči hypofyzárním gonadotropním hormonům; naopak souvisí se změnami centrálního řízení reprodukčních funkcí. Bylo prokázáno, že (1) kojení vyvolává útlum <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('sekrece')">*sekrece</span> hormonu (GnRH), uvolňujícího gonadotropiny, (2) inhibuje vrchol hladiny luteinizačního hormonu (LH), nezbytný pro vyvolání ovulace, a&nbsp;(3) zvyšuje citlivost hypotalamického pulzního generátoru GnRH k&nbsp;estradiolu, takže zpětnovazebné zastavení sekrece GnRH vyvolají nižší hladiny estradiolu než obvykle. Jaký mechanismus kojení tyto změny vyvolává, není dosud přesně objasněno, předpokládá a&nbsp;studuje se účast nutričních faktorů, hormonu <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('prolaktin')">*prolaktinu</span>, dopaminu i&nbsp;samotných mechanických stimulů. V&nbsp;jednom z&nbsp;výzkumů bylo zjištěno, že pokud při jednom kojení dítě saje postupně z&nbsp;obou prsů, je objem odebraného mléka výrazně větší z&nbsp;prvního prsu, avšak podtlak vyvinutý dítětem při sání je u&nbsp;obou srovnatelný. To by mohlo naznačovat význam nenutričních stimulací prsů z&nbsp;hlediska udržení inhibice sekrece gonadotropních hormonů.$U řady druhů savců je kojením udržovaná neplodnost hlavním mechanismem řízení meziporodního intervalu, což má význam jak z&nbsp;hlediska zdravotního a&nbsp;nutričního stavu matky a&nbsp;její rekonvalescence po prodělaném <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('gravidita')">*těhotenství</span> (březosti) a&nbsp;porodu, tak i&nbsp;pro přežívání a&nbsp;prospívání kojence. Platí to i&nbsp;u&nbsp;člověka. V&nbsp;rozvojových zemích je s&nbsp;krátkým meziporodním intervalem spojena vyšší úmrtnost dětí v&nbsp;prvních několika letech života, zvýšené riziko <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('onemocnění, infekční')">*infekčních onemocnění</span>, vyšší pravděpodobnost podvýživy, pomalejší tělesný růst a&nbsp;vývoj a&nbsp;horší přístup ke vzdělání. V&nbsp;zemích, kde je kojení hlavním zdrojem stravy kojenců a&nbsp;současně nejsou dostupné moderní antikoncepční prostředky, je přirozeného odstupu mezi dvěma po sobě následujícími dětmi dosahováno prostřednictvím kojení. Z&nbsp;toho plyne celosvětový význam tzv. metody laktační amenorey (Lactational Amenorrhoea Method, LAM, viz <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('antikoncepce')">*antikoncepce</span>). (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Králík, Miroslav')">Miroslav Králík</span>)